www.trampsky-magazin.cz
? g ? i i H P 17 ňamarůdĚ nám
Před nákupem
mší...
KOŇAK. *) K o ň a k
=
nocleh.
Slunce pomalu mizí za vrcholky a první noční stíny padají na ťidolí. V blízkém džamaku doznělo ponuré voilání muezinovo a chraptivý zvuk zvonků rozlehl se údolím — pasáci shánějí dobytek s pastvin. Vítr rozčeřil proudící vodu Uny a v kukuřičném poli zaševelila suchá stébla pod jeho náporem. Je čas, kamaráde, abys sehnal nocleh, Bosňáci jsou dobří lidé, jistě pro tebe najdou malé místečko a snad i večeři dají. Vcházíme do sela. Před rozedranými kučami stojí v hloučcích moslimani, v turbanech, fezích, více méně rozedraní, na jejich otevřených ústech vidíme veliký otazník. D v a trampové 9 hubenými žebradly jsou jim něčím novým, ale netroufají si sami se na něco tázati.
Pozdě v noci felčarův pomocník již spal s hlavou na stole, když jeho pán, nalitý již „jako štěně, pokoušel se zpívati s n á m i : „Počkej, ty budeš litovat. . . " P r i j e d o r, říjen 1929. Standa
t
_
Jf
Ulil
Hocraik S.
iflllIvO B
W
sporty
navštivte
odborný
závod
„SKAUTING" PRAHA II., VODIČKOVA 6. U
Prohlédněte skříně. Jistě
si
naše
výkladní
naleznete co
— Kdo vám rozboural chatu? — Ale pad nám na ni soumrak.
hledáte.
Varna.
— Heleď, pučí mi někdo 100 Kč na čestné slovo? —- Proč ne, ale ne na tvoje. fal. — — — a já
D e r v i š.
s a Hi«3S! J& ks n a
zimní
sportovní
Za půl hodinky sedíme již ve světnici a popíjíme z miniaturních šálků tureckou kávu. Vyprávíme a zase lžeme, musíme, abychom něco „ v y m á č k l i " . Hostitel pobízí do pití — neváháme. P o kávě následuje „cicvara popara", jídlo pouze pro hosty. Nevzhledné, z kukuřičné mouky, másla a smetany, chutná všalc znamenitě. Další chod večeře brambory, kukuřičný chléb, česnek a cibule, již o d m í táme. Vypitá rakije bouří v. hlavě. Zpíváme a celé selo. poslouchá pod okny trampské písničky.
Posléze operace1 skončila a oba řezníci usedli ke stolu. Hostitel nabídl jim rakiju, ale doktor odmítl, zatím co jeho pomocník pil jako duha. „ M o s l k n prý kořalku nepije".
pro
náš
Žádáme o nocleh a ještě jsme svoje přání ani nevyslovili a již jsme zasypáni otázkami: odkud — kam. Člověk si těžko uvědomí, jak jim lže. Mezi vyprávěním požádáš o tabák. Dostaneš, a nádavkem sklenku silné rakije.
Do nízké světnice, zavalené dýmem cigaret, vistupuijí dva muži. Dva moslimani v turbanech. Nejdříve zdraví souvěrce z n á m ý m : „Salam alejkum", po té n á s : „Doibar večer". Jest to místní felčar a jeho pomocník, který je zpitý pod obraz. Přišli, aby spravili našemu hostiteli vykloubený loket. Tento v y hrnul rukáv košile a ,,pan doktor" dal se do práce. Pomocník p o věsil se postiženému plnou vahou na záda a jeho principál jal se všelijak kroutili vykloubenou rukou. Postižený děsně řval. Díval jsem se na to „léčení" s otevřenou hubou a bezděky jsem vzpomněl jak kterýsi ferina na Podkarpatské Rusi léčil krávy, dělaje kolem nich kotrmelce, když. udivený Franta do mne rýpl: „Stando, hele, dyk nám ho eště zabijou — pod' vyhodíme toho starýho kouzelníka i s tím rasovským pacholkem!" Tajili jsme s těží smích.
potřeb
Ten doktor musí bejt blbej. Proč? Protože mi radil, abych chodil časně spát. No chodím denně v 6 ráno a vono j e mi pořád hůř. fal.
O b u v a veškeré o d l o ž e n é věci nejlépe koupíte i p r o d á t e u
"PARTIE",
Ceníky
v e t e š n i c k é h o
V Praze, 18. listopadu 1929.
z b o ž í
zdarma.
Kč V-
T t t A M P 17
z galerie íuláhu života XI. Walt Whitman. 31. května roku 1819 narodil se v e Westhills-Lang Island, stát N e w York, U. S. A., Walt Whitman — člověk, jehož osudem b y l o státi se bardem tuláků a dobrodruhů. Jak pestrým je, díky jeho tuiácké krvi, jeho život! R o k u 1831 nastupuje místo zřízence u advokáta, několik měsíců později u lékaře. Iloku 1834 stává se sazečem, pak redaktorem, učitelem, stavebním podnikatelem atd. Mezi léty 1848 až 1860 toulá se hodné po jihu a severozápadě S p o j e n ý c h Států. V těch létech vznikají nejkrásnější jeho verše. Účastní se známé občanské v á l k y „Severu proti jihu". Tři léta ošetřuje na bojištích raněné — úplně zdarma. Po skončené válce stává se písařem v ministerstvu, j e však brzy vyhozen pro některá závadná místa ve svých verších, a tak se stává znovu t u l á k e m . . . . . . a 26. března roku 1892 v y d e c h l naposled tuláka básník — Walt Whitman.
Z p ě v silnice*) Walt
Whitman:
11. Pěšky
a s veselým
srdcem
zabočuji
veselý, zdráv, přede mnou svět, přede mnou dlouhá, hnědá cesta,
Dále nežádám jiného dále nekvílím ty tam jsou
více,
neoddaluji
silnici,
vedoucí kam jen chci.
štěstí — jsemt nic
Zde
ono
hluboké
štěstí sám, více,
nepotřebuji
ničeho,
biblioték mrzutě kráčím širou silnicí.
kritiky,
nářky jizby
statně a spokojen
na širou
Ty silnice, jak po tobě nyní jdu a se rozhlížím, myslím, ty nejsi všecko, co zde jest, myslím, že tebou jde také mnoho neviditelného.
Černoch
i
Země mi stačí, nepotřebuji hvězd blíže, vím, jsou na svém místě, vím, patří těm, kteří jim patří. (Však ještě nesu zde svá stará, skvostná břemena, nesu je, muže i ženy, nesu je s sebou všady, kam se hnu, přísahám, je mi nemožností se jich zbaviti, jsem jimi naplněn a naplním je vzájemně též.)
porod,
uprchlý
se
vlněnou hlavou, zločinec, churavec, učenec — nejsou zde odmítnutí, chvat pro lékaře, cesta žebrákova, opilého vrávorání, smějící se zástup řemeslníků, syn,
trhovník
svou
bohatého
časného
vše mine, nic, co
učení přijímání i zde nemá nikdo dovoleny výsady, není zde žádného odmítnutí.
muže
povoz, hejsek, uprchlí milenci, jitra, vůz pohřební, stěhování nábytku do města, návrat z města,
i já minu,
nepřišlo,
vše táhne dále, nikomu to není zakázáno, nic, co by mi mohlo býti nemilým.
*) Pro nedostatek místa otiskujeme pouze fragment tohoto zpěvu.
V č e l i č k a
— Naco si kupuješ ten papír? — Ale, chci zbalit jednu holku! Lord.
— Kde si byl včera7 — K d e si b y l v č e r a ? — KDE Si BYL VČERA? — Polib mi . . . . . . ve '„•iUV* Společenským klubu a ve Spolku pro vzděláni lidu, — Oli, ten blažený pocit, vole!
Včelička
— To sem vopravdu rád, že když se ráno probudím a leže v posteli, zazavoním na sluhu! — Hahoj, co ti je, můj malej sem se nenarodil ve Francii. — Prečo? — Ty máš sluhu? trampe, že si hapal? — Protože neumím fran— Nééé, zvonek . . . — Marno lkát, Hurvínku, hlava U 5. šerifu. couzsky. U 5. šerifů. se mi zatočila, udělala bác!
T R A M P 17
*
Weiskopf
I n g l m a y e r :
tady de vlastně vo pátý
přikázání:
V o n o se ř e k n e p r o č j á t r a m p u j u a p r o č n e d ě l á m . A l e j á né ž e b y c h nedělal z n a k í z l o v ů l e , i t o t o ! J á uš sem se něco n a d ě l a l v e světě aš mně museli k o l i k r á t d r ž e t abich t o f š e c k o n e p o d ě l a l a abi n a t y d r u h í něco z b i l o . A h á t ě , t a d y u š je h á k ! D ě l á š j a k o ras a b l í ž n í nemá n a c o šáhnout a m á hlat. T o u š s a m o f s o b ě dost k ř e s ť a n c k í néjni A l e teprf z dalšího u v i d í t e esli m ů ž u dělat d y š n e m ů ž u . K t ý d l e otásce p r o č nic n e d ě l á m došlo t a k l e jednou n a v i l z o ň á k u a n pršelo a j á se p r o c h á z e l v o k o l o cestujících. N a j e d n o u v k a ž d e j c h vratech p o j e d n o m v a c h m a n o v i a uš sem s i t o v e z n a komisařství, T e ť sme u t o h o : „ P r o č se ničím n e z a m ě s t n á v á t e , m l a d ý m u ž i ? " Sice sem t e n k r á t něco p o v í d a l , a l e p o l i c a j t i n e m a j p r o t a k o v ý věci smysl, ř v a l i n a mě a p o s k y t n u l i mi p o h o s t i n s t v í n a dnů osmero. A b y s e m t o m o c h n e j č k o n c o b j a s n i t širší v e ř e j n o s t i p r o č j á j e n o m t r a m p u j u a nic i n ý h o dělat n e h o d l á m , obrátil sem se n a náš centrální ústroj a jeslí t o nev o t i s k n o u t a k f s v ě t ě ž á d n á s p r a v e d l n o s t nejni a b a š t a ! T a k p o č ů v a j t ě l u d i a : U S p i n o z y sem se z a č a l smát a f u r t sem se smál aš sem u K a n t a uš n e m o c h . T a k sem se jal brečet nad n o e t i k o u aš sem sní mrsknul a p o v í d á m si d y š m e t a f i z i k u , t a k rači m e t a c h e m i j i n e b o m e t a l u r g i j i a v r á t i l sem se d o ž h a v e j c h m l h o v i n a itamtudy spátki d o naší studený m a t e r i j e . P o p l á c a l sem globus, přečet p ř í r o d n í h o v e l e n o f s k ý h o s citronem, p a k sem šel n a e k s k u r z i d o m a ž e s t y k u a tnuš b y l v e mně h o t o v e j a uceleně v y h r a n ě n e j jakoš i u z r á l e j . Šel sem p r a c o v a t . U d ě l a l i mně p a r t a f í r o u n a s t a v b ě silnice. K r á s n o u silnici sme p o s t a v i l i , z v á l c o v a l i , c o v á m m á m p o v í d a t , silnice báseň. N o a l e tumáš, z a č a l o b e j t ň á k í u l t y m á t u m a m o b i l i z a c e , jeli mi p o t ý h l a t k í silnici s k a n ó n a m a , richle tam b y l i , b u m u d ě l a l i a t o b y l guláš z h u b e n e j c h c h l a p s k e j c h lejtek, t o ste neviděli! R k u nemůžeš b e j t čéče p a r t a f í r a n a silnici, pudeš n a m e d e c í n u , t a m je t v o j e místo h u m á n y s t o . B y l z e mně m o c d o b r e j d o k t o r , jen t o nechte bejt, u mně ležel ten b o n a p a r t e foš, mněl t o z l ý a j á mu p o m o c h zas n a nohi jakoš i ruce. A jak b y l z d r a v e j t a k jel n a e k z e c í r á k a n a d á v a l v o j á k ů m ž e jeden d r u h ý h o z a c h v í l i n e z n a l a k l u c i brečeli j a k bil n a ně sprostej jak p o s l u h o v a č k a a v ů b e c r o s é v a l z l o m e z i v o j s k e m aš mně h a m b a t l o u k l a . R k u nemůžeš b e j t čéče d o k t o r a šel sem k • m a t e r i a l i s t o v i a t a m c o ď á b l í č e k nechtěl sem p r o d a l j e d n ý slušce k i j a n k á l y a v o n a v o t r á v i l a p á n a , z a t o ž e ji mněl děsně r á t f k a ž d ý p o z i c i a t e ť t o u š b y l o m o c z n á t . K k u sobě čéče máš s v ě d o m í t a k teda n e m ů ž e š b e j t m a t r i j á l i s t a a šel sem g z e d n í k ů m . B y l i t o m o c d o b r ý k l u c i t y z e d n í c i a stavěli sme n á d h e r n ý kasárna a bordeli. V o j á c i se s p r á v n ě vichrněli f t ě c h k a s á r n á c h a p a k d o t o h o řez a l i j a k o d i v ý a t o mně bolelo. F tom b o r d e l u co .sme p o s t a v i l i tam z a č í n a l y t y n o v i c k i c o k o n č e j n a n á d r a ž n í c h z á c h o c í c h a d ě l a j švindle z e f s t u p e n k a m a z b í rajíce z a h o z e n ý a d á v a j í c e je zase z n o v a inýrnu trpiteli. A t o mně bolelo nemlich t a k . T a k si ř k u musíš čéče v o d zedňasů a šel sem kreslit d o j e d n ý f a b r i k i k a n d e l á b r y . K r á s n ý p o c t i v í k a n d e l á b r y t o b y l y t o mně věřte a potom, sem, d o h l í ž e l a b y je dobře zasadili abi se t o n e p ř e v r h l o . I najel a u t o m o b i l šestiválec n a jeden ten k a n d e l á b r a š t y r y lidi se z a b i l y a j e d e n se p ř e r a z i l f k ř í ž i a ten z a mnou teť c h o d í j a k o z l o m e n e j ahasver a laje m i : „ N e m á š b e j t u f i r m i k e r á dělá t a k o v ý tvrdý kandelábri!" A t a x e m se dal k č e t n í k ů m . N o a d y š b y l a v y p u k n u l a s v a l j a v a t a k n á m pov í d a l i l á d u j t e a t ř í l e j t e a mi d o toho ric pic a j á v o d ě l a l d v ě děti a k r á v u . A p a k sme z e ř e z a l i j e d n o h o v o ž r a i u ž e si v a ř i l sám k o ř a l u a d y š uš se n e m o c h h e j b a t t a k sme v y c h l a s t a l i c o mu eště z b y l o . P o v í d á m si čéče nemůžeš b e j t r a m e n o sprav e d l i v ý , budeš k r e j č í ! A j á šil aš sem z a p o m n ě l m l u v i t a n a n e j v e j š sem k o k t a l a ušil sem j e d n o m u h o c h o v i b o d r ý m u k v a n d l t a k o v e j že si h o h o n e m j e d n a ž e n c k á n a r a z i l a k v ů l i těm krásnejni r a m e n á m jakí j á mu u d ě l a l a v z a l a si h o svině a t e ť . ho bije k a m t o je jí jedno. ' C o v á m m á m eště p o v í d a t , t a d y t o máte j a k ý t o je f a k t y c k i a c o bich tudis p r a c o v a l , d y š je k a ž d á činost z l o a chřích!? T ř e b a i d y b y c h šel mect p a p í r i a chrchle t a k budu p á n ů m k o l e g ů m u ž í r a t v a j g l i a na t o n e m á m srce! , , « , v Sem v o c o u z e n e j t r a m p o v a t , anšto t o néjni a n i činost tíméně práce. A d y s n ě k o m u seknu z b o u d y k a f á k d y š k l u c i f p r a ž e z a t í n ^ p r a c u j o u čili v r a ž d ě j , t a k se stím n i k o m u n e u b l í ž í . N ě k o m u p o m ů ž u ž e mu střelím l a c i n e j ešálek n e b o p o dobně a t ě m v o k r a d e n e j m ušetřím f š e l i j a k í nesnáze t í m , ž e jim schází h o n e m něco d o r u k y k a m a r á d o v i d o h l a v i d y š je p o t l a c h moc m o k r e j . A h o j smradi!
M
13 0
— Nevíš náhodou, jak se řekne německy knihovna? — Zu Ihnen Drecke!
— Tak včera večer zemřel Naděžda. Převčírem si vyvrkl palec a dneska už tam j e ! — Hele, ty pablbe, nehoň, jak může někdo umřít na vyvrknutí?! — No, voní se mu k tomu přidaly komplikace. — Jaký? — Dnes ráno ho přejel
autobus.
Lord.
Kněžour:
Važte si mě, já sem právě dělal do kultury.
«Jar. B o h a f a Anglická i WH* Smíchov, proti Knížecí obuv •vycházkM I společnost Trampské kanadky Kč 195'pro
TRAMP
17
ZIMA
A. Di Bud
sbohem, krásná svůdnice, bud sbohem, žhavé léto! Jestli jsem nechal na stráni šťavnaté trávnice, najdu si jiné napřesrok! Čas teče — uhání!
stěny chaty přibil jsem obrázek Rin-Tin-Tina, aby vás chránil v bezpečí před každým útokem loupeživého Rinaldina, když budu na léči!
Den
jako den nebe mračí se, tak jak by zabít chtělo! V pasece, v lesním ústraní, panenská lasice tiše jak lupič, krok co krok, se krade za laní.
Ten
den, jak v chatu vkročíte, vám modrou lišku střelím! Má lože blízko mýtiny, však zrakům ukryté pod mechem zlatě zrezivělým, v němž dřímá svoje sny.
Bud
V
sbohem, krásná svůdnice, bud sbohem, žhavé léto! Jestli jsem šetřil vašich úst až dosud, Elise, nechci čekat až napřesrok! To by byl dlouhý půst! Den
jak den nebe mračí se, tak jak by zabít chtělo! Já chci též zabít svými rty, však měkce, Elise, měkce chci líbat vaše tělo! Ó, přijdte do chaty!
Na
ten den, kdy prvně skloníte se ke mně svojí lící, já modrou lišku vydělám do záře stříbřité a v plné luně — při měsíci ji k nohám složím vám! V ten den, kdy dětským ňadrům svým v mých dlaních dáte chvět se, až venku bude fičet mráz, tu v lišku zahalím vám hrud, tu teplou hrobku srdce, tak jako v cudný pás! Bud
Již
dlouho chystám chatu svou a aby neděsila vás stezka, jež jde v černý les, svou smutnot ozdobou, má ruka cestou rozsadilti růžový, jasný vřes.
sbohem, krásná svůdnice, bud sbohem, žhavé léto! Jestli' jsem nechal na stráni šťavnaté trávnice, najdu si jiné napřesrok! Čas teče — uhání! V
listopadu
1929.
jedenáct
Seděli jsme chvíli bez řeči. Řanda je nemluva a vydrží se třeba celý večer bavili rozmazáváním kapky piva po stole. Tak máme zase dva dni fraj,« snažil jsem Kousek za Davlí je kamenný lom. Největší rasovina, jakou znám. Dlaně dělníků se začít rozhovor. Randa zvedl pomalu oči. jsou tvrdší, než ten kámen a jejich oči jsou věčně — »Von je v pondělí ňákej svátek?« zkrvavělé od rezavého prachu. — »O všem, 28. října!« Zastavím se vždycky v sobotu večer, když jdu Randův pohled zas pomalu klouzl na rozmapěšky z Davle do Štěchovic, v přilehlé kantině u lomů, kde najdu pravidelně starého Randu. Rve zanou loužičku piva. Po chvíli zamručel: — »Hergot, zas bude čověk brát v sobotu vo se s kamenem již přes dvacet roků, v sobotu si den míň. A nesmí se vopravdu dělat? « vypije svých pět piv. Vydržím hodinu dívat se na jeho ruce. Ucho Vtom okamžiku jsem opravdu nevěděl, co si sklenice, 1 to je pro ně tak titěrná věc, jako pro mám o Randovi myslet. vás třeba navléknutí nitě do jehly. Nebéře nikdy — »Nesmí. Je to svátek našeho osvobození. Co sklenici za ucho -— jeho dlaň je jediný mozol — pak nevíte, že v pondělí máme jedenáct let svoa nesevřel by ji tolik. Obejme sklenici vždy body?« Možná, že v mé odpovědi bylo cosi, jako oběma rukama, jako hlavu milenky. Je to jistější, opovržení nad Randovou nevědomostí. aby mu nevyklouzla. Randa to snad vycítil, přestal rozmazávati čerPřišel jsem tam opět v sobotu, před 28. říjnem. ným prstem loužičku na stole a nějak divně se Starý Randa seděl jako vždy před svojí sklenicí. na mně podíval. Kývl soitva znatelně hlavou na pozdrav, a já si — »Jedenáct let svobody — jedenáct — musej přisedl ke stolu. prominout, mladý pane, ale já noviny nečtu . . .« karel
mclíšek:
5
T R O M P 17 Z VOLEBNÍ ŘEČI našeho JIRKY: . . „Dlouho, pravím Vám, dlouho jsme si nechali dělat na hlavy, ale nyní votevřeme h u b y ! " Lord
Z tajností trampských bud:
W eis k o p f :
Efendi Včeličko, nač máte prosím vás to pádlo? D y ť j e to koráb pouště, né?
Pane Šejdr, vy přej fste — Za korunu kousky pro psa, pane Beránek, ale ňáký , , , poloviční t e l e - p a t !
— Ta Vlasta má ale štěstí!
~
v
lepší. Posledně to nebylo vů— No, dnes uš ji po druhý H—a bec k jídlu! Bukaneer. přeletělo letadlo a nic se j í W Ě — m — ^ m h m m m m m m m m i m nestalo! Spála: — Pane, co si to dovolujete? Bugir a Tlasko jdou po Znáte mně? ulici. Z nenadání počne Bugir — Promiňte, ale já ze soudní mlátit rukama a řvát: síně nečtu! Fal. — Tlasko braň mě, ať mě nechá, ať mě netluče!! — Vodkaď j e ten ftip? — Nevida nikoho, ptá se — Z časopisu „Šejdrem". Tlasko udiveně: — Co j e ti, — Vodkaď je teda ten ftip? kašpare, kdo, co tě tluče? Nora. Srce! — !
HOSTINEC
— Vonehdy byla u nás náfštěva. V noci se vzbudí a haleká: — Hergot, kluci, dyť tady máte myši! — Tak co, Venco, vyběhneme — Venca ji uklidňuje: s nímn z kola? j •wr • v ' , • — Vyloučeno, návštěvo, to — Počkej, pudem si pro nej b y musely bejt nejvejš krysy, az pri volence.
Jde pan Paďour p o ulici a vidí proti sobě jiti Pepíčka Nohýlů, kouřícího vonné havana. I rozhorlí se velmi a rozčíleně zvolá: — Ó dítě zkažené, zdaliž připustilo jest, b y ty, tak malý, kouřiti bys mohl? h
Povídádou, mu malý Nohýl: voní starei
— A
zazraku,
j e e g t ř m e n š í a k J ouří t a k y ! '
Lord.
T R A M P 17 Kamarádi pomozte! Mám žábu a jmenuje se Ungrová smarjá, nevím, je to dcéra matky krávy Ungrové a nebo krávy matky Ungrové! Smarjá, ukonči to už Vaňku! Neštěstí!
— Rýšo,
ta
tvá
Máňa
a ted! dcera
je
Junek:
jako
— Zsinalý Joe, k r ů p ě j e potu ma- kočka! j e na čele, d r k o t a j e zuby, vřítil se — Myslíš falešná? mezi nás: — Né, ale furt se s tebou líže! — Víte, co si udělal Tlasko? Ten Julkaneer. co chodil s Lidií, která ho nechala? Stále j í vyhrožoval, že si n ě c o udělá a už j e to tady. Chudák! Junek: — Co, c o si udělal? — No, už j o . V neděli si to udělal! — Himml, mluv, c o si udělal v neděli?!! — čaj! Lord. — N e u t í r e j se d o t o h o r u č n í k u , j á s e m si s n í m p u c o v a l boty. T y si a l e sele, c o p a k s e m
— N e r o u h e j se p á n u b o h u ! — Jak to? — Stvořil tě j a k o č l o v ě k a podle svýho vobrazu a tv ze sebe děláš vola! " U 5. š e r i f ů .
"
n e b y I
J—Nejseš, Rudlo, e
V
v o z r a i e
vožralej?
ti n e ř í k a l , ž e n a t a k o v ý v ě c i se b e r e d y c k y tadle zaclona z vokna.
Vo tej smůle Stříbrného.
osumadvacátý říjen Rek sem si: pudeš do sebe, necháš už tu věčnou psinu, jak vlastenec se pokloníš osumadvacátýmu říjnu. Pudeš se hezky prošlápnout s muzikou, s fangličkou v ruce, poslouchat budeš pod »Hvězdou« hrdiny Revoluce.
Před volební místností stojí děda s bablkou. „Tak co, babičko, co budeme volit?" „Dvanáct jesti kůrů andělských, dvanáctka j e číslo naše." „Jó, von cejtí s fotbalistama; proto se křičí v ž d y : „ D e j t e j i m tucet!" Jó, dvanáct budem volit." Vešli. Babička počítá: Jedna, dvě, t ř i . . . dvanáct, v y chází kandidátka něm. křesťanských socialistů; dává ji do urny. Pak j d e volit děda: Napočítá dvanáct kandidátek a vecpe j e d o u m y . „Babičko, m y jim to nandáme 12.0!" „Dvanáct bylo apoštolů, d ě d e č k u ! " Sakra, >není tohle smůla?
Dyť voni přej pro nás trpěli, (co sedej na těch fajn místech), svobodu krví nám koupili — (to sem čet v Národních Listech).
A-a.
Trampské kanadky orig. angl. duilbox, nepromokavé, jazyky v celku, nákotníky, kapsa pro nůž, dvojitá podešev, dvě přesky na zapínání, nejmodernější k a n a d s k ý vzor,
K1195
Já jim to věřím, dyž říkají, že rvali nás z poroby hoře, abysme nebyli lokaji a aby se každý měl dobře . . .
Dáie chlapecké kanadky c. 36-42, Kc 158
Též poštou fr. fr. na dobírku. Nehodící se vyměním.
Přece sem ten Svátek neslavil, kam se tam taky mám hrabat — v posteli sem ten den znesvětil, protože — no — neměl sem kabát! MLŠK.
A N G L I C K Á OBUV, SMÍCHOV, NÉDRHŽNÍ 18.
7
TRAMP
17
— Co to, že Mirka už nechodí s tou svou hubenou squaw? — Ale von si ji tuhle v canoi splet s pádlem, vzal ji do ruky obráceně a vona se mu zalkla. -Kuš.— To ti nechutná, že nedojíš? — Co pak sem kráva?
W eisk o p f :
Ctibor.
Jde četník v noci okolo stanu a slyší uvnitř podezřelý šepot. Zabouchá proto na stan. — „Polezte ven!" Nic. Posvítí si tedy do stanu. — „Hergot, neblbni, dyť tady nabíjíme!" — „Ve jménu zákona, máte zbrojní pas?" — „ A prosimich, to musí bejt zbrojní pas, dyž nabíjíme desky . . . ? Franta II. I stěžoval si Kláves bratrovi, že mu Kapusta pořád říká „vole". Kapusta to zaslech a vylít: — Kdo ti říká vole, ty krávo!" Tonda.
LYŽE
úplná souprava
— Hrome, led s e m celej vod bláta i — A já zase vod Džbánka.
s vázáním i holema
K( 130'-
— Chyťte ho, von mi ukrad hodinky! — Vidíte, jak ten čas utíká . . .
TRAMP len vtipem hýří — Váš Stříbrný Jiří.
Závodní hole NOVINKH
Úvaha. To j e zajímavé: Když se Pepíček domácích vykaká, smrdí to zrovna tak, jako když se ten náš íakan vys...! Á-a.
NOVINKA
Milton vesty
Kam se ,Šejdrem' na ,Tramo' šmajdá, Eja, eja, alalala! v.v.Gajda.
Žádejte zdarma ilustrovaný ceník u firmy
O půlnoci. — Tady nám někdo leží před boudou! — Podívej se, esli to náhodou nejsem já.
S P O R T E X
S úctou: zaměstnanci „Tempa*'.
VINOHRADY u nádraží.
Půjčujeme:
-
— Na koho si si fo počkal, že máš tak rozflákanou hubu? Tonda.
lyže a lyžařské boty.
Trampa do škol — místo Homéra! Choť poslance Perglera.
I f A i l A i l l / V
KPYZ l i f t W M P i l T '
8
'
M
M
—
—
—
Ctibor
Nemůžem se dočkat ,Trampa'í
—
^
w
^
y
TEDYOR9GSNÁL
OD
VESELÝHO
Praha
- J á m a
_ _ _
T R A M P 17
poslední čundr.
Inglmayer:
(Pokračování.) A t e f si t o k l u c i k r e s l e t e j a k sem b y l p ř e k v a p e n e j d y š sem s e z n a l s i m p a t y c k e j o m y l . V o č k a m o j e s p a t ř i l y kostkovanou civilní poctivou vestu jejíš nejspodnější zapínátko z á s t u d i l o n a m ý m nose. T a k s e m si m y s l e l č é č e n a d v e s t o u bejvá límec a n a d límcem lecjaký blbý věci jako hlava a t a g d á l e . I p o p o h n a l sem z r a k i s v o j e t í m s m n ě r e m a ešté m n o h e m v e j š neš sem p o č í t a l ' s e m v o b j e v i l h l a v u k e r á se děsně s m á l a a t a k t o z a h o v o ř i l a :
tam f o t o g r a f i e — teda t o b u d u já s T o n d o u — a jiný s p r o s t ý v o b r á z k y . C h o d í se t u d í ž za z i s k e m , s k e r í h o si g l ó b e t r o t r b é ř e ú h r a d u 11a u k á j e n í s v ý c h ž i v o t n í c h p o t ř e b - — národohospodářsky řečeno.
T a k honem k fotografovi, zejtra ať jsou ty smyslný vobrázky hotový! Tonda j e hrozně rozdávavej čovek. P ř i š l a v o p r a v d u t a k o v á k r a n k n š v e s t r a j a k v o 11Í p o v í d a l , j e n ž e se j í n e p t a l k d e j e p o l i c e j n í p r e f e k t ú r a , a l é b r š si » P a r d o n , é s k e v ú z é t i n e s i j é . . .« a c h u d á k d á l e j c u š n e - v o d 11Í k o u p i l a s i z a p ě t f r a n k ů » t é m b r a n t y t y b e r k y l é « , že p r e j s e t o musí, j e t o 11a k r á s n ý o u č e l e . J á n e v í m , m n ě v ě d ě l t a k s e m z a k e j v a l ^ že j o a t o m ě l o z a n á s l e d e k uvolse t e n v e j d a j n e t e j k a l , ale m u s e l sem 11a T o n d u b e j t t r o c h u nění jazika českýho a u k á z a l o se následující: d ů v ě r n ě j š í d y š sem v i d ě l t a k o v ý r o z h a z o v á n í a ř e k s e m V o n t o b y l t e n T o n d a j a k s e m h o z r o v n a a v i z o v a l . Dože j e v ů l a f t o m sme došli d o k a t e d r á l y . K u c i t o s t e j e l d o š t r á z b u r k a v o d v a d n i d ř í f , n a j a l si t a d y c i m r u a nežrali, t o j e holt katedrála! T a gótyka panečku! Jenže protože měl d o b r e j čuch t a k přišel ráno hned k p r v n í m u já s e k o s t e l ů b o j í m v í c neš ř b i t o v a , j á ž e t a m n e p u d u a l e vlaku abych nemusel j í t hledat t o útočiště voctrkovanejch T o n d a mně t a m f t á h n u l za ruku. Č e c h o s l o v á k ů . T a k t o b y l o z k r á t k a d o b r ý , j á sem si v o d y c h N i c k l u k p i t o m á v o d e m n ě n e s l y š e l n e ž l i »poť v o c a ť « , j a k o d y š u m ř e l r u k o u v i v r h e l o v o u F e r d i n a n d este a děsně třeba se t u krásně zpívalo a bylo t o t u f a j n zaprděný rád sem s e s c h e j b n n l p r o b a g á ž , u š m n ě b o l e l k r k v o t o h o a v e n k u zima. Nešel. A ž mi p á m b u poslal na pomoc tačumění do vejšek f k t e r e j c h se culil T o n d ů v ksicht. kovýho chlapa v napoleonským klobouku a s berlou, kerej B y l o m o c z á h o d n ý a b y s m e s e š t r e j c h l i , n e b o ť t e n četc h o d i l p o lodi c h r á m o v ý v y b í r a t v o d k ř e s ť a n ů g r e j c á r k y iious s e v t ý c h v í l i z a č a l p ř i b l i ž o v a t k n á m . A t e ť sem d o p i k s l i č k y . T u s e zas T o n d a n e c h a l v y t á h n o u t v o d e m n ě na t o k o u k a l c o u d ě l a l T o n d a . V y k r o č i l t o m u p r e z e n za r u k u v e n . Š l i s m e d o m ů a psali r o d i č ů m a ž e n á m . t o v i f ú s t r e t y a ptá se h o k d e j e t a d y p o l i c e j n í p r e f e k t u r a . T o n d a při t o m f u r t šahal p o k a p s á c h a t a k t o l á l : Z b r o j n o š o c h o t n ě v y s v ě t l o v a l a T o n d a se r o s p l ý v a l dí>.'Krucifix, gde m á m t y p o u k á s k y n a t y s o u c h o t i n y ? ! « kama. Dyš p a k se k o n e č n ě vodtrlili jali s m e se k r á č e t D y š j e k o n e č n ě našel t a k m i v y s v ě t l o v a l ž e t a k r a n k n k T o n d o v ý m u h o t e l u a c e s t o u se p t á m c o j a k o m y s l e l s é g r a b y l a n á h o d o u m o c d o b ř e rostlá h o l k a a ž e si m ě l s t o u p o l i c e j n í p r e f e k t u r o u , m n ě že b y t o děsně ž i n ý r o k o u p i t t ě c h z n á m e k a s p o ň z a deset f r a n k ů . B a d o d a l ž e v a l o . V o n m i rce t o t o : » V í t e , j á u š z í s k a l j a k ý š t a k ý š zkušeby z a p a t n á c t f r a n k ů t a k y eště stála. A p o t o m m ě l ř e č nosti. N i k d y n e j s t e dost v y z b r o j e n e j p r o t i o u ř a d ů m , ž e á n o ! kerá platila mně: M n ě a s p o ň d y c k y p ř i p r o h l í d k á c h n ě c o s c h á z e l o , 110 a j e >Zejtra t ě v o b l í k n u d o p ě k n ý h o s v e t r u a b y s i s e l i d e m p r o t o t ř e b a se p r o h l í t k á m v y h n o u t . T o s e dělá t a k , ž e d y š líbil, p o v ě s í š 11a sebe t a k o v ý m a š l i č k y j a k o m á m j á a se n ě g d e z a č n e p ř i b l i ž o v a t k č o v e k u n ě c o ú ř e d n í h o — večer pudem žebrat.« třeba jenom kranknšvestra — t o j e jedno, musíme se toho T o taky myslel dovopravdy. Nastal takovej adjustýrunk úředního zjevení honem ptát na komisařství nebo na po- jako v e válce. Tonda j e děsnej pedant, n i c neholedbal na dobil e j ú s t a v , j a k o sem t o p r á v ě u d ě l a l j á . Ž e o ! T o s e v í , m o j e v e j k l a d y ž e s e m z b ě h a l c e l o u a f r i k u v d l o u h e j c h d y c k y s e t o t a k y n e m u s í p o v e c t — 110 a l o sem v a n d r á k , k a ť a t á c h — ž á d n ý p r e j v o d m l o u v á n í , k o u p í š si k r á t k ý . 110 n e z a p r v é ? A z a d r u h é c o se n á m Čechům m ů ž e s t á t ? « D r u h e j den byli ty skvostný žebrací v o b r á z k y hotový a šlo s e z a v e j d ě l k e m . A t a T o n d o v a p e d a n t e r i j e šla t a k T a k s m e došli d o h o t e l u a p ř i č e r n ý m k a f i sme si daleko že přede dveřma první p u t y k y mi povídá: »Hele ť u k l i 11a »ty«. D y š sme s i dost n a t y k a l i t a k sme si f l á k l i ty c u m p l o c h u j a k ý ti to dělá f a l d y t a d y d l e v z a d u ! P o ť j e n t a k v o b u t ý 11a p o s t e l ' a usnuli sme p r o h u d í c e se a ž domu, já ti to přešiju!« f p o l e d n e . A p o t o m se š l o 11a š t r a c h a n d u , c o š j e t o s a m ý Já p r o t e s t o v a l a b r e č e l seč s e m bil, ale t o b y l o bes parj a k o r e k o g n o s k o v á n í t e r é n u , v í t e m i l ý a s p i r a n t i ? Museli d o n u , š l o se d o m ů , — a t o b u d e m e m í t s m ů l u ! S l í k a t , sme získat přehled v o -veškerejcli lepčejších logálech šít, u p r a v o v a t , a z n o v u d o r a c h o t y . v městě, který navštěvujou f a j n o v ě j š í lidi co m a j hodně (Pokračování.) dobrou vůli. D o těch se potom večer chodí a p r o d á v a j se
na tramp,
do přírody, stany košile a m e r . kanadské svetry miliony flanel. m a r g a r e t k y
U . S. t o r n y chlebniKy a m e r . g u m . střevíce (Kedsky a Hood)
gumáky
před odjezdem
do boudy gramofony a desky svítilny e l e k t r . spací pytle přikrývky j í d e l n í krabice
lyže, s á ň k y , l y ž a ř s k é potřeby, obleky a o b u v nakupují přímo u v ý r o b c ů , kamarádů — dělnických .skautů
Skautské prodejně (Federace) v Praze II. S K A U T S K Ý
DOMOV
(Nábřeží pod Štefanikovým mostem.) Speciality flanel. košil amer. i zdejší v ý r o b y v různých barvách a jakostech
— Ccníkv zdarma na nníádání. —
Ulastni dílny. — mastní uvroba.
T R A M P O V E v létě i v zimě
9
T R A M P 17 Šli sme tuhle podle Vltavy. U Chuchle seděl u vody kluk, drží ruku pod vodou a cení se na nás. Veceme: — Proč si tu pracku máčíš? — Ale nic si nemáčím. Vsadil sem se s kamarádem, kdo vydrží dýl pod vodou. Von se hrozně honil, že prej vydrží dýl, než já a že mu můžu pod vodou držet hlavu, abych viděl, že to není podfuk. No a já mu j i tam držím už půl hodiny a von prevít turt nedává na jevo, že by chtěl vylézt. Bádám, že prohraju. -Kuš.Stavěli si trempíři chatu. A toceví, že při zatlučení hřebíku pustě řvali. I přihnal se na drák s ťlintičkou: „Ha! Rošťáci! T o nemťižete pracovat ve chosti?" I pravil mu jeden z trempišónů: Jó, dyš my jaká ta f š í tichost je . . .
každým ně mofší
ti-
nevíme, Váma.
Ňákýho blba astrachánskýho bolely zuby. I potkal ten blb astrachánský trempa, a stěžoval si mu, že p r e j má vyžranej zub a v něm vohromnýho červa, ale k doktorovi, že se prej bojí jít. I vecel mu na to soucitné j trempíř: „Tak já jim, pane astrachán, něco poradím. Sežerou 10 dkg strichninu a von ten čerf se votráví... Váma.
— T o ti, vole, Šej d r e m ? O
v5
— Ty m á š pěkný lyže, to s o u z jasanu? — Kde pak, ty sou z „ C a m p i n g Sportu". Stalo se, že dostal jistéj astrachán, takto povoláním účetní, vod trempířů pár tácek. Děsnéjch pár íacek! Věc se dostala k soudu. I pýtal sa pan soudce toho postižen ýho p. účetního: „ A na kterou stranu ste ráčil važnosto dostat tu ránu, na pravou nebo na levou? I vecnul pan účtárna: Prosím, slavná soudcofská stolice, na stranu Má d á t i . . . Váma.
o *
o
I
o.
X!
J=
w 0; > C z
^"OpS " " o W NTdř»* e u = —> 2 a a 1, . "Se 0 ^ •a. - a . - oT3 v 5' ? 'X cS^Sf
jAlll •3 —"B a .I
V a o Xi M a
očí, k d y ž
> 03
U"
v -o a -a
S tB ^ >u o B^S g s >u X! v O WH 4) "S- OJ a S 2 - j OJ tí Oh S
v** >o
«
^
^Cw
O , J5- O.S
U >ce C
čteš
11
a
o o a a 2
>fH
>N « pH
•rf ca
není líto
o Ph M u &
a
o m
OJ
~P > V V f-S - o
.
a
(S " cS •H
5 r-H gj íw Cd J OJ J J
M a >
Každého f ramp a bude zajímat a napínat
kriminální magazín. Tento bohatě ilustrovaný měsíčník počnem vydávati příští měsíc. Jedno číslo má 60 stran, 30 obrázků a stojí pouze 4 Kč. Roční předplatné Kč 44"—, půlroční předplatné Kč 24"—.
Ihned se přihlaste
administraci časopisu „Kriminální magazín",
PRHHfl II., KftRLOVO N. 15. — TELEFON 43300
10
r
— Jak se ti vlastně stal ten malér s motorkou? — No, já sem si v y j e l 11a motorce a za sebou sem měl panenku pro štěstí. — A dál? — No a k d y ž sme se vraceli, tak si stěžovala, že se ji na tom sedie špatně sedí, že j í to bolí. A j á j í řek, aby mi vlezla na záda. — A c o dál? — N o a von a to udělala. Nora. — Slečno, víte rozdíl mezi k l u k e m a volem? — Ne. Já se podám. ^— O l rajt. Tak si vás teda narazím. Nora.
Weiskopf :
Vite jiz arK»
a a w
vse, w
co se I9ká pohlavní a manželské lásky? Konečně kniha, kde každý, kdo Jychtí po pravdě, nalezne odpověď na nejsložitější otázky svého nitra: Slavný spisovatel R. Gerling ve svém díle:
Oiskretnf o d p o v ě d i na důvěrné otázky dává 315 žádoucích odpovědí na atázky, které neradi klademe. — Dvacet kapitol pro vážné lidi. Cena Kč 18.—.
Výňatky z některých kapitol:
Venco, vstaň už a di si lehnout! Dámské
punčochy
la hedvábně zaručené bezvadné
KČ 17'vc velkém výběru
i f
VlGiO<®
nyni Celetnd 9.
Za příčinou zahajovacího prodeje značně snížené cenv
Těhotenství a předčasný porod. Podle čeho Palčivé otázky o lásce, zásnubách, věnu, chuti k ženění, smyslnosti, volné lásce, plo- lze poznati oplodnění již před zmizením pezení a manželském štěstí? Jest muž smysl- riody? Je pravdou, že se může poznati těhonější než žena? Jest pravdou, že tmavo- tenství po změnách pupku? Jak povstává vlasé osoby jsou vášnivější než světlovlasé? břišní těhotenství? Smějí šestinedělky měniti Z čeho se skládají lidské semenné^ buňky? prádlo? Jak se docílí lehkého porodu? Je to pravda, že se po početí u ženy doOchrana před mateřstvím. Jest používání stavuje odpor k dalšímu styku? Má vskutku zápach tak značnou úlohu v pohlavním ži- prostředků k zabránění početí vskutku nevotě? Jak to přijde, že zdravý muž zvracíval morální ? Co si máme mysliti o požadavku dříve po styku s nevěstkou, kdežto po svatbě Dr. Alice Stockhamové? Který jest nejbezpečnější a nejméně škodlivý prostředek k zase mu to již nepřihází? bránění početí ? Cudnost, zdrženlivost a morálka. Nestane Manželské povinnosti a práva. Jak se má se cudně žijící mladík nervosním nebo impo- zachovati žena, od níž její muž žádá splnění tentním ? Varujete před nevěstkami ? Jak pak nějaké manželské povinnosti, ačkoli se necítí tedy má mladý muž ukoj i ti svůj pohlavní zdravou? Jest překážkou manželství nedostapud? Má trvalá zdrženlivost škodlivé násled- tek jednoho varlete? Jest důvodem k rozvodu, ky pro zdravé děvče? Jest důvěrný styk se má-li manžel pohlavní orgány zakrnělé, nebo snoubencem v každém případě nemravný ? chorobně vytvořené ? Zvrácenosti a omyly lásky. Jak lze vysvětSebeprznění a jeho následky. Je tak zvaná duševní onanie příslušnou četbou také škod- liti homosexuálnost u mladíka, pocházejícího livá? Jaké následky má onanie u mladist- ze zdravých rodičů? Jaké jsou vůbec formy vých osob? Jsou noční p o l u c e (výlevy pohlavních zvráceností? Co rozumíme tak zv. semen) známkou choroby? — Jsou poluce lesbickou láskou? zdravotně nutné u pohlavně zdrženlivého Pověry a pohlavní život. Je to pravda, že muže? styk s čistou dívkou může vyléčiti pohlavně Důvěrné otázky. Je manželský styk v době nemocného muže? Jsou prostředky, jimiž lze periody nebezpečný zdraví ? Jest dovolen po- získati něčí lásku? Jsou mužové, kteří mají hlavní styk se ženou v požehnaném stavu? bílá játra? Ženy takových mužů prý rychle Jak se vysvětlují bolesti, které pociťuje zdra- umírají ? vá žena při souloži ? Pohlavní choroby. Nemá se člověk, který měl Plodnost a bezdětné manželství? Kolik syfilis, vůbec ženiti? Chrání před nákazou může míti žena nanejvýše dětí? Může na- tak zv. preservativy ? Jak se může uchrániti stati oplození u ženy, když se při pohlavním mladý muž před kapavkou? Může fluor albus aktu nedostavilo vzrušení? Jest možno Hb<>- (bělotok) vzniknouti též přerušenou souloží volně určiti pohlaví? Jest^ pohlavně dospělá (coitus interruptus) ? Smí žena, která trpí žena v každý čas pohlavně oploditelná? lyže přemístěním vnitřností, tančiti, nebo si může zjistiti mužovu neplodnost prohlídkou? Proč tím ublížiti? Může býti nemohoucnost (impotence) následkem neurasthenie? nemají prostitutky dětí?
Knihu má na skladě a zasílá:
Fa.
H Y P i K O
S p á l e n á 3 4 - 1 2 6 b. Důležitá poznámka:
Malý oznamovatel.
Milému kamarádu Ant. Lněničkovi a j e h o družce sl. Miladě Horsákové p ř e j í vše nejlepší kamarádi z chaty „Santa Gruzs".
Prodám originál, francouz, b a n j o zánovní. Franta Baše, Praha VII., Leteňské nám. tržiště, stánek 46.
Vyplňte,
K n i h a tato se n e p o s í l á o s o b á m m l a d š í m 20 l e t . Objednávky z ciziny a poste restante nutno doložit obnosem Kč 30.—.
odstřihněte a odešlete v nezalepené pod 30 hal. známkou.
p. Nydiko Praha 11,-Sp Ben 341?6 b. FMA. „ H Y D I K O " , PRAHA II. Podle Vašeho oznámení v „ T r a m p u " zašlete mi v za-plombovaném balíku knihu slavného spisovatele Gerlinga: „Diskrétní odpovědi na důvěrné otázky", která obsahuje 315 odpovědí na otázky, které zajímají každého vážného člověka. Obnos K č 18.— (mimo poštovné a obal) zaplatím ihned, jakmile listonoš knihu doručí. Prohlašuji čestně, že knihu nedostane do rukou nikdo, komu není ještě 20 let. Jméno:
Knihu možno obdržeti u všech knihkupců.
obálce
Adresa: Pošta: Pište zřetelně, nejlépe tiskacím písmem.
T R f l H P 17
Co nás zajímá Přijďte všichni na v e l k ý mikulášský večírek osady Utah, v sobotu 23. listopadu do paláce „České K o r u n y " , Vinohrady, Korunní tř., stanice el. dr. 2 a 16. P r o g r a m : tanec, n o v é trampské písně, výstupy, rozdávání dárků. Tramping C l u b Westend pořádá mikulášskou zábavu v pátek, 29. listopadu v Modrém sále na Smíchově, Havlíčkova restaurace. Dále oznamuje, že pravidelné schůze k o n a j í se každý čtvrtek tamtéž. Kamarádi, p o d p o r u j t e trampské podniky. Je to přece j e n na podzim, k d y se vás tolik sleze dohromady a jste mezi svými! „Camp-Boys", trampský sbor, který možno bez nadsázky přirovnati k anglickým „ T h e Rewellers", představil se 7. t. m. v Mozarteu pražské veřejnosti a j a k spontánní potlesk, provázející každé číslo, dokazoval, zvítězil dokonale. Hlasová disciplina, odstínění hlasů do n e j j e m n ě j š í c h nuancí, to jsou přednosti tohoto sboru a j e velikou zásluhou dirigenta, který z nepříliš velk ý c h hlasových fondů dovedl v y křesat! d o b r ý sbor. Mezi posluchači b y l o mnoho těch, kteří trampskou písničku slyšeli po prvé. Líbila se j i m a C a m p - b o y s patří náš dík, že zaujaté veřejnosti ukázali kousek našeho života, trampskou písničku a zvítězili proti všem předsudkům, které o č k u j í proti trampům a j e j i c h písním měšfáčtí žurnalisté z Politiky a spol. Několik maličkých c h y b (to platí pro všechny, kteří v y s l o v u j í girl, žirl, žerl, místo správného gorl) j a k o : lady se n e v y s l o v u j e ledy, n ý brž l e j d y a nemožné banální texty K u d r n o v y při solových partiích, se d a j í snadno napraviti. D o b r ý sbor tedy trampové mají, nešlo b y to pokusiti se také o m o derní voice-band? MLŠK. V neděli dne 3. XI. 1929 pořádal Český Klub Kanoistů první honbu na lišku v Zahořanském údolí na Libřici, za účasti 16 běžců. Liška, kterou běžel za Č. K. K. Kovář, v y b ě h l i v 11. hod. od host. u "Vilem a za 10 min. po ní startovali závodníci. K cíli na Libřici se vrátila liská ni-
k ý m nechycena za 24 min., za ní j a k o první doběhl: šanda S. O. Ú. Slunce čas 19 minut, druhý llertl S. O. Ú. Slunce, třetí Karlík lludson, 4. Rabenstein S. O. Ú. Slunce, 5. H r u b ý Č. K. K„ 6. Šilhán S. O. Ú. Slunce, 7. Zástěra S. O. Ú. Slunce, 8. Kutnohorský Michigan, 9. Hedvik ml. S. O. Ú. Slunce, atd. Po závodě byli iředány závodníkům ceny: I. cena yže, II. lyžařské hole, III. talíře k lyžařským holím, IV. torna, které věnovala firma Sportex. Mimo tyto ceny dostal každý závodník pamětní odznak.
Trampa dělají! Vobrazy k namalování by se mohli třeba zadat G, Včeličkovi nebo ňákýmu ;inýmu mistrovi, co do Trampííe maluje. Toceví, že by si musel každej fotku poslat sám. Stop. Váma. Tak pan redaktor vodpovídá, že za prvé nemá nejmenší chutě, ahy dostal za každým rohem pár facek, jsa poznán. Za druhé, že je na Včeličkovu tlustou linku moc hubenej a za třetí, ať to začne nejdříf ten Váma a my se jako přidáme, až uvidíme, že se mu nic nestalo. Tak slavní spolupracovníci, čekám foto.
Osady „ A j a x " , „ O g d e n " a „ G o l d I l y d e " oznamují, že j e j i c h schůzky k o n a j í se vždy ve čtvrtek v restauraci „Na T r o c n o v ě " , Praha V. Sanytrova 12. T y t o sleziny opět budou (jako dříve u ,.Bašusů") dostaveníčkem všech spřátelených osad. Doda. Žádáme tímto o laskavé oznámení nové osady trampské v Mladé Boleslavi, pod názvem a tomto sestavení: „Paďouři spaste s e " ! ! ! „ H l u č í c í v o d o p á d " se valí. Za šest vandráků z Ml. Bol. šerif B i g B i l i . Osada „Zlaté O p o j e n í " Tábor zakoupí pro svého člena „Moňského Vlka", spací pytel, c o by vod rejže. V z o r k y s udáním c e n y přijímá Správa vosady. Voni už staří římani říkali, že: V o x populi — v o x Dei. — Tak i mezi trampéry se ozval hlas lidu — hlas boží. Už mi totiš povícero kamarádů říkalo, a b y c h p r e j napsal do tej 'rubriky v Trampu: „ C o nás zajímá" vo tom, aby p r e j b y l y v Trempu postupně otiskovány f o t o grafie, nebo karikatury (a lepší p r e j b y b y l y karikatůry!) všech těch, co d o Trampa pisaj a j e j i h ž méno nebo p s e u d o n y m y se často v Trampu v y s k y t u j í (ku př. b y p r e j rádi viděli j a k vypadá sám pan redagtor. Irčan, Lord, -fal-, něikterej z 5 šerifů, Géza, I n g l m a y e r , Ilaďži, W - f , Joe, atd.) Jábysem byl taky toho názoru, a myslím, žeby s náma souhlasilo hodně kamarádů. T a k to tam ňák zaříděj, a b y s m e mohli uzřeti sličné tváře těch, k e r ý toho
Osada „Lonne Star", Unhošť, podnikla o svátcích zájezd na Brdy, kde utkala se v přátelském zápase ve volleybalu s Údolím Hadrů s výsledkem 2 : 1 a děkuje tímto všem, zvláště chatě „Velký tah" a sympatické „tetě" za kamarádské pohoštění a přijetí.
r
Listárna redakce. Lorde, máš v administraci poukázáno 50 kaček na známky. — Jerry, těším se na to příští lepší. — Jukl, navštiv mě, až přijedeš jdo Prahy, na psaní moc málo času. — Dědek, dík za písničku, to je dost, že jste dostali rozum a ste fórový.— Škorpil, že taky pozdravuju příbramský kluky. Písnička se nehodí, buďte rači fórový. —• H e r y n k , totéž, Arsen Lupin, dobrý, kašli na Paďoury dál, takový kluky potřebujem, těším se na d d í í — Roaringíamp, přišlo pozdě. — Véna-Plzeň, nebuď sentinentální, dyť najdeš zas ňákou jinou. — Arapavus, Medník, kamarádi napište si sami něco o té věci. Rádi opravíme a upravíme a pak, dali jste nám nepřesné body. Kluci, což zamrzl humor v e vašich Ibích? Já se vám divím, c e l e j den to teďka sedí v boudách, ale na bríf to neiná k d y . Se mi zdá, že m o c chlastáte, nebo hergot, c o to j e ? Redakční návštěvy v úterý a středu od 4-5 hod. odp. Jindy taky, ale není to sichr. — C o stojí kilo šunkyJ — 50 korun! — Tak bych prosil 5 deka! Jukaneer.
TRAMPOVÉ! Lyže,
hole,
boty.
obleky
a veškerou
lyžařskou
výzbroj
objednejte
opět y
trampském
závodě
American Sporting Store JAN HORN, Praha II., Žitná 8 YWCA. Zahajuji
splátkový
prodej
kanoí.
—
Pište
o
nové
ceníky.
—
Nov ;
ka:
Zlaté
gramofony
TltASIP vychází čtrnáctidenně, první a poslední sobotu každého měsíce. Jednotlive číslo 1 Kč. Předplácí se: ročně 22 Kč, půlletně 12 Kč. — R e d a k c e , a d m i n i s t r a c e a e x p e d i c e : Praha II., Karlovo nám. 15. Telefony 43.241 a, 43.300. — Filiální administrace pro Velké Brno: Brno, Husova 7a Telefon č. 50(39. — Filiální administrace pro Přerov: Přerov, Škodova 13. — Vydavatel Quido L a n g h a n s . — Zodpovědný redaktor Karel M e 1 í S e k. — Tiskne Středočeská knihtiskárna, akc. spol. — Používání novin. zn. povoleno pod č. GG.788-VII.-1929.
