No title

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma “Majetková struktura podniku (srovnání teorie a reálných podnikových dat)“ vypracovala samostatně, na základě pokynů vedoucího bakalářské práce a vlastních zjištění a materiálů uvedených v seznamu literatury.

V Hodonicích dne 30. 4. 2010

…………………………

Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Františku Kaloudovi, MBA, CSc., za metodické vedení a odborné rady, které mi poskytl při zpracování bakalářské práce. Mé poděkování patří také, panu Františku Houšťovi, starostovi obce Hodonice, panu Pavlu Houšťovi, mistru kanalizací Vodárenské akciové společnosti a paní Haně Prokešové, hlavní účetní obce Hodonice, kteří mi poskytli podklady a informace o Svazku obcí Hodonice a Tasovice a o čističce odpadních vod, kterou vlastní tento svazek.

Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na majetkovou strukturu, která tvoří nedílnou součást kaţdého podniku, ale taktéţ kaţdé státní instituce, obce, města a dalších organizací ve veřejném sektoru. V teoretické části bakalářské práce jsou vymezeny definice majetkové struktury, majetku a jednotlivých druhů majetku, způsoby pořízení a oceňování majetku. Je zde popsán i majetek územní samosprávy. Dále je v této části definována obec a svazek obcí. Jsou zde také vymezeny metody pro zjištění efektivnosti investic a metody analýz projektu, které jsou určeny veřejnému sektoru. Praktická část se zabývá majetkem Svazku obcí Hodonice a Tasovice, konkrétně čističkou odpadních vod a dále projektem, kterým byla zmíněná čistička vybudována. Je zde vyuţito metod hodnocení efektivnosti investic a metod analýz projektu. Klíčová slova: majetková struktura, obec, svazek obcí

Abstract The bachelor´thesis is focused on a property structure which is not only an inevitable part of every private company, but it is also a part of every municipality, city or further organisation of public sphere. The theoretical part of the thesis deals with a definition of the property, property structure, kinds of property and ways of gaining or evaluating the property. Last but not least, this part deals with the property of local government. The municipalities and the association of municipalities are also definied here. The method for stating the effectiveness of investments and method of project analysis used in public sphere are defined here. The practical part of the thesis is focused on the property of Hodonice and Tasovice association of municipalities, namely their waste water treatment plant, and the project that was the basis for this plant. The thesis uses the method of effectivness of investments and the method of project analysis here.

Key words: property structure, municipality, the association of municipalities.

Obsah 1. Úvod................................................................................................................................. 9 2. Cíle práce a metodika .................................................................................................... 10 2.1 Cíl práce ....................................................................................................................... 10 2.2 Metody práce ............................................................................................................... 10 3. Teoretická část ............................................................................................................... 12 3.1 Majetek podniku .......................................................................................................... 12 3.1.1 Dlouhodobý majetek ......................................................................................... 12 3.1.1.1 Dlouhodobý hmotný majetek..................................................................... 12 3.1.1.2 Dlouhodobý nehmotný majetek ................................................................. 13 3.1.1.3 Dlouhodobý finanční majetek .................................................................... 13 3.1.2 Formy pořizování a financování dlouhodobého majetku ................................. 13 3.1.2.1 Pořizování dlouhodobého majetku ............................................................ 13 3.1.2.2 Financování pořízení dlouhodobého majetku ............................................ 13 3.1.2.3 Vlastní zdroje ............................................................................................. 14 3.1.2.4 Úvěr ........................................................................................................... 14 3.1.2.5 Leasing ....................................................................................................... 14 3.1.3 Oceňování hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku ........................... 14 3.2 Majetková struktura firmy ........................................................................................... 15 3.2.1 Definice a obsah pojmů .................................................................................... 15 3.2.2 Výše celkového majetku ................................................................................... 17 3.2.3 Faktory majetkové struktury ............................................................................. 19 3.3 Zlaté bilanční pravidlo.................................................................................................. 20 3.4. Investiční rozhodování a hodnocení efektivnosti investic ........................................... 22 3.4.1 Charakteristika procesu investičního rozhodování ........................................... 22 3.4.2 Hodnocení efektivnosti investic ....................................................................... 23 3.5 Definice obce a svazku obcí ......................................................................................... 24 3.5.1 Obec – základní územní samosprávní celek ..................................................... 24 3.5.2 Svazek obcí ....................................................................................................... 25 3.5.3 Majetek územní samosprávy ............................................................................ 26 3.6 Analýza projektů .......................................................................................................... 27 3.6.1 Analýza minimalizace nákladů (CMA) ............................................................ 28

3.6.2 Analýza nákladů a výnosů (CBA) ..................................................................... 28 4. Praktická část ................................................................................................................. 29 4.1 Obec Hodonice ............................................................................................................. 29 4.1.1 Zastupitelstvo obce ............................................................................................ 29 4.1.2 Komise zřízené v Obci Hodonice ...................................................................... 30 4.1.3 Zaměstnanci obce .............................................................................................. 30 4.1.4 Dotace obce ....................................................................................................... 30 4.1.5 Cíle obce ............................................................................................................ 31 4.2 Svazek obcí Tasovice a Hodonice ................................................................................ 32 4.2.1 Majetkové poměry Svazku ................................................................................ 34 4.2.2 Hospodaření Svazku ......................................................................................... 35 4.3 Čistírna odpadních vod ................................................................................................. 35 4.3.1 Výběrové řízení na stavbu ČOV ....................................................................... 37 4.3.1.1 Členové komise pro posouzení a hodnocení nabídek ................................ 37 4.3.2 Stavba ČOV....................................................................................................... 41 4.3.3 Financování ČOV ............................................................................................. 42 4.3.4 Provozovatel ČOV ............................................................................................ 44 4.4 Analýza projektu ČOV ................................................................................................. 45 4.4.1 Odchýlení skutečnosti od plánu ........................................................................ 45 4.4.2 ARR – Average Rate of Return ........................................................................ 49 4.4.2.1 Výpočet ARR v jednotlivých letech .......................................................... 49 4.4.3 PB – Payback .................................................................................................... 50 4.4.3.1 Výpočet PB v jednotlivých letech ............................................................. 50 4.4.4 Analýza minimalizace nákladů (CMA) ............................................................. 51 4.4.5 Analýza nákladů a výnosů (CBA) ..................................................................... 54 4.4.5.1 Kanalizace a společná ČOV ...................................................................... 54 4.4.5.2 Jímka na fekálie v kaţdé domácnosti ........................................................ 55 4.4.5.3 Vyhodnocení přínosů a nákladů metody CBA …………………..……... 57 4.4.6 Přehled a vyhodnocení získaných výsledků metod …………………….…… 57 5. Závěr ............................................................................................................................... 59 6. Pouţité zdroje ................................................................................................................. 61 Seznam obrázků ................................................................................................................... 62 Seznam tabulek .................................................................................................................... 63

1. Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila majetkovou strukturu podniku se zaměřením na svazek obcí. Toto téma jsem si vybrala proto, ţe se ve společnosti opomíjí veřejný sektor, kam jistě svazek obcí patří. V bakalářské práci jsou vyuţity prakticky získané zkušenosti na Obecním úřadě v Hodonicích. Předmětem bakalářské práce je majetková struktura svazku obcí se zaměřením na čističku odpadních vod, kterou vybraný svazek vlastní. Zde jsou provedeny metody analýz projektů se zohledněním socioekonomických nákladů a přínosů. Hlavním cílem této bakalářské práce je poukázání na omezené vyuţití metod při hodnocení efektivnosti investic pro veřejný sektor a aplikace metod, které jsou určeny veřejnému sektoru. V současné době je kladen velký důraz na majetkovou strukturu podniku, neboli na sloţení aktiv a také na jejich efektivní vyuţití. Záleţí ovšem na druhu podniku, jakých aktiv pouţívá více ke svému podnikání. Podniky by ale měly vlastnit jen ten majetek, který skutečně vyuţívají. Neboť vlastnit majetek, který ke své činnosti nevyuţívají, je neefektivní. Takový majetek zadrţuje peníze, které by se daly vyuţít k jiným účelům, například k investování do nových projektů nebo do nového výrobku atd. Na sloţení majetkové struktury se dívá také banka při poskytování úvěru, kdy zkoumá bonitu klienta. Majetek nevlastní pouze podniky, ale také obce, města, stát a další organizace ve veřejném sektoru. Tento majetek má svá specifika, která jsou popsána v bakalářské práci. Sloţení majetku obce není tak rozmanité, jako u podniků. Obec například nevlastní velké mnoţství oběţného majetku, ale především majetku dlouhodobého, a to konkrétně nejčastěji budovy a stavby. Je důleţité zmínit hlavní rozdíl mezi dlouhodobým majetkem obce a podniku, tj. obec na rozdíl od podniku svůj majetek neodepisuje. Obecní majetek má stále stejnou hodnotu, i kdyţ se pouţívá a tím se samozřejmě opotřebovává.

9

2. Cíle práce a metodika 2.1 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda Svazek obcí Hodonice a Tasovice rozhodl správně v případě výstavby kanalizací v členských obcích a vybudování společné čistírny odpadních vod. V bakalářské práci je poukazováno na omezené vyuţití metod hodnocení investic pro veřejný sektor a následně jsou provedeny metody pro analýzu projektu, které jsou určené veřejnému sektoru. Tento projekt je srovnán s alternativní moţností řešení daného problému. Dalším cílem bakalářské práce je definovat pojmy majetková struktura a jednotlivé druhy majetku. Je popsán i způsob pořízení a oceňování majetku. Dále také definování obce, svazku obcí a majetku územní samosprávy.

2.2 Metody práce Na projektu výstavby kanalizací a společné čistírny odpadních vod Svazku obcí Hodonice a Tasovice nejprve provedu metody hodnocení efektivnosti investic, a to prostřednictvím metody ARR, nebo-li Average Rate of Return. Překlad do češtiny znamená průměrnou sazbu návratnosti ve vybraných analyzovaných letech. Tato metoda představuje výpočet pomocí poměru průměrného ročního čistého zisku po zdanění a celkové investice do projektu, jehoţ výsledkem je index nebo procenta (v tomto případě musíme výsledek násobit stem). Výsledná hodnota ukáţe, zda investice, které byly vloţeny do projektu, se svazku vrátí a zda projekt vydělává. Další aplikovanou metodou bude Payback, nebo-li doba návratnosti. Metoda se provede taktéţ poměrem, ovšem v tomto případě poměrem celkových investic do projektu a průměrného ročního cash flow. Výsledkem jsou roky, tedy za jak dlouho se investice vloţené do projektu vrátí zpět. Stanovený postup práce by měl ukázat, zda jsou tyto metody vhodné pro zjišťování efektivnosti investic ve veřejném sektoru, či nikoliv.

10

Dále budou pouţity metody analýz projektu, a to konkrétně metoda CMA (analýza minimalizace nákladů) a CBA (analýza nákladů a výnosů). Na tyto metody nejsou definovány ţádné algoritmy. Jde především o expertní soudy. U metody CMA se hledá moţnost, která nese minimální náklady. Zde budu vyuţívat informace o účastnících výběrového řízení na analyzovaný projekt. Metoda CBA analyzuje různé alternativní řešení problému, jejich náklady a přínosy. V tomto případě se uplatňují socioekonomické náklady a přínosy.

11

3. Teoretická část 3.1 Majetek podniku „Majetek je souhrn všech věcí, peněz i pohledávek, které patří podnikateli a slouţí k jeho podnikání. Majetek podniku se dělí do dvou skupin, které se od sebe liší dobou, po kterou se pouţívají v provozu, pořizovací cenou a podle toho jestli mění nebo nemění svoji podobu. Majetek dlouhodobý – stálá aktiva

Majetek oběžný – oběžná aktiva

- stroje, budovy, automobily …

- materiál, peníze, výrobky …“

(Novotný aj., 2004, s. 184)

3.1.1 Dlouhodobý majetek „Dlouhodobý majetek je takový, který podniku slouţí dobu delší neţ jeden rok, během pouţívání neztrácí svou původní formu, pouze se postupně opotřebovává. Do dlouhodobého majetku patří: -

dlouhodobý hmotný majetek,

-

dlouhodobý nehmotný majetek,

-

dlouhodobý finanční majetek.

3.1.1.1 Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí: -

pozemky, budovy, stavby bez ohledu na výši ocenění,

-

samostatné movité věci s dobou pouţitelnosti delší neţ 1 rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou. Movitými věcmi jsou například dopravní prostředky, stroje, přístroje a zařízení.

12

3.1.1.2 Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobým nehmotným majetkem se rozumí například patenty, licence, programové vybavení (software) apod. s dobou pouţitelnosti delší neţ 1 rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou. 3.1.1.3 Dlouhodobý finanční majetek Do dlouhodobého finančního majetku patří například cenné papíry, které podnik nakupuje jako dlouhodobou investici (předpokládaná doba drţení cenných papírů přesahuje 1 rok).“ (Štohl, 2004, s. 17, 18) „Dlouhodobý majetek s majetkem oběţným tvoří majetek podniku – kapitál. Dlouhodobý majetek slouţí k tomu, aby bylo kde a na čem vyrábět. Hmotný a nehmotný majetek je aţ na výjimky odepisovaný.“ (Novotný aj., 2004, s. 189)

3.1.2 Formy pořizování a financování dlouhodobého majetku 3.1.2.1 Pořizování dlouhodobého majetku -

„Nákupem nebo-li dodavatelsky můţeme koupit nový nebo jiţ pouţitý dlouhodobý majetek.

-

Vlastní výrobou neboli vlastní režií.

-

Darování je častá forma pořízení dlouhodobého majetku neziskovými organizacemi, např. jezdeckému oddílu daruje sponzor auto na přepravu koní.

-

Převod z osobního vlastnictví podnikatele, např. podnikatel převede svůj osobní automobil do firmy na zajištění její činnosti.

-

Finanční leasing je dlouhodobý pronájem s následnou koupí pronajaté věci.

-

Vklad majetku společníky. Např. nepeněţitý vklad společníka do akciové společnosti.

3.1.2.2 Financování pořízení dlouhodobého majetku -

Vlastní zdroje, do kterých patří odpisy, zisk, vklady společníků atd.

-

Cizí zdroje, do kterých patří především bank. úvěry, emise obligací, obchodní úvěr atd.

-

Leasing je pronájem dlouhodobého majetku.

13

3.1.2.3 Vlastní zdroje -

Uplyne dlouhá doba, neţ si vlastní zdroje vytvoříme.

-

Uplyne dlouhá doba, neţ se při investování do DM vrátí.

-

Vlastní zdroje znehodnocuje inflace.

-

Jejich pouţití na investice zhoršuje likviditu podniku.

3.1.2.4 Úvěr -

Úroky z úvěrů jsou nákladem a zvyšují pořizovací cenu DM, tím sniţují přínos investice.

-

Je pomalá návratnost v odpisech.

-

Banky nemusí úvěr poskytnout, raději poskytují úvěry na kratší dobu, splatnost úvěru je kratší neţ doba odepisování DM.

-

Výše úrokové míry se mění a můţe se zvyšovat, tím se opět zvyšují náklady.

3.1.2.5 Leasing -

Bývá sice vyšší cena pořízení, ale splátky si můţe nájemce zahrnout do nákladů.

-

Nesniţuje se likvidita podniku.

-

Je lépe dostupnější neţ úvěr.

-

Neodepisuje se.

-

Lze častěji měnit technologie, lze častěji modernizovat.

3.1.3 Oceňování hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku -

Pořizovací cena je cena pořízení, za kterou jsme majetek koupili a náklady s jeho pořízením související jako je doprava, montáţ, clo, projektová dokumentace atd.

-

Reprodukční pořizovací cena je cena, kterou stanoví soudní znalec úředním odhadem. Pouţívá se v případech, kdy nemáme doklad o ceně, např. při převodu majetku z osobního vlastnictví.

-

Vlastní náklady jsou cenou majetku v případě jeho pořízení ve vlastní reţii (vlastní výrobou).

-

Zůstatková cena se vypočte, kdyţ od vstupní ceny odpočítáme oprávky (součet provedených odpisů).

14

Finanční dlouhodobý majetek se oceňuje pořizovací cenou, která zahrnuje i náklady související s pořízením finančního dlouhodobého majetku. Pořizovací cena, reprodukční pořizovací cena, vlastní náklady i cena pořízení se nazývají vstupní cenou dlouhodobého majetku.“ (Novotný aj., 2004, s. 191, 193, 194)

3.2 Majetková struktura firmy Tato subkapitola je napsaná podle publikace: KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 279 s. ISBN 978-80-7380-174-8. Strana 77 – 80. Problematika majetkové struktury zahrnuje především otázku celkové výše majetku, kterým podnik disponuje. V druhé rovině je zde předmětem diskusí alokace disponibilních peněţních prostředků do fixních a oběţných aktiv. Tato záleţitost je řešena v souvislosti s provozní pákou podniku a analýzou jeho kritického mnoţství. V této kapitole se tedy budeme věnovat rozborům vlivu ceny majetku a dalším faktorům, které mohou majetkovou strukturu ovlivňovat. Cílem kapitoly je definovat obsah pojmu majetková struktura podniku, určit způsob jak stanovit celkovou výši majetku podniku ve vazbě na jeho výkony a analyzovat nejvýznamnější z faktorů, které majetkovou strukturu mohou ovlivňovat.

3.2.1 Definice a obsah pojmů Majetková struktura je definována strukturou aktiv podniku. Tento přístup je sice v některých případech vnímán jako statický, nicméně je povaţován za tradiční a do jisté míry za základní. Je definován přehledem majetku podniku na dané rozlišovací úrovni levé strany účetního výkazu rozvahy. Platí bilanční rovnice: ΣA=ΣP

15

Obr. 1 Rozvaha A

P

Stálá aktiva

Vlastní kapitál

-

dlouhodobý nehmotný majetek

-

dlouhodobý hmotný majetek

-

dlouhodobý finanční majetek

-

základní kapitál

-

kapitálové fondy

Oběžná aktiva -

zásoby -

materiál

-

nedokončená výroba

-

-

emisní ážio

-

ostatní kap. fondy

fondy ze zisku

a polotovary

-

zákonný rezervní fond

-

výrobky

-

statutární a ostatní fondy

-

zvířata

-

zboží

-

poskytnuté zálohy na

-

hospodářský výsledek -

minulých let

zásoby -

dlouhodobé pohledávky

-

krátkodobé pohledávky

-

finanční majetek

výsledek hospodaření výsledek hospodaření běžného účetního období

Cizí zdroje

-

peníze

-

rezervy

-

účty v bankách

-

dlouhodobé závazky

-

krátkodobý fin. majetek

-

krátkodobé závazky

-

nedokončený krátkodobý

-

bankovní úvěry a výpomoci

finanční majetek

Ostatní pasiva Ostatní aktiva -

-

přechodná aktiva – přechodné

účty pasiv

účty aktiv -

přechodná pasiva – přechodné

-

dohadné položky pasivní

dohadné účty aktivní

Zdroj: Kalouda F., Základy podnikových financí, str. 13. Brno: Václav Klemm – Vydavatelství a nakladatelství, 2008. 135 s. ISBN 978-80-904083-0-2. 16

Majetková struktura je při odlišném přístupu k této problematice vnímána jako: -

funkce ekonomické praxe v dané zemi,

-

funkce právní formy podnikání.

Z pohledu potřeb praktického finančního řízení podniku je zřejmě nejšťastnější vnímání majetkové struktury podniku komplexně, jako složky majetkově – finanční stability firmy. Jde o vyjádření potřeby definovat (a řídit) vztah mezi majetkem a pouţitým kapitálem, který je popsán finanční strukturou firmy.

3.2.2 Výše celkového majetku Pro výši celkového majetku, potřebnou k realizaci daného podnikatelského záměru v prostředí daného teritoria, lze jako rozhodující definovat následující tři faktory.

-

Rozsah podnikových výkonů (tržby)

Porovnáván s konkurenty na úrovni poměrového ukazatele obratu aktiv: trţby Obrat aktiv =

Σ aktiva

= konstanta

Obvykle se předpokládá, ţe k dosaţení vyšších výkonů (trţeb) je nezbytná vyšší potřeba majetku, vyšší suma aktiv. Při této logice je představa v zásadě konstantní hodnoty obratu aktiv pochopitelná. To je však jen jedna stránka věci – zcela určitě bude zajímavé sledovat vliv intenzity vyuţití majetku, stupeň jeho vyuţití

-

Stupeň využití majetku

Zde jiţ představa zhruba konstantní úrovně obratu aktiv přestává být udrţitelná. Do popředí se dostává vazba na relativně rychlejší růst výkonů (ve srovnání s tempem růstu majetku).

17

Výchozí výraz pak nabývá následující alternativní podoby: Výkony za období Průměrný stav majetku

=

trţby (Σaktiv na začátku roku + Σaktiv na konci roku)/2

= MAX

Maximalizace tohoto výrazu přirozeně vede k závěru, ţe čím vyšší je (pro dané výkony) vyuţití daného majetku, tím niţší je jeho potřeba.

-

Cena majetku

Cena majetku sice objem podnikového majetku v naturální podobě nijak neovlivňuje, pro jeho finanční vyjádření je však přirozeně naprosto rozhodující. Odhlédneme-li do terminologie (tedy od označení dané ceny), existují v zásadě stálé mechanismy (algoritmy), jak tuto cenu určit (vypočítat): -

pořizovací cena = cena pořízení + náklady související (dopravné),

-

cena pořízení = cena, za níţ byl majetek nakoupen (speciálně u finančního majetku:cenné papíry),

-

náklady (nebo jejich část) = vlastní náklady výroby (pro majetek vytvořený vlastní činností),

-

reprodukční pořizovací cena = cena pořízení v okamţiku ocenění,

-

nominální hodnota = peněţní částka, trvale přiřazena sloţce majetku pro její popis (typické u pohledávek),

-

čistá realizační cena = prodejní cena – náklady spojené s prodejem.

Zvláštní pozornost je věnována oceňování zásob (s ohledem na jejich výrazné specifikum – časté změny v podobě spotřeby a doplňování). Tyto informace nejsou předmětem bakalářské práce. Avšak jsou uváděny pro srovnání.

-

Individuální ocenění (příslušnými cenami) Údajně technicky obtíţné realizovatelné, z čehoţ vyplývá orientace na následující alternativy určení ceny skladových zásob. Argument technické obtíţnosti je ovšem třeba brát s rezervou – individuální sledování zakázek byla běţná praxe i v dobách, kdy se o výpočetní technice v řízení skladů nikomu ani nezdálo.

18

-

Průměrné ceny Stav skladu je oceněn váţenými průměrnými pořizovacími cenami. Jako váhy vystupují mnoţství dodávek. V případě niţší trţní ceny se rozdíl odepíše – zvýší se tedy náklady a sníţí zisk.

-

FIFO (First in First Out) Konečné zásoby jsou oceněny cenami poslední dodávky. To je pro podnik při růstu cen daňově výhodné, neboť dochází k umělému nárůstu nákladů reprodukčního procesu.

-

LIFO (Last in First Out) Konečné zásoby jsou oceněny cenami první dodávky (v ČR nepřípustné) 1. Při poklesu cen zásob (surovin a materiálu) můţe z tohoto způsobu oceňování opět podnik získat daňovou výhodu.

3.2.3 Faktory majetkové struktury -

technická náročnost výroby Můţe být definována nepřímo známým ukazatelem provozní páky s následujícím rozdělením firem, na firmy kapitálově lehké (či lehčí) a kapitálově těţké (či těţší) – viz vztah modifikovaný do podoby následující.

provozní páka =

fixní majetek oběţný majetek

Novinkou ve finančním řízení podniku je trend k růstu podílu nehmotného majetku, a to jak cestou růstu jeho absolutní hodnoty (licence, know-how, goodwill), tak i poklesem hodnoty fixních sloţek majetku podniku (prodej pozemků, budov i technologií a přechod na jejich pronájem či leasing). K posledně uvedeným krokům je přirozeně moţno

1

Je zřejmé, ţe mechanické zakazování té či oné metody oceňování zásob ve snaze zabránit podnikům

v „daňových únicích“ započítáváním neadekvátně vysokých nákladů na materiálové sloţky nákladů je samo o sobě nesmyslné. Můţe mít smysl jen s uváţením vývoje aktuální cenové hladiny proti výchozímu minulému stavu.

19

přistoupit s přijatelnou mírou rizika pouze ve stabilizovaných podmínkách (či snad lépe řečeno, ve společnosti ekonomicky civilizované).

-

rozvinutost peněžního a kapitálového trhu Pestřejší nabídka produktů peněţního i kapitálového trhu poskytuje prostor pro: -

zvýšení podílu finančního majetku,

-

růst finančních investic,

-

pestřejší portfolio finančního majetku,

to vše s potenciálně příznivými důsledky pro rentabilitu podniku i řízení podnikatelského rizika;

-

hospodářská situace země i firmy a její hospodářská politika Tyto faktory jsou schopny pozitivně ovlivnit -

růst rentability (trend), a to cestou -

sniţování nákladů (technické inovace)

-

zvyšování obratu vloţeného majetku v podobě následujícího výrazu: trţby Σ aktiv

-

= obrat aktiv

růst významu oběţného majetku ve finančním řízení podniku i růst jeho podílu v bilanci

firmy

prostřednictvím

pronájmu

fixního

majetku,

zrychleného

odepisování atd., atd. Jak jiţ bylo uvedeno, tento trend je na jistých teritoriích pozorovatelný (USA), v našich podmínkách nemusí vţdy vést k ekonomicky povzbudivým výsledkům.

3.3

Zlaté bilanční pravidlo

„Doporučuje sladit časovou vázanost aktiv a pasiv. Říká, ţe dlouhodobý majetek by měl být financován z dlouhodobých zdrojů (tj. vlastního a dlouhodobého cizího kapitálu) a krátkodobý majetek z krátkodobých zdrojů. Při schematickém znázornění by ideální stav měl vypadat jako na obr. 2. 20

Obr. 2 Časová sladěnost zdrojů majetku

Aktiva Dlouhodobý majetek

Pasiva Vlastní kapitál Dlouhodobý cizí kapitál

Oběţný majetek

Krátkodobý cizí kapitál

Zdroj: Scholleová H., Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy, str. 60. Praha: Grada, 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9. Výše popsaný případ je ideální představou, která ale v praxi nenastává. Kdyby měl vlastník sledovat jen rovnost příslušných sloţek aktiv a pasiv, pak by mu nezbýval čas na nic jiného. Někteří podnikatelé však volí i méně vyváţené financování z praktických důvodů nebo podle svých preferencí. Pojďme se nyní podívat na obě moţnosti odchylek:

-

Podnik vyuţívá dlouhodobý kapitál i k financování krátkodobých aktiv (oběţného majetku), tj. půjčí si dlouhodobý kapitál a nakoupí za něj zásoby, popřípadě pak povoluje svým odběratelům delší lhůty splatnosti. Tím jim poskytuje úvěr zdarma a to ze zdrojů, které jsou pro něj nákladné. Tomuto způsobu financování říkáme konzervativní. Je draţší, ale málo rizikové a často ho volí menší podniky.

-

Podnik vyuţívá krátkodobé zdroje i na financování dlouhodobých aktiv (majetku), tj. z dodavatelského úvěru koupí strojů a doufá, ţe do měsíce vydělá na splacení. Tomuto způsobu financování říkáme agresivní. Je rizikové, ale velmi levné. Popsaný způsob je extrémem, často ho s výhodou volí velké podniky, které mají ve svém odvětví dobré postavení a disponují značnou vyjednávací

silou vzhledem

k dodavatelům i odběratelům. To znamená, ţe vyuţívají dodavatelských úvěrů, ať jiţ pozdním placením, nebo vybíráním záloh za dosud neodvedené výrobky nebo sluţby a na druhou stranu dokáţí minimalizovat pohledávky vůči svým odběratelům (např. obchodní řetězec, dodavatelé elektřiny apod.) Schematicky znázorněný konzervativní a agresivní způsob financování je na obr. 3, šipky označují drahou část (u konzervativního), eventuálně rizikovou část (u agresivního) financování.“ (Scholleová, 2008, str. 60,61) 21

Obr. 3 Konzervativní a agresivní způsob financování Konzervativní financování Aktiva

Pasiva

Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál Dlouhodobý cizí kapitál Oběţný majetek Krátkodobý cizí kapitál Agresivní financování Aktiva

Pasiva

Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál Dlouhodobý cizí kapitál Oběţný majetek

Krátkodobý cizí kapitál

Zdroj: Scholleová Hana, Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy, str. 61. Praha: Grada, 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9.

3.4. Investiční rozhodování a hodnocení efektivnosti investic Tato subkapitola je napsaná podle publikace: KALOUDA, F. Základy podnikových financí. str. 42,43. Brno: Václav Klemm – Vydavatelství a nakladatelství, 2008. 135 s. ISBN 97880-904083-0-2.

3.4.1 Charakteristika procesu investičního rozhodování Investiční rozhodování je v pramenech zmiňováno obvykle jako Long-term financing, případně Capital Budgeting. K rozhodujícím zvláštnostem investičního rozhodování patří zejména: -

Dlouhodobý charakter – vyplývající z věcné povahy fixních aktiv.

-

Uváţení faktoru času (časová hodnota peněz) – prostá nezbytnost, vyplývající logicky z předchozího bodu. 22

-

Náročnost na znalost podmínek (externích i interních) – rovněţ determinováno délkou časového horizontu, který je nezbytné brát v úvahu. Stejně tak zde však vystupuje do popředí i kvalifikace rozhodovacího subjektu.

-

Přednostně pracuje se skutečným realizovaným peněţním příjmem (ne účetně vykazovaným ziskem) – orientace na cash flow dává analýzám investičních aktivit nezbytně nutný prvek realističnosti.

-

Nepominutelnost faktoru podnikatelského rizika – vyplývá jak z dlouhodobosti činěných rozhodnutí, tak z povahy současného podstatného okolí finančního řízení investic (turbulentnost prostředí).

Při operacionalizaci výše uvedených pěti fází finančního rozhodování ve strategické rovině můţeme

vypozorovat

zvýraznění

následujících

hlavních

aktivit

investičního

rozhodování: -

Plánování kapitálových výdajů a peněţních příjmů (nejobtíţnější obsah investičního rozhodování, dokonce i na úrovni výdajů či nákladů).

-

Zohlednění rizika.

-

Volba kritérií (nejlépe finančních) výběru projektů (ve skutečnosti je volba kritéria naprosto profilujícím rysem kaţdé z metod hodnocení efektivnosti investic, coţ je zcela zřejmé ku příkladu u metody ARR).

3.4.2 Hodnocení efektivnosti investic Statické metody -

ARR – Average Rate of Return

ARR =

průměrný roční čistý zisk (po zdanění) Σ investic do projektu

* 100 (%)

Pro ekonomickou interpretaci kritéria ARR je podstatné zvaţovat především tu skutečnost, ţe nemá automatický charakter rentability. Konstrukce kritéria tomu sice nasvědčuje (podílový ukazatel se ziskem v čitateli), nicméně časové horizonty ukazatelů v čitateli a ve jmenovateli nemusí být totoţné!

23

-

PB – Payback

Poněkud zjednodušeně řečeno je finanční kritérium u metody Payback definováno jako převratná hodnota kritéria ARR.

PB =

Σ investic do projektu Průměrné roční cash flow = příjmy – výdaje (bez vlivu daňového systému)

Kritérium PB je tedy ve srovnání s ARR za jinak stejných podmínek kritérium „měkčím“. Přesto je v podnikatelské praxi oblíbenější a to především pro svoji realističnost, vyplývající z orientace na CF. Dalšími metody jsou dynamické metody, do nich patří NPV – Net Present Value a IRR – Internal Rate od Return (vnitřní výnosové procentu). Pro naše potřeby ovšem postačí statické metody, které budou vyuţity v praktické části.

3.5 Definice obce a svazku obcí 3.5.1 Obec – základní územní samosprávní celek „Základním článkem územní samosprávy je obec jako základní územní samosprávní celek. Postavení obce je stále významnější, coţ je výsledkem probíhající decentralizace kompetencí a odpovědnosti za zabezpečování různých druhů veřejných statků pro obyvatelstvo ze státu na územní samosprávu. V některých zemích se vyuţívá smíšený model, takţe obec vedle své samosprávní funkce zabezpečuje i přenesenou funkci – výkon státní správy. Obec je základní územní jednotkou státu. Tvoří ji obyvatelstvo, které společně uţívá vymezené území (katastrální území) a které má právo na samosprávu zakotvené v ústavě. V demokratických zemích má obec postavení územního samosprávního společenství, nestátního subjektu. V právním smyslu je obec vymezena třemi základními znaky. Jsou to: 24

-

území;

-

občané ČR s trvalým pobytem, občané s čestným občanstvím oce (města). Nicméně v hranicích obce vstupují do různých vztahů k obci i právnické osoby a podnikatelé se sídlem na území obce nebo s provozovnou na území obce a další fyzické osoby s přechodným pobytem, dále např. vlastníci nemovitostí na území obce apod.;

-

samospráva veřejných záleţitostí v hranicích obce (na katastrálním území obce), tzn. působnost.

Občané se podílejí na řízení obce -

nepřímo prostřednictvím volených zástupců – v ČR zvolených do zastupitelstva obce, a to ve veřejných komunálních volbách vyhlašovaných prezidentem republiky podle volebního zákona (jak uţ jsme uvedli, tato forma je rozhodující);

-

přímo, a to dobrovolnou prací – např. v různých komisích, nebo aktivní účasti na veřejných schůzích obce, resp. veřejných zasedáních zastupitelstva obce. K nejdůleţitějším otázkám rozvoje obce se mohou vyjadřovat v místním referendu. Místní referendum se koná buď v celé obci, nebo jen v určité části obce na návrh potřebného počtu občanů. O vyhlášení místního referenda rozhoduje rada obce, která musí seznámit s návrhem zastupitelstvo obce.

O zabezpečování úkolů, které se dotýkají obce, resp. jejích občanů, včetně zabezpečování veřejných statků pro občany, rozhodují volené orgány obcí. Při rozhodování orgánu obce se uplatňuje pravidlo nadpoloviční většiny všech členů příslušného orgánu.“ (Peková, 2004, str. 78, 79)

3.5.2 Svazek obcí „Dobrovolné svazky obcí, zakládané písemnou zakladatelskou smlouvou zúčastněnými obcemi. Jsou samostatnými právnickými osobami. Mohou k plnění svých úkolů zakládat právnické osoby. Předmětem jejich činnosti mohou být pouze činnosti vymezené zákonem v samostatné působnosti (ve školství, sociální péči, zdravotnictví, kultuře, správě, údrţbě a provozování zařízení ve vlastnictví obce, při zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, svozu a likvidaci komunálního odpadu). Obce můţe na svazek přenést svůj majetek.“ (Peková, 2004, str. 82)

25

3.5.3 Majetek územní samosprávy „Majetek je zpravidla vymezován jako bohatství, neboť má hodnotu, trţní cenu, různé druhy majetku mohou být směněny na peněţní formu majetku, nebo jako vlastnictví, jako soubor vlastnických práv k majetku, tzn. moţnost disponovat s majetkem podle uváţení vlastníka majetku. Vlastnické právo je důleţitým věcným právem. Vlastnictví majetku je proto jedním z nejdůleţitějších předpokladů existence územní samosprávy jako nestátního subjektu na úrovni obcí, tak na úrovni regionů, v ČR na úrovni krajů. Způsob vyuţití majetku je plně v kompetenci vlastníka – příslušného článku územní samosprávy. V tom má naprostou suverenitu. O způsobu vyuţívání majetku ve vlastnictví příslušného článku územní samosprávy (obce, regionu) rozhodují jeho orgány, zejména volené orgány. Majetek,

který příslušný článek

územní

samosprávy vlastní,

primárně

slouţí

k zabezpečování veřejných statků.“ (Peková, 2004, str. 351)

„Majetek obcí tvoří zejména: -

hmotný majetek, a to - nemovitosti (pozemky, budovy, dopravní cesty) - movité věci (tj. vnitřní zařízení budov, stroje, přístroje apod.) - majetková práva a pohledávky - peněţní prostředky, tj. hotovost a vklady na účtech u peněţního ústavu - cenné papíry, včetně krátkodobých obchodovatelných (i směnky, šeky apod.)

-

nehmotná aktiva (software apod.)“ (Peková, 2004, str. 359)

„Z hlediska vlastnictví se v účetnictví třídí majetek v rámci pasiv na -

vlastní zdroje financování stálých a oběţných aktiv, tzn. peněţní fondy, majetkové fondy apod.,

26

-

cizí zdroje krytí, tzn. krátkodobé dluhy (závazky) se splatností do jednoho roku, např. vyuţívaný kontokorentní úvěr při krátkodobém nedostatku vlastních příjmů v rozpočtu, a dlouhodobé dluhy (závazky), např. investiční úvěry, příjmy z emise komunálních obligací apod., se splatností nad jeden rok (a zákonné rezervy vytvářené v rámci podnikatelské činnosti) a

-

přechodná pasiva, např. kursové pasivní rozdíly apod.“

(Peková, 2004, str. 360)

3.6 Analýza projektů „Analýza veřejných projektů naráţí na specifika netrţního sektoru, ve kterém se pohybujeme. Zatímco náklady rozhodnutí (především pak část vynakládaná v současnosti) lze kvantifikovat poměrně spolehlivě a přesně, protoţe realizaci projektu obvykle zajišťuje soukromý subjekt vzešlý z veřejné soutěţe, v otázce ohodnocení přínosů doposud univerzální cesta ani v odborné literatuře nalezena nebyla. Problém činí především přínosy, které finanční ekvivalent nemají, nebo jeho stanovení není moţné či z etického hlediska vhodné (zachráněný lidský ţivot). Tyto skutečnosti však nemohou poskytovat alibi pro zavrţení metod, které by se o systematické ohodnocování alespoň pokoušely. Ve veřejném sektoru rozhodovatelé mají odpovědnost především vůči svým voličům a právě analytické metody mohou poskytovat podklady, díky kterým lze provedená rozhodnutí obhajovat (před provedením i následně). V minulosti se vkládala značná naděje v postupy exaktně analyzující ekonomický dopad projektů. Přes nespornou kvalitu v dalším textu popsaných postupů nelze jejich výsledky přeceňovat. V rozhodovacím procesu má vţdy zásadní a jedinečné postavení lidský faktor, kompetentní úsudek. Souvisí to se skutečností, ţe jednak těţko někdy lze předpokládat, ţe se podaří sestavit analytický aparát dostatečně komplexně, a jednak lze dosáhnout velmi dobrých výsledků pouhým „poupravením“ vstupních dat (vedených určitým záměrem). Pouze ekonomická analýza k dosaţení optimální vyváţenosti cílů tedy zřejmě nepovede.“ (Kalouda a kolektiv, 2007, str. 94)

27

3.6.1 Analýza minimalizace nákladů (CMA) „Tato metoda, která vyuţívá při projektech ve stanovených parametrech porovnatelnými důsledky, patří jistě k nejčastěji pouţívaným, především pro svoji srozumitelnost. Na první pohled působí velmi triviálně, nicméně při správném pouţití přináší potřebné výsledky v podobě kvalitních a dobře obhajitelných rozhodovacích podkladů. Základním paradigmatem je hledání varianty s nejniţšími náklady, důleţitou podmínkou však je naplnění definovaného standardu.

3.6.2 Analýza nákladů a výnosů (CBA) Relativně nejpřesnější (za předpokladu vhodného převodu uţitků na peněţní jednotky), a také pravděpodobně nejširší a nejpouţívanější skupinu metod analýz, porovnávající důsledky s náklady v peněţních jednotkách, představuje CBA. Analýza nákladů a přínosů v případě CBA zahrnuje uplatnění tří logických kroků: -

Definování cílů projektu nebo programu a alternativních prostředků dosaţení těchto cílů,

-

Analýzu marginálního (nebo inkrementálního) dopadu kaţdé z těchto alternativních metod,

-

Srovnání těchto inkrementálních nákladů a přínosů.

Základní hodnotící kritérium pouţité u metody CBA je zaloţeno na sledování čistého současného přínosu, kdy kritérium je platnost základního vztahu B>C, kde B je současná hodnota přínosu a C současná hodnota nákladů, vše vyjádřeno v peněţních jednotkách.“ (Kalouda a kolektiv, 2007, str. 95, 96)

28

4. Praktická část 4.1 Obec Hodonice Obec Hodonice je rozpočtovou organizací. V obci ţije 1 860 obyvatel a je zde evidováno na 430 domů. Obec Hodonice je součástí dvou svazků: - Svazek obcí Tasovice a Hodonice – tento svazek byl vytvořen k plynulému odvádění a čištění odpadních vod členských obcí, - Svazek vodovodů a kanalizací Hodonicko – svazek byl vytvořen za účelem plynulé dodávky pitné vody členským obcím. Obec se stala od 1. 6. 2009 plátcem DPH. Předmětem DPH jsou vybrané poskytované sluţby.

4.1.1 Zastupitelstvo obce -

zastupitelstvo obce má 11 členů včetně starosty, jsou zde zastoupeny všechny sociální vrstvy obyvatel obce,

-

zastupitelstvo má ze zákona povinnost scházet se minimálně jedenkrát za tři měsíce,

-

zastupitelstvo v Obci Hodonice se schází jedenkrát za 45 dnů,

-

členům zastupitelstva jsou vypláceny za výkon činnosti odměny z rozpočtu obce, schvalování těchto odměn probíhá na zasedání zastupitelstva obce,

-

obec Hodonice má ze zákona povinnost zřídit finanční a kontrolní výbor, činnosti těchto výborů podléhají zastupitelstvu obce. Členové výborů jsou sloţeny z členů zastupitelstva v počtu tří, z nichţ jeden je předseda, který je volen,

-

obec Hodonice nemá radu obce,

-

obec Hodonice můţe zřizovat různé komise, které jsou poradním orgánem starosty, jelikoţ obec nemá radu obce.

29

4.1.2 Komise zřízené v Obci Hodonice -

bytová,

-

sportovní a kulturní,

-

majetková,

-

přestupková (v přenesené působnosti).

Všechny tyto komise se skládají ze tří členů, z nichţ je volen jejich předseda. Není podmínkou, aby členové komisí byli členové zastupitelstva.

4.1.3 Zaměstnanci obce Obec Hodonice zaměstnává 10 zaměstnanců, z nichţ 6 pracuje v budově obecního úřadu, a to na stavebním a matričním úřadě, účtárně, na správě majetku a další. Tři zaměstnance obec zaměstnává v domě s pečovatelskou sluţbou. Jeden zaměstnanec vykonává práci pro obec jako údrţbář. Obec na tohoto pracovníka dostává dotace z Ministerstva práce a sociálních věcí, o které nemusí ţádat. Dále obec zaměstnává 10 pracovníků z úřadu práce na sezónní veřejně-prospěšné práce. Na dva z těchto pracovníků získává dotace ze státního rozpočtu a na osm z těchto pracovníků ţádá o dotace z fondů Evropské unie. Tyto dotace slouţí k částečné úhradě mzdových výdajů.

4.1.4 Dotace obce Dotace, o které obec ţádá, se dají rozdělit na: -

dotace ze státního rozpočtu, které obec získává kaţdý rok podle počtu obyvatel, tyto dotace se nevyúčtovávají,

-

účelové dotace z rozpočtu kraje nebo státu,

-

dotace z rozpočtu kraje, o které ţádá nebo je obdrţí na určité činnosti, např. dotace na volby,

-

dotace z Evropské unie, které získává přes různé zprostředkovatelské agentury. 30

Obec můţe dotovat dění v oblasti kultury a sportu pro jejich rozvoj. Dotace poskytuje na základě ţádostí zájmových organizací na konkrétní cíl. K nejčastěji vyuţívaným dotacím, o které si mohli poţádat občané Obce Hodonice u obecního úřadu, patří dotace na přípojku kanalizace. Obec tuto dotaci poskytovala občanům na výstavbu kanalizační sítě v celé obci. Obec touto dotací chtěla uspíšit připojování domácností na kanalizační síť a tím rozvoj obce. Obec taktéţ poskytuje občanům půjčky z Fondu pro rozvoj bydlení. Půjčky slouţí na rekonstrukce, úpravy domů a bytů, avšak neslouţí k výstavbě nového domu.

4.1.5 Cíle obce Obec Hodonice se neustále rozvíjí a rozrůstá. V posledních několika letech se v obci stále něco nového buduje či rekonstruuje. Struktura cílů obce v minulém období (tyto cíle jsou jiţ splněny): -

zasíťování lokality pro výstavbu rodinných domů v ulici Na vinici,

-

výstavba obecních bytů,

-

výstavba domu s pečovatelskou sluţbou.

Struktura současných cílů: -

vybudování splaškové kanalizace a čistírny odpadních vod – kanalizace je ve větší části obce jiţ hotová, čistírna odpadních vod vybudovaná,

-

oprava místních komunikací – komunikace jsou opraveny,

-

úprava návsi u obchodního domu – náves je v současné době jiţ zrekonstruována,

-

rekonstrukce kulturního domu – práce dosud pokračují.

Struktura budoucích cílů: -

zřízení a vybudování nového sběrného dvora,

-

výstavba bazénu u kurtů,

-

zasíťování lokality pro stavbu rodinných domů na ulici Panská,

31

-

vybudování klidové zóny u hřbitova.

Na financování cílů v minulém období byly získány dotace z fondů Evropské unie a Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Pro financování současných cílů vyuţívá obec prostředků svého rozpočtu.

4.2 Svazek obcí Tasovice a Hodonice -

registrace ke dni 22. 2. 1999 podle § 20 i zákona č. 509/1991 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů; pod názvem Zájmové sdruţení obcí Tasovice a Hodonice,

-

sídlo sdruţení: Hodonice, Obecní 287, 671 25,

-

předmět činnosti: výstavba a provoz čističky odpadních vod a odkanalizování na pozemcích katastrálních území obcí Hodonice a Tasovice,

-

statutární orgán: předseda, -

ke dni registrace je předsedou pan František Houšť, (současný) starosta obce Hodonice2,

-

Svazek je zapsán u Krajského úřadu Jihomoravského kraje, pod č. j. ZS-15/99-118/VV,

-

ke dni 28. 12. 2001 došlo k registraci změny názvu zájmového sdruţení na „Svazek obcí Tasovice a Hodonice“, (dále jen „Svazek“), přičemţ sídlo Svazku, předmět činnosti a statutární orgán zůstaly stejné,

-

ke dni 6. 8. 2002 dochází k zaregistrování přistoupení obce Krhovice ke „Svazku obcí Tasovice a Hodonice“, tato obec musí do Svazku vloţit základní vklad 10.000,- Kč, který je splatný do 15 dnů po zápisu do registru Svazku, nyní je: -

předsedou Svazku je starosta obce Hodonice pan František Houšť,

-

místostarostou se stává starosta obce Tasovice pan Josef Sabáček,

-

členem je starosta obce Krhovice pan Martin Major,

-

předmětem činnosti Svazku je nyní výstavba a provoz čističky odpadních vod a odkanalizování na pozemcích katastrálního území obcí Hodonice, Tasovice a Krhovice,

2

kaţdý člen Svazku je povinen napomáhat podle svých moţností činnosti Svazku, Pan František Houšť je předsedou po celou dobu trvání svazku

32

-

jednotliví členové mají právo kontrolovat činnost Svazku a podílet se aktivně na výsledcích jeho práce,

-

členové Svazku mají povinnost se podílet na ztrátách Svazku poměrově, dle výše jejich vkladů,

-

dne 15. 4. 2008 se Svazek zaregistroval u Finančního úřadu ve Znojmě, bylo mu přiděleno DIČ: CZ68689420, avšak Svazek není plátcem DPH,

-

v současné době došlo ke sloučení subjektu Svazku obcí Tasovice a Hodonice s dobrovolným svazkem obcí Svaz vodovodů a kanalizací HODONICKO. Svazek obcí Tasovice a Hodonice převzal veškerá práva a povinnosti za dobrovolný svazek obcí,

-

Svazek má běţný účet u Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Orgány Svazku -

výbor – sloţený z 9 zástupců obcí,

-

předseda – jedná navenek za Svazek, je volený na volební období zastupitelstvy obcí (tj. na 4 roky),

-

místopředseda – zastupuje předsedu, je volený na dobu volebního období zastupitelstev obcí.

Členové Svazku Členem Svazku je kaţdá jednotlivá obec a tato deleguje do Svazku usnesením zastupitelstva obce své tři zástupce do orgánů Svazku. Tyto zástupce můţe kdykoli odvolat.

Podepisování K názvu Svazku připojí svůj podpis předseda. Při úhradách finančních prostředků je nutný podpis účetní, která zodpovídá za vedení účetnictví. Podepisování smluv a dotační transakce Tři zástupci po jednom za kaţdou obec připojí dle podpisového vzoru svůj podpis (tj. starostové nebo určení zástupci).

Hlasování Pro přijetí návrhu je nutný souhlas nejméně dvou zástupců kaţdého člena Svazku, tj. obce.

33

4.2.1 Majetkové poměry Svazku Majetek Svazku je tvořen základními vklady: - obec Hodonice

ve výši

10.000,- Kč

- obec Tasovice

ve výši

10.000,- Kč

- obec Krhovice

ve výši

10.000,- Kč

Pozemky potřebné k výstavbě čističky odpadních vod hradí při nákupu Svazek, případnou směnu pozemků uskuteční Obec Tasovice. Způsob financování výstavby čističky odpadních vod a kanalizace všech členských obcí bude hrazen ze sdruţených finančních prostředků obcí a dotací svazkem. Financování stavby bylo rozděleno na pět samostatných celků: -

Stavba společné čističky odpadních vod (dále jen „ČOV“).

-

Společná čistící stanice (ČS) a přivaděč (výtlak na ČOV) pro Tasovice a Hodonice.

-

Výstavba kanalizace Hodonice.

-

Výstavba kanalizace Tasovice.

-

Výstavba kanalizace Krhovice.

Financování a rozdělení dotačních prostředků je prováděno poměrově k výši rozpočtů jednotlivých staveb. Financování jednotlivých staveb bylo následující: -

Stavba ČOV byla hrazena v poměru k počtu obyvatel ke dni 1. 1. 2004.

-

Společná ČS Tasovice a Hodonice a výtlak v poměru k počtu obyvatel ke dni 1. 1. 2004.

-

Kanalizace obcí Tasovice, Hodonice a Krhovice je hrazena dle rozpočtů staveb v jednotlivých obcích.

-

Vloţené a poskytnuté finanční prostředky, jiné věci a hodnoty mohou být pouţity jen k realizaci předmětu činnosti Svazku, jak je vymezen ve stanovách.

34

4.2.2 Hospodaření Svazku Svazek sestavuje svůj rozpočet a hospodaří podle něj. Rozpočet je sestavován na příslušný kalendářní rok. Vyúčtování výsledků hospodaření za uplynulý kalendářní rok se provádí do 31. března. Svazek dá do 31. ledna přezkoumat auditorem hospodaření Svazku za uplynulý kalendářní rok. Svazek vede účetnictví o stavu a pohybu majetku, o svých příjmech a výdajích a finančních vztazích k rozpočtu obcí Hodonice, Krhovice a Tasovice. Návrh rozpočtu a vyúčtování hospodaření za uplynulý rok musí být uveřejněn ve všech členských obcích nejméně 15 dnů před projednáním a zasedání výboru Svazku, aby se k němu občané mohli vyjádřit. Připomínky k rozpočtu a vyúčtování hospodaření za uplynulý rok mohou občané uplatnit písemně ve stanovené lhůtě nebo ústně na zasedání výboru Svazku.

4.3 Čistírna odpadních vod Čistírna se nachází na parcelách č. 827/9, 827/3, 827/4, 827/5, 827/12, 827/11, 827/10 v katastrálním území obce Tasovice nad Dyjí. Svazek má povinnost podávat kaţdý rok Poplatkové hlášení za zdroj znečišťování (dle zákona č. 254/2001 Sb.), kde platí poplatky za objem vypouštěných odpadních vod. Svazek toto hlášení zasílá na Krajský úřad Jihomoravského kraje, odboru ţivotnímu prostřední a zemědělství, Ţerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno. V roce 2001 byla zpracovaná nová projektová dokumentace pro vodoprávní řízení na ČOV. Majetek obcí a svazků obcí má jedno zásadní specifikum. Na rozdíl od neveřejného sektoru svůj majetek neodepisuje.

Majetková struktura čistírny odpadních vod se dá rozdělit na tři části: Stavební část zahrnuje: -

provozní budovu,

-

nádrţe,

-

měrný objekt,

-

věstní objekt, 35

-

vodovodní přípojku,

-

oplocení,

-

komunikace a zpevněné plochy,

-

terénní úpravy,

-

mezideponii,

-

demolice stávající ČOV a odtok z ČOV do recipientu polypropylén DN 300 mm v délce 96,3 m,

-

dodavatelem stavby je firma VHS plus.

Technologická část zahrnuje: -

trubní rozvody,

-

strojní a technologické zařízení,

-

jímky na fekálie,

-

jímky mechanického předčištění,

-

dmýchárny,

-

kalové čerpací stanice,

-

aktivační nádrţe,

-

dosazovací nádrţe,

-

uskladňovací nádrţe kalu,

-

dávkování chemikálií a odvodňování kalu,

-

dodavatelem této části je firma DUIS s.r.o. Brno, která má na starost stavební řešení kombibloku, střídavou nitrifikaci a denitrifikaci.

V roce 2007 došlo k doplnění technologie ČOV o přenosný vzorkovač WS Porti 12T a stacionární vzorkovač WS 312-24. Hodnota doplněné technologie včetně DPH byla 350.010,- Kč. Svazek získal na doplnění technologie dotace od Jihomoravského kraje ve výši 245.000,- Kč. Dotace byla přijata v září 2007 a čerpána do konce roku 2007.

Elektroinstalace zahrnuje: -

přípojku nízkého napění,

-

venkovní osvětlení,

-

trafostanici,

-

provozní rozvody silnoproudu,

-

měření, regulace a dálkový přenos dat. 36

ČOV se skládá z těchto základních objektů: -

jímka na fekálie,

-

nátokový objekt se zaústěním třech samostatných výtlaků,

-

strojně stírané česle Fontana,

-

lapák písku se separátorem písku,

-

rozdělovací objekt,

-

2 ks aktivačních nádrţí o objemu 1.088 m3,

-

2 ks zahušťovacích a uskladňovacích nádrţí kalu o objemu 524 m3,

-

měrný objekt s Parshallovým ţlabem P3,

-

odstředivka ALFA LAVAL.

4.3.1 Výběrové řízení na stavbu ČOV Svazek pověřil výběrovým řízením veřejné zakázky Odkanalizování obcí Tasovice, Hodonice a Krhovice a společné ČOV firmu RTS, a.s., Lazaretní 13, 615 00 Brno. Subjekty uzavřely mezi sebou mandátní smlouvu na výkon zadavatelských činností dle § 69 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů. Předmětem smlouvy bylo organizační zajištění celého průběhu jednostupňové obchodní veřejné soutěţe v souladu se zákonem. Odměna mandatáře byla stanovena ve výši 52.500,včetně 5% DPH. Tato obchodní veřejná soutěţ byla zveřejněna v Obchodním věstníku č. 17/2004, pod. zn. 191377-17/2004 ze dne 28. 4. 2004. 4.3.1.1 Členové komise pro posouzení a hodnocení nabídek Za obec Tasovice:

Josef Sabáček – starosta obce Ing. Petr Krňanský – člen zastupitelstva obce

Za obec Hodonice:

František Houšť – starosta obce a předseda Svazku Ing. Josef Sedlák – člen zastupitelstva obce

Za obec Krhovice:

Jan Pacík – místostarosta

Za VAS a. s. Znojmo :

Josef Pavlíček – vedoucí provozu kanalizací Pavel Houšť – mistr provozu kanalizací

37

Za SFŢP ČR:

Ing. Jan Pometlo – vedoucí odboru ochrany vod (Státní fond ţivotního prostřední České republiky)

Za RTS a. s. Brno:

Jiřina Rozmánková – zástupce RTS a. s.

Do soutěţe byly podány 4 nabídky: Nabídka č. 1 Obchodní jméno uchazeče:

Stavby silnic a ţeleznic, a. s.

Sídlo:

Národní třída 10, 113 19 Praha 1

IČ:

452 74 924

Nabídnutá cena včetně DPH:

156.099.595,- Kč

Nabídka č. 2 – Sdružení uchazečů Obchodní jméno uchazeče:

COLAS CZ, a. s.

Sídlo:

Kolbenova 259, 198 21 Praha 9

IČ:

261 77 005

Obchodní jméno uchazeče:

ŢS Brno, a. s.

Sídlo:

Burešova 938/17, 660 02 Brno

IČ:

463 42 796

Nabídnutá cena včetně DPH:

151.967.961,- Kč

Nabídka č. 3 – Sdružení uchazečů Obchodní jméno uchazeče:

VHS plus, spol. s r. o.

Sídlo:

Dobšická 17, 670 21 Znojmo

IČ:

469 92 138

Obchodní jméno uchazeče:

VHS Brno, a. s.

Sídlo:

Masná 102, 602 00 Brno

IČ:

255 56 568

Obchodní jméno uchazeče:

STRABAG a. s.

Sídlo:

Na Bělidle 198/21, 150 00 Praha 5 38

IČ:

608 38 744

Nabídnutá cena včetně DPH:

139.348.147,- Kč

Nabídka č. 4 Obchodní jméno uchazeče:

IMOS Brno, a. s.

Sídlo:

Olomoucká 174, 627 00 Brno

IČ:

253 22 257

Nabídnutá cena včetně DPH:

149.984.328,-

Výběrové řízení vyhrála nabídka č. 3, tedy sdružení uchazečů firem VHS plus, spol. s r. o., VHS Brno, a. s. a STRABAG a. s., neboť komise výběrového řízení po rozboru vyhodnotila tuto nabídku jako nejvýhodnější. Nabídková cena byla celková, to znamená, ţe obsahovala jak stavbu kanalizace, tak i stavbu ČOV. V níţe uvedené tabulce je uveden rozpis cen jen na stavbu ČOV a jejich částí. Tab. č. 1 Rozpis nabídkové ceny na stavbu ČOV Název uchazeče

VHS plus, spol. s r. o.

ČOV stavební část – z toho Jímka na fekálie

293.617,-

Mechanické předčištění

4.262.643,-

Provozní objekt

0

Aktivační nádrţe

10.068.548,-

Dosazovací nádrţe

3.097.119,-

Kalová čerpací stanice

1.656.337,-

Uskladňovací nádrţe kalu, vyrovnávací nádrţ

1.897.585,-

Trubní rozvody

728.171,-

Měření mnoţství odpadních vod

407.743,-

Výústní objekt

139.983,-

Terénní úpravy

91.578,-

Sadové úpravy

22.034,-

Oplocení ČOV

283.827,39

Komunikace a zpevněné plochy

1.241.191,-

Přípojka nízkého napětí

143.687,-

Venkovní osvětlení

129.496,-

Vodovodní přípojka

121.924,-

Mezideponie

149.149,-

Trafostanice

252.078,-

Demolice stávající ČOV

1.140.547,-

Elektropřípojky

185.224,-

MEZISOUČET

26.312.481,-

Provozní soubory Čerpací stanice odpadních vod

485.720,-

Vyrovnávací nádrţ

264.085,-

Jímka na fekálie

160.101,-

Mechanické předčištění

1.343.366,-

Dmýchárna

937.224,-

Kalová čerpací stanice

923.605,-

Aktivační nádrţe

987.017,-

Dosazovací nádrţe

384.573,-

Uskladňovací nádrţ kalu

588.282,-

Dávkování chemikálií

108.185,-

Odvodňování kalu

2.628.696,-

MaR, napojení na dispečink

1.106.777,-

Provozní rozvod silnoproudu

706.862,-

Elektročást čerpací stanice 01, napojení na dispečink

370.261,-

MEZISOUČET

10.994.754,-

Nabídková cena na ČOV celkem

37.307.235,-

Celková nabídková cena na zakázku

139.348.147,-

Zdroj: Rekapitulace nabídkových cen, materiály výběrového řízení Svazku obcí Hodonice a Tasovice

40

Smlouva o zakázce byla uzavřena dne 23. 7. 2004. Ve smlouvě se zhotovitel zavazuje provést dílo v období: -

zahájení 10/2004 nebo dle poţadavků objednavatele,

-

ukončení 8/2006 nebo dle poţadavků objednavatele,

-

zahájení trvalého provozu 8/2007.

Záruka za dílo - záruční lhůta se stanovila takto: -

ţelezobetonové konstrukce na dobu 96 měsíců,

-

stavební část díla na dobu 64 měsíců,

-

technologie a komunikace na dobu 36 měsíců,

-

točivé stroje a elektrotechnické zařízení na dobu 24 měsíců.

4.3.2 Stavba ČOV Projektovou dokumentaci ČOV Tasovice – Hodonice vypracovala firma DUIS s.r.o. Brno. Zhotovitel se zavázal provést dílo Odkanalizování a společná ČOV v období: -

zahájení

12/2004,

-

ukončení

10/2006,

-

zahájení trvalého provozu

10/2007.

Dodavatelem stavby byla firma VHS plus, spol. s r. o. Dobšická 17, 671 25 Znojmo. Dodavatelem technologie byla firma VHZ – DIS, spol. s r. o. Brno. Ke dni 22. 3. 2006 bylo vybudováno cca 60% z plánovaného rozsahu stavby ČOV. Byla vybudována hrubá stavba ČOV včetně provozní budovy a začalo se s realizací technologických souborů.

Mezinárodní standardy k projektování ČOV -

A 126 = „Zásady nakládání s odpadními vodami v aeračních čistírnách vod s celkovou stabilizací kalu pro ekvivalent obyvatel (EO) od 500 do 10.000“, vydáno německým Abwassertechnische Vereinigung.

41

-

A 131 = „Projektování čistíren s aktivovaným kalem pro více neţ 5.000 EO“, vydáno německým

Abwassertechnische

Vereinigung,

jako

běţný standard

mnoţství

odstraněných nutrietů u návrhu městských čistíren odpadních vod. -

Projekt „Odkanalizování Tasovice, Hodonice a Krhovice a společná ČOV“ byl projektován v souladu s metodickými postupy A 126 a A 131 za účelem aplikovat obecné standardy.

-

V souladu s poţadovanými mezinárodními standardy čištění při projektování ČOV byla pouţita i česká norma ČSN 756401 „Čistírny odpadních vod pro více než 500 EO“.

Uvedení ČOV do zkušebního provozu se předpokládalo k 1. 6. 2006. Stavba ČOV byla vybudována v letech 2005 – 2006 s podporou Ministerstva zemědělství ČR, SFŢP ČR, Jihomoravského kraje a z vlastních zdrojů členů Svazku. Stavební povolení pro stavbu ČOV bylo vydáno 8. 6. 2005. Od 12. 7. 2006 do 31. 7. 2007 byla ČOV ve zkušebním provozu. Kolaudace ČOV Plánovaná kolaudace byla stanovena na den 27. 6. 2006 a termín zahájení provozu ČOV se stanovil od 1. 7. 2006. Oficiální kolaudace stavby ČOV a kanalizací byla provedena 9. 2. 2007.

4.3.3 Financování ČOV Podíl jednotlivých členských obcí Svazku na financování společné ČOV je stanoven takto: -

Tasovice 41,91 %.

-

Hodonice 38,19 %.

-

Krhovice 19,19 %.

Státního fondu ţivotního prostředí České republiky (dále jen „SFŢP“) vydal dne 2. 12. 2002 rozhodnutí č. 08000211 o poskytnutí finančních prostředků. Podle §1 odst. 5 zákona ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu ţivotního prostředí ČR, v platném znění, bylo schváleno poskytnutí:

42

dotace

ve výši

37.500.000,- Kč

tj. 26,8 %

půjčky s úrokem 1,2 %

ve výši

4.403.000,- Kč

tj. 3,2 %

podpora celkem

ve výši

41.903.000,- Kč

tj. 30,0 %

ze základu pro stanovení podpory ve výši 139.679.000,- Kč Čerpání finančních prostředků v průběhu výstavby ČOV a kanalizací v letech 2005 – 2006 zobrazuje níţe uvedená tabulka č. 2. Jde jen o předpoklad financování stavby. Tab. č. 2 Rozpočtový výhled Svazku na roky 2005 – 2006 Č.ř.

ČOV a kanalizace Tasovice,

Celkem

Hodonice a Krhovice

Kč

Z toho v roce 2004

2005

2006

1.

Rozpočtové N na realizaci

2.

Finanční zdroje ţadatele

37.989.547,-

3.

Dotace SFŢP

37.363.600,-

37.363.600,-

4.

Půjčka SFŢP

4.403.000,-

4.403.000,-

5.

Dotace MZe

51.592.000,-

6.

Půjčka MZe

8.000.000,-

139.348.147,-

SOUČET

9.908.000,-

5.000.000,-

46.592.000,8.000.000,-

5.000.000,-

64.500.000,-

Zdroj: materiály Svazku obcí Hodonice a Tasovice Tab. č. 3 Rozpis celkového financování Poř. č. 1.

Položka

Hodnota včetně DPH

Přípravné a projektové práce -

Vlastní zdroje

608.925,- Kč

Náklady stavební a technologické části stavby

2.

3.

-

Dotace Mze

13.589.353,- Kč

-

Dotace SFŢP

10.518.026,- Kč

-

Dotace JmK

2.311.646,- Kč

-

Vlastní zdroje

11.584.902,- Kč

SOUČET

38.612.852,- Kč

Zdroj: interní materiály Svazku obcí Hodonice a Tasovice

43

28.081.547,-

69.848.147,-

Vzhledem k nedostatku informací u vlastních zdrojů Svazku nelze určit, zda se jedná o půjčku či úvěr pro zohlednění úroků nebo zda se jedná o peníze z rozpočtu jednotlivých členských obcí Svazku.

-

Dotace z Mze, tj. dotace z Ministerstva zemědělství ČR, byly poskytnuty v celkovém objemu prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky po předloţení faktur.

-

Dotace z SFŢP, tj. dotace ze Státní fondu ţivotního prostředí ČR, byly poskytnuty na účet Svazku u Českomoravské záruční a rozvojové banky. Poskytnutí dotace probíhalo takto: - dotace ve výši 90% byly poskytnuty hned, zbývajících 10% musel Svazek uhradit z vlastních zdrojů, - po kolaudaci stavby byla poskytnuta dotace od SFŢP ve výši zbývajících 10%.

-

Dotace z JmK, tj. dotace z Jihomoravského kraje, byly převedeny na bankovní účet Svazku. Tyto dotace byly určeny na pokrytí části vlastních zdrojů, tzn., ţe sníţily vlastní zdroje.

4.3.4 Provozovatel ČOV Provozovatelem ČOV se stala společnost Vodárenská akciová společnost, a. s. Brno, divize Znojmo, Kotkova 20, 670 25 Znojmo, IČO 49455842 (dále jen „VAS“), podle předchozí smlouvy o provozu kanalizace a ČOV se Svazkem. VAS vytvořila jedno pracovní místo na ČOV. Den nástupu tohoto pracovníka byl 1. 7. 2006 a pracovní doba činí 5,5 h/den. Provoz ČOV je financován ze stočného, které se kalkuluje na kaţdý kalendářní rok. Na stočné je poskytována dotace od Krajského úřadu Jihomoravského kraje na rozvoj venkova ve výši 70% z celkové potřeby, tj. 100.000 Kč – 200.000 Kč. Na tyto dotace se podává ţádost kaţdý rok. Návrh kalkulace dělá VAS, a to v posledním měsíci běţného roku na následující kalendářní rok. Tuto kalkulaci následně Svazek odsouhlasí. V kalkulaci jsou započteny i náklady na stoky všech obcí. VAS platí Svazku nájem.

44

V roce 2007 byla čerpána dotace na nákup kontejnerů ve výši 50.000,- Kč. V následujícím roce 2008 byla čerpána dotace z Krajského úřadu Jihomoravského kraje ve výši 140.000,Kč na doplnění kalového hospodářství o odstředivé (vřetenové) čerpadlo. Z Krajského úřadu čerpal Svazek další dotaci ve výši 107.000,- na provzdušnění dosazovacích nádrţí na odtokové parametry, a to v roce 2009. Domácnosti platí stočné dvěma způsoby. Paušálně platí ti, kteří mají vlastní studny. Paušální částka se vypočítá podle počtu lidí v domácnosti. Další způsobem placení stočného je podle skutečného mnoţství dle stavu vodoměru. Stočné se platí zálohově kaţdý měsíc, po skončení roku je prováděno roční zúčtování. Platby stočného mohou být prováděny bankovním převodem, hotově, prostřednictvím inkaso či sipa. Kaţdá domácnost má s VAS uzavřenou smlouvu o poskytování sluţeb.

4.4 Analýza projektu ČOV V této části je provedeno odchýlení kalkulací jednotlivých let od skutečnosti, které nastaly. V těchto odchýleních je viditelné, s jakou přesností vypracovává Vodárenská akciová společnost, a. s. kalkulace na stočné pro Svazek. Dále jsou zde řešeny ekonomické efektivnosti a doby návratnosti investic, které byly vloţeny do projektu ČOV. Jsou vypočteny pro kaţdý rok zvlášť. V této části je provedena i analýza minimalizace nákladů a analýza nákladů a výnosů – tyto analýzy jsou určeny pro projekty ve veřejném sektoru.

4.4.1 Odchýlení skutečnosti od plánu Tab. č. 4 Odchýlení v roce 2008 Položky 1. Přímý materiál celkem z toho chemikálie 2. Přímé mzdy celkem 3. Nájem infrastruktury

Plán

Skutečnost

25 25 0 100

28 28 0 600

45

Překročení v Kč 3 3 0 500

Úspora v Kč

Index 0 0 0 0

1,12 1,12 0 6

4. Opravy a udržování infrastrukt. z toho dodavatelské vnitropodnikové materiál na opravy a udrţování 5. Jiné přímé náklady celkem pomocný materiál, PPS elektrická energie sluţby externí pojištění z mezd daň, poplatky, pojištění poplatek za vypouštění OV doprava laboratoře sluţby interní Přímé náklady celkem 6. Výrobní režie 7. Správní režie 8. Úplné vlastní náklady

425 50 360 15 1082 14 442 135 0 0 0 356 135 0 1632 67 275 1974

629 8 613 8 869 2 479 187 0 0 11 109 81 0 2126 97 392 2615

204 0 253 0 0 0 37 52 0 0 11 0 0 0 494 30 117 641

0 -42 0 -7 -213 -12 0 0 0 0 0 -247 -54 0 0 0 0 0

1,48 0,16 1,7 0,53 0,8 0,14 1,08 1,39 0 0 0 0,31 0,6 0 1,3 1,45 1,43 1,32

Náklady celkem

1974

2615

641

0

1,32

Výnosy

2026

2409

383

0

1,19

52

-206

-258

0

-3,96

19,54

21,79

2,25

0

1,12

HV/m Cena Cena včetně DPH

0,51 20 0

-1,72 20 0

-2,23 0 0

0 0 0

-3,37 1 0

Stočné (tis. m3) z toho obyvatelstvo

101 96

120 113

19 17

0 0

1,19 1,18

5

7

2

0

1,4

Hospodářský výsledek Náklad na 1 m stočného faktur. 3

3

ostatní

Zdroj: Kalkulace stočného Hodonicko na rok 2008, interní materiály Vodárenské akciové společnosti, a. s., vlastní výpočty Tab. č. 5 Odchýlení v roce 2009 Položky 1. Přímý materiál celkem z toho chemikálie 2. Přímé mzdy celkem 3. Nájem infrastruktury 4. Opravy a udržování infrastrukt. z toho dodavatelské

30 30 0 350

15 15 0 350

0 0 0 0

Úspora Index v Kč -15 0,5 -15 0,5 0 0 0 1

735 40

744 40

9 0

0 0

plán

skutečnost

46

Překročení v Kč

1,01 1

vnitropodnikové materiál na opravy a udrţování 5. Jiné přímé náklady celkem pomocný materiál, PPS elektrická energie opravy a udrţování provozu dod. sluţby externí pojištění z mezd daň, poplatky, pojištění poplatek za vypouštění OV doprava laboratoře sluţby interní Přímé náklady celkem 6. Výrobní režie 7. Správní režie

620 75 1219 12 560 0 200 0 0 16 294 137 0 2334 74 289

564 50 1214 11 566 10 182 0 0 14 337 94 0 2323 73 285

0 0 0 0 6 10 0 0 0 0 43 0 0 0 0 0

-56 -25 -5 -1 0 0 -18 0 0 -2 0 -43 0 -11 -1 -4

0,91 0,67 1 0,92 1,01 0 0,91 0 0 0,88 1,15 0,69 0 1 0,99 0,99

8. Úplné vlastní náklady

2697

2681

0

-16

0,99

Náklady celkem

2697

2681

0

-16

0,99

Výnosy

2800

2349

0

-451

0,84

103

-332

-435

0

-3,22

19,27

22,92

3,65

0

1,19

HV/m3 Cena Cena včetně DPH

0 20 21,8

0 20 21,8

0 0 0

0 0 0

0 1 1

Stočné (tis. m3) z toho obyvatelstvo

140 120

117 111

0 0

-23 -9

0,84 0,93

20

6

0

-14

0,3

Hospodářský výsledek Náklad na 1 m3 stočného faktur.

ostatní

Zdroj: Kalkulace stočného Hodonicko na rok 2009, interní materiály Vodárenské akciové společnosti, a. s., vlastní výpočty

Tab. č. 6 Odchýlení v roce 2010 Položky 1. Přímý materiál celkem z toho chemikálie 2. Přímé mzdy celkem 3. Nájem infrastruktury 4. Opravy a udržování infrastruk. z toho dodavatelské vnitropodnikové

plán

skutečnost

20 20 0 270 755 40 655

16 16 0 300 738 40 650

47

Překročení v Kč 0 0 0 30 0 0 0

Úspora v Kč -4 -4 0 0 -17 0 -5

Index 0,8 0,8 0 1,11 0,98 1 0,99

materiál na opravy a udrţování 5. Jiné přímé náklady celkem pomocný materiál, PPS elektrická energie opravy a udrţování provozu dod. sluţby externí pojištění z mezd daň, poplatky, pojištění poplatek za vypouštění OV doprava laboratoře sluţby interní Přímé náklady celkem 6. Výrobní režie 7. Správní režie

60 1222 15 588 10 200 0 0 14 300 95 0 2267 75 285

48 1195 13 592 8 188 0 0 14 298 82 0 2249 74 282

0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

-12 -27 -2 0 -2 -12 0 0 0 -2 -13 0 -18 -1 -3

0,8 0,98 0,87 1,01 0,8 0,94 0 0 1 0,99 0,86 0 0,99 0,99 0,99

8. Úplné vlastní náklady

2627

2605

0

-22

0,99

Náklady celkem

2627

2605

0

-22

0,99

Výnosy

2682

2421

0

-261

0,9

55

-184

-239

0

-3,35

22,26

24,71

2,45

0

1,11

0 22,73 25

0 22,73 25

0 0 0

0 0 0

0 1 1

118 111

115 112

0 1

-3 0

0,97 1,01

7

7

0

0

1

Hospodářský výsledek Náklad na 1 m3 stočného faktur. 3

HV/m Cena Cena včetně DPH Stočné (tis. m3) z toho obyvatelstvo ostatní

Zdroj: Kalkulace stočného Hodonicko na rok 2010, interní materiály Vodárenské akciové společnosti, a. s., vlastní výpočty Jak je zřejmé z předchozích tabulek, kalkulace nebyly přesné v ţádném ze zkoumaných roků. Vodárenská akciová společnost, a. s. by se na tento problém měla zaměřit, neboť to vypovídá o tom, ţe kalkulace zpracovává nekvalifikovaná osoba. Současně však na jejich obhajobu je nutno dodat, ţe v současné době je velmi obtíţné předvídat budoucí hodnoty, neboť nynější situace v ekonomice je velmi nestabilní.

48

4.4.2 ARR – Average Rate of Return Překlad názvu této metody do českého jazyka je průměrná sazba návratnosti. Výsledná hodnota je uvedena v procentech. Tato metoda a metoda Payback je zde uvedena jako důkaz toho, ţe jejich pouţití je omezené v hodnocení investic ve veřejném sektoru.

ARR =

průměrný roční čistý zisk (po zdanění) Σ investice do projektu

* 100

Tab. č. 7 Vstupní data pro metodu ARR Vstupní data

2008

průměrný roční čistý zisk (po zdanění) Σ investice do projektu

- 206.000,-

2009 - 332.000,-

2010 - 184.000,-

38.612.852,- 38.612.852,- 38.612.852,-

Zdroj: práce autora, materiály Svazku 4.4.2.1 Výpočet ARR v jednotlivých letech

Rok 2008 ARR =

- 206.000,38.612.852,-

* 100 = - 0,0053 %

Rok 2009 ARR =

- 332.000,38.612.852,-

* 100 = - 0,0086 %

Rok 2010 ARR =

- 184.000,38.612.852,-

* 100 = - 0,0048 %

Výsledky jsou zaokrouhleny s přesností na čtyři desetinná místa. Nelze si nevšimnout, ţe výsledné hodnoty jsou naprosto nesmyslné, a to proto, ţe Svazek nemá průměrný roční čistý zisk. Místo toho tvoří kaţdý rok ztrátu. Lze to odůvodnit tím, ţe veřejný sektor

49

ve většině případů nerealizuje projekty pro zisk, ale pro spokojenost občanů, pro uspokojení jejich sociálních potřeb atd.

4.4.3 PB – Payback Překlad této metody do českého jazyka je doba návratnosti. Výsledná hodnota je uvedena v letech.

PB =

Σ investice do projektu průměrné roční cash flow = příjmy – výdaje (bez vlivu daň. systému)

Tab. č. 8 Vstupní data pro metodu PB Vstupní data Σ investice do projektu

2008

1.444.700,-

Zdroj: práce autora, materiály Svazku 4.4.3.1 Výpočet PB v jednotlivých letech

Rok 2008 38.612.852,1.444.700,-

= 26,73 let

Rok 2009 PB =

38.612.852,1.318.700,-

= 29,28 let

Rok 2010 PB =

38.612.852,1.466.700,-

2010

38.612.852,- 38.612.852,- 38.612.852,-

průměrné roční cash flow

PB =

2009

= 26,33 let

50

1.318.700,-

1.466.700,-

Výsledky této metody mají lepší vypovídací schopnost neţ výsledky průměrné sazby návratnosti, a to především proto, ţe se při výpočtu nepočítá s průměrným ročním čistým ziskem, ale s průměrným ročním cash flow. Lze tedy říci, ţe tato metoda je pouţitelná i pro veřejný sektor.

4.4.4 Analýza minimalizace nákladů (CMA) Tato analýza se zaměřuje na porovnání nabídkových cen účastníků výběrového řízení, a to konkrétně jen na výstavbu ČOV. V níţe uvedené tabulce představují jednotlivé poloţky nabídky konkrétních zúčastněných firem ve výběrovém řízení.

Tab. č. 9 Celkové nabídkové ceny účastníků výběrového řízení Položka

Cena v Kč

Nabídka č. 1

156.099.595,-

Nabídka č. 2

151.967.961,-

Nabídka č. 3

139.348.147,-

Nabídka č. 4

149.984.328,-

Zdroj: materiály Svazku k výběrovému řízení Nelze si nevšimnout velkého rozdílu mezi jednotlivými cenami. Pokud by se rozhodovalo jen podle minimálních nákladů, jednoznačně vyhraje nabídka č. 3, protoţe nabízí nejniţší cenu. Tab. č. 10 Nabídnuté ceny jednotlivých uchazečů na stavbu ČOV a jejich součástí Název uchazeče

Stavby silnic

COLAS CZ,

VHS plus,

IMOS Brno,

a železnic, a.s.

a.s.

spol. s r. o.

a.s.

ČOV stavební část – z toho Jímka na fekálie Mechanické předčištění Provozní objekt Aktivační nádrţe

354.492,5.198.258,11.872.551,51

362.224,-

293.617,-

4.107.868,-

4.262.643,-

0

0

11.690.748

10.068.548,-

345.601,4.437.668,12.429.484,-

Dosazovací nádrţe

3.938.802,-

3.829.577,-

3.097.119,-

3.497.599,-

Kalová čerpací stanice

2.067.056,-

2.170.878,-

1.656.337,-

1.763.575,-

2.181.940,-

1.867.513,-

1.897.585,-

2.002.931,-

877.576,-

809.055,-

728.171,-

702.996,-

477.109,-

438.432,-

407.743,-

290.382,-

Výustní objekt

472.713,-

277.677,-

139.983,-

370.863,-

Terénní úpravy

107.327,-

66.239,-

91.578,-

61.791,-

Sadové úpravy

26.840,-

15.263,-

22.034,-

18.618,-

Oplocení ČOV

347.623,-

260.994,-

283.827,-

260.715,-

1.414.899,-

1.414.380,-

1.241.191,-

1.462.779,-

Přípojka nízkého napětí

158.046,-

107.762,-

143.687,-

56.551,-

Venkovní osvětlení

142.439,-

107.995,-

129.496,-

83.595,-

Vodovodní přípojka

127.294,-

396.875,-

121.924,-

185.272,-

Mezideponie

174.503,-

155.740,-

149.149,-

152.554,-

Trafostanice

274.748,-

243.950,-

252.078,-

201.007,-

1.369.581,-

554.887,-

1.140.547,-

701.060,-

Elektropřípojky

196.341,-

284.674,-

185.224,-

280.156,-

MEZISOUČET

31.780.138,-

29.162.731,-

26.312.481,-

29.305.197,-

435.740,-

435.740,-

485.720,-

435.740,-

Vyrovnávací nádrţ

264.085,-

264.085,-

264.085,-

264.085,-

Jímka na fekálie

160.101,-

160.101,-

160.101,-

160.101,-

1.343.366,-

1.343.367,-

1.343.366,-

1.343.366,-

Dmýchárna

937.224,-

937.226,-

937.224,-

937.224,-

Kalová čerpací stanice

923.605,-

923.604,-

923.605,-

923.605,-

Aktivační nádrţe

987.017,-

958.958,-

987.017,-

987.017,-

Dosazovací nádrţe

384.573,-

384.573,-

384.573,-

384.573,-

Uskladňovací nádrţ kalu

588.282,-

588.284,-

588.282,-

588.282,-

Dávkování chemikálií

108.185,-

108.185,-

108.185,-

108.185,-

Uskladňovací nádrţe kalu, vyrovnávací nádrţ Trubní rozvody Měření mnoţství odpadních vod

Komunikace

a

zpevněné

plochy

Demolice stávající ČOV

Provozní soubory Čerpací stanice odpadních vod

Mechanické předčištění

52

Odvodňování kalu

2.628.696,-

2.628.697,-

2.628.696,-

2.628.696,-

MaR, napojení na dispečink

1.714.508,-

1.517.921,-

1.106.777,-

1.609.075,-

1.555.875,-

1.286.019,-

706.862,-

1.414.672,-

476.332,-

411.935,-

370.261,-

436.687,-

12.507.589,-

11.948.695,-

10.994.754,-

12.221.308,-

44.287.727,-

41.111.426,-

37.307.235,-

41.526.505,-

Provozní

rozvod

silnoproudu Elektročást čerpací stanice 01, napojení na dispečink MEZISOUČET Nabídková cena na ČOV celkem

Zdroj: materiály Svazku z výběrového řízení I ve srovnání nabídnutých cen jednotlivých uchazečů na stavbu ČOV si nelze nevšimnout značných rozdílů v cenách. Opět by zvítězila nabídka sdruţení uchazečů VHS plus, spol. s r. o., VHS Brno, a. s. a STRABAG a. s. Pro výběr vhodného uchazeče by se však měly brát v potaz i jiná kritéria, např.: -

sídlo firmy, respektive jeho vzdálenost od místa vybudování stavby,

-

zda má firma v okolí Znojma své pobočky,

-

jestli jde o sdruţení uchazečů či o jednu firmu,

-

jaké zkušenosti má firma s daným druhem zakázky, atd.

Všichni uchazeči mají své pobočky v Brně, pouze firma COLAS CZ, a. s. a VHS plus, spol. s r. o. má pobočku nebo sídlo ve Znojmě. Z předchozí analýzy vyplývá nabídka č. 3, tzn. sdruţení uchazečů VHS plus, spol. s r. o., VHS Brno, a. s., STRABAG a. s., jako nejvýhodnější nabídka. Navíc jedno sídlo z firem je ve Znojmě a další dvě firmy mají své pobočky v Brně. Tato nabídka má nejniţší cenu. Jde o sdruţení tří uchazečů, kdy kaţdý z nich se specializuje na jinou oblast. Tím by měl být projekt lépe realizován, neboť firmy si mohou rozvrhnout práci mezi sebe, takţe jeho realizace by měla být rychlejší a efektivnější. Vlastnosti této nabídky si nejspíš uvědomila i komise pro veřejnou zakázku a prohlásila nabídku č. 3 za vítěznou.

53

4.4.5 Analýza nákladů a výnosů (CBA) Metoda CBA by měla určit, zda se Svazek, či jednotlivé členské obce Svazku rozhodli správně v případě projektu Odkanalizování obcí Hodonic, Tasovic a Krhovic a společné ČOV při porovnání s další alternativou, a to pouţitím jímek jednotlivými domácnostmi. Tři logické kroky v uplatnění CBA: -

definice cílů projektu – cílem projektu bylo usnadnění ţivota občanů členských obcí, zmírnění dopadů na ţivotní prostředí prostřednictvím nově vybudované kanalizace a společné ČOV3,

-

provedení analýzy CBA u kaţdé moţnosti,

-

srovnání přínosů a nákladů v jednotlivých moţnostech.

Možnosti řešení: -

vybudování kanalizace a společné ČOV,

-

jímky na fekálie v kaţdé domácnosti.

4.4.5.1 Kanalizace a společná ČOV Tato alternativa bude označena, jako moţnost A. Celkové finance vloţené do projektu činí 139.348.147,- Kč, tvoří je vlastní zdroje a dotace Ministerstva zemědělství, Státního fondu ţivotního prostředí a Jihomoravského kraje. Výpočet ročního stočného na jednu domácnost Cena stočného stanovená Vodárenskou akciovou společností: -

pro rok 2008 = 20,- Kč/m3,

-

pro rok 2009 = 20,- Kč/m3,

-

pro rok 2010 = 22,73 Kč/m3.

Průměrná roční spotřeba průměrné domácnosti (tj. 4 – 5 členů) činí 185 m3.

3

V tomto bodě je popsána pouze část přínosů metody CBA, kompletní seznam všech přínosů metody CBA

je uveden v publikaci Kislingerová,E. Managerské finance. Praha : C.H. Beck, 2007. 745 s. ISBN 978-807179-903-0.

54

Tab. č. 11 Průměrné roční stočné na jednu domácnost Rok

Výpočet

2008

185 m3 * 20,- Kč/m3 3

Cena 3.700,- Kč

3

2009

185 m * 20,- Kč/m

2010

185 m3 * 22,73 Kč/m3

3.700,- Kč 4.205,05 Kč 11.605,05 Kč

CELKEM Zdroj: vlastní výpočty

Počet domů v jednotlivých členských obcích Svazku: -

obec Hodonice

430 domů

-

obec Tasovice

400 domů

-

obec Krhovice

170 domů 1.000 domů

CELKEM

Tab. č. 12 Průměrné roční stočné obcí Svazku Rok

Výpočet

2008

3.700,- Kč * 1.000 domů

3.700.000,- Kč

2009

3.700,- Kč * 1.000 domů

3.700.000,- Kč

2010

4.205,05 Kč * 1.000 domů

4.205.500,- Kč

CELKEM

Cena

11.605.500,- Kč

Zdroj: vlastní výpočty Dle údajů z předchozích tabulek jsou vyčísleny celkové náklady projektu takto: 139.348.147 + 11.605.500 = 150.953.647,- Kč 4.4.5.2 Jímka na fekálie v každé domácnosti Pro tuto variantu řešení bude pouţito označení – moţnost B. Jde o moţnost, kdy kaţdá domácnost má neodtokovou jímku a musí ji mít zabezpečenou proti úniku fekálií, jak nařizují příslušné zákony. Parametry neodtoková jímky lze uvést takto: 5

průměrný objem jímky je 7 m3

6

průměrný vývoz je 1krát měsíčně

7

průměrná cena za vývoz jímky 1.699,- Kč 55

Výpočet nákladů na jednu domácnost za rok: 1.699,- Kč * 12 měsíců = 20.388,- Kč/rok Výpočet nákladů všech domů v členských obcích Svazku: 20.388,- Kč/rok * 1.000 domů = 20.388.000,- Kč Tab. č. 13 Rozpis nákladů možnosti B všech členských obcí Svazku v r. 2008 - 2010 Položky Výpočet Náklady na vývoz jímek 20.388.000 * 3 Poškození přírody v důsledku úniku fekálií odhad a protizákonného vypouštění Pokuty za protizákonné vypouštění jímek a únik odhad fekálií Celkové náklady této alternativy v letech 2008 – 2010

Výsledek 61.164.000,- KČ 24.000.000,- KČ 30.000.000,- Kč 115.164.000,- Kč

Zdroj: práce autora Tab. č. 14 Rozdíl mezi možnosti A a B z pohledu domácností Varianty

Možnost A

Možnost B

Náklady celkem

11.605.500,- Kč

115.164.000,- Kč

Rozdíl

103.558.500,-Kč

Zdroj: práce autora Jak výsledky ukazují, výhodnější pro domácnosti je napojit se na kanalizaci, neboť na této moţnosti ušetří celkem 103.558.500,- Kč, viz výpočty a tabulky č. 11, 12, 13 a 14. Obec u této moţnosti navíc poskytovala dotace ve výši 1.000,- Kč kaţdé domácnosti, pokud se napojila na kanalizaci. V případě, ţe by se lidé nenapojili a měli svou jímku na fekálie, museli by dokládat obci doklady o vývozu jímky a o jeho ekologickém zpracování. Toto opatření se zavedlo zejména proto, ţe lidé se snaţí ušetřit vţdy a na všem. U předchozích zkušeností obce lze předpokládat, ţe domácnosti totiţ budou jímky vypouštět například během deště na ulici, na pole či do zavlaţovacích kanálů, které vedou do řeky.

56

4.4.5.3 Vyhodnocení přínosů a nákladů metody CBA Tab. č. 15 Přehled přínosů v letech 2008 - 2010 Položka

Výpočet

Částka

Rozdíl mezi variantami A a B

115.164.000 - 11.605.500

103.558.500,-Kč

Usnadnění ţivota občanů –

72 h/3 roky * 60,- Kč/h * 1.000 domů

4.320.000,- Kč

Odhad

20.000.000,- Kč

Čistota a vzhled obcí

Odhad

15.000.000,- Kč

Vyuţití volného času

Odhad

8.500.000,- Kč

ušetření času stavu

Zkvalitnění

silnic

a chodníků

151.378.500,- Kč

CELKEM Zdroj: práce autora Tab. č. 16 Rozdíl mezi přínosy a náklady Přínosy

Náklady

Rozdíl

151.378.500,- Kč

150.953.647,- Kč

424.853,- Kč

Zdroj: práce autora Z provedených výpočtů lze konstatovat, ţe projekt výstavby kanalizace a společné ČOV, který Svazek realizoval, byl výhodnější variantou jak pro domácnosti, tak pro jednotlivé obce jako celku. Jak je znázorněno v tabulce č. 16, jsou přínosy vyšší neţ náklady projektu, coţ znamená, ţe tento projekt je efektivní.

4.4.6 Přehled a vyhodnocení získaných výsledků metod Tab. č. 17 Přehled výsledků aplikovaných metod Metoda

2008

2009

2010

ARR

- 0,0053 %

- 0,0086 %

- 0,0048 %

PB

26,73 let

29,28 let

26,33 let

CMA

Nabídka č. 3 – celková cena = 139.348.147,-

CBA

Rozdíl mezi přínosy a náklady = 424.853,- Kč

Zdroj: práce autora 57

Z výsledků uvedených v tabulce č. 17 je zřejmé, ţe metoda ARR nedává spolehlivé výsledky, tudíţ je pro hodnocení projektu nepouţitelná. Výsledky této metody dosahují záporných hodnot, jelikoţ Svazek nehospodaří se ziskem, nýbrţ se ztrátou. U metody Payback byly výsledné hodnoty z provedené analýzy lepší neţ očekávané hodnoty. Dá se tedy konstatovat, ţe Svazku se investice do projektu vyplatily, protoţe se jim vrátí zpět v průměru za 27,45 let. V případě veřejného sektoru dosahuje tato metoda dobrých výsledků. Metoda CMA porovnávala nabídkové ceny účastníků výběrového řízení. Výsledek této metody potvrdil rozhodnutí komise výběrového řízení. V obou případech byla nabídka č. 3 vyhodnocena jako nejvýhodnější varianta. Při provádění metody CBA se musely všechny přínosy a náklady vyčíslit v peněţních jednotkách, aby se daly porovnávat. Tato metoda měla za úkol vyhodnotit nejlepší alternativu. Tou se stala moţnost A, tedy výstavba kanalizace a společné ČOV. Pomocí metody lze tedy říci, ţe Svazek se rozhodl správně v případě realizování projektu výstavby kanalizací a společné ČOV. K celkovému hodnocení lze říci, ţe tento projekt byl efektivní variantou. Toto tvrzení podporují metody PB, CMA i CBA.

58

5. Závěr V bakalářské práci je řešena majetková struktura s konkrétním zaměřením na majetkovou strukturu Svazku obcí Hodonice a Tasovice. V teoretické části je popsán majetek a jeho jednotlivé druhy. Dále jsou v teoretické části uvedeny formy pořízení a oceňování majetku, definice obce a svazku obcí a taktéţ majetek územní samosprávy. Velký význam ovšem mají metody, které byly vyuţity pro praktickou část, a to: -

Average Rate of Return.

-

Payback.

-

Analýza minimalizace nákladů.

-

Analýza nákladů a výnosů.

Cílem bakalářské práce bylo určit, zda Svazek obcí Hodonice a Tasovice udělal správné rozhodnutí v případě výstavby kanalizací a společné čističky odpadních vod. Dalším cílem bylo zjištění, zda metody pro hodnocení efektivnosti investic lze pouţít i pro veřejný sektor. Analýza minimalizace nákladů určuje nejvýhodnější nabídku či variantu. Tato analýza je určena veřejnému sektoru. Pomocí této analýzy byly vyhodnocovány nabídky uchazečů výběrového řízení na projekt výstavba kanalizací a společné čističky odpadních vod Svazku obcí Hodonice a Tasovice. V úvahu byly brány čtyři nabídky. Analyzovala se cena, dále skutečnost zda jsou v okolí Znojma pobočky daných uchazečů, zda jde o sdruţení uchazečů či o jednu firmu a především jaké zkušenosti měly firmy s vodohospodářskými stavbami. Po provedení analýzy bylo zjištěno, ţe Svazek obcí Hodonice a Tasovice udělal správné rozhodnutí pro přijetí nabídky č. 3. Analýza nákladů a výnosů zkoumá různé alternativní moţnosti řešení problému a následně přínosy a náklady projektu. Zde byly brány v úvahu pouze dvě moţnosti. Jednou z nich byla výstavba jiţ zmiňované kanalizace a společné čističky odpadních vod. Druhou moţností bylo vyuţívání jímek v kaţdé domácnosti. Výsledkem bylo zjištění, ţe je pro domácnosti výhodnější připojeni se na kanalizaci a placení pravidelného stočného. Po tomto zjištění byl proveden rozbor přínosů a nákladů této varianty, jehoţ výsledek

59

doloţil skutečnost, ţe Svazek vybral variantu, která je efektivní, neboť přínosy přesáhly náklady. Výsledky analýz provedených v této bakalářské práci potvrdily, ţe metody hodnocení efektivnosti investic lze provádět na veřejný sektor jen omezeně, a to zejména z důvodu, ţe veřejný sektor neprovádí svou činnost za účelem zisku, nýbrţ za účelem uspokojování socioekonomických potřeb obyvatel. Doba návratnosti investic vloţených do neziskových projektů se vrátí za delší dobu neţ u výrobního sektoru, tedy za několik desítek let. V projektech veřejného sektoru hrají velkou roli socioekonomické přínosy a výnosy porovnávající situaci, která nastane, kdyţ se projekt provede a situaci, která nastane, kdyţ se neprovede a zhodnocují, jaké náklady a přínosy vytvoří akce pro společnost.

60

6. Použité zdroje KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 279 s. ISBN 978-807380-174-8. KALOUDA, F. – MECH, J. – POVOLNÝ, P. Metody analýz výdajů státního rozpočtu. Praha: Alfa Publishing, 2007. 125 s. ISBN 978-80-86851-75-4. KALOUDA, F. Základy podnikových financí. Brno: Václav Klemm – Vydavatelství a nakladatelství, 2008. 135 s. ISBN 978-80-904083-0-2. NOVOTNÝ, Z. – DYNTAROVÁ, V. – KAFKOVÁ, R. - MIKULÁŠOVÁ, P. DYČKOVÁ, J. - PRÁŠKOVÁ, N. Podniková ekonomika 3. Břeclav: Moraviapress a.s., 2004. 320 s. ISBN 80-86181-65-0. PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management press, 2004. 376 s. ISBN 80-7261-086-4. SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9. ŠTOHL, P. Učebnice účetnictví 2004 pro střední školy a veřejnost I. díl. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2004, 150 s.

61

Seznam obrázků Obr. 1 Rozvaha …………………………………………………………………………. 16 Obr. 2 Časová sladěnost zdrojů majetku ……………………………………...………... 21 Obr. 3 Konzervativní a agresivní způsob financování …...…………………………….. 22

62

Seznam tabulek Tab. č. 1 Rozpis nabídkové ceny na stavbu ČOV …………………………………….. 39 Tab. č. 2 Rozpočtový výhled Svazku na roky 2005 – 2006 ………………………….. 43 Tab. č. 3 Rozpis celkového financování ……………………………………………….. 43 Tab. č. 4 Odchýlení v roce 2008 ……………………………………………………….. 45 Tab. č. 5 Odchýlení v roce 2009 ……………………………………………………….. 46 Tab. č. 6 Odchýlení v roce 2010 ……………………………………………………….. 47 Tab. č. 7 Vstupní data pro metodu ARR …………………………………………….... 49 Tab. č. 8 Vstupní data pro metodu PB ………………………………………………... 50 Tab. č. 9 Celkové nabídkové ceny účastníků výběrového řízení ……………………... 51 Tab. č. 10 Nabídnuté ceny jednotlivých uchazečů na stavbu ČOV a jejich součástí …. 51 Tab. č. 11 Průměrné roční stočné na jednu domácnost ……….…………………….… 55 Tab. č. 12 Průměrné roční stočné obcí Svazku ………………………………………... 55 Tab. č. 13 Rozpis nákladů moţnosti B všech členských obcí Svazku v r. 2008 – 2010 .. 56 Tab. č. 14 Rozdíl mezi moţností A a B z pohledu domácností …………………..…… 56 Tab. č. 15 Přehled přínosů v letech 2008 – 2010 ……………………………………… 57 Tab. č. 16 Rozdíl mezi přínosy a náklady ……………………………………………… 57 Tab. č. 17 Přehled výsledků aplikovaných metod …….……………………………….. 57

63