No title

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího (aby ètenáø vidìl, jakým zpùsobem je titul zpracován a mohl se také podle tohoto, jako jednoho z parametrù, rozhodnout, zda titul koupí èi ne). Z toho vyplývá, že není dovoleno tuto ukázku jakýmkoliv zpùsobem dále šíøit, veøejnì èi neveøejnì napø. umisováním na datová média, na jiné internetové stránky (ani prostøednictvím odkazù) apod. redakce nakladatelství BEN – technická literatura

[email protected]

1

ÚVOD

Døevopøíruèka je urèena pøedevším jako zdroj inspirace kutilùm, kteøí již urèité zkušenosti se zpracováním døeva mají. Pøesto mohou získat další, tak jako jsem je získával sám pøi shánìní podkladù pro tuto knížku. Ta není samozøejmì vyèerpávající. Jen v èeské literatuøe bylo vydáno pøes tisíc titulù, zabývajících se rùznými pohledy na problémy spojené se døevem. Vybíral jsem z nich to, o èem jsem se domníval, že mùže kutila zaujmout a být mu k užitku. Znaènou èást pøíruèky proto tvoøí rùzné pøehledy a tabulky. Nevyhýbal jsem se ani uvedení cen, i když jsou velmi promìnlivé a údaje o nich jsou jen orientaèní. Znaènou èást podkladù tvoøila aktuální firemní literatura, takže popisované stroje, náøadí, nástroje nebo nátìrové hmoty jsou bìžnì na našem trhu. Popis klasického náøadí a nástrojù je také urèitou vzpomínkou na doby, kdy jediným lepidlem byl klíh a všechno se dìlalo ruènì. Pøi psaní knížky jsem se neobešel bez rad a pøipomínek pana Jana Poupì, kterému za nì velmi dìkuji. Pøeji si, aby knížka byla pro ètenáøe stejným zdrojem pouèení, jako pro mne literatura, kterou jsem pøed jejím sepsáním prostudoval.

2

ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI, VADY A ŠKÙDCI DØEVA

Pro bìžné použití døeva v domácnosti nám postaèí pouze základní znalosti o jeho stavbì, vlastnostech a zpùsobech zpracování. Pro nároènìjší práce je nutné si opatøit odbornou literaturu. Je zajímavé, že její podíl v posledních letech silnì stoupá. Jestliže v 60–80 letech to bylo kolem dvouset titulù roènì, pak v letech devadesátých to byl již témìø dvojnásobek. Pøesto je nových informací pomìrnì málo. Také zpùsob zpracování døeva se mìní. Kromì již v minulosti používaného ruèního opracování a používání pøirozených zpùsobù vysoušení døeva, dává se pøednost strojnímu zpracování, a to i v domácnosti. Èasto se vyplatí používat pøedem pøipravené polotovary v podobì pøekližek a laovek, nebo rùznì silných a velkých spárových desek, které však již nebývají tak vzhledné. Je s nimi ménì starostí a je zde znaènì omezeno tzv. pracování døeva. K tomu, abychom pochopili proè k pracování døeva dochází, je nutné si ujasnit v prvé øadì základní strukturu døeva.

A

ZDENÌK KUNC: DØEVOPØÍRUÈKA

5

Na obr. 1A je znázornìn výsek tzv. pøíèného øezu døevem. Je jasnì patrný napøíklad na èerstvých paøezech nìkterých jehliènanù a ještì lépe po výbrusu. Vnìjší èást kmene pos. 1 se nazývá borka, lidovì kùra. Mívá rùznou strukturu a bývá èasto jedním z hlavních rozpoznávacích znakù dané døeviny. Pod ní se nachází lýko, pos. 2. Slouží k vyživování døeviny a je to vlastnì jediná plnì živá èást kmene. Lýko bývalo v minulosti dùležitou surovinou. Pletly se z nìj rùzné kabely, støevíce a sloužilo jako vázací materiál pro sadaøe. Také velmi chutná nìkteré lesní zvìøi, která tím ovšem danou døevinu obvykle zcela znièí. Na pos. 3 je tzv. zelená kùra a pod ní vlastní døevo. To se rozlišuje na døevo jarní, pos. 5, které vzniká v období rychlejšího pøírùstku a døevo pozdní, pos. 4, které podstatnì hustší. Støídáním tìchto vrstev vznikají letokruhy, které však u nìkterých døevin jako

A

B Obr. 1 A – výsek tzv. pøíèného øezu døevem, B – pøíèný øez døevem

6

ZDENÌK KUNC: DØEVOPØÍRUÈKA

A

je lípa a osika nejsou témìø zøetelné. U kmene se ještì rozlišuje jeho støedová èást zvaná jádro a okrajová zvaná bìl. Podle jejich výraznosti rozeznáváme døeviny na jádrové s tmavším a také sušším jádrem a bìlové, u nichž je jádro neznatelné. Na obr. 1B je znázornìn pøíèný øez døevem s naznaèením zpùsobu sesychání a borcení pøíøezù zhotovených z rùzných èástí kmene. Velikost borcení je samozøejmì mìøítkovì pøehnaná, ale polohovì správná. Je nutno také vysvìtlit co je tzv. pravá a levá strana døeva. Ta pravá je vždy blíže støedu kmene a levá vzdálenìjší. Mají význam právì pøi sesychání pøíøezu. Tesaøe navíc zajímá ještì podélné borcení, zejména u dlouhých kmenù.

Obr. 2 Pomìrné velikosti únosnosti P v závislosti na pomìrech stran pøíøezu a kmene, z nìhož byl zhotoven

Významnou vlastností døeva je jeho pevnost, zejména v ohybu. Na obr. 2 jsou znázornìny pomìrné velikosti únosnosti P v závislosti na pomìrech

A

ZDENÌK KUNC: DØEVOPØÍRUÈKA

7

stran pøíøezu a èásti kmene, z nìhož byl zhotoven. Nejvìtší únosnost má trám o pomìru stran 5:7, postavený na výšku se svisle orientovanými letokruhy. U dalších variant se relativní pevnost trámu zmenšuje. Jinou významnou vlastností døeva je jeho tvrdost. Z jehliènanù je nejtvrdší tis, borovice kleè, modøín, borovice, smrk a jedle, z listnatých stromù je to dub, buk, jasan, javor, habr, jilm, olše, bøíza, topol, osika a lípa. Nejmìkèí a nejlehèí døevo má balsa, která patøí však mezi cizokrajné døeviny. K dalším vlastnostem patøí štípatelnost, vhodnost k obrábìní èi ohýbání a v neposlední øadì vzhled povrchu døeva. Na tyto vlastnosti je upozornìno v textu u jednotlivých druhù døevin. Døevo jako organický materiál je náchylné ke vzniku rùzných vad. Ty vznikají pøevážnì v období rùstu stromu a jsou rùzného pùvodu i škodlivosti. Nejznámìjší vadou jsou suky. Vznikají v místì rùstu vìtví a jsou v rùzném stupni zarùstání až po suky vypadavé. Zvláštì nežádoucí je poškození suku hnilobou. Suk je také tvrdší než okolní døevo. Velmi nepøíjemná je kumulace sukù v jednom místì, kdy se významnì snižuje pevnost døeva. Podobnou èastou vadou døeva jsou trhliny. Vznikají buï již bìhem rùstu stromu, nebo bìhem jeho vysoušení. Oznaèují se jako mrazové, vznikající v dùsledku povìtrnostních podmínek, odlupèivé, které kopírují nìkterý letokruh, døeòové, šíøící se ze støedu kmene a výsušné na krajích poražených kmenù. Také vlastní kmen mùže být rùznì køivý nebo poškozený. Pøi odøení kmene vznikají buï zárosty, kdy se rána zacelí srùstem nebo zásušky, kdy vznikne holá plocha bez zacelení. Pøi srùstu kmenù vzniká dvojitá døeò. Obèas mùžeme pozorovat tzv. vnitøní bìl, kdy se objeví v jádrovém døevì svìtlé mezikruží. Nìkdy bývají døevní vlákna spirálovitì stoèena napø. u smrku, borovice nebo jírovce. Zvlnìní døevních vláken je oznaèováno jako svalovitost. Døevo je pak sice špatnì obrobitelné ale jinak vyhledávané pro výrobu dýh. Na spodní èásti vìtví nebo odchýlených èástí jehliènatých kmenù nalézáme tlakové døevo. Je tmavší barvy, excentricky pøirùstá a má velký podíl letního døeva. Je také tvrdší, t잚í a v ohybu køehèí. Tahové døevo vzniká na vrchní stranì vìtví, odchýlených stromù nebo po celém obvodu v urèité výšce pod korunou listnatých døevin. Vyznaèuje se støíbrným leskem. Pøi vìtším poškození kmene, nejèastìji po tìžbì pryskyøice, vznikají tzv. zásmolky. Døevo je pak prosyceno pryskyøicí, která mùže vyplòovat i rùzné dutiny a vzniká smolník. U jinak bezjaderných listnáèù jako je buk, javor, osika nebo olše mùže vzniknout nepravé jádro. Je to nenormální ztmavnutí centrální èásti kmene podobné pravému jádru, ale nepravidelného tvaru. U tìchto døevin také mùže dojít èinností hub, plísní a vlivù povìtrnosti ke zkøenèení. Døevo je pak lehèí, svìtlejší a brzy se rozpadá. Další vadou je køemenitost. Je to velké zvìtšení šíøky pozdního døeva letokruhu a zvyšuje se tím jeho tvrdost.

8

ZDENÌK KUNC: DØEVOPØÍRUÈKA

A

Døevo dovedou znehodnotit také nìkteøí hmyzí škùdci a je vhodné se o nich zmínit podrobnìji. Na obr. 3A je znázornìn èervotoè proužkovaný. Je to jednobarevnì hnìdý brouk dlouhý 3–4 mm. Pod lupou bychom zjistili, že jeho dosti velký štít, který má na sobì nápadný hrbol, pøekrývá skoro celou malou hlavu. Krovky má protáhlé, podélnì rýhované a v rýhách teèkované. Pro èervotoèe je také charakteristický pravidelný „tikot“, který se ozývá nejèastìji v noèním tichu. Prvním rozpoznávacím znakem jsou okrouhlé dírky v místì poèátku napadení døeva. Èasto se z nich sypou drobné pilinky. Ochrana již napadeného døeva je však velmi problematická.

A

B

C

D

Obr. 3 Hmyzí škùdci døeva: A – èervotoè proužkovaný, B – tesaøík krovový, C – piloøitka fialová, D – mravenec døevokaz

Dalším významným škùdcem je tesaøík krovový na obr. 3B. Je 8–20 mm dlouhý. Tìlo má ploché, štít zaokrouhlený a posetý chloupky. Na èervenohnìdých krovkách jsou bílé pásky. Tykadla jsou na rozdíl od jiných tesaøíkù pomìrnì krátká. Napadá døevo jehliènatých stromù. Larvy vyhlodávají chodby pod povrchem, pozdìji se zavrtávají hloubìji. Ozývají se charakteristickým vrzavým zvukem. Vyvíjejí se obvykle 3–10 let. Napadené døevo se rozpadá až na dr.

A

ZDENÌK KUNC: DØEVOPØÍRUÈKA

9

Jako technický škùdce døeva je oznaèována piloøitka fialová, obr. 3C. Zajímá se pøedevším o borovice, ale také o smrk a jedli. Protože pomìrnì krátké kladélko neumožòuje piloøitce proniknout pøíliš hluboko do døeva, soustøeïuje se na tyèkovinu, stromy poškozené nebo již poražené. Jednotlivá vajíèka jsou pokryta vrstvou slizu, v níž jsou spory døevokazných hub. Z nich vyklíèí mycelium, které se rozrùstá po chodbách a slouží jako potrava pro larvy. Larva této piloøitky vyhryzává chodbu dlouhou 15–25 cm a ucpává ji vykousanou drtí. Vývoj trvá 2–3 roky. Její pøíbuznou je piloøitka velká, která je v literatuøe èastìji zmiòována. V lesích, ale i v chatách a staveních blízko lesa, žije jeden z nejvìtších našich mravencù mravenec døevokaz, obr. 3D. Èasto žije v symbióze s èervotoèi a tesaøíkem a napadá již poškozené døevo, do kterého pøenáší houby a plísnì, které mu pak slouží za potravu. Je dlouhý 7–14 mm, s èervenavì zbarvenou hrudí a èervenohnìdým zadeèkem. Nìkdy vniká i do živých kmenù jehliènatých døevin, hlavnì smrku, jedle a borovice. Dává pøednost sušším místùm v nižších polohách. Protože si vytváøí kolonie pod povrchem, zùstává jeho pøítomnost dlouho skryta. Tabulka 1 Ceny za ošetøení záøièem 2ãHW RYDQê S HGP W

&HQRYpUR]PH]t =iNODGQtVD]ED .þ]DNXV± FHQD]DMHGQRWNX ±S tNODG

3R]QiPN\

1iE\WHNDMLQp XåLWNRYpS HGP W\ VN t RYê±GXWê VH]iVXYNDPL UHJiO\

6NOHQtN± 6N t ± GPñ .þ 7UXKOD±  GPñ .þ 6W O± .RPRGD± 2EMHP±QiVREHN 3OQêSODVWLN\ QHMY WãtFK GPñ .þ  PDVLYQtG HYRDWG  UR]P U  6WRORYêVHGDFt +RGLQ\ &HQXO]HXSUDYLW GPñ ±.þ DRVWDWQtS HGP W\ äLGOH SRGOHVNODGQRVWL   GPð .þ 2EUD]\GHVNRYp 3OiWQDYþHWQ UiPX GPð .þ 3Ui]GQpUiP\ GPð .þ

Døevo samozøejmì ohrožují i další hmyzí škùdci. Zajímavou ochranou menších pøedmìtù do velikosti zhruba skøínì je ozaøování izotopem kobaltu 60Co, které provádí Konzervaèní ozaøovací pracovištì Støedoèeského muzea v Roztokách u Prahy. Pro ozaøované pøedmìty je dùležité, že tento izotop vysílá pouze záøení gama, které jako RTG nebo UV záøení

10

ZDENÌK KUNC: DØEVOPØÍRUÈKA

A

nezanechává v ozaøovaných pøedmìtech žádná rezidua a nemùže ozáøené pøedmìty nijak aktivovat. O neškodnosti gama záøení svìdèí i skuteènost, že je široce používáno pro sterilizaci potravin a zdravotnického materiálu. Používané dávky záøení jsou rovnìž neškodné pro veškeré povrchové úpravy ozaøovaných pøedmìtù vèetnì polychromií. Pøijímají se pøedmìty ze všech druhù organických materiálù jako døevo, kùže, textil nebo papír. Díky rozmìrùm ozaøovací komory 4,5 × 4,5 × 2,7 m lze ošetøit i pomìrnì velké kusy nábytku. Zákrok trvá 24 až 48 hodin podle velikosti pøedmìtu. Aplikovaná dávka 500Gy okamžitì zahubí vajíèka, larvy a kukly. Dospìlci sice mohou pøežít ale ztratí schopnost reprodukce. Po aplikaci je žádoucí použít dodateènì chemické ošetøení pøedmìtu, aby nedošlo k opìtovnému napadení. Orientaèní ceny platící od 1. 7. 1998 jsou uvedeny v tabulce 1. K tomuto datu je uveden i tel. 02/2091 2506 nebo fax 02/2091 1015. Døevo je nutné chránit také pøed døevokaznými houbami. Vìtšinou postaèí ochrana vysušením a udržováním nízké vlhkosti. Nìkteré døeviny (dub) jsou schopny odolávat i naopak zcela ponoøené ve vodì. Nejpøíznivìjší podmínky pro napadení houbami zaèínají pøi vlhkosti pøes 20 %. Z døevokazných hub je nejznámìjší a také nejnebezpeènìjší døevomorka domácí. Je rozšíøena po celé Evropì. Nejèastìji jí nalézáme ve vlhkých sklepích, suterénních bytech, chatách, chalupách a vzácnì i ve volné pøírodì. Nejlépe se šíøí v uzavøených prostorech s pøíznivou vlhkostí, kde velmi rychle vytváøí mycelium, které jednak prorùstá døevem a vyvolává jeho rozklad a jednak vytváøí podmínky pro tvorbu plodnic. Ty jsou vìtšinou nejdøíve snìhobílé, pozdìji hnìdnoucí až hnìdozrzavé. V posledním stadiu jsou již plné výtrusù. Plodnice vzniknou nejèastìji v místech, kde je slabé proudìní vzduchu. Výtrusy jsou jím pak roznášeny po celém objektu. Udržují si dlouho klíèivost a po šesti letech je ještì schopno vyklíèit až 10 % z nich. Naštìstí nemají vždy vhodné podmínky k vyklíèení. Rostoucí døevomorka je však schopna využívat i vzdušné vlhkosti. K šíøení døevomorky nejsou vždy nutné jen výtrusy. Zcela postaèí kousek napadeného døeva s myceliem, nebo zneèištìný odìv èi náøadí. Døevomorka se také šíøí zvláštními provazcovitými útvary, kterými se dostane i do jinak nepøístupných prostor. Provazce jsou schopny prorùstat i zdí. Napadení døevomorkou zjistíme obvykle až v dobì tvorby plodnic a to už je pozdì. Preventivnì však mùžeme využít zvláštní služby, která mimo jiné používá speciálnì vycvièených psù plemene Rothounds, kteøí jsou ji schopni identifikovat již v poèáteèních stadiích a i na ménì pøístupných místech. Napadené døevo se v posledním stadiu kostkovitì rozpadá. Jedinou spolehlivou a vyzkoušenou ochranou je veškeré napadené i podezøelé døevo opatrnì odstranit a spálit. Také je vhodné desinfikovat místa, kde bylo døevo uloženo a to

A

ZDENÌK KUNC: DØEVOPØÍRUÈKA

11

minimálnì ohnìm. Používá se buï benzínový nebo PB hoøák a postižené místo se vypálí. Samozøejmì je nutno dávat pozor na nebezpeèí požáru a nedìlat to napø. v místech narušeného krovu. Menší riziko je napø. u likvidace starých prkenných podlah na rekreaèních chalupách. Ale nejlepší je, když na postižené místo znovu døevo dávat nemusíme. Rychlost šíøení døevomorky je obdivuhodná. Bìhem šesti týdnù mi staèila napadnout a zlikvidovat bednièku na náøadí z neošetøeného døeva, kterou jsem zapomnìl na podlaze. Nejspolehlivìjší ochranou proti døevomorce tak zùstává prevence. Nelíbí se jí sucho, prùvan a také øada ochranných chemických prostøedkù. Øádnì ošetøené a kontrolované døevo zpravidla nenapadne. Jinou zajímavou houbou, která na rozdíl od døevomorky roste také venku v lese je Trámovka plotní. Nalezneme ji na mrtvém døíví borovic, smrkù a jedlí. Vyskytuje se na vìtšinì starších døevìných neošetøených konstrukcí v lese. Døevo, z nìhož vyrùstají plodnice, je na povrchu neporušené. Díky své skromnosti se dokáže houba udržet i na plotních plaòkách vystavených sluneènímu žáru. Odolává i mrazu. Protože rozkládá døevo uvnitø, mùže napadnout i døevìné konstrukce ošetøené pouze povrchovì. Snadno si ji pøineseme domù s kulatinou, která delší dobu ležela v lese. Plodnice trámovky plotní dorùstají velikosti 2–8 cm. V mládí jsou žlutorezavé, pozdìjí kaštanové. Na povrchu jsou hrubì chlupaté a hrbolaté. Jsou pøirostlé bokem nebo støedem ke døevu. Vyrùstají nejèastìji v podélných trhlinách nebo na pøíèných øezech. Napadené døevo je zpoèátku žluté, pozdìji èervené až hnìdé. Køehne a snadno se láme. Plocha lomu zùstává hladká a lesklá. Dobrou pøirozenou ochranou proti trámovce je trvalé vysušení døeva. Modrání døeva zpùsobují rovnìž houby, nejèastìji Celaspos mela pilifera. Objevuje se jen u nìkterých stromù a pouze za urèitých podmínek. Náchylné jsou smrky a borovice, které byly tìženy v letním období. Modrání vzniká tak, že houba naruší stìny bunìk døeva a vybarví je vlastním pigmentem. Nejde pøímo o hnilobu ale o barevnou vadu døeva, která se pak pøenáší do výrobku. Døevo pøed napadením lze ochránit buï nízkou vlhkostí, nebo naopak doslova ponoøením do vody. Modrání už napadeného døeva však dodateènì nelze odstranit.

3

DRUHY DØEVIN

3.1 JEHLIÈNATÉ Borovice banksovka – pochází ze Severní Ameriky a Kanady. Je pìstována na nejhorších pùdách. Její rùst brzy ustává. Døevo je podøadnìjší jakosti než u ostatních druhù borovic.

12

ZDENÌK KUNC: DØEVOPØÍRUÈKA

A

Borovice èerná – pùvodem je z jižní Evropy. Má malé nároky na pùdu, spíše vápenatou. Døevo je pryskyøiènaté a trvanlivé. Používá se jako dùlní døíví, na piloty, døíve na vodovodní potrubí a v nábytkáøství. Borovice kleè – roste na horách a rašelinách. Døevo se podobá døevu borovice lesní. Po tisovém døevu je to nejtvrdší z našich jehliènanù a jedno z nejt잚ích Evropských døev vùbec. Je velmi trvanlivé, tìžce štípatelné a málo pružné. Používá se hlavnì v soustružnictví a øezbáøství. Borovice lesní – je to pùvodní døevina. Roste na skalách, písèinách a rašelinách. Pøednost dává pùdám hlinitým a hlinitopísèitým se sušším klimatem. Je svìtlomilná, odolná vysokým i nízkým teplotám. Døevo je mìkké a lehké, trvanlivé ve vlhku. Používá se jako stavební a dùlní døíví, v nábytkáøství a bednáøství. Borovice limba – je to vysokohorský strom s hlavním rozšíøením kolem ledovcù, s malou pøizpùsobivostí vzhledem ke klimatu. Døevo je velmi mìkké a lehké. Používá se k výrobì domácího náøadí, k vykládání stìn a v nábytkáøství. Borovice tuhá – pochází ze Severní Ameriky. Je svìtlomilná, roste na suché i vlhké pùdì. Na skalnatých, køemitých a vlhkých pùdách dává tìžké a smolnaté døevo, na tìžkých naplavených pùdách døevo lehké a mìkké. Døeva se používá k výrobì døevìného uhlí a jako paliva. Borovice vejmutovka – pochází ze Severní Ameriky, kde dorùstá výšek až 80 m. Je to døevina nížin až pahorkatin. Døevo u nás vyrostlých vejmutovek je ménì hodnotné než napø. borovice lesní. Vyrábí se z nìho zápalky a používá se jako palivo. Cypøišek Lawsonùv – pochází z Kalifornie. Daøí se mu takøka na každé pùdì, nejlépe však na pùdách písèitohlinitých a dosti vlhkých. Døevo je pevné a trvanlivé, voní pryskyøicí. Používá se pro vykládání a v øezbáøství. Jalovec obecný – keø rostoucí na pastvinách, pahorkatinách a na horách. Døevo je mìkké, tuhé a trvanlivé. Používá se v øezbáøství a umìleckém truhláøství. Též pøi uzení. Jalovec virginský – pùvodem ze Severní Ameriky. Je to velmi otužilý druh. Døeva se používá pøi výrobì tužek. Jedle bìlokorá – pùvodní døevina. Roste od 300 do 1200 m nad moøem. Vyžaduje kyprou, hlubokou pùdu a snáší zastínìní. Døevo je mìkké a lehké, èasto odlupèivé, postupem doby šediví. Málo se sesychá, je velmi pružné a snadno štípatelné. Toho se využívá napø. pøi výrobì døevìných holubièek se štípanými køídly. Též se používá na vodní stavby. Nìkteré døevo se hodí i na rezonanèní desky.

A

ZDENÌK KUNC: DØEVOPØÍRUÈKA

13

Modøín opadavý – pùvodní døevina. Dává pøednost spíše vyšším polohám, svìtlu vzduchu a kypré pùdì. Døevo se považuje za nejcennìjší z jehliènatých stromù. Používá se hlavnì v nábytkáøství a pro obklady stìn. Smrk ztepilý – nejrozšíøenìjší a pùvodní døevina. Potøebuje èerstvou pùdu a vlhký vzduch. Snáší zastínìní. Døevo je mìkké, lehké, pružné a dobøe štìpné. Používá se ve stavebnictví, tesaøství, truhláøství, bednáøství, koláøství, øezbáøství a k výrobì hudebních nástrojù. Hodnì se ho spotøebuje pøi výrobì papíru. Tis èervený – je to pùvodní døevina, avšak ve volné pøírodì se již témìø nevyskytuje. Roste na nejrùznìjších pùdách a dobøe snáší i zastínìní. Døevo je velmi tuhé a pružnìjší než jasan. Je také jedovaté a velmi tìžké. Používalo se na výrobu nejlepších lukù.

3.2 LISTNATÉ Bez èerný – pùvodní døevina, nejlépe se mu daøí na úrodné èerstvé pùdì na okrajích lesù a v okolí sídliš. Døevo je tvrdé a lesklé. Používá se v øezbáøství a pøi výrobì dýmek. Bøíza bradaviènatá – pùvodní døevina, roste prakticky všude. Je svìtlomilná, ale jinak bez dalších nárokù. Døevo je dosti tvrdé, tuhé a pružné. Je špatnì štìpné a málo trvanlivé. Používá se v koláøství, nábytkáøství, øezbáøství a bednáøství. Buk lesní – pùvodní døevina, vyhovuje mu lehèí, èerstvá, minerálními živinami bohatá pùda a stín. Døevo je støednì tvrdé, tìžké, snadno štípatelné ale ménì trvanlivé. Používá se v koláøství, truhláøství, na parkety, kuchyòské náøadí a k výrobì hraèek. Vyrábìly se z nìj železnièní pražce. Slouží též k výrobì dýh. Dobøe se moøí a bìlí až do barvy javoru. Døín obecný – pùvodní døevina, dává pøednost teplejším a slunným polohám a vápenité pùdì. Døevo je tìžké a velmi tvrdé. Používá se v soustružnictví, pøi výrobì holí, deštníkù, na zuby a špice kol a rùzné øezbáøské výrobky. Dub letní – pùvodní døevina, vyžaduje vlhké, minerálnì bohaté a hodnì hluboké pùdy. Døevo je pevné, pružné a tìžké. Ve vodì velmi trvanlivé. Používá se v nábytkovém a stavebním truhláøství, nástrojaøství, lodním stavitelství a bednáøství. Také høídele mlýnských kol bývaly z dubového døeva. Habr obecný – pùvodní døevina, nemá zvláštní nároky na pùdu. Døevo je velmi tvrdé, tìžké, tìžko štípatelné a ménì trvanlivé. Používá se v koláøství, nástrojaøství, soustružnictví a k výrobì hraèek.

14

ZDENÌK KUNC: DØEVOPØÍRUÈKA

A

Hrušeò obecná – pùvodní døevina, daøí se jí od nížiny do podhùøí, v hluboké, bohaté a èerstvé pùdì. Døevo je tìžké, tvrdé, houževnaté a pružné. Používá se v nábytkáøství a øezbáøství. Slepené a upravené polotovary se používají pro døevoryty, ryje se do pøíèného øezu. Jabloò lesní – pùvodní døevina, roste v nížinách a pahorkatinách, na hlubokých, èerstvých a vápenitých pùdách. Døevo je tvrdé, tìžké a málo trvanlivé. Používá se v truhláøství a øezbáøství. Jasan ztepilý – pùvodní døevina, velmi nároèná na stanovištì. Roste na pùdách vlhkých, živinami bohatých a èerstvých. Døevo je mimoøádnì pružné, ohebné a houževnaté, dostateènì tvrdé a snadno štìpné. Používá se v nábytkáøství, koláøství, na parkety, dýhy a na sportovní náøadí. Javor klen – vyskytuje se ve støední a jižní Evropì. Vyžaduje støednì vlhkou pùdu a chladnìjší, vlhké ovzduší. Døevo je tvrdé, dobøe štípatelné, výhøevné. Používá se v nábytkáøství a nástrojaøství. Jeøáb bøek – evropská døevina, malé nároky na stanovištì. Dává pøednost vápnitým pùdám v mírném klimatu. Døevo je velmi pevné, pružné, tìžké a tvrdé. Používá se v nábytkáøství a øezbáøství. Jeøáb obecný – evropská døevina, nenároèný na stanovištì. Døevo se používá zejména v koláøství. Jilm drsný – evropská døevina, èasto jako pøímìs buèin. Dává pøednost horským úžlabinám. Døevo je tvrdé, houževnaté a pružné, tìžko štípatelné. Používá se v nábytkáøství na koøenice, parkety a dýhy. Též v koláøství. Jilmy jsou v celé Evropì napadeny škùdci. Jilm habrolistý – evropská døevina, velmi nároèný na hlubokou, nerostnými látkami bohatou pùdu. Vyhovují mu nížiny v povodí velkých tokù. Døevo je støednì tvrdé, tìžké, velmi tuhé, pružné, pevné, trvanlivé a špatnì štìpné. Používá se na nábytek, parkety, v øezbáøství a koláøství. Jilm vaz – evropská døevina, roste v nížinných lesích, snáší záplavy a zamokøení. Døevo je podobné døevu ostatních jilmù ale je ještì ménì štìpné. Používá se v koláøství na hlavy kol a v nábytkáøství. Jírovec maïal – pochází z Balkánu, vyžaduje èerstvou, kyprou a živinami bohatou pùdu. Døevo je horší jakosti, dá se však snadno leštit a moøit. Používá se též jako výplòkové døevo pøekližek. Kalina obecná – evropská døevina, roste na okrajích listnatých lesù, bøezích vodních tokù a na pastvinách. Døevo má tvrdé, rychle rostlé, tìžké, husté, tìžko štípatelné. Používá se na troubele k dýmkám a na hole. Lípa srdèitá – pùvodní døevina, málo nároèná na stanovištì. Hùøe roste na pùdách pøemokøelých. Døevo je velmi mìkké a lehké. Je nejvyhledávanìjším døevem øezbáøským.

A

ZDENÌK KUNC: DØEVOPØÍRUÈKA

15

Lípa velkolistá – evropská døevina, znaènì nároèná na kvalitu pùdy, svìtlo a vzdušnou vlhkost. Døevo je mìkké, lehké, dobøe štípatelné. Používalo se na vazby krovù, v nábytkáøství a øezbáøství. Líska obecná – evropská døevina, vyžaduje kyprou èerstvou pùdu. Døevo je houževnaté, jemné, štìpné ohebné a pružné. Používá se v truhláøství, pruty v košíkáøství a k výrobì holí. Olše lepkavá – pùvodní døevina, vlhkomilná, roste na bøezích potokù a øek. Døevo mìkké, lehké, štìpné a málo pružné. Dobøe se leští. Používá se v nábytkáøství, vodním stavitelství, soustružnictví a døevomodeláøství. Oøešák královský – pochází ze støední Asie, vyžaduje kyprou, hlubokou, na živiny bohatou pùdu a mírné klima. Døevo je tvrdé, tìžké, s pìknou kresbou. Používá se v nábytkáøství, soustružnictví a øezbáøství. Vyrábìjí se z nìj dýhy. Šeøík obecný – pochází z Malé Asie, nenároèná døevina. Døevo se používá v soustružnictví a hlavnì na hole a deštníky. Švestka obecná – pùvodem ze západní Asie, nenároèná døevina. Døevo se používá k vykládání nábytku, øezbáøské práce a je velmi vhodné jako palivo pøi uzení. Topol bílý – evropská døevina, roste hlavnì pøi bøezích øek a v nížinných luzích. Døevo je mìkké, støednì tìžké, štìpné. Používá se v truhláøství, na výrobu pøekližek, zápalek a papíru. Topol èerný – evropská døevina, nároènìjší než topol bílý. Døevo je mìkké, støednì tìžké. Používá se na pøekližky a dýhy, hlavnì koøenice. Topol osika – pùvodní døevina, roste od nížin do cca 1100 m nad moøem, nepøíliš nároèná. Døevo je mìkké, ménì hodnotné. Používá se na pøekližky, dýhy a k výrobì zápalek. Trnovník akát – v Evropì od 17. stol. Dává pøednost teplejším oblastem, používán jako lesomelioraèní døevina. Døevo je tvrdé a tìžké. Používá se v bednáøství, koláøství a k výrobì náøadí. Tøešeò mahalebka – pùvodem ze západní Asie, nároèná na mírné podnebí, dává pøednost vápenitým pùdám. Døevo je tìžké, velmi tvrdé. Používá se v truhláøství, soustružnictví a na výrobu holí. Tøešeò višeò – pochází z okolí Kaspického moøe. Èasto zplaòuje, dává pøednost teplým a slunným lokalitám. Døeva se používá na výrobu dýmek. Vrba bílá – pùvodní døevina, vyskytuje se na vlhkých stanovištích, na bøezích potokù a øek. Døevo je velmi mìkké a lesklé. Používá se na výrobu pøekližek a v øezbáøství.

16

ZDENÌK KUNC: DØEVOPØÍRUÈKA

A

Vrba košíkáøská – pùvodní døevina, dává pøednost vlhké, ale spokojí se i s chudší písèitou pùdou. Døevo není pøíliš hodnotné, ale proutí se používá na výrobu košù. Zimostráz vždyzelený – jihoevropská døevina, též ze severní Afriky. Døevo je velmi tvrdé, husté a tìžké, špatnì štìpné, nelesklé. Používá se na døevoryty a pøi výrobì dechových nástrojù.

3.3 CIZOKRAJNÉ Balsa – pochází z rovníkové Ameriky, je velmi mìkká, lehká a dobøe obrobitelná. Používá se na výrobu modelù a rybáøských splávkù. Cedr – z Libanonu, je lehký, dobøe opracovatelný, jemný, trvanlivý. Používá se na intarzie, øezbáøské a soustružické práce. Citroník – z jižní Evropy, nìkdy se pìstuje ve sklenících, nesmí zmrznout. Døevo je tìžké, køehké, špatnì štìpné, trvanlivé. Používá se na dýhy, intarzie a øezbáøské práce. Eben – nejèastìji èerný, døevo je velmi tvrdé, trvanlivé, t잚í než voda, tìžko obrobitelné, dobøe leštitelné. Na výrobu dýh, intarzií, ozdobných pøedmìtù a hudebních nástrojù. Gaboon – nepravý mahagon, døevo má hrubší vlákna, je mìkèí a lehèí. Používá se na dýhy, pøekližky a vnitøky skøíní. Guajak – døevo je velmi tvrdé, houževnaté, trvanlivé, t잚í než voda, tìžko obrobitelné, velmi špatnì štìpné. Na plazy hoblíkù, èásti strojù a kuželkové koule. Hickory – døevo je tvrdé, velmi tìžké, pružné, houževnaté, špatnì štìpné, znaènì sesychavé. Na výrobu lyží, stavbu strojù, vagónù a karoserií. Mahagon – jde o více druhù døev, tvrdý, pevný tìžký, trvanlivý, houževnatý. Na výrobu dýh. Oliva – pochází z jižní Evropy, køehká, špatnì opracovatelná, dobøe se leští. Na øezbáøské práce. Palisandr – z jižní Ameriky, døevo je velmi tvrdé a tìžké, husté, bez lesku, špatnì se klíží a snadno se trhá. Na výrobu dýh, intarzií a hudebních nástrojù. Pitch pine – americká borovice, tvrdá, pevná, trvanlivá, pryskyøiènatá. Špatnì se obrábí, moøí, a klíží. Na dýhy a øezbáøské práce. Teak – dub indický, støednì tvrdý a tìžký, pružný, velmi trvanlivý, dobøe obrobitelný a štìpný. Na výrobu dýh, stavbu lodí, vagónù a kuchyòské pøedmìty.

A

ZDENÌK KUNC: DØEVOPØÍRUÈKA

17