Ladislav Štoll:LID.ÉV ',LABORATOŘI..
V teoretickém myšlení marxistri píšícíchčesky možno pozorovat v poslední době zv1išené risilí o hlubšíproniknutí do oblasti kultury, která byla až dosud riplně zanedbávána, zatimco na poli teorie ekonomicko-politickéje riplné jasno a vfvoj v tomto směru pokračujeve šťastném znameníjednoty slova a činu. Tento rozpor' o němž se zmirluje téžotevňenf dopis Mezinárodního byra proletáňskérevolučníliteratury, je na našem jinde, zejménav So. rísekutŤídnílinie velmi citeln , pŤestože větskémsvazu a Německu, je pŤekonáván bohatou objevitelskou literaturou. Toto soudobé tažen|teoretikri dialektického materialismu do oblasti kultury, toto pronikání do vyššíchprostorú nadstavby děje se, možno zhruba Íici, ze dvou stran. Jedna část pochoduje směrem ze skutečnéhoživota, ze zkušenostitňídního boje, ze sféry otázek politické ekonomie, kde vztahy jsou užjasné.NěkteŤi z tétoskupiny ve svétnbytostnémpie. svědčení o pŤíčinné souvislostiekonomickéstruktury společnosti a její nadstavby podlehli namnoze svod m povrchních, lineárních vztah , a pokoušejíse vysvětlovat privod veršové asonance z hospodáŤskésituace. Za tyto nekompetentní, odvážnéexkurze dostalo se jim pojmenování vulgármarxistri od těch, kdož mají nesrovnatelně většíkulturně historické poznán(, většírozhled po historii uměleckfch forem, kdožvšak
3+2
života,nlbrž ze sterilního nepŤicházejísměrem od skutečného kterfm metoda marxistického svétaidealistické uměnovědy, myšlenínepronikla do žil. lMám na mysli několik rriznfch otázek, o nichž se v právě uplynulych dnech diskutovalo. Neumím a nechci tyto otázky zodpovědět, chci je pouze postavit do takového vzájemného aby z nich vyplynul aspoĎsměr orientace ve zmat. vztahus, ku, kterf tu vládne. Podle mého mínění hlavní pŤíčinoupotLžía bezradnosti marxistick ch teoretikťr na poli kultury jsou neprobádaná psychologie. místa v oboru společenské (Jrxem jednou ještě Plechanovovu formuli, shrnus Cituji jíc| vlstižně Marxovy a Engelsovy názory o souvislostech báze s nadstavbou: hospodáŤské l. Stav vfrobních sil; 2. tímto stavem podmíněnéekonomicképoměry; 3. sociálně politicky Íád, jenžse zvedá na danéhospodáŤské základně; 4. psychologie společenského člověka, podmíněná částečně bezprostŤedněhospodáŤstvím,částečněcel m sociálně politickfm Ťádem,kter se nad ním zvedá; 5. rozličnéideologie, v nichž se odrážejírysy této psychologie. Z této formulace je dostatečnězŤejmo,kudy vede cesta, po nížje nutno konečněsvéstotázky ryzí ideologie, otázky uměleck)ich forem k jejich koŤenrim.Jde tu zŤejměo pňechod oné sféryproblémri, kterou Plechanov ve svéformuli označi| č í s l e 4m. J d e o p s y c h o l o g i i s p o l e č e n s k é h oč l o v ě k a . Konkrétně to znamená podle mého míněníasi tohle: Do. posud ukazovali nám marxisté společnosta v ní člověka se všemijeho vnějšímizávislostmi a vztahy. Nyní doclrází ko. nečněk nutnosti, aby byla lkázána společnostv člověku,aby byly vědecky vysledovány ony procesy ve vnitňním životě individua, ježjsou podmíněny vfvojem vfrobních sil, historic. kfm pochodem společenskfchzměn. Jde o to ukázat,jak síly zákonri Ííclícíchvfvoj společenskéhocelku prostŤednictvím
3+3
psychoÍyziologickéhoustrojení se zrcaďI| v pÍirozenfch vlast. nostech jedincov ch, v jeho chování, v jeho citech, zvyclch, rozhodnutích, myšlenkách,v jeho ideologii. To je podle méhomíněn1ona ptáce, pied kterou jsme histo. ricky právě stanuli aktetá nebude zdoLána několika diskuse. mi či marxofreudistickfmi kompilacemi. To je práce, již se 'musízričastnitpŤedevším revolučníumělci - noví lidé, kteŤí v sobě vysokou intelektuálností bytostně pŤekonali starého společenského člověka kapitalismu, kteŤívědomě prodělávají proces pňerodu a stávaj|se lidmi zítŤejšího společenského poňádku nejen svou ideologií,ale téžsvfmi psychologickfmi pŤed. poklady, noví lidé, v nichž se uvolĎují pod náporem intelektu ony nové pocity a schopnosti, jež byly až dosud v celfch komplexech dušeny základnim pocitem soukroméhovlastnění a psychick1imi i fyzickfmi silami, jež z tohoto existenčního principu člověka kapitalistické společnostinutně vypl1ivají. A protože ,,tevoluce abstraktního myšlení..,jak to Ťíká Děborin, ,,pŤedpoklád^téžrevoluci smyslovéhovědomí..,lze právem očekávat,žeto budou pŤedevším smysly _ zrak těchto novfch lidí - jejich tyze tÍ1ďrlipsfcha, z nichž se narodí nové umění, jehož zárodky vznikají dnes jakožto produkty složit ch procesri zápasu starfch a novfch forem společenského vědomí. Běží teď o to, kde máme v soudobé umělecké produkci hledat tyto novéprvky - ty nápovědi piíštíchuměleck1ichforem. Je zajLmavéporovnat několik odpovědí na tuhle otázku: otevňen dopis revolučníchspisovatelri, shromážděnfch na mezinárodní konferenci revoluční proletáňské literatury v Charkově, revolučnímspisovatelrimČeskoslovenskaodpoví. dá asi takto: ,,Revoluční literatura v Československuse nemriže omezovat nadále na vrcholnéliterární vftvory a na Spolupráci s poputčiky,ale pŤedevším na masovou práci (proloženomnou). To znamená hlavně věnovat pozornost děldoprim a roldoprim, pokud sevyvíjejík literatuŤe,
3++
a spisovatelrimz dělnickétňídyvribec. . . Levou richylkou bylo, když se prohlašova|y reportáž a žurnalistickápráce za jedině vhodnépro revolučníslovesnoupráci..... BedŤich Václavek ve své knize ,,Poezie v rozpac(clt,, Ťíkáněco docelajiného: ,,...umění v dťrsledkustupĎovanédělby práce a znl vyplynuvšídiferenciacefunkcí zcela se oddělilo od utilitární produkce.. . Návrat k Ťemesluod strojovéprodukce j e nemožnf . . . Všechnoumění, i to,ježsepočínástavětna základ strojovéprodukce,stojív době vrcholnédělby práce a divergující diferenciace ričelri, funkcí a tvarri stranou od ostatní, produktivní práce, je něčím jinlm než práce (! proloženomnou), ježto se odlišilo od ostat. ních sociálních funkcí a dospělo k tomu, aby existovalo sebou samym a pro sebe, stalo se cíle m, nikolív prostňe dkem. Umění vdobě imperialismunemá žádnfch jinfch ričelri než estetickfch.. (proloženo rnnou). Neméně zajLmaváje odpověď Karla Teiga (s nížse YácIa. vek ve zm1něnéknize ztotožřuje) : ,,IJmění se nesnažízměnit svět a ovlivnit praktickv život.,, Z uveden ch odpovědí teoretikri, hlásícíchse pod prapory revolučníhoproletariátu, je na prvf pohled ziejmo, jak! názorovf zmatek vládne v otázkách o smyslu umění a jeho pŤíštích forem. Podle mého míněnívšakjedno lze Í(cis jistotou. A sice to, že teoretickéodpovědi Teigovy a Václavkovy jsou v pňíkrém Tozporu s naukou dialektickéhomaterialismu. Podle mého míněnínesprávnost názortt Teigov ch aYáclavkovfch spočíváv tom, že si oba zjednodušili společenskohistoricky proces na dva souběžnéhistoricképochody: proces technologickf a vfvoj uměleckfch forem, mezi nimiž je jen
3+5
jakási pŤímá mechanická závislost. Sféra společensképsy. chologie a složitédialektické vztahy pŤesni riplně unikly pozornosti obou těchto teoretikri. Proto se tak častosetkáváme podmíu Teiga i u Václavka s jejich oblíbenfm líčenímpŤímé něnosti uměleckfch forem stavem vfrobních sil. Václavelt napŤ. ve své knize Poezie v rozpacích ÍLká: ,,P echázejícek charakteristice umění za imperialis. mu, musíme si pŤedevším všimnout poměru umění k technice, neboťobrovsképokroky pracovnítechniky jsou v tomto období nejdriležitějším zjevem, prisobícím na umění. objevuje se tu v dějinách činitel,jenž ještě v žádnékultuŤedo tédoby nebyl : revo l u ční čin i t e l mění ,odvěkf ., ,nezměnitelnf . stav stroje -a v uměních (proloženomnou). Nesmírněvyvinutá stro. jová technika ničísvou hospodáňskoupňevahou poslední zbytky Ťemeslnéschopnosti. Již manufaktura roztrhla dělbou práce púvodní souvislostmezi osobnostía dílem a p r á c i o d o s o b n i l a . . .o s o b n í d ě d i c t v í Ť e m e s l n é s c h o p n o s t i ž i l o d á I e j i ž j en v e s v o b o d n é mu m ě l c i (proloženou mnou), jenž už ovšem mohl vyrábět jen určitéformy, pracovat v oborech, jichž zatim nedovedl zpracovatstroj . . . Čímvíce se rozvíjí technika, tím více se mění umění v ,čistéumění.,jež má jedině funkci emo. tivní... Tyto názory by mohl bez vfhrady podepsat i Karel Teige, ostatně stačíotevŤít 1. čísloNezvalova Zvěrokruhu a tam v Teigově článku BáseĎ, svět, člověkje možno se dočíst,že: ,,Teorie umění, kterou jsme nazvali poetismem, VY. chází pŤedevším z poznatku, že zděděnéritvary umě. j e ž lecké, b y | y p o d m í n ě n y Ť e m e s l em , j s o uv n a š í době již mrtvy.. (proloženomnou). Nebo na jiném místě téhožčlánku:
3+o
,,Byl.li po páŤe a elektŤině,po šicím a psacím stroji vyna\ezen stroj, jenž maluje -.--fotografická a kinemato. gr afická komora, byla Ji vynalezena stereofonie, radiofo. nie, televize, je nutno zÍíci se tradičníchklasifikačních zprisobťra kategorií idealistickfch estetik... Tyto dtkazy myslím dostatečněusvědčujíoba marxistické teoretiky z mechanicismu, a to mechanicismu vlastně zcela vulgárního. Vždyétu jsou téměŤnaivním zprisobem kladeny vedle otázek stavu vfrobních sil, otázek ryze technologickfch, problémykategoriíidealistickfch estetik.Vzpomeů. kňehoučké me si jen na citovanou formuli Plechanovovu. Kam se poděly všechny ty bohaté, složitédialektické procesy společensko. psychologické? Kam se ztratil tňídníboj, kterf tak mocně člověka,kterf dává jeho podmiĎuje psychologii společenského ideologii dialektick1im prostňednictvímtéto psychologie nad. osobní vlraz tÍidn|? Teige, jak se zdá, si již pravděpodobně pod vlivem Děbo. rinovfch ťrvahÚkoly marxistri na teoretickéfrontě tento ne. dostatek nejasně uvědomil a snažíSe mu čelit tak, že vtěluje suchou cestou uzavien! systém psychoanal1ízy Freudovy do nauky svéhomechanistickéhomaterialismu. Své metodě zri. mostává,naďá|e věren. Nejenžeopět nedoceĎujespolečenské menty psychologie,on jich opět vribec nedbá a nahrazuje si je ryzí biologií: ,,...pŤebudování v1lroby na strojní velkoprrimysl, závratné pokroky techniky a vydělení uměleckfch Ťemesel z prúmyslovéhoživota zjednalo technickéa materiální pňedpoklady pro tvorbu nové poezie..., poezie, jež je nov m skupenstvímestetickfch kvalit, sestrojená nov1tmi metodami a z novfch materiálri, která hledá svéhokonzumenta, novéhodiváka a posluchače,nového člověka,aby napájela jeho horoucí žízeĚlyrismu a bo. hatě obdarovala všechnyjeho smysly a jeho senzibilitu novfmi vitálními energiemi a intenzitami. Metody této
3+7
poezíe jsou pÍezkoušenyobsáhlou laboratorní praci. Exaktní vfsledky věd, biologie, psychologie,fyziologie, sociologie, optiky, chemie, akustiky etc., poskyt|y zá. klady nové teorii umění. Pňestožednešníbiologickopsychologické vědomosti o procesech, v nichž je celá podstata básnické produktivity a emocionality, nejsou d o s t a t e č nsém, í m ea l e s p o ř j a k o o d p o v ě ď n a o t á z ku po smyslu ,umění. (proloženoumnou) a podstatěbásnickétvoňivostivyslovit hypotézu o j e dnot. ném produktivním pudu lidském... Myslím, že není tak nesnadno nahmatat pod umělfm ná. nosem vj,raz z moderních slovníkrivědy hrubé metodologické š'y. Kam však vede toto nepochopeníspolečensko-psychologické podmíněnosti umělecké tvorby, to ignorování tŤídnípsykoncepci idealistického dualismu. chologie? K nejreakčnější Či co je to, když BedŤich Václavek napíše,že: ,,Umělcijde o vyvolání emocí, revolucionáŤovi o dosaženlnové socialistickéspolečnosti.Mísit obé nepro. spívá ani umění, ani revoluci... Či tayz
dokonce napíše Teige:
,,Y izo|acíumění od života,od společnosti,od v roby vznikaly prvky novépoezie. . . v izolaci, která dala uměleckétvorbě ateliérovoulaboratorníčistotu..... Není tohle stará idealistická koncepce, na niž je jen to ,, nové,žev ní byl posvátnf ,,PaInaS..vyměněn za ,,|aborato či,,ateliér..?Nenatírajíse tu starépiedstavovérítvaryidealistické názvoslovím moderních vědeckfch slovníkri? Nevedou s e t u v l a s t n ěj e n ň e č i o p r o s t ň e d c í c h v ě d e c k é a n a |j,zy tam, kde se má opravdu ana|yzovat? Tam, kde se mají vědecky rozebrat ony procesy ve vnitŤním životě individua, jež jsou podmíněny silami zákonri Ťídícíchvjvoj společen.
3+B
jeho vlastnostem,pudrim, skéhocelku,jež dávajíživotnínáplĎ jeho spoieho prázdnym biologickfm formám?Jež se zrcadli v jeho _ jeho ideologii, popŤípadě v v í"i.'''te* vědomí, n e j e n formy u r č u j í p o e z i i ? , , S p o l e č e n s k ép o m ě r y v ě d o m i , a l e i f o r m y c í t ě n í , . .Ť í k áD ě b o r i n . Nemiiže bft ovšemsporu o tom, žeje mnohem pohodlnější zavÍit podle Teigova receptu ,,čistoupoezii.. do laboratoŤe, nechatj i tu v izolaci vykrystalizovat a čekat,až:najde zttacen!, kontakt s životem ,,na vyššímstupni vfvoje básně a společrtosti..,než se pÍiznat k strohémuindividualistickému subjektivismu',nerr,ovéhoaristokrata., a ukázat společensko.psychologickou podmíněnost tohoto staréhostupně společenského vědomí, jehož životnítŤídníobsahy jsou již dávno vyčernovéhoživotnéhotňídního pány naturalismem a jež,nenašedši obsahu,je odsouzenok pouhéintelektuální formovéspekulaci s ismy včetněpoetismu, kterénejsou ničímjinfm než tŤídním defétismem,nonkonformismem - skryšemi v granátovfch války. trycht Ťíchna poli tŤídní Nové umění revolučnívšak si ani nehraje s ,,elementárními matetiáIy,,, ani nekrystalizuje v izo|aci laboratoŤí, ani nečeká na vyššístupeĎ vfvoje, ani neveršujepolitické rivodníky, ale hledá uprostŤedživotav tŤídnímboji prvky r]ovfch životních obsahri,kterépak vrací zpět společnostitím, žeusnadĎuje společenskému člověku vnitňní proces jeho pŤerodu, plníc jeho hruď obsahem nového tŤídníhoproletáňskéhovědomí, právě tak jako to dělal velikf naturalismus, když uvědomoval historicky a tŤídněspolečnostburžoazni,Tím ovšemnení Ťečeno, že nadcházi období naturalismu proletáŤského;uvažovat o tom, jako to dělá Váctavek a s ním i Urx, zda to bude proletáŤskfnaturalismus či,,čisté umění.., znamená myslit hrubě -umění fetišisticky.Nové obsahy revolučního pňedpokládají nová hlediska, novépostŤehy,jejichž samovolnfm produktem je forma, tento vynález) na němž pracovalo tisícevlivú života i tradice. Nač tedy uživat muzejního označenínaturalismus, nač obnovovat nátěr staréhopŤedstavového ritvaru? To také jistě není rikolem marxistickéLritikv.
3+9
pňíčinou Řekl jsem na počátku tohoto článku, že L:ť:avni jsou nepro. bezradnosti teoretikri materialistické dialektiky psychologie, Ťekljsem, že bádaná místa v oboru společenské je nutno, aby byly vysledovány ony procesy ve vnitŤním životěindividua, jež jsou podmíněny historickfmi proměnami společenskéstruktury. Je jisto, že to bez použití poznatkri psychoanalfzy nebude možné.To však znamená od základu pŤebudovatjejí metodologii, a nikoliv kompilovat j ejí poučky. rikolťrpŤi sledování Je jisto, že jedním z nejdriležitějších lidské hlavě bude pŤedeideologie v onoho procesuvytváŤeníse vším obrácení pozornosti do dětského věku společenského člověka. Tím zprisobem bude možno ukázat, jak pŤes ritvar rodiny, kteráje světem,jenž piímo podléhá deformacímzprisobenfm postupem vfrobních sil, změnami hospodáňskfch poměrri, jak pŤes tento svět rodiny zapisuje se hospodáŤská a společenskástruktura do vědomí a podvědomí vznikajícího společenského člověka. Jak! rozd1lje napŤ. mezi antagonistickou rodinou maloměšťákovou,kde žena je soukromou služkousvéhomuže,kde celá rodina sloužísvémuzákonnému živiteli, a rodinou proletáŤovou,kde žena pod tlakem kruté prrimyslové tacionalizace historicky pŤestala bft soukromou služkou rodiny a zaÍazena ve vfrobním procesu vedle svého muže stala sejeho soudružkou.Jak naprosto r zná psychologická podnebí piedstavují tyto dvě domácnosti, v nichž bás. níci sbírajísvérozhoduj(clzážítky,kde je vytváňenobásníkovo vědomí i podvědomí, do něhož zážitky zatlačuje tŤídní morálka, spolupracujíctak na jeho tvrirčímfondu, kde poměr jeho k rodičťrma vzájemn!.poměr rodičťrmu dává klíčk po. soužití,klíčjeho světonázoru. chopeníspolečenského Vím dobŤe,že tyto zběžnéformulace pŤeceĎujíspolečensko. psychologickf moment vfchovy v rodině vričivelkému množství jinfch korigujícíchspolečenskfchvlivri. Mně však nejde o jeho zhodnocení,nlbrž o drikaz neudržitelnostiTeigovfch a V á c l a v k o v f c h t e o r i í, , č i s t él a b o r a t o r n í p o e z i e , i z o lované od života společnosti.., o drikaz metodologické nesprávnosti Teigovfch marxofreudistickfch teorií.
350
Ladislav Szánt6: DISKUTUJEME MARXISTICKY v ANKETĚ o ,,FAŠISMU A KULTUŘE..
Diskuse o ,,fašismua kultuŤe..,která se v Tvorbě rozvinula, nesmí se stát akademickou debatou, nesmí se v ní uplatnit ,,inteligentskémanfry.. - má-li vťrbec vést ke k ženému cíli, tj. k vyjasněnímarxistickéItonázoru na ,,kulturu.. a revoluční práce na kulturní frontě. Žel - tyto ,,inteligentské manfry.. se objevily! Diskuse revolučních marxistri nikdy neměly takov1i měšťáckf charakter a smysl. Poučuje nás o tom sama historie marxismu. Aplikujeme-li marxistickou metodu poznáván| na vfvoj samotného marxismu, vidíme, žetento vfvoj probíhal v zákonitostech materialistickédialek. tiky, tj. vznikáním a projevováním vnitiních protikladri a jejich pňekonáván|m;žeprobíhalv toku dělnickéhotňídního boje, vznikáním marxismu nepŤátelskfch richylek a bojovnfm pŤekonávánímtéto ,,bolesti rtistu... Tak se stával marxismus ,,vždysilnějším,otužilejšíma životnějším..(Lenin). o tomtéž nás poučujevfvoj marxismu speciálně v ,,našich..československfch kapitalistickfch poměrech. A u nás téžnebyty tyto ideové zápasy v,frazem subjektivních tužeb oněch lidí, kteŤíse těchto bojri ziičastĎovali,a\e vždy souvisely se souhr. nem.-historickfch podmínek, v nichž se proletáŤskéhnutí pravě nacháze|o a jejichž pŤekonáním se otevírala vfvoji proletáňskéhohnutí cesta k jeho novfm, vyššímvfvojovfm etapám. A tak je to doslovně i s nynějšídiskusí.Ani tato diskuse
35I
