Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie
CZ.1.07/2.2.00/15.0316
letní semestr 2011/2012
Pěstované rostliny Cvičení – téma 1. 13. února 2012 Metody testování klíčivosti, životnosti, vitality osiva Založení pokusu – test klíčivosti salátu
Praktické cvičení: založení pokusu – test klíčivosti salátu
Práce vychází z potřeb fytopatologické laboratoře Katedry botaniky PřF UP v Olomouci (prof. A. Lebeda) Komplexní studium interakce hostitel - patogen, v tomto případě "locika Lactuca spp. - plíseň salátová Bremia lactucae"
hospodářsky významný patogen dosažené výsledky mají význam v teoretické oblasti, ale jsou současně nezbytné pro šlechtění salátu
Bremia lactucae - obligátní biotrof, existuje řada patotypů a ras (rasa - fyziologická "jednotka" v rámci B. lactucae, která nese určitý, přesně definovatelný a geneticky kódovaný faktor/gen virulence) spektrum ras B. lactucae se neustále mění a vyvíjí v čase a prostoru v populaci hostitelských rostlin locik - Lactuca (L. sativa, planě rostoucí druhy - např. L. serriola, L. saligna, L. virosa, L. aculeata atd.) existují jedinci, kteří mohou mít geny rezistence ke konkrétním rasám plísně salátové (gen proti genu) takovéto zdroje odolnosti je pak možné využít ve šlechtitelských programech a vytvořit vhodné rezistentní odrůdy
• •
vzhledem k tomu, že v daném prostoru a čase se nevyskytuje pouze jedna rasa plísně, ale několik (mnoho) současně, je potřeba vybrat a kombinovat vhodné zdroje odolnosti vhodně konstruovaná odrůdy pak také dává možnost jejího využití v řadě pěstitelských oblastí (komerční úspěch)
LIBUSA
Postup práce fytopatologické laboratoře: 1.
terénní sběry vzorků plísně salátové (listy se symptomy napadení plísní)
2.
3.
ve fytotronech se nové vzorky plísně naočkují na semenáčky univerzálně citlivých genotypů salátu, vzorek plísně se takto "namnoží„ POZOR: před vlastní inokulacíje potřeba odstranit ze semenáčků oplodí srostlé s osemením – tzv.„slupku“ – tedy je potřeba salát „obrat“
3.
4.
5.
na souboru hostitelských genotypů locik se pak stanovuje rasa nového vzorku (suspenze konidií plísně se naočkuje na semenáčky hostitelských genotypů locik) soubor hostitelských genotypů locik se nazývá "diferenciační soubor" každý genotyp v tomto souboru poskytuje s plísní unikátní reakci (rezistence/náchylnost)
Growth chamber: Tested plants inoculated in the stage of fully developed cotyledon leaves (ca 6 days after sowing); The evaluation was made 14th day after inoculation with the use of 0-3 scale (Dickinson and Crute, 1974)
Scale for assessment of infection degree Resistant seedlings (DI 0)
Interpretation of results: -
Slightly susceptible seedlings (DI 1)
Resistant
(-) Incompletely resistant (prevalence of infection degree 0 and 1)
Intermediately susceptible seedlings (DI 2)
+
Highly susceptible seedlings (DI 3)
Susceptible
(+) Heterogeneous response (infection degrees 0-3 recorded in ca equal ratio)
6.
současný diferenciační soubor zahrnuje 52 genotypů locik, počet genotypů narůstá tak, jak se objevují nové rasy plísně salátové
6.
aby byla možná komunikace mezi vědci a šlechtiteli na mezinárodní úrovni, má tento diferenciační soubor mezinárodní platnost, všechny certifikované laboratoře používají identické genotypy a výsledné označení ras je jednoznačné, všude shodné a srozumitelné
IBEB The EU-A set was defined in 1999. In 2010 a new set EU-B was defined which included three replacements and five additions (in bold). Replacements were necessary due to problems with seed quality while progress in breeding brought additions. Each differential is used in a fixed set position and is characterised by a single known resistance gene mentioned in the column under the header “R-gene”. Sextet number 0 1
2
3
4
Set position 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24
R-gene
Dm1 Dm2 Dm3 Dm4 Dm5/Dm8 Dm6 Dm7 Dm10 Dm11 Dm12 Dm13 Dm14 Dm15 Dm16 Dm17 Dm18 R36 R37 R38 "monogenic" "Murai" monogenic monogenic monogenic
Variety or Line EU-A EU-B Cobham Green Green towers Lednicky Lednicky UC DM2 UC DM2 Dandie Dandie R4T57 D R4T57 D Valmaine Valmaine Sabine Sabine LSE 57/15 LSE 57/15 UC DM10 UC DM10 Capitan Capitan Hilde II Hilde II Pennlake Pennlake UC DM14 UC DM14 PIVT 1309 NunDm15 LSE/18 CG Dm16 LS-102 NunDm17 Colorado Colorado Ninja Ninja Discovery Discovery Argeles Argeles RYZ2164 RYZ910457 Bedford Balesta Bellissimo
The EU-B set of 24 differential varieties consist of four groups of six varieties (sextets) (see Table 3). The position of a differential within the sextet determines the sextet value of that differential. Sextet values are ascending powers of 2 (1, 2, 4, 8, 16 or 32). The sextet code of an isolate is the sum of the sextet values of the differentials that are susceptible, as indicated by + or (+) in the table. For example, the first sextet code of Bl:27 is 63 because all differentials are susceptible and 1 + 2 + 4 + 8 + 16 + 32 = 63, and the fourth sextet code is 1 + 2 + 16 = 19. The virulence pattern of Bl:27 on the EU-B set is completely described by the codes of the four sextets as 63-63-13-19. Note that race 8 and 9 do not exist. Race EU B Sextetcode Table 3. Sextetcodes of the Bremia races denominated by IBEB Bl:1 11-58-00-00 Bl:2 63-58-00-49 Bl:3 56-59-01-32 Bl:4 27-59-00-00 Bl:5 05-27-01-00 Bl:6 27-62-00-00 Bl:7 47-59-00-00 Bl:10 63-59-00-00 Bl:11 57-59-03-00 Bl:12 57-63-03-00 Bl:13 21-63-00-00 Bl:14 63-62-00-00 Bl:15 31-31-00-00 Bl:16 63-31-02-00 Bl:17 22-59-41-08 Bl:18 59-31-10-00 Bl:19 63-62-00-01 Bl:20 63-31-10-00 Bl:21 63-31-51-00 Bl:22 59-63-09-16 Bl:23 63-31-02-01 Bl:24 59-31-10-01 Bl:25 59-31-42-00 Bl:26 63-31-58-01 Bl:27 63-63-13-19
1. 2.
3. 4. 5.
Pro práci laboratoře je tedy nezbytné mít v dostatečné zásobě dostatek osiva diferenciačních genotypů locik. Je nutno je v případě potřeby regenerovat (namnožit) ve skleníku, osivo vyčistit a před dlouhodobým uložením v hermeticky uzavřených obalech v -20 °C vyzkoušet klíčivost. Test klíčivosti genotypů diferenciačního souboru locik pro určení ras plísně salátové je předmětem našeho cvičení. Je potřeba dodržet správný postup, abychom získali relevantní výsledky. Takže - několik poznámek k testům klíčivosti:práce!
Semena
embryo (oosféra + gener. buňka pyl. láčky) – v různém stupni diferenciace (mrkev – málo, hrách – vysoce diferencované): embryonální osa + děloha plumula (embryonální vegetační vrchol), případně základy listů radikula (embryonální vegetační vrchol kořene) endosperm (2n jádro + gener. buňka pyl. láčky) semena s endospermem (mák, Poaceae) semena bez endospermu (Cucurbitaceae) např. u Poaceae – aleuronová vrstva – živé buňky perisperm z nucellu (2n) – vnitřní bílek zásobní pletivo pro výživu embrya testa – osemení (z vaječných obalů)
fytohormony
terminus technicus - osivo, semena je potřeba vědět, zda jde o semeno nebo plod (obecná botanika)
Důvody testování klíčivosti semen
speciálně zaměřené experimenty „seed science“ – studium fyziologických pochodů, vnějších vlivů apod. vypracováni regeneračních protokolů - např. pro botanické zahrady (postupů, které způsobí, že semena budou klíčit) hodnocení kvality „výsledného produktu“, který je potřeba dlouhodobě uchovávat (např. genové banky) nebo komerčně uplatnit (semenářské firmy, produkující osivo pro pěstitele) tomuto hodnocení kvality „výsledného produktu“ předchází hodnocení rostlin produkujících osivo v obou případech jsou stanoveny standardy a normy, které musí rostliny splňovat (např. morfologické parametry množitelského materiálu, zdravotní stav, zaplevelenost pozemků, izolace jednotlivých položek (linií, odrůd) zabraňující nežádoucímu cizosprášení v případě genových bank – kurátor kolekce, standardy regenerace položek, Zákon 148/2003; před dlouhodobým uložením – kontrola v genové bance VÚRV v případě semenářských firem - ÚKZÚZ
Zkoušení osiva pro komerční využití: ÚKZÚZ – povolovací řízení, udržovací šlechtění, komerční množení odrůdy
ÚKZÚZ, Hroznová 2, 656 06 Brno
Klíčení semen příjem vody semenem: 1. fáze bobtání (imbibice) – podle fyzikálních zákonů, shodný průběh u všech druhů osiva (dormantních, nedormantních, živatoschopných, neživých), nezávislé na metabolické aktivitě vodní potenciál (tlakový, osmotický, hydratační) voda v.p.=0 (vysoký), suchá semena v.p. = -100 až -400 MPa 2. fáze aktivace biochemických procesů – pouze klíčivá semena (nikoliv semena neživá, semena v dormanci) 3. fáze růstu klíčku – viditelné klíčení a růst klíční rostliny, v.p. semen asi -1 MPa
vliv specifických vlastností semen, vlhkosti a složení substrátu, teploty nežádoucí rychlý příjem vody suchými semeny lze ovlivnit použitím osmotika (roztok s nižším vodním potenciálem než má voda)
Klíčení semen
řada biochemických, fyzikálních a biologických procesů (hydratace proteinů, strukturální buněčné změny, dýchání, makromolekulární syntéza, prodlužování buněk) – embryo se transformuje z dehydratovaného stavu do stadia se životaschopným metabolismem
u vzorku osiva: a, b - rychlé a vyrovnané klíčení c – nevyrovnanost dlouhé období klíčení e – výskyt dvou odlišných skupin osiva ve vzorku
Základní podmínky klíčení voda: bobtnání - až do 2. fáze semena zpravidla nereagují na přerušení tohoto pochodu a ani po vyschnutí a opakovaném bobtnání nemusí docházet k porušení klíčku; jakmile je již klíčení spojeno s buněčným dělením a růstem klíčku, k následné poruše již dochází kyslík: na počátku spotřeba prudce narůstá, po skončení hydratace pletiv stagnuje, nárůst opět ve 3. fázi; nedostatek se projevuje poklesem klíčivosti, některé druhy jsou přizpůsobené podmínkám a klíčí bez přístupu kyslíku (rýže) v půdním prostředí ovlivňuje klíčení také CO2 a etylén normální obsah kyslíku v půdě je 19%, může se snížit až na 1% (při vytvoření půdního škraloupu), inhibice klíčení při 1 – 3% kyslíku semena jsou různě citlivá na obsah kyslíku: např. mrkev – inhibice při 9 – 10%, teplota: efekt teploty se vyjadřuje existencí tři kardinálních bodů – minimum, optimum, maximum (optimum pro většinu semen je15- 30°C závisí na druhu, odrůdě, podmínkách prostředí, kvalitě osiva nízké teploty sice klíčení zpomalují, ale mohou být využity k odstranění dormance)
Specifické podmínky klíčení světlo: u většiny plodin není nezbytnou podmínkou klíčení, u některých druhů intenzita nebo spektrální složení světla klíčení ovlivňuje, např. některé odrůdy salátu klíčí jen na světle – pozitivně fotoblastické světlo působí prostřednictvím fytochromového systému fotoblastické chování semen má adaptační význam; semena stimulovaná světlem mají zpravidla nedostatek zásobních látek a klíční rostliny musí rychle dosáhnout přechodu na autotrofní výživu chemické látky
Životaschopnost osiva: je vlastnost semen, která umožňuje za vhodných podmínek prostředí jejich klíčení
Doporučené metody hodnocení vitality osiva: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
test růstu a vývinu kořínků: hodnocení délky kořínků klíčních rostlin v stanovených časových intervalech Hiltnerův test: test laboratorní vzcházivosti – klíčení v substrátu, cihlové drti nebo písku v hloubce setí chladový test kukuřice konduktometrický test vodivosti výluhu test urychleného stárnutí test řízené deteriorace topografický tetrazoliový test aleuronový tetrazoliový test
1.
test růstu a vývinu kořínků: hodnocení délky kořínků klíčních rostlin v stanovených časových intervalech
klíčivost - vzcházivost
1. Zkouška klíčivosti materiál: filtrační papír - složení (buničina, bavlna, celulóza), čistota (sterilita), nesmí být fytotoxický, struktura, pevnost, vodní kapacita, pH 6 – 7,5, (biologický test neznámého papíru – růst kořínků Phleum pratense, Agrostis gigantea, Festuca rubra var. commutata) písek – stejnoměrné složení, vodní kapacita (podle zkoušeného druhu, obilniny – asi 51% max. vodní kapacity), konzistence, pH, (fytotoxicita – hořčice bílá, pšenice) zemina – zahradní, nespékavá, přesátá, propařená přístroje: Jakobsenovo klíčidlo, skříň pro klíčení, klimatizační komora pozice semen: na povrch, mezi vrstvy papíru, v písku, zemině teplo, světlo: v závislosti na testovaném druhu množství semen 4 opakování po 25 – 100 semenech počítání – rámy, vakuově
Metody Vnější podmínky: vlhkost, větrání teplota světlo Metody pro odstranění dormance: skladování v suchu, předběžné chlazení na 5 °C až 10 °C na 1 – 7 dnů předběžné zahřívání na 30 °C – 35 °C po dobu 1 – 7 dnů (Arachis 40 °C, Oryza 50 °C) osvětlení 8 hodin denně bílým světlem u některých tropických a subtrop. trav (Cynodon dactylon) KNO3 0,2% - navlhčit lůžko na klíčení GA3 – 0,05 % (např. pro obiloviny) - navlhčit lůžko PE obálky – např. u jetele – pro čerstvá nevyklíčená semena
Metody odstranění tvrdosti osemení (oplodí): máčení – voda 25 °C po dobu 24 – 48 hodin mechanická skarifikace: Convolvulus, Lathyrus latifolius skarifikace kyselinou: sírovou – až se osemení zjizví (několik minut až hodina), pak opláchnout ve vodě (např. Oryza sativa: zahřátí na 50 °C, pak 24 hodin v 1N HNO3) Desinfekce osiva (např. chloramin) Doba trvání zkoušky podle druhů – stanoveno předpisem Počet testovaných semen stanoven předpisem, obvykle ve čtyřech opakováních
hodnocení klíčivosti – bude tématem následujícího cvičení: kategorie: normální klíčenci, abnormální klíčenci (poškození, deformovaní, shnilí - nejsou schopni se vyvinout v normální rostlinu v půdě dobré jakosti za optimálních podmínek) nevyklíčená semena (tvrdá, svěží nevyklíčená, mrtvá)
Takže - hurá, ale nikoliv zbrkle do práce! Slovo má paní Vondráková: budeme „obírat salát“ a zakládat test klíčivosti diferenciačních genotypů salátu pro určení ras plísně salátové
4. Konduktometrické vodivostní testy
vycházejí z biologické podstaty vitality, ze změn vlastností buněčných membrán poškození semen během bobtnání v důsledku rychlého příjmu vody je monitorováno měřením konduktometrické vodivosti vody, ve které semena bobtnala vodivost exsudátu závisí na množství látek iontové povahy vyluhovaných ze semen a souvisí s integritou membrán
Postup – osivo hrachu: vzorek osiva v Erlenmayerově baňce v destilované nebo deionizované vodě o teplotě 20 °C po dobu 24 hodin předem – stanovení vlhkosti osiva, kalibrace konduktometru měření vodivosti hodnocení výsledku – osivo hrachu: do 24 μS.g-1 osivo je vhodné pro časný výsev nad 43 μS.g-1 hrách není vhodný k setí
5. Testy urychleného stárnutí (AA)
perspektivní, ale nutná standardizace podstatou je hodnocení rozdílů v klíčivosti před expozicí zvýšené teploty (zpravidla 41 – 45 °C) a vlhkosti (absolutní relativní vlhkost) a po expozici doba expozice 48 – 144 hodin semena vysoce vitální – odolnost k extrémním podmínkám semena s vysokou životností si uchovávají po zkoušce urychleného stárnutí vysokou klíčivost u semen s nízkou životností se klíčivost sníží vliv řady faktorů, např. velikosti semen, odrůdy
7. Topografický tetrazoliový test – TTC (biochemická zkouška životaschopnosti semen)
zejména pro druhy, které mají dlouhou dobu klíčení, u semen s dormancí, u vzorků s vysokým podílem svěžích nevyklíčených semen podstatou TTC testu je barevná reakce, která je důsledkem redukčních pochodů probíhajících v živých buňkách
7. Topografický tetrazoliový test – TTC (biochemická zkouška životaschopnosti semen)
indikátorem těchto reakcí je bezbarvý roztok 2,3,5trifenyltetrazolium chloridu nebo bromidu, který při bobtnání semene proniká do pletiv v živých buňkách se působením dehydrogenáz uvolňuje vodík, který reaguje s TTC za vzniku stabilní nedifundující červené látky – trifenylformazanu
tím je možné odlišit červeně zbarvená (živá) pletiva od bezbarvých (mrtvých)
Vedení řezu při přípravě semen před barvením:
1-4 obilky 5-6 Lactuca
7 Apiaceae 8 jehličnany 9 řez na obou koncích
u některých semen – určitý podíl nekrotické tkáně o jejich klasifikaci rozhoduje poloha a rozsah nekróz, nikoliv intenzita zabarvení tkáně Postup: 1. semena – předběžné vlhčení (podle druhu) 2. máčení semen ve vodě (bobtnání semen) 3. preparace pletiv, propichování, řezy, vyříznutí embrya, odstranění osemení – pro usnadnění pronikání roztoku 4. barvení 0,1 – 1,0% roztok pH 6,5 – 7,5 (pufr), někdy přídavek antibiotik (Prevenol), ve tmě
Příklad: Postup TTC Agrostis (psineček): předběžné vlhčení: při 20 ºC – VeF 16 hod, voda 2h příprava: propíchnout poblíž embrya barvení: 1,0% při 30 °C 18 hod příprava pro hodnocení: obnažit embryo max. plocha nezbarveného pletiva: 1/3 kořene
Voda v semenech vliv na všechny vývojové fáze semen: formování a zrání stav klidu bobtnání a klíčení Semena podle tolerance k vyschnutí: většina kulturních rostlin vyžaduje pro úplný vývoj fázi vyschnutí, obsah vody se ustálí v rovnováze s prostředím, mnoho druhů si udrží schopnost klíčit po dlouhé období. U nás běžně pěstované druhy plodiny – obsah vody 5 – 10 – 15 – 18% Semena procházející fází vyschnutí – ortodoxní Tropy – zralá semena obsahují 20 – 40% vody, při poklesu vlhkosti ztrácejí klíčivost – semena rekalcitrantní (Coffea arabica, citrusy, někdy Passiflora)
Dormance semen = stav, ve kterém jsou semena chráněna před klíčením v prostředí, které je normálně pro klíčení nepříznivé, jde o přirozený fyziologický stav naproti tomu quiescence = klid vynucený podmínkami prostředí (suchá semena v suchu, velmi nízká teplota)
1. dormance primární exogenní endogenní 2. dormance sekundární
Primární exogenní dormance semen Dormance primární (vyvolána v průběhu vývinu semene): exogenní - semenu nejsou dostupné základní podmínky pro klíčení (voda, kyslík), příčina – semenné obaly: 1. zábrana příjmu vody - tzv. tvrdá semena (Fabaceae, Malvaceae, Liliaceae) – anatomická stavba semenných obalů, vliv genetický, podmínky při dozrávání, které ovlivňují rychlost vysychání (větší výskyt tvrdých semen obvykle souvisí se stresovými vláhovými podmínkami při dozrávání, i během posklizňové úpravy (rychlost a teplota sušení) 2. zábrana výměny plynů a odvodu inhibičních látek z embrya – např. u semen některých peckovin a jádrovin s obsahem amygdalinu – kyanovodík nemůže unikat a inhibuje klíčení, nebo mechanický odpor obalů, kdy semeno nemá dostatek energie k proniknutí tkáněmi obalových vrstev (salát, rajče, celer)
Způsoby odstranění primární exogenní dormance: v přírodě – činností mikroorganismů nebo fyzikálními změnami v půdě (zamrzání, rozmrzání), změnami pH úprava semen: 1. skarifikace – mechanické narušování semenných obalů, teplotními šoky, krátkým ponořením do vroucí vody, působením radiace 2. chemicky – slabý roztok H2SO4,NaCl, H2O2, po aplikaci nutno omýt a osušit 3. selektivními enzymy – celuláza, pektináza kritický faktor – délka expozice
Primární endogenní dormance semen je výsledkem vrozených vlastností semen, odpovídá druhovým a odrůdovým charakteristikám je ovlivněna podmínkami prostředí v období vývinu semen a zrání hlavní složky endogenní dormance: přítomnost inhibičních látek (kumarin, kys. ferulová, fenolové kyseliny, kys. abscisová), přítomnost org. kyselin v dužnatých plodech (např. rajče), silice – např. petržel, kmín, fenykl tvorbu a obsah inhibitorů klíčení ovlivňuje: 1. délka dne v závěru zrání semen: dlouhý den indukuje dormanci u Beta vulgaris, Amaranthus retroflexus, Lactuca sativa, vznikají také tvrdší obaly 2. vláhové podmínky – vodní deficit a doba kdy k němu dojde (např. u ječmene po kvetení dormanci aktivuje, ale ke konci zrání působí opačně) 3. pozice semene na rostlině a v květenství – např. u Apiaceae – nejsilnější dormance u okolíků 1. řádu 4. stáří mateřské rostliny v době kvetení – souvisí s výživou dusíkem a vláhovými podmínkami 5. teploty v době zrání
Metody odstranění primární endogenní dormance: 1.
2.
3.
4.
vyluhování látek – např. u řepy; také semena rajčat klíčí po jejich odstranění z plodu - šťáva působí jako osmotická inhibice teplotní ošetření – změní se poměr mezi stimulátory a inhibitory klíčení: u semen nabobtnalých za nízkých teplot, u semen suchých za vyšších teplot stratifikace semen – nabobtnalá semena jsou vystavena nízké teplotě (peckoviny, jabloně, javor, lísky, hloh, buk, jasan, smrk, borovice) ošetření fytohormony - gibereliny
Stratifikace semen peckovin
Dormance sekundární nově vyvolaný výskyt dormance u zralých, nedormantních semen v podmínkách nepříznivých pro klíčení termodormance fotodormance – vliv světla (např. salát – určité světelné spektrum) skotodormance – vliv tmy vliv vody, obsah některých plynů apod. indukce dormance může nastat i několika cyklech během skladování semen nejčastěji je dormance spojována s chováním semen plevelů a planě rostoucích druhů v půdě periodické změny v sekundární dormanci jsou vysvětlením pro postupné vzcházení některých plevelů v průběhu roku
Stárnutí (senescence), deteriorace a ztráta životaschopnosti deteriorace – postupné snižování kvality semen druhové a odrůdové rozdíly nové poznatky fyziologie – deteriorace osiva není nezvratný proces kvalitativních změn Coolbeat (1995) – při dobrých skladovacích podmínkách se může v semenech aktivovat mechanismus, který může tento proces zvrátit
Projevy deteriorace semen Abddul-Baki a Anderson (1972): snižuje se intenzita dýchání snižuje se celková aktivita enzymatické činnosti mění se poměr zásobních látek v semeni, narůstá podíl polyfenolů nastávají změny struktury buněčných membrán, které zvyšují citlivost semen na podmínky prostředí při klíčení a vzcházení dochází ke změnám v syntéze nových látek dochází ke změnám genetického aparátu – zvyšuje se podíl mutací akumulace toxických metabolitů projevy: např. tmavnutí obalových vrstev každý genotyp má kritickou mez, kolik buněk může být poškozeno, než dojde k narušení životaschopnosti obvykle nepřekračuje 15% další limitující faktor – kontaminace mikroorganismy
Symptomy projevu stárnutí
redukce klíčivosti a vzcházivosti zpomalení rychlosti klíčení nevyrovnané klíčení a vzcházení nižší vitalita, projevující se zvýšenou citlivostí na podmínky prostředí při klíčení a vzcházení méně vyvinuté klíční rostliny anomální klíční rostliny zvyšování obsahu polyfenolických látek v semenech
Dlouhověkost semen u suchých semen obecně: 1. s každým snížením vlhkosti o 1% se dvojnásobně prodlouží délka jeho životaschopnosti 2. s každým snížením teploty uskladnění o 5,6 °C se dvojnásobně prodlužuje délka jeho životaschopnosti Relativní indexy skladovatelnosti semen (doba snížení klíčivosti na polovinu: 1. (po 1 – 2 letech): kukuřice,žito, sója, slunečnice, mák, salát, cibule 2. (po 3 – 5 letech): ječmen, pšenice, oves, pohanka, řepka, bob, len, zelí, květák, mrkev, paprika 3. (po 5 a více letech): vojtěška, řepa, rajče, okurka, vikev, hrách při vlhkosti nad 30% může docházet ke klíčení semen vlhkost 18 – 30% podporuje rychlou deterioraci semen, zejména v souvislosti s rozvojem mikroorganismů vlhkost pod 8 – 9% zamezuje rozvoji hmyzu vlhkost 4 – 5% - semena jsou odolná proti napadení hmyzem a houbovými patogeny
Dlouhodobé uložení osiva
vysušení na 13 - 8% vlhkosti hermeticky uzavřené obaly - 20 °C – řada běžných druhů zemědělských plodin Fabaceae – 5 °C ultra dry seed – 3% vlhkosti, skladování při laboratorní teplotě
