JoSEF VESELÝ
Jihlavská květena před sto lety V e s r o v n á n Ís k v ě t e n o u d n e š n Í
T)
r\cku 1852 vyšla ve Vídni kniha: >Die VegetationsverháItnissevon Iglau<' Sepsal ji profesor tamního akademickéhogymnasia Alois Pokorny jako příspěvek k rostlinnému zeměpísu Českomoravskévysočiny. Yýznamnou částítéto publi. kace je soupis rostlinných druhů jihlavské oblasti' K tomuto soupisu uveřejnil pak v letech 1855 a 1856 ve spisech vídeňskézoologicko'botanické společnosti rodák jihlavský H. W. Reichardt, tehdy studujícílékařství ve Vídni, ještě do. plňky (>Nachtrag zur Flora von Iglau<). Je tak k jmenovaným letům trvale za. chycen první ucelený obraz jihlavské květeny. Dovršilo-li se nyní právě již sto let odstupu od této doby, je to jistě také svého druhu jubileum, které zasluhuje, aby bylo publikací A. Pokornyho a H. W. Reichardta vzpomenuto; zároveň ju. bileum, které přímo vybizi, abychom nahlédli v takto nám dochovaný popis jihlavskékvěteny z poloviny XIX' stoletía porovnali s ním květenu dnešní.A tomu budtež věnovány následujícířádky. Yyznačiv rozlohu izemi,,které vzal v úvahu - okolí Jihlavy, od města k se. veru přibližně do 2, k východu a k jihu do 3 a k západu do 4 mil šířk'x _ pojednává autor u prunirn oddile svépublikace nejdříve zevrubně o vegetačních podmínkách, jeŽ jsou v oblasti dány jednak poměry topograÍickými (orc. a. hydrografickými), jednak poměry geognostickými (teplotou, tlakem vzduchu, vodními srážkami, prouděním vzduchu). o vegetaci samé pojeďnává pak autor v druhérn oddile spisu. V podrobný systematický soupis rostlinných druhů, zjištěných v jihlavské oblasti, zahrnuje všechnaodvětví rostlinstva: řasy, lišejníky,houby, játrovky, mechy, rostliny přes. ličkovité, kapradinovité, vratičkovité, plavuňovité a nakonec ostatní rostliny cévnaté.Zde však soustředímepozornost jen na květenu v obvyklém užšímslova smyslu, t. j. jen na rostliny cévnaté.Také je soupis jich, jak v předmluvě pozna-. menává sám autor, dosti úplný, ne tak soupis kryptogam. V knize A. Pokornyho je v seznam cévnatýchrostlin začísleno690 druhů, v doplňcích Reichardtových pak dodatečněještě80; přichází iich tudížpro jih. lavskou květenu poloviny XIX. stoletív úvahu celkem 770. Do soupisu byly, jak je výslovně poznamenáno, pojaty jen druhy zaručeně v oblasti pozorované, po. vídeňská míle :
7,586 km.
in
řadovým číslemjsou však označenyjen druhy skutečnědomácí, z kulturních jen .obilniny a. ovocnéstromy. Průzkum oblasti byl autorem podniknut v údobi 10 let za pomoci četnýchspolupracovníků' Neměl by pro nás a pro daišíbudoucnost plného významu pouhý dochovaný jrnenný výpočet rostlinných druhů sám. Dokreslují nám proto celistvý obtaz jihlavské květeny polovíny mínu]éhostoletí v soupise A. Pokornyho ještě také údaje o stanovištícha o abundaci výskytu jednotiívýchrostlinných druhů a u vý. znamnějšíchtaké označení]okalit. A jsou to namÍrozeprávě tyto údaje o poměr. ném rozšířenídruhů v oblasti .a uvedené lokality, iež poutají pozornost a budí zviďavý zá1em.Jsou taképři srovnávání dnešníkvěteny jihlavskés květenou před sto lety významným aspektem pro posouzení, k jakým došIo změnám. Změny nastaly v místní květeně a to z.měny ne nepatrné. Nezměnil se ovšem celkový jeji ráz, polcud je ovlivněn pcměry geologickými a klímatický^i _ ty jsou dnes ceikern stejnéjako dříve. Ale změny byly způsobeny zásahy lidský. nii, přímo i nepřímo. V]ivům tohoto druhu pcdléhala ovšem květena oblasti značnou měrou jiŽtaké před sto lety'Zďůrazriuje to takéve svépublikaci A. Po. korny výslovně sám: >Jako ve všechkultivovanýclr zemích vykonal i v našíoblasti člověk mocný vliv na rozšířenía rozmístěníjak jednotlivých rostiinných druhů, tak i celých společenstev.Vyjma půdu neschopnou obdělávání - a ta se zde omezuie jerr na skalní svahy a močáIynevelkých roz|oh - není snad částivege' tačníhokrytu, která by nebyla člověkemurněle vyvoiána nebo aspoň modifikována.< Nejde tu tedy o účinkyvlivů nějakého nového druhu, nýbrŽ.jen o nové další zásahy v přírodu podmanitelem jejím, člověkem. Že zásahy takové jsou v bIízkosti poměrně velkého města zvláště značnéa mnohostranné,je pocho. pitelno. Které zásahy to tedy hlavně byly? Teprve v letech 1869-1871 byla v oblasti vybudována první dráha, t. zv. ďráha severozápadní,směřujícíz Prahy přes Jihlavu do Znoima a do Vídně; skoro o dvacet let později (1886-1BB7) trať vedoucí z Brna přes Jihlavu k Horní Cerekvi a v letech 1898- 1902trat z Kosteice do Třeště, Telče a Slavonic. V polovině XIX. stoletítedy v oblasti ještědráhy nebylo. Rozrostla se značně a zdokonalila i síésilniční,Město samo se postupně rozrůstalo' měniio se pak samozřejmě i jeho okolí. Racionelnějšíobhospodařování polí a luk a snaha po zvýšenívýtěžkl z nich zasáhly značně v strukturu jejích květeny. Zrušeny byly četnérybníky, a to neien malé,ale i některé značně velké jako na př. rybník Rančířovský,Rohozenský a nedávno Mlýnský u Třeště. odvodňovány byly močály a rašeliny. Ubylo pastvin. V lesich postupovala monokultura ,smrku, ubylq 5míšenýchlesů a zmenšil se"zejménaareal lesů bukových; zasaže4y byly i stráně v údolí řeky JihJavy a jejích přítoků.Rozkopávány byly staré hráze opuštěnýchrybníků' Vznikaly v oblastí průmyslovépodniky. Chaty, v posledních letech s oblibou stavěnév údolích řeky Jihlavy a jejích přítoků' ncjen že porušily krajinný ráz, ale neblaze zapůsobily i na okolní květenu. Sbí.
48
rání rostlin pro herbářé snad v poslední době polevilo, zato ničivě zasáhl v kvě. tenu sběr vzácnějšíchdruhů rost]in do zahrádek. Učinek všechtěchto zásahů se přirozeně zase nemohl projeviti jinak než na abundaci a na rozmístěnírostlinných druhů v oblasti. Proto, povšimneme-li si nyní zde již podrobněji květeny polovíny XIX. stoleti, jak je nám její obraz za. chycen v publikaci A. Pokornyho, s hledíska nynějšího,budou nám při posouzení rozdíIů hlavním kriteriem právě uvedené faktory. A tak uvážime zeiménai \. zďa druhy, označenév soupise A. Pokornyho jako hojně se zde vyskytuj í c í ,j s o u t u h o j n é s t á l e j e š t ěč i j i ž n i k o l i ; 2. zda druhy, označenéjako vzácně se vyskytujícív oblasti, vyskytují se zde i nyní ještě stále vzácně či naopak některé nyní hojně nebo zda snad některé nevyhynuly; 3. zďa druhy, o nichž je výslovně uvedeno, že v oblasti chyběji, chybějí zde stáleješlě; 4, zda nechybějí v seznamu některé druhy, které jsou sloŽkami květeny nynější. A pokud se týká lokalit' uvedených v publikaci A. Pokornyho, zjistíme, do jaké míry podrŽely údaje platnost i pro dnešnípcměry.
PoMĚRNÉ 1. Druhy
RoZŠÍŘENÍ
označené
v soupise
DRUHÚ
v
oBLASTI
A. Pokornyho
iako
hojné
a) hojné d,osud.Jsou mezi nimi ovšemvětšinou druhy všude obecnéa hojné, proto je zde neuvádíme všechnyjmenovitě; zmínímese jen o některých pro oblast významnějších.Z dřevinných druhů slušítu uvéstizaiistébuk Fagus silvatica L.' z bylinných druhů pak tyto: Polypodium dryopteris L. (Phegopteris dryopteris Fée),* Melica ciliata L., Festuca giganteaViII.' EriophoÍum angustifolium Roth, Convallaria multiflora L. (Polygonatum multiflorum All. ), Convallaria verticillata L' (Polygonatum verticillatum All.), orchis latiÍolia L., Solidago virga aurea L., Prenanthes purpurea L., Campanulď persicifolia L'' Gaiium cruciata Scop., Adoxa moschatelina L., Gentiana germanica Willd, Digitalis ambigua Murr., Pedicularis palustris L., Viola palustris L., Rosa alpina L. (R. pendulina L' ), Comarum palustre L., Thlaspí alpestre L. Z uvedených druhů zasluhují zvláště pozornosti milá jarní alpinská rostlinka Thlaspi alpestre, pro Jihlavsko tak charakteristická, pak teplomi]ná Melica ciliata, montaní Prenanthes purpu. * P ř P i í m á m cz n r r h | i k a cAe'. Pokornyho úmyslně i n á z v o s l o v í ; j e n kde toho třeba, rrvádíme v z á v o r k á c h n y n i p l a t n á j m é n a vědecká podle ,'Klíče k ú p 1 n ék v ě t e n ě Č S R . . o d D r J . D o s t á 1 a z roku 1953.
49
,I
I
rea, Rosa alpina a submontaní Gentiana germanica, >obecná ozdoba pastvin a horských svahů na podzim,< jak její výskyt charakterisu!e A. Pokorny. b) nyni na ústuDu:
-
.
Eriophorum ]atiÍolium Hoppe (>na močál. lukách a rašelinách hojně<)'x Iris pseudacorus L' (>na březích rybníků i volně tekoucích vod obecná<). Calla palustris L. (>na močál. okrajích rybníků,říčky Jihlávky hojně; u sasova" ,, u Rančírovskéhorybníka<). O r c h i s m o r i o L . ( > n al u k á c h h o j n ě < ) . Gymnadenia conopea R' Brown (>na lukách obecná<). Spiradela polyrrhiza Schleich (>v stoiatých vodách hojně, pokrývajíc ve velkém' množstvícelý povrch<). Paris quadrifolia L. (>v stinných lesích v křoví obecná<). Daphne mezereum L' (n.r'lesích roztroušeně<). Chrysanthemum chamomilla Gr. (Matricaria chamomilla L.) (>na polích, pustých místech,ve vsích obecně<). Erigeron acre L. (>na slunných svazích,na pastvinách obecně<). Menyanthes trifoliata L. (>na hlubokých močál. lukách a na slatinných půdách obecná<). Hyoscyamus niger L. (>na pustých místech,zvláště kol vesnic obecný<). Primula oÍficinalis Scop, (Primula veris L') (>na pastvištích, na stráních,vkřoví, ve světlých lesích obecná<). So]danella montana Wi]ld (>v stinných horských lesích, zvláště u potoků, místy velmi hojně<). Pirola minor L. (,v lesích, u lesních cest obecná, hojnějšínež Pirola rotundi. f o l i a L . <) . Hypopitys multiflora Scop. (Monotropa hypopitys L') (ov jehličnatých lesích o b e c n ě <) . Cicuta virosa L. (>na okrajích rybníků,na březích potokůtu a tam velmi hojně<). Anemone hepaticaL. (HepaticanobilisMill) (>vkřoví,vsvětlýchlesíchobecně<). Anemone ranuncu]oides L. (>v lesích ne vzácně<). Myosurus minimus L. (>ve vlhkých, písčitýchjetelištích,u mokrých lesních cest h o j n ě <) . Delphinium consolida L. (>na polích velmi obecná<). Nymphaea alba L' (>v rybnícíchv celé oblasti hojně<)' Drosera rotundifolia L. (>charakterístickárostlina rašeliňnýchpůd; mezi sphagmy na všechrašelinných lukách a rašelinách obecná<). Agrostemma githago L. (ov obilí na rolích obecně<). Geum rivale L. (>na vlhkých lukách, u potcků obecně<)' * V závorce isou citovány stanoviště a abundace uvedené A. Pokornym.
50
Agrimonia eupatoria L. (>na suchých lukách' na horských svazích obecně<) Orobus velnus L' (Lathyrus vernus Bernh.) (>v stinných lesích obecný<). Není ovšem ústup u všech jmenovaných druhů stejně značný; u některých je větší,zvláště nápaďný, u jiných menší.U flory hajní je vysvětlítelnýzhoršením podmínek. (Primula veris' Hepatica). Zmd'ršenímpočturybníkůlze částečně vysvětlit ústup rost]in druhů na př. Iris pseudacorus, Calla palustris, Nymphaea alba, Menyanthes trifoliata, Cicuta virosa. Podlvný je ústup druhu Orchis morio, kdyŽ druir Orchis latifolia zůstal hojným dosud. Největšía nejnápadnějšíje však zajisté ústup polních plevelů Mátricaría chamomilla' Delphinium consolida a Agrostemma githago. U prvního z jmenovaných by se snad dal vysvětliti tím, žebyv sbírán jako rostlina léčivá,byl vyhuben. Že druhé dva jsou dnes v oblasti velkou vzácností, lze jistě přičísti tomu' že se vysévá nyní zrno obilnin čisté, zbavené semene plevelů. c) Vymizel druh Serratula tinctoria L. (>v mýtinách a lesních lukách obec' době nebyl nalezen. ný<)' Již r. 1930 poznamenává Dr J. Ambrož, že v současné 2.Dtuhy
před
sto léty v obIastí
vzácné
a ) u i c e m é n ěu z á c n éi n y n i : Asplenium germanicum Weis Woodsia ilvensis R. Br. Botrychium lunaria Sw. Lycopodium complanatum L. Lycopodium annotinum L. Setaria verticillata Beauv. Setaria viridis Beauv. Poa bulbosa L. (R )* Elymus europaeus L. (R ) Festuca silvatica L. Bromus sterilis L. Carex cyperoides L. Carex pseudocyperus L. Triglochin palustre L. Lilium martagon L. Listera ovata R. Brown. Orchis maculata L. Gagea arvensis Schult.
Lemna trisulca L. Rumex maritimus L. Achillea ptarmica L. Achillea nobilis L. Artemisia absynthium L. (R) Chrysanthemum corymbosum L. Gnaphalium arenarium L. (Helichrisum arenarium Moench) Tragopogon major Jacq. onopordon acanthíum L. Chondrilla juncea L. Lactuca scariola L. Phyteuma spicatum L. ' Galium silvaticum L. Asperula cynanchica L. Lonicera xylosteum L. Sambucus ebulus L. Viburnum opulus L.
Značkou (R) jsou označeny druhy uvedené H. W. Reichardtem v ,,Doplňcích"
51
Vincetoxicum oÍ{icinaleLÍórrch Leonurus cardiaca L. (R ) Viněa minor L. (R) Symphytum tuberosum (R) Erythraea centaurium Pers. (Centaurium vulgare Raci. ) Iv{enthasilvesiris L. Salvia pratensis L. Salvia verticillata L. Galeopsis pubescens Bess. Marrubiurrr vuigare L. Atropa belladonna L. V e r b a s c u m p h l o m o i d e sL . Limosella aquatica L. Lathraea squammaria L. Pirola rotundiÍolia L' Pirola chlorantha Sw. Piroja uniflora L. ( : lvloneses uniflora Gray) Falcaria Rivini Host. ( : F. vulgaris Bernh. ) Coníum macu]atum L. Hedera heiix L.
Viscum album L' Nígella arvensis L. A c o n i t u m l y c o c t o n u mI ' . A c o n i t u m v a r i e g a t u mL Papaver argemond L. Arabis Halleri L. Cardamine impatiens L. Dentaria enneaphyllos L. Dentaria bulbifera L. Alyssum calicinurn L. Jv{óhringia trirrervia Claii.v. Dianthus proliier L. Maiva alcea L. * Hypericum quadrangulum I-. Hypericum tetrapterum Fr. oenothera biennis L. Rosa rubiginosa L. Bupleurum falcatumL. (R) Potentilia inclinata Vill. ( P . c a n e s c e n sB e s s . ) Spiraea aruncus L. Soiraea sa]icifolia L. Vicia silvatica L.
Významnou vzácností jihlavské květerry byi již před sto lety a je podnes arktický relikt Woodsia ilverrsís.K vzácným druhům patří tu také Aspleniunr germanicum, Dentaria enneaphyllos,Dentaria bulbifera, Lilium martagon, Asperula cynanchica. Vzácné jsou na Jihlavsku, ač jinde hojné, Chrysantlremum corymbosum a Vincetoxicum. Některé druhy vyskytují se sice vzácně, roztrou. šeně,avšak místy pak hromadně' Tak Carex cyperoides, Rumex maritimus, Phyteuma spicatum, Centaurium vulgare, Atropa beiladonna, obě Dentarie. Roz. troušeně, ale v celém ,6zerni se vyskytují Rosa rubiginosa, Viburnum opulus, Lonicera xylosteum. Zaznarnenává-Ií již A. Pokorny druhy oenothera biennis a Salvia pratensís, seznáváme z toho, že byly v oblasti již před vybudováním
na okrajích lesů jako podrost nebo keř' nehojně; nikdy v porostech<). Salix aurita L. (>na okrajích lesů, na močálovitých lukách' na okraji rybníků, n e o b e c n ě <) '
52
Sambucus nigta L. (>v plotech kolem vesnic, většinou asi pěstován<). Evonymus euťopaeaL. (nv křovinách veimi vzácně<). M e l i c a n u t a n s L . ( o v ] e s í c ha m ý t í n á c h ,n e o b e c n ě < ) . Carex leporina L. (o''u močál. místechv lesích, na ]esníchlukách, tu a tam<). Gagea lutea Schult. (>v křoví, ve vlhkých Iesích,tu a tam<). Humulus lupulus L' (>ve vllrkém křoví tu a tam<). Asarum europaeum L. (nv křoví, v lesích tu a tam<). V a l e r i a n e l ] a o l i t o r i a P o l ] , ( > v r o l í c h ,n e h o i n ě < ) . P e t a s i t e sa l b u s G á r t n . ( > v ] e s n í c hr o k l i n á c h , u l e s n í c hp o t o k ů ,t u a t a m < < ) . Erigeron canadensis L' (>na kujtivované půdě, na stráních, ne hojně<) Cichorium intybus L. (ou cest a na mezich vzácně a spoře<). Scorzonera humilis L. (>;namočál. lukách velmi vzácně<). Lycopus europaeus L' (>na březich vod' na vlhkých lukách, tu a tam<). Lamium maculatum L. (nv křoví, na vlhké lesní půdě tu a tam<.l ). Ajuga reptans L. (>na vlhkých lukách nehoině<). U druhu Ajuga genevensís abundace výskytu označenanení. Convolvulus sepium L. (>ve vlhkém křoví vzácně<)' Veronica Buxbaumii L' (V. persica Poir.) (>narolích a mezíchvzácně<). . Pedicularis silvatica L. (>luvlhkých lesních cest, na mechatých vlhkých místech v l e s í c h ,n e h o j r r ě < ) .P . p a i u s t r i s L . j e o z n a č e n aj a k o h o j n ě s e v y s k y t u j í c í . i Ranunculus lanuginosus L. (ov stinných lesích,ne hojně<)' Lepidium ruderale L" (>na pustých místech,u cest, vzáeně<). Silene nutans L. (>na horských svazích,vzácně<). kopcích a mezich tu a tam<)' Silene inflata Sm. (>>na Melandrium pratense Róhl. (>na pustých i obdělávaných místech,ne obecně<). NÍeliiotusalbus Desr' (>na pustých i obdě]ávaných místech vzácně<). N{. oí{ici. naiis Desr. uvádí A. Pokorny jako druh vyskytujícíse obecně' M e d i c a g o s a t i v a L . ( > P ě s t u j es e z d e v e l m i v z á c n ě ; z p l a n ě l á z d e j e š t ě n e b y l a pozorována<<). Nyní se pěstuje hojně. T r i Í o l i u m p r o c u m b e n s L . ( T . f i l i f o r m e A u t t . ) ( > n ap a s t v i n á c h v z á c n ě < ) . C o r o n i l l a v a r i a L . ( > n al u k á c h , u c e s t , n a m e z í c h ,t u a t a m < ) . E u p h o r b i a d u l c i s J a c q ' ( > n a o k r a j í c hl e s ů ,v k ř o v í , v z á c n ě < ) . Quercus robur není dnes v oblasti vzácný a ie místy pokusně vysázen i v porostec]r. Poměrně ve]mi vzácrrý je však v objasti dub zimní, Quercus petraea Liebl. (U A. Pokor.nyho uveden není.) Nemálo nás udivuje' že tu jako vzácné nebo nehojné jsou označeny druhy rryní v oblasti tak rozšířené,jako Melica nutans, Asarum europaeum, Cichorium intybus, Lycopus auropaeus, Lamium maculatum, Ajuga reptans, Silene nutans, Silene inflata, Melandrium pratense a jiné'
53
c) nyni uyhynulé: Botrychium matricarioides Willd. (>na slunných lesních pastvinách velmi vzácně<). Andropogon ischaemum L. (>na lukách, u cest' zdá se, že nehojně. U plovárny<). Cynodon dactylon Pers. (>u cest a na obdělávaných půdách vzácně<<). Poa eragrostis L. (Eragrostis minor Host.) (>na obdělávaných půdách vzácně<<). Hordeum maritimum Witl. (>na obdělávané půděvelmi vzácně, jistě zavlečeno< ). Poiycnemum verrucosum Lang. (>na písčitýchcestách nad Plovárenským ryb. níkem<). Gladiolus imbricatus L. (>na močái. lukách vzácně<). orchis sambucina L. (>na výše položených lukách, na okrajích lesů vzácně.<)' Aristolochia clematitis L. (>lnakamenitých místech,v křoví vzácně<<). Inula britanica L. (>u silničníchpříkopů, na vlhkých místechtu a tam<). Artemisia scoparia W. et K. (Abundace výskytu není označena). Chondril]a juncea L. (>na suchých kopcích, na slunných svazích, vzácně<). Xanthium strumarium L' (>na obdělávaných i pustých místech,v oblasti vzácně<<), Xanthium spínosumL. (>na pustých i obdě]ávaných místech,tu a tam<). Campanula glomerata L. (n.'u suchých kopcích, v křoví, vzácnž<). Verbena officinalis L. (ou cest, na pustých místech;zde velmi vzácně<)' Ranunculus polyarrthemusL' (>v lesích vzácně<)' Thlaspi perfolíatum L. (>na rolích, horských stráních, velmi vzácně<). Diplotaxis tenuiÍolíaDC. (>na pustých rnístechvzácně<). Adonis aestivalis L. (nv osení tu a tam<). Isatis tinctoria L. (>v křovinách, na horských svazích<). Saponaria oÍ{icinalisL' (ov křoví, u potoků, tu a tam<). Vaccaria parviflora Mónch (>na polích v obilí vzácně<)' Geranium mo]le L. (>u cest, na pustých místech vzácně<<), Geraníum phaeum L. (ov lesíchvzácně<). Ononis spinosa L. (>na pastvinách, u cest, tu a tam<). Medicago ÍalcataL' lutea (>na pastvinách a mezich; zde převzácně<)' Byly.li některé z uvedených druhů již před sto lety v ob]asti velmi vzácné. (iako na př. Botrychium matricarioides, Verbena offícinalis, Thlaspi perfolia. tum), nepřekvapuje, že časemvymizely úplně' Rovněž tak také druhy přechodně do obiasti zavlečené(Cynodon, Hordeum maritimum, Xanthium, Vaccaria a j.). Byly v ob]asti vzácné již před sto lcty a nyní tu dokonce vymízely i druhy, které j i n d e j s o u d o s t i h o j n é 'j a k o C a m p a n u I a g l o m e r a t a , . o n o n i s s p i n o s a , S a p o n a r i a a Verbena. Nerrí ovšem vyloučeno, že se některý z uvedených druhů, na Jih1avsku vyhynulých, zde časemněkde zase objeví.
J1
3. Druhy, u nichž neoznačuie
A. Pokorny
Carex silvatica L. (R) Milium effusum L. Koeleria cristata Pers. Festuca rubra L. Festuca elatior L. Carex Schreberi Schrank. (:C. praecoxSchreb.) Butomus umbellatus L. Convallaria majalis L. E p i p a c t i s ] a t i Í o l i aA l l . Salix cinerea L. Valerianella olitoria Poll. 'Centaurea paniculata I-. ( : C. stoebe Sch. Thell. ) KnautÍa silvatica Coult. (R ) Cirsium rivuiare Link. Hieracium umbellatum L. Lonicera nigra L. Clinopodium vulgare L. ( : Calamintha clÍnopodium Spenn. ) Ajuga genevensis L Omphalodes scorpioides Lehm. Digitalis ambigua Murr. Utricularia vulgaris L. Utricularia minor L. Androsace elongata L. Sanicula europaea L.
abundaci
výskytu
Chrysosplenium alterni{olium L. '.fhalictrum aquilegi[olium L. Ranunculus auricomus L. Ranunculus sceleratusL. Aquilegia vulgaris L. Corydalis cava Schweigg. Corydalis fabacea Pers. Turritis glabta L. Arabis hirsuta Scop. Cardamine trifolia L. Lunaria rediviva L. Spergularia rubra Pers. Gypsophila muralis L. Dianthus superbus L. Mercurialis perennis L. Epilobium montanum L. Epilobium roseum Retz Circaea lutetiana L. Circaea alpina L. Myriophylum vulgare Neilr' R u b u s c a e s i u sL . a g r e s t i s Fotentilla recta T,. 'Potentilla supina L. Trifolium spadiceum L. TriÍo]ium aureum Po1l. Vicia tetrasperma Mónch
Z uvedených druhů jsou nyní některé v oblasti velmi vzácné jako na př. Aquilegia, obě Utricularie, Dianthus superbus, jirrézase velmi hojné:Mercurialis, Va]erianella olitoría, Ajuga genevensis,Chrysosplenium, Turritis glabra, Mercurialis perennis, Epilobium montanum' TriÍo]ium spadiceum, Tr. aureum, Vicia tetrasperma. Mnohé se vyskytují v oblastí síce roztroušeně,ale místně pak dosti hojně až hromadně jako na př. Milium eÍfusum, Digitalis ambigua' Lunaria rediviva, Spergularia rubra, Circaea lutetiana i C. alpina. Litujeme, že abundace není udána takéu druhu Allium ursinum (str. 49), ani stanoviště;údaje uvedené se tÝkaií druhu Allium oleraceum.
55
4. Dr uhy podle chvběiící
údajů A. Pokornyho
v oblasti
výslovně
>Me]anthaceae: Toíieldia, Veratrum a Colchicum chybějí úplně.< Colchicum autumnale uvádí však Reichardt v doplňcích. >Leucojum vernum L. bylo dosud nalezeno jen mimo naši oblast a sice u Něm. Brodu a u Nov. Města.< objevuje se však, ovšem nehojně, v údolí říčky Brtničky a na obvodu oblasti. >Podospermum chybí zdejšíkvěteně úpině'< >Rhinathus Crista galli L. major (Alectorolophus serotinus vernalis Hyland) zaručeně zde ještě pozorována nebyla.< >orobanchy chybějí jihlavské Íloře skoro úplně, ježto byl dosud pozorován D r W e r n e r e m j e n i e d n o u d r u h b l í ž en e u r č c n ý . < >Eryngium campestre L' chybí; postupuje při vídeňsképoštovnísilnici od Znojma do Želetavy, našeho izemi se však nedotýká.< >Vaccinium uliginosum, Andromeda poliÍolia a Ledum palustre, ačkoli jsou Českomoravské vysočině vlastní, nebyly na našem ú,zemiještě pozorovány.< >Resedaceaenejsou v našíkvěteně zastoupeny vůbec.Dianthus Carthusianorum chybí úplně'< >Hypericum humifusum L., ačkoli není na Českomoravskévysočíněvzácné, bylo zde marně hledáno'< >Carpinus betulus L., zdá se, chybí úplně. T v o ř í m e z i B r t n i c í a T e l č ím a l ý h á i e k . < P o z o r n o s t í P o K o R . NYHO i REICHARDTA ušly habřiny u H' Smrčného'jistě staré,původní. > C o r n u s s a n g u i n e a L ' a a l b a L . s e v y s k y t u j íj e n v y s a z e n én a H a j l o s e . C o r n u s m a s v ů b e cn e . k o l K o s t e l c e v k ř o v í < . Nyní se s ním setkáváme jen v parcích' Nejkrásnější,nejstaršíjedinci jsou v bývalé zámecké zahradě v Mirošově' Cornus sanguinea je v údolí řeky Jihlavy místy, na př' u Čichova, dosti hojný. >Evonymus verrucosus Scop. _ jen vysázený na Hajlose.
56
L x S výjimkou druhů Glyceria distans, Carex díoíca,Juncus squarŤosus,Arnica montana, Anemove patens (Pulsatilla patens)' byly ostatní druhy později přece jen v oblasti zjištěny, tÍebažese zde některé vyskytují jen velmi vzácně nebo n a s a m é mj e j í m o k r a j i . Nejsou také, ač to výslovně uvedeno není, mezi složkami květeny jihlavské poloviny minulého stoletíjmenovány druhy následuiící,chybějícímístníkvěteně i dnes: Betonica oÍÍicinalisL., Carduus nutans L., Nasturtium officinale R. Br a Verbascum thaosiforme Schrad. 5. Druhy v soupise A. Pokornyho nejmenované, jíhlavské květeny sloŽkami nynějsix*
ač jsou
a ) d o o b l a s t íz a u e d e n én e b o z a u l e č e n é tepruepozd'ěji: Sedum spurium M. B. Původně pěstovanév zahradách, vyskytuje se nynÍ hojně již i zplaněIé, Matricaria discoidea DC. Druh, zavlečenýk nám ze Severní Ameriky, rozmohl se i v naší oblasti již takovou měrou, že tu patří k nejrozšířeněišímpleve1ům. Impatiens parviflora DC. Šíříse od doby, kdy pronikla v oblast, hromadně v údolí řeky Jihlavy a v okolních úsecíchod jihlavského hlavního nádtaži k Malému Beranovu a dále. Oxalis stricta L. Vyskytuje se v zahtadách i jinde na vlhkých půdách zplaněle. Galinsoga p,arviflora Cav. Vnikl, žel, jíži tento plevel do našíoblasti; není zde však ještětak rozšířen jako již v některých jiných krajích. Také nemohly být samozřejmě součástíjihlavskékvěteny před sto lety druhy jako na př. Phacelia tanacetifo]ia Benth., pěstovaná v naší oblasti teprve v posledních letech jako rostlina medonosná a přechodně zplaňující,nebo Si. napis alba L.' pěstovaná zďe nyni velmi hojně. Také olše šedá, Alnus incana Moench, byla asi do oblasti zaveďéna teprve později. Kupodivu však uvádí A. POKORNY ve svém seznamu již Erigeron canadensis L., plevel zavlečený k nám ze Severní Ameriky. b) d'ruhy u oblasti i nyní uelrni uzácné: 'Glyceria plicata Fr' P h e g o p t e r i sp o l y p o i d e s F é e Pteretis struthiopteris Nieuwl. NÍelica uniflora Retz Asplenium adianthum nigrum L. ssp. Poa Chaixii Vill. cuneifo]ium Ph]eum Bóhmeri Wíbel { Neuvádí je A. Pokorny ve svém systematickém výpočtu rostlinných druhů, nýbrž teprve při srovnávání jíhlavské květeny s květenou ostatní Českomor. vysočiny. a* Zde uživáme jíž názvosloví podle , , K i í č ek ú p i n ék v ě t ě n ě Č S R . . o d D r J . D o s t á l a .
Carex pilosa Scop. Rhinanthus serotinus Sch. Thell ssp. montanus Hyland Cirsium acaule Scop. Polygonum bistorta L. Cerathophyllum demersum L. Petasites hybridus G. M. Sch. (syn. P. officina]is Mónch ) Cymbalaria muralis G. M. Sch.
Cyclamen europaeum L. Trientalis europaea L. Bupleurum Íalcatum L. Sedum rupestre L. Trollius europaeus L. Melandrium rubrum L. Garcke Rubus saxatilis L. R o r i p a a u s t r i a c aB e s s . Lathyrus silvester L. latifiiius
Snadno mohla většina těchto uvedených druhů unikrrouti pozornosti, pakli byly jiŽ před sto lety jako dnes velkou vzácností v oblasti; jako na příklad Phleum Bóhmeri, Carex pilosa, Symphytum tuberosum, Trientalis, Trollius, Meiandrium rubrum, Lathyrus silvester ]atifolius, Cyclamen. Či jde snad i tu zčásti také o druhy, které se začlenily v místní květenu až později, jak to můŽeme předpokládat na př. u druhů Polygonum bistorta, Roripa austriaca? Je tomu tak zcela jistě u druhu Cymbalaria muralis, který pokrývá hradebni zeď v Březino. vých sadech, kde by byl nemohl zůstati nepovšimnut.Nikde se A' PoKoRNY nezmiňuje o růŽi nízké,Rosa gallica L., o nížuvádí Dr J' AMBRoŽ , že >vytváři nevelký porost na vrcholku skaitratéstráně proti helenínskétovárně.* T a k é s e n e z m i ň u j e o D o r y c n i u m s e r i c e u m B o r b . , u v á d ě n é mA M B R O Ž E M n a t é ž el o k a l i t ě . Ž e I , o b a d r u h y z d e v p o s l e d n í d o b ě j i ž z a s e n e b y l y z j i š t ě n y ' c) druhy nyni hojné: Deschampsia flexuosa Trin. Fagopyrum dumetorum Schreb. Senecio rivularis DC.
Senecio erraticus Bertol. Cardaria draba Desv. Anthyllis vulneraria L.
Deschampsia Ílexuosa, Anthyllis vulneraria, se rozšíříly v oblasti pozorÚ. hodněji jÍstěteprve aŽ později, Anthyllis pravděpodobně zplaněním z polí. Také byla asi.Cardaria draba do oblasti zavlečenaaž později, nebyl by tu přece mohl zůstati jinak nyní zde tak rozšířený plevel nepovšimnut.Ale není dobře možno to předpokládat také u druhu Senecio rivularis, nyní všu'detak hojného na les. ních bažinách, a u druhu Senecio erraticus, hojného na mokrých lukách. L OKALITY Jsou pochopitelně zpravidla uváděny jen u druhů v oblasti vzácnějšícha významnějšícha tu také ne vŽdy všechny nebo ve většímpočtu, spíšeien jako doklad, že ten který druh byl v oblasti skutečněnalezen. AIe i tak jsou tyto Dr J. Ambrož: Kvělena Jihlavska' 1929.
5B
údaje nesmírně zajimavé pro retrospektivní porovnávání dnešní květeny s květenou před sto lety. Nepotěšína př. taková ien nepatrná poznámka A. PoKoR. NYHO' že Hesperis matronalis )roste na Hajlose v křoví, jistě jen zplaněle, ale hojně a vytrvale,< víme.li, že tu v křoví v sousedstvíulice Na stupách roste .zplaněle podnes? Nebo nehájí snad dosud nepatrný, mrzačenýkřiček druhu Evonymus europaea u silnice he]enínsképři posiední odbočcek Hruškovým Dvorům a keřík pod skalou proti býv. helenínskétovárně jedinou A. POKORNYM uváděnou ]okalitu tohoto druhu, >údo]ířeky Jihlavy před Koskovým mlýnemúdolíu Dlouhé stěnyna levém břehu řeky u Koskova mlýna< Cynodon dactylon. Ú d o l i Í e k u l i h l a u y n a d S t a r ý m i H o r a m í a p o d M a I ý m B e r a n o t . e m ,Z a j e č i skok jako loka]ita píevzácnékapradiny Woodsia ilvensis byl tecly znám jížbota. nikům před sto lety. Ror,něž tak nedaleká, pro Jihlavsko tak zajimavá lokalÍta d r u h u B u p l e u r u m f a l c a t u i n ( R ) . ' . V p o s l e d n í c h3 ] e t e c } rz d e j i Ž n e b y l n a l e z e n . " Uvádí AMBROZ
v Květeně 1., str. 15
59
U Zaječiho skoku nebo v blízkém sousedstvídosud rostor:, tak jak to uvádí A. POKORNY, Lonicera nigra, Thalictr:um aquilegiifolium, Turritis glab. r a , A r a b i s H a l ] e r i , O r i g a n u m v u l g a l e ; S p í r a e as a l i c i Í o ] i ai i ž n e . V ú d o i i ř e k y n a d Starými Horami stále roste Lamium maculatum hojně; rovrrěŽ tak místy Pteridium aquilinum; Potentilia recta však jíŽ jen spoře. Na skainatých stráních úclo]í řeky stáIe hojně rostou Dígitalis ambigua a Anthenris tinctoria, a\e teptve až za Malým Beranovem, coŽ PoKoRNY neuvádí. U P á v o u a d o s u d r o s t e O r c h i s m o r i o , d r u h v o b l a s t i j i n a k j i ž n a ú s t u p u ;z a Hgbrálcem u Smrčenskéhopotoka Achillea ptarmica. Vysolzý kámen, Zde nebo v nejbližším o k o l í n a j d e m e d o s u d s t á l e j e š t ěi a k o před sto lety druhy: Convallaria majalis, Polygonum verticil]atum, Atropa bella. donna, Petasítesalbus, Cardamine impatiens, Actaea spicata, Dentaria bulbifera, Anemone ranunculoides, Lonicera nigra, Rumex conglomeratus, Carex remota, C . p a l l e s c e n s 'C . s í l v a t i c a ( R . ) , M i l i u m e f f u s u m , B r o m u s a s p e r , N e o t t i a n i d u s avis, Brachypodium silvaticum (R.) a Lysimachia nemorum (R.). Botrychium matricarioides, Aquilegia vulgaris, Orchis sambucina,Syrnphytum tuberosum (R. ) tu jiŽ nejsou' Vysoký kámen uvádí PoKoRNY také jako iokalitu druhu Sarot. hamnus vulgaris (S' scoparia). Připomíná snad tuto lokalitu výskilt jmenovaného druhu u cesty vedoucí z Nového Pávova k hájovně7 Špíčáh a lesy rnezi St'onařouem a Třešti. Na rybnícíchdosud roste Nymphaea alba, v lesích Daphne mezeIeum a, ovšem vzácně již, Lycopodirrm complanatum; na vrcholu ŠpičákuGalanthrrs niva]is, Dentaria enneaphyllos, Actaea spicata, Adoxa moschatelina, Gagea lutea, Bromus asper' Coryrlalis cava. Škoda, že údaje u česnekumedvědího,Allíum ursinum, jsou omylem opakováním údajůtýkajících se druhu Allium oleraceum. Nevíme tak, zda Špičák,neivětšílokalita prve jmenovaného druhu' byla tak významnou jeho lokalitou již před sto lety' o k o l i ] i h l á u Ř y . D o s u d j s o u z c l en a r y b n í c í c h h o j n é N u p h a r l u t e u m ,o e n a n t h e phellandrium, Utricularia vulgaris, Utricuiaria minor, na pokraji rybníků Sagittaria sagittaefolia' Iris pseudacorus, Cicuta' virosa, na i.ašelináchtr{ontia rivuiaris a Vaccinium oxyoccos. Srovnejme nyní, pro příklad, s nynějšímípoměry také ještě údaje lokalit u několika druhů jednotlivě. A l n u s u i r i d i s . D o s u d p I a t ív p l n é m r o z s a h u ú d a j eA . P o K o R N Y H o o po. zoruhodnémvýskytu druhu v oblasti: >vevelkém množstvía skutečněsamorostlá mezi vesnicemi Stará Ves a Leskovec u Počátek a zejménana severozáp. svahu Malého Lísku k Láznim Sv. Kateřiny.< Asperula cynanchica. A. PoKORNY: >Velmi vzácně u Handlových Dvorů.< Ještě roku 1950 zde rostla, takřka na samém okraji města Jihlavy u Brněnské silnice. Úpravou si]nice lokalita zanik]a. Soldanella Ínontana.Na lokalitách: >pod Přísekou, u Cerekvičky, u Lázni Kateřiny< roste dosud, je zde ovšem již na ústupu. Sv.
60
Card,atnínetrifolium. Jako lokality uvádí A. POKORNY Přísecký ]es, Farský les, ale neuvádí neivětšía nejvýznamně!šílokalitu iohoto druhu na severo. východním svahu Vysokého kamene. Hybr álcem, v ckolí Cerekvičky< Chry santhemum c or1;.mb osurn.Lokality >>za již jen již jedinou pozby|y piatnosti' Dnešní snad iokalitu, a to v saméblízkosti kupodivu neuvádí. města, skálu proti helenínskétovárně, A' POKORNY Lu,naría rediuiua. Lokalita >na skále u Panského mlýna< pozbyla platnosti' ne. o n e j v ě t š ía n e j v ý z n a m n ě j š íl o k a l i t ě : V y s o k é m k a m e n i s e A . P o K o R N Y zmíňuje. Hedera helix. A. POKORNY: >V kamenitých lesích,na stromech, v oblasti velmi roztroušeněa spoře. U Koskova mlýna a u Luk v údolířeky Jihiavy; v lese mezi Šacberkem a Vysokým kamenem' Dosud pozorován jen sterilní'< f)ruh roste na uvedených místech dosud, ale jiŽ jen velmi nepatrně; většía plodný keřík je na skále za Čichovem. Po systematÍckémvýpočtu jednotlivých rostlinných druhů třídí je A. Po. KORNY ve svépublikaci také ještěpodle stanovišť'Do prvních tří skupin řadí druhy rostoucí v oblasti přímým vlivem lidského působení:1. rostliny zahradní' 2. polni,3. rumištní;do dalšíchšesti pak rostliny samorostlé:4. vodní, 5. mo. křadní, 6. luční,7. pastvištní,B. vřesovištní,9. ska]ní, 10. křovištní a 11. lesní. >Ačje zde skupina lesní - paznamenává autor - ze všech skupin nejbohaiší, byiy v listnatých lesích,které se v jiných kraiinách vyznačuii velmi bohatou ve' getací,v našíoblasti naiezeny jen nečetnédruhy, ovšem charakteristické.Jsou to: Gagea lutea, Allium ursinum, Convailaria majalis, Neottia nidus avis, Adoxa moschatelina, Pulmonaria ofÍicinalis, Lathraea squammaria, Anemone ranun. culoidcs, Dentaria enneaphyllos a Dentaria bulbifera.< V třetím o d d í l e s v ép u b l i k a c e p r o m l o u v á a u t o r o o v l i v n ě n ío b i a s t n í místními květeny vegetačnímipodmínkami, jeŽ jsou zde dánypoměryvýškovými, půdními a kiimatickými. V dalším pak porovnává květenu jihlavskou s iinými květennýrni okrsky a to nejdříve s květenou ostatní Českomoravskévysočiny, pak s květenou Vídně a Německa. Nás za.iímádnes ovšem jen srovnání první. oblast jihlavská - usuzuje autor _ jsouc součástíČeskomoravskévysočiny, se s ní značně shoduje i svou květenou. A přece, praví; jsou druhy, které, ač se vyskytují na náhorní rovíně Vysočiny, v naší oblasti pozorovány nebyly nebo byly snad přehlédnuty. Zato jscu zase jihlavské květeně vlastní některé druhy, které nebyly pozorovány v druhých částechVysočiny. Autor z nich uvádí mezi jinýmí tyto: Lycopodium compiarratum,Lycopodium annotinum, Juncus eÍÍtrsus, Festuca silvatica, Potarnogeton compressus, Achillea nobilis, Cirsium rivulare, Scorzonera humi]ís' Lactuca scariola, Vincetoxicum officinale, Echinospermurn l a p p u l a , O m p h a l o d c s s c o r p i o i d e s ,L i n a r i a a r v e n s i s ,A n d r o s a c e e l o n g a t a ,S o l d a nella montana, Pirola umbellata, Chaerophyllum centaurium, Sempervivum so-
61
-
boliíerum' Saxifraga granulata, Papaver algemone' Corydalis fabacea, Arabis HallerÍ, Dentaria enneaphyllos' Dentaria bulbiÍera, Hesperis matronalis, Thlaspi alpestre, Potentilla inclinata a Vicia silvatica. Ve svých srovnávacích úvahách dospívá A' POKORNY k úsudku, že Jihlavsko patří k oblastem vegetačnězv]áště chudým a že v poměru k zeměpisné šířce své polohy má nápadně severský ráz. Zv|áště chudou se mu ovšem jeví jihlavská květena při srovnání s květenou vídeňskou.Na ploše stejných rozměrů' jakou zaujímá se svými 691 druhy cévnatýchrostlin jihlavská flora, má vídeňská druhů 1397. Příčinou tétochudoby jsou hlavně nepříznivépoměry půdní;trochu rozmanitosti ve vegetaci tu vyvolávají jen různé stupně vlhkosti. >Je-li tedy uzavirá autor svou úvahu - i podle SCHOUWA jihiavskou květenu počítatido říšeumbellat a cruciat, )tak jí přece jen nechybějítaké odezvy z ÍLoryalpinsko-' pontické nebo z říše saxiÍrag a mechů.< Zahleděli-li jsme se zde ve svém pojednání poněkud podrobněji v první dochovaný nám obraz jihlavské květeny a to s h]ediska nynějších íloristických poměrů oblasti, byl tím zároveň jaksi nastíněn v hrubých rysech i obraz místní k'rěteny dnešní'Při podrobnějšímjeho propracování by ovšem specifickéosobitosti této květeny - a neni jich málo _ vynikly mnohem ostřeji. Leč podrobný rozbor jihlavské květeny současnédoby nebyl již úkolem naší jubilejní vzpo. mínkv. LITERATURA
1 . Alois Pokorny: Die Vegetationsverháltnisse vorr Iglau. Wien 1852. L.
H. W.
Reichardt: Nachtrag zur Flora von lglau. Verhandlungen Vereins in Wien, 1856.
des zoologisch-botanischen
3. Josef Ambrož:Květena Jihlavska. Zvláštni otisky z Výročníchzptáv r. r. gymnasia v JihlavěJihlava, I' část7929, II. část1930. 4. Josel Dostál: Klíčk úplnékvěteněČsR. Praha 1954.
62
JosEF VESELÝ
Die Iglauer Flora vor hundert Jahren in Vergle'ich mit der jetzigen Zusantmenfassung De, Auto, gedenkt der im Jahre 1852 jn Wien erschienenen Publikation A. Pokornys >Die Vegetationsverháltnisse von Iglau< sowie der ín den Jahren 1855 und 1856 veróffentlichen >Nachtráge zur Flora von lglau< von H' W. Rei. chardt und richtet sein Hauptaugenmerk au{ die in der Pubiikation enthaltene systematischeAuÍzáhlung der Pflanzenarten des Gebietes, doch nur auf die Ge. Íásspflanzen allein. Er vergleicht mit diesem ersten uns erha]tenen Gesamtbild der Iglauer Flora díe jetzigen Verháltnísse und erórtet die Veránderungen' die die Flora im Laufe von hundert Jahren erfuhr. Veránderungen wurden lediglich durch dírektes oder indirektes Einwirken des Menschep hervorgerulen und ma. chen sich hauptsáchiic}rin der Verbreitung und Verteilung der einzelnen PÍlan' zenarten ersichtlich. Viele Arten, die vor hundert Jahren im Gebiele von Iglau háufig \Maren'befinden sich jetzt im Růckgange,andere, friiher hier seltene, sind hier jetzt háuíig oder im Gegenteil gingen Íůrdie hierortige Flora verloren' Es Iehlen aber in der Aufzáhlung A. Pokornys auch einige Pflanzenarten, die jetzt Komponenten der Iglauer Flora bilden; teils wurden sie wielleicht iibersehen, teils fanden sie hierher erst spáter Eingang. Da der Autor in seiner Abhandlung die Flora von Iglau vor hundert Jahren vom jetzigen Gesichtspunkt aus betrachtet, erscheint dadurch auch gleichzeitig, wenngleich nur in seinen Hauptziigen. das Bild der gegenwártigen F]ora des Gebietes entworÍen.
63
