© Vydal Úøad vlády Èeské republiky, 2011 1. vydání ISBN 978-80-7440-045-2
Editor/ Ing. Lucia Kiová Jazyková korektura/ PhDr. Alena Palèová
Národní strategie protidrogové politiky na období 2010–2018 Národní strategie protidrogové politiky na období 20102018 byla schválena 10. kvìtna 2010 usnesením vlády è. 340. Jde ji o pátý strategický dokument protidrogové politiky ÈR od r. 1993, kdy vznikla první Koncepce a program protidrogové politiky na období 19931996. Nová Národní strategie je poprvé definována jako dlouhodobý strategický dokument v délce devíti let. Èasový horizont a její dlouhodobý strategický charakter jsou pravdìpodobnì tím hlavním, èím se lií od svých pøedchùdkyò. A dosud mìla Èeská republika v oblasti drog støednìdobé strategické dokumenty (na období 45 let), které v rùzné míøe stanovovaly i konkrétní zpùsoby øeení problémù. Tato strategie má jednotlivým subjektùm aktivním v protidrogové politice slouit zejména jako prùvodce ukazující smìr, kterým se èeská drogová politika bude ubírat v následujících devíti letech, a definující východiska a principy, které vláda povauje za úèinné a nosné pro øeení problematiky uívání návykových látek. Tìmi jsou zejména vyváený pøístup a rovnocenné uplatòování vech ètyø tradièních pilíøù protidrogové politiky od prevence po represi. Dále jsou to základní principy, které mají být uplatòovány pøi pøijímání rozhodnutí v protidrogové politice princip realistického, racionálního a informovaného rozhodování, dlouhodobého a komplexního plánování, komplexního øeení jak legálních tak i nelegálních drog, racionálního financování, kvality slueb nebo princip partnerství a spoleèné odpovìdnosti. Stanovené ètyøi základní cíle protidrogové politiky urèují, co je koneèným zámìrem vech aktivit realizovaných jednotlivými subjekty èinnými v protidrogové politice. Stanovení konkrétních nástrojù a aktivit, definování konkrétních obsahových priorit protidrogové politiky na nejblií období bude úkolem a obsahem tøí navazujících akèních plánù na období platnosti strategie, kadého v délce tøí let. Akèní plány jsou ve srovnání se strategií flexibilnìjím nástrojem, lépe reagujícím na zmìny drogové situace a umoòujícím efektivní alokaci dostupných zdrojù pro øeení aktuálních problémù na základì formulovaných potøeb. Èeská protidrogová politika bude zajisté muset v prùbìhu budoucích devíti let reagovat na øadu tradièních i nových výzev. Nezbývá tedy ne jí popøát dostatek vekeré nutné podpory pro její realizaci a tvùrcùm, realizátorùm a dalím aktérùm protidrogové politiky hodnì úspìchù a vytrvalosti pøi jejich práci. Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky upøímnì dìkuje vem èlenùm pracovních skupin zástupcùm ministerstev a odborníkùm, kteøí se procesu tvorby a pøipomínkování Národní strategie protidrogové politiky na období 20102018 aktivnì úèastnili.
5
OBSAH Obsah NÁRODNÍ STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY NA OBDOBÍ 20102018
8
1
Preambule
2
Národní strategie protidrogové politiky na období 20102018
12
9
3
Základní východiska
13
4
Pøístupy k øeení problému uívání drog
14
5
Principy protidrogové politiky Èeské republiky
15
6
Cíle protidrogové politiky na období 20102018
16
7
Priority protidrogové politiky na období 20102018
18
8
Akèní plány realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 2018
20
9
Role a odpovìdnost klíèových subjektù protidrogové politiky
21
10
Èasový rámec
25
PØÍLOHA: VÝVOJ KVANTITATIVNÍCH UKAZATELÙ DROGOVÉ SITUACE PRO ZHODNOCENÍ SPECIFICKÝCH STRATEGICKÝCH CÍLÙ NÁRODNÍ STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY NA OBDOBÍ 20052009
26
Cíl I.
Stabilizovat, pøípadnì sníit poèet problémových uivatelù drog
27
Cíl II.
Zastavit nárùst experimentálního a pøíleitostného uívání legálních a nelegálních drog
30
Cíl III.
Stabilizovat, pøípadnì sníit spotøebu legálních a nelegálních drog ve spoleènosti, zejména mezi nezletilými mladými lidmi
35
Sníit potenciální rizika uívání vech typù drog a ekonomické, zdravotní a sociální dopady jejich uívání na jedince a spoleènost
36
Zvyovat kvalitu ivota uivatelù vech typù drog, jejich rodièù a blízkých prostøednictvím zajitìní dostupnosti kvalitních slueb léèby a resocializace
41
Sníit dostupnost legálních a nelegálních drog pro obecnou populaci a zejména pro nezletilé mladé lidi prostøednictvím efektivnìjího vyuívání existujících legislativních a institucionálních nástrojù
45
Cíl IV. Cíl V. Cíl VI.
Zdroje
51
7
N ÁRODNÍ STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY NA OBDOBÍ 20102018
PREAMBULE 1 Preambule Uívání návykových látek a nezákonné zacházení s nimi je nejenom v naí zemi, ale v celém svìtì vnímáno jako váný problém, který stále pøedstavuje ohroení zdraví, bezpeènosti, sociální pohody a prosperity obyvatel, zejména mládee. Podemílá udritelný rozvoj, politickou stabilitu a demokratické instituce, ohrouje bezpeènost státù a vládu práva, pøináí útrapy jednotlivcùm i rodinám a vede ke ztrátám lidských ivotù. Èeská republika si tato nebezpeèí uvìdomuje a pokládá za svou povinnost aktivnì provádìt a podporovat na svém území i v mezinárodní spolupráci dùslednou protidrogovou politiku s cílem zajistit lidské spoleènosti zdraví, dùstojnost a bezpeèí. Proto vláda Èeské republiky ji v roce 1993 poloila základy národní protidrogové politiky, které dále rozvíjí a aktualizuje. Vláda se svojí protidrogovou politikou hlásí mimo jiné k mezinárodním úmluvám Organizace spojených národù (dále jen OSN) o drogách, k Politické deklaraci o základních principech sniování poptávky po drogách Zvlátního zasedání Valného shromádìní OSN z èervna 1998, k Politické deklaraci a Akènímu plánu o mezinárodní spolupráci, vedoucí k vytvoøení komplexní a vyváené strategie v rámci boje proti svìtovému problému drog (Komise pro narkotika OSN, bøezen 2009), k závìrùm Dublinské konference o podobì budoucí protidrogové strategie Evropské unie Cesta vpøed z kvìtna 2004 a k programu Svìtové zdravotnické organizace Zdraví pro vechny v 21. století. Národní strategie protidrogové politiky na období 20102018 (dále jen Národní strategie 20102018) navazuje na cíle a opatøení Protidrogové strategie EU (20052012) a Protidrogového akèního plánu EU na období 20092012. Zejména souvislosti s protidrogovou politikou EU a jejích èlenských státù jsou pro Èeskou republiku v tomto období významné. Potvrzuje se, e vechny èlenské státy EU vycházejí ze stejných základních zásad: uplatòují vyváený pøístup ke sniování nabídky drog a poptávky po drogách a ve své protidrogové politice upevòují hodnoty, na kterých je unie zaloena: úctu k lidské dùstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost, solidaritu, právní stát a lidská práva. Cílem strategií a akèních plánù v jednotlivých èlenských zemích EU je ochrana a zvýení blaha spoleènosti i ivotní spokojenosti jednotlivcù, ochrana veøejného zdraví a poskytování vysoké úrovnì bezpeènosti iroké veøejnosti. Èeská republika tyto zásady, principy a cíle uplatòovala ve své protidrogové politice ji pøed vstupem do EU a i nyní po svém vstupu je nadále rozvíjí a prohlubuje. Národní strategie 20102018 navazuje na Národní strategii protidrogové politiky na období 2005 a 2009. Je zaloena na výsledcích hodnocení její realizace a na analýze drogové situace v letech 2005 a 2008. Podle výsledkù hodnocení je vìtina hlavních cílù pøedchozí strategie platná i pro pøítí období. Dlouhodobé smìøování protidrogové politiky Èeské republiky není tøeba zásadnì revidovat. Její obsah vak musí pøihlédnout k dosaeným objektivním výsledkùm (viz Pøílohu). V prùbìhu pìti let se podaøilo udret relativnì stabilní situaci v poètu problémových uivatelù nelegálních drog. Na nízké úrovni se podaøilo udret výskyt zdravotních následkù uívání drog infekèních onemocnìní a úmrtí. Podaøilo se také udret základní sí programù a slueb v primární, sekundární a terciární prevenci zneuívání drog s relativnì irokým spektrem programù a zavést systém ovìøování jejich odborné zpùsobilosti (kvality). Naopak, sí specializovaných ambulantních zdravotnických zaøízení je stále nekonsolidovaná. Aktuálnì je oblast slueb pro uivatele drog ohroena poklesem finanèní podpory z veøejných rozpoètù. V pøípadì experimentálního uívání drog mezi mladými lidmi dolo ke stabilizaci, nicménì na vysokých hodnotách zejména v uívání konopných drog vykazuje ÈR nejvyí míru uívání v Evropì. Ani
9
PREAMBULE v obecné (dospìlé) populaci ÈR nedolo k zastavení nárùstu uívání drog, spotøeba nelegálních drog vzrostla. Nepodaøilo se sníit dostupnost nejèastìji uívaných drog v obecné populaci, zejména konopných drog. V uívání alkoholu se situace od devadesátých let mezi mladými lidmi v ÈR nezlepila, co je vzhledem k relativnì vysoké míøe uívání alkoholu (vèetnì rizikových vzorcù uívání alkoholu v nadmìrných mnostvích) varující údaj. Proto je v dalím období tøeba vìnovat zvlátní pozornost cíleným a systematickým preventivním opatøením, vedoucím ke sníení poptávky po legálních i nelegálních drogách, zejména u nejohroenìjích cílových skupin mladistvých a mladých dospìlých. Dosavadní poznatky ukazují, e Èeská republika je pøinejmením schopna úspìnì èelit nejvìtím hrozbám komplexního drogového fenoménu. Závaná oblast problémového uívání nelegálních drog je v ÈR do znaèné míry pod kontrolou, co je stav pøíznivý i v kontextu EU a na pozadí zvýené hrozby nabídky opiátù a zvyující se nabídky stimulancií na evropském i naem území v posledních letech. I zde se vak objevují nová nebezpeèí spojená s íøením kokainu, syntetických drog nebo s rizikovými trendy v marginalizovaných sociálních skupinách. Vývoj tedy nelze pokládat za pøíznivý zdaleka ve vech oblastech. To pøedstavuje výzvu pro období 20102018, které tato Národní strategie pokrývá. Národní strategie 2010-2018 nezanedbává ani oblast legálních drog, nýbr klade zvýený dùraz na zaèlenìní této problematiky do protidrogové politiky státu vude tam, kde je to moné a úèelné. Ji pøedchozí národní strategie deklarovala zamìøení na vechny typy drog vèetnì legálních, na operaèní úrovni vak byly akèní plány svým obsahem a rozsahem zamìøeny zejména na problematiku drog nelegálních. Podle výsledkù hodnocení se protidrogové politice dosud nepodaøilo plnì zaèlenit problematiku legálních drog, co se projevuje nepøehledností koordinaèních mechanismù v oblasti legálních drog, nií dostupností dat o alkoholu a tabáku nebo nedostateènì zakotvenou sítí a spektrem slueb urèených uivatelùm legálních drog. Problematika alkoholu a tabáku je v ÈR na národní úrovni øeena také v jiných strategických dokumentech se irím zamìøením, pøedevím v Dlouhodobém programu zlepování zdravotního stavu obyvatelstva Èeské republiky Zdraví pro vechny v 21. století, které se naopak okrajovì zabývají i nelegálními drogami. Národní strategie 20102018 se zamìøí na bezprostøední propojení opatøení vùèi legálním a nelegálním drogám v budoucnu ji na strategické úrovni. Udrení pøíznivých ukazatelù i zmìny v nepøíznivém vývoji drogové situace lze dosáhnout jen spoleèným a koordinovaným postupem, zaloeném na formální i neformální spolupráci subjektù, do jejich pùsobnosti problém uívání drog zasahuje na vech úrovních veøejné správy a spoleènosti. Nelze pominout ani zapojení obèanské spoleènosti do øeení drogové problematiky ve smyslu Zelené knihy o úloze obèanské spoleènosti v protidrogové politice v EU. Jedním z cílù této strategie je aktivní zapojení co nejvìtí èásti èeské spoleènosti do èinností, které podporují zlepení situace v distribuci drog, jejich uívání a s nimi souvisejícími nepøíznivými dùsledky. Nìkteré principy a zásady, které se v protidrogové politice ÈR uplatòovaly od zaèátku devadesátých let 20. století, byly zakotveny v zákonì è. 379/2005 Sb., o opatøeních k ochranì pøed kodami pùsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o zmìnì souvisejících zákonù. V ÈR kontrolované omamné a psychotropní látky (dále jen OPL) a pøípravky je obsahující jsou definovány v zákonì è. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o zmìnì nìkterých dalích zákonù (pøíloha 18 zák.; dále oznaèovány té jako nelegální drogy). V Národní strategii 20102018 jsou pod pojmem drogy zahrnuty OPL podle výe uvedeného zákona, látky bìnì dostupné (organická rozpoutìdla a dalí tìkavé látky) a návykové látky naí spoleèností vysoce tolerované a veøejnì propagované (alkohol a tabák, tzv. legální drogy).
10
PREAMBULE Na pøípravì strategie se podíleli odborníci z rezortù a dalích centrálních institucí, z krajských úøadù, vìdeckého a akademického pracovitì a ze státních a nestátních organizací poskytujících sluby uivatelùm drog. Je tedy konsenzuálním výstupem práce zástupcù veøejné správy na centrální a krajské úrovni, jako i zástupcù odborné obce.
11
NÁRODNÍ STRATEGIE
2 Národní strategie protidrogové politiky na období 2010–2018 Národní strategie 20102018 je klíèovým koncepèním dokumentem vlády ÈR a zároveò programovým vyjádøením zámìrù a postupu vlády pøi øeení problému uívání drog. Aktualizuje pøedcházející strategie v souladu se souèasným stavem vìdeckého poznání o fenoménu uívání drog, jeho dùsledcích a o úèinných øeeních problémù s ním souvisejících. Národní strategie 20102018 definuje v komplexní a koncepèní rovinì základní východiska a smìry øeení problému uívání drog a principy a pøístupy, na kterých protidrogová politika staví; stanovuje cíle, kterých se snaí dosáhnout a priority pøi realizaci opatøení na období devíti let. Souèástí strategie je i soubor opatøení smìøujících k dosaení cílù, který je rozpracován v akèních plánech realizace Národní strategie 20102018 vèetnì vyèíslení/vymezení potøebných zdrojù pro jeho implementaci. Hlavní funkce strategie: n
n
n
n
n
12
vytyèit základní pøístupy, principy a cíle, stanovit priority národní protidrogové politiky ÈR pro vechny èlánky veøejné správy a pro obèanskou spoleènost, vymezit institucionální a organizaèní rámec protidrogové politiky i odpovìdnost a kompetence vech hlavních èlánkù veøejné správy v protidrogové politice, propojit veøejnou správu, nestátní i svépomocné organizace na vech úrovních realizace protidrogové politiky, nabídnout institucím, organizacím a obèanské spoleènosti monost aktivnì se zapojit do realizace národní protidrogové politiky a pøispìt k naplòování jejích cílù, pro potøeby spolupráce na národní i na mezinárodní úrovni informovat odbornou i laickou veøejnost o podobì národní protidrogové politiky ÈR, o jejích cílech a o prioritách smìøování.
ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA 3 Základní východiska Problém uívání drog Uívání návykových látek je komplexní a mnohovrstevný jev s celou øadou vzájemnì se ovlivòujících potencionálních rizik pro jedince i pro spoleènost. Èeská republika bude pøi øeení problému uívání drog vycházet z konceptu Svìtové zdravotnické organizace Zdraví pro vechny v 21. století, podle nìho uívání drog je problémem ohroujícím veøejné zdraví. Jde zejména o jeho negativní sociální, zdravotní, trestnìprávní, bezpeènostní a ekonomické dopady, které nepøíznivì ovlivòují zdravý vývoj jednotlivcù i spoleènosti ve vech uvedených aspektech. Protidrogová politika Protidrogová politika je komplexní a koordinovaný soubor preventivních, vzdìlávacích, léèebných, sociálních, regulaèních, kontrolních a dalích opatøení, vèetnì vymáhání práva, uskuteèòovaných na mezinárodní, národní, krajské a na místní úrovni. Jejím úèelem je zabezpeèit zdraví, ochranu a bezpeènost jednotlivcù, spoleènosti a majetku pøed zdravotními, sociálními, ekonomickými kodami a dopady v podobì trestné èinnosti, která je s drogami spojena. Protidrogová politika ÈR vychází tedy ze dvou základních konceptù, které nestojí v protikladu, ale vzájemnì se doplòují: Ochrana veøejného zdraví Koncept ochrany veøejného zdraví, definovaný Svìtovou zdravotnickou organizací, staví na komplexu preventivních, vzdìlávacích, léèebných, sociálních, regulaèních a kontrolních opatøení, vèetnì opatøení vymáhání práva (zamìøené na omezení dostupnosti a distribuce drog a dodrování zákonù), a dalích, je mají za cíl zlepovat zdravotní, sociální, ekonomické, bezpeènostní a trestnìprávní podmínky, které ovlivòují zdravý vývoj jednotlivce i spoleènosti. Ochrana a podpora veøejného zdraví je také pøedmìtem zájmu Evropské unie a je ukotvena v Lisabonské smlouvì. Ochrana bezpeènosti jednotlivcù a spoleènosti Výroba, distribuce a neautorizované nakládání s ilegálními drogami jsou nezákonné jevy, se kterými je spojen výskyt kriminálního chování. Ohroení bezpeènosti jednotlivcù i spoleènosti pøedstavuje kadá úroveò tìchto nezákonných jevù, ale pøedevím organizovaná forma trestných èinností, souvisejících s výrobou a distribucí drog a/nebo praním pinavých penìz pocházejících z obchodu s drogami, a to zejména mezinárodního charakteru. Rizikem je rovnì zacházení s legálními drogami mimo rámec vymezený zákony. Øeení uvedených problémù vyaduje koordinované a nekompromisní úsilí vech sloek protidrogové politiky tak, aby bezpeènost jednotlivcù i spoleènosti byla zajitìna v maximální dosaitelné míøe.
13
PØÍSTUPY K ØEENÍ PROBLÉMU
4 Pøístupy k øešení problému užívání drog Jako úèinný, smìøující k øeení problémù spojených s uíváním drog, uznává vláda ÈR komplexní, multidisciplinární a vyváený pøístup. Tedy takový, který vychází ze iroké celospoleèenské, mezirezortní, mezioborové a mezisektorové spolupráce na vech úrovních. Je postaven na komplexním, výzkumem podloeném a vyváeném uplatòování tøí základních strategií/pøístupù moderní protidrogové politiky, které jsou vzájemnì nezastupitelné a doplòují se. Tìmito pøístupy jsou: n
n n
sniování nabídky drog (kontrola prodeje a distribuce legálních a potlaèování nezákonné výroby a distribuce nelegálních drog), sniování poptávky po drogách (primární prevence, léèba a sociální zaèleòování uivatelù), sniování rizik spojených s jejich uíváním.
Protidrogovou politiku ÈR proto budou, v kontextu tìchto pøístupù, i nadále tvoøit ètyøi základní pilíøe: primární prevence, léèba a sociální zaèleòování, sniování rizik, sniování dostupnosti drog. pøístupy/ strategie
sniování nabídky drog
sniování poptávky po drogách
sniování rizik spojených s uíváním drog
pilíøe protidrogové politiky ÈR
sniování dostupnosti drog
primární prevence
sniování rizik
léèba a sociální zaèleòování
Intervence ve ètyøech pilíøích protidrogové politiky mohou být efektivnì uplatòovány pouze ve funkèním institucionálním prostøedí, je staví na mezinárodních závazcích, zkuenostech a spolupráci, na poznatcích z výzkumù, na informacích a hodnocení realizovaných opatøení tak, aby byla z veøejných rozpoètù financována pouze efektivní opatøení a aktivity. Èinnost ve vech oblastech musí být koordinována k zajitìní spoleèného postupu pøi dosahování cílù stanovených strategií. Dalí podmínkou je podpora veøejnosti, její informovanost, aktivní pøístup a nebagatelizování neádoucích a nezákonných jevù. Takový pøístup umoòuje ovlivnit problém uívání drog, poèínaje odrazováním od experimentování s nimi, a po omezování negativních zdravotních, sociálních, ekonomických a bezpeènostních dùsledkù jejich uívání.
14
PRINCIPY
5 Principy protidrogové politiky Èeské republiky Èeská protidrogová politika se i v období let 20102018 bude zakládat na následujících principech: Evropské hodnoty Národní strategie 20102018 respektuje a uplatòuje spoleèné evropské hodnoty: úctu k lidské dùstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost, solidaritu, odpovìdnost, právní stát a lidská práva vèetnì práva na zdraví, na zdravotní péèi a rovnost pøístupu ke slubám. Komplexní øeení problematiky nelegálních i legálních drog Uívání legálních i nelegálních drog má na spoleènost závané dopady a zároveò existují prokázané souvislosti mezi uíváním alkoholu, tabáku a nelegálními drogami. Národní strategie 20102018 se na koncepèní strategické úrovni zabývá definicí a formulací vzájemného propojení a koordinace øeení problémù souvisejících s uíváním legálních i nelegálních drog. Dlouhodobé a komplexní plánování Øeení drogového problému vyaduje dlouhodobý komplexní a strukturovaný pøístup, v nìm mají jednotlivé sloky protidrogové politiky nezastupitelnou a rovnocennou roli. Zmìny v dosavadním nepøíznivém vývoji tak komplexního jevu nelze dosáhnout dílèími ani izolovanými opatøeními v jedné z oblastí protidrogového pùsobení, ale dlouhodobým a komplexním úsilím a strategiemi. Realistické rozhodování uplatòování ovìøených dat a hodnocení efektivity Realistická protidrogová politika, a aktivity v ní realizované, je zaloena na analýze souèasné situace, identifikovaných problémech, potøebách a prioritách, tedy na vìdecky ovìøených faktech a datech, nikoli na pøedpokladech a domnìnkách. V zájmu uplatòování a zavádìní ovìøených a úèinných strategií a intervencí je podporován výzkum a zavádìní jeho poznatkù do praxe. V rámci realistické protidrogové politiky jsou opatøení dùslednì monitorována, je vyhodnocována jejich úèinnost a pøípadnì jsou modifikovány realizované aktivity v souvislosti s vývojem trendù v uívání drog a vìdeckých poznatkù o jejich øeení. Národní strategie 20102018 je strukturována tak, aby se usnadnilo hodnocení její realizace a efektivity, její cíle jsou realistické (tj. dosaitelné) a mìøitelné (tj. hodnotitelné). Racionální financování a garance kvality slueb Akèní plány realizace Národní strategie 20102018 novì obsahují podklady pro návaznost na rozpoèet a vyèíslení finanèních zdrojù. Tento prvek bude nástrojem pro rozhodování o racionálním financování opatøení protidrogové politiky ji ve fázi jejich plánování. Zároveò umoòují pochopení, e úèinná opatøení protidrogové politiky není mono uskuteènit bez adekvátního zabezpeèení finanèních zdrojù k její realizaci. Souèástí racionálního financování je i podpora slueb poskytujících kvalitní programy. K tomu slouí zejména systém certifikace odborné zpùsobilosti slueb pro uivatele drog v oblasti prevence, harm reduction, léèby a následné péèe, jako i dalí systémy odborného a objektivního hodnocení kvality slueb. Garance kvality je podmínkou pro získání finanèních prostøedkù z veøejných zdrojù. Partnerství a spoleèný postup Národní strategie 20102018 podporuje partnerství a irokou spolupráci vech èlánkù veøejné správy a obèanské spoleènosti. Spoleèný koordinovaný postup na místní/komunitní, krajské, národní i mezinárodní úrovni zvyuje pravdìpodobnost úèinnosti pùsobení a úspìchu pøi dosahování stanovených cílù.
15
CÍLE PROTIDROGOVÉ POLITIKY
6 Cíle protidrogové politiky na období 2010–2018 V kontextu úèelu protidrogové politiky zabezpeèit ochranu jednotlivcù a spoleènosti pøed zdravotními, sociálními, ekonomickými riziky kod, které mùe uívání drog pøináet, a zajistit bezpeènost jednotlivcù, spoleènosti a majetku pøed dopady v podobì trestné èinnosti spojené s distribuci a uíváním drog a v kontextu vyváeného uplatòování tøí základních pøístupù k øeení problému uívání drog sniování nabídky drog, poptávky po nich a potencionálních rizik spojených s jejich uíváním má strategie ètyøi hlavní cíle a s nimi korespondující ètyøi pilíøe: cíl I.
cíl II.
cíl III.
cíl IV.
strategický cíl
sníit míru experimentálního a pøíleitostného uívání drog zejména mladými lidmi
sníit míru problémového a intenzivního uívání drog
sníit dostupnost sníit potenciální drog zejména pro rizika spojená s uíváním drog pro mladé lidi jedince a spoleènost
pilíøe protidrogové politiky
primární prevence
léèba a sociální zaèleòování
sniování rizik
sniování dostupnosti drog
Pro dosaení cílù strategie je tøeba vytvoøit odpovídající podmínky pro jejich realizaci a zkvalitnit stávající organizaèní prostøedí. Je tøeba posílit systém koordinace a dbát na efektivní alokaci zdrojù (zejména finanèních), poskytování kvalitních informací, podporovat výzkum, zapojit se do mezinárodní spolupráce, dodrovat mezinárodní závazky a vyuívat zahranièní zkuenosti. Proto jsou nedílnou souèástí národní protidrogové strategie i opatøení a intervence v tìchto oblastech: n
n
n
16
Koordinace a financování koordinace a racionalizace zdrojù jsou organizaèními aktivitami veøejné správy, které zahrnují mechanizmy zabezpeèující koordinaci a efektivní rozloení odpovìdnosti mezi orgány státní správy a jiné instituce, stejnì jako optimalizaci zdrojù s cílem zamezit jejich pøekrývání pøi realizaci protidrogové politiky. Aktivity obsaené v této oblasti proto budou smìøovat k zabezpeèení nutné infrastruktury k její realizaci. Monitoring, výzkum, evaluace validní, vèasná a srovnatelná data o rozsahu a dopadech uívání drog jsou základním pøedpokladem pro pøijímání kvalifikovaných rozhodnutí, a to jak politických rozhodnutí na národní a místní úrovni, tak rozhodnutí individuálních (osobních). Evaluace je nezbytná pro zhodnocení úèinnosti pøijatých opatøení a pro racionální alokaci zdrojù do skuteènì úèinných øeení. Úèelem aktivit v této oblasti je proto zabezpeèovat dostatek relevantních informací o situaci v distribuci a uívání drog v ÈR a o úèinnosti realizovaných opatøení pro nositele rozhodovacích pravomocí a odbornou i laickou veøejnost. Mezinárodní spolupráce zapojení do mezinárodní spolupráce je definováno v rovinì globálního vnímání problému uívání drog; na jedné stranì urèuje optimalizaci zapojení ÈR do mezinárodních a evropských aktivit a monost podílet se na vytváøení mezinárodního rámce protidrogové politiky, na stranì druhé umoòuje ÈR stavìt na mezinárodních zkuenostech.
CÍLE PROTIDROGOVÉ POLITIKY
Cíle strategie a dále aktivity spadající do jednotlivých podpùrných technicko-organizaèních oblastí jsou pro kadou oblast protidrogové politiky samostatnì rozpracovány v tøech Akèních plánech realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 20102018 (dále jen akèní plány), pokrývající období 20102012, 20132015 a 20162018.
17
PRIORITY
7 Priority protidrogové politiky na období 2010–2018 Souèástí Národní strategie protidrogové politiky na období 20102018 je stanovení priorit protidrogové politiky, které budou uplatòovány pøi pøijímání rozhodnutí a realizaci opatøení v rámci jednotlivých intervenèních oblastí, kterými jsou ètyøi základní pilíøe protidrogové politiky a tøi podpùrné oblasti (koordinace a financování; monitoring, výzkum, evaluace; mezinárodní spolupráce). Priority protidrogové politiky jsou ve tøech akèních plánech realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 20102018 rozpracovány na stanovené období pokryté konkrétním akèním plánem a u kadého akèního plánu jsou aktualizovány na základì provedené analýzy souèasného stavu. Pøehledné znázornìní koncepce Národní strategie 20102018 ukazuje následující obrázek.
18
Sníit míru problémového a intenzivního uívání drog Intervence realizované v oblasti léèby a sociálního zaèleòování jsou zamìøeny zejména na dosaení následujících zmìn: n návrat k ivotnímu stylu bez drog u osob uívajících pravidelnì a dlouhodobì návykové látky èi u osob závislých na návykových látkách, n zlepení celkového zdraví uivatelù drog a závislých na návykových látkách vèetnì jejich psychiatrické a somatické komorbidity, n zlepení sociálního statutu a míry sociálního zaèlenìní uivatelù drog a závislých na návykových látkách, n sníení rizik negativních zdravotních a sociálních dùsledkù u uivatelù drog a závislých na návykových látkách.
Léèba a sociální zaèleòování Sníit potenciální rizika spojená s uíváním drog pro jedince a spoleènost Intervence v oblasti sniování rizik (harm reduction) jsou zamìøeny na sniování nepøíznivých zdravotních a sociálních dùsledkù uívání drog pro spoleènost a samotné uivatele, kteøí drogy aktuálnì uívají: n sníení rizik negativních zdravotních (somatických a psychických) dùsledkù u uivatelù drog a závislých na návykových látkách; zejména se jedná o výskyt pøedávkování, infekèních nemocí a dalí somatické a psychiatrické komorbidity, n sníení rizik negativních sociálních dùsledkù u uivatelù drog a závislých na návykových látkách; zejména se jedná o nezamìstnanost, problémy v rodinném a sociálním ivotì a/nebo páchání trestní èinnosti, n sníení míry uívání drog a motivace k návratu k ivotnímu stylu bez drog u uivatelù drog a závislých na návykových látkách.
Sniování rizik
Sníit dostupnost drog zejména pro mladé lidi Intervence v oblasti vymáhání práva, které jsou postaveny zejména na efektivnìjím vyuívání existujících legislativních a institucionálních nástrojù jsou zamìøeny na: n omezení dostupnosti legálnich a nelegálních drog, zejména pro dìti a mláde, n regulace a kontrola trhu s omamnými a psychotropními látkami, pøípravky a prekuzory drog, n potírání trestné èinnosti spojené s neautorizovanou výrobou, distribucí a jiným nakládáním s drogami, zejména její organizované a mezinárodní formy, n ochrana zdraví a bezpeènosti osob a spoleènosti a ochrana majetku pøed trestnou èinností spojenou s výrobou a distribucí drog a pøed jejích dùsledky tak, aby kody utrpìné jednotlivci a spoleèností byly co nejnií.
Sniování dostupnosti drog
Koordinace a financování Koordinace a racionalizace zdrojù jsou organizaèními aktivitami veøejné správy, které zahrnují mechanizmy zabezpeèující koordinaci a efektivní rozloení odpovìdnosti mezi orgány státní správy a jiné instituce, stejnì jako optimalizaci zdrojù s cílem zamezit jejich pøekrývání ve sféøe drogové problematiky. Aktivity obsaené v této oblasti proto budou smìøovat ke zkvalitnìní koordinace a financování. Monitoring, výzkum, evaluace Aktivity budou smìøovány k získání validních, vèasných a srovnatelných dat o rozsahu a dopadech uívání drog jako základního pøedpokladu pro pøijímání kvalifikovaných rozhodnutí (politických na národní a místní úrovni i rozhodnutí individuálních). Evaluaèní metody budou vyuívány pro zhodnocení úèinnosti pøijatých opatøení jako podkladu pro racionální rozhodování o alokaci zdrojù. Informace o drogovém problému a o úèinnosti opatøení k jeho øeení budou poskytovány nositelùm rozhodovacích pravomocí a odborné i laické veøejnosti. Mezinárodní spolupráce Zapojení do mezinárodní spolupráce je definováno v rovinì globálního vnímání drogového problému; na jedné stranì urèuje optimalizaci zapojení ÈR do mezinárodních a evropských záleitostí v drogové problematice a podílení se na vytváøení mezinárodního rámce protidrogové politiky, na stranì druhé umoòuje ÈR stavìt na mezinárodních zkuenostech.
Sníit míru experimentálního a pøíleitostného uívání drog zejména mladými lidmi Podstata prevence spoèívá pøedevím v realizaci specifických preventivních aktivit (s prokázanou efektivitou). Intervence v oblasti specifické prevence jsou zamìøeny zejména na dosaení následujících zmìn: n motivace k ivotnímu stylu bez drog, n motivace k návratu k ivotnímu stylu bez drog, pokud k experimentálnímu èi pøíleitostnému uívání drog dochází, n posunutí zahájení experimentování s drogami (uívání drog) do vyího vìku, n sníení míry uívání drog, pokud k experimentálnímu èi pøíleitostnému uívání drog dochází, n sníení rizik spojených s uíváním drog, pokud k experimentálnímu èi pøíleitostnému uívání drog dochází.
Primární prevence
Úèel: Zabezpeèit ochranu jednotlivcù a spoleènosti pøed zdravotními, sociálními, ekonomickými riziky kod, které mùe uívání drog pøináet, a zajistit bezpeènost jednotlivcù, spoleènosti a majetku pøed dopady v podobì trestné èinnosti spojené s distribuci a uíváním drog
Národní strategie protidrogové politiky 2010–2018
PRIORITY
19
AKÈNÍ PLÁNY
8 Akèní plány realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2010– 2018 Akèní plány realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 20102018 (akèní plány) detailnìji rozpracovávají plánované postupy pro naplòování cílù Národní strategie 20102018 a definují opatøení v podpùrných technickoorganizaèních oblastech. Po dobu platnosti strategie budou zpracovány tøi akèní plány na období let 20102012, 20132015 a poslední na období 20162018. Akèní plány jsou integrální souèástí Národní strategie 20102018 a zároveò plní funkci: n
n
n
20
implementaèního nástroje strategie v dané oblasti urèují konkrétní aktivity a výstupy, rozdìlení odpovìdnosti, termíny plnìní a odhadované zdroje pro realizaci aktivit, kontrolního nástroje realizace strategie definují ukazatele dosaení stanovených cílù, ukazatele uskuteènìní plánované aktivity a definují potøebné zdroje informací pro jednotlivé ukazatele, usmìròujícího dokumentu pro realizaci protidrogové politiky rùznými subjekty pùsobícími v dané oblasti definují priority protidrogové politiky na období pokryté v pøísluném akèním plánu.
ROLE A ODPOVÌDNOST
9 Role a odpovìdnost klíèových subjektù protidrogové politiky Národní protidrogová politika je realizována ve spolupráci mezi zástupci orgánù veøejné správy na vech úrovních a ve spolupráci se èleny odborných spoleèností a zástupcù obèanské spoleènosti. Za realizaci opatøení, která vyplývají z národní protidrogové strategie, nese na centrální úrovni odpovìdnost èi spoluodpovìdnost vìcnì pøísluný èlen vlády nebo Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. 9.1 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (dále jen RVKPP nebo Rada) je poradní, koordinaèní a iniciaèní orgán vlády ÈR v otázkách protidrogové politiky. Vytváøí platformu pro prùbìnou komunikaci s ministerstvy, s dalími èlánky veøejné správy a s dalími subjekty, které se podílejí na realizaci protidrogové politiky (vèetnì nestátních neziskových organizací a odborných spoleèností). Rada pøedkládá vládì návrhy opatøení a aktivit protidrogové politiky, koordinuje a vyhodnocuje jejich realizaci a provádí na vech úrovních kontrolu plnìní úkolù vyplývajících z národní strategie a z akèních plánù. Rada doporuèuje k financování programy protidrogové politiky, realizované na centrální a místní úrovni. Rada rovnì garantuje systém zabezpeèení kvality programù prevence a sniování rizik uívání drog, léèby a sociálního zaèleòování uivatelù drog a závislých na drogách. Rada dále koordinuje zapojení ÈR do mezinárodních a evropských záleitostí v drogové problematice. Pro praktické kadodenní zajiování uvedených èinností má Rada k dispozici sekretariát sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky (dále jen sekretariát RVKPP), který je organizaènì zaèlenìn do Úøadu vlády Èeské republiky. Sekretariát RVKPP odpovídá za pøípravu strategických dokumentù protidrogové politiky, jejich praktickou implementaci a kadodenní koordinaci protidrogové politiky mezi jednáními Rady, za financování programù protidrogové politiky, za certifikaci odborné zpùsobilosti slueb pro uivatele drog a mezinárodní spolupráci. Sekretariát RVKPP dále organizaènì zajiuje èinnost dalích nástrojù koordinace a realizace drogové politiky a monitorování situace v oblasti drog, kterými jsou výbory a pracovní skupiny. Rada dále koordinuje sbìr, analýzu a distribuci dat o uívání drog, o jeho dopadech a o realizovaných opatøeních protidrogové politiky. Tuto èinnost zajiuje prostøednictvím Národního monitorovacího støediska pro drogy a drogové závislosti, které je organizaèní souèástí sekretariátu RVKPP. Monitorovací støedisko koordinuje a metodicky podporuje èinnost rezortù a dalích subjektù, které se na sbìru dílèích dat o sledovaných ukazatelích podílejí nástrojem plánování a koordinace v této vìci je Národní plán drogového informaèního systému, schvalovaný RVKPP. Monitorovací støedisko za úèelem koordinace vzájemné komunikace zøizuje pracovní skupiny sloené ze zástupcù rezortù a dalích subjektù. Monitorovací støedisko dále je èeským národním partnerem decentralizované agentury Evropské unie pro monitorování drog Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost a èeským partnerem sítì REITOX, zøízené a podporované národními vládami a Evropskou unií s cílem monitorovat situaci v oblasti psychotropních látek. V pøenosu úkolù a poznatkù z centrální na místní úroveò a zpìt hraje významnou roli sí krajských a místních protidrogových koordinátorù a protidrogových komisí krajù a mìst. Vyhodnocují provedená opatøení i jejich dopad na vývoj uívání drog na území daného regionu a podílejí se na aktualizaci realizovaných opatøení protidrogové politiky na základì potøeb identifikovaných ve spolupráci s centrálními institucemi.
21
ROLE A ODPOVÌDNOST
9.2 Vìcnì pøísluná ministerstva Ministerstvo zdravotnictví Odpovídá za legislativu týkající se legálního zacházení s návykovými látkami, pøípravky, prekurzory a pomocnými látkami. Povoluje zacházení s návykovými látkami, s pøípravky, které je obsahují, s prekurzory a s pomocnými látkami, povoluje dovozy a vývozy tìchto látek, vykonává kontrolní èinnost a plní povinnost hlásit dovoz, vývoz, výrobu, spotøebu a stav zásob uvedených látek pro orgány OSN a EU. Dále odpovídá za legislativu týkající se ochrany pøed kodami pùsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami vèetnì léèby návykových nemocí, za realizaci a financování této léèby a sniování zdravotních rizik, výchovu a intervenci v oblasti zdravého ivotního stylu a profesní vzdìlávání pracovníkù rezortu. Ministerstvo práce a sociálních vìcí Protidrogová politika je souèástí sociální politiky rezortu práce a sociálních vìcí. Odpovídá za øeení sociálních problémù souvisejících s uíváním vech typù drog, tj. legálních a nelegálních, a za realizaci a financování sociálních slueb pro osoby ohroené uíváním drog, uivatele drog, jejich blízké a rodinné pøísluníky. Odpovídá za legislativu týkající se budování, financování a zajitìní dostupnosti a kvality systému sociálních slueb pro uivatele vech typù drog. Ministerstvo kolství, mládee a tìlovýchovy V protidrogové politice odpovídá pøedevím za primární prevenci uívání vech typù drog dìtmi a mladými lidmi, kterou staví na výzkumem ovìøených opatøeních a aktivitách. Dále odpovídá za realizaci preventivních programù ve kolách a ve kolských zaøízeních a za financování dalích preventivních programù realizovaných státními i nestátními organizacemi. Rovnì odpovídá za profesní pøípravu pedagogických pracovníkù pro úèinné preventivní pùsobení pøi výuce, vzdìlávání a pøi výchovì dìtí a mládee. V rámci speciálního kolství nese odpovìdnost za zabezpeèení programù vèasné a krizové intervence, léèebnì-výchovné péèe u dìtí a mladých lidí, kteøí s drogami experimentují nebo je zneuívají. Ministerstvo vnitra V protidrogové politice odpovídá pøedevím za regulaci opatøení potlaèování nabídky ilegálních drog a za vymáhání práva ve vztahu k distribuci drog legálních. V obecné rovinì odpovídá za ochranu veøejného poøádku a bezpeènosti a potírání trestné èinnosti páchané v souvislosti s uíváním vech typù drog. Odpovídá i za profesní pøípravu pracovníkù rezortu a Policie ÈR. Zajiuje té akreditaci vzdìlávacích programù pro úøedníky územních samosprávných celkù, zabývající se prevencí a prací s drogovì závislými a jejich sociálním okolím. Policie ÈR dosahuje potlaèování nabídky zejména odhalováním a potíráním organizovaného drogového zloèinu a poulièní drogové kriminality, kontrolou a vymáháním dodrování platných zákonù. Odpovídá za odhalování protiprávního jednání u úèastníkù silnièního provozu, podezøelých z konzumace legálních a nelegálních drog pøed jízdou nebo bìhem jízdy. Policie ÈR odpovídá za vymáhání práva v oblasti zákazu kouøení, uívání alkoholu a návykových látek osobami, které vykonávají èinnost, pøi ní by mohly ohrozit ivot nebo zdraví svoje anebo dalích osob nebo pokodit majetek. Policie ÈR kontroluje dodrování povinností provozovatelù ve vìci prodeje tabákových nebo alkoholických výrobkù nezletilým. Odpovídá za kontrolu nelegální výroby a prodeje legálních drog.
22
ROLE A ODPOVÌDNOST
Ministerstvo spravedlnosti Odpovídá za tvorbu legislativních návrhù v oblasti trestního práva. Vytváøí podmínky pro èinnost soudù a státních zastupitelství ve vìcech týkajících se drogové trestné èinnosti. Zabezpeèuje èinnost probaèní a mediaèní sluby, odklony v trestním øízení nebo alternativy trestu odnìtí svobody. Odpovídá za realizaci slueb prevence, léèby a minimalizace rizik a odpovídající pomoci osobám závislým na drogách v podmínkách výkonu vazby a výkonu trestu odnìtí svobody. Souèasnì nese odpovìdnost za profesní vzdìlávání soudcù, státních zástupcù a pracovníkù vìzeòské sluby a probaèní a mediaèní sluby. Ministerstvo obrany Zabezpeèuje ochranu bezpeènosti a suverenity ÈR, vyèleòuje síly a prostøedky k úèasti na operacích na podporu a udrení míru, záchranných a humanitárních akcích mimo území ÈR. Svou roli v protidrogové politice sehrává zejména ve vztahu k nebezpeèí uívání drog vojáky v èinné slubì. Nese odpovìdnost za vèasnou identifikaci problémù spojených s uíváním legálních a nelegálních drog vojáky, za kvalitní pøípravu pøísluníkù velitelského sboru, pracovníkù vojenského kolství a vech ostatních zamìstnancù rezortu ve vztahu k problematice uívání vech drog. Ministerstvo zahranièních vìcí Koordinuje plnìní úkolù vyplývajících z mezinárodních smluv, jimi je Èeská republika vázána, a z èlenství ÈR v Organizaci spojených národù (OSN); jde zejména o Mezinárodní výbor pro kontrolu narkotik (INCB) a Komisi pro narkotika OSN (CND) a Valné shromádìní OSN. Na koordinaci evropských záleitostí se podílejí kromì ministerstva zahranièních vìcí dalí dva orgány, a to Útvar ministra pro evropské záleitosti a odbor kompatibility pøi Úøadu vlády Èeské republiky. Ministerstvo financí Spolupodílí se na vytváøení pravidel financování neziskové sféry a dozoruje jejich soulad se zákonem è. 218/2000 Sb., o rozpoètových pravidlech. Uskuteèòuje metodickou a konzultaèní pomoc pøi poskytování dotací ze státního rozpoètu a pøi kontrole souvisejících finanèních tokù. Celní správa ÈR ve své pùsobnosti vykonává èinnosti v oblasti sniování nabídky drog, prekurzorù, tabákových výrobkù a alkoholu, zamìøené pøedevím na odhalování nelegálních zásilek z/do zahranièí. K tìmto èinnostem celní správa vyuívá kontrolních kompetencí, které jsou výluènì v gesci Celní správy ÈR a také které jsou komplementární s pravomocemi Policie ÈR. Dále odpovídá za kontrolu a evidenci legální produkce máku setého a technického konopí. Podporuje a provádí preventivní programy související s nelegální pøepravou. Ministerstvo prùmyslu a obchodu Ministerstvo v rámci své gesce odpovídá za regulaci reklamy v oblasti legálních drog alkoholu a tabáku. Ministerstvo zemìdìlství Odbornì spolupracuje s Generálním øeditelstvím cel pøi evidenci legální produkce máku setého a technického konopí, tj. zemìdìlských plodin obsahujících omamné a psychotropní látky. 9.5 Kraje a obce Kraje a obce jsou klíèovými partnery centrálních institucí pøi pøípravì a realizaci národní strategie protidrogové politiky a pøi jejím zavádìní do praxe na pøísluných úrovních veøejné správy. Uskuteèòují opatøení a intervence protidrogové politiky v souladu s hlavními cíli, principy, prioritami a postu-
23
ROLE A ODPOVÌDNOST
py doporuèenými národní strategií, zohledòují pøitom místní podmínky a potøeby. Za tímto úèelem jsou zástupci samosprávy jak èlenem Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, tak èleny poradních a pracovních orgánù rady a pracovních skupin sekretariátu rady a Národního monitorovacího støediska pro drogy a drogové závislosti. Kraje a nìkteré obce (zejména obce s rozíøenou pùsobností) navíc v rùzné míøe pøijímají vlastní protidrogové strategie a plány, v jejich rámci pøijímají opatøení vhodná pro dané území. Rùznorodost jejich pøístupù se projevuje v celé øadì dílèích aspektù; v rámci koordinace protidrogové politiky vak postupnì dochází k harmonizaci a k zavádìní osvìdèené praxe na základì pøenáení zkueností mezi kraji. Na základì zák. è. 167/1998 Sb. o návykových látkách a o zmìnì nìkterých dalích zákonù kraje odpovídají za výkon kontroly ve zdravotnických zaøízeních vèetnì lékáren. 9.6 Odborné spoleènosti, nestátní neziskové organizace a vysoké koly Klíèovými odbornými partnery institucí veøejné správy v otázkách protidrogové politiky na vech úrovních jsou odborné spoleènosti, nestátní neziskové organizace, výzkumné instituce a univerzity1. Jejich zástupci se ve spolupráci s orgány veøejné správy podílejí zejména na plánování a realizaci opatøení a aktivit protidrogové politiky, na jejich vyhodnocování a na zvyování kvality a efektivity slueb, které poskytují s finanèní podporou z veøejných zdrojù. Zájmy odborné spoleènosti, nestátního a akademického sektoru jsou zastupovány prostøednictvím èlenství jejich reprezentantù v Radì vlády pro koordinaci protidrogové politiky a poradních a pracovních orgánech rady a pracovních skupinách sekretariátu rady a Národního monitorovacího støediska pro drogy a drogové závislosti.
1 Ke spoleènostem, se kterými je aktuálnì ze strany státních orgánù navázána dlouhodobá spolupráce, patøí v ÈR: Spoleènost pro návykové nemoci Èeské lékaøské spoleènosti J. E. Purkynì, A.N.O. – Asociace nestátních organizací zabývajících se prevencí a léèbou drogových závislostí a Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky 1. lékaøské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice UK v Praze.
24
ÈASOVÝ RÁMEC 10 Èasový rámec Platnost strategie je urèena na období let 20102018 a její implementaci budou napomáhat tøi akèní plány, kadý na období 3 let. Kadoroènì probìhne prùbìné hodnocení (revize) plnìní úkolù. V roce 2012 a 2015 budou realizace a výsledky pøísluných akèních plánù podrobeny hodnocení, jeho závìry v propojení na stávající situaci ve vývoji drogového problému a vývoje v organizaèním rámci budou slouit jako podklad pro stanovení aktuálních priorit protidrogové politiky a zpracování následujícího akèního plánu. Realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 20102018 bude vyhodnocena v roce 2018. Na základì tohoto hodnocení bude pøipravena strategie protidrogové politiky na období od roku 2019.
25
P ØÍLOHA: VÝVOJ KVANTITATIVNÍCH UKAZATELÙ DROGOVÉ SITUACE PRO ZHODNOCENÍ SPECIFICKÝCH STRATEGICKÝCH CÍLÙ NÁRODNÍ STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY NA OBDOBÍ 20052009
PØÍLOHA Cíl I.
Stabilizovat, pøípadnì snížit poèet problémových uživatelù drog
Tabulka 1: Odhad poètu problémových uživatelù drog (Zdroj: Mravèík et al., 2005–2009) 2004
2005
2006
2007
2008
Celkový odhad problémových uivatelù
30 000
31 800
30 200
30 900
32 500
Odhad problémových uivatelù opiátù
9 700
11 300
10 500
10 000
11 300
z toho uivatelù heroinu
6 150
5 750
6 400
z toho uivatelù Subutexu
2 028
2 699
4 300
4 250
4 900
Odhad problémových uivatelù pervitinu
20 300
20 500
19 700
20 900
21 200
Odhad injekèních uivatelù
27 000
29 800
29 000
29 500
31 200
Tabulka 2: Poèet a podíl problémových uživatelù drog, kteøí využili služeb nízkoprahových zaøízení (Zdroj: Mravèík et al., 2005–2009) 2004
2005
2006
2007
2008
Poèet problémových uivatelù (PUD) v kontaktu s harm reduction programy
24 200
27 800
25 900
27 200
28 300
Podíl problémových uivatelù v kontaktu na celkovém poètu PUD
80,67 %
87,42 %
85,76 %
88,03 %
87,08 %
27
PØÍLOHA Tabulka 3: Poèet a podíl problémových uživatelù drog v léèebných zaøízeních a injekèní užívání (Zdroj: Mravèík et al., 2005–2009; Výroèní zprávy HS Hl. m. Prahy, Centrálního pracovištì drogové epidemiologie, 2005–2009, ÚZIS) 2004
2005
2006
2007
2008
Zaøízení oboru psychiatrie
4 592
5 558
4 640
4 259
4 585
Registr ádostí o léèbu spojenou s uíváním drog hygienické sluby
2 169
2 058
2 126
1 961
2 063
Závìreèné zprávy programù ambulantní léèby v dotaèním øízení sRVKPP
223
517
350
372
503
Zaøízení oboru psychiatrie
2 579
2 662
3 055
3 272
3 330
Registr ádostí o léèbu spojenou s uíváním drog hygienické sluby
4 790
4 855
4 889
5 177
4 925
Závìreèné zprávy programù ambulantní léèby v dotaèním øízení sRVKPP
540
540
771
511
456
Poèet injekèních uivatelù v léèbì (Registr ádostí o léèbu spojenou s uíváním drog hygienické sluby)
6 364
6 125
6 054
6 109
5 986
Podíl injekèní aplikace u uivatelù heroinu v léèbì (Registr ádostí o léèbu spojenou s uíváním drog hygienické sluby)
90,8
90,0
90,4
86,5
88,9
Podíl injekèní aplikace u uivatelù pervitinu v léèbì (Registr ádostí o léèbu spojenou s uíváním drog hygienické sluby)
84,9
82,9
80,7
81,0
79,8
Poèet problémových uivatelù opiátù
Poèet problémových uivatelù pervitinu
Tabulka 4: Substituèní léèba (Zdroj: Mravèík et al., 2005–2009; Výroèní zprávy HS Hl. m. Prahy, Centrálního pracovištì drogové epidemiologie, 2004–2009; ÚZIS–NRÚLISL; SÚKL) 2004
2005
2006
2007
2008
Odhadovaný poèet uivatelù Subutexu odhad NMS a)
4 300
4 250
4 850
Odhadovaný poèet uivatelù Subutexu odhad NMS b)
2 030
2 670
3 120
3 030
3 280
Poèty adatelù o léèbu v souvislosti s uíváním Subutexu základní droga (Registr ádostí o léèbu spojenou s uíváním drog hygienické sluby)
145 + 114 225 + 187 331 + 194 315 + 211 336 + 254 = 259 = 412 = 525 = 526 = 590
Poèet registrovaných pacientù v specializovaných substituèních centrech (NRULIS ÚZIS)
832
Spotøeba Subutexu v ÈR (gramy) (IOPL MZ ÈR) 2 222
831
950
1 064
1 615
2 957
3 414
3 315
3 595
a) multiplikaèní metoda b) Odhad byl zaloen na spotøebì Subutexu a prùmìrných dávkách a prùmìrné dobì uívání.
28
PØÍLOHA Tabulka 5: Prùmìrný vìk prvožadatelù o léèbu (Zdroj: Výroèní zprávy HS Hl. m. Prahy, Centrálního pracovištì drogové epidemiologie, 2005–2009) Uivatelé podle drogy
2004
2005
2006
2007
2008
Uivatelé opiátù (v letech)
25,1
25,5
25,7
27,3
28,7
Uivatelé pervitinu (v letech)
23,1
23,4
22,7
23,7
25,4
29
PØÍLOHA Cíl II. Zastavit nárùst experimentálního a pøíležitostného užívání legálních a nelegálních drog Tabulka 6: Prevalence užití návykových látek v dospìlé populaci v r. 2004 (celoživotní a v posledních 12 mìsících, v %) (Ústav zdravotnických informací a statistiky, 2005) Droga
Celoivotní prevalence
V posledních 12 mìsících
Mui
eny
Celkem
Mui
eny
Celkem
Jakákoliv nelegální droga
28,3
16,4
22,3
13,9
6,8
10,4
Konopné látky
26,0
15,2
20,6
12,5
6,1
9,3
Extáze
9,2
4,8
7,1
4,6
2,3
3,5
LSD
2,2
0,8
1,4
0,7
*
0,4
Lysohlávky, jiné pøírodní haluc.
5,1
1,9
3,5
2,2
0,6
1,4
Amfetaminy
3,6
1,5
2,5
1,2
*
0,7
Opiáty
0,8
*
0,5
*
*
*
Kokain, crack
1,4
0,9
1,1
*
*
*
Pozn.: * hodnoty nií ne 0,5 % jsou v celopopulaèních prùzkumech povaovány za nulové
Tabulka 7: Prevalence uití návykových látek v dospìlé populaci v r. 2008 (celoivotní, v posledních 12 mìsících a v posledních 30 dnech, v %). (Mravèík et al., 2009) Droga
Celoivotní prevalence
Dvanáctimìsíèní prevalence Tøicetidenní prevalence
Mui
eny
Celkem
Mui
eny
Celkem
Mui
eny
Celkem
Jakákoliv nelegální droga
45,0
27,8
36,5
22,2
11,6
17,0
13,5
5,1
9,3
Jakákoliv nelegální droga mimo konopí
21,3
11,6
16,5
9,8
4,7
7,3
4,1
1,7
2,9
Marihuana/hai 42,5
26,0
34,3
20,1
10,1
15,2
12,4
4,6
8,5
Extáze
11,9
7,3
9,6
4,8
2,6
3,6
1,5
0,9
1,2
Amfetamin/ pervitin
5,7
3,0
4,3
2,3
1,0
1,7
0,9
0,5
0,7
Kokain
2,8
1,2
2,0
1,2
*
0,7
0,6
*
*
Heroin
1,7
0,5
1,1
0,7
*
*
*
*
*
LSD
7,8
3,4
5,6
2,8
1,4
2,1
0,9
0,6
0,7
Lysohlávky
12,4
5,0
8,7
4,4
1,7
3,1
1,8
*
1,1
Pozn.: * Hodnoty nií ne 0,5 % jsou v celopopulaèních prùzkumech povaovány za nulové.
30
PØÍLOHA Tabulka 8: Prevalence užití návykových látek mezi 16letými studenty ve studii ESPAD 2007 v % (Csémy et al., 2009) Droga
Prevalence v posledních 12 mìsících
Prevalence v posledních 30 dnech
Chlapci
Dívky
Celkem
Chlapci
Jakákoliv nelegální droga
39,1
33,7
36,3
21,9
16,5
19,1
Jakákoliv nekonopná droga
8,9
6,8
7,8
3,7
2,7
3,2
Konopné látky
37,8
32,1
34,8
20,9
15,6
18,1
Tìkavé látky
3,4
3,3
3,4
1,9
1,5
1,7
Lysohlávky, jiné pøírodní halucinogeny
4,1
2,4
3,2
0,8
0,4
0,6
Extáze
3,0
2,9
3,0
1,4
0,9
1,2
LSD
3,0
2,3
2,7
1,4
0,9
1,1
Pervitin
2,3
2,0
2,1
1,2
1,2
1,2
Heroin, opiáty
1,2
1,2
1,2
0,7
0,5
0,6
Kokain
0,8
0,3
0,5
0,3
0,2
0,3
Dívky
Celkem
Tabulka 9: Podíl 16letých studentù s první zkušenosti s užitím legálních a nelegálních drog ve vìku 13 let a mladší ve studii ESPAD v % (Csémy et al., 2009)
Cigarety první cigareta
1999
2003
2007
51
54
57
dennì
11
13
13
Alkohol (alespoò jednu sklenici)
Pivo
54
59
66
Víno
52
57
52
Lihoviny
29
34
30
Byl/a opilý/á
16
19
18
Kanabis (marihuana nebo hai)
1
6
9
Amfetaminy
0
Extáze
0
1
1
Inhalanty
2
2
2
Trankvilizéry/sedativa
3
2
2
31
PØÍLOHA Tabulka 10: Subjektivní vnímání rizika užití návykových látek jeden nebo dvakrát v životì mezi mladými – odpovìdi „velké riziko (v %), ESPAD (Csémy et al., 2009; Csémy et al., 2006) 1999
2003
2007
63
67
52
Alkohol (5+ nápojù pøes víkend)
28
25
36
Kanabis (marihuana nebo hai)
19
13
18
Amfetaminy
36
37
42
Cigarety (balíèek nebo víc za den)
Extáze
32
23
26
Inhalanty
44
38
n.a.
Tabulka 11: Nadmìrné pití alkoholu mezi 16letými studenty (v %), ESPAD, (Zdroj: Csémy et al., 2009; Csémy et al., 2006) Chlapci Nadmìrné dávky alkoholu
Dívky
Celkem
1995
1999
2003
2007
1995
1999
2003
2007
1995
1999
2003
2007
19,9
24
23,1
23,5
6,6
10,4
12,6
16,7
13,9
16,8
17,5
19,9
Tabulka 12: Celoživotní, dvanáctimìsíèní a tøicetidenní prevalence užívání návykových látek mezi návštìvníky taneèních akcí (Zdroj: Tanec a drogy, 2000–2007) Celoivotní
Dvanáctimìsíèní
2000
2003
Alkohol
86,6
Konopné drogy
82,6
Extáze
Tøicetidenní
2007
2000
2003
2007
2003
2007
97,9
96,8
81,4
95,0
94,4
84,0
89,6
91,9
91,2
78,9
84,4
75,8
64,4
60,0
53,6
66,9
69,0
39,3
54,0
49,7
32,5
30,0
Pervitin
33,4
44,6
47,6
21,7
24,9
28,0
13,8
15,8
Lysohlávky
37,8
43,0
47,6
21,4
20,3
19,8
3,5
3,9
Poppers
10,8
35,1
44,9
5,4
21,1
16,6
7,9
5,8
LSD
49,0
45,2
43,0
31,0
22,8
20,7
8,8
6,8
Kokain
18,7
20,1
30,9
9,9
12,4
19,3
4,3
7,7
Heroin
9,1
6,1
6,4
3,7
1,1
1,2
0,4
0,7
GHB
9,8
6,7
6,2
5,4
2,1
1,4
0,9
0,3
Tabulka 13: Celkové výdaje MŠMT na protidrogovou politiku v rámci programù I, II, III za období 2004–2008 (Mravèík et al., 2009)
Èástka (v mil. Kè)
32
2004
2005
2006
2007
2008
10,1
9,4
10,8
12,6
12,4
PØÍLOHA Tabulka 14: Certifikované programy specifické primární prevence podle krajù, poètu mìst, zaøízení a typù programù na konci r. 2008 (Agentura pro certifikace, 2009). Kraj
Jihomoravský
Poèet mìst
Poèet zaøízení
Poèet programù
3
4
5
Typ programu* D
MD
VI
VP
EÈ
4
0
0
1
0
Jihoèeský
6
6
7
6
1
0
0
0
Královehradecký
0
0
0
0
0
0
0
0
Karlovarský
1
1
1
1
0
0
0
0
Liberecký
0
0
0
0
0
0
0
0
Olomoucký
3
3
4
3
1
0
0
0
Moravskoslezský 2
2
5
2
1
2
0
0
Pardubický
0
0
0
0
0
0
0
0
Plzeòský
1
2
3
2
1
0
0
0
Støedoèeský
4
4
4
4
0
0
0
0
Ústecký
2
2
2
2
0
0
0
0
Vysoèina
4
5
5
5
0
0
0
0
Zlínský
1
1
1
1
0
0
0
0
Hl. m. Praha
1
6
11
5
0
0
3
3
Celkem
28
36
48
35
4
2
4
3
Pozn.: * D programy specifické PP poskytované v rámci kolní docházky, MD programy specifické PP poskytované mimo rámec kolní docházky, VI programy vèasné intervence, VP vzdìlávací programy v oblasti specifické PP, EÈ edièní èinnost v oblasti PP.
Užívání drog v ÈR – ESPAD 95/99/03/07 21,8
34,8
Konopné látky 0,2
Extáze
3,4
43,6 45,1
8,3
4,6 2,4
Druhy návykových látek
LSD/halucinogeny
5,6 5,6 5,0
ESPAD 95
1,8
5,5 4,2 3,5 1,7 4,4 2,4 2,0
Pervitin
Opiáty
ESPAD 99 ESPAD 03 ESPAD 07 10,8 17,9
Sedativa
11,1 9,1 7,6 7,2 9,0 7,0
Tìkavé látky 2,2 2,0 1,1 4,3
Anabolika 0
10
20
30
40
50
60
% respondentù
Obrázek 1: Celoživotní prevalence užití návykových látek mezi 16letými studenty ve studiích ESPAD, v %. (Zdroj: Csémy et al., 2009; Csémy et al., 2006)
33
PØÍLOHA 70
% odpovìdí „celkem snadno“ a „velmi snadno“
63,6
60
ESPAD 95
57,8
ESPAD 99 50,3
ESPAD 03
50
ESPAD 07
40 34,6 31,7
30 22,8 18,1
20
16,5 12,7 9,6
9,1
10
0 Konopné látky
Extáze
Pervitin
Obrázek 2: Podíl studentù, pro nìž jsou uvedené látky snadno nebo celkem snadno dostupné (ESPAD, v %) (Zdroj: Csémy et al., 2009; Csémy et al., 2006)
34
PØÍLOHA Cíl III. Stabilizovat, pøípadnì snížit spotøebu legálních a nelegálních drog ve spoleènosti, zejména mezi nezletilými mladými lidmi Tabulka 15: Spotøeba alkoholu a tabáku na jednoho obyvatele v r. 2004–2008 (Zdroj: ÈSÚ, 2009)
Alkoholické nápoje celkem
Mìøicí jednotka
2004
2005
2006
2007
2008
litry
184,6
188,1
184,3
185,8
183,2
v hodnotì èistého lihu
litry
9,8
10,2
10,2
10,4
10,4
Lihoviny (40 %)
litry
7,6
7,8
8,0
8,2
8,1
v hodnotì èistého lihu
litry
3,0
3,1
3,2
3,3
3,2
Víno
litry
16,5
16,8
17,2
18,5
18,5
v hodnotì èistého lihu
litry
1,9
1,9
2,0
2,1
2,1
Pivo
litry
160,5
163,5
159,1
159,1
156,6
v hodnotì èistého lihu
litry
4,9
5,2
5,0
5,0
5,1
Cigarety celkem
ks
2 243
2 275
2 338
2 345
2 107
Tabulka 16: Spotøeba nelegálních drog v r. 2003 a 2008 (Zdroj: Vopravil, 2005; Vopravil, 2010) 2003
2008
zmìna v %
Konopné látky (g)
11 504 152
18 846 470
+ 64 %
Extáze (tbl.)
1 235 841
4 714 833
+ 282 %
LSD (ks)
275 567
1 053 683
+ 282 %
Pervitin (g)
3 654 603
4 435 600
+ 21 %
Heroin (g)
2 220 511
1 313 833
41 %
Subutex (g)
654 700
n.a.
n.a.
Kokain (g)
n.a.
956 610
n.a.
35
PØÍLOHA Cíl IV. Snížit potenciální rizika užívání všech typù drog a ekonomické, zdravotní a sociální dopady jejich užívání na jedince a spoleènost Tabulka 17: Smrtelná pøedávkování vybranými drogami v r. 2004–2008 (Zdroj: Mravèík et al., 2005–2009) Droga
2004
2005
2006
2007
2008
Tìkavé látky
20
18
14
14
10
Opiáty/opioidy
19
24
10
14
15
Amfetaminy (pervitin)
16
14
12
11
19
Kokain
1
1
1
1
0
MDMA
0
2
0
0
0
Halucinogeny
0
0
0
0
0
Konopné látky
0
0
0
0
0
Celkem nelegální drogy a tìkavé látky
56
59
37
40
39
94
56
50
58
77
241
218
212
213
238
Psychotropní léky z nich benzodiazepiny Nezjitìno Celkem
Tabulka 18: Hlášená incidence infekèních onemocnìní v r. 2004–2008 (Zdroj: Mravèík et al., 2005–2009; SZÚ Praha – NRL pro AIDS 2005–2009; SZÚ Praha – EPIDAT 2005–2009) 2004
2005
2006
2007
2008
HIV/ AIDS celkem
72
90
93
122
148
z toho IUD
6
4
4
12
9
z toho IUD a homo/bisexuální styk
1
1
2
3
4
% IUD + IUD h/b
9,72
5,56
6,45
12,30
8,78
Akutní a chronická VHC celkem
868
844
1022
981
974
z toho IUD
535
526
704
667
658
% IUD
61,64
62,32
68,88
67,99
67,56
VHB celkem
392
361
307
307
306
z toho IUD
129
117
87
103
78
dctlpar % IUD
32,91
32,41
28,34
33,55
25,49
36
PØÍLOHA Tabulka 19: Vyšetøení injekèních uživatelù drog na protilátky HIV v r. 2004–2008 z výsledkù laboratorní surveillance (Zdroj: Mravèík et al., 2005–2009; SZÚ Praha – NRL pro AIDS 2005–2009)
Testy z krve
Poèet
2004
2005
2006
2007
2008
testù
1 382
925
994
845
886
pozitivních
0
1
1
1
1
promile pozitivních
0,00
1,08
1,01
1,18
1,13
227
449
412
531
477
pozitivních
0
1
0
1
0
promile pozitivních
0,00
2,23
0,00
1,88
0,00
testù
1 609
1 374
1 406
1 376
1 363
pozitivních
0
1
1
2
1
promile pozitivních
0,00
0,73
0,71
1,45
0,73
Testy ze slin testù
Celkem
Tabulka 20: Výsledky testování injekèních uživatelù drog na infekce v nízkoprahových zaøízeních v r. 2008 (Zdroj: Mravèík et al. 2009) Infekce
HIV
Druh testu*
Poèet testujících programù
Poèet testù
Poèet osob
Celkem
Pozit.
Celkem
Pozit.
Pozit. v %
Test ze slin
12
241
0
155
0
0,0
Rychlý test z kapilární krve
15
311
1
281
1
0,4
Rychlý test z kapilárního séra
5
65
0
52
0
0,0
Laboratorní test ze ilního séra
8
272
0
237
0
0,0
Celkem
34
889
1
725
1
0,1
Rychlý test z kapilární krve
4
78
4
76
4
5,3
Rychlý test z kapilárního séra
15
340
26
314
24
7,6
Laboratorní test ze ilního séra
11
269
52
232
45
19,4
Celkem
26
687
82
622
73
11,7
VHB
Laboratorní test ze ilního séra
8
263
4
227
2
0,9
Syfilis
Rychlý test z kapilární krve
3
162
0
119
0
0,0
Laboratorní test ze ilního séra
5
177
3
147
3
2,0
Celkem
8
339
3
266
3
1,1
VHC
37
PØÍLOHA Tabulka 21: Poèet testù na infekce a poèet testujících nízkoprahových zaøízení v r. 2004–2008 (Zdroj: Mravèík et al., 2005–2009) Poèet
2004
2005
2006
2007
2008
HIV
Testy
2 178
2 425
1 253
609
889
Poèet programù
58
54
46
53
34
VHB
Testy
932
1 370
693
370
263
Poèet programù
25
28
56
19
8
Testy
2 582
2 664
1 133
401
687
Poèet programù
53
55
62
24
26
Testy
84
54
209
62
339
Poèet programù
1
2
3
4
8
Testy
5 776
6 513
3 288
1 442
2 178
Poèet programù
137
139
167
100
76
VHC Lues Celkem
Tabulka 22: Nízkoprahové programy v ÈR (Zdroj: Mravèík et al., 2005–2009) 2004
2005
2006
2007
2008
Poèet programù 92
92
90
109
100
Poèet UD v kontaktu
24 200
27 800
25 900
27 200
28 300
Poèet kontaktù
317 900
403 900
322 900
338 100
329 466
Poèet IDU v kontaktu s nízkoprahovými zaøízeními
16 200
17 900
18 300
20 900
22 300
Podíl injekèních uivatelù drog, kteøí vyuili slueb nízkoprahových zaøízení
67 %
64 %
71 %
77 %
79 %
Poèet výmìnných programù
86
88
93
107
98
Poèet výmìn ve výmìnných programech
139 800
249 000
191 000
215 800
217 200
3 271 624
3 868 880
4 457 008
4 644 314
2 355 536 Poèet vymìnìných støíkaèek a jehel
38
PØÍLOHA Tabulka 23: Sdílení jehel a støíkaèek kdykoliv v minulosti uvádìné injekèními uživateli drog žádajícími o léèbu v r. 2002–2008 (Zdroj: Výroèní zprávy HS Hl. m. Prahy, Centrálního pracovištì drogové epidemiologie, 2003–2009) Rok
Poèet IUD
Poèet sdílejících
Sdílející v %
2002
6 437
2 590
40,2
2003
5 901
2 356
39,9
2004
6 314
2 725
43,2
2005
5 769
2 421
42,0
2006
5 860
2 313
39,5
2007
5 338
2 139
40,1
2008
5 766
2 057
35,7
Obrázek 3: Úmrtí za pøítomnosti vybraných drog zjištìná na oddìleních soudního lékaøství v ÈR v r. 2004–2008 (Zdroj: Mravèík et al., 2005–2009)
Obrázek 4: Hlášená incidence akutní a chronické VHC celkem a u injekèních uživatelù drog v ÈR v r. 1996–2008 (Zdroj: Mravèík et al., 2005–2009; SZÚ Praha – EPIDAT 2005–2009)
39
PØÍLOHA 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0
2004
2005
2006
2007
2008
HIV
2 178
2 425
1 253
609
889
VHB
932
1 370
693
370
263
VHC
2 582
2 664
1 133
401
687
Lues
84
54
209
62
339
5 776
6 513
3 288
1 442
2 178
Celkem
Obrázek 5: Poèet provedených testù na infekèní nemoci mezi klienty nízkoprahových programù v letech 2004–2008 (Zdroj: Mravèík et al., 2005–2009)
40
PØÍLOHA Cíl V. Zvyšovat kvalitu života uživatelù všech typù drog, jejich rodièù a blízkých prostøednictvím zajištìní dostupnosti kvalitních služeb léèby a resocializace Tabulka 24: Programy poskytující služby uživatelùm drog v r. 2004–2008 (Zdroj: Mravèík et al., 2005–2009)
Denní stacionáøe
2004
2005
2006
2007
2008
Poèet
2
2
1
1
1
Kapacita
n.a.
10
b)
10
10
10
82
36 b)
41
40
38
Poèet
382
401
385
372
357
Kapacita
n.a.
n.a.
n.a.
n.a.
n.a.
15 383
17 531
17 921*
15 684*
15 711*
Poèet
19
19
19
19
19
Kapacita
n.a.
n.a.
n.a.
n.a.
n.a.
n.a.
n.a.
n.a.
n.a.
n.a.
Poèet
16
16
15
15
15
Kapacita
n.a.
n.a.
n.a.
n.a.
n.a.
n.a.
n.a.
n.a.
n.a.
n.a.
Poèet
17
17
Kapacita
1 275*
9 538
2 883
3 104
Poèet
33
32
Kapacita
1 501**
1 439
2 459
1 613
(míst, lùek) Vyuití (poèet osob) Ambulantní zdravotnická zaøízení
(míst, lùek) Vyuití (poèet osob)
Detoxifikaèní jednotky
(míst, lùek) Vyuití (poèet osob) Záchytné stanice
(míst, lùek) Vyuití (poèet osob) Psychiatrické léèebny
c)
17
16
16
9 442**
9 307**
9 240**
3 200
3 423
3 389
(míst, lùek) Vyuití (poèet osob) Psychiatrická oddìlení nemocnic
c)
31
32
32
1 420**
1 419**
1 396**
1 629
1 299
1 247**
(míst, lùek) Vyuití (poèet osob)
41
PØÍLOHA
Dìtské psychiatrické léèebny
Poèet Kapacita
2004
2005
2006
2007
2008
4
3
3
3
3
320**
320**
300**
c)
368*
320
27
27
29
16
25
Poèet
5
5
Kapacita
66
46
104
76
(míst, lùek) Vyuití (poèet osob)
Pobytová oddìlení specializovaná na léèbu dìtí ohroených drogovou závislostí (zaøízení speciálního kolství) Programy následné péèe
(míst, lùek) Vyuití (poèet osob)
Poèet
17
20
Kapacita
n.a.
385
Vyuití 957 (poèet osob)
865
Poèet
15
e)
18
18
18
365****
325****
283****
904
883
1 041
(míst, lùek)
Terapeutické komunity
17
15
15
1520
185***
169***
138***
451***
472***
427***
228***
193
d)
546*
486
d)
Poèet
9
10
14
15
13
Kapacita
n.a.
n.a.
n.a.
n.a.
n.a.
1 043
758
949
1 064
Poèet
450****
n.a.
Kapacita
n.a.
n.a.
2 000****
1 0002 500
Kapacita (míst, lùek) Vyuití (poèet osob)
Substituèní (metadonová) centra
(míst, lùek) Vyuití (poèet osob)
Substituce buprenorfinem v ambulancích
(míst, lùek) Vyuití (poèet osob)
42
PØÍLOHA
Detoxifikaèní jednotky ve vìznicích
2004
2005
2006
2007
2008
Poèet
1
1
2
2
4
Kapacita
n.a.
n.a.
n. a.
n.a.
n.a.
101
172
172*****
n.a.
208
30
34
35
1 440
1 606
1 877
2 528
2 859
3 524
Poèet
6
6
6
6
6
Kapacita
292
286
286
258
262
489
523
625
419
422
(míst, lùek) Vyuití (poèet osob)
Bezdrogové zóny ve Poèet vìznicích Kapacita (míst, lùek) Vyuití (poèet osob) Oddìlení pro diferencovaný výkon trestu
(míst, lùek) Vyuití (poèet osob)
Oddìlení pro výkon ochranné protitoxikomanické léèby ve vìznicích
Poèet
3
3
3
3
3
Kapacita
73
105
105
114
120
122
184
162
200
206
(míst, lùek) Vyuití (poèet osob)
2004
Pozn.: * údaj z r. 2003, ** poèet vech psychiatrických lùek, *** údaje pouze ze 14 komunit, **** odhad
2005
Pozn.: a) Jedná se o ambulantní zdravotnická zaøízení rùzných specializací, nikoliv pouze AT, b) údaj pouze z 1 denního stacionáøe, c) poèet vech psychiatrických lùek, d) údaje pouze z 12 komunit, e) údaj se týká pouze intenzivní následné péèe, f) v bezdrogových zónách není provádìna terapie.
2006
Pozn.: * Jedná se o poèet osob v tzv. ivé kartotéce, tj. poèet osob, které navtívily zaøízení alespoò jednou za rok, ** poèet vech psychiatrických lùek, *** údaje pouze z 12 komunit, **** údaj se týká kapacity programù intenzivní péèe, ***** údaje z r. 2005.
2007
Pozn.: * Jedná se o poèet osob v tzv. ivé kartotéce, tj. poèet uivatelù drog, kteøí navtívili zaøízení alespoò jednou za rok, ** poèet vech psychiatrických lùek, *** údaje pouze z 11 komunit, **** údaj se týká kapacity programù intenzivní péèe.
2008
Pozn.: * jedná se o poèet osob v tzv. ivé kartotéce, tj. poèet osob, které navtívily zaøízení alespoò jednou za rok, ** poèet vech psychiatrických lùek, *** údaje pouze z 15 komunit, **** údaj se týká kapacity programù intenzivní péèe.
43
PØÍLOHA Tabulka 25: Poèet certifikovaných programù k 31. 6. 2009 (Zdroj: Mravèík et al., 20052009) Typ sluby
Poèet programù
Detoxifikace
4
Terénní programy
58
Kontaktní a poradenské sluby
59
Ambulantní léèba
16
Stacionární programy
1
Krátkodobá a støednìdobá ústavní léèba
3
Rezidenèní péèe v terapeutických komunitách
12
Ambulantní doléèovací programy
17
Substituèní léèba
7
Celkem
177
44
PØÍLOHA Cíl VI. Snížit dostupnost legálních a nelegálních drog pro obecnou populaci a zejména pro nezletilé mladé lidi prostøednictvím efektivnìjšího využívání existujících legislativních a institucionálních nástrojù Tabulka 26: Množství zachycených prekurzorù a lékù s obsahem pseudoefedrinu urèených pro výrobu pervitinu, odhalených varen a zadrženého pervitinu v r. 2004–2008 (Zdroj: Mravèík et al. 2009, Národní protidrogová centrála, 2005–2009) Zachyceno
2004
2005
2006
2007
2008
Efedrin (g)
825
27 301
1 201
1 185
1 677
Pseudoefedrin (g)
89
3
0,7
218
Modafen® (tbl.)
n.a.
10 980
2 406
3 480
7 876
Nurofen Stop Grip® (tbl.)
n.a.
12
4 631
11 948
21 785
Panadol Plus Grip® (tbl.)
n.a.
n.a.
72
17 021
Poèet varen
248
261
426
388
434
Pervitin (g)
3 423
5 310
5 249
5 978
3 799
Tabulka 27: Poèet záchytù a objemy záchytù hlavních typù drog v r. 2004–2008 (Zdroj: Mravèík et al., 2005–2009, Národní protidrogová centrála, 2005–2009) 2004
2005
2006
2007
2008
Marihuana
poèet
748
602
556
563
602
Objem (g)
168 528
103 337
108 352
122 124
392 527
Pervitin
poèet
302
316
406
374
405
Objem (g)
3 423
5 310
5 249
5 978
3 799
Heroin
poèet
67
107
86
96
105
Objem (g)
35 904
36 340
27 877
20 332
46 302
Rostliny konopí
poèet
49
53
44
46
69
Objem (ks)
1 617
1 780
2 276
6 992
25 223
Hai
poèet
163
123
42
25
30
Objem (g)
22 693
4 625
466
387
696
poèet
52
41
29
30
18
Objem (tbl.)
108 379
19 010
26 259
62 226
16 610
Extáze Kokain LSD
poèet
10
16
11
38
24
Objem (g)
3 283
10 169
4 708
37 587
7 631
poèet
7
5
7
5
5
Objem (dávky)
326
3 067
1 748
117
246
45
PØÍLOHA Tabulka 28: Poèet varen pervitinu a pìstíren marihuany odhalených Policií ÈR v r. 2004–2008 (Zdroj: Mravèík et al. 2005–2009, Národní protidrogová centrála, 2005–2009) 2004
2005
2006
2007
2008
Poèet odhalených pìstíren marihuany
14
17
n.a.
34
79
Poèet odhalených varen
248
261
426
388
434
Tabulka 29: Poèet trestnì stíhaných, obžalovaných a odsouzených osob za drogové trestné èiny v letech 2004–2008 (Zdroj: Mravèík et al., 2005–2009) 2004
2005
2006
2007
2008
Poèet stíhaných osob
podle údajù NPC
2 157
2 168
2 198
2 031
2 322
podle údajù PÈR (ESSK)
2 149
2 209
2 344
2 023
2 296
podle údajù MS
2 944
2 429
2 630
2 282
2 304
Poèet obalovaných (MS)
2 589
2 157
2 314
2 042
2 100
Poèet odsouzených (MS) 1 376
1 326
1 444
1 382
1 360
15 14 13 12 11 10 9 8 7 6
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Stíhaní (%)
8
10
8
8
10
12
2008 12
Obžalovaní (%)
9
10
8
10
10
13
15
Odsouzení (%)
9
9
9
8
7
10
11
Obrázek 6: Vývoj podílu osob stíhaných, obžalovaných a odsouzených podle § 187a v letech 2002–2008 (Mravèík et al., 2009)
46
PØÍLOHA Tabulka 30: Prùmìrné a nejèastìji udávané (modus) ceny drog v r. 2004–2008, v Kè (Mravèík et al., 2009; Národní protidrogová centrála, 2005–2009) Typ drogy
2004
2005
2006
2007
2008
Prùmìr Modus
Prùmìr Modus
Prùmìr Modus
Prùmìr Modus
Prùmìr Modus
Marihuana (g) 170
200
170
100
190
150
180
100
180
200
Hai (g)
280
250
240
250
270
200
260
200
240
250
Extáze (tableta)
230
250
210
200
220
150
210
200
220
200
Pervitin (g)
1 100
1 000
1020
1000
1 060
1 000
1 130
1 000
1 130
1 000
Heroin (g)
1 050
1 000
1090
1000
1 090
800
1 100
1 000
1 080
1 000
Kokain (g)
2 300
2 000
2260
2000
2 220
2 000
2 060
2 000
2 000
2 000
LSD (dávka)
170
150
180
150
160
150
180
200
180
100
Pozn.: Ceny jsou zaokrouhleny na desítky Kè.
Tabulka 31: Prùmìrné èistoty drog v letech 2004–2008, v % (Mravèík et al. 2009; Národní protidrogová centrála, 2005–2009) Typ drogy
Marihuana
2004
2005
Poèet vzorkù Prùmìrná (PV) èistota (%) (PÈ)
PV
PÈ
PV
PÈ
PV
PÈ
PV
PÈ
n.a.
108
3,8
151
4,5
177
4,7
404
5,5
3
2006
2007
2008
Hai
n.a.
10
10
7,4
1
11,0
2
8,1
5
5,2
Extáze*
n.a.
n.a
135
27,2
54
22,6
31
27,4
20
17,5
Pervitin
n.a.
50
65
62,9
58
52,3
123
66,4
145
64,3
Heroin
n.a.
12
19
41,5** 35
7,9
31
17,4
47
22,6
Kokain
n.a.
65
25
55,9
40,2
48
49,1
35
43,5
12
Pozn.: * Jedná se o prùmìrný obsah MDMA v jedné tabletì v mg; ** vysoká prùmìrná èistota heroinu byla zpùsobena zapoètením nìkolika záchytù vysoce koncentrovaného heroinu.
Tabulka 32: Èetnost nabídky drog v rámci celého života respondentù celopopulaèní studie (Bìláèková 2010). Èetnost nabídky
Konopné drogy
Extáze
Pervitin
Kokain
Heroin
LSD
Halucinogenní houby
Ani jednou
50,7
77,8
86,9
92,2
93,5
86,8
81,8
12×
15,4
11,1
7,0
5,3
4,0
6,6
9,4
35×
10,1
5,1
2,2
1,2
1,3
3,0
4,0
69×
5,1
2,4
1,2
0,5
0,3
1,3
1,4
1019×
7,1
1,7
1,0
0,4
0,3
1,1
1,7
2039×
3,9
0,9
0,5
0,1
0,2
0,4
0,7
40 a vícekrát
7,7
1,0
1,0
0,4
0,4
0,8
0,9
Celkem
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
47
48
70,5
30
14,1
0
114,6
114,6
MZ
MMT
MPSV
RVKPP
MS (dotace NNO)
Celkem centrální
Kraje
Obce
Celkem územní
Celkem
81,8
81,8
35
9,5
14,8
22,5
1997
100,74
100,74
40
13,44
14,8
32,5
1998
204,77
204,77
150
14,74
8,03
32
1999
Zdroj: Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti Pozn.: * odhad na základì pøedchozího roku, ** pøedbìný odhad
1996
Rozpoèty
129,09
129,09
57
24,29
4,78
43,02
2000
164,95
164,95
84
29,9
17,05
34
2001
191,62
29,34
n.a.
29,34
162,28
91,89
35,15
9,5
25,74
2002
Tabulka 33: Financování veøejných služeb v síti prevence a léèby 1996–2010 (v mil. Kè)
227,68
48,08
n.a.
48,08
179,6
103,9
44,3
9,3
22,1
2003
323,92
144,5
62,9
81,6
179,42
100,6
42,22
10,1
26,5
2004
346,03
150,93
50,6
100,33
195,1
105,7
46,5
9,4
33,5
2005
330,4
143,1
48,1
94,9
187,3
108,8
49,7
10,8
18
2006
340,2
190,6
62,3
128,4
196,8
0,6
104,4
57,0
12,6
22,2
2007
340,2
225,4
62,5
162,9
205,8
0,6
100,0
73,9
12,4
18,9
2008
?
?
?
?
209,1
0,6
97,5
86,7
9,3
15,0
2009
?
?
?
?
189,8
0,6*
85,5
86,7*
9,3*
7,6**
2010
PØÍLOHA
100,74
0,0178
Úèelovì urèené výdaje na sluby prevence a léèby ze st. rozpoètu (mil. Kè)
Úèelovì urèené výdaje na sluby prevence a léèby ze st. rozpoètu v % výdajù st. rozpoètu
0,0343
204,77
596 909
1999
0,0204
129,09
632 268
2000
0,0238
164,95
693 921
2001
0,0216
162,28
750 683
2002
0,0222
179,6
808 718
2003
0,0208
179,42
862 891
2004
0,0211
195,1
922 798
2005
0,0184
187,3
1 020 640
2006
0,0180
196,8
1 092 275
2007
0,0190
205,8
1 083 940
2008
0,0188
209,1
1 167 010
2009
Zdroj: Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti, 2007 a 2008 (pracovní), * pøedbìné údaje Pozn.: Pokud by výdaje na drogové sluby v r. 2009 èinily 0,021 % výdajù státního rozpoètu (minimálnì tolik co v r. 20012005), èinily by úèelovì urèené výdaje na sluby drogové prevence a léèby v r. 2009 cca 245 mil. Kè.
566 741
Výdaje státního rozpoètu (mil. Kè)
1998
Tabulka 34: Relace státních výdajù na drogové služby s HDP a výdaji státního rozpoètu 1998–2009
PØÍLOHA
49
50
Poadovaná finanèní podpora v ádostech o dotaci celkem za rok [Kè]
101 501 146,00
110 732 450,00
130 939 473,00
135 719 243,00
148 058 516,00
154 140 466,00
156 891 211,00
152 119 654,00
147 433 885,00
139 570 699,00
Rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
81 993 000,00
93 899 000,00
95 300 000,00
100 046 000,00
105 300 000,00
101 696 000,00
97 725 000,00
94 123 000,00
85 666 500,00
75 775 000,00
Dotace ze státního rozpoètu poskytnuta prostøednictvím RVKPP za rok [Kè]
57 577 699,00
52 534 885,00
56 819 654,00
56 845 211,00
48 840 466,00
46 362 516,00
37 994 243,00
36 816 473,00
25 065 950,00
25 726 146,00
Finanènì nekryté poadavky v rámci finanèní spoluúèasti RVKPP [Kè]
59
64
63
64
68
69
72
72
77
75
Míra finanèního krytí poadavku na dotaci ze strany RKPP [%]
0,8732
0,9853
0,9526
0,9501
1,0354
1,0406
1,0383
1,0987
1,1305
1,0
Index finanèní spoluúèasti RVKPP formou dotací (meziroèní nárùst èi pokles z abs. èísel viz sl. 3)
1,0821
1,2391
1,2577
1,3203
1,3896
1,3421
1,2897
1,2421
1,1305
1
Index finanèní spoluúèasti RVKPP formou dotací za celé období (výpoèet vztaen k r. 2001 v abs. èíslech viz sl. 3)
Tabulka 35: Vývoj spolufinancování projektù protidrogové politiky v rámci dotaèních øízení Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, 2001–2010
PØÍLOHA
PØÍLOHA Zdroje Agentura pro certifikace. (2009) Seznam certifikovaných zaøízení. Praha: Agentura pro certifikace, IPPP. Bìláèková, V. (2010) Celopopulaèní studie uívání návykových látek v Èeské republice za rok 2008. Praha: Úøad vlády ÈR, (v tisku). Csémy, L., Lejèková, P., Sadílek, P., Sovinová, H. (2009) Evropská kolní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Výsledky prùzkumu v Èeské republice v roce 2007. Praha: Úøad vlády Èeské republiky. Csémy, L., Lejèková, P., Sadílek, P., Sovinová, H. (2006) Evropská kolní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Výsledky prùzkumu v Èeské republice v roce 2003. Praha: Úøad vlády Èeské republiky. Èeský statistický úøad (ÈSÚ). 2009. Spotøeba potravin, nápojù a cigaret na 1 obyvatele v ÈR v letech 20002008. Praha: ÈSÚ. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/300409 [staeno 1. 3. 2010] Mravèík, V., Peek, R., kaøupová, K., Orlíková, B., krdlantová, E., astná, L., Kiová, L., Bìláèková, V., Gajdoíková, H., Vopravil, J. (2009). Výroèní zpráva o stavu ve vìcech drog v Èeské republice v roce 2008 [AnnualReport on Drug Situation 2008 Czech Republic]. Praha: Úøad vlády Èeské republiky. Mravèík, V., Chomynová, P., Orlíková, B., Peek, R., kaøupová, K., krdlantová, E., Miovská, L., Gajdoíková, H., Vopravil, J. (2008) Výroèní zpráva o stavu ve vìcech drog v Èeské republice v roce 2007. Praha: Úøad vlády ÈR/Národní monitorovací støediskopro drogy a drogové závislosti. Mravèík, V., Chomynová, P., Orlíková, B., krdlantová, E., Trojáèková, A., Petro, O., Vopravil, J., Vacek, J. (2007) Výroèní zpráva o stavu ve vìcech drog v Èeské republice v roce 2006. Praha: Úøad vlády Èeské republiky. Mravèík, V., Lejèková, P., Orlíková, B., Petroová, B., krdlantová, E., Trojáèková, A., Petro, O., Sklenáø, V., Vopravil, J. (2006) Výroèní zpráva o stavu ve vìcech drog v Èeské republice v roce 2005. Praha: Úøad vlády Èeské republiky. Mravèík, V., Korèiová, B., Lejèková, P., Miovská, L., krdlantová, E., Petro, O., Sklenáø, V., Vopravil, J. (2005) Výroèní zpráva o stavu ve vìcech drog v Èeské republice v roce 2004. Praha: Úøad vlády ÈR. Národní protidrogová centrála. (2009) Výroèní zpráva za rok 2008. Praha: Národní protidrogová centrála SKPV Policie ÈR. Národní protidrogová centrála. (2008) Výroèní zpráva za rok 2007. Praha.: Národní protidrogová centrála SKPV Policie ÈR. Národní protidrogová centrála. (2007) Výroèní zpráva za rok 2006. Praha: Národní protidrogová centrála SKPV Policie ÈR. Národní protidrogová centrála. (2006) Výroèní zpráva za rok 2005. Praha: Národní protidrogová centrála SKPV Policie ÈR. Národní protidrogová centrála. (2005) Výroèní zpráva za rok 2004. Praha: Národní protidrogová centrála SKPV Policie ÈR. Polanecký, V., Studnièková, B., Benáková, Z., eblová, J., Zemanová, R. (2007) Výroèní zpráva ÈR 2006. Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léèených uivatelù drog. Praha: Hygienická stanice hl. m. Prahy. Polanecký, V., Studnièková, B., Klepetková, M., eblová, J., Zemanová, R. (2006) Výroèní zpráva ÈR 2005 Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léèených uivatelù drog. Praha: Hygienická stanice hlavního mìsta Prahy. Polanecký, V., Studnièková, B., Klepetková, M., eblová, J., elezná, Z. (2004) Výroèní zpráva ÈR 2003 Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léèených uivatelù drog. Praha: Hygienická stanice hlavního mìsta Prahy. Polanecký, V., Studnièková, B., Klepetková, M., eblová, J., elezná, Z. (2005) Výroèní zpráva ÈR 2004 Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léèených uivatelù drog. Praha: Hygienická stanice hlavního mìsta Prahy. Studnièková, B., Benáková, Z., eblová, J., Zemanová, R. (2008) Výroèní zpráva ÈR 2007. Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léèených uivatelù drog. Praha: Hygienická stanice hl. m. Prahy, Centrální pracovitì drogové epidemiologie. Studnièková, B. and Petráová, B. (2009) Výroèní zpráva ÈR 2008. Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léèených uivatelù drog. Praha: Hygienická stanice hl. m. Prahy, Centrální pracovitì drogové epidemiologie.
51
PØÍLOHA SZÚ Praha NRL pro AIDS (20052009). Informace o výskytu HIV/AIDS v Èeské republice informace poskytnuté pro úèely zpracování Výroèních zpráv o stavu ve vìcech drog v ÈR. SZÚ Praha EPIDAT (20052009). Informace o výskytu virových hepatitid typu A, B a C v Èeské republice informace poskytnuté pro úèely zpracování Výroèních zpráv o stavu ve vìcech drog v ÈR. Ústav zdravotnických informací a statistiky. (2005) Výbìrové etøení o zdravotním stavu a ivotním stylu obyvatel Èeské republiky zamìøené na zneuívání drog. Praha: ÚZIS. Vopravil, J. (2005) Final report (PHARE Multi-beneficiary Statistical Co-operation Programme 2002, Task 2 Data Collection: Illegal Activities). Nepublikováno. Vopravil, J. (2010) Odhad spotøeby nelegálních drog v r. 2008. Nepublikováno.
52
53
54
55
Národní strategie protidrogové politiky na období 20102018 schválená usnesením vlády è. 340 ze dne 10. kvìtna 2010 Vydal: © Úøad vlády Èeské republiky, 2011 Redakènì uzavøeno 31. 1. 2011
Design Missing-Element Sazba: Vladimír Vaek ISBN 978-80-7440-045-2
56
