No title

CZ.1.07/1.1.02/01.0062

Tento projekt je financován Evropským sociálním fondem a státním ropočtem České republiky.

Gymnázium a SOŠ Rájec-Jestřebí, o. p. s. dává svolení k využívání i kopírování částí publikace, a to výhradně bezúplantě ke vzdělávacím účelům.

Autoři: Ing. Stanislav Laštůvka, Jiří Koumar, Mgr. Jana Adamová, Mgr. Ivana Černošková, Mgr. Michal Hnilička, Ing. Pavel Kopecký, Ph.D., Mgr. Michaela Míčková, Kateřina Mrázková, Mgr. Monika Nováková, Mgr. Eliška Pantůčková, Mgr. Kateřina Pernicová, Mgr. Zlatuše Prudká, Mgr. Josef Sychra, Mgr. Miroslav Tesař

Gymnázium a Střední odborná škola Rájec-Jestřebí, o. p. s. Komenského 240 679 02 Rájec-Jestřebí Kontakt: [email protected]

E-learningové kurzy k výuce přírodovědných předmětů v prostředí moodle

Fyzika mikrosv ta Kurz pro studenty k tématu Atomová fyzika /jaderná fyzika a fyzika elektronového obalu/ a Kvantová fyzika Fyzika – maturitní seminá Kurz pro maturanty z fyziky a ú astníky seminá e z fyziky Fyzika - optika Kurz paprskové a vlnové optiky ur ený hlavn student m 4. ro níku a sexty Fyzika – elekt ina a magnetismus Kurz pro studenty 3. ro níku a kvinty – elekt ina a magnetismus Biologie – tercie a 1. ro ník Tento kurz je ur en student m tercie a 1. ro níku Biologie lov ka MM Kurz obsahuje pracovní listy a další studijní materiály pro školní i domácí innost Biologický seminá pro maturanty (4. ro ník a sexta) Kurz obsahuje ve ejn p ístupné materiály pro p ípravu k maturit z biologie Geologická cvi ení Výuka v terénu, sou ástí jsou i pracovní listy Obecná biologie, genetika, mikrobiologie MM Kurz obsahuje studijní materiály k biologii pro studenty 4. ro níku a sexty Chemické výpo ty KP Kurz pokrývá celou oblast chemických výpo t v prim a sekund šestiletého studia a je využitelný i v vyšších ro nících Chemie – Laboratorní cvi ení KP Laboratorní cvi ení – podklady pro výuku Chemie – Prima a sekunda E-learningový kurz chemie pro primu a sekundu šestiletého studia a slouží pro opakování ve vyšších ro nících Chemie – Tercie a I. ro ník Studenti 1. ro níku a tercie naleznou v tomto kurzu n které poklady pro výuku v oblasti obecné a anorganické chemie

Název kurzu

Obsah:

Chemie – Kvarta a II. ro ník Studenti 2. ro ník a kvarty naleznou v tomto kurzu n které podklady pro výuku anorganické chemie a podklady pro výuku organické chemie Chemie – Kvinta a III. ro ník Podklady pro výuku chemie ve 3. ro níku a kvint šestiletého studia - organická chemie a biochemie Matematika – maturitní seminá Kurz je ur en pro maturanty z matematiky Matematika – Goniometrické funkce a jejich využití Praktický pr vodce goniometrickými funkcemi a rovnicemi International Mathematics JC + KP Kurz vytvo ený ve spolupráci u itel matematiky z Francie a eské republiky, zam ený na ešení zajímavých matematických problém Matematika – Analytická geometrie Kurz z analytické geometrie pro studenty 3. ro ník Pedosféra jako sou ást fyzickogeografické sféry Zem Základní údaje o p d : Vznik p d, p dní druhy a p dní typy; Zonalita a azonalita p dních typ ; P da a lov k Litosféra jako sou ást fyzickogeografické sféry Zem Stavba a složení Zem ; Zemská k ra a litosférické desky; Základní poznatky o georeliéfu; Endogenní pochody; Exogenní pochody Kryosféra jako sou ást fyzickogeografické sféry Zem innost sn hu a ledu; Voda ve sn hu a ledu; Kryosféra a lov k Hydrosféra jako sou ást fyzickogeografické sféry Zem Ob h vody na Zemi; Oceány a mo e; Vody pevnin; Hydrosféra a lov k Atmosféra jako sou ást fyzickogeografické sféry Zem Fyzikální a chemické vlastnosti atmosféry; len ní atmosféry; Po así a podnebí; Všeobecná cirkulace atmosféry /proud ní a v trná innost/; Podnebné pásy Zem ; Atmosféra a lov k Regionální geografie Ameriky Kurz k tématu Regionální geografie Ameriky Zem pis – p írodní krajiny Kurz ur ený pro studenty 1. ro níku a tercie šestiletého studia Zem pisný seminá pro maturanty MM Kurz obsahuje ve ejn p ístupné materiály pro p ípravu k maturit ze zem pisu

Název kurzu

Tato publikace obsahuje p ehled kurz , které byly vytvo eny v prost edí moodle a jejich tvorba probíhala v rámci realizace výše uvedeného projektu. U každého kurzu je uvedena stru ná anotace a obsahová struktura, která je p enesená z prost edí moodle. Anotace seznámí zájemce s možností využití t chto kurz v ur itých ro nících a oblastech u iva. Pro tvorbu e-learningových kurz byl zám rn zvolen program moodle, jedná se o tzv. Open Source Software, který je poskytován zdarma. Tento program lze nainstalovat na jakýkoliv po íta s p ístupem na internet. Podmínkou je fungující www server s podporou PHP a databáze MySQL. Uživatel kurz nemusí mít tento program nainstalován ve svém po íta i. Program je rozší en nejen na st edních školách, ale je v hojné mí e používán vysokými školami. Seznámení s kurzy a jejich aktivní využívání umožní student m i úsp šné zvládnutí nástupu na vysokou školu. S výukovými kurzy moodle se setkávají i vyu ující p i rozši ujícím studiu nebo také p i p íprav na novou maturitu. Tvorba výukových kurz zcela ur it p isp la k rozvoji jejich po íta ové gramotnosti. Do kurz je možné vstoupit v roli administrátora, který má p ístup do všech kurz , stanovuje tv rce a správce kurz . Roli administrátora zastával koordinátor projektu. Vyu ující Gymnázia a St ední odborné školy Rájec-Jest ebí pracovali v roli u itel, kte í vytvá ejí kurzy a tyto napl ují studijním materiálem, nemají ale možnost kurzy zakládat. O založení kurzu musí požádat administrátora kurzu. Kone ní uživatelé jsou v roli student. Tito nemohou kurzy vytvá et ani upravovat. Celkov bylo vytvo eno 27 kurz v p edm tech fyzika, biologie, chemie, matematika a zem pis. Všechny kurzy jsou voln p ístupné na www.moodle.gymnaziumrajec.cz. Všechny studijní materiály v etn pracovních list , které byly do kurz vkládány, jsou uloženy na samostatném CD nosi i.

Úvod

íslo opera ního programu: CZ.1.07 Název opera ního programu: OP Vzd lávání pro konkurenceschopnost íslo prioritní osy: 7.1 Název prioritní osy: Po áte ní vzd lávání íslo oblasti podpory: Zvyšování kvality ve vzd lávání Název výzvy: Jihomoravský kraj – Výzva . 1 pro GP – oblast podpory 1.1. Projekt: Klí ové kompetence student p írodov dných p edm t na Gymnáziu v Rájci-Jest ebí a jejich rozvíjení pomocí ICT íslo projektu: CZ.1.07/1.1.02/01.0062 P íjemce: Gymnázium a St ední odborná škola Rájec-Jest ebí, o. p. s.

E-learningové kurzy k výuce p írodov dných p edm t v prost edí moodle

Kurz obsahuje následující kapitoly: Kvantová fyzika – historický vývoj p edstav, Planckova teorie, foton, fotoelektrický jev, Compton v rozptyl, de Broglieho hypotéza, vlnové chování ástic, základy kvantové mechaniky, Schrödingerova rovnice, kvantová ísla, zm na energie elektronu, Franck v-Hertz v experiment, Heisenbergova relace neur itosti, tunelový jev

E-learningový kurz Fyzika mikrosv ta je ur en student m tvrtého ro níku ty letého studijního cyklu a posledního ro níku víceletého gymnázia. Dále je ur en t m student m, kte í maturují z fyziky. Nápl kurzu pokrývá celou problematiku u iva probíraného na gymnáziu v rámci tématu fyzika mikrosv ta podle RVP a toto dále rozši uje. Kurz zahrnuje oblasti fyziky elektronového obalu, jaderné fyziky a fyziky ástic. Díky velkému množství dopl ujících informací slouží kurz k rozší ení probírané látky a zájemc m nabízí další materiály. Kurz umož uje samostatnou práci student p es interaktivní rozhraní z domu i ze školy, podporuje p ípravu student do výuky, umož uje ov ování klí ových znalostí a dovedností, obecn napomáhá k utvá ení a postupnému rozvíjení klí ových kompetencí vedoucích k získání základ všeobecného vzd lání. Kurz napomáhá p ímé výuce za využití multimediálních prost edk a tím dopl uje jakoukoliv u ebnici užívanou ve výuce zpracovávající požadovanou problematiku. Kurz je koncipován jako interaktivní, proto se obsah kurzu v pr b hu jeho používání m ní, dopl uje a upravuje podle aktuálních požadavk .

Mgr. Miroslav Tesa Fyzika 4. ro ník, sexta

Fyzika mikrosv ta

ANOTACE E-LEARNINGOVÉHO KURZU

CZ.1.07/1.1.02/01.0062 Klí ové kompetence student p írodov dných p edm t na Gymnáziu v Rájci-Jest ebí a jejich rozvíjení pomocí ICT Gymnázium a St ední odborná škola Rájec-Jest ebí, o. p. s.

Jméno ešitele Vyu ovací p edm t T ída (ro ník) / období Anotace: (cíle, obsahové zam ení, zp sob práce, testy a jejich vyhodnocení,...)

Název kurzu

Název p íjemce

Registra ní íslo projektu Název projektu


Používané prost edky jsou textové i grafické stránky, PowerPointové prezentace, webové stránky, interaktivní testy, diskusní fóra a ankety.

Charakteristika kurzu: Napomáhá utvá et a rozvíjet klí ové kompetence d ležité pro osvojení základ všeobecného vzd lání v oblasti fyziky, rozvíjí kompetence k u ení, kompetence k ešení problém , kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence pracovní. Poskytuje snadno p ehledné a jednoduše dostupné informace sloužící k dobré orientaci v tématu a ke kvalitnímu zvládání u iva. Nabízí studijní materiály v r zných formách sloužící k práci ve vyu ování i k vlastnímu studiu. Pomáhá hlubšímu pochopení probírané problematiky, seznámení se s p írodními jevy spadající do této oblasti, rozvíjení logického myšlení a práci s informacemi. Díky interaktivním test m slouží kurz k vlastnímu procvi ování zvládnutého u iva a k sebehodnocení student . Díky využití ICT rozvíjí práce v kurzu po íta ovou gramotnost a umož uje další vzd lání v informa ních a komunika ních technologiích.

Struktura zpracování všech témat je stejná. Každé téma obsahuje detailn zpracovanou teoretickou ást, p íklady k procvi ování, interaktivní test a odkazy na webové zdroje.V teoretické ásti najde uživatel veškeré teoretické znalosti, zákony, schémata a ná rtky, obrázky a vyvození vztah ve form výukových prezentací. P íklady k procvi ování obsahují úlohy pokrývající celé probírané téma a toto p ípadn ješt dále rozši uje. Interaktivní test je koncipován jednak jako procvi ovací, b hem jehož ešení se uživatel pr b žn testuje v již získaných znalostech, a jednak jako záv re ný, jehož ešení je možné pouze jednou a je asov omezeno. Téma je pak dopln né o odkazy na zajímavé internetové zdroje, nap . na animace a videa, ešené úlohy nebo rozši ující faktické informace.

Atomová fyzika - Fyzika elektronového obalu (vývoj p edstav na stavbu hmoty, objev elektronu, modely atomu, Rutherford v rozptylový experiment, Bohrova hypotéza, energetické hladiny elektronu, popis orbital , princip nerozlišitelnosti ástic, Pauliho vylu ovací princip, výstavbový princip, periodická soustava prvk , druhy chemických vazeb, zá ení emitované elektrony, rentgenka, laser, luminiscence, led-dioda), Jaderná fyzika (objev protonu a neutronu, složení jádra, izotopy, hmotnostní schodek, vazebná energie jádra, radioaktivita, radioaktivní rozpady, um lá radioaktivita, rozpadový zákon, p em nové ady, magnetická rezonance, št pení jádra, ízená a ne ízená št pná reakce, jaderná elektrárna, jaderná syntéza) Fyzika ástic – detekce ástic, urychlova e, anihilace a kreace, rozd lení ástic, vlastnosti ástic, teorie 4 interakcí, kosmické zá ení, neutrino) Speciální teorie relativity – základní principy, dilatace asu, kontrakce délek, relativistická hmotnost, vztah energie a hmotnosti, skládání rychlostí

Všechny kurzy ...

Výuka Švédský jazyk

Kategorie kurz

Zapnout režim úprav Nastavení P id lit role Známky Skupiny Záloha Obnovit Importovat Reset Sestavy Úlohy Soubory

Správa

Pokro ilé vyhledávání

Prove

Prohledat fóra

2

1

FYZIKA MIKROSV TA

A koliv je stavba hmoty v dnešní dob zcela jasná záležitost, již na základní škole se u íme o protonech a elektronech tvo ící atomy, jde o výsledek snažení, které trvalo více než 2000 let. Základní objevy byly uskute n ny na samém konci 19. století a b hem první poloviny 20. stol. byl tento hon za složením hmoty v základech ukon en. V této kapitole se dozvíme, jak funguje atom, jak se chová elektronový obal i atomové jádro a seznámíme se s radioaktivitou.

Atomová fyzika

YouTube video - dvoušt rbinový experiment s elektrony

www.artemis.osu.cz - Kvantová teorie

JAVA aplet - Fotoefekt

*** Test - 10 testových úloh z této kapitoly

*** Test - procvi ovací

Úlohy - fotoefekt, excitace elektronu

Fotoelektrický jev - úlohy

Kvantová fyzika - prezentace - upraveno pro tisk (PDF)

Kvantová fyzika - prezentace (PDF)

Kvantová fyzika - prezentace (ppt)

Historickým pohledem si ukážeme vývoj myšlenek na popis mikrosv ta. Zjitíme, že od po átku 20. století se b hem necelých t iceti let objevila a rozvinula úpln nová fyzikální disciplína pracující se zcela novými popisy, veli inami i matematickými operacemi.

Kvantová fyzika

Použité zdroje

Novinky

Poslední kapitolou probíranou v kurzu st edoškolské fyziky je oblast mikrosv ta, tedy atom , jejich ástí a mikro ástic. V tomto oboru se seznámíme se zcela novými pohledy, nebo mikrosv t není popsatelný klasickou fyzikou, se kterou jste se seznámili v minulých letech. Podíváme se na stavbu atomového jádra a elektronového obalu a záv rem na systém mikro ástic.

Osnova témat

Fy_mikrosvet

Fóra Studijní materiály Testy

innosti

Ú astníci

Osoby

Gymnázium

Fyzika mikrosv ta P epnout roli na...

Jdi do kalendá e... Nová událost...

Žádné nadcházející události

Nadcházející události

P idat nové téma... (Dosud nebyly vloženy žádné novinky)

Poslední novinky

Zapnout režim úprav

Jste p ihlášeni jako Administrator školy (Odhlásit se)

3

eži u Prahy

YouTube video - ATLAS 2 - detektor ástic p i srážce na urychlova i (CERN)

YouTube video - ATLAS - detektor ástic p i srážce na urychlova i (CERN)

YouTube video - LHC = Large Hadron Colider (CERN)

JAVA aplet - Sestavte si ástici z daných kvark

Ústav jaderného výzkumu v

CERN - Evropské centrum pro jaderný výzkum

Otázky z tématu Fyzika ástic jsou obsaženy už v testu z p edchozí kapitoly - Atomová fyzika!


Fyzika ástic - prezentace (PDF)

Fyzika ástic - prezentace (PPT)

Na záv r se seznámíme podrobn ji s mikroobjekty, s jejich možnou strukturou a podíváme se na možné d lení ástic podle r zných kritérií. Zavedeme všechny možné interakce mezi ásticemi a podíváme se i na átice, jež jsou "zatím" jen teoretické, ale dosud neobjevené.

Fyzika ástic

www.artemis.osu.cz - Atomová fyzika

JAVA aplet - Modely orbital pro libov. kvantová ísla

JAVA aplet - Jaderná št pná reakce

JAVA aplet - Systém stálosti atom (izotopy)

PSP - árová spektra všech prvk

JAVA aplet - Rozpadový zákon

JAVA aplet - Rozpadové ady

JAVA aplet - Elektronová konfigurace prvk

JAVA aplet - Bohr v model atomu



Rozpadový zákon - úlohy k procvi ování

Jaderná fyzika - prezentace (PDF)

Jaderná fyzika - prezentace (PPT)

Výstavbový princip - Jak napsat elektronovou konfiguraci

Fyzika elektronového obalu - prezentace - upraveno pro tisk (PDF)

Fyzika elektronového obalu - prezenatce (PDF)

Fyzika elektronového obalu - prezentace (PPT)

4

7 omyl o STR - 4,5minutové video

Titulní stránka

Dokumentace k této stránce Jste p ihlášeni jako Administrator školy (Odhlásit se)

Albert Einstein: "Nejkrásn jší v c, kterou m žeme objevit, je záhada."

Video na YouTube (eng) - Dilatace asu 2

Video na YouTube (eng) - Dilatace asu

Video na YouTube (eng) - Relativita sou asnosti

FLASH aplet - Relativita sou asnosti

JAVA aplet - Dilatace asu

Speciální teorie relativity - prezentace (ppt)

V rozši ující nepovinné kapitole Speciální teorie relativity se mohou maturanti a další zájemci seznámit se základy této velmi zajímavé oblasti fyzikálního poznání. o výsledcích STR se asto mluví, jsou využívány v r zných populariza ních textech, ale samotné pochopení terie není snadným úkolem a m že vést k ukvapeným a nesprávným záv r m. A koliv se n které výsledky mohou zdát nereálné, spadající až do oblasti sci-fi, jsou všechny výsledky této teorie ov ené a správné.

Speciální teorie relativity


Kurz obsahuje následující kapitoly: Požadavky k maturit – profilová a spole ná ást maturitní zkoušky z fyziky, doporu ená literatura Mechanika – kinematika hmotného bodu – Pohyb rovnom rný, rovnom rn zrychlený, grafy závislosti dráhy, rychlosti a zrychlení na ase, dráha a trajektorie, skládání pohyb

E-learningový kurz Fyzika – maturitní seminá je ur en t m student m záv re ných ro ník ty letého i šestiletého studijního cyklu gymnázia, kte í maturují z fyziky. Obsahová nápl kurzu pokrývá celou ší i u iva fyziky probíraného na gymnáziu a dále je rozši uje. Kurz obsahuje 25 ucelených témat, která odpovídají maturitním témat m z fyziky. V každém tématu je podrobn rozpracována teorie v etn vztah a dopl ujících informací, dále se v tématech nachází testové úlohy, po etní úlohy maturitního typu a otázky k tématu. Díky dopl ujícím informacím slouží kurz k rozší ení probírané látky a zájemc m nabízí další materiály. Kurz je ur en p edevším pro samostatnou práci student s využitím internetu a to z domu i ze školy, podporuje p ípravu student do výuky, umož uje ov ování klí ových znalostí a dovedností, obecn napomáhá k utvá ení a postupnému rozvíjení klí ových kompetencí vedoucích k získání základ všeobecného vzd lání. Kurz napomáhá p ímé výuce za využití multimediálních prost edk a tím dopl uje jakoukoliv u ebnici a sbírku užívanou p i opakování a shrnutí fyzikálního u iva. Kurz je koncipován jako interaktivní, proto se obsah kurzu v pr b hu jeho používání m ní, dopl uje a upravuje podle aktuálních požadavk .


Fyzika – maturitní seminá




Název kurzu

Název p íjemce



Mechanika – dynamika hmotného bodu – Newtonovy pohybové zákony, hybnost, zákon zachování hybnosti, t ecí síly, inerciální a neinerciální vztažné soustavy, fiktivní síly Pohyb po kružnici z hlediska kinematiky i dynamiky - Perioda, frekvence, úhlová a obvodová rychlost, dost edivé zrychlení, dost edivá a odst edivá síla Mechanická práce a energie, výkon - Ur ení práce z grafu, kinetická a potenciální tíhová energie, celková mechanická energie, zákon zachování mechanické energie, výkon, ú innost, p íkon Gravita ní pole - Popis gravita ního pole, gravita ní a tíhové zrychlení, pohyby v homogenním tíhovém poli Zem , Keplerovy zákony, pohyby družic a planet Mechanika tuhého t lesa - T žišt t lesa, rovnovážná poloha, moment síly, rovnováha na páce, jednoduché stroje Mechanika kapalin a plyn - Hydrostatický tlak, hydrostatická tlaková síla, Pascal v a Archiméd v zákon, Bernoulliho rovnice, rovnice kontinuity, obtékání t les a odporová síla Kmitavý pohyb hmotného bodu - Periodické pohyby, harmonický oscilátor, okamžitá výchylka, rychlost a zrychlení, perioda a frekvence kmitání, p em ny energie v mechanickém oscilátoru Mechanické vln ní a akustika - Vznik vln ní, zdroj a ší ení vln ní, rovnice postupné vlny, druhy vln ní, skládání vln ní, stojaté vln ní, zvuk, hlasitost, výkon zvukového vln ní Kinetická teorie, vnit ní energie, teplo a teplota - Kinetické teorie látek, termodynamické zákony, teplota a její m ení, rovnovážný stav soustavy, tepelná vým na, kalorimetrická rovnice D je s ideálním plynem, stavová rovnice, tepelné stroje - Ideální plyn, energie a rychlost ástic plynu, tlak plynu, izotermický, izobarický, izochorický a adiabatický d j, práce plynu, kruhový d j, tepelné motory a jejich ú innost Struktura a vlastnosti pevných látek - Krystalické a amorfní látky, poruchy krystalické m íže, deformace t lesa, normálové nap tí, k ivka deformace, Hook v zákon, teplotní roztažnost Struktura a vlastnosti kapalin - Povrchová vrstva, povrchová síla a energie, povrchové nap tí, kapilární jevy, kapilární tlak, stykový úhel, teplotní roztažnost Zm ny skupenství - Fázový diagram, p echod pevné, kapalné a plynné fáze za normálních podmínek a p i zm n tlaku, regelace ledu, skupenské teplo, spalné teplo Elektrostatické pole - Elektrování t les, elektrický náboj a jeho m ení, silo áry elektrického pole, Coulomb v zákon, permitivita prost edí, práce elektrických sil, kondenzátor Elektrický proud v kovech a polovodi ích - Vodi e, polovodi e a izolanty, elektrický odpor, Ohm v zákon, voltampérová charakteristika, zat žovací charakteristika zdroje, vlastní a nevlastní polovodi e, polovodi ová dioda, tranzistor


Struktura zpracování všech témat je stejná. Každé téma obsahuje detailn zpracovanou teoretickou ást, otázky k tématu, p íklady k procvi ování a ukázkové zadání. V teoretické ásti najde uživatel veškeré teoretické znalosti, zákony, schémata a ná rtky a vyvození vztah . Otázky k tématu p edstavují ú innou kontrolu, byla-li teorie pochopena správn . Otázky testují logickou strukturu tématu a pochopení základních souvislostí. P íklady k procvi ování obsahují velké množství úloh pokrývající celé probírané téma a toto ješt dále rozši uje. Ukázkové zadání p edstavuje vzorové zadání s n kolika úlohami, které tvo í pr ez celého tématu a m že být použité jako test.

Elektrický proud v kapalinách a plynech - Elektrolýza, elektrický lánek, Faradayovy zákony, galvanické pokovování, ionizace plynu, samostatné a nesamostatné výboje v plynech Elektrické obvody, Ohm v zákon - Základní prvky elektrického obvodu, azení rezistor , potenciometr a reostat, m icí p ístroje, zv tšení rozsahu ampérmetru a voltmetru, Ohm v zákon pro uzav ený obvod, Kirchhoffovy zákony Stacionární magnetické pole - Magnetická indukce, magnetické induk ní áry, magnetické pole vodi e s proudem a cívky, Ampérovo pravidlo, Flemingovo pravidlo, vodi v magnetickém poli, nabitá ástice v magnetickém poli, vzájemné silové p sobení magnetických polí Nestacionární magnetické pole - Zm ny magnetického induk ního toku, vlastní indukce cívky, induk nost, Faraday v zákon elektromagnetické indukce, Lenz v zákon, transformátor, generátor st ídavého nap tí St ídavý proud, elektromagnetický oscilátor - Generování st ídavého proudu, jednofázový a t ífázový st ídavý proud, obvody st ídavého proudu, rezistance, kapacitance, induktance, ú iník, výkon st ídavého proudu, p enos a výroba elektrické energie, elektromagnetický oscilátor, vznik elektromagnetického vln ní, anténa Geometrická optika, optické zobrazování - Ší ení sv tla, d je na rozhraní dvou prost edí, index lomu, rovinné a kulové zrcadlo, tenká o ka, zobrazovací rovnice, oko a jeho vady, optické p ístroje Vlnová optika, elektromagnetické vln ní - Vlnové vlastnosti sv tla, interference sv tla, ohyb sv tla na optické m ížce, polarizace sv tla, spektrum elektromagnetického vln ní, emisní a absorp ní spektra látek Základní poznatky atomové fyziky - Složení atomu, elementární ástice, elektronová konfigurace, složení jádra, jaderné reakce, radioaktivita, rozpadový zákon, zá ení emitovaná atomy Základní poznatky kvantové fyziky a relativistické fyziky - Teorie tepelného zá ení, fotoefekt, základy kvantové mechaniky, kvantování energie, d je sou asné a soumístné, dilatace asu, kontrakce délek, relativistické skládání rychlostí, vztah mezi hmotností a energií


Používané prost edky jsou textové i grafické stránky, PowerPointové prezentace, webové stránky, testy, diskusní fóra a ankety.

Napomáhá utvá et a rozvíjet klí ové kompetence d ležité pro osvojení základ všeobecného vzd lání v oblasti fyziky, rozvíjí kompetence k u ení, kompetence k ešení problém , kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence pracovní. Poskytuje snadno p ehledné a jednoduše dostupné informace sloužící k dobré orientaci v tématu a ke kvalitnímu zvládání u iva. Nabízí studijní materiály v r zných formách sloužící k práci ve vyu ování i k vlastnímu studiu. Pomáhá hlubšímu pochopení probírané problematiky, seznámení se s zákonitostmi spadající do této oblasti, rozvíjení logického myšlení a práci s informacemi. Díky využití ICT rozvíjí práce v kurzu po íta ovou gramotnost a umož uje další vzd lání v informa ních a komunika ních technologiích.

Charakteristika kurzu:

Fy_sem

Všechny kurzy ...


Kategorie kurz


Správa


Prove

Prohledat fóra

Fóra Studijní materiály

innosti

Ú astníci

Osoby

Gymnázium

2

1

P epnout roli na...

ÁST (školní maturita) - ešení úloh, prezentace tématu, pokusy

Ukázkové zadání úloh

Úlohy k procvi ování

Otázky k tématu

02 - DYNAMIKA - p ehled tématu a vzorce

Mechanika - dynamika hmotného bodu



Otázky k tématu

01 - KINEMATIKA - p ehled tématu a vzorce

Mechanika - kinematika hmotného bodu

Použité zdroje

www.converter.cz - Tabulky, P evody jednotek apod.

Základní jednotky, p edpony, p evody jednotek

Odmaturuj z fyziky (vynikající p ehled celého u ivo st edoškolské fyziky) Fyzika v kostce (p ehled podobný první knize, ale ne tak zda ilý) vlastní poznámky

DOPORU ENÁ LITERATURA:

Maturitní témata - p ehled s popisem

Maturitní témata - p ehled

- SPOLE NÁ ÁST (státní maturita) - písemný test ve dvou možnostech úrovní - více na www.novamaturita.cz.

- PROFILOVÁ

MATURITA:





Poslední novinky



Zam te se nejd íve na teoretické pochopení základních bod každého tématu v návaznosti na využití vzorc v po etních úlohách. Neustále m jte na pam ti, pro daný vztah funguje tak, jak funguje, že výsledky uvádíme na "vhodný" po et platných cifer a že výsledek musí odpovídat realit ( ádový odhad výsledku).

Kurz obsahuje materiály ke všem maturitním témat m z fyziky, tedy ke všem fyzikálním kapitolám probíraným b hem studia. Témata obsahují podrobn zpracovanou teoretickou ást obsahující všechny pot ebné vztahy, na ni navazují otázky, které by m l student seznámený s tématem um t zodpov d t, následují procvi ovací p íklady s výsledky a na záv r je vytvo en test na nejd ležit jší úlohy z daného oboru.

Novinky

Fyzikální seminá

Osnova témat

Fyzika - maturitní seminá

9

8

7

6

5

4

3



Otázky k tématu

09 - MECHANICKÉ VLN NÍ - p ehled tématu a vzorce

Mechanické vln ní a akustika



Otázky k tématu

08 - MECHANICKÉ KMITÁNÍ - p ehled tématu a vzorce

Kmitavý pohyb hmotného bodu



Otázky k tématu

07 - MECHANIKA KAPALIN A PLYN - p ehled tématu a vzorce

Mechanika kapalin a plyn



Otázky k tématu

06 - MECHANIKA TUHÉHO T LESA - p ehled tématu a vzorce

Mechanika tuhého t lesa



Otázky k tématu

05 - GRAVITA NÍ POLE - p ehled tématu a vzorce

Gravita ní pole


Úlohy k provi ování

Otázky k tématu

04 - MECHANICKÁ PRÁCE A ENERGIE, VÝKON - P ehled tématu a vzorce

Mechanická práce a energie, výkon



Otázky k tématu

03 - POHYB PO KRUŽNICI - P ehled tématu a vzorce

Pohyb po kružnici z hlediska kinematiky i dynamiky

17

16

15

14

13

12

11

10

17 - ELEKTRICKÝ PROUD V KAPALINÁCH A PLYNECH - p ehled tématu a vzorce

Elektrický proud v kapalinách a plynech

Ukázkové zadání

Otázky k tématu

16 - ELEKTRICKÝ PROUD V KOVECH A POLOVODI ÍCH - p ehled tématu a vzorc

Elektrický proud v kovech a polovodi ích

Ukázkové zadání

Otázky k tématu

15 - ELEKTROSTATICKÉ POLE - p ehled tématu a vzorc

Elektrostatické pole

Ukázkové zadání


Otázky k tématu

14 - ZM NY SKUPENSTVÍ - p ehled tématu a vzorce

Zm ny skupenství

Ukázkové zadání


Otázky k tématu

13 - STRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN - p ehled tématu a vzorce

Struktura a vlastnosti kapalin

Ukázkové zadání


Otázky k tématu

12 - STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK - p ehled tématu a vzorce

Struktura a vlastnosti pevných látek



Otázky k tématu

11 - D JE S IDEÁLNÍM PLYNEM, STAVOVÁ ROVNICE - p ehled tématu a vzorce

D je s ideálním plynem, stavová rovnice, tepelné stroje



Otázky k tématu

10 - KINETICKÁ TEORIE, TEPLO, TEPLOTA - p ehled tématu a vzorce

Kinetická teorie, vnit ní energie, teplo a teplota

25

24

23

22

21

20

19

18

Základní poznatky kvantové fyziky a relativistické fyziky

Ukázkové zadání


Otázky k tématu

24 - ZÁKLADNÍ POZNATKY ATOMOVÉ FYZIKY - p ehled tématu a vzorce

Základní poznatky atomové fyziky

Ukázkové zadání


Otázky k tématu

23 - VLNOVÁ OPTIKA - P ehled tématu a vzorce

Vlnová optika, elektromagnetické vln ní

Ukázkové zadání


Otázky k tématu

22 - GEOMETRICKÁ OPTIKA - P ehled tématu a vzorce

Geometrická optika, optické zobrazování

Ukázkové zadání

Otázky k tématu

21 - ST ÍDAVÝ PROUD - p ehled tématu a vzorce

St ídavý proud, elektromagnetický oscilátor

Ukázkové zadání

Otázky k tématu

20 - NESTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE - p ehled tématu a vzorce

Nestacionární magnetické pole

Ukázkové zadání

Otázky k tématu

19 - STACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE - p ehled tématu a vzorce

Stacionární magnetické pole

Ukázkové zadání

Otázky k tématu

18 - ELEKTRICKÉ OBVODY, OHM V ZÁKON - p ehled tématu a vzorce

Elektrické obvody, Ohm v zákon

Ukázkové zadání

Otázky k tématu

Ukázkové zadání


Otázky k tématu

25 - KVANTOVÁ FYZIKA - p ehled tématu a vzorce

Titulní stránka


25 - SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY - p ehled tématu a vzorce


Kurz obsahuje následující kapitoly: Úvod do optiky, odraz a lom – vlastnosti sv tla, ší ení sv tla, d je na rozhraní dvou prost edí, index lomu, Snell v zákon lomu, zákon odrazu, disperze sv tla, totální odraz, dvojlom Optické zobrazování - rovinné a kulové zrcadlo, tenká o ka, zobrazovací rovnice, vady o ek, oko a jeho vady, objektivní a subjektivní optické p ístroje

E-learningový kurz Fyzika - Optika je ur en student m tvrtého ro níku ty letého studijního cyklu a posledního ro níku šestiletého gymnázia. Kurz je možné využití i pro záv re ný ro ník osmiletého studijního cyklu. Dále je ur en t m student m, kte í maturují z fyziky. Nápl kurzu pokrývá celou problematiku u iva probíraného na gymnáziu v rámci tématu optika podle RVP a toto dále rozši uje. Kurz zahrnuje oblasti paprskové a vlnové optiky, elektromagnetického zá ení a atmosférické optiky. Díky velkému množství dopl ujících informací slouží kurz k rozší ení probírané látky a zájemc m nabízí další materiály. Kurz umož uje samostatnou práci student p es interaktivní rozhraní z domu i ze školy, podporuje p ípravu student do výuky, umož uje ov ování klí ových znalostí a dovedností, obecn napomáhá k utvá ení a postupnému rozvíjení klí ových kompetencí vedoucích k získání základ všeobecného vzd lání. Kurz napomáhá p ímé výuce za využití multimediálních prost edk a tím dopl uje jakoukoliv u ebnici užívanou ve výuce zpracovávající požadovanou problematiku. Kurz je koncipován jako interaktivní, proto se obsah kurzu v pr b hu jeho používání m ní, dopl uje a upravuje podle aktuálních požadavk .


Fyzika – Optika




Název kurzu

Název p íjemce





Struktura zpracování všech témat (s výjimkou posledního) je stejná. Každé téma obsahuje detailn zpracovanou teoretickou ást, p íklady k procvi ování, interaktivní test a odkazy na webové zdroje. V teoretické ásti najde uživatel veškeré teoretické znalosti, zákony, schémata a ná rtky, obrázky a vyvození vztah ve form výukových prezentací. P íklady k procvi ování obsahují úlohy pokrývající celé probírané téma a toto p ípadn ješt dále rozši uje. Interaktivní test je koncipován jednak jako procvi ovací, b hem jehož ešení se uživatel pr b žn testuje v již získaných znalostech, a jednak jako záv re ný, jehož ešení je možné pouze jednou a je asov omezeno. Téma je pak dopln né o odkazy na zajímavé internetové zdroje, nap . na animace a videa, ešené úlohy nebo rozši ující faktické informace.

Vlnová optika - vlnové vlastnosti sv tla, interference sv tla, ohyb sv tla na optické m ížce (difrakce), polarizace sv tla Teorie elektromagnetického zá ení - spektrum elektromagnetického vln ní, absolutn erné t leso, Wien v posunovací zákon, Stefan v-Boltzmann v zákon, Planck v vyza ovací zákon, emisní a absorp ní spektra látek, fotometrické veli iny (svítivost, sv telný tok, osv tlení) Atmosférická optika – optické jevy pozorovatelné v atmosfé e (halové jevy, duha, fata morgána, soumrakové jevy, stínové jevy, atmosférický rozptyl, ohyb a lom, atmosférické výboje) Shrnutí – nám ty na referát a popis jeho zpracování a prezentace

Fy_Opt

Všechny kurzy ...


Kategorie kurz


Správa


Prove

Prohledat fóra

Fóra Knihy Studijní materiály Testy

innosti

Ú astníci

Osoby

Gymnázium

Fyzika - Optika

2

1

Hlavními body tohoto kurzu jsou základy paprskové optiky a optického zobrazování, základy vlnové optiky a na záv r teorie elektromagnetických vln. Najdete zde ale i další zajímavé materiály související s tématem optiky.

Optika je jednou z nejzajímav jších oblastí fyziky. Jde o v du, která popisuje a vysv tluje spoustu jev , se kterými se každodenn setkáváme a které bereme naprosto p irozen , aniž bychom ale znali jejich podstatu. Navíc se v optice seznámíme s dalšími vlastnostmi sv tla a sv telnými jevy, které nám byly doposud skryty a které nám otev ou zcela jiný pohled na celou problematiku.

Jak nalézt obraz p i zobrazování zrcadly? (ppt)

Prezentace k zobrazování zrcadly - upraveno pro tisk (PDF)

Prezentace k zobrazování zrcadly (PDF)

Ve druhé kapitole se budeme v novat optickému zobrazování, tzn. hledání obraz vytvo ených zrcadly a seznámíme s funkcí oka po fyziologické stránce a základními subjektivními a objektivními optickými p ístroji.

Optické zobrazování

JAVA aplet - totální odraz

JAVA aplet - odraz a lom podle Huygensova principu

JAVA aplet - míchání barev

JAVA aplet - Odraz a lom sv tla na rozhraní

*** Test - 30 testových úloh na teorii z této kapitoly

*** Test - procvi ovací (teorie)

Prezentace k této kapitole - upraveno pro tisk (PDF)

Prezentace k této kapitole (PDF)

o kami. Na záv r se

V první kapitole se seznámíme se základními vlastnostmi sv tla a prost edí, ve kterých se sv tlo ší í. Budeme se zabývat sv telnými paprsky ší ícími se p ímo a e a zm nou jejich chodu p i zm nách prost edí.

Úvod, odraz a lom

Použité zdroje

Novinky

Osnova témat

P epnout roli na...






4

3

Teorie el.-magn. zá ení, spektra - upraveno pro tisk (PDF)

Teorie elektromagnetického zá ení, spektra (PDF)

TEORIE EL.-MAGN. ZÁ ENÍ, SPEKTRA - prezentace (ppt)

Fotometrické veli iny - upraveno pro tisk (PDF)

Fotometrické veli iny (PDF)

FOTOMETRICKÉ VELI INY - prezentace (ppt)

Elektromagnetické zá ení (PDF)

ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁ ENÍ - prezentace (ppt)

Poslední kapitola se zabývá obecnými vlastnostmi elektromagnetického zá ení. I když jeho popis neni nejjednodušší, nedokázali bychom si v dnešní dob sv j život bez elektromagnetických jev p edstavit. Historickým výkladem si p iblížíme objevy v oblasti elektromagnetizmu.

Teorie elektromagnetického zá ení

JAVA aplet - polarizace (polaroidy)

JAVA aplet - difrakce na št rbin

JAVA aplet - interference na dvojšt rbin (difrakce)



--- Úlohy k procvi ování

Prezentace - interference, difrakce, polarizace - upraveno pro tisk (PDF)

Prezentace - interference, difrakce, polarizace (PDF)

T etí kapitola odhalí v tšin z vás skryté vlastnosti sv tla jako elektromagnetického vln ní. Poznáme jevy, které ob as i sami v reálném sv t pozorujeme, a vystv tlíme si jejich fyzikální podstatu.

Vlnová optika

JAVA aplet - zobrazení o kami a zrcadlem

JAVA aplet - optická lavice ( o ky)

JAVA aplet - princip Keplerova dalekohledu

JAVA aplet - zobrazení spojnou o kou

Optické p ístroje - upraveno pro tisk (pdf)

Optické p ístroje (pdf)

Oko a teorie vid ní (+ optické klamy) PDF (upraveno pro tisk)

Laboratorní práce - ur ení ohniskové vzdálenosti lupy



Jak nalézt obraz p i zobrazování o kami? (PPT)

Prezentace k zobrazování o kami - upraveno pro tisk (PDF)

Prezentace k zobrazování o kami (PDF)

6

5

Halové jevy

Titulní stránka


Zrakem p ijímáme ve srovnání s ostatními smysly nejv tší množství informací o okolním sv t ... optika je tudíž jednou z neužite n jších popisných v d v bec.

JAVA aplet - Fermat v princip (nejkratší dráha sv tla)

*** Test - procvi ovací - ze všech kapitol optiky

Nám ty na referáty z optiky

Shrnutí

"Vesmírná optika"

Atmosférické výboje

Atmosférický rozptyl, ohyb a lom

Stínové jevy

Soumrakové jevy

Duha

Fata morgána

Jedná se o skupinu p írodních úkaz , jež m žeme pozorovat v atmosfé e (na modré obloze, v mracích, v okolí Slunce apod.), a to bez n jakých speciálních pom cek, tedy pouhým okem. Velká ást t chto fyzikálních jev spadá do oblasti optiky, zajímá se o n i meteorologie a nejsou bohužel v tšinou mezi širokou ve ejností p íliš známy. Ani fyzika samotná se jimi blíže nezabývá. Potom i takové z ejmé jevy, mezi které pat í nap íklad duha, není schopen b žný lov k vysv tlit. Pro dobré pochopení vzniku jednotlivých jev je nutné správn zvládat pojmy jako lom, odraz, rozptyl a absorpce sv tla. V d ív jších dobách, kdy si lidé nedokázali jejich vznik vysv tlit, byly tyto úkazy pokládány za nadp irozené a byly jim p isuzovány nejr zn jší negativní zásluhy. Na obrázku vlevo je vyobrazení malého hala a parhélií z roku 1583 z Norimberku.

Atmosférická optika

JAVA aplet - spektrum el.-magn. zá ení

JAVA aplet - Elektromagnetická vlna



El.-magn. zá ení a fotometrie - úlohy


Kurz obsahuje následující kapitoly: Laboratorní práce – zpracování elaborátu fyzikálního m ení, protokoly k laboratorním úlohám, nám ty na referát a popis jejich zpracování a prezentace Elektrostatika – elektrický náboj, Coulomb v zákon, popis elektrického pole, elektrické vlastnosti prost edí, potenciál a nap tí, kapacita, kondenzátory a jejich zapojování

E-learningový kurz Fyzika – elekt ina a magnetismus je ur en student m t etího ro níku ty letého cyklu a kvint šestiletého gymnázia. Kurz mohou využít i studenti, kte í maturují z fyziky. Nápl kurzu pokrývá celou problematiku u iva probíraného na gymnáziu v rámci tématu elekt ina a magnetismus podle RVP a toto dále rozši uje. Kurz zahrnuje oblasti elektrostatiky, elektrického proudu v kovech, polovodi ích, kapalinách i plynech, stacionárního i nestacionárního magnetického pole, výroby elektrického proudu, elektromagnetického oscilátoru a elektromagnetického vln ní. Díky velkému množství dopl ujících informací slouží kurz k rozší ení probírané látky a zájemc m nabízí další materiály. Kurz umož uje samostatnou práci student p es interaktivní rozhraní z domu i ze školy, podporuje p ípravu student do výuky, umož uje ov ování klí ových znalostí a dovedností, obecn napomáhá k utvá ení a postupnému rozvíjení klí ových kompetencí vedoucích k získání základ všeobecného vzd lání. Kurz napomáhá p ímé výuce za využití multimediálních prost edk a tím dopl uje jakoukoliv u ebnici užívanou ve výuce zpracovávající požadovanou problematiku. Kurz je koncipován jako interaktivní, proto se obsah kurzu v pr b hu jeho používání m ní, dopl uje a upravuje podle aktuálních požadavk .

Mgr. Miroslav Tesa Fyzika 3. ro ník, kvinta

Fyzika – elekt ina a magnetismus




Název kurzu

Název p íjemce





Struktura zpracování všech témat je stejná. Každé téma obsahuje detailn zpracovanou teoretickou ást, p íklady k procvi ování, problémové úlohy, interaktivní test a odkazy na webové zdroje. V teoretické ásti najde uživatel veškeré teoretické znalosti, zákony, schémata a ná rtky, obrázky a vyvození vztah ve form výukových prezentací. P íklady k procvi ování obsahují úlohy pokrývající celé probírané téma a toto p ípadn ješt dále rozši uje. Problémové úlohy p edstavují takové úlohy, jejichž ešení je náro n jší, pop . vyžaduje dopl ující znalosti. Za vy ešení t chto úloh mohou být studenti odm n ni body za spln ní nepovinné aktivity. Interaktivní test je koncipován jednak jako procvi ovací, b hem jehož ešení se uživatel pr b žn testuje v již získaných znalostech, a jednak jako záv re ný, jehož ešení je možné pouze jednou a je asov omezeno. Téma je pak dopln né o odkazy na zajímavé internetové zdroje, nap . na animace a videa, ešené úlohy nebo rozši ující faktické informace.

Elektrický proud – Elektrický proud v kovech (stejnosm rný el. proud, odpor, teplotní závislost odporu, Ohm v zákon, rezistory a jejich zapojování, jednoduché a rozv tvené obvody, Kirchhoffovy zákony), Elektrický proud v polovodi ích (vlastnosti polovodi , vlastní a nevlastní polovodi e, PN p echod, polovodi ová dioda), Elektrický proud v kapalinách (elektrolýza, chemické zdroje el. energie), Elektrický proud v plynech (samostatné a nesamostatné výboje v plynech, jiskra, korona, obloukový a doutnavý výboj) Stacionární magnetické pole – zdroje stacion. magn. pole a jeho popis, magnetická indukce, magn. vlastnosti látek, silové interakce magn. polí, Ampérovo pravidlo, Flemingovo pravidlo, cívka Nestacionární magnetické pole – zdroje nestacion. magn. pole a jeho popis, magnetický induk ní tok, elektromagnetická indukce, vlastní indukce cívky, Lenz v zákon, transformátor, generátor st ídavého nap tí, výroba st ídavého proudu, energetika) Elektromagnetický oscilátor, elektromagnetické vln ní – popis elektromagnetického kmitání, vznik a ší ení elektromagnetických vln, spektrum elektromagnetického vln ní a vlastnosti jednotlivých druh , gama zá ení, RTG, sv tlo, UV, IR, mikrovlny, radiové vlny)

Všechny kurzy ...


Kategorie kurz


Správa


Prove

Prohledat fóra

1

Elekt ina a magnetismus

Jak má vypadat referát?

Referáty - nám ty

Induk nost cívky

Ú innost transformátoru

Popis experiment k tématu magnetismus

Ú innost rychlovarné konvice

Galvanický lánek

VA charakteristika diody

Kirchhoffovy zákony

Zat žovací charakteristika zdroje

Odpor rezistor

VA charakteristika rezistoru a žárovky

M ení elektrických veli in v etn ur ení chyb m ení

Kalorimetrie

M ení délky

Bezpe nost práce s elektrickým proudem - prezentace (PDF)

*** Jak má vypadat vypracovaný elaborát fyzikálního praktika?

Laboratorní práce - elaboráty

P ehled zdroj

P ehled elektrotechnických zna ek sou ástek

Chcete-li používat "p ehled vztah " p i velkém testu, nic do n j nevpisujte. Vlastní seznam vzorc není povolen! Použít m žete jen tento bez vlastních poznámek!

P ehled vztah - elekt ina a magnetismus

Celý t etí rok st edoškolského kurzu fyziky je v nován tématu elekt iny a magnetizmu, což jsou kapitoly tak t sn provázané, že na konci ro níku dosp jeme k jejich jakési jednotné teorii - elektromagnetizmu. Nebýt jí, nem žeme dnes volat mobilním telefonem, poslouchat rádio, sledovat televizi, oh ívat jídlo v mikrovlnné troub apod. Správn pochopit tyto jevy a um t s nimi teoreticky pracovat není nic jednoduchého, ale my se o to p esto pokusíme. U ivo doplníme asi deseti laboratorními úlohami, jejichž absolvování je povinné!

Novinky

Osnova témat

Fyzika_elektromag


innosti

Ú astníci

Osoby

Gymnázium

Fyzika - elekt ina a magnetismus P epnout roli na...


Poslední novinky



3

2

Elektrický proud v plynech:

YouTube video - Elektrolýza NaCl - vylu ování Na na katod a vznik plynného Cl na anod

YouTube video - Pitva r zných lánk

Sekundární lánky - akumulátory

Primární lánky - galvanické lánky

YouTube video - princip galvanických lánk

Elektrický proud v kapalinách - prezentace (PDF)

Elektrický proud v kapalinách:

YouTube - video - Zesilovací funkce tranzistoru (eng)

YouTube video - PN p echod (eng)

YouTube video - Dioda (eng)

Elektrický proud v polovodi ích - prezentace (PDF)

Elektrický proud v polovodi ích:

*** Test - povinný/bodovaný - El. proud v kovech

*** Test - procvi ovací - Elektrický proud v kovech

Kirchhoffovy zákony - ešená úloha

Kirchhoffovy zákony - ešený p íklad + java aplety

Elektrický proud, obvody - úlohy k procvi ování

Osnova teorie ke zkoušení

Elektrický proud v kovech - prezentace (PDF)

Elektrický proud v kovech:

V této kapitole si popíšeme uspo ádaný pohyb volných ástic s nábojem v r zných prost edích, od vedení elektrického proudu v kovech, p es vodivost polovodi a elektrolyt až po výboje v plynech. Ukážeme si základní zákonitosti, zavedeme nové veli iny, ukážeme si možná využití a naopak nevýhody vedení elektrického proudu v daných látkách.

ELEKTRICKÝ PROUD (stejnosm rný) v kovech, polovodi ích, kapalinách a plynech

YouTube video - elektrostatika "ve vlasech"

Youtube video - pokus s bleskem, který uhodí do auta

*** Test - procvi ovací - Elektrostatika

Problémové úlohy

Elektrostatické pole - úlohy k procvi ování - výsledky

Elektrostatika - úlohy k procvi ování

Osnova teorie ke zkoušení

Elektrostatika - prezentace (PDF)

Elektrostatika je historicky nejstarším odv tvím v tématu elektromagnetismu. Základní poznatky o zelektrování t les pocházejí již ze starov ku, a koliv jejich d kladn jší popis a fyzikální interpretace jsou mnohem mladší. I když byl samotný elektron objeven až na p elomu 19. a 20. stol., pocházejí první zákony již ze 17. a 18. století. V elektrostatice popíšeme n kolika zp soby elektrostatické pole kolem nabitých objekt , seznámíme se s Coulombovými objevy a ukážeme si n která možná využití akumulování náboje.

ELEKTROSTATICKÉ POLE

5

4

ástice v magnetickém poli

*** Test - procvi ovací - Nestacionární magnetické pole

usm r ova e - prezentace (PDF)

stejnosm rný elektromotor - animovaná prezentace

elektromotory - prezentace (PDF)

Problémové úlohy

Nestac. magn. pole - úlohy k procvi ování

Elektrárny - prezentace (PDF)

Výroba elektrické energie - prezentace (PDF)

St ídavý proud - prezentace (PDF)

Nestacionární magnetické pole - prezentace (PDF)

asov prom nné magnetické pole je vyvrcholením a pravd podobn nejst žejn jším oborem v celém tématu elektromagnetismu. Seznámíme se podrobným zp sobem s Faradayovým zákonem elektromagnetické indukce, popíšeme základní principy výroby elektrické energie a na záv r se budeme zabývat jednotlivými druhy elektráren, energetikou a rozvodem el. energie.

NESTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE, ST ÍDAVÝ PROUD

YouTube video - Ovlivn ní letu elektron v TV obrazovce magentem

YouTube video -

YouTube video - Ferokapalina 2

YouTube video - Ferokapalina

*** Test - procvi ovací - Stacionární magnetické pole

Problémové úlohy

Stacionární magn. pole - úlohy k procvi ování - VÝSLEDKY

Stacionární magn. pole - úlohy k procvi ování

Zvírata a magnetické pole

Magnetické pole - pravidla, obrázky, bonusy

Magnetické pole Zeme

Srovnání magnetického a elektrického pole

Stacionární magnetické pole - prezentace (PDF)

První kapitola zabývající magnetickým polem se bude zabývat polem stacionárním, tedy v ase neprom nným. Ukážeme si zdroje magn. pole, možnosti popisu magn. pole, zavedeme nové veli iny a vztahy mezi nimi. Nejd ležitejším bodem celého tématu je provázání ásti elekt iny a magnetismu v jeden celek - elektromagnetismus.

STACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE

*** Test - 10 testových úloh - El. proud v polovodi ích, kapalinách a plynech - povinný!!

*** Test - procvi ovací - El. proud v polovodi ích/kapalinách/plynech

YouTube video - obloukový výboj

YouTube video - doutnavé výboje v r zných z ed ných plynech

YouTube video - doutnavý výboj

Blesk

Elektrický proud v plynech - prezentace (PDF)

6

*** Test - souhrnný ze všech kapitol

Titulní stránka


ástice v magnetickém a elektrickém poli, hmotnostní spektrograf, magnetická o ka

YouTube video - Mikrovlny a radiové vlny (eng)

YouTube video -

YouTube video - Elektromagnetická vlna

*** Test - procvi ovací - Elektromagnetické kmitání a vln ní

Problémové úlohy

Elektromagnetický oscilátor a vln ní - úlohy k procvi ování

Spektrum el.-magn. vln ní - prezentace (PDF)

El.-magn. oscilátor a vln ní - prezentace (PDF)

Poslední kapitola v tématu elektromagnetismu se zabývá elektrickou a magnetickou energií a jejich vzájemnými p em nami v elektromagnetickém oscilátoru. Vytvo íme jednoduchou anténu a popíšeme p enos elektromagnetických vln prostorem. Ukážeme si základní vlastnosti vysíla e a p ijíma e a seznámíme se s vlastnostmi elektromagnetických vln, které využíváme i p i p enosu signálu.

ELEKTROMAGNETICKÝ OSCILÁTOR / ELEKTROMAGNETICKÉ VLN NÍ

*** Test - souhrnný/povinný/bodovaný - Stacionární a nestacionární magnetické pole

Shrnutí:

YouTube video - Stejnosm rný elektromotor

YouTube video - M stkový usm r ova

YouTube video - výboj p i vypínání VVN (345 kV)

YouTube video - výboj p i vypínaní VVN


Kurz je rozd lený do kapitol tématicky je nejv tší ást v novaná bezobratlým živo ich m. Dopln na je studijními materiály z oblasti vir , prokaryotických organizm a obecné biologie. První kapitola Viry, obsahuje informace o nebun ných organizmech. U ivo je sestaveno do prezentace, názorných obrázk a pracovních list . Podobn i druhá kapitola Prokaryota obsahuje prezentaci, obrázky a pracovní listy.

E – learningový kurz Biologie – tercie a 1. ro ník je ur en pro uvedené ro níky a starší studenty, kte í z p edm tu maturují a cht jí si zopakovat u ivo. Obsahem kurzu je ást u iva uvedených ro ník a to v souladu s Rámcovým vzd lávacím programem pro gymnaziální vzd lávání a školním vzd lávacím programem – zoologie, n které kapitoly obecné biologie a ást mikrobiologie. P edkládané materiály je t eba chápat jako u ivo, které dopl uje vzd lávací proces b hem vyu ovacích hodin. N které prvky kurzu umož ují p ímou výuku ve vyu ovacích hodinách prost ednictvím dataprojektoru i samostatnou p ípravu student mimo vyu ovací hodiny. P ímé využití v hodinách je možné za p edpokladu p ipojení na internet. Kurz napomáhá utvá et a postupn rozvíjet klí ové kompetence, které vedou k získání základ všeobecného vzd lání. Níže uvedená charakteristika kurzu je jeho sou asnou podobou, kurz je ovšem interaktivní, lze ho dle pot eb aktuáln m nit i upravovat. P edpokládá se spíše jeho rozší ení o další materiály.

Mgr. Ivana ernošková Biologie Tercie, 1. ro ník

Biologie – tercie a 1. ro ník




Název kurzu

Název p íjemce



Používané formy jsou textové, grafické a obrazové dokumenty, PowerPointové prezentace.

Charakteristika kurzu: napomáhá rozvíjet soubor klí ových kompetencí, které jsou d ležité pro osvojení základ všeobecného vzd lání v oblasti biologie rozvíjí p edevším kompetence k u ení, kompetence k ešení problém a kompetence pracovní ale i kompetence komunikativní, sociální a personální poskytuje p ehledné a snadno dostupné informace z uvedené oblasti biologie, užite né internetové odkazy týkající se vybraného u iva, které vedou k úsp šnému studiu v doporu ené literatu e student m poskytuje p ehled o nejnov jších publikacích ve zvoleném oboru napomáhá k hlubšímu poznání zákonitostí p írodních proces , ukazuje užite nost p írodov dných poznatk v praxi podn cuje studenty k tvo ivému myšlení, logickému uvažování a k ešení problém rozvíjí práci s moderními informa ními technologiemi upev uje spolupráci s u itelem i spolupráci mezi spolužáky motivuje studenty díky nové, velmi názorné i zábavné výukové metod

Kapitola Zoologie je roz len na do n kolika podkapitol. V úvodu jsou v prezentaci informace o živo išné bu ce a k tématu i n kolik pracovních list a pokra uje obecná biologie s u ivem k rozmnožování eukaryotické bu ky (mitóza, meióza). Studijní materiály v kapitole Zoologie vychází p edevším z u ebnice pro st ední školy – Papá ek, M., Mat nová, V., Mat na, J., Soldán, T.: Zoologie, proto systematické len ní živo ich odpovídá systému, který je používán v této u ebnici. Z toho d vodu jsou také na za átku uvedeni prvoci, p estože jsou v sou asné dob vy len ni do samostatné íše. Následující podkapitoly prezentují vybrané nejd ležit jší kmeny bezobratlých. u ivo je zpracováno v obrazových a textových prezentacích, v pracovních listech a textových dokumentech. Kurz poskytuje student m p ímo se podílet na obsahu i formách vybraného u iva, která jsou do kurzu vkládána pro následné studium. Jsou v n m uvedeny nejlepší studentské práce, které studenti p ímo b hem vyu ování prezentovali svým spolužák m. Po d kladném rozboru vlastní práci i p ednesu a p ípadných úpravách byly do obsahu kurzu za azeny. Tyto studentské bloky jsou užite ným studijním materiálem a také zárove inspirací a motivací pro ostatní studenty v další jejich tvorb .

Bi_tercie

Všechny kurzy ...


Kategorie kurz


Správa


Prove

Prohledat fóra


innosti

Ú astníci

Osoby

Gymnázium

NÉ ORGANIZMY

Novinky

MEIÓZA - text

MITÓZA - text

MEIÓZA - pracovní list

MITÓZA - pracovní list

MEIÓZA - prezentace

MITÓZA - prezentace

ROZMNOŽOVÁNÍ (L. T ísková)

PRVOCI - potravní vztahy

PRVOCI (L. T ísková)

PRVOCI - JEDNOBUN

TYPY BUN K - pracovní list 2

TYPY BUN K - pracovní list 1

ŽIVO IŠNÁ BU KA (L. T ísková)

ZOOLOGIE

BAKTERIE - prezentace

PROKARYOTA

PÍSEMKA 2

PÍSEMKA 1 (pracovní list)

BAKTERIOFÁG

HIV-virus

VIRY - prezentace

VIRY

http://cs.wikipedia.org/wiki/Zv%C3%AD%C5%99ata

http://gymtri.trinec.org/

UŽITE NÉ INTERNETOVÉ ODKAZY:

Biologie pro tercii a 1. ro ník

Osnova témat

Biologie - tercie a 1. ro ník P epnout roli na...

Nedávná innost



Poslední novinky



7

6

5

4

3

2

1

ád: VŠEKAZI

ád: ŠVÁBI, ád: ŠKVO I

ád: VÁŽKY

ád: VÁŽKY

ád: VÁŽKY

ád: JEPICE

(HEMIMETABOLA = HMYZ S PROM NOU NEDOKONALOU)

podt ída: K ÍDLATÍ (Pterygota)

ád: ŠUPINUŠKY

podt ída: BEZK ÍDLÍ (Apterygota)

HMYZ - pracovní listy

t ída: HMYZ (Insecta)

písemné zkoušení . 1

ukázka samostatné práce

INFORMACE K SAMOSTATNÉ PRÁCI

systém lenovc (zjednodušen )

kmen: LENOVCI

HLAVONOŽCI - prezentace (Petr Ne as)

M KKÝŠI - prezentace

kmen: M KKÝŠI

KROUŽKOVCI - prezentace

kmen: KROUŽKOVCI

HLÍSTI - prezentace

kmen: HLÍSTI

PLOŠT NCI - prezentace

kmen: PLOŠT NCI

POZNÁVA KA - živo išné houby, žahavci

ŽAHAVCI - prezentace (L. T ísková)

kmen: ŽAHAVCI

ŽIVO IŠNÉ HOUBY - prezentace (L.T ísková)

ŽIVO IŠNÉ HOUBY (prezentace - J. P ichystal, A. Lusková)

kmen: ŽIVO IŠNÉ HOUBY

9

8

Zdroje pro tento kurz

FYLOGENEZE BEZOBRATLÝCH

OSTNOKOŽCI -prezentace

kmen: OSTNOKOŽCI

pracovní list - holometabola (poznáva ka)

pracovní list - hemimetabola (poznáva ka)

POZNÁVA KA - holometabola

POZNÁVA KA - hemimetabola

ád: MOTÝLI

ád: MOTÝLI

ád: MOTÝLI

ád: MOTÝLI

ád: CHROSTÍCI

ád: BLECHY

ád: DVOUK ÍDLÍ

ád: BROUCI

ád: BROUCI

ád: BROUCI

ád: BROUCI

ád: BROUCI

ád: BLANOK ÍDLÍ

ád: BLANOK ÍDLÍ

ád: BLANOK ÍDLÍ

ád: BLANOK ÍDLÍ

ád: BLANOK ÍDLÍ

ád: BLANOK ÍDLÍ

ád: SÍ OK ÍDLÍ

ád: SÍ OK ÍDLÍ

Titulní stránka


(HOLOMETABOLA = HMYZ S PROM NOU DOKONALOU)

ád: PLOŠTICE

ád: PLOŠTICE

ád: PLOŠTICE

ád: PLOŠTICE

ád: STEJNOK ÍDLÍ

ád: STEJNOK ÍDLÍ

ád: ROVNOK ÍDLÍ

ád: ROVNOK ÍDLÍ

ád: STRAŠILKY

ád: KUDLANKY


Student m, kte í up ednost ují studium z u ebnice, jsou zde k dispozici seznamy klí ových pojm za jednotlivé kapitoly. Látka je dále student m p iblížena celou adou obrázk (nap . nádor plic, ovulace...) a animací (schéma krevního ob hu, angioplastika...).

Sou ástí kurzu jsou témata Op rná soustava, Pohybová soustava, T lní tekutiny, K že, Ob hová a mízní soustava, Dýchací soustava, Trávicí soustava, Vylu ovací soustava, Endokrinní soustava, Rozmnožování, Nervová soustava a téma v nované Smyslovým orgán m. Záv r celého kurzu tvo í Opakování u iva formou otázek.

Tento kurz je ur en zejména student m t etího ro níku ty letého gymnaziálního cyklu a jejich u itel m. Je pln využitelný i v odpovídajícím ro níku šestiletého studia. Kurz obsahuje studijní texty, soubory otázek pro opakování jednotlivých kapitol, interaktivní kvízy, animace d j v lidském t le, obrázky struktur lidského t la a projev r zných chorob, pracovní listy, hrací plánky a sady karti ek a schémata. Z tohoto d vodu je kurz vhodný nejen pro studenty, ale i pro u itele, kte í zde mohou nalézt podklady pro r zné aktivity. Dalším p ínosem kurzu je úspora náklad na kopírování pro školu a úspora asu d íve stráveného u kopírky pro u itele. Studenti si p edem ozna ené materiály tisknou a kopírují sami. N které aktivity lze provád t p ímo v elektronické verzi kurzu v rámci výuky. Další výhodou je, že absentující studenti mají snadný p ístup k materiál m z hodin, které zameškali. Studijní texty jsou inspirovány st edoškolskou u ebnicí biologie, ale n které kapitoly jsou vysv tleny s v tším ohledem na náro nost u iva pro studenty, jiné jsou redukované a p ípadn obohacené o nejnov jší poznatky.

Michaela Mí ková Biologie 3. ro ník, kvinta

Biologie lov ka MM




Název kurzu

Název p íjemce



Soubory otázek pro opakování slouží jak pro práci ve škole (samostatnou i skupinovou), tak i jako inspirace pro tvorbu test . Interaktivní kvízy mohou studenti využít individuáln p i své domácí p íprav . V odpov dích se jim zárove zobrazují poznámky k ešení a upozorn ní na možné p í iny chyb a zám ny. Kvízy lze ovšem využít i místo písemné práce a zapo ítat bodový zisk. Pracovní listy jsou velmi d ležitou sou ástí kurzu, která umož uje samostatnou innost student . Studenti se díky t mto materiál m m ní z pasivních poslucha na aktivní ú astníky výuky. Listy jsou koncipovány nejen jako sady otázek a úkol , ale také jako mentální mapy (bubliny pojm zachycující vztahy mezi nimi) a obrázky sloužící pro aplikaci znalostí a prokázání orientace v nau ené látce. Pro povzbuzení pozornosti student a odleh ení hodin jsou zde k dispozici podklady pro r zné ne-písemné aktivity zam ené na opakování u iva. Jedná se zejména o hrací plánky pro opakování jednotlivých témat a sady karti ek s rozli nými pojmy používané pro skládání do skupin dle p íbuznosti, azení do et zc podle souvislostí, skládání dvojic atd. P i dosavadním používání studenti hodnotili kurz jako p ínosný pr vodce p edm tem.

bio_3mm

Všechny kurzy ...


Kategorie kurz


Správa


Prove

Prohledat fóra


innosti

Ú astníci

Osoby

Gymnázium

Ob hová a mízní soustava Ob hová soustava - sylabus

8

Infarkt myokardu - text + obrázky, lokalizace bolesti, stent

Angioplastika - lé ba srdce - obrázky, animace

Krevní ob h - animace (atrium - sí , ventricle - komora, valves - chlopn )

Pr chod krve srdcem

Ob hová a mízní soustava - otázky pro opakování

Pracovní list pro výuku

K že K že, ízení t lesné teploty - sylabus

Pracovní listy pro výuku

T lní tekutiny, krev, obranný imunitní systém T lní tekutiny, krev, imunitní systém - sylabus


Pohybová soustava Pohybová soustava - sylabus


Op rná soustava Op rná soustava - sylabus

Marek Orko Vácha - Biologie (prezentace na r zná témata)

7

6

5

4

Zajímavé webové stránky Osel - biologický web

3

Typy bun k v lidském t le

Zajímavé knihy Tipy na tení

Používání kurzu Jak používat kurz

2

1

Novinky

Osnova témat

Biologie lov ka MM P epnout roli na...

Nedávná innost


22. pro., 18.14 Michaela Mí ková Vylu ovací soustava více... Starší témata ...

P idat nové téma...

Poslední novinky



asinkový epitel - obrázek: asinkové bu ka a bu ky produkující hlen

Porovnání normálního stavu a astmatu

Astma

Rakovina plic - obrázek

Dýchací soustava - otázky pro opakování

Dýchací soustava - shrnutí u iva

Dýchací soustava Dýchací soustava - sylabus

eská spole nost AIDS pomoc

Vnímání bolesti b hem nitrod ložního vývoje

Nitrod ložní vývoj dít te

Sexuáln p enosné choroby

Porovnání spolehlivosti anitkoncep ních metod

Antikoncepce

Spole nost pro plánování rodiny a sexuální výchovu (MUDr. Radim Uzel)

Vývoj plodu, t hotenství - otázky pro opakování

Vývoj embrya a plodu, t hotenství - shrnutí u iva

Ovula ní a menstrua ní cyklus - shrnutí u iva

13 Rozmnožování Rozmnožování - sylabus

CVI NÝ TEST 3: Endokrinní soustava - p i a te vhodné pojmy

CVI NÝ TEST 2: Endokrinní soustava - dopl te odpov

CVI NÝ TEST 1: Endokrinní soustava - zvolte 1 správnou odpov

Endokrinní soustava - karti ky - opakování na doma

Endokrinní soustava - otázky pro opakování

Endokrinní soustava - shrnutí u iva

Endokrinní soustava - opakování (bubliny) - vytisknout!

Endokrinní soustava - tabulka - vytisknout!

Endokrinní soustava - pracovní list - vytisknout!

12 Endokrinní soustava (soustava žláz s vnit ní sekrecí) Endokrinní soustava - sylabus

CVI NÝ TEST: Vylu ovací soustava - rozhodn te o pravdivosti tvrzení

Vylu ovací soustava - otázky pro opakování

11 Vylu ovací soustava Vylu ovací soustava - sylabus

Metabolismus - opakování na doma - dobrovolné

P vod potravin a jejich kvalita

Metabolismus - opakování - vytisknout!

Trávicí soustava - otázky pro opakování

Metabolismus - shrnutí

Trávicí soustava - shrnutí

10 Trávicí soustava Trávicí soustava a metabolismus - sylabus

9

Celkové opakování pravda/nepravda

Titulní stránka


16 Záv re né opakování u iva za celý školní rok Opakování endokrinní, vylu ovací a nervová soustava

Smyslové orgány - opakování na doma

Smyslové orgány - shrnutí u iva

15 Smyslové orgány Smyslové orgány - pracovní listy - vytisknout!

Nervová soustava - opakování (ano/ne)

Mozek - pracovní list - vytisknout!

Vznik a p enos nervového vzruchu - opakování - (ano/ne)

Vznik a p enos nervového vzruchu - opakování (hra)

Neuron, vznik a p enos nervového vzruchu - pracovní list - vytisknout!

14 Nervová soustava Klí ové pojmy

CVI NÝ TEST 1 - Ovula ní a menstrua ní cyklus, pravda/nepravda


Tento kurz je ur en student m nejvyššího ro níku a slouží jako pr vodce biologickým seminá em, který je zam en na p ípravu k maturit a na úsp šné zvládnutí p ijímacích zkoušek na vysokou školu. Z tohoto d vodu kurz obsahuje zejména p ehled u iva a modelové testy. Kapitoly zvané „Osnova“ obsahují souhrn u iva spadajícího do daného okruhu, ímž usnad ují student m orientaci v u ivu a p ípravu na zkoušení. Jedná se zde pouze o p ehled požadavk , nikoli o studijní text. Volba okruh vychází z maturitních témat z p edchozích let. V kurzu se setkáte s ástmi: Vznik a vývoje Zem a života, Stavba bu ky, Viry a prokaryota, Rostlinná pletiva a rostlinné orgány, Metabolismus a fotosyntéza, Fyziologie rostlin, Nižší rostliny, Semenné rostliny, Vegeta ní pásy na Zemi, Prvoci a Diblastica, Plošt nci, Hlísti, M kkýši a kroužkovci, lenovci, Strunatci, Ekologie a ochrana životního prost edí, Imunitní systém, Op rná a pohybová soustava, Ob hová a dýchací soustava, Trávicí a vylu ovací soustava, Nervová a endokrinní soustava, Smyslové orgány a Molekulární základy d di nosti. Sou ástí každého tématu je modelový test, který student m napoví, do jakých podrobností je t eba u ivo zvládnout, pokud cht jí usp t. Každé téma je také dopln no interaktivním kvízem zam eným na jiné aspekty tématu než modelový test. Kvíz slouží student m k domácí p íprav a okamžit jim poskytuje zp tnou vazbu. Díky neomezenému po tu vstup do kvíz je studenti mohou využívat pro kontrolu svého pokroku. Dále je v každém tématu otev eno fórum, ve kterém studenti mohou s u itelem nebo mezi sebou navzájem konzultovat p ípadné nejasnosti. Studenti zde najdou i seznamy organism , jejichž znalost bude u maturity požadována p i praktickém poznávání. Menší ást kurzu tvo í pracovní listy ur ené pro práci v seminá i. Dále jsou k dispozici i vybrané webové stránky p ínosné ke zvládnutí n kterých témat. Kurz nemá suplovat kurzy z nižších ro ník , které studenti mohou i nadále využívat, a proto v tšinou neobsahuje materiály zve ejn né v jiných kurzech.

Michaela Mí ková Biologický seminá 4. ro ník, sexta

Biologický seminá pro maturanty (4. ro ník, sexta) MM




Název kurzu

Název p íjemce


bi_s

Všechny kurzy ...


Kategorie kurz


Správa


Prove

Prohledat fóra


innosti

Ú astníci

Osoby

Gymnázium

5

4

3

2

1

ných organel

né dýchání a fotosyntéza - opakování

Místo pro vaše dotazy

Ukázka testu

Bun

Osnova

Metabolismus a fotosyntéza


Ukázka testu

Osnova

Rostlinná pletiva a rostlinné orgány


Rozmnožování retrovir (HIV) - animace

Ukázka testu

Osnova

Viry a Prokaryota


Ukázka testu

Osnova

Stavba bu ky a funkce bun


Ukázka testu

D jiny biologie - kvíz

Osnova

Vznik a vývoj Zem a života

Poznáva ka (živo ichové, rostliny, houby)

Biologie pro gymnázium - webové stránky Marka Orko Váchy

Biologický web Osel

Doporu ená literatura

Úvod

Novinky

Biologický seminá

Osnova témat

Biologický seminá pro maturanty (4. ro ník, sexta) MM P epnout roli na...





Poslední novinky



Bed ich Moldan: Globální problémy životního prost edí

Forum - globální problémy životního prost edí


Ukázka testu

Osnova

Vegeta ní pásy na Zemi (biomy)


Vybrané eledi dvoud ložných a jednod ložných rostlin - pracovní list

Ukázka testu

Osnova

Semenné rostliny


Ukázka testu

Osnova

Nižší rostliny ( asy), výtrusné rostliny (mechorosty a kapra orosty), houby a lišejníky


Ukázka testu

Osnova

Fyziologie rostlin


T lní soustavy bezobratlých - opakování

Ukázka testu

Osnova

lenovci a ostnokožci


Ukázka testu

Osnova

14 Strunatci - obojživelníci, plazi


Ukázka testu

Osnova

13 Strunatci - plášt nci, bezlebe ní, kruhoústí, paryby, ryby

12


Ukázka testu

Osnova

11 Plošt nci, hlísti, m kkýši a kroužkovci


Ukázka testu

Osnova

10 Prvoci a Diblastica (vlo kovci, houby, žahavci)

9

8

7

6

Mitóza a cytokineze - animace

Osnova

24 Molekulární základy d di nosti


Ukázka testu

Osnova

23 Smyslové orgány


Ukázka testu

Osnova

22 Rozmnožování živo ich


Ukázka testu

Osnova

21 Nervová a endokrinní soustava


Ukázka testu

Osnova

20 Trávicí a vylu ovací soustava


Ukázka testu

Osnova

19 Ob hová a dýchací soustava


Ukázka testu

Osnova

18 Op rná a pohybová soustava


Ukázka testu

Osnova

17 T lní tekutiny, imunitní systém, k že a termoregulace

Forum - Mo ské ekosystémy


Ukázka testu

Osnova

16 Ekologie a ochrana životního prost edí


Ukázka testu

Osnova

15 Strunatci - ptáci, savci

ný cyklus, bun

né d lení, DNA - opakování


Ukázka testu

Osnova

26 Genetická prom nlivost


Ukázka testu

Osnova

25 Mendelismus


Ukázka testu

Proteosyntéza - opakování

DNA - opakování

Bun

Titulní stránka



E – learningový kurz Geologická cvi ení je ur en pro studenty tercie šestiletého studijního cyklu a 1. ro níku ty letého studijního cyklu gymnázia, kte í absolvují týdenní geologické cvi ení v souladu s Rámcovým vzd lávacím programem pro gymnaziální vzd lávání a obsahem Školního vzd lávacího programu. Náplní kurzu jsou základy u iva z geologie s možností následné aplikace teoreticky získaných v domostí a dovedností do praktické innosti v terénu a to v rozsahu základního všeobecného vzd lání. Umož uje p ímou výuku b hem probíhajícího kurzu, nap íklad prost ednictvím dataprojektoru. P edevším ale slouží jako p íprava na následné ešení problémových úkol ve zvolené geologicky zajímavé lokalit . Napomáhá utvá et a postupn rozvíjet klí ové kompetence, které vedou k získání základ všeobecného vzd lávání. Níže uvedená charakteristika kurzu je jeho sou asnou podobou, kurz je interaktivní, proto lze jeho obsah dle pot eb aktuáln m nit, upravovat.a p edevším dopl ovat o další z geologického hlediska zajímavá místa vhodná pro uskute n ní školního geologického cvi ení v terénu. Kurz je rozd lený do n kolika na sebe navazujících ástí. První ást prezentuje vybrané u ivo z geologie, mineralogie a paleontologie. Obsahov vychází p edevším z u ebnic geologie pro deváté ro níky základních škol. Druhá ást formou fotodokumentace p edkládá ukázky z projektového vyu ování geologie, z návšt vy výstavy P íb h planety Zem v Národním muzeu v Praze i jiné innosti a práce student , které se uskute nily p ed výjezdem na vlastní cvi ení v terénu. ást následující informuje o konkrétní zvolené lokalit Adršpašské skály a nejbližší okolí, ve které má probíhat plánované geologické cvi ení Nejobsáhlejší ást prezentuje vlastní pr b h geologického cvi ení v terénu. Fotodokumentace a ukázky pracovních list a texty zachycují r zné typy inností, které studenti b hem pobytu absolvovali.

Mgr. Ivana ernošková Biologie Tercie, 1. ro ník

Geologická cvi ení




Název kurzu

Název p íjemce



Používané formy jsou textové, grafické a obrazové dokumenty, PowerPointové prezentace, fotodokumentace.

Charakteristika kurzu: napomáhá rozvíjet soubor klí ových kompetencí, které jsou d ležité pro osvojení základ všeobecného vzd lání v oblasti geologie rozvíjí p edevším kompetence k u ení, kompetence k ešení problém a kompetence pracovní ale i kompetence komunikativní, sociální a personální poskytuje p ehledné a snadno dostupné informace z uvedené oblasti geologie, užite né internetové odkazy týkající se vybraného u iva, které vedou k úsp šnému studiu v doporu ené literatu e student m poskytuje p ehled o nejnov jších publikacích ve zvoleném oboru napomáhá k hlubšímu poznání zákonitostí p írodních proces , ukazuje užite nost p írodov dných poznatk v praxi podn cuje studenty k tvo ivému myšlení, logickému uvažování a k ešení problém rozvíjí práci s moderními informa ními technologiemi upev uje spolupráci s u itelem i spolupráci mezi spolužáky motivuje studenty díky nové, velmi názorné i zábavné výukové metod

Tématicky zam ené turistické vycházky spojené s pln ním všestrann zam ených úkol : Práce s mapou a orientace v terénu, vyhledávání a ur ování geologických útvar , úvahy o p vodu a zp sobu vzniku konkrétních vyhledaných geologických útvar , po izování fotodokumentace, vypl ování a následné vyhodnocování pracovních list . Literární tvorba zam ená do oblasti paleontologie: Na základ získaných informací o p edem zadané geologické é e, studenti ve skupinách vymýšleli p íb hy, které se v tomto období mohly p ípadn odehrát. Modelování z keramické hlíny: Studenti prakticky tvo ili modely zkamen lin a za azovali je do odpovídající geologické doby. B žecké závody s ešením teoretických i praktických úkol z oblasti geologie: Smíšená družstva chlapc a dívek sout žila o nejlepší as i správnost ešených úkol . Poslední ást e-learningového kurzu umož uje nahlédnout do fotografických prezentací student , které vyjad ují jejich vlastní pohledy a zážitky z absolvování geologického cvi ení v terénu. Také lze vid t ukázky vít zných fotografií ze sout že o nejlepší snímek pobytu.

Všechny kurzy ...


Kategorie kurz


Správa


Prove

Prohledat fóra

3

2

1

GEOLOGICKÁ CVI ENÍ

Nau ná stezka Teplickými skalami

http://www.skalyadrspach.cz/skalnimesto.html

http://cs.wikipedia.org/wiki/Adr%C5%A1pa%C5%A1skoteplick%C3%A9_sk%C3%A1ly

http://www.broumovsko.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3694

ADRŠPAŠSKO - TEPLICKÉ SKÁLY, OSTAŠ (informace)

PROJEKTOVÉ VYU OVÁNÍ - prezentace

Projektové vyu ování z mineralogie, petrologie, geologie a paleontologie

P íb h planety Zem (z návšt vy výstavy) - prezentace

prospekt 2

prospekt 1

Informace k odjezdu

P íb h planety Zem - návšt va geologické výstavy v Praze

P ÍPRAVA NA KURZ

Sope né tvary povrchu (studenti tercie, škol. rok 2009 - 10)

Strukturní tvary povrchu na usazených horninách

Krasové jevy (studenti tercie, škol. rok 2009-10)

Stolová hora, sv decká hora a kusta

Skalní mísy

Skalní v ž, jehla a skalní komín

Voštiny a škrapy

Skalní okno, brána a most

Ka on a sout ska

Skalní h ib (T. Tesa ová - tercie)

Viklan (L. Mašát, tercie)

Studijní materiály

VYBRANÉ U IVO GEOLOGIE

Novinky

Osnova témat

Geolog. cvi ení


innosti

Ú astníci

Osoby

Gymnázium

Geologická cvi ení P epnout roli na...

Nedávná innost


Poslední novinky



6

5

4

ZDROJE pro tento kurz

Titulní stránka


O ima student i pedagog (ur ené geologické útvary v Adršpašsko - teplických skalách a na Ostaši)

Prezentace kurzu (L.Gromešová)

Ádr od Peti - upravená prezentace (P. Obršlíková)

Jak se nám da ilo . . . . (Petr Ne as, Tereza Hanusová)

GEOLOGICKÝ KURZ O IMA STUDENT

vyhodnocení kurzu

PÁTEK

pracovní list 2 - student (ukázka)

pracovní list 1 - student (ukázka)

pracovní list 2 - s vyhodnocením

pracovní list 2

pracovní list 1

zadání úkolu

TVRTEK

práce student - správn vyhodnocená mapa (ukázka)

pracovní list 2

pracovní list 1

pracovní list - mapa

zadání úkolu

ST EDA

pracovní list 4 - Nau ná stezka Teplickými skalami




nau ná stezka - Teplické skály (informace)

nau ná stezka - Teplické skály (mapa)

zadání úkolu

ÚTERÝ

zadání úkolu

POND LÍ

program kurzu

Informace pro studenty i rodi e k odjezdu

Informace pro studenty i rodi e ke kurzu + p ihláška

GEOLOGICKÝ KURZ - ADRŠPAŠSKO - TEPLICKÉ SKÁLY A OSTAŠ


Kurz je ur en student m posledních ro ník gymnázia a jejich u itel m. Kurz obsahuje studijní texty, souhrnné otázky k jednotlivým kapitolám, interaktivní kvízy, pracovní listy, obrazové p ílohy a odkazy na zajímavé a užite né webové stránky. Samoz ejmou sou ástí je také fórum pro vým nu informací o užite nosti kurzu mezi u itelem a studenty a dále fórum pro oznamování d ležitých informací ze strany u itele. Motivací pro vytvá ení tohoto kurzu byl nedostatek vhodných u ebních materiál pro výuku st edoškolské biologie na našem trhu. V poslední dob sice byla vydána atraktivní u ebnice genetiky a dále biologie bu ky, ale jejich po izovací cena je p íliš vysoká. Navíc v nejvyšších ro nících již biologie není pro v tšinu student prioritou a tak se snižuje ochota investovat do u ebnic jak ze strany student , tak ze strany školy. Starší, cenov dostupn jší materiály (skripta) jsou pro samostatnou práci student naprosto nevyhovující. Jejich forma – text psaný formou odrážek – neumož uje využití pro práci s textem (vyhledávání informací, pochopení, sumarizace..) a navíc je velmi neatraktivní. Tato skripta ani neobsahují žádné otázky a úkoly. Umíst ní výukových materiál na tuto elektronickou nást nku zárove vede ke snížení náklad na kopírování. Pracovní listy si studenti tisknou sami, obrazové materiály se nemusí tisknout v bec. Tímto se šet í i as u itele. Další výhodou je, že absentující studenti mají snadný p ístup k materiál m z hodin, které zameškali. Kurz obsahuje u itelem vytvo ené studijní texty s podrobn jším vysv tlením témat, která student m asto iní potíže. Klí ové pojmy jsou v textu zvýrazn ny, což zjednodušuje orientaci v textu. Pro lepší názornost jsou v jednotlivých kapitolách studijní texty dopln ny obrazovými p ílohami vytvo enými z vybraných obrazových materiál dostupných na internetu a pat i n okomentovanými.

Michaela Mí ková Biologie 4. ro ník, sexta

Obecná biologie, genetika, mikrobiologie MM



Jméno ešitele Vyu ovací p edm t T ída (ro ník) / období Anotace: (cíle, obsahové zam ení, zp sob práce, testy a jejich vyhodnocení,…)

Název kurzu

Název p íjemce



Skv lou názornou pom ckou jsou po íta ové animace znázor ující nap . pochody v bu ce. Velká pozornost byla v nována p íprav materiál umož ujících aktivní ú ast student na procesu vyu ování. Pro spole né nebo individuální opakování jsou zde umíst ny souhrnné otázky za jednotlivé kapitoly. Tyto lze využít i jako podklady pro p ípravu písemných prací, a nebo pro v domostní sout že skupin. Pracovní listy a schémata jsou ur eny bu pro samostatnou, nebo pro skupinovou práci ve škole. Tyto materiály jsou obzvlášt cenné, nebo na našem trhu nejsou takovéto materiály pro st edoškoláky tém v bec dostupné. N které pracovní listy slouží k zopakování u iva, jiné mají být student m pr vodcem p i zvládání nové látky. K individuálnímu domácímu opakování slouží interaktivní kvízy. Tyto kvízy m že u itel zadat také jako povinnou aktivitu a snadno pak v prost edí elektronické nást nky zkontrolovat její pln ní a dosažené výsledky. Pro studenty, kte í se o p edm t mimo ádn zajímají nebo pot ebují pro snazší pochopení informace i z jiných zdroj , jsou zde umíst ny odkazy na relevantní webové stránky (nap . vynikající prezentace „Genetika“ Marka Orko Váchy). Studenti, kte í s kurzem dosud pracovali jej hodnotí velmi kladn .

obecnabio

Všechny kurzy ...


Kategorie kurz


Správa


Prove

Prohledat fóra


innosti

Ú astníci

Osoby

Gymnázium

3

2

1

ný cyklus, bun

CVI NÝ TEST: Genetika - základní pojmy

Webové stránky o genetice

Genetika pro zájemce - prezentace Marka Orko Váchy

Úvod do genetiky - opakování (po átek až Morganovy zákony) - ešení

Úvod do genetiky - opakování (po átek až Morganovy zákony)

Genetika - opakování základních pojm - vytisknout!

Kodominance - obrázky

Neúplná dominance - obrázky

Úvod do genetiky - obrazová p íloha ke studijnímu textu

Úvod do genetiky - studijní text

Genetika - úvod

CVI NÝ TEST 3: Meióza

CVI NÝ TEST 2: Mitóza

CVI NÝ TEST 1: Bun

Meióza - animace né d lení obecn

ný cyklus, mitóza, meióza - opakování - vytisknout!

Mitóza a cytokineze - animace

Bun

Meióza - obrázky

Mitóza - obrázky

ný cyklus - obrázek

né d lení - studijní text

ný cyklus, bun

né d lení - mitóza, meióza

Bun

ný cyklus, bun

Bun

Bun

Obecná charakteristika živých soustav - studijní text

Obecná charakteristika živých soustav

Biologický web Osel - lánky a p ednášky o aktuálních poznatcích z biologie

Biologický web Marka Orko Váchy (prezentace na úrovni gymnaziální až vysokoškolské)

Vaše komentá e k moodlovskému kurzu a k hodinám biologie

Témata pro referáty: Ochrana životního prost edí

Novinky

Osnova témat

Obecná biologie, genetika, mikrobiologie MM P epnout roli na...




3. led., 22.59 Michaela Mí ková Opakování na test z genetiky více... Starší témata ...

20. úno., 13.13 Michaela Mí ková Sacharidy, proteiny, lipidy více...

7. b e., 22.48 Michaela Mí ková Fotosyntéza, bun né dýchání více...


Poslední novinky



8

7

6

5

4

ešené p íklady z genetiky

Genetika - soubor otázek pro zopakování

Genetika - opakování I.

CVI NÝ TEST: Chromozomové mutace

Chromozomové mutace - studijní text

Genetika - chromozomové mutace (aberace)

CVI NÝ TEST: D di nost kvantitativních znak a genové interakce

D di nost kvantitativních znak - obrázek

D di nost kvantitativních znak - studijní text

Genetika - d di nost kvantitativních znak

Rozdíl mezi genovými interakcemi a pleiotropismem - obrázek

Genové interakce, pleiotropie - obrázky

Genové interakce, pleiotropie - studijní text

Genetika - genové interakce, pleiotropie

Obrazový materiál pro práci ve škole - opakování

CVI NÝ TEST: Mendelovy zákony

Zp tné k ížení (mor ata) - obrázky

Zp tné k ížení (hrách) - obrázky

Zp tné k ížení - studijní text

Albinismus - obrázky

Mendelovy zákony - obrázky

Mendelovy zákony - studijní text

Genetika - Mendelovy zákony, zp tné k ížení

CVI NÝ TEST: Genetická struktura populace

Ro Leonardo

Ro 2 Praha

Otázky pro opakování témat: popula ní genetika, genetika lov ka, šlecht ní, biotechnologie

12 Genetika - opakování II.

CVI NÝ TEST: Šlechtitelství a biotechnologie

Nádherný nový klonovaný sv t - p ednáška prof. Jaroslava Petra (odklikn te si disk zcela vpravo v nabídce)

Biotechnologie a životní prost edí - lánek profesora Jaroslava Drobníka

K emu je dobrá geneticky modifikovaná rýže?

PPT prezentace k p ednášce "Supermanem snadno a rychle" 2. ást

PPT prezentace k p ednášce "Supermanem snadno a rychle" 1. ást

Supermanem snadno a rychle - p ednáška profesora Jaroslava Petra

Šlechtitelství, biotechnologie - studijní text

11 Genetika - šlechtitelství, biotechnologie

Komer ní genové testy a etika - rozhlasový po ad Meteor

Genová terapie a genové vylepšení - pracovní list k rozhlasovému po adu - vytisknout!

Genová terapie a genové vylepšení - rozhlasový po ad Vstupte!

Úskalí genetických test - pracovní list k rozhlasovému po adu - vytisknout!

Úskalí genetických test - rozhlasový po ad Vstupte!

CVI NÝ TEST: Genetika lov ka

Existuje gen zlo innosti?

Eugenika

Genetické poradenství

Genetické choroby

Genetika lov ka - studijní text

Ro Leonardo

Genetika populací pro zájemce - prezentace Marka Orko Váchy

ešené p íklady z popula ní genetiky (Hardyho-Weinberg v zákon) pro zájemce

Genetická struktura populace - studijní text: nová, rozší ená verze

Genetika - genetická struktura populace

10 Genetika lov ka

9

CVI NÝ TEST: Makromolekuly

Chemický základ života - opakování (skládání pojm )

Opakování - chemický základ života: sacharidy, proteiny, lipidy, nukleové kyseliny

CVI NÝ TEST - Molekulární základy d di nosti

Obrazový materiál pro práci ve škole - opakování

Nukleové kyseliny - opakování + nová látka, pracovní list - vytisknout!

DNA, její struktura a replikace - obrazový materiál ke studijnímu textu

Molekulární základy d di nosti - studijní text

Nukleové kyseliny - studijní materiál

Molekulární základy d di nosti - nukleové kyseliny

Sacharidy, proteiny, lipidy - pracovní list - verze pro stažení do notebooku - .rtf formát

Sacharidy, proteiny, lipidy - pracovní list .pdf formát - vytisknout!

Lipidy - studijní materiál

Proteiny - studijní materiál

Úvod makromolekuly, sacharidy - studijní materiál

Chemický základ života - sacharidy, proteiny, lipidy

ných organel - opakování - vytisknout!

ná membrána (model tekuté mozaiky) - animace

avky - animace

Proteosyntéza (Od genu k proteinu) - studijní text

17 Od genu k proteinu - syntéza bílkovin

Pohyb m

Fagocytóza

Cytoskelet, transport uvnit bu ky - animace

Endocytóza a exocytóza - animace

Pasivní transport

Aktivní transport - animace

Bun

CVI NÝ TEST: Bu ka II

CVI NÝ TEST: Bu ka I

Stavba a funkce bun

Bu ka - pracovní list (formát .rtf)

Bu ka - pracovní list (formát .pdf) - vytisknout!

16 Bu ka

15

14

13

né dýchání - schéma - vytisknout!

né dýchání - otázky pro opakování

Bun

CVI NÝ TEST: Prokaryota

Prokaryota - otázky pro opakování

Prokaryota - syllabus

21 Bakterie

CVI NÝ TEST: Viry

Viry - otázky pro opakování

Rozmnožování retrovir (HIV) - animace

Viry - syllabus

20 Viry

né dýchání

né dýchání - shrnutí u iva

Bun

CVI NÝ TEST: Bun

né dýchání - studijní text

Bun

né dýchání

Bun

19 Bun

CVI NÝ TEST: Fotosyntéza

Fotosyntéza - otázky pro opakování

Titulní stránka


Fotosyntéza - ppt, autor: Marek Vácha, zdroj obrázk , text p íliš podrobný

Fotosyntéza - studijní text

18 Fotosyntéza

CVI NÝ TEST: Proteosyntéza

Translace - animace

Od RNA k proteinu - animace

Proteosyntéza - pracovní list (chronologické azení obrázk ) - vytisknout!

Proteosyntéza - opakování - vytisknout!

Proteosyntéza - obrazový materiál ke studijnímu textu


Stru ná charakteristika: Zám rem kurzu je: Dát student m k dispozici studijní materiály a r znorodé innosti k efektivnímu osvojení u iva p ehledné textové stránky s teorií, která je následn aplikována na podrobn ešených p íkladech užite né internetové odkazy

E-learnigový kurz Chemické výpo ty KP je ur en student m dvou nejnižších ro ník šestiletého studia gymnázia. Pro opakování je pln využitelný i pro studenty vyšších ro ník . Umož uje p ímou výuku prost ednictvím dataprojektoru i samostatnou práci student doma a jejich pr b žnou i nárazovou p ípravu. Pokrývá celou problematiku u iva chemických výpo t probíraného na nižším stupni víceletého gymnázia a základní škole a lze s ním tedy po celou dobu tohoto studia pracovat. Kurz m že být dopl kem jakékoli používané u ebnice. Práce v tomto prost edí je zamýšlena jako interaktivní, kurz se tedy v pr b hu používání m ní a upravuje v rámci pevné osnovy. Najdete zde pot ebnou teorii, mnoho ešených i ne ešených p íklad , online testy a procvi ení. N kdy lze zvolit i po et p íklad a obtížnost testu. Kurz obsahuje nové informace v oboru a zajímavé odkazy. K jednotlivým kapitolám jsou p ipravené testy p esn na míru. Je za azeno i n kolik animací a videí s vysv tlenými pokusy a nechybí PowerPointové prezentace. Domácí úlohy se budou také odevzdávat pomocí tohoto kurzu! Pracovat lze podle pokyn ve škole i samostatn doma, kurz je dostupný každému, kdekoli a kdykoli. Do kurzu budou studenti aktivn zasahovat, tvo it ho spolu (viz. Slovníky) a s vyu ující.

Mgr. Kate ina Pernicová Chemie Prima, sekunda

Chemické výpo ty KP




Název kurzu

Název p íjemce



Zatraktivnit výuku chemie pro studenty nabízení zajímavých aktivit v rámci školního systému hodnocení (dopl te do kapitoly referát týkající se dané problematiky, vytvo te zajímavou PWP prezentaci, nato te krátké video svého chemického pokusu, p isp jte do diskusního fóra, použijte doma libovolné množství pokus a v testu se vám bude po ítat nejlepší výsledek, …) motivace student tvorbou nových výukových metod a postup inovace stávajících výukových metod a postup

Rozvíjet schopnosti a dovednosti student efektivní nakládání s informacemi rozvíjení klí ových kompetencí student práce s chybou – po nesprávné odpov di se zobrazí nápov da k ešení a student se m že z chyby okamžit efektivn pou it vytvo ení nabídky r znorodých inností vhodných pro jednotlivé skupiny student s menším i v tším zájmem o chemii, zajišt ní pé e o talentované žáky, p ípadn žáky, kte í pot ebují individuální p ístup vytvo ení r znorodých inností pro práci ve vyu ovací hodin i pro domácí p ípravu umožn ní dotaz k obsahu u iva, možnost požádat o radu spolužáky i pedagoga nabídnutí vzorových testových otázek pro dokonalé zvládnutí u iva zdokonalení a otestování znalostí hodnocení student , sebehodnocení a vzájemné hodnocení

soubory studijních materiál v pdf dokumentech, powerpointových prezentacích, … animace a videa s chemickými pokusy internetové knihy s p ehlednými informacemi diskusní fóra k nám t m ze stran student ankety jako zp tnou vazbu ke kurzu zadání domácích úkol k elektronickému odevzdávání u iteli stru né shrnutí jednotlivých kapitol, opakování základních informací testy na míru vytvo ené pro každou kapitolu testy on-line p iklady s on-line krokovou kontrolou a zárove i pomocí e-u itele, p íklady s nápov dou a výsledky slovníky chemických pojm postupn vytvá ené samotnými studenty


Struktura kurzu: Chemické výpo ty v prim a sekund – úvod, anketa, nám ty student , odkaz na webové rozcestí, jednotky soustavy SI Hustota – definice, jednotky, souvislosti, p íklady, pokusy. PWP prezentace. Úkol, test. Výpo ty z roztok – základní poznatky (definice roztoku, složení, skupenství, rozpoušt dla, nasycený roztok, rozpustnost). Test. Zp soby vyjád ení koncentrace roztok , procentní koncentrace, hmotnostní zlomek, výpo et troj lenkou. Úkol. Test – p íklady na výpo ty z roztok . ed ní a sm šování roztok , sm šovací rovnice, molárnost. Rozši ující u ivo (elektrolytická disociace, iontové rovnice, koncentrace iont , pH. P íklady, otázky a úkoly. Shrnutí. Látkové množství – atomová hmotnost, molekulová hmotnost, molární hmotnost, látkové množství. Úkol. Test. Avogadrova konstanta, molární objem, stavová rovnice ideálního plynu. Shrnutí. P íklady.

Materiály a innosti Studijní materiály jsou textové (nap . webová stránka, dokument ve Wordu, prezentace v Powerpointu, pdf dokument, elektronická kniha), multimediální (nap . zvuková nahrávka, video) i interaktivní (nap . on-line testy). innosti, jimiž studenti v online kurzu procházejí, mají velký význam a klade se na n zvláštní d raz. Tyto innosti jsou velice r znorodé (anketa, fórum, úkol, slovník, test, …) a tvo í hlavní ást výuky, by studijní materiály jsou p itom nezbytnou sou ástí. Pomocí inností si student aktivn buduje své poznání v interakci s ostatními uživateli - online spolužáky a u itelem.

Pomoci u iteli Dosažené výsledky všech ešených úloh v testech se pr b žn zaznamenávají a jsou u iteli kdykoliv k dispozici Generátor test v n kterých on-line odkazech nabízí možnost vytvo ení testu z vybraných lekcí a to z volitelného po tu p íklad s volitelnou obtížností. Generátor umož uje výb r p íklad u itelem nebo náhodný výb r p íklad U itel má p ehled kdy a který student s kurzem pracuje Elektronické odevzdávání domácích úloh m že být omezeno asem, u í studenty sebekontrole, organizaci studijního asu, p evzetí zodpov dnosti Lze pomáhat student m individuáln a reagovat na dotazy Pomoc s motivací student , získání jednozna né anonymní zp tné vazby Studenti jako aktivní spolutv rci kurzu mají v tší zájem o u ení

zvýšení názornosti výuky ov ování nových organiza ních forem práce


Poznámka: Zám rem je v pr b hu používání kurzu pravideln zjiš ovat názory student (viz. Pr zkumy mín ní) a kurz pak státe vylepšovat k co nejv tší prakti nosti pro studenty. Uživatelé budou pr b žn dopl ovat databázi užite ných odkaz pro chemické výpo ty a studenti se také pokusí vytvo it svou vlastní p ednášku na ur ité téma a trénovat tak prezentování výsledk své práce.

Látková koncentrace – látková a molární koncentrace. Úkol, test. Shrnutí, p íklady. Výpo et hmotnosti z chemické rovnice – p íklady na výpo ty z chemických rovnic. Úkol. Test. ešené p íklady. Shrnutí. Výpo ty procentového složení látky – látkové složení, p íklady na procentové složení látek. Úkol. Test. Shrnutí – základní vzorce pro chemické výpo ty, molární hmotnost a objem, látkové množství, hustota, hmotnostní zlomek, procentové složení látky, roztoky, výpo ty z chemických rovnic, výpo ty p i reakcích plyn . P íklady s ešením, p íklady z obecné a fyzikální chemie. Databáze užite ných odkaz pro chemické výpo ty. Chat v kurzu. P ednáška. Pr zkum mín ní – d ležité okamžiky, p edstavy a zkušenosti.

Všechny kurzy ...


Kategorie kurz


Správa


Prove

Prohledat fóra

P epnout roli na...

použité zdroje

U nep vodních materiál použitých z Internetu nebo z jiných zdroj je uveden zdroj, aby tak nedocházelo k porušování autorského zákona. Žádné z výukových materiál nejsou a nebudou využívány pro komer ní ú ely.

Je za azeno i n kolik animací a videí s vysv tlenými pokusy, odkaz na užite né stránky a PowerPointové prezentace. Domácí úlohy budete také odevzdávat pomocí tohoto kurzu! Pracovat m žete podle pokyn ve škole i samostatn doma, kurz je dostupný každému, kdekoli a kdykoli. Do kurzu budete aktivn zasahovat, tvo it ho spolu (viz. Slovníky) a s vyu ující.

Najdete zde pot ebnou teorii, mnoho ešených i ne ešených p íklad , online testy a procvi ení. M žete si n kdy zvolit i po et p íklad , který chcete spo ítat, a také obtížnost testu. Dozvíte se nové informace, uvidíte je aplikované a ke každé kapitole jsou p ipravené testy p esn na míru - procvi íte tak znalostí, kterých jste práv nabyli. Pokud v testu ud láte chybu, zobrazí se vám správné ešení a m že se z chyby ihned pou it. Chyba má v procesu u ení sv j význam. Nebojte se d lat chyby! Naopak, nau te se je odstra ovat, p isp je to k vašemu celoživotnímu u ení.

Ano, výpo ty pat í k chemii, a k jejich ovládnutí vám m že pomoci tento e-learningový kurz. E-learning je výuka, p i které využíváme Internetu, protože je mnohem pohodln jší u it se pomocí po íta e místo knížek. Na internetu dnes navíc najdeme desítky až stovky online aplikací, díky kterým se m žeme nau it po ítat p íklady. Tento kurz vám všechny moderní možnosti pohodln shrnuje, na vás je už jen vlastní soust ed né studium





Poslední novinky



Vás, studenty, na chemii obvykle baví...pokusy. Jenže pro úsp šné provedení chemických pokus si musíme um t n kolik v cí spo ítat!

Kurz pokrývá celou oblast chemických výpo t v prim a sekund šestiletého studia gymnázia.

Chemické výpo ty v prim a sekund

Osnova témat

Chem. výpo ty

Ankety Databáze Fóra Chatování Knihy Pr zkumy P ednášky Slovníky Studijní materiály Testy Úkoly

innosti

Ú astníci

Osoby

Gymnázium

Chemické výpo ty KP

1

Práv s hustotou budeme v této kapitole po ítat.

Dv krychli ky ze stejné látky o objemu 1 dm3, mají stejnou hmotnost. Pokud jsou z r zných látek, mají r znou hmotnost. íkáme pak, že mají r znou hustotu.

O tom, zda je leh í stejný kus železa nebo pe í (ale kilo je po ád kilo , nás informuje fyzikální veli ina hustota.

Hustota

A te s chutí do objevování vztah a souvislostí...

Jednotky soustavy SI

Chemie - Seznam (odkaz na webové rozcestí)

Vaše nám ty k úprav tohoto kurzu

Anketa hodnotící celý kurz "Chemické výpo ty v prim a sekund "

2

Výpo ty z roztok

Vaše nám ty k úprav této kapitoly

Anketa ke kapitole

Slovník: Hustota

Test: Hustota

Úkol: Hustota

Hustota (p ímý odkaz)

PWP prezentace: Hustota

Jednotky hustoty

Hustota


Anketa ke kapitole

Slovník: Roztoky

SHRNUTÍ Roztoky, ešené p íklady (odkaz na ZŠ Komenského 66, Nový Ji ín)

SHRNUTÍ Kyselost a zásaditost, pH, otázky a úkoly s ešením (odkaz na ZŠ Komenského 66, Nový Ji ín)

pH (p ímý odkaz)

Rozši ující u ivo: Koncentrace iont , pH

Rozši ující u ivo: Iontové rovnice

Rozši ující u ivo: Elektrolytická disocice

Molárnost

Sm šovací rovnice (p ímý odkaz)

ed ní a sm šování roztok

Test: P íklady - Výpo ty z roztok

Úkol: Výpo ty z roztok

Výpo et troj lenkou

Hmotnostní zlomek (p ímý odkaz)

Hmotnostní zlomek

Procentní koncentrace (díly)

Zp soby vyjád ení koncentrace roztok

Test: Roztoky - základní poznatky

Roztoky - základní poznatky

To se práv nau íme spo ítat.

Každý z nás se denn setkává s roztoky. Mnozí již p i snídani rozpoušt jí cukr v aji a aby na n j vid li, používají roztok na kontaktní o ky . Jenže...co se vlastn d je s cukrem, když se rozpouští? Kolik se ho rozpustí? Kolikaprocentní roztok tak vznikne?

3

Úkol: Látkové množství

Látkové množství (p ímý odkaz)

Látkové množství

Molární hmotnost (p ímý odkaz)

Molární hmotnost

Molekulová hmotnost, relativní molekulová hmotnost

Atomová hmotnost, relativní atomová hmotnost

Látkové množství umož uje vyjad ovat množství látky pomocí po tu ástic. Jednotkou je mol. Molární hmotnost má jednotku gram na mol. Až si vše vysv tlíme, rozhodn nebudeme "namol"!

Látkové množství

4

Látková koncentrace


Anketa ke kapitole

Slovník: Látkové množství

SHRNUTÍ Molární hmotnost, Látkové množství, ešené p íklady (odkaz na ZŠ Komenskéého 66, Nový Ji ín)

SHRNUTÍ Látkové množství (odkaz na ZŠ Komenskéého 66, Nový Ji ín)

Stavová rovnice ideálního plynu (p ímý odkaz)

Molární objem (p ímý odkaz)

Avogadrova konstanta (p ímý odkaz)

Test: Látkové množství

eho?


Anketa ke kapitole

Slovník: Látková koncentrace

SHRNUTÍ Látková koncentrace, ešené p íklady (odkaz na ZŠ Komenskéého 66, Nový Ji ín)

Test: Látková koncentrace

Úkol: Látková koncentrace

Molární koncentrace (p ímý odkaz)

Molární (látková) koncentrace (p ímý odkaz)

Látková koncentrace

Tak se tedy koncentrujte a poj me na to!

Koncentrace jako chemický pojem znamená pom r sledované látky k celkovému množství roztoku nebo sm si.

Koncentrace!

Koncentrace materiál , které zde naleznete budou rozhodn sta it k porozum ní.

Ekonomie - m žete se slu ovat a tyhle fúze umožní lepší pochopení probírané látky všemi leny vytvo eného koncernu...

Psychologie - soust ed ní pozornosti a dalších rozumových schopností je p i používání tohoto kurzu nezbytné!

Koncentrace je slovo pocházející z latinského "concentrare" (soust edit). M žeme ho použít ve více významech:

5


Anketa ke kapitole

Slovník: Chemická rovnice

SHRNUTÍ Výpo et hmotnosti z chemické rovnice, ešené p íklady (odkaz na ZŠ Komenskéého 66, Nový Ji ín)

Výpo ty z chemických rovnic

Test: Výpo ty z chemických rovnic

Úkol: Výpo ty z chemických rovnic

Výpo et hmotnosti z chemické rovnice

Chemická rovnice je symbolický zápis chemické reakce. Vy rozhodn nestudujte jen symbolicky a snažte se pochopit každý detail - budete ze sebe mít radost!


6


Anketa ke kapitole

Slovník: Látkové složení

Test: Procentové složení látky

Úkol: Procentové složení látky

Výpo ty procentového složení látky

My se te ale budeme v novat látkovému složení na molekulární úrovni - tento druh výpo tu nám dovolí ur it procentové zastoupení prvk v molekule. To pro za átek sta í

Ur it vás zajímá látkové složení. Z eho se skládá vaše t lo, nová kosmetika nebo domovní odpad.

Výpo ty procentového složení látky

7

Výpo ty p i reakcích plyn (mojeskola.cz)

Výpo ty z chemických rovnic (mojeskola.cz)

Roztoky (mojeskola.cz)

Hmotnostní zlomek, procentové složení látky (mojeskola.cz)

Molární hmotnost a objem, látkové množství, hustota (mojeskola.cz)

Základní vzorce pro chemické výpo ty (aristoteles.cz)

Mimoto m žete v této kapitole vkládat internetové odkazy, které vám pro kurz p ipadají užite né, chatovat nebo vytvo it vlastní p ednášku, abyste si zkusili n kdy t žkou práci u itele . Zajímavý pak bude váš názor na kurz v pr zkumech mín ní.

Pokud si chcete ov it své nabyté znalosti a dovednosti nebo snad i rozší it, v této kapitole máte tém nekone ný prostor...a jste vítáni.

Máme za sebou oblast výpo t v chemii na úrovni základní školy s n kolika rozši ujícími výlety sm rem ke st edoškolské látce.

Shrnutí

Titulní stránka


Pr zkum vašeho mín ní - p edstavy/zkušenosti

Pr zkum vašeho mín ní - d ležité okamžiky

P ednáška - pokuste se vytvo it svou vlastní p ednášku na libovolné téma

Chat v kurzu "Chemické výpo ty v prim a sekund "

Databáze užite ných odkaz pro chemické výpo ty

Alkaj - Chemické výpo ty

P íklady z obecné a fyzikální chemie (chemický vzd lávací portál)

P íklady s ešením (molární hmotnost, látkové množství, koncentrace, názvosloví)


Studijní materiály jsou textové (nap . webová stránka, dokument ve Wordu) i multimediální (nap . zvuková nahrávka, video).

Stru ná charakteristika: Zám rem kurzu je: Dát student m k dispozici studijní materiály k efektivnímu osvojení u iva, p ehledné textové stránky s teorií, která je následn aplikována. Poskytnout užite né internetové odkazy a videa. Rozvíjet schopnosti a dovednosti student jako je efektivní nakládání s informacemi, rozvíjení klí ových kompetencí student , vytvo ení r znorodé nabídky inností pro práci ve vyu ovací hodin i pro domácí p ípravu. Zatraktivnit výuku chemie pro studenty inovací stávajících výukových metod a postup , zvýšení názornosti výuky a ov ování nových organiza ních forem práce. Zám rem kurzu je i pomoci u iteli s p ípravou na laboratorní cvi ení a ušet it as b hodin .

E-learnigový kurz Chemie – Laboratorní cvi ení KP je ur en student m dvou nejnižších ro ník šestiletého studia gymnázia. Umož uje p ímou výuku prost ednictvím dataprojektoru ve t íd i samostatnou práci student p i p íprav na laboratorní práce doma. S kurzem lze pracovat kdykoli je t eba p ipravit laboratorní cvi ení v pr b hu celých dvou let studia. Kurz m že být dopl kem jakékoli používané u ebnice a laboratorních pracovních postup , týká se praktické stránky studia chemie. Nechybí však texty obsahující informace o jednotlivých kapitolách. Najdete zde tedy pot ebnou teorii, p íklady i nám ty na laboratorní cvi ení doma i ve škole. Kurz obsahuje nové informace v oboru a zajímavé odkazy. K jednotlivým kapitolám jsou p ipravené formulá e laboratorních prací nebo jejich návrhy. Jsou tu i r zné verze laboratorních ád . Pracovat lze podle pokyn ve škole i samostatn doma, kurz je dostupný každému, kdekoli a kdykoli.


Chemie – Laboratorní cvi ení KP




Název kurzu

Název p íjemce



Poznámka: Zám rem je v pr b hu používání kurzu pravideln zjiš ovat názory student a kurz pak státe vylepšovat k co nejv tší prakti nosti pro studenty. Studenti budou asem také odevzdávat laboratorní protokoly touto formou a ú astnit se postupn nabízených hodnocených aktivit (vlož vzorový formulá , nato video svého pokusu, vypracuj referát, vytvo test na základ dané textové stránky, …).

Struktura kurzu: Laboratorní cvi ení pro primu a sekundu – úvod, použité zdroje pro kurz, školní chemická laborato . Odkazy – nám ty na laboratorní práce z chemie (na doma, do školy, pro experty). Laboratorní ád, Laboratorní sklo – zákon o chemických látkách, laboratorní ády (v obrázcích, v n kolika v tách, vyv šený ve školní laborato i), první pomoc p i nehod v laborato i. Film „Laboratorní sklo“ (20 min). Filtrace – filtrace modré skalice. Destilace – destilace vody z roztoku modré skalice, obrázek destila ní aparatury. Neutralizace – neutralizace NaOH. Tajné inkousty Odstra ování skvrn z textilií Vlastnosti kahanu, zah ívání ve zkumavce, práce s pipetou Složení bílku – elementární analýza, potraviny (text) Srážení bílkovin Rozklad p írodních tuk – analýza vep ového sádla Rozklad sacharid – analýza ovesných vlo ek Získávání škrobu z brambor D kaz vitamínu C v ovoci Chromatografické rozd lování zelené fixové barvy D kaz CO2 ve vydechovaném vzduchu P íprava slune ního oleje – opalovací p ípravky P íprava zubní pasty – p ípravky k ošet ování zub P íprava šampónu – p ípravky k pé i o vlasy Vlastnosti mýdla – mycí p ípravky, istící a leštící p ípravky Vlastnosti pracího prášku – prací p ípravky

Všechny kurzy ...


Kategorie kurz


Správa


Prove

Prohledat fóra

7

6

5

4

3

2

1

P epnout roli na...

Vlastnosti kahanu, zah ívání ve zkumavce, práce s pipetou

Vlastnosti kahanu, zah ívání ve zkumavce, práce s pipetou

Odstra ování skvrn z textilií

Odstra ování skvrn z textilií

Tajné inkousty

Tajné inkousty

Neutralizace NaOH

Neutralizace

Obrázek destila ní aparatury

Destilace vody z roztoku modré skalice

Destilace

Filtrace modré skalice

Filtrace

20 min FILM Laboratorní sklo (http://labsklo.vkatelier.cz)

První pomoc p i nehod v laborato i (vyv šeno ve školní laborato i)

Laboratorní ád vyv šený ve školní laborato i

Laboratorní ád v n kolika v tách (http://www.komenskeho66.cz)

Laboratorní ád v obrázcích (http://www.komenskeho66.cz)

Zákon o chemických látkách - polidšt ná verze pro ZŠ+SŠ (http://mim.webpark.cz)

Laboratorní ád, Laboratorní sklo

Komentá e ke kurzu

Novinky

Školní chemická e-laborato (http://pdf.uhk.cz)

Nám ty pro laboratorní práce z chemie na základní škole (http://www.zslado.cz)

Chemické pokusy "na doma", do školy, pro experty (http://www.ropacek.cz)

Použité zdroje pro tento e-learningový kurz





Poslední novinky



Chemie je p ekrásná v da, která se zabývá vlastnostmi, složením a strukturou anorganických a organických látek a jejich vzájemnými interakcemi. Chemie popisuje hmotu, se kterou zase pracuje fyzika. A koliv se chemie zdá mnohým lidem jako sv t vzdálený oby ejnému smrtelníkovi, zabývá se v cmi, se kterými se asto denn setkáváme. Poj me se tedy zabývat praktickou stránkou v ci…

Laboratorní cvi ení pro primu a sekundu

Osnova témat

Chemie - Laboratorní cvi ení KP


innosti

Ú astníci

Osoby

Gymnázium

Chemie - Laboratorní cvi ení KP

Srážení bílkovin

Srážení bílkovin

Potraviny - text

Složení bíklu - elementární analýza

Složení bílku - elementární analýza

Chromatografické rozd lování zelené fixové barvy

Chromatografické rozd lování zelené fixové barvy

Prací p ípravky - text

Vlastnosti pracího prášku

20 Vlastnosti pracího prášku

istící, mycí a leštící p ípravky - text

Mycí p ípravky - text

Vlastnosti mýdla

19 Vlastnosti mýdla

P ípravky k pé i o vlasy

P íprava šampónu

18 P íprava šampónu

P ípravky k ošet ování zub - text

P íprava zubní pasty

17 P íprava zubní pasty

Opalovací p ípravky - text

P íprava slune ního oleje

16 P íprava slune ního oleje

D kaz CO2 ve vydechovaném vzduchu

15 D kaz CO2 ve vydechovaném vzduchu

14

D kaz vitamínu C v ovoci

13 D kaz vitamínu C v ovoci

Získávání škrobu z brambor

12 Získávání škrobu z brambor

Rozklad sacharid

11 Rozklad sacharid - analýza ovesných vlo ek

Rozklad p írodních tuk

10 Rozklad p írodních tuk - analýza vep ového sádla

9

8

Titulní stránka



Stru ná charakteristika: Zám rem kurzu je zve ejn ní p ehledných a snadno dostupných informací nutných k úsp šnému studiu a užite ných internetových odkaz vytvo ení souboru studijních materiál rozvíjení schopnosti student efektivn nakládat s informacemi rozpracování aktivit vedoucích k rozvoji klí ových kompetencí student v chemii vytvo ení nabídky r znorodých inností vhodných pro jednotlivé skupiny student s menším i v tším zájmem o chemii, zajišt ní pé e o talentované žáky, p ípadn žáky, kte í pot ebují individuální p ístup vytvo ení r znorodých inností pro práci ve vyu ovací hodin i pro domácí p ípravu získání prostoru pro elektronické odevzdávání zadaných úkol vytvo ení e-learningového diskusního fóra

E-learnigový kurz Chemie – Prima a sekunda je ur en student m dvou nejnižších ro ník šestiletého studia gymnázia. Pro opakování je pln využitelný i pro studenty vyšších ro ník . Umož uje p ímou výuku prost ednictvím dataprojektoru i samostatnou práci student doma a jejich pr b žnou i nárazovou p ípravu. Pokrývá celou problematiku u iva probíraného na nižším stupni víceletého gymnázia a základní škole a lze s ním tedy po celou dobu tohoto studia pracovat. Kurz m že být dopl kem jakékoli používané u ebnice. Práce v tomto prost edí je zamýšlena jako interaktivní, kurz se tedy v pr b hu používání m ní a upravuje v rámci pevné osnovy.


Chemie - Prima a sekunda




Název kurzu

Název p íjemce



Struktura kurzu: Chemie pro primu a sekundu – úvod. Použité zdroje. Slovní ek. Periodické tabulky prvk . Užite né odkazy na související webové stránky a online asopisy. Názvosloví a výpo ty krok za krokem, testování. Nová maturita z chemie. Úkoly. Fórum. Hodnocení kurzu. Historie chemie – co je chemie. Prezentace. Test. Chemické disciplíny – prezentace. Chemie a její d lení – shrnutí o rozd lení chemie, prezentace. Pozorování a pokus – prezentace. Rozlišování látek podle vlastností – shrnutí o vlastnostech látek. Test. Po et známých chemických látek, CAS registr. Prezentace. Sm si – prezentace. Odd lování složek sm sí – shrnutí. Separa ní metody. Prezentace. D lení sm sí podle druhu – shrnutí o sm sích, prezentace. Voda, vzduch – shrnutí voda, shrnutí vzduch. Video „Aladinova ba ka“. Animace pískového filtru. Modely molekul vody. Minerálky. Test. Tvary jednoduchých molekul, VSEPR. 2 prezentace. Ho ení, hašení – test, prezentace. Struktura atomu – atom, složení látek, shrnutí prezentace.

Používanými prost edky jsou textové stránky, PowerPointové prezentace, webové stránky, fóra, krátká videa, elektronické testy, ankety.

umožn ní dotaz k obsahu u iva, možnost požádat o radu spolužáky i pedagoga nabídnutí vzorových testových otázek pro dokonalé zvládnutí u iva testování znalostí a dovedností formou elektronických test (využití ICT technologií jako jednoho z prost edk evaluace) nabízení zajímavých aktivit v rámci systému hodnocení (dopl te do kapitoly referát týkající se dané problematiky, vytvo te zajímavou PWP prezentaci, nato te krátké video svého chemického pokusu, p isp jte do diskusního fóra, použijte doma libovolné množství pokus a v testu se vám bude po ítat nejlepší výsledek, …) sebehodnocení student a vzájemné hodnocení aktivit uvedených v p edchozím bod motivace student tvorbou nových výukových metod a postup inovace stávajících výukových metod a postup zvýšení názornosti výuky ov ování nových organiza ních forem práce zp tná vazba k výuce probíhající ve škole i k virtuální výuce prost ednictvím anonymních dotazník


Atom, chemická vazba – test, shrnutí, prezentace. Chemické prvky – 10 test , PSP, skupinové názvy prvk , mnemotechnické pom cky, p ehled objev prvk , elektronegativita, shrnutí, 14 test , 2 spojova ky, archaické názvosloví prvk , prezentace. Kovy, nekovy, polokovy – 8 test , kovy, shrnutí. 4 krátká videa s chemickými pokusy. Aktivní uhlí. Vlastnosti kov . Prezentace. Vodík – vodík, helium, prezentace. Halogeny – prezentace. Alkalické kovy – nejnebezpe n jší chemický prvek, nejužite n jší chemický prvek. Prezentace. Halogenidy – test, shrnutí. Videa „Um lá krev“, „Zlato z vody“. Prezentace. Halogenidy (zástupci) – Wieliczka (solný d l), prezentace. Oxidy – test názvosloví, oxida ní íslo. Shrnutí – oxida ní íslo, názvosloví oxid , sulfidy. Prezentace. Oxidy (zástupci) – 3 cvi ení s odpov mi, zásadotvorné, kyselinotvorné, amfoterní oxidy. Shrnutí – d ležité oxidy. Dva testy na názvosloví. Prezentace. Kyseliny – test názvosloví, cvi ení s odpov mi. Kyseliny. Jednoduché íslovkové p edpony. Shrnutí – kyseliny, významné kyseliny. Video „Dým z prázdných kádinek“. Schéma výroby kyseliny sírové. Test názvosloví. Prezentace. Hydroxidy – cvi ení s odpov mi. Hydroxidy. Shrnutí. 2 videa („Hydroxid sodný rozpouští alobal“, „odík s vodou“). Prezentace. Kyselost a zásaditost – shrnutí pH, neutralizace. Video „Amoniak“. Prezentace. Soli – testy (3x názvosloví, názvosloví nerost , hnojiva, stavební pojiva), cvi ení s odpov mi. Soli, shrnutí (vznik solí, soli kyslíkatých kyselin, použití solí). Videa (2x sope ný efekt, st elný prach, zakalení vápenné vody). 2 všeobecné testy anorganické chemie, 3 testy anorganického názvosloví. Prezentace. Chemická reakce, Redoxní reakce – cvi ení s odpov mi, redoxní reakce. Shrnutí – chemická reakce, zákon zachování hmotnosti, redoxní reakce. Výroba surového železa. Test surové železo. Shrnutí – výroba železa, elektrolýza, galvanický lánek, koroze kov , ho ení látek se vzduchem, teplo a chemická reakce, paliva, jaderná energie, zdroje energie. Encyklopedie energie. Redoxní reakce – zadání a ešení. Výpo ty z roztok – text s p íklady Chemické výpo ty – text s p íklady Výpo ty hmotnosti z chemické rovnice – text s p íklady Alkany – alkany, cykloalkany. Shrnutí – organická chemie, alkany. Test organická chemie. Izomerie. Alkeny – alkeny, alkadieny. Shrnutí alkeny. Alkyny – alkyny a shrnutí. Video „Ho ení ethynu“. Areny – areny a shrnutí. Referát „Loschmidt“. Areny (zástupci) – test (benzen), shrnutí (zdroje uhlovodík ), ropa, uhlí, zemní plyn. Paliva. Testy (shrnutí základ , uhlovodíky).


Poznámka: Sou ástí kurzu je i ást v nující se p íprav na hodnotící testy. Tyto textové dokumenty je t eba aktualizovat pro konkrétní pot eby u itele a t ídy. Zám rem je v pr b hu používání kurzu vytvo it i cílené testy k jednotlivým kapitolám, které lze využít pro hodnocení student a ušet it tak as v hodin .

Deriváty uhlovodík – shrnutí, test. Halogenderiváty – shrnutí. Video „Ho ení chlorethanu“. Alkohody, fenoly – test, shrnutí. Bur ák, saké, medovina, t íd ní vín. Aldehydy, ketony – test, shrnutí. Karboxylové kyseliny – vzorce a názvy, shrnutí (karboxylové kyseliny, estery). Cukry – test, shrnutí (p írodní látky, sacharidy). lánek „Fotosyntéza“. Video „Samozápalná sm s“. Schémavýroby cukru. Tuky, Bílkoviny, Biokatalyzátory, lov k a chemie – Shrnutí (p írodní látky, um lé látky a polymerace, plasty, tuky, bílkoviny, biokatalyzátory). lánky „Jantar“, „Enzymy a vitamíny“. Videa „Mýdlo v mikrovlnné troub “, „Obsah nikotinu ve 400 cigaretách“. Schéma výroby sladu, schéma výroby piva. P írodní látky. Chemie potravin, Chemie a životní prost edí – odkazy. Pexesa, m ížky, tajenky – „Chemie kolem nás“, „Jak to (ne)d lat“, „V laborato i jako doma“. On-line testy (obecné) Úlohy z chemických olympiád – text, web P íprava na testy – p íprava na 4 hodnotící testy

Chemie KP

Všechny kurzy ...


Kategorie kurz


Správa

Ankety Fóra Studijní materiály Úkoly

innosti


Prove

Prohledat fóra

Ú astníci

Osoby

Gymnázium P epnout roli na...

Hodnocení e-learningového kurzu

Otázky a odpov di

Domácí úkol

chemický web

Maturita z chemie od školního roku 2009/2010

Projekt Alfa - vše o chemii

Objevy a vynálezy

Základy anorganické chemie

Názvosloví organických slou enin

Názvosloví anorganických slou enin

Testování chemického názvosloví

Strukturní typy

Názvosloví a výpo ty krok za krokiem

Laureáti Nobelovy ceny za chemii

asopis: 21.století

asopis: Science World

asopis: Vesmír

Wikipedia

Periodická tabulka prvk 2

Periodická tabulka prvk 1

Obecný slovní ek

Slovní ek triviálních, technických a jiných názv

použité zdroje

Novinky

U nep vodních materiál použitých z Internetu nebo z jiných zdroj je uveden zdroj, aby tak nedocházelo k porušování autorského zákona. Žádné z výukových materiál nejsou a nebudou využívány pro komer ní ú ely.

E-learnigový kurz je ur en student m dvou nejnižších ro ník šestiletého studia gymnázia. Umož uje p ímou výuku prost ednictvím dataprojektoru i samostatnou práci student doma a jejich pr b žnou i nárazovou p ípravu. Pokrývá celou problematiku u iva probíraného na nižším stupni víceletého gymnázia a základní škole a lze s ním tedy po celou dobu tohoto studia pracovat. Kurz m že být dopl kem jakékoli používané u ebnice. Práce v tomto prost edí je zamýšlena jako interaktivní, kurz se tedy v pr b hu používání m ní a upravuje v rámci pevné osnovy.

J. J. Becher 1662, V. Šafa ík 1872





Poslední novinky



"Chemikové jsou prazvláštní t ída smrtelník v, kteréž jakýsi nesmyslný pud pohání ku vyhledávání rozkoši v dýmu a parách, plamenech a mouru, mezi jedy a chudobou. A p ece zdá se mi uprost ed t chto útrap, že vedu život ut šený, a nech zemru, kdybych se odhodlal vym nit místo své s králem Perským."

Chemie pro primu a sekundu

Osnova témat

Chemie - Prima a sekunda

Chemie a její d lení SHRNUTÍ Rozd lení chemie

3

Rozlišování látek podle vlastností SHRNUTÍ Vlastnosti látek

5

PREZENTACE 2

PREZENTACE 1

Tvary jednoduchých molekul, VSEPR

on-line test 7.t ída

Minerálky

Modely molekul vody

Animace pískového filtru

SHRNUTÍ Vzduch

Voda, Vzduch SHRNUTÍ Voda

PREZENTACE

D lení sm sí podle druhu SHRNUTÍ Sm si

PREZENTACE

11 Struktura atomu Atom

PREZENTACE

10 Ho ení, Hašení on-line test pro za áte níky

9

8

Odd lování složek sm sí SHRNUTÍ Odd lování složek sm sí

7

Separa ní metody

Sm si PREZENTACE

6

PREZENTACE

PO ET ZNÁMÝCH CHEMICKÝCH LÁTEK, CAS Registr

on-line test

Pozorování a pokus PREZENTACE

4

PREZENTACE

Chemické disciplíny PREZENTACE

PREZENTACE

SHRNUTÍ Co je chemie

on-line test

Historie chemie

2

1

on-line test zlato

on-line test 2

14 Kovy, Nekovy, Polokovy on-line test

PREZENTACE

Archaické názvosloví chemických prvk

chemické prvky - spojova ka 2

chemické prvky - spojova ka

on-line test 24

on-line test 23

on-line test 22

on-line test 21

on-line test 20

on-line test 19 Poznej prvek

on-line test 18

on-line test 17 PSP

on-line test 16

on-line test 15

on-line test 14

on-line test 13

on-line test 12

on-line test 11

P ehled objev chemických prvk

Mnemotechnické pom cky pro zapamatování prvk PSP

SHRNUTÍ PSP

Elektronegativita

Skupinové názvy prvk

PSP

on-line test 10

on-line test 9

on-line test 8

on-line test 7

on-line test 6

on-line test 5

on-line test 4

on-line test 3

on-line test 2

13 Chemické prvky on-line test

PREZENTACE

SHRNUTÍ Chemická vazba

12 Atom, Chemická vazba on-line test

PREZENTACE

SHRNUTÍ Atom

SHRNUTÍ Složení látek

Kyselinotvorné oxidy

Zásadotvorné oxidy

Cvi ení - amfoterní oxidy - odpov di

Cvi ení - amfoterní oxidy

Cvi ení - kyselinotvorné oxidy - odpov di

Cvi ení - kyselinotvorné oxidy

Cvi ení - zásadotvorné oxidy - odpov di

21 Oxidy - zástupci Cvi ení - zásadotvorné oxidy

PREZENTACE

SHRNUTÍ Sulfidy

SHRNUTÍ Názvosloví oxid

SHRNUTÍ Oxida ní íslo

Oxida ní íslo

20 Oxidy on-line test názvosloví

PREZENTACE

19 Halogenidy - zástupci Wieliczka - solný d l v Polsku

PREZENTACE

SHRNUTÍ Halogenidy

18 Halogenidy on-line test

PREZENTACE

Nejužite n jší chemický prvek

17 Alkalické kovy Nejnebezpe n jší chemický prvek

16 Halogeny PREZENTACE

PREZENTACE

Helium

15 Vodík Vodík

PREZENTACE

Vlastnosti kov

Aktivní uhlí

VIDEO Ho ící ho ík

SHRNUTÍ Kovy a nekovy

Kovy

on-line test kovy

on-line test kovy-nekovy

on-line test fosfor

on-line test kyslík

on-line test m

Názvosloví - vytvo te si on-line testík

Anorganické názvosloví on-line 2

Anorganické názvosloví on-line 1

on-line test Všeobecný

On-line test Chemie 8.t ída

VIDEO Sope ný efekt

SHRNUTÍ Použití solí

SHRNUTÍ Soli kyslíkatých kyselin

SHRNUTÍ Vznik solí

Soli

Cvi ení - soli - odpov di

Cvi ení - soli

on-line test názvosloví 8.t ída

on-line test názvosloví solí

on-line test soli, hnojiva, stavební pojiva

on-line test názvosloví nerost

25 Soli on-line test názvosloví

PREZENTACE

SHRNUTÍ Neutralizace

24 Kyselost a zásaditost SHRNUTÍ pH

PREZENTACE

VIDEO Hydroxid sodný rozpouští alobal

SHRNUTÍ Hydroxidy

Hydroxidy

Cvi ení - hydroxidy - odpov di

23 Hydroxidy Cvi ení - hydroxidy

PREZENTACE

on-line test Názvosloví

Schéma výroby kyseliny sírové

Schéma výroby kyseliny chlorovodíkové

SHRNUTÍ Významné kyseliny

SHRNUTÍ Kyseliny

Jednoduché íslovkové p edpony

Kyseliny

Cvi ení - kyseliny - odpov di

Cvi ení - kyseliny

22 Kyseliny on-line test názvosloví kyselin

PREZENTACE

on-line test názvosloví 2

on-line test názvosloví 1

SHRNUTÍ D ležité oxidy

Amfoterní oxidy


Výpo ty hmotnosti z chemické rovnice

SHRNUTÍ Alkyny

32 Alkyny Alkyny

SHRNUTÍ Alkeny

31 Alkeny Alkeny, alkadieny

Izomerie

on-line test Organická chemie

SHRNUTÍ Alkany

SHRNUTÍ Organická chemie

Cykloalkany

30 Alkany Alkany

29

28 Chemické výpo ty M, n, c, q, %složení

27 Výpo ty z roztok Výpo ty z roztok

Redoxní reakce - ešení

Redoxní reakce - zadání

Encyklopedie energie

SHRNUTÍ Zdroje energie

SHRNUTÍ Jaderná energie

SHRNUTÍ Paliva

SHRNUTÍ Teplo a chemická reakce

SHRNUTÍ Ho ení látek se vzduchem

SHRNUTÍ Koroze kov

SHRNUTÍ Galvanický lánek

SHRNUTÍ Elektrolýza

SHRNUTÍ Výroba železa

on-line test surové železo

Výroba surového železa

SHRNUTÍ Redoxní reakce

SHRNUTÍ Zákon zachování hmotnosti

SHRNUTÍ Chemická reakce

Redoxní reakce

cvi ení - úprava redoxních reakcí - odpov di

26 Chemická reakce, Redoxní reakce cvi ení - úprava redoxních reakcí

PREZENTACE

lov k a chemie

SHRNUTÍ Bílkoviny

SHRNUTÍ Tuky

SHRNUTÍ Plasty

Um lé látky, Polymerace - shrnutí

41 Tuky, Bílkoviny, Biokatalyzátory, P írodní látky - shrnutí

Schéma výroby cukru

lánek: Fotosyntéza

SHRNUTÍ Sacharidy

SHRNUTÍ P írodní látky

40 Cukry on-line test

SHRNUTÍ Estery

SHRNUTÍ Karboxylové kyseliny

39 Karboxylové kyseliny Vzorce a názvy karboxylových kaselin

SHRNUTÍ Aldehydy a ketony

38 Aldehydy, Ketony on-line test

T íd ní vín

Medovina

Saké

Bur ák

SHRNUTÍ Alkoholy a fenoly

37 Alkoholy, Fenoly on-line test

36 Halogenderiváty SHRNUTÍ Halogenderiváty

on-line test Deriváty uhlovodík

SHRNUTÍ Deriváty uhlovodík

35 Deriváty uhlovodík Deriváty uhlovodík - shrnutí

on-line test Uhlovodíky

on-line test Shrnutí základ

Paliva - Projekt Auto

Ropa, Uhlí, Zemní plyn - seminární práce

SHRNUTÍ Zdroje uhlovodík

34 Areny - zástupci on-line test benzen

referát - Loschmidt

SHRNUTÍ Areny

33 Areny Areny

on-line test základní

on-line test teorie

on-line test toxikologie

on-line test pro st ední školy

on-line test (lehký)

on-line test Chemie

On-line testy (obecné)

p íprava na hodnotící test . 4

p íprava na hodnotící test .3

p íprava na hodnotící test .2

45 p íprava na testy p íprava na hodnotící test .1

web Chemická olympiáda

Chemická olympiáda 2008/2009

Titulní stránka


Pexesa Chemie kolem nás, Jak to (ne)d lat, V laborato i jako doma

Pexesa, m ížky a tajenky

44 Úlohy z chemických olympiád Úlohy z chemických olympiád

43

42

oh íva vína

Chemie potravin, Chemie+ŽP - odkazy

P írodní látky

Schéma výroby piva

Schéma výroby sladu

VIDEO Obsah nikotinu ve 400 cigaretách

VIDEO Mýdlo v mikrovlnné troub

lánek Enzymy a vitamíny

lánek Jantar

SHRNUTÍ Biokatalyzátory

Chemie – Tercie, I. ro ník




P ehled e-learningových kurz : Základy eského názvosloví anorganických slou enin (pojem oxida ní íslo, názvosloví oxid , p ehled názvosloví binárních slou enin, názvosloví hydroxid , binární slou eniny vodíku s nekovy, názvosloví kyselin bezkyslíkatých a kyslíkatých v etn izopolykyselin, peroxokyselin, substituovaných kyselin –thiokyseliny, halogenkyseliny, názvosloví solí. Kurz je dopln n procvi ovacím i kontrolním testem. Chemické zákony (p ehled základních zákon – zákon zachování hmotnosti a energie, zákon stálých pom r slu ovacích, zákon násobných pom r slu ovacích, zákon Avogadr v. Struktura a stavba atomu – obsahuje díl í informace o vlnov -mechanickém modelu atomu (kvantová ísla, orbital, výstavbový princip) Periodická soustava prvk – obsahuje popis PSP, zákonitosti a rozmíst ní prvk v tabulce. Teorie VSEPR – p ehled prostorového uspo ádání molekul s jedním centrálním atomem se dv ma až šesti elektronovými páry ve valen ní vrstv .

E-learningový kurz s názvem Chemie – Tercie, I. ro ník je ur en student m 1. ro níku ty letého studia gymnázia a student m odpovídajícího ro níku šestiletého studia gymnázia. Dále je ur en student m gymnázia, kte í maturují z p edm tu chemie nebo mají hlubší zájem o probíranou tématiku. Kurz rozsahem pokrývá díl í oblasti u iva probíraného v I. ro níku ty letého studia a odpovídajícího vyššího stupn šestiletého studia a to v souladu s Rámcovým vzd lávacím programem pro gymnaziální vzd lávání a vytvo eným školním vzd lávacím programem. Kurz se obsahem adí do vzd lávací oblasti lov k a p íroda, zahrnuje okruh problém spojených se zkoumáním p írody.

Jméno ešitele Ing. Pavel Kopecký, Ph. D. Vyu ovací p edm t Chemie T ída (ro ník) / období Tercie, 1. ro ník Anotace: (cíle, obsahové zam ení, zp sob práce, testy a jejich vyhodnocení,...)

Název kurzu

Název p íjemce



Používané formy jsou textové, grafické a obrazové dokumenty, interaktivní testy, diskusní fóra, ankety.

Charakteristika kurzu: Napomáhá utvá et a rozvíjet klí ové kompetence d ležité pro osvojení základ všeobecného vzd lání v oblasti chemie, rozvíjí kompetence k u ení, kompetence k ešení problém , kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence pracovní. Poskytuje p ehledné, ucelené a snadno dostupné informace vedoucí k úsp šnému zvládnutí u iva. Napomáhá k hlubšímu porozum ní zákonitostí p írodních proces a ukazuje užite nost p írodov dných poznatk s následnou aplikací v praktickém život . Podn cuje studenty k tvo ivému myšlení, logickému uvažování a k ešení problém . Umož uje student m osvojit si strategii u ení a motivovat je pro celoživotní u ení. Pomáhá student m poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplat ovat je spolu s osvojenými v domostmi a dovednostmi. Kurzu využívá ICT technologií, tím napomáhá k rozvoji vzd lání v oblasti informa ní a komunika ní technologie. Vede ke zlepšení schopnosti pracovat s moderními informa ními technologiemi, zvyšuje schopnost formulovat sv j požadavek a využívat p i interakci s po íta em algoritmické myšlení.

Práce v e-learningovém prost edí je koncipována jako interaktivní, proto se obsah kurzu v pr b hu jeho používání m ní, dopl uje a upravuje podle aktuálních požadavk . Kurz umož uje samostatnou práci student p es interaktivní rozhraní z domu i ze školy, podporuje p ípravu student do výuky, umož uje ov ování klí ových znalostí a dovedností, obecn napomáhá k utvá ení a postupnému rozvíjení klí ových kompetencí vedoucích k získání základ všeobecného vzd lání. Dále kurz napomáhá p ímé výuce za využití multimediálních prost edk a tím dopl uje jakoukoliv u ebnici užívanou ve výuce zpracovávající požadovanou problematiku.

Po etní p íklady z oblasti obecné chemie – výpo ty hmotnosti atom a molekul, látkového množství, výpo ety stechiometrického vzorce, radioaktivita, výpo ty stechiometrických koeficient chemických rovnic, výpo ty z chemických rovnic, roztoky, elektrochemie, termochemie, výpo et pH roztok . P ehled reakcí a jejich popis pro prvky vodík a kyslík v rozsahu st edoškolské chemie. Chemická energetika – termochemie jako v dní obor – vnit ní energie, entaplie a entropie soustavy, kinetika chemických reakcí a faktory ovliv ující rychlost chemické reakce, zm na reak ní kinetiky za katalýzy. Rovnováha v chemických reakcích – rovnovážné stavy, rovnovážná konstanta chemické reakce a její význam, ovliv ování rovnovážného složení soustavy.

Všechny kurzy ...


Kategorie kurz


Správa


Prove

Prohledat fóra

2

1

Výpo et stechiometrických koeficinet chemických rovnic

Radioaktivita

Stechiometricky vzorec

Látková množství

Atomy, molekuly (Mr, M, m, n)

Hmotnost atomu a molekul

Vzorové p íklady (výpo ty) - obecná chemie

1. Marika Benešová, Hana Satrapová: Odmaturuj z chemie. Brno, 2002, Didaktis, ISBN 80-86285-56-1 2. Vratislav Šrámek, Ludvík Kosina: Obecná a anorganická chemie. Olomouc, 1996, Nakladatelství FIN 3. Antonín R ži ka, Lubomír Mezník, Ji í Toužín: Problémy a p íklady z obecné chemie Názvosloví

P i sestavení kapitoly byla použita následující literatura:

i ánková

Typy chemickych vzorc

Názvosloví - test (pro kvintu a 3. ro ník)

Test názvosloví (Tercie)

Procvi ování názvosloví

Názvosloví solí

Nazvosloví - kyslíkaté kyseliny

Binární slou eniny vodíku s nekovy

Názvosloví binárních slou enin

Základy názvosloví anorg. slou enin

Anorganické názvosloví

1. Marika Benešová, Hana Satrapová: Odmaturuj z chemie. Brno, 2002, Didaktis, ISBN 80-86285-56-1 2. Vratislav Šrámek, Ludvík Kosina: Obecná a anorganická chemie. Olomouc, 1996, Nakladatelství FIN


Novinky

Chemie - Tercie a 1. ro ník

Osnova témat

Tercie, I.ro ník


innosti

Ú astníci

Osoby

Gymnázium

Chemie - Tercie, I. ro ník P epnout roli na...





Poslední novinky



6

5

4

3

Výpo ty z chemických rovnic

Základní reakce H, O (a jejich popis).

Titulní stránka


P ehled základních reakcí - vodík, kyslík, peroxid vodíku

1. Marika Benešová, Hana Satrapová: Odmaturuj z chemie. Brno, 2002, Didaktis, ISBN 80-86285-56-1 2. Vratislav Šrámek, Ludvík Kosina: Obecná a anorganická chemie. Olomouc, 1996, Nakladatelství FIN 3. Vratislav Flemr, Bohuslav Dušek: Chemie /obecná a anorganická/ I pro gymnázia.Praha, 2001, SPN - pedagogické nakladatelsví, a. s., ISBN 80-7235-147-8


Rovnováha v chemických reakcí

Chemická energetika

1. Vojtech Kello, Alexandr Tká : Fyzikálná chémia. 1969, Bratislava, Nakladatelství alfa


Elektronový obal

Teorie VSEPR

Elektronový obal - p íklady kombinací kvantových ísel

Eletronový obal - výstavbový princip

Elektronový obal - orbitaly

Struktura a stavba atomu

1. Vratislav Šrámek, Ludvík Kosina: Obecná a anorganická chemie. Olomouc, 1996, Nakladatelství FIN


Periodická soustava prvk , elektronový obal, kvantová ísla

Energie orbital

PSP

Periodická soustava prvk

Chemické zákony

Výpo et pH roztok

Termochemie

Elektrochemie - elektrolýza, galvanický lánek

Roztoky - hmotnostní zlomek - p íklad 2

Roztoky - hmotnostní zlomek - p íklad1

Roztoky

Chemie – Kvarta, II. ro ník




P ehled e-learningových kurz : Struktura protokolu, laboratorní ád, první pomoc v laborato i, laboratorní chemikálie a laboratorní pom cky – jedná se o komplexní kurz sloužící k následné výuce praktických laboratorních cvi ení. Kurz je dopln n kontrolním testem na bezpe nost práce v chemické laborato i. Kurz je dopln n kontrolním testem – chemikálie – popis a bezpe né zacházení. Základy názvosloví organických slou enin – pravidla pro tvorbu názvosloví – obsahuje st edoškolský p ehled tvorby názvosloví pro alkany, alkeny, alkyny, areny, halogenderiváty, alkoholy, fenoly, ethery, aldehydy, ketony, aminy, nitroslou eniny, karboxylové kyseliny, funk ní a substitu ní deriváty karboxylových kyselin, sirné deriváty. Kurz je dopln n díl ími procvi ovacími testy. Kurz je dopln n souhrnným procvi ovacím testem. Kurz je dopln n kontrolním testem. Charakterizace a názvosloví koordina ních slou enin. Kurz je dopln n procvi ovacím testem.

E-learningový kurz s názvem Chemie – Kvarta, II. ro ník je ur en student m 2. ro níku ty letého studia gymnázia a student m odpovídajícího ro níku šestiletého studia gymnázia. Dále je ur en student m gymnázia, kte í maturují z p edm tu chemie. Kurz rozsahem pokrývá díl í oblasti u iva probíraného v II. ro níku ty letého studia a odpovídajícího vyššího stupn šestiletého studia a to v souladu s Rámcovým vzd lávacím programem pro gymnaziální vzd lávání a vytvo eným školním vzd lávacím programem. Kurz se obsahem adí do vzd lávací oblasti lov k a p íroda, zahrnuje okruh problém spojených se zkoumáním p írody.

Jméno ešitele Ing. Pavel Kopecký, Ph. D. Vyu ovací p edm t Chemie T ída (ro ník) / období Kvarta, 2. ro ník Anotace: (cíle, obsahové zam ení, zp sob práce, testy a jejich vyhodnocení,...)

Název kurzu

Název p íjemce



Práce v e-learningovém prost edí je koncipována jako interaktivní, proto se obsah kurzu v pr b hu jeho používání m ní, dopl uje a upravuje podle aktuálních požadavk . Kurz umož uje samostatnou práci student p es interaktivní rozhraní z domu i ze školy, podporuje p ípravu student do výuky, umož uje ov ování klí ových znalostí a dovedností, obecn napomáhá k utvá ení a postupnému rozvíjení klí ových kompetencí vedoucích k získání základ všeobecného vzd lání. Dále kurz napomáhá p ímé výuce za využití multimediálních prost edk a tím dopl uje jakoukoliv u ebnici užívanou ve výuce zpracovávající požadovanou problematiku.

s prvky, p prvky, d prvky - základní rovnice a jejich popis – kurz obsahuje ucelený st edoškolský p ehled chemických vlastnostech následujících prvk – s1 prvky (p edevším Na, K), s2 prvky (p edevším Mg, Ca), p1 prvky (p edevším B, Al), p2 prvky (p edevším C, Si, Sn, Pb), p3 prvky (p edevším N, P, As), p4 prvky (p edevším O, S), p5 prvky (F, Cl, Br, I) a n které d prvky jako Fe, Ni, Co, Cu, Ag, Au, Zn, Cd, Hg, Cr, Ti, Mo, W, Mn. Organická chemie – obsahuje st edoškolský p ehled – výskyt, struktura, rozd lení, p ehled zástupc , fyzikální a chemické vlastnosti, syntéza – kurz obsahuje následující kapitoly: o Alkany o Alkeny, dieny o Alkyny o Areny o Halogenderiváty o Nitroslou eniny o Aminy o Diazoniové soli o Azoslou eniny o Hydroxyderiváty – alkoholy a fenoly o Ethery o Karbonylové slou eniny – aldehydy a ketony



Charakteristika kurzu: Napomáhá utvá et a rozvíjet klí ové kompetence d ležité pro osvojení základ všeobecného vzd lání v oblasti chemie, rozvíjí kompetence k u ení, kompetence k ešení problém , kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence pracovní. Poskytuje p ehledné, ucelené a snadno dostupné informace vedoucí k úsp šnému zvládnutí u iva. Napomáhá k hlubšímu porozum ní zákonitostí p írodních proces a ukazuje užite nost p írodov dných poznatk s následnou aplikací v praktickém život . Podn cuje studenty k tvo ivému myšlení, logickému uvažování a k ešení problém . Umož uje student m osvojit si strategii u ení a motivovat je pro celoživotní u ení. Pomáhá student m poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplat ovat je spolu s osvojenými v domostmi a dovednostmi. Kurzu využívá ICT technologií, tím napomáhá k rozvoji vzd lání v oblasti informa ní a komunika ní technologie. Vede ke zlepšení schopnosti pracovat s moderními informa ními technologiemi, zvyšuje schopnost formulovat sv j požadavek a využívat p i interakci s po íta em algoritmické myšlení.

Všechny kurzy ...


Kategorie kurz


Správa


Prove

Prohledat fóra

2

1

P epnout roli na...

Základy názvosloví organické chemie





Poslední novinky



1. Aleš Mare ek, Jaroslav Honza: CHEMIE. Názvosloví organických slou enin. Zpracováno podle doporu ní IUPAC z r. 1993. Brno, 2005, Proton, ISBN 80-902402-3-2 2. Zden k Friedl: Názvosloví organických slou enin. Stru ný p ehled. Vydáno pro pot eby studia p edm tu Organická chemie I a II, FCH VUT Brno


Kapitola obsahuje p ehled organického názvosloví - uhlovodíky, deriváty uhlovodík .

odm rné sklo - laboratorka 3

chemicke nadobi - varne sklo

chemicke nadobi - technicke sklo

chemicke nadobi - porcelan

Laboratorní pom cky

Laboratorní pom cky

Laboratorní cvi ení 2 a 3 - základní chemické ná iní

1. Pavel Beneš, Václav Pumpr, Ji í Banýr: Základy chemie I. díl. Praha, 1993, Fortuna, 142, 143


Vstupní test laborato e (od 3.1. do 9.1.)

Chemikálie a jejich popis

Laboratorní chemikálie - popis, znacky, význam

Kontrolní test na bezpe nost práce v laboratori.

Laboratorni rád, prvni pomoc v laboratori.

Struktura protokolu

Novinky

Chemie - Kvarta a 2. ro ník

Osnova témat

Ch - kvarta a II. ro .


innosti

Ú astníci

Osoby

Gymnázium

Chemie - Kvarta, II. ro ník

5

4

3

Organická chemie

Titulní stránka


1. Marika Benešová, Hana Satrapová: Odmaturuj z chemie. Brno, 2002, Didaktis, ISBN 80-86285-56-1 2. Milan Potá ek: Organická chemie pro biology. Praha,1988, Státní pedagogické nakladatelství 3. Karel Kolá , Milan Kodí ek, Ji í Pospíšil: Chemie /organická a biochemie/ II pro gymnázia. Olomouc, 1997, SPN - pedagogické nakladatelsví, a. s., ISBN 80-85937-49-2 4. http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana (P íslušné kapitoly)


s prvky, p prvky, d prvky - základní rovnice a jejich popis

P ehled základních reakcí - s prvky, p prvky, d prvky.

1. Marika Benešová, Hana Satrapová: Odmaturuj z chemie. Brno, 2002, Didaktis, ISBN 80-86285-56-1 2. Vratislav Šrámek, Ludvík Kosina: Obecná a anorganická chemie. Olomouc, 1996, Nakladatelství FIN 3. Vratislav Flemr, Bohuslav Dušek: Chemie /obecná a anorganická/ I pro gymnázia.Praha, 2001, SPN - pedagogické nakladatelsví, a. s., ISBN 80 -7235-147-8


Názvosloví - komplexní slou eniny

CHARAKTERIZACE A NÁZVOSLOVÍ KOORDINACNÍCH SLOUCENIN

3. http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1zvoslov%C3%AD_koordina%C4%8Dn%C3%ADch_slou%C4%8Denin

2. http://webak.upce.cz/~koanch/DOWNLOAD/Ucebni%20texty/Koord_nazvoslovi.pdf

1. Marika Benešová, Hana Satrapová: Odmaturuj z chemie. Brno, 2002, Didaktis, ISBN 80-86285-56-1.


frdt

test pro kvintu a 3. ro ník (Pozor zm na oten ení kurzu - pouze do 19.1.)

Sirné deriváty

Funk ní a substitu ní deriváty karboxylových kyselin

Karboxylové kyseliny

Ethery, aldehydy, ketony

Hydroxyderiváty

Aminy, nitroslou eniny

Halogenderiváty

Aromatické uhlovodíky

Alkany, alkeny, alkyny - náhodných 8

Alkeny, alkyny - celá databáze (19)

Alkany - celá databáze (12)

Názvosloví - Deriváty uhlovodíku

Chemie – Kvinta, III. ro ník




P ehled e-learningových kurz : Karboxylové kyseliny – obsahuje st edoškolský p ehled – výskyt, názvosloví kyselin, struktura, p ehled zástupc a jejich použití, fyzikální a chemické vlastnosti karboxylových kyselin v etn substitu ních derivát (halogenkyseliny, hydroxykyseliny, oxokyseliny, aminokyseliny) a funk ních derivát (soli karboxylových kyselin, halogenidy karboxylových kyselin, estery karboxylových kyselin, amidy karboxylových kyselin, nitrily). Sirné deriváty organických látek (thioly, sulfidy, sulfoxidy, sulfony, sulfonové kyseliny) – obsahuje st edoškolský p ehled – výskyt, názvosloví, struktura, p ehled zástupc , fyzikální a chemické vlastnosti. Organické slou eniny fosforu, k emíku, deriváty kyseliny uhli ité, organokové slou eniny – základní charakterizace významných zástupc , jejich fyzikální a chemické vlastnosti.

E-learningový kurz Chemie – Kvinta, III. ro ník je ur en student m 3. ro níku ty letého studia a student m odpovídajícího ro níku šestiletého studia gymnázia. Dále je ur en student m, kte í maturují z p edm tu chemie. Je pln využitelný i pro zájemce o studium chemie na vysokých školách. Kurz rozsahem pokrývá oblasti u iva probíraného ve 3. ro níku ty letého gymnázia a odpovídajícího vyššího stupn šestiletého studia v souladu s Rámcovým vzd lávacím programem pro gymnaziální vzd lávání a vytvo eným školním vzd lávacím programem. Kurz se obsahem adí do vzd lávací oblasti lov k a p íroda, zahrnuje okruh problém spojených se zkoumáním p írody.

Jméno ešitele Ing. Pavel Kopecký, Ph. D. Vyu ovací p edm t Chemie T ída (ro ník) / období Kvinta, 3. ro ník Anotace: (cíle, obsahové zam ení, zp sob práce, testy a jejich vyhodnocení,...)

Název kurzu

Název p íjemce



Práce v e-learningovém prost edí je koncipována jako interaktivní, proto se obsah kurzu v pr b hu jeho používání m ní, dopl uje a upravuje podle aktuálních požadavk .

Terpeny (ISOPRENOIDY) – obsahuje st edoškolský p ehled – výskyt, názvosloví, struktura, rozd lení, p ehled zástupc , fyzikální a chemické vlastnosti. Sou ástí kurzu je i nauka o steroidech (steroly, žlu ové kyseliny, steroidní hormony). Heterocyklické slou eniny a alkaloidy – obsahuje st edoškolský p ehled – výskyt, názvosloví, struktura, p ehled zástupc , fyzikální a chemické vlastnosti. Kurz je dopln n procvi ovacím testem. Makromolekulární látky syntetické – obsahuje st edoškolský p ehled – rozd lení, názvosloví, struktura, výroba a syntézní mechanismy, p ehled zástupc , fyzikální a chemické vlastnosti.Kurz je dopln n procvi ovacím testem. Biochemie – úvod. Jedná se o kurz vymezující biochemii jako v dní obor, vysv tluje cíle biochemie, vymezuje zákonitosti a procesy v živých soustavách, chemické složení živých soustav, látkové složení organism . Lipidy – obsahuje st edoškolský p ehled – rozd lení, struktura, p ehled zástupc , fyzikální a chemické vlastnosti. Kurz je dopln n procvi ovacím testem. Sacharidy – obsahuje st edoškolský p ehled – rozd lení, názvosloví, struktura, p ehled zástupc , fyzikální a chemické vlastnosti. Kurz je dopln n procvi ovacím testem. Aminokyseliny – obsahuje st edoškolský p ehled – rozd lení, názvosloví, struktura, p ehled zástupc , fyzikální a chemické vlastnosti. Kurz je dopln n procvi ovacím testem. Bílkoviny – obsahuje st edoškolský p ehled – rozd lení, názvosloví, struktura, p ehled zástupc , fyzikální a chemické vlastnosti. Kurz je dopln n procvi ovacím testem. Nukleové kyseliny – obsahuje st edoškolský p ehled – rozd lení, struktura, p ehled zástupc , fyzikální a chemické vlastnosti, zápis a p epis genetické informace (replikace), proteosyntéza. Kurz je dopln n procvi ovacím testem. Enzymy – obsahuje st edoškolský p ehled – rozd lení, názvosloví, struktura, p ehled zástupc , fyzikální a chemické vlastnosti. Kurz je dopln n procvi ovacím testem. Vitamíny – obsahuje st edoškolský p ehled – rozd lení, názvosloví, struktura, p ehled zástupc , fyzikální a chemické vlastnosti. Kurz je dopln n procvi ovacím testem. Biochemické d je – díl í podklady pro výuku. Kurz vymezuje pojmy metabolismus, katabolismus, anabolismus, popisuje fotosyntézu a cyklus kyseliny citronové (Krebs v cyklus), oxidaci mastných kyselin, katabolismus anaerobních chemoorganotrof , stavba a funkce ATP.



Charakteristika kurzu: Kurz napomáhá utvá et a rozvíjet klí ové kompetence d ležité pro osvojení základ všeobecného vzd lání v oblasti chemie, rozvíjí kompetence k u ení, kompetence k ešení problém , kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence pracovní. Poskytuje p ehledné, ucelené a snadno dostupné informace vedoucí k úsp šnému zvládnutí u iva. Napomáhá k hlubšímu porozum ní zákonitostí p írodních proces a ukazuje užite nost p írodov dných poznatk s následnou aplikací v praktickém život . Podn cuje studenty k tvo ivému myšlení, logickému uvažování a k ešení problém . Umož uje student m osvojit si strategii u ení a motivovat je pro celoživotní u ení. Pomáhá student m poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplat ovat je spolu s osvojenými v domostmi a dovednostmi. Kurzu využívá ICT technologií, tím napomáhá k rozvoji vzd lání v oblasti informa ní a komunika ní technologie. Vede ke zlepšení schopnosti pracovat s moderními informa ními technologiemi, zvyšuje schopnost formulovat sv j požadavek a využívat p i interakci s po íta em algoritmické myšlení.

Kurz umož uje samostatnou práci student p es interaktivní rozhraní z domu i ze školy, podporuje p ípravu student do výuky, umož uje ov ování klí ových znalostí a dovedností a obecn napomáhá k utvá ení a postupnému rozvíjení klí ových kompetencí vedoucích k získání základ všeobecného vzd lání. Dále kurz napomáhá p ímé výuce za využití multimediálních prost edk a tím dopl uje jakoukoliv u ebnici užívanou ve výuce zpracovávající požadovanou problematiku.

Všechny kurzy ...


Kategorie kurz


Správa

1

P epnout roli na...

Terpeny (ISOPRENOIDY)

1. Marika Benešová, Hana Satrapová: Odmaturuj z chemie. Brno, 2002, Didaktis, ISBN 80-86285-56-1 2. Karel Kolá , Milan Kodí ek, Ji í Pospíšil: Chemie /organická a biochemie/ II pro gymnázia. Olomouc, 1997, SPN - pedagogické nakladatelsví, a. s., ISBN 80-85937-49-2 3. http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana (P íslušné kapitoly)


Organické slouceniny fosforu, kremíku, deriváty kyseliny uhlicité, organokové slouceniny

1. Marika Benešová, Hana Satrapová: Odmaturuj z chemie. Brno, 2002, Didaktis, ISBN 80-86285-56-1 2. Karel Kolá , Milan Kodí ek, Ji í Pospíšil: Chemie /organická a biochemie/ II pro gymnázia. Olomouc, 1997, SPN - pedagogické nakladatelsví, a. s., ISBN 80-85937-49-2


Sirné deriváty organických látek

1. Marika Benešová, Hana Satrapová: Odmaturuj z chemie. Brno, 2002, Didaktis, ISBN 80-86285-56-1 2. Karel Kolá , Milan Kodí ek, Ji í Pospíšil: Chemie /organická a biochemie/ II pro gymnázia. Olomouc, 1997, SPN - pedagogické nakladatelsví, a. s., ISBN 80-85937-49-2


Karboxylové kyseliny





Poslední novinky



1. Marika Benešová, Hana Satrapová: Odmaturuj z chemie. Brno, 2002, Didaktis, ISBN 80-86285-56-1 2. Milan Potá ek: Organická chemie pro biology. Praha,1988, Státní pedagogické nakladatelství 3. Karel Kolá , Milan Kodí ek, Ji í Pospíšil: Chemie /organická a biochemie/ II pro gymnázia. Olomouc, 1997, SPN - pedagogické nakladatelsví, a. s., ISBN 80-85937-49-2 4. http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana (P íslušné kapitoly)


Novinky

Chemie - Kvinta a 3. ro ník

Osnova témat

Chemie - Kvinta


Prove

Prohledat fóra

Fóra Knihy Testy

innosti

Ú astníci

Osoby

Gymnázium

Chemie - Kvinta, III. ro ník

5

4

3

2

1. Marika Benešová, Hana Satrapová: Odmaturuj z chemie. Brno, 2002, Didaktis, ISBN 80-86285-56-1 2. Zden k Vodrážka: Biochemie. Brno, 1996, Academika, ISBN 80-200-0600-1 3. H. Klímová, V Ku era, L. Novák: Makromolekulární látky (soubor 11 barevných transparent ). Praha, 1989, Komenium, n.p. Praha


Sacharidy

Sacharidy

1. Milan Potá ek: Organická chemie pro biology. Praha,1988, Státní pedagogické nakladatelství, 148, 149, 150, 155


Lipidy

Lipidy

1. Marika Benešová, Hana Satrapová: Odmaturuj z chemie. Brno, 2002, Didaktis, ISBN 80-86285-56-1


Biochemie - úvod

1. Marika Benešová, Hana Satrapová: Odmaturuj z chemie. Brno, 2002, Didaktis, ISBN 80-86285-56-1 2. Zden k Vodrážka: Biochemie. Brno, 1996, Academika, ISBN 80-200-0600-1


Makromolekulární chemie

Makromolekulární látky (syntetické)

1. J.Baldrian, J. Biroš, M. Houska, Z. Pelzbauer, H. Pivcová, J. Pleštil, P. Schmidt, A. Sikora, J. Sp vá ek: Základy fyziky pevných polymer . Praha, 1987, Edice Macro, 3, 33, 56, 62, 63, 79 2. Karel Veselý: POLYMERY. Brno, 1992, SPCH - pobo ka Uniplast Brno, 11 3. Ji í Vohlídal: Makromolekulární chemie. Praha, 1995, Vydavatelství Karolinium, ISBN 80-7184-101-3, 26, 33, 42 4. Marika Benešová, Hana Satrapová: Odmaturuj z chemie. Brno, 2002, Didaktis, ISBN 80-86285-56-1


Heterocyklické slou eniny k procvi ení

Heterocyklické slouceniny a alkaloidy

1. Marika Benešová, Hana Satrapová: Odmaturuj z chemie. Brno, 2002, Didaktis, ISBN 80-86285-56-1 2. Zden k Friedl: Názvosloví organických slou enin. Stru ný p ehled. Vydáno pro pot eby studia p edm tu Organická chemie I a II, FCH VUT Brno 3. Milan Potá ek: Organická chemie pro biology. Praha,1988, Státní pedagogické nakladatelství


7

6

ATP

Oxidace mastných kyselin

Krebsuv cyklus

Anaerobní chemoorganotrofy

Fotosyntéza

Titulní stránka


Pojmy - metabolismus, katabolismus, anabolismus

Biochemické d je - díl í podklady pro výuku.

3. Karel Kolá , Milan Kodí ek, Ji í Pospíšil: Chemie /organická a biochemie/ II pro gymnázia. Olomouc, 1997, SPN - pedagogické nakladatelsví, a. s., ISBN 80-85937-49-2

1. Marika Benešová, Hana Satrapová: Odmaturuj z chemie. Brno, 2002, Didaktis, ISBN 80-86285-56-1 2. Zden k Vodrážka: Biochemie. Brno, 1996, Academika, ISBN 80-200-0600-1


Enzymy

Enzymy

Vitamíny

Vitamíny

1. Marika Benešová, Hana Satrapová: Odmaturuj z chemie. Brno, 2002, Didaktis, ISBN 80-86285-56-1 2. Zden k Vodrážka: Biochemie. Brno, 1996, Academika, ISBN 80-200-0600-1 3. H. Klímová, V Ku era, L. Novák: Makromolekulární látky (soubor 11 barevných transparent ). Praha, 1989, Komenium, n.p. Praha


Nukleové kyseliny

Nukleové kyseliny

Bílkoviny a peptidy

Bílkoviny

Aminokyseliny

Aminokyseliny (AMK)

Matematika – maturitní seminá




Kurz obsahuje následující kapitoly: Požadavky k maturit – profilová a spole ná ást maturitní zkoušky z matematiky, doporu ená literatura Základy logiky a teorie množin – neformální logika, logické operace, složené výroky, množinové operace

E-learningový kurz Matematika – maturitní seminá je ur en t m student m tvrtého ro níku a posledního ro níku víceletého gymnázia, kte í maturují z matematiky. Kurz mohou využít i studenti z nižších ro ník , kte í mají zájem o probíranou tématiku, p ípadn si cht jí ov it svoje znalosti. Nápl kurzu pokrývá celou problematiku matematického u iva probíraného na gymnáziu a toto dále rozši uje. Kurz obsahuje 25 ucelených témat, která odpovídají maturitním témat m z matematiky. V každém tématu je podrobn rozpracována teorie v etn vztah a dopl ujících informací, dále se v tématech nachází testové úlohy, po etní úlohy maturitního typu a otázky k tématu. Díky dopl ujícím informacím slouží kurz k rozší ení probírané látky a zájemc m nabízí další materiály. Kurz umož uje samostatnou práci student p es interaktivní rozhraní z domu i ze školy, podporuje p ípravu student do výuky, umož uje ov ování klí ových znalostí a dovedností, obecn napomáhá k utvá ení a postupnému rozvíjení klí ových kompetencí vedoucích k získání základ všeobecného vzd lání. Kurz napomáhá p ímé výuce za využití multimediálních prost edk a tím dopl uje jakoukoliv u ebnici a sbírku užívanou p i opakování a shrnutí matematického u iva. Kurz je koncipován jako interaktivní, proto se obsah kurzu v pr b hu jeho používání m ní, dopl uje a upravuje podle aktuálních požadavk .

Jméno ešitele Mgr. Miroslav Tesa , Ji í Koumar, Mgr. Monika Nováková Vyu ovací p edm t Matematika T ída (ro ník) / období 4. ro ník, sexta Anotace: (cíle, obsahové zam ení, zp sob práce, testy a jejich vyhodnocení,...)

Název kurzu

Název p íjemce



Algebraické výrazy – úpravy výraz , lomené výrazy, polynomy Algebraické rovnice – lineární, kvadratické rovnice a jejich soustavy, rovnice s neznámou ve jmenovateli a v absolutní hodnot , iracionální rovnice, rovnice s parametrem Algebraické nerovnice – lineární a kvadratické nerovnice a jejich soustavy, nerovnice s neznámou v absolutní hodnot , nerovnice s parametrem, iracionální nerovnic Funkce – vlastnosti funkcí, lineární a kvadratická funkce, polynomické funkce, inverzní funkce Exponenciální funkce a rovnice – vlastnosti exponenciální funkce, metody ešení exponenciálních rovnic Logaritmická funkce a rovnice – vlastnosti logaritmické funkce, metody ešení logaritmických rovnic Goniometrické funkce – vlastnosti funkcí sinus, kosinus, tangens a kotangens, grafy goniometrických funkcí Goniometrické rovnice – vztahy mezi goniometrickými funkcemi, metody ešení goniometrických rovnic ešení pravoúhlého a obecného trojúhelníka – Pythagorova v ta, Eukleidovy v ty, sinová a kosinová v ta, trigonometrie Komplexní ísla – operace s komplexními ísly, metody ešení rovnic v oboru komplexních ísel, Moivreova v ta Základy planimetrie – základní planimetrické pojmy, množiny bod dané vlastnosti, obvodový a st edový úhel Konstruk ní úlohy – konstrukce trojúhelník , ty úhelník , polohové a nepolohové úlohy Geometrická zobrazení v rovin – využití geometrických zobrazení v konstruk ních úlohách (posunutí, oto ení, st edová a osová soum rnost, stejnolehlost) Stereometrie – volné rovnob žné promítání, pr niky p ímek a rovin v t lesech, ezy na t lesech T lesa – obsahy a objemy t les, ešení úloh v t lesech (krychle, kvádr, hranol, kužel, jehlan, koule a její ásti) Analytická geometrie lineárních útvar 1 – operace s vektory v rovin a prostoru, p ímka v rovin , vzájemná poloha, odchylka, pr se ík Analytická geometrie lineárních útvar 2 – p ímka a rovina v prostoru, vzájemná poloha, odchylka, pr se ík, pr se nice Kvadratické útvary v rovin – kružnice, elipsa, hyperbola, parabola – obecné a st edové rovnice, vzájemná poloha s p ímkou, te ny v daném bod Kombinatorika, pravd podobnost a statistika – kombinatorické struktury bez opakování a s opakováním (variace, permutace, kombinace), výpo et pravd podobnosti, základní statisti tí initelé Posloupnosti a ady – aritmetická a geometrická posloupnost a jejich využití, základy finan ní matematiky, nekone ná geometrická ada Limita funkce a posloupnosti – význam limity, využití limity (asymptoty), metody výpo tu limit (l´Hospitalovo pravidlo) Derivace funkce – ur ení derivace základních funkcí, jejich sou inu a podílu, derivace složených funkcí, význam derivace Využití derivace – pr b h funkce


Používané prost edky jsou textové i grafické stránky, sbírkové materiály, webové stránky, testy, diskusní fóra a ankety.

Charakteristika kurzu: Napomáhá utvá et a rozvíjet klí ové kompetence d ležité pro osvojení základ všeobecného vzd lání v oblasti matematiky, rozvíjí kompetence k u ení, kompetence k ešení problém , kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence pracovní. Poskytuje snadno p ehledné a jednoduše dostupné informace sloužící k dobré orientaci v tématu a ke kvalitnímu zvládání u iva. Nabízí studijní materiály v r zných formách sloužící k práci ve vyu ování i k vlastnímu studiu. Pomáhá hlubšímu pochopení probírané problematiky, seznámení se s zákonitostmi spadající do této oblasti, rozvíjení logického myšlení a práci s informacemi. Díky využití ICT rozvíjí práce v kurzu po íta ovou gramotnost a umož uje další vzd lání v informa ních a komunika ních technologiích.

Struktura zpracování všech témat je stejná. Každé téma obsahuje detailn zpracovanou teoretickou ást a p íklady k procvi ování. N která témata jsou dopln na o ukázky zpracovaných seminárních prací a další materiály. V teoretické ásti najde uživatel veškeré teoretické znalosti dopln né o schémata a ná rtky a vyvození vztah . V n kterých tématech jsou obsaženy i ukázky ešení probíraných výpo t a popisy odpovídajících metod ešení. P íklady k procvi ování obsahují velké množství úloh pokrývající celé probírané téma a toto ješt dále rozši uje. Úlohy jsou v tématu d lené podle podtémat do samostatných celk .

Integrální po et – primitivní funkce základních funkcí, integra ní metody (per partes, substituce), využití integrálního po tu (obsah podgrafu, objem rota ního t lesa) Shrnutí – úlohy opakující všechna probraná témata

Všechny kurzy ...


Kategorie kurz


Správa


Prove

Prohledat fóra

3

2

1

(a => b) <=> (¬b => ¬a)

Návody a výsledky k testu (pdf-soubor výše)

test s výb rem odpov dí

úlohy k procvi ování 3 - p íprava na test

úlohy k procvi ování 2

úlohy k procvi ování 1

02 - Teoretický p ehled tématu

Téma . 2 - Algebraické výrazy

*** úkázka seminární práce - MNOŽINY - teorie a úlohy (Petra Hala ková)

*** úkázka seminární práce - LOGIKA - teorie a úlohy (Petra Hala ková)

Neformální logika - PDF soubor = prezentace

Téma . 1 - Základy logiky a teorie množin 01 - Teoretický p ehled tématu

Jindra Petáková: Matematika - p íprava k maturit a k p íjmacím zkouškám na vysoké školy, Prometheus Kubát, Hrubý, Pilgr: Sbírka úloh pro st ední školy "maturitní minimum", Prometheus (stejná ada jako u ebnice Matematika pro gymnázia) František Jane ek: Výrazy, rovnice, nerovnice a jejich soustavy, Prometheus

Doporu ená literatura / sbírky:

www.msmt.cz

www.cermat.cz

www.novamaturita.cz

Další informace ke státní maturit naleznete zde:

Požadavky ke státní maturit - vyšší úrove

Požadavky ke státní maturit - základní úrove

Požadavky ke státní maturit

Použité zdroje

Fórum - diskutujte mezi sebou

Novinky

2010/2011 - státní i školní maturita = matematika ve státní (spole né) ásti, pop . ve školní (profilové) ásti v závislosti na výb ru studenta (v p ípad výb ru maturity z matematiky ve školní ásti, si musí vybrat Aj ve spole né ásti)

V tomto kurzu najdete studijní materiály ke všem maturitním témat m z matematiky. Každé téma obsahuje zpracovanou teorii i procvi ovací sbírky úloh. U n kterých témat jsou zpracovány i postupy s ukázkovými úlohami a komentá em.

Základní informace

SEMINÁ Z MATEMATIKY

Osnova témat

Matematika_matsem


innosti

Ú astníci

Osoby

Gymnázium

Matematika - maturitní seminá P epnout roli na...





Poslední novinky



8

7

6

5

4

Vlastnosti funkcí - výsledky

Logaritmické rovnice - cvi ení


Téma . 7 - Logaritmické funkce a rovnice

Exponenciální funkce - grafy

Exponenciální rovnice - cvi ení


Téma . 6 - Exponenciální funkce a rovnice

*** Funkce - výsledky i s grafy (od Petry H.)

*** Funkce - vlastnosti a funkce inverzní!!!!!

Vlastnosti funkcí a rovnice - p ehled

logx = 3 => x = 103 = 1000

f: y = 2.3x + 1

f: y = 1/x => f-1: y = x

Vlastnosti funkcí a grafy funkcí - úlohy

Inverzní funkce

Mocniné funkce - grafy

Téma . 5 - Funkce 05 - Teoretický p ehled tématu

Nerovnice (i rovnice) - úlohy k procvi ování

Úlohy k opakování - souhrn všech typ nerovnic

* Iracionální nerovnice (s neznámou pod odmocninou)

* Nerovnice s parametrem

Soustavy dvou lineárních nerovnic o dvou neznámých

Soustavy nerovnic o jedné neznámé

Nerovnice s absolutními hodnotami

Kvadratické nerovnice / v sou inovém tvaru

Nerovnice v podílovém tvaru

Lineární nerovnice

Téma . 4 - Algebraické nerovnice 04 - Teoretický p ehled tématu

Rovnice (i nerovnice) - úlohy k opakování

Úlohy k procvi ování - všechny typy rovnic

Soustavy dvou rovnic, z nichž alespo jedna není lineární

Soustavy lineárních rovnic - Gaussova metoda

Soustavy lineárních rovnic

Rovnice s parametrem

Iracionální rovnice

Rovnice s neznámou v absolutní hodnot

Rovnice s neznámou ve jmenovateli - úlohy podle ešitelnosti

Rovnice s neznámou ve jmenovateli

Kvadratické rovnice - slovní úlohy

Viétovy vztahy

Kvadratické rovnice

Lineární rovnice a slovní úlohy na n vedoucí

Lineární rovnice

Téma . 3 - Algebraické rovnice 03 - Teoretický p ehled tématu

Vztahy mezi goniom. funkcemi + Grafy goniom. funkcí - úlohy

Téma . 8 - Goniometrické funkce 08 - Teoretický p ehled tématu

- je nutné um t správn zobrazit t lesa pomocí volného rovnob žného promítání (nap . i pravid. šestiboký jehlan!)

Stereometrie - úlohy

16 Téma . 15 - Stereometrie *** ukázka seminární práce ODCHYLKY, VZDÁLENOSTI - teorie + úlohy (Klára Horáková) (PDF)

Shodná a podobná zobrazení v rovin

15 Téma . 14 - Geometrická zobrazení v rovin 14 - Teoretický p ehled tématu

Konstruk ní úlohy

14 Téma . 13 - Konstruk ní úlohy 13 - Teoretický p ehled tématu

- do tohoto tématu pat í i výpo ty obvod a obsah rovinných útvar (trojúhelník, mnohoúhelníky, ásti kruhu a kružnice apod.)

Planimetrické úlohy

Úhly v kružnici

13 Téma . 12 - Základy planimetrie 12 - Teoretický p ehled tématu

Moivrova v ta a další operace v goniometrickém tvaru

Nás. a d lení v goniom. tvaru - Výsledky

Násobení a d lení v goniometrickém tvaru

Rovnice v oboru komplexních ísel

Operace s komplexními ísly

12 Téma . 11 - Komplexní ísla 11 - Teoretický p ehled tématu

Trigonometrie

Pythagorova v ta a Eukleidovy v ty

11 Téma . 10 - ešení pravoúhlého a obecného trojúhelníku 10 - Teoretický p ehled tématu

Goniometrické rovnice - úlohy

Goniometrické rovnice - soubor úloh (i ešených)

Goniometrické rovnice ešené pomocí vzorc

10 Téma . 9 - Goniometrické rovnice 09 - Teoretický p ehled tématu

9

Logaritmické funkce - grafy

24 Téma . 23 - Derivace funkce

Limity funkcí - úlohy

Využití limity funkce - asymptoty grafu

*** Limita funkce - úlohy na všechny typy limit

23 Téma . 22 - Limita funkce a posloupnosti 22 - Teoretický p ehled tématu

Aritmetická a geometrická ada v etn využití - úlohy

22 Téma . 21 - Posloupnosti a ady 21 - Teoretický p ehled tématu

Seminární práce - ešení (bez graf )

Seminární práce - STATISTIKA - tabulky

Seminární práce STATISTIKA - zadání

Seminární práce:

Matematická indukce

Binomická v ta

Variace, permutace, kombinace - úlohy

Kombina ní ísla, faktoriály - úlohy

sbírka úloh z kombinatoriky

21 Téma . 20 - Kombinatorika, pravd podobnost a statistika 20 - Teoretický p ehled tématu

Te ny - úlohy

Kružnice, elipsa, parabola, hyperbola - úlohy

20 Téma . 19 - Kvadratické útvary v rovin 19 - Teoretický p ehled tématu

P ímky a roviny, odchylky, vzdálenosti - úlohy

19 Téma . 18 - Analytická geometrie lineárních útvar 2 18 - Teoretický p ehled tématu

Vektory, p ímky - úlohy

18 Téma . 17 - Analytická geometrie lineárních útvar 1 17 - Teoretický p ehled tématu

T lesa - úlohy

Seminární práce T LESA - teorie + úlohy (Klára Horáková) (PDF)

17 Téma . 16 - T lesa 16 - Teoretický p ehled tématu

27

Shrnutí = úlohy k opakování (soubor "zip")

Shrnutí

Využití ur itého integrálu (plochy, objemy) - úlohy

Primitivní funkce, ur itý integrál - úlohy

26 Téma . 25 - Integrální po et 25 - Teoretický p ehled tématu

Pr b h funkce - úlohy s výsledky a grafy

Využití derivací, globální extrémy, pr b h funkce - úlohy

25 Téma . 24 - Využití derivace 24 - Teoretický p ehled tématu

Derivace funkce, geometrický význam - úlohy


Titulní stránka


Goniometrické funkce a jejich využití




Zám rem kurzu je: zve ejn ní p ehledných a snadno dostupných informací pokrývajících danou problematiku vytvo ení sady studijních materiál rozvíjení schopnosti student t ídit a efektivn nakládat s informacemi vybrat a poskytnout student m velké množství ešených úloh poskytnout student m velké množství úloh k samostatnému ešení ukázat praktické využití jak v ostatních partiích matematiky, tak i v jiných p edm tech p iblížit bystrým student m ešení úloh z matematických sout ží umožnit student m ov ení znalosti problematiky formou test

Stru ná charakteristika:

E-learningový kurz v prost edí moodle Goniometrické funkce a jejich využití je ur en zejména student m vyšších ro ník šestiletého studijního cyklu. Kurz nejen pokryje teorii k daným partiím matematiky, ale p edevším rozší í problematiku a poskytne velké množství úloh k samostatnému ešení, tak i ešených úloh. Sou ástí kurzu je i „kniha“, v níž je uvedena encyklopedie významných matematik . Kurz se nejen v pr b hu používání m ní, ale i dopl uje.

Jméno ešitele Mgr. Miroslav Tesa , Ji í Koumar, Mgr. Michal Hnili ka Vyu ovací p edm t Matematika T ída (ro ník) / období Tercie - kvinta Anotace: (cíle, obsahové zam ení, zp sob práce, testy a jejich vyhodnocení,...)

Název kurzu

Název p íjemce



Používané prost edky jsou textové stránky, obrázky, testy, fóra, prezentace a ankety.

Kurz obsahuje následující témata: M ení úhl a definice goniometrických funkcí – toto téma je ur eno student m t íd prima a sekunda šestiletého studia Pr b h goniometrických funkcí – je zam en na grafické znázorn ní funkcí Hodnoty goniometrických funkcí a vztahy mezi goniometrickými funkcemi – vychází z u iva základní školy a zam uje se na vzorce Goniometrické rovnice a nerovnice Trigonometrie, sinová a kosinová v ta Planimetrie Skalární sou in – téma obsahuje adu zadání a ešení Stereometrie Funkce arcussius a hyperbolické funkce Shrnutí a rozší ení pro náro né studenty Testy

M_Gfr

Ankety Fóra Knihy Studijní materiály Testy

innosti

Všechny kurzy ...


Kategorie kurz


Správa

Ú astníci

Osoby


Prove

Prohledat fóra

Gymnázium

1

Goniometrické funkce

P epnout roli na...

Obloukova míra

Hledání úhl - cvi ení

Hledání úhl - teorie

Jednotková kružnice - cvi ení

Jednotková kružnice - teorie

Teoretický úvod

V praxi je m ení úhl velice d ležité, a proto se touto problematikou zabývali již starov cí geodeti a astronomové. Dlouhým vývojem se vyvinuly dva základní systémy m ení úhl - oblouková a stup ová míra. Každý ze systém používáme v jiné oblasti práce s úhly - obloukovou míru s radiády nej ast ji ve fyzice, stup ovou míru se stupni, minutami a vte inami p i b žných výpo tech v matematice. Zavedení goniometrických funkcí v pravoúhlém trojúhelníku p ineslo první významný vztah mezi velikostmi jeho úhl a délkami stran.

M ení úhl , Definice goniometrických funkcí

Encyklopedie - významní matematici

Použitá a doporu ená literatura

Novinky

Stereometrie, Odchylka vektor (kvinta)

Trigonometrie, Sinová a kosinová v ta, Jednotková kružnice, Goniometrické rovnice a nerovnice, Planimetrie (kvarta)

Definice goniometrických funkcí, Grafy a hodnoty goniometrických funkcí, Defini ní obor a vlastnosti goniometrických funkcí, Vztahy mezi goniometrickými funkcemi (tercie)

Goniometrické funkce pravého úhlu (sekunda)

M ení úhl (prima)

Struktura kurzu (konkrétní témata) a jejich využitelnost v hodinách šestiletého studia na gymnáziu:





Poslední novinky



E-learningový kurz v prost edí moodle Goniometrické funkce a jejich využití je ur en zejména student m vyšších ro ník . Kurz nejen pokryje teorii k daným partiím matematiky, ale p edevším rozší í problematiku a poskytne množství úloh k samostatnému ešení, tak i ešených úloh. Testy jsou zam eny na ov ení základních vztah a hodnot goniometrických funkcí. Vhodné jsou i pro skupinovou práci.

Osnova témat

Matematika - Goniometrické funkce a jejich využití

5

4

3

2

Jedním z nejvýznamn jších a historicky nejstarším využitím goniometrických funkcí jsou trigonometrické aplikace, tedy výpo ty na úrovni trojúhelník . Jde o praktické situace ešené metodou hledání trojúhelník a využívání vlastností v nich platících. Rozší ení p sobnosti funkcí sinus a kosinus i na obecný trojúhelník je významným pomocníkem p i ešení takových úloh, kde ne všechny trojúhelníky jsou nutn pravoúhlé.

Trigonometrie, Sinová a kosinová v ta

Goniometrické nerovnice - ešené p íklady

Složit jší goniometrické rovnice

Základní goniometrické rovnice

Goniometrické rovnice - teoretický úvod

P i ešení goniometrických rovnic a nerovnic využijeme všech znalostí o funkcích, vzájemných vztazích mezi funkcemi a jejich grafech, nau íme se ešení korektn zapsat a aplikovat. V tomto tématu si zárove zopakujeme spoustu postup ešení rovnic a nerovnc.

Goniometrické rovnice a nerovnice

ešené p íklady 2

ešené p íklady

Sou et a rozdíl goniometrických funkcí

Goniometrické funkce sou tu, rozdílu a násobku úhl

Vztahy mezi goniometrickými funkcemi - p ehled

Hodnoty a vztahy

Na základní škole jsme se omezovali p i práci s goniometrickými funkcemi pouze na úhly v pravoúhlém trojúhelníku, tedy jen v rozmezí 0° - 90°. Rozší ení na libovoln velký úhel je jen nutným výsledkem fyzikálních i jiných aplikací. Provázanost funkcí je velice dob e vid t na vzorcích, s kterými se zde seznámíme a nau íme aktivn pracovat.

Hodnoty goniometrických funkcí a vztahy mezi goniometrickými funkcemi

Vlastnosti graf goniometrických funkcí - shrnutí

Grafy goniometrických funkcí - shrnutí

Funkce kotangens - úlohy

Funkce kotangens

Funkce tangens - úlohy

Funkce tangens

Funkce kosinus - úlohy

Funkce kosinus

Funkce sinus - úlohy

Funkce sinus

Chceme-li dob e pochopit chování a vlastnosti goniometrických funkcí a využít je pak v praktických situacích, je nezbytné znát jejich grafy, um t je modifikovat a vytvo it tak pr b h jakékoliv složit ji zadané goniometrické funkce. Principieln jde o posunutí grafu ve vodorovném a svislém sm ru, zm nu amplitudy a zm nu periody funkce.

Pr b h goniometrických funkcí

9

8

7

6

ešené p íklady 5-8

ešené p íklady 9-16

•

Funkce arcussinus a hyperbolické funkce

Stereometrie - p íklady

Stereometrie - teorie

P i stereometrických výpo tech, tedy p i ešení úloh na t lesech v prostoru, ur ujeme odchylky p ímek, úse ek, rovin, pop . po ítáme délky hledaných stran. Tam se bez goniometrických funkcí asto neobejdeme. Vyzkoušíme si základní aplikace na tomto poli p sobnosti.

Stereometrie

Odchylka vektor

Skalarni soucin IV - reseni

Skalarni soucin IV - zadani

Skalarni soucin III - reseni

Skalarni soucin III - zadani

Skalarni soucin II - reseni

Skalarni soucin II - zadani

Skalarni soucin I - reseni

Skalarni soucin I - zadani

Skalární sou in a úhel vektor

V analytické geometrii pracujeme velmi asto s odchylkami p ímek, rovin, pop . samotných vektor , kde se bez goniometrických funkcí neobejdeme. Nej ast ji využívanou funkcí je funkce kosinus, kterou krom skalárního sou inu m žeme použít i p i ur ování samotné odchylky vektor .

Skalárni sou in

ešené p iklady 1-4

•

Praktická ást

•

•

Teorie

•

Planimetrie

Trigonometrie - ešené p íklady

Trigonometrie 2

Trigonometrie 1

Sinová a kosinová v ta - cvi ení

Kosinová v ta

Sinová v ta

Goniometrické funkce ostrého úhlu v r zných trojúhelnících

Goniometrické funkce v pravoúhlém trojúhelníku

11

10

Jak mi pomohl tento kurz? - anketa

Záv re ný test

Hodnoty

Obor hodnot

Goniometrické vzorce

Testy

Titulní stránka


Goniometrické funkce obecného úhlu - p íklady k ešení

Náro né úlohy

Mollweidovy vzorce pro obecný trojúhelník

Základní pravidla pro po ítání s mocninami,...

Testové úlohy - analytická geometrie

Goniometrické funkce - slovní úlohy (planimetrie, trigonometrie, stereometrie)

Shrnutí a rozší ení pro náro né studenty

Hyperbolické funkce - definice

Arcsin - cvi ení

Arcsin - teorie

Funkce inverzní k funkcím goniometrickým používáme p i ešení úloh s kalkula kou, aniž bychom si to v bec uv domovali. Tedy místo práce s funkcí arcussinus se spokojíme s pouhým stla ením n kolika kláves na kalkula ce. Zde se blíže s t mito funkcemi a jejich vlastnostmi seznámíme a rozší íme naše obzory ješt o funkce další - hyperbolické.


Struktura kurzu: Integers divisible by 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9. Whole square

Najdete zde jednotlivá zadání a vždy ve zvláštním souboru i jeho ešení v etn p íslušné teorie, pokud je t eba. Kurz obsahuje nové informace v oboru a zajímavé p íklady, se kterými by se studenti jinak nesetkali.

E-learnigový kurz International Mathematics JC+KP je kurz vytvo ený ve spolupráci u itel matematiky z Francie a eské republiky, zam ený na ešení zajímavých matematických problém . Tento kurz by navržený k zatraktivn ní výuky matematiky a propojení více p edm t (matematika, anglický jazyk). Lze s ním pracovat v hodinách, kde se za azuje metoda CLIL, což je integrovaná výuka p edm tu a cizího jazyka. Kurz m že sloužit tedy nejen k prohlubování znalostí a matematických dovedností, zvýšení zájmu student o matematiku a zvýšení její atraktivity, ale i jako nástroj k prohlubování jazykových schopností. International Mathematics je ur ena student m všech ro ník šestiletého i ty letého studia gymnázia. Umož uje p ímou práci prost ednictvím jednotlivých vytišt ných zadání nebo dataprojektoru i samostatnou práci student doma. M že být hlavní náplní hodin nebo oživit její ást. Nepokrývá žádnou konkrétní problematiku u iva matematiky a m že tedy být za azen kdykoli v pr b hu studia. Kurz m že být dopl kem jakékoli používané u ebnice.

Mgr. Kate ina Pernicová Matematika Všechny t ídy

International Mathematics JC + KP




Název kurzu

Název p íjemce


Powerful Two The Gogol Look for a number Champernowne number Rainy Days 7 days and 7 nights The sum of digits equal to 2010 Birthday Party Lost Pin Magnets on the fridge Golden numbers Points


Všechny kurzy ...


Kategorie kurz


Správa


Prove

Prohledat fóra

3

2

1

P epnout roli na...

can’t be read on a pocket calculator.

Solution n°3

Could you give the two last digitals of its decimal writing?

The accurate value of

Powerful Two

Solution n°2

Give the result, roundly decimals to the nearest hundreds.

What is the probability that a natural integer number (less than 2010) is a “whole square”?

Find other examples.

Example: 81 is a “whole square” because 81 = 92 and 8 + 1 = 9 = 32.

An integer number is said to be a “whole square” if it’s the square of an integer number and if the sum of its digits is also the square of an integer number.

Whole square

Solution n°1

Find out all the natural integer numbers composed out of four digits which are divisible by 1,2,3,4,5,6,7,8,9.

Integers divisible by 1,2,3,4,5,6,7,8,9.

Novinky

Don't wait! Make teaching and learning math easy as pie!

Don't wait; make your math enjoyable right now!





Poslední novinky



Teachers often receive requests for math sheets and readiness samples for students to ENJOY MATHS. Sometimes it is impossible to choose the right one for the whole class due to different levels of students' skills and abilities. Here you can always find help whenever you need it. You can be a teacher or a student and if you are not interested in Mathematics, you could be interested in English.

This course was designed by math teachers to make students and teachers feel better about Math.

International Mathematics

Osnova témat

International M


innosti

Ú astníci

Osoby

Gymnázium

International Mathematics JC+KP

8

7

6

5

4

None of them have solved more than an enigma a night, but when they started working over an enigma at night, it was solved on the same night.

Up to now the three of them have already solved 25 enigmas, 9 of them have been solved during the day.

Natalie would solve an enigma every night and only at night.

Jan would solve an enigma only at night.

Katerina would solve an enigma at night.

They have solved enigmas as the ones you can find on this web site.

In order to improve their Maths results, three students have begun working for exactly 7 days and 7 nights.

7 days and 7 nights

Solution n°7

How many rainy days were there in May?

To support him, his classmates had an idea: his friends text him once a day and his girlfriend only texts him on rainy days. She prefers visiting on sunny days. At the end of the month, he has received 349 sms.

Petr has just had a bike’s accident. He’s in bed at home and can’t go to school throughout a whole month of May.

Rainy Days

Solution n°6

Which decimal place does the “ 9505” sequence appear for the first time?

In the Champernowne number, the “15” sequence first appears at the twentieth decimal place.

It’s said as “univers” because, in its decimal writing, you can find any digital sequence: your mobile number, your birth date….

The Champernowne number is 0,123456789101112131415161718192021……

Champernowne number

Solution n°5

What is the smallest natural integer number composed by six digits (the first one isn’t 0) that can be divided by 6 and whose sum of digits is 6?

Look for a number

Solution n°4

How many divisors, between 0 and 129, has the “Gogol” got?

This number is higher than the number of atoms in the universe and the name “Google” came from it.

In Maths number 10100 is called “Gogol”….

The Gogol

13

12

11

10

9

1

Number of digits badly situated 3

Golden numbers

Solution n°12

Magnets on the fridge

Solution n°11

1 0

1 1

1

7126 1246 4662 2434

Number of well-situated digits 0

Pin code

Find out this 4 digits code with the information in the following grid:

Nela has lost my mobile pin number.

Lost Pin

Solution n°10

Which is the necessary minimal area of paper?

He’s decided to put them away in a single rectangular box with a lid, made of paper.

For his birthday party, Leos bought four boxes of 25 small cheese cubes each edge one cm long.

Birthday Party

Solution n°9

Which is the smallest integer number with the sum of its digits equal to 2010?

The sum of digits equal to 2010

Solution n°8

How many enigmas have each of them solved?

14

Solution n°14

Points

Solution n°13

Titulní stránka


How many ink bottles does he need at least to classify all his parchments?

He can write 13 figures with a single ink bottle.

A collector has decided to classify his 256 parchments from n°1 to n°256 with golden ink.


Základní pojmy

kartézská soustava sou adnic (zavedení soustavy sou adnic v rovin a prostoru, pomocí nichž je jednozna n ur ena poloha bodu)

vzdálenost bod (výpo et vzdálenosti dvou bod )

st ed úse ky (ur ení st edu úse ky dané krajními body) Vektory

vektor (zavedení pojmu vektor jako orientovaná úse ka)

velikost vektoru (výpo et velikosti vektoru)

základní po etní operace s vektory (s ítání a od ítání vektor , násobení vektoru skalárem, skalární a vektorový sou in vektor , lineární kombinace vektor )

úhel vektor (úhel sev ený dv ma vektory)

Úvod do analytické geometrie

Stru ná charakteristika:

E-learningový kurz Matematika – Analytická geometrie je ur en pro studenty 3. ro níku 4-letého a kvinty 6-letého studia gymnázia. Obsahuje st edoškolské u ivo analytické geometrie a slouží k dopln ní a procvi ení u iva doma. Kurz m že být postupn dopl ován o p íklady a testy podle pot eb student a u itele.

Mgr. Monika Nováková Matematika 3. ro ník

Matematika – Analytická geometrie




Název kurzu

Název p íjemce



Kružnice

kružnice (definice, st edová a obecná rovnice, parametry)

kružnice a p ímka (vzájemná poloha kružnice a p ímky)

te na kružnice Elipsa

elipsa (definice, st edová a obecná rovnice, parametry)

elipsa a p ímka (vzájemná poloha elipsy a p ímky)

te na elipsy Hyperbola

hyperbola (definice, st edová a obecná rovnice, parametry)

hyperbola a p ímka (vzájemná poloha hyperboly a p ímky)

te na hyperboly Parabola

parabola (definice, vrcholová a obecná rovnice, parametry)

parabola a p ímka (vzájemná poloha paraboly a p ímky)

Kuželose ky

P ímka v rovin

parametrické vyjád ení p ímky (zadání p ímky pomocí bodu, který leží na p ímce a sm rového vektoru)

obecná rovnice p ímky (normálový vektor p ímky)

sm rnicový tvar p ímky

úsekový tvar p ímky

vzájemná poloha p ímek v rovin Polohové úlohy v rovin

vzájemná poloha (ur ení vzájemné polohy p ímek v rovin i pro r zné zp soby zadání p ímek, vzájemná poloha bodu a p ímky Metrické úlohy v rovin

vzdálenosti ( vzdálenost bodu od p ímky, vzdálenost rovnob žných p ímek)

úhly (úhel sev ený dv ma p ímkami, osa úhlu) Procvi ení úloh v rovin

Analytická geometrie v rovin


Používané prost edky: textové stránky, webové stránky, testy.

Zám rem kurzu je vytvo ení studijních materiál p edevším pro domácí p ípravu vytvo ení nabídky úloh na procvi ení u iva, které vhodn doplní u ebnici umožnit student m procvi ení probírané látky rozvíjet kompetence k u ení zve ejn ní p ehledných informací pot ebných k teoretickému zvládnutí u iva, dopln né o vhodné internetové odkazy rozvíjení schopnosti student nejen získávat informace, ale um t je využít k ešení p íklad umožnit student m hodnocení formou test umožnit student m i v dob nep ítomnosti ve výuce neztratit kontakt s probíranou látkou nadaným student m umožnit získat informace a v domosti i nad rámec u iva daného ŠVP inovace stávajících metod a forem práce

P ímka v prostoru

parametrické vyjád ení p ímky (zadání p ímky pomocí bodu, který leží na p ímce a sm rového vektoru) Rovina v prostoru

parametrické vyjád ení roviny (zadání roviny pomocí bodu, který leží v rovin a sm rových vektor )

obecná rovnice roviny (normálový vektor roviny) Polohové úlohy v prostoru

vzájemná poloha (ur ení vzájemné polohy p ímek, rovin a p ímky a roviny v prostoru) Metrické úlohy v prostoru

vzdálenosti ( vzdálenost bodu od roviny, vzdálenost bodu od p ímky, vzdálenost rovnob žných p ímek a rovin)

úhly (úhel sev ený dv ma p ímkami, dv ma rovinami) Procvi ení úloh v prostoru

Analytická geometrie v prostoru

te na paraboly Procvi ení kuželose ek (ur ení typu a parametr kuželose ky z její rovnice)

M_AG

Všechny kurzy ...


Kategorie kurz


Správa


Prove

Prohledat fóra


innosti

Ú astníci

Osoby

Gymnázium

3

2

1

p ímka - polopat

úsekový tvar p ímky

p ímka v rovin - souhrn

vzájemná poloha p ímek ve sm rnicovém tvaru

Sm rnicový tvar p ímky

obecná rovnice p ímky + vzájemná poloha

vzájemná poloha p ímek - par. vyjád ení

parametrické vyjád ení p ímky

3. P ímka v rovin p ímka v rovin - úvod

vektory - polopat

Vektory - souhrn

Vektorový sou in vektor

Úhel vektor

Skalární sou in vektor

lineární kombinace vektor

Základní operace s vektory

Velikost vektoru

2. Vektory vektory - úvod

St ed úse ky

St ed úse ky- teorie

Vzdálenost bod

Vzdálenost bod - teorie

Kartézská soustava sou adnic

1. Základní pojmy Analytická geometrie

Diskusní fórum

Použité materiály

Kurz matematika - analytická geometrie

Novinky

Osnova témat

Matematika - Analytická geometrie

ANALYTICKÁ GEOMETRIE

P epnout roli na...





Poslední novinky



te na hyperboly

hyperbola a p ímka

Hyperbola

9. Kuželose ky - hyperbola Hyperbola - úvod

te na elipsy

elipsa a primka

elipsa

8. Kuželose ky - elipsa elipsa - úvod

te na kružnice

kružnice a p ímka

kružnice

kruznice - úvod

7. Kuželose ky - kružnice

tverec

Trojúhelník

6. Procvi ení polohových i metrických úloh v rovin procvi ení analytické geometrie v rovin

Odchylka dvou p ímek

Vzdálenost bodu od p ímky

5. Metrické úlohy v rovin Metrické úlohy v rovin - úvod

vzájemná poloha p ímek

vzájemná poloha bodu a p ímky

vzájemná poloha p ímek

polohové úlohy - úvod

4. Polohové úlohy v rovin

Kuželose ky

p ehled vhájemných poloh p ímky a kuželose ky

Kuželose ky - p ehled

11 11. Kuželose ky - shrnutí shrnutí

Parabola - test

te na paraboly

Parabola a p ímka

Parabola

10 10. Kuželose ky - parabola Parabola - úvod

9

8

7

6

5

4

vzájemná poloha p ímek v prostoru

p ímka v prostoru - parametrické vyjád ení

p ímka v prostoru - náhled

p ímka v prostoru - úvod

P ímka v prostoru

Kuželose ky - test

Analytická geometrie

17 Další užite né odkazy a internetové stránky Analytická geometrie

p ehled polohových a metrických úloh

P ímka a rovina v prostoru - opakování

16 Procvi ení úloh v prostoru procvi ení analytické geometrie v prostoru

Odchylky

Vzdálenosti

15 Metrické úlohy v prostoru Metrické úlohy v prostoru - úvod

vzájemná poloha bod , p ímek a rovin

vzájemná poloha p ímky a roviny v prostoru

14 Polohové úlohy v prostoru polohové úlohy v prostoru - úvod

vzájemná poloha rovin v prostoru

obecná rovnice roviny

parametrické vyjád ení roviny

13 Rovina v prostoru rovina v prostoru - úvod

12

ezy na kuželi

kuželose ky a te ny

Titulní stránka



E-learningový kurz s názvem Pedosféra jako sou ást fyzickogeografické sféry Zem je ur en student m 1. ro níku ty letého studia gymnázia a student m odpovídajícího ro níku šestiletého studia gymnázia. Dále je ur en student m gymnázia, kte í skládají maturitní zkoušku z p edm tu zem pis. Kurz rozsahem pokrývá ásti u iva probíraného v 2. ro níku ty letého studia a odpovídajícího vyššího stupn šestiletého studia a to v souladu s Rámcovým vzd lávacím programem pro vzd lávání na st edních školách a využívaným školním vzd lávacím programem. Kurz zahrnuje okruh problém spojených se zkoumáním pedosféry jako sou ásti p írody (složení p d, druhy p d, vznik p d, úrodnost p d, p dní typy a p dní druhy, podstata utvá ení p d, d sledky negativního vlivu lov ka na p dy, degradace p d, specifika pedosféry, využití pedosféry lov kem, vztah lov ka a pedosféry a jejich vzájemná interakce). Práce v e-learningovém prost edí je koncipována jako multimediální, proto se obsah kurzu v pr b hu jeho používání m ní, dopl uje a upravuje podle aktuálních požadavk , podporuje klasickou práci s u ebnicí a atlasem a zpracovává požadovanou problematiku. Kurz umož uje samostatnou práci student p es interaktivní rozhraní z domu i ze školy, podporuje p ípravu student do výuky, umož uje ov ování klí ových znalostí a dovedností, obecn napomáhá k utvá ení a postupnému rozvíjení klí ových kompetencí vedoucích k získání všeobecného vzd lání.

Mgr. Josef Sychra Zem pis Kvarta, 2. ro ník

Pedosféra jako sou ást fyzickogeografické sféry Zem


Klí ové kompetence student p írodov dných p edm t na Gymnáziu v Rájci-Jest ebí a jejich rozvíjení pomocí ICT Gymnázium a St ední odborná škola Rájec-Jest ebí, o. p. s.


Název kurzu

Název p íjemce


CZ.1.07/1.1.02/01.0062


Používané formy jsou textové, grafické a obrazové dokumenty, interaktivní testy, webové stránky, elektronické testy, prezentace.

Stru ná charakteristika kurzu: Napomáhá utvá et a rozvíjet klí ové kompetence d ležité pro osvojení základ všeobecného vzd lání v p írodních v dách, zejména tedy planetární geografie, rozvíjí kompetence k u ení, kompetence k ešení problém a kompetence komunikativní i pracovní. Poskytuje p ehledné, ucelené a snadno dostupné informace vedoucí k úsp šnému zvládnutí u iva. Napomáhá k dalšímu porozum ní zákonitostí p írodních proces v pedosfé e a následnou aplikací v praktickém život . Podn cuje abonenty kurzu k tvo ivému a logickému uvažování a k ešení problém . Pomáhá student m poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti a dovednosti a aplikovat je v rámci možností do poznání chování a fungování pedosféry a fyzickogeografické sféry Zem jako celku. Rozvíjí schopnosti student efektivn nakládat s informacemi, vede ke zlepšení schopnosti pracovat s moderními informa ními technologiemi, po íta ovou technikou, inovuje stávající metody a postupy, napomáhá lepší sebereflexi a sebeevaluaci student .

Pedosféra

Všechny kurzy ...


Kategorie kurz


Správa


Prove

Prohledat fóra


innosti

Ú astníci

Osoby

Gymnázium

1

R

Stavba p dního profilu-nákres

Základní p dní horizonty

Rozdílný vývoj p d v r zném prost edí

Vznik a vývoj p d

Druhy p dotvorných proces

P dotvorný proces a p dotvorní initelé

Vznik p d

Diagram zrnitosti p d

P dní druhy v

Druhy p d

P dní složky, zrnitost a pórovitost p d

Druhy p d

Chemické složení p dy

Stavba a vývoj humusu jako hlavního initele úrodnosti

Základní údaje o p d a její úrodnosti

Úrodnost p d

Složení p d P dní znaky a p dní vlastnosti

KOMPLEXNÍ TEST PEDOSFÉRA

Degradace p d-má problém n jaké ešení?

Jaký je váš názor na zastavování p dy v R velkými logistickými centry a ztrátu orné p dy?

P dy v R - PPT prezentace

P ehled použité literatury

Tyto geosféry podmi ují v pedosfé e pochody vedoucí k její zm n a rozší ení p dních typ . Novinky

Pedosféra ( ec. pedon = p da) je p dní obal Zem , který vznikl p em nou svrchní ásti zemské k ry p sobením organism za ú asti vzduchu, vody a slune ního zá ení. Pedosféra leží na styku s litosférou, atmosférou, hydrosférou, biosférou a socioekonomickou sférou.

Pedosféra

Osnova témat

Pedosféra jako sou ást fyzickogeografické sféry Zem P epnout roli na...





Poslední novinky



2

P dní typy

Problém p dy v R?

P dy v R a bonita p d

Eroze p d

Degradace a ohrožení p d v R

Titulní stránka


Degradace p d ve sv t , ohrožení p d

Degradace p d

Zm ny pedosféry P da a lov k

eské Republice

Azonální pudní typy Ceské Republiky

P dní typy v

Hlavní p dní typy Evropy

Hlavní pudní typy strední Evropy (vertikální usporádání)

Pudní typy, jejich vlastnosti a rozmístení na Zemi

P dní typy sv ta - mapa hlavních p dních typ

P dní typy obecn

P dní typy a rozší ení p d na Zemi


E-learningový kurz s názvem Litosféra jako sou ást fyzickogeografické sféry Zem je ur en student m 1. ro níku ty letého studia gymnázia a student m odpovídajícího ro níku šestiletého studia gymnázia. Dále je ur en student m gymnázia, kte í skládají maturitní zkoušku z p edm tu zem pis. Kurz rozsahem pokrývá ásti u iva probíraného v 2. ro níku ty letého studia a odpovídajícího vyššího stupn šestiletého studia a to v souladu s Rámcovým vzd lávacím programem pro vzd lávání na st edních školách a využívaným školním vzd lávacím programem. Kurz zahrnuje okruh problém spojených se zkoumáním litosféry jako sou ásti p írody (stavba zemského t lesa, stavba a chemické vlastnosti litosféry, podstata utvá ení litosféry, teorie kontinentálního driftu a globální tektonika, d sledky pohyb litosférických desek, abnormality litosféry a specifika, zem t esení a horotvorná innost a jejich ovlivn ní života lidí na planet , využití litosféry lov kem, vztah lov ka a litosféry a jejich vzájemná interakce). Práce v e-learningovém prost edí je koncipována jako multimediální, proto se obsah kurzu v pr b hu jeho používání m ní, dopl uje a upravuje podle aktuálních požadavk , podporuje klasickou práci s u ebnicí a atlasem a zpracovává požadovanou problematiku. Kurz umož uje samostatnou práci student p es interaktivní rozhraní z domu i ze školy, podporuje p ípravu student do výuky, umož uje ov ování klí ových znalostí a dovedností, obecn napomáhá k utvá ení a postupnému rozvíjení klí ových kompetencí vedoucích k získání všeobecného vzd lání.

Mgr. Josef Sychra Zem pis Kvarta, 2. ro ník

Litosféra jako sou ást fyzickogeografické sféry Zem




Název kurzu

Název p íjemce



Používané formy jsou textové, grafické a obrazové dokumenty, odkaz na webové stránky, elektronické testy, prezentace, kniha, fóra.

Stru ná charakteristika kurzu: Napomáhá utvá et a rozvíjet klí ové kompetence d ležité pro osvojení základ všeobecného vzd lání v p írodních v dách, zejména tedy planetární geografie, rozvíjí kompetence k u ení, kompetence k ešení problém a kompetence komunikativní i pracovní. Poskytuje p ehledné, ucelené a snadno dostupné informace vedoucí k úsp šnému zvládnutí u iva. Napomáhá k dalšímu porozum ní zákonitostí p írodních proces v litosfé e a následnou aplikací v praktickém život . Podn cuje abonenty kurzu k tvo ivému a logickému uvažování a k ešení problém . Pomáhá student m poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti a dovednosti a aplikovat je v rámci možností do poznání chování a fungování litosféry a fyzickogeografické sféry Zem jako celku. Rozvíjí schopnosti student efektivn nakládat s informacemi, vede ke zlepšení schopnosti pracovat s moderními informa ními technologiemi, po íta ovou technikou, inovuje stávající metody a postupy, napomáhá lepší sebereflexi a sebeevaluaci student .

Litosféra

Všechny kurzy ...


Kategorie kurz


Správa


Prove

Prohledat fóra

Fóra Chatování Studijní materiály Testy

innosti

Ú astníci

Osoby

Gymnázium

1

Litosféra

Supervulkány

Druhy vulkanismu

Stavba sopky, typy erupcí

Sope ná innost, typy erupcí

Vulkanismus

Vulkanismus-PPT prezentace

Sope ná innost

Litosférické desky a jejich pohyb

Pohyb kontinent v historii a budoucnosti-animace

Schéma subdukce

Teorie kontinentálního driftu Alfréda Wegenera

Teorie kontinentálního driftu-vznik pevnin a oceán

Litosférické desky a jejich rozložení na Zemi

Globální tektonika Zem

Litosférické desky, jejich pohyb a d sledky pohybu

Litosférické desky a jejich pohyb

Planetární len ní zemského t lesa

len ní zemské k ry

Zemská k ra

Stavba Zem (nákres, popis)

Planetární len ní zemského t lesa Stavba a složení Zem

Zem t esení a vulkanická innost, lze se bránit následk m??

Litosféra-obrazová prezentace ke kurzu


svrchní pevná vrstva Zem , která zahrnuje zemskou k ru a svrchní ást zemského plášt až po horní hranici astenosféry. Mocnost litosféry je pod kontinenty 100 – 150 km a pod oceány n kolik desítek km až 70 km. Úzké tektonicky aktivní pásy rozd lují litosféru do n kolika desek, jejichž posun vyvolává zem t esení a sope nou innost. Novinky

Osnova témat

Litosféra jako sou ást fyzickogeografické sféry Zem P epnout roli na...





Poslední novinky



3

2

R R

Typy vrásn ní v Evrop Seismická innost a orogeneze

Vývoj kontinent (od Rodinie)

Vývoj zemského povrchu

Litosférické fenomény Pohyb desek vysv tluje vznik Himálaje

Georeliéf

Titulní stránka


Endogenní pochody a jimi vytvo ené tvary georeliéfu

Exogenní pochody a jimi vytvo ené tvary georeliéfu

Reliéf

esku

Vznik zlomových a vrásových poho í, stá í poho í sv ta

Horotvorná innost (orogeneze)

Orogeneze-PPT prezentace

Orogeneze

Mechanismy zem t esení a zem t esná innost v

Richterova stupnice intenzity zem t esení

Zem t esení a jeho vznik

Seismologie, ší ení seismických vln

Zem t esení

Zem t esení-PPT prezentace

Seismická innost

Georeliéf-výšková lenitost terénu

Georeliéf-PPT prezentace

Georeliéf

Sope ná innost

Sopka Kilauea (Havajské ostrovy) a její innost

Nejv tší sope né katastrofy nové doby

Vulkanismus na Chebsku

T etihorní a tvrtohorní vulkanismus v

Sope ná innost a sopky v

Oblasti vulkanismu na Zemi


E-learningový kurz s názvem Kryosféra jako sou ást fyzickogeografické sféry Zem je ur en student m 1. ro níku ty letého studia gymnázia a student m odpovídajícího ro níku šestiletého studia gymnázia. Dále je ur en student m gymnázia, kte í skládají maturitní zkoušku z p edm tu zem pis. Kurz rozsahem pokrývá ásti u iva probíraného v 1. ro níku ty letého studia a odpovídajícího vyššího stupn šestiletého studia a to v souladu s Rámcovým vzd lávacím programem pro vzd lávání na st edních školách a využívaným školním vzd lávacím programem. Kurz zahrnuje okruh problém spojených se zkoumáním kryosféry jako sou ásti p írody (fyzické vlastnosti kryosféry, rozší ení permafrostu a ledovc , podstata geomorfologického p sobení ledu na planet , ledovce horské a pevninské, specifika kryosféry, pohyby a utvá ení ledovc a jejich vliv na utvá ení klimatu a morfologie terénu na kontinentech a jejich ovlivn ní života lidí, vztah lov ka a kryosféry a jejich vzájemná interakce, problémy kryosféry zp sobené inností lov ka). Práce v e-learningovém prost edí je koncipována jako multimediální, proto se obsah kurzu v pr b hu jeho používání m ní, dopl uje a upravuje podle aktuálních požadavk , podporuje klasickou práci s u ebnicí a atlasem a zpracovává požadovanou problematiku. Kurz umož uje samostatnou práci student p es interaktivní rozhraní z domu i ze školy, podporuje p ípravu student do výuky, umož uje ov ování klí ových znalostí a dovedností, obecn napomáhá k utvá ení a postupnému rozvíjení klí ových kompetencí vedoucích k získání všeobecného vzd lání.

Mgr. Josef Sychra Zem pis Tercie, 1. ro ník

Kryosféra jako sou ást fyzickogeografické sféry Zem




Název kurzu

Název p íjemce




Stru ná charakteristika kurzu: Napomáhá utvá et a rozvíjet klí ové kompetence d ležité pro osvojení základ všeobecného vzd lání v p írodních v dách, zejména tedy planetární geografie, rozvíjí kompetence k u ení, kompetence k ešení problém a kompetence komunikativní i pracovní. Poskytuje p ehledné, ucelené a snadno dostupné informace vedoucí k úsp šnému zvládnutí u iva. Napomáhá k dalšímu porozum ní zákonitostí p írodních proces a antropogenních vliv v kryosfé e a následnou aplikací v praktickém život . Podn cuje abonenty kurzu k tvo ivému a logickému uvažování a k ešení problém . Pomáhá student m poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti a dovednosti a aplikovat je v rámci možností do poznání chování a fungování kryosféry a fyzickogeografické sféry Zem jako celku. Rozvíjí schopnosti student efektivn nakládat s informacemi, vede ke zlepšení schopnosti pracovat s moderními informa ními technologiemi, po íta ovou technikou, inovuje stávající metody a postupy, napomáhá lepší sebereflexi a sebeevaluaci student .

Kryosféra

Všechny kurzy ...


Kategorie kurz


Správa


Prove

Prohledat fóra

Ankety Fóra Chatování Knihy Studijní materiály Testy

innosti

Ú astníci

Osoby

Gymnázium

2

1

eské výzkumy v Arktid

Rozsah a vývoj zaledn ní Arktidy

Arktida a Antarktida Zalednení Arktidy

Je pro lidstvo d ležité mít ledovce na Zemi?

M že globální oteplování zp sobit tání ledovc ?

Tvorba ledovce

Ústup ledovce

Telení (rozpad) ledovc

Stratifikace a vývoj ledovcu

Vznik ledovc

Tání permafrostu - dokument

Permafrost a lidské osídlení

Rozší ení permafrostu

Charakteristika permafrostu

Permafrost jako nedílná sou ást kryosféry, vznik a rozd lení ledovc Permafrost, jeho vznik a vývoj

Novinky

SOUHRNNÝ TEST KRYOSFÉRA

Souhlasíte s panem prezidentem v názoru, že globální oteplování neexistuje?


ást fyzickogeografické sféry, jejíž teplota je více než 2 roky pod bodem mrazu - (ledovce, permafrost, sníh)

Kryosféra

Osnova témat

Kryosféra jako sou ást fyzickogeografické sféry Zem P epnout roli na...





Poslední novinky



5

4

3

Nastane v Arktid doba bezledová?

Lze ešit globální oteplování?

Zm ny rozlohy ledu v Antarktid

Poznatky o ústupu ledovc v Arktid

D sledky globálního oteplování na kryosféru - ústup ledovc

Skleníkové plyny

Skleníkový efekt a jeho podstata

Globální oteplování a jeho vliv na kryosféru Co je globální oteplování

Titulní stránka


Které útvary ledovcového terénu nem žeme v R najít?

Kryogenní tvary reliéfu

Ledovcové pochody

Kryogenní procesy a jejich význam pro vznik reliéfu Kryogenní pochody

Možnost vyvarování se ohrožení lavinou

Laviny-nebezpe ný fenomén

Život v trvale zaledn ných územích

Lavina na Mt. Ruapehu (N.Z.)

Evropská stupnice lavinového nebezpe í

Laviny, jejich vznik, nebezpe í Laviny

Ovlivní roztátí ledovc i život v relativn bezpe né st ední Evrop ?

Trhání ledových ker v Antarktid -realita nebo fikce?

Historie a sou asnost Antarktidy

Stránka eských výzkumník v Antarktid

eský výzkum v Antarktid

Zalednení Antarktidy


E-learningový kurz s názvem Hydrosféra jako sou ást fyzickogeografické sféry Zem je ur en student m 1. ro níku ty letého studia gymnázia a student m odpovídajícího ro níku šestiletého studia gymnázia. Dále je ur en student m gymnázia, kte í skládají maturitní zkoušku z p edm tu zem pis. Kurz rozsahem pokrývá ásti u iva probíraného v 1. ro níku ty letého studia a odpovídajícího vyššího stupn šestiletého studia a to v souladu s Rámcovým vzd lávacím programem pro vzd lávání na st edních školách a využívaným školním vzd lávacím programem. Kurz zahrnuje okruh problém spojených se zkoumáním hydrosféry jako sou ásti p írody (fyzické a chemické vlastnosti hydrosféry, cirkulace hydrosféry a podstata vodního proud ní na planet , vody oceán , povrchové a podpovrchové vody, abnormality hydrosféry a specifika, pohyby mo ské vody a jejich vliv na utvá ení klimatu na kontinentech a jejich ovlivn ní života lidí na pob eží, využití hydrosféry lov kem, vztah lov ka a hydrosféry a jejich vzájemná interakce, problémy hydrosféry zp sobené inností lov ka). Práce v e-learningovém prost edí je koncipována jako multimediální, proto se obsah kurzu v pr b hu jeho používání m ní, dopl uje a upravuje podle aktuálních požadavk , podporuje klasickou práci s u ebnicí a atlasem a zpracovává požadovanou problematiku. Kurz umož uje samostatnou práci student p es interaktivní rozhraní z domu i ze školy, podporuje p ípravu student do výuky, umož uje ov ování klí ových znalostí a dovedností, obecn napomáhá k utvá ení a postupnému rozvíjení klí ových kompetencí vedoucích k získání všeobecného vzd lání.


Hydrosféra jako sou ást fyzickogeografické sféry Zem




Název kurzu

Název p íjemce




Stru ná charakteristika kurzu: Napomáhá utvá et a rozvíjet klí ové kompetence d ležité pro osvojení základ všeobecného vzd lání v p írodních v dách, zejména tedy planetární geografie, rozvíjí kompetence k u ení, kompetence k ešení problém a kompetence komunikativní i pracovní. Poskytuje p ehledné, ucelené a snadno dostupné informace vedoucí k úsp šnému zvládnutí u iva. Napomáhá k dalšímu porozum ní zákonitostí p írodních proces a antropogenních vliv v hydrosfé e a následnou aplikací v praktickém život . Podn cuje abonenty kurzu k tvo ivému a logickému uvažování a k ešení problém . Pomáhá student m poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti a dovednosti a aplikovat je v rámci možností do poznání chování a fungování hydrosféry a fyzickogeografické sféry Zem jako celku. Rozvíjí schopnosti student efektivn nakládat s informacemi, vede ke zlepšení schopnosti pracovat s moderními informa ními technologiemi, po íta ovou technikou, inovuje stávající metody a postupy, napomáhá lepší sebereflexi a sebeevaluaci student .

Hydrosféra

Všechny kurzy ...


Kategorie kurz


Správa


Prove

Prohledat fóra

Fóra Chatování Knihy Studijní materiály Testy

innosti

Ú astníci

Osoby

Gymnázium

2

1

R R

P í iny oceánských proud

Pohyby mo ské vody Oceánologie-PPT prezentace

Obecné vlastnosti hydrosféry

Zne išt ní povrchových vod

Rašeliništ

Jezera v

Povrchové a podpovrchové vody

Artéská voda

R

R

Geotermální prameny-systém vzniku

Typy pramen

Podpovrchová voda-PPT prezentace

Režim odtoku ek

Povrchové vody na Zemi-PPT prezentace

Vody pevnin

Oceány a more

Ob h vody na Zemi-Animace

Ob h vody na Zemi

Obecné vlastnosti hydrosféry Hydrosféra-obecná charakteristika

Je lepší balená nabo z kohoutku??

Dostupnost vody ve sv t

Novinky

Voda v p írod


p edstavuje soubor všeho vodstva Zem – tj. povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosfé e a vody v živých organismech. Její formování je úzce spojené se vznikem zemské k ry, atmosféry a následn i života na Zemi. V období utvá ení planety Zem ješt nelze mluvit o existenci hydrosféry. Hydrosféra se za íná objevovat po zformování zemské k ry.

Hydrosféra

Osnova témat

Hydrosféra jako sou ást fyzickogeografické sféry Zem P epnout roli na...




17. úno., 22.01 Josef Sychra Spokojenost s kurzem více... Starší témata ...


Poslední novinky



3

Zm ny hydrosféry

Zm ny hydrosféry - jezero

Jezero ad a jeho problém ad

Je možná áste ná záchrana Aralu

Jezero Aral

Titulní stránka


Zrychlené vysýchání jezera Aral po roce 2000-animace

Podstata problematiky mizejícího jezera Aral

Jezero Bajkal

Jezero Bajkal-sladká záchrana lidstva?

Globální problém s vodou?

Problematika dostupnosti vody ve sv t

Dostupnost vody ve sv t

Rostoucí zne išt ní oceán

Ostrovy odpadk v oceánech

Zm ny hydrosféry Hydrosféra a lov k

Pohyby mo ské vody

Tsunami 2007 - Thajsko

Ni ivé tsunami 2007-video

Vznik Tsunami - animace

Tsunami - nový fenomén oceánografie

Vznik a charakteristika Tsunami

Vln ní - pohyb mo ské vody-charakteristika

Mo ské proudy-mapa

Mo ské proudy-ú inky


E-learningový kurz s názvem Atmosféra jako sou ást fyzickogeografické sféry Zem je ur en student m 1. ro níku ty letého studia gymnázia a student m odpovídajícího ro níku šestiletého studijního cyklu gymnázia. Dále je ur en student m gymnázia, kte í skládají maturitní zkoušku z p edm tu zem pis. Kurz rozsahem pokrývá ásti u iva probíraného v 1. ro níku ty letého studia a odpovídajícího vyššího stupn šestiletého studia a to v souladu s Rámcovým vzd lávacím programem pro vzd lávání na st edních školách a využívaným školním vzd lávacím programem. Kurz zahrnuje okruh problém spojených se zkoumáním atmosféry jako sou ásti p írody (fyzické a chemické vlastnosti atmosféry, cirkulace atmosféry a podstata v trného proud ní na planet , pravidelné, sezonní a místní proud ní, atmosférické výkyvy, vývoj po así a skladba podnebí prost ednictvím klimatografických initel , vztah lov ka a atmosféry a jejich vzájemná interakce, globální problémy atmosféry zp sobené inností lov ka). Práce v e-learningovém prost edí je koncipována jako multimediální, proto se obsah kurzu v pr b hu jeho používání m ní, dopl uje a upravuje podle aktuálních požadavk , podporuje klasickou práci s u ebnicí a atlasem a zpracovává požadovanou problematiku. Kurz umož uje samostatnou práci student p es interaktivní rozhraní z domu i ze školy, podporuje p ípravu student do výuky, umož uje ov ování klí ových znalostí a dovedností, obecn napomáhá k utvá ení a postupnému rozvíjení klí ových kompetencí vedoucích k získání základ všeobecného vzd lání.


Atmosféra jako sou ást fyzickogeografické sféry Zem




Název kurzu

Název p íjemce




Stru ná charakteristika kurzu: Napomáhá utvá et a rozvíjet klí ové kompetence d ležité pro osvojení základ všeobecného vzd lání v p írodních v dách, zejména tedy planetární geografie, rozvíjí kompetence k u ení, kompetence k ešení problém a kompetence komunikativní i pracovní. Poskytuje p ehledné, ucelené a snadno dostupné informace vedoucí k úsp šnému zvládnutí u iva. Napomáhá k dalšímu porozum ní zákonitostí p írodních proces a antropogenních vliv v atmosfé e a následnou aplikací v praktickém život . Podn cuje abonenty kurzu k tvo ivému a logickému uvažování a k ešení problém . Pomáhá student m poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti a dovednosti a aplikovat je v rámci možností do poznání chování a fungování atmosféry a fyzickogeografické sféry Zem jako celku. Rozvíjí schopnosti student efektivn nakládat s informacemi, vede ke zlepšení schopnosti pracovat s moderními informa ními technologiemi, po íta ovou technikou, inovuje stávající metody a postupy, napomáhá lepší sebereflexi a sebeevaluaci student .

Atmosféra

Všechny kurzy ...


Kategorie kurz


Správa


Prove

Prohledat fóra

Fóra Chatování Knihy Studijní materiály Testy

innosti

Ú astníci

Osoby

Gymnázium

1

Atmosféra

Monzuny

Sezonní v try-Monzuny

Všeobecná cirkulace atmosféry

Atmosférická cirkulace

Test Obecné údaje o atmosfé e

Vyzkoušejme se - PPT prezentace probraného u iva

Základní klimatografictí cinitelé

Meteorologické prvky

Po así x Podnebí

Vertikální složení atmosféry-nákresy, charakteristika

Vertikální len ní atmosféry

Chemické složení atmosféry

Obecné údaje o atmosfé e Atmosféra - obecná charakteristika

Ozónová vrstva

Kvalita ovzduší


Atmosféra - prezentace souhrnu u iva pro interaktivní formu výuky

Novinky

(z e tiny: atmos - pára, sphaira - koule) je plynný obal Zem . T leso m že být obklopeno atmosférou pouze za p edpokladu, že má dostate nou hmotnost na to, aby plyn vázalo gravita ní silou.

Osnova témat

Atmosféra jako sou ást fyzickogeografické sféry Zem P epnout roli na...




15. úno., 22.53 Josef Sychra Spokojenost s kurzem více... Starší témata ...


Poslední novinky



2

Dlouhodobý vývoj klimatu v

R

R k ešení

Radia ní a tepelná bilance Zem

Globální oteplování - vysv tlení podstaty a rizik

Globální oteplování-teorie nebo fikce?

Skleníkový efekt - podstata a d sledky - PPT prezentace

Skleníkový efekt

I nad R bude lépe?

Blýská se na lepší asy?

Problém ozónové díry-PPT prezentace

Vývoj problému s ozónovou dírou a závazky

Jak vzniká ozónová díra?

Prom ny atmosféry a její zajímavosti Funkce ozónové vrstvy

Test klimatické pásy Zem

Klima Zem -PPT prezentace

Vzduchové hmoty st ední Evropy a klima eska

Charakteristika klimatu podle W. Köppena

Köppenova klasifikace podnebí

Klimatické rekordy Zem

Jak íst klimadiagramy

Polární pásy

Subarktický pás

Mírný pás

Subtropický pás

Tropický pás

Subekvatoriální pás

Rovníkový pás

Klimatická klasifikace Alisovova a charakteristika typ klimatu

Klima Zem

Klimatické pásy Zem

Atmosférická cirkulace-globální fenomén?

Beaufortova stupnice síly v tru

Ná rt cirkulace v r zných zem. ší kách

Fén

Bóra a Mistrál

Bríza

Místní v try

né asy?

Jak se p edpovídá po así?

El-Ni o na v

Vše o jevu El-Ni o a La Ni a

La Ni a

El-Ni o

Titulní stránka


Hurikány a tornáda-autentické záb ry

Hurikány - vznik a vlastnosti

Hurikány - stále ast jší hrozba

Rizika klimatických zm n

Regionální geografie Ameriky




Stru ná charakteristika: V kurzu jsou zachycena následující témata: Poloha, rozloha a len ní amerického kontinentu Geologie, geomorfologie a litosférické desky Podnebí Vodstvo P dy a p írodní krajiny, Ochrana p írody Obyvatelstvo

E –learningový kurz Regionální geografie Ameriky je ur en student m kvarty šestiletého studia gymnázia a odpovídajícím t ídám ty letého studijního cyklu. Díky rozd lení na tematické ásti - Severní, St ední a Jižní Amerika usnad uje student m lepší orientaci na tomto kontinentu. Podkladové materiály umož ují jednak p ímou výuku jednotlivých region , nebo mohou být vodítkem k poznávání ne p íliš dostupných a známých oblastí. Navazuje na u ivo probírané na základních školách . Kurz m že být dopl kem zem pisných u ebnic i pracovních list zam ených na tuto problematiku.Tento kurz m že být pojat jako interaktivní, v pr b hu se bude neustále dopl ovat a rozvíjet dle aktuálního d ní v rámci pevné osnovy. P i práci s kurzem je vhodné používat atlas.

Jméno ešitele Mgr. Jana Adamová, Ji í Koumar, Kate ina Mrázková Vyu ovací p edm t Zem pis T ída (ro ník) / období Kvarta, 2. ro ník Anotace: (cíle, obsahové zam ení, zp sob práce, testy a jejich vyhodnocení,...)

Název kurzu

Název p íjemce



Používané prost edky jsou textové stránky, PowerPointové prezentace, webové stránky, elektronické mapy, testy, úkoly.

Zám rem kurzu je: vytvo ení souboru podkladových studijních materiál zve ejn ní p ehledných a snadno dostupných informací rozvíjení schopnosti student zpracovávat, t ídit a vyhodnocovat nové informace rozpracování aktivit vedoucích k rozvoji klí ových kompetencí student v zem pise podpora pro ešení individuálních úkol , spole né skupinové práce, komplementace pracovních list pro jednotlivce i skupiny získání prostoru pro vzájemnou elektronickou komunikaci mezi studentem a pedagogem,mezi studenty navzájem názornost výuky uplatn ní inovativních metod výuky v praxi motivace student pro nové výukové metody využití ICT technologií p ehled vzorových testových otázek zp tná vazba ve výuce

Hospodá ství – zem d lství – pr mysl, nerostné suroviny Cestovní ruch V záv ru kurzu jsou umíst ny prezentace a texty popisující oblasti St ední Ameriky, Severní Ameriky, Jižní Ameriky a historii Ameriky obecn .

zem pis

Všechny kurzy ...


Kategorie kurz


Správa


Prove

Prohledat fóra


innosti

Ú astníci

Osoby

Gymnázium

Novinky

Seznam použité literatury

Cestovní ruch

Hospodá ství - pr mysl, nerostné suroviny

Hospodá ství - zem d lství

Obyvatelstvo

P dy a p írodní krajiny

Vodstvo

Podnebí

Geologie, geomorfologie a litosférické desky

Poloha, rozloha a len ní amerického kontinentu

Osnova kurzu:

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AMERIKY

Osnova témat

Regionální geografie Ameriky P epnout roli na...

Poslední novinky






1

2. Baffin v ostrov

1. Grónsko

Nejv tší ostrovy:

V - mys Branco

Z - mys Prince Waleského

J - mys Froward

S - mys Murchison

Krajní body:

Jižní Amerika: 17,8 km2

Severní Amerika: 24,4 km2

Rozloha kontinentu

Poznámka: v následujícím studijním textu je p iklán no k fyzickogeografickému len ní amerického sv tadílu.

Anglofonní zem v Karibiku nepat í do Latinské Ameriky!

Latinská Amerika není to samé co Jižní Amerika!

Mexiko nepat í ke st ední Americe!

POZOR!!

Hranici tvo í státní hranice mezi USA a Mexikem. Název Latinská Amerika je odvozen od dvou hlavních jazyk , kterými se hovo í v této oblasti, tedy špan lštiny a portugalštiny. Oba jazyky mají p vod v latin , proto tuto oblast nazýváme Latinskou Amerikou.

Anglosaská Amerika Latinská Amerika

Socioekonomické len ní:

Hranicí je Panamská šíje. Oblast mezi Tehuantepeckou a Panamskou šíjí nazýváme St ední Amerikou. Ostrovní ást Ameriky v Karibském mo i tvo í tzv. karibskou Ameriku.

Severní Amerika Jižní Amerika

Fyzickogeografické len ní:

len ní Ameriky

Americký kontinent objevil v roce 1492 Kryštof Kolumbus. Své jméno však sv tadíl získal po jiném mo eplavci, Amerigu Vespucim, který do Ameriky p iplul o deset let pozd ji.

Objevení Ameriky

Poloha, rozloha a len ní amerického kontinentu

2

- jádrem kontinentu je kanadský štít. V prvohorách bylo vyvrásn no Apala ské poho í. Na západní stran vlivem sope né innosti vznikly lávové p íkrovy (dnešní oblast Kolumbijské plošiny) a sope ná poho í. Již v pr b hu druhohor za alo vyvrásn ní poho í Kordillery. Celá oblast Severní Ameriky byla výrazn ovlivn na a modelována tvrtohorním zaledn ním.

Severní Amerika:

P ed 290 milióny let byly všechny kontinenty spojeny v jednu pevninu zvanou Pangea. Na konci prvohor se Pangea rozpadla na dva celky - severní Laurasii a jižní Gondwanu. Z Laurasie se sunutím pevninských blok vytvo ila Severní Amerika, Evropa a Asie; z Gondwany Jižní Amerika, Afrika, Austrálie, Antarktida a dva poloostrovy P ední a Zadní Indie, které se p ipojily k Asii.

Geologický vývoj:

Geologie

Geologie, geomorfologie a litosférické desky

2. Která ást Ameriky má v tší horizontální lenitost?

1. Zakreslete do obrysové mapy krajní body a popište nejv tší ostrovy, polostrovy a významné zálivy Ameriky.

Úkoly:

5. Newfoundland

4. Ellesmer v ostrov

3. Victoriin ostrov

nedotkolo 4horní zaledn ní (výjimku tvo í jih Chile).

Skalnaté hory Brooksovo poho í Sierra Madre Oriental

Pob ežní nížina Appala ské poho í Piedmont Velké prérie Vnit ní pásmo Kordiller

Aleutské poho í Aljašské poho í Pob ežní pásmo Kaskádové hory Sierra Nevada

6. Vnit ní/Mezihorské plošiny 7. Pob ežní pásmo (Tichooceánské pob eží)

1. 2. 3. 4. 5.

Fyzickogeografické regiony Severní Ameriky:

Geomorfologie - povrch

zlomové pásmo San Andreas

Typickým p íkladem pohybu litosférických desek podél sebe je zlomové pásmo San Andreas v Kalifornii, kde se stýkají pacifická a severoamerická deska. Na jihoamerickém kontinentu je patrná aktivní sope ná innost p edevším díky podsouvání leh í oceánské desky Nazca pod težší pevninskou jihoamerickou desku. Na území Jižní Ameriky se také nachází nejvyšší inná sopka sv ta - Nevados Ojos del Salado (6880 m).

Sope nou a zem t esnou aktivitu kontinentu ur uje pohyb litosférických desek.

Sope ná a zem t esná innost:

Jádrem jihoamerického kontinentu je brazilská platforma rozd lená amazonskou pánví na brazilský a guyanský štít. Brazilský štít je odd len paranáskou pánví od patagonské platformy na jihovýchod kontinentu. Západní pob eží je lemováno horským pásmem And, které sv j vývoj dokon ily až ve tvrtohorách.

- má mnohem jednodušší geologický vývoj, p edevším proto, že se jí tém

Jižní Amerika:

Kanadský štít Arktická nížina Vnit ní vyso iny Centrální roviny St edoamerická Kordillera

Úkoly:

Orinocká Nížina Guyanská vyso ina Brazilská vyso ina - plošina Matto Grosso Amazonská nížina Laplatská nížina - Gran Chaco a Pampas Patagonie Andy

Zem t esení na Haiti v roce 2010.

P ipome te si:

stolové hory

pevninské štíty

exogenní a ednogenní pochody

litosférické desky

sope ná innost

zem t esení

ledovce

tvary reliéfu

Klí ové pojmy:

3. S využitím vhodných map v atlase charakteriuzujte hospodá ské využití jednotlivých celk .

2. Charakterizujte p írodní podmínky v t chto fyzickogeografických celcích (využijte map: podnebné pásy, srážky, lednové a ervencové teploty).

1. Do slepých map zakreslete s pomocí atlasu uvedené geomorfologické celky v etn nejvyšších vrchol nebo významných míst, které se tam nacházejí.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Fyzickogeografické regiony Jižní Ameriky:

8. 9. 10. 11. 12.

Sierra Madre Occidental Sierra Madre del Sur

3

Arktický pás Subarktický pás Mírný pás Subtropický pás Tropický pás Pás rovníkových monzun Rovníkový pás

1. S pomocí vhodných map v atlase vymezte jednotlivé podnebné oblasti v Severní i Jižní Americe.

Pracujte s atlasem a vhodnými tematickými mapami.

Úkoly:

klimatografi tí initelé

mo ské proudy

El Ni o

hurikán

tornádo

srážkový stín

monzuny

pasáty

výšková zonalita

Charakterizujte klí ové pojmy:

Klí ové pojmy:

Hlavní vliv na klima Severní i Jižní Ameriky má zem pisná ší ka a oceánské proud ní. Dalšími initeli ovliv ujícími klimatické podmínky jsou mo ské proudy.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Americký kontinent zasahuje do všech podnebných pás :

Podnebí

Co ovliv uje klima? Co jsou to pasáty a monzuny?

Zopakujte si:

Podnebí

4

Meandrující eka Colorado; Koloradská plošina

3. Porovnejte podnebné podmínky a využití p dy v okolí dvou nejvýznamn jších amerických ek: Amazonky a Mississippi? V em se liší a pro ?

2. Charakterizujte tok t chto ek: kde pramení, kudy te ou (významné nížiny, pánve, ka ony apod), jejich hlavní p ítoky, kam se vlévají a k úmo í kterého oceánu pat í.

1. Vyzna te (popište) jednotlivé eky v map .

S pomocí vhodných map v atlase zodpov zte otázky.

Úkoly:

Jezera Severní Ameriky mají p evážn ledovcový charakter: Velká jezera, Velké Medv dí jezero, Velké Otro í jezero, Athabasca. S ledovcovými jezery se m žeme setkat i v Jižní Americe a to v jižní ásti And. V bezodtoké ásti centrálních And pak leží tektonická jezera Titicaca a Poopó.

Jezera

Mississipi Missouri Colorado eka Svatého Vav ince Mackenzie Yukon Rio Grande Amazonka Orinoco Paraguay Paraná

Nejvýznamn jší eky:

V tšina Ameriky je odvod ována do Atlantského oceánu. Hlavní rozvodnici tvo í horské pásmo Kordiller (And).

Vodstvo

Vodstvo

7. Porovnejte klima Severní Ameriky a odpovídajících ší ek Evropy. Kde je chladn ji? Pro je tomu tak?

6. Jaký je vliv oceánských proud a pásma Kordiller (And) na srážkové úhrny na západním pob eží Severní a Jižní Ameriky?

5. Vymezte srážkov nejbohatší oblasti Severní a Jižní Ameriky.

4. Vymezte nejteplejší a nechladn jší oblasti Ameriky.

3. ím je ovliv ováno klima Severní a Jižní Ameriky?

2. S využitím klimadiagram z webových stránek Klimadiagramme weltweit a vhodných charakterizujte tamní srážkové a teplotní podmínky.

se nachází mezi jezery Ontario a Erijským. Najdeme zde 2 vodopády, z nichž jeden leží na americké stran (American Falls) a druhý na kanadské (Horseshoe Falls). Podobn jako k ad známých míst, váže se i k Niagarským vodopád m legenda: Vypráví se, že dívka zvaná Maid of the Mist (Dívka oparu), si m la z donucení a nátlaku vzít za manžela muže, kterého nemilovala, a tak se rozhodla pro sebevraždu. Vzala svou kánoi a nechala se unášet po ece Niaga e až k vodopád m, kde sv j život ve víru vody zakon ila. Její duch však byl siln jší a jako šíp vzlétl z vody ven. Nyní m žeme za p íznivého po así ducha indiánské krasavice spat it ve form jasné duhy.

Niagarské vodopády

V d li jste, že pramen Amazonky, tedy Apurimac objevila expedice eských geograf vedená doc. Bohuslavem Jánským z Univerzity Karlovy?

Spory se ale vedou o její délku. Za pramen Amazonky je ototiž považován "pot ek" Apurimac, který se vlévá do eky Ucayali. Pokud tyto dv eky považujeme za sou ást Amazonky, pak je její délka více než 7 000 km a tím pádem jde o nejdelší eku sv ta. Z geografického hlediska ale název Amazonka (Rio Amzonas) má eka až od soutoku Ucayali a Mara ónu, takže její délka se tím zkracuje na 5 550 km.

jejího povodí pat í asi 40 % rozlohy území Jižní Ameriky, tedy asi 7 milión km2, což ve sv t nemá obdoby. Prvenství dosahuje také v množství vody, které jí prote ou.

Nejdelší eka Jižní Ameriky pramení v peruánských Andách, v nadmo ské výšce 5900 m. Do

eka Amazonka - je nejdelší ekou sv ta?

Území okolo Mississippi bylo n kolik let pravideln zaplavováno, proto se za alo s výstavbami p ehrad. Ani ty však nedokázaly zabránit záplavám v roce 1994.

Nejdelší severoamerická eka pramení na hranicích v kanadské Minesot a odvádí vodu z východní ásti Severní Ameriky do Mexického zálivu. Na své cest projde celkem 12 státy unie a urazí tém 4 000 km. Svoji nezastupitelnou roli sehrála v dob kolonizace východního pob eží, když ješt nebyla vystav na železnice.

eka Mississippi

Zajímavosti na záv r...

4. Vysv tlete, pro se v oblasti And vytvo ilo bezodtoké sladkovodní jezero Titicaca?

5

Hlavními faktory, ovliv ujícími rozmíst ní p d v Jižní Americe je klima a vegeta ní kryt. V p dním pokryvu p evažují p dy trop , které pokrývají kontinent až po obratmík Kozoroha. V oblasti velkých tok tropického pásu se vytvo ily nivní p dy. Za obratníkem Kozoroha p echázejí p dy trop v p dy mírného pásmu. ernozem pokrývají v Jižní Americe jen oblast p i Laplatské nížin .

P dy Jižní Ameriky

Orná p da zaujímá v Kanad pouze 5 % rozlohy zem a v USA 18 %.

Rozložení p d je v Severní Americe ovlivn no p edevším vzdáleností od oceán a pr b hem hlavních poho í. Nejúrodn jší p dy ernozem se rozprostírají východn od eky Mississippi. V sušších oblastech na n navazují kaštanové p dy. Sm rem k jihu p echázejí v p dy subtrop - ervenozem a žlutozem .

P dy Severní Ameriky

P dy

P dy, p írodní krajiny

Bájné a mýty a legendami op edené jezero Ink je svojí rozlohou 8288 km2 nejv tším jezerem Jižní Ameriky. Jeho hladiny leží ve výšce 5812 m nad mo em. V jeze e je také n kolik ostrov na nichž se usídlili bohové a založili zde dynastii Ink a dali v d ní tamnímu obyvatelstvu Aymar m. Zvláštností jsou plovoucí ostrovy Islas Uros (viz obrázek), jehož p da je tvo ena spletí rákosových ko en , z nichž si Aymarové staví své p íbytky. jejich tlouš ka dosahuje místy i dvou metr . P i procházení po t chto ostrovech se s vámi p da lehce houpe.

Jezero Titicaca

Niagarské vodopády

mrazové pustiny

tundry

stepi

savany

tropické deštné lesy

eroze

ší ková zonalita p d

permafrost

degradace p dy

p dní typy

p dní druhy

p dotvorné procesy

Klí ové pojmy:

P dy sv ta

Zajímavosti...

území

podnebí

teploty

srážky

rostliny

živo ichové

Ochrana p írody má dlouholetou tradici p edevším v USA. Nachází se zde nejstarší národní park na sv t - Yellowstonský národní park, vyhlášený v roce 1872, který je proslulý p edevším svými gejzíry. Dnes najdeme na území USA a Kanady n kolik desítek národních park .

Ochrana p írody

tropické deštné lesy

subtropiké monzunové lesy

poušt a polopoušt

stepi

smíšené a listnaté lesy

tajga

tundry

polární pustiny

p írodní krajina

Charakterizujte je s pomocí této tabulky a p íslušných map v atlase:

Na území Ameriky jsou zastoupeny všechny p írodní krajiny (vegeta ní pásma).

P írodní krajiny

je jedním z velkých problém , které jsou spojeny s degradací p dy v USA. Vyskytuje se zejména v oblastech, jež jsou zbaveny p irozeného vegeta ního krytu v d sledku lidské innosti (zem d lství, kácení les , nadm rná pastva apod.). Výsledkem bývají prachové bou e, postihující prérijní regiony.Ve 30. letech 20. století se oblastem na území stát Texas, Kansas, Oklahoma a Colorado pro velmi astý výskty prachových bou í za alo íkat dust bowl - prašná kotlina.

V trná eroze

Znehodnocování p d v Jižní Americe se nejvíce týká Amazonského deštného pralesa. V této oblasti žije více než 18 milion obyvatel, kte í stále hledají novou p du, na níž zakládají plantáže pro p stování sóje. Nov získaná p da ale není p íliš hodnotná. V Amazonii spadne ro n více než 2000 mm srážek. Tuto vodu zadržují v Amazonském deštném pralese stromy. Jejich vykácením dochází k erozi p dy. Po n kolika obdobích deš , vyst ídaných obdobím sucha dojde odplavení živin a spálení p dy. To má za následek její trvalé znehodnocení, které je nevratné.

Znehodnocování p d

Yellowstonský národní park

Pantanal - nejv tší bažina sv ta

2. Uve te nej ast jší d vody ochrany p írody v Americe.

1. Podle atlasu vypište nejv tší a nejznám jší národní parky Ameriky. Kde leží a pro zde vznikly?

Úkoly:

Vodopády Iguacu

S ochranou p írody za ali v Jižní Americe o n co pozd ji. Prvním národním parkem zde byl vyhlášen národní park Nahuel Huapi v Argentin a o pár desítek let pozd ji národní park Iguacu, rozkládajuící se v okolí stejnojmenných vodopád , ležících na území Argentiny a Brazílie.

6

Kolonizace se výrazn projevila na jazykovém složení obyvatel. V zemích kolonizovaných Velkou Británií se dodnes mluví anglicky, obyvatelstvo kolonizované Špan ly dodnes mluví špan lsky. Portugalština se zachovala v Brazílii. Dalšími používanými jazyky z dob kolonizátor je francouzština v provincii Quebec a ve Francouzské Guyan a nizozemština v Surinamu. Svopje místo si na území Jižní Ameriky zachovaly také n které p vodní jazyky, jako ke uánština v Bolívii nebo jazyk tupí - guaraní, rozší ený u domorodých obyvatel amazonského pralesa.

Prvními Evropany, kte í vstoupili na území Ameriky byly Vikingové v roce 1000. Neusadili se zde však natrvalo a ani nezakládali žádná sídla. Proto se prvními kolonizátory stali až o 500 let pozd ji Špan lé, Angli ané a Francouzi. Ti sem také dovezli adu otrok z Afriky pro práci na obrovských plantážích. Výsledkem je velká rasová pestrost amíšení ras.

P vodními obyvateli Ameriky byli Indiáni a Inuité (p edkové Eskymák ), kte í p išli na americký kontinent ze severu, p es Beringovu úžinu. V oblasti dnešních stát Mexika, Honduras, Guatemala, Peru, Ekvádor vytvo ili významné civilizace a kultury - nap . íše Ink , May a Azték .

P vodní obyvatelé Ameriky

Podívejte se na mapy: podnebí, srážky, teplota, vegetace a zakreslete si do slepé mapy oblasti, kde podle vás bude vysoká koncentrace obyvatelstva. Zd vodn te své tvrzení.

Zamyslete se...

Obyvatelstvo

Ara hyacintový

Národní park zde byl vyhlášen p edevším proto, aby chránil n kolik druh vzácného barevného ptactva. Je to poslední oblast na sv t , kde voln žije Ara hyacintový.

Pro Pantanal je také typické st ídání suchomilných a vodních živo ich .

Národní park Pantanal se rozkládá na území Brazílie, v oblasti plošiny Mato Grosso. Svojí rozlohou p edstavuje asi 2,5 ropzlohy eské republiky. V období deš se eka Paraguay, kolem které se park rozkládá, každoro n rozlije do okolí a zaplaví území do ší ky 100 km od svého koryta. Tím se celé území tvo ené pastvinami s trávami a ke i zm ní v bahnité jezero. Tropické slunce však toto území op t vysuší.

Na území amerického kontinentu najdeme 12 rasových typ zemí:

Hlavním d vodem p ílivu obyvatelstva do m st v zemích Jižní Ameriky je nízká životní úrove na venkov , špatné podmínky na vzd lání, nízká úrove zdravotnické pé e a vysoký p ír stek. P íliv byvatelstva do m st má ale i svoji negativní stránku. Velká m sta nejsou schopna zabezpe it zam stnání a ubytování pro všechny obyvatele což vede ke vzniku chudinských tvrtí - favelas.

V Jižní Americe najdeme nejvyšší stupe uranizace ve státech Uruguay (92 %), Argentina (88 %), Venezuela (87 %) a Chile (86 %).

USA a Kanada pat í k vysoce urbanizovaným zemím, stupe urbanizace zde dosahuje 81 %. P estože v sou asné dob urbanizace spíše stagnuje a nastupuje suburbanizace najdeme v USA t i megalopole: SanSan (San Francisco - San Diego), ChiPitts (Chicago - Pittsburg) a BosWash (Boston - Washington). K nejvíce urbanizovaným m st m v Kanad pat í Toronto.

K jednomu z hlavních globálních jev spole nosti 20. století pat í urbanizace. Amerika pat í k nejvíce urbanizovaným oblastem sv ta, ve m stech zde žije více než 70 % obyvatel.

M stské obyvatelstvo

Nejvíce obyvatel žije v USA, v Brazílii, Mexiku, karibským zemím vévodí Kuba.

Po et obyvatel stát Severní i Jižní Ameriky se za poslední dobu zn kolikanásobil. Nap íklad v Kanad dnes žije šestkrát více obyvatel než zde žilo na po átku 20. století. V USA je tento p ír stek trojnásobný a v nk terých st edo a jihoamericých státech až šestinásobný.

Po et obyvatel

6. charakterizujte nábožetsví a jeho rozložení v Severní a Jižní Americe. Které náboženství p evládá?

5. porovnejte hustotu zalidn ní u dvou nejv tších veletok Severní a Jižní Ameriky - Mississippi a Amazonka. Pro je tomu tak?

4. zjist te, pro je vysoká koncentrace obyvatel Jižní Ameriky v oblasti horských And?

3. vyhledejte nejv tší m sta oblasti a charakterizujte tamní p írodní a hospodá ské podmínky (pr mysl, zem d lství, t žba nerostných surovin apod.)

2. ur ete jádrové a periferní oblasti Severní a Jižní Ameriky.

1. charakterizujte rozmíst ní obyvatelstva tropických oblastí Ameriky.

S využitím map v atlase:

Úkoly:

favelas (slumy)

megalopolis

konurbace

urbanizace

migrace

jádrové a periferní oblasti

Klí ové pojmy:

12. inuitské: Grónsko, Nunavut

11. mesticko - indiánské: Guatemala, Ekvádor, Peru, Bolívie, Paraguay

10. indiánsko - mestické: Mexiko

9. b lošsko - mestické: Chile, Venezuela, Kolumbie

8. mesticko - b lošské: Kostarika

7. ernošsko - b lošské: JV USA

6. b lošsko - ernošské: Francouzská Guyana

5. ernošské státy: Haiti

4. mulatské státy: Dominikánská republika

3. b lošsko - mulatské: Kuba, n které ostrovy Malých Antil

2. mulatsko - b lošské zem : Portoriko

1. b lošské zem - Kanada, USA (bez JV ásti), Argentina, Uruguay

7

Duchovní tradice v Andách

Prvními domestikovanými zví aty v Jižní americe byly lama, alpaka a mor e. Využívali se p edvším na vlnu a maso. S p íchodem Evropan v 16. století se za al chovat i skot a prasata.

Rozsáhlé oblasti byli p em n ny na pastviny pro dobytek.

Zem d lství - živo išná výroba

Výrazn se liší podíl pracovník v zem d lství v anglosaských zemích a v zemích Latinské Ameriky. Zatímco v první skupin je zam stnaných v zem d lství cca 1 %, v druhé skupin je to mnohdy až t etina obyvatel.

Pro zem d lství Anglosaských zemí je typická specializace a vysoký stupe mechanizace. Naproti tomu v zemích Latinské Ameriky p evládá plantážnictví a asto zde najdeme i smozásobitelské zem d lce. Malé zem St ední Ameriky jsou známé svou jednostranou produkcí jako "banánové republiky".

V USA m žeme vymezit celkem 10 zem d lských oblastí:

Zem d lství má na americkém kontinentu dlouholetou tradici. P vodní obyvatelé (indiáni) p stovali adu plodin, které se rozší ili do sv ta: brambory, raj ata, kuku ice, slune nice, kakao nebo fazole. Naopak, pšenice a káva byly do Ameriky dovezeny.

Zem d lství - rostlinná výroba

Jaké jsou hlavní podmínky pro p stování surovin?

S pomocí vhodných map (podnebí, vegetace, teplota, obecn zem pisná mapa) ur ete oblasti, které jsou podle vás vhodné pro zem d lství.

Zamyslete se...

-lokaliza ní faktory, ší ení drog

Hospodá ství - Zem d lství

Potomci indián v Andách uctívají adu p írodních božstev, se kterými lidé b žn hovo í a prosí je o rady. Nejbližší loveku je Matka Zem - Pachamama. Práv jí pat í první myšlenky ráno po probuzení. Božstvo podle indián sídlí všude - v horách, v ekách atd. S bohy m že mluvit každý, ale nejlepšími prost edníky jsou kn ží - p'ago nebo amuta. Indiánští kn ží žijí obyvklým zp sobem života, živí se zem d lstvím. Od ostatních obyvatel se nijak neliší, ani oble ením. Za jejich služby se neplatí pen zi, ale nap íklad kuku icí nebo brambory. Mezi andskými indiány jsou také velice vážení šamani. Jejich úkolem je ur it a vylé it nemoc.

8

Nerostné suroviny

Jak souvisí t žba nerostných surovin s geologickým vývojem kontinentu?

Jaké jsou hlavní lokaliza ní faktory pro rozmíst ní pr myslu?

Zopakujte si:

Hospodá ství - pr mysl a nerostné suroviny

V Kolumbii se dnes koka p stuje práv jako surovina pro výrobu kokainu. Díky tomu je tato zem proslulá produkcí a exportem drog. Tradi ní žvýkání koky z stalo už jen mezi indiánskými kmeny Jižní Ameriky.

Koka je ke ovitá rostlina pocházející z Bolívie. V sou asnosti se p stuje tém ve všech zemích Jižní Ameriky. Je známá p edevším jako surovina pro výrobu kokainu. Indiánské obyvatelstvo andských zemí ji ale používá už od pradávna azná i její jiné ú inky. Lístky koky se žvýkají - pomáhají zahnat hlad, zmír ují nemoci zp sobené nadmo skou výškou a dodávají t lu pot ebné vitamíny a proteiny. V dobách Ink se lístky koky používaly jako ob ti bohu SLunce p i náboženských ob adech.

P stování koky

5. vypište hlavní oblasti p stování: pšenice, kuku ice, bavlny, brambor, kávy, banán a cukrové t tiny. Charakterizujte p írodní podmínky v t chto oblastech. Které z uvedených plodin bychom mohli p stovat v eské republice?

4. charakterizujte p írodní podmínky oblastí, kde najdete pastviny pro dobytek.

3. porovnejte rozmíst ní zem d lství a hustotu obyvatel. Souvisí spolu?

2. porovnejte zem d lství v oblasti dvou nejv tších tok amerického kontinentu - Mississippi a Amazonky. Vysv tlete vaše zjišt ní.

1. charakterizujte zem d lství tropických oblastí.

S pomocí atlasu:

Úkoly:

lokaliza ní faktory zem d lství

zem d lství tropických oblastí

sv tová obilnice

ší ení drog

Klí ová slova:

, cín, nikl, uran.

Zajímavost:

6. vysv tlete jak reliéf ovliv uje pr mysl a t žbu nerostných surovin.

5. vysv tlete vztah mezi t žbou nerostných surovin a hospodá skými oblastmi.

4. vysv tlete vztah mezi hustotou osídlení a hospodá skými oblastmi.

3. vyhledejte hlavní hospodá ské oblasti a charakterizujte tamní p írodní podmínky.

2. ur ete a charakterizujte oblasti, kde se t ží železná ruda.

1. ur ete a charakterizujte oblasti, kde se t ží ropa, zemní plyn a erné uhlí.

S pomocí mapy v atlasu:

Úkoly:

USA se nechází na 1. míst v produkci hliníku, Kanada je ve stejném odv tví na t etím míst Více než 50 % textilního pr myslu v anglosaské americe tvo í bavlná ství Pr mysl zam tsnává tém 1/4 obyvatel anglosaské ameriky sou ástí textilního pr myslu v jižní Americe je také ru ní zpracování koberc u indiánských km n v Andách sou ástí potraviná ského pr myslu je také zpracování ryb. Z t ch se vyrábí rybí mou ka, která se používá jako krmivo pro dobytek.

Za zmínku jist stojí, že:

D evozpracující pr mysl

Potraviná ský pr mysl

Chemický pr mysl

Strojírenství

Hutnictví neželezných kov

Hutnictví železa

T žební pr mysl

K hlavním pr myslovým odv tvím Severní a Jižní Ameriky pat í:

Pr mysl

ropa, zemní plyn, erné uhlí, železná ruda, drahé kovy (zlato, st íbro), m

Mezi hlavní t žené suroviny na americkém kontinentu pat í:

Základem pr myslu ady amerických stát jsou bohaté zdroje nerostných surovin. Americké státy disponují obrovskými zásobami ropy a zemního plynu, erného uhlí, ale také rud (železná ruda) a rud barevných kov .

9

kalifornský Disneyland

Národní park Grand Canyon na ece Colorado

Turisticky atraktivní destinace

Za poslední dobu také výrazn vzrostl podíl cestovního ruchu na HDP jihoamerických zemí. V Bolívii dokonce p esahuje 3,5 % HDP. V karibské oblasti pak zam stnává cestovní ruch více než 14 % obyvatel.

Grand Canyon - druhý nejnavšt vovan jší NP v Americe

Cestovní ruch je významnou složkou ekonomik všech zemí sv ta. Americký kontinent je velice pestrý a rozmanitý a má co nabídnout všem zájemc m o cestování. Nejv tší p íjmy z cestovního ruchu (po ítáno na osobu) mají tradi n USA, které ro n navštíví více než 10 milion turist (2005). Turisté zde ro n utratí p ibližn 85 mld. USD.

Cestovní ruch z pohledu ekonomiky

Cestovní ruch

CARICOM - Karibské spole enství a spole ný trh - 13 ze 14 karibských stát

MERCOSUR - Spole ný trh jižního cípu - Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay

NAFTA - Severoamerická zóna volného obchodu - USA, Kanada, Mexiko

Ekonomické integrace na americkém kontinentu

- toto m sto vzniklo v míst , kde byla nalezišt ledku - významné suroviny pro výrobu zem d lského hnojiva. Ledek se zde zpracovával a vyvážel do celého sv ta. Majitelé továren na zpracování ledku vybudovali pro své zam stnance m sto, kde mohli žít i s rodinami. D lníci však nedostávali za svoji práci mzdu, ale možnost zdarma zde bydlet, posílat své d ti do školy a využívat zdravotnickou pé i.Ve 2. polovin 20. století p estala být t žba ledku významná - ledek byl nahrazován levn jšími variantami - a m ste ko za alo chátrat. V roce 1990 se Chile rozhodlo celý areál zrekonstruovat a Humberstone bylo zapsáno do seznamu sv tových památek UNESCO.

Humberstone (Chile)

V tšina severoamerického kontinentu není geologicky prozkoumána, p edevším jeho severní ást. Proto se do budoucna dá p edpokládat, že budou nalezena nová nalezišt nerostných surovin, kde bude probíhat t žba. N kde jsou ložiska již prozkoumána, t žb však p ekážejí nep íznivé p írodní podmínky nebo ekonomická nevýhodnost.

Typi tí obyvatelé Galapág: Leguán, Želva sloní

Souostroví Galapágy je vulkanického p vodu a je tvo eno mnoha rozli nými ostrovy, proto je nejlepší formou poznávání n kolikadenní plavba na lodi. Ostrovy jsou v tšinou neobydlené, jsou ponechány svému p irozenému vývoji a sou asn pe liv chrán ny ekvádorskou vládou. Ostrovy Galapágy leží na rovníku a i díky tomu nabízí celoro n velmi dobré a teplé po así.

Ostrovy Galapágy, ležící asi 1000 km západn od jihoamerické pevniny, pat í Ekvádoru. Jsou tvo eny celkem 18 v tšími ostrovy a asi 40 malými. Práv jejich izolovanost od pevniny umožnila vlastní vývoj ady specifických zví ecích druh . Ostrovy proslavil známý v dec Charles Darwin, který zde rozvíjel svou teorii evoluce.

GALAPÁGY

2. Zvolte si 3 turistické destinace/atraktivní místa a vyhledejte si o nich podrobn jší informace. Seznamte své spolužáky s t mito informacemi. Pro byste práv do t chto destinací vydali na výlet?

1. Vyhledejte uvedené turistické destinace v map a zakreslete je do obrysové mapy v pracovním listu. Dopl te tuto mapu o další významná turisticky vyhledávaná místa.

Úkoly:

Macu Picchu a Cuzco v Peru a Bolívii

souostroví Galapágy s unikátní faunou a flórou

Rio de Janeiro s proslulou pláží Copacabana

Chitzén, Itzá, Teotihuacan- památky p edkolumbovských civilizací v Mexiku

Karibik

Havajské ostrovy

zábavní pr mysl v Las Vegas

11

10

Machu Picchu

Severní Amerika

Severní Amerika

Shrnující test

Portoriko

St ední a Jižní Amerika

Karibská oblast

Francouzská Guyana

Jamajka

Dominikánská republika

Kuba

St ední Amerika

Návšt vníky fascinuje p edevším dokonalá kamenická práce - na stavby jsou totiž použity kameny i váze n kolika tun, které do sebe zapadají tak dokonale, že se mezi n nedostane ani st enka nože. Je otázkou, jak mohli Inkové kameny tak dokonale opracovat, když nepoužívali žádné železné nástroje. Stejn tak je otázkou, pro a jak toto m sto zaniklo. jisté je, že neomhlo být vyhlazeno Špan ly, protože ti ho v bec neobjevili.

Machu Picchu

Nejznám jší m sto a poutní místo Ink . Leží na východním úpatí And v nadmo ské výšce 2450 m, nad údolím eky Urubamba. Celé je chrán no ty mi horskými štíty, proto bylo objeveno až v roce 1911, americkým archeologem Hiranem Binghamem. P vodn bylo komplexem chrám a palác a st ediskem vládnoucí vrstvy. D lilo se na dv ásti - v první se bydlelo, druhá sloužila k náboženským ob ad m - zde se také nachází nejznám jší stavba celého komplexu Chrám Slunce.

13

12

Shrnující test

Amerika 2 obecná

Kolumbus 2

Kryštof Kolumbus

Amerika obecná ást

Shrnující test

Jižní Amerika

Chile

Kostarika

Argentina

Venezuela

Kuba

Kuba

Uruguay

Peru

Brazílie

Jižní Amerika

test SA

test SA

Shrnující test

New York

Michigan

USA

Nevada

Arizona

Wyoming

Oklahoma

Texas

Florida

Amerika

....................................

Titulní stránka


Zem pis – p írodní krajiny




Samotný kurz se skládá z následujících ástí: 1. Vlhké tropy 2. St ídav vlhké tropy 3. Poušt 4. Subtropy st edomo ského a monzunového typu 5. Stepi 6. Listnaté a smíšené lesy mírného pásu 7. Jehli naté lesy 8. Tundry a mrazové pustiny Na záv r je shrnutí pracovních list a opakování.

E-learningový kurz Zem pis - p írodní krajiny je ur en student m 1.ro níku ty letého studia a 3. ro níku šestiletého studia. Kurz svým rozsahem pokrývá díl í ást u iva Fyzický zem pis ve výše uvedených ro nících studia v souladu se školním vzd lávacím programem naší školy. Kurz umož uje samostatnou práci student z domu i ze školy, rozvíjí kompetence k u ení, ešení problém , pracovní a komunikativní. Ve své podstat jde o interaktivní pracovní listy, které u student rozvíjí tvo ivé myšlení, systematickou práci a logické myšlení. P írodní krajiny jsou geografickou syntézou jednotlivých složek fyzickogeografické sféry, proto jde p i práci student také o rozvoj analytického a syntetického myšlení.

Jméno ešitele Ji í Koumar, Kate ina Mrázková Vyu ovací p edm t Zem pis T ída (ro ník) / období Tercie, 1. ro ník Anotace: (cíle, obsahové zam ení, zp sob práce, testy a jejich vyhodnocení,...)

Název kurzu

Název p íjemce



Používané formy jsou textové a obrazové dokumenty, webové stránky, práce s tématickou mapou, elektronické testy a diskuzní fóra.

Cílem kurzu je: zvýšení názornosti výuky práce s informa ními technologiemi snazší pochopení p írodních zákonitostí vyhledávání informací, jejich t íd ní, hodnocení a syntéza zvýšení systemati nosti práce vlastní ov ování získaných dovedností na p iložených elektronických testech vytvo ení možnosti sebehodnocení student možnost výb ru forem práce, které student m vyhovují a tím zvýšení vnit ní motivace získání zp tné vazby k výuce

V jednotlivých ástech je úvodní charakterizující text k p írodním krajinám dopln ný o obrázky, odkaz na pracovní list, úkoly, které mají studenti splnit, základní geografické pojmy, které by m li studenti znát a na záv r zajímavé otázky k zamyšlení. U t ch by se m lo projevit pochopení u iva a hledání vazeb a souvislostí.

Z_PK

Všechny kurzy ...


Kategorie kurz


Správa


Prove

Prohledat fóra


innosti

Ú astníci

Osoby

Gymnázium

1

Zem pis - p írodní krajiny

P epnout roli na...

Od obratníkových oblastí (oblast vysokého tlaku vzduchu) vanou p i zemi pasáty sm rem k rovníku (oblast nízkého tlaku vzduchu). Vlivem rotace se stá ejí na severní polokouli vpravo a na jižní polokouli vlevo. Opa ným sm rem, od rovníku k obratník m vanou antipasáty.

Je zde nep etržité vegeta ní období, zp sobené velkým množstvím srážek. Na ja e a na podzim, kdy Slunce vrcholí na rovníkem, jsou tyto srážky obzvláš mohutné (zenitální dešt ).





Poslední novinky



Tropy jsou teplotní podnebný pás rozkládající se mezi obratníky. Vyzna ují se vysokou pr m rnou teplotou (asi 18° C) a malými ro ními teplotními rozdíly. Zabírají tém 40 % rozlohy planety Zem .

Vlhké tropy

Použitá literatura

Využijte mapy podnebných oblastí, která vám ukáže, kde se jednotlivé p írodní krajiny nachází!

TIP

Novinky

Tundry a mrazové pustiny

Jehli naté lesy

Listnaté a smíšené lesy mírného pásu

Stepi

Subtropy st edomo ského a monzunového typu

Poušt

St ídav vlhké tropy

Vlhké tropy

Osnova kurzu

Osnova témat

Zem pis - p írodní krajiny

Tropický deštný les tvo í p ibližn 1/5 všech les na Zemi. Z této p tiny se více než polovina zbývajících tropických deštných les rozkládá v povodí eky Amazonky, na území 9 jihoamerických stát .

Vlhké tropy se vyzna ují pr m rnou ro ní teplotou mezi 24 - 28°C a pr m rnými ro ními srážkami kolem 2000 mm. Díky t mto srážkám obsahují rovníkové eky dostatek vody. Nejv tší a nejvodnat jší ekou této oblasti je Amazonka, kolem níž se vyskytuje tropický deštný prales.

vlhké tropy st ídav vlhké tropy suché tropy (savany)

Tropický pás m žeme rozd lit:

Cirkulace vzduchových hmot v atmosfé e

4. S pomocí následujícího obrázku vymezte 3 hlavní regiony výskytu tropických deštných les , které tvo í typický vegeta ní kryt vlhkých trop . Dokážete ur it, v kterých státech se tropický deštný les rozkládá? Využijte atlas.

3. Najd te v atlase významné vodní toky, které leží celé nebo z v tší ásti práv v tropické vlhké oblasti. Charakterizujte jejich režim.

2. Z webových stránek Klimadiagramme weltweit vyberte vhodný klimadiagram, charakterizující tuto oblast. Vysv tlete ho.

1. S pomocí atlasu zakreslete do mapy v pracovním listu oblast rozší ení tropických vlhkých oblastí. Vypište, jakými státy tato oblast prochází a charakterizujte její rostlinstvo a živo išstvo.

Úkoly:

Pracovní list - Vlhké tropy

Pracujte s pracovním listem!

Pracovní list

Je d ležitý pro klima celé Zem a zásobárnou 20 % sladké vody.

Amazonský prales je nejen domovem vzácných druh rostlin, savc a pták , ale také p vodních indián .

Amazonský tropický deštný les

Pro velké množství živo ich této oblasti žije v korunách strom ?

Pro je v Amazonii mnohem více srážek než v odpovídajících zem pisných ší kách Afriky?

Pro po vykácení tropických deštných les p da rychle ztrácí svoji úrodnost?

Otázky k zamyšlení:

patrovité uspo ádání

tropický deštný prales

denní chod po así (obla nosti)

rovníkové tišiny

pasáty

zenitální dešt

Geografické pojmy:

6. Vysv tlete hlavní geografické pojmy k tomuto tématu.

5. S pomocí map Pr m rné ro ní srážky, Podnebné pásy, Lednové a ervencové teploty vypište základní znaky míst, kde se rozkládá deštný prales.

2


Llanos (Campos)

zenitální dešt

pasáty

galeriové lesy

Sahel

Geografické pojmy:

4. Charakterizujte geografické pojmy.

3. Popište režim ek v oblasti st ídav vlhkých trop . Dopl te diagram.

2. Z webových stránek Klimadiagramme weltweit zobrazte p íslušný klimadiagram. Popište ho a charakterizujte s jeho pomocí ro ní chod srážek v této oblasti.

1. S pomocí atlasu zakreslete do mapy v pracovním list oblasti výskytu st ídav vlhkých trop . Vypište si, ve kterých státech se rozkládají a jaké jsou pro tyto oblasti typi tí živo ichové a rostliny.

Úkoly:

I pro ty je typické st ídání období sucha a období dešt . Podle délky t chto období je m žeme rozd lit na vlhké, suché, trnité a zaplavované savany.

Travnaté oblasti tropických a subtropických oblastí nazýváme savany.

Teplota se v letních m sících pohybuje kolem 40 - 50 °C p es den, v noci pak asto klesá k 10 °C, v n kterých oblastech dokonce pod nulu.

St ídav vlhké tropy jsou periodicky zavlažované pásy, které se rozkládají po obou stranách vlhkých trop . Pravideln se zde st ídají obdbí sucha a deš , což má za následek nevyrovnaný režim ek. V oblastech dlouhého sucha dokonce eky vysychají.

St ídav vlhké tropy

Jak funguje deštný prales?

3

Zajímavost

hamada - skalnatá pouš reg - kamenitá pouš serir - št rková pouš erg - pís itá pouš

Atacama je nejsušší pouští sv ta. Ro ní úhrn srážek se pohybuje kolem 1 mm.

Nejmenší pouš leží v americkém stát Main a má rozlohu pouze 160 000 m2.

Nejv tší pouští sv ta je Sahara, která zaujímá rozlohu p es 9 milion km2.

Pouš Atacama s termálním jezírkem

Nej o pouštích - aneb co by vás mohlo zajímat:

• • • • Pohled na poušt z družice LANDSAT

Poušt jsou neúrodné oblasti, trpící neodstatkem vody (ro ní úhrn srážek zde nep esáhne 250 mm). Vyskytují se p edevším kolem obratník . Poušt zaujímají tém t etinu rozlohy souše. Jednou z jejich charakteristik je nedostatek vegetace, která se vyskytuje p edevším u zdroj povrchové nebo podpovrchové vody.

Rozeznáváme celkem ty i druhy pouští:

Poušt

4. Pro sloni v afrických savanách jsou mnohem v tší než stejní živo ichové v tropických deštných lesech?

3. Pro ve východních ástech kontinent jižní polokoule v tropických a subtropických oblastech je mnohem více srážek než ve stejných zem pisných ší kách na záapdních ástech t chto kontinent ?

2. Jak se liší živo išstvo a rostlinstvo afrických a jihoamerických savan?

1. Jak se liší vegetace vlhkých, suchých a k ovinných savan?

4

Subtropické oblasti leží mezi tropickým a mírným pásmem. M žeme je tedy považovat za "p echod" mezi t mito dv ma oblastmi.

Subtropy st edomo ského a monzunového typu

Pro v pouštích dochází k silnému mechanickému zv trávání?

Jaké musí být spln ny p edpoklady pro vznik bezodtokých oblastí?

Pro v Koloradské plošin v Severní Americe vznikly poušt ?

Pro u pob eží Tichého oceánu v Jižní Americe vznikla pouš Atacama?


bezodtoké oblasti

artézské studny

Nomádi

oáza

erg

reg

serír

hamada

creek

vádí

Geografické pojmy:

4. Vysv tlete základní geografické pojmy k tématu poušt .

3. Vysv tlete režim ob asných tok .

2. Na webových stránkách Klimadiagramme weltweit najd te a stáhn te vhodný klimadiagram. Vložte ho do pracovního listu a popište.

1. S pomocí atlasu zakreslete do mapy v pracovním list poušt , vypište si v jakých státech se dané poušt rozkládají, jací zde žijí živo ichové a jaké se zde p stují rostliny.

Úkoly:

Pádská nížina v Itálii

macchie

Geografické pojmy:

5. Vysv tlete geografické pojmy.

4. Dopl te diagram režimu ek a charakterizujte ho. Zvolte eky ze st edomo ského i monzunového typu a porovnejte jejich režim.

3. Z webových stránek Klimadiagramme weltweit stáhn te klimadiagramy m st, ležících v oblasti monzunových subtrop . Zvolte jedno m sto pro severní a jedno m sto pro jižní polokouli. S jejich pomocí charakterizujte ro ní pr b h srážek a teplot. Porovnejte ro ní pr b h srážek mezi vybranými m sty.

2. Z webových stránek Klimadiagramme weltweit stáhn te klimadiagramy m st, ležících v oblasti st edomo ských subtrop . Zvolte jedno m sto pro severní a jedno m sto pro jižní polokouli. S jejich pomocí charakterizujte ro ní pr b h srážek a teplot. Porovnejte ro ní pr b h srážek mezi vybranými m sty.

1. Do mapy v pracovním listu zakreslete oblasti výskytu subtropických oblastí. Vypište státy, ve kterých se subtropy nachází. Charakterizujte místní faunu a p stované rostliny.

Úkoly:

Subtropy st edomo ského typu se naproti tomu vyskytují na západním pob eží. Jejich p vodní vegetace byla nahrazena pastvinami a obd lávanou p dou.

Subtropy monzunového typu se vyskytují na východních okrajích kontinent od obratník sm rem k mírným ší kám.

pevninské (kontinentální) mo ské západních b eh pevnín (st edomo ské) východních b eh pevnin (monzunové)

U subtropických oblastí rozlišujeme 4 druhy klimatu:

5

Bizon americký - typický obyvatel prérií

Stepi navazují na pásmo pou tí a polopouští. Rozkládají se v mírném pásu Eurasie a Severní Ameriky. Podnebí této oblasti se vyzna uje nízkými srážkami. V tšinu p dy tvo í kvalitní a úrodné ernozem , které daly vzniknout sv tovým obilnicím.

Úkoly:

P echodné pásmo mezi stepí a lesy mírného pásu tvo í lesostepi.

Stepi

3. Pro v Jihovýchodní Asii jsou nejvyšší denní srážky?

2. Co je p í inu vzniku monzun ?

1. Pro je v letním období v subtropech st edomo ského typu malé množství srážek?


terasování polí

monzuny

6

Listnaté lesy se vyskytují na jižním okraji mírného pásu, tedy v teplejších oblastech. P vodní lesy byly v tšinou vykáceny a na jejich míst dnes najdeme m sta a pole.

Lesy mírného pásu rozd lujeme na listnaté, smíšené a jehli naté. Vyskytují se p edevším na severní polokouli, na jižní až na výjimky (nap . v jižním Chile) chyb jí.

Listnaté a smíšené lesy mírného pásu

4. Díky intenzivnímu zem d lskému využívání stepí se této oblasti nevyhnuly ekologické problémy. Které to jsou? A jak se od sebe liší v r zných státech sv ta?

3. Pro nerostou v oblasti stepí stromy?

2. Co je hlavní p í inou vzniku prérií v Severní Americe?

1. Pro se v oblasti stepí vytvo ily velmi úrodné p dy s vysokým obsahem humusu?


aridita podnebí

lesostep

ernozem

kulturní step

pusta

pampy

prérie

Geografické pojmy:

6. Vysv tlete základní geografické pojmy.

5. Jaké bylo p vodní využití stepí?

4. Které plodiny se v oblastech stepí p stují? Využijte mapy z atlasu sv ta a charakterizujte podmínky pro p stování t chto plodin.

3. Dopl te diagram ek a vysv tlete ho.

2. Na webových stránkách Klimmadiagrame weltweit vyhledejte klimadiagram pro vybrané m sto ležící v této oblasti a charakterizujte ro ní chod srážek a teplot.

1. Do mapy v pracovním listu zakreslete oblast výskytu stepí. Vypište si, na území kterých stát se rozkládají. Charakterizujte místní faunu a p stované rostliny.

2. Co ovliv uje odtokové pom ry v ekách mírného pásu?

1. Jak je závislý režim ek východoevropského typu na podnebí?


výškové vegeta ní stupn na území eské republiky

režim ek východoevropského typu

režim ek západoevropského typu

humidita podnebí

kulturní krajina

Geografické pojmy:


2. Na webových stránkách Klimadiagramme weltweit vyhledejte klimadiagramy m st pat ících do této oblasti a charakterizujte ro ní pr b h srážek a teplot.

1. S využitím atlasu zakreslete do mapy v pracovním listu oblast výskytu listnatých a smíšených les mírného pásu. Vypište, kterými státy tato oblast prochází a charakterizujte její rostlinstvo a živo išstvo.

Úkoly:

Pro tuto oblast je typické st ídání 4 ro ních období, p íznivé podnebné podmínky (teplota i srážky) a úrodné hn dozem . To zap í inilo p em nu velké ásti krajiny mírného pásu na kulturní krajinu a husté osídlení lov kem.

7

Geografické pojmy:

4. Vysv tlete následující geografické pojmy.

3. Charakterizujte režim ek v této oblasti.

2. Z webových stránek Klimadiagramme weltweit stáhn te klimadiagram pro m sto, ležící v této oblasti a charakterizujte ro ní chod srážek a teplot.

1. Do mapy v pracovním listu zakreslete oblast výskytu jehli natých les a tajgy. Vypište si, v kterých státech se tato oblast nachází a charakterizujte faunu a flóru.

Úkoly:

Jehli naté lesy v Rusku se nazývají tajga.

Pro tuto oblast jsou typické pravidelné srážky, chladné zimy a pom rn teplé léto. Velkou ást rozlohy jehli natých les tvo í permafrost.

NP Lemmnjoki, Finsko

Jehli naté lesy rostou v chladných oblastech mírného pásu. Pat í k nejzachovalejším p írodním spole enstvím na Zemi. Souvislé pásmo se vyskytuje jen na severní polokouli.

Jehli naté lesy (tajgy)

5. Kterými aktivitami lov k nejvíce ovliv uje krajinu?

4. S pomocí atlasu ekn te, pro nejsou lesy mírného pásu rozší eny na jižní polokouli?

3. Které oblasti mají p ízniv jší podmínky pro r st bukových les a které pro r st dubových les ?

8


4. S pomocí internetu, literárních zdroj a vhodných map porovnejte Arktidu a Antarktidu. Zjist te, co mají ob oblasti spole né a v em se naopak liší. Zam te se hlavn na p írodní podmíny, ale nezapome te také na využívání t chto oblastí pro hospodá ské a jiné ú ely.

V arktických oblastech p evládá ............. tlak vzduchu.

Nejnižší zm ená teplota na severní polokouli ...... °C byla zji št na v ................

Nejnižší zm ená teplota na Zemi ....... °C byla zjišt na v ...............

Mocnost ledovc v Grónsku je až ........... m, a v Antarktid ...............m.

3. Dopl te:

2. Z webových stránek Klimadiagramme weltweit vyberte vhodný klimadiagram pro tuto oblast a charakterizujte ho.

1. S využitím atlasu vyzna te do mapy v pracovním listu oblast rozší ení tundry a mrazových pustin. Vypište státy, kterými prochází a charakterizujte její rostlinstvo a živo išstvo.

Úkoly:

Slovo tundra pochází z laponštiny a znamená bezlesou krajinu. Toto prost edí je charakteristické nízkými teplotami a srážkami a dlouhodob zmrzlou p dou (permafrost). Vody je v t chto oblastech dostatek, ale v tšina je zmrzlá ve form ledu.

Se tále chladn jším podnebí p echázejí jehli naté lesy postupn v lesotundru a tundru.

Tundry a mrazové pustiny

2. Pro je hranice permafrostu na Sibi i a Labradoru posunuta hodn k jihu?

1. Pro jsou na Sibi i a v Kanad v oblasti tajgy asté bažiny?


sekvoje

podzolizace

podzolové p dy

permafrost

lesotundra

tajga

9

Vlhké tropy - pracovní list

Pracovní listy

6. Jaké je podle vás turistické využití Antarktidy a Arktidy? Cht li byste se tam n kdy podívat?

5. Jak si p edstavujete výzkumnou polární stanici v roce 2030?

4. Pro v tund e vznikají rašeliništ ?

3. Co ovliv uje život v tund e a její hospodá ské využití?

2. Pro v tšina živo ich polárních oblastí žije p i pob eží?

1. Pro je v Antarktid chladn ji než v Arktid ?


V roce 2003 byla zásluhou P írodov decké fakulty Masarykovy univerzity dostav na výzkumná stanice. Stanice leží na ostrov Jamese Rosse, v blízkosti Antarktického poloostrova. Její celý název je eská polární stanice Johanna Gregora Mendla, podle významného eského zakladatele moderní genetiky.

eská výzkumná stanice na Antarktid

Zajímavost

polární noc

polární den

strukturní p dy

permafrost

Geografické pojmy:

10

P írodní krajina Území Tundry Tajgy Smíšené a listnaté lesy mírného pásu Stepi Subtropy Poušt St ídav vlhké tropy Vlhké tropy

Dopl te níže uvedenou tabulku:

Záv re né opakování

Teploty

Srážky

Titulní stránka


Podnebí

Tundry a mrazové pustiny - pracovní list

Jehli naté lesy (tajgy) - pracovní list

Listnaté a smíšené lesy mírného pásu - pracovní list

Stepi - pracovní list

Subtropy st edomo ské typu a monzunového typu - pracovní list

Poušt - pracovní list

St ídav vlhké tropy - pracovní list

Rostliny

Živo ichové


Tento kurz je ur en student m nejvyššího ro níku a slouží jako pr vodce zem pisným seminá em, který je zam en na p ípravu k maturit a na úsp šné zvládnutí p ijímacích zkoušek na vysokou školu. Z tohoto d vodu kurz obsahuje zejména p ehled u iva a modelové testy. Kapitoly zvané „Osnova“ obsahují souhrn u iva spadajícího do daného okruhu, ímž usnad ují student m orientaci v u ivu a p ípravu na zkoušení. Jedná se zde pouze o p ehled požadavk , nikoli o studijní text. Volba okruh vychází z maturitních témat z p edchozích let. Celý kurz je rozd len na 29 kapitol a krom obecných informací o používání kurzu, doporu ené literatury a odkazy na užite né webové stránky, zdroje statistických dat a popis mezinárodních organizací zde najdete témata: Zem ve vesmíru Polární oblasti Severní, St ední a Jižní Amerika Saharská a Subsaharská Afrika Japonsko, ína, Asie M Makroregion Rusko Evropská unie Skandinávie a Arktida Západní Evropa, Jižní Evropa, St ední Evropa Austrálie a Antarktida

Mgr. Michaela Mí ková Zem pisný seminá 4. ro ník, sexta

Zem pisný seminá pro maturanty MM




Název kurzu

Název p íjemce



Sou ástí každého tématu je modelový test, který student m napoví, do jakých podrobností je t eba u ivo zvládnout, pokud cht jí usp t. Každé téma je také dopln no interaktivním kvízem zam eným na jiné aspekty tématu než modelový test. Výhodou interaktivního kvízu je okamžitá zp tná vazba poskytovaná student m a neomezený po et pokus o zvládnutí kvízu. Kurz je bohat dopln n odkazy na webové stránky umož ující zvládnutí vybraných témat – nap . elektronická u ebnice krajinné ekologie, webový portál o EU „Jsme v EU, bu me v obraze“ atd. Vzhledem k tomu, jak rychle zastarává u ivo sociální geografie, jsou d ležitou sou ástí kurzu i odkazy na zdroje aktuálních statistických dat (CIA World Factbook, SÚ,...). P ínosné jsou i odkazy na elektronické verze geografických asopis a jejich lánky (Geografické rozhledy, National Geographic). Menší ást kurzu tvo í pracovní listy ur ené pro práci v seminá i. V kurzu je také otev eno fórum ur ené pro vkládání poznámek k referát m p edneseným ve výuce. Na základ prezentovaných referát a p e tených text zde m že probíhat diskuse mezi studenty. Kurz nemá suplovat kurzy z nižších ro ník , které studenti mohou i nadále využívat, a proto v tšinou neobsahuje materiály zve ejn né v jiných kurzech.

Sv tový oceán eská republika – obyvatelstvo, p írodní podmínky. Posledním tématem je Jihomoravský kraj.

Z_s

Všechny kurzy ...


Kategorie kurz


Správa


Prove

Prohledat fóra


innosti

Ú astníci

Osoby

Gymnázium

6

5

4

3

2

1

esko

OECD

WTO

OPEC

G8

ASEAN

NAFTA

OSN

NATO

Mezinárodní organizace

Nad je na dožití (life expectancy), CIA World Factbook

Zam stnanost v priméru, sekundéru, terciéru (CIA World Factbook)

Index lidského rozvoje

HDP v parit kupní síly na obyvatele, CIA World Factbook

Zdroje statistických dat

lov k v tísni

Mapy.cz - server obsahující i historické mapy

Googlemaps - mapový server, satelitní snímky

Sv tové makroregiony - anglicky

Geografické rozhledy

National Geographic - anglicky

National Geographic

Užite né webové stránky

Zajímavé knihy a asopisy

Doporu ená literatura

Jak a co studovat?

Doporu ení ke studiu

Používání kurzu

Používání kurzu

Referáty, debaty

Novinky

Zem pisný seminá

Osnova témat

Zem pisný seminá pro maturanty MM P epnout roli na...

Žádné nové zprávy Zprávy...

Zprávy




22. pro., 10.58 Michaela Mí ková Afrika více... Starší témata ...


Poslední novinky



Osnova

Severní Amerika

Osnova

Polární oblasti

Osnova

Zem ve vesmíru, znázor ování zemského povrchu

ína

20 Skandinávie a Arktida

Evropská unie - pracovní list

Evropská unie - Wikipedie

Jsme v EU, bu me v obraze - webový portál, zdroj pro vypln ní pracovního listu

Osnova

19 Evropská unie

Osnova

18 Makroregion Rusko

Osnova

17 Jihozápadní a st ední Asie

Bangladéš (Geografické rozhledy, lánek)

Osnova

16 Jižní a jihovýchodní Asie

Osnova

15 Makroregion

Geografické rozhledy - lánek

Osnova

14 Japonsko

Porovnávání životní úrovn HDP, HDI (Geografické rozhledy, lánek)

P í iny chudoby (Geografické rozhledy, lánek)

Problematika hladu (Geografické rozhledy, lánek)

Osnova

13 Subsaharská Afrika

Osnova

12 Saharská Afrika

Latinská Amerika - regionální geografie pro zájemce (úrove VŠ)

Vznik zem t esení

Osnova II

Osnova I

11 Jižní Amerika

Osnova

10 St ední Amerika

9

8

7

Osnova

29 Jihomoravský kraj

Osnova

28 Ekonomická geografie eské republiky

Titulní stránka


R - opakování

Povodn (Geografické rozhledy, lánek)

Geologická a geomorfologická stavba

Osnova III: ochrana p írody

Osnova II: reliéf a geologická stavba

Osnova I: klima a vodstvo

27 P írodní podmínky eské republiky

Obyvatelstvo 2008 - souhrnná zpráva

Statistická data eského statistického ú adu - tabulka obyvatelstvo

Osnova

26 Obyvatelstvo eské republiky

Porovnání oceán - pracovní list

Osnova

25 Sv tový oceán

Osnova

24 Austrálie, Antarktida

Osnova

23 St ední Evropa

Osnova

22 Jižní Evropa (Pyrenejský, Apeninský a Balkánský pol.)

Skotsko (Geografické rozhledy, lánek)

Osnova

21 Západní Evropa

Osnova

No title

Recommend Documents