No title

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího (aby ètenáø vidìl, jakým zpùsobem je titul zpracován a mohl se také podle tohoto, jako jednoho z parametrù, rozhodnout, zda titul koupí èi ne). Z toho vyplývá, že není dovoleno tuto ukázku jakýmkoliv zpùsobem dále šíøit, veøejnì èi neveøejnì napø. umisováním na datová média, na jiné internetové stránky (ani prostøednictvím odkazù) apod. redakce nakladatelství BEN – technická literatura

[email protected]

2.

OSVÌTLENÍ PARKÙ A ZAHRAD

Po vyjasnìní základních koncepcí, limitù a relativních aproximací pro základní velièiny, které se používají v katalozích výrobcù svítidel a osvìtlovacích zaøízení, se mùžeme zaèít zabývat zásadním praktickým pohledem na celou záležitost.

2.1

Barevný výtìžek

Zeleò všeobecnì, anglické trávníky, stálezelené keøe, živé ploty a stromy ve vysokém vzrùstu a se zeleným olistìním - lze osvìtlovat všemi výbojkovými svítidly, s výjimkou sodíkových výbojek vysokotlakých a samozøejmì i nízkotlakých. V praxi poskytují nejlepší výsledky rtuová výbojková svítidla typu „de luxe” a metal-halogenidová svítidla, protože jsou bohatá na zelené tóny. Vysokotlaké sodíkové výbojky (s barevnou teplotou Tc = 2100 K) jsou naproti tomu zcela nevhodné, protože nemají v tomto pásmu takøka žádné vyzaøování. Tato svítidla jsou vhodná pro zhodnocení okrových barev podzimu, žloutnoucích listù, èervené barvy javorù a loubincù (rostlina divokého vína), zlatožluté zelenì plodù, nazrzlých barev pøedehrávky pøed zimou. Jsou rovnìž velmi vhodné pro osvìtlování starobylých budov, støech pokrytých taškami, dláždìní pálenými cihlami nebo èervenou keramikou, døevìných struktur a všeho, co všeobecnì má pøi denním svìtle barvu žlutou, oranžovou, èervenou, nebo kombinaci takových barev. Ve vìci svìtelné efektivnosti vyzaøování jsou tato svítidla výhodná, pøi uvážení jejich velké emise ve žluté barvì, a nabízejí nejvyšší svìtelnou úèinnost vyjádøenou v lumenech na Watt. Rovnìž i v rozsahu malých pøíkonù, který nás zásadnì zajímá, a kde dosahují efektu 100 lumen na Watt, je nutné tato svítidla považovat za špièku (hodnota 683 lumen na Watt je teoretické maximum, viz kapitola 1.1). Sodíková vysokotlaká svítidla jsou tedy nejekonomiètìjší v provozních nákladech. Jejich jediný nedostatek spoèívá v nižší hodnotì barevné teploty (2100 K), a to pøi vyzaøování znamená prakticky nulu v oblastech fialové, azurové nebo modré a pomìrnì znaèný nedostatek v zelené a zelenožluté, jak nám to dobøe ukáže pøíslušný emisní spektrální diagram. Proto tato svítidla používáme v tìch pøípadech, kde nám nezáleží na jejich nedostatku zelené barvy, pro kterou je jejich skuteèná efektivnost velmi nepatrná. Rtuová výbojková svítidla se pøekrásnì hodí pro zelenou, ale ponìkud ménì pro ostatní barvy, zvláštì pro ty teplé. Proto pro použití v mnohobarevné kvetoucí zahradì, s rùžemi, azalkami a rhododendrony ve kvìtu, není možné tato svítidla hodnotit jako nejlepší. K úplnému vyzískání barev v tìchto pøípadech by ideální svìtelný zdroj mìl mít barevnou teplotu okolo Tc = 3200 K, se spojitým vyzaøováním v celém spektru. Jde tedy o halogenové svítidlo, které má plné spektrum jako sluneèní svìtlo a které, pøi Ra = 100, podává dobøe jakoukoliv barvu, pøedevším v teplých tónech. Halogenová svítidla, protože jde o svítidla se žhaveným vláknem, mají nižší efektivnost, okolo 15 - 17 lumen na Watt. Pouze propracované svìtelné halogenové zdroje na nejmenší napìtí, tedy na 12 V, malé (co do rozmìrù), které v sobì nesou moderní konstrukèní technologii, zaèínají dosahovat 25 lumenù na Watt. K provozu je potøebný transformátor 220/12 V, který ponìkud zvyšuje složitost a cenu jejich využívání. Protože ekonomické parametry jsou závažné (nyní s pokraèujícím vzestupem), pøichází se k novým metal-halogenidovým svítidlùm, s barevnou teplotou 3000 K a s efektivností 75 lumen na Watt, anebo ještì lépe ke fluorescenèním svítidlùm. Tato poslednì jmenovaná svítidla mají velmi širokou škálu pøíkonù (od 5 W do 58 W) a rovnìž poskytují mnohostrannou, a v podstatì vždy velmi uspokojivou, možnost výbìru typu vydávaného záøení. Fluorescenèní svítidla pøedstavují volbu na jistotu, nevyvolají bezmála nikdy technickou chybu, také díky jejich nižšímu jasu (neoslòují). S výjimkou nových svìtelných zdrojù, kompaktních ale výkonných, jsou ale ve formì nevhodné pro zahradní zaøízení a trpí chladem, který jim výraznì snižuje efektivnost, i o desetinu jmenovité hodnoty. Musí se používat vždy ve stabilních zaøízeních, které jim zajišují funkci pøi asi 20° C i bìhem zimy. Ing. Castaldi: Osvìtlování zahrad

41

Obr. 26a

V zahradì s pøirozeným pøíšeøím, které není narušováno pøítomností poulièního svìtla (poulièní osvìtlení, reflektory), je možné dosáhnout velice pìkné scénografické efekty i pøi použití mírných pøíkonù. Je tam velmi dùležité správnì vybrat nejvhodnìjší svìtelné zdroje, podle pokynù uvádìných v této kapitole, a vhodným zpùsobem tyto zdroje rozmístit. Naprosto základním požadavkem je, aby se svítidla umístila stranou od pohledu pozorovatele, aby pozorovatel mohl prožít pohled do osvìtlené zahrady a na osvìtlené rostliny bez svého oslnìní. Zorné pole je potøeba rozvažovat stejnì pøi tvorbì pomìrù na divadelní scénì, pøitom se pozorovatel - divák - pojímá jako úèastník a dobøe skryté svìtelné zdroje se zamìøí do vhodných smìrù. Když jsme již uvedeni do tématu, mùžeme hned pøejít k praktickému pohledu na záležitost barevného výtìžku pøi osvìtlování parkù a zahrad. Tento problém zvládneme dobøe, pokud pokud budeme umìt nalézt vhodné svìtelné zdroje, které poskytnou nejvìtší barevný výtìžek pøi nejlepším vyjádøení. Zaèneme s ponìkud všeobecnými rozvahami. Kromì toho je potøeba opatrnì uvážit spoleèné použití rozlièných svítidel, protože rùzné typy svítidel poskytují osvìtlovanému místu rozdílné barevné výsledky.

42

Ing. Castaldi: Osvìtlování zahrad

Obr. 26b

Obr. 26a nám pro srovnání výrazným zpùsobem ukazuje efekt halogenových nízkonapìových svítidel ve spoleèném použití se rtuovými výbojkovými svítidly. Výsledná barva stromù a listù je výraznì rozdílná a záležitost je v dùsledku soubìžné pøítomnosti dvou rozlièných osvìtlení spíš nepøíjemná. Dobrým pravidlem proto je využívání stejnorodých svìtelných zdrojù, tedy ve stejném druhu a pokud je to možné, tak se stejným pøíkonem. Pro osvìtlení zelenì jsou vhodná svítidla, která poskytují v zeleném spektrálním pásmu konzistentní vyzaøování, typicky to jsou rtuové výbojky v tónování „de luxe”, nebo metal-halogenidová svítidla, nebo kompaktní fluorescenèní svítidla s barevnou teplotou 4000 K. Halogenová svítidla jsou velmi bohatá na teplé tóny (oranžové a èervené), mají tak tendenci poskytovat zelenou ménì brilantnì, dávají olistìní a trávníku málo realistické žlutozelený tón a kmenùm barvu výraznì naèervenalou, to není rušivé pouze v pøípadì nepøítomnosti kontrastu s jinými svìtelnými zdroji, které mají chladnìjší tónování svìtla. Na obr. 26b je projev zelené mnohem více pøírodní a stejnorodý. Jen jediný projektor, správnì umístìný tak aby neoslòoval, efektnì osvìtluje rostliny a trávník, pøi použití rtuového výbojkového svítidla „de luxe” o pøíkonu 125 W a svìtelném toku 6500  lumen.

Ing. Castaldi: Osvìtlování zahrad

43

Vidìli jsme v širokém a syntetickém pøehledu všeobecné charakteristiky rozlièných typù svítidel, vèetnì jejich srovnání podle barevného podání, a charakteristiky znovu rekapitulujeme se vztahem ke svìtelným zdrojùm v nižší pøíkonové hladinì, které jsou vhodné pro osvìtlování zahrad.

bìžná žárovková svítidla

Obr. 27 Spektrum distribuce energie žárovkového svítidla.

• barevná teplota Tc = 2700 ÷ 2850 K • ukazatel barevného výtìžku Ra = 100 • typické barevné souøadnice (pøi asi 2800 K) x = 0,455; y = 0,410 • spojité spektrum (teplotní záøiè) • bílé svìtlo v teplém tónu, s pøevahou oranžových a èervených barev se zdùraznìním pøi nižších hodnotách Tc • svìtelná efektivnost 10 ÷ 12 lumenù na Watt • støední životnost okolo 1000 hodin

žárovkové halogenové svítidlo

Obr. 28 Spektrum distribuce energie halogenového žárovkového svítidla.

• barevná teplota Tc = 2950 ÷ 3100 K • ukazatel barevného výtìžku Ra = 100 • typické barevné souøadnice (pøi asi 2310 K) x = 0,429, y = 0,404 • spojité spektrum (teplotní záøiè) • zvl᚝ bílé svìtlo, pøedevším u svítidel s vyšší hodnotou Tc (halogenové žárovky na nejnižší napìtí 12 V) • svìtelná efektivnost 15 ÷ 17 lumenù na Watt (svìtelné zdroje na 220 V), a 22 ÷ 25 lumen na Watt (svìtelné zdroje na 24/12 V) • støední životnost okolo 2000 ÷ 4000 hodin

rtuová výbojková svítidla (typy De Luxe)

Obr. 29 Spektrum distribuce energie rtuového výbojkového svítidla v tónu “De Luxe”.

44

• barevná teplota Tc = 3200 ÷ 3500 K • ukazatel barevného výtìžku Ra = 55 ÷ 60 • typické barevné souøadnice (80 W De Luxe) x = 0,423; y = 0,398 • typické spektrum se tøemi pásy (modrý, zelený a èervený), poskytuje bílé svìtlo, s obohacením dalšími pøídavnými emisemi. Ponìkud nedostateèné mezi modrou a zelenou a u oranžové. • svìtlo s dobrým barevným výtìžkem, lepší než by se mohlo zdát podle hodnoty Ra, zvl᚝ vhodné pro venkovní osvìtlení. • svìtelná efektivnost 40 ÷ 52 lumenù na Watt • støední životnost okolo 9000 ÷ 16000 hodin a více

Ing. Castaldi: Osvìtlování zahrad

metal-halogenidová svítidla (tón teplý bílý „warm white“) • barevná teplota Tc @ 3000 K • ukazatel barevného výtìžku Ra = 80 / 85 • typické barevné souøadnice (70 W) x = 0,433; y = 0,398 • spektrum celkem spojité s vìtším poètem vytvoøených pásù, s pøevahou zelené a pøedevším žluté. • bílé svìtlo s krásnou barvou, ale s ponìkud pøílišným zdùraznìním u žluté a s nikoliv bezvýznamným obsahem ultrafialové složky (ta mùže pùsobit nièení plastických hmot a vytváøet problémy pøi nìkterých aplikacích). Barva je kromì toho citelnì ovlivòována teplotou ve výbojové trubici. Novìjší modely oznaèované “plus” mají ale lepší barevný výtìžek s omezením žlutých a dále používají vnitøní filtr pro zachycení ultrafialových složek. • svìtelná efektivnost 69 ÷ 79 lumenù na Watt • svítidla jemná a nákladná, vyžadují konstantní napájecí napìtí a dobøe navržená osvìtlovací tìlesa, aby se pøedešo vzniku vážnìjších problémù. • støední životnost okolo 5000 ÷ 9000 hodin, pøi použití ve vhodných osvìtlovacích tìlesech a pøi vhodných podmínkách napájecí sítì.

Obr. 30 Spektrum distribuce energie metal-halogenidového svítidla s barevnou teplotou Tc = 3000K.

sodíkové vysokotlaké svítidlo (bìžný typ) • barevná teplota asi Tc @ 2100 K • ukazatel barevného výtìžku Ra = 25 • typické barevné souøadnice (70 W) x = 0,526; y = 0,418 • spektrum se znaènou pøevahou žlutých a oranžových. Málo zelené a èervené, skoro nic u modrých a fialových barev. • svìtlo s teplým bílozlatým tónem, s málem nebo s úplným nedostatkem barevného výtìžku pro chladné barvy. Dost dobré jen pro teplé barvy. • svìtelná efektivnost 66 ÷ 100 lumenù na Watt • støední životnost 9000 ÷ 16000 hodin nebo víc. • tato svítidla procházejí pokraèujícím vývojem a v brzké budoucnosti budou vydány nové modely s lepším barevným výtìžkem. Oznaèení „comfort”, „de luxe”, „white” a podobnì dosahují docela pozoruhodné hodnoty Ra. Jak ale roste ukazatel Ra, spolu s tím se snižuje svìtelná úèinnost. Abychom dosahovali velmi vysoké svìtelné úèinnosti, je potøeba poèítat s velkým podílem žluté, jak to vyplývá z uvážení viditelnosti této barvy ve vztahu k maximu vyzaøování (viz kapitola 1.1).

Ing. Castaldi: Osvìtlování zahrad

Obr. 31 Spektrum distribuce energie vysokotlakého sodíkového svítidla (bìžný typ).

45

fluorescenèní svítidlo (v teplém tónu)

Obr. 31 Spektrum distribuce energie fluorescenèního svítidla s barevnou teplotou Tc = 2700 K.

• barevná teplota asi Tc = 2700 ÷ 3000 K • ukazatel barevného výtìžku Ra = 82 ÷ 86 • typické barevné souøadnice (2700 K) x = 0,460; y = 0,411 • mnohopásové spektrum s pøevahou zelenožlutých a žlutooranžových složek • svìtlo s teplým tónem, s zdùraznìným vyzaøováním žluté barvy • svìtelná efektivnost 67 ÷ 96 lumenù na Watt • støední životnost 6000 ÷ 9000 hodin nebo víc. • fluorescenèní svítidla nabízejí v zásadì mnoho možností výbìru podle barev vyzaøovaného svìtla, s teplotami od 2700 do 4500 i jinak. Podívejte se do katalogù výrobcù na podrobnìjší údaje.

Jak je vidìt, mùžeme se zaèít zabývat dalším aspektem osvìtlování zahrad, aspektem množství svìtla, potøebného pro dobré osvìtlení.

2.2

Množství svìtla

Kolik svìtla je potøeba pro dobré osvìtlení? To je otázka za sto milionù a odpovìï na ni závisí na celé øadì faktorù. Zaèneme s poznatkem, že bìžnì se pøedepisují nebo naøizují úrovnì osvìtlení ploch v luxech. Vzpomeneme si, že osvìtlení jsme definovali jako

tedy jako hustotu svìtelného toku, dopadajícího na plochu dS. Napøíklad 100 lux potom znamená sto lumenù, dopadajících na jeden metr ètvereèní, anebo po pøevodu jeden lumen na jednom decimetru ètvereèním. Žádné lidské oko nedokáže vidìt dopadající svìtlo, tedy lumeny, které pøipadnou na nìjakou plochu. Oko vidí jen to, co se odrazí od plochy ve smìru k oku na jednotku pøíslušné plochy, tedy jas této plochy. Takže mùžeme øíci, že luxy vstupují do vidìní jako ... jako povìstné kedlubny na merendu. Nejde o žerty ale o vážné vìci. Rozvažujme o skupinì cestièek, u kterých pøedpokládáme bìžný zpùsob osvìtlení na úrovni 20 lux. První cestièka je z udusané zemì, pìknì zastínìná a vlhká. Zemì bude dost tmavá, málo jasná a bude odrážet nerovnomìrnì a v prùmìruné hodnotì asi 15 %. Odraz bude spoèívat spíš v teplých tónech (tmavá kaštanová) a menší bude v chladných tónech. Protože se bude osvìtlovat rtuovými výbojkami, bude efekt odrazu velice malièký, ne vìtší než 10 %. Pokud zde není zelený podklad, aby nám pomohl s odrazem svìtla, bude tato cesta docela potemnìlá, i když dostane svých 20 luxù. Odraz bude mít hodnotu okolo 2 lumenù na metr ètvereèní a bude z velké èásti vázaný do jednoho urèitého propojeného smìru. Pøedpokládejme nyní, že máme tutéž cestièku pokrytou pìknými svìtlými a drobnými kamínky, tak jak se to hodnì používá v italských zahradách. Svìtlé a drobné kamínky odrážejí svìtlo výbornì rozptýlenì, v hodnotách okolo 50 - 60 %. Našich 20 luxù bílého svìtla od rtuových výbojek vytvoøí odraz asi 12 lumen na metr ètvereèní a díky perfektnímu rozptýlení budeme vidìt asi osmkrát lépe, než v pøedchozím pøípadì. Probereme nyní tutéž cestièku pod krásným pokryvem èistého snìhu. Dostaneme výborný rozptyl svìtla a odrazivost 90 %. Osvìtlení 20 lux vytvoøí 18 lumen na metr ètvereèní naprosto dokonale.

46

Ing. Castaldi: Osvìtlování zahrad

Pøi zmínìném osvìtlení v úrovni 20 luxù mùžeme projít od nevidìní témìø nièeho až k dokonalé viditelnosti, v závislosti na odrazných charakteristikách osvìtlované plochy. Musíme tìmto odrazným charakteristikám vìnovat stálou pozornost, jinak riskujeme vznik velkých chyb. Osvìtlení samo o sobì nemá smysl, pokud nebereme do úvahy, jak se toto dopadající svìtlo odráží na rùzných typech povrchù. Po tomto úvodu, kolik tedy svìtla potøebuje zahrada? Dost málo, pokud bude dobøe rozvržené - tak by mohla znít odpovìï. Ano, ale kolik, chceme naléhat. Musíme nyní zaèít s rozlišováním mezi veøejnými parky a soukromými zahradami, mezi svìtlem jako prvkem služeb a svìtlem jako scénickým a estetickým efektem. Veøejný park má nezbytnosti zcela odlišné od soukromé zahrady. Svìtlo ve veøejném parku znamená pøedevším bezpeèí a proto musí být dobøe rozložené a všude pøítomné, bez ponechání zón pološera, i když ty by byly scénografické. Jestliže je zeleò brilantní a dobøe udržovaná a cestièky mají pìknou svìtlou barvu, potom považujeme úroveò 20/30 lux pro osvìtlení ve veøejném parku za dostateènou hodnotu. Pokud jsou pozemky celkovì zanedbané a opelichané, s trávníky øídkými a strádajícími, pokud jsou cestièky rozblácené a mají tmavou barvu, musíme sem pøinést asi dvojnásobné hodnoty, tedy 40/50 lux, abychom dosáhli uspokojivé osvìtlení. Hodnì záleží ale také na pozadí. Pokud se svìtlo dobøe odráží od rovnomìrného pozadí, jako mùže být tøeba zídka nebo hustší živý plùtek okolo naší cestièky, dojde hned k výraznému zlepšení a hodnota 20 luxù bude víc než dostaèující. Jestliže bychom potom chtìli nìco èíst, tøeba stránku v knize, která má zøetelný nepøíliš drobný tisk, potom osvìtlení této stránky by nemìlo být menší než 100 luxù. Pokud místo toho chceme veèeøet v otevøené pøírodì, v soukromí a v pøíjemné atmosféøe, potom nám postaèuje 20 luxù, v pøípadì použití bílého prostírání. Pokud je stùl z tmavého døeva, bude lepší hodnoty zdvojnásobit, nebo si vypomoci romantickou svíèkou. Veøejnì pøístupný bar pod širým nebem by potøeboval hodnoty desetinásobnì vìtší. Jsou zde èíšníci, poèítají peníze, lidé se navzájem pozorují ... Potøeba osvìtlení od 60 do 100 luxù je spíš druhoøadý požadavek v porovnání s více anebo ménì dùležitými požadavky na odrazivost a na pozadí. Také je možné patøièným zpùsobem posílit osvìtlení rùzných specifických území, takových tìch ostrùvkù, které se nìkdy umísují do veøejných parkù, jako jsou zóny urèené k rekreaci, pro setkávání návštìvníkù, nebo pro ètení. Z výše zmínìných dùvodù ve veøejných parcích stále prosazujeme osvìtlení ponìkud posílené a rovnomìrné. Toho se všeobecnì dosahuje použitím osvìtlovacích tìles, umístìných ve støedních výškách (od 4 do 8 metrù) a bude naprosto vhodné vybavit tato zaøízení výbojkovými svítidly s dobrou užitkovostí. Jako nejvhodnìjší se rtuové výbojkové svìtelné zdroje hodnotí díky skupinì svých charakteristik jako jsou nízké náklady, robustnost mechanická i elektrická, dobrá úèinnost, dobrý barevný výtìžek. Mùžeme také zvolit použití více propracovaných metal-halogenidových svítidel, které ale jsou jemnìjší a citlivìjší. K této volbì dojde tehdy, pokud to dùležitost instalace vyžaduje, pokud jsou elektrické hodnoty napìtí dostateènì stabilní a pokud jsou všeobecnì zajištìné nejlepší technické a údržbáøské podmínky pro zaøízení. Nejvìtší pozornost je potom potøeba vìnovat volbì osvìtlovacích tìles, zvláštì jejich svìtelné úèinnosti, tedy jejich schopnosti propustit co nejvìtší èást vytváøeného svìtelného toku do pøíslušných smìrù. Jaký by ovšem dávalo smysl poèítat úèinnost svítidel v tom pøípadì, pokud máme napøíklad osvìtlit chodníèky v parku s použitím kulových osvìtlovacích tìles, které pouštìjí vzhùru asi 60 % vytvoøeného svìtla a rozptylují svìtlo do všech stran, místo jeho soustøeïování na komunikaci?

Ing. Castaldi: Osvìtlování zahrad

47

Obr. 33 V protikladu k soukromým zahradám, kde støídání svìtel a stínù vytváøí scénografické efekty, ve veøejných parcích jde o svìtlo rovnomìrné, dobøe rozptýlené a na vyšší hladinì. Doporuèují se rtuová výbojková svítidla v tónování „De Luxe”, pro jejich funkèní jistotu, ekonomiènost a jejich vhodný barevný výtìžek pro zelenou barvu (a nejen pro zelenou). Toto osvìtlení pøedstavuje technicky nejvhodnìjší volbu. Všeobecnì je nejèastìjší použití jednotek o pøíkonu 125 W a se svìtelným tokem 6500 lumen. V pøípadì dokonalých instalaèních podmínek (stálé napìtí v napájecí síti, efektivní a programovaná údržba, zkušený a technicky dobøe pøipravený personál, dobøe projektovaná osvìtlovací tìlesa), lze doporuèit dokonalejší svítidla metal-halogenidová. Je potøeba zcela vyškrtnout použití vysokotlakých sodíkových výbojek, které svou témìø nulovou emisí v zelené oblasti pokøivují celkový estetický dojem parku a mají menší výtìžek, protože vydávají témìø veškeré svoje svìtlo v pásmech žluté - oranžové èervené.

48

Ing. Castaldi: Osvìtlování zahrad

Je ironie, že se právì tento druh ve veøejném sektoru používá nejèastìji. Kromì toho je zcela základním požadavkem použití efektivních a dobøe projektovaných osvìtlovacích tìles, v zájmu zachování dobrého výtìžku bìhem èasu. To není jisté u takových zaøízení, která pohlcují znaènou èást svìtla, slepnou a rychle degradují. Použití podobných osvìtlovacích tìles, jaká se používají u silnic, s dobrým estetickým dojmem, a s montáží ve výškách šesti až osmi metrù, je v zásadì správné. Urèité vyzaøování smìrem vzhùru je vždy vítané, a pokud jsou v místì rostliny vyššího vzrùstu, potom je urèitì pìkné je vidìt osvìtlé. Tím se vytváøí pozadí, které pomùže poskytnout hloubku, s citem k bytí a ke kráse parku.

Ing. Castaldi: Osvìtlování zahrad

49

Obr. 34 Pohled na chodníèek, osvìtlovaný kulovými osvìtlovacími tìlesy. Jenom okolo osmi procent vyzáøeného svìtla dopadá na povrch chodníèku. Kromì toho dochází k více než mnohonásobnému oslòování.

Podle propoètù svìtelný tok, který zdroj vysílá z tohoto kulového tìlesa na komunikaci mùže být 7 ÷ 8 % z celkové hodnoty. Ovšem kulová plocha se snadno pošpiní (pokud je plastiková, pokládá se elektrostatickým prachem a mìní èasem barvu) a po nìjaké dobì nepropouští více než 70 % svìtla. Z tìchto 70 % ne více než 40 % smìøuje dolù a z tìchto 40% ne více než jedna tøetina padne na komunikaci. Potom

0,70· 0,40· 0,30 = 0,084 ,

což je nìco pøes osm procent. Kulová osvìtlovací tìlesa kromì toho pøinášejí nejt잚í nedostatek v pomìrnì dost výrazném oslòování, protože nezastiòují svìtelný zdroj, který se nachází celou svou hodnotou jasu plnì ve zrakovém poli pozorovatele. Proto volba kulového osvìtlovacího tìlesa je v technickém profilu témìø smrtelná nehoda. V profilu estetické invence ... øíkáme, že to není produkt pøíliš velkého vypìtí fantazie. Stejnì je asi 95 % parkù a zahrad okrášleno (pokud je to možné øíci) osvìtlením s kulovými tìlesy. Ke cti skla jsou pøípady, kde koule nebo jejich blízcí pøíbuzní, váženìjší a podstatnì starší lucerny, mají své dobré místo k existenci, pøedevším pøi použití opálových skel. Na ulicích nebo na námìstích obklopených krásnými paláci mùže ale svìtelný tok, vyzaøovaný proti dávnovìku, poskytnout neodmyslitelný doplnìk k osvìtlení celé ulice. Ale, po uskuteènìní této zajímavé odboèky, by mìly mít kulová tìlesa málo místa v osvìtlování parkù a zahrad, kde tvoøí špatné øešení. Pøesto území veøejné zelenì u Comune d'Italia (Italské komuny), kde se nedávno obnovovalo osvìtlení, používá zcela prùhledné koule s vysokotlakými sodíkovými výbojkami o vyšším pøíkonu. Je to tedy kombinace dvou ménì vhodných øešení, protože se zde používají zdroje ménì vhodné pro osvìtlování zelenì spolu se zaøízením ménì efektivním a více oslòujícím. Praktický výsledek je pøirozenì smutný, jak to oko každého pozorovatele mùže jednoduše posoudit. Nyní vzniká návaznost k hovoru o dalším základnì dùležitém argumentu, o „oslòování”, ve souvislosti se „zrakovým pohodlím”, tedy s možností vidìt dobøe a zcela komfortnì.

50

Ing. Castaldi: Osvìtlování zahrad