Čtrnáctideník RC Opava Číslo 7. Ročník IV. Vyšlo dne 21. 4. 2014
SLUŽBA NAD VLASTNÍ ZÁJMY
SERVICE ABOVE SELF
-------------------------------------------------------------------------------------
ZÁJMY
Nestěhují se pouze lidé, stěhují se také instituce, úřady, školy i spolky. Od dubna 2014 má Rotary club Opava nové sídlo. Jsou jím Středověké pivní sklepy, Hradecká 668/1, Opava.
1
2
PROJEKT, KTERÝ UČAROVAL Mirka Melecká
Ona ta písnička byla vlastně na světě dříve, než byl oficiálně ustanoven náš klub. První veřejná soutěž „projektu, který učaroval“ proběhla dne 5. února 2009 v sále Církevní varhanní konzervatoře v Opavě. Odtud jsou i následující dva historické snímky, připomínající, že i „Začarované písničce“ je pět let.
Jak jsme vlastně přišli k „ Začarované písničce“? Inspiroval nás neobvyklý hudební festival Zaczarowanej Piosekni im. Marka Grechuty, který probíhá v Krakově od roku 2005 a jehož cílem je pomoci talentovaným osobám se zdravotním postižením vstoupit na profesionální hudební scénu. Naše ZAČAROVANÁ PÍSNIČKA je soutěž ve zpěvu s hudebním doprovodem (klavír, kytara, varhany) pro občany s handicapem ve 2 kategoriích: 5-15 let, 15 let a více. Soutěžní odpoledne hodnotí odborná porota a každý soutěžící dle svého výkonu obdrží od pořadatelů dárek na památku. Začínali jsme s RC Ostrava International společně a vyhlásili oblastní kolo v Opavě. Oslovili jsme speciální školy Opavy a Ostravy, aby nominovali své nadšence. První vítězka již v roce 2009 Genny Ciatti společně ze zpěvačkou Gabi Goldovou odcestovala na festival a vyhrála Cenu poroty. Dnes tato slečna vystupuje v muzikálech v Praze v hlavních rolích muzikálu Děti ráje či Kapka medu pro Verunku. Toť slavný začátek…. Každým rokem jsme oslovovali více měst i škol, taktéž i Rotary klubů. Zapojili se i RC Uherský 3
Brod, RC Žilina, RC Ostrava. Jelikož zájemců o zpěv je stále čím dál více a ze širokého okolí, například z Opavy, Ostravy, Bzence, Oder, Prostějova, Brna, Frýdku-Místku, Nového Jičína, Šternberku, Valašského Meziříčí, Čadce a Nezamyslic, pořádáme každým rokem oblastní i finálové kolo. V roce 2012 zorganizoval RC Ostrava International oblastní kolo taktéž v Kopřivnici. Finále v květnu roku 2012 v prostorách Kulturního domu Petra Bezruče v Opavě se mimo jiné zúčastnil GSE Team D7570 včele s Mr. Dave Metz. Návštěvnost 250 osob nás posunula pro finále od roku 2013 do větších prostor kostela sv. Václava. Prostory potřebné ke konání akcí oblastního i finálového kola jsou nám, díky výjimečně dobré spolupráci s městem Opavou, pronajímány bez finančních poplatků.
O smyslu a prospěšnosti této akce by se daly popsat stohy papírů. Příjemná, záslužná, inspirující, dojemná i povzbudivá… píše Region Opavsko (16. 3. 2010) o naší akci. Začarovaná písnička vždy očaruje přítomné. Tento svou formou velice nevšední, leč obtížný projekt, spojuje dva odlišné světy. Svět nás zdravých a těch, kteří neměli tolik štěstí a možností při narození, případně i poté. Dáváme prostor a šanci jejich snům, i oni můžou vyjádřit radost písní a my můžeme být s nimi a při tom jim tleskat. A ten potlesk není jen holdem složeným jejich výkonu, ale je také vyjádřením obdivu a víry, že náš svět je v určité nespravedlnosti krásný a naše starosti jsou vedle těch jejich, tak trochu nicotné. Projekt, který nadchl široké okolí (od rodičů, učitelů, jejich přátel i další veřejnosti), byl taktéž uveden jako jedna z konkrétních činností při prezentaci ROTARY na vánočních trzích v Opavě. Od té doby občané Opavy s uznáním podporují náš projekt, například při tradičním prodeji vánočního punče. Každoročně s rozšiřující působností a novými účastníky se nám ozývají pracovníci či rodiče dalších sociálních zařízení a chtějí i oni ve svém působišti takovou soutěž 4
vytvořit. Jsou nadšeni atmosférou a radostí svých svěřenců. Projekt je především uskutečněním přátelství, příkladem posilování klubového i meziklubového dění, utváří image ROTARY na veřejnosti, je prezentován v místních médiích a slouží ku prospěchu občanského a kulturního rozvoje města Opavy. To také, především díky pochopení primátora, naše projekty s uznáním podporuje. (Z připravované publikace ROTARY CLUB OPAVA 1934-2014, která vyjde v červnu 2014)
Na loňské finále „Začarované písničky“ přijel v loňském roce i guvernér…. 5
DNES, V PONDĚLÍ VELIKONOČNÍM Včera, v neděli, jsme si připomněli „ Zmrtvýchvstání Páně“; dnes je druhý den velikonočního osmidenní. Někdy se též označuje jako Červené pondělí. Velikonoce jsou křesťany připomínány jako Kristovo vítězství nad smrtí. Současně však nelze od tohoto období oddělit tradice, jimiž si připomínáme konec zimy a příchod jara. Jedno druhé totiž nevylučuje. I jaro je ve znamení obnovy života. A tak se v pondělí chodí s pomlázkou. Když jsem zjistil, že datum tohoto vydání našeho časopisu vychází právě na Velikonoční pondělí, nejprve mě napadlo, že vydání o týden odsunu. Posléze jsem si řekl, že k tomu není žádný důvod. Ti, které ctíme, a které si v této době připomínáme, také nic neodsouvali někam, až na to bude čas, nebo příhodné podmínky. Současně jsem si uvědomil, že dnešní vydání je jakousi odezvou na pomyslnou pomlázku. Co tedy vložit do košíku čtenáře? Před nějakou dobou jsem pracoval na vydání knihy o životě dvou zajímavých mužů z jižních Čech. Jedním z nich byl řídící učitel Josef Bartuška (28. 5. 1898 - 9. 10. 1963), muž vzácný a úctyhodný. V pozůstalosti tohoto úžasného venkovského pana učitele jsem našel text, v němž vzpomíná na Velikonoce svého dětství. Tento text napsal v dubnu 1946, kdy se blížila padesátka jeho života, a měl již právo zevšeobecňovat. Páně učitelovy kouzelně napsané vzpomínky, protknuté pohybem tatínkových včel, evokují jeho dětství ve spojení se svátky velikonočními. Pokora, láska k rodnému místu, k lidem, k tradicím, to vše na nás z následujícího textu kouzelně působí. A tak přijměte prosím tento text, který by se mohl stát jakousi velikonoční pomlázkou. Třeba v něm každý z nás nalezne něco, co je uloženo v našich duších a pouze jsme na to již dávno zapomněli. I proto jsou Velikonoce. Abychom vzpomínali a připomínali si. PETR ANDRLE
ČLOVĚČE DOSPĚLÝ Kouzelné předjaří vešlo ve stopách sněhu do krajiny, nesouc nad sebou bílou plochu oblak, protrhanou jarním větrem, jejímiž děrami prokukovala jasná modř oblohy. V tomto prostoru větrných proudů přilétaly první vlašťovky, pozdravované pokřikem dětí a na zahradách s prvními pupeny odehrávaly se první půtky mezi vrabci a špačky o teplé závětří budek. Jaro sedmikrás blížilo se prožloutlými jívami a vrbové pruty, dostávající první mízu, stávaly se rájem kluků, kteří nastavovali záda teplým paprskům slunce a vyráběli první neumělé píšťalky. Ach, kde jste klukovská léta jarního okouzlení nad prvním motýlem, který se vznášel nad čupřinatými dětskými hlavami, chytán prsty ještě špinavými od jarní hlíny a lepkavé mízy prutů. Kde jste klukovská léta jarních píšťal, z nichž bylo lze vyloudit všechny signály dětských her a napodobit jimi hlasy ptáků, kteří z kraje jara ozývali se ostře a hlučně, protože prostor kolem byl ještě tichý po odcházející zimě a nebyl ještě naplněn ostrou škálou zvuků, které se v něm rozprostřely až později. A když slunce už se rozhodlo zvyšovat svůj oblouk nad šířkou krajiny a první jarní úplněk rozeklenul modrou báň noční oblohy do jasné třpytivosti hvězd, už dozrávaly zelené ratolesti pro průvody Květné neděle. To už se blížil velikonoční týden s jarními přeháňkami nad vonícími záhony macešek a fialek. Tehdy jsi také ty, člověče dospělý a málomluvný, nadobro zahrabaný do své práce, vzpomněl, jak jsi v klukovských letech vyšplhal na půdu a v zaprášeném trámoví lovil svou loňskou řehtačku, prohlížeje si ji ze všech stran, je-li schopna čestně se umístit v chóru řehtaček celé klukovské družiny. 6
Dnes si již jen matně vzpomínáš na nešikovné zákroky tupé kudly, kterou jsi spravoval nedostatky tohoto velikonočního nástroje, který svým hlasem musí nahrazovat krůpěje zvonu, na několik dní mlčícího. Ale ta krása, když jsi nasadil kolík a upevnil držadlo a potom řehtačku roztočil. Zahřmělo to na malém dvorku, pod třešničkou bíle rozpuklou mladostí prvních květů. A vedle v sousedství už kamarád ladil svou řehtačku a první duet zabučel zahradami nesmělou větou, podobnou zvětšenému zvuku dvou čmeláků, řadících se k pochodu mezi hlavičky jetele. A to už se řadili kluci sami k pochodu, který vedl přes Zelený čtvrtek a Velký pátek a byl znamenán barvami vajíček, které se doplňovaly barvami kuliček harašících v přeplněných kapsách. Snad jsi už zapomněl dnes, když jsi prožil dvě strašné války, na okouzlení, když jsi ratolestí kropil hnědá pole a průvan mezi oblaky, sám bývalý a nepatrný v úžasné hloubce vesmíru. A vzpomeň si jen, jak zněla tvoje řehtačka v jednotvárném chóru drnčícího dřeva, mezi širokými úsměvy klukovských obličejů, pokropených pihami jarního slunce. Jen si vzpomeň, jak jsi byl pyšný, že zastupuješ svým nástrojem dunění zvonu a jak jeho hlasem zvěstuješ hospodyním nad dížemi a prachovým těstem, že je poledne. Že je poledne požehnaných svátků jara a hospodyně měchačkou žehná kynoucí těsto mazanců a usmívá se na bílou hojnost, nezapomínajíc umoučněnou rukou podat vajíčko pilným koledníkům. Tak jsi tenkrát běhal zástupem a netrpělivě čekal na čas zvonu, který musíš zastoupit, procházeje blíže kostela, z něhož zněly přísné a baladické melodie, bez slavnostních varhan, kdy Velký pátek byl předznamenán babiččiným nebeklíčem, rozevřeným na stránce o ukřižování. Dnes jsi zvedl hlavu od práce a díváš se, jak stejně ježatí a pihovatí kluci roznášejí pohodu řehtaček mezi stráněmi jara a fialek. Ti kluci jsou plni jara a veselosti, obrušující neohebný jazyk velikonočními říkadly. Jsou plni klukovské jistoty, že bez nich by velikonoce nebyly celé, zapomněli už, že před rokem houkaly sirény a chladný prst smrti rýsoval oblohou čáru zmaru a konce. Ty si vzpomínáš, že blízko velikonoc, blízko biblického Velkého pátku leží velké ukřižování tvé vlasti a tvého národa. Ale tam vedle toho Velkého pátku, blízko, blizoučko je vzkříšení. A to už se končila i klukovská povinnost. Ach vzpomínáš si toho teplého závětří u plotu, kde vyrážely první jasné zeleně lilií, a žluť petrklíčů závodila v jasu se žlutí buclatých housátek? Tam ti rostla na klíně hromádka pískově jasných vajíček, s buchtami okatými hrozinkami, s několika korunami, které se leskly na jarním slunci a byly tvoje. Jen si vzpomeň, ty člověče velký a nemluvný, který jsi prožil tolik zlého, od vyděšení nad zastavujícím autem až po chvíli, kdy prst seděl na spoušti revolveru revoluce, vzpomeň si na den vzkříšení, kdy jsi trhal hrstě kadeřavého osení, jímž si barvil vajíčka na zeleno, na žluté plátky cibule, která vajíčka zobrazila do tónů starého zlata. Vzpomeň si na maminčin úsměv, jímž doplnila vroucí červeň v hrnci, do něhož pak kladla vajíčka, aby jasná barva třešní doplnila tvou pomlázku do barevné trojice. A pak bylo ticho. Tatínek odešel na návštěvu ke včelám, které bzučely v přívalu jasného světla a těžce dopadaly na česna, oslněny jasnou žlutí pelu a slunce. Vlašťovky donosily poslední peříčka na své jarní hnízdo, holubi zakroužili nad komínem, z něhož unikaly poslední pramínky teplého kouře, a les sem dýchl teplou vlnu pryskyřice. A v této chvíli udeřil zvon o hlubinu ticha. První a druhý dominanta a tercie zněly chvíli písňově, už se přidal nejhlubší zvon svou kvintou a D dur akord se rozezvučel jasnou domovinou. Lesklé hřbety mazanců, požehnané křížem, pukaly pod závojem cukru a jejich vůně se předháněla s jarními fialkami. Na to si vzpomeň, člověče dospělý a bručavý, na ten den velikonočního ticha, v němž jsi slyšel praskot pupenů na hladkých větvích jara. Na ten den okouzleného dětství, i na to, jak jsi uložil zase řehtačku za trám, abys ji příštího jara zase spravoval. Zapomeň na chvíli na svou důležitost a nestyď se, když budeš svým neohebným basem v závětří mezi šeříkem a rebarborou recitovat s jasnými hlasy dětí velikonoční říkanku. A potom, potom jdi na chvíli na návštěvu ke včelám. 7
VYPISUJEME KRÁTKODOBOU FOTOGRAFICKOU SOUTĚŽ PRO NAŠE ČTENÁŘE OVLÁDAJÍCÍ UMĚNÍ FOTOGRAFICKÉ (více na další straně)
8
Jak jste si již mohli přečíst, náš klub připravuje Na červen tohoto roku vydání publikace s názvem „ROTARY CLUB OPAVA 1934 – 2014“. Na dvou stech stranách této publikace podobně popíšeme historii našeho klubu založeného v roce 1934, v níž vzpomeneme i význačných osobností předválečné Opavy. Současně popíšeme činnosti RC Opava v době po druhé světové válce a jeho nucený zánik. Nu a v neposlední řadě bude více než polovina obsahu patřit popisu našich aktivit za posledních pět let, od našeho třetího znovuzrození. Snímek na předchozí straně není těžké identifikovat. Je pohledem na Hlásku, na dnešní opavskou radnici. Byl pořízen přesně v roce 1934, tedy v roce založení RC Opava. Rádi bychom ho dali na první stranu obálky zamyšlené publikace, avšak na zadní stranu této knihy bychom potřebovali snímek současný, tedy z roku 2014, vytvořený pokud možno ze stejného místa, ze stejného úhlu a v přibližně stejné velikosti záběru. Kde asi fotograf v roce 1934 stál, není těžké uhodnout. Přesto nejde o úkol lehký. Proto časopis OPAVSKÝ ROTARIÁN vyhlašuje soutěž o kvalitní současný snímek pokud možno přesně odpovídající snímku z roku 1934 výše otištěnému. Jméno vítěze, pokud s tím bude souhlasit, zveřejníme v připravované knize a fotografii použijeme na obálku naší rotariánské publikace, která vyjde asi v prvním červnovém týdnu tohoto roku. A ještě prosba. Jsou jistě dobří fotografové, kterým se náš list do rukou nedostane. Víte-li o někom takovém, zprostředkujte mu prosím informaci o naší soutěži. Je docela možné, že právě ON se stane budoucím vítězem. Fotografii potřebujeme nejdéle do 12. května 2014. Jsou na to tedy ještě tři neděle. Stačí je poslat na adresu redakce v rozlišení 300 dpi a 2840 pixelů. Takže chutě do toho.
9
RODINNÁ ROTARIÁNSKÁ REKLAMA:
10
PRO NAŠE PŘÁTELE A PŘÍZNIVCE V MÍSTĚ A V REGIONU (PŘÍPADNĚ I JINDE) je k dispozici nová služba
RRR (RODINNÁ ROTARIÁNSKÁ REKLAMA)
Zájemci o komerční reklamu týkající se podnikatelských aktivit našich členů a rotariánů z regionu mají k dispozici stránky OPAVSKÉHO ROTARINÁNA zcela zdarma. Stačí poslat podklady na adresu redakce. Pokud se sami rozhodnete reklamu zpoplatnit (dle vlastního uvážení) je to možné. Zašleme fakturu za zveřejnění. Takto získané prostředky budou použity mimo jiné také na krytí režie vydávání tohoto listu. Konkrétní využití takto získaných prostředků bude v určitých časových intervalech veřejně oznámeno.
OPAVSKÝ ROTARIÁN čtrnáctideník RC OPAVA. IV. ročník. Vychází každé druhé pondělí v nakladatelství a vydavatelství MORAVSKÁ EXPEDICE®. Odpovědný redaktor: Petr Andrle. Adresa vydavatele: Růžová 14, 746 01 Opava (
[email protected] ). Adresa redakce: Petr Andrle, Čeladná 711, 739 12 Čeladná. Tel.: +420 558 431 835; mobil: +420 724 100 646; e-mail:
[email protected] (další možné spojení e-maily pro případ výpadku sítě –
[email protected] ;
[email protected] ;
[email protected]) Toto číslo 7/2014 vyšlo dne 21. března 2014.
11