Škoda
Že
těc}r
Slovrrjk spisovného jazyka ''šajn T'. né - tyto r.1B11 při
výzrramy: 1.
není
ěeského (SS.JČ) uvádí u hes1a
Jejž charakterlzuje (ěast'
Jako Jméno zastara}é obec. tl}t,!'. ) ''papí.rové peníze vydané (tzv.
rakouskérn státnÍn bankrotu
ny)''; 2. (jen mn. expr.) středek
jnů
ša
ví.deňské ně.
',perríze2" (= .'státem uzrraný pro-
sněny mající funkci
pIatldla,
udavatele
a uchovate-
le hodnoty''). K význanu 2 je jako doklad uvedeno z B. Něn.!tJe cové: škoda,:.když těch šajírůnení.'. Clrcene si povš1mnout jak t o ho t o do k ladu a jehg. ěír šíc}r s'ouvislostí, ristÍ$
s1ova ,'i"j.y,'
tak ch ar akte -
J"To r4ir^azuexpresí.vníbo.
Dok].ad z Něncové je z jejího
dopisu e. B. Čelakovské
z 1 6 . 2 , 1 8 4 9: .'Nekladu na bohat'ství pražádnou váhu, a1e když se m1 trefJ p á d y , l . C o ž č a s t o b w á , - ž e m i Jgn peníze ctrybí k vyrederrr potřebných a milých zárněrrl, tut tepr v př eju si být b ohatou a nahJ.ížíuo-,že ie-šEgéq ž těch inů
!g'' .
(Listy 1 , iglr '.Ttř-Í
S.obdobným užitín ďova
B. N ěm c o v éz I3 . . |. 18'6,
''šajny'' se setkávároe v dop1se
když písatelka
lÍ s t u E. La m blo v é, pr oč dosud neodjela ''Ja k á příčina pt áte se? - Ty šaj ny - l škgda. ořeškoda. že tšch šaínů ngní !'' ď 1a vypravit na venek" (Listy 2, 1952,
r r ysvětluj e
ad r e sátce
z P r ahy; Z né't,epísniě.r u, ' acb - t.u já zpíván kaž_ jsen šepbsutnemohstr. 206).
Němcová tu připomí'ná ěeskou l1d'ovou píseň, kt."rou s ná zv em zíš t pá lásba
(dále Z 2) otiskujÍ
národrd české písně a říkaďLa
Er benovy P r osto-
(1864) v oddílu Písně věku
m lá denec k é ho a panenskébo (é.474) jako sk].adbu z H r ad e cka;
3c,í
},řeškoda, má mi1á, ž e těcit šajnů nenÍ: přes tebe, rnámi1á, přes t,ebe tu není ! ''N8 šaj n.y t'y se ptáš ' budu-li je míti: a mne se nezeptáš, budu-li tě chtÍt1 ! Ty sobě snad mys}íě, že js1 t.y jurista: já bych tě nechtěla, kdybys měl čtyr y gta. Čtyry sta ciukátů já dvace I tr'o jní kr},: přec bych tě nechtěla, for'telný chasníku ! ,' Němcova tedy jiŽ
v dopise
A. L]. ČeIakovské zjevně
je začátek této pÍsně, a SSJČ to přehléd.-: uváděje ''šajnv''
nam 2 slova
a zrušil Řekli
pro výz-
dok}ad z tex.tu IJ. Němcové, uvádí v1as1,ně
doklad' z text,u Iidové vé na lidovou
citu-
píseň,
písně.
Nadto zastřel
''přeškoda'',
k.dyž v svém rjokladu vypustil
taE příznač:rrý s1ovní obrat bycirom, Že Němcová nikoli
je text, 1idové písně,
SSJČ odkaz Němco-
- řekli
lidové
slovesností.
cituje,
bycirom to,
, Ž e t ex t y l1 do v . ý c h písní j sou velr iabilnj
nýbrž parafrázu.
kdyby re bylo
známo,
a Že tedy i z n ě n í Z 2
( s njnŽ js m e v ý ro k Němcovésr ovnáva].i) j e j ednou z vÍc e p ře d poklédatelných variant , a kd.ybyciromnenrělj" několik
dokladů
o textové prorněnlivosti naší písné i dvou jejích v€ršů, které nás z ní zatím nejvíce zajÍmají. Pokud je mÍ známo, by}a tato píseň třikrát rra m ená napřed t ím , neŽ se objevila
tiskem Zaz-
v Er benových P r oston ár od -
ních písních: poprvé v Čelakovského Slovanských národnj.ch písnÍch 3 (1827, }'niha první, Zpěv český, str.
41) s názvem
V ý p l a t e E ( d á l e V ) , p o d r r r h év Č e c h o s l a v u 1 s 3 t ( s v . T ,
str.6)
7t,2
s názvem Přepgčtegl
(dáIe P) a potřetí
ná ro dníc t r v Č ec héch (r a+z, str . (dá1e Z L).
Tyto tři
otis$,
v Erbenových Písních
L56) s náz vem Z kr átka
které neudávají rnísto zápisu
pís ně ( a Č ec ho s lav ani jr nénovvdavatele předs t a v ují t ři
od b ytý
či zapisovatel e ),
v ar iant.y Jedné vér z e, kter é se navzá j e r o 1 1 -
š í hned dé lk o u t extu (vesměs čtyřver šové str oťy, V dv ě , P ě ty.L ři, , /. t ři}. Iilvar íantní je, ž e místo ,.šaJnů''jsou tu ' .p e n í ' ze,. a Že dvojverší s povzdechem nad nedostatken prv ní s t ro ť u, zat í mco ve ver z i Pro vzéjemné srovnání tří
'',.
; . ;
peněz uzavÍrá
',šajnové'' s}ojí. r r a zaěátku .
starŠíclr variant
''penězových.' vyj-
, ' * l
děne o d Erbeno v a textu Z :.z
i' :iÍ5-llff,'lllgm", +.
že těch peněz'není !
,. 6. 7, ci.
''iÝapeníze se ptáš, budq- li je r níti : a mne se nezeotáš. budu*lÍ tě cht,íti:
9. 1 0. i].. L2.
Já bych tě nec}itěla, kdyb"! .gIB$f t isíce , já o tě nestojÍrn c|tudcbnádívčir:e.,'
Verše: l.2 shodně Z L, v, P; j jen š k o da, př eškode Z I i jen Škoda nastokr át v / t 'o t 1 ne jhůř dělá I'; 4 shodně Z I, V' F; shod'něZ L, V' P; ,-6 a mne se nezeptáš ,L L,/ napřed se nne zeptej V' P; 7 8 shodně Z L, V, P; shodně Z L, p-l nemá V (osmiveršová píseň); 9-12 1 3 -1 6 jeno n P: Já bych tě nechtě1a, Kdybys r něl clva dvor y, Třebas byla chudá, Já o tě nestojím. Piii t o m t o s rovnéní se Er .benova var ianta ólru,
j eví j ako i d e -
nro žnáídea }iz ovaný souLir n dvou př edchozí.ch: pr yoí str o-
fa je bližš í v '
a le v souladu s P j e píseň pointována d r vč i n ý m
3c
odmítnutÍn nápadníka, vyJédřenýB však jen jednou strofou (třetí
z P).
Drřg verše se přitom liší
od V i P. Textový po.
sun ve v. 3 - ..jen škoda' přeškoda'' n. ''jen škoda nastokráttl z Y - nerrí nutno připisovat
Erbenovi.
''Škoda, přeškoda'. je
'. do ] o ženov o bo u dop1secb Němcové (ovšen v .'šaj nové..vg r z 1 ) a uvozuJíc povzdec|r nad nedostatkem peněz vytváří. s e o bjernrje 1 v
frézÍ., která
Ji ných písr dch; např. v glovenské písn í (K oě í k
z lipo v é ho dřev a,
ín J.
Kollér :
Nér odnlé z pievanky 1, 1 8 3 4 ,
72) se zpívá: |'/'ch škoda, preškoda,
ed. E. I'auliny,
1953, str.
že peňází nerd,
SÍubiu ni nuoj mi1ý koěík naÍovaný; Koěík na-
Íovaný z lipového
dreva,
Vozíla
by sa v ňom, kd.e n1 bude tre-
ba''' Je sporné, zda máme v.7 .'a n,ne se nezeptáš,' (m. '.rrapřed se nne zepteJ', ve V, P) považovat za úpravu v duchu vydavatelova cítěnÍ jazykového a rytnického. o t 1 s k uje Z I v s v é sbír ce z r .1864
KdyŽ totiž
Erben znovu
(j ako var iant
před Z 2 ),
o bjev uje s e t u ''např ed se m.nezeptej ''. riant V€
Minoto má tento va-
Vo 1 .'bys ty.' Itlr .'bysi'' a poslední
strofu
no v é nznění: ''Jes t lÍž e ty tůedáš Bohaté dívěice:
.ótoJÍm,
Třebas ně1 tisíce!',
v zcela
Já o tě n e .
PocházÍ tato pozdrrí Erbenova po-
doba z nových zápisů, nebo z trva].ého úsi].í o ideá1nÍ text , neboz oboJího? V písňové sbÍrce z r.1842 připonírÉ Erben u Z I Jen zápis čelakovského(V)' v sbíice z r.!864 přidává ještě urěerú původupí.sně: Z IQ'atovska. Tím se nepříno odkazuje i na ot1sk v čechoslanr (P): píseň Přepoětení tu ze svých zápisů nejspíše uveřeJn11 jeden z redaktorr1 Čechoslava, J.Franta Šrrnavský, rodák z }3.atovska. Ten zdé 9e neupravoval text a zapsal pí-
?aó
seň' jak se skuteěně zpívala. ponechal po 3. strofě
Svěděí pro to předevšín,
os]-aberrí po1nty strofou
Jev s1ce v l1dové písni
ěqstý,
že
čtvrtou,
avšak r. 183r nutně 8e jeví-
cí na pozadí. tehdejšÍch estet1ckýcb
noren uně1é poezle
jako
nunělecká nedokonalost'| . Verz1 s ''peněz1,. můžemeprávem považovat za staršÍ neŽ ''šajnovou''. Nenůženevšak jednoznačně zobecnlt jak jsou slovně
s tín,
''šajny|.', dostává
se povzdech nad nemajetností
Z l..og1ckého}ilediska
patří '!
.
výrQ$em onezujícín platnost !: .je ,
i:
.'penízel' nahrazeny
textů, že teprve
.ně. .
,
-.
.L:i
;přes te.be tu nerlÍ... Jestlíže ;
výpověě rrašlch
na zaěétek pís-
tento povzdecřr rra nísto
'výroku
druhé:
,,hezká bysi byla ' , že
je ome:zenÍlyjádřeno
;lříve,
neŽ
:.je vys}ovena skuteěnost, Jejíž platnost omezuje (cuž je ty, l
':
.'pově býžné ve vý?rramové výstavbě jednak 'na dá le v zt ahuje nak se .1 osanostgtňuje.
lídové Písně),
jenŽ po něr o následuj e,
k.textul Vyvazuje
je d -
se z kontextu písně, nabývá
il1atnost1 uzavřeného srnysJuplnétro výroku: veň lidového úslovj.
povzdech se
dostévá se na úro-
Tím ovšem získévá také schopnost pojne-
'no v at Jedrru o bec nou s1tuac1 1ídské exj.stence' Protože jde ne jen o pregnantrtí poJmer,ováú, a1e i o pojrnenování velice
běžné sítuace,
stává
se rivod naší pÍsně zře j-
ně výrokem často užírraným, - at již k písnÍ (této nebo j1né s t ý rnlŽ ] s lo v y )
o dkaz uje, nebo ai
je souvisIost
s písr É z ar n l ě e -
na. Ve dvou uvedených dop1secLr Něncové máme jeden 1 druhý případ. V Ty1ově arabesce z pražské ěeské merendy (Dracátého unora, Květy 5.3. LB44) je souvislost
s písrú jednoznaěná.
t u čt em e, že m 1 adý tr ubadr ir .'otočiv bradnici,
zaěal
Nadto když
se k vese1é a }vět ou cí z a-
cukrkandovým hlasem zpívati;
,Ach, škoda' An.
3ě,
dulko, že těch šajnů není!''',
m á m ed o j e r n , ž e s e t u n a š e p í s e ň
připoníná ve znění nějakého kramářského tisku.
V Rubešově no-
v eIe Pan am a nuen sis na venku (1842, vyš1o koncem 184 1 ) od je . de hrdina
zamýšlené novely
kdyŽ nedostal
do Prahy'
svou vy-
v o leno u, t a m ''c hodí cio Vr šovic na pivo a do P odo]- a na r aky, m y s lí na s v o u A má1ii,
kouká se slečinkám pod klobouky,
kalendář a stejská
duje stoletý
Si,
štu -
,že těch šajnů nerť.'''
( r . ' . I . R u b e š :H u m o r e s k Y , 1 9 6 0 , s t r . 4 5 ) .
Zde je nejen nevyslo-
v en v zt ah k pÍ $ }i, a1e není explicite
vyj r idřeno anj- p ří s1 o-
:' vÍ. t,:hdy rovněž velmi
. ''V Praze
frekventované
k r l o m á p e n j . Z Q , ,, n a j e h o Ž p o z á ď
Příteli
sbírka
době jako Rubešor'a novela s rrroÓení.m 1842) vyšla
v Nyrnburce (xvět,y 14. a 2L.10.
|ta o potřebnos"ui to citovanými . ale
'
v stejné
písňová
Erbenova
jak
arci,
usedlt
vzdechnutím:
''Divar)Io je
jsem řekl:
za nimíž je dovětek: ho konjka
uŽívá v své publicÍstice
s čtenářem atd., ustáleného
a
čátku 40. 1et
vždy tedy
jak
š aj n ů n e n í ! '
stat tiva-
končÍ čas-
jde zase do Života
jsem si
NevÍte,
opět na svés hlubokým k < J en ě j a k ý
a vezmu zavděk se vším, ...''
cÍtátu
srnysl je}ro slov,
a
že rnusjm z něno slézti
,Škoda Že těch
Ty1ova
jak bycil já ho mÍtÍ chtě1!,'
''I,odÍvejte se
Škooa jen,
(a jako
1841 ). Autorova
život,
dívadlo,
pokj.ad LeŽí.i Nejsem vybíravý
zvýrazňuje
i
umé}ecicy řj.zenéLro českého divadIa
slovy:
pasáž
celá
na.:yvá t.lprve
svého plnéiro srnyslul Přibližně
je b}aze
vžd'y jako
prostředku,
jenŽ mu r.rruožňujetěsně.jší uží.vá jako
citátu
obecně znáulého. Smíme proto
Ty1
jenž konta}rt
výroktr výzrramově
tvrd.it,
lie na po.
- zhruba v Léže době, kdy ř.rben otÍs.
,'penězovou., vetzj- naší písně - byIa jtž verze ',šajnová.. ín flo ribus . Tato d1skrepance je snadno vysvětlite1ná,
přesto
nán
jaké by}o spoleěenské pozadí toho, že 3 e v ý zna q's lo rra ''šajny'' r ozšíř il na obecné ''per dz e'. tak , že 9 e na v o zuje o t á zk u'
'.šaJny|. prosadíly
Í v naší písni,
převážně souvisel
s mentalitou
Pt á ne s e t ak 1 proto,
popřípadě zda tento
urěitého
proces
sociálrútro prostředí.
ž e j edir lý r 1plný text
''šaJnové' . ve r z e ,
k t erý 'zná m e Q? , variant
verze
u Er bena 1864) se 11šÍ P výn stylen od e vše ch 'rpenězové'l.' zvlášt,ě v drrr}répo1ov1ně (strofa 3,
4). NbJvíce nápadný je !''/ ''jurista'';
at 3rz znamená prárníka,
advoksta, znalce nebo siudujícÍho práv, ad třeba do textu ve).."
i
':
. není to běžná souěást "ý':, fondrr vesnické|ro čIověka , a po jem, k něnuž odka-
šel hIavně pro qožnost výrazného 1exikálního zuje,
patří
spí{e do představového světa tehdejšího ěeského
něsta ěi roěsteěka. Jak se dovídáne ze závěrrl A. Robka, heré vyplývají "řů,
.,'
z jebo. rozboru
zápÍsů venkovských lidovýph
boniká-
Éb.sti}rl také ťinančnÍ patent Z To 18tr1, s rrínž.gouvlselo
.zaveder'd papíror;ých šajn$ (vi.z výzriaro 1 v SSJč), daleko c1.'' te1nějí něsto než vesnici: Finaněr:,J. patent, ilpostihf předevšÍn ty v.ýrobce zboží. popřípa9 Ě !y o . bc ho ďrí nakléře .,i, kteřÍ nr ěii v }r otovost1 p e ň í že ,. k dežt o , t en, k do něl k d1spoz 1ci z bo,ž í, a z ejnér r a z uóží - óotrav1ny': v podstatě nebyl postižen, naópak dóstáva]. za zboží znaěně..zvýěenou a zvýhodrr5riou m1ncÍ. ... Proto také rolnící ve svých kron1kéch sice zněnu oznanují, ale vskut}:rr ne s nějaWm- proklínárríúr, kdežto něsto postíhóvala vskutku silně. Proto t:aké řemes.l'níci, obchodnícl., pokud měli hotové per'íZét vs*utku byli silnÉj poiikození, a anÍ nadcbáze jící ie ta j1n neumožníla ' právě vzLrledem k nevýhodnJrrnrelacín k obilí a potravinánl avé škody nějek nahradit'' (A. Robek: L1dové zdroje rárodrrího obrozenj , L974, gtr. ]"2o).
le
S1ovo ''šajn'', ',šajny.' (ve význanu 1) ozývalo se tedy asi častějí v něstě než na vesnici,
.prost,ředí
a předevšín v něstskéIo
nutně konotova].o představy
..hospodářský
t ned^o s t a t ekf1 rrančních pr ostředhl',',.ztr éta
úpadek'l ,
maj etnosti ,.,,,tl e -
najetnost,' apod. Tato konotace nejspíše lpěla
na výrazu ''šaj-
llý.', 1 když 9e jeho význam obecně rozšíř11.na ,.peníze,' vůbec. .V něstském prostředí - domrúváne se - nejsnadněji pak pronik-
ly .'šaJny.'na nísto .'peněz,' v písňovéÍtr textu, politování
nad nedostatken
který vyjaď'uJe
finančních prostředkr1,
pro-
a toto
středí také v prvé řadě gapomotůo jakožto vnětextové skuteěno s t t o m u, a by s e ver še J.ítodtí, ,,že těch šaj nů není' |,u p I atňova1y v samostatrré funkci
úsloví.
Stylová
proměna lidové
pÍsně ,'vesnické'' na .,Běstskou,. byIa nožná paraleJ.rrím procegen' možná důsledkem frekventovanosti',šajnového''
úslovÍ
v městě. Zbýyá ještě charakterist1ka
SSJč, že ''šajny., ve význanu
2 jsou výraz expresírrní1 protoŽe jsou tu označerry také za slo.vo zastaralé, může 9e - podle výkladu v předmluvě SSJč - ta"ťo charakteristíka vé s1ovní zásoby.
týkat
jen doby, kdy ,'šajny'. patřily
Dok].ad z B. Něncové je z této doby, a1e pro
doku.mentaci uvedené charakter1st1ky
není vhodný. V původrdn
kontextu, v dopige A. B. Rajské z !6.2. na prvém nísté textová
expresívnosti ného výroku;
ostatně
''Ty šajny -!'')
do Ž1-
1849, je nosite].ern
forma, cltace
také v druhén dopisu Něncové (ve větě
rná domirrantrrj ro11 pro vyjádření
bu n.luvěÍho textová
obecně zná-
forma, tentokrát
syntaktická
citového vztakonstrukce.
A samotné s1ovo .šajny.,? Uskuteěňuje se v rraší písni
při
pře-
7
c b o d uo d l ' e r z e výrazu prc
''ponězové|l
k |lšajnové,' také výměna neutrálrrÍho
pojem ,,pertÍ.ze,,za výraz
(stejně jako
s ''penězi'')
expresívní.i'
se tu ovšernsetkáváme jen v souvis.
l o s t i s p o j m e r r o v r á n Í r nh o d n o t , y n e d o s t a t k o v é . jak nedostatkové,
tak i
v písni Marnotratnjk' n e z i p Íj á c k ý m i
jaro
Pro pojroenování
dostatkové hodnoty ďe ''šajnů'' uŽívá
otištěné č.
Se ''šajny',
v .bjrbenově sbÍrce
z ť. 1s64
42..
Jarý mám trápůnj i kalhct.y p1át ěny , kapsa rozedraná ša jnů nerrr ! kd.yby ša jnů by1o , t o by rně t ěši1o ' to b.y bylo k mérnu vyražení "
.
K d y Ž j s e m d o s t š aj n ů u . r ě l , ch odil j sern, kde j sem cht ě1 , chodiI jsem na ví.no _ do hospody: t'ed kdyŽ už nic neruám,
,
ř:H:":""i";í:3*nám, doma vody.
I k dy ž přihlÍ ž í.me k žánr u písr r ě, nepoci{uj eme z Ó ,o ' ' šajn y' ' 1 ja 5 9 s Io v o ex pres ívní, t j . nedomnívámeS€ l že by se s n ah r azenÍn''š ajnů '' ''peněz i'' v této písni posunu1a pr o dcbové tr o č te ná ře Í předs t av a o citovém či volním postoj l
výpovědnÍh o su b -
jek t u k s k ut ečno s t i , o nj.ž se vypovídá. Ani v itubešově P an u amanuensisovi nechápeme '.šajnyl' jaký výraz expresívní, když . něk o l1 k řá o k ů za textem, kter ý j sme tu uvedli čter n e , že odnítnutý nápadní.k ,'konečně si pomůžepřece k šajnůn'' a může dt' po čen předtím toužil. Předc ho zí v ý k l ad o konot,aci '.šaj nů'' ve
c e us t á }ilo
v e v ýr ocích o hodnotě nedostatkové1 tar n je kon -
textově expresívrrost naSrradě, a navíc je v slově depřena jeho cizoror1ou hIáskovou skladbou. Ústavu prc jazyk
samémpo-
Lexiká}ní
ěeský by pravděpodobně mohl posloužit
souzení. této domněnky. Naše nahodilá
excerpta
arcMv k po-
se mohla odvá-
žiL jen toho ' že ji vysloviIa a Že k Jedno}rračnosti clrarak''ex presÍvní výr az'' u s1ova ,'šaj ny,' v SSJČ p ři p sal a t erÍ s t i$ pro zat Ím o t azník .
IilojrníT
0truba
1t