EVROPSKÝ PARLAMENT 2004
2009 Dokument ze zasedání
KONEČNÉ ZNĚNÍ A6-0373/2005 28. 11. 2005
ZPRÁVA o jmenování Vítora Manuela da Silvy Caldeiry členem Účetního dvora (C6-0343/2005 – 2005/0815(CNS)) Výbor pro rozpočtovou kontrolu Zpravodaj: José Javier Pomés Ruiz
RR\591732CS.doc
CS
PE 364.873v02-00
CS
PR_CNS_art101 OBSAH Strana NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU................................................... 3 PŘÍLOHA Č. 1: ŽIVOTOPIS VÍTORA MANUELA DA SILVY CALDEIRY ...................... 4 PŘÍLOHA Č. 2: ODPOVĚDI VÍTORA MANUELA DA SILVY CALDEIRY NA DOTAZNÍK ............................................................................................................................... 5 POSTUP ................................................................................................................................... 12
PE 364.873v02-00
CS
2/12
RR\591732CS.doc
NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o jmenování Vítora Manuela da Silvy Caldeiry členem Účetního dvora (C6-0343/2005 – 2005/0815(CNS)) Evropský parlament, – s ohledem na čl. 247 odst. 3 Smlouvy o ES a čl. 160b odst. 3 Smlouvy o Euratomu, podle nichž Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0343/2005), – vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu na své schůzi dne 24. listopadu 2005 vyslechl kandidáta Rady na člena Účetního dvora a posoudil kandidátovy odborné zkušenosti s ohledem na kritéria stanovená v čl. 247 odst. 2 Smlouvy o ES a v čl. 160b odst. 2 Smlouvy o Euratomu, – s ohledem na článek 101 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6-0373/2005), 1. souhlasí se jmenováním Vítora Manuela da Silvy Caldeiry členem Účetního dvora; 2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a informoval o něm Účetní dvůr, ostatní orgány Evropských společenství a orgány účetní kontroly členských států.
RR\591732CS.doc
3/12
PE 364.873v02-00
CS
PŘÍLOHA Č. 1: ŽIVOTOPIS VÍTORA MANUELA DA SILVY CALDEIRY
Narozen v Campo Maior (Portugalsko) v r. 1960. Ženatý, dvě děti. Vystudoval právo na Klasické univerzitě (Universidade Clássica) v Lisabonu. Absolvoval postgraduální studium v oboru evropských studií na Evropském institutu právnické fakulty Klasické univerzity v Lisabonu. Vysokoškolský pedagog na právnické fakultě Klasické univerzity v Lisabonu (1983–1984) a na Vysoké škole pro nová povolání (1996–1999). 1984-2000: působil jako pracovník finanční kontroly/ředitel (1989–1995) a náměstek generálního ředitele (1995–2000) na Ústřední finanční správě. Od roku 1995 v tomto úřadě zodpovídal za koordinaci finančních kontrol Společenství a systému vnitřní kontroly státní finanční správy. Byl předsedou meziresortního výboru pro koordinaci a kontrolu záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (1995–1999). Byl předsedou dozorčí rady zbrojní skupiny INDEPD – Indústrias e Participações de Defesa, S.A. (1994–1996) a členem společného výboru pro finanční kontrolu v Europolu (2002– 2004). Působil jako poradce u organizace OECD v rámci projektu SIGMA (Support for Improvement in Governance and Managament in Central and Eastern European Countries) a byl účastníkem misí, které pracovaly na ministerstvech financí v České republice (1997), v Polsku (1998) a v Estonsku (1999). Podílel se na práci celé řady pracovních skupin zaměřených na ochranu finančních zájmů Společenství a na boj proti podvodům. Byl členem portugalské delegace v poradním koordinačním výboru pro boj proti podvodům (COCOLAF) a podílel se na práci skupiny osobních zástupců ministrů financí zabývající se řádným hospodářským řízením (SEM 2000). Od března r. 2000 je členem Evropského účetního dvora, kde odpovídal až do konce roku 2001 za provádění kontroly bankovních činností v rámci EU, včetně Evropské centrální banky, a dále kontrol v ESUO, v Evropských školách, v decentralizovaných orgánech a v Zásobovací agentuře Euratomu. Od ledna r. 2002 je členem Účetního dvora, do jehož působnosti spadá prohlášení o věrohodnosti účetnictví (DAS), a je zpravodajem ke stanovisku Účetního dvora k jednotnému modelu auditu a k návrhu na vytvoření rámce vnitřní kontroly Společenství. V březnu r. 2005 byl zvolen doyenem skupiny CEAD (Coordination, Evaluation, Assurance, Development), v jejímž rámci odpovídá za horizontální auditorské činnosti. Je rovněž členem správního výboru Účetního dvora. Jako řečník vystoupil s příspěvky na různých konferencích a seminářích. Publikoval články týkající se problematiky veřejných financí, finanční kontroly a auditorské činnosti.
PE 364.873v02-00
CS
4/12
RR\591732CS.doc
PŘÍLOHA Č. 2: ODPOVĚDI VÍTORA MANUELA DA SILVY CALDEIRY NA DOTAZNÍK
Plnění povinností 1. Jaký je Váš názor na kritiku DAS, kterou Parlament vyjádřil ve své zprávě o udělení absolutoria za rok 2003 a v pracovních dokumentech k semináři o finančním řízení? Jako člen Účetního dvora, do jehož působnosti spadá DAS, jsem měl příležitost vysvětlit postoj Účetního dvora v záležitostech týkajících se DAS členům Výboru pro rozpočtovou kontrolu a obšírně je s nimi projednat; s panem T. Wynnem, zpravodajem pro udělení absolutoria za rok 2003, jsem potom měl příležitost je projednat do větších podrobností. Měl jsem rovněž tu čest vyjádřit svůj názor ohledně této záležitosti na semináři o finančním řízení, uspořádaném výše uvedeným výborem dne 4. října 2005. Domnívám se, že zpráva o udělení absolutoria za rok 2003, kterou Účetní dvůr podrobil důkladné a seriózní analýze, dostatečně zdůrazňuje klíčové téma týkající se DAS, a to otázku, zda monitorovací a kontrolní systémy na úrovni Společenství a na vnitrostátní úrovni poskytují Komisi dostatečné záruky, pokud jde o legalitu a řádnost podkladových operací. Pracovní dokumenty k semináři o finančním řízení, zejména ty, které předložil p. Wynn, zastávají podobné stanovisko. Připomínky ze strany Evropského parlamentu nepovažuji ani tak za kritiku, jako spíše za projev uznání Parlamentu za přínos, který kvalitativní přístup Účetního dvora poskytl. Ten je ovšem potřeba dále rozvíjet a brát při tom v úvahu specifické meze DAS, na něž bylo jasně poukázáno ve zprávě o udělení absolutoria. DAS musí být objektivní, odborně na výši a pojaté tak, aby je mohl použít orgán příslušný pro udělení absolutoria a další uživatelé. Nutností objektivity se však rozumí, že může pouze odrážet nálezy auditu prováděného Účetním dvorem ve faktických případech finančního řízení ve složitém a nesmírně rozsáhlém prostředí, jakým je Evropská unie. Podle čl. 248 odst. 1 Smlouvy Účetní dvůr předkládá Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a řádnosti podkladových operací, jež může být doplněno o specifické hodnocení jednotlivých částí rozpočtu. Jak jsem již sdělil Výboru pro rozpočtovou kontrolu, domnívám se, že společný názor na provádění tohoto článku Smlouvy by mohl přispět k jasnějšímu stanovení cílů tohoto úkonu. Má-li existovat přiměřená záruka legality a řádnosti podkladových operací, je zapotřebí provést hodnocení účinnosti monitorovacích a kontrolních systémů z hlediska řízení rizika nesrovnalostí. Jinak řečeno, je nezbytné stanovit, jak jsou tyto systémy účinné při prevenci, zjišťování a nápravě podstatných chyb. Jsem přesvědčen, že tento přístup zaručuje poskytování podrobnějších informací o fungování monitorovacích a kontrolních systémů a rizik, která je postihují, a může být skutečným přínosem pro uživatele DAS. Je tomu tak ze dvou hlavních důvodů. Zaprvé proto, že to umožňuje lépe pochopit rizika, RR\591732CS.doc
5/12
PE 364.873v02-00
CS
která postihují správu finančních prostředků Unie. Zadruhé proto, že poskytuje podrobnější informace o původu, povaze a finančním dopadu problémů, které nebyly zjištěny a/nebo u nichž nebyla provedena náprava prostřednictvím systémů a kontrol, a tak umožňuje zjistit, kde je zapotřebí provést zlepšení. V této linii postupoval Účetní dvůr při zdokonalování tohoto přístupu k DAS, jak již bylo objasněno ve zmiňovaných dokumentech. Účetní dvůr bude jistě pokračovat v rozvíjení tohoto přístupu, a vezme přitom v úvahu změny v oblasti kontrolní činnosti (zejména ty, které nás čekají po schválení scénáře pro rámec vnitřních kontrol Společenství), vývoj mezinárodních norem auditu a pochopitelně připomínky orgánu příslušného k udělení absolutoria, zejména Evropského parlamentu, které se týkají poskytování (ještě srozumitelnějších) informací o dosaženém pokroku a nutných zlepšeních.
2. Jak může Účetní dvůr přispět k utváření pozitivních představ o Evropské unii v očích evropských občanů? Existuje lepší způsob, jak předkládat zprávy Účetního dvora a jak je učinit pro veřejnost srozumitelnějšími?
Zprávy Účetního dvora musí být objektivní, odborně na výši a musí být pojaty tak, aby je mohli použít jejich uživatelé a evropská veřejnost obecně. Takové by měly být typické rysy práce jakéhokoli nezávislého veřejného kontrolního orgánu v demokratické společnosti. V tomto smyslu by měly zprávy Účetního dvora vyváženým způsobem odrážet nálezy jím provedených kontrol a vhodným způsobem zdůraznit zjištěné silné i slabé stránky, dosažený pokrok a nutná zlepšení. Pouze takto může Účetní dvůr plně vykonávat svoji úlohu finančního kontrolního orgánu a přispívat k utváření pozitivních představ o Evropské unii v očích evropských občanů, a zvýšit tak jejich důvěru ve fungování institucí na základě odpovědností, které jim uložila Smlouva. Avšak nutnost, aby zprávy Účetního dvora byly objektivní, znamená, že jejich sdělení není vždy přijímáno příznivě. Účetní dvůr má zájem nalézt lepší způsob oznamování nálezů jím prováděné kontrolní činnosti. Jeho práci musí porozumět nejen odborníci, ale také každý evropský občan, který o to projeví zájem. Takový je cíl Účetního dvora, který bude znamenat vypracování souhrnné politiky, aby mohly být podrobeny analýze potřeby hlavních uživatelů v kontextu účinných metod komunikace s cílem vytypovat oblasti, kde lze dosáhnout zlepšení, a využít nové komunikační prostředky (např. naše webové stránky).
3. Jaké by měly být hlavní rysy řádného finančního řízení v jakékoli veřejné službě? Řádné finanční řízení v jakékoli veřejné službě znamená zajištění správného a rentabilního využívání veřejných zdrojů vyčleněných na její činnost. Z tohoto důvodu musí být založeno na takovém modelu řízení, který zajistí náležité, hospodárné, účinné a efektivní využívání těchto zdrojů. PE 364.873v02-00
CS
6/12
RR\591732CS.doc
V tomto smyslu – a aby byl výčet pouze stručný – musí mít zásady řádného finančního řízení v jakékoli veřejné službě tyto základní rysy: jasně stanovené cíle, které umožní uskutečnit a plánovat poslání této veřejné služby; jednoznačně stanovené odpovědnosti, pokud jde o dosažení těchto cílů a o řízení lidských a finančních zdrojů; účinné vnitřní kontroly; spolehlivý informační a komunikační systém zahrnující souhrnné účty za přidělené zdroje a poskytující přesné, hodnověrné, kompletní a aktualizované informace, jehož cílem je neustálé monitorování finančních toků a dosažených výsledků; pravidelné hodnocení vykonané práce a možných rizik; předkládání účetních závěrek, ověřených nezávislým auditem, v náležité a transparentní podobě.
4. Účetní dvůr má podle Smlouvy pomáhat Evropskému parlamentu při výkonu jeho pravomocí při kontrole plnění rozpočtu. Jak byste charakterizoval své povinnosti týkající se podávání zpráv Evropskému parlamentu a zejména parlamentnímu Výboru pro rozpočtovou kontrolu? Pokud by Parlament vyzval Účetní dvůr, aby vypracoval zprávu o nějaké sféře vzbuzující pochyby, jak byste na takovou výzvu reagoval? Podle čl. 248 odst. 4 Smlouvy je Účetní dvůr nápomocen rozpočtovému orgánu při výkonu jeho pravomocí při kontrole plnění rozpočtu. V této souvislosti jsou zprávy Účetního dvora (výroční zpráva, prohlášení o věrohodnosti účetnictví, zvláštní zprávy) předkládány Evropskému parlamentu a jsou v něm projednávány, zejména pak v parlamentním Výboru pro rozpočtovou kontrolu. Stanoviska Účetního dvora mohou být rovněž předkládána tomuto výboru a být v něm projednávána, jako tomu bylo v případě stanoviska k jednotnému modelu auditu a v případě návrhu rámce vnitřních kontrol Společenství (stanovisko 02/2004). Předseda Účetního dvora také předkládá výše uvedenému výboru roční plán práce. Vzhledem ke stále užší spolupráci mezi oběma orgány uspořádaly Výbor pro rozpočtovou kontrolu a Účetní dvůr výroční schůze svých členů, aby posoudili předměty společného zájmu. Abych podal osobní důkaz o této spolupráci, mohu říci, že jsem po dobu svého funkčního období, a zejména jako člen Účetního dvora, do jehož působnosti spadá DAS, usiloval o navázání konstruktivního dialogu se členy Výboru pro rozpočtovou kontrolu, a zvláště se zpravodaji odpovědnými za zprávu o udělení absolutoria. Připomínky Parlamentu ke zprávám Účetního dvora, zejména ty, které se týkají projednávání absolutoria, jsou v Účetním dvoře předmětem podrobného přezkumu a mohou z nich vzejít nové kontroly a/nebo mohou být znovu stanoveny priority s přihlédnutím k víceletému plánu Účetního dvora a k jeho vlastní analýze rizik. V tomto kontextu členové Účetního dvora pečlivě zvažují veškeré požadavky na specifické kontroly vznesené Parlamentem.
RR\591732CS.doc
7/12
PE 364.873v02-00
CS
5. Jak jistě víte, Komise provádí v současné době revizi svého finančního nařízení. Jaké zlepšení by mohla tato změna přinést? Víte o nějakém? Finanční nařízení prošlo zcela nedávno radikální reformou. Přesto se domnívám, že probíhající revize by se měla ukázat jako užitečná, jelikož jejím cílem je další zjednodušení finančního řízení, opírající se o přesnější stanovení odpovědností a posílení ochrany finančních zájmů Evropské unie. Rovněž se domnívám, že hlavním prvkem, který může přispět k tomu, že revize bude opravdovým přínosem, je zavedení zásady efektivity vnitřních kontrol do rozpočtu, v souvislosti s minimálními podmínkami pro rámec vnitřních kontrol Společenství, které Účetní dvůr předložil ve svém stanovisku 2/2004. Revize finančního nařízení může být rovněž příležitostí k zamyšlení nad vývojem evropského kontextu v oblasti vnitřních kontrol po výsledcích scénáře pro rámec vnitřních kontrol Společenství. V tomto ohledu – a v rámci sdíleného řízení – by mohl být s výhodou dále vyjasněn a konsolidován systém prohlášení jednotlivých členských států, s nímž se počítá v návrzích nařízení na nové programové období (2007-2013).
6. Jakou roli by mohly sehrát vnitrostátní kontrolní úřady, aby pomohly zajistit řádné používání finančních prostředků ze zdrojů EU, které jsou čerpány v jejich zemích? Vnitrostátní kontrolní úřady členských států jsou nezávislými externími kontrolními orgány, které jsou ve vztahu k orgánům EU zcela nezávislé, což je zaručeno jejich organizačním řádem, vnitrostátními právními předpisy, Smlouvami a dalšími ustanoveními o plnění rozpočtu Společenství. Kromě toho výkon jejich mandátu nutně nezahrnuje systematické provádění činností zaměřených na finance Společenství. Ostatně, jejich zprávy jsou předkládány parlamentům členských států. Článek 248 Smlouvy stanoví: „Účetní dvůr a vnitrostátní orgány kontroly účetnictví členských států spolupracují se vzájemnou důvěrou při uznávání vzájemné nezávislosti“. Spolupráce je tedy dobrovolným nástrojem a uskutečňuje se v konkrétních akcích (rozpracování přístupů k auditu ze strany každé instituce s cílem co nejefektivněji uplatňovat mezinárodní normy auditu; provádění společných nebo souběžných kontrolních činností), pod záštitou kontaktního výboru, v němž zasedají předsedové nejvyšších kontrolních úřadů členských států spolu s předsedou Účetního dvora. Užší spolupráce s nejvyššími kontrolními úřady členských států je pro Účetní dvůr stále větší prioritou vzhledem k tomu, že decentralizace správy rozpočtu Unie směrem k vnitrostátním orgánům členských států a států přijímajících pomoc postupně přesunula těžiště monitorování, které provádí Účetní dvůr, do těchto států. S ohledem na tato omezení a na okolnost, že do sdílené správy finančních prostředků by bylo žádoucí zapojit vnitrostátní kontrolní úřady na základě přístupu sdílené kontroly a koordinovaných akcí, bude jedním ze způsobů, jak by tyto úřady mohly přispět ke kvalitě finančního řízení a ke správnému využívání finančních prostředků EU, provést vyhodnocení toho, do jaké míry jsou správní a řídící systémy v zemích, které jsou příjemci financování ze strany EU, funkční a jak zabezpečují řádné využívání těchto finančních prostředků. PE 364.873v02-00
CS
8/12
RR\591732CS.doc
V současné době, po předložení stanoviska Účetního dvora 2/2004 a po sdělení Komise, které se týká scénaře pro rámec vnitřních kontrol Společenství, projednávají vnitrostátní kontrolní úřady na příslušných fórech (kontaktní výbor), jakou podobu by mohl mít jejich příspěvek v této oblasti. Je však nutno konstatovat, že existuje zřetelný rozdíl mezi vnitřními kontrolami a externím auditem: orgány externího auditu nejsou součástí struktury vnitřních kontrol Společenství. Kromě toho, podle Smlouvy přísluší Účetnímu dvoru – a pouze jemu – předkládat souhrnné prohlášení o věrohodnosti účetnictví týkající se plnění rozpočtu Společenství.
7. Máte představu o jakýchkoli změnách vnitřní organizace Účetního dvora, které by mohly zefektivnit jeho fungování? Smlouva stanoví složení Účetního dvora a jeho kolegiální strukturu. Účetní dvůr ovšem také bedlivě sleduje vývoj všech faktorů, vnitřních nebo vnějších, jež by mohly přinést změny v jeho uspořádání a fungování. V této souvislosti Účetní dvůr nedávno (v prosinci 2004) přijal nový soubor vnitřních předpisů s cílem zvýšit účinnost své práce (v novém rámci EU s 25 členskými státy), urychlit rozhodovací procesy a umožnit pružnější správu vlastních prostředků. Tyto změny zahrnují vytvoření správního výboru, přisuzují větší úlohu auditorským skupinám a zavádějí postup rozhodování při plenárním zasedání, ať už s rozpravou, nebo bez ní. Tato opatření otevírají cestu případným budoucím úvahám o systému komor (s ohledem na Niceskou smlouvu) a větší specializaci na jednotlivé činnosti v rámci auditorských skupin. Účetní dvůr se rovněž rozhodl provést posouzení sebe sama založené na vzájemném hodnocení (tzv. peer review), jehož výsledek by mohl vést ke změnám jeho struktury v zájmu větší účinnosti. Nezávislost 8. Jak byste charakterizoval Vaši povinnost uchovat si nezávislost při plnění pracovních úkolů a jak si konkrétně představujete uplatnění této zásady v praxi? Čl. 247 odst. 4 Smlouvy stanoví, že členové Účetního dvora vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství. Při plnění svých úkolů nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce. Je to můj čestný závazek, který nelze odepřít a který jsem na sebe vzal v podobě slavnostní přísahy před Soudním dvorem, když jsem byl poprvé jmenován do Účetního dvora. Podle mého náhledu jsem se zavázal k těmto třem základním povinnostem: nepřijímat pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu; plnit úkoly člena Účetního dvora na základě naprosté objektivnosti a nepředpojatosti, pouze s přihlédnutím k obecným zájmům Evropské unie; RR\591732CS.doc
9/12
PE 364.873v02-00
CS
v osobním vystupování se držet zásady naprosté transparentnosti, integrity a mlčenlivosti, a to i poté, co přestanu vykonávat funkci člena Účetního dvora.
9. Mohl byste Evropskému parlamentu poskytnout podrobné informace o Vašich nedávných i současných podnikatelských aktivitách, finančních a politických zájmech a postojích a o jakýchkoli jiných závazcích, které by mohly způsobit střet s Vašimi budoucími povinnostmi? Je mi potěšením tyto informace Parlamentu poskytnout. Musím však sdělit, že nemám žádné podnikatelské, finanční nebo politické zájmy, ani nezastávám žádné postavení v těchto kruzích a nemám ani jakékoli jiné závazky, které by mohly způsobit střet s plněním mých pracovních povinností ve funkci člena Účetního dvora. K tomu bych chtěl dodat, že v souladu s kodexem chování, který platí pro členy Účetního dvora, jsem odevzdal jeho předsedovi při svém jmenování v roce 2000 prohlášení týkající se mých finančních zájmů a jmění a také činností mé manželky. Odborné zkušenosti 10. Charakterizujte laskavě hlavní stránky Vašich odborných zkušeností v oblasti veřejných financí, řídící činnosti nebo kontroly řídících činností. Od roku 1984 do roku 2000 jsem byl zaměstnán na Ústřední finanční správě jako pracovník finanční kontroly/ředitel (1989–1995) a náměstek generálního ředitele finanční správy (1995– 2000). Od r. 1995 jsem zodpovídal v tomto úřadě za koordinaci finančních kontrol Společenství a systému vnitřní kontroly státní finanční správy, kde mým hlavním úkolem bylo připravovat a koordinovat akce státní finanční správy v oblasti finanční kontroly zaměřené na vlastní zdroje Společenství, na záruční sekci Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Rovněž jsem zodpovídal za koordinování projektového týmu, který vypracoval Bílou knihu o vnitřním kontrolním systému ve státní finanční správě. V rámci své pracovní náplně jsem zastával funkci předsedy meziresortního výboru pro koordinaci a kontrolu záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (1995–1999) a podílel se na práci řady pracovních skupin zaměřených na ochranu finančních zájmů Společenství a na boj proti podvodům. Byl jsem členem portugalské delegace v poradním koordinačním výboru pro boj proti podvodům (COCOLAF) a podílel se na práci skupiny osobních zástupců ministrů financí zabývající se řádným hospodářským řízením (SEM 2000). Pokud jde konkrétně o činnost na poli finanční kontroly, byl jsem předsedou dozorčí rady skupiny INDEPD – Indústrias e Participações de Defesa, S.A. (1994–1996) a rovněž členem společného výboru pro finanční kontrolu v Europolu (2002–2004). V letech 1997 až 1999 jsem také působil jako poradce u organizace OECD v rámci projektu SIGMA (Support for Improvement in Governance and Managament in Central and Eastern PE 364.873v02-00
CS
10/12
RR\591732CS.doc
European Countries) a byl účastníkem misí, které pracovaly na ministerstvech financí v České republice, v Polsku a v Estonsku.
11. Pokud jste již pracoval jako člen Evropského účetního dvora, popiště laskavě Váš přínos ke zdokonalování řízení finančních toků v Evropské unii v době, kdy jste vykonával funkci člena Evropského účetního dvora. Od března roku 2000 jsem členem Evropského účetního dvora. Do mé působnosti spadal až do konce roku 2001 úsek kontrol bankovních činností v rámci EU, včetně Evropské centrální banky, kontrol v ESUO, v Evropských školách, v decentralizovaných orgánech a v Zásobovací agentuře Euratomu. Od ledna roku 2002 jsem členem Účetního dvora, do jehož působnosti spadá prohlášení o věrohodnosti účetnictví (DAS). V březnu 2005 jsem byl zvolen doyenem skupiny CEAD (Coordination, Evaluation, Assurance, Development), v jejímž rámci odpovídám za horizontální auditorské činnosti. Jsem rovněž členem správního výboru Účetního dvora. Jako člen Účetního dvora, do jehož působnosti spadá prohlášení o věrohodnosti účetnictví (DAS), jsem věnoval zvláštní pozornost otázce přístupů k provádění auditu s ohledem na vývoj v oblasti kontroly, zejména těch, které vyplynuly ze správní reformy Komise (vnitřní kontrolní systém a modernizace účetních závěrek), a také jsem bral v úvahu připomínky, které vznesl orgán udělující absolutorium. Jak jsem již řekl v odpovědi na první otázku, domnívám se, že současný kvalitativní přístup Účetního dvora poskytuje širokou škálu informací a je pro uživatele DAS přínosem. Měl jsem tu čest být zpravodajem ke stanovisku Účetního dvora k jednotnému modelu auditu a k návrhu na vytvoření rámce vnitřní kontroly Společenství (stanovisko 2/2004), jež představují, jak se domnívám, velký příspěvek ze strany Účetního dvora ke zdokonalování finančního řízení EU. Toto stanovisko mělo velkou odezvu a rozhodující vliv na přijetí sdělení Komise o scénáři pro rámec vnitřních kontrol Společenství.
12. Uvažoval byste o stažení Vaší kandidatury, pokud by stanovisko Parlamentu týkající se Vašeho jmenování členem Účetního dvora nebylo příznivé?
Doufám, že důvěra, kterou mi vyjádřil Parlament a zejména Výbor pro rozpočtovou kontrolu při mém prvním jmenování, mi bude dána znovu a že můj příspěvek ke zdokonalení finančního řízení EU bude rovněž přijat s uznáním. V každém případě jsem toho názoru, že příznivé stanovisko Parlamentu je nezbytné pro výkon pracovních povinností člena Evropského účetního dvora.
RR\591732CS.doc
11/12
PE 364.873v02-00
CS
POSTUP
Název Referenční údaje Právní základ Základ v jednacím řádu Datum konzultace s EP Příslušný výbor Datum postoupení Zpravodaj Datum jmenování Projednání ve výboru Datum přijetí Členové přítomní při závěrečném hlasování
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování
Iles Braghetto, Manolis Mavrommatis, Marcello Vernola
Datum předložení – A6
28.11.2005
PE 364.873v02-00
CS
Jmenování Vítora Manuela da Silvy Caldeiry členem Účetního dvora C6-0343/2005 – 2005/0815(CNS) čl. 247 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES a článek 160b Smlouvy o Euratomu článek 101 14.10.2005 CONT 27.10.2005 José Javier Pomés Ruiz 12.09.2005 24.11.2005 24.11.2005 Inés Ayala Sender, Herbert Bösch, Mogens N.J. Camre, Paulo Casaca, Lorenzo Cesa, Petr Duchoň, Szabolcs Fazakas, Umberto Guidoni, Hans-Peter Martin, Borut Pahor, José Javier Pomés Ruiz, Bart Staes, Margarita Starkevičiūtė, Kyösti Tapio Virrankoski Daniel Caspary, Joel Hasse Ferreira, Edit Herczog
12/12
A6-0373/2005
RR\591732CS.doc
