6.10.2011
Majetek podniku (2. část) Přednáška č. 4 11. října 2011
1
6.10.2011
Struktura přednášky
1. Charakteristika oběžného majetku 2. Likvidita x likvidnost 3. Charakteristika zásob 4. Kroky (fáze) v řízení zásob materiálu
2
6.10.2011
Oběžný majetek
3
je svou povahou krátkodobý majetek podniku, přičemž se předpokládá, že ho podnik používá kratší dobu než 1 rok; rozlišujeme oběžný majetek ve věcné formě (podobě) zásoby, oběžný majetek v peněžní formě (podobě) krátkodobý finanční majetek, pohledávky z obchodního styku;
pravidlo oběžný majetek má obíhat ekonomická zásada peníze vložené do zásob jsou peníze „umrtvené“ a je potřeba je co nejrychleji zpracovat a přeměnit na hotové výrobky, aby se daly prodat a přinesly tak nové peníze „koloběh oběžného majetku“; má (oproti dlouhodobému majetku) rychlou obratovost a pokud vchází do výrobního procesu, je zcela využit.
3
6.10.2011
Platí, že peníze na začátku koloběhu by měly být menší než na konci zisk podniku.
inkaso
Peníze
Pohledávky
nákup
Materiál
výroba
prodej
Hotové výrobky
výroba
Rozpracovaná výroba 4
4
6.10.2011
5
materiál; nedokončená výroba; polotovary vlastní výroby; hotové výrobky; zvířata; zboží.
5
6.10.2011
6
peněžní prostředky v hotovosti a na bankovních účtech , ceniny, majetkové cenné papíry k obchodování, vlastní akcie a vlastní obchodní podíly, vlastní dluhopisy (v držení), ostatní realizovatelné cenné papíry.
6
6.10.2011
7
vznikají dodáním majetku, zboží, výrobků nebo služeb odběrateli; současně vznikají pro dodavatele výnosy – tržby; jsou zde zahrnuty krátkodobé i dlouhodobé.
K pohledávkám patří pohledávky za odběrateli, pohledávky spojené s používáním směnek, pohledávky z poskytnutých provozních záloh, ostatní pohledávky.
7
6.10.2011
8
Likvidita podniku relativní likvidita schopnost podniku získat prostředky pro úhradu závazků přeměnou jednotlivých složek majetku do hotovostní formy rychleji, než jsou splatné závazky, které tyto složky majetku finančně kryjí. Likvidnost absolutní likvidita schopnost různých aktiv přeměnit se rychle a bez větších ztrát v peníze a sloužit tak k úhradě závazků aktiva I. stupně aktiva II. stupně aktiva III. stupně nelikvidní aktiva
peníze (pokladna, účty); pohledávky; zásoby; dlouhodobý majetek.
8
6.10.2011
9
je stav, kdy podnik není schopen platit závazky v termínech jejich splatnosti splatné závazky jsou vyšší než realizovatelná hodnota aktiv.
Nadbytečná likvidita znamená vyšší stav likvidních prostředků, než je jejich potřeba; snižuje sice nebezpečí platební neschopnosti, ale současně snižuje výnosnost podniku.
9
6.10.2011
Oceňování oběžného majetku Zásoby jejich ceny se mění s kolísáním jejich tržní ceny, lze tedy ocenit pořizovacími cenami nebo výrobními náklady, mezi způsoby ocenění zásob patří ocenění podle průměrných cen; ocenění podle metody FIFO (First (First in – First out); out); ocenění podle metody LIFO (Last in – First out). out).
Pohledávky oceňují se v nominální účetní hodnotě. Hotovost a vklady na účtech peněžních ústavů nominální hodnota se rovná hodnotě skutečné (reálné).
10
6.10.2011
Charakteristika zásob součást oběžného majetku, která představuje nashromážděné materiální produkty pro pozdější (odložené) použití. Smysl zásob zajistit bezporuchový a plynulý výdej položek sledovaných formou zásob do spotřeby; výše zásob je ovlivněna požadavkem jištění před poruchami, které mohou ovlivnit dispoziční množství ve skladech. skladech.
11
6.10.2011
Řízení zásob
12
Strategické řízení zásob dlouhodobé usm usmě ěrňování jejich rozsahu, struktury, a rozmístě rozmíst ění při minimálních nákladech a př při optimální vázanosti kapitálu v zásobách; zásobách; soubor rozhodnutí o výši finan finanč čních zdrojů zdrojů, které podnik může ůže z celkových disponibilních zdrojů zdrojů vyč vyčlenit na krytí zásob v dané struktuř struktuře. Operativní řízení zásob udržuje konkrétní druhy zásob v takové výši a struktuř udrž struktuře, které odpovídají potř potřebám vnitropodnikových spotř spotřebitel ebitelů ů, tyto potř potřeby vč včas uspokojuje s minimálními náklady, a to v souladu se strategickými cíli.
12
6.10.2011
Kroky v řízení zásob materiálu 1.
Normy spotř spotřeby materiálu na jednotlivé výrobky, změ změny těchto norem.
2.
Propoč Propočty budoucí spot spotřřeby na jednotlivá období.
3.
Vyč Vyčíslení celkové pot potřřeby dodávek za období (D) materiálu ur urč čitého druhu (nákup) za ur urč čité obdob.
4.
Rozvrž Rozvržení celkové potř potřeby dodávek na jednotlivé dílč dílčí dodávky a řešení jejich časového prů průběhu.
5.
Udrž Udržování zásob tak vysokých a takové struktury, které odpovídají potř potřebám vnitropodnikových spotř spotřebitel ebitelů ůa souč sou časn asně ě respektují kritéria ekonomické efektivnosti.
13
13
6.10.2011
1. krok → Normy spotřeby materiálu určitého druhu
14
Norma spotř spotřeby materiálu urč určitého druhu na konkrétní souč součást zpravidla obsahuje kvalitativní a kvantitativní urč určení druhu materiálu → název materiálu, jakost materiálu, skladové číslo výchozího materiálu, čistou spotřebu jedné sou souč části, hrubou spotřebu jedné souč součásti, např. spotř spotřební ební hmotnost jedné souč součásti, celkové využ využití materiálu v %, poč počet sou souč částí pro jedno provedení, atd.
14
6.10.2011
Členění spotřeby materiálu CELKOVÁ SPOTŘEBA
relativně nezbytné
Odpad
dosud nezbytné
relativně nezbytné
Ztráty
Užitečná spotřeba
Čistá spotřeba
ÚČELNÁ
neúčelná
Neužitečná spotřeba
15
6.10.2011
Spotřební hmotnost součásti
16
hmotnost množ množství výchozího materiálu, potř potřebného ke zhotovení souč součásti
gs = gč + gvm + gop + gon + gz gč
čistá hmotnost souč součásti,
gvm
hmotnost vratného materiálu materiálu,,
gop
hmotnost odpadu pou použžitelného,
gon
hmotnost odpadu nepou nepoužžitelného,
gz
hmotnost ztrát. ztrát.
16
6.10.2011
2. krok → Spotřeba materiálu určitého druhu na jednotlivá období výroby
S = ∑ Qi . gsj S Qi gsj
výrobní spotřeba [v naturálních jednotkách], objem výrobků [v naturálních jednotkách], spotřební hmotnost hmotnost [v kg].
17
6.10.2011
3. krok → Celková potřeba dodávek materiálu určitého druhu za období
D=S+K-P S K P
výrobní spotřeba [v naturálních jednotkách], jednotkách], potřebná zásoba na konci období [v naturálních jednotkách], zásoba na začátku období [v naturálních jednotkách].. jednotkách]
18
6.10.2011
4. krok → Dílčí dodávky materiálu určitého druhu a jejich časový průběh
19
Optimální velikost dodávky je taková, při které za daných podmínek spotřeby jsou celkové náklady spojené se zásobami minimálními; velké dodávky umožňují snížit pořizovací náklady na jednotku dodávky → náklady na dodávku se vztahují na větší počet dodaných jednotek; vytvářejí vysoké zásoby → tím zvyšují náklady na skladování. Harrisův – Wilsonův vzorec nejrozšířenější model pro určení optimální velikosti dodávky; předpokládá, že budoucí spotřeba a její průběh jsou známé a že rozhodují nákladové vlivy.
19
6.10.2011
Optimální velikost dodávky (Harrisův-Wilsonův vzorec)
20
Do = [ ( 2 . D . Nd ) / ( Ns . T ) ] 1/2 Do optimální velikost dodávky v naturálních jednotkách, D předpokládaná celková pot potřřeba dodávek (př (příp. plánovaná spotřřeba) v daném období v naturálních jednotkách, spot zajištění jedné dodávky (souvisí s vypracováním a Nd náklady na zajiště umístě umíst ěním objednávky a př přímo souvisí s jednou dodávkou),
Ns náklady na skladování a udrž udržování zásob vyjád vyjádřřené v Kč Kč na jednotku zásob a jeden den, T
délka plánovacího období ve dnech (rok = 360, čtvrtletí = 90, měsíc = 30), pro něž něž je uva uvažžováno D.
20
6.10.2011
Optimální délka dodávkového cyklu Dodávkový cyklus doba mezi dvěma po sobě následujícími dodávkami.
c = T / ( D/Do ) c
délka dodávkového cyklu [ve dnech],
T
délka plánovacího období ve dnech (rok = 360, čtvrtletí = 90, měsíc = 30), pro n něž ěž je uvaž uvažováno D,
Do
optimální velikost dodávky v naturálních jednotkách,
D
předpokládaná celková pot potřřeba dodávek (p (přříp. plánovaná spotřřeba) v daném období v naturálních jednotkách. spot
21
6.10.2011
Optimální počet dodávek za období
dopt = D / Do = T / c dopt
počet dodávek za období
c
délka dodávkového cyklu [ve dnech],
T
délka plánovacího období ve dnech (rok = 360, čtvrtletí = 90, mě měsíc = 30), pro něž něž je uva uvažžováno D,
Do
optimální velikost dodávky v naturálních jednotkách,
D
předpokládaná celková pot potřřeba dodávek (p (přříp. plánovaná spotř spotřeba) v daném období v naturálních jednotkách.
22
6.10.2011
5. krok → Normy zásob materiálu určitého druhu Normy zásob vyjadřují žádoucí optimální úroveň vyjadř roveň zásob jednotlivých druhů druh ů materiálu, a to ve hmotném, časovém nebo peněž pen ěžním ním vyjád vyjádřření; umožňují umožň ují pr prů ůběžn ěžně sledovat a hodnotit skute skuteč čný stav zásob. Zásoby jednotlivých materiálů materiálů, polotovarů polotovarů, nakupovaných souč sou částí a výrobk výrobků ů se zpravidla člení na tř tři části, a to na obratovou (běž (běžnou) nou) zásobu, pojistnou zásobu, technologickou zásobu.
23
6.10.2011
Obratová zásoba
24
zásoba, kterou se uspokojuje oč očekávaná spot spotřřeba v pr prů ůběhu jednoho dodávkového cyklu.
Zoz = Sd . c
Zo = S d . c / 2
Zoz
obratová (běž (běžná) ná) zásoba materiálu na začátku dodávkového cyklu [v naturálních jednotkách],
Zo
průměrná obratová zásoba materiálu [v naturálních jednotkách],
c
dodávkový cyklus [ve dnech],
Sd
pr prů ůměrná denní spot spotřřeba, tj. spotř spotřeba za plánované období dělená po poč čtem dn dnů ů v plánovaném období [v naturálních jednotkách], poč počet dn dnů ů se uva uvažžuje pro rok 360, pro čtvrtletí 90, pro mě měsíc 30.
24
6.10.2011
Pojistná zásoba
25
záměrn zámě rně ě vytvá vytvářřená část celkové zásoby, která má zabezpe zabezpeč čit výrobní spotř spotřebu materiálu př při náhodných odchylkách skuteč skutečné spot spotřřeby od očekávané spot spotřřeby; při náhodných odchylkách skuteč skutečných dodávek od smluvně smluvn ě zajišt zajiště ěných dodávek.
Zp = Sd . p Zp
pojistná zásoba materiálu [v naturálních jednotkách],
p
pojistná zásoba [ve dnech] dnech]..
25
6.10.2011
Technologická zásoba
26
zásoba materiálu a polotovarů polotovarů, v nichž nichž probíhají nutné přírodní procesy, které musí být ukonč ukončeny př před jejich spotřřebou (sušení, stárnutí, zrání apod.). spot
Zt = Sd . t Zt technologická zásoba materiálu [v naturálních jednotkách], t
technologická zásoba [ve dnech] dnech]..
26
6.10.2011
Celková zásoba materiálu určitého druhu na začátku dodávkového cyklu
27
Zcz = Zoz + Zp + Zt Zoz obratová zásoba materiálu na zač začátku dodávkového cyklu, Zp pojistná zásoba materiálu, Zt technologická zásoba materiálu.
27
6.10.2011
Průměrná celková zásoba
28
Zc = Sd (0,5 c + p + t) Zc = Zo + Zp + Zt (0,5 c + p + t) časová norma zásob [dny]
28
