No title

��������������������������������������������� ���������������������������������������������

����������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������� �������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ������������������������������������������������������������������������������������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ������� ��� ���������� ��� ��������� ���������� ��������� ��������� �������� ���������� ������������������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ���������������������������������������������������������������������������������� ������� ��� ���������� �������� ��� ��������� ���������� ��������� ��������� �������� �������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ���������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������ ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ������� ����������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������ �����������������������������������������������������

����������������������������������

��������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ������� ��� ���������� �������� ��� ��������� ���������� ��������� ��������� �������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������� ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ������������������������������������������������������������������������������������ �����������������������������������������������������

����������������������������������

PhDr. Ilona Pešová, Mgr. Miroslav Šmalík PORADENSKÁ PSYCHOLOGIE PRO DÌTI A MLÁDEŽ Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou . publikaci Odpovìdná redaktorka PhDr. Viola Lyèková Sazba a zlom Milan Vokál Poèet stran 152 Vydání 1., 2006 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod © Grada Publishing, a.s., 2006 Cover Photo © MUDr. Pavel Žáèek, Ph.D.

(tištěná verze) ISBN 80-247-1216-4 (elektronická verze ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-6294-4 © Grada Publishing, a.s. 2011

OBSAH

SLOVO ÚVODEM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 1. PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADENSTVÍ 1.1 Systém pedagogicko-psychologického poradenství . . 1.2 Proè se stále uèit? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Spolupráce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

11 11 13 14

2. ZVLÁŠTNOSTI DÌTSKÉ PORADENSKÉ PÉÈE 2.1 S kým vlastnì budeme pracovat? . . . . . . . 2.2 Jak vyšetøení zahájíme? . . . . . . . . . . . . 2.3 Co bychom mìli pøed vyšetøením vìdìt? . . . 2.3.1 Anamnéza . . . . . . . . . . . . . . . 2.4 Jak vyšetøení ukonèíme? . . . . . . . . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

15 15 16 16 16 19

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

3. ZVLÁŠTNOSTI PORADENSTVÍ PRO HENDIKEPOVANÉ . . . . . . . 3.1 Nejdùležitìjší psychologické poznatky o tìžce zdravotnì postižených dìtech a jejich rodinách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Vliv zdravotního postižení na vývoj dítìte . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Model duševní krize rodièù zpùsobené sdìlením, že jejich dítì je tìžce postižené . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Model duševní krize rodiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.1 Fáze prediagnostická . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.2 První fáze – fáze šoku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.3 Druhá fáze – fáze reaktivní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.4 Tøetí fáze – adaptace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.5 Ètvrtá fáze – reorientace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.6 Pátá fáze – pøekonání krize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5 Výchovné postoje rodièù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5.1 Nadmìrné ochraòování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5.2 Emoèní odmítání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5.3 Ambivalentní postoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.6 Vztahy mezi sourozenci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.7 Vliv narození postiženého dítìte na strukturu a funkci rodiny . . . . . 3.8 Hlavní faktory vedoucí k pozitivnímu pøizpùsobení rodiny . . . . . . . 3.9 Vliv komunikace s psychologem (lékaøem) na emoèní klima v rodinì . 3.10 Širší rodina a pøátelé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.11 Specifické psychologické faktory nìkterých onemocnìní . . . . . . . 3.12 Péèe o dítì s hendikepem a jeho rodinu . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.13 Rodina a instituce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . 21 . . . 22 . . . 23 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

24 25 25 25 26 28 29 29 30 30 31 31 31 33 35 35 37 38 39 42

3.13.1 Ministerstvo zdravotnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 3.13.2 Ministerstvo práce a sociálních vìcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 3.13.3 Ministerstvo školství, mládeže a tìlovýchovy . . . . . . . . . . . . . 43 4. OD NAROZENÍ AŽ DO ŠKOLY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1 Období prenatální a neonatální . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Dìti v kojeneckém vìku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Vìk batolete . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4 Vývojová diagnostika raného vìku . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.5 Nìkteré otázky, se kterými rodièe pøicházejí . . . . . . . . . . . . . 4.5.1 Celkové opoždìní vývoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.5.2 Opoždìný vývoj øeèi, motoriky èi socializace . . . . . . . . . 4.6 Pøedškolní období . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.6.1 Máme hry a fantazii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.6.2 Mluvení nám nejde… . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.6.3 A co noèníèek? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.6.4 My se také bojíme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.6.5 Nìco je jinak aneb Dítì se vyvíjí odlišnì od ostatních . . . . 4.6.6 Výchovná problematika aneb „Jako kdyby sedìl na ježkovi“ .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

45 45 45 46 46 47 47 47 48 49 49 52 54 55 73

5. T̊ÍME SE DO ŠKOLY? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1 Zahájení školní docházky . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Vyšetøení k odkladu školní docházky . . . . . . . . . . 5.2.1 Anamnéza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.2 Posouzení chování dítìte bìhem vyšetøení . . . 5.2.3 Úroveò vyjadøování . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.4 Vyšetøení kognitivních pøedpokladù . . . . . . . 5.2.5 Percepèní úroveò . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.6 Lateralita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.7 Kresba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.8 Další dovednosti a znalosti . . . . . . . . . . . 5.2.9 Závìreèný rozhovor . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.10 Námìty k rozvoji percepèních funkcí pro rodièe

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

83 83 85 85 85 85 85 86 86 86 87 87 88

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

6. MY VŠICHNI ŠKOLOU POVINNÍ ANEB KDYŽ SE NÁM VE ŠKOLE NEDAØÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 6.1 Pøíèiny na stranì dítìte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 6.1.1 Kognitivní pøedpoklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 6.1.2 Mimointelektové faktory školního neprospìchu . . . . . . . . . . . 112 6.2 Vlivy prostøedí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 6.2.1 Výchovnì vzdìlávací proces . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 7. NAŠE DÍTÌ UMÍ VÍC NEŽ OSTATNÍ ANEB DÌTI MIMOØÁDNÌ NADANÉ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 7.1 Identifikace nadaných . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 8. DÍTÌ V KRIZOVÉ SITUACI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 8.1 Možnosti pomoci týraným a zneužívaným dìtem . . . . . . . . . . . . . . 118

8.2 8.3

8.1.1 Základní formy CAN-syndromu . . . . . . . . 8.1.2 Jak poznáme dítì s CAN-syndromem . . . . . 8.1.3 Znaky zanedbávání, týrání a zneužívání u dìtí . Setkání a komunikace s dítìtem . . . . . . . . . . . . 8.2.1 Zásady rozhovoru . . . . . . . . . . . . . . . 8.2.2 Nejèastìjší otázky dìtí . . . . . . . . . . . . . Zásady krizové intervence . . . . . . . . . . . . . . .

9. ÈÍM BUDU (BUDEŠ, BUDE)? . . . . . . . . . . 9.1 Vyšetøení rozumových pøedpokladù . . . . . 9.2 Práce se zájmovými dotazníky . . . . . . . . 9.3 Práce s vlastní vizí, pøedstavou, životními cíli 9.4 Další možnosti . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5 Závìreèné rozhodnutí . . . . . . . . . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

119 119 120 123 124 126 131

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

135 136 136 137 137 137

10. PRÁVNÍ NORMY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 SLOVNÍÈEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 POUŽITÉ ZKRATKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 SEZNAM LITERATURY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147

Slovo úvodem

/ 9

SLOVO ÚVODEM

Dítì Žije-li káráno, nauèí se odsuzovat. Žije-li v nepøátelství, nauèí se útoèit. Žije-li v posmìchu, nauèí se vyhýbavosti. Dítì Žije-li v povzbuzení, nauèí se smìlosti. Žije-li v toleranci, nauèí se trpìlivosti. Žije-li s pochvalou, nauèí se oceòovat. Žije-li v poctivosti, nauèí se spravedlnosti. Žije-li v bezpeèí, nauèí se vìøit. Žije-li pøijímáno a obklopeno pøátelstvím, nauèí se ve svìtì hledat lásku. Uèitelské noviny è. 17 z 27. 4. 1993 Tato kniha si neèiní nárok být úplným a kompletním dílem, postihujícím problematiku poradenské praxe. Jsme si vìdomi, že nìkteré problémy jsou popsány podrobnìji, jiných jsme se naopak pouze dotkli, nìkteré jsme zcela pominuli. Dìkujeme slovenským kolegyním za svolení k publikaci jejich metodiky sloužící pro práci s obìmi násilí. Uvedené kasuistiky vycházejí z naší práce, jsou to však konstruované, vybrané typické a èasté rysy nìkterých problémù. Uvedená studentská práce je otištìna se souhlasem autora. Zvláštní podìkování patøí prof. Josefu Langmeierovi. Pøed mnoha lety nám velkoryse vìnoval øadu publikovaných i nepublikovaných materiálù. Jsou pro nás stálým zdrojem inspirace a teprve s pøibývajícími léty doceòujeme velikost jeho díla, které vykonal pro zdravotnì postižené dìti a jejich rodiny.

Pedagogicko-psychologické poradenství

/ 11

1. PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADENSTVÍ

1.1 SYSTÉM PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉHO PORADENSTVÍ V Èeské republice existuje systém výchovného poradenství, který na základì vyhlášky o poskytování poradenských služeb ve školství zahrnuje školská poradenská zaøízení: pedagogicko-psychologické poradny a speciálnì pedagogická centra; dále školní poradenská pracovištì pøi základních a støedních školách. Školská poradenská pracovištì jsou zpravidla zøizována krajskými úøady, ale existují i zaøízení zøizovaná soukromými subjekty. Ministerstvo školství, mládeže a tìlovýchovy zøizuje Institut pedagogicko-psychologického poradenství, který je metodickým pracovištìm pro celý systém výchovného poradenství. V pedagogicko-psychologických poradnách je pracovní obsazení následující: psychologové, speciální pedagogové, metodik prevence, sociální pracovnice, nìkde jsou i sociální pedagogové. Speciálnì pedagogická centra jsou, jak vyplývá už z názvu, specializována pro práci s dìtmi s urèitým druhem omezení. Mezi pracovníky patøí psychologové, speciální pedagogové se zamìøením na pøíslušnou oblast problémù a sociální pracovnice. Ve školních poradenských pracovištích mohou být zøízeny funkce školního psychologa, školního speciálního pedagoga, pøináleží sem také školní metodik prevence a výchovný poradce. Školský zákon è. 561/2004 Sb. stanoví systém pøedškolního, základního a støedního vzdìlávání ve školách a zároveò specifikuje úlohu školských poradenských zaøízení, která zajišují „informaèní, diagnostickou, poradenskou a metodickou èinnost, poskytují odborné speciálnì pedagogické a pedagogicko-psychologické služby, preventivnì výchovnou péèi a napomáhají pøi volbì vhodného vzdìlávání dìtí, žákù nebo studentù a pøípravì na budoucí povolání“ (§ 116). Všechna školská poradenská zaøízení musejí být zapsána ve školském rejstøíku. Øídí se obecnì závaznými právními pøedpisy, ale též pøedpisy vydávanými pøímo pro jejich èinnost MŠMT ÈR. Oblast poradenství pro dìti a dospívající je velmi široká a rozmanitá. Zahrnuje rùzné vývojové fáze, od èasného dìtství až po ranou dospìlost. Psycholog pracující na poradenském pracovišti, a již v pedagogicko-psychologické poradnì nebo ve speciálnì pedagogickém centru, musí být vybaven dùkladnými znalostmi vývojové psychologie a znát zvláštnosti jednotlivých vývojových období. Souèasný systém poradenské péèe o dìti a mládež se vyznaèuje urèitou tendencí ke specializaci jednotlivých poradenských zaøízení. Pedagogicko-psychologické poradny jsou široce zamìøeny na problematiku dìtí a mládeže od 3 let (tj. od nástupu do mateøské školy – potažmo do školského systému) pøes žáky základních škol až po studenty støedních škol vèetnì vyšších odborných

12

/

Poradenská psychologie pro dìti a mládež

škol. Problematika práce je velmi rozsáhlá. Zhruba ji mùžeme rozdìlit na oblast problémù výchovných, obtíže ve vzdìlávání èi v vyuèovacím procesu; setkáme se však i s mnoha dalšími otázkami, které rodièe, pedagogická veøejnost, rùzné instituce èi samotní dospívající mohou klást. Ve speciálnì pedagogických centrech je péèe zamìøena na dìti a mládež s urèitými, øeknìme specifickými, potøebami. Jednotlivá centra jsou specializována následovnì: centra pro dìti s vadami zraku, centra pro dìti s vadami sluchu, centra pro dìti s mentální retardací, centra pro dìti s vadami øeèi, centra pro dìti s kombinovanými vadami (tj. pro dìti s tìlesným i a mentálním postižením) a centra pro dìti s autismem (tj. pro dìti s pervazivními vývojovými poruchami). Pøi diagnostických ústavech jsou zøízena støediska výchovné péèe s obdobným obsazením – psychologové a speciální pedagogové. Ve své èinnosti se zamìøují na velmi složitou práci– na dìti a mládež s poruchami chování. Mezi hlavní druhy èinnosti poradenských zaøízení podle vyhlášky o poskytování poradenských služeb è.72/2005 Sb.patøí: I. V pedagogicko-psychologických poradnách (§ 5, citace): a) zjišuje pedagogicko-psychologickou pøipravenost žákù na povinnou školní docházku a vydává o ní odborný posudek; doporuèuje zákonným zástupcùm a øediteli školy zaøazení žáka do pøíslušné školy a tøídy a vhodnou formu jeho vzdìlávání; spolupracuje pøi pøijímání žákù do škol; provádí psychologická a speciálnì pedagogická vyšetøení pro zaøazení žákù do škol, tøíd, oddìlení a studijních skupin s upravenými vzdìlávacími programy pro žáky se zdravotním postižením, b) zjišuje speciální vzdìlávací potøeby žákù ve školách, které nejsou samostatnì zøízené pro žáky se zdravotním postižením, a vypracovává odborné posudky a návrhy opatøení pro školy a školská zaøízení na základì výsledkù psychologické a speciálnì pedagogické diagnostiky, c) poskytuje poradenské služby žákùm se zvýšeným rizikem školní neúspìšnosti nebo vzniku problémù v osobnostním a sociálním vývoji, jejich zákonným zástupcùm a pedagogickým pracovníkùm vzdìlávajícím tyto žáky, poskytuje poradenské služby zamìøené na vyjasòování osobních perspektiv žákù, d) poskytuje metodickou podporu škole, e) prostøednictvím metodika prevence zajišuje prevenci sociálnì patologických jevù, realizaci preventivních opatøení a koordinaci školních metodikù prevence. II. Ve speciálnì pedagogických centrech (§ 6, citace): 1. Centrum poskytuje poradenské služby žákùm se zdravotním postižením a žákùm se zdravotním znevýhodnìním, integrovaným ve školách a školských zaøízeních, žákùm se zdravotním postižením a žákùm se zdravotním znevýhodnìním ve školách, tøídách, oddìleních nebo studijních skupinách s upravenými vzdìlávacími programy, žákùm se zdravotním postižením v základních školách speciálních a dìtem s hlubokým mentálním postižením. 2. Žákùm základních škol speciálních a školských zaøízení jsou poradenské služby centra poskytovány pouze v rámci diagnostiky a kontrolní diagnostiky,

Pedagogicko-psychologické poradenství

/ 13

v odùvodnìných pøípadech i v rámci speciální individuální nebo skupinové péèe, kterou nezajišuje škola nebo školské zaøízení, kde je žák zaøazen. 3. Èinnost centra se uskuteèòuje ambulantnì na pracovišti centra a návštìvami pedagogických pracovníkù centra ve školách a školských zaøízeních, pøípadnì v rodinách, v zaøízeních peèujících o žáky se zdravotním postižením. 4. Centrum: a) zjišuje speciální pøipravenost žákù se zdravotním postižením na povinnou školní docházku a speciální vzdìlávací potøeby žákù se zdravotním postižením a žákù se zdravotním znevýhodnìním, zpracovává odborné podklady pro integraci tìchto žákù a pro jejich zaøazení a pøeøazení do škol a školských zaøízení a pro další vzdìlávací opatøení, b) zajišuje speciálnì pedagogickou péèi a speciálnì pedagogické vzdìlávání pro žáky se zdravotním postižením a žáky se zdravotním znevýhodnìním, kteøí jsou integrováni nebo kterým je stanoven jiný zpùsob plnìní povinné školní docházky, c) vykonává speciálnì pedagogickou a psychologickou diagnostiku a poskytuje poradenské služby se zamìøením na pomoc pøi øešení problémù ve vzdìlávání, v psychickém a sociálním vývoji žákù se zdravotním postižením a žákù se zdravotním znevýhodnìním, na zjištìní individuálních pøedpokladù a vytváøení podmínek pro uplatòování a rozvíjení schopností, nadání a na zaèleòování do spoleènosti, d) poskytuje pedagogickým pracovníkùm a zákonným zástupcùm poradenství v oblasti vzdìlávání žákù se zdravotním postižením, e) poskytuje metodickou podporu škole. Již z tohoto výètu je zøejmé, že urèitá specializace na jednotlivých pracovištích je nezbytná. Na druhé stranì je však stejnì dùležité, aby psycholog pracující s dìtmi znal alespoò v základech i problematiku, která se nevyskytuje pøímo na jeho pracovišti, a umìl zvolit správný postup pøi poradenství, který mùže spoèívat napøíklad v odeslání na pøíslušné specializované pracovištì. Proto se snažíme alespoò v základních rysech problematiku naèrtnout. V textu se pro zjednodušení pøidržíme oznaèení poradenský psycholog, tøebaže budeme mít na mysli psychology ve všech typech poradenských zaøízení pro dìti a mládež.

1.2 PROÈ SE STÁLE UÈIT? Jako každý obor i psychologie získává stále nové poznatky, objevují se nové diagnostické metody, postupy, nebo se stávající metody aktualizují tak, aby odpovídaly souèasné úrovni poznání. Obzvláštì možnost získávání informací se s rozvojem moderních komunikaèních technologií (internet) pro mnoho mladých lidí i dìtí výraznì rozšíøila, a proto se nutnost inovovat stávající metody stává nezbytnou. Dalším dùvodem je fakt, že bìhem pregraduálního vysokoškolského studia získá studující pouze základní poznatky, které musí v další praxi prohlubovat, specializovat se. S mnohými

14

/

Poradenská psychologie pro dìti a mládež

metodami se seznámí pouze informativnì a teprve dalším dùkladným studiem si osvojí znalosti a dovednosti, jež mu umožní plnì metodu využít ke své práci. Typickým pøíkladem je napøíklad Rorschachùv test èi Scénotest. Zaèínající psychologové samozøejmì pracují pod supervizí na vlastním pracovišti – zpravidla je stanoven zkušený pracovník, který ji svému kolegovi poskytuje. Ve školské sféøe organizuje kurzy zaèínajících psychologù IPPP Praha, rozvíjí se systém kariérního rùstu. Za dùležitou souèást vzdìlávání pokládáme absolvování dlouhodobého psychoterapeutického výcviku, který umožní rozvoj sebepoznání. I za pøedpokladu, že by psycholog pøímo terapii v rámci poradenského zaøízení nerealizoval, pomùže mu v jiné poradenské èinnosti, v získání empatie i pøi vlastní sebekontrole. Další možností vzdìlávání jsou nejrùznìjší krátkodobé kurzy a semináøe. I z hlediska osobního rozvoje, prevence syndromu vyhoøení a v neposlední øadì potøeba „být in“ pøináší nutnost celoživotního vzdìlávání.

1.3 SPOLUPRÁCE Školský zákon stanoví základní instituce, se kterými poradenský psycholog spolupracuje: „Školská poradenská zaøízení spolupracují s orgány sociálnì právní ochrany dìtí a orgány péèe o mládež a rodinu, zdravotnickými zaøízeními, popøípadì s dalšími orgány a institucemi“ (§ 116). Pro splnìní požadavku, aby byla práce poradenského psychologa pro klienta co nejúèinnìjší, se v mnoha pøípadech neobejdeme bez poznatkù rùzných dalších oborù, pøedevším zdravotnických. Nejèastìjší vzájemná spolupráce bývá s pediatry, psychiatry a neurology. Významné jsou kontakty s již uvedeným oddìlením sociálnì právní ochrany dìtí pøi mìstských úøadech, školami a ostatními školskými zaøízeními. Èasto se na poradenská zaøízení obracejí také další instituce, napøíklad správa sociálního zabezpeèení, policie èi soudy.

Zvláštnosti dìtské poradenské péèe

/ 15

2. ZVLÁŠTNOSTI DÌTSKÉ PORADENSKÉ PÉÈE

2.1 S KÝM VLASTNÌ BUDEME PRACOVAT? Poradenská péèe o dìti se nevztahuje pouze na dìti samé, ale setkáváme se s okruhem lidí, ke kterým péèe smìøuje. Mùžeme sem zahrnout pøedevším nejbližší rodinu a také další sociální skupiny, do kterých je dítì zaèlenìno. Vyšetøení èasto bývá vyžádáno školou èi lékaøem, popøípadì jinou institucí. Už z této skuteènosti vyplývá, že výsledek vyšetøení nesmìøuje pouze k dítìti, ale také k jeho rodièùm èi uèitelùm, mùže být k dispozici lékaøi a sociálním pracovnicím. Z právního hlediska je nezbytné si uvìdomit, že pokud klient nedosáhl plnoletosti, musíme mít vždy od rodièù èi zákonných zástupcù písemný souhlas s vyšetøením (vyhl. 72/2005 Sb.). Pouze v pøípadech stanovených pøedpisy není souhlas rodièù potøebný (zákon è. 359/1999 Sb.). Výsledky vyšetøení poskytujeme dalším žadatelùm, napøíklad škole, školskému zaøízení, lékaøi pouze se souhlasem rodièù, pøièemž rodièe jsou nejprve s výsledky seznámeni a teprve poté je mùžeme postoupit dále. Dalším dùležitým faktorem je široký vìkový rozsah klientù, se kterými psycholog pracuje – od dìtí pøedškolního (výjimeènì i batolecího vìku) po studenty støedních èi vyšších odborných škol. Èasovì to je sice doba dejme tomu kratší, než je období dospìlosti, ale je to období velkých, rychlých a významných vývojových promìn vèetnì krizových vývojových fází. Od toho se odvíjí nutnost dobrých znalostí vývojové psychologie, tak aby psycholog využil nejen adekvátní psychologické metody èi postupy (ostatnì v testech a dotaznících je pøímo urèeno, pro jaký vìk se hodí), ale zvolil i odpovídající formu kontaktu a styl komunikace s dítìtem. Na dítì èi klienta jistì pùsobí nejen pøístup, s jakým s ním psycholog hovoøí, ale také prostøedí, ve kterém vyšetøení probíhá. Prostøedí by mìlo vzbuzovat pocit bezpeèí, v zásobì je vhodné mít, obzvláštì pro malé dìti, pøipraveny tøeba hraèky, které nám pomohou navázat kontakt s úzkostnìjším dítìtem. Vhodná je možnost rùzného uspoøádání „sezení“. Nìkdy potøebujeme mít stùl, na kterém bude dítì èi klient zpracovávat nejrùznìjší úkoly (kreslit, psát, øešit testy). Vyskytují se naopak i situace, kdy by nám stùl v komunikaci pøekážel – je-li umístìn mezi psychologa a klienta, pùsobí dojmem bariéry až obrany, a proto je potøebné se posadit mimo tuto pøekážku. Urèitou roli hraje také èas, kdy psychologické vyšetøení provádíme. Pokud má být zamìøeno na zjištìní výkonových schopností, je vhodnìjší dopolední doba, kdy dítì není zatíženo školní únavou. Rùzné formy terapie, konzultace a pohovory mùžeme umístit i do odpoledních hodin. K èasovým parametrùm patøí i délka vyšetøení, která by opìt mìla korespondovat s vývojovými možnostmi dítìte (jinak dlouho je schopno soustøedit se dítì malé, déle vydrží dospívající) a typem vyšetøení, které mùže probíhat i v nìkolika sezeních.

16

/

Poradenská psychologie pro dìti a mládež

2.2 JAK VYŠETØENÍ ZAHÁJÍME? V poradenském zaøízení se klienti zpravidla nejprve setkají se sociální pracovnicí, která je seznámí s tím, s kým budou dále hovoøit. Pøi prvním setkání je vhodné se pøedstavit všem zúèastnìným a poté se informovat o problému, se kterým pøicházejí. Podle povahy problému se psycholog rozhodne, zda úvodní rozhovor povede se všemi zúèastìnými, nebo nejprve pohovoøí s rodièi èi zákonnými zástupci a pak bude samostatnì pracovat s dítìtem (nìkdy je vhodnìjší, aby dítì nebylo úvodním informacím pøítomno, a již z pohledu rodièe, který nám chce svìøit citlivé informace, nebo i pohledu dítìte, které mùže být „zaskoèeno“ pohledem rodièù, napøíklad pøílišnou kritièností èi negativním hodnocením rodièe vùèi sobì). V obou pøípadech rodièe seznámíme s tím, jak bude vyšetøení probíhat, co budeme s dítìtem dìlat a jak dlouhý èas budeme potøebovat. Zjistíme si všechny potøebné informace, které nám pomohou s diagnostikou èi jinou poradenskou èinností. Rozhodneme se, zda bude vyšetøení probíhat za pøítomnosti rodièù, èi s dítìtem samotným. Pro toto rozhodnutí zvažujeme vìk dítìte a povahu problému. Postup pøi práci s postiženým dítìtem a jeho rodinou je prakticky stejný.

2.3 CO BYCHOM MÌLI PØED VYŠETØENÍM VÌDÌT? Dítì (èi klient) pøicházející k psychologickému vyšetøení není nepopsaným listem, který pozná teprve poradenský pracovník, ale má svoji vlastní historii, je ovlivòováno svojí rodinou, sociálním okolím, užším i širším. Psycholog by mìl mít k dispozici co nejvíce informací, aby mohl peèlivì zvážit svoje kroky a poskytnout klientovi i rodièi co nejlepší pomoc. K základním informacím, které by mìl získat, patøí pøedevším anamnestické údaje, informace od rodièù, školy èi školského zaøízení. 2.3.1 ANAMNÉZA Snímání anamnézy je dùležitým vstupem každého psychologického vyšetøení. Podrobnì se rodièù vyptáme na potøebné údaje, které nám èasto mohou napomoci vytváøet hypotézu k upøesnìní naší diagnózy. Proto preferujeme, aby psycholog snímal anamnézu sám. Pokud z rùzných dùvodù, nejèastìji èasových, anamnézu snímá sociální pracovnice, je vhodné, aby si ji psycholog proèetl a doplnil si údaje, jež se mu budou zdát závažné èi nedostateèné. Rodinná anamnéza U dìtí vždy zjišujeme anamnézu rodinnou: n

Základní rodina, data narození rodièù, zdravotní stav, vzdìlání, bydlení (sami èi s prarodièi, prostorové možnosti – zda má dítì vlastní pokoj èi místo v pøípadì poèetnìjší rodiny), školní problémy rodièù – pokud zvažujeme možnost dìdiènosti napø. u specifických vývojových poruch uèení).

Zvláštnosti dìtské poradenské péèe

/ 17

Závažná onemocnìní v rámci širší rodiny – prarodièe, sourozenci rodièù, hlavnì psychická onemocnìní, návykové látky, osobnosti se zvláštním chováním, záchvatovitá onemocnìní, dìdièná onemocnìní apod. n Výchovný styl v rodinì, kdo a jak se na výchovì podílí, kdo se s dítìtem uèí, s kým dítì doma pracuje, jaký systém pochval a trestù rodina používá. n Vztahy mezi rodièi, sourozenecké vztahy. n Podíl dítìte na rodinném životì (jaké má pravidelné úkoly v rámci rodinného života, povinnosti, o co se dítì stará). n

Osobní anamnéza Dùležitá je rovnìž anamnéza osobní: n

Prenatální anamnéza Prenatální anamnézu obvykle zjišujeme následujícím zpùsobem: o Nejprve se ptáme na prùbìh tìhotenství: zjišujeme vhodným zpùsobem, zda bylo tìhotenství chtìné, èi nikoliv, kolikáté je v poøadí (nezapomeneme na pøípadné spontánní potraty, interrupce). Zda se vyskytly nìjaké obtíže, a již zdravotní (potom se jimi zabýváme podrobnìji, zvláštì byla-li matka hospitalizována), pøípadné psychické obtíže (nemusí se zrovna jednat o psychické onemocnìní), ale v úvahu pøipadají rùzné okolnosti, které mohou prožívání tìhotenství ovlivnit. Mùže to být tøeba vztah mezi manžely, problematika bydlení – vlastní, s prarodièi, provizorní, stavba a další dùležité události, ovlivòující psychiku matky v tìhotenství. o Dále zjišujeme okolnosti porodu: zda byl v termínu, pøípadnì v kolikátém týdnu (bìžnì tìhotenství poèítáme 40 týdnù, to jest 10 lunárních mìsícù, tìhotenství ukonèené pøed 32. týdnem pokládáme a závažný údaj). Jestli porod nastoupil spontánnì èi byl vyvoláván (indukovaný porod). Jaký byl prùbìh porodu, jak dlouho trval, zpùsob porodu (bìžný porod záhlavím, èi jiný zpùsob: napøíklad císaøským øezem (sectio caesarea), VEC apod. Zajímá nás, z jakých dùvodù byla zvolena jiná forma porodu: byl uskuteènìn z dùvodù ohrožení plodu (napø. alterace, tj. nepravidelnost ozev, nebo nastala jiná komplikace v prùbìhu porodu – napøíklad nesnáze pøi postupu porodu). Dùvody mohou být také ve zdravotních obtížích matky. V tìchto pøípadech mohl být jiný zpùsob porodu pøedem plánován.

n

Perinatální anamnéza Pøi snímání perinatální anamnézy se soustøedíme na následující otázky: o Zjišujeme údaje o dítìti; jaká byla porodní váha (pod 2500 g bereme jako významný údaj) a míra. Zda dítì nebylo køíšeno (podezøení na možnou asfyxii – pokud si maminka není jistá odpovìdí, mùžeme upøesnit, zda slyšela dìátko plakat, jakou mìlo barvu, když ho poprvé uvidìla), zda bylo po porodu umístìno v inkubátoru a po jakou dobu. Ptáme se na novorozeneckou žloutenku (silná žloutenka s pøípadnou fototerapií mùže svìdèit pro masivní rozpad erytrocytù), nìkdy máme (hlavnì od lékaøe) k dispozici Apgar skóre. Zjistíme, kdy dostala maminka dítì k sobì, abychom zjistili, zda nenastaly nìjaké komplikace po porodu.

*

18

/

Poradenská psychologie pro dìti a mládež

Postnatální anamnéza Klademe zejména následující otázky: o Zjišujeme údaje èasnì po porodu do konce šestinedìlí. Jak dlouho bylo dítì kojeno, zda v tomto období neprobìhlo nìjaké onemocnìní, horeènaté stavy èi jiné problémy. n Vývoj do 1 roku Zabýváme se psychomotorickým vývojem, zdravotním stavem, zeptáme se na chování dítìte: o motorika: její vývoj, kdy dítì zaèalo sedìt, lézt, poèátky chùze, podle potøeby si zjistíme i podrobnìjší údaje (zvedání hlavièky, otáèení na záda); o øeè : žvatlání, broukání, vokalizace, první slùvka; o zdravotní stav dítìte, (horeènaté stavy, záchvatovité stavy, hospitalizace, úrazy, pøípadné komplikace); o chování dítìte: zda je spíše klidné, èi snadno vzrušivé, jak spí, prùbìh jídla, reakce na osoby kolem sebe. n

n

Anamnéza do tøí let vìku Dále se zabýváme vývojem do 3 let: o motorika: hrubá motorika (pokraèování vývoje chùze, chùze do schodù, ze schodù, další dovednosti, které se zaènou objevovat), jemná motorika (pøedevším poèátky kreslení); o zachovávání èistoty (kdy dítì pøestalo nosit pleny pøes den, následnì i pøes noc); o pokraèování vývoje øeèi, jednoduché vìty, rozvoj slovní zásoby, porozumìní øeèi, odpovídá na jednoduché otázky, klade prosté otázky; o zdravotní problémy (obdobnì jako do 1 roku, a i v dalším vìkovém období); o chování: prùbìh socializace, pøípadné projevy separaèní úzkosti, zda se vyskytlo období dìtského vzdoru, hra dítìte, zda provede jednoduché pøíkazy. V anamnéze postupujeme až do souèasného vìku dítìte z hlediska psychomotorického vývoje (motorika, øeè a její pøípadné odchylky), zdravotního stavu a socializace. Ponìkud obtížnìjší je získávání anamnestických údajù u dìtí, které jsou v náhradní péèi, a již ústavní (dìti z dìtských domovù, kojeneckých ústavù) èi rodinné – dìti v pìstounské péèi èi dìti osvojené. Mnohdy se dozvíme pouze útržkovité informace a dùležité se stávají pøedevším informace od vychovatelù. Doptáváme se, jak vypadal vývoj dítìte pøi pøíchodu do zaøízení èi rodiny, jak se bìhem pobytu mìnil, jak rychle postupoval. Èasto mùžeme zjistit, že dítì velmi rychle dohnalo vývojové opoždìní, které bylo podmínìno pøedevším nedostateènou stimulací v pùvodním prostøedí.

n

Školní anamnéza U dìtí, které jsou ve školním vìku, se zajímáme o prùbìh pobytu ve školských zaøízeních – odebíráme školní anamnézu èi tzv. schoralitu. Ptáme se na nástup dítìte do mateøské školy. V kolika letech do školky nastoupilo, jak probíhala adaptace, zda si dítì rychle zvyklo, nebo dlouho plakalo, èi odmítalo do mateøské školy chodit. Zajímá nás prùbìh pobytu, pøedevším jak se zaøadilo do dìtského kolekti-

Zvláštnosti dìtské poradenské péèe

/ 19

vu, které èinnosti jej zajímaly a které nikoli, jak pøijímalo pedagogy, a na druhou stranu, jak paní uèitelky dítì hodnotí v porovnání s dìtmi ostatními. Další otázky se týkají nástupu do základní školy. Zjišujeme, zda se dítì tìšilo èi nikoliv, jak se zaøadilo mezi spolužáky, jak si zvyklo na povinnosti, jaký je pohled vyuèujícího na dítì. U dìtí na vyšším stupni školní docházky nás zajímá, jak vypadal pøechod na druhý stupeò v základní škole, popøípadì na vstup do støední školy. S rodièi probereme, jakým zpùsobem svoje dítì vnímají, jak jej vidí po stránce povahové, zkrátka „jaké je“, zájmy, silné a slabé stránky dítìte. Neopomineme pøípadné obtíže – bolesti hlavy, bøicha, zvracení, špatný spánek, problémy s jídlem, udržování èistoty ve smyslu enurézy èi enkoprézy. Vhodné je udìlat si „snímek dne“, pøedevším u školákù. Ptáme se, kdy ráno vstávají, zda snadno, èi neradi, na odchod do školy (pøedevším zda se neobjevují obavy, oddalování odchodu èi pøímo nechu, popøípadì strach do školy jít). Jakým zpùsobem má dítì uspoøádáno odpoledne, v kolik hodin pøichází domù. U mladšího školáka se dozvídáme, jestli navštìvuje družinu, jaký má odpolední program, napøíklad kroužky, sportovní aktivity. Kdy se uèí, s kým, jak dlouho, jakým zpùsobem pøíprava probíhá. Kdy chodí spát, pøíprava na spánek, usínání, prùbìh spánku (klidný, neklidný, budí se, pøípadné noèní dìsy). Do anamnézy patøí také oblast sociální; jaké vztahy s ostatními dítì udržuje, zda má kamarády, jaké (mladší, èi starší). Mùžeme se pozeptat na prùbìh kontaktù, jestli dítì samo kontakt vyhledává, nebo èeká, až pro nìj kamarádi pøijdou.

2.4 JAK VYŠETØENÍ UKONÈÍME? Závìr vyšetøení je èasto nejdùležitìjší èástí práce psychologa. Rodièe od nìj oèekávají pomoc, radu, ulehèení od svých problémù. Nìkdy se rozmýšlíme, zda informovat rodièe samotné, nebo zda u sdìlování výsledkù máme ponechat i dítì. Rozhodnout by se mìl psycholog; roli hrají rùzné okolnosti, napø. povaha sdìlovaných informací. Nìkdy je potøebné hovoøit s rodièi bez pøítomnosti dítìte, napøíklad u citlivých otázek rodinného soužití. Mnohdy je naopak vhodnìjší, aby dítì, hlavnì dospívající, slyšelo, o èem s rodièi hovoøíme, jak se radíme, a mohlo se samo do øešení problémù zapojit. Výsledky je tøeba sdìlovat taktnì, ale nelze zamlèet problém, který vidíme. Jestliže dítì pøi vyšetøení „selže“, jeho výsledky se rozcházejí s ostatními informacemi (školy, rodièù), je nezbytné je zvažovat a pøípadì se domluvit i na další návštìvì, abychom dítì nepoškodili. Vždy jeho selhání mùže být zavinìno mnoha rùznými okolnostmi, jako jsou strach z vyšetøení, únava, nemoc, nebo jde o úzkostné dítì, které se tìžko adaptuje v nové situaci; pøíèinou mùže být i osobnost psychologa apod. Pøi sdìlování závažných informací poèítáme s možnými reakcemi rodièù, které se v souvislosti s oznámením nepøíznivého faktu objevují. Èím závažnìjší je informace, tím spíše se mùžeme setkat s klasickými reakcemi, jako jsou šok, popøení, postupné pøijetí a smíøení se.

20

/

Poradenská psychologie pro dìti a mládež

S rodièi pracujeme, dáme jim najevo podporu ve snaze pomoci dítìti, pøijmout dítì, dùvìøovat v jeho i svoje schopnosti. Nemùžeme jim splnit pøání, aby jejich dítì bylo bez obtíží, ale pokusíme se jim nabídnout svoje poznatky, podrobnì probereme výsledky, spoleènì hledáme rùzné varianty øešení. Rodièùm zdùrazníme pøedevším silné stránky dítìte, které pomohou problém, se kterým k nám rodièe pøišli, øešit, ale upozorníme je i na ty stránky, jež jsou jeho stránkami „slabými“ a právì tyto obtíže zpùsobují. Respektujeme jejich pohled na dítì, v práci je bereme jako partnery. Mnohé obtíže jsou souhrou celé øady pøíèin, nestojí pouze na stranì dítìte. Zvažujeme všechny okolnosti, které hrají vìtší èi menší roli (širší i užší sociální prostøedí v rùzných aspektech – výchovných, materiálních, stimulaèních, osobnost dítìte apod.). Do øešení problémù se pokusíme zapojit rodinu, školu, poradenské pracovištì – vše, co dítì obklopuje a mùže mu pomoci. Nedílnou souèástí bývá závìreèná zpráva z vyšetøení, která by mìla kromì výsledkù, diagnózy a popisu stavu pøedevším obsahovat návrh vhodných opatøení a postupù další práce s dítìtem. Návrhy opatøení jsou zamìøeny podle toho, pro koho je závìreèná zpráva urèena – zda pro lékaøe, školu, rodièe, sociální pracovníky èi jiné instituce (pro školy volíme napøíklad informace o tom, jak má být k dítìti pøistupováno ve vyuèovacím procesu, jiné informace potøebuje lékaø). Nesmíme zapomenout na dodržení zákona o ochranì osobních údajù a seznámit rodièe s tím, co vše naše zpráva obsahuje. Na závìr je nutno poznamenat, že psycholog by si mìl být vìdom urèité nedùvìry, kterou veøejnost k psychologickému vyšetøení má (i školská veøejnost mnohdy výsledky vyšetøení pøijímá jako nìco, na co sama pohlíží jinak – „Co mi tu vykládáte, je to lajdák, žádný dyslektik“, mùžeme i dnes slyšet z úst nìkterých pedagogù).