Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti
Téma:
Vybraná díla z české literatury
Autor:
PhDr. Dana Mikulková
Název: Karel Hynek Mácha: Máj Datum:
28. 2. 2014
Cílová skupina: žák gymnázia Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura
Anotace: Pracovní list slouží k procvičení probraného učiva
Karel Hynek Mácha: Máj 1. V které době žil autor skladby Máj? Jak se jmenuje umělecký směr, charakteristický pro skladbu? Jmenuj znaky tohoto uměleckého směru. 2. Jmenuj hlavní představitele evropského romantismu, zejména ty, kteří měli na Máchu zřejmě největší vliv. 3. Kdo je dle tvého názoru hlavní postavou básně? Proč? 4. „...Tam prázdno pouhé - nade mnou a kolem mne i pode mnou pouhé tam prázdno zívá.Bez konce ticho – žádný hlas bez konce místo – noc i čas --To smrtelný je mysle sen, toť, co se ,nic' nazývá. A než se příští skončí den, v to pusté nic jsem uveden.---“ Vězeň i hlas omdlívá.....“ Charakterizuj úvahy Vilémovy ve vězení. Jak odpovídaly tyto názory soudobé morálce? 5. Jaká je kompozice básnické skladby? 6. Která složka díla se ti líbí? Proč? „...Daleko zanesl věk onen časů vztek, daleko jeho sen, umrlý jako stín, obraz co bílých měst u vody stopen klín, takť jako zemřelých myšlenka poslední, tak jako jméno jich, pradávných bojů hluk, dávná severní zář, vyhaslé světlo s ní, zbortěné harfy tón, ztrhané strůny zvuk,...“(1) Který prostředek se v básni významně uplatňuje? Co je nového v užití básnických prostředků? 7. Jmenuj příklad eufonie. Co to je? Jak jí autor dosahuje?
8. Měl autor cit pro výtvarné vidění krajiny? Pokud ano, dolož tezi textem. 9. Jaká byla reakce soudobé kritiky? Proč?
Použitá literatura: [1] MÁCHA, Karel Hynek. Jasná noc mne vzhůru vábí. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1961, strana 39,40
[2] MÁCHA, Karel Hynek. Jasná noc mne vzhůru vábí. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1961, strana 54
Řešení: 1. Znaky romantismu: důraz na city, rozervanost, neukotvenost hrdiny, rozpor mezi ideály a realitou, autobiografické rysy hrdiny, nové žánry, únik od skutečnosti – různé způsoby, novátorství v jazyce atd. lyrickoepické básně se rozšířil v Evropě v souvislosti s roman – tismem – vlivy - G.Byron, A.Mickiewicz, A.S.Puškin, M.J.Lermontov. Máj je lyričtější a reflexivnější než žánr byronské povídky nebo poémy. 2. Adam Mickiewicz, George Gordon Byron 3. Vilém je nositelem hlavního rozporu, autorem pobuřujících myšlenek i činů. Na konci básně vyjadřuje lyrický mluvčí podobnost svých citů s city Vilémovými. 4. Filozofickým vrcholem básně jsou smělé myšlenky Vilémovy v 2. zpěvu, kde medituje nejen o svém konkrétním osudu, ale klade si otázku nejpodstatnější: Co je po smrti? Viz ukázka. V 19. století, kdy křesťanství, víra v boha byly základní filozofické pilíře společnosti, ovšem musely takové verše dojít odsouzení. Vilém nachází jedinou jistotu v milované rodné zemi, do které se po smrti vrátí, a té posílá svůj pozdrav před popravou. Individuální vzpoura, romantický pohled, obžaloba společnosti , hrdina otcovrah – to nebyla témata, která by byla v době vlasteneckého nadšení vítána. 5. Kompozice: Báseň se skládá z vlastenecké dedikace, která byla tehdy běžná, je to projev uctivosti vůči panu Hynku Kommovi, měšťanu pražskému. Byla to 41 veršová povinná konvenční úlitba pro sentimentální vlastence: „ Čechové jsou národ dobrý….“ Vlastní báseň má 4 zpěvy a dvě intermezza atd. 6. Kontrast je základním uměleckým prostředkem a prostupuje všechny složky díla. V úryvku je užit prostředek oxymóron, tj. jedna část verše odporuje druhé části. Zcela novátorská byla významová stránka verše. Všichni kritici mluví o jakési zamlženosti, zastřenosti významu slov.
Přídavné jméno má tradičně za úkol blíže určit jméno podstatné. U Máchy je tomu zcela jinak – přídavné jméno často odporuje svému podst.jménu a žije si nezávisle svým životem, vzbuzuje zcela samostatné vedlejší představy. Daleká kobka – spojení je v rozporu, večerní břeh – spojení pomíjejícího času a pevného místa atd. Sloveso obrací na sebe pozornost, je dynamické, stojí na důležitém místě ve verši. Zřejmá je personifikace sloves …břeh je objímal kol a kol…, hyperboly…vře plnou láskou každý tvor… Podobně jako u přídavných a podstatných jmen dochází ke kontrastu mezi slovesem a podstatným jménem….kde jezero se v hory kloní… 7. Eufonie - při bližším zkoumání zjišťujeme, že Mácha každý verš vystavěl podle nějakého zvukového schématu. Hlásky před caesurou jsou organizovány např. v stejném schématu jako část verše po přerývce, takže verš působí eufonicky. Dalekoť jeho sen,// umrlý jako stín.... l…….j….o.s.n //…….l…j..o..s..n Hlásky jsou v obou částech stejné, ale organizovány inverzně: až posléz šerem // v jedno splynou… ….p..sl….....e.. //…e… spl….. Mácha hojně využívá zvukosledu: ….bílých skví se šatů stín….. Ach zemi krásnou, zemi milovanou, kolébku mou … Libozvučné jsou zejména dvojhlásky na konci slov. 8. Při líčení krajiny je vidět tendence k uspořádání obrazu podle nějakého principu. Mácha vidí napřed objekty blízké a postupuje k vzdálenějším nebo popisuje krajinu jakoby vertikálně zdola nahoru. …Nad jezerem pahorek stojí./ Na něm se sloup, s tím kolo zdvíhá, /nad tím se bílá lebka míhá. / Má také své oblíbené barvy – nejvíce se střídá bílá, modrá a zelená, ale i další –růžová, černá. 9. Kritici Máj po vydání odsoudili. „…V pěkném oděvu mrtvé, věčné nic!“ /Tomíček/, výše zmíněný rozbor vysvětluje, proč kritici neuměli báseň „přečíst“. Také J.K.Tyl vyčítal Máchovi nečeskost a morbidní námět, hrdina loupežník a vrah byl nepřijatelný, i když Tyl ocenil Máchův básnický talent. Od dob národního obrození se od české literatury očekává plnění mimoliterárních úkolů. Na prvním místě byl požadavek vlastenectví, českosti, cíl výchovný.
