No title

Komplexní inovace výuky práva pro moderní společnost reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0080

OBECNÁ ČÁST SOUKROMÉHO PRÁVA 2 – ZKOUŠKA, 11. 7. 2011

…………………………………… Jméno, příjmení Zadání: Výlet na Kokořín Za parných červnových dní dvacetiletý student Pepa pojal myšlenku, že by se chtěl o prázdninách na kole zajet podívat na hrad Kokořín. Jenže neměl žádné kolo. Dohodl se tedy se svým stejně starým kamarádem Oldou, že mu kolo koupí. Pepa vyhotovil a předal Oldovi písemnou plnou moc, kde Oldu „zmocňuje ke všem právním úkonům v souvislosti se zakoupením jízdního kola“. Přičemž Pepa kladl Oldovi na srdce, že kupní cena kola nesmí přesáhnout 5.000,- Kč. Olda se z nástěnky v supermarketu dozvěděl, že Adam prodává své kolo za 6.000,Kč. Olda jako zástupce Pepy tak zaslal o tři roky mladšímu Adamovi e-mail, že „nabízené kolo kupuji, ale 6.000 Kč je moc peněž“. Když se druhý den Adama a Olda setkali, Oldovi kolo připadalo jako výhodná koupě a pro Pepu ideální vozidlo, jelikož bylo v dobrém stavu. Olda předložil Adamovi plnou moc od Pepy a kolo nakonec zakoupil za 5.500,- Kč. Adam mu dál ještě nabídl zelený batoh za 500,- Kč. Olda viděl příležitost výhodně a levně vybavit Pepu na výlet a zakoupil jménem Pepy kromě kola i tento zelený batoh. Olda si batoh i kolo odnesl, aniž se s Adamem umluvili, kdy budou dohodnuté kupní ceny zaplaceny. Když se Pepa dozvěděl, jak výhodně mu Olda nakoupil, prohlásil, že „jasně jsem ti řekl, že kolo, které je dražší než 5.000,- Kč nechci a žádný batoh taky ne“. Uprostřed jejich dohadováním nad zakoupenými věcmi nechali bez povšimnutí ležet na zemi zelený batoh, kterého si však všimla jejich kolemjdoucí „kamarádka“ Lída (16 let). Lídě se batoh moc líbil a odkráčela si s ním domů.

ÚKOL: Zkoumejte jednotlivé nároky. Případnými nároky na náhradu škody se nezabývejte! Skutečnosti, které ze zadání nevyplývají, neexistují.

Možné nároky:

I. Adam by mohl mít nárok vůči Pepovi na zaplacení kupní ceny ve výši 5.500,- Kč na základě kupní smlouvy na jízdní kolo podle § 2079 odst. 1 OZ. A. Vznik nároku


Aby mohl vzniknout nárok Adama na zaplacení kupní ceny ve výši 5.500,- Kč za kolo podle § 2079 OZ, muselo být platně učiněno právní jednání - uzavřena kupní smlouva, jejímž nepřímým předmětem je jízdní kolo prodávané za úplatu ve výši 5.500,- Kč, a tato kupní smlouva musela být uzavřena mezi Adamem na jedné straně jako prodávajícím a Pepou na straně druhé jako kupujícím.

1. Existence řádného zmocnění k právnímu jednání a) Dle § 441 OZ je možné se dát při právním jednání zastoupit člověkem nebo právnickou osobou. Zmocnitel udělí za tímto účelem plnou moc zmocněnci, v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění. b) Ze zadání vyplývá, že se Pepa dohodnul se svým kamarádem Oldou, že mu jako jeho zástupce pro něj zakoupí kolo. Uzavřeli tedy mezi sebou ústní formou dohodu o zastoupení. Pepa dále vyhotovil a předal Oldovi písemnou plnou moc, kde jej „zmocňuje ke všem právním úkonům v souvislosti se zakoupením jízdního kola“. Písemně musí být plná moc udělena jen v případě, že je třeba, aby právní jednání bylo učiněno v písemné formě (§ 441 odst. 2 i.f. OZ). a dále v případě, že se netýká jen určitého právního úkonu (§ 441 odst. 2 OZ). Požadavek formy je tedy splněn. c) Pepa měl 20 let a měl tedy plnou svéprávnost dle § 30 OZ. Ze zadání neplyne, že by byl Pepa ve své způsobilosti omezen rozhodnutím soudu dle § 56 OZ. Olda měl 20 let a měl tedy svéprávnost dle § 30 OZ. Ze zadání neplyne, že by byl Olda ve své způsobilosti omezen rozhodnutím soudu dle § 56 OZ. Pepa byl tedy způsobilý nechat se smluvně na základě dohody o zastoupení zastoupit a Olda byl plně způsobilý své zástupčí oprávnění vykonávat.

2. Existence právního jednání (smlouvy) K uzavření smlouvy je zapotřebí nabídka a její přijetí oblátem. Nabídka a) projevení nabídky Nabídka je podle § 1732 odst. 1 OZ právní jednání směřující k uzavření smlouvy, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Adamův inzerát na nástěnce v supermarketu ohledně prodeje kola za stanovenou cenu není určen jedné nebo více určitým osobám a nejedná se tedy o návrh na uzavření smlouvy, ale jen o výzvu k podání návrhu (invitatio ad offrerendum) (viz § 1733 OZ). b) dojití nabídky


Nabídka působí vůči adresátovi od okamžiku, kdy mu dojde (§ 570 odst. 1 OZ). Petr ji zaslal na emailovou adresu Adama. Projev vůle dojde adresátovi, když se dostane do prakticky výlučné sféry vlivu adresáta. Emailová schránka náleží do sféry vlivu majitele. Doručením Adamovi do emailové schránky mu Pepova „nabídka“ došla. Pozor - § 573 OZ! c) esentila negotii Návrh na uzavření kupní smlouvy musí obsahovat objektivně i subjektivně podstatné kusy obsahu kupní smlouvy. Objektivně podstatnými kusy obsahu kupní smlouvy je určení předmětu koupě a kupní ceny (§ 2079 odst. 1). Návrh však neobsahuje určení kupní ceny a je pravděpodobně i co do určení předmětu koupě neurčitý. Nejedná se tedy o platný návrh na uzavření smlouvy, ale opět pouze o výzvu k podání návrhu. Uzavření smlouvy Ze zadání vyplývá, že k nabídce došlo na osobním jednání Adama a Oldy druhý den. Přijetím je podle § 1740 odst. 1 OZ včasné prohlášení učiněné osobou, které byl návrh určen, přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Akceptace musí obsahově zcela odpovídat z hlediska obsahu nabídce (1740 odst. 2 OZ). Pokud je oferta a akceptace učiněná ústně, je vůči druhému účinná okamžikem, kdy mu dojde, tedy při osobním setkání prakticky okamžitě. Ze zadání lze vzít za zjištěné, že mezi Adamem a Pepou zastoupeným Oldou došlo ke smluvnímu konsensu ohledně konkrétní individuálně určené věci – jízdního kola za kupní cenu 5.500,- Kč a smlouva vznikla. Zákon pro uzavření kupní smlouvy na movitou věc v tomto případě nevyžaduje písemnou formu a písemná forma nebyla dohodnuta ani stranami. Požadavek formy právního jednání byl proto splněn. Objektivně podstatnými kusy obsahu kupní smlouvy je určení předmětu koupě a kupní ceny. Předmět koupě byl dostatečně specifikován a individualizován. Kupní cena byla rovněž specifikována ve výši 5.500,- Kč. Ke vzniku kupní smlouvy není vyžadováno zaplacení kupní ceny, ani předání a převzetí předmětu koupě. 3. Absence jiných vad smlouvy Kontraktační způsobilost: Olda měl 20 let a měl tedy svéprávnost dle § 30 OZ. Ze zadání neplyne, že by byl Olda ve své způsobilosti omezen rozhodnutím soudu dle § 56 OZ. Olda byl kontraktačně způsobilým. Adam měl 17 let. Dle § 31 OZ lze dovodit, že prodej kola za 5.500,- Kč je právním jednáním, které je přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající nezletilých ve věku 17 let (z objektivního hlediska). Prodej kola je právním jednáním, jehož právní následky je sedmnáctiletá osoba schopna bez problémů posoudit. Ze zadání nevyplývají žádné skutečnosti odůvodňující objektivní hledisko subjektivně s ohledem na Adama jakkoliv korigovat. Adam je proto způsobilý smlouvu uzavřít. Jiné vady smlouvy ze zadání nevyplývají. 4. Právní relevance pokynu zmocnitele zmocněnci Aby práva a povinnosti z jednání zástupce vznikla přímo zmocniteli, musí dle § 436 odst. 1 OZ vyplývat z právního jednání, že někdo jedná za někoho jiného a zmocněnec musí jménem


zmocnitele jednat v mezích oprávnění jej zastupovat. Přičemž pokyny dané zmocněnci, které nevyplývají z plné moci, dle § 447 OZ nemají vliv na právní účinky jednání, ledaže by musely být známy osobám, vůči kterým zmocněnec jednal. Ze zadání vyplývá, že bylo zřejmé, že při uzavírání kupní smlouvy Olda vystupoval od prvního e-mailového kontaktu s prodávajícím jako „zástupce Pepy“. Právní jednání tak činil jménem zmocnitele a to zřetelně vyplývalo i z učiněného právního jednání i přeložené plné moci. V předložené plné moci byl Olda zmocněn „ke všem právním úkonům v souvislosti se zakoupením jízdního kola“ (falsa demonstratio non nocet). Uzavření kupní smlouvy na jízdní kolo bylo právním jednáním v mezích tohoto oprávnění, přičemž v plné moci nevyplývaly žádné další pokyny ohledně jeho ceny, barvy, funkčních vlastností apod. Zástupce tedy jednal při uzavírání smlouvy v mezích jemu udělenému oprávnění. Pokyn Pepy, že kupní cena nesmí přesáhnout 5.000,- Kč je ve smyslu § 447 OZ pokynem, který nevyplývá z plné moci (tzv. vnitřní instrukce). Ze zadání nevyplývá, že by se jednalo o skutečnost, která by byla Adamovi známá, resp. musela být známá. Adam se o tomto dozvěděl až poté, co již byla kupní smlouva uzavřena a nikoliv při uzavírání smlouvy, což je okamžik pro posouzení rozhodující. Tento pokyn ohledně ceny tak nemá vliv na právní účinky jednání v zastoupení – kupní smlouvy a vůči Adamovi tak je bez významu (svoji relevanci však může mít ohledně případných nároků mezi zástupcem a zastoupeným). 5. Splatnost kupní ceny V kupní smlouvě nebyla dohodnuta splatnost kupní ceny. Předmět koupě již byl předán. Dle § 1958 odst. 2 OZ je dlužník povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu, poté co byl věřitelem kdy byl o plnění věřitelem požádán. Vznik nároku je tak podmíněn tím, že Adam Pepu ke splnění jeho dluhu vyzve. Může tak učinit jakoukoliv formou, lze i podáním žaloby k soudu. Dílčí závěr: Adam by mohl mít vůči Oldovi nárok na zaplacení peněžité částky ve výši 5.500,Kč na základě kupní smlouvy na jízdní kolo podle § 2079 OZ, když vznik tohoto nároku je podmíněn učiněním výzvy k splnění dluhu podle § 1958 odst. 2 OZ. B. Absence zániku nároku K tomu, aby Adam měl vůči Pepovi nárok z uvedené kupní smlouvy, je třeba, aby jeho nárok později nezaniknul. Nejsou zjevné žádné okolnosti, ze kterých by vyplýval zánik Adamova nároku. C. Prosaditelnost nároku Nárok Adama na zaplacení kupní ceny by musel být prosaditelný. Ze zadání však žádná skutečnost, která by následně bránila prosaditelnosti Adamova nároku. D. Závěr Adam má vůči Pepovi nárok na zaplacení peněžité částky ve výši 5.500,- Kč na základě kupní smlouvy na jízdní kolo podle § 2079 OZ, když vznik tohoto nároku je podmíněn učiněním výzvy k splnění dluhu podle § 1958 odst. 2 OZ.


II. Adam by mohl mít nárok vůči Oldovi na zaplacení kupní ceny ve výši 500,- Kč na základě kupní smlouvy na batoh podle § 2079 OZ.

A. Vznik nároku Aby mohl vzniknout nárok Adama na zaplacení kupní ceny ve výši 500,- Kč za zelený batoh podle § 2079 OZ, muselo být platně učiněno právní jednání - uzavřena kupní smlouva, jejímž nepřímým předmětem je zelený batoh prodávaný za úplatu ve výši 500,- Kč, a z této kupní smlouvy musel být zavázaný Adam na jedné straně jako prodávající a Olda na straně druhé jako kupujícím. Jelikož Olda při uzavírání smlouvy vystupoval jako zástupce Pepy, je nutné, aby zde nebylo dáno oprávnění jednat nebo toho oprávnění bylo překročeno a kumulativně dána absence dodatečného schválení osobou, za níž bylo takto nezmocněně jednáno.

1. Existence právního jednání (smlouvy) K uzavření smlouvy je zapotřebí nabídka a její přijetí oblátem. a) projevení nabídky podle § 1732 odst. 1 OZ právní jednání směřující k uzavření smlouvy, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Adamů nabídl zelený batoh za 500,- Kč. Adamova nabídka je určena Oldovi jako zástupci Pepy jako konkrétní osobě a je projevem vůle uzavřít kupní smlouvu. Návrh na uzavření kupní smlouvy musí obsahovat objektivně i subjektivně podstatné kusy obsahu kupní smlouvy. Objektivně podstatnými kusy obsahu kupní smlouvy je určení předmětu koupě a kupní ceny. Oba požadavky návrh obsahuje (zelený batoh, 500 Kč). b) Přijetí nabídky (akceptace) Přijetím je podle § 1740 odst. 1 OZ včasné prohlášení učiněné osobou, které byl návrh určen, přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Akceptace musí obsahově zcela odpovídat z hlediska obsahu nabídce (1740 odst. 2 OZ). Pokud je oferta a akceptace učiněná ústně, je vůči druhému účinná okamžikem, kdy mu dojde, tedy při osobním setkání prakticky okamžitě. Ze zadání lze vzít za zjištěné, že mezi Adamem a Oldou jako „zástupcem“ Pepy došlo ke smluvnímu konsensu ohledně konkrétní individuálně určené věci – zeleného batohu za kupní cenu 500,- Kč a smlouva vznikla. Zákon pro uzavření kupní smlouvy na movitou věc v tomto případě nevyžaduje písemnou formu a písemná forma nebyla dohodnuta ani stranami. Požadavek formy byl proto splněn.


Objektivně podstatnými kusy obsahu kupní smlouvy je určení předmětu koupě a kupní ceny. Předmět koupě byl dostatečně specifikován a individualizován. Kupní cena byla rovněž specifikována ve výši 500,- Kč. Ke vzniku kupní smlouvy není vyžadováno zaplacení kupní ceny, ani předání a převzetí předmětu koupě.

2. Absence jiných vad smlouvy Kontraktační způsobilost: viz čl. I. A) bod. č.3. 3. Absence oprávnění zástupce a absence dodatečného schválení Podle § 440 OZ překročí-li zmocněnec při jednání své oprávnění jednat za zmocnitele nebo jedná-li někdo za jiného bez plné moci, je z tohoto jednání zavázán sám. Ze zadání vyplývá, že na zakoupení zeleného batohu se nevztahuje dohoda o zastoupení mezi Pepou a Oldou ani toho oprávnění není dáno udělením plné moci. Jedná se tak o nezmocněné jednatelství, kdy Olda jednal za jiného bez dohody o zastoupení. Když se Pepa dozvěděl, že bylo za něj jednáno ohledně koupě zeleného batohu, jednání neschválil a vyjádřil s ním nesouhlas adresovaný Oldovi i Adamovi. 4. Splatnost kupní ceny V kupní smlouvě nebyla dohodnuta splatnost kupní ceny. Předmět koupě již byl předán. Dle § 1958 odst. 2 OZ je dlužník povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu, poté co byl věřitelem kdy byl o plnění věřitelem požádán. Vznik nároku je tak podmíněn tím, že Adam Pepu ke splnění jeho dluhu vyzve. Může tak učinit jakoukoliv formou, lze i podáním žaloby k soudu. Dílčí závěr: Adam by mohl mít vůči Oldovi nárok na zaplacení kupní ceny ve výši 500,- Kč na základě kupní smlouvy na zelený batoh podle § 2079 OZ, když vznik tohoto nároku je podmíněn učiněním výzvy k splnění dluhu podle § 1958 odst. 2 OZ.

B. Absence zániku nároku K tomu, aby Adam měl vůči Oldovi nárok z uvedené kupní smlouvy, je třeba, aby jeho nárok později nezaniknul. Nejsou zjevné žádné okolnosti, ze kterých by vyplýval zánik Adamova nároku. C. Prosaditelnost nároku Nárok Adama na zaplacení kupní ceny by musel být prosaditelný. Ze zadání však žádná skutečnost, která by následně bránila prosaditelnosti Adamova nároku. D. Závěr Adam má vůči Oldovi nárok na zaplacení kupní ceny ve výši 500,- Kč na základě kupní smlouvy na zelený batoh podle § 2079 OZ, když vznik tohoto nároku je podmíněn učiněním výzvy k splnění dluhu podle § 1958 odst. 2 OZ.


III. Olda by mohl mít nárok vůči Lídě na vydání zeleného batohu podle § 1040 odst. 1 OZ. A. Vznik nároku K tomu, aby vznikl nárok Oldy, by zelený batoh musel být věcí, Olda by musel být jeho vlastníkem, Lída by musela mít batoh u sebe bez právního důvodu. 1. Právní povaha batohu Věc v právním smyslu - § 489. Batoh je hmotný předmět, který je ovladatelný a užitečný a rozdílný od osoby a splňuje tak podmínky pro věc v právním smyslu. Jedná se o věc movitou, a contrario vymezení nemovité věci v § 498 odst. 1 a 2 OZ. Zelený batoh splňuje uvedená kritéria a je věcí (movitou) v právním smyslu. 2. Oldovo vlastnictví batohu V zadání je uvedeno, že s ohledem na závěry ohledně uzavřené kupní smlouvy (viz nárok II.A.1,2,3) je zavázán jako kupující z této smlouvy. Má tak dle § 2079 OZ prodávající předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupující povinnost předmět koupě převzít. Olda se stal vlastníkem věci účinností samotné smlouvy (konsenzuální princip; učení o modu a titulu, resp. autonomie vůle) s ohledem na neexistenci odlišného ujednání dle § 1099 OZ. 4. Existence právního důvodu užívání batohu Lídou V daném případě Lída s batohem odešla domů a je nepochybné, že věc má ve své moci a ze zadání nevyplývá žádná skutečnost, že by k věci měla nějaké právo (věcné, obligační). Ze zadání lze dovodit, že Lída si odnesla batoh domů proto, aby ho užívala jako vlastník (batoh si odnesla proto, že se jí moc líbil a je proto možné učinit závěr, že ho chtěla užívat pro vlastní potřebu). Lze tedy uzavřít, že se stala držitelem batohu. S ohledem na okolnosti lze její držbu kvalifikovat jako držbu neřádnou (Lída se ujmula držby bezprostředně, ale rušila tím cizí držbu), nepoctivou (Lídě muselo být z okolností případu zřejmé, že právo, které začala vykonávat, jí nenáleží), avšak pravou (nabytí držby nebylo doprovázeno ani násilím, svémocí, lstí či výprosou). Nálezem věci nedochází k přechodu práva dle § 1051 OZ. Batoh nebyl ani opuštěnou věcí. Lze proto uzavřít, že má u sebe batoh bez právního důvodu. Lída je tedy tzv. pasivně legitimována jako žalovaná z vindikační žaloby, neboť neoprávněně (bez právního důvodu) zadržuje cizí movitou věc a má ji fakticky u sebe.

Dílčí závěr: Olda by mohl mít nárok vůči Lídě na vydání zeleného batohu podle § 1040 odst. 1 OZ. B. Absence zániku nároku K tomu, aby Olda měl vůči Lídě nárok na vydání věci, je třeba, aby jeho nárok později nezaniknul. Nejsou zjevné žádné okolnosti, ze kterých by vyplýval zánik Oldova nároku.


C. Prosaditelnost nároku Nárok Oldy vůči Lídě na vydání věci by musel být prosaditelný. Ze zadání však žádná skutečnost, která by následně bránila prosaditelnosti Oldova nároku. D. Závěr Olda má nárok vůči Lídě na vydání zeleného batohu podle § 1040 odst. 1 OZ.

IV. Adam by mohl mít nárok vůči Oldovi na dovolání se relativní neplatnosti kupní smlouvy na zelený batoh v důsledku omylu dle § 583OZ a § 586 odst. 1 OZ. A. Vznik nároku Aby Adam mohl mít vůči Oldovi nárok na dovolání se relativní neplatnosti kupní smlouvy na zelený batoh v důsledku omylu dle § 583OZ a § 586 odst. 1 OZ, musel by existovat právní jednání učiněné v omylu a omyl by musel být právně relevantní, tedy musel by splňovat požadovaná kritéria. Nad to by právní úkon nesměl trpět jinými vadami. 1. Existence právního jednání (kupní smlouvy) K uzavření smlouvy je zapotřebí nabídka a její přijetí oblátem. Nabídka viz čl. II. písm. A) čl. 1 písm. a) a b).

2. Absence jiných vad smlouvy Kontraktační způsobilost: viz čl. I. A) bod. č.3.

3. Existence omylu Omyl je rozpor mezi skutečností a něčí představou o této skutečnosti. Adam si při prodeji kola myslel, že kupní smlouvu uzavírá s Pepou, ve skutečnosti je s ohledem na absenci zmocnění ze smlouvy jako kupující s ohledem na § 33 odst. 2 OZ zavázán Olda. Jedná se tedy o omyl v osobě kontrahenta.

4. Právní relevance omylu Aby byl omyl relevantní (aby bylo možné se jej dovolat), musí omyl být podstatný, druhá strana smlouvy ho musela vyvolal nebo o něm musela alespoň vědět a s ohledem na podmínku pro dovolání se stanovenou §586 odst. 1 OZ se musí jednat o omyl omluvitelný. Tyto podmínky musí být splněny současně, aby se bylo možné dovolat relativní neplatnosti právního jednání učiněného v omylu. Podstatnost – omyl je podstatný tehdy, pokud vychází ze skutečnosti, jež je pro uskutečnění právního úkonu rozhodující. Je to tedy takový omyl, který – pokud by o něm jednající osoba věděla - právní jednání by neučinila vůbec nebo by jej učinila jinak. Omyl – i kdyby tady byl


– totiž není za dané situace podstatný. Adamovi přece bylo úplně jedno, komu prodává. Jeho záměrem nebylo prodat právě a jen Oldovi, nýbrž komukoli, kdo se přihlásí na inzerát, uveřejněný na nástěnce supermarketu. Obecně asi není důvod pochybovat (a ze zadání neplyne opak), že by Adam kolo neprodal, kdyby věděl, že ve skutečnosti prodává někomu jinému. Nejednalo se o „osobní“ plnění s pohnutkou plnit zcela konkrétní osobě.

Vyvolání omylu či vědomost o omylu – Olda o omylu, tedy nedostatku svého zmocnění jednat ve věci koupě batohu za Pepu musel vědět. Omluvitelnost – omyl je omluvitelný tehdy, pokud mýlící se osoba nemohl omyl odhalit ani při vynaložení náležité míry opatrnosti, pečlivosti a bdělosti, kterou je možno po každém rozumě požadovat (běžná opatrnost). Pokud dojde k omylu jen v důsledku zanedbání běžné opatrnosti nebo v důsledku zásadní neznalosti relevantních skutečností, je omyl neomluvitelný a nelze se jej tedy s úspěchem dovolávat. Dílčí závěr: Adamovi nevznikl nárok dovolat se relativní neplatnosti kupní smlouvy z důvodu omylu. B. Nárok nezanikl Nárok nevznikl, proto neposuzujeme. C. Nárok je prosaditelný Nárok nevznikl, proto neposuzujeme. D. Závěr Adam nemá nárok vůči Oldovi na dovolání se relativní neplatnosti kupní smlouvy na zelený batoh v důsledku omylu dle § 583OZ a § 586 odst. 1 OZ Poznámka: Nároky ad II. a ad IV jsou nároky alternativní, když uplatněním nároku na splnění závazku z kupní smlouvy (zaplacení kupní ceny) zaniká nárok na náhradu škody /§ 33 odst. 2/ s ním související nárok na dovolání se relativní neplatnosti kupní smlouvy v důsledku omylu dle § 49a OZ a § 40a OZ a naopak.

V. Zkoumání případných nároků Adama, Oldy a Pepy na náhradu škody je zadáním vyloučeno.

No title

Recommend Documents