„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ
ZŠ Školská, Karviná - Ráj
Určeno pro
7., 9. ročník ?
Sekce Předmět
Zpracoval (tým 1)
občanská výchova ČR-EVROPA-SVĚT/ Mezinárodní organizace - OSN,hlavní orgány Luděk Wala
Datum zpracování
březen 2011
Téma / kapitola
Obsah: 1
ČR-EVROPA-SVĚT ...............................................................................................................................3
1.1. MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE ..........................................................................................................4 1.1.1. PROČ STÁTY VZÁJEMNĚ SPOLUPRACUJÍ .................................................................................4 1.1.2. HLAVNÍ OBLASTI SPOLUPRÁCE ...................................................................................................4 1.1.3. INTEGRACE ..........................................................................................................................................5 1.2. RADA EVROPY ......................................................................................................................................7 1.2.1. VZNIK, ČLENSKÉ STÁTY, SÍDLO: ..................................................................................................7 1.2.2. ÚKOLY A CÍLE RE ..............................................................................................................................8 1.2.3. STRUKTURA, ORGÁNY RE ...............................................................................................................8 1.2.4. EVROPSKÁ ÚMLUVA O LIDSKÝCH PRÁVECH ........................................................................ 10 1.3. NATO ...................................................................................................................................................... 11 1.3.1. HLAVNÍ ÚKOLY NATO:................................................................................................................... 11 1.3.2. VZNIK NATO, HISTORICKÉ SOUVISLOSTI,
ZAKLÁDAJÍCÍ ČLENOVÉ ................. 11
1.3.3. ROZŠIŘOVÁNÍ NATO ....................................................................................................................... 13 1.3.4. ORGÁNY NATO ..................................................................................................................................15 1.3.5. VOJENSKÉ MISE NATO ................................................................................................................... 16 1.4. OSN, VZNIK........................................................................................................................................... 18 1.4.1. VZNIK OSN, HISTORICKÉ SOUVISLOSTI: ................................................................................. 18 1.4.2. CHARTA OSN .....................................................................................................................................19 1.4.3. HLAVNÍ CÍLE A ÚKOLY OSN ......................................................................................................... 20 1.4.4. ČLENSTVÍ, ČLENSKÉ STÁTY ........................................................................................................ 21 1.4.5. OFICIÁLNÍ JAZYKY OSN ................................................................................................................ 25 1.5.
OSN, HLAVNÍ ORGÁNY ............................................................................................................... 26
1.5.1. VALNÉ SHROMÁŽDĚNÍ .................................................................................................................. 26 1.5.2. RADA BEZPEČNOSTI ....................................................................................................................... 27 1.5.3. HOSPODÁŘSKÁ A SOCIÁLNÍ RADA ............................................................................................ 27 1.5.4. PORUČENSKÁ RADA ....................................................................................................................... 28 1.5.5. MEZINÁRODNÍ SOUDNÍ DVŮR .....................................................................................................28 1.5.6. SEKRETARIÁT A GENERÁLNÍ TAJEMNÍK................................................................................ 29
2
1 ČR-EVROPA-SVĚT V této kapitole se dozvíte:
Jaké jsou hlavní důvody mezinárodní spolupráce.
Co je Rada Evropy.
Co je NATO.
Co je OSN, jak vznikla, jaké jsou její cíle.
Které jsou hlavní orgány OSN
Budete schopni:
Orientovat se v hlavních důvodech mezinárodní spolupráce.
Orientovat se v činnosti Rady Evropy.
Orientovat se v činnosti NATO.
Popsat vznik OSN a orientovat se v hlavních cílech její činnosti.
Popsat činnost hlavních orgánů OSN.
Klíčová slova této kapitoly: mezinárodní spolupráce, zahraniční obchod, integrace, Rada Evropy, Soud pro lidská práva, Evropská úmluva o lidských právech, NATO, washingtonská smlouva,12.3. 1999, Rada NATO, generální tajemník, OSN, Charta OSN, 26. června 1945, 24. října 1945 Valné shromáždění, Rada bezpečnosti, Hospodářská a sociální rada, Poručenská rada, Mezinárodní soudní dvůr, Sekretariát a generální tajemník
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2,5 + 5 hodiny (teorie + řešení úloh)
3
1.1. Mezinárodní spolupráce Každý stát patří do širších společenských vazeb a vytváří síť vzájemných vztahů se svými sousedy i s územně vzdálenějšími státy.
1.1.1. Proč státy vzájemně spolupracují Různé lidské pospolitosti (rody, kmeny, státy) se vzájemně stýkali i potýkali už od počátku dějin. Válčily spolu o území a zajištění obživy, uzavíraly spojenectví k zajištění míru nebo provedení útoku vůči jiným pospolitostem, směňovaly spolu zboží, které si nemohly opatřit samy, nebo se poznávaly při různých objevných cestách. Většina suverénních, samostatných států by měla i dnes problém zajistit bezproblémový život izolovaně od ostatních. I největší státy usilují o mezinárodní spolupráci. Pro malé a menší státy je nutnost spolupráce daleko naléhavější (platí to i pro ČR). Žádný stát nemůže sám pro své občany zabezpečit vše, co je k běžnému životu zapotřebí. Pro snazší zvládnutí hospodářských i základních životních problémů potřebují mít dobré i rychlé styky se svými sousedy a dalšími státy (doplňovat si vzájemně životně důležité informace a zboží, moci telefonovat, cestovat do jiných zemí, informovat o hrozící přírodní katastrofě, pomáhat překonávat mimořádné situace). V současnosti ve všech odborných oblastech fungují mezinárodní instituce a pracoviště, umožňující předávat vzájemně informace nezbytné pro běžný život. Které běžné denní informace by nebyly možné bez spolupráce mezinárodních institucí ? Zdůvodni: proč se u nás dají koupit pomeranče, proč lze kdykoliv v roce koupit rajčata, proč lze zakoupit osobní automobil vyrobený v Japonsku …
1.1.2. Hlavní oblasti spolupráce Základem je zeměpisná poloha a velikost země. Důležitou roli hraje i počet obyvatel státu, jejich věkové a vzdělanostní složení, profesní orientace. Například ČR vzhledem ke své velikosti a poloze v Evropě nutně potřebuje mít dobré vztahy se svými sousedy a hledat co nejlepší začlenění do mezinárodní spolupráce.
4
Hlavní oblasti spolupráce: hospodářská, kulturní, politická, bezpečnostní. Hospodářská spolupráce: Ani sebe vyspělejší státy se neobejdou bez hospodářské spolupráce. Bez dovozu některých surovin či výrobků není možné uspokojovat potřeby spotřebitelů ani rozvíjet hospodářství. To ovlivňuje i to jakou část produkce určitého státu je naopak možné a potřebné vyvézt do zahraničí. Pro ČR má zahraniční obchod mimořádný význam, naše ekonomika je na zahraničním obchodu velmi závislá. Chybí řada surovin, dovážíme některé zemědělské výrobky, ovoce a zeleninu. Na druhou stranu má náš průmysl dlouhou tradici v produkci některých výrobků, které lze výhodně prodat v zahraničí (sklo, pivo, automobily, turbíny, tramvaje …). Podle mapy Evropy popiš geografické postavení ČR v Evropě: dopravní cesty, přírodní bohatství, nedostatek některých důležitých surovin apod.
Co je import a export? Zjisti informace o tom, jaký je poměr vývozu a dovozu ČR. Co jsou cla a jakou roli mají při ovlivňování zahraničního obchodu státem? Co jsou zóny volného obchodu, co je jejich podstatou? Bezpečnostní, politická, kulturní spolupráce: Důležitým úkolem celého mezinárodního společenství je společnými silami zachovat mír a bezpečnost. Vytvářet podmínky pro mezinárodní spolupráci na poli ochrany lidských práv. Pro svůj demokratický rozvoj potřebují některé země výměnu zkušeností z fungování státu, možnost vzájemné podpory, širší kulturní spolupráce (věda, technika, vzdělávání, sport, umění, péče o životní prostředí …) Jaké důsledky by mohlo mít, kdyby se ČR izolovala od ostatních států a nezapojila se do mezinárodní spolupráce?
1.1.3. Integrace Integrace znamená sjednocení, spojování se, scelování. Lidstvo dosahuje na jedné straně obrovských úspěchů ve svém rozvoji (kosmický výzkum, lékařství, rozvoj elektrotechniky, telekomunikací a
5
spojovací techniky …), na druhou stranu si vytváří nové, velmi závažné problémy (AIDS, drogy, civilizační choroby, poškozování životního prostředí, růst brutality a kriminality…). Řešení některých závažných problémů života na zemi není v silách jednotlivých států. Jen společné úsilí většiny zemí může přinést úspěch. Ve světě probíhají procesy směřující k mezinárodní spolupráci a jejímu prohloubení, vytváření mezinárodních nebo nadnárodních struktur, tedy procesy spojování se = integrační procesy. Které integrační procesy v současné době probíhají v Evropě ?
Napiš k uvedeným státům krátkou charakteristiku (co tě jako první napadne): Francie Mexiko Polsko Čína Dánsko
Egypt Velká Británie Brazílie Řecko Nový Zéland
Německo Kanada Rusko Japonsko Itálie
6
1.2. Rada Evropy Příkladem mezinárodní spolupráce je evropská snaha o integraci v politické a kulturní oblasti. Jedním z prvních mechanismů, které si Evropané z výše uvedených důvodů vytvořili, je Rada Evropy / Council of Europe, Conseil de l'Europe/. Mezi hlavní požadavky Rady Evropy (RE) patří upevnění evropské jednoty a o ochrana důstojnosti evropských občanů. Je samostatná instituce, není nijak spojená s Evropskou unií. Musíme jí proto odlišovat od institucí Evropské unie s podobným názvem (Evropská rada, Rada Evropské unie apod.) Přiřaď k názvu definici: 1/ Rada Evropy: … 2/ Evropská rada: … 3/ Rada Evropské unie: … a) Pravidelné setkání hlav států a vlád členských zemí Evropské unie, které se koná za účelem plánování politiky Evropské unie. b) Samostatná evropská organizace se sídlem ve Štrasburku. c) Hlavní rozhodovací instituce Evropské Unie, jejich schůzek se účastní jeden ministr z každé vnitrostátní vlády EU. Řešení: 1b, 2a, 3c
1.2.1. Vznik, členské státy, sídlo: 5. května 1949 podepsalo deset států (Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Švédsko a Velká Británie) Londýnskou smlouvu (Treaty of London), dohodu o ustavení RE. V současné době (2010) má RE 47 členů: (1949 Řecko, Turecko, 1950 Island, SRN, 1956 Rakousko, 1961 Kypr, 1963 Švýcarsko, 1965 Malta, 1976 Portugalsko, 1977 Španělsko, 1978 Lichtenštejnsko, 1988 San Marino, 1989 Finsko, 1990 Maďarsko, 1991 Polsko, 1992 Bulharsko, 1993 Estonsko, Litva, Slovinsko, ČR, Slovensko /Československo 1991/, Rumunsko, 1994 Andorra, 1995 Lotyšsko, Albánie, Moldavsko, Makedonie, Ukrajina, 1996 Rusko, Chorvatsko, 1999 Gruzie, 2001 Arménie, Ázerbájdžán, 2002 Bosna a Hercegovina, 2003 Srbsko, 2004 Monako, 2007 Černá Hora Jako pozorovatelé jsou u Rady Evropy: Kanada, USA, Mexiko, Japonsko, Vatikán. Členem Rady Evropy může být každý evropský stát, který prokáže, že je
7
právním státem, což znamená, že život v něm se řídí zákony zaručujícími základní lidská práva a svobody bez rozdílu všem občanům. RE má své sídlo ve Štrasburku ve Francii. Rozděl uvedené státy na: a) Zakládající státy RE: b) Státy, které přistoupily k RE: c) Pozorovatelé u RE: d) Nejsou v žádném vztahu k RE: Albánie, Andorra, Arménie, Ázerbájdžán, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Čína, ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Gruzie, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Japonsko, Kanada, Kuba, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Makedonie, Malta, Mexiko, Moldavsko, Monako, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, San Marino, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vatikán, Velká Británie Proč nemohlo být dřívější Československo přijato za člena Rady Evropy?
1.2.2. Úkoly a cíle RE Ochrana lidských práv, principů parlamentní demokracie a právního státu (zákonnosti). Hledání řešení velkých problémů evropské společnosti, jako je diskriminace menšin, zneužívání drog, překonávání sociálních rozdílů, ochrana životního prostředí, boj s korupcí a organizovaným zločinem. Podpora vzájemného porozumění mezi národy různých kultur, spolupráce všech národů evropských zemí. Charakterizuj poslání a cíle Rady Evropy.
1.2.3. Struktura, orgány RE Výbor ministrů: výbor ministrů zahraničí je nejvyšším a hlavním rozhodovacím orgánem RE. Skládá se z ministrů zahraničí všech členských států nebo jejich stálých diplomatických zástupců ve Štrasburku. V praxi se schází dvakrát ročně, v mezidobí jsou ministři zastupování velvyslancem
8
daného státu při RE. Každý stát má ve výboru jeden hlas. Má pravomoc rozhodovat o přijetí nových členů Rady Evropy, kontrolovat dodržování závazků členských států, schvalovat rozpočet Rady Evropy, uzavírat mezinárodní smlouvy, přijímat doporučení členským státům, uskutečňovat programy spolupráce a dohlížet nad výkonem rozsudků Soudu pro lidská práva. Parlamentní shromáždění: je hlavním poradním orgánem, je tvořeno zástupci parlamentů jednotlivých států. Velikost národní delegace je závislá na velikosti státu. Zástupci hlasují samostatně a sdružují se podle politické, nikoliv národní příslušnosti. Má především iniciativní a diskusní úlohu vůči Výboru ministrů. Svá rozhodnutí přijímá dvoutřetinovou většinou při účasti většiny členů. Shromáždění jmenuje na doporučení výboru generálního tajemníka. Zasedání se konají v Paláci Evropy ve Štrasburku. Sekretariát v čele s generálním tajemníkem: generální tajemník nese celkovou odpovědnost za strategické vedení pracovního programu a rozpočtu RE a dohlíží na každodenní běh organizace a sekretariátu. Generálního tajemníka jmenuje Parlamentní shromáždění na doporučení Výboru ministrů na dobu pěti let. Kongres orgánů místní a regionální samosprávy: byl zřízen v roce 1994 jako poradní orgán RE. Mezi jeho hlavní cíle patří zejména: rozvoj struktur místní a regionální samosprávy ve všech členských státech RE. Soud pro lidská práva: byl ustaven k 1. lednu 1998 a zrušil dosavadní složitý kontrolní systém uplatňovaný v rámci RE od roku 1950. Cílem reformy bylo dosáhnout zjednodušení kontroly, zkrácení délky řízení a posílení soudního charakteru systému ochrany práv. Každý smluvní stát anebo jednotlivec, který se považuje za poškozeného v důsledku porušení Evropské úmluvy o lidských právech , se může obrátit přímo na Soud ve Štrasburku se stížností na porušení některého z práv zaručených touto úmluvou jedním ze smluvních států. Sestává ze stejného počtu soudců jako je počet členských států Rady Evropy, zasedají ve svých funkcích individuálně a nezastupují žádný stát. Zjisti, kdo je současným generálním tajemníkem RE a současným předsedou Parlamentního shromáždění RE. Kteří čeští poslanci tvoří Stálou delegaci v Parlamentním shromáždění RE?
9
1.2.4. Evropská úmluva o lidských právech RE dosud schválila desítky úmluv (Evropská sociální charta, Evropská dohoda o zamezení mučení a ponižujícího zacházení nebo trestání, Antidopingová konvence ...). K nejvýznamnějším patří Evropská úmluva o lidských právech (1950). Úmluva obsahuje seznam práv a záruk, jež státy přislíbily respektovat. Úmluva chrání zvláště: • právo na život; • právo na spravedlivé projednání případu v občanských a trestních záležitostech; • právo na respektování soukromého a rodinného života; • svobodu projevu; • svobodu myšlení, svědomí a náboženství; • právo na účinnou nápravu; • právo na pokojné užívání majetku • právo volit a být volen. Úmluva zakazuje zvláště: • mučení a nelidské či ponižující zacházení či tresty; • svévolné a nelegální zadržení; • diskriminaci v užívání práv a svobod uvedených v Úmluvě; • vypovězení vlastních státních příslušníků státem či odmítnutí jejich vstupu do země; • trest smrti; • kolektivní vypovězení cizinců.
Pokus se vysvětlit, kdy se může občan ČR odvolat k Soudu pro lidská práva?
10
1.3. NATO NATO (angl. North Atlantic Treaty Organization) , Severoatlantická aliance (Organizace Severoatlantické smlouvy) je euroatlantická mezinárodní vojenská organizace. Co znamená zkratka OTAN? Vysvětli.
1.3.1. Hlavní úkoly NATO: Pro Severoatlantickou Alianci je typická spolupráce mezi jejími evropskými členy a Spojenými státy americkými a Kanadou. Základním posláním NATO je ochrana svobody a bezpečnosti všech jeho členů politickými i vojenskými prostředky v souladu se zásadami Charty OSN.Všichni členové Aliance jsou povinni chránit svobodu, společné dědictví a kulturu svých národů, založenou na zásadách demokracie, svobody jednotlivce a právního řádu. Snaží se vytvořit stabilní prostředí v Evropě, ve kterém nebude žádný stát schopen zastrašovat nebo činit nátlak na kterýkoli evropský národ, nebo prosazovat svoji nadvládu prostřednictvím hrozby silou nebo jejím použitím. Členství poskytuje členům možnost konzultace v rámci Aliance vždy, když podle názoru kteréhokoli ze členů bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany. Členové NATO jsou zavázáni k vzájemné ochraně. Vyjmenuj hlavní úkoly NATO.
1.3.2. Vznik NATO, historické souvislosti, zakládající členové Organizace byla založena 4. dubna 1949 ve Washingtonu podpisem Severoatlantické smlouvy, kterou podepsalo 12 států. Smlouva zaručovala všem zúčastněným státům pomoc v případě napadení.Vznikla v důsledku poválečné situace v Evropě během Studené války, v rámci soupeření Sovětského svazu a Spojených států, jako bezpečnostní organizace USA a západních – demokratických států. Základem smlouvy je především článek 5: „Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto 11
odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti.“ Tento článek měl v době Studené války odradit Sovětský svaz a jeho spojence z Varšavské smlouvy od útoku na západní Evropu. V takovém případě by se totiž za napadené považovaly i Spojené státy, které tehdy jako jediné mohly na takový krok účinně reagovat. Po celou éru studené války si udržel článek 5 natolik odstrašující sílu, že nemusel být nikdy použit. Obávaný útok Sovětského svazu nikdy nepřišel. Washingtonskou smlouvu podepsalo v roce 1949 dvanáct států. Vedle severoamerických států USA a Kanady byly mezi zakládajícími členy tyto evropské země: Velká Británie, Francie, Portugalsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Itálie a Island. V roce 1952 se připojilo Řecko a Turecko, v roce 1955 Německá spolková republika a v roce 1982 se připojilo Španělsko. NATO se muselo v době Studené války vypořádávat také s pnutím uvnitř samotné organizace. Francie vyjádřila pochyby, zda NATO není příliš podřízeno výhradně americkým a britským zájmům. Cítila se v podřadném postavení, což vyvrcholilo v roce 1966, kdy odstoupila z vojenské struktury aliance a zůstala jen politickým členem. Velitelství aliance se přesunulo z Paříže do Bruselu. V roce 1974 vystoupilo z jejích vojenských struktur Řecko (na protest proti invazi turecké armády do severní části Kypru), zpět se začlenilo v roce 1980. Odchodem z organizace hrozil také Island. Jak se jmenovala vojenská organizace východního bloku, v době studené války soupeř NATO? Kdo patřil mezi zakládající členy NATO? Vyber z nabídky: Albánie, Belgie, Československo, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Jugoslávie, Lucembursko, Maďarsko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, SSSR a Velká Británie
zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/65/Map_of_NATO_countries.png
12
1.3.3. Rozšiřování NATO Po skončení Studené války a pádu komunistických režimů ve východní Evropě, byla v roce 1990 podepsána bývalými soupeři Společná deklarace o neútočení a vznikla Severoatlantická rada pro spolupráci. Bruselský summit NATO v roce 1994 schválil program Partnerství pro mír a nabídl svým někdejším nepřátelům začlenění do svých struktur. Prvními zeměmi bývalé Varšavské smlouvy, které se připojily k NATO byly ČR, Maďarsko a Polsko. 12. března 1999 v americkém Independence předali ministři zahraničí těchto tří států své americké kolegyni Madeleine Albrightové příslušné ratifikační listiny. V roce 2004 se v největší vlně rozšiřování NATO připojilo 7 států východní Evropy: Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko a Slovensko. 1. dubna 2009 přistoupily k NATO Chorvatsko a Albánie. Jednání s Makedonií zůstala kvůli sporu o název státu s Řeckem zablokována. V současnosti je v alianci sdruženo 28 zemí.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:NATO_expansion.png
13
Proč je 12. březen významným dnem České republiky? „JEDNOSMĚRKA“ Najdi v řádcích (zleva doprava) bývalé státy východního bloku, dnes členy NATO: M R N B H P V M B A E N S A P
A O A O U S I U U T M Í A G L
Ď Z T S B T Š T L K Č G H Á A
A P O N I U E T H O S H CH I L
R Č S O S D S R A S L A O T B
S E C H E L T U R L O N R N Á
A O A O U S I U U T M Í A G L
Ď Z T S B T Š T L K Č G H Á A
A P O N I U E T H O S H CH I L
R Č S O S D S R A S L A O T B
S E C H E L T U R L O N R N Á
K S V A S O O M S O V I V I N
O K O L N T N U K V E Č A Á I
L O J A A Y S N O I N T T K E
E N S P L Š K S K N S E S J G
N E K O I S O K O S K R K G Á
O C O L T K T O L K O O O S R
K S F S V O Ě V K O R B A Á K
O V I K A L M Á O L U U R I L
Ř Ě N O Č O A Ř V K N S A E O
Řešení: M R N B H P V M B A E N S A P
K S V A S O O M S O V I V I N
O K O L N T N U K V E Č A Á I
L O J A A Y S N O I N T T K E
E N S P L Š K S K N S E S J G
N E K O I S O K O S K R K G Á
O C O L T K T O L K O O O S R
K S F S V O Ě V K O R B A Á K
O V I K A L M Á O L U U R I L
Ř Ě N O Č O A Ř V K N S A E O
14
1.3.4. Orgány NATO NATO je seskupení nezávislých států. Rozhodnutí jsou přijímána za všeobecného souhlasu všech členských zemí. Severoatlantickou smlouvou ze dne 4.dubna 1949 byl ustaven oficiální orgán Aliance, Rada NATO. Rada může podle smlouvy dále zakládat další podřízené instance podle potřeby. Skládá se z hlavních politických a vojenských orgánů:
VÝBOR PRO PLÁNOVÁNÍ OBRANY (ministři obrany)
SKUPINA PRO JADERNÉ PLÁNOVÁNÍ
RADA NATO (ministři zahraničí) STÁLÁ RADA GENERÁLNÍ TAJEMNÍK MEZINÁRODNÍ SEKRETARIÁT
VOJENSKÝ VÝBOR (náčelníci generálních štábů)
MEZINÁRODNÍ VOJENSKÝ ŠTÁB
velitelství v Atlantiku (Norfolk, USA) a v Evropě (Mons, Belgie)
Politické orgány: Rada NATO je nejvyšší orgán aliance, který má výkonnou politickou a rozhodovací pravomoc. Předsedou Rady je vždy generální tajemník NATO. Stálí zástupci členských zemí NATO se scházejí jednou týdně, dvakrát za rok pak probíhá jednání na úrovni předsedů vlád a ministrů zahraničí. Rozhodnutí musejí být přijata jednomyslně. Generální tajemník NATO je nejvyšší politický (civilní) představitel NATO na mezinárodní scéně, odpovídá za řízení Aliance. Je zároveň předsedou Rady, Výboru pro plánování obrany a Skupiny pro jaderné plánování. Nemá skutečnou rozhodovací pravomoc, slouží jako prostředník. Současným Generálním tajemníkem je Anders Fogh Rasmussen. Mezinárodní sekretariát je rozdělený do jednotlivých sekcí, které řeší politické záležitosti, obranu, infrastrukturu, logistiku, vědu, životní prostředí a finance. Výbor pro plánování obrany koordinuje vojenské plánování členských států a analyzuje jejich výdaje na armádu. Skupina pro jaderné plánování má obdobné pravomoci jako Výbor pro plánování obrany v oblasti jaderných zbraní.
15
Vojenská struktura NATO Vojenský výbor NATO je nejvyšším vojenským orgánem Aliance. Spadá pod politickou pravomoc Rady, které předkládá návrhy a doporučení. Je složen z náčelníků generálních štábů armád členských zemí. Island, který své ozbrojené síly nemá, zastupuje civilní představitel. Výbor je rozdělen na dvě regionální strategická velitelství v Atlantiku se sídlem v Norfolku v americkém státě Virginia a v Evropě se sídlem v belgickém městě Mons. Mezinárodní vojenský štáb pomocný orgán využívaný Vojenským výborem při řešení vojenských otázek. Přiřaď k orgánu NATO popis činnosti: Výbor pro plánování obrany …………… nejvyšší politický (civilní) představitel NATO Mezinárodní sekretariát ……………… .. nejvyšší orgán aliance Generální tajemník NATO ………………koordinuje vojenské plánování členských států Vojenský výbor NATO ………………….řeší politické záležitosti, obranu, infrastrukturu, logistiku, vědu, životní prostředí a finance Rada NATO ………………………….….nejvyšším vojenským orgánem Aliance Řešení: Generální tajemník NATO…………………nejvyšší politický (civilní) představitel NATO Rada NATO ………………………………. nejvyšší orgán aliance Výbor pro plánování obrany………………. koordinuje vojenské plánování členských států Mezinárodní sekretariát …………………... řeší politické záležitosti, obranu, infrastrukturu, logistiku, vědu, životní prostředí a finance Vojenský výbor NATO ……………………nejvyšším vojenským orgánem Aliance
1.3.5. Vojenské mise NATO Konec studené války znamenal zlom ve vývoji NATO. Aliance se postupně přetvářela z nástroje na obranu území svých členských států v sílu napomáhající řešení krizových situací za tradičními hranicemi zemí NATO.
16
NÁZEV MISE 1. Sharp Guard
MÍSTO Bývalá Jugoslávie/ Bosna a Hercegovina 2. Deny Flight Bývalá Jugoslávie/ Bosna a Hercegovina 3. IFOR Bosna a Hercegovina 4. SFOR Bosna a Hercegovina 5. SFOR II Bosna a Hercegovina 6. Allied Force Kosovo 7. AFOR Albánie 8. KFOR Kosovo 9. Essential Harvest Makedonie 10. Amber Fox Makedonie 11. Allied Harmony Makedonie 12. Active Endeavour Středomoří 13. Display Deterrence Turecko 14. ISAF Afghánistán 15. NTIM Irák 16. NTM-II Irák 17. Podpora Africké unii Súdán (Dárfúr) 18. Pomoc po hurikánu Spojené státy americké 19. Operace Pákistán Pákistán 20. Allied Protector Adenský záliv
KDY 1992 – 1996 1993 – 1995 1995 – 1996 1996 – 1998 1998 – 2004 1999 1999 1999 – nyní 2001 2001 – 2002 2002 - 2003 2001 – nyní 2003 2003 – nyní 2004 2004 – nyní 2005 – 2007 2005 2005 – 2006 2009 - nyní
Zdroj: http://www.natoaktual.cz/na_zpravy.asp?y=na_zpravy/mise_main.htm Vyhledej informace o událostech v místech vojenských misí NATO.
17
1.4. OSN, vznik Organizace spojených národů (OSN), anglicky United Nations Organization (UNO), též Spojené národy, anglicky United Nations (UN), je mezinárodní organizace, jejímž cílem je udržovat mezinárodní mír a bezpečnost, rozvíjet přátelské vztahy mezi národy a podporovat hospodářskou, kulturní a humanitní spolupráci. OSN se vyvinula z koalice států bojujících proti fašismu ve druhé světové válce. Dnes jsou jejími členy téměř všechny státy světa. Zjisti kolik je v současné době členských zemí OSN? OSN vznikla až po druhé světové válce, ale myšlenka na vytvoření podobné organizace je mnohem starší. Vzpomeň si, kdo v historii našeho státu stál u zrodu této myšlenky. Kdy to bylo?
1.4.1. Vznik OSN, historické souvislosti: Předchůdkyní OSN byla Společnost národů, která vznikla v podobných podmínkách v průběhu první světové války. Byla vytvořená v roce 1919 v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti“. K členům Společnosti národů původně patřilo 26 států, jejich počet se v průběhu let měnil. Společnost národů měla nejvíce70 členů. Měla však řadu nedostatků. Nezakročila proti četným agresím, či nedokázala například zabránit uzavření Mnichovské dohody. Po jejím neúspěchu, když nedokázala zabránit vypuknutí druhé světové války, se musely hledat nové cesty poválečného mírového uspořádání. OSN se vyvinula z koalice států bojujících proti fašismu ve druhé světové válce. V důsledku společného postupu proti Německu došlo ke sblížení mezi USA, SSSR a Velkou Británii. Atlantická charta ze 14. srpna 1941 se stala základem pro pozdější Deklaraci Spojených národů vydanou 1. ledna 1942 (název Spojené národy navrhl americký prezident Franklin D. Roosevelt). Budoucí vítězové války se vyslovili pro zřízení „mezinárodní organizace k zajištění míru.“ Tento cíl byl potvrzen i v prosinci 1943 na konferenci v Teheránu. Zástupci spojenců se sešli dojednat strukturu budoucí mezinárodní organizace ve washingtonském zámečku Dumbarton Oaks v srpnu 1944. Ke konečné dohodě mocností ovšem došlo až na jaltské konferenci v únoru 1945. Po jejím ukončení se v San Francisku sešli zástupci 50 zemí na Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání a vypracovali Chartu Spojených národů. 26. června 1945 byla Charta přijata 50 státy včetně
18
tehdejší ČSR (k původním členům se po ustavení vlastní vlády přidalo i Polsko, takže celkem je zakládajících států 51). Začala platit 24. října 1945, poté co ji ratifikovaly všechny státy protihitlerovské koalice. Každoročně se proto 24. říjen slaví jako Den Spojených národů. OSN postupně přijímala další členské státy. Proč byla rozpuštěna Společnost národů? Zjisti, které státy podepsaly v roce 1945 Chartu OSN. Proč nebyly mezi zakládajícími členy OSN Německo, Japonsko a Itálie? Kdy byly přijaty do OSN?
1.4.2. Charta OSN Charta Spojených národů je ustavující dokument světové organizace, který stanovuje práva a povinnosti členských států a stanoví orgány a postupy fungování OSN. Jako mezinárodní smlouva kodifikuje Charta základní principy mezinárodních vztahů – od suverenity a rovnosti mezi státy až po zákaz užití síly při řešení mezinárodních sporů. Charta zavazuje všechny členy, navíc ale výslovně uvádí, že závazky podle Charty mají přednost před závazky z jiných mezinárodních smluv. Charta OSN může být podle článku 108 změněna hlasováním Valného shromáždění, pokud se pro vysloví dvoutřetinová většina členů a změnu ratifikují dvě třetiny členských států OSN, včetně pěti stálých členů Rady bezpečnosti. Celkem 111 článků je rozděleno do 19 kapitol. Na začátku stojí preambule. Předmluva Charty OSN, tzv. preambule, vyjadřuje ideály a společné cíle všech států, jejichž vlády se spojily, aby vytvořily Organizaci spojených národů: „MY, LID SPOJENÝCH NÁRODŮ, JSOUCE ODHODLÁNI uchránit budoucí pokolení od metly války, která dvakrát za našeho života přinesla lidstvu nevýslovné strasti, odhodláni deklarovat znovu svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mužů i žen a národů velkých i malých, odhodláni vytvořit poměry, za nichž mohou být zachovány spravedlnost a úcta k závazkům plynoucím ze smluv a jiných pramenů mezinárodního práva, a odhodláni podporovat sociální pokrok a zlepšovat životní úroveň ve větší svobodě, A K TOMU CÍLI pěstovat snášenlivost a navzájem žít v míru jako dobří sousedé, sjednotit své síly k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti, přijmout zásady a zavést metody zajišťující, aby ozbrojené síly nebylo užíváno jinak než ve společném zájmu,
19
a používat mezinárodního ústrojí k podpoře hospodářského a sociálního povznesení všech národů, ROZHODLI JSME SE SDRUŽIT SVÉ ÚSILÍ, ABYCHOM TĚCHTO CÍLŮ DOSÁHLI. Proto se naše vlády prostřednictvím svých zástupců, kteří se shromáždili ve městě San Francisco a předložili své plné moci, jež byly shledány v dobré a náležité formě, dohodly na této Chartě Spojených národů a zřizují tímto mezinárodní organizaci zvanou Spojené národy.“ Zdroj: http://cs.wikisource.org/wiki/Charta_OSN Kapitoly: Kapitola I.: stanovuje cíle a zásady organizace, především udržování mezinárodního míru a bezpečnosti a rozvíjení mezinárodních vztahů. Kapitola II.: upravuje podmínky členství. Kapitoly III. – XV.: tvoří jádro dokumentu. Popisují orgány Spojených národů a jejich pravomoci. Kapitoly XVI. a XVII.: popisují zásady integrace OSN do stávajícího mezinárodního práva. Kapitoly XVIII. a XIX.: upravují změny a ratifikaci Charty.
Co je obsahem Charty OSN? Na jakou historickou zkušenost se zakládající členové OSN výslovně odvolávají v preambuli Charty OSN, když zdůvodňují cíle, které si jejím založením kladou?
1.4.3. Hlavní cíle a úkoly OSN Cílem OSN je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, rozvíjet přátelské vztahy mezi národy a podporovat hospodářskou, kulturní a humanitní spolupráci. Cíle Spojených národů, definované v Chartě, jsou následující: - udržovat mezinárodní mír a bezpečnost - rozvíjet mezi národy přátelské vztahy založené na respektování zásad rovnoprávnosti a práva na sebeurčení národů - spolupracovat při řešení mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních a humanitárních otázek a podpoře základních lidských práv a svobod - být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají v zájmu dosažení
20
těchto společných cílů Činnost Organizace spojených národů vychází z následujících zásad: - všechny členské státy jsou suverénní a rovnoprávné - zavazují se plnit své povinnosti vyplývající z Charty- zavazují se řešit mezinárodní spory mírovými prostředky, bez ohrožování mezinárodního míru, bezpečnosti a spravedlnosti - vystříhají se vyhrožování silou a používání síly proti jiným členským státům - zavazují se poskytnout OSN veškerou pomoc při jakékoli akci, ke které Organizace na základě Charty přistoupí -žádné ustanovení Charty neopravňuje Spojené národy k tomu, aby se vměšovaly do otázek, které jsou výlučně vnitřní záležitostí jakéhokoli státu. Vyložte jaké jsou cíle a zásady OSN?
1.4.4. Členství, členské státy Členství v Organizaci spojených národů je přístupné všem mírumilovným státům ochotným přijmout povinnosti vyplývající z Charty a odhodlaným a schopným tyto povinnosti plnit. Nové členské státy přijímá Valné shromáždění na základě doporučení Rady bezpečnosti. Charta stanovuje podmínky pro pozastavení členství nebo vyloučení států z důvodu porušení zásad Charty. K takovému kroku ale dosud nedošlo. Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejm. v hlavním sídle OSN New Yorku, ale také v Ženevě, ve Vídni aj. Dnes má OSN 192 členských států (členem OSN není např. Vatikán). Česká republika je členem OSN od začátku roku 1993 (Československo bylo zakládajícím členem). Členský stát 1. Afghánistán 2. Albánie 3. Alžírsko 4. Andorra 5. Angola 6. Antigua a Barbuda 7. Argentina 8. Arménie 9. Austrálie 10. Ázerbájdžán 11. Bahamy
Datum přijetí 19.11.1946 14.12.1955 8.10.1962 28.7.1993 1.12.1976 11.11.1981 24.10.1945 2.3.1992 1.11.1945 2.3.1992 18.9.1973
21
12. Bahrajn 13. Bangladéš 14. Barbados 15. Bělorusko 16. Belgie 17. Belize 18. Benin 19. Bhútán 20. Bolívie 21. Bosna a Hercegovina 22. Botswana 23. Brazílie 24. Brunej 25. Bulharsko 26. Burkina Faso 27. Burundi 28. Bývalá jugoslávská republika Makedonie 29. Côte d'Ivoire 30. Čad 31. Černá Hora
32. Česká republika (Československo) 33. Čína 34. Dánsko 35. Demokratická republika Kongo 36. Dominika 37. Dominikánská republika 38. Džibutsko 39. Egypt 40. Ekvádor 41. Eritrea 42. Estonsko 43. Etiopie 44. Federativní státy Mikronésie 45. Fidži 46. Filipíny 47. Finsko 48. Francie 49. Gabon 50. Gambie 51. Ghana 52. Grenada 53. Gruzie 54. Guatemala 55. Guinea 56. Guinea-Bissau 57. Guyana 58. Haiti 59. Honduras 60. Chile 61. Chorvatsko 62. Indie 63. Indonésie 64. Irák 65. Írán 66. Irsko 67. Island 68. Itálie 69. Izrael 70. Jamajka 71. Japonsko 72. Jemen 73. Jihoafrická republika 74. Jordánsko 75. Kambodža 76. Kamerun 77. Kanada
21.9.1971 17.9.1974 9.12.1966 24.10.1945 27.12.1945 25.9.1981 20.9.1960 21.9.1971 14.11.1945 22.5.1992 17.10.1966 24.10.1945 21.9.1984 14.12.1955 20.9.1960 18.9.1962 8.4.1993 20.9.1960 20.9.1960 28.6.2006
19.1.1993 (24.10. 1945) 24.10.1945 24.10.1945 20.9.1960 18.12.1978 24.10.1945 20.9.1977 24.10.1945 21.12.1945 28.5.1993 17.9.1991 13.11.1945 17.9.1991 13.10.1970 24.10.1945 14.12.1955 24.10.1945 20.9.1960 21.9.1965 8.3.1957 17.9.1974 31.7.1992 21.11.1945 12.12.1958 17.9.1974 20.9.1966 24.10.1945 17.12.1945 24.10.1945 22.5.1992 30.10.1945 28.9.1950 21.12.1945 24.10.1945 14.12.1955 19.11.1946 14.12.1955 11.5.1949 18.9.1962 18.12.1956 30.9.1947 7.11.1945 14.12.1955 14.12.1955 20.9.1960 9.11.1945
22
78. Kapverdy 79. Katar 80. Kazachstán 81. Keňa 82. Kiribati 83. Kolumbie 84. Komory 85. Kongo 86. Korejská lidově demokratická republika 87. Korejská republika 88. Kostarika 89. Kuba 90. Kuvajt 91. Kypr 92. Kyrgyzstán 93. Laos 94. Lesotho 95. Libanon 96. Libérie 97. Libye 98. Lichtenštejnsko 99. Litva 100. Lotyšsko 101. Lucembursko 102. Maďarsko 103. Madagaskar 104. Malajsie 105. Malawi 106. Maledivy 107. Mali 108. Malta 109. Maroko 110. Marshallovy ostrovy 111. Mauritánie 112. Mauricius 113. Mexiko 114. Moldavsko 115. Monako 116. Mongolsko 117. Mosambik 118. Myanmar (Barma) 119. Namibie 120. Nauru 121. Německo 122. Nepál 123. Niger 124. Nigérie 125. Nikaragua 126. Nizozemsko 127. Norsko 128. Nový Zéland 129. Omán 130. Pákistán 131. Palau 132. Panama 133. Papua-Nová Guinea 134. Paraguay 135. Peru 136. Polsko 137. Portugalsko 138. Rakousko 139. Rovníková Guinea 140. Rumunsko 141. Ruská federace 142. Rwanda 143. Řecko 144. Salvador 145. Samoa
16.9.1975 21.9.1971 2.3.1992 16.12.1963 14.9.1999 5.11.1945 12.11.1975 20.9.1960 17.9.1991 17.9.1991 2.11.1945 24.10.1945 14.5.1963 20.9.1960 2.3.1992 14.12.1955 17.10.1966 24.10.1945 2.11.1945 14.12.1955 18.9.1990 17.9.1991 17.9.1991 24.10.1945 14.12.1955 20.9.1960 17.9.1957 1.12.1964 21.9.1965 28.9.1960 1.12.1964 12.11.1956 17.9.1991 27.10.1961 24.4.1968 7.11.1945 2.3.1992 28.5.1993 27.10.1961 16.9.1975 19.4.1948 23.4.1990 14.9.1999 18.9.1973 14.12.1955 20.9.1960 7.10.1960 24.10.1945 10.12.1945 27.11.1945 24.10.1945 7.10.1971 30.9.1947 15.12.1994 13.11.1945 10.10.1975 24.10.1945 31.10.1945 24.10.1945 14.12.1955 14.12.1955 12.11.1968 14.12.1955 24.10.1945 18.9.1962 25.10.1945 24.10.1945 15.12.1976
23
146. San Marino 147. Saúdská Arábie 148. Senegal 149. Seychely 150. Sierra Leone 151. Singapur 152. Slovensko 153. Slovinsko 154. Somálsko 155. Spojené arabské emiráty 156. Spojené státy americké 157. Srbsko 158. Srí Lanka 159. Středoafrická republika 160. Súdán 161. Surinam 162. Svatá Lucie 163. Svatý Kryštof a Nevis 164. Svatý Tomáš a Princův ostrov 165. Svatý Vincenc a Grenadiny 166. Svazijsko 167. Sýrie 168. Šalomounovy ostrovy 169. Španělsko 170. Švédsko 171. Švýcarsko 172. Tádžikistán 173. Tanzanie 174. Thajsko 175. Togo 176. Tonga 177. Trinidad a Tobago 178. Tunisko 179. Turecko 180. Turkmenistán 181. Tuvalu 182. Uganda 183. Ukrajina 184. Uruguay 185. Uzbekistán 186. Vanuatu 187. Velká Británie 188. Venezuela 189. Vietnam 190. Východní Timor (Timor Leste) 191. Zambie 192. Zimbabwe
2.3.1992 24.10.1945 28.9.1960 21.9.1976 27.9.1961 21.9.1965 19.1.1993 22.5.1992 20.9.1960 9.12.1971 24.10.1945 1.11.2000 14.12.1955 20.9.1960 12.11.1956 4.12.1975 18.9.1979 23.9.1983 16.9.1975 16.9.1980 24.9.1968 24.10.1945 19.9.1978 14.12.1955 19.11.1946 10.9.2002 2.3.1992 14.12.1961 16.12.1946 20.9.1960 14.9.1999 18.9.1962 12.11.1956 24.10.1945 2.3.1992 5.9.2000 25.10.1962 24.10.1945 18.12.1945 2.3.1992 15.9.1981 24.10.1945 15.11.1945 20.9.1977 27. 9. 2002 1.12.1964 25.8.1980
Zdroj: http://www.osn.cz/system-osn/clenske-staty/?i=199 Které z uvedených států nebyly zakládajícími čelny OSN: Argentina, Austrálie, Bělorusko, Belgie, Čína, Finsko, Francie, Indie, Írán, Kuba, Maďarsko, Ruská federace, Švýcarsko, Velká Británie Řešení: Austrálie, Belgie, Finsko, Indie, Maďarsko, Švýcarsko
24
1.4.5. Oficiální jazyky OSN Podle Charty OSN jsou oficiálními jazyky Organizace spojených národů angličtina, čínština, francouzština, ruština a španělština. Jako oficiální jazyk Valného shromáždění, Rady bezpečnosti a Ekonomické a sociální rady byla později doplněna arabština. Proč není mezi oficiálními jazyky OSN němčina? Ve kterých jazycích jsou napsány následující názvy OSN: United Nations Organisation des Nations unies Naciones Unidas Организация Объединённых Наций امم م تحدة
25
1.5. OSN, hlavní orgány 1.5.1. Valné shromáždění Valné shromáždění (VS) je hlavním jednacím orgánem OSN. Tvoří ho zástupci (velvyslanci daných států) všech členských států, z nichž každý má jeden hlas. K přijetí rozhodnutí o důležitých záležitostech, např. o otázkách míru a bezpečnosti, přijetí nových členů, rozpočtu atd., je nutná dvoutřetinová většina hlasů. Při rozhodování o ostatních otázkách rozhoduje prostá většina. Zahájení řádného zasedání VS připadá každoročně obvykle na úterý třetího zářijového týdne. Nejméně tři měsíce před začátkem řádného zasedání probíhá volba nového předsedy. Předsednictví rotuje každoročně mezi pěti skupinami států – státy africkými, asijskými, východoevropskými, latinskoamerickými a karibskými a státy západoevropskými a ostatními. Na začátku každého řádného zasedání se koná všeobecná rozprava, jíž se zpravidla zúčastňují nejvyšší představitelé států a vlád. Jednotlivé země na ní vyjadřují názory na naléhavé mezinárodní otázky. Většina z nich je následně projednávána v šesti hlavních výborech VS: 1/ Výbor pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost. 2/ Hospodářský a finanční výbor. 3/ Sociální, humanitární a kulturní výbor. 4/ Zvláštní výbor pro politické otázky a otázky dekolonizace. 5/ Administrativní a rozpočtový výbor. 6/ Právní výbor. VS obvykle přijímá rezoluce a deklarace hlasováním většiny přítomných členů. Důležité otázky, jako jsou doporučení týkající se mezinárodního míru a bezpečnosti, volby členských států do některých významných orgánů OSN a rozpočtové záležitosti, se rozhodují dvoutřetinovou většinou. Usnesení VS sice nejsou pro vlády právně závazná, vyjadřují však převládající světový názor na mezinárodní otázky, a mají tak morální autoritu světového společenství. Které státy jsou zastoupeny na Valném shromáždění? Jak často zasedá Valné shromáždění? Co přijímá Valné shromáždění? Který český politik byl v letech 2002-2003 předsedou valného shromáždění?
zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bush_2002_UNGA.jpg
26
1.5.2. Rada bezpečnosti Charta OSN přisuzuje Radě bezpečnosti (RB) hlavní zodpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Má 15 členů, z toho pět stálých – jsou to Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie – a 10 nestálých, které Valné shromáždění volí na dvouleté období. Každý člen Rady bezpečnosti má jeden hlas. Pro rozhodnutí o zásadních otázkách je zapotřebí devíti hlasů, včetně souhlasu všech pěti stálých členů. Jedná se o takzvané pravidlo jednomyslnosti mocností, často označované jako právo veta. Pokud jeden ze stálých členů nesouhlasí s rozhodnutím, může hlasovat proti, a tím návrh vetovat (zamítnout). Pokud stálý člen nesouhlasí s navrhovanou rezolucí nebo rozhodnutím, ale nechce uplatnit právo veta, může se zdržet hlasování. Rezoluce pak může být přijata získáním potřebných devíti hlasů. Podle článku 25 Charty OSN souhlasí všechny členské státy s tím, že budou rozhodnutí Rady bezpečnosti respektovat a naplňovat. Zatímco ostatní orgány OSN udělují doporučení vládám, RB přijímá rozhodnutí, která jsou na základě Charty OSN pro členské státy závazná. Rada bezpečnosti rovněž vysílá vojenské pozorovatele a mírové jednotky OSN. Jejich posláním je zklidnit napětí v problematických oblastech, oddělit od sebe nepřátelské strany a vytvořit atmosféru, v níž je možno usilovat o mírové urovnání. V souladu s kapitolou VII Charty OSN může RB přijímat donucovací opatření zahrnující hospodářské sankce, zbrojní embargo, finanční sankce, zákaz cestování nebo kolektivní vojenské akce. Vyjmenuj pět stálých členů Rady bezpečnosti. Jak můžou stálí členové Rady bezpečnosti ovlivnit její rozhodnutí? Na kolik let jsou voleni nestálí členové Rady bezpečnosti? Jaká je závaznost rozhodnutí Rady bezpečnosti? Zjisti aktuální nestálé členy Rady bezpečnosti. Kdy byla nestálým členem Rady bezpečnosti Česká republika?
1.5.3. Hospodářská a sociální rada Ekonomická a sociální rada (ECOSOC) má 54 členů, volených na tříleté období Valným shromážděním. Charta OSN zřizuje Ekonomickou a sociální radu (ECOSOC) jako hlavní orgán pro koordinaci hospodářské a sociální činnosti OSN a specializovaných přidružených organizací. Rada se obvykle schází několikrát do roka. Hlavní zasedání v délce čtyř týdnů 27
se koná v červenci, střídavě v New Yorku a Ženevě. Projednávají se na něm stěžejní hospodářské, sociální a humanitární otázky. Celoroční činnost ECOSOC probíhá v pomocných a přidružených orgánech Rady. Kolik členů má Hospodářská a sociální rada? Co je jejím hlavním úkolem?
1.5.4. Poručenská rada Poručenská rada byla ustavena Chartou OSN v roce 1945, aby dohlížela na správu jedenácti území zařazených do poručenské soustavy. Jejím úkolem bylo zajistit přijetí takových kroků, které připraví tato území na samosprávu nebo samostatnost. Poručenská rada má 5 členů: Čína, Francie, Rusko, Velká Británie a USA. Rada formálně ukončila činnost 1. listopadu 1994, kdy se nezávislým státem a členem OSN stalo Palau, poslední území pod správou OSN. Poručenská rada tak splnila svůj účel. Rezolucí byla proto upravena její procedurální pravidla a Rada se má scházet jen v případech, kdy to bude situace vyžadovat. Kdy a proč ukončila Poručenská rada svou činnost?
1.5.5. Mezinárodní soudní dvůr Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) se sídlem v nizozemském Haagu je základním soudním orgánem OSN. Řeší spory mezi členskými státy a předává OSN a jejím specializovaným organizacím odborné posudky. Má 15 členů volených Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou voleni na 9 leté období. Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora jsou závazná a definitivní. Soudních procesů se mohou účastnit a své spory mohou soudu předkládat pouze státy. ICJ se nezabývá případy soukromých osob, právních subjektů ani mezinárodních organizací. Valné shromáždění i Rada bezpečnosti mohou ale ICJ požádat o posudek k jakékoliv právní otázce. Soud se obvykle schází na plenárních zasedáních, může však pracovat i v menších jednotkách, tzv. komorách, pokud o to strany požádají. Rozsudky vynesené komorami jsou rovnocenné s rozsudky ICJ jako celku. Součástí Mezinárodního soudního dvora je i Komora pro otázky životního prostředí a navíc soud každoročně ustavuje Komoru pro zkrácené soudní řízení.
28
Kde sídlí Mezinárodní soudní dvůr? Kdo může vést spory před Mezinárodním soudním dvorem?
1.5.6. Sekretariát a generální tajemník Sekretariát OSN, vykonavatel každodenních úkolů organizace, tvoří tým mezinárodních úředníků. Poskytuje servis ostatním orgánům Spojených národů a je pověřen správou jejich programů a činností. Hlavou sekretariátu je generální tajemník jmenovaný Valným shromážděním na základě doporučení Rady bezpečnosti na pětileté funkční období. Povinnosti Sekretariátu zahrnují vše od řízení a správy mírových operací až po zprostředkovatelskou činnost v mezinárodních sporech, od zkoumání ekonomických a společenských trendů po vypracovávání zpráv o lidských právech a trvale udržitelném rozvoji. Pracovníci Sekretariátu také informují světová média o práci OSN, organizují mezinárodní konference o zásadních problémech současného světa nebo zajišťují tlumočení projevů a překlady dokumentů do oficiálních jazyků OSN.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ban_Ki-moon_by_UNDP.jpg
Generální tajemník, v jehož osobě se pojí funkce diplomata, obhájce, úředníka a výkonného ředitele, je tváří OSN. Současný generální tajemník Ban Ki-moon pochází z Korejské republiky a je v pořadí osmým nejvyšším představitelem OSN. Funkce se ujal 1. ledna 2007. Kdo jmenuje, na čí návrh generálního tajemníka OSN? Jaké je funkční období generálního tajemníka OSN ? Zjisti jména všech dosavadních generálních tajemníků OSN.
29
