FITOHE WETHIYACHTEN
\
IJ
11
z
I
Pc Lo LET N I EXPRES
C 0 SE -DEvE
vEStrLÉvÁNoCtr 2hfr7 A
ŠŤAsTIqÝ No\ryR*K
2&$8
obsalr čísla: o o . . o
Co se děje- co se dělo _ co se bude dít SPort osvětim, Terezín Literánrí pŤílolra Advent _ zajírnavétipy
Redakce_ tŤída B 1.I_ Aplikovaná inforrrratika _ Datunrvydaní 2 l . prosince 2007 Poěetvftiskti _ 20 Milí čtenáÍi, redakěrrív;fbor vás tímto zdraví a dovoluje si varn všenrpopÍátkrásnépohodové Vfurocea vánočníprázdrrirry. Pololetrríexpres' kterj je pro vás pÍipraven,vychazíjako prvrríčíslo;,občasníku.. (pololetrríku, popÍ. čtvftlelníku).Redakce nabizívšemčtenalYrim možnostpÍispívatsvj'mi nárrrěty,vtiprrfmi literarníminebo qftvarrrjnri pokusy.Máte-li chuť,časa hlavrrěnápady, neváhejtea zasíIejte.Stačídojít do tŤídyB1.I a pŤedatsvé pŤipomírrky do pŤipraverré scluánky. ,,ZahŤivací,,verza našelro snaženíje pojnrenovarrazatím pracovně jako z prumky...Y záloze ntánrei jirrénánny,ale o těch aŽ pŤíště. Každopádněbychom ,,StŤípky uvítali,kdybystepÍišlii s dalšímirrávr.lryna konečné oanačení časopisu. Těšírnese na váš zájern a píejerrreVám pŤíiemnou našiclrstránekze zábavu pí.ičterrí
srReonÍPrúrnyslové šKolY.
Co se děje? PŤiclrázejíVárroce a s nimi čtrnáctdnri odpočinku,polrody, klidu, v ně cukrovía kapra, vánočníhostronrečkua jehličí a spousta radosti v podobě vánočníchdárk , Pohádek a hlavrrělásky a štěstí.
Co se dělo? První část školrrílroroku přinesla řadu akcí, kde naši žáci získali jak kulturní zátžitky, tak i odbornéznalosti. navštívilypíseckouknihovnua muzeum atakémístnídivadlo,kde se jsme pŤipravilina pobavily pŤi zajímavédivadelníhŤe(pŤíspěvek dďšíchstránkách) Tíída A1 navíc ještě vychutrrďa atmosféruNarodního divadla v Praze. TŤídy A2,B2,C2,D2 podnikly exkurzedo Planetáriav ČeskfchBudějovicích do Tesly Blatná a tťídaA2 zavíta|ataké TŤídy 83 a E3 se vydaly za kulturoudo Prahy a Snže(Čapkrivpamáfirík) a tŤída 83 si užilai vrínoční Prďru TŤídy A4,B4,C4,D4 absolvovalynávštěvuPamátníkuTerezín(dalšípiíspěvek) TÍídyB4 a C4 zhlédly divadelnípÍedstavení ,,Baladapro banditu.. v podanídivadlaNa Fidlovačcev Praze. obě tyto tÍídyužmajiza sebousvrij maturitníples. T Ť í dAy1 , B 1 , C 1 , Dl
Vedle těchto aktivit se konaly olympiády v českémjazyce, v německémjazyce i v dalších pŤedmětech.
VybranístudentiangIickéhojazyka navštívilidivadlo v ČeskfchBudějovicích.Hra v podaní rodilfch mluvčíchpojednávalao duchuvánočních svátk .
Co se bude dít? Pro všechnyroěníkya jednotlivétiídy jekažd! měsícpŤipravenzajimav! program'o kterém poinformujemepŤíště. V nejbližší době (18. ledna)se mrižemetěšitna maturitníples tŤídA4 aD4.
A ještějeden tip na závértétoinformativnírubriky
Jste zdatní v češtině?Baví vás sloh a literatura?Pak tedy neváhejtea pÍihlastese do soutěžeo cenuFilipa Venclíka.Pokudje Vám 15 až20let,pak mátešanci 9. ročníku literrární vyhrát jednu z hlavních cerr. Soutěž se koná ve tŤech kategoriích- povídkai báseř anovinovf ě|ánek na témaLáska neníjen slovo. Všichni zájemcimajíčasdo 7. 1.2008' kdy je uzávěrka soutěŽe.Vyhlášenívfsledkri se koná běhemdubna_ května 2007.Yitézové soutěžeo cenuFilipa Venclíka,na budouoceněnina slavnostnímvyhlášenívfsledkri literrírní kterébudoupŤítomni všichni rriěastníci.
'HANA,A Ty Jo/
BA.I KERCIVI:
rÉaJr vrpě.- H|L.ou v xtNĚ.
^
.:.'!: .'.
L '
.,...:..,;..-:
'...
; .i.
i:''!:..]|i.y'il:-:''í:,:":. ,...';í.'i'.
.: \.].]..
: ...';
.....,..''-'';. ''.
T Ar y N E . ^^N Ě By ByLo I YaYž-
H^\' HoLr y ě Íx au y' že n voĚ p p e c vAoí , že oÝoŽe o \.]AK o NÉN|. vBBeC sPot]T C)V N I T Y P
BYs^AE BALILY KLuEA, YTeQÝv]o NECHALA HILPA
^^NE
10 ÍffiA
NEVApl
Hana a Hana Dne 14. listopaduletošníhoroku jsme vyrazili do píseckého divadla na divadelní pŤedstaverrí' je pisálek komiksovfchpŤíběhri HlavrrímhrdinoupŤíběhu Miloš. od svéhovydavateledostanešibeniční termínna dodárrínovéhodílujeho kresleného seriálu.Pomocílži o dvou obědechsice získátŤihodinynavíc,ale i takje časjeho největším nepi.ítelem. Jde domri a snaŽíse pŤijítna nějakf nápad, o čem by vlastně měl psát. V jeho pŤedstaváclr pŤicházejído pokoje hrdinky korniksovéhoseriálu a on se zjejich rozhovoru inspiruje k napsarrínovéhodílu. Jejich Ťečise sice točípouze kolem hodnoceníznárnlch klukťradj,dŽeje,ale lepšínrizernétémaneŽžádné' Miloš odevzdánovf díta vracíse domťr. Už ne všaksám, ale s dívkouHildou. Té slíbí,žese u rrějdomabudekonatvelky mejdarr.Hilda si myslí, že pŤišlapozdě, protožev pokoji je šíienfnepoŤádek. Miloš ji uclrlácholilpÍíslibenrlahve vodky, pro kterouse vypraví.PŤijeho návratujsou všakv pokoji už zase obě Harry i s Hildou' Když děvčatazjistí,že se žádrrá,,pďba'' konat nebude, znechuceněodcházeji. V pŤíběhu se prolínárealitas piedstavamia chvílemihranicemezi nimi rnizí. Jakub Jirsa
Divadelní představeníHana a Hana Byla středa 14. listopadua s ní bylo spojenétakédivadelnípředstavení, na kteréjsme se měli jít podívat.Po zdlouhavémpočítrání před školoujsme se vydali na cestusměrem DivadloFrani Šrámkav Písku. Samotnábudova divadla se mi vždyckymoc líbila.Je zdobenanádhernýmisochami a uvnitř výváří příjemnouatmosferu.Měla jsem na něj spoustuvzpomínek,ale bohuželnejen ty dobré.Při vstupu do divadlajsme dosta|izqímavéčasopisy. odložili jsme si bundydo šatrry a odkráčelido sálu, kde jsme se usadili do sedadel,zhaslosvětlo azačalose hrát. Hned na začátkupředstaveníse na scéněobjevily dvě lrlavníhrdinky,tedyjak užsám jméno,byly dívkyúplněrozdílné. názevříká Hana a Hana. I kdyžměly stejné Jednuzdobily oranžové a druhou modrévlasy. Byly to postavy z komiksu. V každémslově se vzájemně doplňovaly,rozuměly si a měly stejnézá|iby.Jejich hlavnímtématembylo klasickéřešení dívčích problémů a jakuŽ to tak bývá, největší nepřítelkyní byla jejich sokyněHilda, kteráse nám později sama představila. V polovině představeníjsem si vzpomnělana svéposlední vystoupenía plně jsem si uvědomovala,jak se asi herci cítí.Celkem se nám ukáza|ipouze čtyři herci, kteří vystupovali velice komicky. Není divu, že při vtipných hláškáchv sáIe zašumělo a byl slyšetsmích. Samotnépředstavenínetrvalomoc dlouho, ale myslímsi, žena takovémto,,kousku.. ještěnikdo z nás nebyl. Byl zajimavýa v jistých směrechi velice poučný. Martina Krejčová
il'nnrAA. HA^IA o sAMnurĚ v pLreu gy'-a v KLLjBU 5A^A.ANTA
PPEJ
, oice, v3ecnNy KLurv z eéčrl, ei|re.ue rvÝ al'ar<,Y,;oao /vlLAoÝy,o evzvLěe
OSLAVOVAL.A,
že oecl. vteeovb^ srpÁnur l uŽ anĚu.l r*tutÓN xÁv šrěvr.rl'ru
xapěíruao EQÁ'CNU, A\AJKA,
o Ý o Žeo e, ,
/
HANA A r'ANA yE vYLÝvAva,m oBÉďeltt F^KT2 A epoč rcr iá(uavl ve zpp ÍxvÍictlz
Tc) JÉ otvr.ly' uovž NěxAr,. J e oe ME AuíÉM, T A k oT Éc vŽovcrv uáěf , Že Jsou iO BUZEPANTI
I
Sportovnísoutěže Naše škola se pravidelně ričastrrí všechsportovníchaktivit, kterése v Pískukonají. Zde pŤinášíme soupiskuinformacío umístěrrí našichžakri. Datum konání 4. 10.2007 1 1 .1 0 .2 0 0 7 3 0 .1 0 .2 0 0 7 6. 1l. 2007 7. I l. 2007
Sportovní disciplÍna Florbal Stolnítenis odbíjená Plavaní Šachy
Umístění 2. nrísto l. nrísto 4. nrísto 2. nrísto 2. nrísto
Sportovníden Náš první sportovníden se konal 4. záÍí2007 drulry den rrašelrostudia na S P S. Co se tanr vlastrrě dělo? KaŽdá tŤída Se zťrčastnila pŤiprar,erryclr všeclr sportovníchdisciplín. KaŽdy si vybral dle svého gusta. Jsi dobry napŤíklad ve skoku do dálky nebo ve trojskoku? Právě ve sportovní den mťržetese tťídouukázat, Že jste dobŤíi ve sportu. enuffi3* A určitě zde neplatí
pravidlo:,,Címstarší,tím lepší... Ale takovf den se nepiipravujejen kvuli měŤení schopností jedrrotlivfchtŤíd,ale takék většímupoznáď se mezi seboua ke zpestŤení studia. Proto se těštei na pÍedposlední den školníhoroku, kdy se koná dalšíškolnísportovníden.
TerezÍn
Všechny čťvrté Terezín. ročníkyse 11. říjňa účastnilynávštěvyParnátrníku příspěvkem Krátkým vás štoutopamátkouseznámím. Pevnost Terezín vznikla původněza účelemobrany přístupovýchcest. Malá pevnost sloužilajiž od 19. stoletíjako vězení.Zne|ajinéhovýznamunabylapevnost v období II. světovéválky, v malé perrnostibyla věznice gestapaa samotnéměsto sloužilojako koncentrační tabor pro Žiay. Původníobyvatelése museli vystěhovat. jako varovnésamosprávrú Terezínplnil i funkci propagandistickou, území. židovské V Terezíněse v době války odeluávalakaždodenní pevnosti byl dramata.Velitel velmi krutý atotež požadovali od svýclr podřízených,většinarnu vylrověla.Byly ale i výjimky. Kromě věaiů zde byli i pedagogovéa vychovatelé, kteří se snažiliotřesné podmír*yzlepšit. Naše exkurze v Terezíněměla výzrrampřevážněpoučnýa informativní,všecbrry pevnost velice zauja|a. Pocity jsme měli většinouvelmi negativní,předevšímpři prohlídkách malých cel pro desítky vězňů. Terezín jako památrríkmá určitě svůj význami do budoucnosti,aby nikdo nezapomnělnahroznéčinynacistů. Na závěr bych chtěI podotknout,žepodobnéexkurzena podobnámístajsou pro žakyvelice důležita,pomohou totižvšemlépepochopitvýznamnéhistorickéudálosti, kterébychom měli mítvšichnina paměti. JanSýkorovský Co všechnomůžemev Terezíněnavštívit: o o o o o
Malá pevnosta Národní hŤbitov Bjvalá Magdeburská kasárna . Rusky aŽiaovsky hŤbitov s krematoriem HŤbitovsovětskfch voják Krematorium koncentračního tábora v LitorněŤicích
o o
Pamětnídeska u Železniční vlečky Pietní rnístou ohŤe Kolurnbarium, obŤadní nrístnostia márnice Byvalá podzelnnítovárna
o
Muzeum ghetta
Malá pevnostTerezírrbyla postavenaza vlády císaŤe JosefaII. v letech1780až 1790.Celosvětovéproslulosti nabyla aŽ v době poruěrněnedávrré, po okupacičesk!'clr zernínacistickfm Německem. V malépevnostibylraůiz-enav ěervnu1940policejrťvězrricepražského gestapa a v Hlavní pevnosti _ samotnémměstě Terezín - vzniklo v listopadu 1941 ghetto, koncentračnítabor pro Židy. od vzniku ghetta do 20. dubna 1945 bylo do Terezína deportovárrona 140 000 mužtl, žerr i déti zčeskfch zemí, Něrneckq Rakouska, Nizozemska, Dánska, Sloverrskaa Maďarska. .Terezín nebyl jen místem utrpení,ale i statečnostia obětavos$'.ZTerczína směŤovďystále novétransportydál do vyhlazovacíchtáborrina Vjchodě, pÍedevším do plynovfclr komor v osvě1imi-Birkerrau.ZvftceneŽ87000 vězriťr, těmitotransporty kteŤí odjeli, pŤežilynecelé4 tisícelidí. Mezi zavražděrrfmi byly i tisícedětí,po niclržzristaly jen kresby,kterése pro cel1|svět staly symbolemzrrldnosti. ZÁroj:text PamátrríkuTerezírr
Osvětirn
Studenti StŤednípnlmyslové a Vyššíodboméškoly v Písku společněse studenty SoU Písek měli možnost navštívitkoncem zďí letošníhoroku polské město Krakov, koncenlrační tábor osvětim a solnédoly ve Wieliczce. Tímtoělánkembychomvám chtěli tuto odbomouexkurzi alespoř trochupŤiblížit. Po počátečním šoku na parkovištiv Písku, kdy měl pŤibtiŽně30 let starf autobus menšítechnickouporuclru,ale staršíŤidiěza asistencedalšíhomužejej dokazaliopravit,po několika orierrtaěních chybáclrŤidiěea jeho eskapádáchna kruhovjch objezdechjsme dorazili po deseti hodinách do Krakova. Město na nás zpočá1kuzaprisobilopostkomunistickjm dojmem- obrovskéšedéparrelákyna každémrohu, málo zeleně,hodnělidí.Ale díkytomu' Že se nᚍidičneplánovanězhatil a dvakrátjsme opakovaněpŤejeliťekuVislu, začalijsme žasnoutnad krásou starobyléhoKrakova, jehož hlavní dominarrtouje bezpochybykrálovsk! hrad uvnitŤs katedr.alou.Zajímavostípro nás bylo, žeKrakov bjval hlavnímměstem.Teď je po Varšavědruhfm nejznámějšímturisticklm centrems neuvěÍitelnfmi6 000 památkarni. Následujícíden jsnre jeli do osvětimi. Stále se nás drželadobrá nálada,vtipkovali jsme mezi seboua s mírněironickfmi poznámkamijsme vstoupili do největšího nacistického vstupu do Po koncentraěníhovyNazovacího komplexu osvětim, německy Ausschwitz. nrenšího táboraosvětim I (pro 10 000 vězřri) nám ihnedsklaplo,humornás prostěopustil. Paní prŮvodkyně byla Polka mluvící slovensky a trochu českya její vjklad byl pÍíbělty' naprostoskvělj. Kromě všech historickfch souvislostínárn vyprávěla i skutečné kteréslyšelapŤiosobníchsetkáníchs bjvalfini vězni pt'ímov osvětirni. zed'se Kolem dokola nás obklopoval dvouÍadfelektrickf plot, za nímbyla tÍínretrová strážnlmivěžemi,uvnilÍ tábora stály červené cilrlovédomy pro vězně. Ztěchto budovjsou dnes muze4 která mají pŤipomínatluťrzynacistickélroholocaustu.Prohlídkase blížilake konci, když jsrne zastavili u pŤízemního protileteckéhobunkru, vedle kterélrobyl nízk! konrín.Vešli jsme do menšíbetonovérnístrrosti.Byli jsme v plynovékomoÍe,ve které rrajednoumohli nacistézavražditaž 700 vězřr1 a hned vedle v krernatoriupálili jejiclr těla. utéct, kÍičet, Pece pr obsluhovali mladí mužirrašehověku. Najednouse nárn chtělobrečet, nelr;fbatse,mlčet.Bojíte se cokoliv udělat,ale zároverisledujetekaŽd! centirnetrprostoru.
Asi po třeclr hodináclr rrás odvezl autobus'dp dalšílro taborapro vícenež l00 tisíc vězňů_ osvětirn II Birkenau, Zde byly plynovékomory,ve kterýclrderurěrnolrlobýt zavraŽděnoaž6 000 lidí. V lágreclrneunríralilidéjenom v plynovýclrkonroráclr,ale takérra podnrínky,na umučení nemoci,na rraprostozničující a týrárrístrážemi. V březnu 1942 byl v blízkýclrMonovicíchzřizen taborosvětim III,kde si německá fimra zřídila továnru rra výrobu syntetickélro kaučuku.Jako pracovnísíluvyužívalafinrra prácevězriů.Tento objekt rreníale veřejněpřístupný. Ténrěřbeze slov jsme dojeli na ubýovnu, kde jsme se předchozílro dne seznárriili s rrěrneckýrnistudenty,kteří přijeli taktéŽna prohlídkuosvětimi. I kdyžbyly mezi narni je pojnrenovalsúsnrěvemGeršáci, zpočátkunějakéneslrody a jederr znašich studentů překvapilonás, žebyli frustro,ýaní ztoho, Žejsou Němci, nechápalia srradse i styděliza to, co jejich lidéprovedli za druhésvětovéválky. Posledníden jsme zaje|ido solnýchdolůVělička20 km od Krakova.Prošlijsem celkenr 3,5 kilornetrův hloubce 130 metrupod povrchem,cožbylo pouzejedno procento z celkovédélkypodzenrníchšacheta tunelů.Na solnýchdolechnás především překvapila obrovskákomerce.Působíto na vás ažkomicky,kdyžjdetepodzemním tunelema najedrrou jste v obrovskévykutanékomoře,kde vám prodávajívšelijaké cetky. UŽby stálo jerrom za zmínkq Že nás při zpáteční cestěěekalavelká kornplikace.Na dálrrici u Brna vypadl z našehodost opotřebovaného autobusumotor.Tentokrátto bylo nad sílyparrařidiče,a my jsme tak museli čekatpět hodinna náhradnídopravu. Přestožejsrne měli v průbělruexkurze,,drobné.. lrodnotilijsmeji problérny, technické velmi kladrrě.Je dobré,že nárn škola umoŽnilatakovétobezprostřední poznánísvětové lristorie.Ted'vínre, z jakéhodůvoduse uěíhistoriena středníclrškoláclra pročje rrutnése poučitz rnirrulostia neopakovatclryby.Hlavněty, kteréstályživotynrilionůlidí. Michal Černocky,Milan I{efirran,Jolrny Bruzl TŤídaB3.I
Co je vlastněsmutek? Je to jen psychický dopad negativníchvěcí, čirrůa různýchdějůokolo nás, které s nánri ani nemusísouviset. Dalo by se říct, žeje to jakási nez,mnánávštěvado našeho běžného dne,a ta nám pokazíradostzvěcí okolo nas. Někdo by si mohl pomyslet,žeby nám bez něIrobylo lépe,ale to by nemuselabý ani radost.Kdyby nebyl srrrutek,radostby se píeměnilav něco, co máme kažÁýden, a takéby přestalaexistovat. JiríNovotny
Smutek Smutekje pocit, se kte4fm se setkal každÝznás a každÝk němu mívájin! dúvod. Jsou lidé,kteŤípocit'ují smutek z maličkostí.Každ)'z nás filtruje smutekjinjm zprisobem. Někdo se chovájako,,idiot''okope do věcí,....Někdo se uzavŤedo sebea snažíse smutek potlačita někdo zase pláče.Každj ho zkrálka Ťeší jinak, coŽukazujena individualitukaždého jedince. Myslím si, že člověk, kter;f nedokěĚebyt.smutn1f,má těžkf Život, protožetak nedokážerozlišitvelkou radosta dobrounáladu. PetrŠnritnrajer
Co je to smuteka radost Ať uŽ jde o jedno či drulré,obecně se jedná o duševrrí stavy,v nichžse časod.času naclrázíkaždj znás, avšakpouzejederrz nich je nárrrpŤíjernnf. Smuteknenípíijemn;fsnad nikornu. Cítímejej napÍíkladprYiztrátě někoho blízkého,zničeníoblíbenévěci či pŤi nepovedenémprojektu' Naproti tomu radost je pÍesrrěopačnfm stavem. Zažívámejej napÍíkladpí.idokončenínějakéhovelkého projektu nebo pít setkrfurí s nějakou nrímblízkou osobou. NěkteÍípsychologovétato duševnírozpoloženírovrrěžnaz!,lají stav.emmysli. Mimoclrodem s pocitem radosti či štěstípÍímosouvisíhormony wuté endorfiny.Jejich zvfšenéhladiny je možnédosáhnoutnapÍíkladilrtenzivnímcvičerrínr. Jestližesi časod času jisté, Že zaženete zacvičíte,jetady téměÍstoprocentrrě smuteka budetemítpouze dobrou náladu. VlastimilPazourek
Radost tváře, objímající KdyŽ se řekne radost,tak se asi kaŽdémučlověkuvybavírozesrnáté se lidé,vřelépotřásárrírukou i slzy štěstí.Jsou všaki výjimky,jeŽ slovo ,,radost''již dávno vypustily. Způsobůprojeveníradosti je nepřebernémnoŽství,ale co nebo kdo ji vlastně způsobuje?A co to vlastlrě radostje? odpovědíexistujespoustyv závislosti na clrarakteru a celkovéosobnostirůznýclrlidí. Někomu stačík radostirodinná pohoda,nový ,,kousek''do jeho sbírky,slepenýmodel krásnéplachetnice... Takový člověk se umí opravdu radovat a Žije svůjživot,,naplno''. Bolruželtakových lidí je drres už velice málo a výrazně převládá majetkováspolečnost. Ani v Životě Clověk, který jen hromadívšemajelnéaŽijejen pro zarněstnání, neníšt'astný. ani v zaměstrrání. Myslím, žetakovýčlověkse užani nedokaže radovat. MartinPodr
Radost co je štěstí?Muška jenom z|atá.',Úryvek basně A. Heyduka, tak nám! ,,Štěstí, z filmu Škoh zák|ad Života,neplatíjenom pro štěstí, ale i pro iadost.Radostje vlastnědenní Radost stŤípek štěstí.Když se člověkradujevětšípočetdnív roce,častoŤíka" žeje šťastn!. práce. Radostm žememít, nr žebft rrlzná, napŤíkladz dárku nebo tŤebaz dobÍeodvedené když se setkánre s pŤáteli,nebo kdyŽ se zbavímeněkoho protivného.Všichni se snaží poskládatsi každf rok svrij džbánštěstíz 365 nebo 366 kouskrlradosti.Ne všemse však podaÍísloŽitcel! džban,ale ti, kter;finse to povede,mohouÍíci,Žejsou šthstní. Karnil Majk t
Radost Napadá mě otazka - Co je to vlastněradost?Z vědeckélro lrlediskaje to jerrpár látek, kterése vyplaví do těla a navodínás do stavu,kdy se nám zdá životzajírnavfa krásnf a celj jinak. svět je lepší.Ale jak radost vnírná normálníčlověk.Jak se projevuje?U kaŽdého Někorrrustačík radosti,žerarrovysvitne sluníčko, a někdose budetváÍitjako kakabusa bude se na všechny mračit, í kdyby se stal prezidentemÁmeriky. Kdo by chtěl takového době prezidenta?Já tedy opravdu ne. Bolruželse mi zdá, žetěchto,preziderrtŮ''je v dnešní je je hezčí, Proě tomu tak? vždyt'Život pÍecenrnobem naprostánadvláda nad ,,sluníčk፝'. kdyžse člověkrnrižeradovat,byt'jen z rnaličkostí. Tak pročsi tutoradostnedopŤát? ZdenékPočta
Nový svět Na,digitálrrírlrlrodirráclrvjsícíclrua.zdi svítí
kor,ovtittťt.isnčttti dvr:řtl.,,Mzm]i,taí,i,ucurjscnt ol:jr:r'il,''t'olá.llor]ičeolra'mŽitrj přibirlrli.f.áÍ;aoclr'áŽ,ně otvírá dvoÍ.c. Z otrloruse r,ďílrustýclýrrra.nepŤíjr:rrrrrý z,ápac.Jr. Pipíč:ek zďcr.š|al. VsiclrrritŤ.istl vyrlnli dovrritř.Slezli po Žellříkudo|ů,
a,nelu. V trr rr{ltuscbouculd. Výtďr odstartoral.oltýnkerrrsledoval rrrilrotrírrí lrvěada.planet. Po pÍillroclirrěuviděl naoranŽovělou zvětštrjící se teč:,ktt. Byla to r'esmírnástaltic.e,ktará zrír-ila rra míledaleko.Byl to jelro uový sr'ět.
]irí l{1'bcli
Zkáza světa Určitěi várn se častostává, že se po náročném dnu usadítepřed televizía sledujete něiakýnapírravýfilnr. Zrovna v ténejakčnější scéněse ozve nenáviděnáznělkaa vy víte,že následujevámi tolik rrenáviděnáreklama. Reklama je nejspíšneodmyslitelnousoučástí lidskélroŽivota, avšakněktefflidéji považujíza zkinll lidstva. Jiní lidé zase za zkžu;u lidsťvapovažujízákusky,já se všakplně ztotožriujis první skupinou. Reklama na nás útočíze všech stran. Ztelevize, novin, všemožnýclr billboardů,a|e i ze samostatrrýchletráků. Nejlroršína tomto problémuje, že psychicky slabšíjedirrce dokáževelice snadnozrnanipulovat. Nejlépeje tentojev patnrýna rnalýchdětech.V te]evizi se objevíreklarnana želatinové rnedvídkyHaribo a malícaparti ifured|etiza rodiči,aby jim ony extrétnrrě kďorickémedvídkykoupili. To je všakpouzejeden z mnoha příkladů,kvůli kterémuse rodičediví, žemajínejen zruinovanoupeněženku, ale také,Žejim po domě bětr.ámalá dělová koule _ jejich dítě.Ne vždyse všakjedná o reklamu na potraviny.Jednoujsem takénechtěněshlédnulreklamuna panenku.oblibu těchtohraček u malýchděvčatdoted'nejsemschopenpochopit.Co je tak skvěléhona plastové která hračce, jí vám několik minut poté,co dáte ,,napít'',potřísníkoberec?Nejen, že stojínekřest'anské peníze,ale ještě vám udělá loužičkuna koberci. Jsem rád',Že aspoň ýobci automobilů většinouvolí pro svůjautornobildecentnía neufiálníreklamu,která vás jen utvrdív tom,že tentovýrobceje opravdu solidnía nepotřebujena svévýrobkypoukazovatujetýnrireklamami o ničem. Urěitě nemusítemít stejný názor jako já. Chtěl jsem jen poukázatna to, žereklama jednoznačně nrůže být nejen dobrý sluha, ale i zlý pan. Reklamutedynemůžeme oznaěitza zkázu lidstva,je všakpotřebaudělatsi vlastnínáz.ora nenechatse zmanipulovat. Vlastimil Pazourek
Co nám pŤináší divadlo Byly doby, kdy návštěvadivadla byla nejen záležiÍostí a kulturní,ale společenskou jaklsi i obíad. Lidé se sem rádi vraceli pobavit, zasmát a sdílet ,,osudy..svfch hr.dirr, oblíbenjch herc , kteŤíse občasi s nadlidsklrn risilím srražilivydat ze sebe co nejvíc v dobách mírua válek. Uplatnit svrij talerrt'uln a vnitŤrrí touhupŤedattoto všepubliku, svlrn věrrr;fmdiváktl. od tétodoby uplynulo mnoho let. Noví a noví herci ukazujísvétvďe na divadelních ,prknech.. v nejniznějších hrách, v rozličnlch rolích ?'e širokéhookruhu repertoáru'Jen lidí v hledištiubylo! Spoustaosob lrlavně z mladégeneracese ptá:,,Co nám pÍirraší divadlo?..Ale skutečrre zamyšlenínad touto otazkou již ve většiněpÍípadťr odpovědíbfvá shluk bez nepŤichází. že rozmysluvypuštěnfch,,blábolri..typu ,,nic..nebo,je to ztrártačasu..a podobně..Myslím, pokud bychom se rrebáli chvíli pŤemjšleta namár}rat mozek,odpoutďi bychomse ze sparri zahálek,pqčítačťl i zabijákajménemAlkohol, a takbychomdošlimožrrák závěr m,jistě i pro nás samé,pÍekvapivfm Divadlo nám pÍinášínejen zábavu a kulturrrírraučn;f zážitek,ale mrižesloužiti jako množství velmi rozličnáa dobrá slovní ,,zásobánra...Většiuaher totižobsahujenepÍeberné Íadě pestrobar.evrrjch slov a slovrríchspojení,jakéjen lze v češtirrě naleznout.V neposledrrí nesmímezapomenoutna fakt, Že návštěvoudivadlapŤinášíme lrlavně radostvšemherc m a osazenstvu' Mohou rrrít pocit, že jejich snaha nepÍiclrazívniveč oni, motivováni obecenstvern a jelro zájmem,podajísvrij rnaxirnální qfkorrs radostía dobqfirrpocitern. MartinPodr
Svatá Barbora Na tentosvátek existujevěštba,kterápraví: Když děvčeuříznev tentoden višňovounebotřešňovouvětvičku,dá ji do vody a obdenbude dávat čerstvouvodu, na štědrýden tatovětvičkavykvete.Děvčatasi ji s sebou vezmou na půlnoční, a který muž si ji vyhlídne,tak toho si dívkaveane. V čechách a na Moravě se k tomuto svátkď poji i poclrody Barborek a maškar, napříkladkobyl, kozlů,čeÍů.
Svatá Lucie
Starélidovépořekadlo ,,SvatáLucie noci upijď. značí, žeee na svátek Lucie, 13. prosirrce, začnederr opět prodluŽovat.Pořekadlo je prastarého původua je rozšířenépo celé Evropě. Každý region měI své zvyky, a tak se chozeníLucií odlišovala.Někde chodila jen jedna Lucie a strašiladěti. Jinde chodily příšemé zjevy, kobyly Perychty.Perychtaměla na hlavě králičíkůži,na těle obrácenýkožich, v zakrvácené ruce nůž a ve druhé škopek s hrachovinou. Za zimního večera nahaněly Perychty strach i dospělým. Lidé na Polomsku a Fýdecku vychfuí pravidelněod svátku svatéLucie po 12 dni,z.esvětnicezkoumatpočasí. Jaképočasí je v tyto dny, takovépočasíbudev následujících 12 měsíců.
Kam plujílodičkyze skořápek? Nejzábavnějšíštědrovďernízábavou našichpředkůbylo pouštění lodičekza skořapek vlašských ořechů, do kterých se dal zbytek zapálenésvíčky.Jakrnile zapá|ímesvíčkuve skořápce,musímevyslovit svépřanía pustitlodičkuna vodu. l) Když se lodičkyhnedpotopí,příští rok se vám nepovedepřílišdobře. 2)Když lodičkazůstaneu břehu,neěekávás příští rok nic nového. 3) Zůstane-liu břehu a ještěv nízhasnesvíčka, znamenáto, ževám nezá|eží na otázse,kteroujste položili. 4) Jestližese lodičkaběhemplavby potopí,z.ačnepříští rok zdánlivě úspěšrrě, ale vašíneuváŽenostíse míneúčirrkem. 5) Když lodičkapluje bok po boku s jinou, znamenáto upevněnílasky a přátelství. 6) Když se všeclurylodičkyna hladině semknoua utvořílcruh,znamená to bezproblémové soužitírodiny. j 7) JestliŽe ednaz lodičekzůstanemimo krulr,tak tentočlenrodirrupříští rok opustí: 8) Když lodičkadoplujeke břehu se zhaslousvíčkou, zap|atíteza dosažení svéhocílepřílišvysokoucenu. 9) Točí-lise lodičkav kruhu,znamenáto,žebudetenejistěpřešlapovat stále na místě. 10)Když vďe lodičkapotopíjinou, uskutečníte svéplány za každoucqnu. l1) V případě,Že lodičkanaberevodu,ale doplujek drulrému břelru, uskutečníte svéplány s odřenýrnaušilrra. Várroc Zdroj:Malá errcyklopedie
Zaiímavf tip na vánočnívÍzdobu Vanočníkytice PotŤebnfmateriál: B B tr B B CI B tr tr B B tr tr B tr B B B tr
o pniměru 17,5 crn,vysoky 5 crr\ lcvětinač zlatovespreji hmota (cihla velká 23 x 7,5 crrl vysoká l 1 cm) arartžnvasí matnékouleo pniměrrr7 cm 4 červené Zéernékoule o prúměru6 cm 14 matnj'ch tmavě červenj'chkoulí o pniměnr 4 cm 5 červenfchkoulí o prŮměru3 cm l5 plodťrmochně (lampionlry) 9 kusúskoŤice 10 sušenfchplátlni pomeranče 8 borovicovfch šišek 6 oranžovfch plstěnfch hvězdičeko pniměru 4 cm l0 matnj'chjablíček l0 vlďslcfch oŤechri l0 kouslcúanÝan hvězdiěka ze skofice o pniměru l0 cm věwičky zimostrázrr,t.rjg jedličky a tisu $áčekse zlatj,mi vlasy pevnj'drátek
Postup: l. Květináčpostfilcame z|atemve spreji a nechámejej poŤádně uschnout.Pak jej lyplníme hrnotou na aranžováru'kterou nechárneasi pŤesolrraj 2 cm pÍečnívat květinitče. A
na kousky á. větvičky nastŤítlarne 15 dlouhé crq svážemeje a pripevnímedrátkem. do Rovnoměrněje pak pŤipevníme hmoty na araÍĚování.K ukončení si nechámeněkolik věwiček stranou. t1)
J, VánočníkouličlqypŤidrátujeÍlle. Írrczivětvičlqy, Koule pak zastréíme zač,ináme vellcj'mi. Pak mezi ně malékouličky.Zkou|í zastrčíme by pak měla vzniknout pyramida. Ze|enévěwičky, kterévykukují
mezi koulemi,zlrrátímena "Ýšhl koulí. ro\měž 4. Mezi koule zastrčíme jablíčka' plátky larnpionlqy,ofi šky, pomeranče, šišky,z|atymdrátkem kousky skoŤice,plstěné svázané hvězdy, anyza hvězdvz kouslni skofice,kteroum žemepÍilepit tŤebalepicípistolí.Do mezi prostor vlepímepak ještěkousky zelenych větviček. p!
5. Zbytekzelenychvěwiěek zastrčíme dospodukolemokrajelrvětinátče, vytvofi tak lrrásnéukoněení. Dbáme na to, aby cel tvar zristal rouloměrny. roztáhnemea v malérn 6. Z|até,vlásky je rozdělímena kytici. množství
Banán..' Jestli máte v plánu zdravě jíst,měl by ve vašemnákupnímkošíkubanárrroztrodněskončit. je totižvíc... A ne jen jeden.Důvodů Zbaví vás navy odbourá stres PornriŽez kocoviny Zlepšíkvalitu vašich vlasri paměť PosílÍ-vaši Nahradí sladkosti ZaŽene hlad Pomťržes trávenírn Uspí vás
Kokos-mlékoialkohol Kokos je plodem kokosovépalmy a konzumujesejenomjeho mlékoa dužina. nápoj, Kokosovémlékoje tekutina z nastouhanédužinykokosu.Je to vfživnf a osvěžující kterf se pÍidavánapŤíkladdo kari omáěek. Dužina ie pojídá ěerstvá, sušenáa mletá. Mletá se dává napŤíkladdo cukroví.Ze sušené duŽinyse extrďrujeolej. Mizazkokosové palmy se zkvašujena alkoholickf nápojarak.
Ananas Ananas je tropické ovoce' plod ananasovníkupěstovanéhov iadě topickfch a teplejších subtopickjch zemí. Plod ízniká splynutím sousedníchbobulí, vznikajícíchze semeníkŮ jednoilivfch květú.Plody určenék pÍímému zpracováníse zbavujísvazku listú.Potése plátky se kompofují.Poškozené na plátky,lrÍeré loupají,zbavujíse centálníhostonkua Ťežou iožaclujíná kostičky,zricltž se pÍipravujeméněhodnotrf kompot.odpadlédrobnéčásti '" spolu se šlupkou a vnitŤnímistonky, stejně jako pŤílišpÍezráléexemplďe, se lisoviáním džusunebonektaru zbavujíšťávy,urěenék pŤípravěananasového Ananás obsahuje yitamíny skupiny B, vitamin C a betakarotena většinustopov1fchprvktl. Navíc je v něin méně známi látka brornelain, která má schopnost zlepšovatszickou 1 konnost, obnovovat svalové a kloubní tkáně. Ananas je tak díky bromelairru dokonce anabolikern a čistícíma detoxikačnímprostŤedkem. rván pŤírodrrím
PŤekvapteaupečte sami
