Dlouho dob épÍičinyglob rální ekonomickéktize a možnosti jejich etrmrnace ta
.
lng' Mi|ošPick,CSc.tl externíspolupracovník Makroekonomického oddě|ení 1 Českomoravské koníederace odboroWch svazů
příčtnykrize 1.Dloultodobé 1'1oslabovdní konkurenceschopnosti anízká.míraúspor v USA Globální ekonomická krize byla qrvolána vnitřními i vnějšímipříčinami.,Na jednéstraně se v USA zpomaluje růst hlavního dlouhodobého faktoru konkurenceschopnosti, produktivity p ráce. Zatimco po příchodu znalostníekonomiky, od druhépoloúny devadesátýchlet, se po dobu jednoho desetiletí zdvojnásobil růst produktivity asi na 2 procenta ročně,v posledníchletech opět spadl asi na 1 plocento ročně;ako předtímod osmdesátýchlet (Maddison' 1995)' a je tedy opět nejniŽšíza pos]edníchtéměř 140 let v protíkladuk úspěšnému vývoji ve Švédsku, představiteliznalostně sociáln! ho státu, kterédosahuje 2 procent ročně.Jest]iže v poválečnémobdobíbyla v USA úroveňproduktivity dvojnásobná proti vyspělému jádru Evropy' dnes tentopředstihsměřujepod desetinu. Také Světová ročenka konkurenceschopnosti (IMD' 2007) ukazuje oslabenÍpŤedstihuUSA ze. jménavůčiSkandinávii. Na základě vícekriteriá1ního hodnocení (podle 246 kritérií - tedy nejen kva]itatiVních,hodnocených 3,7 tisíci hodnotitelů
v 55 zemích] dává na první místav pořadí celkové konkurenceschopnosti USA a Skandinávii (USA na 1. místo,Dánsko na 5. a Švédsko na 9. místo]' Ně. mecko na 16' místo. V návaznosti na své dosavadní analýzy výkonnosti mode]ůevropskéhosociáIníhostátu v soutěŽi s USA (Pick' 2006) soudím,žeh1avnípříčinouje oslabování předstihu USA v rozví;eníkvalitativních faktorů produktivity' zaloŽených na znalos. tech' Potvrzujeto i v průběhutétodekády ktesající podíIsofistikovaných(vysoce a rnýšestředně technologicky náročných)produktůna vývozu. Prolínají se zde dvojí tendence. Z jedné strany vý'voztechno1ogickynejnáročnějších produktůpatrně naráŽína svésoučasnémeze. V USA pokles jejich u7sokéhopodí1unení však plně vyrovnán vzestupem dalšískupiny, a to i pro nízký ývoz dokonce čistýdovoz _ automobi]ů.V dalšíchsrovnávaných modelech jejich podíl v obou těchto skupinách stagnuje Na druhéstraněvšechnysrovnávanémodely vyuŽívajídefenzivní cesty sniŽování podílu nejnižší (outsourskupiny vymíséováním cíngem]jednoduchých ýrob do méně l,yspělých zemí s levnou prací. V sofistikovanostiproduktů- v souhrnu obou nejvyšších skupin - oslabujepředstih USA nato1ik,
AutorčlánkuděkujeEKlvačové,L.Kružíkovi,M.Myantovi,J Navrátilovi,|Švihlíkové,o Turkovi,]tlngermanoviaR Vintrovéza připomínky k textu Tato analýzase zaměřujena zráníkrizedo roku 2007, protožeod roku 2008 zočínajícín propuknutímkrize doštoke jomu pro. ti dosavadnímuVWoji,kterýmusíbýt analyzovánsamostatně Výsledkyza léta2008_20O9přitom naznačují, žehIavnípřiČina krize,nedostatečnókonkurenceschopnost UsA, přetrvává od krize se odpoutávajíjen velkérozvojovézemě, zejménaskupina BRIC.
54 Scientia et Societas" 1/10
@ .\ Ý
Že jsou zejménavyspělými zeměmi EU předstihovány v docilovaných cenových hladinách fvčetně vyvozu) - Německem o VíceneŽ 20% a Švédskem
Ý]o ri; ci -.io-
o víceneŽ 30 %. Z dostupných pramenů lze předpokládat, že jednou z hlavnÍchpříčinoslabovánípředstihu USA v rozvíjeníznalostních faktorůproduktivity je spolu s vědou a výzkumem - zejména vzděIáváni
Ni-
Ý;ň
E N
o-i
3 E
NiF
ftabulka 3]. Čistě tržní USA i sociálně znalostní Švédsko mají proti oslabenémusociálnímu státu Německa
N:O
a většiněostatníchryspělých zemí podstatněvyšší ýdaje na vzdělávání, v tom zejména na terciární vzďě]'áváni. To jim umoŽňuje dosahovat mnohem vyššímíry tohoto vzdělávání u nastupujícígenerace i jeho vyššíprůměrnékvality. Tato průměrná kvalita je však v USA patrně trhem mnohem více
Ý|@ elÓ
m:o
N : h
diferencovánaa to ie pro jejíúčinnostrozhodující. PřestoŽe USA byly první v rozvijeni informační a znalostníekonomiky' jejich čistětržn|cesta,za.
ďi
ňj
O : F
\.o:-:O, ň | | : !
loŽená i v terciárnÍmvzdělávánína jeho financování ze dvou třetin ze soukromých zdrojů,je méně
.
-,l/
.9
.Y
! ,A 4
tr
N ; N
^i, .-
účínnánež solidárnícesta' založenána financováni vzdě|áváni téměř výlučně z veÍejnýchzdroi,i. PIaceníškolnéhopředstavujesociálnísítoV přístupu mozků ke vzdě]ání.Kromě toho' převáŽně po-
F ; O
š *
tIŽněnévzdělávání má za ÍasádouprestiŽníchelitních univerzÍt hluboce diferencovanou kvalitu ostatních škol' USA jednak oslabujísvůjpředstih V kvalitatíVní konkurenceschopnostivůčivyspělým zemím,jako jsou zejména státy Skandinávie, které si so]idární
.\
cestou úspěšněosvojujíznalostnífaktory produk. tivity' a přitom zdaleka ještěnedosáhly cenové,re-
€
Š .ř i
rto o|ďi t,rF.l N'o, o Ě. r.o.
NiN
... i ňi
j : : O o
@:€
.',,^':"
n:s
mirr@r.@ F-.' ui' d ', ' Nt
.Y
Y
ř
o
:::o
spektive nákladové konkurenceschopnosti rozvojoých zemí, které jdou cestou násobně levnější práce' iako napříkladČína. Z druhé strany je kurz amerického dolaru ,,ta. Žen..vysokým přÍlivemzahraničníchinvestic,,,nasávaných.. dlouhodobě extrémně nízkou mírou hrubých domácích úspor (včetněodpisů),v tom výraznéi čistýchúspordomácností.Ta v poválečném obdobípřesahovala 10 procent HDP, od osmdesátýchlet do devadesátýchlet se postupně sníŽi
,n'o
":--
:= - :| ttts
.:el a.=. i o: :.o:
{ š
r>: '5
|; ''Ň= :ts
1
s; € , |g = I| Ý
.Y G
Scientia et Societas' 1/10
55
@
Ý +
Tabu|ka č.2 >> Technologická náročnost vývozu (v %ovývozu země)
l Vysoká
|
:
střední . Vyšší
; ' Vysokáa vyšší střední ce|kem : ' Nižší střední i ttizka
: :
36,2
1oÁ
22,0
,
34,2
10 7
21,8
:
38,8 1
El O
!
36,7
|
40,1
52,7
36,7
.
l),1
71 E
:
58,7
12,4
{R{
|
'I 1,0 :
| 74'3
14,9
.
1 12,5
14,6
22,7
l
13,9 :
rJ,o
I
13,2
13,0
18,8
,
)
21,8
|
Pramen: OECD:StatExtracts, 2008
čistětržnícesta,založend i u terciárním uzděltiudnína jeho financoudní ze duou třetin ze soukromýchzdrojů,je méněúčinnrinež solidárnícesta,založend nafinancoudni uzděltiudnítéměřuylučněz ueřejnýchzd ti.Placení školnéhopředstauujesociálnísítou přístupu mozkůke uzděIdní' mě toho,přeuóžněpotržněné uzděIáuánímd za fasddouprestižních elitníchuniuerzithlubocediferencouanoukualitu ostatníchškol.
Tabu|ka č' 3 >> Ukazatele vzděltivdní podle hospodóřských a sociólních modelů
AbsoIventi terciárního vzdě|ávání1)
t4)
Hodnocení terciárního vzdě|ávání,)
i 6,33) . 6,03) ' 6 , 1 )
úhrnem i Ce|kové G'=-
.5ď9*+: 9šš i
| 7,4 : 5,2
:
iTe árníveře|né : .Te árnÍsoukromé úhrnem : Terciární
1)Vo/o věkové skupiny25_34|etých
o,t
1 , 9 ' 0 , 1 . 0,2 1 27
11
16 | 27
| 2,9 , 1,1 . 1,8
,t V bodech,up|atnění zna|ostí v podnicíchna desetibodové šká|epodle IMD Wor|d competitiveness Yearbook2oo7 3)zoeT Pramen:OECD:Educationat a Glance,2007; IMD World Competitiveness Yearbook2007
56 Scientia et Societas" 1/10
.
i 1,0 . 1,0 , 1,6
@
Ý
la na poloúnu a od roku 2005 byla dokonce záporná (tabulka 4) ' a to poprvé od Velkékrize třicátých let (Šúhlíková,2008). Soudím, Že je to důsledekzpomalování růstu
: @ l F . Ý
@
:
:rtri
|ň:Ý:o IF;N!I : :NI N N
dustrializaci asijských tygrůochránila individuali-
InrNto
rdaoi|d
N c E
=
:mro, :
5
IN: 6 o
rsN
AJ E
n
tN:@:6 Im N!Ý : :Nl
sť
roo:19tco
N
; q
o
:FIo|€ I tN:
e J \o
ď : Ň ;: N- .
ň j @ | Q
.Y
N:S;m @ :ď'
: ř u
N.
Úi
š .Y .!.
Ě
N
N
Ý!o,-
E 1
o!r
N
6
or6tml diJ;.j; ,
o
'
o
L
:Ni
N!\O:miO
1.2 NerounováIty vyvolané liberalbací mezindrodního obchodu
soudobá nevyvážená, neoliberá]ní, neokoloniální liberalizace světovéhoobchodu. Podle Washingtonskédoktríny nutí i nejméněvyspěiérozvojové země k předčasnéliberalizacl jejich zahraničního obchodu. V devatenáctém století industrializaci kontinentální Evropy a USA proti tehdejšímustoletému předstihu anglické průmyslové revo1uce a obdobně po druhé světovéválce ,,doháněcí..in-
tNi
;o!:o'ťo -i,d ,--
Podle soudobých teoretických i analytických poznatkůby každá z obou uvedených příčln- ne-
K tomu přistupuje vnějšía ještěpevnější,,zámek..,
: N I F
:
rách byl stáIe úce udrŽován zadlužovánim v zahraničí,a to z velké míIy u rozvojových zemí' v tom asi z poloviny u Číny.
dostatečněkonkurenceschopnéproduktivitě), ani rovnováhotvorný a naopak vytvářÍ setlvale rostoucí schodky běžnéhoúčtu
: F-'
:d,si:d
vání obyvatelstva' a to především na hypoteční bydiení a na vzdě]ávání.To je patrně odvrácená tváŤpotrŽňováníveře|ných sluŽeb. Růst ekonomiky při nízkémrůstuproduktivity a nízkých úspo-
rovnováŽnou úroveň.V těchto podmínkách trhem vytvářený [tzv. plovoucí) kurz není ani konkuren. ceschopný (neposkytujedostatečnouochranu ne-
!o' :N:
t6;ot@
reálnémzdy v souúslosti se zpomalovánímrůstu produktivity i s konkurencí zemí s levnou prací, ale i kapitálovéhospořenína důchod,coŽ lytěsňuje jiné úspory a vede naopak k !rysokémuzadlužo-
dostatečná konkurenceschopnost a nizká míra úspor- sama o sobě stačilake Způsobenísetrva]é nerovnováhy běŽnéhoúčtuplatebníbi]ance Souběh obou těchto příčinvšaknavícvytváří ,,zámek.. proti překonání této nerovnováhy _ přetahují se o kurz ameríckéhodolaru' První příčinajej stlaču' je a druhá jej naopak výahuje a nepustí jej až na
i ci: I
ď:Ň:di@
.aJ
ri q)
SE
á6o 2 _-X č Y.o
' Ž.Ť .É: š 'LS a -c=
^-ro 'U f .JJ
Ý
N
s6{
.
ě"={
' P : 3r
J
ooF YYtr
l!
^v^e H a-r+
Scientia et Societasn 1/10
57
@
Ý +
Zovaná tradičníce1nía necelní ochrana' Pokud průměrná mzda těchto zem| zaostávala úměrně průměrnémuzaostávání produktivity, byly prů. měrnéýroby cenově konkurenceschopnépři kurzu měny blízkémparitě kupní síly a ty podprůměrnébyly ochraňovány uvedenou individualizovanou ochranou. Washingtonská doktrína však nabízínevyspělým zemím plošnou ochranu jejich rozvojovéfáze jen tzv' ,,konkurenčnÍm.., státem ří-
Uprostřed mezi oběma těmito póly jsou vyspělé země, konkurujícíUSA kvaiitativně,jako je vyspěléjádro EU, a zejménajejíhlavníexportéI,Němec-
zeným, extrémně nízkým kurzem jejich měny. Nutí je tím k mnohem hlubšímupodbízenílevnou prací,neboékurz je stanoven úměrně zaostáváni produktivity jejich nejh1oubějizaostávajících, tepr.
které mají vysoké exportní přebytky vůčivyspě1ýmzemím EU a vysokéschodky vůč1 rozvojovým zemím,jako je Čína.
ve osvojovaných, zpravidla sloŽitějšíchvýrob. Např. Cína má dosud kurz svéměny i k oslabenému americkémudolaru méně než poloviční,neŽ by odpovídaloparitěkupnÍsÍ|yjejíměny.3 Toto podbízeníje pro ni velice nák]adné- v]astně tím subvencuje vyspělejšízemě v rozsahu asi 18 procent svého hrubého domácího produktu, zatímco vyspělé země neplní ani svůj závazek podporovat rozvojovézemě příspěvkem ve ýši
0,7 procenta svéhoHDP. Marxův pojem vykořiséování, odvozený ze vztahu mezi kapitálem a prací v podmínkách kapitalismu devatenáctého století, se v éřeneoliberálně deformovanéglobalizacepře. nášítakéa předevšímdo vztahu mezi vyspělými (bohatými)a rozvojovými (chudými) zeměmi. Navzdory tlaku USA všakČína,pokud by se newátila k individua]izované celní a necelní ochraně, nemůževýrazně zpevnit kurz svéměny, protožeby ztratil tuto svou ochtannou úlohu' Ten však
ko. VůčiUSA má lrysokévývoznípřebytky obdobně jako Čínaa vůčirozvojovým zemím, jako je ČÍna,lysoké schodky, obdobně iako USA. V podobnémpostaveníje i da]šíh]avníexportér,Japonsko. Da1ším',mezistupněm..jsou např. nové,,'levnější.. členské země EU _ VČetně České republiky,
Teorie i politika tyto skutečnostilrykládajíprotichůdně.UsA tyto svéschodky vydávaly za dobrodinÍ pro ostatnísvět, kterému se tím dostáValo moŽnosti setrvale \,rytvářetzde svévývoznipřebytky' To by však pro něj byly výhodnéinvestíce,jen kdyby byly výnosnějšínežjejich umístěnív domácí ekonomice či jinde. VýtěŽek těchto investic 'e
však umrtvován v nadměrných deúzových, převážně dolarových rezervách těchto exportních zemí.Např. ien rezervy Číny,kolem 2 bilionů amerických dolarů,představujívícenežčtvrtinusvětových rezerv a aŽ osminásobně přesahují,,normu..' pokrýt jimi 3_4 měsíční doporučující dovoz. Jeiich hlavní, dolarová sloŽka se znehodnocuje s jeho kurzem. To všesvědčíspíšenaopak o tom, že USA Žily,,nadpoměry..na úkorexportnÍchzemÍ. Tento stav je jiŽ neudrŽitelný. Mohl by vyústit,
běžného účtu ČÍnn který v roce 2007 dosáhl 11 procent jejíhoHDP a z velkéčástije dosahován
na rozdíl od dosavadnípovlovné,ve skokovou ztrátu postaveníamerickéhodolaru jako světovérezervnÍ měny s ieštěmnohem hlubšímiturbulencemi globá]níekonomiky.Přitom právě privilegovanépostaveníamerickéhodolaru jako světovérezervníměny i jako měny, v nížjsou vyjadřovány ceny komodit, počínajeropou a plynem, je - spolu se silnými
orávě vůčiUSÁ.
spekulačnímivlivy na finančníchtrz|ch - dalšírný-
ztrácí naopak svou původní rovnováhotvornou úlohu a setrvale vytváří vysoký ývozni přebytek
'
Uvedená individualizovanáochranaje néně nákladná, nese všakrjzikosubjektivismu,a tedy j motivace k ,,zlenivění,,, pokud nenípřÍzpůsobována možnostemdohánění'Plošnáochrano směnnýmkurzemje mnohem nákladnějši,ale dtiva rovnou šanci, avšokdiskriminujezaoskivajícízemě tak, Že následně ohrožujekonkurenceschopnost vyspětýchzemí.LiberálnÍklasikovépoŽadovali dÍskriminacitehdy zaostáVajících zemíještějednostranněji odnítali jim umožnitindividualizovanýprotekcionjsmus, anižby jim nabídliplošnouochranu ,,konkurenceschopným,, kurzem měny,jak umožňUjí neotiberálové'. afu to Vtostněprotekcionismusnaruby ke konzervovánípředstihuAnglie Hlavnípostava,Adam S th, toho využíval vědomě ýtasat liberaiizaci jen na trzíChzboží,ale v námořnídopravě,kde Anglíetehdypředstihneměla,požadovalpřepravujen angtickýmilo i (Reich, 1991)
58 Scientia et Societas" 1/-l0
oo
Ý znamnou pŤíčinou, která táhne kurz USD nad rovnováŽnou úroveň.Je to začarovanýkruh. Nadhodnocený americký dolar vede k uvedeným neudrŽi telným nerovnováhám, ale jeho rychlý pád na rovnováŽnouúroveňby patrně byl poslednímspouštěčem skokového,tvrdéhopřistánípři ztrátěuvedenéhoprivilegovanéhopostaveníamerickéhodolaru. Je ironií osudu, Že tento VýVoi zkolaboval v nejlryspělejšízemi, která z něj těž|la,a nikoli ve velkých rozvojov.ýchzemích,kteréna něj doplácely. Bylo to umoŽněno jejich Velikostí,neboéi při plné
2.1 Soupeřeníkonkurencekvalitativní s konkurencílevnouprací Budeme analyzovat z jedné strany, zda a jak konkurenceschopnostzemě souhrnně odrážejícenové hladinn vyjádřené poměrem parity kupní síly měny k jejímusměnnémukurzu, a z druhéstrany, zda a jak jsou ty'to cenovéhladiny závislé na ekonomické uýkonnosti země (HDP na obyvatele), respektive na úrovni produktivity, která je jejím
*:: :l::::::::' :::::::: :::"::: il:till
m u nížjsou uyjadřouány ceny komodit, počínajeropou a plynem, je spolu sesilnými spekulačními uliuyna finančníchtrzíchnamnou příčinou, kterd táhne kurz USD nad rounoudžnouúroueň.Je to začarouanýkruh' Nadhodnocenýamerický dolar uedek neudržitelnýmnerounouáhdm,alejeho skokorychlýpád na rounoudžnouúroueňby patrně byl poslednímspouštěčem uého,rurdéhopřistdnípři ztrdtěpriuilegouaného postaueníamerickéhodolaru' liberalizaci zahraničníhoobchodu majíjeho podíl na HDP poměrně nízký - v Cíně export představuje v poměru k HDP jen asi třetinu' V něktelých malých liberalizovaných rozvojových zemích je
telatura i teorie (Balassa-Samuelson) a pokusíme se jíthlouběji. Tato záVis1ostse v neoliberá]něglobalizovaném světě projevujerozpolceně. Do doby znalostníéry,
míra otevřenosti a důsledkůcenovéhopodbízení mnohem vyššía přispívá k jejich kruté chudobě,
která se ve vyspělých zemích zač1nalarozújet v polovině devadesátýchlet, se tato závislost nezkresleně projevovalapředevšímprávě mezi těmíto zeměmi, jak testovalakore1ační a regresníanalý-
vyvolané,icenoým podbízenímpotlavin vyspělými zeměmi a vysokými cenami komodit včetně ropy. Patřík zemím,kde v důsledkuextrémníchudoby ročně umírá 18 milionů lidí (Pogge' 2002; WHO, 2004; Hrubec, 2008). 2' Zobecnění ltlavních tendencí ve světové ekonomice Pokusme se testovat a zobecnit hlavní uvedené tendence,soupeřeníkonkurence kvalitativní,zna. lostní s konkurencí levnou prací' vliv vzděIávání na kvalitativní konkurenceschopnost a v tom vliv terc1áIníhovzděiávání, a to korelačnía regresní analýzou fneváŽenou velikostí jednotlivých zemí)'
za zarck 1998.Mezi méněvyspělými zeměmi byla však jiŽ od osmdesátých let ovlivněna uvedenou po1itikoulevnépráce, která zlevňuje práci tímvíce, čímhlouběji ekonomická výkonnost země zaostá. vá, Zde tedy by1atato Záúslostvyjádřena mnohem strmějšípřímkou. Porovnejme i změny do roku 2007 (viz dále grafy 1 a 2)' Mezi tyspělými zeměmi se s rozújením zna. lostníérypostupně rozevírározdí1nostjejich cenových hladín, v rostoucímíŤeodráŽejícíchkvalitativní konkurenceschopnost, za|oŽenol na kvalitě v širokémslova smyslu - na dokonalosti produktů.Ta je stále Vícevytvářena znalostmi, zhmotně-
Scientia et Societas" 1/10 59
co
Ý
+
Graf č. 1 >> Relativní cenové hladiny v ztivislosti na ekonomické výkonnosti země (HDP/obyv.) v roce 1998 (v o/o,USA = 100 o/o) Méněvyspělé země
VyspěIé země
'160 y=18,652+1,006x r =0,5392
-p
A!!l-
-;J ] lň
alHUl
\
B
I
r
*]Tďl
@
ý = 93.677+ 0,208x r = 0,0274
t0
120
Pramen:OECD,2000;WllW, 2000;Turek,2002
Graf č. 2 >> Relativní cenové hladiny v závislosti na ekonomické výkonnosti země (HDP/obyv.) v roce 2007 (v oh, USA = 100 %) Méněvyspě|é země
Vyspě|é zemé
Eq/ y=26,135+1,103x r =0,839
\
8 0,758 x Y = 6 1 , 8 6+ r = 0,467
20 Pramen: OECD,2008;WllW,2008
60
Scientiaet Societas" 1/1 0
@ t+
lými v sofistikovanostitěchto produktů. Strmost přímky (koeficientregrese),vyjadřujícítuto záVislost, se postupně zvyšuje.ZaI1mcov prvním ze sledovaných období o 1% vyššíekonomické ýkonnosti odpovídalajen o 0,2%vyššicenová hladÍna, v posledně sledovanémobdobí to by|a již o 0,8o/o vyššícenová hladina, přičemŽ tato záVis]ost vysvětluje téměř polovinu vlivů (koeficient korelace)' To patrně odrážínerovnoměrnost osvojování
IoVán růstemmezd nejen v tétosféŤe, ale i v neobchodovate]nýchsluŽbách, přestoŽezde je růstproduktiúty pomalejší). Na základě rnýšeuvedené kříŽové ana|ýzy je však možno dodat, Že v zemích kvalítativněkonkurenceschopných je toIo zdr ažovánípodloŽeno
znalostních faktorů produktivity a ýkonnosti mezi uvedenými zeměmi. Relativněvysokécenovéhladiny byly v zemích,
zlryšovánímkvality. Tato skutečnostby1abezpro. středně testoVánai přímou analýzou závislosti sal. da obchodníbilance na cenoých hladinách (graf3]. Ta ukázala' na rozdíl od dosavadníchpředstav, překvapivou tendenci - čímvyššícenová hladina, podloŽená kvalitou, tím většípřebytek obchodní
které se nalézalynad přímkou závislosti. Mohly však být způsobenydvěma zcela opačnýmipříči. nami, kterémají zcela prot1chůdné důsledky.Pokud byly za|oženyna '"ysoké kvalitě, vyjadřovaty qrsokou kvalitativní konkurenceschopnost' která
bÍlance' Tato závislost byla dosti strmá, o i % vyšší cenovéhladině odpovÍdaio 7,4o/o vyššípřebytek' Těsnost tétozávislosti je znatelná, dosud však ne - vysvět1uje35% všechvlivů a odráŽí převažující patrně uvedenou nerovnoměrnost osvojováníto-
vytváří přebytek obchodníbilance a většinoui běŽného účtu' Pokud by1y způsobeny vysokými
hoto kvalitatívníhovlivu Země nad přímkou vytvářely obchodnípřebytky pŤinadprůměrnýchce-
nák1ady' vyjadřovaly nízkou nák1adovou konkurenceschopnost, která vytváří naopak schodky' V tomto případě lze patrně ceny povaŽovat za trhem j1Žneakceptované a jemu zatímnepřizpůso-
noých hladinách, tedy kvalitativní konkurencí. Výjimkou byly Japonsko a Kanada, které tohoto uýsledku dosáhly s podprůměrnýmicenoými hla-
bené.Ze 73 zemi nad nebo alespoň na přímce měly obchodní schodky jen Británie a Francie; Norsko za svůjpřeby'tekvděčíhlavně vývozu ropy a plynu, Island vývozu potravin, většinaostatníchzemí pak h1avněkvalitě v uvedenémširokémpojetí.Naopak nízké cenovéhladiny 9 zemí pod přímkou rryiádřily nákladovou konkurenceschopnost,která však v polovině případů- UsA, Austrálie, Řecko a Slovinsko - byla dosud nedostatečnák pŤekonání schodků.Zvlášévysoký schodek USA by1přitom ovlivněn i uvedenou nízkou mírou úspor. Cenovéhladíny tedy v doplňujícím,kříŽovém pohledu s posouzenímobchodníbilance a běžného účtumohou rozlišit kvalitativníod nákladové konkurenceschopnosti' Ve vyspělých zemích od. ráŽej1v rostoucímíře konkurenceschopnostkvalitativní, znalostní. Podle dosavadních teorÍí(Balassa-Samuelson) se cenovéhladiny zvyšujív důsledku setrvalého předstihu růstu mezd před růstem produktivity (protoŽerůstproduktivity ve výrobnísféřeje kopí-
dinami, a tedy nákladovou konkurencí' Mezi méně vyspělými zeměmi byla strmost přímky ýše analyzovanézávis1ostive všechsledovaných obdobíchznačněa přibliŽně stejně vysoká _ o 7o/ovyššíekonomické ýkonnosti země odpovídalao I,0_7,7o/o vyššícenová hladina a postupně se zuýšilatěsnosttétozávis1osti,takŽejiŽ vysvět1uje přes 80 % všechvlivů na cenovéhladiny. Zde odráŽela předevšímvysokou nákladovou konkurenceschopnost. V důsledku obou uvedených vlivů - nerovnoměrnosti v osvojováníznalostních faktorůvyspělými zeměmi a politiky levnépráce vůčiméněvyspělým zemím - v souhrnu za obě skupiny siedovaných zemí se s růstem jejich ýkonnosti mezl n1mi výrazně rozevírajícenovéhladiny. VyššÍ ekonomické výkonnosti o 1 % odpovídá vyššícenová hladina o I,2 o/o. Pokud uvedenésoubory (20 vyspělých a 20 méně vyspělých) zemí povaŽujemeza dostatečněre. prezentativní, pak uvedené rozevírání cenoých hladin představuje globátní tendenci, ktelá patří
Scientiaet SocietasD1/10
61
co
Ý -
Graf č' 3 >>obchodní bilance v zóvislosti na cenových hladinách vyspělých zemí v roce 2007 (v o/o, USA = 100 o/o)
c
E s
ě o
100
E au o
.É
\
.č -|Uu
rosAl
E!
@-:-.
cT;I
+ 1,407x \ = -159,327
ll.l
75
100
125 (vo/o} cenováh|adina
Pramen:Evropskákomise:EconomicForecast,Autumn 2008; oEcD, 2008
Gra,Íč.4 >> Salda běžnéhoúčtua čistó zahraničníaktiva (v o/osvětového HDP) s A L D A B Ě Ž N É H Ú0 Č T U
rE
2 1 0
s
.2 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Č | s T ÁZ A HR A N l Č NAíK T I V A
'10 6
5 0 -5
ě<
"10 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 200s 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 -UsA
Japonsko
E u r o z ó n a. * :
R o p n í e x p o r t é"ř .i r" ). " . " " ' R o z v i j e j í c í s e t r h y A s l e , )
1)27 zemi vyvážejících ropu ,)€ í na, Hongkong,Taiwan,JižníKorea,5ingapur,Ma|ajsie,Thajsko,Indonésie, Fi|ipíny
62 Scientia et SocietasD'l/10
Pramen:lMF, 2008
oo
-ť k hlavním přÍčinámglobálních nerovnováh světovéhoobchodu. Neoliberá]něglobalizovaný svět se stále úce rozpolcuje na přebytkovéa schodkové země' Tyto obchodnínerovnováhy se zrcadlově odráŽejíi v nerovnováhách na kapitáloých trzích Přímé investice směřují předevšímza levnou prací z vyspělých do méněvyspělých zemí, a]e obchod. ní schodky vyspělých zemí jsou uhrazovány pří.livem kapitálu z většíčástiz méněrryspělýchzemí s obchodními přebytky. Navzdory opačnýmteori. ím' vyspěléschodkovézemě se stále více zad|u,žují u přebytkoých méně vyspělých zemí - čistá dluŽnická pozice USA v roce 2006 přesáhla 3 bi1iony USD, více neŽ pětinu jejich HDP (ŠVihlíková, 2008). G]obální nerovnováhy na obchodních Í kapitáloých trzíchpatří nejen k hlavním příčinámsoučasnéglobálníkrize, a]e i k jejímunebezpeČnému charakteru.Na rozdíl od Ve1kékrize třicátých ]et ta současná je nejen krtzi z nadvyroby, ale i krizí z globálníchnerovnováh.To všepatrně takévýrazně urychluje konec jednopo1árníhosvěta - k dosavadním extenzivním faktorům, jako je zejména rychlejšírůst HDP rozvojoých zemí, především zemí BRIC (Brazílie,Rusko, Indie, Čína),se přidá-
Na lyšším stupni abstrakce je moŽno se pokusit z uvedených poznatkůodvodit i historický pohled na nejzákladnějšídlouhodobétendence,přesahujícíhorizont tétokrize' Na základě dostupných poznatků lze odhadovat, Že první průmyslovárevo]ucepřinesla téměř vylučně hmotný růst ekonomické ýkonnosti a produktivity' Druhá průmyslová -vědeckotechnÍcká - revoluce ke kaŽdému plocentu hmotného růstupřidala 0,2 % kva1itativního, zna]ostního,nehmotnéhorůstu,akterý se tedy na ce1kovémrůstu podílel asi jednou šestinou Současnápočáteční Íáze znalostni revoluce přidává ke kaŽdému procentu hmotnéhorůstu asi 0'8% nehmotnéhorůstu, ktelý se tedy na celkovémrůstu podílítéměř jednou polovinou. I takoý růst je vzhledem k omezeným přírodnímzdrojůmtétoplanety a žiVotnímuprostředítrvale neudrŽitelnýa hístorický vývoj by patrně měl směřovat k ýlučně nehmotnémurůstu.Ten by měl být provázen prodlužováním volného času i k dalšímu rozvoji znalostí v protíkladuk soudobééřeúpadku sociálníhostátu, korunovanému prodluŽováním pracovní doby. Vývoj v méně vyspělých zemích ke každému pIocentu hmotnéhorůstu přidává více neŽ jedno plocento zdražovánív důsledkupostupnéhozdra-
vajíi uvedenéfaktory kvalitativní a stávají se moŽná rozhodujícímkatalyzátorem. Pro EU to má ještějeden nepřízn1v.ý vedlejšídů-
Žováni práce, dosud extrémněz1evněnépolítikou 1evnépráce, a tak částečně oslabujepodbízenívůči
sledek. Rozevírání cenoých hladin i mezi jejími vyspělými č1enyoslabuje její ekonomickou soudržnosta zvyšujenáročnostpodmínekpro společ-
odpovědí na trvalou neudrŽite]nostdosavadního globá1níhorůstu není jeho zastavení,a1e po. stupný přechod k výlučně nehmotnému růstu,
nou měnu.
a to i v závis]ostl na překonávání diskriminace
vyspělým zemím'
+
Soudobémetody statistickéhovykazováníreá|néhorŮstu ekonomiky(HDP),ekonomickéýkonnosti a produktivityplně nezahrnujízuyšování je zjišťovánadoptňujícínihlubšíni kvolityprodUktu Růsta úroveňkvalitya kvalitativníkonkurenceschopností analýzami, kterése zoměÍujÍzejménana úroveňo uývoj kilogramoých cen dovozu a vývozu v relaci ke srovnáVaným Zemím nebo regionŮm Ty se nejprvepouŽívalypro horizontálnísrovnávánÍmezijednotliými komoditomia obory,přičemžse porovnóValy ceny výuozus cenami dovozu danézemě' WllW vienna (Burgstaller,Landesmann,1999)začal tuto metodu použíVat v souhrnnějšÍ podobě k vyjódřenícenovýchhlodin ujvozu průmyslujednotlÍvýchzemíke společnému zrjktadu(průměruEtJ) Tentopostup se blíŽík zachycovánísoudobýchcenovýchhladinjednotlivýchzemí,kteréjsou vyjadřoVányrovněžke spoIečnému základu - k paritě kupnísílyměny.]ejímpoměřovánímke směnnémukurzu měnyje ýadřována konkurenceschopnost těchto cenovýchhladin v mezinárodnímobchodu srovnotelnécenovéúrovně(comparotiveprice levets)majípřitom širší nórodohospodářskýztiběr _ zahrnujíi neobúodovotelnéslužby(neprocházející zahraničním obchodem),na něžje mezinárodní jen je konkurenceschopnostVztahovóna nepřímo V soudobééře všokdlouhodobýmiglobólnímÍnerovnováhamivypovídací schopnost všechtěchto cenovýchchorokteristikrelativizována Pokudjsou skutečné ceny dosohoványpod vlivem těchto neje je rovnovóh, patrně možno považovatza zpožděné, dosud nepřizpŮsobené rovnováze Z těchto dŮvodůje nutnoje analyzovat ve sPojenís posuzovánímtěchto nerovnováh
Sclentia et Societas>1/10
63
co
Ý
+
Graf č. 5 >> Cenové hladiny v zóvislosti na míře všech výdajů na celé vzdělóvóní ve vyspělých zemích (v %o,USA = 100 o/o)
F
150
s
ffi
{ í -
r
E
řul
r
7L!
|ú'l
/-
j J r t
125
p-*e--[p I
ď. y = 68,106 + 0,703x | =0,471
40
60
80
výdajů míravšech na vzdě|ávání v poměÍu k HDP|2004,ý"k\ P r a m e nO : E C D ,2 0 0 7 ;O E C D ,2 0 0 8
Graf č. 6 >> Cenové hladiny v závislosti na mÍře veřejných výdajů na celé vzděltivání ve vyspělých zemích (v o/o,USA = 100 %)
150
s E
125
c
50
75
100
125
mkaVeřejných \^ida1ů navzdělávání v poměruk HDP(2004, v %) Pramen:OECD,2007; OECD,2008; Eurostat,2008
64 Scientia et Societas" 1/10
oo
š méněvyspělých zemí a překonáváníjeiich hmotné nouze. 2.2 Vliu vzděIavó.ní na kvalitattvní konkarenceschopnost MezÍ hlavní faktory kvalitativní, znalostní konkurenceschopnostipatří vytváření a osvojováníznalostí_ věda a ýzkum a vzdělávání.Vzdělávání je rozhodujícÍpro uplatněníznalostíve společenské praxi. V grafech 5 a 6 byla proto nejprve testována závislost kvalitativní konkurenceschopnosti na rozsahu ýdajů na ce]kovévzděláváni. Podle obou grafůzvýšeníýdajů na vzdělávání ýznamně působína zýšení konkurenceschopnosti' Vyššímýdajům o 1% odpovídá zvýšeni konkurenceschopnosti o 0,6-0,70/oa tento vliv pŤedstavuje50 až600/o všechvlivů' Potvrdila se tak úlohavzdělávání iako hiavnÍhofaktoru kvalitativní, zna]ostníkonkurenceschopnosti.Tyto přínosy jsou přitom jak v pŤípaděcelkových ýdajů' tak v případěveŤejnýchvydajůna celévzdělávánívelmí blízké'protožepotrŽňování- privatizacea zpoplatňování- se jen málo dotýká celkovéhovzdělávání,5neboéje soustředěno pÍevážné na terciární vzdéláváni.6 2.3 Vliv tercidntího vzdělúvdttí rua kv alitatiuní konkurence s cl7opno st Terciární vzděláváni| mělo vŽdy od1išnýcharakter od ostatníhovzdě]ávání,ale nyní,v důs]edkurozsáhléhopotlŽňování,6je to zcela jiný svět
V grafech 7 a 8 byla nejprve testována závislost kvalitativní konkurenceschopnosti na rozsahu ýdajůna terc1árnívzdělávání. V případě veřejných výdajů byl prokázán obdobný vliv jako u celého vzdělávání, ale, podle očekávání,je slabší- asi poloviční.Vyššímvýda. jům o 1 o/o zde odpovidá zvýšeni konkurenceschopnosti jen o 0,3%, protoŽepřínos terciárního vzdělávánÍje jen součástípřínosu celkovéhovzdělávání. Přínos všechvýdajů'tedy včetněsoukromých, je však proti očekáváními neivětšíchodpůrcůpotrŽňovánívzdělávání úplně nuloý' Potržňování, kteréje v některých zemích převažující,6 tedy dokázalo p1něanulovat přínos veřejných ýdajů. V grafech 9 a 10 byly dá1epodrobněji testovány vllvy jednak kvality tohoto vzděLáváni podle jeho uplatnitelnosti v podnicích,8jednak relativního počtustudentů Byl prokázán překvapivě nizký, až zanedbatelný vliv extenzivnímíry počtustudentůz nastupujícígenerace.Tétomíře lyššío 1% odpoúdá konkurenceschopnostjen o 0,1% qlššía tato závislost vysvětluje jen 74o/o všechv]ivů.Pro kontrolu byla provedenaobdobná analýza přiměřeně niŽšímíry absolventů z celé produktivní generace 25_64|etých. Výsledky se všakpřílišnelišily,vyššímíře abso1ventůo i % odpovÍdákonkutenceschopnostjen o 0,2o/o vyšši, Naproti tomu byl prokázán vysoký vliv kvality vzděIáváni - vyššíkvalitě o 1% odpovídá vyšší konkurenceschopnosto O'60/oa tento VliV představuje téměř dvě třetiny vlivů na konkurenceschop- .|
Podílveřejnýchýdajů na celkovýchvýdojíchna vzděl(ivóníjen výjimečněkleslpod 90%, jen V UsA na 68o/o,v Austrólii na 73o/o,v Japonskuna 74o/o,v Kanadě na 78o/o,v Německuno 82o/o,v Británii na 84o/oa ve španělskuna 87 o/o Podíl veřejných výdajŮ v roce 2004 V UsA jen j5o/o celkových ýdajŮ na terciárnÍvzdělóvdní, V ]aponlku 41 o/o,v Austrótii 47o/o,vKanadě 56o/o,v ltálii 69o/o, aně|skua ve slovinsku76o/oa V Nizozemsku79 o/o. Terciárnívzděltiváníje v mezindrodníchstatistikách,včetně)ECD, vymezeno Přesto řada příkladůvyvoltivápochybnosto p|nésrovnatelnostiškolskýchsystémů mezi zeměmi a zejménao rozmazonostíhronicemezi terciarníma sekundárnimvzděttivtij1ko jsou I.JSA,kde nejsourozuínutystředníodbornéa učňovské ním V někteÚch anglosaskýchzemíCh, škoty,jsou do bakalářskéhostudia zařozovóny i školyo programy, kterémdjÍspíšecharokternašichstřednÍchodborných,nebo i učňovských škol s moturitou (obróběníkovŮ na numerickyřízenémstrojije v USA bakalářskéstudiumL srovnotelnosttěchto statistikie proto jen podmíněna' Kvalito terciárníhovzdělávóníje zde hodnocenadesetibodovoustupnicíuplotněníznolostíabsolventŮv podnících(|MD,2OO7) Jde o ,,měkké,, kritérium,odrážející názory hodnotitelů,je všakpatrně blížerealitě nežjiné dostupnéžebříčky kvality tohoto vzdělávání.
Scientia et Societas, 1/'10
65
oo
Ý +
Graf č.7 >> Cenové hladiny v zóvislosti na míře veřejných výdajů na terciórní vzděl
_P
ll! t'
s
150 IUKI
N
t
r|Řl b
a
E
12s I
'9
.-,*:;:.{..
,l
!il
E
LE]
@
50
75
100
y=87,719+0,319x r =0,501 150
tt)
poměru miraveřejnych výdajů na terciárni vzdě|ávánív k HDP(2004, v %) P r a m e nO : E C D ,2 0 0 7 ;O E C D ,2 0 0 8
Graf č.8 >> Cenové hladiny v závislosti na míře všech výdajů na terciární vzděltivání ve vyspělých zemích (v o/0,USA = 100 o/o)
150
s N
č
|25
.@
40
60
80
míraVšech \^ida]ů naterciární Vzdě|áVání v poměruk HDP(2004, v %) OECD,ZOOT;OECD,2008
66 Scientia et Societas) 1/10
oo -+ nost. Pod přímkou tétozáv1slostijsou nejníŽepředevším USA a dále ostatnÍ anglosaské země a Japonsko, kde lze předpokládat poměrně vyso-
3. Dtisledkya výcltodiskaz prostředí ndclrytnélnke vzniku krizí
kou trŽní diÍerenciaci této kvality' Naploti tomu nad touto přímkou jsou předevšímskandinávské a dalšízemě, kde lze předpokládat značněhomogenníúroveňtétokvality vzhledem k převážněso-
Zatimco od šedesátých let selhaly pseudosocialistické systémy, za\oŽenéna téměř výlučnéú1oze státu v ekonomice, dnes, obdobně jako v krizi tři.
lidárnímu financováníz veřejných zdrojů.V případě Británie (jakbylo ukázáno) jde naopak o nÍzkou cenovou konkurenceschopnost (Vysokénáklady)' která odpoúdá nehomogenní kvalitě vzdě\áváni' Tato analýza potvrdila rozhodujícívliv vzdělávání na kvalitativní konkurenceschopnost' ZáIoveň však zbořila některé mýty' zejména o přínosech potržňování a extenzivního rozvoje terciárního vzdě]ávání' Tato extenze. uskutečňovaná zejména rozšiřováním bakalářského studia, přltom dosud moŽná plně nevyuŽila svůj potenciál zejména pro rekvalifikaci _ tedy spíšepro zvyšo. vání adaptibility neŽ rozsahu vzdělávánÍ _ kromě Skandinávie, kde je nejvícerozšÍřená' Kdybychom základní studii OECD fEducation at a Glance, 2007) vzletně přeloŽili jako ,,Lesk vzdél'áván1,, , pak tétoana1ýzeby odpovídalaskromnějšÍcharakteristika parafráz| Balzaca: ,,Lesk a bída vzdělávání.,. oklešéování sociálníhostátu omezovánímmíÍy přerozdělováníveřejných prostředkůvedlo ke zvyšování míry chudoby.9 PotrŽněné penze patřily k prvním obětem současnékrize, která připravila velkou částobyvatel USA o celoživotníúspory na stáří. Potržňovánízdravotnictví v USA vedlo také hlavně k j eho zdr aŽováni.10Rozúj ením tohoto plocesu i ve vzdělávání překročilspolečenskýsystém Rubikon samésvéživotaschoonosti. 9 t0
cátých let' selhává naopak kapitalismus, založený na téměř výlučnéúloze trhu. Tato krize má hlubší příčinynežVelká krize třicátých let. Je nejen krizí z nadvýroby, z plošného zamtzntií poptávky. Je takéWiziz globálních nerovnováh' Trh selhává jak pří ''čistění., ekonomiky od p1ýtvavéhokonzumu, jehoŽ symbolem je soudobá neudrŽitelná podoba Índiúduálníhoautomobiiismu, tak při osvojování nových znalostních, nehmotných Íaktorůrůstu i při rozvoji nejchudšíhosvěta. Takédnes, jako při Velké krizi třícátých let, ie k překonání krize nutné makroekonomicképob| zení poptávky. Lidstvo přÍtomnesmíopakovattehdejšíosudový omyl, kdy předčasné ukončenípobídek poptávky krizi dále prohloubilo a prodloužilo. Tím spíšenelze pokračovatv dosavadníchtlacích na předčasnoukonsolidaci veřejných rozpočtůna úkor překonávání ekonomické krize' jak k tomu přispívalai dosavadnípraxe Mezinárodního měnovéhofondu i některých vlád. Pokračovánípobídek poptávky vyŽaduje další ohromnéfinančnízdroje' K nejvhodnějšímmůŽe přitom patřit netradičnízdroj - Toblnova g1obální daň z finančníchoperací,jak to nyní navrhují Světovéodbory Finančníoperacejsou ohromné,představujímnohonásobek reálnéekonomiky - světového produktu i obchodu - a spekulacemi jejich rozsah dále zhoubně bují. Uplatnění Tobinovy daně na jedné straně můŽe přispět k lyhnutí se
+
Korelačnío regresnÍanalýza zO rok 2002 prokázala, žeza každéprocento sníženimírypřerozdělovtiní(součtumíryzdanění a schodku veřejnýchrozpočtti)se v EU zvyšujemha chudoby o Vícenež0,4 procentníhobodu (Pick,2006) UsA, obdobně jako většinazemíEU, VydóVajíno zdravotnictvíz veřejnýchzdrojůasi 7 o/oHDP Zatímco země Et')k tomu přidá. vojídalšíjen 1-2o/oze soukromých zdrojů (zejnéna na spoluúčastpacientů),|JSA dalšíchplných 7%obez viditetnéhozujšeni účinnosti včetněkvality.systémpotržněnénevhodné(malpractice)zdravotnípéčeUSA zvyšujenáklady vícenežv jiných ze. mích,protožeje více5potřebněorientovanýnežsociáInípojištěníVjinýchzemíchoECD Je běžné poskytovónízbytečných zdraVotnickýchslužeb,jako jsou zejménahysterectomie,bypassy,operacepáteře v případech,kdy nejsouúčeIné' Docházík vršeni nás|ednýchpokut o ndhrad právnímsystémem()ECD, 1985;Notional Academy Press,2001) Kromě toho 160/oobyvatelmá omezenýpřístupke zdravotnípéči.obojípřispívóke kratšídélceživotoo 1 až3 roky (Eurostat,http1epp.eurostdt'ec.europa. eu; WHo, 2006) i k extrémněvysokékojeneckéÚmrtnosti V UsA oprotíjiným vyspělýn zemím - v Čačinís,s, V EU-25 4,2 o v UsA 6,9 promile (Eurostat,http://eppeurostat ec europo eu; U5 DepartmentoÍHealth,http://Wwwheolth gov)
Scientia et Societas) -1l10
67
@
Ý Graf č' 9 >> Cenovéhladiny v závislosti na uplatnění znalostí absolventŮ terciárního vzdělávání v podnicích vyspělých zemí v roce 20o7 (v %, UsA = .l00 o/ot
s
{
150
E
M
\
IuK-l T
N
E r2s
p;a
E*
o
!".::-
tr P
o'L
-;--l jLl
y = 67,637+ 0,638x r = 0,602
/ 40
60
80
100
120
t4o
(2001,u0h) up|atnění znaIostí V bodovém hodnocení Pramen:OECD,2008; IMD World Competitiveness Yearbook2007 Graf č. 10 >>Cenové hladiny v zóvislosti zemích (v o/o, USA = 100 o/o)
na míře počtu absolventů
terciórního
vzděltivání ve vyspětých
s Ě e
125
m lal lDl -T-\ď .-' 'á'*.. *.-.9'',...".-",
)l
'100
@
Ft I
80
F
\
IBE
FI
'l 4 0 , 11 8x Y = 1 2 , 4 9+ r =0,137 100
generace (2005, mířapočtu abso|Ventů z nastupUjící v %) Pramen:OECD,2007; OECD,2008;Eurostat,2008
68 Scientia et Societas" 1/'l0
E\
/-
120
140
@
Ý pastl nadměrného zvyšovánízadluŽenosti veřejných rozpočtů 1 pasti oslabování konkurenceschopnosti podniků či oŤezáván|Životní úrovně, na druhéstraně můŽepůsobitregu1ativněke ztlu. mení spekulativníchbublin. Postihuje nejvhodnějšíhoadresáta,který by měl platit účetza krizi, jejimžbyl spouštěčem.
zaloŽeného na z."yšování mnoŽství ýrobků a sluŽeb, k růstu kva]itativnímu'založenému na zvyšováníznalostí' l'tělených do jednotky ýrobku a sluŽeb, tedy do jednotky hmoty a ener8ie.To vyŽadujena jednéstraně podporu rozvoje znalostí,a to převážněsolidárně posky-
Protikrlzová opatřeníby pak měla přecházet od pouhéhotlumení důsledků(usměrňovánípoptáv-
tovanými veřejnými sluŽbami zdravotní a sociální ochrany a zejménasystémemvzdělávání' překonávajícímsociá1nísíto v přístupu mozků
ky) k překonání prvotních příčintétokrize, tedy k reformám systému,který ji způsobil.Na troskách obou rnýšeuvedených krajnostíby si jiŽ konečně
ke znalostem, a dále moŽná i pomoc méněvyspělým zemím časorným omezením duševního vlastnictví.Na druhéstraně to vyŽaduje tlume-
měla podat ruku neviditelná ruka trhu s vidite]nou, proti současnostiúčinnější veřejnou rukou znalostnÍspolečnosti.K tomu je třeba zejména: . Překonávání asymetrické, nevyváŽené liberali-
ní spotřeby hmoty a energiíekologickým zdaněním, odráŽeiícímvzácnost přírodnÍchzdroiů (energií,vody a surovin) a náklady na ozdravo-
zace světovéhoobchodu. Ta méně vyspělým zemím ponechává jako jedinou ochranu při osvojovánísložitějších výrob a sluŽeb extrémně nízkékurzy jejich měn. Touto politikou levné práce diskriminujezemě ménělyspělé a současně podřezává konkurenceschopnost zemi vyspělých' cožje patrně prvotnípříčinoutétokrize.
. obrat od dosavadníhoneudrŽitelného,do značné míry kvantitativníhoekonomického růstu,
vání ŽivotníhoprostředÍ,a dále moŽná i tlumení nadměrnéhozkracováníživotnostiproduktů a nadměrnénákladní dopravy. AŽ protikrizová opatřenízačnou přecházet od pouhého tlumení důsledkůk reformám systému nyní do značnémíry potrŽněných veřejných slu. Žeb, tj. směrem k sytémupřeváŽně na solidárním principu (a to i v případě sytémuvzdělávání),pak se můŽeve světovéekonomice začítblÝskat na leošíčasy.
nim obětemsoučasné krize, která připrauila uelkou částobyuatel o celo. žiuotniúsporyna stdří'PotržňouánízdrauotnictuiU Uedlotakéhlauně k jeho zdražoudní. Rozuíjenímtohoto procesui ue uzd uánípřekročitspolečenslqsystém Rubikon samésUéžiuotaschopnosti' LITERÁTI'IRÁ A PRÁMENY 1. Aiginger,K.'.Towardso.NewEuropeanModel of a ReformedWelfare State:Aft Alternattveto the United States Model.UN EconomicCommissionfor Europe,2005,No. 1 2. http://ec.europa.eu/dgs/prostat/cntingency/index.htm 3. Burgstaller,J., Landsemann,M: TťadePerformanceof EastEuropeanProducerson E[] Markets:An Assessmentof Produrt Quality.WIIW,Vienna,1999 4. Dolejší'K.: sti4litz:Jedinouodpovědino.ftnančntkrizi je zndrodněnÍbank. Britskélisty, 6. 2' 20og 5. BureauofEconomicAnalysis: Comparisonof PersonalSavingintheNIPAswiththeFFAs.USA,2OOS
Scientia et Societas>1/10 69
oo
Ý
+
6. UN Economic Commission for Europe: Economic Survey of Europe. 1,/2005 7' European Commission: Economic Forecasť.Brussels' Autumn 2005 8. European Commíssion:Economic Forecost'Brussels' Autumn 2008 9. European Commission: European Economic RecoveryPlan. Communication of the European Commission, 2008/800 10. European Trade Union Confederation: Saving jobs from depression and deflation, defending wages, collective bargaintng and. penstons. 2009/ 2 11. Party of European Sociali sts: Challenge for European Socialists:Action against the ftnanrial and. economic cisis must be coordinated.5.11.2008 12. Fassmann, M., Ungerman, J.' Toman' L.: Ekonomi"ckó"krí.ze_ poltLedodborů.Pohledy, 1/2009 13. Fassmann,M., Ungerman, J.: Ekonomi.ckó.kize _ pohled odbortiII. Pohledy, 2/2009 14. Hav]ik' P', Holzner, M: Weatheing the Global storm, yet Rising cosťsand Labour Shartaqe May Dampen Domestic Growth. WIIW, Vienna, 2002
15. Hrubec, M. et al.: SocióInípolitika v éřeglobalizace. odstraňovdnínerovnostía konftiktti, Fi]osofia, Praha, 2008 16. Internationď Monetary Fund': World.Economic outlook' october 2008 17. International Institute for Management Development: IMD World Competitiveness Yearbook 2002. Lausanne,2007 18. Krugman, P.: What to Do. The New York Review of Books, Volume 55, Number 20, December 18, 2008 19. Maddison, A.'.MonitoingTheWorldEconomy 1820-1992.OECD, 1995 20. National Academy Press: Crosstn5 the Quality Chasm. A New Hea"lth Systemfor tÍE 2]'t Cefttury. vla.
shington, D. C., 2001 21. OECD: Economic Outlook. May 2005 22. OECD: Education at o.Glance.2007 23. OECD : M ain Economic Indi.cators.D ecember 2 008
24. OECD: MeasuringHealthCare 1960-1983.Paris, 1985 25. oECD: stat ExtraÍts. 2008 26. Pick' M.: Hospoddřskd o"socidlnívykonnost modelů europskéhosocidlntho stótuv soutěži s USÁ. Poli. tická ekonomie'2006,č.5 27. Pick,M.: PraŽskéjaro versus devadesdtdléta. Literární noviny, 2008' č' 50 28. Pick' M: Vytdltneobama světz krize? Britskélisty, 3, 3.2009 29 ' Pick, M.: od ameické ke glabdlni ftnančftta ekonomické krizi: přičtny, důsledky a výcllodiska, Scientia et societas,2009,roč.V č.1' s. 52-60' IssN 1801-7118 30. Pogge, T.: World Poverty and Human Rights. Polity Press, Cambridge, 2002 31. Poeschl, J.: Transition Countri.esClamber Aboard tlrc Business Boom in Western Europe. WIIW Vienna. 2000 32. Reich, R:TheWorkof Nattons.A. A. Knopf, NewYork, 1991 33. Švihlíková,I.: Glabo.timbo.lances and thetr implications. Crucial problems of internationl.I relations throughthe eyes of young scltolars.University of Economics, Prague, 2008 34. Samuelson , P. A.: ProblémSpojenýcltstdtťl?Demokratickó. vtú.d"a peněz. Lidové noviny, 2OO2,č,'IO7 3 5 ' S o r o s ,G , : T h e C n s ť s & W h n t t o D o A b o a t I t .T h e N e w Y o r k R e v i e w o f B o o k s , V o l u m e 5 5 , N u m b e r 1 9 , December 4.2008 36. Turek, o.: Jsou obavy z apreciacekorany opodstatněné? Politická ekonomie, 2OO2,č.4
70 Scientia et Societas>1/10
oo sr
37' Turek, o': Globdlníkrize..-a co potom? Listy' 2008' č.6 38. Turek, O., Pick, M.'. Wesen und Bedeutung,der WirtschaftIichen Reformen der sechsigerJahre. Lttdwig Boltzmann Institut fúr Kriegsfolgen-Forschung, Gratz, Wien, Klagenfurt, 2008 39. Turek, O., Pick, M.: What was the economir reform and what hadit mean. WIIW, Vienna, Monthly Reports, 2008/8-9 40. US Department of Health (http://www.health.gov) 41. World Health Organiz ation'.The WorLd,HeaLtltReport. 2006 42. World Health organization: Deathby cause, sex endmortality inWHo regions. The World Heďth Report,2004
KLÍČovÁslovA ftnančni krize, ekonomickl kríze, konkurence levnou prací, konkurence kut.Litativftía znalastní' Znalostní společnost, vzděIdvdnt ABSTRACT Whereas, since the 1960s,pseudo-socialist systemsbased onthe nearý exclusive role of the statein tle economy haue failed, today, as i.n the cisis of the 7930s,we are seeing the collapse of capitalism, based on the nearly exclusive role of the market. lf we are not only to mute the ramiftcations, bat also overcome the root causes of this crisis, we need to beat this system. TIrc inuísible hand of the market shaull. be extended to t|te visible public h.and of the knowledge-based society. This o.lsorequires support for the deveLopmentof humankind and its knowledge, mostly by means of public servicesprovided in accordance with the solidarity principle, in parti.cular a system of education deuoid of social screening determining the orcessof brains to know\edge. KEYWORDS ftnanrí"al crtsis, ecorcmlc cnsls' competin1 witlt cÍrcaplabour, competin7 with knowledge.based quality, knowledge-bas ed society, edÚcation JEL CLASSIFICATION F02, F10, F21, F31,H52, r22, r2B
Scientia et Societas) 1/10
71
