Opavský
březen 2013
přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku
Přijde už konečně jaro?
Rozhovor z opavskými ornitology Posel jara - šafrán karpatský u Brumovic Environmentální výchova na ZŠ Vrchní v Opavě
Akce na Den Země
S podporou Statutárního města Opavy vydává občanské sdružení Natura Opava
Slovo úvodem Ode dneška si můžete přečíst první číslo elektronického Opavského přírodovědného zpravodaje, který je určen všem milovníkům přírody, nejen v okrese Opava. Každý měsíc vám představíme zajímavou přírodovědnou lokalitu a pozveme vás k její návštěvě. Budeme také představovat školy a jejich environmentální projekty. V tomto čísle to bude projekt nejstarší české školy v Opavě na Vrchní ulici v Kateřinkách, kde již řadu let využívají dendrologickou naučnou stezku v okolí své školy. Jejich projekt „Příroda bez hranic“, který od roku 2000 zajišťují s družební polskou školou v Ratiboři, má pokračování. Prozradíme vám, jaké. V každém čísle najdete rozhovor s významnými osobnostmi, které se zasloužily o poznání opavské přírody. Nyní představíme ornitology Františka Gazdu z Vítkova a Martina Miškovského z Opavy. V dubnovém čísle se zeptáme Ing. Lubomíra Rychtára na budoucnost opavských parků. Vedle spousty krátkých zpráviček a odkazů na různé webové stránky, budeme i pro děti připravovat soutěžní kvíz a opavský výtvarník Bořík Frýba nakreslí omalovánku s poučením. Tentokrát to je omalovánka o šafránu, který bude kvést na louce mezi Brumovicemi a Velkými Heralticemi. Až bude pár dnů teplo a slunečno, zajeďte si na tuto zajímavou lokalitu. Těšíme se na vaše připomínky a náměty, o kterých byste si rádi ve zpravodaji přečetli. Milan a Jakub Kubačkovi Redakce zpravodaje
Obsah březnového vydání Co se stalo? Příjde už konečně jaro?
Environmentální výchova ZŠ Opava, Vrchní 19, nebere envimentální ....... .......výchovu na lehkou váhu
Projekt Dendrologická stezka“Kateřinka”
Aktuality Zajimavosti nejen z přírody...
Připravované akce Den Země v Opavě bude pestrý
Zoologie Do Opavy dorazily sluky lesní
Botanika Posel jara - šafrán karpatský u Brumovic
Historie Zoolog Bohuslav Beneš
Rozhovor Rozhovor s ornitology Františkem Gazdou ......a Martinem Miškovským
Březnový kvíz Ověřte si své znalosti
Omalovánka Život šafránu Heuffelova v přírodní rezervaci ......Hořina u Brumovic
rní pranostiky NJaapiště nám do redakce Elektronický měsíčník „Opavský přírodovědný zpravodaj“ je součástí projektu Kalendář přírody Opavska Natury Opava. Projekt byl podpořen grantem Magistrátu Statutárního města Opavy v roce 2013. Zpravodaj má zviditelnit zajímavosti nejen o přírodě Opavska, ale také osobnosti a projekty, které souvisí s životním prostředím. Nabízíme všem zájemcům z řad učitelů, obcí, přírodovědcům a všem, kterým není životní prostředí lhostejné, aby se na měsíčníku podíleli. Můžete zde volně prezentovat své projekty, myšlenky a zajímavá pozorování. Měsíčník je volně stažitelný ve formátu PDF na stránkách Natury Opava a na stránkách Statutárního města Opavy. Dále je rozesílaný na školy a obecní úřady v okrese Opava. Občanské sdružení N a t u r a O p a v a - C z e c h R e p u b l i c E. Beneše 30, 747 05 O p a v a tel: 00420 737 322 616 e-mail:
[email protected], web: www.natura-opava.org facebook: www.facebook.com/naturaopava
Co se stalo?
Přijde už konečně jaro? Jaro, jedno ze čtyř ročních období, můžeme prožít u nás, tedy na severní polokouli, v měsíci březnu, dubnu a květnu. Oficiálně začíná 21. března. Astronomické jaro začíná jarní rovnodenností. U nás, na severní polokouli, je to zpravidla 20. března. Pokud bychom pobývali na jižní polokouli, pak zde začíná jaro 23. září. Tam jsou jarní měsíce září, říjen, listopad. Rozdělení roku na jaro, léto, podzim a zimu můžeme zažít jen v oblasti mírného a subarktického pásu. V oblasti tropů roční doby v podstatě neexistují. V subtropech, jako například ve středomořské oblasti, bývá rok zpravidla rozdělen na dvě období. Období dešťů a období sucha. V oblasti severního a jižního pólu je po celý rok zimní počasí. Velkou roli zde hrají polární noc a polární den. V mírném pásu se jarní měsíce vyznačují začátkem vegetativní aktivity rostlin a zvýšením aktivity živočichů. Prodlužují se dny a otepluje se. Hlavně ptactvo je velmi vnímavé na prodlužování slunečního svitu. Jejich zpěv nás o tom informuje nejzřetelněji.
“Na jaře se vše probouzí a voní. Bzučí hmyz, nejen včely, ale i mouchy, pestřenky, čmeláci a další hmyz” Na jaře se vše probouzí a voní. Bzučí hmyz, nejen včely, ale i mouchy, pestřenky, čmeláci a další hmyz, který se živí nektarem a pylem, ti všichni opylují kvetoucí dřeviny a byliny. Dělají to nevědomky. Opylování se děje jen tak mimochodem. Přitom, jak saji nektar a sbírají pylová zrna, přenesou je ze samčích květů na blizny samičích pestíků. Říká se, že včely jsou velmi pilné. Dokonce vznikla okřídlená věta, že med je dokonale zhmotnění včelí pile. Ono je to přece jen trochu jinak. Každý živočich, který chce zachovat svůj rod, je vlastně pilný. Tak například mšice pilně sají rostlinnou šťávu. Mravenci zase pilně olizují výkaly mšic, kterými se živí. Červotoč pilně provrtává dřevo, které mu slouží jako potrava. Blanokřídlý drobný hmyz pilně vyhledává třeba zrovna ty mšice a klade do nich vajíčka. Z nich se vylíhnou larvičky. Živí se tou mšicí a tím ji zabíjí.
Tím nám ovšem pomáhají, protože mšice nám škodí. Podobně je to s medem. Člověk ho včelám bere, přesněji řečeno vyměňuje za cukr, kterým musí včely dokrmit. Původně je totiž med určen jako potrava pro včelí "miminka". V přírodě to funguje velmi složitě a přitom jde jen o koloběh látek a energie.
“V přírodě to funguje složitě a přitom jde jen o koloběh látek a energie” A to nesmíme zapomenout na ptáky, kteří jsou posly jara. Říká se, že již v únoru skřivan musí vrznout, i kdyby měl zmrznout. Přilétá brzy zjara, tak koncem února a za pár dnů začne zpívat, aby dal ostatním skřivanům najevo, že tady bude pánem on. Vlastně jeho zpěv je nepřetržité hudrování a vyhrožování. Přeloženo do lidské řeči, říká asi tohle: "Kliďte se všichni odsud, tady si postavím hnízdo a vyvedu zde svá mláďata." A kdyby to nezabralo, svého konkurenta napadne a ze svého rajonu vyžene.
Devětsil bílý se žluťáskem řešetlákovým 3
Na pole přiletí také hejno čejek chocholatých, objeví se i čápi. Čáp loví žáby a myši, traduje se, že přináší z teplých krajin děťátko. To je jen symbolika. Jaro je plné lásky a mláďat, tak proč by ke mlýnu nebo na statek nemohl čáp přinést nového obyvatele. Mnozí rodiče tuto symboliku přiživují a nechávají děti v sladké nevědomosti, protože je to mnohem jednodušší, než pravdivě vysvětlovat narození dítěte. A děti tomu věří.
“Čápi bílí se vracejí ze svých zimovišt ze střední Afriky v březnu a v dubnu. Jsou nefalšovanými posly jara” V zahradách a lesích se přesvědčíme, že rčení o "holubičí povaze" jako mírumilovné až bojácné nátuře, taky pokulhává. Hrdličky, stejně jako holubi domácí, mezi sebou úporně bojují o přízeň samiček. Stejně tak holub hřivnáč, který se v posledních letech houfně stěhuje do měst. Přilétají i špačci ve svatebním šatu, peříčka se jim přímo třpytí. Později přepeří a nové peří je tmavé. Ze savců vzpomeňme třeba mladé zajíčky, které zaječice vrhne již osrstěné a vidoucí jen tak do brázdy. Noru si mohou dovolit jen králíci. Samice v ní kojí holá a zatím slepá mláďata, která zahřívá srstí, vytrhanou ze svého těla. Pak přiletí vlaštovky, jiřičky, rorýsi, taky rehek, lejsek a mnozí další, kteří zimu přežili v Africe. Kukačku si rádi poslechnou ti, kteří věří, že jim odkuká, kolik let se ještě dožijí. Pochopitelně si přejí, aby kukala dlouho. Pro ni samotnou je to však velmi ošidné. Může ji vyrušit dravec, třeba krahujec, který má podobné zbarvení jako kukačka. A to určitě není náhoda. Rákosníci se kukačky obávají. Mohla by jim do jejich hnízda snést své vejce. Kukačka je představitelem hnízdního parazitizmu. Malá kukačka, jen co trochu zesílí, neprodleně si udělá v hnízdě "pořádek", naloží si ostatní vajíčka na záda a vyhodí je z hnízda. Ani mláďata neušetří, skončí také mimo hnízdo. Sama se pak nechá oběma rodiči, kteří si ji nechtěně adoptovali, vykrmit. Snad nejvíc pomluv se vztahuje k hadům a obojživelníkům. Hadi neslyší, vnímají jen otřesy a vibrace. Takže, uvidíte- li užovku a chcete-li ji ukázat kamarádovi, můžete mu to říct nahlas. Chůze ji stejně upozorní na nebezpečí a uteče včas. Zde je třeba připomenout, že všichni obojživelníci a hadi, 4
zmiji obecnou nevyjímaje, jsou chránění živočichové. Strach z hadů způsobuje každoročně zbytečnou smrt mnoha z nich. Doplácejí na to vzácné užovky hladké, které se podobají zmiji. Je smutné, že někteří lidé nepoznají ani slepýše a pro všechny případy zabijí i tohoto neškodného a velmi užitečného ještěra. Takovému "hadobijci" je zbytečné vysvětlovat, že náš jediný jedovatý had, zmije, má na svědomí uštknuti, která jen ve zcela výjimečných případech konči tragicky. Takovým těžko vysvětlíte, že jsou tato zvířata velmi užitečná, a že nejsou slizká. Mezi lidmi se povídá a dokonce se tomu i věří, že se zmije dovede zakousnout do svého ocasu.
Včela medonosná na květech trnky.
“Na jaře se často setkáme s tím, že najdeme ptačí mládě vypadlé z hnízda. Nikdy se nesnažte je vracet zpět” Dělá to prý proto, aby mohla vytvořit ze svého těla kolo, které roztočí, a tak se rychleji dostane k člověku, aby ho mohla uštknout. Co si ještě člověk nevymyslí. Naše žáby nejsou jedovaté, takže se jich vůbec nemusíme bát. Ropuchy a kuňky mají sice v kůži žlázy, jejichž sekret je jedovatý, ale kdo by je olizoval? Na jaře se často setkáme s tím, že najdeme ptačí mládě vypadlé z hnízda. Nikdy se nesnažte je vracet zpět. Rodiče o něm vědí, budou ho krmit a pohlídají si ho. Navíc způsobíte dominový efekt, kdy z hnízda vyskočí postupně zbytek mláďat. Kdo jednou okusí svobodu, už se nenechá uvěznit.Hadi neslyší, sovy mají naopak velmi dobrý sluch. Sova je schopna podle sluchu úspěšně zaútočit na hraboše, pohybujícího se v suchém listí. Nemusí ho ani vidět.
Jiřičky obecné přílétají na konci března a v dubnu.
Jedinečné jarní vycházky Kdo si chce užít jarní atmosféry, měl by navštívit lužní les ve Slavkově a využít k poznání Naučnou stezku Hvozdnice. Dymnivky, sasanky, zapalice, plicníky, křivatce, mokrýše vám během pár dubnových týdnů předvedou nejkouzelnější přeměnu v celé rostlinné říši. Jarní aspekt lužního lesa nemá v ostatních typech lesů obdoby. Hněvošický háj vám zase nabídne koberce kokoříků, konvalinek, ostřic chlupatých a především jen zde rostoucí hvěznatec čemeřicový. Chráněné území Hořina je v okrese nejstarší chráněnou rezervací s výskytem šafránu Heuffelova. Kvůli němu zde byla již v roce 1948 vyhlášena přírodní rezervace. Nejvhodnější doba pro návštěvu je ve druhé polovině března. Poštovní rybník u Děhylova (lokalita s názvem Jilešovice - Děhylov) patří mezi Evropsky významné lokality. Předmětem ochrany je zde především přilehlé luční Společenství s krvavcem totenem, který je živnou rostlinou ohroženého modráska bahenního. Rybník je domovem mnoha druhů obojživelníků a ptáků. MK
Jaterník podléška
Skokan hnědý 5
Environmentální výchova
ZŠ Opava, Vrchní 19, nebere environmentální výchovu na lehkou váhu Akce EVVO se staly součástí každoročního života školy. V minulých letech jsme realizovali projekty, které naše žáky zavedly do nejbližšího okolí našeho města. Naším cílem je navázat na akce předešlé a rozšířit je o další oblasti našeho regionu. V současnosti realizujeme venkovní učebnu.
Základní škola Opava, Vrchní 19 je nejstarší českou školou v Opavě. Ve stávající budově byla první česká třída otevřena v roce 1900. V současnosti je školou velmi oblíbenou, což dokládá obrovský zájem rodičů a dětí. Škola má 670 žáků. Škola realizovala a realizuje mnoho vzdělávacích a jiných projektů. Rovněž nabízí pestrou nabídku kroužků a mimoškoních aktivit.
K těm nejaktuálnějším problémům světa patří v současné době problematika životního prostředí, o čemž se můžeme přesvědčit prakticky na každém kroku. I naše škola se tímto tématem zabývá. Jako každá vzdělávací instituce máme vytvořený školní program EVVO. Samozřejmosti se staly různé metody a formy práce s žáky. Pravidelně organizujeme projektové dny (Den Země, Den vody), přírodovědné výlety, soutěže, exkurze a hodiny ekologické výchovy. Tyto nejvýznamnější akce pravidelně koordinujeme s partnerskými školami a zájmovými institucemi. Nejdůležitější akcí loňského a letošního roku se stal projekt relizace školní zahrady a venkovní přírodní učebny. Nadace OKD,bohužel, náš projekt loni nepodpořila.
Pergola venovní učebny byla postavena v roce 2012. Bude sloužit jako zázemí pro venkovní výuku přírodopisu v zahradě školy.
6
“V současné době - době informačních technologií je velmi obtížné motivovat děti k pozitivnímu vztahu k přírodě.” Proto jsme se rozhodli učebnu začít stavět sami. Z rozpočtu školy jsme realizovali terénní úpravy a vybudovali dřevěnou pergolu. V tomto roce náš projekt podpořilo Statutární město Opava a budeme moci venkovní učebnu dovybavit. Vzniknout by měly tři “živé” moduly - geologická expozice, vodní biotop a luční společensto. K modulům budou zhotoveny tabule s informacemi a ekologickými vazbami v daném ekosystému. Tímto chceme posunout teoretickou výuku environmentální výchovy ve škole k praktickým a badatelským činnostem a umožnit našim žákům bezprostřední kontakt s přírodou. Podle naší zkušenosti lze jen tak vychovávat a motivovat mladší generaci k pozitivnímu vztahu k přírodě. O jednotlivé moduly se budou naši žáci v průběhu roku starat a pozorovat je. Jedná se o velmi levný a efektivní projekt! Slibujeme si od něho, že se naše škola stane zase o něco víc atraktivnější a z hlediska forem výuky inovativní. Mgr. Markéta Beková, koordinátor EVVO, ZŠ Vrchní
Projekt
Dendrologická stezka“Kateřinka” Současná mládež si velmi málo všímá přírodního prostředí, ve kterém vyrůstá. Systém přírodovědných znalostí by měl být založen především na přímém pozorování nejbližšího okolí školy, města, regionu.
Ještě dříve než byly nařízením MŠMT zpracovávány plány EVVO na jedntolivých školách, tak se na ZŠ Vrchní již realizovalo několik projektů a aktivit, které byly v té době bez nadsázky nadčasové a jejich analogie vznikají na některých školách teprve dnes. Bylo to hlavně díky panu Milanu Kubačkovi, který v minulosti na naší škole působil. Zapojil naši školu do několika projektů (Příroda bez hranic, Za zlatým delfínem Amvrakijského zálivu, Vybavení environmentální učebny...) a i nadále s námi úzce spolupracuje. V tomto díle zpravodaje představíme jeden z projektů - Dendrologická stezka “Kateřinka”. Projekt vznikl z poznání, že děti, chodící každý den do školy, si velmi málo všímají přírody a omluvou není ani skutečnost, že se jedná o školu ve městě. Při podrobném zkoumání druhového zastoupení dřevin v sídlištní výstavbě Kateřinky východ a blízkého okolí Základní školy na Vrchní ulici v Opavě Kateřinkách, bylo zjištěno celkem 38 druhů dřevin, z nichž 31 bylo vybráno pro dendro-
logickou stezku. Stezka je využívána v hodinách přírodopisu a to při probírání nové látky (botanika dřeviny). Dále při zkušebních testech, kdy žáci obdrží záznamový list s číslem dřeviny, kterou si vylosovali a mapku stezky. Určenou dřevinu musí podle mapky nalézt, popsat ji a nakreslit určitou její část (list, plod, otisk borky atd.). Záleží na tom, ve kterém ročním období na stezce s dětmi pracujeme. Stezka je využívána i při vycházkách dětí navštěvujících družinu či v hodinách výtvarné výchovy. Součástí stezky je i vitrína umístěna v učebně přírodopisu. Ve vitríně je mapka stezky, seznam dřevin na stezce a herbářové položky větviček některých listnatých a jehličnatých stromů a keřů. Takto stezku využíváme již 15 let. O ostatních užitečných projektech si přečtete v dalších číslech zpravodaje.
“Proč se o stromech, keřích a rostlinách učit ve třídě, když nám rostou u školy?”
7
Pro pokračování klikni ZDE
Pro pokračování klikni ZDE
Pro pokračování klikni ZDE
Pro pokračování klikni ZDE
Pro pokračování klikni ZDE
Pro pokračování klikni ZDE
8
Připravované akce
Den Země v Opavě bude pestrý Den Země každoročně slaví víc jak miliarda lidí ve 175 státech světa. Den Země se tak stal největším sekulárním svátkem, který slaví lidé společně na celé planetě bez ohledu na původ, víru či národnost. Ve dnech 20.4. - 1.5. proběhnou v Opavě oslavy tohoto svátku. Hlavní program proběhne v neděli 21.4. v Janáčkových sadech a na náměstí Osvoboditelů. V následujících dnech na Vás čeká spousta doprovodných akcí, které připravil Magistrát Statutárního města Opavy společně s různými institucemi a spolky působícími v Opavě a okolí. Zájemci všech věkových kategorií jsou vítáni. Program je bohatý a jarní sluníčko nám bude určitě přát. Za opavský magistrát zve Mgr. Kateřina Pálková.
Připravovaný program: 20.4. Úklid až na hranici Sraz 9:00 u sběrny odpadu na ulici Hillova. Veřejný sběr odpadků se soutěží o nejlepší nález. Polní cestou až k polské hranici. 21.4. Oslava Dne Země v parku 13:00 - 18:00, Janáčkovy sady a náměstí Osvoboditelů (vedle Dolního náměstí) Zábavné i vzdělávací hrátky, soutěže a dílničky pro děti i dospělé! Představení organizací zaměřených na životní prostředí. Ekologická výchova škol. Poznávání přírody. Prohlídka popelářského vozu, ukázka třídění odpadu. Lidová muzika. V případě deště se akce přesouvá na 28. dubna! 21.4. Utajení obyvatelé parku Sraz 14:00 v sadech U muzea před budovou muzea. Objevná procházka s biologem Jakubem Kubačkou aneb o hmyzu netradičně. 23.4. Exkurze na třídící odpadní linku Technických služeb Opava Sraz 14:00 před vrátnicí TSO, Těšínská 71. Počet míst omezen, volné vstupenky lze vyzvednout v informačním centru od 8.4. 23. - 24.4. Obojživelníci a plazi okolí Opavy 8:00 - 15:00, zimní refektář Minoritského kláštera, Masarykova 41. Komentovaná výstava životem přehlížených tvorů. 27.4. Exkurze na raduňský mokřad Sraz 14:00 u mokřadu (500 m před obcí Raduň ve směru z Kylešovic). Vezměte děti a navštivte jedinečný raduňský mokřad a jeho obyvatele s odborníkem!
Den Země je den, věnovaný Zemi, který se každoročně koná 22. dubna. Tento svátek je ovlivněn původními dny Země, které se konaly při oslavách jarní rovnodennosti, 21. března a oslavovaly příchod jara. V moderním pojetí je to ekologicky motivovaný svátek, upozorňující lidi na dopady ničení životního prostředí a rozvíjející diskuzi o možných cestách řešení. Historie vyhlášení tohoto dne sahá do roku 1969, kdy především John McConnell se snažil o vyhlášení mezinárodního Dne Země. První Den Země byl slaven v San Francisku. Tato oslava byla pravděpodobně zamýšlena nejen jako ekologicky zaměřený svátek, ale i jako levicově orientovaný happening bojovníků proti válce ve Vietnamu. Kampaň, s tímto svátkem spojená, si kladla za cíl přenést otázku ekologie do politických kruhů.
27.4. Komentovaná prohlídka Arboreta Nový dvůr Sraz 11:00 a 15:00 u vstupní brány. Platí klasické vstupné. Procházka královstvím květů, barev a vůní v rámci tradičního Vítání jara. 28.4. Ranní vycházka za ptačím zpěvem Sraz 5:45 na zastávce MHD u víceúčelové haly, Městské sady. Přijďte si poslechnout ranní ptačí koncert a zjistit, jací ptáci park obývají! 4.5. Na kole skrz opavské louky a pole Sraz 13:00 před Střední školou technickou, Kolofíkovo nábřeží 51. Poznávací cyklovýlet za krásami jarní přírody do Kravař a případně ještě dál. Organizátoři nepřebírají zodpovědnost za účastníky výletu. Nutná povinná výbava kola a přilba. 1.5. - 31.5. Doma i ve škole myslíme na přírodu! Foyer kavárny Obecního domu, Ostrožná 46. Výstava originálních dětských prací a komentářů ze stejnojmenné soutěže.
9
Připravované akce
NATURA OPAVA VÁS ZVE NA PŘÍRODVĚDNÉ AKCE V MĚSÍCI DUBNU V rámci oslav Dne Země připravilo naše sdružení přírodpvědný program, který si nenechtě ujít. 23. - 24.4. Obojživelníci a plazi okolí Opavy 8:00 - 15:00, zimní refektář Minoritského kláštera, Masarykova 41. Komentovaná výstava životem přehlížených tvorů. 27.4. Exkurze na raduňský mokřad Sraz 14:00 u mokřadu (500 m před obcí Raduň ve směru z Kylešovic). Vezměte děti a navštivte jedinečný raduňský mokřad a jeho obyvatele s odborníkem! 4.5. Na kole skrz opavské louky a pole Sraz 13:00 před Střední školou technickou, Kolofíkovo nábřeží 51. Poznávací cyklovýlet za krásami jarní přírody do Kravař a případně ještě dál. Organizátoři nepřebírají zodpovědnost za účastníky výletu. Nutná povinná výbava kola a přilba.
SLEZSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM ARBORETUM NOVÝ DVŮR 1.4. - 31.5. Rododendrony Stěbořice-Nový Dvůr, otevřeno denně 8:00 - 18:00.
DOBRODRUŽNÉ SVĚTY ZDEŇKA BURIANA Opavská kulturní organizace Vás srdečně zve na výstavu, která potrvá do 30.4. 2013 v Domě umění na Pekařské ulici 12 v Opavě. Otevřeno denně od 10:00 17:00. Každou neděli je vstup na výstavu zdarma.
Preparátor - Putování světadíly s Vilémem Borůvkou Stěbořice-Nový Dvůr, otevřeno denně 8:00 - 18:00. Výstava potrvá do 25.11. 27.4. Vítání jara Stěbořice-Nový Dvůr. Akce proběhne v 10:00 - 18:00. 4.4. Vernisáž Výstavy: Nejvzácnější rostliny v ČR Stěbořice-Nový Dvůr. Vernisáž bude probíhat od 15:00. Potrvá do 25.11.
PŘÍRODOVĚDNÁ SOUTĚŽ MENDELOVA GYMNÁZIA V OPAVĚ Jste žáky devátých tříd ZŠ a už Vás nebaví stereotypní výuka? Zajímají Vás pokusy a věda? Pojďte si vyzkoušet Přírodovědnou soutěž Mendelova gymnázia v Opavě! Společnost Vám nebude dělat jen sympatický tým učitelů, ale také studenti gymnázia, kteří Vás seznámí se zajímavými přístroji či vybavením odborných laboratoří.Více informací o soutěži se dozvíte na stránkáchgymnázia: h t t p : / / w w w. m g o . o p a v a . c z / i n d e x . p h p ? t e x t = 2 7 2 prirodovedna-soutez .“
MINIZOO Ve dnech 7., 14., 21. a 28. 4. v čacech od 9:00 - 12:00 a 15:00 18:00 se příjďte podívat na zvířatka a můžete jim donést i něco na zub. Srdečně Vás zve Středisko volného času Opava, Husova 17.
10
BŘETISLAV PUSTKA - PERU Čajovna Harmonie, Krnovská 20 Vás zve na cestovatelskou přednášku Břetislava Pustky, která proběhne 25.4. v 19:00. .
Zoologie
Do Opavy dorazily sluky lesní Tohoto dříve hojného ptáka můžeme v těchto dnech pozorovat na jarním tahu. Pokud tedy chcete vidět sluku, máte jedinečnou možnost. Přes rok totiž žije skrytým způsobem života. Nelézt ji je téměř nemožné. Ideální místa k pozorování jsou například: Stříbrné jezero, palhanecké odkalovací nádrže nebo vlhlé louky v blízkosti vod, mokřadů, ale i lesů.
Přílet na hnízdiště v České republice probíhá hlavně v březnu až do začátku dubna. Doba odletu není jasná, ale patrně probíhá již od srpna do září. Sluka žije velmi skrytě a nenápadně. Proto existuje jenom málo informací z jejího života. Zimoviště má ve Středomoří a v severní Africe. Sluka lesní je pták, který zaznamenává v posledních letech na našem území úbytek stavu. Celkový evropský úbytek činí až 10% oproti stavu, který byl v letech 1970-90. Stalo se tak především myslivostí, ale také likvidací jejich potravních prostor vlhkých lesů. V minulosti se jednalo o tradičního lovného ptáka. Nejvyšší úlovky byly kolem roku 1935. Bylo uloveno až 11 000 kusů ročně. V současnosti se loví desítky až max. několik set kusů za rok. To samo o sobě svědčí o jeho současné populaci. Sluka lesní (Scolopax rusticola) má oči posunuté na hlavě více dozadu. To proto, aby viděla, i když zasune svůj citlivý zobák do mokré půdy. Její potravou jsou hlavně kroužkovci žížaly, hmyz a jeho larvy, pavouci, mnohonožky, drobní měkkýši a korýši. Sluka hnízdí v listnatých lesích, v údolích potůčků, loučkách,
mokřinách s keřovým porostem, který ji chrání před predátory. Sám mám zkušenost se slukou lesní přímo v Opavě. Podařilo se mi ji chytit do ruky na školním hřišti ZŠ Englišova, kde jsem tehdy učil. Pták dosedl prudce na hřiště a odběhl do křoví, kde jsem ho polapil. Po krátké ukázce žákům školy, jsem ji samozřejmě ihned pustil. V březnu a dubnu tedy není nic neobvyklého, když sluku zahlédnete ...........třeba i v centru města. Na tahu se ptákům ...................běžně stává, že se tzv. zatoulají. .........................Ideální místa k pozorování jsou ...............................například: Stříbrné jezero, ....................................palhanecké odkalovací .........................................nádrže nebo vlhlé louky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . v b l í z ko st i vo d , ................................................mokřadů, ale i lesů. MK
Vyfotografovaný expodnát pochází ze sbírek Slezského zemského Muzea v Opavě.
11
Botanika
Posel jara - šafrán karpatský u Brumovic Koberce překrásných šafránů karpatských uvidíte jen v přírodní rezervaci Hořina u Brumovic! Konec března a začátek dubna je k návštvě ideální.
Na jaře zvědavě nakukujeme do předzahrádek sousedů a obdivujeme první jarní květy, které ve světle jarního slunce září všemi barvami. Vedle bílých bledulí a sněženek jsou to především šafrány v paletě barev od bílé přes žlutou až po modrou, fialovou a purpurovou. Tyto pastelové barvy byly získány šlechtěním, přirozeným výběrem. Šlechtění výběrem se provádí tak, že se z populace rostlin vyberou ty, které mají nějakou zajímavou vlastnost. Umělým výběrem tak člověk vybral z planých druhů travin předky dnešních obilovin. Dnes se výběr využívá zejména při šlechtění nových odrůd z původních krajových odrůd - vybírají se jedinci, kteří jsou zajímaví pro dnešní využití v zemědělství a zahradnictví. Takovým způsobem se vyšlechtily i šafrány, jejichž květy mají zlatou barvu, například šafrán zlatý Crocus chrysanthus. Šafrány jsou známé i pod názvem krokus, což je přepis jejich latinského jména. V zemi mají hlízky různého tvaru, od téměř kulovitých až po silně zploštělé. Šafrán, který je na fotografii, má barvu modrou, pestík v jeho květu, na který včely přenášejí pyl, je sytě žlutý až zlatý. Ten svou svítivou barvou láká na sebe hmyz. Mnozí mají zkušenost, že na žlutou košili nebo halenku, ve které si vyjdeme ve slunečním dnu, nalétává hmyz. Žlutá barva je přitahuje.
12
Spoustu šafránů karpatských (Crocus heffelianus) pohromadě uvidíte jen v přírodní rezervaci Hořina v severozápadní části okresu u silnice mezi Brumovicemi a Velkými Heralticemi. Je to jedno ze dvou přírodních nalezišť v Moravskoslezském kraji. To druhé se nachází ve vesnici Zubří na louce a v zahradě. Obě lokality byly vyhlášeny jako chráněná území v roce 1948. Přírodní rezervace Hořina zaujímá plochu 22,30 ha a je v nadmořské výšce 318 - 350 m n.m. Až bude tepleji a slunečno, zajeďte si koncem března na Hořinu a pochopíte, proč právě zde se šafránu daří. Tato jednoděložná rostlina potřebuje pro život na jaře dostatek vody, která na louku s jeho výskytem stéká z polí směrem do potoka Hořina. Druhou podmínkou je období, kdy voda ustoupí a hlízy mají možnost na začátku léta dozrát.
Historie
Na lokalitu se dostanete po silnici z Brumovic do Velkých Heraltic. Za údolím, kterým protéká potok Hořina, ihned odbočíte doprava na polní cestu a vozidlo můžete zaparkovat u Informační tabule „Chráněné území Hořina“. Prostudujte si informace a potom se vydejte po cestě, kde po pravé straně po asi 100 metrech uvidíte louku, svažující se k potoku a po levé straně je pole. Pokud tam budete v době, kdy končí zima a začíná jaro, bude slunečno a louka nebude pod sněhem, můžete se těšit z modrých koberců květů rozkvetlých šafránů. Zbývá dodat, že toto území je z přírodovědného hlediska hodnotné i pro mihuli potoční, která se zde vyskytuje a z motýlů je to potom náš největší a nejkrásnější motýl bělopásek topolový. Hořinu doporučujeme určitě na jaře navštívit!
Zoolog Bohuslav Beneš Byl nejvýznamnějším spolutvůrcem základní expozice Slezského zemského muzea, která byla otevřena v roce 1981. Popularizoval vědeckou činnost a věnoval se výchově mládeže. Bohuslav Beneš (1943 - 2003). Narodil se v Náchodě. Po vystudování PřF UK nastoupil v roce 1965 na zoologické oddělení tehdejšího Slezského muzea. Systematicky budoval sbírkové fondy. Byl nejvýznamnějším spolutvůrcem základní expozice SZM, která byla otevřena v roce 1981. Hodnotné jsou výsledky jeho terénních prací zaměřených na výzkum ptáků a savců Slezska.
13
Rozhovor
Rozhovor s ornitology Františkem Gazdou a Martinem Miškovským Kroužkováním ptáků odhalujeme celou řadu zajímavostí z jejich života, které by nám jinak byly utajeny. Jsou to například délka věku, místa zimovišť a trasy do nich, rychlost tahu, místa hnízdišť, věrnost k hnízdišti...
S Františkem Gazdou se znám od roku 1980, kdy jsme spolu zakládali v Opavě Český svaz ochránců přírody. Na ustavujícím sjezdu ČSOP Opavě jsi byl zvolen místopředsedou okresního výboru. První otázku tedy pokládám tobě. Martin Miškovský je tvůj mladší kolega, odkdy se znáte a kdy jste se poprvé setkali? Martin mě vyhledal před nějakými jedenácti dvanácti lety ve vítkovském kině na výstavě ptactva, kterou tam pořádal odbor kultury MěÚ a já jsem u toho asistoval. Hned jsme se dali do řeči a od té doby se z nás stali více než dobří „ornitologičtí“ přátelé. Martine, jakým dojmem na tebe působil tvůj přítel Franta. Vzpomínáš si, kdy jste spolu prováděli svůj první odchyt ptáků a kde to bylo? Poprvé jsme se setkali v roce 2002 ve Vítkově na výstavě nazvané Ptačí svět. Pan Franta mě zaujal především svým velkým nadšením a upřímnou ochotou podělit se o své bohaté zkušenosti a zážitky. Hned jsme si rozuměli. Poprvé jsme spolu chytali v roce 2003 ve Slavkově na rybnících. Franto, kroužkuješ ptactvo už téměř 50 let. Zajímá nás, kolik ptáků si za svůj život okroužkoval? Za necelých 48 let kroužkovací činnosti kolem 11 000 jedinců.
“Za celý život jsem okroužkoval již 11 tisíc ptáků.” Kdyby měl někdo zájem s tebou a Martinem chodit, jak se říká, na ptáky? Může tě kontaktovat? Samozřejmě, rád se poznám s každým, kdo má o volně žijící ptáky vážný zájem. Také si s každým rád vzájemně předám zkušenosti. Pořád se učím 14
Ornitologové zleva: František Gazda z Vítkova, Martin Miškovský a Jiří Lissek z Opavy.
Franto, víme, že jsi členem Čs. ornitologické společnosti, můžeš kroužkovat ptáky a k tomu máš k dispozici kroužky. Odkud je dostáváš, co na nich je a jaký význam má kroužkování ptactva? Odkud jsi dostal hlášení o tvém kroužkovanci, ze které nejvzdálenější země? Kroužky, jež jsou opatřeny nápisem N. MUSEUM PRAHA, typem kroužku a číslem, dostávám z Kroužkovací stanice Národního muzea v Praze. Tam je také třeba zasílat hlášení o nalezených ptácích s těmito kroužky, event. s kroužky zahraničních kroužkovacích centrál, spolu s popisem okolností nálezu. Zatímco ornitologické kroužky jsou vždy rozevíratelné, chovatelské kroužky jsou celistvé obroučky s raž-
bou ven, případně potaženy umělou hmotou. Evidenci těchto kroužků kroužkovací stanice nevede. V takových případech je zapotřebí se obrátit na Český svaz chovatelů. Kroužkováním ptáků odhalujeme celou řadu zajímavostí z jejich života, které by nám jinak byly utajeny. Jsou to například délka věku, místa zimovišť a trasy do nich, rychlost tahu, místa hnízdišť, věrnost k hnízdišti a k partnerovi a další sociální vazby. Obdržel jsem zpětná hlášení mých kroužkovanců z mnoha zemí Evropy, tak kupř. kroužkovaný čížek na podzim byl za 6 dní uloven ve Slovinsku, dlask tlustozobý byl uloven kočkou v Itálii, čejka chocholatá byla střelena v Itálii, polák chocholačka byl ve Švýcarsku uloven rybářskou sítí, strnad obecný zabit o dráty v Polsku, poštolka obecná nalezena v Bělorusku, káně lesní ve Francii aj. Afrika se mi zatím vyhýbá. Martine, o tobě je známo, že poznáš podle hlasu a zpěvu každého našeho ptáka. Jak ses to naučil? Nedá se říct, že znám hlasy všech ptáků, ale spíš většiny. Hlasy ptačí říše mají své zvláštnosti a i zkušenému ornitologovi to může pěkně zamotat hlavu. Jednak existuje mnoho variant hlasů každého ptačího druhu (varovný, vábení, teritoriální). Někteří ptáci navíc dokážou imitovat zpěv jiných ptáků. Naučil jsem se to poslechem starých desek zapůjčených z muzea. Dále jsem pak chodil na jaře do přírody, kde jsem si ptačí zpěvy nahrával a pak si je doma naposlouchal.
František Gazda se sýkorou koňadrou
Kdybyste měli udělat žebříček nejlepších ptačích zpěváků, kteří by se umístili na prvních třech místech? Franta: to je těžká otázka, ale slavík obecný, skřivan lesní a konopka obecná. Martin: slavík obecný, drozd zpěvný, skřivan polní.
“Mezi mé nejčastěji kroužkované jedince patří sýkory koňadry, modřinky a uhlelníčky, dále zvonci, budníčci, králíčci, poštolky, káně...
Kterého ptáka jste letos viděli jako prvního navrátilce z teplých krajin? Franta: Jako téměř každoročně na Vítkovsku špačka obecného v počtu cca 25 jedinců u Nových Těchanovic dne 4. března. Martin: Hejno špačků obecných dne 28.února.
Franto, který ptačí druh jsi okroužkoval nejčastěji, a který velmi vzácně? Nejčastěji jsem kroužkoval některé hojné ptačí druhy jako sýkory koňadry, modřinky a uhelníčky, zvonky zelené, budníčky menší, králíčky obecné, čížky obecné, poštolky obecné, káně lesní a puštíky obecné. Z těch vzácných to byli jeden slavík modráček, 2 slavíky tmavé a 2 kalousy pustovky.
Přikrmujete ptáky v zimě a proč a co jim dáváte? Franta: Samozřejmě, proto, abych jim v krutých dobách pomohl přežít a taky pro vlastní potěšení a pro potěšení mých blízkých. Krmím slunečnicovými semeny, půlenými vlašskými ořechy, lojem a také směsí ztuženého pokrmového tuku s ovesnými vločkami. 15
Koberce překrásných šafránů karpatských uvidíte jen v přírodní rezervaci Hořina u Brumovic! Konec března a začátek dubna je k návštvě ideální.
Martin Miškovský s pochopem rákosním
Martin: Ano přikrmuji, ale jen pokud je sněhová pokrývka nebo velký mráz, kdy je pro ptáky potrava hůře dostupná. Je to také dobrá příležitost zblízka pozorovat ptáky v zimních měsících. Někdy se na krmítku objeví i vzácnější druhy. Sypu jim slunečnici, proso, mák, ovesné vločky, přidávám jablka a hovězí lůj. Pozorujete nějaké změny výskytu ptactva na Opavsku? Kteří ptáci jsou dnes hojnější, a kteří vzácnější? Čemu tyto populační změny přisuzujete? Franta: Za období několika desítek let na Vítkovsku vymizeli kupř. bažanti a koroptve, v posledních letech jsou velmi vzácné potápky malé, lysky černé, poláci chocholačky, čejky chocholaté, vrány obecné. Asi před 30 lety se k nám z východu nastěhovali k nemalé radosti myslivců krkavci a před zhruba 20 lety k nemalé radosti rybářů pravidelně od podzimu do jara kormoráni. V posledních letech také kolonizovali města a vesnice třeba holubi hřivnáči a straky, dříve na16
prosto plaché druhy, vyhýbající se blízkosti člověka. Těch důvodů změn je nepochybně celá řada a zabývají se jimi týmy vědců. Nepochybně mezi ně patří změna klimatických poměrů a činnost člověka v kladném i záporném smyslu a pravděpodobně budou u jednotlivých druhů geneticky zakódovány. A lidský život je krátký na to, aby takové změny zaznamenal. To odhalí budoucnost. Martin: Některé druhy z Opavska vymizely, např. chocholouš obecný, sova pálená. Některé jsou na ústupu, např. čejka chocholatá, vlaštovka obecná, lžíčák pestrý, moudivláček lužní, koroptev polní. Naopak vzrostly populace holuba hřivnáče, straky obecné, motáka lužního, morčáka velkého, kormorána velkého, husy velké. Nesporně se na populačních změnách ptačích druhů podílí svou činností člověk. Co by podle Vás bylo třeba udělat pro ochranu ptactva v okrese Opava, v České republice, V EU a ve světě?
Franta: Člověk by neměl být chamtivý a měl by si uvědomit, že planeta, na které žije, nepatří jen jemu. Martin: V zemědělské krajině vytvářet remízky, biokoridory, vysazovat aleje podél polních cest. Zachovávat staré stromy, keře. Sekat louky s ohledem na hnízdní dobu ptáků. Vytvářet ptačí rezervace. Stále zajišťovat osvětu obyvatel některých zemí, kde vzácné druhy ptáků končí na talíři. U nás osvětu v mysliveckých spolcích. Jakou ornitologickou literaturu považuješ u nás za nejkvalitnější a proč? A jaké webové stránky bys doporučil začínajícím ornitologům nebo nadšencům? Franta: Začínajícím zájemcům bych doporučil Obecnou ornitologii Zdeňka Veselovského, Ptáky Evropy Barthela a Dougalise a Svenssonovy Ptáky Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. V dnešní době je však v knihkupectvích k dispozici mnoho knih. K poznávání ptactva podle hlasových projevů je k dispozici řada různých zvukových nosičů. Na adrese www.birdwatcher.cz najde každý zájemce o ptáky snad úplně všechno. Martin: Literatura: Ptáci Evropy, Severní Afriky, Blízkého Východu; Svensson nejlepší rozpoznávací obrazový atlas ptáků, Fauna ČR Ptáci nejobsáhlejší odborné texty každého ptačího druhu; Šťastný, Hudec, Dravci Evropy; Mebs. Webové stránky české ornitologické společnosti www. cso.cz
Co může udělat každý, kdo má rád ptáky, pro jejich ochranu nebo podpořit jejich výskyt? Franta: Považovat je za rovnocenné obyvatele naší planety, nezasahovat v záporném smyslu do jejich života, být k nim tolerantní. Mnoho a mnoho ptáků denně hyne neúmyslnou činností člověka silničním provozem, střetem s dráty vysokého napětí, nárazy do prosklených ploch apod. S tím se už každý člověk nepochybně setkal. Tam, kde nám škodí, hledat řešení k omezování škod. Ptáci nepatří nikomu. Zákon nedovoluje jakékoliv zásahy do života naprosto všech volně žijících druhů v době hnízdění. Ptáci se nám za to odmění svým nádherným zjevem a zpěvem. V tomto smyslu jsou nenahraditelní a to každý vnímavý člověk ocení. Martin: Zajistit velké skleněné plochy před nárazem ptáků. Vytvářet vhodná hnízdiště instalací podložek, vyvěšováním budek. Velký význam má osvěta obyvatelstva. Kteří naši ptáci jsou pro opavský okres pozoruhodní? Martin: Jedná se především o strnada zahradního, strakapouda jižního a motáka lužního. Franta: Za pozoruhodné považuju hnízdění čápů bílých v našem okrese. Tento ptačí druh jistě nikoho nenechá lhostejným. Musím zde zmínit, že po dlouhá léta se jejich evidencí a publicitou zabýval náš dlouholetý kolega a kamarád, člen České společnosti ornitologické Jiří Lissek, který loni po dlouhé a těžké nemoci zemřel. Byl to úžasný a spolehlivý chlap. Opravdu nám chybí. MK
“Mezi nejvzácnější ptáky, které pan František Gazda kroužkoval, patří jeden slavík modráček a dva slavíci tmaví.”
V každém zpravodaji připravíme rozhovor se zajímavými osobnostmi z oblasti přírodovědy. Dnes to jsou ornitologové, kteří se zasloužili a zasluhují o poznání ptactva na Opavsku. Příště to bude dendrolog Ing. Lubomír Rychtár, který spoluvytvářel současnou tvář opavských parků a některých zámeckých parků na Opavsku. Postupně oslovíme i další přírodovědce.
Slavík modráček 17
Březnový kvíz
Ověřte si své znalosti Testové otázky 1) Jak se jmenuje rozšířená část jícnu u semenožravých ptáků, kde semena nabobtnají a změknou? vole žaludek hltan 2) Jakou mají ptáci tělesnou teplotu? vyšší než člověk stejnou jako člověk stejnou jako plazi 3) Kteří pěvci odlétají na zimu do teplých krajin? hmyzožraví semenožraví dravci 4) Který z následujících ptáků patří do skupiny jako sluka? - čejka chocholatá - vrabec domácí - husa domácí
Spojovačky (spoj pojmy, které spolu souvisí) 6) krmiví ptáci 7) nekrmiví ptáci
kachny drozdi
Rozhodnutí o správnosti 8) Vlaštovky si stavějí hliněná hnízda s vletovým otvorem. Ano Ne 9) Hmyzožraví ptáci zůstávají u nás přes zimu. Ano Ne 10) Sojka někdy zahrabává žaludy a bukvice do země. Ano Ne
Poznáte rostlinu na obrázku? Tento keř můžete vidět kvést již na konci února a během března. Roste v prstenci městských parků. Tato fotografie je z místa u budovy opavské spořitelny. Přesná poloha zde:
Vypiš 5) Vzpomeň si, jaké obojživelníky můžeš vidět na jaře ve vodě: …………………………………………………………………...........................
Omalovánka
Své odpovědi nám můžete zasílat na adresu:
[email protected]. Budete zařazeni do soutěže. Správnost odpovědí si budete moci zkontrolovat v dalším čísle měsíčníku.
Život šafránu Heuffelova v přírodní rezervaci Hořina u Brumovic O šafránu u Brumovic jste si zajisté přečetli více v rubrice “Botanika” tohoto čísla měsíčníku. Omalovánka se vztahuje k jeho životním potřebám. Zamyslete se nad tím, co šafránu škodí a co mu naopak prospívá. Na jaře, když vysvitne sluníčko, rozkvetou na louce u Brumovic modré šafrány. Na ně začnou létat včely, které sbírají pyl a zároveň květy opylují. Šafránům se zde daří, protože právě na jaře potřebují dostatek vody. Ta stéká z tajícího sněhu na stráni nad loukou se šafránem. Jenže na šafrán číhají různá nebezpečí! Jeho rostlinky mohou zatlačit do země kola traktoru, který se na louce otáčí. Mohou to být i zahrádkáři, kteří si přijdou s motyčkou vykopat hlízy šafránu na svou zahrádku. Ale jsou to i hraboši, kterým hlízy šafránu velmi chutnají. Proto je na obrázku nakreslený hraboš s hlízami, který se směje. Může to být i projektant, který rozhodne, že se louka poorá a zaseje se zde třeba kukuřice nebo postaví dům. Omalovánku si můžete vytisknout a vykreslit. Při tom přemýšlejte o životě šafránu ve všech souvislostech.
18
19
Občanské sdružení N a t u r a O p a v a - C z e c h R e p u b l i c E. Beneše 30, 747 05 O p a v a tel: 00420 737 322 616 e-mail:
[email protected], web: www.natura-opava.org facebook: www.facebook.com/naturaopava
