No title

��

��

��

e:6pt;font-style:normal;color:grey;font-family:Verdana,Geneva,Kalimati,sans-serif;text-decoration:none;text-align:center;font-variant:no

��

��

==
==Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz==
, UID: KOS192079

Prof. MUDr. Ladislav Chrobák, CSc. (nar. 1927), emeritní profesor Univerzity Karlovy, promoval na Lékaøské fakultì UK v Praze v roce 1951. Od roku 1953 je jako internista a hematolog trvale pracovníkem Lékaøské fakulty UK v Hradci Králové. Docentem se stal v roce 1965, profesorem byl jmenován v roce 1991. Jeho kandidátská dizertaèní práce (1962) je vìnována paroxysmální noèní hemoglobinurii, práce habilitaèní (1964) koagulaci pøi mimotìlním krevním obìhu. V hradecké fakultní nemocnici zaloil oddìlení klinické hematologie (1971). Pracoval jako konzultant pro hematologii kuvajtského ministerstva veøejného zdravotnictví v Al Sabah Hospital (19681971) a jako profesor hematologie na Kuvajtské univerzitì ve fakultní nemocnici Mubarak Hospital, kde zaloil hematologické oddìlení (19821984). Je autorem tøí monografií, autorem a spoluautorem nìkolika uèebních textù a kapitol v uèebnicích a dalích monografiích. Publikoval na 350 prací v domácích a zahranièních odborných èasopisech. Je èestným èlenem pìti odborných spoleèností a emeritním, pøípadnì zakládajícím èlenem esti dalích odborných spoleèností a nositelem tøí zlatých a dalích medailí a ocenìní. Byl expertem Svìtové zdravotnické organizace pro hematologii, místopøedsedou a pøedsedou Èeské hematologické spoleènosti JEP, kterou dlouhodobì zastupoval ve výboru Svìtové hematologické spoleènosti. V letech 19921997 byl na Lékaøské fakultì UK v Hradci Králové prodìkanem pro zahranièní styky. Propedeutiku vnitøního lékaøství pøednáí od roku 1971.

==
, UID: KOS192079

Pøedmluva Tuto publikaci napsala skupina autorù, kteøí se po mnoho let ve svých pøednákách, semináøích a praktických cvièeních vìnovali propedeutice vnitøního lékaøství. Uèebnice vychází na podkladì skript, která spolu s dotisky od prvního vydání v roce 1976 a prvního kniního vydání v roce 1997 a jeho dotiskem v roce 2003 vyla v minulosti celkem jedenáctkrát pro potøebu lékaøských fakult v Hradci Králové, Olomouci, Praze, Brnì a Plzni. Souèasné dvanácté a druhé kniní vydání se svou základní koncepcí podstatnì nelií od vydání pøedchozích a je zamìøeno pøedevím na zvládnutí anamnézy a fyzikálních vyetøovacích metod, které pøedstavují první pøístup k nemocnému. Rozhovor s nemocným (anamnéza) a fyzikální vyetøení jsou pøes vechny moderní diagnostické metody základem pro dobrou lékaøskou praxi. Schopnost správnì zhodnotit subjektivní obtíe nemocného a vytìit maximum z fyzikálního nálezu jsou základními poznatky dùleitými nejen pro studenty medicíny, ale i pro kadého praktikujícího lékaøe. Uèebnice byla doplnìna o nìkteré nové poznatky, vyobrazení a schémata, o kapitolu vìnovanou komunikaci lékaøe s nemocným a o soubor otázek, které byly provìøeny nìkolikaletým pouitím jako souèást zkouky z propedeutiky vnitøního lékaøství na Lékaøské fakultì UK v Hradci Králové a které studentùm umoní si ovìøit, do jaké míry zvládli text. Jsem zavázán díkem recenzentùm pøedchozích vydání skript, pøedevím prof. MUDr. Josefu Procházkovi, DrSc., vem uèitelùm interních klinik LF UK v Hradci Králové, recenzentu tohoto vydání prof. MUDr. Vlastimilu èudlovi, CSc., a v neposlední øadì studentùm, kteøí cennými pøipomínkami pøispìli k vylepení souèasného textu. PhDr. Josefu Bavorovi dìkujeme za názorné a zdaøilé ilustrace. Nakladatelství Grada pak dìkuji za peèlivost, kterou vydání monografie vìnovalo. Vìøím, e studenti ocení snahu autorského kolektivu dát jim do rukou spolehlivého prùvodce pøi prvním styku s tak rozsáhlým oborem, jakým je vnitøní lékaøství. Prof. MUDr. Ladislav Chrobák, CSc.

==
, UID: KOS192079

Èinnost lékaøe je umìní, ne øemeslo. Je poslání, ne obchod. Poslání, kterého se zúèastní vae srdce stejnì jako vá mozek. (William Osler)

Vìnováno studentùm lékaøství, kteøí se studiem medicíny rozhodli stát se celoivotními studenty.

==
, UID: KOS192079

Obsah Pøedmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Struèný historický úvod k fyzikálním vyetøovacím metodám . . . . . . . . . . 11 1

Nemoc, pøíznaky, prùbìh a prognóza (L. Chrobák)

2

Postup pøi vyetøení nemocného (L. Chrobák) 2.1 Komunikace lékaø nemocný . . . . . . . 2.2 Anamnéza . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Základní fyzikální vyetøovací metody . . 2.4 Vyetøení celkového stavu nemocného . . 2.4.1 Vìdomí . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.2 Poloha . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.3 Postoj a chùze . . . . . . . . . . . . 2.4.4 Abnormální pohyby . . . . . . . . 2.4.5 Habitus . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.6 Zmìny hlasu a poruchy øeèi . . . . 2.4.7 Kùe . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.8 Otok . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.9 Koní adnexa . . . . . . . . . . . . 2.4.10 Tìlesná teplota . . . . . . . . . . .

3

Vyetøení hlavy (J. Batecký, T. Gral, L. Chrobák) . . . . . 3.1 Vyetøení lebky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.1 Vyetøení lebky pohledem . . . . . . . . . . . . 3.1.2 Vyetøení lebky poklepem a pohmatem . . . . . 3.1.3 Vyetøení lebky poslechem . . . . . . . . . . . . 3.2 Vyetøení oèí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Vyetøení nosu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Vyetøení rtù a dutiny ústní . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5 Vyetøení uí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4

Vyetøení krku (J. Batecký, L. Chrobák) 4.1 Vyetøení arterií . . . . . . . . . . . . 4.2 Vyetøení krèních il . . . . . . . . . 4.3 Vyetøení mízních uzlin . . . . . . . 4.4 Vyetøení títné lázy (R. Lomský) .

5

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . 13 . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

15 15 17 23 26 26 27 28 28 29 29 30 33 34 34

. . . . . . . . . 39 . . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

39 39 40 41 41 43 44 45

. . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

. . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

Vyetøení hrudníku (L. Chrobák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 5.1 Vyetøení hrudníku pohledem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 5.1.1 Abnormální a patologické tvary hrudníku . . . . . . . . . . . . . 52

==
, UID: KOS192079

5.2 5.3 5.4 6

7

8

5.1.2 Dýchací pohyby . . . . 5.1.3 Vyetøení prsù . . . . Vyetøení hrudníku pohmatem Vyetøení hrudníku poklepem Vyetøení plic poslechem . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

Plicní syndromy (L. Chrobák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1 Syndrom bronchiální obstrukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Bronchiektatický syndrom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3 Syndrom zahutìní plicní tkánì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4 Dutinový syndrom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.5 Syndrom zmeneného objemu plic . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.6 Syndrom zvìteného objemu plic . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.7 Fluidotorax (syndrom pøítomnosti tekutiny v pohrudnièní dutinì, pleuritický syndrom) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.8 Pneumotorax (syndrom pøítomnosti vzduchu v pohrudnièní dutinì) 6.9 Fluidopneumotorax (syndrom souèasné pøítomnosti tekutiny a vzduchu v pleurální dutinì) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.10 Mediastinální syndrom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.11 Hlavní pøíznaky plicních onemocnìní . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

52 55 56 57 61

. . . 67

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

67 67 68 69 69 70

. . . 70 . . . 71 . . . 72 . . . 72 . . . 73

Vyetøení srdce (J. Kvasnièka) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1 Vyetøení srdce pohledem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 Vyetøení srdce pohmatem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3 Vyetøení srdce poslechem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3.1 Poslechové oblasti chlopní . . . . . . . . . . . . . . . 7.3.2 Srdeèní ozvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3.3 Cval . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3.4 Pøídatné srdeèní zvuky . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3.5 elesty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.4 Vyetøení krevního tlaku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.5 Vyetøení pulsu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.6 Fyzikální nálezy u nejèastìjích chlopenních a zkratových vad v dospìlosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.7 Hlavní pøíznaky srdeèních onemocnìní . . . . . . . . . . . .

. . . . . . 79

Vyetøení bøicha (P. Hùlek) . . . . . . 8.1 Rozdìlení bøicha na oblasti . . . 8.2 Vyetøení bøicha pohledem . . . 8.3 Vyetøení bøicha pohmatem . . . 8.4 Vyetøení bøicha poklepem . . . 8.5 Vyetøení bøicha poslechem . . . 8.6 Vyetøení per rectum . . . . . . . 8.7 Hlavní pøíznaky onemocnìní jícnu 8.8 aludeèní a støevní dyspepsie . .

. . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

79 80 82 82 83 88 88 91 101 102

. . . . . . 105 . . . . . . 112 . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

119 119 120 122 125 126 127 128 128


8.9 8.10 8.11 8.12 8.13 8.14 8.15

Bolesti bøicha . . . . . . . . . . . . . Meteorismus . . . . . . . . . . . . . . Krvácení do gastrointestinálního traktu Posouzení zvratkù . . . . . . . . . . . Poruchy rytmu stolice . . . . . . . . . Vyetøení stolice . . . . . . . . . . . . Vyetøení ascitu . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

129 134 134 135 135 136 136

9 Vyetøení jater (P. Hùlek) . . . . . . . . . . . . . . . . 9.1 Anatomické uloení jater . . . . . . . . . . . . . 9.2 Vyetøení jater pohledem . . . . . . . . . . . . . 9.3 Vyetøení jater pohmatem . . . . . . . . . . . . . 9.4 Vyetøení jater poklepem . . . . . . . . . . . . . 9.5 Vyetøení jater poslechem . . . . . . . . . . . . . 9.6 Závìreèné poznámky k fyzikálnímu vyetøení jater 9.7 Hlavní pøíznaky onemocnìní jater . . . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

139 139 139 139 141 142 142 143

10 Vyetøení luèníku (P. Hùlek) . . . . . 10.1 Anatomické uloení luèníku . . . 10.2 Vyetøení luèníku pohmatem . . . 10.3 luèníková kolika . . . . . . . . . 10.4 Dyspepsie . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

149 149 150 150

11 Vyetøení sleziny (P. Hùlek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 12 Vyetøení urogenitálního systému (T. Gral) . . . . . . . . 12.1 Anatomické uloení ledvin . . . . . . . . . . . . . . 12.2 Vyetøení ledvin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.3 Vyetøení moèového mìchýøe . . . . . . . . . . . . . 12.4 Nejèastìjí pøíznaky onemocnìní moèového ústrojí . . 12.5 Vyetøení zevního pohlavního ústrojí a moèové trubice

. . . . .

13 Vyetøení pohybového systému (V. Krupaø) . . . . . . . . 13.1 Vyetøení kloubù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.2 Vyetøení páteøe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.3 Vyetøení mìkkých tkání lokomoèního systému . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

155 155 155 156 157 159

. . . . . . . . 161 . . . . . . . . . 161 . . . . . . . . . 166 . . . . . . . . . 170

14 Vyetøení obvodových cév (L. Vodièková) . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 14.1 Vyetøení tepen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 14.2 Vyetøení il . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 15 Vyetøení mízních uzlin (L. Chrobák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183 16 Formulace normálního fyzikálního nálezu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187

==
, UID: KOS192079

Seznam autorù, syndromù, symptomù a chorob . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 Doporuèená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 Otázky ke kapitolám (M. Mìan) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195 Klíè správných odpovìdí k jednotlivým skupinám otázek . . . . . . . . . . . . . 235 Rejstøík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 237

==
, UID: KOS192079

Struèný historický úvod k fyzikálním vyetøovacím metodám

11

Struèný historický úvod k fyzikálním vyetøovacím metodám Nejstarí fyzikální vyetøovací metodou byl pohled. Na papyru pocházejícím z období kolem roku 1600 pø. n. l. a vìnovaném poranìním je u popsaných poranìní vdy uveden struèný popis jejich vzhledu. Význam anamnézy pro stanovení diagnózy zdùraznil ve svých Lékaøských otázkách (látrika erótémata) významný øecký lékaø Rufus z Efesu, ijící v Øímì v dobì Trajánovì kolem roku 100 n. l. Jeho spisek je peèlivým návodem, jak postupovat pøi odebírání anamnézy. Poklep bøicha byl znám ji Egypanùm, rozvoj vyetøovacích metod vak zaèal a v novovìku. S vyetøováním hrudníku poklepem zaèal vídeòský lékaø rodem ze týrského Hradce Joseph Leopold Auenbrugger (17221809). Své zkuenosti s touto metodou uveøejnil v pojednání Inventum novum ex percussione thoracis humani ut signo abstrusos interni pectoris morbos detergendi (Nový zpùsob, jak poklepáváním hrudníku èlovìka mono v nìm objevit skryté nemoci) (1763). V ivot tuto vyetøovací metodu uvedl a o 50 let pozdìji Jean Nicolas Corvisart (17551821), který pøeloil Auenbruggerùv spis do francouztiny. Corvisartùv ák René Hyacinte Laenec (17811826) popsal v roce 1819 nepøímý poslech pomocí stetoskopu. Slavný vídeòský internista èeského pùvodu Josef koda (18051881), patøící k zakladatelùm nové vídeòské koly, postavil nauku o poslechu a poklepu na pevný fyzikální základ. Pouíval nepøímý poklep na prst. Bubínkový poklep nad rozepjatou plicí nad hranicí hrudního výpotku nese dodnes jeho jméno kodùv poklepový tón. Fyzikální nálezy srovnával s nálezy sekèními v úzké spolupráci s proslulým patologem, královéhradeckým rodákem Karlem Rokitanským (18041878). Vynikajícím zvládnutím fyzikálních vyetøovacích metod byla známa praská lékaøská kola. Jejími pøedstaviteli byli Josef Thomayer a jeho áci Ladislav Syllaba, Josef Pelnáø, Bohumil Prusík a dalí. Fyzikálním vyetøovacím metodám se vìnoval i syn Ladislava Syllaby Jiøí Syllaba, z jeho Základù fyzikálního vyetøování ve vnitøním lékaøství se uèila øada lékaøù 50. let. Na královéhradecké lékaøské fakultì vynikal mistrným zvládnutím poklepu a poslechu Jan Øehoø, ák Pelnáøùv. Jeho nástupce Frantiek Èerník vyjádøil svùj vztah k propedeutice dvojdílným Úvodem do vyetøování vnitøních nemocí. Nae Propedeutika vnitøního lékaøství je pokraèováním snah na tomto poli.

==
, UID: KOS192079

==
, UID: KOS192079

Nemoc, pøíznaky, prùbìh a prognóza

1

13

Nemoc, pøíznaky, prùbìh a prognóza (L. Chrobák)

Nemoc nebo choroba (morbus) je stav, kdy je zmìnìna nebo poruena funkce jednoho nebo i více orgánù. Poruená nebo zmìnìná funkce orgánù se zpravidla za kratí nebo delí dobu projeví urèitými pøíznaky neboli symptomy. Pøíznaky (symptomy) dìlíme na subjektivní a objektivní. Subjektivní pøíznaky (anglicky symptoms) jsou nálezy, které zjiujeme pøi vyetøení nemocného pohledem, pohmatem, poklepem, poslechem nebo rùznými pøístroji a laboratorními vyetøovacími metodami. K objektivním pøíznakùm (anglicky signs) patøí napøíklad zarudnutí kùe, otok, hmatný nádor, zmìna dýchacích elestù nebo srdeèních ozev, zastínìní na plicích zjitìné pøi rentgenovém vyetøení plic apod. Stupeò subjektivních obtíí nemocného nemusí odpovídat velikosti objektivního nálezu. Nìkdy i pøi rozsáhlém objektivním nálezu má nemocný jen velmi malé subjektivní obtíe nebo je zcela bez obtíí, jindy pøi minimálním objektivním nálezu udává znaèné obtíe. Nìkteré pøíznaky mají vedle své stránky subjektivní i stránku objektivní. Dunost, jí rozumíme pocit nedostatku dechu, je pøíznakem subjektivním. Má vak i svou stránku objektivní, projevující se zvýeným poètem dechù, prohloubeným nebo naopak mìlkým dýcháním, vynucenou polohou vsedì apod. Nìkteré pøíznaky jsou pro urèité onemocnìní charakteristické, typické. Oznaèujeme je jako pøíznaky specifické. Mají znaènou diagnostickou cenu. Jiné pøíznaky jsou spoleèné více nemocem (napø. zvýená únavnost, horeèka, úbytek hmotnosti), a jsou tedy obecné a nespecifické. Sdruení vìtího poètu pøíznakù charakteristických pro danou nemoc nebo skupinu nemocí nazýváme symptomatologií. Nemocí (chorobou) rozumíme medicínsky vymezenou jednotku, napøíklad zápal plic, zatímco onemocnìním oznaèujeme poruchu zdravotního stavu ve vymezeném èasovém období. Prùbìh nemocí mùe být buï prudký (akutní), nebo provleklý (chronický). Nìkdy po prudkém zaèátku pøechází onemocnìní do stadia chronického. Onemocnìní mùe skonèit buï uzdravením nemocného, nebo mùe zpùsobit jeho smrt, jestlie zmìny, které nemoc vyvolala, nejsou sluèitelné se ivotem. Uzdravení nemocného je nìkdy úplné a dokonalé, jindy jen èásteèné, s pøetrváním subjektivních obtíí a objektivních pøíznakù. Zmìny, které choroba zanechala, mohou omezovat pracovní schopnost nemocného a zpùsobovat jeho èásteènou nebo úplnou invaliditu.

==
, UID: KOS192079

14

?

Propedeutika vnitøního lékaøství

Souèástí léèby je i stanovení prognózy (pøedpovìdi) choroby. Prognóza se týká otázky zachování ivota (prognosis quo ad vitam), uzdravení a moných následkù. Podle druhu choroby a jejího prùbìhu mùe být prognóza pøíznivá (napø. pøi angínì), nepøíznivá (napø. pøi zhoubném nádoru) nebo nejistá (napø. pøi infarktu myokardu).


Postup pøi vyetøení nemocného

2

15

Postup pøi vyetøení nemocného (L. Chrobák)

2.1

Komunikace lékaø nemocný

První setkání nemocného s lékaøem hraje zvlá dùleitou roli. Vhodné je pøi vstupu nemocného povstat, odpovìdìt pøátelsky na jeho pozdrav, vyjít mu vstøíc, pøedstavit se, podat mu ruku. Podání ruky a oslovení nemocného jménem s pøívìtivým výrazem ve tváøi navodí potøebnou atmosféru, kdy nemocný ztrácí poèáteèní obavu a ostych z lékaøe a naopak posílí se v nìm dojem, e je to právì on, nikoliv nìkdo anonymní, kdo je pøedmìtem lékaøova zájmu. Tento dojem je nutno laskavým vystupováním trvale posilovat. Pokud je nemocný nositelem akademického titulu (dr., ing.), je v naí zemi obvyklé a vhodné ho pouít. Pokud jste student, pøi pøedstavování to uvedete a zároveò se nemocného otáete, zda je ochoten, abyste ho vyetøil. Zpravidla souhlas získal ji pøed vámi vá asistent. Po skonèení vyetøení nemocnému podìkujete. Poloha nemocného Nemocnému ukáeme, kam se má posadit, aby byl moný dobrý kontakt oèima, to je vedle nás ve vzdálenosti asi 90 cm. Ne tedy naproti za irokou deskou stolu a také ne pøímo proti oknu, aby ho jasné svìtlo a sluneèní svit neoslòovaly. Lehké naklonìní smìrem k nemocnému posílí v nìm dojem naeho zájmu. Kontaktu oèima bìhem odebírání anamnézy vhodnì vyuíváme. Pokud jde o nemocného upoutaného na lùko a jeho stav to dovolí, umoníme mu polohu v polosedì nebo vsedì, která je pro nìho pøi braní anamnézy pohodlnìjí a pøíjemnìjí ne poloha vlee. Vhodné prostøedí Pokud neodebíráme anamnézu pøímo u lùka nemocného na oddìlení, mìlo by to být v místnosti, kde nebudeme rueni telefony nebo vstupem jiných osob. Na stìnách ambulantní místnosti a èekárny by nemìla být vyobrazení invazivních vyetøení, která pøísluný odborný lékaø provádí. Dùvìru v odbornou zdatnost tím neposílí, ale úzkostný pocit z daného vyetøení jistì. Zajitìní soukromí k rozhovoru Nemocným je èasto nepøíjemné hovoøit o svých duevních a tìlesných obtíích nebo o pracovních a sociálních problémech v pøítomnosti dalích osob. Jejich pøítomnost není proto pøi odebírání anamnézy ádoucí. Pøítomnost pøíbuzných a doprovázejících osob je vhodná jen u malých dìtí a u nemocných v tìkém stavu èi pøi porueném vìdomí. Pokud je tøeba, doplníme anamnézu od tìchto osob dodateènì. Vylouèení spìchu a nervozity Vekeré mylení nemocného bývá soustøedìno na vlastní osobu, na zdravotní problémy, které ho pøivedly k lékaøi. Musíme se proto zámìrnì vyhnout jakémukoliv náznaku, e ná èas pro nìho je vymezen. Nemocný musí nabýt dojmu, e právì v nás nael osobu, která je pøipravena vyslechnout jeho obtíe a zaruèit mu uzdravení. Spìch a nervozita pracují proti nastolení dùvìry mezi nemocným a lékaøem.

==
, UID: KOS192079

No title

Recommend Documents