1
Euroregion Šumava - Bayerischer Wald - Mühlviertel
Slavnostní otevření víceúčelové budovy ve Stachách
2
Euroregion Šumava - Bayerischer Wald - Mühlviertel
nová budova RRA Šumava
3
PŘÍPRAVA PROJEKTU “PADANÉ OVOCE” „Ovocná mísa bavorského lesa", tak je často označována oblast obcí Lalling, Hunding, Schaufling a Grattersdorf. Každá mísa má okraj a lidé žijící v Lallinger Winkel jsou známi tím, že se rádi dívají přes okraj talíře. Lalling má partnerství s francouzskou obcí Rémy a úzké přátelství s obcí Běšiny v Čechách. Starosta obce Běšiny a zároveň předseda Euroregionu Šumava František Vlček rád navštěvuje Lallinger Winkel a tento rok byl nadšen pěstitelskými trhy s jablky a ovocem z okolí obce Lalling.
společná fotografie zástupců z Chelčic a Lallinger Winkel a Euroregionu Šumava - Bayerischer Wald (foto: Peter Gruber, Lalling)
dovednosti a vědomosti získávat i bavorská strana. Zajímavé je, že mnoho starých druhů ovoce v Bavorském lese a na Šumavě jsou identické a klimatické poměry se velmi podobají. Další setkání bylo dohodnuto v novém roce v Chelčicích, na které je také pozvaný starosta čtyř správních obcí Lalling, Hunding, Schaufling a Grattersdorf a předseda místního ovocnářského a zahradnického spolku a ARGE z Lallingu a Hundingu. Mimo to by se mělo zkusit pozvat také zájemce z Rakouska. (foto: Peter Gruber, Lalling)
JAZZ BEZ HRANIC
Právě v tomto duchu se sešli starostové Ferdinand Brandl (Hunding) a František Vlček (Běšiny), neboť i v Čechách a Rakousku existují oblasti neintenzivního ovocnářství, a chtěli by zkusit některé společné projekty. Došlo tedy k prvnímu informačnímu setkání v Eurocampu Běšiny. Pozvání přijali předseda spolku obcí Lalling- Hunding- SchauflingGrattersdorf Ferdinand Brandl, předseda spolku Hundinger Goldbergbauern Ludwig Jakob, zaměstnanec VG Lalling Andreas Schröck a paní Vendula Nídlová z německé sekce Euregio Bayerischer Wald, která fungovala jako tlumočnice. Česká delegace se skládala z představitelů ovocnářské obce Chelčice pod vedením starosty Jiřího Irala, člena obecní rady Františka Hrnečka, inženýra Miroslava Duška a Miroslavy Vackové z firmy EPIN.
Agentura Triwoli, předchůdce současného občanského sdružení Jazz bez hranic přispěla nemalou měrou k tradici jazzových festivalů v Plzni pořádáním osmi ročníků Mezinárodního bigbandového festivalu a sedmi koncertů seriálu Jazz na divadle. Na tyto festivaly navázal v letošním roce festival Jazz bez hranic, který zahrnoval jak festival, tak pořad pro mládež „Jak se dělá jazz“ a jam session. Festival se uskutečnil ve dnech 20. a 21. října v Divadle J. K. Tyla a v klubu House of Blues v Plzni. Program festivalu tvořil poměrně pestrou směsici aktivit. Skvělý dramturgický počin se povedl pořadatelům již úvodním výchovným programem „Jak se dělá jazz“, ve kterém Band Kryštofa Marka společně s průvodcem Antonínem Procházkou nenásilnou formou představili tento žánr, jeho historii a styly mladým fanouškům jazzové hudby.
Po představení ovocnářských oblastí prezentacemi, prospekty a regionálními produkty se všichni rychle shodli, že existují společné zájmy, vzájemné schopnosti a dovednosti a další by měly být získávány v oblastech pěstování ovoce, využití a skladování. Na druhou stranu znovu pěstovat v Čechách staré rozptýlené ovocné stromy, aby mohla
V rámci festivalu probíhala na plzeňské konzervatoři také jazzová dílna, jejíž součástí byly teoretické semináře a
4
praktická hra v jazzových formacích několika desítek mladých hudebníků z českých a německých hudebních škol a konzervatoří. Vedení dílny se ujali němečtí pedagogové z kvartetu pianisty Konrada Niskiho z Deggendorfu.
REKONSTRUKCE NAUČNÉ STEZKY NA HOŘE HAMIŽNÉ U HARTMANIC
Hlavní program festivalu se ovšem soustředil jako již tradičně do prostor Divadla J. K. Tyla. Česko-německý jazzový orchestr EUregio band na úvod předvedl tradiční mainstream. Vrcholem prvního dne festivalu bylo vystoupení německé instrumentalistky Barbary Dennerlein. Druhý vrchol festivalu obstarala hudebně pohybová show v podání 4TETu. Kvartet vedený Jiřím Kornem přesvědčil posluchače nejen o svých kvalitách pěveckých, ale dokázal také skvěle pobavit.
Koncem září 2006 byla otevřena zrekonstruovaná naučná stezka na hoře Hamižné u Hartmanic. Je 1300 m dlouhá a na 13 panelech se turisté mohou seznámit s historickým a přírodovědným vývojem tohoto místa. V pátek 29. září 2006 se otevírala zrekonstruovaná naučná stezka na hoře Hamižné u Hartmanic. Vychází z ochranářského koutku na Hamižné, je cca 1300 m dlouhá, na 13 panelech představuje oblast po historické a přírodovědné stránce, jedna zastávka je vyhlídka na Pošumaví, rovněž s informačním panelem. V ochranářském koutku je možné posedět u dřevěných stolů, dále je tam ohniště, minigril, kamenné koryto, do kterého přitéká pitná voda, pamětní prkno - vzpomínka na dr. J Komárka, kmen mohutného šumavského smrku a mlecí kámen ze zlatorudného mlýna. Příjemné místo pro rodiny s malými dětmi, z Hartmanic tam mohou dojet i s kočárkem. V areálu se vyskytuje několik ojedinělých chráněných rostlinných druhů (hořeček). Na stezku se dostanete z Hartmanic po modré značce (od rozcestníku tur. značek u samoobsluhy je to asi 600 m,), k ochranářskému koutku lze dojet i autem. Stezka je vedena jako jedna ze 14 naučných stezek v Evropě na seznamu UNESCO.
4TET
Česko-německý festival sklidil velký úspěch. V příštím roce by se měl rozšířit i do dalších měst v kraji. Organizátoři plánují, že se bude hrát také v Klatovech, Rokycanech, případně i v Domažlicích. V samotné Plzni by se mělo uskutečnit více koncertů v jazzových klubech.
Kontakt: Dana Reindlová Městské informační středisko Hartmanice Tel.: 376 593 059 E-mail:
[email protected]
Festival organizuje občanské sdružení Jazz bez hranic. Letos se konal poprvé a na koncerty přišlo zhruba 1500 lidí. Organizátoři získávají peníze z větší části z fondů Evropské unie, dále od města Plzně i krajského úřadu.
Na Kdyňsku a Klatovsku vznikla nová hipostezka Pro milovníky hipoturistiky, nebo-li cestování na koni, byla na Kdyňsku vytvořena nová speciální stezka. Trasa byla vybraná tak, aby vyhovovala nejen jezdcům na koních, ale aby po ní mohly jezdit povozy, kočáry, dostavníky a aby v nutném případě tudy projel i sanitní vůz. Trasa povede přes hraniční přechod Prášily do Hartmanic, Velhartic, Podolí, Klatov, Úborska, Kdyně až na hraniční přechod Všeruby. Při trase vzniklo šest kruhových ohrad, kryté přístřešky s odpočívadlem pro jezdce, úvaziště a 11 dřevěných stojanů s Barbara Dennerlein
5
informačními tabulemi a mapou jednotlivých záchytných bodů. Záchytných bodů je v současné době patnáct. V těchto zastávkách si mohou jezdci i koně odpočinout, občerstvit se a bude zde možnost ubytovat se. Pro koně jsou připraveny stáje, vzhledem k tomu, že tyto zastávky jsou vytvořeny na farmách s chovem koní a na soukromých rančích a některé z nich i zapůjčí vlastní koně a povozy s průvodcem i bez něj. Nositelem projektu je město Hartmanice a partnerem je Gemeinde Rinchnach. Celý projekt byl podpořen z prostředků INTERREG III A. V rámci projektu bylo vydáno 3000 kusů celobarevné publikace s podrobným popisem jednotlivých zázemí s mapou, kde je zakreslená celá trasa i se všemi záchytnými body.
Na westernovém ranči v Podolí se chovají nejen koně.
Výstava Skleněné Vánoce
6
Turistický průvodce Šumava bez hranice Šumava bez hranice, tak se jmenuje nový turistický průvodce nakladatelství Starý Most. Jedná se o první publikaci, která popisuje turistická místa Šumavy, Bavorského lesa a rakouského Mühlviertelu. Průvodce vychází v češtině i němčině. Začátkem prosince byl pokřtěn v bavorském Zwieselu. Při křtu knihu polili vodou z české Úhlavy a německého Regenu. “Jsem rád, že konečně vyšel průvodce, ve kterém se lidé dočtou jak o české, tak německé a rakouské části Šumavy. Příroda by totiž měla být bez hranic,” řekl při křtu knihy ředitel Národního parku Šumava Alois Pavlíčko. Na více než 300 stranách se lidé dozvědí informace o 550 turistických místech. Na české části knihy spolupracovali Tomáš Bernhardt ze Západočeského muzea, Jiří Jelen ze Státního oblastního archivu v Plzni, Petr Mazný z Muzea Škoda a Vladimír Horpeniak z Muzea Šumavy. “Chtěli jsme sestavit průvodce, který popíše zajímavá místa bez ohledu na hranice. Především rakouská část Mühlviertel není dosud tak známá,” řekl Petr Mazný. Bavorský les a rakouský Mühlviertel popsala německá novinářka Marita Hallerová ze Zwieselu.
7
