OŠETŘOVATELSKÝ PROCES
„Sestra má mít vrozenou inteligenci, charisma, má pomáhat všem potřebným, je profesionálně empatická, teoreticky i prakticky zdatná, v praxi tvořivá, rychlá a spolehlivá v rozhodování, má potřebu celoživotního vzdělávání, je společenská a musí dbát na to, aby její náročná práce byla dostatečně zviditelňována i ve společnosti.“ prof. P. Klener, přednosta I. interní klin.
HISTORIE • Konec 60. let 20. stol. z USA do Evropy • Koncepční model vstřícného přístupu k ošetřování nemocných • r. 1967 oše. škola Katolické univerzity ve Washingtonu – identifikovali 4 fáze
DEFINICE • série vzájemně propojených činností, které se
provádějí ve prospěch nemocného při individualizované oš. péči • vědecká metoda řešení problémů nemocných – (sestra) • kontinuální a cyklický nikdy nekončící vztah mezi sestrou a pacientem • jednotlivé fáze vzájemně prolínají a opakují se ve spirále
VÝZNAM OP • vychází z teoretického modelu • je základem pro poskytování individualizované • • • • •
oš. péče důkladnější poznání pacienta plánovaná a cílevědomá individuální péče adresnost tvořivost sester základ správného přístupu v průběhu profesní přípravy sester
1. FÁZE – „kdo je můj nemocný?“ • Zhodnocení nemocného • 2 části: 1/ ošetřovatelská anamnéza
2/ zhodnocení současného stavu nemocného • rozhovor, pozorování, testování, měření (viz anamnéza power point)
2. Fáze – „ co ho trápí?“ • identifikace potřeb • ošetřovatelské diagnózy • verbalizace současných i potenciálních problémů i s pacientem • stanovení priorit
3. Fáze – „co pro něho mohu udělat?“ • 2 oblasti: 1/stanovení cílů a očekávaných výsledků 2/ vypracování individuálního plánu péče • určení priorit v řešení problému
4. Fáze – realizace plánu • Plnění své role a úkolů
5. Fáze – „pomohla jsem mu?“ • Zhodnocení efektu poskytované péče • objektivní měřící techniky • zjištění dosažení cíle • analýza jednotlivých kroků+úprava oš. plánu+získání dalších informací
Zhodnocení nemocného • vhodné informaceinformace-individuální přístup • identifikace problémů, zvyklostí, vytvoření dobrých vztahů, příležitost pro dotazy nemocného--pocit bezpečí a jistot nemocného • předpoklad koordinované a kontinuální péče • zjistit efekt péče
Typy hodnocení • Vstupní (základní)
- provést max. do 24 hod. po příjmu - oš. anamnéza+rychlé zhodnocení závažnosti stavu ( subjekt., objektivní) • Průběžné - upřesnění diagnostiky, korekce plánu • Závěrečné - zajištění kontinuity oš. péče (překlad. zpráva)
Obsah hodnocení • Identifikační údaje • Info. o současném zdravotním stavu • Celkové anamnestické informace:
1/Fyzikální hodnocení (hygiena,spánek,dýchání…) 2/Sociální h.(rodina,přátelé…) 3/Psychosociální h.(mentální stav,rce na nemoc) 4/Medicínská problematika(alergie,léky..)
Zdroje informací • Pacient • Zdrav. dokumentace • Rodina+přátelé • Členové zdrav. týmu • Spolupacienti • Měřící techniky,škály • Pozorování, rozhovor
Ošetřovatelská diagnóza (rozeznávat,odlišovat,označovat) • stanovení na základě vyhodnocení
získaných informací • verbalizace pacientových potřeb a problémů • odpovědnost sestry • zahrnuje kompetentní oblasti sestry • popisuje současné i potencionální problémy
Ošetř. x Lékařská diagnóza 1/ ošetřovatelská dg. • popisuje reakce pac. na nemoc • • • • •
(ovlivnění „normálního“ života) orientuje se na člověka=jedince mění se podle změn pac. reakcí a schopností provázejí ji samostatné oš. činnostičinnosti-plánování, hodnocení doplňuje lék. dg. nemá zavedený mezinárodní klasifikační systém
2/lékařská dg. • popisuje specifický chorobný proces • orientuje se na patologiipatologii-model nemoci • zůstává konstantní v průběhu trvání
nemoci • ovlivňují ji ordinace lékařelékaře-některé provádí sestra • doplňuje ošetřovatel. dg. • má zavedený klasifikační systém
Diagnostický proces =analýza a syntéza získaných poznatků • Co je PES?
P- problém E- etiologie ( identifikace pravděpodobných příčin) S- symptomy (určitá charakteristika,příznaky)
• 1/ utřídění a vyhodnocení informací
- míra soběstačnosti, dosažitelnost laické péče • 2/ stanovení problému a potřeb oš. péče • 3/ formulace oš. dg. • 4/ seřazení priorit dle naléhavosti
Typy diagnóz: • Aktuální • Potenciální • Kombinovaná Kombinovaná-- syndromová (porucha
soběstačnosti)
Taxonomie - NANDA • společný odborný jazyk • snazší dorozumění v oš. týmu
3. fáze – plánování+cíle • Vychází z: 1/ oš. dg.
2/ charakteristik oš. péče v příslušném klinickém oboru 3/ rysů moderního ošetřovatelství 4/ lékařské dg.
Cíl=žádoucí stav + míru dosažení • reálný, konkrétní a měřitelný, jasný a
srozumitelný • Dělení: 1/ obecnýobecný- cíle současného ošetřovatelství specifický-- určitý oš. zákrok specifický 2/ krátkodobý – hodiny, dny dlouhodobý-- do propuštění, dlouhodobý domácí péče
Ošetřovatelské modely • USA USA--1.V.Hendersonová pol.20.stol • teoretická konstrukcekonstrukce-pomáhá plánovat
ošetřovatelskou péči • vyjadřují vztah 4 základních komponent: 1/zdraví 2/prostředí 3/člověk (pacient) 4/ ošetřovatelská péče (sestra)
Princip vzniku oš. modelů • 1/ deduktivní způsob
- poznatky z jiných vědních disciplín • 2/ induktivní způsob - podnět k zobecnění je specifická ošetřovatelská situace • 3/ rozpracování a rozšíření jiného modelu
4 skupiny modelů: • 1/ Modely potřeb
(Hendersonová, Oremová, Gordonová, Roperová) • 2/Interakční modely oš. péče=mezilidský proces vztahů (Wiedenbachová 1964, Kingová 1971)
•
•
3/Humanistické modely - vychází ze subjektivní zkušenosti mezi pacientem a sestrou (Patersonová, Watsonová) 4/Modely výsledků - založený na hodnocení výsledků poskytnuté péče (Royová, Neumannová) M. Staňková,2002
