„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ
Dělnická
Určeno pro
6. – 7. tř. ZŠ
Sekce
základní / zvýšený zájem
Předmět
Přírodopis
Téma / kapitola
Houby nižší
Zpracoval (tým 1)
Mgr. Lenka Grygová (tým 3)
Obsah: 1
CHARAKTERISTIKA HUB, ROZDĚLENÍ .......................................................................................3
2
JEDNOBUNĚŠNÉ HOUBY - KVASINKY..........................................................................................5
3
HOUBY NIŽŠÍ - PLÍSNĚ ......................................................................................................................7
4
ČÁST PRO ZÁJEMCE - TEST ..........................................................................................................12
5
PŘEHLED LITERATURY .................................................................................................................13
2
1 Charakteristika hub, rozdělení V této kapitole se dozvíte: •
Čím se liší houby od rostlin
•
Podle čeho a na jaké skupiny dělíme houby
Budete schopni: •
Proč nejsou houby rostlinami
Klíčová slova této kapitoly: Chitin, houbové vlákno, reducent, cizopasník, hniložijné houby, houby nižší, houby vyšší, plodnice
1.1.1 Charakteristika hub Houby byly dříve považovány za rostliny. Nejspíš se také z rostlinných bičíkovců vyvinuly. Protože se ale stavbou svých buněk a způsobem života od rostlin výrazně odlišují, byly později zařazeny do samostatné říše. Buňka hub má stěnu tvořenou ze složitého sacharidu zvaného chitin. V cytoplazmě nemá zelené chloroplasty, není schopna fotosyntézy. Neumí produkovat kyslík a organické látky. Buňky tvoří stavební jednotky těla hub – tzv. houbová vlákna.
Obr. 1: Houbová vlákna s kulovitými výtrusnicemi (výtrusy)
3
Z hlediska způsobu získávání potravy houby řadíme mezi reducenty. Tato skupina organismů rozkládá organické látky v prostředí, kde žije, a živí se těmito rozloženými látkami. Někteří žijí na tělech jiných organismů na jejich úkor, jsou parazité (cizopasníci), většina žije jako hniložijné houby – rozkládají mrtvá těla jiných organismů (v půdě). Rozmnožují se nepohlavně pučením – jednobuněčné kvasinky, rozpadem houbových vláken podhoubí a pohlavně - specializovanými tělísky, které se nazývají výtrusy.
1.1.2 Skupiny hub Podle složitosti těla dělíme houby na jednobuněčné - kvasinky a mnohobuněčné. Mnohobuněčné houby dále dělíme podle toho, jak složité jsou útvary, ve kterých se tvoří výtrusy. Pokud se výtrusnice tvoří samostatně na houbových vláknech a celá houba je mikroskopické velikosti, pak ji nazýváme nižší houba – plíseň. Vyšší houby na podhoubí z houbových vláken tvoří výrazné útvary zvané plodnice, v nichž roste velké množství výtrusnic s výtrusy. Vyšší houby nejsou mikroskopické.
Obr. 2: Nižší houba
Obr. 3:Vyšší houba
4
Otázky Jak získávají látky z prostředí reducenti? Kdo je to parazit? Kde mohou parazitovat plísně? Čím se liší výtrusnice a plodnice, která výtrusnice taky obsahuje? Co nemají nižší houby? Která část buňky chybí u hub? Z čeho je tvořena buněčná stěna hub? Jsou houby schopny fotosyntézy? Proč?
Shrnutí kapitoly Houby jsou samostatnou skupinou organismů. Nemají v buňkách chloroplasty a jejich buněčná stěna je tvořena chitinem. Buňky tvoří strukturní jednotky houbová vlákna. Jednobuněčné houby jsou kvasinky. Mnohobuněčné houby dělíme na nižší – plísně a vyšší, které mají plodnice, specializované složité útvary, v nichž se tvoří výtrusy (rozmnožovací tělíska). Živí se jako reducenti – rozkládají organické látky. Ty získávají rozkladem mrtvých těl – hniložijné houby nebo z jiných živých organismů – paraziti.
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1h + 0,5 h (teorie + řešení úloh)
2 Jednobuněčné houby - kvasinky V této kapitole se dozvíte: •
Co jsou to kvasinky a jak se využívají
Budete schopni: •
Vysvětlit, proč dáváme do kynutého těsta droždí
•
Říci, jak souvisí kvašení vína s kvasinkami
•
Uvést, které další kvašené výrobky vznikají za přispění kvasinek
Klíčová slova této kapitoly: Kvasinky, pučení, alkoholové kvašení, oxid uhličitý
5
2.1.1 Kvasinky Nejznámější jednobuněčné houby jsou kvasinky. Žijí na povrchu těl organismů i v jejich dutinách a na sladkých plodech a květech, míze stromů. Mají kulovitý až oválný tvar. V příznivém prostředí (teplo a vlhko) se rozmnožují pučením. Nejprve se uvnitř buňky rozdělí jádro. Na těle kvasinky vyroste pupen, nové jádro se do něj přesune, pupen roste, pak se oddělí a vznikne nová kvasinka. Při tomto procesu vzniká oxid uhličitý (kvasinky dýchají) a zpracováním cukrů obsažených v sladkém prostředí vzniká alkohol a uvedený oxid uhličitý. Tento jev nazýváme alkoholové kvašení. Kvasinka vinná kvasí ovocné šťávy na víno, kvasinka pivní se přidává do kvasícího piva a kvasí cukr ve sladu při jeho výrobě, kvasinky přítomné na ovoci kvasí ovocný kvas, z něhož se pak pálí alkohol v palírně. Oxid uhličitý, který vzniká při kvašení, kypří kynuté těsto při pečení buchet, vánoček, vaření kynutých knedlíků apod. Obchodní název kvasinek je kvasnice, droždí. Kvasinky se také využívají k výrobě vitamínů skupiny B. Kvasinky žijí také na tělech živočichů a v jejich tělesných dutinách, jsou s nimi v rovnováze (kvasinka Candida). Pouze při narušení rovnováhy, například po použití antibiotik při léčbě, se kvasinky přemnoží a mohou způsobovat nepříjemná svědění a alergie. Cizopasné kvasinky mohou způsobovat také kožní nemoci.
Obr. 4: Kvasinky
Úkol k textu Cíl: V teplé vodě s trochou cukru rozmíchej malé množství kvasinek. Nechej chvíli v teple stát. Co pozoruješ? Přiklop na misku s kvasinkami prázdnou sklenici. Po 15
6
minutách bez převracení sklenici odeber tak, aby vznikající plyn z ní neunikl. Zapal špejli a opatrně vlož hořící špejli pod sklenici. Oheň zhasnul. Proč? Který plyn se uvolňuje při pučení kvasinek? Proč špejle zhasla? Zhotov mikroskopický preparát kvasinek. Pozoruj a nakresli, co vidíš. Sleduj pučení kvasinek. Pomůcky: mikroskop, miska, potřeby k mikroskopování, cukr, droždí, špejle, sirky, skleněná kádinka
Otázky Proč jsou kvasinky jednobuněčné houby? Jak se rozmnožují? Co se při jejich rozmnožování vytváří? Při jakých technologických postupech jsou kvasinky využívány člověkem? Proč se při kynutí těsta v něm tvoří dutinky a těsto se nafukuje? Jak mohou kvasinky ohrožovat zdraví člověka?
Shrnutí kapitoly Nejznámějšími jednobuněčnými houbami jsou kvasinky. Mají oválný tvar a rozmnožují se pučením. Člověk je využívá při kvašení piva, vína a kvasu na výrobu alkoholu. Oxid uhličitý, který vzniká při kvašení, se používá na kynutí těsta. Cizopasné kvasinky způsobují nemoci člověka a zvířat. Neškodné kvasinky žijí na těle člověka v rovnováze.
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1h + 1,5 h (teorie + řešení úloh)
3 Houby nižší - plísně V této kapitole se dozvíte: •
Které části na plísni můžeme pozorovat
•
Jak může některá plíseň přinést člověku užitek
•
Jakým prostředky se škodlivá plíseň dá zničit
7
Budete schopni: •
Vysvětlit, proč je velmi nezdravé jíst část marmelády, ze které jsme odstranili plíseň
•
Vysvětlit, jaký významný objev přineslo studium plísní pro lidstvo
•
Popsat, jakou gurmánskou specialitu vynalezli Francouzi
Klíčová slova této kapitoly: Podhoubí, výtrusnice, výtrusy, štětičkovec, plíseň hlavičková, antimykotika, fungicidní přípravky
3.1.1 Stavba těla plísně V teplu a vlhku vyrůstá z výtrusu bílé houbové vlákno. Jeho dělením a prorůstáním dalších vláken se vytváří podhoubí pod povrchem. Podhoubí má podobnou funkci jako kořeny rostlin, slouží k nasávání vody a potravy a upevnění celé houby na povrchu. Po čase z podhoubí vyrostou stopky, které nesou větší kulovité nebo štětičkovité výtrusnice. Jsou to pouzdra na výtrusy. Výtrusy se začínají uvolňovat, když dozrají. Každá plíseň jich produkuje ohromné množství. Jsou lehké a vzduchem se přenesou na vše v okolí i do velké vzdálenosti. Jsou mikroskopické a všudy přítomné.
Obr. 5: Stavba těla plísně a – podhoubí b – houbové vlákno c - vznikající výtrusnice d – zralá výtrusnice e - výtrus
3.1.2 Plíseň hlavičková Tato nejrozšířenější plíseň patří mezi škodlivé. Vyskytuje se na ovoci, zelenině, pečivu, chlebu a jiném organickém materiálu. Tvoří ji bělavé chomáčky s šedočernými kulovitými výtrusnicemi.
8
Obr. 6: Plíseň hlavičková
Obr. 7: Na jablku
Obr. 8: Plíseň hlavičková – výtrusnice a vlákna
3.1.3 Štětičkovec Tento rod plísní vytváří z podhoubí štětičkovitě rozvětvená vlákna. Některé jeho druhy lidé používají při výrobě plísňových sýrů a z jednoho druhu bylo vyrobeno antibiotikum Penicilín.
9
Obr. 9: Štětičkovec – Penicillium
Obr.10: Na chlebu
3.1.4 Význam plísní Výtrusy plísní jsou velmi malé a všudy přítomné. Proto plísně rostou všude, kde je teplo a vlhko. Škodlivé plísně ničí potraviny. Vylučují do nich toxické látky, mění jejich chuť. Proto je konzumace potravin napadených plísní nebezpečná, a to i tehdy, když odstraníme část potraviny s viditelnou plísní. Potraviny je třeba zničit. Plísně také ničí různé materiály – dřevo, papír, látky apod. Prostředky, kterými se takové plísně ničí, se nazývají fungicidní přípravky. Fungicidy se ničí plísně také na rostlinách (nemoci rostlin – např. padlí). Plísně způsobují také onemocnění lidí a zvířat - nejčastěji jejich kůže a sliznic (např. v ústech, nose, pohlavních cestách). V těchto případech můžeme ničit plísně léky zvanými antimykotika, nejčastěji ve formě mastí. Výtrusy plísní způsobují alergie. Některé plísně lidé využívají ke změnění chuti potravin (plísňové sýry – Roquefort, Camembert, salámy potažené plísní, sušená masa - parmská šunka, pršut apod.). Významným objevem vědce Alexandra Fleminga v roce 1945 bylo izolování Penicilínu z plísně štětičkovce. Našel jedinečnou cestu jak zničit bakterie nemocí.
10
Úkol k textu Cíl: Vypěstuj na vlhkém chlebu plíseň. Plátek chleba navlhči a uzavři do sáčku na několik dní. Nejprve se vytvoří bílé podhoubí, pak barevné výtrusnice. Opatrně pinzetou odeber plíseň a vyrob z ní mikroskopický preparát. Mikroskopuj. Nakresli a popiš, co vidíš. Upozornění: pokud jsi alergik, zvaž, zda budeš tento úkol plnit, případně o manipulaci s plísní popros rodiče. Pomůcky: mikroskop, miska, potřeby k mikroskopování, plíseň na chlebu
Otázky Proč není zdravé jíst marmeládu, z níž jsi odstranil plíseň? Čím se plísně rozmnožují? Jaké podmínky potřebuje plíseň ke svému růstu? Jak se budeš bránit proti tomu, abys netrpěl plísní mezi prsty nohou? Proč se při výrobě některých potravin používá plíseň? Zjisti název některého přípravku, kterým se hubí plísně.
Shrnutí kapitoly Tělo plísně tvoří podhoubí a houbová vlákna zakončená výtrusnicemi. Plísně rostou ve vlhku a teplu. Nejznámější jsou plíseň hlavičková a štětičkovec. Plísně škodí člověku tím, že ničí potraviny a věci. Způsobují nemoci lidí, zvířat i rostlin. Plísně jsou lidmi také využívány k výrobě léků a v potravinářství.
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1,5h + 1,5 h (teorie + řešení úloh)
11
4 Část pro zájemce TEST – HOUBY(správná je vždy pouze jedna odpověď, pokud není uvedeno jinak) 1. Houby jsou organismy: a) pouze jednobuněčné b) jednobuněčné i mnohobuněčné c) pouze mnohobuněčné d) které nejsou složeny z buněk 2. Doplň a vyber správný pojem: Protože houby neobsahují zelené ……………., nemohou fotosyntetizovat a tak nejsou schopny vytvářet ……………. látky. Tím se zásadně liší od rostlin / živočichů. 3. Vyber správné tvrzení: (více správných možností) a) Tělo hub nazýváme stélkou, protože není členěno na jednotlivé orgány. b) Houbová vlákna jsou tvořena z podhoubí. c) Propletenec houbových vláken se nazývá podhoubí. d) Nižší houby nazýváme plísně. 4. Přiřaď odpovídající pojmy: a) cizopasné houby A) rozklad zbytků organismů b) houby
B) nemají chlorofyl
c) hniložijné houby C) nemoci organismů 6. Vhodně doplň dané pojmy: organické látky voda minerály Při soužití houby a rostliny houba přijímá od rostliny ……………….. a pomáhá jí získávat z půdy ……………..a……………… 7. Kvasinky: (více možností správných) a) se využívají při výrobě vína a piva b) smíchané s moukou je známe jako droždí
12
c) rozkládají cukr na alkohol a oxid uhličitý d) dávají se do těsta, aby ho kypřily (nadýchaly) 8. Antibiotika se získávají z plísní druhu: a) kvasinka b) plíseň hlavičková c) štětičkovec d) kropidlák 9. Krátce zdůvodni, proč se nemají jíst potraviny zasažené plísněmi ani po odstranění napadené části (odkrojená část ovoce, odstraněný povrch džemu). 10. Jedním z nejdůležitějších objevů 20. století v souvislosti s plísněmi byl/byla:
a) Penicilín b) Hermelín c) kynuté těsto d) výroba piva
Přehled literatury Nakladatelství Prodos, Jurčák J., Froněk J. a kol., Přírodopis 6 Internetová encyklopedie Wikipedie www.google.cz nakladatelství Fraus TESTY.nanic.cz – Vědomostní testy www.studentske.cz www.testpark.cz
Konec kapitoly
13
