Digitized by the Internet Archive in
2010 with funding from University of Toronto
http://www.archive.org/details/pamtijanajihohOOmen
HISTORICKY ARCHIV ESKÉ AKADEMIE CÍSAE
FRANTIŠKA JOSEFA
PRO VÉDY, SLOVESNOST A UMÉNÍ V PRAZE.
PAMÉTI JANA JIÍHO HARANTA z
POLZIC A OD ROKU
BEZDRUŽIC
Z
1624
DO ROKU
1648.
FERDINAND MENIK
PftEDLOŽF.NO DNE
13.
LEDNA
1S95.
V PRAZE. NÁKLADEM E.SKÉ AKADEMIE CÍSAE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VÉDY, SLOVESNOST A UMÉNÍ. 1897.
,kl,
Publikace od
I.
eské
tíclx'
Y
posud vydané;
Al<:aclemie
Rozpravách: Roník
I.
íslo
1.
>
2.
>
3.
Laurin. Pokrevenství a švakrovství jakožto pekážky manželství Cena 75 kr. Ferdinand Tadra. Kanceláe a písai v zemích eských za král Jana, KarlalV. a Václava IV z rodu Lucemburského Cena 2 zl 'SO kr. Frant. Dvorský. Albrecht z Valdštejna až na konec r 1621. Cena 1 zl. "Okr.
4.
JUDr. Karel
Dr. František rozluujicí
Kadlec.
Provozovací právo
dílm dramatickým
k
hudebním.
a
Cena 90
Roník Cislo
Mareš. eské
I.
František
2.
Josef Konstantin 11 V I. 1771
in >
3.
1775
Dr. František Laurin. dne 4. listopadu 1S9J
Cena
Poselství
I.
>
enk
3.
Josef
4.
Ferdinand
5.
František
1.
Frh. von
Seznam povr
Zíhrt.
Smolík.
a zvyklostí
královském
pohanských
ada.
Volba Papeže Innocencu Noctická záhada u Hcrbarta
Helfert.
25 kr.
Kate-
práv odúmrtném Cena
z
Gregor XVI.
15 kr.
VlIL vku.
Cena Cena
Pražské groše a jejich díly
Mcník.
Roník íslo
a
i
Dr.
zl.
III.
Kalousek O staroeském práv ddickém statcích svobodných v echách v Morav
2.
2
císaovn
;
Josef
na »
republiky dubrovnické k
Cena 1 zl. Naízení papežské kongregace -Auctis admodum*, ze Cena 20 kr.
Roník íslo
II.
sklo
Jireek.
kr.
X a Stuarta Milla.
Cena
1
zl.
40 kr.
1
zl.
30
kr.
Cena 50
kr.
1 zl.
4) kr.
IV.
und Pius IX.
»
2
>•
3.
»
1.
Ausgang und Aufgang ihrer Cena 1 zl. 6o kr. Dr. Frant. Storch. Vyruení obvinného z vazby vyšetovací. Cena l zl. 10 kr. Dr. Josef Peka. Djiny Valdštejnského spiknutí Cena 3 zl. 90 kr. František Krejí. Element psychologický Cena 65 kr.
íslo
1.
O.
>
2.
Josef
>
3.
Cyrill
Regierung October 1845— November IS46
Roník Hostinský.
V.
Jan Blahoslav a Jan Josquin
Smolík. Denáry údlných knížat na Morav Horáek. Poátky eského hnutí dlnického
Pokraování
.
viz na tetí
stran obálky.
Cena
2
zl.
60 kr.
Cena 80 Cena
1
zl.
kr.
10 kr.
Dr.' R. Eauaolwr,
HISTORICKÝ ARCHIV. VVDAVA
I.
Tída eské akademie císae Františka PRO VÉDY. SLOVESXOST A
UMXÍ
HISTORICKÉ KOMMISSI PRI
CISLO
N.ÁKLADEM
1624
V PRAZE.
ZÍZENÉ.
10.
PAMTI jAXA JIÍHO HAR.4XTA OD ROKU
NÍ
josefa
Z POLŽIC
DO ROKU
V PRAZE. ESKÉ AKADEMIE CÍSAE
A
Z
BEZDRUŽIC
1648.
FRANTIŠKA JOSEFA PRO VÉDY, SLOVESNOST A UMNÍ.
PAMÉTI JANA JIÍHO HARANTA z
POLŽIC A
OD ROKU
BEZDRUŽIC
Z
1624
DO ROKU
1648.
FERDINAND MENÍK.
v PRAZE. NÁKLADEM
AK.MJEMIE CÍ.SAÍtE FR.\NTI.SK,\ PRO VDY, .SLOVESNOST A UMNÍ
CE.SKi;:
1897.
Ji ).SI-.I'
A
PEDLOŽENO DNE
13.
LEDNA
1&95.
UVO. Haranta
v rukopise kláštera
Rajhradského (H.
malá o nich zmínka
Zmínný
uinila,
se
Zachovaly
a Bezdružic.
Polžic
z
pamti nám
liistorické XVII. století náležejí
Mezi zajímavé spisy lana Jiího
i.
akoliv
37.) a
dosud
zistaly
se
1856')
již r.
nepov-šimnut}-.
opatený pevnými deskami, obsa-
rukopis, tuším originál,
ponkud
mladší rukou psanv, zní: memorabilium tum in Germania, tum in Bohemia, Moravia, Silesia et Lusatia ab anno 1624 usque ad annum 1648 gestarum,
191
huje
M.
v 4";
nápis,
S.
partim in
listu
in
Bohemia,
partim
exilio existens joannes
in
manu
propria
Voigtlandia Hofili
Georgius Harant de Polschic
et
Bez-
družic etc. conscripsit.
O
spisovateli pojednali jsme na základ téhož rukopisu obšírn na jiném míst,^) a není toho mnoho, ím bvchom
dosti
životopis jeho doplniti mohli.
Jsa
mladším bratrem znamenitého
Krištofa Haranta, narodil se Jan Jií Harant 24.
Otec jeho Jií z^emel
zemela s
r.
1587.
r.
r.
1580.
Tím také vysvtlujeme
si
pátelství Harantovo
rodinou Janovských. Jan Jií lni horlivý evangelík, a
že
ervence
1584, matka jNIarjana, rozená Janov.ská,
ml
dovi
úastenství
i
v odboji
z
toho
si
mžeme
stavovském proti
králi
domvsiiti,
Ferdinan-
ješt pozdji zachoval svou oddanost ke králi Fridrido jeho smrti 'tít)iífáje, že bude mu k trnu dopomoPro své úa.stenství tal<.i^;r^Í3i5'l];'6j!3.. odsouzen i)o]ovicc
11.;
chovi, až
ženo.
':^'
svého jmní.'') / ./
i9^'-^"'-'*^.^ *-^ \o V\
i NotizenbhiU der hi.st. Sectióh der k.)b»).-sí:h. asopis eského muzea 18^87, str. 4SS — 4'-)'3.
-)
')
Bílek,
Djiny
konfiskace,
\'3i^
^'i-Jn^
.'AaDfj-JjauiífselIJcliart. '
'*"'
,"
-^M
C.
5, str. a".
;
Úvod vydavatelv.
6
Harant
které Ferdinand
všech úlev,
užil
stavm eským povolil, a kvtna Cechy a vysthoval vadž
tam poala
i
evangelickým
koncem
do \'ohenstraussu nedaleko
se
berka v knížectví Sulzbašském
II.
1628 opustil
roku
teprve
avšak po dvou msících,
;
msta Hofu
do
se protireformace, uchvlil se
manAnežka Napoítalo
ve vévodství Beyreutském. S ním sem vysthovala se také jeho
nevlastního
želka
Harantova
bratra
i
paní
Jindicha,
staršího
Ampon-
Lažan, a nemálo jinvch vv.sthovalc. 1630 tch, kteí z ech .sem .se utekli, 72 osob, \' Hofu žil z dolení Falce pak 52. Harant až do roku 1647; tehdy v msíci lednu odejel s dvma dcerami a synem do Kulmbachu a tu nový byt si najal. Bezpochyb}' že chtl, jsa již stár se
z
roku
tu
podruhé vdovec, býti poblíže své dcerv Alžbty Marianny, provdané za pana Ludvíka Fuchsa ze Sch\vein.shaubtu. Kdy a kde zemel, dosud jsme dopátrati se nemohli ani genealogický a
;
eském muzeu
spis v
Podobá
—
pamti
sahají jeho
Harant
uložil v
píhodách
ních
že
však,
se
chovanv nám nic
zemel
nm
brzo po roce 164S
asi
pamtech svých
do.sti
válených
hodách v echách
echách
Potom nerozepisuje ;
až
za
však
to
— 1648;
ob-
a politických událostech této
doby. Z toho ovšem vypsání událostí v
nejdležitjším.
sem
obšírné zprávy o vlast-
o o.sudu své rodiny v letech 1624
i
neuvádí.')
—
v Kulmbachu.
šírnji ješt vypravuje o
jest
bližšího o
až do roku 1628
se více
zapi.soval,
obšírn o pí-
vždy ješt maje na-
dji, že mu bude možno vrátiti se nkdy do vlasti, události válené v Nmcích, na základ novin tisknutých nebo zpráv soukromých a vla.stních zkušeností toto mohl tím snáze initi, protože msto Hof mnohdv ocitlo se ve stedu ruchu vále;
ného. ^)
Pi údejích užívá zhusta obou kalendá zárove, pi mnohých však jen staršího kalendáe julianského, jehož se pidržo-
jejž 2.
Vydal K.
1)
Krištofa Haranta: Cesta.
-)
Nkteré Harantovy zprávy shodují
J.
Erben. 1854.
I.
I.
se s vypravováním
rukopisu nmeckého,
Holle v Archive fúr Geschichte und Alterthumsk;inde von Oberfranken, IV. sešit
str.
10,
souditi,
jeho pamtí.
na ten
Hof im
uvádí pod jménem:
že spis tento
Abychom
as nám
dreissigjáhrigen Kriege; z toho mohli bychom psán jest od Haranta nebo alespo na základ docela uriti mohli, bylo by teba srovnání obou spis
nmecký
vc
však scházejí
bu
bližší
vdomosti o nmeckém
rukopise.
úvod vydavatelv.
vali
protestanti
do závorek |
|
my
;
sobem upravené. Sloh pamtí pekládal
z
jsme
nkde
vedle zastaralých dat položili
datum Gregorianskélio kalendáe nynjším spI
larantových
nminy,
pekonati nemohl. hojných zvláštností
je.st
naskytovaly se
Tu
a
podeí
tam
tžkopádný, a zvlášt kdvž
mu
obtíže, jichž
zachovalo
domažlického.
chyluje se od pra\opisu této dob}'
;
se
v
ei
nkdv
ani
jeho dosti
Pravopis jeho neod-
vydání naše ovšem upravili
jsme podle pravidel nynjších, jen nkteré zvláštnosti jsme podrželi.
Obsah pamtí jsme zkrátili, vynechavše zvlášt zprávy, které sbhlých na obvodu íše nmecké, ve Francii, Anglii, Itálii a Španlsku. se týkají událostí
V pi.sy,
rukopise rajhradském nacházejí se na okrajích stran nákrátce
které
napsány;
my
odstavc, a
oznamují
obsah odstavc,
vedle nichž jsou
jsme ty nápi.sy v tomto vydání položili na
dali
jsme
Vele dkuji
nejd.
a dp. Maurici Kintcrovi,
laskav zapjili.
poátky
písmem prostrkaným. panu prelátovi Benediktu Koriánovi bibliotekái v Rajhrad, kteí mi rukopis
je vytisknouti
Rok
1
Léta 1624
Mince ten rok na ptkrát jina a jina šla. asu nového léta mince prvnj.ší zvejšená za dobrou potená
624.
pil
patentem zapovdna, za lehkou a nehodnou vyhlášena groš, kterej
2I/2
car, za 10
kr.,
brali ty peníze
zl.
24
platil,
kr.
jednom
za 3
15
kr.,
jak prv
staré zas,
i
za 20 kr.
za
kr.
;
2,
a groš,
3
kr.
tak,
který
se nebral
75 krej-
A
za malý peníz.
tolar široký za
platily,
aby platil
pl
druhého
tak zl.,
kterýž prve platil 10 R., a dukát za 2V-> R-, který prve platil 20 R. Však velice málo ponejprv bylo vidt starých penz, a tch prvnjších lehkých
opt v za sob
neradi lidé tak lacno dávali, takže
nouze na
lidi
opt
pišla,
cvelvar
že nemli,
byla,
nechtli bráti
iíkali
a
dvanácte
eských grošv, krejcar,
bylo neb íšské jablko, ty po 10
dokonce za cifry
nic.
ten drahý a neourodný rok veliká
Opt pi
sv.
tích nemly, než po 2
že
zapovdné
kr. brali,
;
byly.
Tch,
na kterémž v orlu v prsech a cvelvary jen po 2
Trojici nechtli bráti kr.
Než velikanoc
chleba kupovati.
pi
sv.
Jakube
kr.,
nkterých
eských grošv,
opt do
jim
koleko který
Klatov pinesen
mají brány bejti a které nic. Pi sv. Jiljí opt aby nebyly brány než po 18 kr., dvanácníky po 9 kr. A tak ten rok na ptkrát mince jina šla; v íši pak každé msto knížectví mlo, a žádné jiné mince krom svou íšské minci svou drobnou Ty pijdouc kdo bráti nechtlo, krom široké tolary a dukáty a koruny. tam, musil mnit za dobrou minci jich v Praze dokonce žádný(ch) eských grošv nechtli bráti než po 2 krejcaích. R. t. 1. dne msíce ledna v noci na outerek v 9 hodin eských dvakteré groše
patent,
zapovdnc 24 kr.
eské
groše,
i
;
hrozn zahmlo.
kráte
ledna ze tvrtka na pátek
4.
jako na
pln msíci
s
dvma
vil hodin e.ských
ocasy,
a
ty
vidina veliká
jakoby jiskry
z
kometa
sebe pouštly.
Což vida hlásný u Hory Gutny, uhodil k šturmu, aby lidé vstávali, na to potom více. se podívali. A to za ti dni se ukazovala, prve v království Jak v echách ten rok bylo. T. r. jako eském nechtlo se nic velikého soužení a bíd lidských umcnšovat, nýbrž ím dál vždy víc jich pibývalo. Nebo pišedše lidi o statky a živnstky i
i
své,
a
jiní,
nemli,
kteíž nic svého
nýbrž v poddanosti jiným zstávali
v znamenité zvejšení a v bohatství pišli,
')
.Srov.
Daický: Pamti
1.
'293.
nad
jiné se
vypínali,
jiným roz-
Pamti Harantovy
10
tak že nižší vyššímu
kazovali,
rozkazoval
a
vojanského,
lidu
tisíc
ech
císaského tak
jak
lidi
pamti
a drahota toho roku veliká, že nebyla za
sužoval lidské.
knížete
i
nebo byl hlad
;
K
tomu nkolik
bavorského,
bylo
do
neobyejné kontribucí a nemožné lidem vyplnní na lidi ukládali a nevážn se proti Bohu k lidem chovali. Ješt brali po vesnicech, na pišli, tak že se lidé musili ped nima, kdo co ml lepšího od obilí, do mst s tím schovávati. K tomu k dušem a svdomím lidským (ó pežalostivá vc a politování samému Bohu hodná, nad kterýmaž to vcma sám Bh má moc, ne mizerný lovk!) s velkým soužením až hrdel odjímáním pistupovali, a lidi všelik, jak mohli, od náboženství jich poznalého k náboženství svému nutili, a mnoho velikým soužením a mocí. piz mst. nutili, mnozí od statek svých pro túž vc ušli od pánv svých kterýž
položeno,
i
i
i
íši ten rok bylo v U hích. T. 1624 strany vojny Jak v Uhích velice ticho bylo, nebo po poražení léta minulého 1623 íši v
v
1.
i
i
svj
Brunšvejckého
Christiana
knížete lid
a
biskupa
Mannsfeld
Halberštatského,
a do Frankrejchu se dal,
Frislandu všecken obdankoval,
z)
Uher
neb Gabriel Bethlem, kníže Sedmihradské, uinivši smlouvu pi Hodonín, kdež lid císaský v kole obležený inl, s týmaž nejvyššíma lidu toho
též
De Nigro Monte a
s
jinýma na stvrzení
jí
od
ece Wezer
císaský a bavorský v íši pi
lid
J.
M. C.
A
oekával.
tak
ve Westfalii a v Hesích, ne-
majíc žádného nepítele, zstával.
Jak
v
Niderlandu
míst jeho Spinule siln Breda, kteréž je
ped asy
(s)
se dalo. Ale v Niderlandu král hispánský na
Stády bojoval a znamenité
Mauricius,
hrab
z
Nasáv,
msto
jejich
chytrostí
jménem
dostal a jim
nm
s tím pi tom ohlášením: nebo život svj pi aneb je vezme, od nho jina že neodtrhne. Což potom je poddáním 1625 dostal, jakž o tom doleji.
odal, siln oblehl,
složí,
léta
Liga nová. Téhož sjednocení, totiž
léta v království
franckém v Paíži stalo se
mezi Ludvíkem
králem franckým, králem englickým a
jisté
poád, Frydrychem
konfederací neb liga mezi potentáty slavnými za 30
let
falckým.
Záe
umelá obživla. Téhož léta již docházejícího na plzeském, kdež pan Albrecht Pauzar^) po vzetí mu statku s panem Petrem Pesíkem -), ujcem svým, na statku panny dcery téhož pana Pešíka bytem toliko zstával, slepice jedna jeho pkná tyrolská v pomyjech se utopila. Když jemu ji tak utopenou pinesli, nerad tomu jsouc litoval ji a kázal ji pry vyhoditi. Ležíc tu již ped ním (ve) svdnici nkolik hodin, tu jedna panna Strojetická ekla: Ona snad zase obživne; on na to ekl: V tom když ji Jest tak možné, aby obživla J. A. K. F. Z. K: C. B.^) Slepice
v kraji
—
1)
Albrecht
eho
Pauzar, rytí
z
Michnic a na Volešnici. Zstal pi jedné tetin
svých statk. Bílek. Djiny 411. -)
3)
Petr Pesík rytí z
Písmena tato
Komárova
teme následovn
byl všeho statku odsouzen. Bílek 425. :
Jako až král Fridrich zase králem
eským
IjluU
roku 1624.
z
11
brz\' ]io tcj jeho ei poala ta slepice jednoho potom druhého a zívala, po tej se schopila a chodila, a po dvou hodinách po témž obživnutí snesla vejce. To sám ten dobrý lovk
tak prcce nechali ležet.
oka
otvírati,
by byl
pravil a tu slepici a to vejce choval a lidem to ukazoval, a že ab\-
tebas 1000 lid na
pi-ál,
to se bylo dívalo.
Svin umrdlá obživla. Na to pan Jidich Tomek to mluvil na písahu a dobré svdomí své to berouc ped nkolika námi, na Srbicích 1. dne ledna, že ped tími lety umela mu svin v Mlazovech tu na dráh\ \\vlekli a na drahách do dne tetího umrdlá ležela, po tej obživla, dumu pišla, zdráva byla a chodila. Kterouž potom zasaditi a krmiti dal, již potom zabili a sndli. ;
Kivonoska
Knzi
obživla.
doma kivonoska
v neb\tí jeho
Stražovskému umela
Sebestianovi a jeho
v kleci,
kuchaka
velmi zarmúcena a chtla za jinou takovou dávat
byla
gbelec
1
na(d)
tím
Ale když
žita.
voknem ležela pes celou noc, na ráno vzala ji Marije, knze hojila, do rukou a ji (ke) tvái pindávala a smíchem pro n ekla: Tak ty obživneš, jako král Frydrjch bude zase králem eským.* Na to ji vundala zase za vokno, kdež hned nohu stahala, oko tak umrdlá
za
kteráž toho
když
odvírala,
okny
zase za
ji
Jan Kryštof
P.
vzeli,
obživla.
Klenového
z
Janovic umel.
a
Téhož
léta
1624 pan Jan Kryštof z Klenového po dlouhé a tžké nemoci, kterouž na noze své snášel, jsouc v ni v Plzni v zavení pi Sturmu trefen, však se až
joval,
poád
bo-
eská zem od téhož lidu císaského vzata b\la tu ten pan pi bimování davši sob tetí jméno Rudolf, z Klenového a z
Jan
potom mezi vojsko císaské k Budjovicóm
vyhojil,
;
Krs.štof,
jedouc
novic,
nima
s
jel,
msto
Prachenska do Plzeska za
z
Planici,
konm
s
Ja-
padl,
Habartic pijel hned nemocný, tak že sme ho sodva s kon do svdnice uvedli a jeho se ptali, co by mu bylo. On pravil, na koni bžel a padl, a od toho že ho noha bolí, tak že velice
odtud do sundali že jest
a
kiel a když se mu pravilo, pro jest na koni bžel v tak snéh a mrázky, tu odpovd dal na to, že mu platilo (jiná nerozuml sem tomu, než že pro áký pajt); tu žádného pokoje nemvše jednak lehl, davši mu nastlati, ;
sem ho ten den na krytém voze herkama manželky své, paní matei jeho do msta Klatov dovézti dal. Tu nemocný ležel nkterý den, potom se pozhojil, potom zase se mu ta nemoc obnovila, jakož pc(d) tím pádem na ni sob stžoval po tej se mu ta noha krila, že na ni kulhal, tu se dal na ni balvíóm až popravnímu
jednak k
vstal,
žádo.sti
až
jeho
(k)
i
;
i
mistru dál
hojiti,
vždy
h,
též
do
Var
však nic plátno
jezdil,
mu potom
tak že se
šel
a neistota tekla.
A
tak
takovou nemoc na nkolik dokf)nal, a v advent v
(v) let),
Kdež on
zválela.
k balvíóm, potom u mostu v špitále
ležel,
velké
téhož
tak že
bíd
mu
nebylo,
dal se
nýbrž
do Prahy
ím vézti
tou zvaleninou duch
a nemoci život
svfij,
(snášejíc
nkdy z jara v témž špitále kru též tého roku pochován jest
roku
Mín v kostele v
mu
Pamti Harantovy
12
Zápovd podobojím msta Vídn
rady
v Hernals zapovdíno,
scházení
zem
což stavové též
aby
nic nedoteje,
Knží
léta
Septembris od
9.
službám božím do kostela
(k)
pod obojí tžce
To
císai o to suplikovali, ale nic neobdrželi. jich tu
Téhož
ve Vídni.
v Rakousích
jim za
to nesouc,
odpovd
dáno, že se
se spokojili.
Rakous vyhnáni.
Též toho roku potom 4. Octobris mandátem císaským všickni knží a praeceptores z Rakous pod obojí jsou vypovdni, a když odtad na šifích proti vod k mstu Reznu a jinam dali se vézti, tehda v Bavoích ped Strubinou obyvatelé odtad volali na n, z
posmívajíc se jim ekli
nás a smiluj
Též
.se!
Nyní mžete zpívati Ach, Bože, s nebe pohle na kde jest jejich silná bašta, tak jak nmecky
:
:
ptali se,
zpívávali.
Fridrichovi syn se narodil
K. 15.
v Graffenhagu
Octobris
poktn
kterýž
Francké,
na nové
tomu
Proti
1625
zase
umel mu
Arcikníže Karel umel. císae Ferdinanda
II.
pan
bratr,
u sestry své a švagra
jedouc,
dne
1.
nmu
proti
Ferdinandus,
ped
branou
vyjeli
dv
na
na
jiný
z
pívtiv
jej
i
se bral,
s
byly
nni
skrze
zemi
vlašskou
Florenckého se zastavoval.
knížete
sám
a
léta
syn
se
pl druhého léta stáí. Vídn arcikníže" Karel,
24.
Novembris tam
Don
dva brati krále hispánského,
mile odtad,
ekali a
Brunšweigu
z
do Hišpanie
svého,
Téhož
narodil
Jméno mu dáno Eduard.
Januarii.
Téhož roku
vyjel
umel.
Frydrychovi
s\n Fudvík,
Odtad do Hišpanie do Madridu msta kdež
a
K.
benácké poselství a knížete
englické,
kmotrové.
léto
Holandu
v
král s
pivítali.
Don
Neyburku Kdež 25. a 26
falckrabtem
královnou
pijel,
Carol a z
dne téhož msíce sob po cest odpoíval, 28. dne téhož msíce s králem dlouhé rozmluveni ml, a hned potom téhož dne ve 4 hodiny na zimu se
Z toho se palivá zimnice Decembris v témž mst umel.
rozstonal. 26.
ho
tak že od též nemoci
chytila,
Nejvyšší pan písa umel. Téhož umel na Zinkovech pan Jan z Klenového a z
léta
dne
8.
msíce ledna
Jano\ic, nejvyšší
písa krá-
eského, a v Plzni pochován.
lov.ství
P. Perglarova; d ruhá p. Pergl a r o v a. Též toho roku 21. února umela na Kolínci paní Mandalena Perglarova z Janovic, a pochována v Kolínci. Též ped tím umela 9. února též na Kolínci paní Eliška Perglarova z
Harasova, manželka pana Václava Otagara Pcrglara. Pochována též v Ko-
línci
paní mateí
s P.
Mace
pana manžela svého,
Strojetická umela.
{})
u
m
e
1
a.
—
s
paní
Mandalenou
z Janovic.
Pani ernínova Marjána jinak
Též toho roku umela
p.
Janovi Strojetickému
na Kimicích manželka, po rodu z Vrdby, na neštovice po rodu z Svamberka, též mu na neštovice umela.
;
a první
z Strojetic
manželka,
Též toho roku umela, šlakem jsouc dávno poražena, paní Marjána ernínova z Svarová, manželka pana Hemana ernína z Chudenic.
z
roku
ejka umel.
Pan Jií
16ii4 a 1625.
Téhož
z
Olbramovic,
kižovník
sv.
msíce v Nmících
téhož
nho
u
pan Jií Raín
16.
dne msíce bezna
Adama, pan
Jana
Pochován
Jerusalemitanského.
Jana
kru. Téhož roku umel
umel ejka
Jií
dne
29.
v kostele v
Raín umel.
Pan Jiík
ina mšana, kdež
léta
pana
na vodnatclnost u pana bratra svého,
13
v podruství byl,
když
mst
v
mu
Lu-
Sušici u
ejkovy
statek jeho
Raína. Pochován ve Zbynicích. Téhož roku okolo sv. Matouše umela paní Lidmila Lokšanova z Chudenic v mstech Pražských, paní mát pánv Kocv, Diviše, Jindicha a Adama Havla, mvši prv pana otce jich, pana Jana Václava Koce z Dobršc a na Bystici. Potom sob vzala pana Adama z Lokšanu. Meli lidé náhle. Meli ten rok velmi lidé náhle tu okolo Klatov vzat byl,
i
jinde,
z
Lokšanova umela.
P.
mšané
Pan
z
sedláci.
i
ían
umel.
Téhož roku umel náhle pan Petr
ían
z
na Peclavi.
Téhož roku umel na Mcholupech pan Wolf Sedlecký z Oujezdce. Liška do vsi pišla, lidi kousala. Téhož roku ve tvrtek po nedli
druhé
adventní,
Hbelíku pišla
liška
jinak 12. dne prosince,
k pacholeti
sedlák plot tu opravoval pošetilo, že
pjde
dom
;
Prchy,
Jiljího
spatíc
ji
ten sedlák,
A
pro runici.
u vsi
Habartic
na louce
kteréž voly tu páslo.
A
ekl tomu
aby
když on
šel,
pacholeti,
ten ji
zatím dala se
liška
do pacholete a chtla je kousati, a pachole se jí bránilo rukavici v houbu bijíc a kielo: »Sedláe, pomoz, pomoz! pro Bh!« a on se vrátit musel na retuk. V tom ona jim utekla, neb již tma byla. Pede dnem pak v pátek otec toho pacholete a podruh Jiljího Prchy dom do vsi ze mlejna jdouc, nesouc na sob mouku, když picházel k chalup své, a ona ta liška opt proti nmu bžela a jej za botu popadla. A on miníc, že
ji
by pes
Prch
byl, až se
shodil a popadl sochor,
dobe a tu
ohlíd, tu spatil, že jest liška,
mouku
pknou,
tlustou
ním na
ji
vsi
Neslýchaná vc, aby liška do vsi chodila, nkolik jak v Planici jinde v tom
jich
i
Rok a v
1625.
Christian
kníže
Co
se dalo
brunšvický
a
v
smejšlejice
Hendrychem Frydrychem msto ženi Spinulového vysvoboditi.
veni
nijakž,
kousala. Zabili tím
druhém
Niderlandu.
Mansfeld
Engelandu naverbovaným, od Kales
pijeli a tu se zdržovali,
lidi i
zabil,
s
(s)
z
lidem
zpsobem
roce.
Téhož svým
léta a tu
v
zimu
Frankreichu
moi do Holandu Moricem a bratrem jeho
a pevnost Bredu, v
akoliv mnohokrát o
sebe lišku.
Frankreichu po
knížetem
Ale pro
z
Brabantu a
silné ji obleženi
to se pokoušeli,
ležící,
vkol
toho bez
z oble-
šanci za-
proliti veliké
krve a ztraceni lidu nemohli.
z
Mauricius umel. Brcda se poddala. Až v tom kníže Mauric a hrab z Nassau, <;ubernator tch zemi Holandu, Selandu
Oranie
a jiných,
po
sv.
umel, a msto, jsouc
Trojici
na
jisté
blízko k roku obležené,
kondicí a art>kule
se poddalo.
okolo
2.
nedle
Však, jak se psalo
Pamti Harantovy
14
náboženství, málo jim splnno bylo, a také Spinulu neb krále španlského velikou sumu penz stála, tak že jest dobe zaplacena byla. A také jMauricius než (k) Bred na retuk pijel, králi hispánskému tu v Nydrlandu nkolik pevností vzal, jako Goch a jiné. strany
Král dennemarský
vojskem velikým.
s
Weimaru, majíce
a jenerál jeho, kníže Jan Arnošt z
dennemarský nemálo od krále
Král
lidu
švédského a jiných poslaného a svého naverbovaného, jak zpráva se dávala,
do 40.000,
též nezaháleli.
Císa mnoho
lidu na pa.. posílal. Císa Ferdinand druhý hned v zim z jara proti tm nepátelfím na pomoc posýlal, kteréž v Rakousích jinde ml, a víc naverbovati jich dal. Ti když o masopust skrze plzeský kraj k Klatovóm, k Domažlicóm táhli, veliké houfy krkavcv za nimi letlo a na pralo. Též v ty asy po nedli Devítníku, když na Chodech ve vsi Poinovicích leželi, kázal sob jeden otíícír pinésti ráno pkné vody. I pinesh mu ji, kteráž se v krev obrátila. Voda v krev se obrátila. Když ji spatil, pravil, že jsou ji (Z zbitých slepic nabrali, a nechtjic tomu on viti, aby navážena z studnice byla, sám k studnici šel a dal ji sob navážit, kteráž tím zpsobem
mnoho
lidu
tisíc
i
i
n
I
jako krev krvavá navážena byla.
DáH
se znamenití divové v
Pedn
tomto roce
v jiných, ale málo na
i
nkolikrát se blejskalo a hímalo, tráva rostla zezulku i
jinde.
na
i
slavíka tu zimu
Také
brán
slyšeli
konenou vc
za
slj^šeli ji
Zatci na kostele.
rozprávli,
na vánoce
kukat,
K tomu
tiše
se,
mnohým oi jich
sedli.
orel.
i
mrtvých
V
na štdrý den v Klatovech
že
tom za nima piletl
jiný veliký houf
Ti se dali do druhých, oni se
leželo, že je sedláci
hned na kusy
sob
roztrhali.
sbírali a jedli
Frankentalu
v
dolejším
vnit prázdná, zvýší 3 tvrtí lokte, kteráž do Xydrlandu infantin poslána.
rozhazoval, z
též
jedné'ulice
lidé choditi
ped
jdouc po most,
nše
rychtou mošny, ešata,
doMruhé jeden
nemohli.
první v
Ten na Koském
vítr.
proti
A v ten as
vítr je
druhému jakoby
hlava jedna
zastavoval, a
štípali,
a kteíž se jich
;
že
mnoho
tak
na-
dal ty zbitý ptáky
do
vsi Mars nazvané jednom stromu, z zem vyrostlá, od gubernatora toho msta byla
Ve tvTtek
v Praze.
hrozný veliký
A
Falcu v jedné
v 18. Februari nalezena taková figura na
a
pták, mezi
a tak se
bránili,
do tetího dne bláznili. Jiní meli, až hejtman šachty zakopati a sám tu vc jiným vy^právl.
Vítr velký
mst
kukat v
slyšeli
sletlo. Okolo Brandejsa do mnoho rozliných pták, a po-
jedli,
se rychlý
Též
v Janovicích
na nebi veliká znamení a divy byly vidt ten rok.
vyklubali, a orla toho
V mst
dbali.
K tomu
rozkvtávalo.
kvítí
též že zezulku
Pták
sadivše
i
u zámku Velhartic,
zpívat
mnoho v hromadu se jakéhos pustého rybníka se sletlo velmi nimiž byl
n
byla ten rok velice teplá zima, že se vorati mohlo.
s
post
20.
trhu
v
rozhazoval
;
vže
zmítal, že
jiti
strhl
krámy
též vichrové
se potýkali, tak že
mos(t)ské
mnohými
února
Praze
spadla
;
tém mnozí,
nemohli.
;
z
Lvové
15
Jistá zjjráva od lidí hodnovrných se dávala, pana Žarotína po 10, 12 a více Iv se nacházelo, kterýž lidi toho nco do kraje Hradeckého dostalo.
lidi dávili.
že na panství dávili,
roku 1625.
jakž se
Vrch
i
se roztrhl. Téhož
(podle nového
bezna)
4.
léta 22.
Februarii podle starého kalendáe
ped polodnem
mezi
a
10.
hodinou v outerý
11.
po nedli pgstní Oculi jeden vrch v biskupství Bamberském, mezi Ebermanstattem a Gaiseldorfem na levej ruce ležícím, jménem Trudenleiden, samým
božím piisobením
(s)
velikým
hmotem
a
teskáním
jakož
každodenn
na tom vrchu zasypal
zem
Bouka
K
1
Ped
a
vždycky
ješt
se
roztrhl,
to slyšeli a vidli,
tím v sobotu vidli
odkud by
jako kouli hoeti, ale nevdli,
mnoho, v
spatuje a sebou pináší.
to se
ohe
pozved a
se
pedšením
takže okolo bydlející znamenitým strachem a
se tu
vzal
suje.
o k o v . Téhož roku okolo hromic vypravena byla komisí
do msta Glogova v Slízku ležícího s Jezuvity, aby tam uvedeni byli do kostela podobojího, akoliv prv podjednou 11 kostelv tam mli; a tm komisaem
do 300 muškatyrfi, že s nimi tam šli, dáno bylo. A když se tam dostali, tehda povolali páni komisai ouadu, a tu ped ní pan komisa, který jak se praví, byl z Princinštejna jeden, oznamoval jim, že JMCé jistá a milostivá vle v tom jest, aby pány Jezuity pijali do toho kostela. I žádal pan primas jich s panem purgmistrem pánv komisav, aby jim poruení J. M. C. ukázáno bylo, neb že oni pro obec toho uiniti nesmjí. A tak nemajíc jim co ukázati, pan komisa rozhnval se, a vytrhši tulich probodl primasa purgmistra. Což jiní vidouce, zbhlo se nemálo lidu obecného a soused, a v tom muškatýi .stíleli mezi sousedy, a oni vidouc to, zaveli brány a zbili všecky jali komisae (mezi nimi byl Plateys z Prahy) tak muškatyry neb vojáky. Plateys do Prahy pivezen a v postu u sv. Jakuba v kláštee pochován, jsouc vzácná osoba, sekretá vojanský. l) Potom k spokojení té vci byl vyslán pan Sazima z Vrtby do téhož msta. i
i
V Falcu strom zlomený
rozlívetl. Téhož léta 1624 na den ervna] (ve) Frýdenberku, míli od Ambergka (ve) Falcu v kurfirské zahrad neb štpnici byla jablo veliká, majících na sob malých nedozralých plno jablek, kteráž prudkostí vtru velikého od koene ulomena jsouc, toliko na dva prsty koenu se držela. Jí kdokoh spatil, za jiné neml, že se k niemuž nehodí než k spálení, jakož jetev jedna odata byla. Ale sv.
Jana Ktitele
[24.
ten strom tak zlámaný na zemi leží
zerstvl
a
velikého množství divili
a
brán 'J
žádné
tém
proti
vl(h)kosti nemajíc, zase
v ten b\l.
as
rozkvetl, takže
emuž
se
náramn
od lidé
množství to spatovali.
Erb na
i
bhu pirozenému kvt nad míru bílý uinn
ku podivu
též stecha, lako erb krále Fridricha, kterýž sám od sebe se obnovil, jakoby jej nejpknji znova vy-
se obnovil, cihelné
i
i
Karel Ferdin. Platejs, císaský a
Platejs, jenž též v
reformaci velmi
inn
vojen.ský
-sekretá.
Kanovník Jan
se zúastnil, byl jeho bratr.
Arnošt
;
!
Pamti Harantovy
Ifi
Též
maloval.
mst
stecha v témž
i
na kostele
sama od sebe
Jii
sv.
se
obnovovala.
Hrab Braunfels z
Hendrich
hrab Hendrych
se oženil. z
Nassaw
L.
t.
1625
asu
se oženil, pojav
jarního v
sob
mst
jednu hrabnku
Solms.
Paní Johanka Švihovská umela. T. 1625 v pátek po druhé nedli po velikanoci, to jest 18. dne msíce dubna, umela urozená paní paní Johanka z Ryžimbergka a Švihová na Nalžovech, v domu a píbytku pana manžela svého, pána pana Frydrycha Svihovského ^ z Ryžimberka 1.
hoe
pána Boha a pravdu jeho milující paní s dítkama jejíma o náboženství nakládáno Bez pohbu, jakž v ten as bejvalo, do kostela pece vnesena jest
bylo.
jí
pobožná,
Dobrá,
a z Švihová. z
ta smrt pišla, jak s ní
i
Hradešického.
dv deva
Bez vtru
na den Božího se vyvrátily. T. dne msíce máje, ve vsi Habarticích ráno slyšeli, jakoby nkdo v lese za Planinany který slov, k mstu Klatovm náležejícím sekal. V tom potom velmi velikej teskot se stal. Když tam nkteí šli, našli beze všeho sekání dv veliké deva, každé ve dv objetí, jedli a lípu (beze všeho vtru, nebo pkný as a velmi tichý byl ten den vstoupení, kteréhož se trefilo
1.
8.
a zvláš v ten as) vyvrácené podle sebe, a tetí malou jedli sebou vzali;
deva koeny mnoho a kamení
zdravé veliké
kteréžto prsti
vyvrácení
(bez
vtr
velkých,
totiž
než že se nima hrozilo) náboženství
mnozí však
mšané
pece
v
nm
mly, však
velikého sebou vyvrhly.
pokušeních,
Jedle
i
lípa,
se
vyvrátily,
kteréž
vkoenni
muži
polámaly,
snad pedukazovaly sice
evangelického v témž
zdáli se bejti velice
vyvráceni.
A
též
ješt nebyly,
mst. A
ji.st
pravém náboženstvím, ženy, a vzeli malou jedliku
i
v
sebou, to své dítky. Pane bože, ostíhej déle nás
Hvzdu Na den dni
pkný
Též tam
i
ve dne
a
pohanších motejl vidti bylo letti.
kvtna] téhož léta ve v jasný den hvzdu jasn svít
letnic
[18.
v Habarticích vidli
v Stoboicích vidli v bíle po ti dni poád o polodni. velkých motejl letti jakoby
vsi ti
pohanších
karnety^) táhly.
Nevinné zamordování íše
ten tejden, když vojáci do
a
nevážné. Téhož
léta
po
sv.
ech táhli, v mst Domažlicích aby z ech nevyjíždli, až koho z
když potáhnou dále, potkají, do 7 osob zabili. Což hned za Domažlici na jednom který dlal zákop, vykonali a jej zastelili, a potom jiných víc,
ekli ti:
Trojici
že
sob
nejprve
mšanu, též
ves
zapálili.
Dva v Klatovech zabiti. Též t. r. v pátek po Božím Tle kvtna] v mst Klatovech jeden voják fendrich Slezák Preyner, v rukou pana Adama Dlouhoveského probodl Jakuba Jurie, z Vídn ,
[30.
i|
Zemel ped
r.
1630.
-
-i
Praporce vojska.
z
však tu
rodilého,
A
umel. tazara
17
16L'5.
bez píin\", kterýž od té rány hned fendrych karnety Don Balkteráž v Klatovech ležela v ten as. osedlého,
pacholka též jeho
bratra,
1)
roku
skrze
ruku
zabil též tu
v outerý po druhé nedli ve dne hvzda vidina. T. po sv. Trojici 6. dne msíce ervna a potom po ti dni poád okolo 20 hodin ve dne byla vidina hvzda v Praze nedaleko od sluncete svítiti. 1611., 4 nedle ped vpádem Též byla vidina hvzda v Praze vedne Pasovským. 1625. v nedli tetí po sv. P. Viduna Obytecký umel. T. Trojici, to jest 15. dne msíce ervna, umel v dom svém na Raanech-. v Praze pan Václav Viduna Obytecký z Obytec, prokurátor císaský.
V Praze
1.
1.
1.
oblak
Stržení
c Vratislavi. Téhož roku ve tvrtek po svatým dne ervence, u Vratislav v Slízku dvakrát oblakv tak že se pes obilí na polích na šitích plaviti mohlo.
Petru a Pavlu, jinak stržení se stalo,
\-
3.
Dvé kuat umrdlých obživlo. T. ve tvrtek po s. Kylianu dne msíce ervence ve vsi Habarticích dvý kuat malých erných umelo paní Lidmile Harantov, aneb od slepice udávené byly, neb byly všecky stlesknuté. Ty vzela, na ruku položila a nesla k voknu, chtjíc je ven vyhoditi; zanechavši toho vyhození tak, nesla je do kuchyn okazujíc je pedn pánu svému, kterýž se jí ptal, co by s nima dlala, aby je pry zahodila, kteráž ekla; Nezahodím, jestli nás pán vysvobodí, tehda 1.
10.
Bh
obživnou.
V
pi ohni zhívala tak dlouho, až obživly, bhaly jako jiné byly. To se vkutku jist stalo.
tom
a erstvé tak
je
Oddávání podobojí m zapovdno.
a jedly
v pátek po svatý T. ervence] mnich Severin, Klatovský dkan, posílal po knzích tu okolo Klatov patentu vejpis arcibiskupa, aby žádného pod pokutou, jakou by arcibiskup uznal, neoddávali, leda by oba pestoupili; pakli by
Markyt
[18.
se který
knz
toho dopustil,
1.
aby pokutován byl podle uznání pana arciby dítky od nich, aby
biskupa a to manželstvo bylo rozvedeno, a byly-li
žádných
nápad nemly.
Odpov pátelská
p. Racku z K á d o v a. Téhož léta v nedli po sv. Trojici [13. ervence] pijel pan Racek z Kádova se panem otcem svým a s jinejma pány a pátely svejma na Habartice, 3) a tu žádal podle uloženého dne, aby mu jiátelská odpov strany panny Evy Kryzeldy Harantky z Polžic a z Bezdružic od pana otce jejího dána byla. Což on, poradivše se o to se panem strejcem svým a s jinejma pány a pátely svejma, odpov pátelskou na snažné vyhledávání jeho dal. bylo Což by se veselí a dodání stalo, ale pro zápov oddávání podobojí (kterážto zápov pro to veselí od toho mnicha naschvál v ten as tu okolo po knzích posýlána byla), to se vykonati nemohlo, že se knz dostati nemohl. 8.
i
'
F.
)
Don
Baltazar dc Maradas.
-')
Hradanech.
'j
Byl tu
Mcnik:
zaji.sté
panský
Pam£ti Har.-intovv.
dm,
a
ScdUick Hrady
IX. 16^ o
tom se nezmiuje. 2
:
Pamti Harantovy
18
Lid císaský strhoval z VValštejna, jinak z
rejthar
se ke
Morav
pchoty, kterýž v Cechách, v
i
Hbu.
T.
1.
Frydlandu, jakožto generál císaský i
msíce srpna kníže s mnoho regimenty
jinde ležely, též co v Ra-
echách, v Morav a jinde naverbováno bylo, u msta Ghba k nmu táhnoucí lid mnohé škody zdlal jako okolo Klatov. se strhoval Lid nejvyššího Insulana^) tejden okolo ležel a divn sob pofnal, že ped lidé do msta Klatov ujíždli. nima s dob\ tky kousích,
v
;
i
Veselí pana Racka
Kádova.
Též toho asu, jsouci poslána Harantka s bratrem svým Jiím Frydrychem s nkterejma vcma jejich, s herkama a s koma do msta Klatov (k) paní Mandelen Klenovské z Polžic a Bezdružic, pana otce jejího seste, aby tam pobyla. Ona pak táž paní Mandelena Klenovská od
rodiv
z
svých panna Eva Kryzelda
dala u sebe v
domu svém
v
pondlí po
Bartolomji
sv.
[25.
bez
srpna]
pannu Evu Kryzeldu Harantku se panem Rackem z Kádova pi pítomnosti své a panen dcer svých, a pi pítomnosti pana otce pana Racka a strejny jeho a jiných poctivých lidí stavu rytíského pítomných skrze mnicha Severina, dkana Klatovského, oddati. A pi tom veselí byvši též pan Pibík z Klenového a z Janovic, též paní Mandeleny syn, jsouc opilý, pobízel beze vší píiny Když to se p. Jiího Frydricha Haranta, aby se s ním v kordy tloukl. stalo, byl od tého p. Jiího Frydrycha Haranta v ruku rann, též kord z rukou mu vyrazil, ale od pana Racka z Kádova a jiných rozvedeni. A potom pan Racek z Kádova do Habartic s manželkou již svou chtjíc jeti k rodióm manželky své, též p. Jií F. Harant odtad dom již jel, a pan Karel Pichovský podle nho jdouc do hospody do msta Klatov na trunk vína ho sebou zval. Což když tak spola se ubírali, tu pan Pibík z Klenového za panem Jiím Frydrychem Harantem skokem na koni jel, a pijíždjíc k nmu pistolu runici na vytrhl, piložíc kohoutek k nmu vypítomnosti pana otce, též paní matee
její,
túž
však mu sklamala. Tu týž pan Jií Fryd. Harant, když na jiní kieli, aby se hledl, on též svou pistolu vytrhl, a tomu panu Pibíkovi ekši prv »Hle, Pibíku, kdybych sob nevážil, co bych udlal, má by mi šla!«,
tiskl,
v tom
mu
k tomu
jí
mezi
oima nad
se též ozval,
jezdit a z pistolu
na
hlavou jeho vystelil.
že to není
n
náležitá
vc
A
beze
pan Karel Pichovský vší
píiny
za
lidma
stiskat.
Pan Pibík z Klenového zabit. Na to pan Pibík téhož pana Pichovského touž pistolou pes hlavu uhodil, a on yytáhši kord, skrze stehno jej nahoru do života mu vrazil. Kterýž od té rány ten veer umel, a v outerý po Narození Panny Marije 9. dne msíce záí v mst Klatovech (v) velkém kostele proti oltái nedaleko ujcv svých, pana Jindicha a p. Adama Harantv z Polžic a z Bedružic, pochován. Kníže z Walštejna do íše vtrhl. Kd3'ž potom ten lid psaný císaský k mstu Khbu se strhl, generál z Walštejna vtrhl ')
Jan Ludvík Isolano, velitel Cliorvatu.
svrchu s
tou
z
armádou do íše
msto
tu vzal
Til
Monsur
msto
co inil. Téhož roku
li
Tilli
msta
l!1
odtad zase se dával dále
až k Svejnfurtu,
Halbrštat, též Halí
nedli
v
až
do Sas;
a jiné. 13.
po
Trojici [17. srpna]
sv.
Stuldenau/) kteréž bylo osazeno Denemarskými, zrádou
nm
skrze lejtenanta v táhl
roku 1625.
proti vzetí
nkolik
mu mnoho
k Nyuenburgku,^) kdež
Jindich Leopolt Harant
set
dukátv
lidu zbito.
A
dostal a odtad ihned
on odehnán odtad
se narodil.
T.
I.
1
625. ve
jest.
stedu
suchou po sv. Lidmile 17. dne záí narodil se syn šestý p. Janovi Jiímu Harantovi Staršímu z Polžic a z Bezdružic s manželkou jeho paní Lidmilou Harantovou z Pichovic na Habarticích, první hodinu po polodni na zna-
mení skopce. Oktn v nedli ihned píští na den sv. Matouše na tvrzi Chlistov od knze Daniele, Bšínského faráe. Kmotrové jeho pan Mikuláš
Kádova
a na Malonicích na rukou ho držel pan Pibík Bejek z NePan Jindich Sebastian Hájek z Robic a na Bernarticích. Kmotry paní Apolena Kádovská z Robic, a panna Kateina Fremutka (z) Tropic. Jméno mu na ki-tu dáno Jindich Leopolt. z
;
.•^peova.
Dveka
obživla
v Praze na Široké
na mory
spodá že
ji
aby
pravil,
když
P r a z e.
ležíc
T.
zdálo
svsili,
r.
v
pondlí den
se,
V
že jest
již
tom když
hlavu zvihla,
Michala
[29.
záí]
služebná stonavši
umrdla
protož ho-
;
na máry vundávali;
ji
a jinej
kytky du rukou vundávali,
jí
sv.
pekae dveka jeho
vynesli pohrbiti.
ji
dol pes máry
hlavu
soused
kamny
za
bolest,
poslal,
v
u jednoho
ulici
muž
hlavu
že
z též
zvihla,
ulice
a
ta,
hned podle mar strachy padla; když tak hlavu zvihala, že jí pomohli, posadili, potom ji odtad do svtnice pivedli, kteráž divné vci vypravovala, že ty pány stínané vidla v nebi v bílé roucha obleený a palmy zelené v rukouch držící, a jiné, jako císaského rychtáe, v pekle za vostrohy viseli, a jiné pány a jaký veliký hích jest, kteí pestupují, že se do pekla dostávají též co uslyšela, kdo má zvítziti a co bude inno potom. Vzata bj'la do šatlavy. která
jí
je vundávala,
že
;
;
Téhož roku na podzim okolo Všech Svatých pan zWartmbergka chromý, ml Smiickou za manželku, kteráž pi tom rozhození prachem 1620. též zabita byla, též týž ujel z ech téhož zámku v mst Jiín léta 1620. do Drážan potom po vítzství císaském zase do Cech pijel,
kterýž prve
1.
;
pestoupil, statky
mu
vyššího Kroce drahný
paní tetou a
potom
jí
dány, ten se oženil, vzal
as
dané
své,
z
')
Správn:
V
•)
již
on nazýval svou
se ženou od poddaných. Wartembergka, majíc statek') v kraji litomickém, nutil podpro kata aby též od náboženství svého jako on pestoupili,
-I '',
jednu,^) kteráž u nej-
od sebe odbyl.
Kulhavý zWartenberku zabit Týž pán
sob
na Ryžimberce a jinde byla,
i
i
i
Stoltzenau.
Lúnebursku. Slula Markéta Alžbta
z
Helmdorfu.
Markvartice, Markersdorf, mezi Benešovem a
eskou
Kamenici.
Pamti Harantovy
20
na né poslal. Kterýžto se i
nkterý
upokojeni,
byli
zvedli, jej
i
(s)
z
zabili. i) Potom potom okolo vánoc
jeho touž ženou
sedlák k nim pibývalo
se zašancovali, a více
;
ale
do Prah)- pivezeni
nich byl}"
^)
a jiní v Oustí
vsazeni. 3)
Lounští pestoupili. Téhož roku v lét k podzimku Don Martin sob porueno od J. M. C, do Loun pijel a Lounské krom
pravíc míti to
málo kolikas osob pinutil, že musili pestoupiti a pod jednou pijímati, i revers od sebe dáti, že to ne z pinucení, než z své dobré
na to vejše
vle ty
Chtl to též vykonati v msta, aby pestoupiti mly,
uinili.
ob
mšan
Ža(t)ci a v Rakovníce,
k niemuž
ale
Ped
nechtly.
svoliti
tím
tý^ž
Don
Táboe
pevedl, co na zstalo, též i na Písku velikým sužováním od voják. Nebo uložil, kdoby nechtl pestoupiti, aby mu vojáci ^Martin
dáni byli, aby jim ten tyikrát za den jísti dával a to co nejlepšího, a víno každému za den V jo pinty. Též aby ten každý hospodá vojákóm koní hlídal, oves, seno dával, dobe cídil, a kdyby toho neuinil a dobe toho
neb dobré a oupravné
nespravil
pkné
pipravila aneb
bílé
hospodyní
jídlo nedal,
též
hospodyn dobe
je ne-
aby byli kejma biti, a to tak uinili, aby již vojákóm hospodá
neustlala,
Kdyby
dlouho, až by pestoupili. s
lože
to
než vojáci jim.
nesloužili,
Klatovští pestoupili. Téhož roku
týž Don Martin jedouc z Loun Rakovníka do Klatov, pijel k císaskému rychtái, a tu o Klatovských, jak by s nima zacházeno bejti mlo, naízení uinil. Odtud odjel na Opálku, potom na Velhartice, (kdež mu tam jeho regent z Písku na morní bolest umel, a po smrti velice strašil, hdi dávil), odtud jel do
a z Zátce
a
z
též o
Sušice,
pestoupení.
hned jakž Don
—
ped
Klatovští ten tejden
adventem
i
první,
ped
císaského rychtáe a jiné spoluradní, kteréž prv pestoupili a pod jednou byli, byli obsíláni o pestupování a po jednom ped pouštni. Tu jim pedkládáno bylo, aby se s J. M. C. odjel,
]\Iartin
n
v
víe
dávati
voják zbudou, své voln
že
srovnali,
nebudou,
živnosti
vci jim pedkládány. stavené,
berní
žádných (krom
Proti tomu, neuiní-H to, že jim
vojáky že musejí chovati, kteréž že je
zacházeti že budou.
Tu
prý
J.
M. C.)
budou, a jiné mnohé
že provozovati
bíti
budou a
s
živnosti za-
nimi co
nejh
nemeškajíc Jan Achiles Ša(t)lavka do Bšin k knzi-*)
pod jednou jeli a tam pestoupili. Po nich jiní až pak druhej tejden adventní, když pan Píbek Jeníšek, podkomoí, do Klatov pijel a obec všecku ped sebe na rathauz povolal a jim všem píke porouel, aby se s J. IM. C. u víe srovnali. Potom odpornjší po jednom ped sebe pouštl a je k tomu nutil; a nkteré odpornjší do šadlavy dáni. Tu potom všickni, jakoby se za ruku pojali, do svátk (tém všickni, málo koliks osob) pestoupili v Bšinech,
r.
se to v tak
')
Stalo
-')
Památky
3)
Bylo jich
arch5,
II,
zde
zvaném erveném Dvoe' u Benešova dne
18.
Daniel.- Viz
íjna 1625.
Srovnej >Mittheilungen des nordbóhm. Excursions-Clubs.
1SS2. str. 35. Gindely, Geschichte der
) Snad
29.
227; IV. 188.
nahoe.
Gegenreformation
in
Bohmen
408.
roku 1625 a 1626.
z
21
A
kdo pestoupiti ml, od dkana jejich mnicha míti musil, a od toho knze zase k Severinovi, že pestoupil. Kdo toho neuinil, pokutu každý tejden (z) sebe dávati Po svátcích pak svatovánoních musil po mnoha zlatých, až pestoupil. Neušel žádný odtad, než Pavel Doubravský ženy, vdovy dti. musily a Jan, syn jeho, a ti, kteíž prv na vojnu dadouc se verbovat odjeli. Apatykáe Dobráše manželka, že pestoupiti nechtla, majíc muže svého na vojn Kateina Doubravská za muže syna. vždycky pokutu dávati musí, též V
Nmících,
v Polin.
knzi
Severina cedulku k tomu
i
i
i
i
Potom
též pestoupily.
Sušití
Domažlití statenji
se chovali. Sušití a DoVelmi mnoho soused soused odtad nechavši jim všeho, pry odešli, ježto od Don Martina pana podkomoího hnáni k tomu byli a vojáci divn je sužovali. Pece mnozí až dosavadž nemažlití,
ti
a
statenji se
chovali.
i
i
odstupují.
Kapr zastelen. Kapr, jedouc
z
Téhož roku ped adventem prokurátor císaský Prahy na statek svj, kterýž byl vzat jednomu panu Zab-
dobe
skému,^) a ten pan Zabský-) mladý (l)ovk, jsouc ženatý, nebyl
svou ženou, k tomu též pestoupil, domnívajíc
se,
že statek dostane
;
se
a mi-
loval toho Kapra ženu a ona jeho. A skrze tu milost' když jel ten Kapr na ten statek Dubec, jest od téhož Zabského a pacholka svého, byvší na
a Zabský, když Kaprová k tomu se seznali. Ona pak to pravila, že není možná, aby která mladá žena na svém muži dosti míti mla. Potom byla metlama mrskána, naposledy sata též i ten Zabský sat, teprv ona druhého roku 1626 23. Januarii a on 3. den
to ten pacholek
do Prahy
naveden
darován, zastelen. Pacholek
i
pijel, jest vzat a na Bílou
vž
dán
;
též
ujel,
ta
i
;
po
ní.^)
Mor
echách.
mor po místech v Cechách. meli v Práchensku velice, v Horaždjovicích jinde, též v Sušici, v Klatovech ve dvouch domích meli, víc ne. Též ve vsi Habarticích umelo na morní boles pastýovo pachole po svatém Martin v outerý, potom Jiljího Prchy dv dcery. Pastý a Jilka
V
v
Praze jich
Téhož roku
pomelo pes
dvaceti
byl veliký
tisíc,
též
i
Píchalky dcera na morní stonavši se vyhojili.
Dva knží do Plzeska
jati.
Téhož roku když Don Martin
a Práchenska
obojí v poutech ukované,
ped adventem, vezl jednoho echa a druhého jel
žateckého
z kraje
sebou dva knží pod Nmce,'') sebravši je
zámku Velhartickém do vže je dáti poruil kterejmž po skrovn se jísti a píti dávalo, a s šat sleeni byli, kteížto knží potom pestoupili a z vzení puštni byli a hrozné odvolání svého náboženství v kraji žateckým a na
;
uiniti musili.
Rok se zde v
1626.
echách
Nuceni
k
náboženství. Léta 1626 asu zimního
nic více
nevykonávalo, nežli peveliké nucení, jak v mstech, v
')
Daniel Kapr [jrokurator.
*)
Viz níže.
—
-';
Adam
Zapský.
--
'')
Daický
I.
321.
m-
Panití Harantovy
22
napoád, jak mužské tak ženské pohlaví; od náboženství evangelického k náboženství pod jednou; což mnozí to inili, tém na vtším díle však nedvrné jiní taky, však na mále, z nkterých míst proto odcházeli. stekách i
dti,
ve všech,
i
vtší
které
vše(ch)
lidí
b}'ly,
;
Pro náboženství jeden písa umoen. Téhož léta v outerý po druhé nedli postní 10. dne msíce bezna umel na zámku Velharticích v sklep njakém pod zemí, do kteréhož se skrze díru njakou lízti musilo, (u) velikém
tžkém
a
vzení, kdež nic neslyšel ani svtla nevidl,
njaký praeceptor neb písa uený, byl,
Nmec
Slezák Jan Zwik
Ten loského roku uivši dti njakému
Boží opravdový a stálý milovník.
mlnái za
V nmž
byl jest
Sušicí,
úpln rok
i
kterýž prve u hejtmana nad královstvím
Schweiden, náboženství evangelického a pravdy
z
mlnáem
tím
s
do téhož vzení dán.
vzat a
dv
nedle sedl, chléb a vodu po skrovn, naposledy v tu zimu z šat až do a
pokrm ml,
za
a to
svleen a tak nahý sedti zanechán. Miná sedíc také drahný as, jsouc nenocen, v lét byl z toho vzení vzat do msteka, a tu s ním tak mluveno bylo, že pestoupil a vzení prázen byl. Než ten písa žádnou vcí od Krista a pravdy velice
jeho nedal se odvésti, ani dlouhým
vzením,
•
košile
hladem a
ani
ani na-
žízní,
hotou a velikou zimou, ani slibnými vcmi, než boj výborný dobojoval, víru zachoval a pijal v
jisté
však prv z
vné
nadji nesmrtedlnou korunu
ováka na káru vzat, na vzení do píkopu uvržen, aby
na poruení od
Po smrti
slávy.
rozhraní vezen
a tu
pochován,
skrze bránu vezen nebyl.
Veselí knížete Sedmihradského. Téhož léta v nedli první postní, to jest 1. dne msíce bezna podle nového kalendáe, pivezena byla Gabrielovi Bethlemovi, knížeti sedmihradskému, do msta Košic Kateina margkrabinka brandeburská, kurfirstova panna sestra, od sestry své knžny komanstvem
brunšvické, s velikým
ped msto,
míle
nmeckých knecht
a 350 a
ji
pivítal,
stanu
vešli
s
kon
hodinu
;
margkrabinka
dary.
A
a
bílé
z vozu,
pkná
však
dne Marti
'2.
kesanských potentátv,
pknými
ona
též
i
barv,
a podal
jí
s
mnoha pány
levou ruku,
osumnácti byli
let
oddáni
stáí
Anny Salomeny,
umela na
Petršpurce
prv Harantov, nyní ernínové z Polžic
jejího
V
velikými
okresu Jesenickém. za r. 1625
Provdala se
na cest na východ
Hemana ernína
jirovázel.
z
léta 9.
1)
z
dne
m-
u paní matee
Hoovic,'-) však
a z Bezdružic, dcerka
pozstalá po dobré pamti panu panu Kryštofovi Harantovi 1)
s
to veselí trvalo 8 dní divnými kratochvílemi.
v nebytí jejím doma, Sibylla sleina Harantka
.-)
(kterážto
Na druhý
pi pítomnosti legátv
tureckého legáta, kteíž byli vysláni
dubna, to jest v Zelený tvrtek,
své paní
a rytíi
potom do
jeli
byla).
Šlechtina Sibylla Harantka umela. Téhož síce
pl
150 hejduky, všecko v modré barv,
tam pobyvše, potom do msta Košic
nevelká,
den potom v pondlí a
(s)
ervené
v a
sedl,
na
proti kteréž kníže Gabriel vyjel
;
o 6000 koních a
z Polžic
a
z
Bez-
Chudenic, jenž drutidy manžela
roku
z
vku
družic,
Kteráž vždycky ped smrtí svou panu tatíkovi, kterýž již tu pro
svého 5Vo let.
pjde k svému
23
16L'o.
nejmilejšímu
Též Jindich Lipolt Harant umel. Téhož dubna,
práv o plnoci
umel
ze tvrtku na pátek,
Lipolt Harant z Polžic a z Bezdružic, syn
p.
léta 17.
pravila, že
pišel.
ni
dne msíce
v Habarticích Jindich
Jiího staršího Haranta,
vku
30 nredl a v jednom dni a llhodinách, kterýž málo v tch nedlech Nejprve na picházel njaký plá, potom ml velmi tžký zdráv byl. nohy, z ouška mu ílus šel, a dlouhý kašel, z toho osuly se mu ruce potom dala se na spála s kašlem velikým, kterýž na to umel, však spála .svého
i
se
mu
Pochován v nedli Provodní v kostele habartickém vedle
ztratila.
kazatedlnice.
Jan Batisti Rustici zastelen. Téhož léta '20. msíce dubna poheb se vykonával Johan Batisti Rustici, kapitan-lejtenanta, kterýž na Krutnicích ml paní Annu Sedleckou z Oujezdce, kterýž zastelen byl s
písaem od 23 rejthar
v Míšni,
když
z ležení
tVydlandského
vezouc
jel,
peníze na verbut;.
Pan Jiík Janovský umel. Téhož léta umel na Janovicích pan Jiík Janovský z Janovic^) svého 72 letech, pamtí pknou a to se trefilo ten ;
22.
dne msíce dubna
ve 24 hodinách,
vku
rok 22. dne dubna ve
stedu po Provodní nedli. Pochován z prosta bez zváni pátel a knéží (ponvadž se to v ten as evangelickým lidem bránilo), hned brzy v kostele v Janovicích.
Mannsfeld poražen. Téhož roku 26. dne msíce dubna, to jest druhou nedli po velkonoci podle nového kalendáe, hrab Arnošt z Mannsfeldu pibravši se svým lidem z Nydrlandu, ped tím k mstu Lubeku, odtud do Brandeburgku, z Brandeburgku do Sas k mstu Zerbstu k Labi, kdež u mostu Tesovského-) šance zdlal a lidem osadil, chtjíc ten most dostat neb jej poboit, aby za ním kníže z Waldštejna, kdyby do Slezska táhl,
nemohl. Ale byv na týž den ode navštíven a lid
štejnské,
pší mu
Brandeburku, do Havelsbergu
•*)
zbit
vší
armády frydlandské, jmak wald-
a zajat,
a on rejtharstvem
postoupiti musil,
.
kdež
i
ped
odvézti dal, ale dostávši zase pchoty, nedlouho se meškal.
msíce
zase do
tím stelbu
Když
ji
dostal,
od Havelsburgu v Brandeburgku ležícího se hnul a upímo do Slizska táhl, odtad do Uher, kdež kníže (z) Frydlandu opust Sasy, též se za ním do Uher dal, kdež mu mnoho lidu pomelo. Proti nmuž Gabriel Bethlem Turek se postavil, kdež on potom postoupil do Moravy, Slezska a Cech. A kníže Jan Ernst z Wejmaru vtrhši do Slezska msto Opavu, Juni
i
Jagefrjndorf a jiná místa až
tam své
ležení
i
v
Morav
Šternbergk opanovavši,
pes zimu
ml.
'i
.Sedláek, Hrady
2)
Dessau, Relace
•')
Havel bcrg.
z
9.
.sir.
145,
l-rankfurtti m.i
tž
'Icssa.
Idává
se také tlen
2'>.
dubna
Pamti Harantovy
24
V ležel
íši
též jMonsur Tilli proti králi
dennemarskému
v Brunšvejku
pece
a asté šermicle mívali spolu.
Augusti Tilli u zámku Luter') porazil králi dennemar(skému! óOOQ mnoha officíry. Sedláci vRakousích se pozvihli. Téhož roku ped svátkx' 17.
lidu s
dan
svatodušními pro náboženství a veliké
mnoho
v Horních Rakousích pozvihli
nkteí
pokládají do 90 tisíc. Proti svj verbovaný poslali, kterýž nkolikráte porazili. Též potom msíce íjna 5. dne 6000 lidu porazili i nejvyššího Hubnera zabili, až potom pece naposledy od lidu císaského a knížete bavorského, kterýž tu zemi od císae v zástav ml, rozehnáni byli. Však mnoho soldát též zhynouti musilo pedních, a mli s nimi velikou práci. Obilí pomrzlo. Téhož roku ten tejden ped svatým Duchem ve se sedláci, jichž bjio
nimž císa
i
kníže bavorské
tisíc,
jakž
lid
'^j
i
stedu, žita,
jae
ve tvrtek a v sobotu tuhé mrazové
kteráž v ten
as
pomrzly,
kvetly,
Nmcích,
byli,
takže v dolinách všud\-
nkde dokonce
všecky,
že nic ani
Bavoích, v Norbergku a jinde, takže velmi do Cech pro obilí jeli. Neb v Cechách ne všudy, vzlášt okolo Prahy a za Prahou, obilí nepomrzlo, hojn se obrodilo, takže v Prachcnsku na velkou míru žito po 3 R a jinde dáleji lanji ládovali. V Plzesku, ponvadž v tom kraji nejvtší škoda se stala, brali je po 3 kopách i dráže. Žebrák veliké množství z Nmec do Cech šlo s ženama, s dtma, a chleba
sob
nebylo, zvlášt v
(ve) Falcu, v
prosili.
Léna pijímali. Téhož roku ten tejden po svatý Trojici stav panský a rytíský' do Prah\' na poruení, ti, kteréž bjli statk svých za manské odsouzeni, jeti musili a léna na týž statky pijímati. Mojžíš jat. Téhož roku 20. dne ervna msíce knz Mojžíš,
Knz
rozený Uher, který prv
ped
\-\povdéním pod panem Janem Jiím
z
Že-
bergka v Petrovicich na fae byl, jdouc z Vlkovic za Kolínec do mlejna Puchverka, jest u téhož mlejna od ákého hejtmana Don Martinova z Velhartic, kterýž
u téhož mlejna dal rjby
dán. Který se velice statenej
pi
do vže na Velhartice
lapat, chycen,
náboženství svém
i
stálej
inil, ale
však
potom chtjíc vzení prázen bejti, knžství svého a uení odvolal a peRozprávli, že stoupil, a tak z vzení asného puštn a svoboden uinn. se znamenité, když
krk popadl, byl by
jej jímali,
mu
nic
i
kterej ho nejprv za neb tím hejtmanem o zem Martina z Klatov, který ho v hlavu
že ten hejtman,
bránil,
sedláci neuinili,
kdyby nebylo ákého vojáka Don ekanem uhodil a jíti ho pomohl. Kníže Christian Brušvický umel. Téhož
dal,
Christian
brunšvický,
jinak
biskup
v Halberštatu,
otráven od svého jednoho komorníka,
am
'i
Lutter
-)
Porážka
J.
1626, 266. Relace
v,
nm
16. Junii kníže
Barenberge.
stala se
Martin Haffner byl
že se
roku
znamenitý voják, jsa ervi zrodili dlouhé
cis.
dne
20.
záí u Haagu. Zahynul tu plukovník Gotf. Hbner. Der oberosterr. Bauernaufstand des Srv. Stieve
kommisaem.
;
o povstání vypravují obšírn.
na loket
nit,
D
i
\-
.se
F
o
mánkov
r
svatým Janem v
i
mst
umel.
jest
vyšel
že
a
z dýlí
ped
tenké co
delší a
i
4 dni ped jeho smrtí a dvou prst z tlouští.
umel,
^5
roku 1626.
z
Jini
od
p.sali,
dcei ukázal
c
že na
nho njaký
palivou zimnici erv, 4 lokty
Klatov.
z
Téhož roku
Klatovech ukázal se Formánkovic dcei
áký
do domu dda svého, své matky otce, šla, že vný poklad nalezne. Tutúž dceru mát její na den svatého Jana Ktitele s Kameníkovou, sousedou svou, do msta Sušice
lovk
starý
a
aby do
ekl,
jí
veei Pán pod
však který
Sušice
když do toho domu pišly,
vypravila, a
majíc,
msta
to vše spatovala
Vpád do
i
tu podal
starý muž, jasný obliej
jí
druhou z kalichu; když dvakrát pozela, než ona sama
jak první ás(t)ku,
nic nevidly, než
ní byl\-,
s
obojí,
tak
i
okoušela.
mést. Štchovic.
Téhož
léta
8.
Don
dne
to jest ve
Julii,
Prahy do Štchovic do kraje vltavského, a pobili 1.5 sedlákv pro víru pozviženýh a 3 ženy thotné a dveku starou. Ostatek sedlák s praporcem do hor uteklo.
stedu
den
Kiliána
sv.
v
noci,
vpadli
vojáci
Martina
z
msteka
Císaský rychtá
mst
11. Julii
umel
rychtá,
kterýž nejprve
v
v
Klatovech umel. Téhož
Klatovech z
dobré
mistr
viile
Lukáš
roku v sobotu
Vodanský,
císaský
potom jiné Když ho v pondlí
v Klatovech pestoupil,
pestupování nutil a hnal. Nemoc rak jej užral. na svatou Markytu pochovávali, oustavn pršelo. Byl té obci velmi škodný. Téhož roku okolo sv. Jakuba hrom v Praze na sedm kostel uhodil. velice k
P.
16.
Jií P r c h o v s k ý u m e Téhož roku ve stedu den sv. Ludmily, umel na vodnatelnos v Dlažov pan Jií Pichovský z Pi1.
i
dne záí,
pl orloje ráno, v letech vku svého 55 mén Louíme proti malému voltái na levé ruce, se do kostela velkejma dvema vejde, pi pítomnosti mnoho pátel však beze knze, ponvadž se to evangelickýní v ten as bránilo.
chovic
5 dní.
když jeho,
okolo
7
hodin na
Pochován v kostele
Vor
pod
Téhož léta na pudzim Jan Vovsovic skivany pod siky pana Jáchyma Pichovského u Veselí za Janovici nad rybníkem Smíchovem, chytil pod též siky vorla. A loského roku též nad týmž rybníkem z malé runiky broky též orlu kídlo pestelil, kterýž na hus uhodil, a jeho dostal, a oba p. Vilímovi Toho pod siky chyceného za jeden gbelcc žita z Klenového prodal. kteréhož na živé na Klenovém ml, a druhého loského bez kídla na z
msta
Roupov
1
a
Janovic,
s
i
k )• chytili.
chytajíc
daroval, kterýž
lovrat Opáiecké,
tam umel. Též jeden sedlák, poddaný paní z Kodo boudy orel na vystrenou nohu
jsouc na sýkorách,
jeho uhodil, kdež ho ten sedlák
Lev, orel v Praze orel
a 2
pižmové
zabil.
umeli.
koky umely;
a míži, za kterouž b\l, rozláninl.
lev,
Též toho roku v ])ost v Praze
kd\ž
nul
umíti,
že
velmi
le\-,
val,
Pamti Harantovy
26
Z Lobkovic umel. Téhož roku okolo vánoc umel Lobkovic na Zbiroze, kdežto do smrti vznm bejti ml. Prv sídlo jeho bylo Tejn Horšóv.') Temešvár vzat. Téhož roku 17. Septemb. Turek s nkolika tisíci lidu vzal v Uhích Temešvár (.~), míli od Vosti-ehoma, a císaské s jejich filci
P.
Vilím
pan Vilím
z
odtáhnouti nechal.
Gdaská pijel. Téhož léta- 28. Octobris svým synem do msta Gdaská velmi slavn s mnoha stavu rytíského, 3500 koních a když do kostela král (s) synem a dvorem svým pišli, kázání a mše sKšeli, padla s mnichem kazatedlnice (s) velikejm hurtem na zem. Kteí pítomni byli, za zlé znamení pokládali to. Král Polský do
pijel
2)
král polský (s)
;
Kníže
z
Wejmaru umel.
Téhož roku
3.
Decembris kníže saské
Jan Arnošt z Wejmaru, kterýž nejvyšším byl nad lidem krále denemarského, kterýž do Slezska vtrhl, byvši svými ten den na panketu u Betlem
Gabora v Uhích v mst Svatého Martina, od pílišného trunku v nemoc palivou zimici uherskou nemoc upadl, takže tetí den od toho umel. Též Mansfeld. Též i hrab Arnošt z ]\Iansfeldu, kterýž též s ním (^sprav sob zase pchotu po té porážce jeho u Tesovského mostu) do Slezska i Uher vtrhl, a odtad sám s nkterejma svejma do Constantinopolc k císai tureckému dojel a na sob kesan zajatých veliké množství vyprosil, a armádu jinou sob spraviti chtje a po jaru s ní knížeti z Wejmaru na pomoc pispti. Ale v tom též smrtí byl zachvácen, ^) že nic takoucího v ten as (dostávši se dost daleko až do Moravy) nevyídili, a to pro nesvornost. Mansfeld radil, aby vtrhli do Rakous k tm pozviženým sedlákóm (jichž do 90.000 bylo a velké kusy mli a zmužile se bránili, a mnoho císaských lid oficír i nejvyšších zbili), jiní tomu na odpor b\'li, a to trvalo až do léta. Císaští sesílivši, jichž pes 40.000 bylo a tchto sodva pes 12.000, z Slezska je vyhnali; a hned se všemi podobojími ukrutnji zacházeli, stavy království eského, kdo nechtl pestoupit, vypovídali. Roku 1627. Alžbta z Kádova se narodila. Léta 1627. ve tvrtek v noci 14. dne msíce ledna narodila se na znamení stelce Alžbta z Kádova, dcera pana Racka z Kádova a paní Evy Kriseldy Kádovské z Polžic a z Bezdružic a na Chlistov; poktna hned v pátek píští 15. dne od knze"*) velhartického, kterýž jí byl kmotrem. Téhož léta 12. Febr. dosazeni jsou od císae mniši a jesuiti do Halberštatu. P. Vilím z na Jindichovicích se ženil. Téhož léta v outerý po nedli Sexagesima, jinak 9. dne msíce února, ženil se pan Vilím z ían, pojímaje sob za manželku pannu šlechtinu Mandelenu z Vrtby, dceru pana Jana Hroznatý z Vrtby a na Jindichovicích. i
nm
i
i
ían
1) Byl jedním z direktorv; r. 1621 odsouzen k smrti, kterýžto trest v doživotní žalá. (Srovnej Sedláek 9., str. 102.) -) Relace udává 5. listopadu. 3) Ve vesnici Vrakovic poblíž Splitu v Dalmácii dne 26. listopadu 1626.
*)
Jmno
se ncuvozuje.
zmnn
;
P.
Humprech Raín
Téhož roku
se ženil.
v
nedli masopustní
na Hrádku u Sušice, kdež se ženil pan Humprech Raín z Raína a na Hrádku, pojímaje sob pannu JMaíenku ^) Chanovskou z Dlouhé Vsi a na Rábí. Když táž nevsta jemu na týž Hrádek pinesena byla a mli ji ped
knze
vésti,
svíkou
zapálil nešetrností
Pichovského. Shoelo 16
dvor
msteku
v
pacholek pana Joachima voz krytých s ko-
a sedmnáctá chalupa,
i
od runic, šat co v ložumcntích svých dali sob schovat, namnoze pohoelo. Druhej den potom na tvrzi se v komín zapálilo; tvrtý den mát nevsty se rozstonala, nevstala, až druhý neb tetí den umela.
árky
Týž
10,
p.
koní
6,
Raín, byvši podobojí,
Kníže
z
též pestoupil
Lichtenštcjn
a
umel.
ped
Téhož
tím veselím svým. v pátek [12. února]
léta
hodinou v Praze na Malé Stran v dom svém umel 12. dne msíce února, to jest v pátek po nedli Sexagesima, kníže Karel z Lichtenštejna, místodržící císaský v Cechách. Téhož roku msíce bezna Norberta sv. kosti do Prahy z [Magdeburku
v noci na
pivezli.
sobotu mezi
7.
a
8.
'-)
Raín o va umela. Téhož roku 21. j\Iarti, to se nedli Smrtnou, když páni pátelé pozvaní od paní Markéty Raínové z Dlouhé Vsi jeli na poheb paní Johanky Chanovské z Bukovan, matee její, na Rábí, kteráž náhle na veselí jejím umela, a když se tam též mrtvou na márách s mateí jeli, nalezli tuž paní Markétu Raínovou ležící, kteráž též náhle umela. On pak manžel její, dostávši takových Paní Marky ta
trefilo v
velkých
zármutkv jedno po druhém,
mu
totiž že
msteko
o veselí jeho
mát
manželky jeho o veselí náhle umela a po veselí brzy manželka jeho též náhle umela, ekl a vyznal, že musí velice híšný lovk bejti (však nepistoupil, od ehož odstoupil). Na t}' spáleništ v témž hrádku piletly dv labut, tu okolo nevídaní ptáci, kterouž jeden soused odtad jednu zastelil. vyhoelo,
Pan Vilím Vintí umel.
Též toho roku v pašijové dni umel
pan Vilím Vintí z Vikovic, kterýž opilý jsouc v Sušici se od toho mu potom ta smrt" pišla.
Velká zima v
horách mnoho
byla toho
obilí,
léta,
snh
že
velmi
neb po vclkonoci dlouho
dlouho
schod ležel
a
spadl
.vj'ležel
ležel.
Umrdlé dít tikrát zaplakalo.
Téhož léta nkdy o masopuste panu Mikulášovi Bcchyovi na Píin, které umrdlé jsouc nkterý den již, kd) ž on pan Bechyn velice s jinejma hostmi svými vesel byl, tikrát zaplakalo; jednou ped dvekou, která ho hlídala, po druhé, jinejma. když paní mátc jeho k tomu pivedla, po tetí ped otcem umielo
dátko
i
Pan Vilím
Kokoovec umel.
nedli po velikonoci z
Kokoova,
[20.
dubnaj
umel
Téhož roku
na Voselicích
v outcrý
i)an
Vilím
po druhé
Kokoovec
kterýž též byl piestoupil.
Nadepsáno: Markétu. Stalo se to 1. kvtna, a 2. kvtna Srov. Schmidl Historia provinciac Bocmiac ')
'-')
l)yl
prvod
S. J.
III.
z
810.
TýnskcMo chrámu na Strahov
;
Pamti Harantovy
28
Téhož roku v pátek ped svatým Duchem 21. dne máje msíce v kraji litomickém nedaleko Tebenic ve vsi Danech a Židovicích píval veliký spadl; jednomu panu Kelbovi pl dvora voda vzela s nábvtky a svrchk\', i
sedlákóm
škod nadlala.
též
O veliký p o o d n u Slaného. Též potom ve stedu ped Božím Tlem 2. dne Junii spadl veliký píval a krupobití v štukách okolo Smena \-
i
a Slaného, (kteréž tomu panu hrabti, jak rybníky strhalo,
obilí potlouklo,
v Slaným
jistili,
za 50.000 škod nadlalo)
pedmstí
potrhalo,
neho pry
mrtvá tla, oboivši u krchova ze, ven zem vyplákla a pry zanesla, takže mrtvá tla po lukách, ddinách, lesích, nkteré v rakvích, jiné bez rakví sbírali, které najíti mohli, kteréžto mrtvá tla již od pták, odneslo, až
i
ps, svi naata
byla
Mrtvý mluvil. Téhož
vsi
roku v pondlí svatodušní 24. dne máje ve Razndorfu za Pindou na pomezí falckém jeden soused z též vsi, který
pohbený
v zemi ležel
bytí svého), na hrob
pes 26
let,
se posadil a
bda
nepolepší-li se, ach, ach,
jemu!« Lidi to slyšíce (neb v ten
byU), ulekli se velmi, chtíce utíkati.
že
dále,
Pán
Bh
mórem
válkou
i
pokání
initi, že
bílý co kída,
na
Bh nm
strašlivé
On
ekl, aby se nebáli,
as
v kostele
ale poslechli
nebude déle meškati pro híchy, ale že bude trestati hladem, neb že se nemže více dívati, a nebudou-li na vtší metlu strojí. Potom zmizel. Jen kámen
i
Též okolo tch hrozné a
(byvši dobrý, pobožný lovk za živopo tikrát zavolal: »Bda svtu zlému,
n
ei-vený kíž, spatili.
as
v Praze pršela krev,
síra.
mnohých místech
hromobití na
I
na jiných místech
b\lo.
Pan Voldich Bechyn umel. Téhož roku okolo sv. Jana umel v kláštee u sv. Jana v Skále pod Lodnicí pan Voldich
Ktitele
Bechyn v z
z Lažan, ^) byvši mezi nimi šlakem poražený. Jak umel, hned ho, umel, tak ho na krchov bez rakve pochovali. Byl týž pan Bechyn
em
lovk
poátku
rytíský chudý, však
manželku jednu Kokoínku,
sirotka
2)
Adam Kokoovec dal mu též jsouc též lovk bohatý, takže
za
s
mnoho
hrá tisíc,
Ten
znamenitý.
patnácti
neb
ti.síci,
na
a
její
velmi
dostal za bratr
pan
laskav byl,
Zbohat jest on ml svého za mnoho tisíc. hojn a hrával též na tisíce, potom (byvši podobojí) léta 1618., pestoupil po tom vítzství císaským u Prahy, místokomorníkem byl království eského,
a statek svj a manželky své Dušníky Trhový pod Píbramí prodal, peníze
pjil
císai
a z
komory
nic zase dostati nemohl.
Vitelov
jeho
na, komu
soudy i zatykai nalíhali, takže on jsouc v takové nemoci a nevda, odkad platiti, pišedši též o úad, mezi ty mnichj^ se dáti musil, neb ho pátelé pro dluhy a nebezpenost skrze to u sebe míti nemohli, ^lezi kterýmiž umel, a tak špatn pohben, íni paní manželka jeho píco dlužen
tomna .
b\l,
smrti a
pohbu
jeho nebyla.
Bechyn
')
Oldich
-)
Jmenovala se Anna
starší
z
rytí
z
Lažan. (Srov. Bílek
Kokoova.
5.)
roku 1627.
z
i\I
s
vé
r t
t
o kn
1
ž e
í
t
W
e z
v pondlí 28. dne Junii
roku
c
i
29^
m aru skrze do
pijelo
Prahy
nkolika vozy, majíce od císae dovoleno,
pohbu
vezouce sebou mrtvé tlo ku
lidu
Decembris v letech
Weimaru saského, Jana Uhích v mst Sv. Martina
knížete z
Arnošta, krále denemarského generále, kterýž v léta 1626.^ 4.
P rabu veze n o. Téhož o nešpoích 150 koní z druhé strany Slezska
9 msících a 7 dnech umel, majíc
32,
sebou evangelické dva knží, jednoho nmeckého,
nmeckým
kterýž
prve v
Praze
druhého echa, kterýž v Tejn kostele kázal. Zstali tu pes noc, lid se k nim velmi hrnul, vzláš k tm knžím; panstvo páni k nim jeli, ti soldáti všudy po Praze chodili, stáli na Novém klest. V outerý zase z Prahy vyjeli, do Weimaru ho vezli, a potom tam (v)
kostele
a
kázal,
i
velmi slavný
poheb ml.
z Prahy šli. V ten as velmi v Praze nutili k pekdo nechtl, prodajíc své aby pry šel. Což mnoho lidu z Prahy šlo pro náboženství a do Míšn se dávali, neb od kurfiršta dovoleno mli. Téhož roku 30. Junii ve stedu po sv. Petru a Pavlu práv o polodni byla duha okolo slunce, a v tom kole a duze erné nebe bylo, a v
Pod obojí
stupování, a
nm
bílej
v
temnej
nm
A
kíž.
vidli jako
jiní
že z
pravili,
muže na
poátku
slunce
temn
svítilo,
a že
sceptrum mající sedti.
stolici
Eva Polexina z Dobrše poktna. Téhož roku dal oktíti dceru svou, kterouž mu dal Pán Bh s paní manželkou jeho, pan Jindich Koc
z
Dobrše na Srbicích v pondlí
Vypovdní v sobotu
ech pán
z
den Ignacia
12. Julii;
a
datum
31. Julii
jméno
rytí 1)
pod
patentu
jí
dáno Eva Polexina.
obojí.
Téhož roku
císaského, v
nm
stavu
panskému a rytískému porouí, aby se s ním v náboženství katolickým ímským, apoštolským, samospasitedlným srovnali a k nmu pistoupili. A kdo by toho uiniti nechtl, tehda v 6 msících prodajíc své (an tém žádný nic neml), pokojn z tohoto království se vybral. Pakli by v tch 6 msících nemohl svého prodati neb dluhv vyupomínati, že se ješt 6 msíc pidává, aby mohl katolickou osobu k vyupomínání takových
dluhv
a prodaji statku
sob
zmocniti,
Vyšel byl
ped
tímto
též
mimo prvních 6 msíc aby echách nezdržoval.
však
žádný, kdoby pestoupiti nechtl, déle se v
císaský patent na
.stav
mstský, v
nmž
bylo ukázáno na patent knížete z Lichtenštejna, jak on jim patentem svým za 6
msíc
lhtu
dal
;
kdoby nechtl pestoupiti, prodaje své a dadouc aby se z ech pokojn vybral. Ponvadž však protož kdoby nechtl k víe ímské katolické pi-
císai, co náleží za jiardon,
tch 6 stoupiti,
msíc aby
povolání a
již
vyšlo,
echách
se víc v
ádu
koli
nezdržoval, a žádný žádného takového, jakého
by takový
byl,
pod pokutou 200 kop míšen, u sebe
nepechovával a nezdržoval.
Lid d e n e m a Denemarského ')
r s
ký z S
1
í
z s
k a vytáhl. Než ty patenty vyšly,
z Slízska zase vytáhl, za
Srv. Bílek
Reformace katolická
171.
ktercjmž se pustilo
díl
lidu
lid
krále
armády
:
Pamti Harantovy
30
po bitv spolu
knížete z Waltštejna, kdež
zahynul. Kteréhožto lidu že by 12000
knížetem
z
Pechman
svedli,
mlo
proti
bejti,
z
císaské strany
nim císaského pod
Frydlandu že bylo pes 40000. z Mansfeldu umel nedaleko msta Benátek
Téhož roku hrab Arnošt jedouc
z
Konstantinopole.
Podpisování evan<^elických podobojí. Téhož
roku v pondlí Bartolomje 23. msíce srpna, datum na ten den psaní pánv komisav od J. M. C. volených strany reformací v království eském v Praze pánm hejtmanm krajským kraje plzeského uinného v se porouí, by se poznamenání stalo osob nekatolických, kde by ti pod kým v mstech, v mstekách, vesnicech byli, neb kdekoli jinde stavu panského a rytíského, aby se každý dal poznamenati sám s manželkou, s dítkama obojího pohlaví, i jak stáí které dít jejich jest, s tma, které by kde vyšikované mli. Což páni hejtmane s listem oteveným po kraji posýlali, aby se podpisovali, což tak inili 9., 10., 11. a tak dále Octobris.
u
vigilii
sv.
nm
;
i
Sedláci pro náboženství se pozvedli. Téhož léta ok-olo sedláci v kraji áslavském, bechyském a jinde se nkterý sto sebrali, a tvrze a sídla nkterým podjednou poali v tch krajích v>^loukati kdež pan hrab z Vrtby a pan Rlichna ') na s nco lidu z Prahy Bartolomje
sv.
n
;
je
táhli, i
díti
Krev ji
dopadli,
jako
i
njakého knze,
tvrtiti
je
dali. -)
Téhož
pr.šela.
Slaným krev a
nkteré
rozehnali,
(z)
schovávali,
aby
Krupobití
ve
tvrtek
ped
sv.
Duchem
mst
v
jiným lidem ukázati mohli.
ji
povode. Potom hned v stedu ped Slaného a Smena veliká boue a píval
Božím
a
ervna] okolo spadl, padaly štuky ledu [2.
léta
žlabu tekla. Mnozí lidé to vidouc, do sklenic tu krev brali
s
oblak co koule,
obilí
s
Tlem
krupobitím
na polích potlouklo
i
též
dobytky i lidi. Jedna žena jdouc s dvátkem malikým, ji led zabil, dít což lidé, když se k tomu trefili, dít to po tikrát zavolalo živé zstalo ;
»Bda svtu zlému, nepolepší-li se.« Též povode uinil, kteráž stavení lidi brala, i
v
ten píval strhajíc rybníky, velikou jakž o
tom poznamenáno výš
stojí.
Síra pršela. Potom hned ve tvrtek na Boží Tlo [3. er/na] mstech pražských síra pršela, kteráž od lidí sbírána a schovávána byla.
Zemtesení 30.
dne msíce
ve Vlaších. ve Vlaších
Julii
Téhož
v království
náležejícím, v krajin Puglia stalo se veliké
nmž
léta
v pátek
Neapolis,
zemtesení,
po
králi
sv.
Jakubu
španlskému
strašlivé a hrozné,
poboena a nkterá propadcna; též msteka a tvrze, zahynutím pi tom pes 17000 lidu, kteréž se vztahovalo na dv st mil vlaských, mnoho tisíc lidu poranného též, a co pak ješt v rumích zstalo, 29 mst poboeno, nkteré hned zem pozela; též jeden vrch se rozdlil, a ti strany (z) sebe uinil, též jeden les to zemtesení v
nkterá msta
z
gruntu vyvrácena,
1)
Pavel Michna
2)
Srov. Bílek, Reformace 124. Gindely, Gesch. der Gegenreformation 412.
z
Vacinova.
;
Jezero u msta Lesina za že není znát, kde které devo stálo. nkterou hodinu bez vody stálo, a daleko od téhož jezera nkteré rj^bj- se nalézaly, neb moc a síla téhož zemtesení gruntem toho jezera dvakrát
poboilo,
vzhru
jest
pak
okolo
átku
a
11
okolo
té,
od téhož jezera ležící, pohltila. Msta jsou kteráž se pokládají: San Severo, u kteréhož se to zemtesení
tato,
stalo,
kteráž se jest od-
že propast veliká,
jiní dokládají,
pozdvihla;
msto
tevela,
to Lesina, blízko
pára jakási
Puglia
podle
16 hodin 12 hodin (z)
eené,
m
ze
vlaského
celého
pt
a
hodin
poád
podle nmeckého mezi tím práv v po-
orloje,
trvalo,
tak náhle se vyskytla, kterážto veliký
zvlášt
msto San
pak
Severo
krajiny
díl
v kterémž
podvrátila,
vže zícenin nadlalo, rynk neb dom poznati se ne-
vtší ástky pední a zvláštní stavení, palácové a
z
takže ani znamení a rozdílu, ba ani ulic a
mže. Co jich pi tom v ten as v Msto Termini vtší díl nežli
mst
bylo,
tém
všickni zhynuli.
polovici jest zboilo; Serra Capriola, to
do gruntu vyvráceno; msteko San Paulo, 1) kdež Albanezerové byli, v hromadu rumu obráceno Terra i\Iaggiore, kteréž knížeti San Severo náleželo, v nive pišlo, v novém kostelu doteného knížete tetí díl sotva zstal v Prygnanu''') jezovitm víc než polovici dom sesulo a mnoho lidí zhynulo. Dragonara z gruntu vyvrácena, Santo Lacandro 3) též z gruntu vy;
vráceno, v opatství Melanico
Tolikéž
kostel se zboil.
od rozsedliny zem, kteráž
v Ripa Alta, kte-
i
pohíženo jest, Též msto Ascoli, Bovino, Troja,-^) Andria, Foggia, Fortore, Campo-marino, Remiti, Guasto, FranHortona, Lanciano, Castellazzo, Tcregnola, Lucera, ^} Canosa cuilla, ^) rýžto
se tehdáž
byla otevela,
Procina se všemi svými obyvateh na mizinu pišla.
a jiných pocítil.
mst
msteek
a
V Rosetto
stavení mnoho zlého lidu zemtesením rozsedlin se zdlalo. Mnoho takže zemi z grunt svých vzhru vyhazovaly.
mnoho, kterýž na
i
na 12 mil tím
hlubokých studnic vod pozbylo, V San Severo v íceninách dít našli, kteréž matku svou mrtvou ješt ssálo. Zvon také na dít jedno spadl a tak ho chránil, že mu ssutí od stavení žádné škody neuinilo. nalezena
zdráva
jest,
Jedna paní v
též jeden
hromad kamení
biskup že by
Ty
'')
u Pavla
díttem
v sudu s
živ zstati.
njaký Vlach Jan V. de Poardi Bolognese, vytištny zim, potom z nmeckého v eský jazyk peložené a vytisknuty
sepsal
v
ml
noviny nejprve v Praze
Sesia.
Div v U hích. Též pi tch novinách vytištno toto bylo, že z Uher od hodnovrných lidí se píše cosi ku podivu divného, totiž že takm okolo 15. dne msíce záí téhož léta 1627. okolo veera nesíslná kesanského lidu suma, a to ne v povtí, ale po zemi zpsobem vojanským spoádaná. ') '')
Casale.
Francavilla. ')
—
Poardi
:
— '>)
*)
V
Nuova
—
Rignano. rclatione
gulin, Ilistor. Bilderatlas. 1863.
Augápurku
s 8
Santo LicanJro.
dgrande
di Napoli nella provincia di Puglia,
liána v
•')
—
')
Trani,
vynecháno
—
originále nepichází.
II.
in
154.
obrazy. Spis
e .spaventoso terrcmoto successo nel regno
Venerdi
alli
30. di
Luglio 1627.
Terrae ruinantc. Die zerfallne Erd.
eský
nikde se neuvádí.
.Srovnej Dru-
U
Wolfa Ki-
Pamti Harantovy
32
nmeckého
a to Z lidu
pšího tak
a uherského, jak
sanských hranic Germant
i
jízdného, okolo
se ukázala a skrze hory a oudolí
rovn k
ke-
Turkm
To že mnoho set lidí vidlo, ped každým houfem že se starý regimentem naped bral, kterýžto lidu, kterýž (k) divadlu tomu bželi, aby blízko se nepibližovali, návští dával. Ti když rychle skrze ty sedláky, který Turku poddati se musili, an pak Turk pro nejistý ten se ubírala.
inuž
s
pokoj veliká suma pospolu byla, protáhli a
náramn
se Turci tak
skákajíce se
jich zdsili, se
Turkm
se ukázali. Píše se, že
rzno rozbhli
mnozí do Dunaje
a
stopili.
Pidání termin pi svatém
na
Mikuláši
v
Cechách pod obojím. Téhož císa mandát,
vydal
v
nmž
dokládá,
léta v
že
advent
na žádos
nm
snažné vyhledávali a pímnohých, kteíž toho skrze suplikací své pi inné, že dávati ráí ješt nekatolickým, stavu panmluvy vzácné za skému a rj^tískému, lhtu a další termín, aby v království eském zstávati mohli do posledního dne msíce máje, (kterýž se trefil ve stedu ped však v tom ase aby se náboženství katolickému ímBožím vstoupením skému samospasitedlnému vyuovali, ped komisar)^, kteí k reformací po krajích naízeni jsou, se postavili, nýbrž sami reformátory hledali a k témuž
n ;
)
Kdoby pak
náboženství spasitedlnému pistoupili a je pijali. byl a to uiniti se
sob
zpoval,
asu (krom
ten aby do toho
císa v zemi zanechává)
pry
ven
(z)
Kateiny novati na hrad pražském svou manželku
Téhož roku 1627. okolo
sv.
zem i)
pokojn
tak tvrdošíjný
sirotkv, kteréž se vybral.
dal císa Ferdinand
a syna
2.
koru-
Ferdinanda Arnošta na
království eské.
Kommissí strany reformací. Léta 1628. v pátek postní po nemst Sušici, ped tím jinde v kraji prachenském bechy-
dli Oculi v
i
mst
ském, a v pondlí po nedli Laetare [3. dubna] v rathouze vykonávala se komissí císaská strany reformací.
Klatovech na
Komissary byli do tch tí krajv pan Hendrych Libštejnský z Kolovrat, sudí dvorský, a pan Pibík Jeníšek z Újezda, podkomoí. Tu na obeslání patentem jejich každý se postaviti ml s manželkou, s dítkami i s eládkou a s ouedníky. Kdy se pak sjezd takový stal, tu na témž rathauze (v) svdnici radní nejprve dah patenty ped shromáždným lidem peísti, potom pan z Kolovrat, dvorský v
sudí,
echách
Boha jim
náboženství evangelický pevelice hanl,
zaalo, že hned všecko pozdvižení,
jejich náboženství.
tém
proti
zlé pineslo,
všem
krom
proti
tupil,
jak jest se
vrchnostem od Pána
krále Jiího,
kterej
pej byl
Vyítavši to všecko dlouho, až potom na tohoto císae
Ferdinanda druhého pišedši to oznamoval, jak jsou ho za krále
potom zavrhli, jiného sob volili, zázrané vítzství nad nepátely jehp
Pán
Bh
korunovali a
a
podivné a
dáti ráil a
ráí. víru,
že Jeho
pijali, i\I.
C.
dosavadž dávati
Protož že Jeho Rlilos Císaská ráí chtíti míti v zemích s\ých jednu jeden loket a jednu míru, a tak že chce, aby všickni obyvatelé krá1)
24. listopadu.
Gindely
1.
c.
521.
!
z
roku 1627 a 1628.
33
eského s ním se u víe svato-svaté katolické samospasitedlné do svátk velkanoních nejprv píštích k pijímání šli, což do všech nadje že býti ráí. A to vše obšírnou eí, však s potupou velikou
lovství
srovnali, lé
náboženství evangelického pednášel. Po té
ei
dal
poznamenané a obeslané
obyvatele toho kraje ísti, kdež každý ohlásiti neb ozvati se musil, že jest tu pítomen. Potom povolávali fraucimor. Nejprv tu jim po osobách 8, 9
mužského pohlaví pedkládali, aby s J. M. .C. se u víe srovnali. víc, též Což na vtším díle, že se vyuovati a do velikanoci píští že se s J. M. C. to uinili), pipovdli. Jiní, kteí tomu docela, (u) víe srovnati chtjí, (což že to uiniti nemohou, odepeli, a zvlášt fraucimor, veliké domluvy nepíjemné rouhání proti Bohu slyšeti musili, totiž Kde pojedete do Nmec, abyste se snad vdaly a vzely sob tam Nmce kodrlance? Míníte snad, že vám tam Pán Biih bude chléb z nebe házeti a vás s ním živiti.'' Nestane se toho a neuiní také toho a není toho mocen! Potom také mluvili proti v cizích tomu, když kdo ekl, že ví Pánu Bohu, že ho neopustí, že ho zemích živiti bude, na to ekli: že Pán Bh živí každého sic, žida, Turka, šelmu, lotra, toho, kterého kat na ebík k vobšeni vede, a jiné mnohé vci rouhavé na poctivosti dotklivé zuiv mluvili. Kdo pak jim nechtl Též pivolit, musil se podepsati, že lze) zem vyjede do asu uloženého. jiní, kteí jim pivolili, musili se podepsat, že (k) pijímání jíti do svátk velkanoních chtjí, jiní že se budou vyuovat. Takovým knížky dávány byly k vyuování, plny pletich a natahování neprav Písma k ustanovení i
i
i
i
:
i
i
i
lidskému.
Do Vohenstrausu sem pijel. kížové
kvtna]
[29.
družic z království
jsem
vyjel
eského
z
já Jan Jií
domu
Téhož
léta v
Harant
starší
pondlí po nedl z
Polžic a z Bez-
svého na poruení císae Ferdinanda
druhého pro náboženství evangelické podobojí, nemohouc srdcem náboženství podjednou pijít, (ke) kterémuž císa nám pistoupiti a je za samospasitedlné pijíti porouel, s manželkou svou Lidmilou z Pichovic a (s) syny tímá a isi dvma dcerama a (s) dvekou jednou. A ve stedu potom píští na ten den, když termin vycházel, poslední den' msíce máje podle nového kalendáe do
msta Vohenstrausu jsem
pijel a
pfalcgrafském na dovolení knížete Augusta, pfalcgrabí
roka
(za)
15 širokých tolar najal. Pán
se všemi v
tom kíži
posilniti
Bh
a trplivosti
z
všemohoucí pidati,
dm
v
témž
mst
Sulcbachu, sem do
ra mne
i
s
mejma
abych to vyhnání mile
snášel
Jiní páni a paní do Vohenstraussu pijeli. Téhož téhodne [3. ervna] též do toho msta pro náboženství pijela paní Anika Harantova z Lažan s paní dcerou svou Annou Dorotou Pichovskou z Polžic a z Bezdružic, a dítkama dvma jejíma, též paní Justýna Oudražská z Lažan Druhý tejdcn, totiž ve stedu po nedli s pannou Anižkou, dcerou svou. Exaudi [7. ervna], pijel do téhož msta pan JanTuchar') též pro nábov sobotu
•)
F.
Jan Kašpar Tuchar
Mcnlk:
P.imli Haranlc.vy.
z
Scbcrova.
Pamti
34
ženství
paní Marjanou
s
Haranto\'y
Dobrše, manželkou svou a
z
s
tyrma
dítkami,
syny a jednou dcerou.
Ve stedu po svatém Duše [14. ervna] též do toho msta pijel pan Bohusoud Koc z Dobrše pro nábožen.ství. Tu sme zstávali až do pondlka po 9. nedli po sv. Trojici 21. dne Augusti tém za 12 nedl.
Do Hofu sem
Na
pijel.
den musili sme pro náboženství
ten
pfalckrab Vilím Wolfgang z Ne\burku v knížectví bratra svého vykonával) pry se dáti, a to do msta Hofa v Fogtlandu na dovolení markrabte. A pijeli sme tam ve stedu ped svatým Bartolomjem 23. Augusti nového kalendáe. Ml sem ložument nedaleko hoejší (neb
též reformací
tu
msta
brány, po pravé ruce do
Vtrové
1628. i
prvních
co ta válka
let,
jedouc, u koláe Seilfrancka Stefana.
velicí. S n
h
velký brzy sešel. Téhož
roku, jako
divové jak v Cechách tak jinde.
trvá, dáli se velicí
Okolo vánoc i po vánocích dobíhajícího léta 1627. byli pevelicí vtrové, po nkolikrát i tohoto 1628. léta, takže pevelikých škod zvlášt na lesích, že nkde pasekou je vyvrátilo nenechajíc dosti málo nkterého deva stát, uinili, k tomu snh zaasté v zim pršel, že ho mnoho napadlo. Lidé se domnívali, že uiní na obilí škodu a že za mnoha dní na nedle nesejde, a on vtrem tuhým a teplým v pondlí po nedli Sexagesima 28. Februarii za noc a za den všecken na podiv lidem sešel. i
A
na
outerý
v
snh
napadl takový
sv.
Pavla na
víru
kesanskou obrácení
v noci v Praze, že koiióm do
bich byl
(25.
a z
ledna)
dom
ne-
A
pan Karel Perniklo pravil, když mu ráno pacholek jeho valacha dost velkého k domu pana ejky pivedl, že jest mu snh byl do sedla. V 5 nedlech po napadnutí nejprv ho po krajích potom za noc a den všecken na podiv lidem sešel. mohli, až se vysypali.
Píval, hromobití. Potom v Praze v outerý po nedli Cantate kvtna] byl takový píval, že na Široké ulici na práme se voziti mohlo. Hromobití peveliké bylo, crucifix na most hrom rozrazil, dva obrazy [23.
i
pi nm, v Uhích
Filekov
(ve)
Andlé aby Pán
a
lidem
byl,
se
vrné
brzo své
spisj" (v)
léta
šulmeistr
k
1628.
nmu
ukazovali. Též poslové Boží lidem z
1)
Srov.
Vyšly
Historie
str.
ve
kostele
-)
povtí
a div
27. stojí.^j
se ukazovali,
piln se modlili, poroueli, že tch bíd vysvobodí a nepátely zarmoutí. Z nich byli a
msta
Sprotavy v Lužicích, kterýž roz-
1616,
léta
vsi
Když ráno
v
listu
potom 1619, 20., 21., 22., 23., 24. míval. O tom knihu v jednu shromáždné pepotšen vypravují.'^) Též Lorenc
manité vidní od Pšerer,
ten den též hrozné
jak poznamenáno na
byl jeden Krištof Kottr, jirchá z
jeho
Na
musili.
aby pobožní
napomínali,
lid
Bh
dol
že je sundati
str. r.
343.
Altštatu
u
Vohenstra(u)su,
vidní míval
tohoto
klekání zvoníval v zim. o masopust, dvý pacholátek
chodívalo
a
jemu o divných vcech, o pokutách na
36.
1625 v
eském
Zoubek,
Život
peklade, J.
A.
jejž
uinil
Komenského
J.
A. Komenský. (Srov.
[1893J 46.)
Jungmann
roku 1628.
z
35
bezbožné a vysvobození vrnýcli vypravovaly. Jak Koub, jedna žena v též jeden ponocný v
mst
pro pedpovídání jim pokuty Boží pro hf-íchy a
též jeho spis
mst
ukazuje,
Amberce, kteráž
rufijanství jejich
ven
z
msta
vypovdna. Též jedna panna
jménem, jednoho knze
Kristina
dcera,ij
Pedn
mla.
pišla na
Potom když
jest.
nemoc jako
ni
se z toho
probrala,
že
psotník, slyšeli
ji
která se
vci sob zjevené
zdržovala v kraji hradeckém u jedné paní Zárubové, divné
nevdli tém, živa-li nkým, kterému
mluviti s
pán íkala a jiným služebníci, však k ní nic neslyšeli mluviti, než od ní k nmu, že mezi jinými slovy íkala: Co pak, pane, chceš ty všecky zatratiti? jest,
V
co pak, pane,
nech
se dje«,
tom potom
vc
jednu
chceš tam
e
a
nemám potom
své paní ekla,
u knížete.
Kd\ž
jí
aby
paní
jest-li
e
ní
s
paní
Vítej,
vle vku!«
Nu, pane, jak tvá
modliti? »
mj
pemilý,
starý
má tam
vyíditi
ekla: "Milá Kristino, kterak
to nyní
do Jiína, že
ní jela
s
její
t
aby
a ty prve pravila,
jeti,
odpovdla, Na tu bude.
n
se za
že íká:
Bvili
nepojede,
uchoval Jiína. že
«
pokuta Boží
Na jí
kteroužto
následovati
Sádovské s velkou tam na voze vypravily. Však prve táž panna, než tam jely, se pipravila, jakoby njakých hostí ekala. Potom vzela papír a ernidlo a posadila se k stolu a psala, Když a napsavši nco na list zase poslouchala, jakoby jí nkdo diktoval. pak ten list napsala, složivši zapeetila, a takový list knížeti z Fridlandu a pánu z Waldštejna pi tch paních jedouc s nima nesla. Když do Jiína pijely, tu pannu ty paní v hospod nechaly a (ke) knžn jdouc, o té pann o tom listu (ponvadž kníže v ten as doma nebyl) povdly, kteráž jí k sob s tím listem pijíti kázala; a když ped ni pišla, ten list jí na stl položiti kázala. Po vyízení toho, a to po chvíli, ta panna k tm paním ekla: >Již máme as, rate kázat zapahat! Což ihned na tu daly zapahat, a vezmouc od knžny odpuštní z msta dom vyjely. Na cest tu jim ta panna Kristina mluvila, aby hledly, jaký veliký zástup paní Zárubová
dožádavši se paní
odvážením života svého
bázní a strachem,
s
ní
se
pkn
i
e
mají
prvodích, hned
vyjely,
kterýž je ochraují, že se jim nic zlého nestane. Jak odtad
(ke)
knžn
Kníže potom když
do pokoje pišel
dcstalo a
jej
petlo
knz
(však
jeden a ten
nemž
psáno bylo), íkal: že císai a jiným králóm, knížatóm píší,
toto že
mu
Bh
na to kníže laskav,
sám
listy
sob
jestli
posýlá. usmílí
-)
a
se
jiní
list
vdt,
ohledával.
co
vnm
králové a knížata
Též ta panna pravila, že Bh jest od svého pedsevzetí ustoupí, že
Bh
pijde (ke) zvý.šcní. Též skutky své pi svatém Bartoto pravila, že lomji tohoto léta vésti zaínati bude. Otec její když jí psal, že jest nevdl, aby dcera jeho prorokyní bejti mla, protož v tyto soužené asy, ncchcc-li i
ním se zlým potkati, aby toho proroctví zanechala. Na kteréžto psaní jemu zase znamenitou na rcjzum její odpov dala. Potom do Polska táž ])anna k otci .svénni K. Julianovi do Lešna byla vzata. Po píjezdu jejím otec její umel. '>
(Zoubek)
Otce (8).
její,
—
"i
Jiiliiin
Osmlí.
Piinatovský,
byl
roku
IdlT
v Ml.ulú
liolcsk-ivi
kazatelem
Pamti Harantovy
36
V
pomorském
Pedn
ukázal.
zející se
s jejich
se
knížectví
mstem
nad
Sanderburgem
div se
na nebi
nebe odtevelo, a potom veliké vojsko od plnoci pichá-
spatilo v takovém zpsobu, že nejprve muškatýi a tuplseldnerové zbranma, potom artillerie, naposledy rejthai v dobrém ordnuku
potu táhli. To vojsko hned se k polodni obrátilo a s jiným vojskem, od polodn pitáhlo, krvavou bitvu svedlo a je porazilo, a potom hned rychle k polodni stran se dalo toto vojsko od plnoci. Zvítzilé
a velkém
kteréž
jasn svítil a mnoho blcjskáni a hímání od sebe dával. Takový div nkolik hodin bj'l, od mnoha set lidí strachem a s tesením se spatoval. To se potom vše stalo tak od vojska plnoního následoval ohnivý sloup, kterýž velice
krále švédského.
Téhož
léta
1628 v hrabství oldenburském jeden lovk,
nmý jsouc,
narození svého nemluvil
vci oznamoval, mezi kterejma církve Boží brzo skonení vezme i
brzo
to,
že
ped
soužení a vyhnání
a štstí
kterýž
svou smrtí promluvil a
vrných
války že se vobrátí
od
mnohé
oud
na druhou
stranu.
Div
v
Holštcjn. V Holštejn
pacholátko v bílých
košilkách
a
v jednom kostele v bílém dni malé ervené kíže v rukou nesouc vidti se
kesané mají kíže své nebo to mní nad nima uložené od Boha protivenství brzo se zmní a skonení své vezme. Kníže z Lobkovic umel. Téhož léta v pátek po svatém Duše [16. ervna] umel p. Zdenk Adalbrech kníže z Lobkovic, nejv-yšší kanclí království eského a císae tejný rada, v dom svém na hrad pražském druhý den po odjezdu císaském zase z mst Pražských do msta Vídn, nad kteroužto smrtí, ponvadž císaský milovník byl, císa zarmoucen byl. dalo, to oznamujíc, že soužení potlaení evangelití
v trplivosti
snášeti a z toho
tšiti a veseliti,
se
Arciknížeti Leopoldovi narodil se syn. Téhož léta v nedli Inšpruku dal oktiti arciden svaté Trojice [18. ervna] v Tyrolu v kníže Leopolt rakouský syna svého, kterýž se mu ped tím narodil. Jméno na ktu jemu dáno Ferdinand Karel. Kmotrem mu byl na míst císaském kníže florenský, kterýž z Prahy od císae jel tam, majíc míti císaskou dceru za manželku. A kmotrou byla na mí.st císaové arciknžna z panen-
mst
ského
kláštera.
Pannu Marii Téhož
léta (ve)
vejše než
Falcu v
msteku
jímání k podjednou pistupovali,
P.
Krista
Plejštanu,
musili mezi
ctíti jezuiti
kteí
mšané
z
porouí.
mušení k pi-
jinými artikuly jezuitm pi-
povdti to, že vejše pannu Marii než Pána Krista ctíti chtjí. Div v Uhích (ve) Filé kove. Téhož léta 1628 v pondlí 22. dne msíce máje v Uhích (ve) Filekov stala se veliká bouka od tvrtý hodiny po poledni, a stála ústavn hímáním a blýskáním pes celou noc na druhý den až do jedny hodiny po polodni, takže za jiné nemli, než že je soudný den ped rukama. Do sudího domu hrom udeil, jej zabil, šaty na zapálil, že na bylo tžko hledti. Na to výš nebe se otevelo a tak dlouho otevené stálo, co by jednou otenáš seikati mohl. Vidli to pední lidé
nm
«
roku 1628.
z
Bh
37
jemu andlé posouny troubením sloužili, píši, ten hlas sem slyšel, všickni moji bevelichshaberové, jako když kus vystelí a zní a jako zvonu pkný nco drobet hlasitji, což v pravd jistotn hlas, když již po zvonní zní, že
jakž
na trnu svém kterýž
já,
i
tuto
sedl
a
odtud
novinu
i
i
tak že v skutku
i
jest.
Zjevení jednomu dveti. Téhož léta pi msteku Trausnic dve jednoho sedláka z té vsi svým, jsouc okolo
kdež otec takže
její
na 3 hodiny hledajíc
ji
kdež od
ji,
Boha, a Pán
poj
ní
byl,
mezi tím to
nalézti nemohli.
ji
vsi
(s)
Až po
dve
Elic
otcem krtiny,
se ztratilo,
3 hodinách nalezli
»Milý ote! Já byla u Pána sundal vobojek a pentlík, a povsil mi jej na onen
k otci jejímu
Bh mn
kmotrem
dítti
Falcu ve
do jednoho mlejna na
tu blízko
desíti let stáí,
mlnáe toho
(ve)
dcera, jdouce
mluveno bylo:
A
když tam šli, tak ten pentlík a vobojek na tom žádný dosáhnouti nemohl. A dál to vypravovala, že jí Pán poruil, aby všem pravila, aby nepestupovali, že brzo, brzo Pán svou pomocí pijde a nás vysvobodí, a chválila sob, jaká u Pána Boha radost' a jak tam pkné zpívají. A otec jí zapovdl, aby toho žádnému nepravila; a ona zase ekla: »Milý ote, musím to initi, neb mám porueno. strom;
a ukáži'.
stromu vysoko
byl,
že ho
Bh
Bh
arodjník
300
bamberském pes ti
upáleno. Téhož
sta kouzedlnic a
1628
r.
kouzedlník
i
i
prvnjšího v biskupství
nkterejch pedních
lidí
dal biskup utratiti. Kterýž se vyznali, že obilí na polích mrazy, krupobitím kazili,
lidi
mocnli, i
svejma masti pomazáním a jedem na
též
malé myši
rybiky, za
vši
dobytek jísti
za
i
dávali,
rejži,
sta trávili,
chromili,
zne-
pták na hospodách nmecké zajíce za štokfiš, ervy roupy za
husy moili, místo též
lidské
koky maso
dobré maso lidem prodával
;
za
i
za svinské. též
Mrchu jeden ezník
ze drah
porodu dítek pes matee pi tom mely. Jedna
jedna bába pi
350 dtí mozek jim stlaila a zmoila, takže hospodyn z Bamberku, Genswirtin, ta vyznala, když k ní host pijeli a chtli brzo jísti, že jednom tikrát ertu peeni v zadku obrátila, hned že byla peena; Nejdekerová ta že každý msíc do Norbergka jezdila a vždycky z vexle (že jí žádný nevidl) tisíc tolar brala a na to veselá byla. Jedna dveka z msta Ceillu to vyznala, že všecky krávy v mst dojívala a od nich užitek brávala, a tu noc ped sv. Filipem a Jakubem že držely u Wircpurku na Kreinbergku tanec, jichž 12000 bylo, a jeden každý pisci jeden peníz dal, že vybral od nich 48 R. Essenkremcrin vyznalai když který lovk ráno šel z domu levou nohou naped, že udlala, že hned dostal zimice neb ervenky neb hlavní nemoci jiných, a to do roka že musil míti. Purkmistr Stefan Bayer vyznal, kdo ráno neumyl rukou, že musil malomocný bejti, a jiné hrozné vci páchali. Kdež se dostalo vyznati na duchovní, kteréž též s tma ábelskými nástrahama jíti umli a na sta dtí ve jméno všech ert oktili. Kteréž všickni ohnm .spáleni byli a k smrti (od ábla jsouc posilnni) vesele šli. Válka ve Vlaších. Téhož roku nic se válka neumenšovala, nýbrž ji pibylo, llmevši 16. Decembris bez ddicv ve Vlaších kníže mantuanské i
i
i
;
Pamti Harantovy
38
odkázal též knížectví jednomu knížeti franckému de Nevers.
nmu,
odníti (kteréž
A
pomáhal. a
msto
sob
sám
moc
v
král franský též
jemu zase
král francký proti
nim
svejma poddanýma podobojíma vále!
(s)
Ale však týmž Rošelským
soužil.
moi armádou pomoc
po
mu
chtjíc, kdež
uvedl)
Rosele jim oblehl a je pevelice
englický
král
Císai" tu proti
král hišpansk)'^ a kníže safojský válku zaali, to knížectví
Potom
inil.
pec
se
poddati
musili.
V Pomeranu Dencmarský.
Též
dcnemarský, jsouce prvního
král
roku 1627 od vojska císaského generála knížete Tilli
z Fridlandu a Monsor Pornem, až též, když nejvyšší Wejmeru v Slízsku (nad tím lidem, co ho tam denemarského bylo) odtud vyhnán, a v Holštejnu bez mála o všecko pišel. Zase tento
potluen a zahnán
kníže z
umel,
i
rok se zmocnil a
sílil
z
a nemálo,
císaského generála, kníže Stralsundu u téhož
Brunšvejgku,
msta
z
mu
co
Fridlandu,
z
s
pedešle pobráno bylo, pomocí krále švédského
msto
m.sta odehnal a
od
popral,
i
do.stal
a
msta
obležení
z
vy.svobodil.
V Prších Švéda. Král švédský zem neinálo mu pobral, až
též
Jií Fridrich Harant se Havla, jinak 16. dne Octobris,
a
z Polžic z
Chudenic na
tvrzi
Div nad Parduvici.
Téhož roku 1628 z
Bda, bda!* Potom
dv
byla
kteréhožto
na sebe tak tuze dorazily, že stílení
Kardinál Klesl zas do zase
[)ijel
s
pannou Evou Kateinou ernínkou
s
Lišanech. 1)
Pardubici strhlo se strašlivé povtí, hlas:
tento rok popral
svadební veselí pan Jií Fridrich Harant
Bezdružic a na Habarticích
z
i
i
ženil.
ml
Poláka prve
Kdansko msto pevelice soužil. Téhož roku v pondlí den svatého
v Prších,
vojska k
kusv
z
Vídn
zim
v
povtí
sob
slyšeti
10.
Januarii
nad
slyšán byl žalostný
jedoucí vidt, kteréž
práv
bylo.
Téhož léta 19. Januarii do Vídn, kdež slavn vítán byl,
pijel.
velikou slávou kardinál Klesl
vc, pro prve léta 1618 od krále Ferdinanda a arciknížete Maximiliana do arestu (ve) Vídni pi císaském dvoe vzat byl, skrze papeže porovnána a spokojena a vina jemu odpuštna). (jsouce ta
ábel
jak
v
Tillovském ležení hospodail.
holštejnském v
žetství
tlesn
mst
kdež
Jecelohe,
Téhož
své ležení
Tilli
léta v kni-
ml, ábel
se
zem
až
vidti dával, a víc než 20 volóm krky stoil a nkteré do
po rohy
vrazil, též
nkterým markytandróm u voz
nemohouc
spletl,
že
téhož
msta
z
voje jejich tak v
je rozundat, musili je vysekati.
místa
jejího
vyzvihl
dál
a
do
hromadu
Dále mstskou bránu
msta
o nkterej
kroej
postavil.
Téhož roku hned po knížetem
rálem
z
jaru král
Waldštcjna,
jinak
dencmarský pokoj Fridlandu,
z
císaský uinil, takže mu zase Holštcjn roku 1629 s králem denemarským.) ')
Dcerou tuším Jana Ondeje ernína
i
z
Jutland
Chudenic.
s
císaským gene-
na povolení navrácen.
(To
a
podpis se stalo
roku 1628 a 1629.
z
39
Paní Anižka Harantova umela.
Téhož léta 1628 v sobotu dne msíce listopadu) pani Anižka Harantova z Lažan, manželka dobré pamti pana Jindicha Haranta z Polžic, vyjevši pro náboženství z Cech do Fogtlandu (do) msta Hofu, tu se ze stedy ochtáb svatého Martina
(18.
ped svatým Martinem, jinak 9. dne listopadu, rozstonala na postranní bodení, a na ten den výš oznámený 18. listopadu mezi druhou a tetí hodinou po plnoci umela, zanechavše po sob jedné dcery, paní na tvrtek v noci
Anny Doroty Pichovské,
pánm
rozené Harantky
msta Hofu
v kláštee téhož
v
kru
z Polžic
ikdež
a
z. Bezdružic.
za místo
Pochována
12 tolar širokých
jest) v pátek po svatém Ondeji, to jest 1. dne msíce 63 letech vku svého. Na který den na svt se narodila, na týž den do zem jest pochována; práv jako její pan manžel, na který den se narodil, tolikéž na ten den v Klatovech pochován po
radním dáno
práv
prosince,
(v)
mst
letech 61.
Pana Jana Karla ernína veselí v Hofu. Téhož roku v pondlí po svatý Katein, to jest 27. dne listopadu, ml svadební veselí pan Jan Karel ernín z Chudenic v mst Hofu (ve) Fogtlandu, berouc sob pannu Madelénu Justinu Pichovskou, p. Václava nejstaršího Pichovského z Pichovic dceru.
Na kameni nad hrobem Anno 1628 den zwischen
und
2.
geborne und
viel
Laschan, des
paní Anižky Harantov pod erbem jejím Hofu text vytesán jest tento nmeckou eí:
mst
v témž kláštee v
3.
17.
Novembris Sonnabent vor
(r)
Hora
m
i.st
Amen. ^
Flota stíbrná zlatem
bohaté,
Ihres Alters gleich in 63. Jahr,
Spanlm
nýbrž takový dar Boží též
od Štád vzata. Léta 1629 pi ostrov uba tak eeném
stíbrem naládované stíbrné floty samejm Spanly o ni bojování, tu hned nezaháleli, pro zastání cti Boží a pro spomožení nebohým a
ízením Božím bez velikého
souženým
s
lidem, kteréhožto soužení neubývalo, nýbrž
Reformací evangelické
z
friih
Wohl Edic
I
páni Stádové dostávši v Západních Indiích
znamenité,
Martini zu
gestrengen Herrn Friedrich Harants von Polschitz
selig hinterlassene Wittib,
der Gott gnádig sein woUe. 1629.
(.^)
verschieden die
E.xilio
tugendreiche Frau Agnes Harantin, geborne Bechynin von
Wohl Edel
und Wcsdruschitz
Rok
Ihrem
v
Cech,
den po dni pibývalo.
Nebo císa vykoenivši a vyhnavši náboženství Moravy, z Rakous na vtším díle z Slezska, krom
íši. z
i
Uhích, zaal též rcformírovat v íši na mnoha mí.stech, a mandáty .svými všem knížatm a obyvatelm íše porouel všech duchovních statk, co jsou sob v moc uvedli po smlouv \'ratislav a
Pasovské''')
s
nkterých
knížaty
knížat,
též
a obyvateli
i
v
íše uinné,
zase postupovati, a pape-
ženské knží a mnichy do takových duchovenství uvozovati. v
mst
Minden, VVerden,
iv)
Osnaburskm
>)
Dictsch: Die christlichen Weihestátten
")
Smlouva se
stala
r.
1555.
in
biskupství,
und
též
bci der Sladt
Což
uinili
v Halbcrštatu
Hof
(1856)
str.
9"
Pamti Harantovy
40
Augšpurgku a jinde; Magdeburg též oblehli. Tu páni Stádové majíc od Pána Boha takový dar udlený, kterýž se ml od nepátel, (kdyby jim byl zstal), proti nim všem pravdy milovným užívati, neobmeškali té pí-
a Hallu,
i
lidu hojnost' naverbovali a
ležitosti,
ním hned zaátek jara
30.
Spanle poslanou nkolikrát
jim od
bezna msto pomoc
msto tak jsou soužili od msta odeprali, tak že se
Hercogenbosch, pední mezi jinými, kdež to
i
msto
to
jim po dlouhém obležení 17. Septembris poddalo.
Též ped tím msto Wesel. Ped msto Wesel, znamenité na Rajn
tím
Stádové
opanoval), našli, jej
jali,
bohatství v
300
tn
ve 4 hodiny ráno,
chytrostí
a co
nm
zlata
míti pokoj za
se
Španl
9. (19.)
srpna vzali též páni
íšské,
ležící,
kteréž byl
i
nejvyššího na
takže
Spanl ležícího
loži
k bránní postavilo, ty pobili a velikého
Výš oznámená stíbrná aneb 30 million. Po tch vcech
flota se
nalezli.
vším šacována za
žádal král hispánský Stády
as.
Král denemarský pokoj uinil. Téhož roku hned z jara krá II. denemarský uinil pokoj s knížetem z Fridlandu, jinak z Waldštejna, jakožto generálem císaským, válíc s ním s druhým generálem ligy hrabtem Tilli 5 let velmi nešastn. Tak jsouc týž král (s) lidem svým (z) Brunšvejku potom léta 1626 a 27. s dílem lidu v Slezsku v Morav, odtad ten lid od císaských on sám z Brunšvejku vyhnán, Holštejn Jutland mu vzat, však po zavení pokoje zase mu Holštejn Jutland vrácen. Christian
i
i
i
i
i
i
Švéda
Polákem
vítzství obdržíval. Naproti tomu polským králem Sigismundem, strejcem svým, v Prších válil, do Polska mu vskakoval a veliké vítzství nad ním s málem lidu, (jak jeden, kterýž z ležení jeho pišel a na regementy lid jeho poítal, vypravoval, 12000 sotva), obdržíval, až k tomu král polský piveden byl, že s ním pokoj uiniti téhož roku 1629 musil, ale musil mu v Prších nkterá msta postoupit. On proti tomu zase v Polsku neb na pomezí postoupil msta vzatého i) Stralsunda; msto Kdansko zavevší mu pasy, velmi soužil, až naposledy též s nima pokoj uinil, takže mu ze sta pt kop aneb tolar z handlovních vcí dávati museli, kdež že více mu švédský
král
s
válil,
Gustavus Adolf
s
i
odtad
dchod S
pichází, než
Turkem
o
z
celého království švédského.
pokoj jednáno
a
nic nezjednáno.
Téhož roku
císae ímského u císae tureckého poselství bylo, a zase císae tureckého u císae ímského a nic nezpsobili.
(ve)
Vídni ;2) a celý rok
Neb Turek chtl 600
a tak se ten pokoj rozešel, a
mordujíc a zajímajíc.
Psaní z
že to turecký poselství
zpsob nynjší
(ve)
vojny v íši
')
Psáno; Straspurgka.
-)
11.
Turek
tém
vesnic v
štrafoval
o pokoj jednajíc
strávili
Uhích, potom chtl 700,
na rozliných místech
pálíc,
Konstantinopole mezi kupci se nacházelo,
Vídni pro nic jiného nebylo, než aby mohlo
pezvdt,
a v
tom dobrého svého
íjna u veliké sláv pibylo do Vídn, a bylo tu až do
30.
šetit.
íjna 1630.
z
Betlem Gabor umel.
roku 1629.
Téhož
4l
léta
na podzim Novemb.') Gabriel
Bethlem, kníže sedmihradské, na vodnatelnost" umel. Kdež Turek jednoho
mu pod
Rakossi-) za kníže sedmihradské ustanovil a tu zemi dál se našlo, že
Rok
léno dal; ale
pece vdova po Gabrieli zstalá Bradeburská knžna
regíruje.-'')
Panna Kristina Poatovská umela, zas obživla. (27.) dne msíce Januarii v mst Lesn panna Kristina Ponia-
1629.
Téhož roku
17.
tovská z Duchníku,*) kteráž tak rozmanitý vidní léta 1627. a 1628. mívala, a
na pl tetí nedle na pravou ruku a nohu šlakem poražena byla, na týž den mezi 2. a 3. hodinou na celém orloji ped množstvím lidu tu pítomného umela práv smrtí pirozenou. A potom, když jí ústa zavázali i nohy, zase
vci vypravovala;
obživla a velké a divné
a na nohu
i
ruku zase ihned zdráva byla.
sob sama
to zavázání
To msto
leží
sundala
v Polsku nedaleko
pomezí slezského a brandeburského.
Hans Hendrych Janovský
se narodil. Téhož roku 19. 29. dne Hofu panu Krištofovi Janovskému syn, kteréhož mu Pán Bh ráil dáti s paní manželkou jeho, s paní Annou Alžbtou z Pichovic. Jméno mu dáno Hans Hendrych. Byl mu pan Václav Pichovský z Pichovic a pan Bousoud Koc z Dobrše kmotrové, a paní Anna Dorota Pichovská z Polžic a z Bezdružic kmotra.
msíce
Januarii narodil se v
1
1
mst
Hendrich Vincenc Koc
se narodil. Též toho roku 21.(31.) panu Krištofovi Kocovi z Dobrše v mst Hofu, jehož porodila p. manželka jeho, paní Anna Koová z Bubna. Jméno mu dáno Hendrich Vincenc. Držel ho pan hejtman (z) Hofu pan Hendrych, druhý Reis^i pán z Plavná, na rukou, též paní hejtmanova s dcerou svou syn
narodil se
Januarii
šlechtinou byly kmotry, a potom
jiní
páni a paní.
Šulmejstr Lorenz kurfirstu Saskému od posla Božího 17. (27.) msíce dubna majíc porueno Lorenc Pšerer,
poslán. Téhož roku
nkdy
šulmeister
Altštotu
z
pi msteku Wodrasu, nyní exul, od posla povdti ml, aby pravdy Boží zastával,
co by kurfirstu saskému
Božího,
od Boha trestán bejti, na ten den z msta Hofu k nmu Sel, když se od nho vracoval, zase tudyto dom k Norberku jdouc, u nás se v mst Hofu zastavoval 27. Aprilis (7. Maii). nechce-li
a vyídíc
to,
Vidní
dveky
ze vsi Bezí. Vidní jedny dveky dne msíce máje vidla Dorota, Anny Bláhovy dcera, ze vsi Bezí. eledín Krutiný v Oujezd jsouce s druhou dvekou Maraškou (v) Šmouze volšové na tráv, kdež k ní dv hovádck
z
Chod.
zpsobu
kozlíka
bhlo, kdež chtla,
')
— >)
*j
Doroty,
Téhož
ale
1.5.
se
16. (8.)
neb srnek, jedno naskrze ervené a druhé pihndé, pia volati na Marušku dveku, kteráž s ní byla,
ulekla
nemohla. listopadu.
—
Zemela potom dne
Reu.ss,
1629
léta
pán na Plavn.
utekly od ní ty hovádka
I
^)
6.
Jií Rákóczy.
prosince 1644.
—
'O
Však
již
;
a
léta
(Zoubek, Život
pijdouc k
té
dvece
1630 se podkovati musila J.
A.
Komenského
str. '(•.
:
Pamti Harantovy
42
o tom
pravila
jí
dom
kdež
;
ona
šly zanechajíc tráv}-,
Dra
beze všeho
strachu, ale druhá v strachu a bázni.
Druhé vidní.
dv
máje
23.
opt
šla
na trávu do lesa mezi vavincké po-
A
Maruška vejš jmenovaná odejdouc od nich drobet na stranu, žila trávu. Nažnouc jeden druhý nážitek, vysypala ji k hromadám, a šla opt na pedešlé místo a žala, a v tom pišlo k ní pacholátko (v) bílém rouše naskrze odné, nožiky bílé majíc eklo Dro, poj se mnou!« Kterémuž strachem odpovdla: 'Kdež mám s tebou jíti, a já ješt nemám trávy !« Odpovdlo: » Nestarej se, budeš míti trávy dostatek.* A pojma ji za pravou ruku, poodvedlo ji maliko, a hned se jim odevely dvée a vejdouc tam, spatila množství hrozných píšerv, hrozn kiících a hltících, a jednoho velikého uprosted nich sedícího, Hanzle piskae ^) z Kodova pískajícího, prašivcv pak vkol a pi tancujících a íkajících: »Nechme tuto neb onuno dveku, však již ustala a nemže tancovat, onano lépe tancuje." A z tancujících ohe vyskakoval, pantle, krajky špice pi živtkách vidla ohnm plápolati. Vyjdouc z toho místa, pivedlo ji na louku velikou, a vidla na ní mnoho lidí s pjatejma rukama stisknutými, jiné ukálenými sem i tam chodící. Ta pak louka plna jest brotanu, po kterejm šlapají, však nic nepošlapávají. O tch jí eklo, toky a
ní
s
Schranové dcery.
i
i
i
;
nm
i
a
že jsou to
jim
Bh
písn
jí
ti
ten
kterýž musili pestoupiti, avšak budou-li pokání initi, že
lidé,
hích ráí
zapovídalo,
porouelo. Vidla na jim
z
líce
též louce
i
viselcování
i
písn
lidem aby oznamovala,
dveky,
nestoudn
kteréž se
poet mládenekv
vidla veliký
Láni
milost' pijíti.
krev tekla. Vyjdouc z té louky pivedlo
vejdouce
nich
na
odpustiti a je
že jest veliký hích,
v okamžení poznala mládence Oujezdeckého, který
ji
a
jí
chovaly, an
k jiným dveóm, do panen,
mezi nimi
a
ped rokem umel,
jas-
njšího nad slunce. Též vidla ho.spodyni jednu Oujezdeckou za stolekem sedící, almužnu chudým rozdávajíc, a ta ješt živa byla; vidla tatíka svého v Pánu Bohu odpoívajícího. I vedlo ji zase zpátkem skrze ta všecka i
kudy jsou prve
místa,
a pivedlo
šli,
a nalezla trávy více, nežli
jí
a co vidla, povídala, ony pak z
Kodova,
ptal
se
jich,
ji
zase na to místo,
dveky mly. Svým plakaly všecky. A jda
jiné
pro by
a ony
plakaly;
odkudž
ji
pojalo,
droužkám, kde byla tady Hanzel
Necká
mu odpovdly,
co jest
pej Dorota, droužka naše, spatila. A on potupn ekl: -Vidla (Pane Bože, ra s námi bejti) erta mladého Také bych já ho rád vidl, co jest pak I
A
za osobu!
ním
pojda maliko,
smje
postavil šeredník hrozný, mající
vtší žber,
z
huby
ohe modrý
ped
že
se
ped
vypouštje. Ulekši se poal utíkati zpátkem,
šeredník
písahou stvrdil a odbyl. Tetí vidní. 27. máje v nedli dostatek slyšela hlas: ^Dro, po!«
jest,
tesa hlavou spatil, an
co plužní koleka a hlavu co nej-
zmizel, shledal. Za kteroužto píinou pana purgmistra a pány do Domažlic, že to vskutku tak
a pomyslil na Boha,
obeslán byl
se a
oi
s
) Zmínka o Švandovi dudákovi.
nosila I
vodu do marštale,
a
nanesouc
nešla hned, nebo se domnívala,
že
z
na
ni volá
nkdo
roku 1629.
Potom vyjdouce
jiný.
mené pacholátko mezi
marštale,
z
na mne
stojící a
dvírci
43
hned spatila vejš oznáíDro, nu po!«
volající:
dvr, skrze který mívaly obyej na trávu chodívat, prvnjší. A otevely se jim dvée, a pišly na ta všecka místa, na kterých prve byly, kdež spatila v propasti nkteré z pátel svých, které ješt živi byli. Spatila tam také Václava Rosochu, rychtáe nynjšího domažlického, držícího žílu v ruce, a Vokinka po hrdlo v síe a smole hoící, a provedši ji všady, ekl: »Poj, jak t všudy hledají a vidla jsem v té chvíli a praví, že si se schovala, aby lidé k tob nešli « strejika svého v též propasti z Luženic Nováka. I eklo jí: »Tento strejek tvj t též hledá a praví, že si se schovala, aby lidé k tob nešli (což že tak jest a že ji hledali, hospodájejí to vysv(d)il). Prve pak, nežli ji z tch míst zase zpátkem vyvedlo, nakrmilo ji z míry tak, jak ona povídá, dobrými kolái, patíc na ni, co jí dal, až všecko sndla. A potom ji vyprovodivše zase do sadu eklo jí: Provo t Pán Bh!« a ona podkujíc mu též, ho Pánu Bohu poruila a dom pišla. I
šli
jsou po
a pivedlo
ji
vsi skrze
na místo
opt
;
mla
pondlí svatodušní, kterémuž lidé, ponvadž a nemohouce od ní vlastn (neb v outerý svatodušní vzata jest do Tejna Horšova, tam až posavad skryta jest) sám dosáhnouti a vypsati, o oznamovat pomíjíme. Toto však mezi tím vdti budete, že lidé o tom slyšíc zdaleka šli, takže jich téhož dne tvrté
vidní
mnoho pidávají
v
mnoho
a
ujímají,
nm
v outerý
sv.
dušní na sta se zísti mohlo.
Páté že vidní v muži, co z oust v
její
Tejn mla,
moci hejtmana pana hrabte
jak mají trestáni bejti
zámku.
Nevdí
ti,
kterak,
mluví se zhusta.
Dále
slyšeli.
Trocmandorfu,!)
z
ponvadž piln I
vci vypravovala,
divné
kteréž jiné nyní sužují, až že se jim
i
ztratila (ze)
Ta potom
ostiíhána byla.
opt
že zase se
vci vypranemohouc hejtman takových vcí od ní
mezi nimi vzala, všecka v krvavém rouše, a tu jim vovala a pedpovídala.
To poznamenali dobí že v Tejn jsouc
o ní pravilo,
to se
i
to pravili,
divné
že ji dá v oleji skutkem vykonal, a takovej olej co nejhoreji rozhíti kázal, tu ona že ekla: >»Nic se toho nebojím, ty toho okusíš.« A sama že do toho velého oleje ruku vstrila,
slyšeti
déle,
smažit.
že
Což ona
hrozil,
jí
však žádné bolesti neokusila mí.sto ní jí
To
.se
tak
v tajno.sti bylo, že toho
v té
vci
vbec on
i
on
to
hlásiti
stál,
jest té bolesti
rozprávlo, nedal,
i
takovou
prázen
o tom psalo. Ale
bejti,
bolest"
musil
ponvadž
to
na tom nyní tak, až do lepšího
zpravení, pestati se musí.
Vidní jednoho sedláka jeden .sedlák
z
Klášterce, kterýž
vidní divné ml ruení vypravoval. ')
až
než on hejtman, kterýž tu
;
na své ruce okoušel, tak chtl-li
zanechati.
takové vci,
bude-li víc mluviti
nic se tím odstrašiti nedala,
i
z
nkdy
Kláštere e. náležel
Dále též toho roku panu Krištofovi Victumovi, jiným podle po-
vypravování divných vcí,
kteréž
Kteréhož hejtman
do tžkého vzení, a o na-
Trautmansdorf.
vzíti
dal
též
Pamti Harantovy
44
uení o
do Prahy
to
Co
dostavil.
se
tu dokonale
že se
spis tisknutý
tm
velké vci, jak se
mluvil
aby ho do Prahy vz, když ho tam vézti b>l. Odtad ho do Vídn
bylo porueno,
divem pi tom,
s
mli, hnouti nechtl, jakž o tom dodali,
mu
kdež
poslal,
stalo,
i
bude,
díti
kteíž
nyní
od náboženství mocí odtiskují; ti pak, kteíž to z pinucení a nedobrovoln uinili, jednou neb dvakrát od nich pijímali, budou-li pokání init, že k milosti pijdou; a jiní pak, kteí víc to inili a dobrovoln, že milosti nedjdou. I o vrchní hlav též divné vci pedpovídal, až též v oleji smažen byl, ale nic mu ublížiti nemohli, nýbrž jej zase dom pustiti musili, jak mu praveno od posla Božího bylo.
jiné trápí,
sužují a
Pedpovídání
mst
vytržení jednoho radního pána syna
u
Genfu. Tého
msta' Genfu (ve) Švejcaích, od 4. Juli jednoho pana radního synáek v pl tináctém let stáí u vytržení divné ei mluvil a znamení inil jest (v) svý komoe, (ve) kteréž líhal, ve dne v noci mnohokráte vstával, do všech úhl neb kout šel a pravil: »Toto jest východ, toto jest západ, toto jest po-
v
léta 1629. z
Toto nové
se píšeodsad:
že
jest,
i
lodne, toto jest plnoci. silnjší
t
já
jsi,
bute
Boha, vy vyhnaní, a
Bh
dostati než prve,
Bh
a všecka
ta
uinn dv
tikrát,
a vstav
vc býti.
potšeni,
v ten as,
i
Na
;
sob
když zas!«
že Fridrich to
jest
neb ti hodiny,
ímu,
mluvilo o
ji
jest,
pošli,
tob, íme, který víe jsou. Chvalte
dom
pijíti a víc statku
máte zase
Bu
samotný modlil
mluvilo,
králi
Fridriše,
v své
Tm
pi tom pacholátku bylo za den dvakrát, rovn v noci, též divy inilo. Když
též
i
i
Ponvadž nic než tak mnoho jest tch,
ohe
o Bohu,
divy inilo.
sloužili a chválili,
potšen,
komoe: »Vem rovných vcí bez potu mnoho, svítzí a že má zaátek tohoto 1629
se
že jej polámi, železo tlusté, jím se
jiné
bda
silnjší u
polodne,
kterýž
vaše modlitby vyslyšel.
tvé modlitby vyslyšel «
tam korunu roku
Bda, bda tob
polámi a tam
že
ví
zakucuje, zlámalo
aby tomu,
mu
jednou
že to
vci
Boží jsou.
Knží
Augšpurku vypovdni.
Téhož léta 5. Augusti nodo msta Augšpurgku císaský komisa pijel, jim jménem císaským náboženství pod obojí vykonávati zapovdl, kostely jim pobral, ti knží vypovdl, jedenácti s jinými mšany podobojíma v mst býti dovolil, ponvadž tam zákup svj mli. Hrom na zámky dva uhodil. Té doby uhodil hrom na zámek Ratov. Též druhý den, když knží vypovdni byli, uhodil také do biskupského zámku (v) Bambergu, kterýž od nedle až do outerka hoel, a biskup z
vého, a starého
i
kalendáe
26.
dne msíce
tumher poklad popálil. Marie Lidmila Harantka se
(8.
na
Julii
r
od
i
1
a.
Téhož roku
29. August.
Septem.) v sobotu den Narození Panny Marije podle nového kalendáe
narodila
se
v
Habarticích
na
znamení bejka Marije Lidmila Harantka,
dcera pana Jiího Fridricha Haranta etc. a paní Evy Kateiny Harantov z Chudenic. Poktna ve jméno Trojice svaté v nedli 14. po svaté Trojici
na den svaté J.idmily. Dány
jí
ty jména, kteréž
sob
pinesla.
Na den
;
z
Narození Panny
roku 1629 a 1630.
45
se narodila a na sv. Lidmilu
INIarijc
poktna
;
báb
po
též
paní Lidinile Harantov.
její
Anna Ce minka
se narodila. Thož roku 15. (25. j Septembris Hofu paní Mandelena Justina ernínova z Pichovic. Porodila panu manželu svému, panu Janovi Karlovi ernínovi dceru, kdež hned nejprv píští nedli 20. (30.) Septem, po sv. Trojici dali ji poktíti. Jméno Pan hejtman paní hejtmanova kmotrem a kmotrou byli jí dáno Anna. slehla v
mst
i
Div na nebi. Téhož roku Hofem, jakoby proti a tam dále, že vidli
sob
lidé orla s
lvem, kterýž nejprve kídlo,
Potom
obrátilo.
echách
v
pi nm,
pi tom
msta Hba
byl též div u
nmuž
bylo vojsko
hlavu, naposledy život
ocas
i
kus
mušket.
z
i
žlutým
s s
a v nic jeho
jest ustelilo,
dva lvové až do bílého dne na nebi
ti
ten div byl, slyšelo se na nebi stílení z že
Octobris byl v noci div zde nad
(15.)
A
vojskem, proti
potom
bílého lva a malé hrstky lidu
skem
5.
stílelo.
pomocí s
i
voj-
Když
stáli.
Nkteí
pravili,
divu na nebi l'ridricha ve zbroji vidli.
Knz
jeden papeže nec hlavu
knz
jeden podjednou
z Falcu,
srazil.
byvši za svou
Tento rok dobíhající
potebou v
Aldorfu, pravil
tam mezi jinou eí, že král Fridrich zemí svých nedostane jestli dostane, aby zdráv dom nedojel, nýbrž aby hlavu srazil a aby se mu zpátkem hlava obrátila. Což se tak stalo. Na cest, když dom jel, hlavu srazil, kteréhož našli zpátkem hlavu majíc obrácenou. ;
M zejícího
a r k
r
a b
msíce
i
n k a
prosince
B
r
a n d e b u
ká
r s
umela knžna
umela.
(ze) Sašu,
Tého
léta
dochá-
margrabinka brande-
^)
burská, nynjšího margrabí Christiana sestra, na Toužíme; kteráž prve Radivilla,2) kníže polské, a
mla felsu
potom kníže
Sašu,
z
^)
mla
kteráž své vdovské sídlo
na zámku Lichtembergku po koupení téhož statku od pán z Waldenod pana bratra jejího Christiana, margkrabte z Brandeburgku.
Ložu menty mé
Hofu. Ten rok
ml
jsem ložument v Hofu (za) Odtad v roce dal jsem se do domu Melichara Giffnera, radního pána, jednom pes ulici. V jsem byl (se) svou strejnou dávali sme z nho 41 t., než byl znamenitý dm.
20
R
v
u Jana Gemeinharta v Habergassen.
nm
;
Rok msíce
v letech 40,
Vidní slciny
1630.
Februarii
jedna
ta majíc
šlechtina
pt
z
z
Dit richš tej n
Ditrichštejna
v
divných vytržení, a pátelé pak
Léta
a.
ezn
se
její,
1630
zdržující
ponvadž
tak vzácného rodu jest a tu se císae dotýká, neradi by to na svtlo vynášeli.
Než jeden duchovní exulant o tom píše, kterýž jednou pítomen toho byl, že mnoho o tom velikém F. (ve) Vídni, jak hrozn jemu asn se díti bude, vypráví. Když zase k sob pišla, poala mluviti jjístojícím lidem • Hlete, hlete, já vidím toho muže potentáta, kteréhož Bh zbudil, který Ferdinanda poníží «. ')
^j
Alžbta
Julius Jindich,
Žofic,
zemela
vóvoda
z
21,
prosince 1629.
Lauenburgu.
'-')
Jan Radziwil
zemel
r.
1620.
Pamti Harantovy
46
Biskup augšpurský náhle umel. svcený biskup augšpurský íkal a zakládal,
Bh
v kostele u
jeho
jestliže
sv.
uení pravé
Anny
Léta téhož
14. Februarii
kázal a tak se velmi za-
není, tak
jako apoštolé a proroci
Po kázání kázal mšan)' ped sebe povolati a tu jim oznámil, aby ve 24 hodinách se rozmyslili (k) papežskému náboženství pistoupiti, neb on že má jiné poruení, jak by s nima zašel. Mezi tím než tch 24 hodin pišlo, pokutoval ho Pán
uili,
aby
Bh, dl a to
toho dne div nad ním uinil.
nmý,
že slepý,
hluchý byl a též
potom umel.
v mále
kouzlem od Luterian,
ped
tak nekáral a
to
Jesuiti
jiní
smysl
zbavený, že o
nkteí
vykládají a
sob nevže jest
praví,
pro híchy, že tak dlouho mlel a ty vci
sebe nebral, a
jiní
že se na
pravili,
ákého muže
roz-
hnval.
Div
v e
I
i
k
ý.
Téhož
nuarii byl veliký div v noci.
dne podle starého kalen, msíce Ja-
léta 25.
Na plnoní
stranu nejprv jasnost' veliká byla,
potom jakoby k šturmu se bželo na iíákou horu a dobývalo jí, tu se krev hrozn vylívala. Potom jakoby se vše to na polodne dávalo, fochrován do dne bylo.
Veselí pana L Kydlinech
u k a v s k é h o. Pan Jií Lukavský z Rene a na na ten den v Klatovech u Košk veselí s pannou Annou
ml
Pichovskou
Pichovic.
z
Veselí veselí se
Drážanech.
v
Téhož
vykonávalo v Drážanech. Bral
1630 21. dne Februarii
léta
sob
kníže z Holštejna^) kurfirsta
markrab Christian z Bareitu tudj^o skrze Hof (se) syny dvma, margrabinkou a dcerami na jel a zde v Hofu na zámku pes noc zstal. Kdež nám echm vyhnancm audiencí dal, k nám
saského Jana Jiího dceru, kdež
n
se pátelsky
ukazoval,
abychom
chce,
se
ruky
nám
jednom pokojn
podával a že nás v zemi své rád míti chovali, (k
Krále švédského hotovost. k jaru velikou pípravu k
Pán
Bh
té
vojn
strojil
veei Král
nás pozval), se
aby všemu vojsku
a ve všech kostelích dal se modliti,
pedsevzaté vojn (jemu jakožto generálu Unie)
i
jeho žehnal, a štstí dal k zastání a ochránní chudých soužených a
pedn
cti
Kníže umel
ohlásil.
švédský tu celou zimu
kesan,
a slávy Boži. z
Anhaltu umel.
Téhož
kníže staré Christian z Anhaltu, kterýž
léta
1630
19.
dvr ml
svj
(29.)
Februarii
na Berenburgku
hoejším Falcu, (v) Amberce v eskou válku za Potom po vítzství císaském, kdi'ž syn jeho
a prve štathaltrem byl v
;
krále Fridricha byl generálem.
Christian mladší byl i
(z)
zajetí
propuštn, u císae milosti hledal,
ji
nalezl
perdonem obdaen.
Komisai podobojí do Vídn. bezna] komisai zpsobu zstávala a íši Calen.
[9.
z
z obtížností
jim odložil na Collegialtag do I)
Bedich.
Téhož
léta 27.
Drážan do Vídn vyjeli, aby ezná.
pomoženo
Februarii vctero
religie
pi prvnjším
bylo. Nic nevyídili.
Císa
roku 1630.
z
47
Mandeiena Saloména Janovská
narodila. Téhož
se
léta
dne msíce máje narodila se panu Krištofovi Janovskému z Janovic dcera, kterouž mu Pán s paní manželkou jeho s paní Annou Alžbtou z Pichovic dáti ráil, v sobotu ped nedlí 6. po velikanoci, jenž slov 8.
(18.)
Bh
mst
Exaudi, zde v
Dáno
Hofu po nešpoe.
Poktna
v outerý po svaté Trojici.
na ktu jméno Mandeiena Saloména po
jí
hejtmanové, kteráž
pan Fridrich
pan Mikuláš Brauni
hejtman,
zdejší
Rejs,
z
kmotrách paní Rejsové
na rukou držela, a paní Saloméri z
ji
Metic,
z
i)
ían.
Byl
kmotrem, pan Vilím Lev
pan Jobs
Adam
Seryntinger
z
jí
též
ían,
na míst
;2)
jeho byl pan Jindich Pichovský, já Jan Jií Harant na pana Mikuláše Raína míst a za nho byl syn Jan Ratolt Harant, že ti dva pan Šern;
mj
pan Raín pro odjezd pilný
tu pítomni bejti nemohli. Též pan Jan Karel ernín a pan Jindich Voldich Pichovský byli jí kmotrové, též panna šlechtina Rejsovna, pana Rejsa dcera, paní Anna Pichovská z Pestavlk a z Chluman, paní Alžbta Ratiboská z Pali, paní Žoíie Ra-
tinger pro nemoc,
ínová
Hechštetu.
z
KoUegialtag
Režn.
v
nedli
Téhož
léta
13. (23.)
msíce
to se
Junii,
po sv. Trojici, císa Ferdinand druhý (se) svou ženou synem svým pijel do msta ezná na Collegialtag 3) ve 30 vozích (ve) 3 hodiny z polodne do karmelitánského kláštera, kdež tam ti hodiny byl; též na ten den kurfirst tryrský tam pijel. Sjeli se tam všichni podv ten rok v
trefilo
3.
i
jednoii
Leopolt,
arcikníže
kurfirstové,
jiní
knížata
a biskupi;
z
podobojí
Tu chtl císa, aby mu syna jeho, též Ferdinanda, již krále eského, však z vle jeho a ne stavv, ponvadž království eské za ddiné sob položil, korunovaného za krále ímského volili; duchovní statky, co po Pasovské smlouv
sob má
evangelití
rozumti
íše
brandeburský
saský a
kurfirstové
se
pivlastnili, ;
též jak
aby
by
vpadl. Strávili celé léto
mezi sebou podjednou
svými
;
se i
poslali
jednom
poselství své.
religionfrydu
odporovati nepíteli, kdyby který do
podzimek tam, a
nic nevyídili,
krom co
oni
podobojí jednom protestirovali, takže císa zase
ezná vyjel 3. (13.) dne msíce Novembris vod do Pasová. Kdež k císai též pi tom
z
tomu
postoupili, a jak daleko
mlo
Svatých po
v
stedu po Všech
sjezdu pijelo krále
íránského poselství, a tu pokoj strany války ve Vlaších urovnali, aby man-
tuanské knížctství knížeti franckému de Nevers, jak
kázáno bylo,
za.se
postoupili (kdež
a on aby léno na
n
od císae
již
pijal,
císaský
lid
mu od jeho ujce odmsto Mantuji vzal),
byl
kdež potom nechtli k tomu pokoji
pistoupit velmi dlouho. Též benácký poselství tam bylo, též englický krále
málo
Fridricha, ale
Též íšskou
pdu
slabým
titulem.
•)
vtrhuje.
vydal tisknutý spis svj,
Císa mu psaní
uinil,
pro
a z jaké
on císai zase
píiny na
odpov
5.
dal
Braum z Mictir, a na Lipn, vylinanec. — ^J Jošt Ailani Širntyngar Chodove Plané, jeden z kí^nmissav za povstání stavovského. — Poal ervence 1630.
Mikuláš
ze Širntyngu na
c dne
vyídili.
král švédský
•')
«
Pamti Harantovy
48
Kníže tom sjezdu
z
Fridlandu (z)generálství propuštn.
ezn
v
Komu
propustili z povinnosti
generálské kníže
král správu poruil. Téhož
Pi
z Fridlandu.
léta z pevnosti
Mommele
Sved šastn jest pijel a stavóm království švédského všecko v království svém odevzdal, neb že nemyslí za dv lét zase do Sved pijet, ale vojnu pece vésti, až své ujce (^krále Fridricha), též Mechelburská knížata a biskupa z Hallu a jiné soužené a vyhnané do jejich zemí dosadí. Král švédský, než vyjel, panket strojil. Též král ped svým odjezdem panket držel a (se) svou milou královnou, kteráž jest kurirsta brandeburského nynjšího sestra, se rozžehnával. Pi kterémžto panketu král tatarský, který by pej ml uinn bejti kesanem, byl, též
z
Prus se psalo
od prvního
Junii:
»Náš
král
z
kníže Vilím z Churlandu, kníže Jan Adolf z Mechlburgku, Christian Vilím
margrab brandeburský, administrátor margkrab Zigmund brandeburský, Filip
v Hallu,
mladý
král
Ludvík, falckrab
denemarský,
pi Rajnu,
Fridricha pan bratr, poselství z Frankreichu, Engelandu, z Hollandu,
auš, Hamburku, Lubeku,
nátek, turecký
též perský,
tisíc
Be-
pomoských mst, z Brunšvejku, z Brem, knížete z Pommern hofmistr. Gustavus Adolf švédský jménem krále
poselství
z Kdanska a Dnes datum Jeho Milos král franckého, englického, pán Stadv, Benáan (se) svou armádou a svj lid válený, kdež mnoho hrabat a rytí jest mustroval, kdež
tyiceti
krále z.
vyjel
se
ho
našlo.
Modlitba krále švédského.
Krále švédského modlitba pod
šírým nebem, kterou íkal, když svou armádou pistavil k zemi
Ach, Bože,
:
boulivým moem panuješ, jak mám tob vydkovati, že jsi mne v tuto nebezpenou cestu tak milostiv ochraovati ráil. Ach, já dkuji, ach, já dkuji ze vší moci srdce svého a pokorn prosím, jak sám vidti ráíš, že toto mé tažení a mé pedsevzetí ne k mému, ale jednostejn všechnm, tob ke cti a tvý chudý soužený církvi k pokterýž nad nebem,
zemí
i
tšení a spomožení, patení a mínní jest, a že mne též ráíš, než ta hood tebe uložena), pijde, v kterouž svému lidu a vyvoleným
dinka, (kteráž
pedn milos a požehnání, též obzvláštn dobré popropjiti a požehnati, abych mou zadu zanechanou armádu, kterouž jsem z rozliných národ a lidí shromáždil, s veselými oima svýma brzy pi sob vidti mohl a tu svatou práci pece konal. Amen. A když Jeho Mti. Královské rady, poselství a jiní z šif vyšli, a J. M. Královské skroušeného srdce pohnutí, slova a modlitbu slyšeli, nemohli se od pláe zdržeti. A když to J. M. Královská rozvážil, ekl jim: "Neplate, ale ráe se modlete z gruntu srdce vašeho skroušen a horliv. Víc-li se modlíte, více vítzství, a pilné modlení jest, polovicí vítzství. « Na to ze dvouch šif lidu na zem vyjíti dal a s jinými dvma sty šify lidu na jiných pomoc
seslati chceš,
vtí
vítr
a
místech spravovati a íditi poruil.
Ostrov Rugen Riigen
pistavili,
a
(si
vzat.
císaskými
Nejvyšší Tefel, trefunk
uinili
Tripol, a
pt
Sapp k ostrovu set
jich porazili
z
roku 1630.
49
a toho ostrovu se zmocnili a 9 kusy stelby vzali. z
kus
velkých
povtí
císaských do
msta
šance u
na malé šance
s
8.
Junii Stralsunští
prachem
trefili,
že
vohe
pes 50
kdež takový strach uinili, že jsou ty malé hned od švédského lajtennanta s dvma sty 600 dragony a velké kusy na šance Brandshager obrátil vyletlo
;
opustili, kteréž
mušketýry vzaté a a spravil.
vz
dávali,
-
sám osobn
9. Junii
král s nejvyšším Streiffem, Eichholzem,
Loskoverem, který každý regement
Verše na praporcích.
vedl,
Aurippem,
na zem vystoupil.
má
Král
na ervených praporcích
>)
takové rýmy: • Stálý chci až do konce býti, a s Kristem Pánem Žádný protivné uení nemá do mysle mé pijíti. snirti bude vítziti.* Kristus v mém živote
kšaft uiniti.
i
Brandshager šance
vzal. Hned
král
Brandshager šance požádal za vzdání, a když od a
trucovní
odpovdi
dostal,
hned
je
pepadl
po svém píjezdu (ke) císaských
šastn
a
je
posmšn
dostal,
kdež
císaských do 400 na placu zstalo, a dostatek ode všeho v tch šancích nalezeno.
K mstu Šttinu pitáhl. 10. dne msíce Julii [20. ervence], M. Královská pitáhl 20 šify plnýma lidu na pl tvrti míle od msta Šttinu a sebe samého z šedivého sukna v) šatech tu presentíroval, a dal vyjíti hned 4 regimentóm starejm soldátóm ven, a poslal pro kníže pomerské. Jak pijelo, hned král proti nmu šel, pátelsky jej pivítal a jeho žádal, co jest mu skrze své rady pednésti dal, k tomu aby svou vli dal, J.
I
Nato kníže lehký s ním mluvil; pomocí Boží ochránil a s velkým nákladem obdržel, zemi Rugen, Usedon že jest dobyl, že nežádá nic odtud schovati, ale troufá sob ve tech nedlích s pomocí Boží ostatní zem od císaských vymoci a jemu ji navrátiti. Nato kníže se zeptalo, ví-li
že
nemá
chvíle
ale král tuze
dlouho se v
odpovdl
poli zdržovat.
Štrolsund že jest
:
s
a jim domnívá-li odpor vystát.? Na to král ekl, s pomocí Pána Boha že chce odporovat, že má lidu, který sebou pivedl 30.000, a 70.000 že je bude následovat, ješt svj lid v Prších, Rugen, Usedonu že k tomu nevezme. Nato mu kníže dovolil do msta táhnouti a je osaditi,
moc svých nepátel
a tu se rozešli.
Stargard Starkard, 26
vzat.
kus pi
15.
tom,
dne msíce s
Julii
jinou municí
[25.]
vzal
pi tom
msto
král švédský
též.
Císaští (ve) velkém strachu byli, mnohé místa o[)ustili, též utíkali, muškety zahazovali, nkteí v Berlín po 6 groších je prodávali. Mezi tím pece šermicle se daly, že po mnoha stech císaských na placu zstávalo.
z
Administrátor Magdeburg dostal. Téhož léta od 2. [(sánt) ped 8 dny, to jest ped svatým Jakubem,
Ma[g]deburku ')
F.
Augusti že ad-
Kornetech.
Menílk:
Pamíli Harantovy.
4
Pamti Harantovy
50
markrab brandeburský, neznámým zpsobem msta Magdeburku dostal a do anhaltského dvoru se
ministrator Christian Vilím,
sem
do
se
ložírcval, a tu
V
nedli
Tu
pišla.
jsou též pojati a se
sv. Jakuba 25. Julii ta vc k vyízení švédským legatem do hlavního kostela jeli, po
práv na
(s)
Bohu dkování
zem
do
shromáždní
mezi tím s pán)' našema podtají jednal.
té zstal,
Trojici
sv.
administrátor
kázání Pánu strátor
do nedle
po
9.
se stalo, že
V
své se navrátil.
tej
Te Deum laudamus
tém
stalo, že
Bh
ráil to
modlitb
kurfirst
se zpívalo a
dáti,
že zase admini-
saský a král švédský
na varhany hrálo. Takové
jeden druhého mohl zatlaiti, a nemfiže se
vypsati, jaká radost a veselost byla.
Ouerfurt, INIannsfeld.
Mali, S.
Augusti v noci mezi
a
10.
11.
Po vykonání toho
hodinou
s
kompanmi
administrátor
rcjthar k Hallu
mstské do msta puštn, a
císaští na zámek JMauricburg Nedlouho tu zstal, do ]\Iagdeburku se zase dal. Ncjvyš.ší lejtenant biskupv Bokh, co tak lidu tu naverboval, vzal císaským Querfurt, IMasfeld potom Halí. Zase ale, když císaští silou pitáhli," ze všeho jej zase vyhnali, že se musil do kurfirstové zem reterýrovat.
pijel a od chasy utekli a
odtad se
bránili.
i
Zdebor Pichovský umel. Téhož
léta
umel pan Zdebor Pi-
chovský v Praze,!) kdež se hojiti dal; neb byl od Pána Boha tžkou nemocí navštíven. Bouly mu njaký po stehn skákaly; když je dal protít,
maso mu
padalo.
Když mu
to zahojili, jak se rozhnval,
taková boule vyskoila, takže velkým trápením velký protivník pravdy Boží, však bez
Pan Jan Hroznatá
z
jinde
Byl
umní.
Vrtby umel. Téhož
z
mu
sešel.
zase
tohoto svta
podle starého, podle nového kalendáe
7.
Septembris,
roku
umel
28.
Augusti
na Jindicho-
lovk od pravém (evangelickém) do smrti dotrval, a pece jej do smrti v Cechách trpli, že pan hrab,-] bratr jeho, mu to objednal avšak dva synové jeho,-^) pan Václav prostední a pan Sazyma nejmladší, pestoupiti musili. Nejstarší pan Jan, '^) ten pi panu otci zstával; po jeho smrti též musil pestoupit. Pan Václav ten se dal po pestoupení na vojnu mezi císaský. Na též vojn od velkých trunk umel. Paní manželka jeho a paní mát jich"'^) musila ihned brzy po pohbu pana manžela svého, zanechajíc dítek svých v Cechách, obzvlášt své dcer\-, panny sleiny, (ježto dcerám náležitá vc jest pi mateech bejti\ z Cech pro náboženství za paní dcerou svou, paní Magdalenou z ían, do Kulmpachu do Frankelandu jeti, kteréž potom tam ob na morní bolesti umely. vicích
pan Jan Hroznatá
pece
dnu, kterýž
z
Vrtby, velmi ztrápený a schromlý
v náboženství
;
Kurfirst do Selbu k Septembris, když císa v
markrabti
ezn
byl
Isi
pijel. Téhož roku
svejma,
sjeli
8.
se také v Selbu
(18.)
m-
—
-) Sezima z Vrtby, 1) Ctibor r. 1624. povýšen Pichovský rytí z Pichovic. do stavu hrabcího, a stal se presidentem komory královské. — ^) Sedláek, IX. 258 JTcnuje dva synv: Jana Adama a Sezimu Jana. Tento držel potom Jindichovicc. .Adam. — ^i Judita Ludmila rozená z Kolovrat. ') Jan
—
)
roku
z
51
16.10.
zámek mari^^krabte Christiana magdeburgského, 3 míle od Hofu,
stekii na
kuiTust saský Jan Jií
svou manželkou, 4 syny a dcerami, a bratr jeho Jan
(s)
kníže saský z Altcnburgku, a jiní knížata z Weimaru, a páni.
Jií,
zv
ve tvrtek
potom rozmlouvání své mli
stílcH,
a hodovali;
Nejprv
13.
(23.)
zase se rozjeli.
Dveka nmá jisté se
mluvila. Téhož léta z Magdeburgku noviny. Zaže pi Weringerodu v jedné- vsi jménem Waser-
psalo a mluvilo,
leben jedna nmá dveka Ped mnohými knžími a
muž
bílý
ruil,
a
ukázal a že
bitva
nitá
v 16 letech mluvila za ti dni, jinými
knžím evangelium
5 nedlech
v
stane,
následovati má.
sv.
za ti hodiny.
jiní
že
jest
se
jí
jeden
k potšení kázati oznámiti po-
mezi Wolfenbiittlem a Brunšvejkem se zname-
promna
velká
kterýž
z
to vyprávla,
lidmi
tch
se toho v
(Nestalo
v
duchovním a .svtském stavu
5 nedlech
ani
dosavad na tom
míst.
Židm 3.
(13.j
porueno do vati,
porueno do
Praze
v
Octobris
ko.stela
Císaovna korunována. v
léta
a to aby zaali na svrchu oznámený den.
císa Ferdinand
dal
kostela chodit. Téhož
nedli po svaté Trojici židóm v Praze pod pokutou papeženského na kázání choditi a víe tej se vyuo-
19.
Téhož svou
korunovati
II.
léta 27.
Octobris
(7.
Novembr.)
manželku za královnu ímskou
mst ezn. Zlý duch
Octobris
Med
v
potvrzuje
i
o
to o
se
lánu viditeln jezdil. Téhož léta 16. tom zlém duchu, kterýž v Mediolánu dal se
jezditi, velice v hospod špendírovati, nýbrž když do kostela obeslán, ponvadž ho nijak jíti, jak se koli snažili, nemohli, kázal sob tam knížecí teatrum a majestát pipraviti a že Což uinil a té noci ped tím dal na pedních místech, se tam dá najíti. kde se lidé na dívati mli, kudy jeti ml, njakého prášku, od kteréhož potom množství tisíc lid pomelo. V tém kostele mezi duchovními dal se najít, kterýž se jmenuje Mamon, to jest kníže bohatství, kdež mezi nimi a sám od sebe diškurs a konal o velebné Trojici, na kterouž, než s nebe svržen byl, se díval. A když potom k nmu po odchodu a odjezdu od nich z kostela posýlali, aby od nich odjel, tak jim vzkázal, že jest jednoho
viditeln vidti, na voze byl od duchovních
e
ambassatora v jedno místo z
msta poet
že na jiných místech
do jeho paláce jej
k
v
též
tom
hojiti
pišlo,
soft
i)roti
na morní bolest
Mediolan
chce poet
mst,
když
bez pokažení silných dveí,
nmu
když ten pijde, že musí
vyslal,
msto
že
initi,
zhojil
a
odtad
který
daroval.
nkterýma Trivultinovi
se ložíroval a
ujel,
pant odemkl. Témuž
mornímu ;
z
pipadlo, tu potom
Jednomu hrabti
držeti.
ped morem
zámk
nakažení
dali,
na ddin
hrabti, když
Lid, kterýž se
nechtli se dáti
hojiti,
ty
mu
bil
a
zabíjel.
r,rirfenhag švédský
též
a
nezahálel,
(inrtz
od
|)ece
P.inierauii
v
krále
švédského bral
msta
i
v
vzaty. Král Mechlburgku,
Pamti Harantovy
52
a nad císaskými vítzstva' nkolikrát obdržel, Kolberg siln oblehl, až
potom
Decembris na den narození Pána Krista u veer ped Grifenhag 1) pitáhl (s) 52 kompaniemi rejthar a 7000 pchoty a mnoha šify na vod. Nejprve s málem lidu se ukázal a na msto dal stíleti, což se poeli brániti a nenadali se takový síly. Tu na ráno léta
tohoto
v sobotu 25.
dobíhajícího
v 5 hodin král velmi siln k
mstu
se dal
80 kusy stelby, kteréž v noci
s
20 ran poád na msto šlo; udlal jim velmi spšn presu ve zdech, že by dva vozy mohly tudy do msta vjet Tu k šturmu puštno, msto vzato, císaských tak mnoho zbito, že do lenku v krvi bedli. Nejvyšší jejich Don Ferdinand apo '^) když spraveny byly,
že z nich
pojednou 10
15
i
i
a
vidl, že se neobrání, chtl utíkati se
ohe
Kupec lidu,
nemohl
utec.
jeden, kterýž
kže
dával, že
kterýchž v
mst
pes
most.
Tu
byli švédští šifové, z
kterýchž
Vehnali ho zas do msta. v
mst pti
bylo, a z
kupoval tehdáž,
set,
kterýchž
z
pravil, že ze
Górcu^) tam
20000 poslali,
200 odtad s hrdlem neušlo. Císaští chtli msto zapálit, aby co od potrav a municí nepíteli se nedostalo, ale neshoel než jeden dm, zase uhašeno bylo. Mšané sami pomáhali císaských bíti. Na druhý den, totiž na svatého Jana Evangelisty, táhl král ped Gártz, a ve tech hodinách zmocnil se veHkého šance, z kteréhož se císaští zpátkem reterýrovali, a když na z Grifenhagu strach, že jest vzat, pišel, dali se všickni na utíkání. Též zapálili msto, ale Švédští uhasili vezmouc msto zase, co mohlo se uhasiti, a honili císaské a dostali jejich všecky pagaže a kusy. Kdyby gubernator v pevnosti Kústrinu císaským nedal tudy svobodného pasu a Švédským za as, nebyli by všickni císaští zhynouti musili. A pes to, co se do Landsperku neretýrovalo, všecko pobili. Císaští prve, než Gartz opustili, (s) ženským pohlavím nenáležit zacházeli, je zprznili a potom je za kurvy vybubnujíc vyvolali. Knzovu ženu na stl položili, že jich
n
tyi
neádný
drželi a pátý
ji
skutek
ní inil,
s
Ach, Bože, pohledniž
to se dívati a zpívati:
s
a
knz
nebe!
musil
tu bejti,
na
atd.
Nž
se krví potil. Léta 1631 6. (16.) Februarii v mst Pirn nad Labem jeden chudý lovk z Mlníka, emesla ševcovského, pozval k sob k vobdu jednoho známého, též exulanta jako on, k vobdu A když k jídlu usedli, nemajíce nic více na stole jednom polévku a kaši z vody, a když sou jedli, hospodá krájejíc chléb, nž se krví potil, a krvavou skývu chleba ukrojil. On domnívaje se, že jest se uezal, neb že mu krev z nosu tee, odložil na stranu ten chléb, krájel po druhý; byl v Míšni
i
pece
tak krvavý chléb
krvavý byl.
I
žádnému
ulekl,
nž
utel
;
utevši
jej
svýma
spatili, tolikéž
msta
toho, spatil, ten ubrus ')
Sttínž.
ten
po tvrtý, až i po šestý, on ješt rukáv ukrvavený zstal, ehož se
košile,
nž
dal
své
žen
krví
upocený,
o ubrus až po tyikrát, ukrvavený .ubrus zstal. Což lidé
•')
Gartz.
knz Samuel
—
Griflfenhagí n.
—
tetí,
o rukáv u
neekl
nic
po
krájel
;
—
'^)
i
IMartinius, *) kazatel
chléb krvavý k
sob
eský
i
kteráž
oima
superintent
pijal.
Ferdinand Capua, zemel brzv potom na svou ránu ve Samuel Martinius z Dražova.
-)
roku 1630
z
53
a 1631.
Sjezd v Lipsku. Téhož léta kurfirst saský Jan Jií rozepsal sjezd stavm evangelickým k 6. dni Februarii, všem kurfirstm a knížatóm aby se do msta Lipska dali najíti, tu aby ped sebe vzali, jak by jednou z tch neestí íši zpomoženo bejti mohlo. Tu se ten tejden ped Septuv túž nedli sjeli v Lipsku tém agesima, totiž ped nedlí Devítníkem, i
i
mst vyslaní, též pánv Stádíiv; kdež
všickni evangelití kurfirstové, knížata, hrabata, páni a z
od krále franského, denemarského, švédského,
poselství
na tom sjezdu
Tak
rozjeli.
proti císai,
který
kteí jsou pi tom
ti
ped
ten tejden
velikanocí v pašijové dni se
ped
že kurfirst saský dokonale nic nechtl
k tomu
nich nechtl
z
práv
až
byli,
praví,
sebe
akoli císa psal knížatóm,
byli,
a
stoupiti
klášterní
vzíti
jestliby
duchovní statky na-
a
aby ho k tomu pivedl. Až potom, když mu novina pinesena byla, že lid Tillovský do panství jeho Gommern vpadl, tu se rozhnval a žádal kurfirsta brandeburského a jiných knížat, aby se ješt
má
že
vrátiti,
jednou do rady
dosti,
Tu kdy
sešli.
se
sešli,
chce spravedliv se o íši
vázal, že
A
nijak neustoupiti.
kurfirstové a jiní
zjevn
moci
s to
bubny
dal na
a
bíti
tak
pi
jiní
;
písahou
i
za-
upímn držeti, od nich defensi. A jak se dom
nich
obzvláštn
verbovati,
dali
najímati
lid
a
sebou jistou
tu naídili mezi
na^^rátili,
nimi na tom zstal
s
ujíti
saský
kurfirst
bez bubnování a troubeni
lid
najímali.
Msto Frankfurt nad Odrou od krále švédského vzato. Téhož léta v kvtnou nedli [13. dubna] pitáhl král švédský (.s) 18000 lidu k metu Frankfurtu nad ekou Odrou, kdež se císaských 7000 s jejich nejvyššíma, s vozy shromáždili a se zašancovali. Což se trefilo práv 3. (13.) Aprilis. Kdež jich nejprve za vzdání msta žádal a je že by chtl odtud se vším jich propustiti, oni se na odpor postavili, neku msta nestoupili, nýbrž
posmšn mu
posmchu
pes
hus
odpovídali, zdi vyvsili.
slyšení slova Božího
jednomu
dal a
summu penz
lejtenantu
dostali,
Spera
též
že
dáti vzíti
a co
a
s
by sám
honním
za jeho
do msta
kterýž nejprv
až po vy-
na
msto
mužnost
jistou
tu se
vlezl
a
jiní
zbito.
za ním
Kdež chtli pes most utíkat, bylo ouzko jim, takže kus a se ztopili. Všech voz naládovaných i
mnoho
král
Na dva
nimi za jedno
kusy dl, též ku
jest
sebe nebral,
.skákali
nejvyšších
ml.
ped
piením
zmužilému
a kapitánstvím,
mostu do vody
kam
povolávali,
Ale král nic
kázaného a svatých modliteb vykonání
a císaské mordovali. s
na
za tisíce
tu
vlasy v
pobito ujíti
mst
a
lidu
s jej
jinými s
kon
král dal
soldátm na
a
nejvyššího
strhnouti a
císaského
A ponvadž m.šané nkteí byli,
oficíry,
zbito,
do arestu
co se ztopilo
císaským dobe pomáhali
též
msta
prajs za uloženou
chvíli.
P. 3.
Janovi Karlovi syn se narodil. Téhož
(13.) Aprilis slehla
manželka pana Jana Karla ernína. Pán hned v pondlí hned píští 4. (14.) Aprilis dali Václav Ondej. chovic,
léta v
nedli kvtnou
zde v Hofu paní Mandalena Justina ernínova z Pi-
Bh jim dal syna, |)oktiti.
kteréhož
Jméno mu dáno
:
Pamti Harantovy
54
Paní Lidmila Harantovajak v
k
nemoc upadla. stolu veee Pán
jakž
i
Téhož
prve v pobožnosti
tak
dom
den
ztrávila a
pijdouc
pedn duši opatila,
potom
nedli Judica, to jest pátou v post, šla paní Lidmila Harantova z Pichovic. Ten celý den^ léta v
slyšení slova Božího
svaté
žádnou vcí dále
odložiti (k stolu
ped
od kazatele eského,
modlitbách a zpívání ten celý
též slyšení slova Božího,
veee Pán
nechtla,
jíti)
nedlí k nauení a potom v nedli k posluhování šla. V pondlí potom hned píští k vícerou na zimu se rozstonala. Kdež dryaku dobrého pijala a vínem zapila, a pomodlivši nýbrž
s
chvátáním jak
sobotu
v
touž
odpoinutí se položila, kdež se velmi rozhoila i drobet po plnoci se poala. V tom jí bodení pod pravý prs pišlo, kdež velmi sob stžovala, takže jsem sloupek roužnouti dáti musil, a jí, což tak ped rukama bylo, se proti tomu dávalo, kdež potom usnula. Procítši zase ji tak se na
potiti
velmi bodlo, že pravila, bude-li tak dlouho, že není možná, že musí umíti.
V
tom den byl proti tomu
vinným octem, jak jiní Potom žádala, abych ji dal pipraviti v apatyce v konfektu purgací na 4 neb 5 stolic, což jsem tak uinil. Kteráž mla 4 do 5 stolic, až na jedny poela nám omdlévat, neb byla velmi mdlá, ihned jak se rozstonala. V tom potom p. doktor Jan Beyttler z Amberka, též vyhnanec, dom z Falcu pijel, kdež podle žádosti její hned sem pro poslal a tolar široký daroval, aby jí pilen byl, že rád
sob
tu,
pikládal se
kladli, tu se
jí
na to šefrán
s
to drobet spokojilo.
jí
i
mu
Kdež dal ji v apatyce pipraviti mast, že se na flastr pod pravý prs kladla 3krát za den, ráno, o poledni a u veer, kdež sem jí to sám vše pikládal, a dal jí též masti pipraviti, hbet mazat, prsy mazat, neb pravila, že cítí, jakoby njaké klubíko neho pod pravým prsem mla. Též jí zapovdl víno píti, místo toho dal jí trak ochlazující vaiti s jemenem a bylinami rozlinými. Tu se ji zbudil potom kašel, že flusy pevelice za mnoha dní vyvrhovala. Tu jí též pro prým dal strojený vody k vymývání ústv, kdež velmi zaasté sob to sama dlala a pilná se byla. Též já, Sibyla ústa neb jazyk ernou višní jsme jí strouhali, ba runiní prach s vodou rozdlaný dávali. Též laštovií hnízdo se jí pro vnitní prýrn kladlo, kteréž se jí teplé dvakrát piložilo potom že ji tlaí, kázala je odundat. Akoli ústa velmi piln sob vymývala a pro z
zaplatiti dále chci.
bylin pikládala a teplá
i
;
tu horkost softy granátový, citrónový, julepý,
dávalo, však ústa velmi bílá
jí
byla, takže
jí
pro posilnní perlovou vodu
je lazebník
trankem strojeným
v apatyce podle naízení pana doktora vystikovati musil, kdež
pkné
byly.
Tu
již
v pátek
Veliký u veer doktor
tu
sedíc
potom jí
zase
je vysti-
koval, ona se po ele potila studeným potem. Tu kd\ jsou odešli, sedli sme s ní nkterou hodinu na noc. Jak prve, tak tu Pánu Bohu kleknouc pi lžku jejím ráno, na veer, jindy sem se s ní pomodlil, a duši svou v ruce Boží porouela Prve též jsem jí etl z knížky velmi pkné každoi
i
sedmero pemyšlování lovka nemocného, A po petení k ní sem pišel a ekl jí nestejskej sob v tomto tvém kíži a v nemoci od
denní cviení se v pobožnosti, též ten
»Mý
den
pašijí a
nejmilejší
na
srdce,
ni výklad.
z
Pána Boha na tebe vzložené!
roku 1631.
Slyšela-li's,
55
co Kristus Pán pro nás, aby nás
odpovdla: -Slyšela, nic sob nesteiskáni,« jakož velmi se v tý nemoci mlendliv a trpliv mla. Potom sem s ní zpíval píse: ^Svdomí svém rozvlažení*. Že bylo tu pi ní tma, nemohl sem dobe vidt, zvláš bez brýlí; tu sama z pamti mn, co sem nemohl vykoupiti ráil, trpi
?«
Na
to
Potom když již bylo po deváté k desáté hodin, ekla nám: »Jdte spát, já bych též ráda pospala. Tu sem jí ekl ^Pomodlíme se spolu Pánu Bohu.« Na to ekla: Dobe.* A já tu pi ní klekl a s ní se modlil, kteráž spjavši ruce Pánu Bohu se modlila po a duši svou jemu v ruce poruila. Od ní, dadouc jí dobrou noc, jsem šel, a panna vidt, povídala.
<
:
>:•
mn
Alžbta Pikhartka^) pi
po témž modlení jdou dti a procítím vyplívali;
ped tu
na
ní stála a
svdnici pijdouc do svdnice
s
dtma
fuchrovala.
Pánu Bohu za
Alžbt softu drobet podati, jeho ústa sob vymejti.?« Na to ekla,
zas.
Tu
též
svdnici též drobet položím
ji
slyším kašlati a flusy velmi
modlím, a ona káže
ni
kanceláe v
Já z
kleknouc Pánu Bohu se modlíme,
spát, a já se v též
jedenáctou hodinou
se
ni
sob
též
pann
po lžíci napila, a já eknu: >Chceš-li že neteba, co se má víc trápit. Po tom softu jednou odkašlíc a jednou vyplivnouc štikla, a hned duši svou po jedenácté hodin ped plnocí Pánu Bohu, kterémuž ji porouela, odevzdala. A tak pokojn a tiše v trplivosti z toho svta do slávy nebeské v zásluze Krista Ježíše v pravé víe vykroila.
11.
se
V Pánu život svj dokonala Veliký pátek v noci po hodin ped plnocí. Poheb její. Potom v pátek po provodní nedli 22. Aprilis jest
poestn
v
mst
Ilofu v kláštee v
kru
podle
paní
Anežky Harantov
Lažan na pravé ruce jí pochována -j (s) žalostí. Provázeno též dobré pamti mrtvé tlo mé nejmilejší manželky ode mne Jana Jiího Haranta, z
Fridricha, Jana Ratolta, Adama Rudolfa a Vilíma Krištofa, syn mých, od pana Václava Pichovského a tí synv jeho, od pana Mikuláše Brauma a jiných echv Nmcv. Panu Evu Kateinu Harantovou, man-
Jiího
i
mého Jiího Fridricha, vedl pan Mikuláš Ratiboský s panein Krištofem Koccm Mandelcnu Sibylu, dceru mou, vedl pan Jan Karel ernín s panem Janem Tucharcm, a Alžbtu ^larjanu vedl pan Jindich Pichovský s panem Voldichem Pichovským. Z fraucimor provázely paní paní Salomena želku syna
;
ían,
Lažan s pannou Anižkou, dcerou svou, pannou Kateinou Janovskou, pani Y\nna Pichovská z Pestavlk a z Chluman s pannama dcerama svými, i)aní Anna Dorota Pichovská z Polžic a z Bezdružic s pannou dcerou svou paní Alžbta Ratiboská z Palic s ])annama dcerama svýma a synem a jednou [)annou z Enten i)aní Anna Kdcová z l>ubna s pannou dcerou svou, paní Marjana Tucharová s pannou dcerou svou, též jiné ešky, též z
paní Justina Oudražská
paní Alena Pichovská z
Sobtic
z
s
;
;
i
')
asu
Píbuzná tuším Viléina Obytc a potom r.
ujal se
Pikliarla l
Bcka —
Žitína.
ze Zeleného IMoIi, který skoro téhož '')
Dietsch.
1.
c.
99.
!
Pamti Harantovy
56
Nmkyn. Nad
i
hofský
Jana
kázání inil pan doktor
ní
superintent
Šlejpner,
Vzal
e
(ze) zjevení sv.
Vidl sem pod oltáem duše zmordovaných pro kouc: Až dokudž, Pane svatý a pravý, naší nad tmi, kteí pebývají na zemi Tehdy
z kapitoly 6. v. 9.:
slovo Boží.
Krištof
celého markrabství.
a generalsuperintent »
volaly hlasem velikým
I
nesoudíš a nemstíš krve
dáno jednomu každému z nich roucho bílé a eeno jest jim, aby odpoívali ješt za malý as, až by se naplnil poet spoluslužebník jejich a bratí jejich, kterýž zmordováni býti mají jako oni. « To rozdlil na i
kam po
ti artikule,
hnancv, neb
že
i
smrti duše
muedlníkv
a soužení
od bezbožných
oni muedlnictví
trpících,
snášejí,
do vné radosti. Druhé, co jim na vdíno: aby pokaly; tetí, jak je pomstí. že ne jinam než
jejich
se
až
i
vy-
dostávají
volání
?
odpo-
z Pichovic v Lažanech létastedu po sv. Voršile. V stav manželský vstoupila léta 1601 v outerý po svatý Trojici. V témž v stavu manželském Pán Bh ráil jí dáti se mnou, s manželem jejím, 13 dítek, 6 syn a 7 dcer, kterýž dva synové a 4 dcery v Pánu odpoívají a ji pedešli; 4 synové a ti dcery ji pekali. A tak živa byla 52 let a 25 nedl, v stavu manželském 30 let bez 9 nedl spolu sme zstávali. Jist byla dobrá, šlechetná, milosrdná, poctivá a pracovitá žena. Na jejím hrobu na kameni pod erbem jejím tento text jest: Anno 1631. den 18 Aprili, Charfrejtag in der Nacht 11 Uhr in Ihren Exilio verschiden die wohl edle geborne, viel tugendreiche Frau Lidemila Harantin geborne von Pichovic, des wohl edlen geboren und gestrengen Herm Johan Georg Harant der Elter von Polschic und Wesdruschic Gemahl, Ihres Alters 52 Jahr und 25 Wochen da begrabene lieget und ruhet
Narodila se táž paní Lidmila Harantova ve
1578.
in
den Herrn. M
Písnika na srdce
mé
z
ei
nmecké
valí se ze
na esko peložená zpívá
tla dobré a šlechetné pamti urozené paní v ten
ném
as
v
mst Hof
(v
témž 1.
mst
svj
exilium dokonavši
vk
k
v Pánu
pohbu
Hofu.
Srden
se
mi stejšt po šastném skoneni,
nebo sem zde obklíen bídou a soužením, radost
mám
vyjíti
patíc na slávu 2.
Ty
si
mne sám
(z)
zlého
vnou,
svta
Ježíši,
vykoupil
toho,
pi
brzo
híchu, smrti pekla,
z
a krví svou vyplatil, kteráž z tebe tekla.
Co
se
mám
dsiti smrti, zatracení,
ponvadž v tebe doufám, pijdu 3.
By
život byl zde sladký,
podávám 1)
Zde v rukopise
se
je
;
»Ouzkosti
pi nesení mrtvého Lidmily Harantov z Pichovic
52 letech 25 nedlích)
a kajícím životu (v)
štera v
se jako
všech stran «, kteráž byla zpívána
t
já
k spasení.
smrt velmi
hoká mné,
taky rád umíti v tob.
nartnut
její
erb.
(v)
pobož-
jejímu do klá-
Vím
o lepším životu, kdež
potšuji 4.
Tlo
a
má
duše pjde,
mi smrt zisk bude.
se já tu, že
mé,
F7
roku 1631.
z
erv
pak v zemi od
zkažené,
Kristem vzkíšené bude pkné, skvlé, co slunce a živo bez
svítící .
5.
jídla,
v nebeské sláv jsouce, co smrt uškodila.
By mn a
mn
pak svt nabízel dél zde zstávati
vždycky okázel
penz,
cti,
as
nic toho nevážím, to krátký
vn
o nebeské já stojím, jenž 6.
sob
žalost
jim inil, vždy se
potebnost
Co
umít
dobe
zstaneme.
chci
líto
Bohu
sirotci,
Boha nemáte, kterýž krmit ráí
vrný
otec jich,
takovému vskutku, kdo nešanuje
zle
Požehnej vás pán
nermute stálí
jich,
dvíc,
opatí, všeho zlého sprostíc.
ptáky, vdov, sirotk, jest
9.
mi srdcem se
vy pak rmoutíte, nebozí
se
zdali
mysli,
nechal v soužení dítek svých,
spatoval,
jich
to rád
že je 8.
sob
Bych pak po
pes
tším v
velké radosti spolu se shledáme
(v)
a bez rozlouení v nebi 7.
zstává.
se nyní rozlouil s milými pátely,
Bych
že
bohatství, trvá,
(v)
se tak
Bh
jich.
sám, nejmilejší moji,
hrub
mj
pro odchod
nyní,
víe bute, v asu zase br(z)ském
uhlédáme se jist v království nebeském. 10. Již se cele
obracím k tob, pane Kriste,
dej šastné skonení,
uve
v život
skrze tvé 11.
Pomoz,
vný,
umuení krvav
a
m,
t vím,
vždycky
v ruce své
si
sešli
andly
své,
pipravil,
zasloužil.
neodvracím se od tebe, Kriste,
mdlé víry mé, ve
prosím,
kterýž
stále
mne vždy
že posilníš jist
dáš rytísky bojovat, drže, vesele
dokonat
!
Panna Anna Kateina Kocinka umela. Téhož
roku v stedu
po velikanoci 13. (23.J Aprilis umela panna Anna Kateina Kocinka z Dobrše v exilium svém zde v mst Hofu, pana Bohuslava Koce dcera a dobré pamti paní Evy Koové z Janovic. Kteráž též toho dne v nedli Smrtnou k .stolu veee Pán s manželkou mou nejmilejší šla, ji potom v její nemoci s paní Annou Koovou a s jiným fraucimorem navštvovala, a potom na jitní se rozstonala též skoro na takovou nemoc, jako má manželka, a na týž svrchu oznámený den Pána Boha vzýváním a duše nui
porouení
a,
aby
jí
bránu nebeskou otevel, prošení
z
tohoto
svta o
i)o-
Pamti Harantovy
58
lodni s pknou pamtí a poízením každému svých dveky, co na ni do hrobu mají dáti, jest vykroila, a
nedli v kláštee
Tak
v
mst Hofu
v
jednom poadí
tyi ešky:
leží
bratí a pátel a své
stedu po provodní pochována podle pann\' Justiny Chlumanské.
i
nejprve
má
ve
nejmilejší manželka, podle
paní Anižka Harantova, podle paní Anižky panna Justina
Chlumanská, panny Justiny panna Anižka Kocínka z Dobrše, též podle ní dcera pana Krištofa Janovského Mandelena Salomena, malé" dátko. ní
a podle též
Msto ;\I a g) deburk šturmem vzato od Till^^ Téhož léta dne msíce máje v outerý po nedli Cantate jenerál Tiili ligy davše msto Madeburg, hned jak brzy biskup zase do nho s nejvyšším feldmar(
10.
šálkem Falkenbergerem krále švédského pijel, plokvírovati, a potom sám s
msta Nového Brandeburku
lidem svým po vzetí v Pomeraniji
a
Neb
burku.
nm
Svédovské v
všecky
král
zvdouc
o tom,
táhl, jej
zase
švédský,
jsouce
tak
v
že
vzal
Tilli
a Tillovské
svým
leželi, jel.
A
dov
pistoupil,
z
již
též
též
padesáti
a Tille,
nmu
kus
nm
všecky v
hrab Wolf
pijedouc k
svým
lidem
s
z
jakž vejš
Mansfeldu a stelby
v
Pomeraniji,
hospodail,
nmu
k
Odtad táhl král oznámeno, k mstu Popenheimu s lidem
pobil.
msíce bezna
velké
9. bezna svým k Magde-
lidem
s
Novém Brandeburku
švédský k Frankfurtu nad Odrou,
Magdeburku, kdež prve
odtad
táhl
pobiti,
z
teprv k
nmu
oprav-
poád dal k nmu stíleti, k mstu blízko pišancoval,
ped mstem jim odal, a tak se málo mohli co z msta škoditi. V mst bylo verbovaného lidu 3000 a okolo 600 koní, neb mšané víc ho sob nežádali, aby jim neplavšecky šance
že
tili
mu a
jísti,
píti
nedávali.
A mli
všeho hojnos od
Pravili, že se
viktualí.
sami
msto, a k tomu žrá na sta v mst bylo. Tilli nezahálel vdouc o tom, že když Falkenberger králi švédskému o pomoc psal, psaní to pejali, a jemu jiné psaní poslali, že není poteby žádné pomoci jim posílání. Tu Tille dal se do šturmování k mstu a devt šturm ztratil, a v tch šturmích do 9000 lid. Tu pak na ten den v outerý 10. dne máje Falkenberger ve 3 hodiny dal zase mšany a soldáty na budou
hájiti,
doufajíce na své pevné
valy vésti, a oni
tém
celou noc se bráníc, ustálí jsouc domnívali
nemohl v tch 9 šturmech na odpoívání.
On vdouc
nic dovésti,
že víc šturmovati
nebude,
skrze zradu o tom, tu dal po
Tilli
se,
když
dali
se
mnoha e-
bících na valy lézti, ale byli odehnáni od solda(t), až práv Tilli se vší mocí k šturmu pistoupil a vždycky jedno po druhém ohe do msta házel. Nad ímž mšané byli zdšeni, hned se na valy, kdež nejvyšší Falkenberger komendiroval, clovali,
to
(se)
zbranma
dali najíti a
nkolik hodin
s
nepítelem šermi-
v kterémžto šermiclu nejvyšší Falkenberger byl zastelen.
mšané
A
když
a soldáti spatili, když jim hlava zahynula, oslábli, však od rána
až do 10 a 11 hodin
k polodni se
zdrželi,
až císaští
velkým houfem na
jednom míst v Novém mst na rynk skrze špatný šturm, kdež málo nco mšana bylo, jednom nco soldát. Ale císaští mocí se tlaili, na pišli, bili, mordovali. Mšané vidouc to do dom svých utekli, v nich se zaveli a teprv (s) ženama házejíc kamením tak císaský
valy pišli, a zvlášt v
i
z
roku 1631.
59
že jich na širokej cest šichtou jeden na druhém ležeH, že za dokonale rozjíti. Tu se teprva na nima jdoucí císaští nemohli pro hnvali a zapálili v hnve, že domy vyráželi, co natrefili, bili, mordovali, brali a vydrancovali a potom zapálili, od ehož na rozdílných místech znapes celou noc, když žádný menitý ohe povstal. Od 10 hodin ten den pivítali,
n
n
i
hoelo; co lid nezbili, to ohe spálil, a nkteí chtjíc hrdla zachovati, do loch se schovávali, tam bídn zdušeni, jiní zavaleni, že hladem tam zemíti musili. Matky své dítky z ouzkosti pes zdi do Labe metaly, do studnic skákaly, radní páni na rathaus se dali, tam se zaveli a bídné uhoeli. Fraucimor co nezbili a ohe nespálil, zajali, do ležení sebou vedli a je o poctivost pipravili, a která mrzejší byla a jim se nehodila, tu prodali za 4, 6 8 groš, po tech krejcaích jeden groš poítajíc. Na rynku bylo ješt 600 musquetýr, kterýž nechtli žádati quartiru, tak se zmužile A tak to bránili, než sami fs) svta sešli, že pes tisíc císaských pobili. slavné a rozhlášené msto všecko, krom asi do padesáti dom a kostela hlavního, v rum a popel jest položeno a do ticíti tisíc lid pi tom zstalo pomordováno a spáleno. Za zrcadlo má nám všem kesanm vrným k polepšení bejti. Mrtvá tla hovadí, kteráž velmi smrdla, na vozy brali a do eky Labe metali, a tu svj poheb mli. Pane Bože, uchovejž dále takového tyranství všech vrných k tob v tchto bídách dnem nocí volajících, nehasil,
i
i
a pomsti tu nevinnou psalo, že (v) bíle
jisto
kteráž
krev,
dn
dování a zahynutí toho
tam
k
tob
Jakož se v novinách za po zmor-
volá.
volání a naíkání slyšáno bylo již
lidu.
mn
pak pravili, jakož s jinými doslejchajícími pravil jeden soldát šaržant aneb wachtmeister, kterýž v témž za téhož befelichhabera byl rann (vj ruku levou jsouc, že jest Tille k témuž mstu žádného šturmu nei Jiní
i
mst
než hned nejprvním šturmem je vzal a málo lidu
ztratil,
Gripswald od švé.dovských firsta
brandeburského
vzat.
pi tom šturmu
Král švédský
3.
ztratil.
máje u kur-
druhého dne všecka armáda 8000 koní a 18000
byl, a
pchoty tudy mimo Berlín táhlo. Ale když neml žádného mostu, ani v ten as ješt šifbruk pes Labe, a kurfir.st saský jemu ho skrze Wittenberg dopíti nechtl, tak nemohl Magdeburku retovat. Ale král dostávši a sob od kurfirsta brandeburského pevnost Špandau, tu ležel, potom do Šttinu jel,
14.
Junii
tam
pijel, tu poselství
královna. Mezi tím
waid') císaským
pedními vypadl,
n
vzali,
chtíc
a
a lidem,
oficíry
msto
t(j
S
1
e
hlad v
mst
nmu
že téhož
mli),
velký
pijelo
msto msta s
nejvyššího
s
i
jeho
Krips-
jinými
velkou silou
švédovští pak udlali na
toho obležení vysvoboditi,
z
s
i
jeho se všemi
zbili
a
do.stali.
mers
t
o
r f
lid
dal. Jeden Šlemerštorf, ')
jiné k
tak, že nejvyšší Jeruss z téhož
(neb
zálohu a tak je pivítali,
msta potom
moskevské a
jeho v Pomeranii poslední pevnost a
lid
Greifswald.
obdankova
nkteí
jej
1
a
ku
r f
i
r
s
t
ov
i
sa s
ké
mu
se
jmenovali ernej, vedl regement knechtn
Pamti Harantovy
60
do Wirtemberka, kdež na cest, kudy táhl, zvlášt biskupa bamberského zemi inil velké škody však kdy zvdl, že kníže akord uinil, svj lid obdankoval bez penz a sám se dal kurfirstu saskému. Rejtharstvo pchota na vtším díle pod kurfirsta se dala verbovat a pod krále a 600 koní
;
i
švédského.
Též markrab Christian dal markrab
lid
svj obdankovati.
poruník Anšpachu dal
brandeburský, jakožto
Kristián
mladých markrabat brandeburských, v své zemi v Parejtu,!) v Hofu, v Selbu,
s
hrabtem
lid jich
i
z
Též Sulmu
svj, co ho
(krom pevnosti Blosenburgu
2) nad Culmbachem), a jinde ml, obdankovati, kterýžto lid všecken kurfirstu saskému dal se potebovati; též i pt kompaní rejthar Frank, kterýž u msta Hofu od markrabte Christiana mustrováni byli. Znamenitého lidu kurfirstu saskému se dalo pod nejvyšším Steinau.
tém
4regementy císaských pomláceno od švédských.
Téhož
švédský u Werben na Labi dal šifprug dlati. Však pes to, pomalá voda byla, dal se pepraviti jízd pes Labe a pchotu pe-
léta král
nvadž
dal na lokách. V noci 17, (27.) Julii nedaleko Magdeburgu ležení Papenhejma non (se) 4 regementy lidu pepadl, kdež bezpeni byli a Švédu od sebe nkolik mil býti se domnívali, s(v)leeni odpoívali, je
vézti z
i
pomlátil, rozehnal
;
kdež nejvyšší z Perštejna ^), poslední
z
toho rodu,
i
(se)
svým regimentem na placu zstal. A kdyby nebylo nejvyššího Halky, že svj regement pece do šlachtordunku vpravil a se propral a jiným k utíkání prchod uinil, byl by málo který odtad ušel, an sice v košilích jednom odtad utíkali, pagaže stelba všecka jest jim tu odata. Tu potom král se vší armádou pes Labe se dal a zaasté šermicle s Tillym míval, až potom Tille do Tyrinku ustoupil. i
umela dcera. Téhož léta 12. plnoci umela v mst Hofu panu Krištofovi Janovskému dcera Mandelena Salomena, stáí jeden rok a 9 nedl, a (za) dva dni pochována v pátek 15. Julii v kláštee v témž mst podle panny Anny Kocínky v kru. Již leží podle sebe v témž kru nejprv má nejmilejší manželka paní Ludmila Harantova z Pichovic, podle ní paní Anižka Harantova z Lažan, potom panna Justina Chlumanská z Pestavlk a z Chluman, podle ní panna Anna Kateina Kocínka z Dobrše, podle ní toto dátko pana Krištofa Janovského. Tak tu v Pánu Bohu odpoívají P.
Julii
dv
Krištofovi Janovskému
v noci (v)
jednu hodinu
s
paní a 3 panny.
Tilly do Ty rynk se dal. Téhož léta ten tejden po nedli po svaté Trojici [11. srpna] nemohši u Targemundu pi Labi Tille proti králi švédskému nic svésti, krom že spolu šermiclovali, dal se odtad ped tím k mstu Halli, potom do Tyrink k Erfurtu, kdež se spolil s lidem pod hrabtem z Firstenbergu ze Vlach vedeným. 11.
1)
Baireuth.
—
jeho Trebonie byla
-
Plassenburg.
ddikou.
—
'')
Vratislav z Pernštejna, císaský rada. Sestra
roku 1631.
z
Odtad do M e rs e b u r ku. nedli, jakž výš doteno,
11.
jNIerseburg. Kurfirst ležel
z
svým
61
potom
Kurfirstovi
Tyrink
vpadl do
zem, sem
lidem, (pod kterýmž
Jana Ratolda pod regementem Wolf
Adama
saskému
po
též
vzal
mu
biskupství
ml
též
dva syny,
Steinau pod kompanií nej-
z
wachmistra Karla z Streitberku, a druhého mladšího Adama Rupod regementem Jana Vilíma knížete saského z Altenburgku pod kompanií Marka z Heinu), nedaleko Lipska s pchotou v poli, jíž tu bylo 40 praporc, a rejthary po vesniccch, jichž bylo tu v ten as 35 karnet. V pondlí 22. Augusti držel ten všeckcn lid v poli randevu od rána až do sedmi hodin na veer potom pchota zase do ležení a rejthaii zase do quartir táhli, však pes 5 kompanií vartovalo. Potom ve stedu ráno 24. Augusti všecken lid kurfirst od Lipska odtrhl, rejthai k Turkovu a pchota k Witenberku, neb Tillpvi byl slab; tu Tille v jeho zemi hospovyššího dolfa
;
dail a veliký strach na vše strany mezi podobojími zpsobil.
Odtad k Lipsku, kteréž se mu poddalo. Když pak Tille dne msíce Septembris, to jest záí, podle starého kalendáe, od Merseburgu s celou armádou odtrhl a k Lipsku mstu se dal, tu jest kurfirst 5.
saský svého nejvyššího polního maršálka u Witemberka
kterýž ješt
mu
aby
Arnheimu
z
za Labí ležel,
poslal
na pomoc Lipska bránní svým lidem pitáhl.
odpov
nejvyššímu Arnheimovi
^)
tu,
(ke) králi
švédskému,
ho
žádati dal,
a velice
Naež
aby .svému panu
mu toho, co se mu nyní dje, dávno neprorokoval, vrn, aby takovým duchóm nevil, napomínal, ale následovat; kdyby mu byl pas skrze Witemberg dávno ped
upímn toho
a
že by nebyla ta nevinná krev tak v ÍMagdeburku vylita,
mocí zachována;
mu
kurfirstu oznámil,
jest
jestli
ale jakž
pak
ponvadž
koli,
pt
kurfirst
takovou
král dal
nýbrž
a od toho že
nechtl
tím dopál, s
Boží po-
jeho pomoci žádá, aby
Witemberg aby k jeho armád dostavil tetí, aby prv jeho armád neb lidu za ti msíce zaplatil tvrté, své zlé rady aby jemu v moc vydal aneb je sám odpraviti ncjprv tyto artikule, jichž
bylo,
pednesl:
dokonale k jeho retrád aby odevzdal
;
první, pevnost
syna svého
druhý,
kurfirst
;
;
páté, aby se kurfir.st s králem tak zavázal, že pi náboženství zemi poddaných zdraví život a své kurfirství vynasaditi chce. Když tyto artikule kurfirstu byly pineseny, hned zase téhož nejvyššího Arnhcima poslal a v tom se odtevcl první, že ne samý Witemberg, ale celý kurfirství k jeho reterád odteven stojí druhé, netoliko syn, i on sám že chce pi králi bejti tetí, co se placení lidu jeho doteje, že tak pojednou za 3 msíce
dal
;
a
i
:
;
;
nemže v
tom
shledati,
ujistiti
neupímné život
i
a
zdraví
než za jeden
msíc
že jim
zaplatiti
chce, že jim zaplacené mají bejti falešné i
rady,
že je
;
a za o.statní
tvrté, aby
sám odpraviti dá;
páté,
mu
dva je
oznámil ty
pi náboženství
své všecko vynaložiti že chce, a že se nikdy nenadal toho,
aby tak jíti mlo, že to musí Pánu Bohu poruiti, že chce nyní pi J. M. králi víru mu držeti. švédském pro tak prokázané veliké pátelství siln, vrn i
'l
G.
Dopi.s
ze dne 26. ijna 1631. (Schriftstijckc von
Uroysen) Stockholm. (1877)
46.
Gustav Adolf. Herausg. von
;
Pamti Harantovy
62
odpov,
že nežádá z tch pti punkt neb artiaby kurfirsta zkusil, má-li k nmu dokonalou dvrnost; chce-li jeho lidu pak za jeden msíc dáti a zaplatiti, že s podkováním od nho to pijato bude a s pomocí Boží za ten jeden msíc že to náležit zaslouží. Mezi touto s králem traktací kurfirst dva posly do Lipska poslal, aby se nevzdávali, že jim na pomoc pijde. TiHi pak majíc
Nato
král zase dal kurfirstu
kul
žádného,
msto
fvjkol obležené, všecky ty ti posly dostal a na jednom dev je Když pak mšané msta Lipska nemohli nic o pomoci zvdt
z
obsiti
že to uinil,
dal.
žádného posla od kurfirsta dostati a takovou sílu vidouc, dali se v akord, spodní zbraní mohli odjíti. (se) svými vcmi, soldáti (s) povrchní
a
aby
i
Lipsko se Tillovi poddalo. kompanie bjly teny,
ponvadž již
zpraveni
se
A
stalo.
Lipsko
že král s kuríirstem
byli,
zvdno
vzel, velice
saské
jak silné
toho v Tillovském ležení veliká radost byla a zvlášt traktáty zavrhl a fortrob
tu
5 mil spátkem do Slízska poslal. Z toho, když o tom v Cechách
mezi papeženci i
z
Což
Te deum laudamus
veseli byli,
zpívali,
i
jinde
hospodaí,
jak Tille v kuríirstov zemi
bylo,
a že jest
že
již
po
pravili. Kurfirst poslal do msta Eilenburku i) 8 karnet rejthar 600 muškatýr, kdež s nepítelem šermiclovali, dokad sám spolu (s) králem k Lipsku nepijel. V stedu 3L Augusti bylo vypraveno odtad na štraf siln, kdež 20 Charvát zbili (z) císaský stran\-.
kacíích,
a
4. Septembris \ypraveno bylo od Steinového regementu 40 koní až k Lipsku, kdež v jednom msteku jménem Glauchau natrefili na 60 koní císaských, do kterých se dali a je rozrazili, je honili, takže Jan Ratolt Harant sám tetí 7 notných jonák sob odmísil, je honil, jednoho z pistoli Však hned nepítel v patách na 20 koních byl, kdež se s kon srazil.
musil reterírovati na jakousi hráz, tu zas k nabití pišel a zas na nepítele se dal s jinými, takže nepítele s pole sehnali.
Z nich na placu
2 zstali,
ranno
jeden Hunt po rodu, karneta Hunta bratr, a druhý Einspaniger, a 5 z
nepátel 5
s
koní
Septembris táhl král švédský
9000 koní a 17 též
i
kurfirst (se)
nech sou
heimem
tisíc
pchoty,
pes
13.
již
kurfirstské
armády bylo
mli
na
;
kdež se jim též
armádou pes 43.000 Šibeniném též presentíroval.
»Bh
zelený jetvik\-
s
svaté Trojici
Tilli
k Lipsku, 2)
pokládali do 30.000, ale nebyla tak
a z Firstembergku (se) svou
a kurfirští
po
nedli
svou armádou, kteráž šacována byla
40.000 silné byly
kládají víc, v poli na vršku i
(se)
ale jiní pokládají mínji,
svou armádou,
ob nco
poranili.
Ve stedu pak po
Bitva u Lipska. 7. (17.)
mnoho
a
srazili
Tille s
silnou,
silná,
Pappen-
a
jiní
po-
Slovo královské
námi« a Tillovské »Jesus Maria « královští Nejprve na dv ;
za klobouky za znamení.
hodiny k sob z kus stíleli, kdež mnoho set ran k sob udlali s velikou škodou na lidu, však více Tillovi od kurfirstské stelb}', takže Tille pinucen byl, nechtíc víc škody od stelby snášeti, na nepítele po polodni ')
Eulenburg.
—
-i
Bitva u Breitenfcldu u Lipska.
Kdež
uhoditi.
63
roku 1631.
z
núkolika rei^imenty na levé kídlo kurfirstské armády, na
s
kdež se
Altenburský a Bintaufský regement, též Steinau a defension, haistvo verbované
na své tovaryše
velmi
vohe
dobe
dávali
uhodil nepítel na kurfirstv
svým
ského
vítzství
jisté i
kurfir.sta s
máme
s
zbran od sebe
i
a ritrpferdt
takže
házeli,
jak
jatí vyznávali,
chceme
žádným zajícem
initi,
než
s
nedvdem
sob
kterýž
státi,
a pravil,
že krále švéd-
musí se brzo
initi,
nimi dosti
s
nemá noha
jeho lidem tak na ten den pomlátí, že jich Boží, co
lejt-
utíkali,
Sved pak, ješt než
(vidouc nepítele v betalii
lid,
zasliboval,
Ve jméno
ekl:
ujíti),
pchota
ale
je v šlachtordunk zase uvedli.
dlouho init mli. než
i
chovalo,
My
státi.
a jeho z brloha
ne-
vyhnati
Já chci s tím starým etzním psem jeden gang jíti, spravedlivé pi, já defendíruji jednoho krále hlavy a
dvíc
V
svým lidem po stran
tom když
na kurfirst
Tilli
Till
zticha též na lid
tém
Pchota
a rozehnal.
v šlachtordunku
stál,
král
(se)
se.
se
nad
rytísky
vrazil a
lid
znamenit rytísky
tak hned tu pobit
(se)
ním
a své
do prosted pobil
zvítzil,
jeden
hájila,
Bohu
kurfirstské epice.
uhodil a kurfirsta retoval, a nepítele
kurfirst a svj
mezi
uhodil,
lid
dv
regement,
svými píkama
jak
muškety se
i
tom míst. Pagaže všecky (s) znamenitými pajty nepíteli odjaté 24 kusy stelby, 150 karnet a praporc jest nepíteli odjato. Nepítel do 3400 reteríroval do Merscburku, kdež v pátek též dostán a v
skladl na též
se
nm
kdež podobojí do 2000 mezi nimi bylo, ti se dostal král Halli, a tu též mnoho nepátel zbil a zajato,
pláce zstat
potu mé.
podle
druhého nemohl v.šak
snášejí se, že okolo
lidu,
velkou Boží ochranou,
plac dlajíc, že odtud
týr
kurfirstových
Iiítele
mordováni. Odtad ráno
pišel a na
za
pl
za 50 tolar, a na
stál
bratr jeho (s)
pece
leželo,
Adam
že suchá
majíc pistolu v rukou,
do jedné
vyšel a
pšky
s
pkného
zase za
kdež nkolik
muškeod ne-
z
a
noc
který
pijel
Altenburgku
nm
(s)
z;i
vdk
a jablky musil za
svým lidem na kolena padl
tu
koupil,
Druhý pak regementem v ten as, byl v tom
armádou k Lipsku
epou
set byli
jiní
kon
plesnivého
Rudolf Harant pod knížetem
chleba neokusil ani nevidl, než (s)
k
koma sob
temi do Eilenburgu ješt
jinými
7 tolaru
vsi,
kompanií Marka z Heinu jsouc v osumnácti letech nohu stelen, a ped tím ranní a ])o vítzství
že jeden
byla,
mezi
s ní
však za ním blízko
pr)tkání v levou
])0
že bj' se našlo
zem
Janem Ratoltem Harantem v potkání padl
se retoval,
nm
Co by mlo na
zajal.
15000, ale smejšlím,
Byl velmi veliký prach,
spatiti. (S)
potebovat. Potom
dali
Pánu Bohu za
to
9 dní kusu pijíti.
est
Král
a chválu
nepítelem vždy tegiment po regimentu honní ho posýlal. Kurhned po vítzství (s) svou leibguardijí ješt ten den do Eilenberku se dal. stluen škodn 1)\1. Papenhcimu reteríroval se do Tille rann Merscburku, odtud do ll.illu, odtud do llalberštatu, však odevšad musil utíkat, až do msta Hamlu v Brunšvejku k ece Wezer. Tu zase svj lid,
vzdával, a za first
I
i
co
než
mu ho
zstalo,
shromažoval
a
.se
/,
na své rány
hojil
i
vyhojil.
Král co po bitv dlal.' Král švédský potom vítzství nezahálel, mnoho mst za.se v Saších ncf)íteli Halbcrštat odal, jako ktnfirst i
i
Pamti Harantovy
64
saský 13.
(23.')
Septembris zase Lipska dostal akordem, tak že jich 2000 tam
bylo pod nejvyšším Wanglerem.
jich
Odtad zavinutými svými strhanými pra600 se pod kurfirstskou armádu Ostatní písahu uinili, že proti kurfirstovi ani s ním
bez bubnování
porci s vilci^)
potebovati dalo.
1)
vytáhli, a
ech
v puntu zstávajícím sloužiti nebudou, do
provozeni
byli.
Erfurt, Konigshofen. Král dal se z Sas do Tyrink, vzal msto je osadil. Odtad se dal pes les tyrinský, vzel obojího biskupství, bamberského vircpurského, Kli msto a pevnost Konigshofen. Odtad dal se 2. Octobris v nedli po svaté Trojici k mstu íšskému Schweinfurtu, je též 500 lidu osadil, a odtad se dal k mstu Kitzinku, 3) kteréž se též hned poddalo. Erfurt,
i
Schweinfurt, Wiirzburg. Odtud
n
táhl k
mstu
vím
\Vircpurgku,4) kdež
do Ašafenburku, na pak na zámek se daly. V mst zámku siln k bránní se postavovali, ale 4. dne téhož msíce Octobris, vidouc takovou sílu, tu se poddali a krále s lidem do msta pustili, pi kterémžto do msta tažení ani jednomu lovku se nic neublížilo. 6. a 8. dne Octobris nkolikrát ti, kteí na zámku byli, byli napomínáni, aby se dobrovoln poddali. Ale ponvadž to zavrhli, král naídil, aby nkolik kus stelby nahoru na vrch k zámku vypravili což se netoliko tak stalo, ale šancováním tak blízko k pedhradí pišli, že žebíky mohli postavit k nmu, pepadli a vzali, a potom ješt do zámku o poddání dobrovoln což jej na
veliký
strach pišel, že
Metzu a Kolína
kanovníci na
díle
jeptišky
zutíkali,
i
;
i
Tu
vzkazovali, což oni pijíti nechtli.
teprv
opravdov
s
nimi se zaelo, a to
rozhnváni pedhradí dobyli a ješt tito na to se poddati nechtli, kusy, na které v natrefili, k zadnímu zámku k brán postavili, ji rozstíleli \ynaloženíni 200 lid, všecky zbraní vládnoucí pomordovali. Když nejprv za quartir žádali, dána jim odpov, že magdeburský quartir se jim dá a jeho dostanou. Mezi nima jednomu ritmistru, kterýž quartiru žádal, (zakázáním J. M. královské ten velice znamenitý a bohatý
tak: když Svédovští
nm
poklad v jedné jeskyni od jest
což on
dán,
poklad
stojí,
i
mimo
drahn
vykonal.
A
let
shromáždný
tak se psalo,
to znamenitý
v témž
zámku
že za jedno
bejty soldáti dostali.
vyjevili),
království
Ženy,
ten
dti, panny
mnišk\-, kteréž na zámek se daly, beze všeho jim ublížení do msta zase od soldát sprovozeny a proti položení vejplaty snesitelné svobodné a pi pokoji zanechány byly. A taková pevnost ve tech hodinách byla vzata, od pti ráno až do osmi hodin. Král na témž zámku vzal sob sám quartir, o kterémž se zpráva dávala, že ne knížecí aneb biskupský zámek neb resi-
i
mže bejti. Tu odpoinuv mohuského, kdež mnohých dostal,
dencí, ale královská
arcibiskupa
pi Meinu Falcu a
')
jej
Frankfurt, též
na vtším
i
král drobet, táhl na
msto Mohouc. Odtad
též
msto
Hanav,
se jeho lid dal
díle vzal.
Helmuth Wrangcl.
—
-)
Filec.
—
3)
Kitzingen.
—
*)
Wiirzburg.
do
msta potom dolejší
Co kurfirst saský lidem u Lipska
mu
ležel,
lid
inil. Kuriist pak saský, když ješt
mu
jiná
dm
Drážanech
v Starých
msta,
štráfoval
neb dva,
a v Lužicích vyplundroval a vybral všecko.
též
Tu
mu
i
k
svým
(se)
císaský, který v Slízsku ležel pod Kecem,
do Lužic vzal Budešín a
pálil
65
roku 1631 a 1632.
z
i)
vpád
Drážanóm
a vy-
nkteré lusthauzy okolo,
teprv kurfirst dal své
armád
k Turkovu pes vodu od Lipska táhnouti do vyplundrovaných krajv v Lužicích, že nic od pokrm ani pro lid ani pro kon nebylo co dostat, K tomu generalmaršálek 4 nedle leda jablka a ípu a pro kon slámu. poád bez odpoinutí je za nepítelem vodil, však nikdy na neuhodil. Jak pravili, že jest 14000, jiní 15000, silen byl, a to bez kus, na vtším díle Uhi a Poláci. Vždycky za den míli neb nco víc do kvartýr prázdných, dýl pijeli, a po plnoci tu vokna i kamna vytluených, hodinu na noc Proviant již zas troubeno bylo k vstávání a pede dnem (k) maršírování. žádných se za lidem nevozilo, ani žádných penz nedávalo, krom na knechta za den malý bochníek komisbrotu, rejtharm dokonce nic, takže lid sob velmi zemdlel, že mu pchoty samé v Lužicích pes dva tisíce pomelo nebo takový hlad mli, že pupek na hnoji od slepice neb husy mnoho dní vyhozený od nepítele brali, vykuchávali, pekli a neslané jedli, z ípy i
;
shánívali a o ni se rvali,
rejthai knechty
Potom když
Lužic do Cech
z
takže od
jedli a se pejídali,
mdlena
A
byla.
není, s
lid
kdyby o tom
i
bez chleba
oficíi
bejti musili.
tu lakotn meli a tím armáda velmi zeechách byli vdli, že pi tom švédovský
vtrhli a
na dobré kvartýry
trefili,
toho velmi v
tžkostí by se byla Praha poddala.
(15.) msíce Novembris msto Jiímu saskému se poddala, a on na týž den, totiž v sobotu po 21. nedli po svaté Trojici, do ní s lidem svým vtrhl. Vrným Božím a vyhnancm do jich dom nejvíc lidu dáváno, a co mli v nich od proviantu, to pobráno; jinejm jednuškám nejtužším ani židóm nemnoho se škodilo. Gcmuinsoldátm pod obšením zapovdno, aby nic neškodili, ale vyšší jich principál dobe sob od vín, obilí a jiných vcí po vod po zemi navezli. A ten všecken lid v Praze a okolo Prahy za nkterou nedli ležel, nic nedlal, ježto aby byl za nepítelem táhl, byl by ho z Cech vyhnal, Plze jiná msta dostati mohl. To vše zanechali, až se nepítel zmocnil, a na vánoce Steinau regiment 500 koní silen, dobe mundýrovaný, ale v ten as sotva 300 koní l)yl (v nebytí tu nejvyššího jejich tu), kdež již v Rakovníce (Rakovník císaští zas vzeli) .svj
Praha
se poddala.
Praha v království
eském
Téhož
léta 5.
kurfirstu Janovi
i
i
i
kvartýr
mnoho (v)
mli,
na
Slavkov, v
pobral,
neb
Rok léta
vpadl,
Most,
Žáci, v
mu slab 1632.
sic
nemnoho
na utíkání pivedl.
jich pobil,
Též potom
odporovali;
po
(2.)
tak
H.-i>!inlovy.
sloužili
umel
.soldáti,
v
nedli po tech Králích, to
Pozdjší hrabe Jan Goetz, jenž zahynul
Mtníík: Pamli
okolo 8 neb to uinil o
10,
i.
164.5
v
jak jim
Hilters. jest
než
masopust
že hrozné tyranství provozoval, všudy co
mu Jan Ratolt Harant
1632. ve .stedu
')
F.
n
zajal a jiný
18.
kde
platil.
Téhož dne
bitv u Jankova. 5
m-
Pamti Harantovy
66
sice ledna, vyjel
ode mne syn
mj
z
msta Hofu
(v)
Fogtlandu Jan Ratolt
Harant z Polžic a z Bezdružic, jsouc korporalem pod leibregimentem krále švédského nejvyššího Wrankoita pod rytmistrem Reinboltem z Rosen, se
tími
koma
do Lobensteinu,
verbovaných a v Reau
^
též jeden
kdež též
;
ho ekalo 5 rejthar od
nho
jeden kaparal v Lobensteinu ekal
ho s 12 koma. Kdež potom odtad jeli oba karparalové s rejtharstvem svým a jeden feiltzar, hofmistr rytmistrv, do kvartýru do msta Fladingu nedaleko od Fuldy, avšak našel rytmistra již kvartýrem o jednu míli tam dál (u) Fladingu v mst v Hilters.-'') Tu syn mj ve tvrtek po 3. nedli po tech Králích, to jest 26. Januarii podle starého kalendáe, tam pijel nemocný; kdež mu rytmistr doktora, balvíe zjednal a jim dostaten poruil, aby ho pilni byli a nic neobmeškávali pi nm, tak aby s pomocí Pána Boha všemohoucího mohl zase k zdraví k svému prvnímu pijíti. Ale nic mu též lékaství k platnosti nechtlo sloužiti, nýbrž ím dál tíže mu bylo, až potom druhý tvrtek, práv v týmždni po píjezdu svém do kvartýru, to jest 2. Februarii na den Hromnic podle starého kalendáe, z lože vstal u pítomnosti doktora, baladranu*) svou na se vzal, pi pítomnosti jiných do ní se na knoflíky zapjel, svdnicí k voknu šel je sob odtevel. Pánu Bohu se modlil, (jakož to jindy iníval), po témž modlení od nho jdouc to ekl nmeckou eí: »Selig stirbt der, der sein Seel Gott befehlet,« »Spasitedln ten umírá, kdo svou duši Pánu Bohu poto jest na esko: rouí.« Po tem slov nic víc nemluvil, než položil se zase tak na lože, a hned brzy skonal, a svj život v Pánu spasitedln dokonal v letech dvacíti dvouch bez tí nedl v zemi Frankelandu v mst v Hiltcrs. Odtud ve stedu píští 7. Februarii vezeno též mrtvé tlo dobré pamti syna mého do vsi jedné veliké podobojí jménem Thann míle od Hilters, kdež podobojí kostel jest, a v témž kostele prvodem soldát, truba, knze a žákovstva do zem pochováno jest. Rytmistr mi psal, že doktoru dal 6 íšských tolar, balvíi 2, žákóm a od zvonní 4 tolary, za rakev tolar, hrobai tolar, knzi luterianskému od inní kázání 2^2 tolaru, za píkrov soukenný na rakev, který v kostele zstal, 4 tolary, chudým 2 tolary, suma 22V2 tolar. Rytmistr, jak jiní soldáti vyprávli, velmi ho nerad ztratil, byl by jiných za, kdyby možná bylo, nkolik solda(t) dal, neb se choval dobe vždycky. Jak Bernart Huvar^) s pacholkem svým to vyznával, že na partj^je, aby nebyl komendírován, že jest sám dobrovoln jezdil, a když jest kdy zmeškal, dadouc sob kon osedlati za nima skokem jel, na nepítele tref s ním fechtoval jak v Míšni, v Lužicích v Cechách, pokudž pod kuríirstskou armádou byl. Byl lovk velice pátelský, z té píiny velmi na tovaryšstvo laskavo bylo, k tomu, nevelký, byl zavázalý, však silný, a kdo ho peskákal (v) skocích, musel dobe skákat. Ped nejvyšším Adamem Stcinau skákal s jedním stavu r>tíského, nemohl jej ten stavu rytíského peskákat. "-)
i
i
i
a
')
Rehau v
chodn od i
Fuldy.
Bavorích.
Dol.
—
*)
—
Balandrana
jeho bratr Krištof Josef ze
zem
-1
Fladungen,
slul
ujeli
r.
pláš.
—
jv. •"')
od Hildersa. Bernard Huvar
1620 a u nepítele
sloužili.
'">)
Hilders, vý-
z
Lobenšteina
roku 1632.
z
e
Svou nmeckou, eskou, vlašskou
dobe
byl; hrál
troubit se uil,
na instrment, též
dobrém rád se Pánu Bohu tak rok na letech
hlavy
z
exerciroval.
mnoho
tak
též
;
nco
uml
nco
solmisovat i
povdom
na loutnu, též
též i
do tabelatury všem jiném
ve
kvtu pravém své mladosti, kdy se nemoc (neb soldát v ten
(\-)
takovou nemocí zhynulo),
tisíc
též francouzské i
instrment štimovat,
vkládat,
A
i
tohoto svta na hlavní
z
líbilo,
mkivil,
na housliky
i
kus uml
nkolik
již
kusy na instrment
67
jest
vku svého mín 3 nedl a 1 dne. Bamberg vzat od Horná, zase od
vykroil ve dvamecítma
Tilly.
Téhož
léta 2.
dne
msíce února na den Hromnic podle starého kalendáe vzel msto Bamberg nejvyšší Horn l) s lidem krále švédského. Však nedlouho jej držel nýbrž když král švédský ješt a okolo tu a
Tille
byl,
lid
ním zase na Bamberg
s
vyšší Horn,
Dále
Weser
Hammel
u
byl
vpadnouti,
a
s
biskupem
táhl, jej
oumysl, jak
potom
a
e
a jinde,
knížete
i
spoliti a králi švédskému pas
Král
eský
(ke)
neb jej do Schweinfurtu se
nejdal.
kurfirstu
saskému do
zem
lidem se
vzíti.
švédskému pijel.
králi
Ale král švédský
Nydrlandu z msta Haagu, zdržoval, na povolání jeho k nmu vzácn od krále švédského pivítán
léta
a pijat a za pravého krále eského a
Hned
Falcu dolejším
Fridlandu, jinak z Waldštejna,
kdež byl velice
pijel,
(v)
Papenheima, kterýž pi ece
z
spoliti a
se z
svém vyhnanství ty
(ve)
do Frankfurtu
lidem
s
jeho
vzal 28. února,
opustil a
když král Fridrich eský
nedlel dlouho, než
kdež se
nho,
šla,
lid
Falcu hoejším v hromadu sebral
Bavoích
vybravši co lepšího z
ml
Tille
Frankfurtu a
(v)
v
z
kurfirsta falckrabí držán, tytulírován.
armádou k Norberku táhli, Tille pak u Bamberka jich hned ncdoekal, nýbrž (s) svou celou armádou skrze Falc k Bavoróm pospíchal k Ingelštotu -) a Donavert^) osadil. Král pak švédský (.s) králem eským ve stedu po nedli Smrtné, to jest 21. bezna, do Norbcrka pijel, jednom 5 hodin tam se zdržali, hned zase za armádou, spolu oba králové
kteráž za Tillim
T
1
i 1
ov
i
Frankfurtu
s
šla, jeli.
2 tisíce lidu pobili a
tvrtek
v Zelenv
z
vzali
Tonavert.
4.
z
ležení vyhnali. Též 29. bezna dubna v stedu po velka-
dne msíce
noci král švédský dal se pepraviti lidu
svému 15 tisícóm pes eku Lech
na Tillovské ležení u m.sta Rcinu ') pri Ijimaji, kdež Tilli již dál ,se proti králi podal a v jednom lese se pevelice zašancovai, takže král .švédský
.sám vyznal, že neví jak na uhoditi, ale ponvadž sem pej od Boha poslán, abych souženým jeho zpomohl, musím tu vc ped sebe vzíti. A tu dal v poz kus velmi do toho lesa stíleti, takže nepíteli velkou škodu dlal šermiclováním, že nepítele do dvouch tisíc pobito a švédovských týkáním sodva do sta že zstalo. Altrynir^j rann a Tille skrze nohu prostelen. i
i
Též
se psalo, že ')
—
""j
od
Gustav Horn.
Jan
Aldringer
tf)ho
—
(z
-)
umel, což
Ingolstadt.
Aldringcn)
—
se stalo.
•''i
narozen
V
noci i)ak vSecken ten lid
Donauwórth.— ') Rain, mésto v Bavorsku. z chudých rodi (1591), r. 1632 pohii
maršálek císaský. 5*
68
Z
Pamti ležení toho Tillovského
spch sebou
pobrati
Augšpurk
z
kus
všeho v ležení, co na obzvláštn velkých kus, kterým postíleny a pokaženy byly, kdež lid krále se reterýroval,
zanechal,
nabral.
pochován. Po
vzali. Tilly zabit a
accordem msto Augšpurg.
Tillyho král švédský vzal
umel
do Ingelštatu
nemohli,
od švédovských kola švédského nemálo se
Harantovy-
té
opt
porážce
od "toho zranní nehrub slavn po-
Tille
v Ingelštatu, však pro válku, která vedena byla,
chován.
Paní Anna Pichovská umela. Téhož roku v pátek po nedli 13. dne msíce dubna po polodni po 2. hodin umela zde mst Hofu paní Anna Pichovská z Pestavlk a z Chluman, manželka
provodní v
pana Václava Pichovského z Pichovic a na Lužanech. Pochována hned stedu píští v kláštee v témž mst v kru v hlavách paní Anižky Harantov z Lažan a paní Lidmily Harantové z Pichovic; nechala po sob dva syny a ti dcery na živ.
v
Armáda Téhož
v Cechách, v nitou
silná
císaská pod knížetem
Albrecht kníže
léta
Morav,
armádu, neb
jej
z
Wal(d)štejna
v Slízsku,
a
v Rakousích a v
císa za generála
té
armády
summu penz naložil a ním eští nkteí dobrou pomoc
týž generál velikou byla,
k
(totiž s
A
páni
níž
z
Wal(d)štejna.
sob
Fridlandu, spravivši
z
Uhích
a jinde
své uinil,
tém inili,
zname-
na kterouž
na nohy postavena vtrhl
s ní
tím lidem, který jinde verbován byl), vzal zase Prahu 15.
do Cech (25.)
máje.
armád slabi, kteráž se poítala do 80.000, ustoupili zase do Míšn k mstu Pirnu, a traktirovalo se s kurfirstem o pokoj kdež on taky lid svj z msta Hba, z Lokte a odjinad, kde osazeno ml v Cechách, vyzved a císaským zase postoupil. Tu týž generál s lidem jsouce té
kurfirští,
;
svým hnul se z Cech, kdež prve znamenité škody, zvláš (ve) vltavským a prachenským kraji nadlali, ke Hbu hned po svaté Trojici, odtad skrze Falc k Norberku, kdež se s ním kníže bavorské s lidem svým strhlo. Král pak švédský ml své ležení u Norberka v ten as, 18000 lidu sodva, kdež asté šermicle mívali. Š e r m c e. S p a r r j a 30. Juli král švédský vdouc, že (ve) Freii
t.
1
na též msto nco lidu komandiroval, masem a 1000 s chlebem naládovaných našel (jak se psalo). Ale ponvadž nesnadn mohl je odtad vyvézti, nco toho a 7 dom k tomu s týmaž vcma dal zapáliti. Na týž den král (se) 3000 rejthar proti tmto vyjel. A na týž den nejvyšší Spa i), (kterýž tak zle v Pomeranii hospodail prv), majíc anšlag na Altdorf s mnoha lidem, jak se psalo, štatu nepítel proviantu dostatek má,
je vzal,
7
200
voz
s
regementy vyjel a
mezi nimi se
stalo.
s
králem a jeho lidem
Král
s
pomocí Boží
s
se,
natrefil,
takže silné potkání
velikým nebezpeenstvím života
svého zvítzil a do 500 císaských na placu z.stalo, 150 zajato, též vyšší
Spa *)
jat byl.
Hrab
E. Jií Sparr, plukovník.
i
nej-
z
Hlka
Nejvyšší z
roku 1632.
69
do ina rk ra b st ví.
V
ten
as
Waldštejna nejvyššího Hlku,') generalfeldmaršalka,
s
vypravil generál
vosmi regementy
k Forchheimu s jinýma nejvyššíma Piccolomini, Bredou, hrab jedno Papenheimu a s jinýma oficiry, dali se od Forchheimu, Bamberku, odtad Cronochu, odtad do markrabství.^) Ve tvrtek po 10. nedli po svaté Trojici pijel sem zase z Culnpachu do Hofu s panem Krištofem Janovským a a prv než truhlice dal sem s paní strejnou svou, též jiným fraucimorem lidu z
;
s
vozu sundat,
ped mstem byli, msteku Helmitz dostali a co lepšího vzeli on dtma ped nima za námi do Hofu pijel. Ped tím jedouc tou cestou za námi,
císaští,
již
pana Krištofa Koce fru v
sám
sotva
s
paní a
s
;
ten den ve stedu, kterýž jsme z Culnbachu vyjeli,
kdy jsme od pokrmení Helmic na nocleh do Nové Vsi jeli, tu sedíc (s) strejnou svou na koárku držel sem ped sebou Hans Hendricha, syna pana Krištofa Janovského, pacholátko pl tvrtá léta stáí, ten sám od sebe ekl: »ale hromy, císaští za náma;« já k tomu ekl: »Hej pacholíku, jakouž to latinu umíš, já sem On repetoval to po druhé. jak sem živ, takovou neslyšel. « ji od tebe, A jist na druhý den, co pedpovídal, to se vskutku vynašlo, že císaští za námi byli, a kdyby mne nebylo, že mi to Pán Bh do srdce dal, abych v tom msteku v Helmici nezstával, kdež pan Koc zstal, neb jiní všickni formané k tomu svolovali, byli bychom od císaiských postiženi a pobiti. i Neb nco fraucimor na forách jelo, ty by jim ujeti byly nemohl)'. z
Cechové do Culnpachu se dali, znhozasedoHofu. Nebo my echové, co nás v Hofu bylo, krom pana Mikuláše Brauma a paní sme se z Hofu do Culnpachu dali, strachujíce po markrabství štráfovali, pálili a mordovali. A vyjeli jsme z Hofu v pondlí po 2. nedli po svaté Trojici; a nemnoho sme jina utratili. Má vle dokonalá byla lép uinili, neb jsme peníze na fry v Hofu zstati, myslíc sob, že jim vždy nkde do rukou pijdu, jakož se
Justiny Oudražské, všickni se císaských, kteí
již
i
to
po
pijetí
našem do Hofu
stalo.
Hof se Hulkovi poddal. Nebo hned ten den tvrtení 9. Augu.sti msto Hof císaští objeli, a na ráno, když tu Hlka sám pijel, za vzdání msta
požádal
;
kterýž beze všeho sepsání akordu na samá slova se poddali,
totiž že v devocí
císaský chtjí zstávati, pas
brandtschatz 5000 íšských
karnetama rejthar
V
sobotu
sob
vjeli,
tolar
i
repas svobodný
Tu hned do msta
složiti.
3 u rathauzu se postavili a
ležení zarazili u Ptáka u
eky.
V
dv
u
pustiti,
za
nejvyšší s 5
dvouch bran. 11. po sv.
nedli potom
zem vtrhli, msto Olsnic-^) vzeli; že se poalo nco mnoho pomordovali, potom nešetrností soldát zapálili, kdež bez mála všecko shoelo, pi tom jim též mnoho voz a jiných vcí zstalo. Švédovští a kurfirstští v Slezsku. Též vzali akordem Piavno, Annaberg, Marieperk,*) Cvikov 17. Augusti též se jim poddalo, velmi mnoho
Trojici
do kurfirstové
bránit,
lidu
')
Jindich Holk, protestant.
—
*)
—
^)
Oelsnitz v Sasku.
—
*j
Marienberg.
Das Fúrstenthum HayJ. W. Holle, fr Gcschichtc von Oberfrankcn. IV. -str. 48.)
Srovnej
reuth im drei.ssigjahrigcn Kriege. (V. Archiv
Pamti Harantovy
70
vesnic
msteek
i
v
popálili
jMíšni
jak generál z Waldštejna z
ech k
msto
knížeti z
Waldštejna
kurfirsta
brandeburského,
a
Na
vj-táhl,
dal se
do
kurfirst
krále
švédského, dali
k
pi témž
mstu
lid,
Slízska, vzal
Sagan, též Velkej Glokov, a spolivši se též
císaské pomlátili, rozehnali, kterýž se covali.
Nebo
mordovali.
lid
Norberku
s
lidem
mst dokov
Steinu a tu se zašan-
kteréž zase udeili, tu je též rozehnali, pomlátili, stelbu odali,
Odtud se I tu švédovští a kurfirští je stíhali. uhodili, pobili, rozehnali a do vody mnoho k Opolí, též tu na takže tu armádu v Slízsku pod nejvyšším Don Baltazarem pes silnou dokonce rozptýlili. Vratislav msto též s nimi jistý akord
kterýž se dali k Vratislavi.
n
dali císaští
vehnali,
20
tisíc
uinilo a
švédovský a kurfirstský v
lid
ped
Král švédský co dál V
hospodail a švédovští
INIišni
k pomoci
stávši dal,
s
víc lidu svého,
jisté
místo V3'kázané pijali.
se bral.
Když tak
nejv\^šší
Hlka
kurfirstskými v Slízsku, král švédský, do-
hned
a ten tejden po 12. nedli po
sv.
se
od Norberka
Trojici (se) svou
blížeji k císaským armádou na císaské
plmsícem
otoil a siln do ležení po 100 ranách pojednou nepítelem siln šermicloval, takže z obojí strany nemálo lidu císaských do 2000 a švédovských do 1000. Avšak nejvyšších zstalo císaští bitvy mu dáti nechtli, jednom po regementu k šermiclování vysýlali.
vyjel a je jako stíleti dal a
i
s)
i
;
Tu když a také
král
(v)
nemohl
nic svésti,
obojím ležení
k Winsheimu a Neuštatu, kdež se jim
msto Coburg
nic ublížiti nemohli.
byli zašancováni
a císaští
k Forchheimu,
Bamberku, Coburgu,
poddalo. Ale zámek se bránil znamenit, kterémuž
Odtud
markrabství za svýma
nebo velmi dobe císaští
na hlavní velmi meli, dal se král za Norberk
lid
se dal generál z
dvma
armádama,
Waldštejna od Coburgu skrze
totiž
Hulkovskou, kterých 8 rege-
mentu mlo bejti, a Galasovou, kterýž (s) 1 1 regimenty, též skrze markrabství po 16. nedli po svaté Trojici táhli, a msto Parejt 20. téhož msíce Septembris vzeli a do Míšn též se obrátili.
Generál zWaldštejna táhnouc k Lipsku do Hofu pijel. msta Hofu a okolo nho (se) 14 rege-
Kníže zWal(d)štejna generál pitáhl do
menty outerý po 19. nedli po svaté Trojici 9. Octobris,') a zstal tu až do pátku 12. téhož msíce, majíc pi sob mnoho Cech a dví knížat florentských. V pátek ráno hnul se svou armádou z Hofu k Plavnu, a potom dál do Míšn až k Lipsku, kteréž se mu též poddalo. Kdež se s ním starý z Papenhejmu s lidem svým, kterýž z Nydrlandu od Mastrichu, který chtl hájit proti obležení ho od pán Stádv, ale darebn neb se též msto jim poddalo, a on nemálo lidu ztratil, ale (ve) Westfalii sesíliv proti knížeti z W'aldštejna táhl, a v Míšni se s jeho armádou spolil. ;
táhl (se) svou armádou k Bavoróm, jakoby chtl Kdež kníže bavorský (áe) svým lidem od armády císaský v biskupství bamberském se oddlil a dom táhl hájiti své zem. Ale král švéd.ský zvdouc o císaské armád, že tém krom Drážan,
Král
pak švédský
Engelštat oblehnouti.
')
Holle udává
6.
i
íjna.
z
roku 1632.
71
Turkova a Witemberka všecku Míše sob pod moc pivedla, též markrabství krom Culnpachu a pevnosti nad ní Blossenburgu, (se) svejm lidem držel randevu za Norberkem u msta Rottenburku. Nkteré regementy i
slabé obdankoval, tu že jiní
mén. A
potom
pitáhl, feldu
opt
bitva
dále k
ml v hromadu svést 30.000 Wejmeru do Tyrinku k mstu Erfurtu
spraveného lidu
mstu Naumburku, kdež ležení sob zarazil, a Weissenmsty Pegavou a Licen,i) 2 míle od Lipska,
a
5.
císaské 6.
dni, v pondlí po 23. nedli po svaté Trojici dne msíce Novembris se dala, takže král švédský zvípole sehnal, stelbu odal, však v tom potkání též zíistal
krvavá po dva
a v outerý,
sám
dobe
a s knížaty z
kdež odtad nedaleko mezi
;
tzil,
nima
s
dne
s
6.
9bris.
Jak v relací
druhou skrze hibet, tetí zahnáni
Však
byli.
z
z
bylo
tisknuto
pistoli
Papenhejma
:
Ránu jednu
skrze
ruku,
skrze hlavu dostal, akoli císaští v s
lidem
svým,
tom
jsouc komendirován na
neb se generál císaský nedomníval, aby se s tak malým ním potkati ml, nebo nkteí pokládali ho sodva 20 tisíc silného býti (jiní 18, nkteí i 12), zase k té bitv povolán. Kterýž pitáhl s lidem erstvým v ten as, když císaští utíkali, je zase obrátil a na svého nepítele velmi ustalého se dal. Však s pomocí Boží a udatnou myslí a napomínáním a bedlivostí knížete Bernharta z Wejmeru jsou nad nimi zas zvítzili, je zahnali, a Papenhejma samého opata z Fuldy zabili.
aby
Halí,
potem
jej
vzal,
lidu král s
i
Syn Jiímu Fridrichovi Harantovi umel. poátku
léta z
15. (5.) Januarii
ve tvrtek na pátek v noci
umel
Jan Jií Harant etc, syn Jiího Fridricha Haranta etc, a míij milý vnouek, mezi 9. a 10. hodinou v jednom roce Plzni
Téhož v
mst
syna mého,
21 nedlích Pochován v mst Touškov nad iVIží v hrob dítek pana Jana Krištofa Haranta etc. Když ho mli pochovávat, to tlo mrtvé potilo se, že krp potu na stály, a oko jedno vždy otevené ml, že mu ho zavíti nemohli. Jan Ratolt, syn mj, po práv ve 4 nedlech, jak vejš oznámeno, (ve) Francích umel. Témuž synu mému Jiímu Fridrichovi Harantovi po smrti syna prvního jeho ve 2 (?) nedlech narodil se syn v noci na stedu na den svatého Matje téhož roku 15. (25.) Februarii. Poktn v nedli Reminiscere 7. Marti nového kalendáe; dáno mu na ktu jméno Jan Vilím. Krtiny ty vykonávaly se v mst Plzni a p. prelát jej ktil. Na rukou jej držel p. p. Francesco Paradeys kapitán jiní kmotrové pan Francesco hrab Fucker mladý, p. p. Asman Štampach, p. Petr Kokoovec, p. Šebestian Pernkló, p. Bohuslav kmotry paní Lidmila Kokoovcová, paní Dorota Braumová a hospoIMírek a dvou dnech.
nm
nm
;
;
dyn
:
jich feldšerová, u který tu v Plzni byli.
ían
z umel. Téhož léta 1632 na skonání jeho, pondlí po druhé nedli adventní, 10. dne msíce Decembris umel na vodnatelnost v mst Culnbachu v svém exilium p. pan Vilím mladší z ían, kdež byt svj prve v Cechách ml na Kosové Hoe, nechavši po sob paní manželku paní Mandclenu z Vrtby a trý dítek.
Pan Vilím
totiž v
')
Liitzen.
Pamti Harantovy
72
Též syn umel
cembris,
p.
Jana Karla ernína. Po
nm v 9 dnech, totiž 19. De-
zde v Hofu sjn pana Jana Karla ernína dc Václav Ondej.
Pochováni oba na jeden den v nedli poslední adventní 23. dne téhož v kulnbachském hlavním kostele, a druhý v Hofu msíce, pan z
ían
kláštee.
(v)
Král Fridrich umel. Téhož
léta 1632 18. (28.) Novembris, v nepo svaté Trojici podle starého kalendáe a podle nového v nedli první adventní, 12. den po králi švédským, umel král Fridrich eský, falc-
dli
25.
krab
vyhnaný, v
mst
Mohoui
na morní bolest ráno v 7 hodin na
pl
Jak král švédský Gustavus Adolfus, tak král Fridrich, blízký pátelé tak (v) starosti jeden od druhého daleko nebyl i (ve) smrti. Král
orloje.
jsouc,
švédský narodil se 1594
msíce
a 2 dní
berku
1596 dne
léta
Alžbta
Decembris, tak stáí byl 38 letech
8.
král Fridrich narodil se (ve) Falcu
;
královna,
Augusti,
16.
tak
paní manželka jeho,
mu
bylo 36
hoejším let,
nm
kteráž po
3
mín v
msíce
zstala,
jednoho
mst Ama 2 dni.
starší
jeho
o dva dni toliko byla, neb se narodila v Engelandu léta 1596 dne 14. Augusti
Téhož s\ým nechal a
po té bitv císaský generál kníže z Fridlandu s lidem do Cech však Lipska, Kemnice, Cviková a jiných mst
léta
ustoupil
zem
;
osazených,
kteréž švédovští
a kurfirští
zase ten rok všech
dostali
zase kurfirstská nepátel pozbyla.
R. 1633. Co švédovští s kurfirstem po bitv inili. Léta 1633 na poátku téhož roku velmi velké vody byly a škod velikých mnoho na-
msíce ledna táhlo 12 regement rejthar a 10 pchoty sem psalo, pod knížetem Bemhartem z Weimeru s kusy do biskupst\-í bamberského. Tu ležel až do postu v Pamberku a jinde, a potom v post podle starého kalendáe msíce bezna do Bavor, kdež prve již nejvyšší Horn tam byl. Tu nejprv pi jednom pasu nej\^šší Altdlalj-.
19. a 20.
skrze Slac, jak se
mu
rinera porazil a pagaže
odjal, též jal nejvyššího
Beygotta charvátského,
nkterých mst, kteréž Bavorský byl zdobýval, jako Neiburku, M(n)ichova a jiné. Kurfirstský Taub^) nejvj-šší (se) s\'ým lidem, rejthary a s drakony do Plavná se dal, potom s nejvyšším Taubadlerem 2) švédovským pod knížetem Vilímem z Weimeru na Charváty vypadali. a zase dostal
Jak se
v
markrabství dalo. Zde 3) pak
v markrabství v Sechs-
empter,*) v Selbu, Arcperku,^) Leiten, Kirchlomic^) a jinde nejvyššího, též Farkae*^j a Beygotta 9) Charváti, a toto
cemi muselo jim kontribirovat,
ím
dál,
vždy
víc.
I
jiná
leželi
Corbusa^)
msto Hof s vesnimsta a msteka,
potom nej\yššímu Markusovi Farkaovi, kdež sem salvu guardy položili do
nejprve nejvyššímu lejtenantovi Keklovicovi,^'') Corbusovi, Beygottovi, též 1)
\ít
Krajina nazvaná
a
Kirchenlamitz. •'')
Arzberg.
plukovník.
—
— S)
—
—
^) Taupadel. — ^ Srovnej Holle IV., ses. 2., str. 6. >Sechs-Aemterc sestávala z okres Wunsiedel, Thiersheim, Selb Srov. Archiv fr Geschichte von Oberfranken 1860 (sv. 8., str. 19.) '') Kirchenlamitz, všecky v okoh' Wunsiedelu. ') Markus Corpes,
Dtrich Taube.
*)
—
i
Forgács.
—
-
^)
Beygoth, plukovník.
—
i")
Keglewitz.
z
A
kasthaiizu.
Plavná
z
V
73
M okolo 30 rejthar pijelo upímo (ke) stála, s panem Karlem ernínem, synem mým Vilíinem esky rozprávla.
kurfirštští
pede domem
kasthauzu, kdež salvaguarde s
roku 1632 a 1633.
Jindichem Pichovským a tom když k ní jeli, vstoupila do domu
p.
a jata tu v domu byla, a ješt po dvouch Charvátech, kterýž z msta ujíždli, se pustili a je též jali a sebou hned ten den v sobotu ped nedlí masopustní 2. bezna do Plavná vzeli. Však hned tetí den, v pondlí masopustní 4. bezna, zase sem pšky pi trubai poslali Však na tom Charváti nepestali, nýbrž hned 6. Marti v stedu škaredou ráno, (já ješt v loži ležel), sem pijeli nejvyšší tito s
lidem
:
p.
p.
Rosenpaul, Corbus,
Petr Farkotz,
Kresle
mistra
koní
s
(krom
1500 tolar
na toto
sešli,
Beygott a
Tu
do 1500.
lejtenanta Keklovice, všech, jak se soudilo,
msto
pro dání
lid
nejvyššího
nejvyšší u
vzíti
té
purk-
salvaguardy
tm
Charvátm jatým k vynahražení jim, co jim pi odjezdu v tej summ, co nesložili, purkmistra sebou do Hba vzali. Tu potom po svolení tch 1500 tolar co
vzato bylo) dáti musili, a Kresle^) a štatfogta se
do msta
i
pedmstí
na
Hba
mli, brány
ješt
nco
drakon
mli,
nezstalo. Prv než se
ložírovali,
Pi odjezdu
osadili.
z
pchotou,
(s)
pobravši
kon
ze
kteréž zde
tém
nadlali, takže po nich koníka neb nkolik hodin na koních všickni v uliccch
nich
ložírovali,
do 150
kterých
sedlákóm,
rynku stáli, domy vytloukali a, co lepšího, brali; panu Mikulášovi i na Braumovi truhlici vyloupali, a co tam našli, pobrali panu Krištofovi Janovskému kožich liší, p. Kocovi kon. Do tetího dne zde ležíc, velkých škod ;
nadlajíc, v pátek po polodni jsou vytáhli; táhnout,
nic
o
tom nevdli, neb
to
troubit a ješt dali prohlásiti, že nepítel
msta
však aby
ped
mli na
v tejnosti
nejvyšší
ten den vy-
mli,
až
kázali
branou, aby je jednom spíše
Však velmi neradi vytáhli, že nejvyšší Farka jednoho rytdo msta, zase holí z msta hnal, davši mu notnou jiným víc se to od nho stalo. ránu pes hbet, a potom z
vybyli.
mistra, kterýž se vrátil
i
Druhý pátek po nich 15. (25.) Marti pijel k mstu nejvyšší Taubadcl s kurfirstským z Plavná''*) s lidem svým pod švédskou armádou majícím (s) 26 kompaniemi ped msto, a s nkterým lidem, vysekajíc brány do i
msta vjel, a dva Charváty na salvaguardii zde ležící a dobe schované, jednoho na vži nejvejš pod krovem, a druhého pod rathauzem (v) vzení jiné Charváty, kteíž sem pijeli, též vyjednom, vyhledali, je jali; na to hledali a jali, dva zabili, jednoho pod dolejší kašnou a druhého u eky. Na týž den zase týž nejvyšší k Slacu a kurfirst do Plavná odjeli, však i
salvaguardi tu
pece
zanechali. Stav rytíský
i
mšané,
obávajíce se Char-
mst
byla, pry vyjíždl vát, nevdouc o salvaguardi, aby zanechána v a vycházeli, avšak od nich samých zloupeni byli, že se zpátkem nkteí s prázdnem navrátiti musili. Pan Karel Kacensteiner, ten sob zjednal konfoj, konfoj sama pomáhala brát. Po odjezdu jich z soboty pece obrán byl na nedli v noci Charváti .svou salvaguardi odsad vzeli a více jí .sem nedali ;
')
Od
i
pluku T.iubova.
—
')
Jan Groschcl.
—
'')
Plauen, v .Sasku.
Pamti Harantovy
74
Nejvyšší Corbus
s
lidem k Culnpachu, jak prve,
tak nyní táhl, odtad
do
lid od Cronichu.^l Ale jak u CulnBamberka k Weismanu, majíc stelbu pachu, tak (u) Weismanu nic nesved, než co od dobytka cestou a jiného i
dostal, zase se navrátil.
po nedli Oculi ranným jitrem nejvyšší Taubadel
29. Marti v pátek s
mstu
lidem svým a kurfirstským táhnouc v noci od Šlacu-) a Plavná sem k
Hofu^) pijel, a jednoho okolo
ve t\'rtek
ml
ten den
kon
msta
rytmistra'*) s lidem
jel,
a jak
charvatského,
mnozí za
(kterýž tudyto
že
jisto to mluvili,
vybrat a v^^špulírovat), ráno v poli nalezl,
msto na
objeti chtl, ale
jej
Však mnoho jich odtad jali a zbili v poli samého rytmistra na píkopích u branky jali. Hned odtad nejvyšší bez meškání do kvartýr charvatských (u) Kirchlomnice,^) Leiten a jinde táhl však málo od pakažních voz, pes 2 neb ti víc neskrze i
ehtání prozrazen.
na pedmstí, jako
i
;
dostal,
neb se
postavili a šermiclovali,
sebou sem pivedli,
nco
až s pagažemi
Nco
mohli.
ujeti
den sem pijeli a za V Hofu od pátku až do ten jeden den semotamo do devíti mil ujeli. pondlka leželi, v pondlí zase do Slacu a Plavná odjeli. Lid velice zdšen
jich jali a
jsouc, jak stav rytíský, tak
i
mšané,
však na cest též obíráni od soldát
pobili, zase ten
zvlášt ouad,
z
msta
vj-jeli
Jednomu knzi
a vyšli,
Hemerovi 300 tolar vzali a ruku mu na to podali, dkujíc mu z tak dobrého bejtu. Z žádný (krom pan Krištof Koc s dvíma volma do Lichtemberku s Nmci se odvezl) z Hofu neušel, než Pánu Bohu se poruivše, tu zstávali a jist zahanbeni nebyli, neb se jim nic zlého nestalo, krom že Nmci nátchy stonali, že s nima ležet musili. na velké tžké rýmy i echové byli.
j\I.
ech
i
v
Po odjezdu toho lidu v ponedlí družebné 1. Aprilis hned druhý, outerý" pijelo sem nco Charvát, ostatek jich ped branou a v poli aby jim chleba a piva dali a jedno(hoi mšana s nima nima Hans Girka Thecka a chormeistra, nima do Kirchlomic jíti musili. Odtad chormeister druhý den dom
zstalo a
žádali,
vypravili, což se stalo. Vypravili s
kdež
s
se navrátil a tu novinu pines, že Charváti, zvláš nej\-yšší Corbus, (s)
lidem
dodání
SNým
summy od
mistra Kresle vzali,
táhl,
i
jednom
Hb
nemocen
do
ech
na oekává, a proti odvedení summy že jim purkzas pustí. Hans Girka Thecka'^) pece až do Hba nejvyšší Farkotz
ve
leží,
zdejších
štatfogta
však ho brzy zase propustili, kterýž též takovou zprávu pinesl.
opt švédovských na 62 koních sem pijeli a pece dál na zvdy zase sem pijeli, pes noc zde zstanouc, pry odjeli, tím vyšlí mšané se navracovali zas do msta.
9.
Aprilis
jedouc, ^lezi
11. Aprilis rytmistr
15. Aprilis nejvy-šší
pijel,
kdež se k
nmu
Krop
^)
(se)
svou kompanií sem pijel.
Taubadel*) zase sem pipojil
nejvyšší
—
^) Cronach sz. od Kulmbachu -) Schleitz. Garmatey. - 5 Kirchenlamitz. ') Johann G. Thech. ^) Reinhold von Rosen.
—
—
s
lidem svým
lejtenant Rosa^)
•>)
—
Srovnej Holle '')
Gropp.
—
i
kurfirstským
lidem
s
II.,
*i
svým
13.
—
Sr.
Holle
*)
Slul 15.
z
Též
rytniistr
i
roku 1633.
Krop na druhý den
odsad po polodni
vyjeli,
a za
75
v outerý
mstem
po nedli kvtné
16. Aprilis
randevu drželi; ne dlouho, neb velmi
ten den jiné ty dni pršelo, dál se do Sechsempter dali. 17. Aprilis zvdouc, že nejvyšší Rosenpaul i) (s) svým lidem, jsouc pomlácen od knížete Bernharta z Wejmeru, ke Hbu se retoval a v Arcperku sob kvartýr zarazil, jej obskoili, jeho s málo kolikasi oficiry jali, jiné všecky pobili, jich pes 300 bylo, 8 praporc dostali, 7 zelených, a na každé po jedné stran koruna císaská a Ferdinand II. a z druhé strany na jednom byla malována velká erná kniha; osmej byl bílý praporec s orlem erným. V Bílou sobotu sem téhož nejvyššího Rosenpaula s oficiry na krytým voze a jiné v ebinách pivezli, praporce ty jejich ped nima nesouc k tomu troubili. Na druhý den po polodni do Slacu je vezli. Pan Zdenk hrab z Hodic sem pijel, ml kvartýr u Nestera msíce Aprilis, když nejvyšší Taubadl ležel (ve) Wonsidlu. Dal jsem na žádost pána pacholete, syna svého Krištofa Vilíma k nmu v letech jeho 16. i
i
—
i
Nejvyšší Taubadl
s
lidem svým vzel
sob
a kurfirstští zase v Bílou sobotu do Plavná
kvartýr v
jeli.
mst
Wonsidlu,
Taubadler dal
24. Aprilis
odsad pagaže do VVonsidla vézti, 25. táhl ke Hbu, a u Hochberku do 30 Odtad zas do Wonsidle 27. Aprilis pijel, zase z Wonsidle sem
jich zbil. s
lidem
30.,
1.
s
i
pagažemi, a zde
Maji,
5.
2.,
3.,
ležel
s
velikou obtížností obyvatclim 28.. 29.,
4.
dne máje kníže Vilím saské
synem svým malým, koský.
(se)
asi
z
Weimeru
okolo 5 neb 6
(v)
let .stáí,
80 koních do Hofu pijel a
regement
6.
též kurfirst6. dne máje týž kníže s lidem svým a Taubadlovým ským pod nejvyšším Taubem, kterýž po vesnicích tu okolo ležel, po polodni odtad vyjel, za mstem randevu držel, a potom odtad do Selbu táhl, a tu pes noc v polích stáli. Na ráno potom odtad do Hofu zas pitáhl Charváti jeli, do lesa jim se dali. jednom pi lesích se jim okazovali, a když na i
;
n
Jednoho
toliko
jali,
a
když
oznámiti nechtl, k tomu
ho
i
se
zpurn
stavl a pravdu,
opravený, že se ho
s
tžkostí co
co se ho
ptali,
byl,
zabiti
jalo,
kázali.
s hrabtem Zdekem z Hodic na voze zase do máje nejvyšší Rosenpaul proti složení tisíce tolar (ze) zajetí propuštn a po polodni od ncjvyššíhf) Taubadla a nkterých oficír s ním 8.
Erfurtu
máje kníže Vilím
jel.
9.
msta vyprovozen. Pan Vilím Lev z s knžnou brandcburský
ž
i
ían za.se
z
umel.
12.
Drážan, kdež
máje markrab Christian se
pes pl
léta zdržoval,
do Culnpachu na pevnost Blossenburg pijel. Na týž den mrtvé tlu pana Vilíma Lva z ían (kterýž 4. dne téhož msíce, to jest v sobotu na provodní nedli, jsouc šlakem poražen (ve) 4 hodiny v m.st Culnbachu umel po polodni), do dolejšího Steinichu pivezeno, a v kostele pizdno. Též •)
Jmenoval
se
Marco Horalio
Pauli.
;
Pamti Harantovy
76
na týž den Weisštadtu 13.
máje nejvyšší Jií Krištof Taubadel
12. 1)
máje
lid
pagaže do Hofu lejtenant
\'yšší
(s)
15 koini)aniemi do
vytáhl. z
msta Hofu
poslali.
Rosa
(s)
zase utíkal, 15. máje zase švédovští své máje nejvyšší Taubadel zase do Hofu nej20 kompaniemi pijeli a šermicel u Hba na ladech 16.
i
Nemálo Charvát pobili, koní, sukní od nich a jiných vcí dostali, do Hofu pivedli nco zajatých, mezi kterýmiž byli truba a e-
mli.
a sebou
i
ládka pana Jana
že v kvartýru
chybilo,
kdyby
byl
spšn
mu emen do Na
ráno
Pichovského, nejvyššího nad Charváty.
Karla
(ke)
téhož nejvyššího
Pichovského koni nepišel a na nepojatým pry, p.
byli
O
by ho
spšn
málo jali,
vundavši
úst, neujel.
máje nejvyšší lejtenant Rosa
17.
5
(s)
kompanicma
z
Hofu
jinde do kvartýru do Hiršperku"^) vyjel, a Taubadl tu zstal. 25. dne msíce máje v noci mli lermo. Na ten den kníže Vilím Weimeru saský do Hofu ped polodnem pijel a po obdích zase odtad odjel. Pi tom lermu noním, když se ráno do msta vracovali, fendrych
z
nad drakony v pobídnutí od druhého za mstem zastelen. Ml svdectví, že byl dobrý lovk, pobožný, rád písma svatá etl dne téhož msíce v nedli Rogationum v kláštee téhož msta po-
jeden
dobré 26.
chován. 27. šermicel byli,
ml
váta, a oni
Taubadl
nejvyšší
pchotou sedlskou
s
s
Charváty,
pokládali se do 4000.
jednoho quartirmeistra
Jali
kdež
Charváti
silní
Švédští jednoho Char-
prostelili, kterýž se
potom
vyhojil, a ten,
kterýž ho prostelil, též tu zabit.
máje pitáhlo ješt 7 kompanií do Hofu lidu nejvyššího z Steinau, 9. hodin lermo bylo. Do pole vytáhli s pagažemi a je do Lichtenberku, sami v poli do rána stáli, potom se do msta naTu jim pinesena novina, že jim všecky pagaže od Cronichských
30.
a hned v noci po poslali vrátili.
pobrány, kdež
mlo,
opt
i
lermo bylo
;
však potom
z
toho, aby co pobráno býti
nic nebylo.
P. nejvyšší Pichovský k Hofu pijel. 2. dne Junii v sobotu po Božím Vstoupení vytáhli z Hofu nejvyšší Taubadl a nejvyšší Steinau s lidem svým (ke) Cronichu k obležení. Ležíc nco málo u nho, zase od nho odtrhli, Taubadl zase k Slacu, a Steinau též do svých kvartýru, Rosa jiní. Mezi tím když Švédští leželi u Cronichu a nejvyšší Taub (s) kurfirstskými v Plavn a nco po vesnicech u Hofu opodál, pijel nejvyšší pan Jan Karel Pichovský,^) nejvyšší Beygott s lidem k mstu Hofu 6. dne Junii ve tvrtek ped slavným hodem seslání Ducha svatého. Tu poslal trubae svého k mstu pan Pichovský, a dal zavolati sob sttejce svého pana Václava Pichovského, (v kterýmžto mst bn svj ml (se) synem svým po dcei, s panem Janem Karlem ernínem, koupený), a purkmistra. i
i
dm
i)
Weissenstadt.
Prischionazky.
-
-)
Hirschberg
sz.
od Hofu.
—
')
Holle na
str.
18
jej
píše:
z
roku 1633.
77
tém
Jedno ale, že nebylo žádného purkmistra v ten as v mst, neb na vtším díle možnjší lid a úadní osoby, jak lid švédský z msta vytáhl, pry ušli, a také do Hofu psáno bylo, že by Charvát do 4 regiment pospolu bylo, aby Hofští dali na se pozor z té píiny vyšel
opt
:
panem Pichovským rychtá mstský, štatfogt, též s nimi vyšli pan Krištof Janovský, pan Krištof Koc a pana Václava Pichovského syn, pan Jindich Markvart. 1) Když se spolu sešli, po pátelském pivítání velmi s
pívtiv
a strejcovsky
on nejmilejší
strejc ze
nmu
ním rozmlouval a k
s
to mluvil,
všech strejc, a aby se zase do
ech
že jest
mu
nebo aby v tak nebezpeném míst zstává, aby dal,
jednoho syna nechal a pro tu na bezpenjší místo, že mu radí, však které proti císai není; neb kdjby sob jeho nevážil, že by jina s tím mstem zašel, že by již hoelo. Štatfogtovi ekl, aby mu dali peníze, on že k velké škod pišel,
mu
;
se podal
mu všecko na statku pobráno, že on zas peníze míti musí, a že jede po penzích, kde by co dostal, jako myslivec po zvin. Když mu se týž štatfogt omluvná inil s týmž mstem, jak velký brantšac 5000 tolar dáti musilo, k tomu celou zimu Charvátm kontribirovat, též na to 1500 tol. jim pokuty pro vzetí salvaguardie z msta od kurfirstských dáti, armády dv, nyní samého generála z Walsteina vychovávati, jako nejvyššího Hlky kurfirstský lid drahn asu. Což na pímluvu téhož pana Vácšvédský on, že všecko tak jest), pijal slava Pichovského tu omluvu (pravíc a ekl: »Co má žebrák od žebráka mošny žádati .?« Vtom zvdouc, že se kurfirstští okazovali a nejvyšší Beygott vždy nejvyššího Pichovského, aby což nedlouho meškali, odtad se odebrali, rozžehnavši se jeli, napomínal, obojího pohlaví dal pozdravovat. Když odpátelsky, ješt jiných že
i
i
i
i
ech
i
tehda
jeli,
kurfirstští
na 18 koních
pedmstím pes eku
na vršek Šibeniný, žádného nespatíc, zase se zpátkem to
se dali,
vrátili.
vyjedouc
Tak zstalo
do téhodne.
Msto Hof
zplundrováno. Ve tvrtek po svatém Duše 1 3. Juni sem k mstu Hofu nejvyšší p. Jan Karel Pichovský a nejvyšší Beygott s lidem hned ráno v pt hodin, nco ho do msta poslali, sami s lidem pi sob majícím od Šibeniného vrchu k vrchu, na kterém stráž stojí nad mstem, se dali, v holtu stáli. Kteí do msta pijeli ped bránu, v^^šel k nim rytmistr nad krajským lidem, starý Rabensteiner a nkteí mšané, jich za ušetení žádat. Ale a chtli s nimi mluvit a jim se omluvná init nechtli jich slyšeti, nýbrž skokem do brány a do msta s dobytými pijel
i
šavlema (u
vjeli
kterého
a ránu jednu z pistoli uinili.
A
ložumentem pan Reitenpach byl
stavu rytískýma,
kterýž se
téhož Rabensteinera majíc
k
nmu potom
jej
tehdáž v
domu sklenáe Sace, dcerama .svýma a jinýma
nejprv k (s) sešli,
domu do
byl)
pijeli,
rytmistra tu
košile z kabátu a z koIaru
Též jiní dali .se k pán Václava Pichíjvského domu, a když se jim okna oznámil, kdo jest, kázali sob otevíti. Pd otevení domu hned se
slíkli.
z
*)
Mezi
echy
uvádi se
v Domažlicích. (Holle str. 8.)
i
M.
Ondej
Or.izoschovský
bývalý
superintendent
Pamti Harantovy
78
do domu
valili,
komory, sklepy
otvírali
a,
na
panu Václavovi
pišli, brali;
šavlemi (kej krku dobytými napiáhali, a aby dal peníze,
na
A my
kieli.
dm
Cechové donnnívajíc se, že ten pro jeho pana strejce, ukazujíc se k nmu tak strejcovsky, ušeten bude, všecko sme tam, co ješt kdo lepšího ml, snésti dali, a tam o to pišli. A tak to plundrování dom, sklep a komor, truhlic vysekávání a braní trvalo od 5. hodiny až do 11. Po všem
mst
ješt po tom odjezdu jejich ješt více ten den šlo lidu z msta i na my echové pl druhé míle do Hiršperku se dali, a 2 nedle v hospod všickni spolu zstávali, pnebí za svdnici líhání mli. ráno, též
i
i
Mezi
tím,
do msta,
zdno
co sme
Taubadl
i
Švédskými
(se)
jinde, vybrali, vykopávali,
i
do Plavná
brali a
v Hiršperku byli,
vokna potloukli a
vozili;
(v)
vtrhli,
Též
a co lidé
obilí z kláštera knížecí
mnohých domích kamna,
h
posekali, a
dne msíce
l)
mnoha kompaniemi mli v kláštee za-
kurfirstští s
lavice,
i
domích dvée,
v
stoly,
inili než nepítel.
Taubadl vyjel z Hofu do Coburku saskému z Weimeru. Za ním potom 1. Julii v pondlí po druhé nedli po svaté Trojici vytáhl jeho lid za ním s nejvyšším lejtenantem do biskupství bamberského. Na týž den vyjeli též kurfirstští do pole, a nejvyšší vachtmistr jeden stavu panského z Brunšvejku za nej26.
Junii Jií Krištof
(ke) knížeti Bernartovi
\-yššího lejtenanta \yhlášen. Jak do msta vtrhli a kvartýry nkteré promnili, hned okolo 150 Charvát neb vejš k mstu za šibenici pijelo. Tu kurfirstští vali víc
hned zase lermo
než na míli až za
nej\'yššíma
dali troubit a proti
msteko
do 1000 koní
nim
vjjeli,
s
drakoun sebou majíc v holtu byl, že z Charvát do 50 zstalo a i
ekali, kdež vtší šermicel
nimi šermiclo-
Reau, kdež nejvyšší Pichovský stáli
s
jinejma
a na tyto
z kurfirstských
Hofu do Plavná vyjeli, a mšané též se z msta ješt víc rozešli; a my echové, nkteí do msta Lichtenberku, a 4. dne Julii, to jest ve tvrtek po 2. nedli po svaté Trojici, sme tam pišli. Z tch 21 osob kurfirstských navrátilo se zase 9 osob, takže jich 21.
Po tom
šermicli kurfirstští tetí
den
z
nezstalo než 12 osob.
Jiímu Fridrichovi Harantovi dcera léta ve
stedu po nedli
se narodila.
Téhož
podle starého a podle nového v stedu
Jubilate
po sv. Trojici, jinak 15. (25.) dne máje, na znamení kozorožce narodila se Jiímu Fridrichovi Harantovi dcera. A ped tím Eva Krizelda Kadovská
nešastn
Bezdružic
z Polžic a z
Téhož
léta
dne
18.
a 19.
slehla, totiž potratila.
msíce
Junii
stala se
Hes a knížetem luneburským z jedné, nejvyšším Merodem, Benickhausem a Chronsfelderem, lantkrabím
z
s desíti tisíci
msta
téhož
u
Hamlu
od Rejna Kolína vyprovázeni
znáti,
aby
se
s
byli.
Srovn. Holle
19.
s
mezi Vilímem
lidem
císaským svým
kterýž s lidem
velikým požehnáním a vinšem od duchovních
To
na pozoru
páni Stádové
ml
moci Boží tak se udatn potkal, že 1)
bitva
a
;
mu
zvdouc
dali
landkrabti
což tak uinil a nepítelem
s
po-
všecku armádu rozehnal a pobil.
z
pchoty zstalo
roku 1633.
79
4000, rejthar 1500, zajato 2000, nejvyšších 10 a kapitán
a nižších oíícír 30, praporc a štandar
mnoho mezk stíbrem
pes
Dostali též všecku municí
70.
penzi naládované, kancelá Merodi, sám Merode zabit, Chronsfelder smrtedln postelen, utíkající z nepátel do Minden od Milandra pobiti, kdež landtkrab v Castlu dal slavné Te Deum
a pagaže, též
laudamus kázáním slova Božího,
a
i
žalm
inní
svatých zpívání a modliteb
vykonávati.
V
Slízsku co se dalo. Téhož švédská pod hrabtem
ského armáda
císaskému, knížeti
rálovi
sob
vytáhli,
v betaglii
hánli, generál
z
léta
kurfirsta
saského a brandebur-
Turnu v Slízsku ležící proti geneWal(d)štejna, málo zpsobila. Nebo když proti
i
z
stáli
i
spolu
z
šermiclovali,
a
A
Wai(d)štejna žádal za štilštand
kurfirstští
císaské za-
tak od jednoho a.su až
do druhého odkládali a nic nevyídili A mezi tím kníže z Holsteina, krále denemarského syn, od nepátel zastelen, který se choval v té válce velmi dobe.
Kníže Berná rt
Bavoích.
z Weimeru hned málo od proviantu ml a dostati mohl v ní, neb prv od královských vše bylo prvního léta vyhubeno, nic mnoho nezpsobil, lidu mu mnoho pomelo. Odtad k Tanaverdu vytáhl
v
a tu 8.
v
post svou armádou
vtrhl
Kníže Bernart saské
do Bavor,
ale
že
Naimark (ve) Falcu hoejším vzal. Sám pak týž kníže Bernart Wircpurku povinnost, nmeck}' huldigung, od obyvatelv piza kníže Frank vyhlášen.
ležel,
(ve)
Julii
jímal, a
msta
dne msíce Augusti pijel gencralmaršálek Hatzfeld do Hofu,
6.
Fogtlandu, nejvyšší Breda, nejvyššího Piccolomini lejtenant, nejvyšší Orosy
PauP)
s
Hulka"^)
Tu pes noc
lidem 25 kompaniemi.
špolírovali
;
s
zstali,
a
msto
celou noc
na ráno okolo 10 hodin odtad k Plavnu odtáhli, generallejtenant pchotou k Adorfu^) a k Plavnu táhl a (s) pagažemi. V
mst
Hofu brány kázali vysekati uinili s branama v Plavn
a
spáliti,
takže otevený
a (v) jiných
msto
Tak
zstávalo.
mstech.
Jak opt v Hofu inili. V nedli II. dne Augusti táhnouc /.a nima opt jeden neb dva rcgementy pijelo do Hofu, 40 koní s lejtenantem Keklovicovým. Od 11 hodin až do 7 hodin opt všudy vyhledávali, brali, lidi šacovali, prali, zranili. Pannu Markétu Annu Reitenbachku od otce a sester týž lejtenant (s) sebou mocí vzal, kteráž byla z nich nejpknjší. Otec s dcerama složil za ni na klejnotech, penzích a šatech za 1500, jak sob to oni poítali, aby ji vyplatiti mohli. Kteréžto vci týž lejtenant k sob pijal, z toho podkoval, však panny nevrátil, nýbrž ji sebou vzal. (S) jiným ženským pohlavím nenáležit to inili, jak sami hlaví
(s)
sebou
nmeckého ')
ti,
vzeli
pišli, to vyprávli.
ped
hnali,
a
sebou je
byly vysvobozeny. Joachima
Marco Horatio — Adorf
v Adorfu.
zacházeli, o poctivost je pipravujíc,
kteí odtad
•')
Viz nahoe. od Aše.
Pauli.
scv.
—
'')
i
v kostele
Mnoho ženského
po-
však od jednoho lejtcnanta
Krausa mrtvého
Hrab Jindich
mšana
Holk zemel dne
s
prkna
26.
srpna
Pamti Harantovy
80
dol
shodili
Presekara,
;
nohy stavli
radní osobu,
když nemohl
;
ekan do
bodli, naposled}'
hlavy
již
mu
skonávající,
po
pustili,
jej
stát,
vrazili
;
z
nm
lože stáhli, jej
kde mohli
stav rytíský,
na
vostrohama
šlapali,
dostat,
zajímali.
Dne msta,
i
msíce
21. téhož
Lipsko
i
Hendricha nejstaršího Rejsa
Kdež
i
z
vytáhl s
Nco
pchotou
do Hba dal
Plavná pokoj chtl init
Míšni, šacujíc
s
*)
mst
Gera pana knížaty íšskýma.
nmu
Arnheim k
tam
pijel,
Bh
než že ho Pán
nésti
v
a kusy k Šneberku
prv než vytáhl v
generál feldmaršálek kurfirsta saského
ale nic nezpsobil,
až
Míšn
Adorfu do Cech.
a kavalerije k
Hlka pohospodaiv
generál
Halí, zase z
morní bolestí navštívil, kterouž se a tu umel.-) Odtad mrtvé tlo jeho do Prahy dove-
U msta Hba, když se do nho nésti by velicí houfové krkavc okolo nho a nad ním lítati mlo. Týž lid císaský zase k Hofu a jinde po markrabství se od dobytka vybral, v mst Hofu položil, a tu do vostatka, kde co bylo, všecky studnice vyvážili, a od znamenitých vcí v nich našli. V kostele v trubách pi varhaních též nemálo penz našli, lidi, zvláš ženské pohlaví, dtem, aby brali, kteréž zase vyplacovat musili; jiným hlavy šroubovali zeno a špatnou ceremonií pohbeno. dal (tak jak psáno bylo),
že
i
i
o penzích a dti o svých rodiích
povdly
;
jednu ženu
konm
smejkali,
vodu do hrdla lili, štemíle též do hrdla strkali, lidi bili, sekali a pehrozné ukrutenství s nebohejma lidma provodili. Do msta Lichtemberku 5. dne Septembris vpadli a jej žebrali, zvlášt v dom paní Anny Alžbty z Waldenjiných stavu felsu, rozené Fiichsovny z Walpurku; její i panny dcery její i
rytíského
lidí,
Nmcv
msta
echv, vci zazdné
prozrazením,
i
nezazdné
dne téhož msíce vpadli s vosumdesáti koma do Lobensteinu, msta pana Rejsa z Gera, který proti císai nebyl nikdy.
v sklepích pobrali.
Ti
i
osoby
zranili a
7.
mnoho
posekali a poranili,
na
pišli pobrali,
lidi z
šat
My
pak Cechové i Nmci, co nás na mnoze v Lichtemberku bylo, v stedu po 10. nedli po svaté Trojici, jinak 27. Augusti, dali sme se ped samým veerem na pl míle od msta do jedné vsi pod léno pana Rejsa, jménem Šleku,^) nkteí do Lobensteinu. Na ráno pak z Sleku paní hejtmanova lichtemberská, paní z Waldenfelsu, a my Cechové s ní dali jsme se do vsi Altensesu na panství pana Rejsa na grunty pana Krištofa Daniele svláeli.
já s panem Krištofem Janovským k nmu pináležeAnna Dorota Pichovská (s) svýma, strejna moje, v krm s hospodáem, za komoru, osob 26 pospolu v malé svdnice, majíc ji zstávajíce do 3. Septembris za 7 dní. Na ten den dali sme se pl míle odtad do vsi téhož pana z Wacdorfu, jménem Weissperku,'*) do hor a les. A tu sme zstali až do nedle 12. po svaté Trojici 8. Septembris; neb z
Watzdorfu.
jícími, též
Tu sme
paní
i
i
od nás v noci na nedli (ve) veliký dš dali les ped nepítelem. My pak na ráno v túž nedli
Nmci
—
') Schneeberg. 2) Zemel dne osada Schlegel, jižn od Lobensteinu.
26.
—
^)
se 12.
srpna v Adorfu (HoUe, 22)
Weissberg.
ech
do do msta Leiten-
od nás
—
•')
Tuším že
roku
z
1633.
81
berkUji) hrabte z Schwarcenburku, na ráno potom v pondlí 9. Scptembris do msta Salfeldu, knížat saských z Altenburku, v Tyrinku ležící. Tu sme zstávali do 25. dne téhož msíce, nebo 25 kompanií lidu císaského od Hofu vybraného od jiných kompanií na týž den do msta Nejštatu,"-) dv míle od Salfeldu, vpadli, a Svédovské pod nejvyšším Prantštejnem tam ležící vyhnali. Druhý den 26. Septembris po polodni do Salfeldu vpadli, ped kterýmiž lid ten tém všecken zutíkal, v kterémž až do 28. dne téhož msíce zstávali. Nemálo lidí potloukli, poranili, že potom od toho meli. Velice se v nabrali, v nkterých domích zazdné peníze a jiné vci vyzdvihovali, že hospodái tch dom sami o tom, aby v jejich domích to bejti mlo, nevdli, msto ranciujíc ze 4000 tolar. Odtad zase k Šlacu a k Hofu v sobotu den sv. Václava podle starého kalendái'e 28. Septembris
nm
odjeli.
a jiní Nmci na týž den 25. Sept. z Salfeldu sme kdo kam vdl. My Cechové do vsi Losu, pl míle odtud v noci jsme pišli, na druhý den do vsi Najdorfu^) k mstu Greifenthalu,'*) na tetí den do msteka Steinheidu^) v lesích tyrinských ležícího, knížeti na kterýžto den císaští msto Greifenthal vypálili, z Koburku náležitého v kterémž vyhoelo do 80 dom. 8. Octobris zase jsme z Steinheidu, jsouce tam 11 dní, nemohouce odtad pro veliké snhy, kteréž do kolenou napadly, vyjíti prve, jsme vyšli a do Salfelda 9. dne téhož msíce zase pišli, kdež sem zstal za 11 dní. A 21. dne téhož msíce odtad sem se dal do Lobensteinu, potom zase do Lichtenberka 4. Decembris do domu paní z Walden-
My
se
pry
pak Cechové
podali,
;
felsu.
Partaje posýlali. Mezitím Culnbachu
císaští nezaháleli, nýbrž vždy partaje
Jako také 25. Octobris 60 koní císaských, majíc kunšaft o rytmistru Alexandrovi Beilvicovi, že by se zdržoval v Lobensteinu u manželky své, kteráž tam v ten as ped soldáty s panem silné k Šlacu
otcem a
s
i
paní mateí svou,
svýma, k Lobensteinu
zvdouc o
posýlali.
Tobennekarem
pede dnem na
témž. rytmistru, že
ped
sesu, kdež týž rytmistr pijeli, a tvrz
ho tam tím,
z
týž není,
Kotzmanskrnu,^) byla i s dtma den pijeli. A ped branou peodtad
pl
druhé míle do Altcn-
ujíždjíc z Lobensteinu,
všecku tu pana Krištofa Daniele
z
pes noc
na
VVacdorfu,
zstal,
pišli,
vy-
Panna Zuzanna, dcera jeho, z vokna do píkopu z komrky jedné s vysoká vyskoila, do bahna nohama a hbetem na jeden vyvrácený štp ústy krev lila, však ochranou Boží pi životu zapišla, že se jí nosem chována. My pak Cechové Nmci na týž den v Lobensteinu jinde potom dále ped nima byli j.sme (ve) velikém strachu. Však mocná pravice nás |)ed nima pichránila, že do msta nepijeli, než ped bránu jim chleba a piva z msta vynesli. Hnali sebou nemálo dobytka. Též zajali sebou Jana Krištofa Beilvice na jeho statku Lcma, když za obdem sedl, též v Malé brali.
i
i
')
dorf. sz.
—
od
Leutenbcrg, *)
Grafenthal,
sz. jz.
i
i
od Lobensteinu. od Saalfeldu.
—
— •'')
'^)
jz.
—
') Neiinsv. od Saalfcldu. od Grafcnthalu. — ") Gottmannsgrun
Neustadt
Ilofu.
Mcníík: P.imli
H;irAnlov>.
6
Pamti Harantovy
82
Svend
Filipa
xandra
z Beilvic.
Adama
Geibedorfa,
Rezno, Strubina
hledajíc
Kauba
a
v obouch téhož lytmistra Ale-
vzata. Téhož
msto ezno, kteréž ml drahný as osazené, kteréž se mu poddalo Strubinu ^) Kaubu, a dále po Dunaji dol se Bernart oblehl siln
5.
i
markrabství
pooddechlo
proti
hájil. Gustavus Horn
pasu Spanlovi posílání
leževši
vždycky o pokoj
mor
skrze
Však
(se)
nima
inili.
Švejcary evangelickými bránil
Arnheim,
knížeti
traktirovali.
saského feldmar-
kurfirsta
Waldšteina
z
celé
léto
nic s užitkem nevyídili,
podzimek,
i
nýbrž na
lidu
a hlad velice zemdlen, takže z téhož knížetství slezského ustoupil
do Míšn k Drážanóm, s
opustil.
proti
vpády
Bavorskému.
lidu císai a
Arnheim Slízsko šálek, v Slízsku
nho pece
ped
drobet
podali, a tak markrabství
se
však Cronichští do
;
Horn pasu (v)
nmu
kníže
svým lidem dne Novembris. Též vzel (s)
podával, kdež. teprva císaítí
i
z
pi tom ase
léta
kníže bavorské
hrab
a
z
Thurnu
a nejvyššího
Tuvalda
-)
nechal
tomu.
Do
ech
lidem tam.
Kníže
z
Kteréž
táhl.
Fridlandu zase Slízska dostal
víc k
i
nevdouc
kníže z Walšteina, než se oni nadali,
Arnheimovém,
svým lidem obklíil a
|s)
dati musili. Je s oficíry propustil,
než
je k
tomu
lid jich,
již
o odtáhnutí
pinutil, že se
ho
mlo
bejti
mu
pod-
do 6000,
mezi své regementy rozdlil, stelbu jejich též dostal. Na tom nepestal, než dál táhl, a co oni v Slízsku mli, toho se zase zmocnil (krom tumu i
Vratislavi); dále táhl,
Ale
opustil a obrátil.
pobral,
ech
do
vzal zase Frankfurt na
Bernhart
kníže
že
z
se podal,
Weimeru díl
blízko
Ode se
Landšperk v Marku.
i
podal
echm,
k
armády své k Budjovicóm
Arnheim pak do Marku se zase podal, a co kníže to zase zdobýval, krom Frankfurtu a Landšperku ;
z
a
díl
Marky k
Plzni
Walšteina tam
to císaští
pece
drželi.
ech, ležíc sám na Srbicích u Kosvým lidem vším táhl stžn do Bavor k Furtu. Odtad vzkázal Taubadlovi, aby mu Kaubu zase stoupil, na kterýmž s lidem pasu zstával. Kterýž dal mu za odpovd, že nenáleží dobrému soldátu, nevidouc nepítele, aby ml mu msto vzdávati když k nmu pitrhne a nepítele spatí, že bude vdt, co init. Odtad se z Walšteina zase do ech vrátil, a okolo Klatov dále dopustil svým soldátm zámky i tvrze vybrati a zloupiti, což inili. Stav rytíský z šat do nahá svláeli, do snhu jednoho nahého vsadili a z snhu kulema naíí házeli. Potom teprv armádu Kníže
z
love, odtad
Fridlandu, pitáhnouc do
(s)
;
i
rozdlil.
Z Lobensteinu do Lichtemberku sem se Decembris
z
Lobensteinu pibral jsem se
Alžbtou
z
do domu
jejího.
1)
s
cerama
dal.
Téhož
svými,
s
léta 4.
paní
dne
Annou
s pannama dcerama jejíma do Lichtemberku nechána pkná, veselá, nazvaná modrá svdnika
Waldenfelsu a
Straubing.
mn
Tu
—
-;
Jakob Dubald (Tubald) zemel
8.
kvtna
1634 ve Slezsku.
roku 1633 a 1634.
z
s
komrkou
i
;
(uj velikých
a
msto
ložních
m
nkdy
bylo
(v)
zapjeno. Tu jsem též zstával nkdy až mne odtud nepítel vyhnal
potšení,
zapálil.
Paní tvrtek
šat
straších,
83
Anna Dorota Pi-ichovská do Cech
24. Octobris vyšla paní
Téhož
šla.
Anna Dorota Pichovská
z
léta
ve
Polžic a z Bez-
do Cech, do vlasti své, z kteréž léta 1618 (sic) po Božím vstoupení pro náboženství do Falcu msta Fodrasu pijela. Sel s ní pan Krištof Janovský, panna Anna Kateina dcera jeho, pan Krištof Koc z Dobrše, a panna dcera její Krizelda a syn Jan Fridrich, družic z Lobensteinu zase
v sobotu
pan Jindich Markvart Pichovský s ni též dv dveky a dva poslové, jí její vci; též šel s ní kucha s dvekou. Tu v sobotu 26. Octobris za Arcperkem k Waldsaxen jdouc, byli od voják císaských obráni a obšat loupeni (z) šat svleeni, takže co ješt od kleinot, zlata a perel též
;
nesouc
i
i
pi sob mla,
dvekám opatrn chovati se místo nho do podušky,
i
svleena, takže zašiti
místo kožíška musela.
kuchace podolek nad všený mezi nohama majíc, dali;
dala, to
jí
ped
aby
pobráno.
I
z
kožíšku
zimou zstati mohla,
Navracovali se k nim nkolikráte a vždy hlehlavu zvedli, a
mšec
nkterýma vcma po-
s
z pedu a druhý pozadu jej popadajíc. Pana Krištofa Janovského z plášt, kabátu, pod ním sukniky, z punoch, z stevíc svlíkli. Týž pan Janovský, pan Koc, pan Pichovský, kucha léta 1634 1. Februarii zase do Fogtlandu pišli, než paní Pichovská tam s dtmi zstala.
Rok na nové
V
1634.
sedh, poelo
nj
1.
msíce
se zapalovat v
dom ^)
sirotkv
se zapalovat.
Kittscher,
byl a na
Léta 1634
obdem
když jsme za
kterýž se k veselí
ml. Snad pedchdce
je
jeden
ní drali,
Januarii v Lichtenberku,
Vilímu Verwarterovi v Tirbachu, téhož
pi
se
Lichtenberku poalo
stedu
léto v
o
nechaném Hans
strojil,
vdomí
kteréž
i
7.
dne
dával, že ten rok
bude Lichtenberk vypálen, což se stalo potom v pondlí po kvtné nedli posledního dne msíce bezna, jak o tom v dole bude.
z gruntu
Téhož
pl
ve tvrtek 16. Januarii císaští 18
léta
koma
vpadli do
msteka
tam nkteré poranili, že jeden peka od toho umel, též zapálili, ale s pomocí Boží uhasili. V Helmerici Krichschreibera na msteku pekli a slámou pálili. 19. téhož msíce opt na 19 koních pijeli do Schausteinu, a všudy plundrovali. 21. téhož msíce okolo Hofu v Steinu a jiných desíti vesniccch pobrali -dobytek, Tobenekara na Brandstcinu poranili, že od toho umel. 23. téhož msíce zase do Nale pijeli a 300 tolar žádali, ale od sedlák sebraných odehnáni. V SelDic') knzi dceru vzeli, po tech, po tyech, po 5 jezdili, po P^ogtlandu drancovali a dobytek, kde mohli, brali. Paní Ann Alžbt z VValdenfclsu, též panu Ratiboskému v dolejším Koové pobrali jí ti kon, když do Kompersrcithu pro obilí poslala na statek svj. Nala,-)
•)
Naily,
míle od Lichtenberku, z regemcntu Corpiisa;
Thicrbach,
smrem
jv.
;
j.
od
Scibitz.
Lichtciil)Crga.
—
-;
Naila,
záp.
od Hofu.
—
')
Nedaleko
Pamti Harantovy
84
Wejda vzato. Téhož hoejším šturmcm vzata.
msto Weida
27. Januarii
léta
Pan Jan Jindich Ratkovec zastelen.
(ve) Pfalcu
Téhož msíce pan Jan
Jindich Ratkovec, jsouce karnetem pod Alexandrem Beilvicem rytmistrem,
a
od rytmistra Portnara, pobídši se na pistoly, prve v kordy spolu mli init a Radkovec nohu mu probod, jest u mostu (v) Neiburku (v) Pfalcu hoejším z špatné píiny zastelen a v Recu^) v kostele pochován.
Pan Vilím Vchynský do Plzn pijel. Téhož se
ped
armádou kníže
tím svou
nmu
v Plzni zstával, kdež k ze
Vchynic a
Tetova,
z
uinní
z
Waldšteina
z
Drážan
nm
pi íší byl.
a
z
hrab
pijel pan
zstával.
A
léta
po navrácení
Bavor do Cech tak
z
Furtu,
Vilím Vchynský
se pravilo,
že kníže
ml, ponvadž císa k pokoji nechce, a co mu pipovdl nedrží, že on pokoj s íší uiní, nech se císa (se) svými popy brání jak chce. A pan hrab Vchynský že paní Salomen Koové z Kokoova v Plzni ekl: »Paní švakrová, rádi-li mne v Cechách vidíte .?« Na to odpovdla, ráda že ho vidí, pro by ho ráda nevidla.? Dále ekl: »Já naped sem pijel, jako laštovice piletívá, za ní jiní ptáci mouchy, tak za mnou též jiní vyhnanci se piberou konen a nezstanou tam. « Potom kníže Albrecht Vácslav Eusebius z Waldšteina a z Fridlandu s hrabtem Vchynským, hrabtem Adamem Erdmanem Trkou a jinejma do Hba pijel, a svého kanclée žádostiv pokoje
s
tom
v
I
se pronášel a to že mluvit
i
Jana Eberharda
z
ped nedlí
EIcu-) v sobotu
markrabti Christianovi burk poslal. (k)
z
masopustní
15.
Februari
Brandeburku do Culnbachu na pevnost Blosen-
Relací o knížeti z VValšteina. V tom na týž den, prv než se mu kanclé navrátil, mordýským zpsobem v témž mst Hbu s jinými zamordován tímto zpsobem, jak o tom relací tisknutá vypravuje. Léta 1634 15. Februarii [25. února] v sobotu ped nedlí masopustní pozval na týž den komendant msta Hba nejvyšší lejtenant Gordan, majíc pi sob nejvyššího Putlera po stran své a svého nejvyššího wachtmistra Lesle, na zámek na panket pana Vilíma hrab Vchynské, hrab Trku, nejvyššího feldmaršálka lilo,'*) též jednoho rytmistra Najmana,'''^) a dal jim pipraviti na stl v jedné svdnici (ve) výstupku. lUo a Vchynský sedli za stolem nahoe, Trka s rytmistrem Najmanem dole prostrannji. Když pi tom jídle a kon'^)
pes
fektích sedli, že již
mezi
n
vzal,
a
pišel a ekl:
potom stl na
sb
jejich
pokoje se
hrnuli,
ale že
i)
Buttler.
zabili.
Rotz, *)
mn
taky
s
vámi!« a
oicír nenadále
nco konfekt rukou Na kteroužto vc celá
Vchynského zvrátil. proež do msta puštni byli, do toho lilo a Vchynského hned za stolem probodli, neb ustoupiti Trka se poal rytísky bránit z runice na vystelil,
msto
a
s oficíry,
n
i
papírem nabita
—
Platí
lilo
drakounská
nemohli, a
8 hodin bylo, a veseli byli, tu jeden »
v
Naposledy
byla, nic neškodil.
Horních Falcích.
Christian sv. pán
lilo
—
(Ilow).
^)
—
i
jeho
s
tím rytmistrem
Johann Eberhard zur Eltz '')
Neumann.
;
2
roku 1634.
85
Najmanem zabili. To vykonajíc, velmi tiše stl z výstupku vyndali a je tam jednoho podle druhého skladli a hned šli k ložumentu generála z Fridlandu, kterýž na rynku byl, kdež je varta, míníc, že mají nco jiného u generála ;
platilo.
Když ped pokoj piišli, kdež generál již ležel, chtli tam jít; ml, ekl, že je tam pustit nesmí, že by mu hrdlo Tu ho hned zabili mezi sebou, a do pokoje jiní pece vešli, kdež
generál
z
ídit, pustila.
drabant, kterýž tu vartu
by to bylo, se
lože v košili skoil, a co
domnlý drakonský
Irlander Deuorox,') partizanou
Tu
ptal.
jeden kapitán,
probodl, kterýž hned
jej
na zem upadl, a to slovo jednom promluvil: »ó Bože!« a umel. Kteréhož hned na vozík vundali a k jiným na zá.Tiek ho vezli a na lavici položili, a tu noc následující den v jejich krvi je ležet nechali. Potom kázali ženám, i
který
pi mrtvých
vložiti
a v outerý
do tlustého plátna
bývají, je omejti a
do zámecké kapli
je zašiti,
do
rakví
postaviti.
Ve stedu potom nejvyšší Putlar je týž mrtvá tla s knížetem Franc Albrechtem z Sasii z Lavenburku, kuríirstským feldmaršálkem, kterýž ped tím den u Tršenreitu"^) jat byl, do Plzn vezl. Ped tím pak vše v dom Fridlanderovém vybráno a splundrováno, jedno page a drabant
Od
na vtším
i
díle
jeho pagáže; též
jeden kamerdiner a silberkamerer
zabiti,
smrtedln
tch konspirant, jednom nejvyšší wachtmistr Nestler pes líce šrám dostal. Ped tím mordem že by generál z Fridlandu s jinýma zbitýma v Praze, v Plzni, za rebely mli vytroubeni ranni.
býti,
nich pak žádný nezahynul z
a toho oumyslu
dvoany, o
též
pán
jejich
kterýž ze
Fridlanderovi
bejti,
eské na
místo královské
ni postaviti.
hlavu
mosaznou korunu
a
vzíti
Ve tvrtek
propustili Fridlandcrovy
manželky pana Vchynského a pana Trky, kterýmž za 3 dni smrti nepovdli, než že jsou nco ranni, v arestu je držíc
Hba
se \ybraly.
z Sas a jiných více nejvyšších a pedních by mli též (s) generálem z Fridlandu držet, do arestu V nedli a v pondlí 16. (26.) 17. (27.) Februarii vydali oba nejPutler a Gordan •^) patent od nich podepsaný, aby žádný z císaských
Kníže Julius Hendrycha protože
oficír, vzali.
vyšší
nejvj'šších a jiných oficír
pi
generálovi
též jim
zstávali, psali,
k
že
nmu
(z)
by
nic
sob
svené
pasy a
mí.sta
v
;
tu jeden
zlocíc
a haníc
jej
svém v
císai z toho odpovídat chce; a v
krvavou rukou, kterou na a císai
ji
poslali.
rán ml, na
Ale nebylo toho
sesli
M.
C.
Hbé
vrn
aby
zachovali.
sedti ml,
že on ze všeho,
tom
že
s
Jiní
když
co
ped
lavice spadl a tou
cihle vytiskl, kterouž
potom
vyi^ali
nic.
Cronich od knížete Bernarta obležen. Téhož roku 6. Marti msto a zámek Cronich (s) 12.000 lidu, a 12.000 že poslal do Falcu. Jiní pravili za jisto, že jednom 5000 lidu pi sob
kníže Bernard oblehl zase
J.
partazanou probodl, a on chytíc
se rukou za tu ránu, na lavici vskoil a to ekl,
sebe bére,
pi
dobrém opatení
týž kníže z Fridlandu v pokoji
pišli
co se tu ve
nedal pekaziti tím,
Fridlandu a jiný(ch) vykonalo, nýbrž
')
Waltcr Ucveroux
—
'^)
Tirschenreut.
—
')
Jan Gordon.
;;
Pamti Harantovy
86
ml.
Cronichští jsouce tak oarováni a dáblu oddáni, (takže
(v) nkolikách dtí nektih než ve jméno všech ábl), že jim kulkami K tomu císaští (s) nkoHka regementy na ani mei nic škoditi nemohli. pomoc týmž Cronichským z Cech do Fogtlandu k Minichsberku >) a Helmeric pitáhli odtad štráfovali všudy po markrabství berouc, na pišli, až msto Helmeric vypálili. Kníže Bernart podal se (k) Koburku, když potom císaští zase zpátkem odtáhli, na tom více lidu k Culmbachu pitáhlo konen byvše, ped tím Lichtenberk vyplundrovat zase po prvním loském ale odtáhnutí to spšné pro lid švédský, aby je nepepadl, to jim pekazilo. 14. Marti strojili jsme se, jak hejtman Jan z Pudewuls'^) s paní
knží
letech
jejich
;
i
;
svou a
dítkama svýma, tak paní Anna Alžbta
s
Waldenfelsu
z
se všema, a jiní stavu rytíského, co jich obojího pohlaví v
svejma
(s)
mst
Lichten-
V tom pišla novina, že nepotom v Kleinschmiten, a že již k Lichtenberku jede. Od podivu byl veliký strach, že všecko utíkalo, kam kdo vdl nkteí do zámku, jiní do lesa. Naši fru dali sme do zámku vézti, dveka moje (s) šaty mýma dala se do lesa s jinýma, o kteréž sem za nkterou hodinu nevdl. Potom sme se dovdli, že za dvma neb tema rejthary berku
bylo,
pítel jest
již
ped
vyjeti
nepítelem pry.
v Tirpachu,
švédovskýma neb radji kurfirstskými od kompanie Jiího Fridricha Racensteinera dali se císaští až do Tirbachu, dále nic. Potom ten den pišli dva muži a 3 ženy k hejtmanu od jednušských sedlák (ke) Cronichu náležejících vyslaní žádajíc, aby jim dobytek, kterýž jim dal pobrat, navrátil.
Akoli
ti
sedláci vyslaní podobojí byli z vesnic z podobojí, ale pro handle
nima musili to uiniti; též i od nich nebude navrácen, že Lichtenberg chtjí s
v
zámku
i
ped domy
to pravili,
Marti
(má mysl
tu
jim ten dobytek vidli
naše
fry
naládované.
V
Sedláci jednušští na nás vypadli. 15.
jestli
A
vypálit.
ped nedlí dražebnou byla k Lobensteinu,
vyjeli
jsme
z
sobotu
potom ráno
Lichtenberka do Lausteinu
Altsesu a Leitenberku,
kdež sem
i
o
'^)
tom
mý
mínní, kdybychom se pej oddlili kurfirstských neb švédovských soldát mohli zloupeni bejti); tak sme jeli a šli. Hejtmanova (s) 4 plesnivejma pknýma koma na krytém voze, k tomu jedna fra (si 4 koma dobe naládovaná, pan hejtman jel s 2 syny a písaem na koních, paní paní z Waldenfelsu pravil, ale zavrhli
jedni od druhých, že
bychom od 3 neb od 4
Anna Racensteinerová na Izichu, jinak majorova, (s) 3 koma na fe, paní Anna Alžbta z Waldenfelsu, rozená Fuchsovna z Walpurku, na fe (s) 4 voly a jedním pkným konm, pana Filipa Tomáše Celnera z Brantu kára
s
jedním
konm,
Verwalters v Tirbachu
fra
(s)
3
Hara
náležející, za
k Lobensteinu náležejícímu ')
—
3|
Miinchberg
Lauenstein.
lichtenberského
mšanem
s
Weltlem fru
Tu když jsme pes pl
koma.
steinerové z
kastnara s
jz.
od Hofu.
jeden
pijeli,
—
-)
les
s (s)
3 3
koma, Hans Vilím koma, forstmeistera
míle za ves Slek,
paní Racen-
na piano proti dvoru pana Reisa
tu z lesa z levé
strany do 50
sedlák
Hans von Pudewels, Amtmann zu Lichtenberg.
roku 1634.
z
na
nás
mušketami jednušských ze
s
z
vsi
k Cronichu náležejících vybhli, po nás
87
Northalmu,!)
stíleli,
Steinvisu
(ze)
že kulky okolo hlav
-)
nám
brnely. Nás všecky od for odehnali, kon, voly z for pobrali, krom hejtman a jeho paní s krytým vozem, Hans Vilím verwalter svýma koma a paní
majorové
s
vozu paní
z
sukni panny šaty, ani
konm
jedním z
samé
;
mj
žok erný plátný
ho nerozvázali, v
tém
S fry hejtmanové
odjeli.
Waldenfelsu, panny Mandeleny, dcery ležel
as
celosti v ten
všecko pobrali,
sukn,
též
jednu
svrchu na voze, dcer
mých
zstalo
její,
nám
i
My
pak všichni svýma dcerama a s paní to.
as rozprchli sme se kdo kam vdl, já (s) Mandelenou z Waldenfelsu, rozenou z Perlingku,^) a synem jejím Fridrichem, pišli sme (ke) kraji lesy do vsi Neidorfu,'^) odtad do Lobensteinu (kdež sem jim prve tam radil), pan Celnar prv tam pišel pan hejtman jel pece do Lausteinu, pan Kašpar z Waldenfelsu s pannou Mandelenou, strejnou svou, a s Voršilou, dvekou mou, s mýma šaty pišli do vsi Wurtzbachu, paní majorova s paní z Waldenfelsu (s) Annou Alžbtou a dcerama jejíma, pannou Sabinou a Markétou, též pannou Mandelenou Kitzerin a s dvckama do lesa nejbližšího, a odtad do vsi Sleku, a tu velikou prosbou a dobrým zaplacením sedláky zjednali, že ty vozy jejich, a co na nich zstalo, do vsi pivezli a odtad do Lobensteinu k veeru dovezli, a oni pi nich tam pišly. A tak sme se tu nco nás shledalo. Dveku svou teprv sem (s) svýma šatma dostal tvrtý den, však chvála Pánu Bohu v ten as nic mi ani mým vzato nebylo. Mohli sme toho všeho ujíti, kdybychom byli lidem vili, zvláš hejtman; nebo to bylo na cest praveno, že sedláci jednušští na hejtmana ekají, aby ho obloupili a jali, ale nechtl tomu vit, až skutek v ten
;
to potvrdil.
V Lobensteinu
jsme zstávali 10 dní až do outerka po Smrtné nedli,
Pann
den památný Zvstování
to jest
Lichtenberka podali,
ob
paní
z
Na
Mariji.
Waldenfelsu,
týž
den zase sme se do
též paní majorova,
kastnar
mšané.
Tu sme zstávali až do pondlka po kvtné nedli, domnívajíce se, ponvadž nepítel odjel, že bezpen tu budeme moci pobejti. Tu v nedli kvtnou [9. dubna] opt sme zprávu dostali, že nepítel silnou a
jiní
partaji
k Šlacu poslal.
skrze Helmeric
°)
tím 8 hodin po té
vci,
ponvadž
nebích
a jinde
dostali
sme
zprávu, že Corpus s
od nich spálené do Cronichu táhl. zpráv strojili jsme se zase z Lichtenberka
prve v loších
sme
ped
schovali
a zastrili
z
sty
vyjíti
a své
;
nima zazdné nemohly zstati, po po;
a vždycky,
abychom
spíše vyšli,
a z své
oekávala. Až po polodni jeden
tímá
U veer ped
svdniky pistrojený dol, abychom Waldenfelsu se hrub nechtlo, vždy odkládala a na
sem napomínal Ale paní z
V pondlí
msteko
šli,
chodil.
lepší
noviny
Plankcnsteinu, snad od nepítele poslaný,
již Corpus zase odtáhl. Velmi se z té noviny potšili, nebo po tvrt hodin pišla taková novina, že nepítel od Plankensteinu tvrzi pod samým Lichtenberkem ležícím jiana Jiíka z Waldcn-
pišel a pravil, že jest ale
nedlouho
')
dorf.
—
;
Nordhalben '')
—
Heimbrechts.
^j
Steinwiesen.
—
')
Berlingen v Dol. Bavoich.
—
')
Neun-
Pamti Harantovy
88
okolo 50 koní císaských od Isicha z Eichensteinu, odtad skrze
felsu, jede,
vrchu k hamru Kraushart, mezi Plankensteinem a Lichtenberkem ležícím. Nejprv 2 naped jeli, potom 4 a za nimi ostatní houf. Ják pední k stodolám pijeli, tak zapálili a potom v šlachtordunk se postavili, Tu všickni my byli sme (v) pevelikém šavle své vytrhli a troubiti dali. strachu, nevdouc se kam díti. Já chtl, abychom se s jinýma dali hned tu les s velikého
k Lichtenberku do
lesa a vrchu, paní z
Waldenfelsu nechtla, že bychom jim do
abychom ponebíko malé, na kteréž ze svdnice salštuben udlána, prosted polikou jako almárka skrze díru (kteráž byla vdole pi mající) lezlo. Což sme uinili a tam se schovali a po sob dvieky jako dno almárky zaveli, a ped ni ješt sob svdnici k zastavení jí almaru prázdnou, prv od císaských vysekanou, pitáhli a se zastavili. A tu sme sedli a Pánu Bohu se poroueli a modlili. rukou
pišli,
ponvadž od
Plankensteinu jedou. Panna Sabina radila,
se všickni schovali na jedno
pd
Lichtenberg vypálen. Ze pak Krištofa šel
Wagnera
po vtru, mé
abychom aby
zapálil,') i
paní
z
od kterýž
nepítel jak k
mstu
Waldenfelsu
dv
pijel, stodolu
ohe
se jiné zapálily a
do msta
až
mladší dcery pro Boha prosily,
tu neuhoeU. Ponvadž sme slyšeli, že lid kiel a prosil, žádného nebylo, než každý se schovával, kde mohl: tu kd\ž
vyšli a
ale
hasili,
tak ty panny plakaly a naíkaly, vylez sem
zas však
z té díry,
tam sem
nechal zahrabaných v prsti 11 dukát, svých dvojích potebných knížek, rukavic,
v
mst
epice.
A
spatil
sem, že nepítel
není v
mst,
hoí, je sem odtad v rychlosti, co nejspíše mohlo
ohe
než
býti,
že
již
vyvedl a
z té díry vytáhl, a odtad do zámku sme ušli. Však jak sme tam vešli, již zámek taky hoel; chtli sme ven (ze) zámku do lesa, ale možné nebylo, neb nepítel všudy okolo msta jezdil. Tu se
paní z Waldenfelsu sodva
nalezl z
jeden
zedník,
Waldenfelsu,
pl pátým
kteréhož
jménem
Basi.
mát Ten nás
letem vyhoeného, když do
dom
paní
uvedl do zadního zámku, též
ped
bývala
nho
v podružství
Christian
v
markrab
byl pijel,
stechou kidlninou pkn, a dv vže pi nm, opaten, a dvée rumem zasypané a prkny zandané; díl jich odhradil, takže sme mohli skrze tu díru do loch a sklep pod zemí vlízti a tu díru sme po sob kamením zahradili, aby ohe za námi tam padati nemohl, tak abychom se od dejmu nezdusili. Tu vlízla paní z Waldenfelsu s dcerama svýma tam, z obojího já s dcerama svýma, pan Kašpar z Waldenfelsu a mnoho pohlaví. Já proto sem se tam dal, že tak velkej ohe z toho nedostaveného zámku nebude, sem vdl, neb jednom stecha a trámy spravené byly, a pda žádná. K tomu vdl týž zedník dvée zazdné z tch sklep, kterém! se mohlo (ze) zámku dol k lesu vyjíti. Tu sme v jednom sklepu sedli, potom do druhého, kdež Schichschrciber z Nala své vci ml, sme šli a dvée za sebou zaveli, že chvála Pánu Bohu tu sme o žádném dejmu nic nevdli. Dveka moje se mnou a s dcerama mýma tam do tch ale zase
již
;
mšan
1)
Srovnej: Holle
31.
z
sklep
vlízti
dusila,
vn
neb drn
vsi
s
vsi
i)
než u lesa
nho
noži rnusili a do
našima, pravíc, že by se tam za-
nám
odjedeni
k paní Racinsteinerové jsme v jedné chaloupce.
an
i
V nmž
msta
obležením
léta
1444,
se nezadusila,
tch pali
kterážto
pišli,
již
dvée
za-
vyšli a
do
ty
sme ven
doma
nebyla,
shoelo, zámek s kostelem, paní z Waldennákladn vystavný, od gipsu stropy a po zdech velmi
dm pkn
mistrovsky udlané.
rodu
zámku
ten zedník prolomil, kterými
Msto Lichtenberk všecko felsu
vn
dýchati.
Hara sem pišel. Po
v dole v luchu
Hara
vcma nkterýma
89
jinými zstala, a o málo chybilo, že
rejti
Do zdné
nechtla s
roku 1634-
a
i
bylo 9 svdnic
s
zámku Lichtenberka
kdež se Jan
z
Waldenfelsu
s
malováním pedkv téhož s 8000 lidu od Norbermálo osobami, stavu rytí-
"')
ského 21 a jiných 129, na témž zámku zavel a nepíteli odpíral, a bratra ívého Fridricha kanovníka do Cech na verbuk lidu pšího jízdného i
ním pitáhl, Norberané bez vyízení musili pry odtáhnouti, kteréž je Fridrich stíhal a v Hiršperku mnoho do 300 jich pobil. Kdež byla táž tabule malování téhož obležení v modré svdnice, kdež sem já byl s dcerami svými, a pi níž v též svdnice byli malovaní kontrfektové pana Filipa z Waldenfelsu na Lichtenberku a Tirbachu, a manželky jeho paní Markéty z Binauw z Libštatu, a paní matee její paní Anny Binové rozené Pílukovny a na Libštatu, dda a báby a prabáby paní Sabiny též kontrfekt pana Jana z Waldenz Waldenfelsu, bratí a sester jejích felsu na Lichtenbcrce a Tirbachu a manželky jeho paní Doroty z Kinsperkii warnberské linie, panny Sabiny pradda, a bratra jeho Ernsta a manželky jeho Uršily z Cebic, též pana Heince jinak Hendricha z Waldenfelsu na Lichtenberku a Tirbachu, jehož manželka byla z Rotenhanu, a mát jeho z Schwarcenberku z Nydrlandu, z kteréhožto rodu byl ten pan z Schwarcenberku, který Ráb zase Turku v LHiích vzel.^) Ten pan Heinc byl pana Jana a Ernesta otec a panny Sabiny pan prapradd. V kostele též také pkné epitafie, jak kamenné, tak devné, s erby každého pedka (.s) 32 štíty byly. A tak to velmi spšn a prudce shoelo. Nebo v tom míst, kdež sme pod tím krovem sedli, hned po našem vylezení odtad, od zámku nejprv se na tom dom ta stecha zapálila, takže všecken ten se vším, bylo, shoel, neb žádný nic nebránil. co v V kostele byla epitafie malovaná pana Filipa z Waldenfelsu, manželky jeho, 17 dtí jeho, 13 syn a 4 dcer. Z kamene vytesán byl obraz bratra jeho pana Arnošta a manželky jeho paní Marije, ddiné maršálky íšské z Papenheimu, s níž zplodil syny 2, Jana Rudolfa a Krištofa, který v Jeruzalém (v) jiných zemích byl a v Culnbachu léta 1632 umel. shoely, co mi po kradení šat ložních zstalo, všecky, cínové poslal.
Kterýž když
s
;
dm
—
nm
i
Mn
nádobí též všecko,
kotel, knihy, dvoje chodící šaty a jiné vci, též bílé šaty
') Leží na sever. Lichtenberg v: Archiv
—
*)
O
dobývání
fr Oberfranken,
msta sv.
r.
1444: Der Zug der Nurnbcrgcr nach
10 (1866), ses.
3,
str.
8.
—
•')
Roku
1596.
;
Pamti Harantovy
90
mé nkteré,
mých
dítek
dveky
i
mé, paní
Waldenfelsu všecky též
z
jejich
ložní šaty. V celém mst nezstala než jedna na zámku klenutá vci svdnika, jiné všecko v rum a popel obráceno. Ped branou zstal ten potom zapálili též. jeden, i
dm
i
V Corpus
dne msíce Aprilis byli sme celý den u Hara v lesích, svým lidem pálil vesnice k Lichtenberku náležející a doVšak (v) žádné tak se nestalo jako Lichtenberku, ale nco
outerý
pak
1)
1.
(se)
bytek bral. každé spálili, ostatek obhájili, krom ve V Lichtenberku starý forstmistr '^) v ten
vohe
nepítele
mšan
pochovali.
kteráž z
as
se zadusil,
krávu
z chalupy,
ohn a vyšla, však mšana na cest
pes 20 dvor spálili. brán stojíc na
radswirdt na
kdež kosti jeho
shoel,
jest tu zastelen, a tu též
dával;
Též jeden když hnala krávu ped nima
potom
Steben
vsi
jednu ženu na pedmstí,
jí
vzali a
ji
do
ohn
vstrili,
kteráž od toho umela.
velice opálena,
druhý neb tetí den jednoho k Lichtenberku náležejících mnoho poranili pobili.
zabili,
sedlák
Též
ze
vsí
i
Poheb vKoburku poheb
se
Koburku
v
Bernhart zase
tam
s
se podali a
kníž ete
st
starého
knížete
lidem svým do Falcu se
ezno
vzíti
zase chtli.
aréh o.
saského. dal,
25.
dne bezna vykonával
Po vykonání jeho kníže
neb císaští
Však
(se)
nic nevykonali.
17 regementy
A
kníže Ber-
vc
Cronichu tak zanechati musil, kdež Cronichští, rozdráždni jsouc, znamenité škody po markrabství na Reisovských panství(ch) mili, hart pro tu
i
dobytky a
jiní,
i
jiné
vci
se jim na
kvtnou, ten den vsi
Sleku,
brali
odpor
ped
mordovali.
lidi
i
nkteré zbili. V nedli vypálením Lichtenberka, vpadli cronichští sedláci do
paní Racinsteinerové
splundrovali, dobytek v
as
s
jinýma se seberouc,
Sedláci habrdorfští, též Lutštat>
postavili a jim se bránili,
jiné
i
(
náležející
pod léno pana
neohledajíce se na to
mli
obležení Cronichu u sebe díl
Hora
z
vci
i
Reisa,
vz
Po V3pálení Lichtenberka
ji
že jim dobytek
a chovali) pobrali. Ale oni nebyli
dobytka jim odali a jeden
jich zabili, z nich 2 též zstali.
nic,
líní,
naládovaný, a 7
též tu ves s jinými
víc splundrovali.
Z
Hara do Altensesu pišli sme. V
ráno [IL dubna]
dali
sme
svýma, též pan Kašpar Kterýžto den
snh
se
z
outerý po nedli kvtné dcerama svýma, paní z Waldenfelsu (se) Waldenfelsu do lesa pes eku Sal za ves Hara. se já s
pehánl,
a císaští vsi k Lichtenberku náležité
pálili,
kde koho popadli, bili, mordovali. My potom k veeru z les do chaloupky pi lesích sme pišli, v ní do plnoci na slám poodpoinuli po plnoci hned sme se k Lobensteinu dali, a když se rozsvítávalo, tam do jednoho domu na pedmstí pišli. Tu z msta k paní z Waldenfelsu pišly paní Anna Racisteinerová z Racensteinu a na Isichu, též paní Mandelena z Waldenfelsu, kterýž též s náma v Lichtenberku pi zapálení ho byly, však do lesa se daly a též té noci ped námi do Lobensteinu pišly. Paní z Waldenfelsu velmi paní Racisteinerová namlouvala, aby tu s nima zstala, lidi
z nich,
I)
Markus Corpes.
—
-)
Seiffert. Sr. Holle, 32.
z
Že se není co
penzi
mn
se
ehož
nebezpeného
po
mst
tom
v
mrou sem
pak žádnou
spokojí. Já
roku 1634.
91
by
obávat,
tam
pijeli,
že je
zstati tam nechtl, nebo dvakrát
pedsevzetí zle povedlo, tetího sem doekati nechtl, potom tam doekaly, jak dle oznámeno bude, nýbrž pece
jejích
jsou oni
sem, abychom k Leitenberku šli, napomínal. Paní z Waldenfelsu hrub se nechtlo z Lobensteinu, a zvlášt když jim bylo to mluveno, že jest velice nebezpeno, že od kuríirstských neb švédovských budeme obráni. Tak sme se ve jméno Pána Boha pece v odporný as na cestu vybrali, a do Alten.susu k panu Krištofovi Danielovi pišli a ani jednoho soldáta nepotkali. Na ráno v zelený tvrtek [13. dubna] byli sme v kostele na slovu Božím z nho jdouc tu jsme zlé noviny slyšeli, že Cronichští císaští velmi štráfují. Kdež málo pojedše, jak my tak paní hospodyn s dcerama k Leitenberku do msta hrabte z Schwarcburku sme se dali a my, že snh pehánl se, v Hersdorfu u pana Heldorfa^ jehožto synu ped nkterejm letem panna Sabina z Waldenfelsu kmotrou byla. Paní manželka jeho v ten as byla v Leitenberku na trhu, ale bez vyízení dom pišla, že taková novina jde, jak nepítel velmi štráfuje, bére, drancuje pálí. Tu sme zstali pes noc. Velký pátek po obdích od nho sme vyšli, kdež velký mráz (se) snhem byl, ale na den odteplení. Do Leitenberku sme pišli a do jednoho pustého domu, ;
i
i
kdež prv hospoda bývala, se
dali a v
nm
Bílou sobotu
zstávali.
neku
knz mladý, kterýž též rektorem tam byl, do Leitenberku pišli, a tu pes hody ped nepítelem zstávali nebo hned nepítel v zelený tvrtek tam byl a pálením hrozil, kdež mu nco penz
Šesr
s
jinými z Lobensteinu, ale
i
;
dáti musili a jeho spokojili; pijel zase v bílou sobotu, dáti musili 125 tolar.
Tu se paní Anna Racisteinerová s jinými schovala do starého zámku do njakého sklepu skrze njakou díru, kdež domácí kamen velký k té díe pivalili, takže musili mimo vli dlouhou chvíli sedti, než se koho dovolali a doprosili, aby jim ten kámen odvalil. 10. Aprilis
byli
u Lutštatu
opt
byl zde (v) Leitenberku velký strach, neb Cronichští
chalupu
^)
zapálili,
tou cestou pobrali, to jim i
druhý den
My
ten den v lesích
byli.
15. Aprilis císaští (s^
dobytek
dorfu,
však odehnáni jsou, a co jsou dobytka
habrdorfští sedláci odjali.
díl
i
jiné
a oni Habrdorfští
vci
do 14
cronichskými sedláky vpadli skrze
jim,
na
pišli, pobrali,
jich též zbili
;
jak
silni
4 sedláky byli, to že
les
do Habr3
zabili,
zranili,
nevdí, že velká
mhla byla, že by ji mli skrze kouzla udlat. 18. Aprilis opt císaští z regementu Corpusa, který v Sechsemptcr ležel, štráfovali pijeli k Loben.steinu, 25 vol scdlákóm v poli vzali, kteréž musili 45 tolary vyplatiti; bylo jich ;
jen na 10 koních. nedali,
Jiní
k álacu, a
jeli
až jim za brantšac peníze dáti
pedmstí u Šlacu zapálili a hasiti pipovdli; na zámku Burku-) též
se stavili.
Do Loquitz sme nedli
[28. ';
dubna]
ušli
Snad Ludwigsstadt,
pišli.
sme sev.
z
.My
na ten don v pátek
Leitenberku do
od Kronachu.
—
')
vsi
Loquitz,
Bur^k,
jz.
po provodní a tu
sme
od Schlcizu.
byli
Pamti Harantovy
92
až do pondlka, neb mladého Otensterna kompanie nedaleko odtad do jedné vsi
pes 100
pijela a tu ložírovala,
V
sobotu 19. Aprilis
koní
silná.
opt, nkteí pokládali
císaských
tropa
jich
60 koní, jiní pes 50, jiní mén, do Lobensteinu pijeli a opt zapálením Na tom nehrozili, kdež jim penz a od stíbra 230 tolarij složiti musili. majíc dosti, vezmouc peníze, msto vydrancovali; a túž paní Racisteinerovou, kteráž tak paní z Waldenfelsu namlouvala, aby tam ziistala, též obloupili, též na ranci penz pjiti musila. Též na statku jejím a prv
mšanm
(v)
Isicha
zazdný
sklep
1)
našli,
jej
vylámali a vše
z
nho
Paní
pobrali.
pana Hans Hendricha Racisteinera na málo koliks dní v šesti neSelbic a Kislingu manželku, která v témž dlech ležela, zbili dceru její vdanou za Krištofa Vilíma Racisteinera na Racisteinu (s) sebou vzíti chtli, ale že se velice zaíkali, že vdána jest, a jiní jim sv(d)ili, tak jí zanechali. Mát pak seštinedlka, zanechajíc tu dítte a jedné kozy dojné pro n, pry odtad; i jiní stavu rytíského, co Rozinu Racisteinerovou
z Wildensteinu,
mst
;
jich
na skrovn bylo, odtad se též rozešli; dít potom umelo. Po 10 dnech totiž v outerý po nedli Jubilate 29. Aprilis ráno ve 3 hodiny, vpadli
potom,
Cronichští, (když Lobensteinští uslyšeli, že
vytáhl a k Plzni
na 30 koních,
dobytka a
V
jiní
na
s
táhl.
dobytky svými
Corpus na randevu
dom
po vrších že se rozstavli,
pišli,
masa, chleba,
pondlí po nedli
zase do Leitemberka
ped
soli,
švédovskými.
hodiny, že Šeserovi leitenberskému
jej
opt
pobrali.
po velkanoci
2.
(z) Sechsempter do Lobensteinu zloupili a do 350 kus
se navrátili),
psaní
sme
21. Aprilis pišli
Tu
nepobyli sme
dvrný
pišlo,
z
Loquitz
dv
dobe pes
že ho vystíhají,
císaskými chtjí do Leitenberka vpadnouti, že tak K tomu z jednoho pacholátka zdejšího pedpovídáním dali sme se ustrašiti, a samý veer do vsi Rosenže Cronichští sedláci
mnoho
lidí
s
pespolních se tam shrnulo.
panu Heldorfovi jednomu náležející, sme pišli a tu do soboty po též nedli 2. po velikanoci 26. Aprilis zstá\-ali. Na týž den sme zase do Leitenberku pišli do našeho pustého domu a v zstáváme do vle Boží. thalu, jinak Khuschintu,
sme
až
nm
Léta téhož po velikanoci landkrab
z
Hes
z
luneburským knížetem
opt slavné vítzství nad císaským a španlským lidem u msta Hoxer na ece Weser ležícím, takže 11 karnet do eky Weser vehnáno; hrab z Isenberku utopen, též hrab z Weutenberku, jedno markrab
obdržel
i
jato,
500
jich zbito a
300
zajato a
do Alfeldu pivedeno,
též jeden nejvyšší
Westerhalb. Hildesheim též se poddal, neb veliký hlad mli, že
koského 4
gr.
3 den.,
hovzího 16
gr.,
másla
libra
28
gr.,
1
//.
chleba
masa 6
gr.
poítá za 3 krejcary) platila, otep sena 1 tolar, 1 schefel ovsa 17 kopštik, 1 kopa otepí slámy 10 tolar a 9 gr. Prachu a volova nemohlo se dostat, než co se ve dne v noci nadlalo komendanta šlak porazil, že na jedno oko slepý jest. (groš se
i
3)
IssigaU;
na
v.
od Lichtenberga.
;
z
roku 1634.
93
Budešín vzat. Téhož léta 1634- kurfirští okolo velkanoci neb hned po velkanoci vpadli do Lužic k Budcšínu, kdež cúsaští jej zapálili, a velice mnoho
nm
lidu v
zhynulo.
Leh
nice. Po dostání Budcšína dali se do Slízska k Lchnici. nedli po velikanoci 3. dne msíce máje poslal proti nim feldtmaršalk Colloredo, když ješt pl míle od Lehnice byli, 2 regementy Charvát a 2 regementy pchoty, proti nimž Arnheim' poslal regement hol-
Bitva
Tu
u
v sobotu po
šteinský
3.
kdež se zmužile podkali,
a regement Victoma;')
takže Charváti
Nato sám feldtmaršalk Colloredo se vší mocí, totiž (s) 112 karnetami rejthar a 40 praporci pchoty^ dal se proti kurfirstským, dav.ši Charváty na levé kídlo. Tu oboje vojsko na se dosadilo la jak Arnheim kurfirstu o tom psal, že jeho lid s velikou zpátkem
ustoupili, ale byli zase proti vedeni.
inil); a v nejlepším
žádostí a veselostí to
kídlo a
utíkali,
a vítr že na císaské šel
s
opustili Charváti
šermicli
dýmem,
že jeden druhého
levé
dobe
nemohl vidt. Z toho pišla taková roztržitost, že rejtharstvo dalo se na že málo ho zstalo, ale pchota, ta zmužile stála a bojovala na také nad pchotou rejthary zvítzili. Pokteréž se kurfirstští mocí dali, kládá se zbitých císaských 4000 a jeden nejvyšší, zajato 600 a jeden též nejvyšší a jiných oficír nižších na mnoze, též dostáno 28 praporc, 12karnet, 8 kus 12//. koule nesoucí, 2 polokartouny, 2 moždíe, 120 voz utíkání,
;
i
s
provianty a se vší municí;
z
i
kuríirstských 3 rytmisti, 2 hejtmane,
2 biich-
meistrové a do 300 soldát.
Msta pitáhl
v
Slízsku brali. Po
nejvyšší Panyr
(s)
té
16 regementy
bitv zase rejthar a
kurfirstští,
k nimž též
regementy pchoty
8
švédského a brandcburského kurfirsta lidu do Slízska, zase msta a pa.sy, z Waldšteina pedešlého roku vzal, brali, jako Frankfurt na
kteréž kníže
Ode, Glogov Velký
Do Cech
a jiné, až
Zitavu.
i
vtrhli. Nejvyšší Panyr, též jak se
u Greifenberku císaských do 6000 porazil a v
Panyr v tom
mst
p.salo,
ece
na pomezí
kvartýr chtl míti, císaští je
eském
nebo že most shoel,
se stopilo
;
pálili, kdež bitv císaští Litomice zanekurfir.stští švédovští též do Cech vtrhli, kurfirstští chali, do Prahy se dali jiný msta v témž k Mlníku a Panyr k Litomicóm. Kdež Zatec, Louny království vybrali a vyplundruvali, s císaskými na Bílé Hoe .šermicle mli,
munici všecku
i
pagáž jejich dostal.
Po
i
té
i
;
i
n
Prahy z kus stíleli, nic nemohli svésti. pišli. 21. (31.) dne máje vyšli jsme zase z Leitonberku z toho pustého domu, ponvadž okolo Hofu drobet pokojnji bylo, když císaský syn, král uherský, držíc s lidem randevu v plzeském kraji, jej odtad k oblehnutí msta ezná vzcl. Ten den sme do Altensesu pišli, to jest v stedu ped svatým Duchem, v pátek to jest 23. máje do zámku Harra p. Wolfa Hendricha z Racisteinu a paní matee jeho paní Doroty a
že siln mezi
z
Do Harra sme
z
Binau pišli. Mezi tim Cronichští velmi asto vypadali, kon, dobytky, *)
Jan Vitzthuml), gcneral-major
;
byl
ješt jeden pluk Kristiána Vitzthumba.
na
Pamti Harantovy
94
pišli, brali
po vesnicech, takže sme
Traxdorferový dáti se musili;
msíce
13. (23.) téhož
v
mnoha
ped
v lese
ped nima
naposledy u
nima
ní
od
7.
musili.
líhati
vesnicech, že s dobytky v lesích
tikrát do Haueisnu k paní
Septembris až
(17.)
To
inili sedláci
i
páni
líhali.
Rezno obleženo. Téhož roku král uherský, císaský syn Ferdinand, hned po velkanoci oblehl siln msto ezno. Niímž sob nedal pekazit, ani tím, že kurfirst saský sám osobn i Panyr do ech vtrhli, ani tím, že kníže Bernhart k Rottenberku, zámku (ve) Falcu, též kForchheimu, blokvirovati je odtrhl, též že potom do Bavor dál vtrhl a Landshut vzal. Než pece siln je dobý\-al a mnoho lidu pi nm ztratil; saské z Weimeru (s) nejvyšším feldmaršálkem Horném o
až kníže Bernhart to se pokoušeli jej
odtad odehnat, ale dokonce nemohli to zpsobit, až je k posledku msíce Julii
poddáním
Bitva
Bavoích kníže Bernhart Též Donavert, Nordling.
dostali; jakož také, co v
Falcu pobral, též to zase
dostali.
knížetem Bernartem. U
s
Horná
harta a feldtmaršálka
i
msta na
kteréhož
v
hoejším
kníže Bern-
král uherský z jedné strany a Galaš s
druhé
strany s pomocí hispánskou, kteráž jim ze Vlach pišla, uhodili, a
tém
všecku
mu
pobili a rozehnali,
do 6000
lidu že ztratili, kníže
Kníže
ostatkem
s
pagaže
Bernhart
s
i
k Mohoui, tu zase
lidu táhl
municí
Horném
dostali.
pchotu Však pi tom
a Reingrafem
sob armádu
do 15000.
zpravit
;
císaští
pak dostali tém všecken Frankenland, Horn, též Kratz,ij oba feldmaršálkové byli jati. Kníže Bernhart že by ml skrze njaký les pšky utíkat, ale rytmistr Cronoch s kon mu sešel a sám že raci jat byl, však kníže za
sám
ranci
dal.
Co kurfirští
inili, co Banyr. Kurfirstský feldmaršálek Arnheim vzal v Cechách Nymburk a Podbrady, a tu své ležení u Podbrad ml a o pokoj rokováno bylo, však nic není zpsobeno. Feldmaršálek Banyr z Cech msíce Septembris vytáhl a v Tyrinku se položil.
Paní velice
velmi
z
hrub hrub
ían, panoval v meli,
paní
Vrtby umely. Téhož
z
Nmcích
i
v
echách.
V mst
kdež tam též paní IMandelena
z
roku mor pece Culnbachu celé léto
ían,
rozená z Vrtby,
na morní bolest umela, pozstalá vdova po panu Vilímovi
Kosové Hoe. Po
tom
ní též v
mst
umela
paní
mát
její,
z
ían
paní
a na
Benigna
s bratrem svým dti po témž panu Vilímovi mladším bolest umely. V Nornberce od 1. Augusti až do 1. Novembris umelo jich 21500 (I), též v ezn, (v) Amberce velmi meli. Téhož roku místy, zvlášt (v) Fogtlandu, v Hofu, též v Hbu, Pareitu a jinde bylo velice mnoho myší, nkteré jako krt, však menší a na vyšších nohách, však (s) takovou hubou, dlaly na polích veliké škody na obilích, že i slámou, nkde s klasy je požrali, že lidé nemli pro srpem na
Barbora
z
Vrtby, rozená
z
panem Adamem z ían. též v tom mst na morní
Olbramovic, též panna sleina
Poslední
i
pole
jíti.
1)
Gratz,
z.
od Kulmbachu.
z
Cronichšti
u
Hana.
roku 1634.
Téhož roku
95
16.
Octobris ve t\'rtek
(26.)
den svatého Havla pijelo z msteka Nale do vsi a zámku Harra nedaleko Lobensteinu 12 koní císaských, ped kterejma sme já do les a fraucimor na jednu skálu utekli, a tak ped nimi s pomocí Boží zíistali. Však oni panský dobytek v lesích 14 kus vzali, a dále do tí hamr a jednoho mlejna a jednoho panského dvoru v Haeisen se dali a dob\tky v nich a potah pobrali. Též jednoho hamermeistra v Haiieisnu ranili a sebou vzali.
Jiná partií
do Lobensteinu
dali,
na ráno
že
s
Na
jela a jej vyplundrovala.
v skalí jsme celý den sedli, neb císaští
pchotou pitáhnou
pece
ráno 17. Octobris
štráfovali a v
a lesy Salwald
i
tom
se slyšeti
skály vyhledáv-ati
chtjí. Což já s dcerama svýma, s paní z Waldenfelsu a s dcerama jejíma ješt té noci do spáleného Lichtenberka do jednoho domeku po ohni za komoru majíc vystavného k mštnu Weisovi se dali, a tu svdnici i
zstávali.
k Culmbachu táhlo. Téhož roku 17. Octobris Cech císaských a Slízska 6 regement do Frankelandu skrze markrabství k Culnbachu; msto Culnbach vyplundrovali a ješt jim 2000 tolar dáti musili. Hofi) též neminuli, než okolo 300 jich tam pijelo, a 1800 tolar jim dáti musili. Hrub se v ten as mluvilo, že s kurfirsty saským a brandeburským pokoj císa uinil, však na jaký konec, ješt se místn povdti nemohlo. Lamboy ležel svým lidem v Koburgu, Kulnbach též mu kontri-
rege mentu
6
táhlo z
birovat musel.
Z
Lichtenberka do Hofu sem pišel.
26. Octobris v
nedli
po svaté Trojici z Lichtenberku ve 3 hodiny z poledne (si svýma dcerama a s dvekou jsem vyšel, a (v) 8 hodin do msta Hofu pišel do zstávám do vle Boži, domu pana Václava Pichovského, a tu v neb posel od syna mého Jiího Fridricha z Cech ke v ten as pišel. 21.
nm
mn
regement císaského
lidu do Hofu. 15. Novembris v sobotu ped 24. nedlí po svaté Trojici pitáhlo sem lidu císaského od jiného lidu komendirovaného (kdež ho opt 9 regement z Slízska a z Cech do wirtemberské zem ke Hbu táhlo) okolo 400 s nejvyšším lejtenantem Pecka9
regement Merber. Leželi na pedmstí a befelichshaberové eládkou v mst od soboty až do pondlka; dáti jim musili na hotov
rovýho^) s
800 tolar, a ješt 2000 se dáti tolar uvolili, a za to sebou purkmistra jednoho Tomas Schneidra vzcli, dva stavu rytíského, rytmistra starého i Rabensteinera •*) a Raba, jali a sebou svázané provazy jeden k druhému s mšany z msta vedli. A naped ped nima dva biici jíti musili. Za branou potom ty stavu rytíského mšany, dadouc jim, co pi .sob mli, propustili, krom purkmistra Tomas Schneidra a biic. M.sto na nejvyšší zloupili, a v |iondélí 17. Novembris odtáhli. A ty dva biice 4. den i kostel
a
i
i
dom
z
')
cesty propustili.
.Srov.
Rabensteincr.
Holic 41.
—
Ke ^)
mn
teprv v pondlí, když
Becker. Srov. Holic
.seš.
2,
str.
mli
46.
—
jet,
•'')
do domu
Holic
str.
4(>.
Pamti Harantovy
96
pišli a
svíkou
trubae
poslal a dal nás
mistra z
domu
pro nás lupie skrze nejvyššího vvacht-
shledávali, co se jim líbilo vzeli. Nejvjfšší lejtenant
sob
k
vyvést, a ty
Z ehož bu Bohu chvála! pomoc knížeti Bernhartovi do
dal vyhnat.
Král francký poslal
Heidlberk, kterj'ž též byli císaští
s
bavorskými zas
Falcu, a vzal zase
vzali.
bremenský vzalo sob za biskupa neb admidenemarskéko syna. Téhož léta od 24. Decembris z msta Hanau komendant švédský pan Ramsoy s hrabtem z Nassau a nej\yšším Boullion, k nimž se pipojil nejvyšší Tille, a dali se na císaské do Michelbachu, kdež nejvyšší hrab z Wartemberku 17 kompaniemi ležel; týž kvartýr zapálili a tj' kompanie
Téhož
biskupství
léta
nistrátora Fridricha, krále
koní mnoho dostali. Veselí syna krále denemarského.
ruinirovali,
v
mst
(s)
Copenhagen
ml
Téhož roku
4.
Augusti
svadební veselí Christian, krále denemarského syn,
Sibylou Mandelenou, kurfirsta saského dcerou Jana Jiího.
Téhož léta po té bitv u Nortlinku v Švábích s knížetem Bernhartem saským z Weimeru svedené a po vítzství obdržaném císaští dál do Frank
zem se dali a ji krom pevností všecku opanovali. Kníže mladé wirtemberské do Frankreichu se králi franckému dal a od nho vzácn pijat k dopomožení mu zase k jeho zemi veliké zaslíbení uinno a 10.000 korun ron pensionu mu naízeno, a regementy 2, jeden koní a druhý pchoty, že mu se král uvolil dáti. Téhož roku msíce Decembris kníže braunšvejgský již (po smrti knížete Brunšvciku bez ddic svta sešlého), jinak luneburské, uvázavši se v zemi a wirtemberské
;
msta
brunšveickou
siln osazené, jako
Stolcenau se zmocnil a je dobyl, kteréž bylo císaskými i
jiná
msta
v Brunšveiku.
Wircburský zámek siln dobýván. Téhož roku císaští siln zámku wircburského dobývali, neb ped tím pi
téhož
msíce
msta zpsobem prv krále švédského vzíti, ale nemnoho lidu musili dél pi nm ležeti a minírovati. dostání
chtli zámek též hned moci
mohli toho dovést;
Téhož Indiech
léta
msta
ztrativši
msíce Decembris Hollandrové
Filipina,
a Seelanderové v Západních
(kterémuž nyní Fridrichsštat íkají), se všemi kastely
neb zámky v krajin Parabia
dostali a králi
hispánskému
odjali.
Téhož léta a msíce z Ulmu se psalo, že jeden mštnín tam lícjíc tluku za mstem na vydry, když ráno k ní pohlídal, našel chyceného místo vydry velmi pkného a velikého orla, který od tluky nohu peraženou ml, kteréhož na živ do msta pinesl a rad jej daroval.
V U hích v Oedenburku snm. Téhož léta a msíce císa dal Uhróm do Oedenburku rozepsati snm, na nmž zavíno a svoleno jistá summa penz pro obhájení pomezních zámk, a uvoleno nkterý tisíc lidu na jich zaplacení císai proti jeho nepátelm verbovati. Též v Drážanech v Berlín. Téhož asu kurfirst saský do Drážan a kurfirst brandeburský do Berlína povolali svých vrných podi
daných k tomu,
97
roku 1634 a 1635.
z
a
bezpenej pokoj dosazen
upímn
vrné
mohl,
bcjti
vjít
jak zemí,
a všeobecnej kiesanskej
a horliv o to v radu
vjít
a se
poradit.
zmnny
Kvartýry asu
zhoub válené
by jednou tomu nepokoji a
jak
tak Hdí a všeho jiného napof-ád mohlo vstíc se
mezi ku
poal
Banirem, kterýž hned, jak kurfirst
Gustavus Horn
též kníže Bernhart a
a švé dským Téhož švédovským feldmaršálkem
rstskými
i
r
porovnal se o kvartýry
kurfirst saský
(se)
i.
císaskými o pokoj jednat
s
Švábích u Nortlingu
(ve)
s
(a v
tom
lidem pod
do Tyrinku okolo Erfurtu vtrhl, vtším díle (s) svým lidem k Halberštatu a k Magdeburgu odtáhl, však v Erfurt vosazení svého lidu nechal. Na ta místa kurfirst teprva svj lid do kvartýr uvedl, štilštandt s císaem ml a mezi tím o pokoj traktirovali. sebou majícím švédským a tu drahní
as
byli poraženi),
Až když
ležel.
se
(s)
kuríirstem porovnali, na
Anšpach do sekvestru Anšpach
krabství
1
1
vzat. Téhož léta a msíce [záí] marod císae skrze jeho komisae do sekvestru vzato.
Augšpurk p lok vir o ván. Téhož léta a msíce msto Augšpurk, jsouc od císaských plokvirováno a bavorských, snášelo veliký hlad, že myši,
nm
zavín s jinými nejvyššíma švédkoky, psy i lidské maso jedli. Byl v skými nejvyšší lejtenant Jáchim Záborský^) z Brloha, Cech. Potom se též
msto císaským
4.
Marti téhož
(14.)
musilo, však švédský
okolo 700 propuštn byl
tém
oni chtli poddati
jak
letícíma jjraporci
do Tyrinku
strany pak nábožensví aby tak ziistávalo podle
;
reformací císaský v témž
léta
branma,
pagaží, s
lid s
mst
léta
1629
stalé,
však z milosti císaské že
se dovoluje podobojím jeden kostel stavti a jednoho kazatele chovati, a ten se
ml ješt reversirovati. To se stalo léta 1635. Zámek Wircburg se poddal. Ped tím hrab jedno
(16.) Januarii
6.
[1635]
Thurnu, komandant švédovský na Wircpurku, feldmaršálkovi Gecovi císaskému zámek Wircpurk. Vytáhl odtad (s) 6 kusy stelby, letícíma praporci, všema pagaži a všema na témž zámku zstáva-
podal akkordem
jícíma
8.
(18.)
z
dne téhož msíce až do Frankfurtu. Kníže Bernart nebyl, nýbrž hrab do arestu vzíti dal.
s
tím
poddáním dobe spokojen 14.
24.) Januarii téhož léta císaští dostali pevnosti Filipsburgu, jinak
1
Utenhcimu, kurfirstu tryrskému bcrgera,
A prv
na
který prve
než
ji
náležející,
a byvši v ten
Pitáhši k té
pevnosti
as
Bamkomendatorcm byl. naschvál nkteré palisaden
skrze nejvyššího Kašpara
pevnosti u téhož
kurfirsta
k císa.ským pistoupil, dal
stoupil a
pod vodou peezat, položit.
té
velké
pede dnem
mrazy,
ve ti
pes
dal
hodiny a
prkna
led
ped
tím do
pes 50 lidí v .sedlských šatech s dívím na prodaj, vínem a jinými vécma od potrav vyslal, k tm podezaným palisadcm provazy dal pivázat a koi^ma táhnout, je roztrhl a tudy lid, majíc ho mnoho pevnosti hrdla odvážiivých
s
kompanií císaského, do ')
Srov. Holle seš.
Jiný Záborský, F.
Mcník:
jmnem
msta
2.,
str.
uvedl, schildwacht postínal.
4ó.
—
2)
Snad
Burian, zahynul v bitv
Pamli Harantovy.
byl
A
v
tom
ti,
kterýž
synem Jana Jindicha J^áborskho.
u Witstocku
r.
1636.
Srovn.
str. ^
102.
Paméti Harantovy
98
prv v a tak
mst s
o den
ponvadž Francouzi též
tu zimu
sekyrami bránu vysekali a sto
byli,
tma dvma
msta bezpen sob v místy do
drakoun tam
vpadli a je dostali.
I
nm poínali, jako v Tryru, nm jat od Španl a do
kterýž
i
Nydr-
a kurfirst tryrský v
ztratili,
pustili,
potom zámek,
landu vezen.
Stíbrná španlská ííotta od boue moské krom 4 šif všecka potch 4 šif HoUandrové a Seelandrové dva šify dostali tak se jednom dva šify z té tak bohat stíbrem a jinýma znamenitýma vcma naládované ííotty do Hišpanie dostaly. topena, a z
;
mínní
Jaké krále francského
bylo. Léta téhož 1635. msíce
armády krále francského již na pdu nmeckou pišly, jedna pod maršálkem de la Porce a druhá pod duc de Rohan, a že iní po zemi, obzvlášt se ješt pípravy k válce (ve) Frankreichu velké na vodu pak spomožení íši. Nebo se J. ^I. Královská na tom ustanoviti ráil, nejFebruarii
dv
silné
i
moc svou na to vynaložiti, aby v celém království ímském neb ve íši poctivý, správný a prchod mající a stálý pokoj uinil, a zase vše v ten zpsob, jak se léta 1616 ped válkou eskou nacházelo, pivésti mohl. M. K. držal by sob to za nejvyšší pochvalu a est v tom svt, aby J. to jméno do hrobu sebou pivedl, že pokoj a íšský svobody obdržeti vyšší
vší
pomohl.
Pokoj
s
kurfirstem saským
a
císaem.
Téhož
léta kurfirst
saský Jan Jií s císaem Ferdinandem II. skrze kommissae z obou stran vždy o pokoj jednali sami jen spolu, takže jej i v Praze v stedu po svatém
Duše
20. (30.)
máje zaveli
i
vyhlásiti dali; totiž
aby podobojí knížata a
statky duchovní, po porovnání Pasovském k užívání které
íši, jich za 40
let
bez
pekážky
užívali,
po 40 letech
sob
je zase
jiní
po dobrovoln
pipojili
ddin
zstaly, saskému oboje Lužice magdeburské, synu císaovu mladšímu biskupství halberštatské Falc aby zstával knížeti baborskému obojí s kurem, i bratru jeho po nm; falckrabm, prvním pozstalým synóm po K. Frideská zem císai aby richovi, pense aby se dala, a paní báb jich vno
podjednou odevzdali;
kurfirstu
synu jeho nejstaršímu
biskupství
i
;
;
ddin
zstávala
i
v náboženství pod jednou, tak také jako kurfirst saský
jinýma knížaty v íši v zemích svých své náboženství luterianské mají. pokoji z knížat stoupiti chtl, ten aby svj lid vojanský msta; což se potom hned mezi císaský Hd dal, že ho užiti každý má, s
Kdo by k tomu
i
tak dalo.
Nebo císa
velikou
summu
lidu z Slízska, z
Uher, co
mu Uhi
svolili
ech
do íše uvedl, takže jak prve v zim, tak z jara, v lét i na podzim. Poláci, uinivši král jich pokoj s korunou švédskou, uiniv se neutrálem, lid ten žádnému, Španli' ani franckému králi nebránil verbovati; však Španl dávajíc duplem víc, krále franckého pevýšil a lid dostal. Msta íšská vidouc, co se dje, majíc velkou ouzkost, pasy všecky od lidu císaského zaveny, k tomu pokoji pistoupily, Norberk, Ulm, Frankfurt a zverbovali, též z
na Mejnu a
jiné, též kurfirst
brandeburský, kníže luneburské a brunšvejcké.
roku 1635.
z
saské Vilím
kníže
oni
penz
žádných
landkrab z Hesu z Daimštatu. Tu penzi spokojiti a (ze) zem vybyti, ale nýbrž tžce to proti kurfirstu nesli, že bez nich
weimerské
linie,
rád chtl švédský
kurfirst saský
99
nežádali,
lid
nho
proti závazku jeho s jejich králem, (který pro
a
zem jeho
život složil),
korunou švédskou pokoj uinil a je v tom pokoji v niem nepipomenul, nýbrž víc za nepátely deklarir(oval). Tu kurfirst saský s lidem svým též (s) císaským i jiným, kterýž mu dáti knížata musili, na Švédské se dal, je zpátkem hnal, však ztracením nemálo lidu svého, po nkolikrát, zvláš u Kyrie a jinde, takže musil zase i s pomocí císaskou (s) generálem Marcinem z Pomeranie a z Brandeburgku do své zem k Lipsku ustoupiti; neb po ztracení rejtharstva a pchoty byl generálu Paniru nad armádou závazku
i
švédskou
(s)
slab.
Veselí veselí
hned
bavorského. Téhož
kn.
bavorský Maximilian
k.
den odtad
3.
s
nevstou
mé druhé
(ve)
léta
Vídni
1635
(s)
15.
Juli
ml
císaskou dcerou
svadební starší
i) ;
dom.
jel
v Hofu. Téhož léta 1635 v outerý v den
sv. Theojsem svadební veselí od hoejší v mst Hofu (ve) Fogtlandu v dom Petra Kroa soukenníka, 7. brány do msta jedouc po levé ruce, s pannou Sabinou z Waldenfelsu, dcerou dobré pamti urozeného a stateného rytíe pana Jindicha z Walden-
Veselí
phylakta, jinak
3.
dne|
(13.)
msíce Novembris,
ml
dm
na Tirpachu a Kompersreitu. Kdež
felsu její
Anny Alžbty
paní
z
mn
dodána byla od paní matee
Waldenfelsu, rozené Fiichsovny
z
Walpurku
z linie
Winklerské a Schónsee, a pana syna jejího nejstaršího s ní tu pítomného Jana Filipa z Waldenfelsu. Jest mi k stavu svatého manželství dodána pi pítomnosti pana Krištofa Janovského z Janovic a paní manželky jeho paní Anny Alžbty z Pichovic, též pana Jana Adama Rabensteinera z RabenJiího Fridricha Haranta z Polžic a z Bezdružic a na Ceminech, syna mého nejstaršího, a paní manželky jeho paní Evy Kateiny Harantov z Chudenic a na Ceminech, též dvou dcer mých, Sibylly Mandeleny a Alžbty steinu,
Marjany, též dvou sester panny nevsty, Mandeleny a Markéty z Waldena paní Mandeleny z Waldenfelsu, rozené z Beríachu a na Neuhausu,
felsu,
syna a dcery
a panny Mandeleny
její
Kyerin,
kmotry panny nevsty.
Kopulací neb oddavky vykonávaly se skrze pana magistra Ambrosia Hemera, Hofu. Kdež paní mát po ní (ze) svého statku diákona v ten as v
mst
jmenovala 200 R. zdejších, a pan bratr -
statku otcovského 300 R. v roce
její
dostaten s ourokem ujistiti pipovdli, kteréž sem pijal (se) synem svým a tetinou vejš podle ádu zem eské ujistiti pipovdl. Vdovcem sem byl po své nejmilejší manželce paní Lidmile z Pichovic 4 léta a 30 nedl bez jednoho dne podle dn, msíc poítajíc. a ve dni složiti neb i
A mó
i
let
mn
byle
/
ten
as
milé bylo 31 léto 25
frankc(n)landsk
')
léta
55 a 16 nedl,
nedl
1604. dne
Arciknžna Marie Anna.
a
4 8.
dni,
a
neb
msíce
jí
se
máje.
pann nevst
a manželce
narodila na Tiríjachu v ycmi
Pamti Harantovy
100
mého
Veselí švagra
mém
den po
9.
z \V a Id enf elsu. Téhož léta Novembris den sv. Jonáše, ml z Waldenfelsu s pannou Zuzanou Sibyllou z Wacna Altensesu pana Krištofa Daniele z Wacdorfu.
svadební veselí pan Filip dorfu u pana otce jejího
mel,
i
císaští za ním, a též
hlad,
a
štráfem
(s)
narodila
valí,
a
mnoho
msta dolejší Falc, do Lotrinku k ilecu ustoupil. msta nkterá mu oblehli, ale málo vyídili pro mnoha regementy lehké jízdy do Frankreichu mu
Však
i
na
a jaká síla se
také v nejednch potkáních, šermiclech
jich zbito, ztrativši íšská
pi pomezí
dje
co se v íši
Král francký vidouc, lid
(22.)
dcera. Téhož léta na pudzim mému, dcera Františkána Euzebie.
Fridrichovi, synu
pevelice císaský-
Filipa
12.
mému
Narodila se synu Jiímu
se
p.
to jest
veselí,
i
však nemnoho chvalitebného zpsobili; nýbrž potom celé ležení císaské, jehož se poítalo do 136 regement, do ležení zimního se a se
dali
vpadli,
po íši
rozložili
(ve)
wirtemberské zemi,
(ve)
Fogtlandu
i
mladém
Frankelandu,
Reinu,
Falcu,
(v)
Leichtemberku
jinde.
Voldich Sobtický umel.
P.
pi
v Tr>TU,
(ve) Falcu,
(ve) Švábích, též v
Téhož
léta
umel
na podzim
v Cechách pan Voldich Sobtický z Sobtic a na Sobticích.
Hvzda tí
veliká Fostbott.
Král starého kalendáe 6. Embden (ve) Frislandu, která
Téhož
Januarii,
léta 1635.
ukázala
se
na zaátku, na den nová veliká hvzda
v tikrát vtší byla než slunce, když vychází aneb zapadá. Nejprv na východ ji spatili, než vyšla, zái od sebe dala jakoby chalupa podál hoela, potom po páté hodin vyšla a své paprsky metla, však dol se skloující, mla. Trvala až do mraka zašla, totiž za 4 hodiny svj bh velmi prudký mla. Barvu mla nejprv bledaervenou a jako vohnivou a potom krvavou, až za mraka zašla; nejprv šla na západ, potom (k) plnoci. Psal o ní astronomus Hermanus de Werve ^) a jmenoval ji postbott. Na to vedl, že by souženým spomoženo b}'lo a je sužujícím pád, a to ve 4 letech poád zbhlých. Jako Kananejslcým s jejich pomocníky neb tovaryši pehlídal Bh 40 let, když Israelovi z Eg3,'pta jdoucímu pekážku inili, Jerusalemu po kázání Jeremiášovu do zajetí babylonského 40 let, též pohanm po zajetí babylonském bránní (v) chrámu stavní 40 let pehlídal, Židm po z mrt\ých vstání též 40 let, potom je rozptýlil, tak nyní do 40 let pe-
vzhru jako
pl
zvižená
desáté, kdež za
i
hlídá.
Rok na nové
1636.
Václav Rudolf
léto narodil se
z
Václav Rudolf
Kadova z
se narodil. Léta 1636.
Kadova, dcery
mé
syn nejprvní,
na Chlístov.
Panýr co první rok
i tento inil. Léta 1636 generál feldmarnad švédskou armádou, ustupujíc prvního roku ped kurfirstskou armádou, kterouž poítali silnou sami soldáti z ní 40 tisíc byli, krom císaské
šálk Paner
1)
Prodromus aquilae romanae triumphantis oder des triumphirenden rómischen
Adlers Vorlauffer und
in
vollem Sporenstreich reitende Post-Bott.
V
Kolín. 1636.
4".
101
roku 1635 a 1636.
z
pomoci pod nejvyšším Marcinem nkolika regement. Ale on byl
slab, ne-
tom ustupování u Kyrie ^) kurfirstu nejpchotu komendirovanou popral, též u Domic a jinde rejtharstvo neb
majíc ani polovici tolik lepší
však v
lidu,
;
mu nco
v Pomeranii lidu
pibylo, tu zase pasy a msta, která
mu
kuríirst
potom Barbi -) též, též Halí msto pobral, jako Hawelberg, Werben, až krom zámku, takže kurfirst musil zase nejvyššího Rlaicina z Pomr povolati, plokvirování Magdeburku zanechati a a sám také do zem se navrátiti nepíteli zemi brániti. Nebo mu Zorbik,'^) též Naumburg, Merseburg, Weisenfels vzel, jej šacoval, potom nkolik dní jej plundrovati dal a v i
i
nm
muk
znamenitých bejt a zboží dostal a odtad odvezl, a co odvézti od mohli, pokazili.
A
zase k
Magdeburku
ne-
odtáhli.
Msíc máje Magdeburg obležen. Však (v) štrafování nepestali, potom císa po jaru k prvnjší armád Marcinové druhou pod nejvyšším
až
Hatzfeldem kurfirstu na pomoc poslal k Hallu,
odtad se k
a
obležení
Magdeburku všecky 3 armády daly. Z této strany kurfirstská a za Labe dv císaské armády se daly, a msto Magdeburg oblehly. Švédský lid dal k Havelberku a Werben, kdež šance se dol podle vody Tangermindu až mli. Kurfirst ani císaský lid u Magdeburku nezaháleli, než šance jedny po druhých ped Magdeburkem brali, a aby k sob mohli v as poteby, u msta Sulcu šifbruk k sob udlali. Když generál Banir msto chtl eni
mu
byl
secovati,
nco
rozehnán a pomlácen a
fortrob
zpátkem táhnout bez vyízení,
a
dne
15.
zajato, musili jiní
dobrým akordem msto
s
Juli
Švédští poddali.
Luneburg od Bány r a 1.
(11.)
mu
dali
vzat. Po poddání msta Magdeburku dne msíce srpna zmnili císaští a kurfirst s Panirem zajaté, kdež císaští s kurfirstem 38 osob a Banir jim 36 osob, na vtším díle
Potom po 4 dnech
oficír.
5.
(15.)
téhož
msíce
vytáhli císaští, 2
a kurirstská, do Starých marku Brandeburku, a kuríirst sám
armády
osobn
s
nimi,
kdež dostal zase Havclberg a Werben. Panir pak táhl k Luneburku, kdež se s feldmaršálkem
témž
Leslem 6000
pekážku Luneburku strhli a
mst
Porážka od
Švéd 3
s
též msto mu armád. Potom
Hatzfelda a Martzina a kurirsta tetí, tu
se oboje vojska proti
sob
kurfirst s
táhli
natrefili jej v
na
císaské 2 armády,
Marku u Pcrlebcrku
ped
sebe nebraly.
n a vzal za nima
zase též táhl na šanc u Werben, chtje jej
když
vzali.
postavily, však nic
noci Panir otoil se okolo nich, táhl za
A
ml. Kdež tomu pi
lidem jeho strhnouti
uiniti chtl, ale nemohl, nýbrž oni se
Jií luneburské
kníže
císaskýma od Perlcberku
vzíti
msto
Havelberg,
táhl (ke)
Grutzwaldu a Wistocku,
')
borsku
Kyritz
msto
tu
armádou
nima generál feldmaršalk Klitzing nemohl se kurfirst od stedy až do soboty 24. Septembris tiše
mezi Zehlin a Wistok, aby
Ponvadž
*)
a šifbruk, ale nic nesvedl.
Panir jim táhl po pravé stran k Kiritz a Wistehausen, a dal se svou
strhnouti.
;
Té
s
v Hraniborsku
—
2)
Barby.
—
'l
Zórbitz.
—
•)
Perleberg v Brani-
Pamti Harantovy
102
tom asu mnoho
a Panir jim v
ležel,
lidu
na furagi a partien zodjímal, a
že dobrý kunšaft císaští a kurfirstští mli, (jak generál major IMauritz Adolf z
Dehn
Magdeburku od
kurfirtský psal z že
píteli),
sotva
tak
polovici
silni
n
24. Septembris resolviroval, na nemohli toho zniknout, museli se
byli
Septembris svému dobrému
29.
jako Panir, tu že se na týž den
a oni chtj neb nechtj, neb jinak od tí hodin po polodni až do pouhé noci. A tak silné potýkání že bylo, že mu nemnoho podobného se vidlo. Tu vítzství Švédové dostali, všecky kusy, munic a voz do 9 tisíc s kurfirstským stíbrem vzeli, a pchotu mu tu i v utíkání na vtším díle pobili, též mnoho nejvyšších; na pívozu pes Labe kurfirst saský Jan Jií, že o málo chybilo, že by byl obmeškal a jat byl. Tu Panir po té porážce, kdež jiní jistili, že o mnoho slabší byl než oni, ztrativši též vtom potkání s
táhl,
ním
bít
i
mnoho
pchot)-,
kdež
zahynul
modrého regementu, všudy
se
Burian
též
Záborský,
nejvyšší
lejtenant
po svých nepátelích shánl, Hatzfelda až
do Westfalie zahnal.
Rakous ích spokojeno.
P o z(d)v ižcní v
v Horních Rakousích nad chtjíc
evangelické
Kdež
k
se
Ensem opt jeden
náboženství
Téhož
léta
msíce máje
sedlák Leinbawer
^)
povstal,
rukou brannou obdržeti a k svobod pi-
nmu nco
lidu sedlského sebralo, ale landhauptman dne msíce máje na jednom vrchu, kdež se shromažovali, s nkolika sty lidu verbovaného i mstského pipadl, a do dvou set, na vtším díle žen a dtí, kdež mezi nima nco málo muž bylo, zbiti a do jedné jámy vmetati a zametati dal. Leinwebera s jinými 50 jal a vésti. z
Lince
n
na
2.
(12.)
sebou do Lince vzal a tu
Na
handel vyznal. a
potom za
živa
jej
muiti
dal,
kdež pej divný a nebezpený
mu
ohnivejma kleštma trhán, ruka pravá
to byl
tvrcen a ty
díly
na
silnice
uata,
rozvšeny.
Slunce krvavé v Hofu spatíno. Téhož léta 7. (17. dne mdubna v mst Hofu (ve] Fogtlandu, kdež ležely zde 3 kompanie regementu nej\yššího Lisa,^) k veeru bylo slunce krvavé bez paprsk co i
síce
Kde na domy
krev. (zej
Což
sebe koule, se
svítilo,
kteréž
zdálo
po oblacích
na to mnoho lidu dívalo, jak
Panna ^larketa
se,
jako by
létaly,
domy
ohnivé,
mšan,
tak
hoely, a vydávalo
erné, modré,
voják
Waldenfelsu umela. Téhož
z
žluté.
rejthar. léta 7.
(17.)
máje panna Margareta z Waldenfelsu v Kompersreitu umela na neštovice v noci mezi 11. a 12. hodinou. Dobrá Pána Boha bojící panna v 21 letech vku svého. Pochována v mst Hofu v kláštee proti kazatedlnici v nedli Cantate 15.
(25.)
Hana u z
Hesu Vilím
dne máje.
obležení vyproštn. Téhož léta msíce máje landkrab (se) 4 regementy pchoty a 2 regementy rejtharstva po
z
vyjití štilštandu s
císaskými
(se)
se spolil, kterýž se pokládali
^)
Zeit der
švédským feldmaršálkem Leslem (ve) Westfali 14000 silni, kdež k nim nco Štadv lidu i
Leimbauer, prorok a vdce povstalých sedlák. Srov. Czerny, Bilder aus der Bauernunruhen. V Linci 187b, str. 277. ^) Lissau. Srov. Holle seš. 2. str. 59.
—
roku 1636.
z
103
pitáhlo, a po císaských všudy táhli a velkou škodu jim inili. Naposledy táhli
mstu Hanau,
k
obleženému, je osadili a
z ležení
siln od
císaských pod feldmaršálkem Lambojem
mnoho
odehnali,
lidu zbili,
na rok zase zproviantirovali. Potom
se dali
msto erstvým do
zem
lidem
landkrabte
nehrub dobe hospodaili. Gotz vpadl do Hes. Potom musil feldmaršálek Lesle ku pomoci generálovi Panirovi táhnout proti tm tem armádám, císaským dvoum a kurfirtské, neb mu byly silný Co se stalo, že se spolu v Lune-
Jiího z Hesu, v ní
Hrab
i
burku
a
doteno
bylo. Po odtrhnutí Hesu feldmaršalk hrab Getz (s) 11000 z Westfalie do Hes lantkrabti vtrh, nkterých se mist zmocnil, bráním a pálením veliké mu škody zdlal, majíc sebou nkolik regement Poláku, který potom nechtjíc sloužit odtáhli zase domíh. Ten vpád do Hes stal se msíce Juli. strhli,
jim též kníže bránilo, jak
Lesle od lantkrabte
z
V Ty inku voda Tyrinku u
v
vsi
již
Nura
v
pl
krev se obrátila. Téhož míle od Weimeru, k mstu
léta
msíce
Erfurtu
Juni
náležité,
2. (12.) dne téhož msíce voda v ervenost Druhý den okolo polodne v sedlou krev se obrátila, po polodni drobet se tratila, ale k veeru zase se dala vidti. Takové promnní vody v krev za devt mil zdýlí se stalo. Rada msta Erfurtu své voigtšice a 2 cinšpanigary tam vypravili, nkteré sklenice (v) rozdílné
v jedné isté pramenité studánce
jako v krev se
obrátila.
sob pinésti dali, kterouž Panýr po vítzství co inil.''
hodiny naplniti a
u Witštoka na trý se rozdlil k
Ode
poslal,
kteréhož se
;
na papíru jako
dostáném
krví.
vítzství
armády pod Wrangoltem k Frankfurtu
díl
msta
se psalo
Panýr po
zmocnil, a v Slízsku hospodail
;
(s)
dílem
do Tyrinku a Mišné po(d) Stalhonským, kdež se jim msto Erfurt poddalo. Sám se dal Panýr za Hatzfeldem až do Westwalie, odtad se vrátiv vzal lidu
Turgov, a Lipsko oblehl a siln k kvartýr
sob
zarazil.
nmu
stílel,
a v Míšni a
Tyrunku
(V) zpráv o té bitv od kurfirstských psané
i
wintr-
tisknuté
malý poet sob po bitv, kterýž pi té bitv mli a silni byli, pipisují, na nejvejš 14500 lidu, neb nejvy.šší Klicink s 5000 lidu, kdež byl v Brandcburku s nima se spoli(ti) nemohl pro Paoyra, druhé stran pitotiž
12000 koní, a 10000 pchoty že ml, pokládají, že z obojí strany do 7000 na placu zvistalo. Švédovští (ve) své zpráv tisknuté pokládali, že 16 regement císaských a nkteré kurfirstské pobili, 100 pra])or a pisují
též
18 štandar dostali.
Snm ezn.
v Léta toho 1636. 18. (28.) Juli císa Ferdinand II. pijel do ezná, pe(d) tím tam krále englického posel o vyhledávání kuru, a zem téhož krále paní sestry synm mladým falckrabm navrácení, pan hrabz Arondel též pijel tam polského krále posel, pimlouval se k pokoji velmi; též byl již tam kurfirsta brandeburského posel, hrab z Schworcemburgku, potom Kolínského kurfirsta; pak Mohoucký kurfirst a baborský 9. (19.) Augusti sami osobn pijeli, kurfirsta pak saského poslové pan Fridrich z Merczu konsistor.ská rada a president, pan z Ponikau nad appcllací rada, hejtman v Lipsku, a 2 doktoi Tuntzen a Carpcowius 3. (13.) Septembris pijeli;
Pamti
104
Haranto\'>'
dne téhož msíce proposicí císaská ve 3 artikulích se stala: 1. ímvolit, 2. Tryrovské nedorozumní na míst postavit, 3. jak císaství ímské v pr\'njší pokojný zpsob postavit, a kdyby se toho tak brzy dostati nemohlo, jak proti pespolním domácím nepátelóm by nej5. (15.)
ského krále
i
píležitji se válka vésti mohla? Jiným obtížnostem k spomožení na druhý
snm
rok do Norberka aby
Král
ímský
císaský syn
nejstarší
korunován. Tu
i
Ferdinand
Krále englického
mli dobrou nadji
rozepsán byl.
volen posel
III.
a
hned
tu též
volen za krále
ímského
korunován 30. Decembris.
odjel nevyídivši o Falc
postoupení
nic,
a
k tomu.
Alžbta Mandelena Harantka
se narodila. L. 1637. 16 Japondlí po nedli 2. tech Králích 7 hodin po polodni narodila se dcera od paní Sabiny Harantov z Waldenfelsu Janovi Jiímu Harantovi z Polžic a z Bezdružic v mst Hofu v dom Barbory Plakové na znamení vodnáe. Poktna ktem svatým 25. Junuarii v stedu den sv. Pavla na víru obrácení, a dáno jí jméno Alžbta Mandelena. Kmotrové její pan Jan Jindich Miflink Weis nazván, markrabte Christiana brandeburského tajná rada, pan Jan Jindich Fuchs z Walpurku na Winkler, Schonsee etc, pan Ernst z Waldenfelsu, Pan Filip z Waldenfelsu na Gumpersreitu, pan Jobst Krištof z Wacdorfu a na Altensesu, to stavu rytíského p- M. Hendricus nuarii
;
Taubelius, superintendent v (z)
mst
Hofu, pan
Adam
Fišar, exulant z
Falcu
Amberka-
Kmotry její: paní Anna Alžbta z Waldenfelsu, rozená Fuchsovna Walpurku a na Gumpersreitu, bába její, na rukou ji držela paní Margareta Barbora Miflinková, rozená z Waldenrottu, paní Marie Mandelena z Ebenlebu, rozená Fuchsovna z Walpurku, vdova, paní Anna Alžbta Janovská, rozená z Pichovic, panna Mandelena z Waldenfelsu, vše stavu rytíského. Stavu mstského paní Kordule Gecklová, knížecího kastnara manželka, paní Kateina Lebová, pozstalá vdova po purkmistru Lebovi, paní Barbora z
;
Tregslová,
rozená Cengarinka,
mstkého písae v
mst
Hofu manželka.
Poktna od p. M. Valentina Themicha, diákona msta Hofu. Pán Bh ra jí dáti své svaté požehnání, aby ke cti jeho svaté živa byla. Alžbta Zuzanna z Waldenfelsu narodila se. Ped tím v Kompersreitu, o jedenácte nedl ped touto, narodila se dcera panu Filipovi z Waldenfelsu
Alžbta Zuzana,
totiž 1. Nov. (1636) v outerý den Všech dne téhož msíce. Sibylla Mandelena Harantka jí byla kmotrou. Z tch krtin musili jsme utíkati ped vojáky, kterýž tudy do Slízska proti švédským táhli.
Svatých,
poktna
15. (25.) s lidem,
9.
Dec. (1636) pedešlého roku pitáhli do
kterýž po vesnicích
ležel,
a oni v
mst,
msta Hofu 4
nejvyšší
nejvyšší Mondteiffel císaský,
Wolf Ramsdorf, Hofman a Hanau kurfirstští. Ti táhli ped Panyrem jako i jiní. nkolikrát prv ped ním sem se reterýrovali, ale nedlouho zstali. Dadouc sob jídlo pistrojiti, ryby vaiti, jich nedokali, pry se ubírali,
2
105
roku 1636 a 1637.
kde jednom vdli bezpenjší místo. Jako kapitán Schwortz, jednoho exulanta syn zde zstávajícího, ten se dal (se) svou kompanií (ke) Cronichu, kterýž byl pod Hatzfeldem od jeho regementu. Když pak tito 4 nejvyšší odsadto 17. (27.) odjeli, jiní, až i kapitán Schwortz, s nimi se na cest spolili, úmysl majíc za generálem Hatzfeldem do VVestfalie táhnouti a s ním se spoliti. Ale mezi Šleisinkem a Nemingem v Tyrinku byli od švédských pepadnuti,
díl
pobito, zajato, jako
až do Hba. Též zajat
pod ním
ti nejvyšší
ti
poranný fcndrych
krom Hofmana
;
ten ujel
kapitána Schwortze bratr, kterýž
byl.
Švédovští
o 40
pedmstí
koních na
do Hofu pijeli.
Léta
po kvartýích, nejvyšší Wicleb 1) poslal sem z Neuštatu o peníze; žádal, jak pravili, 6000 r. neb tolar. Potom 31. Januarii podle starého a podle nového kalendáe kterýž pijeli k brán mstské, 10. Februarii poslal sem 40 koní o túž vc kdy se umrklo, ale nebyli do msta puštni, než na pedmstí zstali. Byl zde velký strach pro n. V ten as na ráno pední do msta pustili, ale potom bez snídaní s hnvem odjeli, divíce se tomu, že jsouce jednoho náboženství a bojujíc oni o náboženství, že se k nim tak zkrátka mli. Potom poslali tam odsad z Hofu souseda jednoho VVuntzle-) cukráe. Ale švédovští jsouce v Tyrinku
1637.
v Míšni
i
rozloženi
;
lid k nim se když on tam byl, té doby císaští zase siln sebravše se, nco od Gallaše pipojil, (k) generálu Hatzfeldu, též hrab Getz (se) svou armádou s nimi se spojil, též nejvyšší Marcin. Siln do Míšn vtrhli a (v) Tyrinku od Bamberka skrze lesy téhož Wicleba u Neištautu skrze zradu mi
šan
(jak se pravilo)
jali,
jeho
a 7 jich
rozehnali
lid
To
zabili.
se stalo
Též do vVeimeru na feldmaršálka Štalhonského vpadli, ale on majíce na most sedláky k bránní, sám se svýma, když nemohl pemoci sílu, beze školy k Panyrovi se odebral kdež Panyr opustivši Naumburg obležení Lipska, k Turkovu se dal a velmi se zašancoval. Císa Ferdinand II. umel. Téhož léta císa Ferdinand II. z Rezna 7.
Februarii.
(17.)
;
i
do
Vídn
Februarii pijel, a hned se tu v kostele rozstonal a
3. (13.)
msíce
téhož
Panýr od Turkova msto Míše
i
a z
nho
a v Turkov, a v ležení u inil,
ského
jest
8,
9
i
10,
vbec
18.
dne starého kalendáe
pes Labe
Panyr
víc lidu
se mluvilo,
ležel,
ležíc
u Turkova
jaro a asté vpády a šermiclc
i
aby
se z
Turkova po
k pokoji pivésti hodin pchotu, pagaže
kurfirsta
Junii v noci 11.
se dal, za
císaského do
že na jednoho švéd-
uiniti, jak
pokoj
chtjíc
odtáhnutí jeho psalo, že proto jen tu
a kusy odtud vypravil a
vytáhl.
Když pak vždy
vyplundroval.
k prvnímu pibývalo, takže
tchto
Míšn
celou zimu
Míšn
mohl, jest
5. (15.)
v 9 hodin umel.
nima rejtharstvo následovalo,
Vez sebou 90 kus stelby, a 7 kus msto Turkovo za brantšac, plundrování tu nechal, však pokaziti ji dal šifbruk nco a zvony že mu musili dáti 48.000 tolar, most pes Labe a svou marši zase
dol zpátkcm
obrátil. ;
i
mlýn »)
spáliti
dal.
Witzlcbcn. Srov. Holle, seš.
2.
str.
65.
—
^j
Wunschold.
i
Pamti Harantovy
103
U Šttinu táhli,
na
se položil. Císaští nemeškajíc hned
však jim všudy vyšel
;
posadil, a táhl tak
k
n
až u Landšperku z
mstu
i
nim
kurfirstští za
voz kon
pobral,
pchotu
Šttinu, tu se položil a zašancoval. Cí-
saští a kurfirst saského a brandeburského, též knížete luneburského, zase
pi
pasy švédský v Saších
Labi, v Marku, v
armádu švédskou pod Wrangoltem
vzali,
Pomru,
též
Luneburg, Wolgast
až k Štralsundu
zahnali,
nemálo
štandar dostali.
Kopulací ve Vídni krále polského. návala se kopulací Caecilie, císaské sestry,
30. Juli (ve)
Vídni vyko-
králem polským Ladislavem
(s)
;
')
na míst jeho vykonával takovou kopulací bratr jeho Casamirus.
Pan Jan Tuchar umel. Téhož léta 1637. 16.(26.) Octobris umel z Šebíova v svém exilium v mst Hofu v domu manželky pan Jan Tuchar apatykáe v ulici na souchotiny. Nechal po sob paní manželky své pani IMarjany z Dobrše se 4 syny. Pochován v pátek 27. Octobris v kláštee. Darovali mu páni zdejší místo na žádost paní vdovy a sirotk. Kázání zjevení sv. Jana uinil nad mrtvým tlem pan superintend též zdarma na z druhé kapitoly z desátého verše: Budiž vrný až do smrti, a dám korunu života. Vku byl 57 let a nkterý msíc. Uml svých 5 eí. "2)
e
Pan Ernst umel
Waldenfelsu umel.
z
Ped
tím 28. Septembris
téhož léta pan Jan Ernst z Waldenfelsu v Gompersreitu,^)
strav byl a ložumentem u
strejce svého Filipa,
nejstaršího
z
kdež na
toho rodu,
manželky mé pana otce vlastní bratr, v letech nedaleko 70, starý mládenec. Pochován v nedli 21. po svaté Trojici 29. Octobris v mst Hofu v kláKázání nad ním bylo inno od pana superintenda na žalm 71. štee."') z verše
17.
a 18.
Paní Celnarová umela. Anna
Téhož
umela na Neuhausu
léta
Marije Celnarová z Brantu, rozená z Waldenfelsu,
pochována v Lichtenberku
20.
6.
paní
dne Novembris
\
dne téhož msíce.
Panna Pikhartka do Cech šla. Téhož roku 27. Novembris panna Alžbta Pikhartka (ze) Zeleného Oudolí s paní Tucharovou do Cech. Paní Tucharová zase pišla do svého ložumentu, ona tam zstala. Ta vyšla z Cech za dveku pro náboženství od poruníka svého a ujce p. Zdenka Ježovského°), (v) oukradí u manželky mé dobré pamti léta 1629. se sloužila a Lída sob pezdla, až potom pan Krištof Malovec ke šla
mn
dostal a
ji
ského, a
s
poznal,
náma
Panyr
kdež sme
jídala, a
císaští
ji
pi sob pece mli
zaspolu
stavu rytí-
s dvekou. zadní Pomeranii.
prve
Panyr lidem švédským do Zadní Pomeranie, Švédští na ostrov Wollin a císaští Osedon, a tu proti sob leželi, až .císaští hladem jsouce pinuceni, ano zemdleni na lid, odtud teprva k jaru do kvartýr táhnouti do i
a
v
císaští a kurfirstští vtrhli
i
')
reuth.
—
Slula: Caecilie Renata; manžel Vladislav IV. *)
(Bílek 434.)
Dietsch 99.
Alžbta
—
mla
Zdenk
—
-)
Dietsch 105.
—
3)
Gumperts-
Ježovský z Lub; jeho byl statek Malý Smolivec. ješt bratra Viléma Beka. '^)
z
107
roku 1637 a 163S
Brunšvejku a Luneburku, aby se pooberstvili, musili. Prv pak než odtáhli, za dobré soudili VVarnemunder první šanc dobývali,
zastelen, však šanc vzali
Rok pece
1638.
mu
vzíti,
u kteréhož Dan. Victum, generál 1638.
pece akordem,
Co Panyr
inil.?
a
posmšn
ped
sebe vzali a
saského,
jej
mušketu
z
i)
Generál švédský Panyr téhož roku
pomoc švédskou
v Ponieranii ležel a na
teprv v lét pišla,
což
kurtirsta
velice
Sved oekával, kteráž psali, že žádné pokládali ho s ní silnu býti do o
nm
z
mluvili
i
pomoci nedostane. Když ji pak dostal, 24 neb 25 tisíc. Vzal zase potom Wolgast, Demmin též ploquiroval, Gartz též zase šturmem vzal, však jej sboiti všecken dal, a lidu odtad se do Grippenhagu a jinde obrátiti poruil, davše jim též na pomoc. Císaští proti Panyrovi. Generál lejtenant Gallaš císaský, když se to od generála Panyra dalo, byl pinucen do pole vytáhnouti, též obou kurfirst, saského pod generálem Marcinem'^) a brandeburského pod Jenerála Klitzingem lid; kdež o císaské armád psali, jak velice dobe vyrystována lidem, municí, stelbou, též dostatkem proviantu na rok jest. A tu jsou (v) marekských, pomerských a mechelburských hranicech a obzvlášt u Demmin skoro celé léto jedni proti druhým leželi. Ale ponvadž žádný z nich svého fortele se vydati
nechtl, nic hlavního
na sebe kdy pišly,
nkdy
Odtáhli císaští
tito,
a
nkdy
ješt
ped
sebe nebrali,
krom co
partaje
druzí odnesli jsou.
více hlad trpli. Z poátku msíce
Panyr uhoditi úmyslu byl, odtáhla k Witstoku a do Starých Mark, švédská k Lawcnburgu, kdež všecky ty armády na koních škodu nemalou vzely, pro nedostatek furaži houfem meli. Císaští pak tu v Marku a u Damitz ješt více (ke) zmenšení pišli, neb Octobris
císaská
nejprv,
neb na
ni
Koské
psi, koky, myši potom odvezouc kusy do Mafgjdeburku, tam jich nechal generál Gallaš státi, sám se obrátil s lidem dosti skrovným potem do Slízska. Kurfirstská saská armáda škodu vzala pod svým novým generálem Marzinem od Panyra, neb Taubov.ský nejlepší lid mu tém všecken poražen byl, jiní se hladem rozbhli, takže se o tom psalo od voják mluvilo, že sodva dva neb ti regementy, jiní mín, by se z nich uinilo. Reišl regement všecken že jednom 30 koní byl, nebo Panyr pejal jim pas a nic jim nedal se zdola od Hamburku dodávati. Kurfirstská saská armáda povolána do jeho zem, kdež mantenirovati poala. Tak Jednom brandeburská v Marku zanechána defcnsive se bránit. noVelicí vtrové. Téhož léta 1638. 25. Januarii podle starého vého kalendáe byli velicí vtrové .stavení boící a štpy a díví vyvracující V echách v Praze vže, štíty boil, takže žádné msto, msteko, zámek a ves beze škody nebylo. Též v Nornbcrce jinde po íši velicí vtrové byli. Vyslaní od kurfirsta saského o zasnoubení. Téhož léta
nemli
i
oni ani koni co
lidská
tla,
jísti.
což sami soldáti
maso, to trplo, též
vyprávli,
takže
i
i
i
24.
Fcbruarii ')
poslal kurfir.st
saský Icgáta
svého jednoho
stavu
rytí.ského
Následuje dlouhý popis obleženi pevnosti lireisachu, což vynecháváme.
bodný pán Rudolf Morzin (jmenuje
se
asto tak
Marazin;.
—
-)
Svo-
Pamti Harantovy
108
Friza k markrabti
markrabte synu
Na
Sibylly.
Christianovi
do Culnbachu o zasnoubení dcery téhož
nejstaršímu kuríirstovému, Janovi Jiímu, mladší jMandeleny
msta Hofu pijeli, na ráno do Culnbachu sem neb v zemftu pinésti se dala knžna
ten den do
26. Februarii pijela
jeli.
z
Potom
Anhaltu,
vdova po jednom hrabti Schwarcenbergu, sedním v Kronichsfeldu, též do Culnbachu od kurirsta jela. Zemtesení ve Vlaších. Téhož léta 2. Martii neb msíce bezna zemtesení veliké bylo ve Vlaších v Kalabrii. 6 mst velkých, 200 msteek a vesnic a do 40 tisíc lid od toho zemtesení pohynouti mlo, a na 40 mil
zemtesení
rujinirováno bylo, a dále vždy že to
Co
Praze pranosticirováno
o
kterýž to
zemtesení pedpovídal a
o Praze,
že
a
7.
se
má
propadnouti 13.
msta pode
hodinou, a jiná
8.
že se
potom
;
Též ten pranostiká, pedpovídal též
to stalo,
tohoto
Juli
(23.)
lvem
šlo.
bylo.
kdež
roku v noci mezi
lidé velmi (v) strachu byli
Pán Bh ráil zachovati. Hof msto též pod lvem kdy slunce stupovalo na znamení lva, že se to státi mlo. Též se za jisto psalo, že pod Kremží v Rakousích poselství nové španlské (s) 5 mladými hrabaty utopiti se mlo, a vše (ve) vod že zstalo. Co i
mnozí
leží.
pry
Nebo
ucházeli.
tehdáž,
sebou mli, že
než jeden plavec.
neví, ploul
Jan Gunter
ernín umel.
Téhož
léta
ped
letnicemi
umel
zde
v Hofu panu Janovi Karlovi ernínovi z Chudenic syn Jan Gunter. Pochován v pátek po letnicích zde v Hofu v kláštee, pacholátko pes ti léta stáí, v kru.
Pan Mikuláš Braum umel,
mn
který se narodil léta 1554 v stedu
Téhož léta v pátek ped Janem Ktitelem 22. Junii msíce mezi 3. a 4. hodinou ráno umel zde v mst Hofu (ve) svém exilium u paní Marjany Tucharovy z Dobrše pan Mikuláš Braum z Metic i) v letech 84 a 5 nedlech. Dobrý, pobožný^ starý lovk, kterýž sv} vk zde v Hofu tením písem svatých, zpíváním písní pobožných a žalm a modlením ztrávil. Když se ho v nemoci ptali, chce-li co, odpovdl, nic než aby v nebesích s jinými Pánu Bohu halleluja zpíval. 29. dne téhož msíce dal jej pochovati syn jeho Václav kterýž sem k tomu z ech pijel, v pátek na sv. Petra a Pavla Braum, v kláštee, kde se s kru do kostela jde po pravé ruce mezi dvema na kruchtu vedoucíma a kostelem. inil kázání nad ním pan superident zdejší M. Hendricus Taubelius na žalm 71. z verše 17. a 18. po
sv.
Duše,
Haranto\-i odkázal své knihy.
svatý-m
'^)
Chrištof Filip 6.
Augusti
p. Filipa z
narodil
se
z
Waldenfelsu se narodil.
Krištof Filip
z
Waldenfelsu
Waldenfelsu a paní Zuzan\' Sibylly
z
Téhož roku
Kompersreitu,
v
Wacdorfu.
Poktn
Téhož
1638. v
syn
v pátek
17. Augusti.
Jan Fridrich Harant se narodil. po nedli ')
15.
po svaté
Dietsch. 105.
—
léta
Trojici 3. (13.) Septembris narodil se na
-)
Bilek, 40
pondlí ernínech
109
roku 1638.
z
synu mému Jiímu Fridrichovi Harantovi syn, kdež paní mát jeho, paní Eva Kateina Harantova z Chudonic sotva pi životu zstala. Poivtn 11. (21.) téhož msíce, dáno mu jméno po kmotru jeho panu ze Svamberka a na Svamberce, který ho na rukou držel, Jan Fridrich. Pán Bi!ih ra mu dáti své svaté požehnání, jeho cti a chvále riisti a živu býti. Amen. Alena z Kadova se narodila. Téhož léta 1638. pondlí po narození panny Marije podle nového kalendáe 13. (3.) Septembris slehla dcera moje Eva Krizelda Kadovská z Polžic a Bezdružic a na Chlístov. Má dceru na ktu dáno jí jméno Alena. ;
Císai Ferdinandovi
III. syn se narodil. Téhož léta 20. (10.) Decembris mezi 9. a 10. hodinou narodil se císai III. Ferdinandovi syn (ve) Vídni, kterýž druhý den poktn. Dáno mu jméno JMaximilian Thomaso, kdež velká radost byla. Ale ten den potom byla pinesena novina, že Brisach jest vzdán. Nad tím velice zarmouceni byli, nebo se z Vídn ped
tím psalo, že císa horlivou
ješt vzat
pou
(ve)
lid
verb o val.
Falc krab Karel
Ludvík, syn krále Fridricha, pišedši krále anglického, paní
snmu
íšském, aby
navráceny byly.
císa nejprve
emuž
Vídni vykonával strany Brisachu, než
byl.
A
matee
mu
Téhož
letóm svým
k
falckrab Karel
léta
dosplým
zase jeho
zem
i
pistoupiti nechtl
;
po>la englického i
psaní a protestací, a svého
dobe
nemohouce prosbou práva
svými
i
pi
kur, kteréž držel kníže bavorské,
nejprv ty noviny šly a za jisto se psalo
ped snmem
žádal skrze
své vlastního pana bratra, u císae prv
mluvilo, že
i
potom k
ale
tšil,
ni-
nic dostati, rozepsal zjevné
bratími a rodem že
užiti
chce,
se ohlásil.
Téhož roku lid, majíc od pátel pomoc, verboval a k válce se z mušení koupil na jak mohlo na kníže íšské všech zemí zbavených býti pomezí Frislandském a Westfalském statek od vdovy Kniphausarovy, zámek Ten zámek a pevnost lidem osadil s mstem Mcppen okolo 60 tisíc. a stelbou a municí np.itil, chtjic tu svého lidu mustrunk míti. Ale nenastrojil,
;
dále skrze
zradu jednoho stavu
prve na té pevnosti déný,
a táž
jmenují,
lid
pevnost na den
rytmistra 'Hagendorna,
rytíského
císaský tam uvedl
sv.
Filipa
a Jakuba,
podle starého kalendáe, v noci se vším,
Komendant zajato.
sloužil,
bráníc
Obyej
se
hrdinsky
mají na ten
je.st
zabit
i
(ve)
kdež
kterýž
uhromaWalburgy
Westfaliji
Nmci
což tam bylo, dostáno.
nco knccht
den štstí vojáci zkušovati,
s
ním,
ostatek
též oni je zkusili
starého kalendáe, ponvadž hesští soldáti též na den sv. Filipa Jakuba ve Westfaliji podle nového kalendáe pední msto Padeborn vzeli, ale že bylo ten as štilstandt mezi císaskými a hesským, zase je
podle a
potom
navrátili.
S švédskými se spojil. T. r. 14. (24.) Sept. falckrab Karel s bratrem svým Robertem, který se v Cechách rodil, své zverbované soldáty, jichž 20 kompanií rejthar a 21 kompanií pchoty bylo, zmustroval, a potom v hrabství Benthcimb (s) generálem švédským Kingen se spolili, a tak
!
Pamti Harantovy
110
spolu armádu okolo 5000 lid, rejthar a
Lemgaw msto
oblehli
Hatzfeld (ve) Westfaliji
lid
pchoty,
i
velmi postíleli.
a
mající,
jemu
spravili a spolu se strhli,
spšn
se
nim generál císaský
Proti
strhnouti rozkázal, aby
spšnou pomoc témuž mstu dáti mohl, k nmu s lidem táhl. S tímž generálem maršálkem hrabtem Hatzfeldem táhl generál wachtmeistr hrab Petr Getz a spolu levé kídlo, a svobodný pán Westerholdu s svobodným pánem z Lautersumb, feldmaršalkem leitenantem knížete lotarinského, všichni
svým
vedli pravé kídlo.
ukázali,
jakoby
jejich
Když pak
(v)
takové
síle
píjezdu doekati chtli,
na
n
(s)
lidem
a nejprve se
pijeli,
vidouce se jim v
ale
síle
naped poslali a sami za nima k flot na Wesru ece táhli, míníc se do msta ]\Iinden reterirovati Poražen. Když to generál (z) Hatzfeldu od zajatých pezvdl, k tomu nerovni
se
bejti,
spšn
podkání
odtad se hnuli a své pagaže
aby jim pas
piinil, 7.
(17.)
spšn
zamezen
což se
byl,
Octob. ve 2 hodiny po polodni nejvíc
i
se
stalo. Kdež zaalo u vsi
Waldorfu nedaleko od Flotha; kdež švédští a pfaltzgrafští ponejprve siln takže císaští nkteré ztratili, ale že pece Hatzfeld svými obzvláštn dobe vypravenými kyrysary siln na dotíral, na utíkám' se dali, kdež jich mnoho zezbito též mlo bejti (jak oni psaU) též mnoho rejthar, ponvadž mezi ekama Weser a Wene zaveni byli a málo dní pedtím skrze generalwachmistra Westerholdt, který avanguarde vedl, Golfeldský most, který sám jediný do Minden msta pas byl, zboiti a sházeti dal, ztopiti, pagaže, kusy a munici, praporce a standar s jinými bajty císaským do rukou pišly. Mezi jatými jest mladý falckrab Robertus, generalleutenant Ferentz, též jedno pední engUcké hrab bohaté, kterýž že by se zakázal pfalckrabti regement hdu chovati item nejvyšší Boy, nej\yšší lejtenant Beiocco od Wenge, nejvyšší Bussardt, Milart Lohe. A jiných oficír a obecných soldát, dokládá, nesíslná vc že jich jato bylo, a co jich proti nim bylo, nejprv je klade do 5000, a nyní pak zajatých jakoby se sísti nemohlo Vidt, že spoil pravd Zase lid shromažoval. Dále se dokládá, že akoliv ta porážka mladého pfalckrabte a švédského generála Kinge u Flotha velmi velká jest v níž nekúc 6 kus stelby, ale všecka municí (s) provianty v štichu zstaly, též nejedny vyšší osoby zajaty jsou, a všecka ta armáda rozehnána a pobita jest, však on pece (ve) svém pedsevzetí dokonale shromažuje odporovali,
n
;
i
;
!
dal siln verbovat, a jest cele na tom, své pedk místu konci pivésti. Z Bremu mu pitáhlo 700 vnov verbovaných soldát, a oekává 1500, jako také velké summy penz z Engelandu.
rozptýlené soldáty zase, sevzetí
Sparr
i
s
jeho fraucimorem
Octobru švédovské osazení
(v)
lidem
a
Osnabrucku
zajat. T. m. 21.
(31.)
(ve) Wesfaliji dostali kunšaftu, že
od Gallassové arrnady jede, a od Hatzfelda že naízen a povolán byl, a k té armád (se) svýma oficíry
nej\yšší Otto Krištof Sparr
generalzeugmeister
a 150 muškatýry
rovn
se
tehdáž podati
chtl.
kunšoft, silný vejpad uinili a tu císaské míli
nich
se
dali a
toho generalzeigmeistra
s
Na
to oni
od Wahrndorfu
jeho
majíce jistý natrefili,
do
fraucimorem a co sebou
roku 1638 a 1639.
z
111
jedním nejvyšším wachtmajstrem a kapitánem a 70 soldáty do Osnapobiti. Psáno bylo též z Minden o tom a do-
vez, s
brucku jatý pivezen, ostatní kládalo
se,
dobe
že jsou se
té bitvy pomstili,
pi
tolikéž že
dostání Wolgastu
mnoho praporc
a Gercu
dostali a on je Minden vejpady inili a zajaté dostávali. Hatzfeid Wecht vzal. Hatzfeldt po té bitv VVechte oblehl, pfalckrab (s) švédským generálem Kingen táhli svejm zase sebraným lidem Neb po zahynutí komendanta k nmu na pomoc, ale již bylo pozd.
švédských, kteréž
sebou
císaští
zase dostali,
vezl,
též
i
z
a
nejvyššího Lessle
pro nedostatek proviantu
a
silni
(s)
11 praporci
vyízení navrátiti
odtad
již
vytáhli,
a municí
tak se
akordirovali
soldáti
do Minden bez
oni zase
musili.
Odtud potom Karel Ludvík pfalckrab brzo do Hamburku jel k rozmluvení (s) anglickým, franckýrn, denemarským a švédskými ambassatory. Veselí v Drážanech. Téhož léta 1638. v pondlí 12. (22.) Novembris pivezena do Drážan od paní matee své a pana bratra Erdmana Augusta svého, markrabinka brandeburská z Kulnbachu. i) Na druhý den v outerý mezi 3. a 4. hodinou oddavky se vykonávaly mezi kurfirsta nejstarším synem Janem Jiím a touž markrabinkou Mandelenou Alžbtou od M. Christophora Laurentia, prostedního dvorského kazatele.
Ženicha vedl
bratr jeho Augustus, biskup magdeburský, jakožto vyslaný císaský, a pan
otec jeho, kurfirst.
pan
Nevstu
vedl pan bratr její a kníže Mauric,
ženichv
bratr.
Rok
Adam
1639.
po novém lét Harant, syn
3.
mj,
Rudolf Harant umel. Léta
1639.
ve tvrtek
dne Januarii podle starého kalendáe, umel Adam Rudolf v Weismaru v zemi mechelburské. Ve vsi Redewis
mst
po nkterém dni dal se dovézti svou paní do Weismaru k doktoru (ke) kurirování, kdež nic plátno bejti nechtlo. Všeckcn otek; mluvilo se, jakoby mu nco dodáno bylo. Když asný lékaství pomoci nemohlo, utekl se k duchovnímu duši sytícímu, na 5 dní ped smrtí svou komuniciroval a svátost veee Pán pod obojí zpsobou pijímal a (s) Pánem Bohem svým se smíil a život svj pro
od Rostoku
míli
se roznemohl, a
Marijí z Melendorfu
svém dokonal v letech vku svého Soldátem byl od léta 1631. od msíce máje až do své smrti; nejprve gemeinsoldatem pod armádou kurfirsta saského, pod regementem knížete Altenburku saským rytmistr jeho byl Marks von Heim, lejtenantem jeho Jií Fridrich z Ratzensteinu. Potom byl pod týmž pravdu Boží vynaloživ,
26
mén
13
nedl
(ve) vyhnanství
a 3 dní.
;
rytmistrem svým fanjungerem, slouživ hned nejprv se
když
kurfirst
saský uinil
s
dvma
koiima.
císaem pokoj, jsouce na žádost
již
Potom
ped
tím
propuštn z služby od rytmistra Ratzensteincra, kterýž rytmistr jeho po Marks von Heinu byl, dal se pod švédskou armádu pod p. hrabte Zdeka Tu byl pod týmž regementem pod rytmistrem z Petersdorfu z Hodic. karnetem až do smrti, a kdyby ho byl Pán Bh déle ponechal, ml bcjti lejtenantem. Jak se choval, jest všem jeho povdomým v dobré známosti ')
Srov. Holle ses.
3.
str.
7.
Pamti Harantovy
112
pod
kurfirstskou
a kavalíra náleží.
švédskou armádou, jak na dobrého a poctivého soldáta
i
Pi mnoha
bitvách a šermiclích jest byl u Lipska, v Slízsku,
Pomru
v ]Marku, v Mechelburku, v
Když umel, dal ho pi armád vézti, chtjíc
jiných místech.
i
Krištof Vilím, bratr jeho, s paní manželkou jeho
msta
ho do
Hofu,
kde pani
mát
jeho pochována
pochovati dáti; ale že za sv>m nepítelem vždy
leží,
dovézti a tu ho
se, aby jim mansfeldském v Eisleben, kdež Martin Luter narozen byl a prvnjší manžel paní manželky jeho, též karnet jeden stavu rytíského, pochovaný leží, v kostele mstským
tebas
to mrtvé
pochovati
A
a praporce nad
tak vezen
odpoívá
tlo nebylo odato,
byl k
a veselého vzkíšení
se
mst
dali je v hrabství
malovaný
ním zavsiti; jeden
pohbu, jak
obávajíc
táhli,
objíždlo
pes 60
erbem
s
a
mil,
tu
jeho.
v Pánu
oekává.
Panyr skrze Brunšvejk do Ty inku
a
Míšn
vtrhl. Téhož
roku generál Panyr a feldmaršalk švédský u Lawenburku pes Labe se dal a skrze brunšvejckou zemi až do Tyrinku táhl, odtad do ÍMíšn, a tu se
mnoho mst
A
víc.
ment
zmocnil,
krom
po císaských po pokládali,
pece
Lipska,
Witemberka
Salisovi a jiných
táhl,
kterýž
mu
mohli
Drážan
a nkterých jiní
7,
dobe do Cech
pro bejty se opozdili a zameškali, takže na
ale
a
nejvyšších, jich
n
9 rege-
odtáhnouti,
20. Februarii
švédští
mezi Reichenbachem a Plavném pipadli, je pomlátili, rozehnali, Salisa a jiné
pagaže s tma jich pajty jim odnli. Též Plavno se jim poddalo, Cvikov, Kemnic, Schneeberg. Též oblehl Freiberg, ale že císaští s kurfirstskými siln se sebrali, zpátkem k Cejcu a Naumburku táhl. Pro pchotu, která zadu zstávala, dostávši ji zase se obrátil, a mezi tím nejvyššího Ungera, který
jali,
se
tima kompaniemi
táhl,
kterýž
mu
státi
rejthary z Freiberku za nima vyjel,
Bitva u Kemnice. (4.)
Aprilis ve
tvrtek
jal,
na nepítele
nechtl.
Až potom u Kemnitze';
ped kvtnou
trefunk se
nedlí. Ale hned císaští
s
stal
14.
kurfirstskými
pod komendou generálafeldmaršalka z Maratzin byli rozraženi, pobiti a na utíkání pivedeni; takže generál Panyr vítzství obdržel a o tom gruntovní zprávu gouvernertu do Erfurtu, psanou z Kemnice 15. (5.) Aprilis, uinil oznamujíc, že jest generálawachtmistra hrab z Buchheimu, nej\"yššího Weble, nejvyššího Wanglera, který smrtedln rann, nej\'yššího lejtenanta Paradisa od marquis de Grana regementu, nejvyššího lejtenanta Wachenheima od hrabte Slika regementu, též nemálo major, velký' poet rytmistr, hejtman, lejtenant, karnet a fendrich, jako též mnoho karnet a praporc, též všecky jejich pagáže dostali a za nima k Freiberku a k echám siln se dali. Potom 17. (7.) téhož msíce se vší infanterií a artollerí k Freiberku táhl, kavallaria pak štráfy velkou škodu inila. Pravili vyhnaní knží, kterýž po té bitv do Kemnic pišli, že vidli velké hromady zbrojí na hromady snesených jako kopy sena, zvlášt pi zákopích a paších.
1;
Chemnitz.
roku 1639.
z
113
ml
Patent vydal Banyr, když
ech
do
táhnout.
Potom Než
Freiberku a dal se k Birnu,l) a je vzal krom zámku.
Panyr nechal
pi Freiberku
odtrhl od Freiberku, vydal v ležení
Aprilis na velikanoc
14.
tuhý patent takový: •
Ponvadž
propjené
skrze
že píhodnost té vojny tak jest
obsazen
který tam utekl,
nepítele,
dokonale
occasie
péi
do království eského avancirovat
jest,
a
ruinirovat,
soldatích, tak
dobe pi
již
v plném tažení
neb táhnout a toho pobitého
dále následovat a podle
konfundirovat
bude pi
že
míti,
od všemohoucího Pána Boha,
a štstí
vítézství
šikována, že Jeho Excel lens
vle
pi tom
Boží a do ruky pišlé se obávat a to na
jest
oficíích jako
pi
obecních, takové
mínní, aby jak až dosavad zvyklostí bylo, takový neád v plundrování, loupení,
neád ženském
mordování,
budou.
pohlaví provozování, všecko v pokažení, v puštní a
plném švangu neb
znova a v
vytrávení
zápolí zase vykonávati
pak Jeho Excellens neb vyvýšenost
Jakož
obyvatele, vyššího
ádu
nižšího stavu osoby, jakého
i
neb initi smíti
to království
eské
a jeho
mnohou
v
a kondicí ty jsou,
mínní neb intention jest, jich se jakožto svdomí utištných a vysoce zarmoucených lidí mnoho z jejich prostedk pomoci acceptire neb
jinou consideration potáhnouti a takové
od
papežencú v
se
náboženství a
a je rotovati a jim, jak
ujíti
dostane,
pomoci
pi tom vrné cooperiren vymoci
a
chce,
prostedkem
mrou
pak tvrd a nepokojn traktirovati nedopustí. každému tím patentem pod armádou v známost uvést, a opravdový rozkaz, vle a mínní, aby všickni na
mocí
loupení,
armády ku
té
pátelstvím a discrecí žádnou
a z jejich nouze je vysvoboditi, též
pijíti
poád
Což jest
dal to vše
jednomu
v tom Jeho Excellenci
insolentiam od plundrování,
sami od sebe skuteným handlováním, bdováním, exactionen,
braní,
mohly
pálením, žháním, škodéním a zarmucováním obyvatel, jak takové excesse
by vyjmenovány se
A
mají.
v
hromad
a
od
jejich
pán
nejprve
služb a
tc
má,
žádné
dali,
vojny,
nebo od
kapitánu,
ní,
Excellens bývají,
trestáni
co
vším,
pro
jejich
cti
a
hned
jejich
se nenáležité
conniventz,
statku
'i
I.
nemž,
netoliko ty
bez
pilný
nejvyšší a
též ta
jest,
obzvláštn na oicíry
;
na to pak žádné excusc neb
rcgemcntu komendant o svém
kdo pi
compagniech,
dostatenou vdomost
míti
excusc neb výmluva nemá pijata
Chce
bejti.
mzda hotova nejvyšší a
vzíti
a
jest,
k
po nich
podle jednoho
indulgciitz, též trestati,
dobe
pro
ncohlédajíc
pokání jiní
vésti,
každého
peinní,
poruení na se
ale
pede
mají
oficirov od vyšších až do
na
hrdle,
žádnou
píležitosti,
zdraví,
osobu,
ale
Porno.
Mcm-ik: Pjmli
ll..ri.nlovv
ní
a se žádnou
obecný, pro kteréž, když tak na zjevný zlý skutek
dje,
prominutí
ty a
demonstration té necessitet attendiret
rytmisti a kapitáni o jejich
a
sám na závazek
nižších
sufficiente
soldátu ani oficiru
od generalitet komandirované a
poteba vyhledává
jak
když jednom
inscicncí vymlouvati
Jeho
krom
parthaje
Též jeden každý
vyslaní.
rytmistru a
dobe naped
mají páni nejvyšší a komendantové své regementy
pi sob držet, žádnýmu rejtharu neb praporc a karnet jíti neb jeti nedali, na
výmluvy bez provedení a ukázání a bejti
poctivosti a života ztracení zanechati a zdržeti
a
pozor
dobrý
iní
pod hrdlem,
bejti,
8
na
od
;
Pamti Harantovy
114
nejvyšších
sob
až
do
rovn
nejnižších
že jak jest
myslit,
projíti
prvními
s
A nemá se žádný domnívat a sem šlo, po publikaci takových potlaovali, šk(d)ce skrývali, z pokut se budou.
patenty až
oficirové sami ty nepravosti vymlouvali,
své pod sebou mající vytahovali a vysvobalovali, tak že málo skutených exekucí
i
A
a pokut následovalo.
obyej
tak jak prve
byl,
tento též illudirovat chtli, ale
takoví zajisté, kteí se tak domnívají, s jejich velikou škodou a Jie píležitostí se
vc
podvedou a takovou nich
kterou
najdou,
ucítí,
i
tomu má jeden každý regement
a
k stžování nemli
ím
lepší
vystaí, a tak
dobe
budou moci
viren
vymlouvání
justici
držet
zem A
ti
bejti.
neml, tak
vynajíti
bude,
aby na tím žádné píiny
jest tento
Frejberkem
Pitom jeden každý má
jednomu každému jeho ordre
lepší
soldáti
i
rovn
zachováni a conser-
žádný tuto nevdomostí k spomožení a
aby se
odevený
má
provolgiret, a na(d) tím tuze a silné a
ped
býti,
pestati má.
tím
obyvatelé jako
proclamirován a publicirován, také
v hlavním ležení
na
Naproti
také takového vykázání na hodnosti a sufficentz a
spfisob
;
samém dobrém
Excellenci
mysliti,
k
smyslili,
compagnie svého života vyživení a prostedek
k silnní trop od Jeho Excellenci samého ukázány Jeho
kteíž též tak
jiní,
píklad a oš(k)livost na tch rovných zlých skutcích míti budou.
'24.
patent skrze trubae a bubeníky
kazatedlnic
peten
nezmnitedln
držeti
z
il4.i
Aprilis
A.
skrze tisknutí
bejt,
se bude.
Signatum
1639.
Johan n Banner. « Nad patentem ského
etc.
jako
marschalk v
také
Nmecké
titul
jeho: Královského majestátu a království
tch
zemi, též generál gubernator v Pomru, Johann Banner,
pán na Miilhammu, Werden a Narby, rytí. \) Krištof Vilím Harant k Hofu výš
Salisem
Švéd-
respective rada, generál a feld-
confoederirten
oznámené a
vzetí
Plavná
a
pijel.
Cviková,
Po
pijel
té
bitv
(se)
ped šranky as pod rege-
k mstu Hofu Krištof Vilím Harant, syn mj, karnet v ten dal k sob vyvolat. A tu mentem pana hrabte Zdenka z Hodic, a mi nejprv pravil o smrti bratra svého Adama Rudolfa; byl toliko tu (v) 8 koních. To bylo 27. Februari (na) škeredou stedu; žádal do msta do msta jeti, rejthai puštn bejt. Dovoleno mu bylo samému ke aby zstali na pedmstí, že dobrým kvartýrem opateni budou ale on nechtl bez nich do msta se dáti. Potom se zastavil v hospod na pedmstí u hoejší brány u » Provazník*, kdež jídlo dali mu páni pinést a pivo se tu v hospod na jejich zaplacení pilo. Já když sem mezi od pana hej(t)mana pišel, (neb pro mne služebníka k dolejší brán, kdež sem (se) synem svý'm byl a s jinýma, poslal, abych k nmu a Cech, na zámek pišel), našel sem jich nemálo stavu rytíského, mšan, ouední(ch) osob, a zvlášt ty, který ho neznali a jak u nho, živi nevídali, jako Jan Baleár z Belnic. Ten' hned se mu obliviroval, byvši tu v mst ped soldáty s paní manželkou svou, kterýž s ním potom jel
mn
mn
;
n
Nmc
i
Rudolf Geilsdorf, Racisteinerové mladí z Geilsdorfu, Petr a Fridrich, Cechové všickni v ten as zstávající krom pana Vácslava Pichovského. Tu
též byl tu
•)
Text nmecký, Theatrum europaeum IV.
101.
;
z
byli,
veseli
jedli,
pili,
troubiti
roku 1639.
115
svému trubai
dal;
byli,
uinn
kon
sedali a jeli pro víc lidu, který nedaleko byl
pokiik, že císaští jedou
;
šildvachu na znamení
jemu od karneta daný
švédský(ho)
tu
nebylo,
se
tom když tak
v
veselí
varta osazená nic toho nevidla, na
teprv císaští
pes 40
koní.
Kdy
ten
za nima jel a žádného již tu
na
nkolika koních
silnicí
od
Kulnbachu ukázali až k stodolám zdejším. Ty kteréž prve (v) kvartýích zde leželi od regementu Nicolai a po porážce Salisa z msta odjeli, se dali, ale když švédští karnet jednom s prvníma koma pijel a ostatní v holtu nechal, zahlíd je Pibík Lukavský, který potom, když syn mj sám jediný na jednom rytmistrem uinn byl, karnetem jeho byl, na pkném plesnivém koni se dal. Ale jak ho shlídli, tak utíkali, až jeden klobúk ztratil, kterýžto klobúk Lukavský zvedl. Potom jsouce noc, vždy syn mj chtl mne v mst v ložumentu navštíviti sám toliko, jak dovoleno Tu bylo, což i do msta vsel se mnou, za námi též Pelnic a Lukavský. pan hejtman Otta z Podenhausu i) (se) synem mým mluvil, i jiní stavu rytíského. A v tom opt jeden muž pišel, pravil, že císaských 100 kyrysar míli od msta dobrou (v) švarcenbachu vidl, což Vilímovi sám vyprávl. Na tu zprávu sodva sem ho z msta vypravil, však pece proti nim potom se obrátil s Pelnicem na statek jeho Hanesgrin jel, však nic nenašel a tu pes noc zstal, tak že sem já s ním nic nemohl mluvit.
n
;
S v é d o v s k á k o m p a n a j e d n a s e m d o m s t a p j e a. 1. Marti sem jeden švédský rytmi.str s kompanií. Byl u brány dolejší v dom Keislovém sám s hejtmanem, a jedli, a když jeho kompanie nechtli do msta pustiti, odeveli sob sami a vjeli do msta a kvartýr sob udlali. Schlang sem pijel s lidem, markrabství pod kontribuci uvedl. 2. Marti, v sobotu první v post, pijel sem Erick Schlang, nejvyšší švédovský, (se) svým lidem pod sebou majícím. Jedna kompanie s ním piŽádal na amptu hofském jela, ostatek v Koové dolejším se položili. 16000 tolar, potom na nejmén 10000. Když potom duchovní a exulanti se pimlouvali a prosili, pestal na 6000, a 4000 že pro duchovní a exulanty upouští. Na ráno v nedli pobral všecky lepší kon, nkterým zase nco vrátil. Pan hejtman dal mu jednoho kon, zstali mu jinívšicky; též Christian Beilwic major tak uinil, darováním jednoho kon zachoval jiné exulantóm eským nebral žádné kon. Co byl zde pes dv noci, nikdy pes noc v mst nezstal, než pi lidu svém v Kocov to v noci tam jel po veei, že o žádný nevdl. V pondlí jel zase do Plavná, pivedši markrabství pod kontribucí, a do Hba o ni též psal ale oni ji odepeli. Vzevši sebou zdejší ti mšany,^) až by se peníze složily, potom tch penz jednom polovici dostal a druhou polovici Kónigsmarck. Shánnice asté. Potom nkolikráte byla shánnicc švédovských s císaskými, který okolo liamberk-a leželi nkolik regement, jako Kai
i
1
pijel
;
nm
;
i
pounský. ')
Bodenhausen.
—
2)
Byli to: J
Wolf
Archiv fúr Geschichte von Obcrfrankcn. 1848
Hertel, M. str.
4.
(1.!.
J.
J.
Wolf, Kis. Buchta.
sešit, str.
9.).
.Srov.
ainti Harantovy
i:6
Marti okolo 30 koní švédovských odsadto
17.
msta
okolo
na 50 koních
císaských za nima
jeli,
sob
Charvátíi jelo, a vesele
poínali, kuráže,
n
pijedouc k jednomu hájku se zastavili, na ekali, ale oni zpátkem sem se dali a jednoho švédovského starého lovka drakouna na malém koníku, který pozadu zstal, jali, a vysvdení od msta žádali, od penz, což i dostali dobrým obdem obdaeni. 12. JNIarti v Obersteinichu rytmistr švédovský zstal, jsouc zastelen kuráže!
Švédovští
volali.
i
i
od císaských,
Bamberce byvši vyzrazen, jedouc tam pro
v
kontribucí.
po tch Charvátích zase sem švédští pijeli. 19. Marti šermicel u Kulnbachu švédovští s císaskými, jali císaské nkteré oicíry na pedmstí u Kulnbachu markrab je vyplatil. H e k t o r K o c o u r z a b t. 20. švédovští od Kulnbachu odsad odjeli. Hektor Kocour na týž den zde v domu pana Ratiboského bodenou ranou jMarti
18.
;
i
i
od Petra Racisteinera z Geilsdorfu zabit. 26. Marti 26 koní švédovských sem pijelo.
Do Altenburka vpád kurfirstských z Lipska. Noviny. že lipské osazení s mšany do Altenburku vpadli do kvartýr mladého Panyra, mocn skrze zradu, šranky peezali, do msta se dostali Marti,
2.S.
a
hned vdouc,
jali
;
pagáže
i
kterých domích kdo
(v)
jest, ty oficíry (s)
mladým Panyrem
chvátáním odtud odtáhli, kdež potom brzy
vzeli a s
byli za
jiné kurfirstské (z) zajetí propuštni. 31. zajali švédští
(ve)
Wonsidlu
lejtenanta, kaparala
nkteré
a
jiné
císaské.
ech
Panyr do
vtrhl. Panyr pak po té chemnické bitv a po tom
regement rejthar, sám pak ležel u Drážany. Potom se dal do ech se vším
Pirna, v
patentu poslal do Cech 6 a mezi Pirnem a tu sebou
ml,
a
mnoho ho
nechal v osazeních, a Konigsmarcka
Pirn
lidem, co s
ho
jeho lidem
pozadu, kdež pejíždl a protahoval do Míšn, Tyrinku, Frank a pod kontribucí uvodil, kde mohl, a vždy verboval potom se do Sas dal k Halberštatu. ;
Nejlepších se kraj zmocnil. Panyr vzal Chomutov, Louny, Litomice v echách, Mlník, a u Litomic dal most dlat. Když hotový byl, se vším svým lidem pi sob majícím dal se pes nj, pived sob ty kraje
litomický, boleslavský, hradecký císaští u jej vzel, i)
žatecký,
a
Dal se k Brandejsu, kdež šermicel
s
nimi se
stal.
Montecuculi a Hofkirch,
A nkteí
nho tu
byli
i
pod
kontribucí.
leželi,
však silný
u Mlníka, jako
které do Švéd posláni. Dal se ku Praze k Vyše-
2)
echové neb císa
hradu.
nejvyšší jati
jiné
a
povolal Hatzfelda do
ech,
kterýž táhl po
ped-
60 kompaniemi, a Zahrádecký (s) dvma regementy, pchota Hatzfeldova jinudy táhla poítali se 8000 silni. Panyr
mstí
v Klatovech z Westfalie
(s)
;
k Praze poal
stíleti a veliký strach
uinil.
Schlang štráfoval do Moravy ten štráfoval 1)
2.
plukovník.
(s)
ervna.
svým lidem
—
-)
a
i
'
Rakous.
jemu na pomoc daným
v
Nejvyšší Schlang,^")
Morav
Vavinec Hofkirch, ped tím iaský plukovník.
a
—
pod •')
kontri-
Schlanfje,
;
z
bu
Rakousich nedaleko
uvodil, též v
jim kontribirovalo
knžima
obojíma
nesml. Mohlo
na
císaští,
i
se s
pišli,
potahem voln
na
a mordovali
pálili
i
sem zase
ped
asi
ty prvnjší
jejich zase
též Slízsko
zase pod-
ád
dával, a
obyvatelm
žádného nešanovali, že
.šlak
škoditi
nic
dlati
lidé nic
nepítele.
Když švédští do Cech odtáhli, pod Nikulaem,!) kteí zde prve
císaští vojáci
švédskými do Bamberství
všech 60. Nedlouho tu
ležíc,
do Cech táhnouti
musili též
svatodušní v noci
Juni v outerý
(4.)
pijeli leželi
okolo 30 koní, ostatek bez koní,
ustoupili,
Panna Eva Krizelda Janovská umela. 14.
;
dostal,
dlat, vorat. Naproti tomu pátelé
v\jet,
drancovali,
Zase vojáci císaští zde. a
Cechách
žádný
že
držel,
ml
že se staviti
vyhnaným
statky vzaté
patentu
brali,
Vídn
kraje, které v
neb potah všecken pobrali, kde jednom mohli na mnoha mil od
nemohli,
Prahy,
osadil,
podle toho
znamenitý
Ty
Lužice.
i
117
roku 1639.
mezi
10.
17.
Téhož
a
11.
Junii.
1639.
léta
hodinou umela
panna Eva Krizelda Janovská z Janovic, dcera pana Krištofa Janovského z Janovic, zde v Hofu v dom Lenblessel. V pátek píští 7. Junii v kláštee, jak se do kostela z ulice vejde po levé ruce, pochována.
i
Sibylla se rozstonala, stonala 13 nedl. Alžbta Marjána, dcery moje, ji navštvovaly, potom
a po
se
tej
poád
ped pohbem
hned ve tvrtek
hrub
velmi
Sibylla ji
Mandelena
po smrti
strojily,
rozstonala a stonala po tikrát
na hlavu, nohy, ruce, mdlobu.
Hned po témž pohbu Anna Alžbta Janovská
z
v sobotu
ped
svatou Trojicí rozstonala se pani
Pichovic; stonala též
víc
tvrt
než
léta.
meli.
Též
vnuka
u pana Vácslava Pichovského .stonala jeho dcera, panna Alžbta, panna Anika Cernínka, též eládka.
mj
Hendl kramá, nejprv též ona a on po ném meli umeli, též soused jeho Wuntzel cukerbaker, též jiní mnozí stonali paní Pricknarova z Feilcu na Heflesu u Hofu. Chtli tomu, že lidé sezdola z Tyrinku a z Míšn chudí, kteréž sem .své outoišt ped hladem a jiným
Stonali zde velmi
manželka jeho nemocná
i
slehla,
Soused
dít po ktu umelo,
i
sem
to
vzeli,
pinesli.
Manželka má
se též
rozstonala tžce na horkost. Druhou
manželka má, jsouce thotná, ekajíc do 6 nedlí, velmi tžce. Ponejprv nechtla doktora k hojení potebovati, aby o dít nepišla; když pak se s ní nic lepšiti nechtlo, v sobotu po též nedli doktor Abraham Michael byl ode mne povolán ji hojiti, neb byla velmi nemocna, že doktor sám o ni slabou nadji
nedli po svaté Trojici se
5 nedlích
(v)
ml,
o dít pak dokonce, aby
dvakrát
že lazebník
Potom
jí
šel z
míti musila,
To
rt)Zstonala se
trvalo
')
i
tikrát
oust ve dne
i
mla za
je donésti.
den
jí
v noci šlem
Neb
ústa se
je vystikovati
i
Nicolai, [ilukovnik.
zak(r)vacovaly, musil.
ústavn, že veliký pleny ustavin
jedny naplnné byly tím šlemem a druhé se 6 dní víc. Pravil doktor, že toho jak
za
jí
a vymývati
jí
dáti zas musily.
živ
nevidl,
kr
Pamti Harantovy
lis
Plavn pi jedny žen a malíce zde, a potom manželce mé, a kdyby pi ní pece ta horkost byla trvala, kterou ped tím mla, že by ty flusy byla spekla, že by od toho musila umíti. Když pak jí poalo drobet málo lép bejti, rozstonala se její bába Anežka, již pi ní drahní as jsouci
v
Lichtenberka k
z
Trojici.
Za
jiné
ní
jsme
pivedena, velmi tžce v pondlí po 6. nedli po svaté nemínili, než že ume. Též dcera moje Sibylla Mande-
drobet povstala
lena, kteráž
z
nemoci, zase se tžce roznemohla, takže sem
ta bába v pátek zase po též nedli penemoci tak tžké povstala, a v nedli 7. po svaté Trojici, práv na ten den, když as její vycházel, manželce mé pi pomohla, a syna zdraporodu s pomocí Pána Boha všemohoucího
ml
kíže domovního
divn mimo
všelikou
Tož
dost.
nadji
z
pkn
vého a erstvého v ten
as
na svt pinesla.
Krtiny syna mého Otty Jana Adama. Potom
v sobotu po též Aug. dal sem téhož syna svého ktem svatým podle naízení Syna Božího poktíti skrze knze Volfganga Šeiba. Kmotrové jeho byli: pan Otta z Podenhausu na Armsteinu, Mildorfu a Leimici, markrabcí tejná rada a hejtman v Hofu, na rukou jej držel pan Kašpar 7.
nedli po
Trojici 3. (13.)
sv.
;
Waldenfelsu, pan Vácslav Pichovský z Pichovic etc, pan Jobst Jeroným Wildensteinn a v Nala, nejvyšší wachtmistr pan Abraham JNIichael, me-
z z
;
medicus, pan Jií Schubhart, markrabt zde kastnar Kmotry: paní hejtmaa klosterverwalter, pan Jan Dorcnhofer, purkmistr. nova zdejší, paní Alžbta z Bodenhausu, rozená Bárin, paní Anna Alžbta
msta
dicinae doktor a
z
Walburku na Gompersreitu, paní bába Sobtic, paní Zuzana Sibylla z WaldenWacdorfu, panna JMandelena z Kíitzeru etc. Dáno mu na
Waldenfelsu, rozená Fuchsovna
téhož
dátka,
felsu,
rozená
z
paní Alena Pichovská z
z
ktu jméno Otta Jan Adam po jeho kmotru, dvou bratích jeho
'
Rozstonal svatém ktu, ano tými modlitbami,
i
ž
syn
pece
siln
mj
svta ped ním umel. Sám pak týž
a
vykroili.
syn
mj
po
po obtování jeho v chrám Božím Pánu Bohu (s) sva11. den po témž ouvodu se na vnitní psotník rozstonal
a tu celou noc velmi plakal
a
kterýž ho na rukou držel, a po
-rýž v exilium z tohoto
ruikama
;
v pátek 20. Septembris tu již bez
hýbal.
Tak
tu celou
pláe
noc velmi nemocný
ležel
ležel,
až
ráno v sobotu na svatého Matouše v pl 7. hodin nad tou smrtí, posledním jeho nepítelem, právo obdržal, a v Pánu usnul, (v) 7. nedlech 6 dnech
nedli po svaté Trojici 28. dne 3. (13.) dne msíce Augusti neb srpna. Umel 21. Septembris. Pochován zde v mst Hofu v kláštee vedle mé milé první manželky pi zdi, kdež nad jeho hrobem kámen jest s erbem jeho, a na stn též malovaný erb na okrouhlém prkn v kru, kdy se do kostela jde z ulice na pravé ruce, (v) 16. nedli po svaté Trojici na sva-
mín pl Julii
hodiny;
léta 1639.
neb se narodil
na znamení stelec,
(v)
7.
oktn
Prvod ml pkný od svých rodiv, tí sester, (krom pana Kašpara z Waldenfelsu a paní Aleny
tého Michala archandla.
kmotr
a kmoter všech
Pichovské
z
Sobtic, který pro nemoc a ona pro
se dáti nemohli'1, též
od jiných
ech Nmc z i
již
špatné chození
rytístva
i
mšanu.
najíti
Paní
;
z
máte jeho ernínem z kmotr mj, do
vedl
za
roku 1639.
119
ním pan Krištof Janovský
panem Janem Karlem
s
Chuvinic. Kázání nad ním inil pan superintendent z
epištoly svatého Pavla k
ímanm
14.
kapit.
pan
zdejší,
od verše
7.
až
10. verše.
iMalá dcerka moje se rozstonala. Též po krtinách téhož mého synáka rozstonala se na túž nemoc, na horkost a mdlobu, dcerka moje malá Alžbta JMandelena, kteráž též velmi tžká byla. Chva od malého též pi ouvodu se rozstonala, a žádnou jinou žádným zpsobem k nmu sme dostati nemohli; pivem se musel napájet. 17.
Juli
mé malé
purkmistrová Lebová,
Hatzfeld táhl do Míšn.
dcerky kmotra, umela.
Cech do 400 koní, jak pravili ptali se na Konigsmarcka. Armáda Hatzfeldova táhla z Cech do Míšn okolo 10 regement, jak pravili. Kdež potom táhl s kurfirstem k Pimu, byl tak od švédských generál(a) Stalhanského i) pi20. Augusti táhli tudy císaští z
;
že
vítán,
a o
málo
musiU k
Drážanóm
chybilo, že
by byl
a
utíkat,
kurfirst
i
mnoho
(se)
lidu ztratili
synem svým,
i
zajato bylo,
též Hatzfeld jatý
stelbu v štichu nechali.
Arcikníže Leopolt pijel do Prahy, mor tam.
Co
lidu bylo
císaského a kurfirstského v Cechách, to do Prahy se dalo, neb císaský
nco lidem, s Uhry a jinýma za správci tam od as v Praze velmi meli vojáci, mšané židé
bratr arcikníže Leopolt s
císae poslán byl
mnoho
byli v
Cech vyhnáni od Švédských. Potom se pro ten rozložili se po kvartýích. Na pudzim pi svatém
z
dali soldáti z
Václave
i
tisíc.
Kurfirští
mor
kdež v ten
;
Prahy a
Rakovníce, v Chýšech, Žlutících
kon jim
mnoho
i
Vaích pepadnuti potom
kur-
Cech pijeli sem k Hofu 5 regement, kteréž komendirova' ieden nejvyšší Hanau, š.ienice pes noc, velmi slabi, sotva 500 neb 600 silni. Zstali v i nejvyšší v mst chtl je nejvyšší zase ke Hbu Vv,„u, nechtli ho poslechnouti, táhli pece do Míšn, na ráno k Šlacu. Reišlového regement neznejvyšší lejtenant Berka by! jat, když obdval v Chýšech, stalo dokonce nic, potom jsou mu nkteí rejthai pece se navrátili, ale na mále. firstští
;
pobráni,
jato bylo. Kterýžto
utíkajíc z
\
;
i
Panýr dal nco pálit v Cechách. Arcikníže Leopolt když pijel do Prahy, vydal patent, aby žádný nepíteli nekontribiroval pod ncmilostí. vesnice páliti Panyr, tak Což když se stalo, dal nkterý msta, msteka i
zpráva dávána, že nechtli kontribirovati.
Panýr pitáhl na Bílou Horu ku Praze. V vším lidem svým dal se veliký strach zpsobil. s
pes vodu
ten
as
Panyr
(.se)
a pitáhl na Bílou Horu, kdež v Praze
Odtad pana hrab
z
Hodic zase 14. (24.) Octobris (k) zbránní nepátelských
jeho regcmentem na Brandejs zpátkem poslal
a štráf pes Labe, sám .se pak položil komendantu do Cviková, datum na Bílé Hoe 17. partají
')
Stalhandske
také se píše
Stalhandsch;.
v
Oboe
(27.)
a
psaní
uinil
Octobris 1639.
Pamti Harantovy
120
Hory psaní Panýrovo komendantu do Cviková.
Z Bílé
>Ped
hrab
3 dny poslal sem pana
Hodic
z
(s)
jeho regementem zpátkem
pes Labe
k Brandejsu nepítelským partajem štráfováním v Kostelci natrefil,
25.
msíce na 400 Uhr,
tohoto
na vtším
od tch 43 kompanií takové eládky
nám
Neuinili
není.
sebe sami konsumirovali, rest ostatní bude
komerát mit; na
to
Zpráva další
zajatí písahají,
ti
chvála
že chtjí
oustn jeden
lejtenant
mn
jedním císaským vojákem, (byvši
pišel
s
Bohu žádné škody,
exemplu neb píkladu
(k)
dom
Kochan, l) kterýž se
že
pravil,
mi o tom
Pravil
pi tom
ped
ale
jejich
se rozbhnouti."
tom vpádu do Kostelce.
o
který
a 50,' mezi nimiž jeden karnet, zajal, takže již
díle pobil
blízko to poslední pomazání pijali, a
pes 500 ped rukama
brániti,
vobrok dávati chtli,
který
byl,
když ke
tím u Plavná
zajat,
když zde císaští ti regementy leželi léta 1640. v pondlí po provodní nedli 13. Aprilis), že pan hrab z Hodic v Kostelci pi tom nebyl, než že dal ordinací jednomu rytmistru svému Harantovi se 40 koma, aby na
n
hrab
vpadl a je rozehnal, a sám pan
(s)
ostatkem regementu svého ekal
nm
ku Praze, kde král Fridrich dal na nco postaviti. poruení tak se zachoval, na trefil, když s koní sedli, v stodolách mlátili, nkteí jídlo, jiní sladké vody sob vaili, jich mnoho pobili, rozehnali, ostatek tch 50 zajali. Pan hrab že se domníval, že ti rozehnaní na pijedou, a tu že je do ostatku pomlátí, ale nepijel na nho
u jednoho vrchu
Tu
To
žádný.
z
blíž
n
týž rytmistr na
pravil a velice se
zaíkal za jistou pravdu.
Z Cviková sem pro kontribuci pijeli. 22. Octobris švédští Cviková v 60 koních a nco muškatýr pijeli sem pro kontribucí. Byl
s nimi nejvyšší wachtmistr, druhý
Hatzfeld zase do
ech
den zas jeli. skrz Falc do
Plzeska.
27. Octobris
od Drážan skrze Míše a dílem Tyrinku a markrabství do Falcu, kdež mu ku pomoci a konfogirování táhly s ním 2 regimenty Taubovští, po jeho smrti od jeho nejvyššího lejtenanta jednoho z Kalenberku komendirovaný, potom skrze Falc do ech táhl zase dílem tohoto markrabství Hatzfeld
do plzeského kraje
se dal.
Nejvyšší Kalenberger zase zpátkem Kalenberger
z
Falcu zase od
Hatzfelda
saského, pána svého, zas jest povolán byl
pes
noc, a jeho
lid
táhl,
táhl. 18.(8.) Novembris
pravíc
po vesnicích, že by
že
se,
táhl tudyto k Hofu,
;
od
kuríirsta
u pana hejtmana
pán hejtmanv
pítel
ml
bejti blízký.
Zpráva jeho o ped knžími
na zám.ku
Pomích,
a s
coval peí,
orlu,
ním mnoho
kídla,
který se na nebi ukázal. Ten vyprávl
zdejší(mi) tisíc
jinými
i
lidu.
však rozdíln
Na
div,
který on vidl v ležení v Dole-
nebi že se ukázal
pi každém navrácení
že
orel,
tu že ztra-
nco
ztratil,
až
naposledy hlavu, a tak ošklubaný bez kídel, noh, hlavy, jen bošek, se a víc
ztratil
ho nevidli.
navštívit, ale sešlo s 1)
Snad potomek
Pravil,
že
jeho mínní;
jel
Val.
Kochana
z
musí
zajeti
k Cvikovu a Cvikovský
pece do Míšn.
Prachové.
;
z
Panýr táhl
Hory
Bílé
s
pi Praze
byl by víc
121
roku 1639 a 1640.
k
L
i
t
m
o
tentýroval, ale pekazil
ii c
mu
v
ó m. Fcldmaršalk Pan\r
tom
saský v Lu-
kurfirst
(s)
císaskými pod hrabtem z Mansfeldu, takže musil tam Stalhanse nkolika regementy poslati, kterýž Pautzen i) vzal a bašty brány zboiti
dal
;
žicích s
i
sám
Hory k Litomicóm
Bílé
z
táhl
a
tu
nmu
k
nkteré posly
poslané vyslýchal.
Hatzfeld do Plzeska, též Breda
cheska císaské
a Picolomini do PraTéhož léta (ke) konci podzimku pitáhl na poruení svou armádou sezdola od Rejnu a Nydrlandu generál Picolo-
se dali.
(se)
mimo Nyrnberk, dílem Šváb. Rozprávka k Vídni potáhne, ponvadž Turek v Uhích siln štrafoval, a Schlang nejvyšší v Morav pod kontribuci sob jiných míst víc pived; ale on Picolomini dal se svým lidem skrze Bavorského zem do Cech jak se poítali 16.000, táhl
mini,'^)
po
byla, že
k
vod
na Podlesí, a svj hlavní kvartýr
Sušici,
Též Breda
(s)
ml
v Sušici.
regementy od Prahy do Plzeska pitáhl a
8
položil se
u Zelené Hory, a Hatzfeld okolo Plzn. Panýr k Žatci. Panyr potom položil se u Žatce a dal tam jednoho z pedních stíti, ponvadž na zrada prokázána byla, a dal (ze) zámk, obilí velmi namnoze do Litomic voziti. tvrzí panských a r_\-tíský(ch )
Poselství kurfirst sem pijeli. Téhož léta 27. (17.) Decembris pan Fridrich Metzsch na Reichenpijeli sem poselství kurfirsta saského :
pan Hendrich mladší / Friessen na Rothu a doktor Johan Lauber kurfirsta brandeburského: pan Jan Fridrich z Lowen na Schonstatu, rada a verweisser zu Crosen, doktor Petr Fritz, president konsistorii, jedouc do
bachu
a
Norberka Jakož se
(k) i
tvrtek po
3.
Rok nového
3.
jednání o
pokoj, kdež
zase
Jeli
sjeli.
vyslaní jiných kurfirst
odsad k Norberku
29.
(19.)
se mli msíce ve
sjíti
téhož
nedli adventní.
1640.
Na
skonání starého roku 29. dne Decembris a zaátku
Januarii [1640.]
umel
v Praze na morní bolest nejvyšší
který souc kapitánem v ten as, kníže
z
Waldsteina
zabil ve
De Vorux,
Hb.
Císaští vzali Král Hradec. Léta 1640. po novém lét starého kalendáe a po tech Králích nového hýbaly se císaský armády k mstu Táboru, neb že jsou za dobré uznaly, aby od zadního konce nepítele hledli. Jakož pak nejprv dali se (ke) Královému Hradci a jej vzeli, jak se psalo, že byl tam bílý regement (s) 12 praporc pchoty; ty dostali, a pchota •dala se pod né a 200 koní. Též dostali msta ^^adé Boleslave zradou, jak se od švédských zpráva dávala, když Panyr u ní s lidem svým ležel a s císaskými rád bitvu svésti chtl (Kónigsmarcka s lidem pod .sebou majícím zadu za sebou v
kraji
též podali tím vzkázáním,
švédovských ')
smí
Budyšín.
poldovi Vilémovi.
—
.se
-)
dáti;
žateckým nechal).
Tu
že lidu dostali takového,
mu
že císaští bitvu
že jeden na dva
na kteréžto vzkázání Panyr
(se)
svým
i
víc
lidem
Octavio Piccolomini, maršálek, pidán k ruce arciknižcli Leo
Pamti Harantovy
122
s
v
císaským táhli ale císaští že jsou jich zpátkem postoupili a všecko po sob vytrávili.
eselostí a velikou žádostí proti
pt
nedoekali, nýbrž na
mil
;
n
ekal, a nedostatek Panyr že tu 4 dni na pro takový nedostatek a že mu bitvy
snášel,
jeho veliký na proviantích
lid
zpátkem se dal
dáti nechtli,
po odtažení jejich od Mladé Boleslave jeden soldát švédský v mst že jest dostal jednoho znamenitého zazdného pokladu, a aby ho mohl zachovati, k Císaským že se dal, a zprávu jistou, kudy bý nejpíhodnji msto zlízti a je vzíti mohli, oznámil. Což že se stalo, k Brandejsu že Panyr
A
tu
Schlanga poslal šance vyvržený zase pokaziti a zasypati.
nejvyššího
To
kdy se jich na to ptali známý jeden druhého, tak za jisto vyprávli, a že císaským dost silni s pomocí Boží jsou a taky že již nemnoho v Cechách jísti mli, však že nevdí, pro z Cech
švédovští zde jeden jak druhý,
táhnou.
Což
Jaký disku rs byl od nkterých, že Panyr táhl z Cech. nkteí z císaských divn to judicírovali, pro Panyr z Cech
též
i
táhne, že není poražen, nýbrž jim dost silen. Jiní pravili, jako jeden posel,
který z
mohl
Drážan
se státi;
lidem
pišel, že
aby
jiní,
tam tak vbec praví, že proto, aby snáze pokoj wejmerskou armádou, luneburským a hesským
se s
strhl.
Konigsmarck do Cech s
zstal.
Taubovský 2 regementy
msíce
(ke) konci
již
(jakož jim to nkolikráte
kurfirstské saské,
pi tom
Konigsmarck když
táhl.
lidem svým švédským 60 kompanií,
již
uinil),
ž
táhl
ech
do
ledna rozehnal
nejvyšší Šlenicl)
v Gera a 9 karnet že dostati
ml,
rozehnal a pomlátil.
Salvaguardia
z
Cviková sem pijela.
pchotou
jeden lejtenant nad
9.
Marti
a jeden karnet, pirozený Sved,
(s)
pijel
21
sem
koma
ponvadž toto msto jim do Cviková kontriCech sem maršírovaly do Nmec do Fogtlandu a Míšn, a obávali se, aby jim, totiž Hofským, se tak nestalo, jako 14. dne Januarii minulého Plavenským, že nenadále od sebraný roty vyplundrosem na salvaguardy nebo
birovalo,
již
z
Cviková,
tropy
z
váni byli.
Švédovští drovali,
totiž
a osadili
zámek
Cech
z
kon
pobrali
vytáhli. Švédovští, než vytáhli a co
Tetš,^) Oustí,
lepšího.
zámek
Toužím
Teplici, též
z
a Planou
Cech, vyplun a jiná
místa,
Brumov.
pes 150 k mstu Hofu. 11. Marti neb bezna sem rejthai švédovští pes 150 koní a chtli do msta, stojíc ped branou ale zbránno jim od salvaguardie švédovské. Jeli do Hofeku,'') vsi blízko od msta, tu zstali. Švédovští v markrabství kurfirství pajtovali. 12. bezna jeli tudyto opt švédští, ptajíc se, byli-li jsou verejší rejthai v mst. Když zvdli, že nebyli, jeli odtad dále po mstekách, zámcích, tvrzech, peníze Pijelo jich
pijeli
;
i
ale
žádali,
j
málo komu co
Schleinitz.
—
-l
Snad
ublížili
Dín.
;
—
od dobytka málo co ')
Hofeck
sz.
od Hofu.
brali,
a co
vzali^
:
z
málem
msta
roku 1640.
l'J3
sob to vyplatiti, ješt lidi napomínali, co mají lepšího, aby do ped nima že dobe bude moct zstat, ale ped císaskými
dali
odvezli,
potom
že nezstane, jakož se
Syn
vskutku
i
stalo.
Jiímu Fridrichovi Harantovi
z Polžic v Plzni narodil. Téhož léta 12. (22.) dne msíce bezna Pán Bh všemohoucí pomoci ráil šastné paní Ev Katein Harantov etc. v mst Plzni, manželce syna mého Jiího Fridricha, a obdaroval je synem, kteréhož ten den hned dal oktíti, a dáno mu jméno Rudolf Maximilian. Kmotrové jeho byli nejvj^šší Reimund na rukou jej držel, nejvyšší lejtenant Salis a dva nejvyšší wachtmisti, též rytmisti a pan Benjamin Fruvein, a paní z Švamberka kmotrou a ostatek nmecký fraucimor.
se
Svédovští chtli mocí do msta.
18. bezna švédovští zpátkem mocí chtli do msta, neb aby jim recompens dali ale zbránno jim od švédské salvaguardie z Cviková a mšan, kteí zbranma k tomu povoláni b\-li. Též 19. dne 20. pece švé-
jedouc zase k Plavnu a
Elsnicóm,
;
i
msta jezdili. Baborští k mstu pijeli. 22. bezna v nedli smrtnou bavorští z Pfalcu siln k mstu pijeli, jali na pedmstí lejtenanta Knota švédského a karneta od witenberského regementu, a pi tom zde na pedmstí a v Hoejším Kocov do 17 jiných, kterýž pro žraní tu zstali, jsouc napomínáni a vystíháni. Salvaguardie z Cviková v noci ped tím, než bavorští pijeli, dovští okolo
do Cviková zas jela. 27. bezna, neb
noc
tu
mstí 60 koiu Charvát.
ped
Na
tím dnem, zstalo zde v
ráno
dovských od Plavná a Elsnic jelo ke
k Elsnicóm na
jeli
Hbu do 500
koní.
jak lidé vyprávli, kterýž odtad pišli. Císaští když o dovští
proti
žádného
nim
mj
mj
Hofu
pijel.
Na
Krištof Vilím r\tmistr, že by ke
mn
u vsi Leimic v jednom
vraná plesnivém,
sob
pospíšili, a
k
Ale neekajíc na posly pece sem
bylo.
z
zpátkem
na
peda švé-
Chybili se v lesích,
tom zvdli,
švédovští
za
že švé-
nima,
ale
nedostihli.
Vilím syn syn
rychle
jeli,
Hou
recognicii,
s
asi
ten den
chtl (s)
pede dnem psal mi kdyby bezpeno
pijeti,
13
koma
jel,
je nechal
sám na dobrém velkém uherském koni trubaem na druhém koni, ped msto pijel a mne
vyvolati dal, kdež
hájku,
a
mne dlouho k
nmu
pustiti nechtli.
Thettelbacher sám dvakrát purkmistru Hertlovi
posýlal,
Kapitán mstský a on svého
syna
manželkou mou a tímá dcerama mcjnia a .scstrama jeho, též kapitána mstského se mnou .skrze miihlthrle, pana Kri.štofa Janovského, pány Pichovské mladé a pana Christiana Ratiboského k nmu pustili. Málo nkteré slovo se mnou promluvíc dal sob zavolati purkmistra Hertle, tu s ním a s kapitánem na stranu je odvedouc lehký s nima mluvil. Jak potom vyprávli, že se ptal na nepítele, a oni mu povídali, že jenom ped ním 60 koní Charvát odjelo k Elsnici, odkadž on též jim že pravil, že s komisaem jejich Lichaurem spokojen není, I)išel co jest o pravil a v pednášel ped fcldtmaršálkcm u Freiberku. ženatého
s
klíi poslal, že
mne
;
nm
em
s
;
Pamti Harantovy
124
komisaem Lichaurem ptku ml. A
tom komisar Lichaur') mu ta slova >Monsur Lichaur, já s várna spokojen nejsem pro ei tyto a tyto já pravím, kdo to koli praví, že v hrdlo klame jako lehkomyslná šelma. « Tento se odvolával, že tak bylo podáno do kanceláe knížecí. Na to opt ekl že kdokoli S
též tu pišel,
jemu uctiv ruku podával,
\^
on ekl
ale
:
;
:
Tu komisa
to podával, že nepravdu podávat.
za to, ekl:
a
šel
kon
'Pane rytmiste, máte
Naež
kulky vexlovat!«
rytmistr
ihned
a
knížecí Lichaur, stydíce se
pistoli,
povolil a
Budeme
já též.
ekl:
pes lávku vysokou, kde truba jeho s konm Komisa pak pece tu u branky stál, ani pro
k
spolu
»dobe, dobe
jeho
a
stál,
my
;«
za
nešel za Vilémem synem mým jednoho mšana poslali, aby zstal u snídaní aneb na trunk aqua vita. Podkoval se jim z toho a vidouc, že se k niemuž nemá po svém pobízení, a Charváti tak siln nedaleko jsou, vsedá na s trubaem zase k své trop jel, a málo chybilo, že jest v ruce tm Charvátem nepijel neb jeden z jeho kompanie stavu rytíského Toss po rodu, jedouc z Elsnic (k) svému panu otci, jedouc zase zpátkem byl od nich jat. Ale on jel svou tropou z vrchu na vrch, aby mohl je spatiti, kdyby jeli, až se tak s pokojem do Elsnic dopravil. Než o málo chybilo, jak posel, který od nho zas pišel, že ho nedostihli, pravil neb jak on tam pijel, tak se u msta ukázali opodál, a hned zpátkem se dali. Jak lidé pravili, které je vidli, 31 partaje císa-
ním.
;
k
;
ských rejthar zde byla.
Partaje jedny sem, druhý tam byla.
2.
Aprilis
v Hiršperku
opt
šly.
Aprilis partaje švédská zde
1.
jel. Na týž den pepadeni od Charvát, když sob tam bezpené
v noci Vilím s partají k Kabicóm''^)
švédovští
poínali, ani žádný varty neosadili, a když císaští jejich, kterýž
na recognisirung
jeli,
až tito
ohe
jeli,
mezi
domnívali
n dávali.
se,
Jali
že jsou
rytmistra
a jiné od Duglasového regementu. 4.
dne dubna v bílou sobotu
pama komendirovaného na vtším díle kyrysar kídlo, v kterémž
lidu,
bylo,
nmeckou
táhl nejvyšší
Breda
(s)
10 tro-
trop víc než 300 rejthar potom odtad k Plavnu na levé
v kteréžto každé
sem k Hofu a pod správou generála wachtmeistra
bylo 10 regementu
Wittenberka. Ale dva zdejší vyslaní do císaského ležení do Cech na pomezí,
jeden truhlá,
který
mi o tom sám zprávu dával, že se
a zprávu nejvyššímu Bredovi dávali, aby k
Hofu
netáhl,
beno, aby táhl raci k Elsnicóm, tu že
s
nimi
potkali
že jest vše vyhu-
leží regement Polák, potom k Plavnu. Což tak uinil a k Elsnicóm táhl, a nejprv na Poláky nenadále vpadl a je na vtším díle zajímal co uteklo, to Plavenským oznámili, sice byli by též o nich nic nevdli. Tu dva regementy, Wittenberg(v) a Duglas(v), vytáhly na jeden vrch, odkadž žádný reterády nebylo, než skály dol, majíc 200 pchoty, též. hrabte z Hodic regement, (a on tu sám nebyl). Tu se silný šermicel stal, tak nemajíc náležitého fuhrera, (jak pan hrab z Hodic pedpovídal, když (k) trefunku pijde, že rád uhlédá, jak se bude chovat.)
.Trefu nk u Plavná.
;
ij
Luchau.
—
2|
Osada takového jména není v
okolí Hofu.
roku 1640.
z
Kr že
i
š
t
O
f
zavedl,
lid
V
i
1
m Ha
í
r
an
y
r
t
mnoho
že jich
t
in
i
s
t r j
125
at u
Plavná. Což
bylo, jako
zajato
mj
syn
i
se tak choval,
Krištof Vilém,
k
zapod regementem pana hrabte z Hodic byvši pod ním jat od Bucheimovského regementu pod nejvyššího lejtenanta Landetto, a ješt o dva jiné kon k tomu pišel, kterýž že by byl žádnému nedal za 600 širokých tolar. Praví se, že by 5 regementu ten generál wachmeistr ml naped poslati s pagažema. Po tom vítzství Breda Praví se, kdyby byli dali na sebe dal se zase ke Hbu neb pede Hbo.
rytmistr
;
byl
stelen,
lepší pozor,
a
mli
lepšího fhrara,
jiní
;
A
mí.
víc, jiní
že
kon mli nkteí
jeho rejthai uhnané
z
by Breda pravili,
s
tžkostí vyhrál, že tak
že jich tu padlo obojích 250,
Plavná se psalo, že všech není pochováno víc
pes
60 osob.
Panyr táhl od Cviková k Erfurtu. Po tom rozražení toho levého do Tyrinku kídla Panyrovi dal se Panyr od Cviková dál do IMíšn, až k Erfurtu. Císaští k Plavnu pitáhli. 7. dubna císaští dali se k Plavnu, a všudy jezdíc brali, na pišli, všudy hledajíc, kopajíc, kde kdo co schoval Tehda to vše vyhledali, a jak lidé pravili, když do domu kterého pišli, od zlata neb stíbra, hned na to místo šli, nacháže vdli, co jest v ukrutn zacházeli, bili, brali, do nahá sviáeli. Paní zeli, brali, s lidma i
nm
matee mé
šafái neb hofmeistru, jak oni íkají, tak uinili.
Pan Kašpar pijevši
dvoe jej
vsi
lovk
že již
den,
Waldenfels.u ztluen, umel.
z
hlku
ním divn
tu s
zacházeli,
peníze na
dubna císaští jednom
66
nm
míti chtíc
o perazili.
dosti tlustou, na kterouž se podpíral,
sešlý okolo
Jsouce k tomu nemocný na kámen, takže potom
letech,
dubna, v pondlí po nedli Jubilate život svj zde na
27.
totiž
9.
Katendorfu,!) kdež pan Kašpar z Waldenfelsu byl v svého,
strejce
bili,
18.
do
Píkopích u formana Ranka dokonal. Strejic jeho Filip, jeho bratra syn, drahn tisíc, ale nyní k nim pijíti nemoha, dal ho noním zddíc po asem odsad do Katendorfu volma vézti a v kostele pochovati. Slabý nemálo po sob nechal. Též dobe študíroval, se projel, poheb ml, (vel Frankreichu, v Paíži byl; byl velmi skrbný lovk. 3 regementy císaských sem do Hofu pijelo. 11. dubna
nm
a
komendirovaného lidu, na vtším díle kyrysai, Komendiroval nejvyšší Witman,-^) mladý, tlustý lovk, též na míst nejvyššího Zahrádcckého byl jeho syn nevlastní jeden Sedlnický, rytmistr; též byl s nima jeden Bukovanský karnet, pana Jaroslava Bukovanského syn, jeden kemnický lejtenant, Lízala z Peštic
sem 3 regementy
pijeli
-)
nevím, aby jich bylo 600
.syn,
kapitán lejtenant,
s nimi.
a jiných
ech
nemálo.
Byli
zde 3
dni
a tvrtý
odsad k Elsnicóm jeli k randevu. Divn sob poínali zde, mnoho zajatých švédovských bylo zde s nima, jako nejvyšší Ilorn mladý, který od císaských ])uštn na parolu, byl vezen (s) 6 koma k švédským na
krytém voze 'i
s
hrabtem
Gattcndorl',
v.
od
z
Bucheimu, generál zeugmistrom, kterýž byl od
Hofti.
'')
Srovn. Holic.
seš.
3.,
.str.
15.
—
•'')
Wiedmann.
Pamti Harantovy
126
jat ped rokem u Chemnic a na parolu propuštn, však n\'ní od Panyra zase citován b>l. Též byl u mne 13. dubna lejtenant Kochan, jatý od hrabte z Hodic od Vilíma regementu, s jedním císaským, kterýž ho vartoval. Ten vyprávl, neb se spolu jatí oba syna mého pozdravoval a nemálo mi o na cest shledali. A regement ten Bucheimský, pod kterým .Vilím jat byl, sem nepišel (jak sem nadji ml), ale k Plavnu táhl. Pi odjezdu jak se chovali. 14. dne dubna, když ty 3 regementy z Hofu odtáhly, tehda pozstali po nich rejthai. Divn sob poínali, nkteré z dom spolírovati chtli, ale generál komisa markrabcí jeden z Lichau nejvyšší lejtenant (se) strejicem svým Lichaurem, komisaem a stavu rytíským, kterýž všudy na pomoc na koních jezdili, takže
švédských
m
nm
jeden truba
mu
pistolu
generála
k hlav
komisae
nejvyššího lejtenanta
chtl,
zasteliti
mu
ale nešla
;
Lichaura, postavíc
nýbrž potom když týž
komisa hned za nima (k) arciknížeti Leopoldovi jel a to žaloval, truba obšen. Co koní pobrali, to navráceno, krom exulantem; panu Vácslavu Pichovskému pkné dv herky vzeli; ty pece sob zanechali, svývoln ho o pipravili. Bylo porueno, aby jednom jednu bránu
jenerál
byl
ten
n
a tak aby lidé snáze své poznati a dostati mohli.
oteveli,
Hertel
druhou bránu otevít, skrze
kázal
Rande v u císaských vbec
Ale purkmistr
niž je vyvedli, než
U
u Plavná.
kdo zvdl.
Plavná randevu arcikníže
pes 40 tisíc, nima teprv strhnouti mli. Nejvyšší mladý Horn, když byl jat u Plavná a do Cech (k) arciknížeti pivezen, mezi jinýma arcikníže se ptal na Panyra, že by ho rád vidl. Na to ekl nejvyšší Horn: »Vaše arciknížecí milost uhlídá jej u Erfurtu,« konen že ho tu doeká. Na to ekl arcikníže: !>Svýho Picolomini na pustím.* Leopolt držal
;
a
se jistilo a mluvilo, že jsou tu již silni
krom bavorských, kteí
se
s
ema
Potom kSalfeldu leželi
tu
na
8
dní,
u Plavná
potom k
leželi,
lidem,
brali
Tu po
se dali.
Šlacu,
randevu císaští u Plavná
tej
odtad k Salfeldu se
na
pišli,
u
a
Mezi
dali.
markentender
tím,
to
co
pro-
handlovali.
Škody velké a i
dost
od
lacino
železa,
dlali.
kže hovzí
zde kupovati od nich
A
markytandi
šaty chodící
prodávali; i
skopové
i
i
bílé
i
jiné vci,
komisa Lichaur
i
oni
sem do Hofu
cínové nádoby
i
to vozili
kotlové, též
co dost špatného bylo,
ouad zapovdl,
a
chudé proto
i
do šatlavy brali. Ale kde ti marketendrové pivo kupovati mli, se vším tím do domu vjeli a tu od obilí a jiných vcí dosti za skrovné peníze prodali, a
pivo
za
to
vzeli,
takže zdejší
nkteí znamenitý výdlek
vcma mli. Komorník arciknížete tšil pok'ojem.
(s)
takovejma
24. Aprilis jel tudyto
komorník arciknížete Leopolta od Bavorského. Pravili, že jest njaký hrab, tšil hrub pokojem, aby se jednom lidé piln Pánu Bohu modlili, že císa jest hrub k pokoji nachýlen. Jiná pošta pravila, že Turek do Polska siln vpád.
z
roku 1640-
Nejvyšší Schlang na císaské že nejvyšší Schlang švédovský na
Na
feldu hnali.
kon
padl. Císaští sami vyprávli,
nco
a
jich pobil a zajal.
den císaská salvaguardie odsad
týž
jela,
k ležení k Sal-
27 koní a drosui)
a kaleš.
Hen d
umel
v-
vpád
Aprilis noviny byly zde, že švédovští císaiské až
29.
3
n
127
(v)
r
i
Rabensteiner,
velký bíd,
ch
Rabenste
Filip
prv
sob
o
dost
a odsad
i
ne
r
r,
Též téhož msíce
65 letech.
a
smejšlející
hned voima do
yt
ni
i
s t r
21. Aprilis
Thela"^)
krajský,
umel
zde
zde rytmistr
se zhrda nesoucí,
vezen a zprosta
(v)
dost
pochován.
(V) šermicle u Salfeldu 5 regement císaských škodu vzelo.
Panýr
spolil
se
wejmerským, luneburským
lidem
s
Když generál Panyr k Erfurtu pijel, pitáhl k nmu lid, který pod slavné pamti knížetem Bernhartem saským, linie weimarské, byl a své winterkvartýry v zemi knížete darmštatského z Hesu a Mohouského kurfirsta mli. Též žádal Panyr knížete Luneburského a Brunšvejckého, též vdovy knžny z Hesu z Kašlu, aby mu lid svj verbovaný pod nj a
heským do
dali
;
jest-li
jim budou
15000.
toho neuiní, že on pojede zpátkem zase do císaští v zemích jejich hospodait, že
potom svj lid poslali, kteréhož bylo okolo 10 Všech to spolení stalo se msíce máje.
tisíc, s
Pomr,
ale jak
potom zvdí. Na to mu wejmarským lidem 15000.
Armáda bavorská císaskou. Panyr chtl císaský Salfeldu pepadnout. Též bavorská armáda spolila se s císaskou -
u
do 8000. Generál Panyr, když císaští chtl je nenadále pepadnouti. Vzel 6000 rejthar na vejbor dobrého, zkušeného lidu, a táhl pi lesích tyrinských na Salfeld, a byl by je nenadále pepadl, kdyby nebylo jednoho sedláka, kterýž je
armádou u
Salfeldu, kterou poítali
u Salfeldu
leželi,
prozradil a
naped
o tom oznámil.
bžíc,
mstem
a hned rejtharstvo,
kteréž za
potom
Panyr co
A
položilo.
i
darován,
vytáhlo a tu se
(v)
lidu dostal,
se mlo státi 5. Panyr k Salfeldu pitáhl.
že Panyr poslal
vc dobe
ped msto
úmyslu ml, pro toho sedláka vykonati že (se) svou škodou neodjel. To máje podle nového kalendáe.
nemohl, však pece pagáži že by
Za kterouž
leželo,
trubae
(8.) máje noviny sem ])incšené, Leopoldovi k Salfeldu tím vzkázá-
IS.
(k) arciknížeti
ekal u Erfurtu arcikníže Lcopolta, že ho navštíví; ale kdy se ho nemohl doekati, že ho sám navštvuje. A hned za ním, totiž (s) tím trubaem, generál Panyr k Salfeldu na Rotenberg se dal s lidem svým s kusy, a císaským od F"ogtlandu Míšn pejal pas, takže císaští i jednom jeden pas skrze tyrin.ské lesy mli. ním, že
i
11. šeti bylo,
berku
(21.)
dol •)
máje stílení
a trvalo
mnoho
z
kus
a císaští z kláštera z
Tross.
—
'')
velkých
zde u Ilofu
od
Salfeldu sly-
druhým .stíleli. Švédští z Rotenvže, dadouc tam kusy vtáhnout nahoru,
dní, že jedni (k)
Thelau (jinak Dolau) jižn od Hofu.
Pamti Harantovy
128
takže nejvyššímu Schlangovi ruku pravou
kusu
z
Císaskému
ustelili.
lidu
—
od švédských velká se škoda stelbou dala. Schlang ztratil ruku 12. (22.) máje pi vzetí jednoho vrchu pi císaském ležení, kdež potom z nho císaským velkou škodu inili. Pi vzetí ho byl nejvyšší Baur švédský tžce rann, ale vyhojil se. 12. máje pijelo sem zpátkem 6 voz s municí, kteráž se ze Hba vezla do ležení; že nemohli projet pro Švédské, též generála Bredy paní, ty potom na ráno jely (ke) Cronichu pro pas. Rejthai i pchota. 13. máje rejtharstvo pchota zpátkem, že nemohla k císaským projet, sem pijeli, na pedmstí zstali. Hned na i
officíróm
též
i
pchoty
ráno ten praporec metajíc z vozu
a
rejtharstvo
nkteré vci, pry
kurfirstské,
s
velikým strachem
táhli.
máje do Slacu pitáhlo 100 miišketýr švédských. máje byli švédovští (v) Kfelu,') v Tepu,'^| pl druhé míle a míli první den stavu rytíského ped švédskými ododsad. Ten den nkteí 14. 15.
i
sad ujíždli, jako starý Krištof Karel
Racensteinu na Geilsdorfu,
z
Hofman
svýma ženama a dcerama, též Jan Filip z Reibolt (se) svou nejmilejší pannou Wandelenou z Ebem a s její paní tetou, u kterýž ona byla, paní vdovou Perinkarovou. Ti jeli do Kulnbachu, nkteí ke Hbu, jako Racisteiner, Petr Ernst s Cebicery, též panny Ratiboské. My Cechové, Pánu Bohu se dovíc, i mnoho s námi zde sme zstali a nic zlého se nám chvála Pánu Bohu nestalo. Reibolt svou nejmilejší opustil, a jí místo zkazil, ježto ádn s jedním Svolem zamluvena byla ale tento že byl bohatý a hladký na Koneschreutu, Christian
nejvyšší
major na Tepu,
z Beilvic^j
(s)
Nmc
;
dost,
vdl
o
sob
a nesl se hladce.
Paní JMachvicová umela. Machvicova 22.
z
3.
máje umela zde paní Marije Kateina
Cebic a na Weisdorfu.
máje umel zde pan Jan Sebestian
z
Feilcu a na Trogen,-*) assessor
lehngericht.
Radko víc msta
nedaleko
nco
nejvyšší císaský tudy to táhl. 23. máje jelo tud}^;© do msta jich 5 trop císaských, nejvyšší Ratkovic,^) i
pijelo a vyprávli,
nco
že
Hbu pro švédské. Panyrova paní umela.
se blíž
švédské
trosy,
co
se opozdili,
jali
;
dal
ke
msíce umela
Téhož
manželka
paní
6)
jeneiála a feldtmaršálka Panyra v ležení u Salfeldu 27. ^laji.
Pana Feilara poheb.
máje pochováno mrtvé tlo pana Jana
28.
Šebestiána z Feilu a na Trogen zde v
Paní jNIachvicové
poheb
mst
29.
Hofu v kláštee.
dne msíce máje v pátek po
svatém Duše \^'konával se poheb, ale s pekážkou, paní Marije Kateiny Kd\ž pak bylo ^lachvicové,') rozené Cebicarky z Cebic a na- Weisdorfu.
po
vobd *j
po polodni, a mrtvé tlo
Gefell.
Trogen. Dietsch. ')
Srovn. Holle,
— 9?. seš.
-)
Topen
— 3.,
*)
str.
sv.
od Hofu.
Raickowitz. 16.
—
^)
mlo
se vézti
—
Beilwitz.
^i
Onemocnla
Magwitz rozená
z
již
Zedwitz.
do Weisdorfu a tam
— r.
^)
Von
1639.
Feilitsch
ped
Prahou.
und
—
;
roku 1640.
z
v
dtí pistaveno
podle jejich
sklípku
zvonním
a náležitý inil,
pana manžela
ve všecky
jejího a bratra jeho a
12Í:'
Prvod
bejti.
se
pkný
tomu tlu
zvony, od žákovstva
6 knží, též
a
pátel a jiných nás pozvaných muž-
ouadu
téhož msta. pijeli, a nás rozehnali, pobrali. Když sme pak již za msto opodál s nim vyšli a prvod mu dali, až tlo mrtvé na vz nový z prken ohoblovaných, jakoby- spižní vz ml bejti, dali, jenž byl všecken oernný kola, a pes to píkrov erný soukenný, že všecko, kola, od kol daleko vypuštný, pikrýval, a 4 kon v v sukn do zem zašité zapražené, k tomu jiný vozy, na kterých mli nkteí až na statek to mrtvé tlo provázeti: v tom uiní pokik, že vojáci jedou, kteréž sme též spatili. Ale fraucimor, kteí nkteré nemálo od perel i prsten na sob mly, se reterýrovaly, též my muži práv v as; nebo kteí se obmeškali, (s)vleeni byli, jako pan Jobst Jeroným z Wildensteinu major byl svleen (s) dobrého losového kolaru, z bílých bot s ostrohami, kord postíbený s pintou od klobouku vzat; též všecky kon pobrali. Manžel její nechtl nijakž od toho mrtvého tla odjíti, nebylo mu též nic ublíženo. Mrtvého tla rakev oteveli, na pohlídli, je tak nechali, nic z nho nebrali kteréžto mrtvé tlo manžel nebožky musil samo týž do msta do domu svého dáti uvézti. Potom po odjezdu týchž voják v noci z soboty na nedli svaté Trojice dal je na statek vézti, a pana superindenta sebou pece vzal, který kázání nad ní inil; do sklípku ji v témž statku již jeho pochovati dal. Mli pravit týž vojáci, že ten bílý
ského
ženského pohlaví,
i
Vojáci
též
na
kon
pkn
i
a
i
nm
i
n
;
komitét
(totiž
fraucimor,
pohbu
neb na
chodí)
kdyby
nemli
ordinací sem, než do
by
byli dostali, že
byli
m.steka Kfelu
než že potkali schubkarny, ty že jsou
chudým,
poheb
povdí
jim
že
o
po accordu
Byl
v kurfirství
aby jim
1 '/2
nic
všickni
jsou také
míle odsad neubližovali
nm
nima jedno markrab
s
lidem do kurfirstských
s
l)
prosili,
tým
dostali, a že
dobrým pejtu, že na ráno bude znamenitý budou v Hofu, a pro tu píinu že jsou
a nejvzácnjší lidé na
také sem pijeli.
v bílém zaviti zde
dobrých pejt
vsí.
Jiní
z Podn,'^)
zde zstali
ale ten jel
pes
hned
noc, dáti jim
150tolar a kon, na ráno odjeli všickni pry. Smejšleli lidé, že pro aby ho pepadli, neb jich bylo nkteré sto, ale on byl u Hba. Panyr táhl od Salfeldu. 1. dne Juni Panyr poal se hejhati od
zdejší musili
Radkovice
pijeli,
Salfeldu.
Nkteí
že
neml
již
pravili,
že proto, že císaští
mnoho co od proviant; aby
velice žádali,
jejich
zem
Dal se k Erfurtu. na pomezí frankelandské,
mohlo
jiní,
mu
nechtli dáti bitvu;
u.šetil.
zem
Dal se zase k Erfurtu du hcnm-hcrské
a
jiní
že knížata saská altcnburská jej
i
jistili,
že se dal až k
Wircpurku
štráfem
;
armádou nic. Císaští se též hcjbali. 7. dne po nich též se císaiStí hejhali a do Frankclandu .se dali, vpády na sebe iníc, jakož hrabte z lodic rcí,'ement, kterýž ordinací poslechl, dobrých bejt dostal, a kteí ncpo.slcchli, dostali šts. bejt,
ale s celou
I
>)
F.
Gefell.
Men£ík:
-
2)
Baden.
Pamiti Harantovy.
9
3
Pamti Harantovy
30
Regement
'
v
Lipsku se
92
císaských
15.
tisklo,
(5.)
se našlo.
Císaští, jak
mezi Salfeldem a
Maji
Umem
v
relacích
se mustrovali,
regement kyrysar a arkabusír, 9 regementíi drakon, 53 regementy muškatýr a 23 regementy lehké jízdy, všech hromad 25.000 muž se
a 7
Bavorského
našlo.
lidu leželo
u Hilpershausen za lesy tyrinskými 15.000,
kteréž se s císaskými pro švédské spojiti nemohli, až po
odjezdu a odtá-
hnutí švédských tu se v Aichfeldu spolili, a zase k Hilpershausen a Kónigshofen, v betalii k Neuštatu
V
kdež feldmaršalk Panyr též tomu
táhli,
mstu
pl
hodiny jednom od msta cesty byl, ale císaští že se prv utekli, pas do Frankelandu mu zbránili, kdež se Panyr zase skrze tyrinské lesy zpátkem obrátil. A císaští u Neuštatu na ece Sóla ležení sob zarazili, kavalerie na lukách, ale voda je odtad vyhnala do vesnic a msteek; infanterie na vrších, altelarie pece zstala, arci v mst. Švédští u Eisenachu, potom Eschwegu, až Witzenhausen, císaští u Wachu (ve) fuldovském opatství, kdež k nim don Careuri s lidem v císaských zemch odpoinutým a zase se mundirovaným stelbou pitáhl. ho chvátal.
vzetí
celé
betalii
i
i
Císaští dali se do Hes k Fritzlaru.
Zvdouc o tom Panyr, shromáždní sob lidu. Císaští pak
od Witzenhausu k Minden pro od Wechu, Hirschfeldu, Homburgu, až potom (ve) Fritzlaru do Hes na pomezí již westfalské, kdež dali obilí žíti a (k) užitku sob je chtli pivozovat, ale zbránilo se jim to. Jak sami psali, že feldmaršalk Panyr dostal zase lidu, všeho do 40 tisíc, a císaských podle psaní jejich a potu bylo víc. Švédští tam na pijeli. Dal se na k Fritzlaru pes šifbruk pod Minden mstem, a vortropem 20. Augusti na pl míle od císaského ležení štráfovati dal, myslíc je nenadále pepadnout. Piccolomini dal tikrát z kus uhoditi a lid v hromadu svolati a do betalie postaviti. Na ráno Panyr v sedm hodin v celé betalii ped oi císaských se postavil, a ducá de Longeville, kteréž práv od Francouz, Wejmarských, Luneburských a Heských lidu kídlo vedl, skrze les na nkteré Baborské avancirte drakonny sadil, kteréž generál Piccolomini asn komendirovanou pchotou pod generálem majorem baron de Soye sekundirovati dal. Též jedni na druhé z velké stelby stíleli, že ten den sem tam kozelce zmítali mnozí. Když feldmaršalk Baner o tom lesu od císaských posten a vzdlaných vcích dal se
dali se
n
n
i
pezvdl, že dnem troubit
tu
mínnou
dal a
resolucí vyíditi
armádu svou
zpátkem se obrátil a okolek vzal, a na jednom vrchu ležení sob vzal, z
toho hrabství a
z
sob nedvoval,
pede
ale 23.
dobrém ordnunku až do 10 hodin zase 24. v hrabství Waldeku pi Wildungen tím mínním, císaským a bavorským
v
darmštatského
landkrabství
provianty
pevzíti.
Dál
císaským marše, když k nim Hatzfeldský, kolínský a vlaský s nimi se spolí, do Brunšvejku a Luneburku jíti: ale z toho Panyr v Brunšvejku položil, a císaští když nemohli mínní
tisknuto bylo, že lid
pitáhne
sešlo,
neb
a se
svého provést, ke kvartýr
mli
a tak
Kolínu se
dali,
kdež arcikníže
nám Panyra do Švéd
zahnali.
s
Piccolomini v
Jak
mluvili, že z
švejku zase se obrátil skrze tyrinskou zemi, Fogtland, kdež do
Kolín Brun-
msta Hofu
1
;
roku 1640.
z
V
nedli po vánocech
snmu Bavor
Cech
i
poddala
pijel,
haíe i) dal. Sám
jeho
byl,
se
Baner v
mu
však
jal,
Koub
^)
to zas poslal, též
kteráž se
ležel,
mu
Panyr
Durlachu,
Moricem falckrabtem,
a
stedu
ped
se zas oženil. Když sem do Hofu Baner pijel, pijel z
do
bez bránní
Februarii podle nového kalendáe (1641).
6.
svou paní markrabinkou lachu
odtad do Falcu k Rezmi, když císa tam na myslivost
též vzal Furt, Domažlice, Klatova, a ty vyplundrovali v
;
masopustní nedlí
jejich
i
131
jejím bratrem,
s
markrabtem
neb se oženil
krále Fridricha synem,
(se)
Dur-
z
zas.
Decembris (1640) jel k Parejtu, potom do Falcu. Tu v Hanbachu 2 regementy, Truckenmili ^) bavorský, a Kolb, též 80 drakoun a 100 komendirovaného lidu od Picolomského regementu rujinirovali, nejvyš.šího wachmistra od Truckenmila regementu, švagra nejvyššího, zabili,
den
3.
z
Hofu
29.
rytmisty s jinými mnoha oficíry a soldáty jali, a ostatek až k Neumarku hnali. Z niirnberského konvetu, na kterémž od nového léta 1640. od
2
vyslaných kurfirštských o pokoj pracováno bylo, jej
msta ezná
císa do
položil,
k
snm
íšský se uinil, neb a
(26.) Juli rozepsal
16.
sám tam
26. máji
podle starého kalendáe tetí den letnic (1640) pijel.*)
Rudolf Maxmilián Harant se narodil.
T.
r.
12.
(22.)
msíce
Jiímu Fridrichovi syn 4. Rudolf Maximilian v mst Plzni na znamení skopce. Synu mému kmotrové jeho byli nejvyšší Rejmund, nejvyšší lejtenant Salis, a dva nejvyšší wachmisti, pan Benjamin Fruwein kmotra paní (z) Svamberka, ostatek nmeckého fraucimoru.
bezna
narodil se
Též toho nanda
r.
(1640)
9.
Juni nového
manželka, infantin
III.
kalendáe císaová Marie, císae Ferdi-
hispánská,
slehla
Vídni v Rakousích,
(ve)
ráno okolo 4 hodin, a porodila tvrtého syna. Kdež hned toho dne k ve-
eru
(k)
hodin fraucimor
6.
potu
i
kavallieri
ke ktu ke dvoru povoláni
byli,
slavn ten kest vykonával (ve) zlaté medenice cd biskupa vídenského Filipa Preunera. Jméno mu dáno Leopoldus, Ignatius, Josephus, Balthasar, Franciscus, Felicianus. Kmotra kdež
(u)
velkém
byla stará
se
sešli,
císaová Eleonora,
a
a velmi
bratr
dátka
v
nov
narozeného princ
Ferdinand.
polskému narodil se syn, ale pro nemoc krále na kámen pompy kest pi vykonán, a Casimirus Sigismundus nazván císaské a španlské poselství byli mu kmotrové. P^alckrab Karel Ludvík z arrestu propuštn. Z íma se psalo od 5. máje, zpráva že pišla, že v Paíži (s) falckrabtem traktirováno
Též
králi
nm
a podagra bez velké ;
jemu armádu ducá de Longeville (s) wejmarskou nechati, jestli mu 8000 Irlander poslati chce, obojí Falc zase rekuperirovat. Ti dva falckrabata Edvardus a Filip jsou ped tím z F*rankreichu do Haagu jeli, falckrabé Karel Ludvik ale králi u Svatého Germain adicu dal a ekl, bylo,
král englický
•)
Hartschler, stráž telená.
—
*)
Chám
v Bavoich.
—
•')
nání viz: H. Brockhaus: Der Churfrstentag zu Niimberg im
TruckrniiHer. rJ.
'')
1640.
9*
O
jed-
:
:
Pamti Harantovy
132
a jest s contentamentem pi poátku máje zas do Paíže pijel. Ceká ješt jednoho jednom a druhého z Engelandu, dá se zde sám traktirovat. Dostal od krále franckého svj libertat jeti, kde se mu líbí, a jest takto svého arrestu dokonale prost; bude na jednom englickém šifu do Holandu ekán. A byl úmyslu 27. Augusti z Paíže do Diepen jeti, kdež byv tu do .íifu vsedl, ale musí ješt jednou k králi k Svatému Germain jeti, a svj dokoaudiencí královský vzíti, kdež on sám po korun na vtším díle od drahých kamen má dostati, jakož že jeden diamant za 10 tisíc korun má mezi nima bejti.
nalý
neb
abschid
praesent od 30
rozžehnání
tisíc
pl
léta trval. Když V Nornberce kurfirskej konvent Nornberce na pl léta vyslaní od kurfirst své shromáždní mli, císa se sám do íše pozvésti a (se) všemi svaté ímské íše vrn trvajícími glidy z píiny obecného dobrého uložiti den resolvirt byl, jakož to uinil, že snm íšský do msta Rezna 16. (26.) Juli rozepsal a sám též na pijel. v
i
Zavení kollegialtagu a
od jiných
stálej
v Nornberce až
v
i
Norberce.
v
Domnlej od nkterých
schluss neb zaveni vyslaných kurfistských kollegialtagu
Holandu vyskoil a tam v Amsterdamu zjevn vytištn,
jako by tyto tyry punkty
J.
M. C. byly spraveny
žádnýho císae budoucn ex successione nevoliti, aby tímto impérium hledti nemohlo mere monarchium; totiž, žádného císae nevoliti za ekance neb posloupnosti, aby potom císaství nehledlo k ddinosti. První,
Druhé: imperator císa vojanských, jako
Tetí:
i
consiliarii,
totiž
ských vcech dokonale mají tvrté:
justitia
má
vcech
politicis
živ
bejti
pry
Na 1.
i
to že
On
že
v
komoe
císa
tm
dobe
:
jako vojan-
v policii
odbyti.
jako
in aula imperatoris,
Špeiru zas pivésti a to mainteniren císaství, jako
dle zlaté bule in bellicis, totiž
býti.
rady španlské tak
dobe
tak
všem
ve
v
i
Špeiru zas pivésti a nad
ní
komoe
dobe
totiž spravedlnost tak
ruku
v
(ve)
celém
držeti.
odpovdl
proponenten obiter a krátce
zstává pi tom starém, sem pineseném obyeji arcikníže-
cího domu, nebude od toho též odstupovat. 2.
Desiderirten nic
víc,
jako to od kurfust, knížat a stavv ten tenor
aureae buUae observirt bude; císa svého dílu chce stavy císaským exemplem
neb píkladem pedjíti. 3. Na tetím punktu stojí k deliberiren, ponvadž on tak blízké krevní pátelství s korunou hispánskou má, tu také v její nejvyšší poteb assistiren
nemže 4.
sob
své
to za špatnou a ncrepudiirtou
vc
odvrhnout.
Na tvrtý punkt odpovdl, že k tomu symbolm, justitia fundamentm regnorum,
po tomto
utišení toho
Zdání
a
se
narodil,
pipomínajíc
chce také se
vší pilností
nepokoje na tom bejt
judicium jedné rady pední Na
to
ml
také jeden
pední císaská rada následující judicium neb soud vynésti: To jest mé sprostné mínní a divím se, že jsou tak tomu domu arciknížecímu proti.
roku 1640.
z
133
a tomu tý císaské koruny nepejí, obzvláštn ponvadž žádný potentát, (ehož Bože uchovati ra), k tomu jeden neb druhej k císaskému regementu pijíti ml, není sufficient toho ddiného nepítele samotn od svaté ímské íše pd\- zdržet, mlím jiné nepátely resistiren a císaskou
pompu
mén
mnohem
vésti,
na tak mnoho znamenité legationes špendi-
rovat a ješt na to tak obtížnou válku vésti. Nyní turecký status a
mnohem
jinaejší
jest,
než
ped 300
mže
kde
neb
zpsob
Španlské rady odbejt
lety byl.
neb chce všecka
a
nmecká
odundat, nebude
poslužitedln,
zem
millionen bez skorá, kteréž koruna španlská od léta 1634
M. 16^
J.
o
až dosavad dala, vzíti; takové pátely nesluší zavrhnout.
Císa do ezná ezná
do 12
koích vozích
C.
se
a 100 carbiner; a
máme
prchod
Španlské i
se psalo, jak
Holandu
se v
nco
ale
vždy
(v)
týdni
vezme.
anno 1640.
Julii
že nemusilo bcjt z toho
tisklo,
pry po sic,
Dunaji
dne msíce
14.
díví a jiného,
dlá
peníze
do
Vídn
co
z
cest sem,
víno,
III.,
pánv Rcis vyslané 3.
mezi
nmu
v šatech
inil
Plavná
z
markrab nejstarší z
(13.)
snm
pijeli,
Na ten snm hrab z Ceilu,') osobn pijel, jiní
byli.?
zase
se
pijel císa
míst
Baden, též
a na
nich
všickni své
též
dne msíce Septcmbris ráno
šli
všickni vyslaní
i
osoby pijaté
císaem na rathaus; pijedše a pišedše prv do jeho residencí do jeho ritterstuben. On jel na pkném svtlokoni, axamítovém, zlatem krumplovaném pikrytém waltrappen, a
(z)
11.
hodinou
s
zlatohlavu trisszamen barvy a takové
markrab
z
Hans Jakub
punochy
a peí.
Oraci
Baden, kdež se císa velmi pátelsky ukazoval a na rathaus
do svdnice po sednutí s v plném shromáždní na ')
z
jako také
|)Oslali.
10.
hndém
a Vilím
dom
ponvadž velmi mnoho
ale
kázali, zase se vše na aby k tomuto snmu pijeti mli. kurfirstu saskému a brandeburskému
snme osobn
Kdo na tom
ezn
to,
bylo
I"erdinand
se v
ambassatour
sob
nakoupili a ješt pipraviti
Lobkovic, kteréž (ke)
mohlo
hispánský
od císae, aby sami osobn na ten každodenn oekává. posláno
jak mnozí za to mli, bejt,
a odtad svou jízdu zase
jel
že jsou jiné více poslové na
prodává, nedrží se za
a
Takto kníže
nic,
Juli
pichystané vci, namnoze sem pivezené
jejich
j\l.
kurfirsty íše a knížata rozepsány
pro španlské rady odundání musilo
Praví se
J.
snm
poselství zase z ezná do Vídnjelo. Z Rezna o tom zavení coUegialdne v Nornberce vypraveno bylo
toho poznat, jak
z
odtad zase
k
zprávu, píše, že
ímské vzdlán bude. Jakož pak
mající stálý pokoj v íši
patent a citationes na všecky jsou k témuž snmu do ezná 16. (26.) sto
opt
již jistou
dokonale resolviroval odtad neodjíždti, až jeden plný íšský
uloží a
pes
pijel. Z Rezna bylo psáno o píjezdu císaském msíce máje, ve
tetího dne letnic podle starého kalendáe 26.
hr.
z
kon to
od hrabte Leslc provázín. Po uinné oraci od dvorského rady sekretáe Jana Si-ldncra
Zevlu, ncj. íšský kuchmistr.
;
Pamti Harantovy
134
petena
solenniter publicirt a
odtad zas provázen
byl.
proposicí,
Druhého dne
kommunicirována a k péru diktirována, na
tch 1.
3 punktích zstává,
Vyhledává
JMCá
hodin vyízena, a císa syndikm a písam ta proposicí
kteráž v
jest
ale
všecko tajn, víc
nic,
než že
srozumt
na kurf(irstech) a knížatech a jiných vyslaných na ten
rozepsaný punkt dobrým rozmyslem rozmýšlení
nésti,
jakejm'
zpsobem
ten
M. C, též píbuzných, kurf(irst) a knížat a stavv vyvýšeností bez roztržení glid tch zdrželi, svatou íši do prvního neroztrženého stavu a kvtu vsadili, aby stále držána býti mohla, J. M. C. vysoce žádostivý pokoj
s
nejvyšší
J.
pátely dobrovoln a poslušn podali. Též tím zpsobem \'yhlcdává JMCá v císaské milosti kurfirst, knížat a stav a pítomných rad, posl a vyslaných, aby bez odkladu a prodlení zrale rozvážili a J. M. C. té mysle mínní nejpednji nad tím odteveli, jak by to císaské svaté íše vojsko pi tak mnohých a mocných nepátelích ze všech stran proti nim je postaviti, se všemi potebami ne samo v dobrém ordnunku a stavu zdržeti, ale také po zpsobu nepítele síliti, nicmén to místo rozmnoženo a síleno bejti mohlo, a co nyní k tomu a na jaký termín pro nemožnost íše a kraj pomoc a kde by takové bezpen a tak zdržeti, aby soldátm jejich v právej as dáno a oni proti tomu zdržení dobrého ordnunku a discipliny tím víc stálosti zdrženi bejti
s nejbližšími 2.
mohli. 3. Potom též k tetímu, ta vysoká nepomíjející poteba vyhledává, aby pi tomto íšském shromáždní kurfirst, knížat a stav a jich plnomocných vyslaných radu o to vzali, jak dávní as až sem, obzvláštn pi
t(om)to ješt trvajícím vojskem dlnosti,
a té
též
J.
bhu a asu padlém justicie bytu neb spravekomoe a soudu v Speiru zase spomoci
M. C. a svaté íši
užitené spravedlnosti, bez
knížaty
a
mohla
etc.
stavy
a
ní
žádné království
poddanými odpoinutí,
pokoj,
ostáti,
svornost
pod
kurfirsty,
zdržána
bejti
Jan Jindich Harant se narodil. Téhož léta 1640. 10. dne msíce listopadu, trefilo se v outerý ped svatým Martinem, den ped tím ráno 8 hodin na znamení vodnáe narodil se Jan Jindich Harant etc. v mst Hofu v dom Kateiny Barbory Plakové proti rathausu. Poktn hned píští sobotu 14. dne téhož msíce od jednoho knze zdejšího Wolfganga Seiby ve jméno svaté a nerozdílné Trojice Boha Otce, Boha Syna, Boha Ducha svatého. Dáno mu jméno na ktu Jan Jindich. Kmotrové byli; pan Jan z Budewels na Wildenreitu, Diesselfurtu, Pechofen a Drossenhamru, markrabte brandeburského tejná rada, oberhofmaršalk na Plosenburku, hejtman v Kulnbachu a amptman v Lichtenberku a Tirbachu
jeho
;
na míst jeho, že nemohl pijet, zastoupil místo jeho pan Jan
Adam Kekel, mu o to psal,
Hofu, nyní markrabte rada, neb pan Adam Ratiboský ze Chcebuze a na Dolejším Kocov, pan Franz Wilka z Podenhausu, pan Ernst Otto z Platho. Na míst jich byl hofmistr pana hejtmana otce a strýce jich, neb pro smrt
prvnjší kastner zde v
na rukou ho držel
;
;
roku 1640.
z
135
hrabte Biandstejna, že ped tím umel, nepijeli, švatjra jich. Pan maijister Ambrosius Hemer, pan Christian Salmut, notariiis publicc, pan Andreas Schwartz, pan Jií Niesel, všickni ti exulanti z hoejšího Falcu. Kmotry:
Anna Alžbta
paní
Waldenfelsu rozená Fiichscvna
z
Walpurku a na z Tobencku
z
Gompersreitu vdova, paní bába dátkaj pani Marie Sabina rozená z
Kauffinku,
Anna Marie
paní
Beringu
z
rozená z
panna
Ebra,
Alžbta Markéta Pichovská z Pichovic, panna Anna Kateina Krcpin, panna Dorota Ratiboská ze Chcebuze a na Dolejším Koové, panna Zofie Tobeneku.
Marije z
paní Eva Krizelda
má
Bože,
mu
dejž
své milosti
rodióm pak a pátelóm ku potšení! Eva Krizelda dcera moje slehla.
býti,
Kadova rozená
z
ke
T.
cti
a chvále tvé živu
asu
okolo toho
1.
též
a z Bezdružic slehla na Chlístov
z Polžic
dceru.
mj
Syn
mistr Krištof Vilím Harant pijel.
ryt
T.
rými svými
eládkou
oficiry, s
a rejtary
armáda švédská a druhý den u Hofu
byl u
;
mne
1640.
r.
mn
dne msíce prasi(n)ce ten den ped štdrým dnem pijel ke Vilím syn miij, rytmistr pod regementem pana hrabte z Hodic,
23.
Krištof
nkte-
(s)
Na vánoce
tcjden.
již
byla.
Paní vdova po Adamovi Rudolfovi pijela. 26. dne téhož msíce na svatého Štpána pijela sem paní vdova pozstalá po synu mém Adamovi Rudolfovi Harantovi, paní Marie z Melendorfu, s dcerou svou po synu mém pozstalou Annou Alžbtou, dvátkem ješt ne tí let stáí,
mn
k otci svému všecko podobné, když malý byl. Tu je jako ddu jeho k dobrému vedení nechala, majíc se zas vdávati. Sama pak zase 3. den
ode mne do kvartýru a
eládkou
(v)
jedné
vsi míli
odsad odjela
též lejtenant z Sírštetu její nejmilejší s ní
;
Feldmaršálek Baner sem pijel. Když po vánocech
prasince,
27.
paní markrabinkou
dm
než
dáleji
markrab
byli
majorem
ona zde byla
sem ráno feldmaršalk Banner
a
s
a i
mému
proti
Vilím
jiní.
na
sv.
jinými
nedli
v
(se)
svou
Durlachu. Byli kvartýrem u starého kastnera o jeden
Též
lozumcntu.
pijel
s
ním
ieho
Durlochu, též Mauricius falckrab francský, nejvyšší
z
Konigsmarck a vescli
z
pijel
dvekou
vozem,
s jel.
syn
Štpána
s
co byl u mne,
vždycky
hosti
ml,
muzikou, jeden ntyvyšší lejtenant jedním
nmu
k
oficiry
mj,
švagcr
Taubadl,
pišli
feldmaršalk na ráno sem pijel, hned
a do
tance
se
nkteí regementové
dali,
dáleji
ale
když
se musili
do markrabství k Falcu ubírati. 28. Banyr (z) silných runic (se) svými nejvyššími z svého kvartýru (v) hoejší svdnice k jednomu štítu stiílel. V noci potom vyhoel jeden na píkopích u šlachtaty, kdež feldmaršalk sám k témuž ohni vyjel,
dm s
kon
sešel,
na
ebík
(sj
sekyrou
vlezl
a
sám šindely
otlouka(l) a hasiti
pomáhal.
Pan
hrab
/.
Hodic sem pijel.
odjeli
k Parcjtu se dávajíc.
sem u veer
[jijel,
Vilím
jiní
jej
s
29.
dne Panyr
(se)
svou
paní
Téhož dne pan hrab z Hodic rytmistrcm Keinhartcm Loisem Franckem,
všickni
i
Pamti Harantovy
136
lejtenantem Panským,
doekal, a potom na ráno u komendanta
majora Dedvina od Duclasa
pan
Bodenhausu, rytmiti a
z
regementu, pan hrab,
1)
jiní oficirové
pan
u jídla sme
zdejšího,
heitman
byli,
též
zdejší
pan Ma-
lovec k veei byli sme zváni od komisae Lichaura. Nešel žádný tam, jednom pan hrab, hejtman a komendant. Já ml u sebe pana Malovce, Vilím (se) sestrama byl u paní Beringarové z Ebra, kdež potom pan hrab s komendantem tam pijel, odtad zase do lozumentu jel. Na ráno pak ;
posledního
dne toho roku
31.
dne prasince pan hrab
(se)
svými oííciry
tími rjtmistry za Banjrem odjel k Parejtu.
Anna Alžbta Harantova u mne zstala. Anna Alžbta Hadvátko to malý, však tlustý a chytrý, tu zstalo a ke všemu se dobrému vésti dalo, rádo se pánu Bohu modlilo ráno, ped stolem, po stole rantka,
i
na noc, a velmi pátelské bylo, že
Pan Zikmund
z
na
Kadova umel.
každý laskav T.
r.
byl.
na podzim (1640)
Chlístov u pana syna svého pana Racka pan Zikmund
z
umel
Kadova,
na
letitý
lovk. Když sme z Cech mli jet neb vypovdni byli, kdoby se J. M. C. víe srovnati nechtl, aby se z Cech \ybral, pravil pede mnou u pani manželky své poslední, paní Apolony z Hrobice, na statku jejím (v) Malých Hostících léta 1627. pi sv. Václave tu nedli po témž sv. Václave, že jest mu 84 léta v ten as; a 13 let k tomu piísti, ml by 97 let. Prv pravil u mne též na Habarticích, když se pan otec mj po tvrté oženil a vzel sob paní máte mou paní ]\Iarjanu z Janovic léta 1561., že u nho šlakem jsa poražen ve dvoe pod zámkem Klenovém umel p. otec jeho p. Sazima póruníkem nad manželkou svou a dvýma syny, ním u pana otce mého a mladším Sazimou, uinil tu mladšího syna Sazimu, že jest pan otec dal do Nmec k pánu, a jeho staršího že jest nechal u paní matee, aby jí pomohl hospodait, co potebí ídit. Když jaké psaní pišlo k paní matei jeho, tu že ml kreprlíka, že hned byl s tím psaním k panu otci mému vypraven, tu že mu kopii odpovdi pan otec napsal, neb k psaní mu té odpovdi neb jiných vcí diktoval. Z toho on potom psaní psával, a cokoliv má tak dosavad, že od pana otce mého se nauil a jemu za to dkuje. Tak aby byl v ten as (v) 18 letech, kdy se takových vcí chápal, naroditi by se musel léta 1543, a umel léta 1640. Tak by mu bylo vejš 97 let, mohl pi té starosti ješt chodit, slyšel i vidl. Rok 1641. 17. ledna. Vilím Heinrich Wildcnsteiner se narodil. L. 1641. ve tvrtek po tech Králích 7. Januarii slehla zde podle lozumentu mého u nej%'yššího Reišle, kde kvartýrem b)'li, paní IMandelena jim Wildensteinerová z VValdenfelsu, mý manželky vlastní scslra. Pán manželóm dal syna. Dal ho poktíti 15. Januarii skrze Wolfganga Seibu,-) knze jednoho zdejšího. Jméno mu dáno Vilírn Hendrich po dvou ddích; na znamení skopce se narodil. Kmotrové jeho: nejvyšší Voldich Braun, nad drakony komendant zdejší, nejvyšší Petr ReišI, Ernst z Wildensteinu, ;
Bh
i)
Duglas.
—
-)
Scheuba, zde kazatelem od
r.
1629.— 1638. (Dietsch.
161.)
roku 1640 a 1641.
z
Filip
Waldenfelsu,
z
purkmistr
Vilím
Krištof
Kmotry: paní
Nala.
z
137
Hendiich
Raitzensteiner,
mát
a bába dítte paní
Bcilwic,
z
Anna Alžbta
Waldenfelsu rozená Fiichsovna z Walpurku a na Gompersreitu, paní Kospetová Rozina, paní z Ratzensteinu rozená z Wildensteinu, paní Sabina z
Harantova
z
panna Alžbta Marjana
Waldenfelsu,
Harantka
Polžic
z
a
Bezdružic etc, Kraulová.
Dti moje
na neštovice stonaly.
Alžbta Mandelena byla
rozstonala
nimi velmi tžká, však
s
Téhož
pi
Januarii vyrazily,
jí
zdraví zstala.
mj malý, na ml jich málo, brzy mu se ztratily. Anna Alžbta, vnuka má, na neštovice Hans Hendrich, syn
Februarii
13.
26.
léta
Tietí den se
na neštovice.
se
neštovice
se roz-
stonal,
se rozstonala. Anna Alžbta, vnuka moje, na neštovice, dcera dobré pamti syna mého Adama Rudolfa Haranta, kterouž u mne paní mát její, paní Marije Harantova rozená z Melendorfu, vdova, nechala 26. ledna. Na hlavu a horkost pedn, z toho se dávila a hned tu noc z nedle na pondlí s dcerou mou Alžbtou Marjanou, strejnou 15.
Februarii v noci rozstonala
svou,
kterouž
(s)
povdní
se
se velmi modlila a
ležela,
co jednom
po
nmecky umla,
ní
všecky modlitby a pro-
ní vejslovn nic nevyaby se s ní modlila, velela. Sama od sebe íkala prv v nemoci své: das woUt Gott Vater, Gott der Sohn, Gott der heilige Geist, totiž Otec, Syn, Duch svatý též Herr Jesus, dir leb ich, dir stcrb ich, totiž Pane Ježíši, tob živa sem, tob mrtva sem. Ty slova v nemoci, když nespala když ve spaní byla, íkala. Tetí den po její nemoci neštovice se jí velmi zhusta vyrážely, ped nima ji psotník napadl, ale hned ji pustil po dávání jí proti tomu. V nedli devítník k veeru, tu se jí oi zavely pro množství neštovic, a neštovice pomalu jí pece rostly. Dokadž ješt vidti mohla, kázala se Sibylle Mandelen, dcei
zákona,
pouštjíc, íkala a vždy
po
víc,
i
Bh
Bh
Bh
;
:
:
i
mé, kteráž u ní vždycky byla, kázala se ke
mn
rukama okolo hrdla mcin
kolíbky zvsti
z
Když
nésti.
na
lieber Schatz,« což
ji
na dobré vedl, v
mluvíc, že bylo poslušný
bez odpornosti.
K
mn
mn:
ekla ke
a
esko
milý poklad, « jakoby snad tu ode
jsem
ke
ji
jest:
ped obdy,
pinesla,
»Mcin
»Mj
mne mé
lieber.
mne obma
Grossvater,
milý pane
milé
já stojíc u stolu,
chytila se
ddku,
dít rozžehnání
ty
du
bist
jsi
mj
bralo, a že
malikosti dkovalo, což bez pochlebenství na veer dvátko, ráda se modlila, též ráno její
i
tomu chytrá
a rozumná,
umla povdt, ješt
jí
3 léta
kdo jest, že jest Harantova dcera, sama od sebe; kdy se jí na to kdo její nejvyšší, že hrab z Hodic, kdo její rytmistr, že strejc její
nebylo, ptali,
Christof Vilím Harant.
Mejvala-li se taky,
a na Brandcjse
chách,
a Brunšvejku knakwurst tak libou a ])anenskou
Když jí
s
mou dcerkou
že
jí
že mcjvala
mnoho cukru, Ruku tak umla s
a špek.
spanile se postavíc
podati,
malou, ale víc než o rok
svého práva ustoupila a nežádajíc sama to
v Teplicích
ve Westfali
dávali
kredencí
s
co se
míti, ale
haštalily,
íkala
:
e-
poklonami
aby velká panna
starší,
v
že jídají
byla.
tehda
»Állc beidc
Pamti Harantovy
138
totiž ^ob dv, ob dv,« a že má u pana ddka dobrý kvartýr. Když chtla do hoejší svdnice neb k paní matei, íkala: » Neste mne
alle beide,«
do jiného kvartýru.t Jist se dostala do jiného velikého a vného kvartýrui že ji žádný tyran z nho nevyžene, ani bez víry pravé a inní svatého pokání z híchv svých tam se nedostane. Velké tžkosti a žíze pevelikou v té nemoci
vystáti
Jedna paní magistrova,
musila.
knze Rendle
manželka,
dtské velmi dobe rozumí, dvakrát za den k ní choa, co jí se dávati z apatyky má, naizovala. Též pro feldschera podala, pokudž by jí co v hrdle škodilo, což jsme vše inili. Kdež nás
kteráž se na nemoci dila slati
i
jina s ní milosrdný Pán Bh všema svýma nehodnýma modlitbama v zásluze jeho nejmilejšího syna. Pána našeho Ježíše Krista, obtoval, jestli by jí bylo duši její k dobrému a spasitedlnému, aby nám ji pooba velmi
dobe
naložiti ráil,
tšili, že
ji
nic nebude, což
neb jemu sem
ji
se
nechati ráil.
Z tohoto Božské milosti
svta vykroila skrze smrt asnou.
nelíbilo
ji
zde
kvartýru nebeského království.
nám
nechati, vzal
Kdež vždy
ume, odpovdla, že ráda. Kdež již sv. Matje mezi 1. a 2. hodinou s plnoci jsem ji jednom u sebe 8 nedl a 3 dni. ráda-li
ji
íkala,
k
kdy
vnou 24.
sob do se
jí
Když toho
na to
radost má.
V
se jeho
vného zeptali,
noci na
dne msíce Februarii.
Ml
Pochována hned píští nedli po svatém Matji 28. dne msíce Februarii v kláštee v Hofu do nho jdouc po levé ruce, z nho jdouc po pravé, podle hrobu jednoho knížete z Mcchelburku, blízko hrobu panny Evy Krizeldy Janovské, též nehrub daleko od její paní báby, paní Ludmily Harantov z Pichovic. Položena v erném vyšívaném rubášku, v ervené ferštatové sukni, fertuch (z) zeleného tlaeného ejku. Též poduška z toho ejku pod hlavu, kvítím a chmelem naplnna, bílé punošky a ervené nové pruské stevíky, pkný vejkladek a tacle a knížky maliké, zlatem a stíbrem s pentli ervenými v rukou a 7 pknýma vnci; rakvika vnit erveným suknem obita. Zákovstvo celý kór ji (s) 5 knžíma provázelo a od 4 fendrich regementu nejvyššího nad drakouny pana Voldicha Brauna byla nesena, píkrovem bílým plátným s tkanicí a nad tím erným píkrovem soukenným a 15 erby, jejím, otce a matee, dda a báby, pradda a prabáby, prapradda a praprabáby, též po jiných pedcích. Provázel ji dd její, podle nho nejvyšší pan Voldich Braun na pravý V druhém glidu nejvyšší Hofman ruce, na levý pan Vácslav Pichovský. a pan Krištof Janovský, v tetím glidu major od regementu nejvyššího Brauna a major Jobst Jeroným z Wildensteinu, potom od téhož regementu v
kru
regementquartirmeister, kapitáni a lejtenantové, potom pan Jií Adam Ratiboský, pan Jindich Marquardt Pichovský, starý pan Tos, pan Zdenk Fridrich Pichovský, pan Stansdorf a pan Jindich z Beihvic, potom mšané, vyhnanci z Falcu, pan Salmut, pan Svortz a jiní. Též provázela ji paní bába její paní Sabina Harantova z Waldenfelsu a paní mater též paní Sabiny a paní hejtmanova zdejší, panny strejny
z
roku 1641.
139
Mandelena Sibjlla a Alžbta JMarjana, polom paní Anna Alžbta Jas paní Ratiboskou, potom dv paní majorové, BeiJwicová a Wildensteinerová z Waldenfelsu, potom paní Feilarova z Trogen (s) paní Seken-
její,
novská
dorferovou, paní Ekerspergarová s
paní
Racisteinerovou
nkolik pár, po tch Fridrich z
s
paní Racensteinerovou, též paní Peringarová
Šparenberku,
z
mstky. Sekendorfu, podkování šly
po nich
j\íaršalk
inil
panny stavu
pi tom pohbu
pan Jobst Jeroným
z
rytíského
byl
pan Jií
Wildensteinu
major.
Kázání
nad
Herr
inil
ní
Taubelius. Text vzel
její
pan
modlitbu,
superidentes
zdejší,
magister
Henricus
kterou v nemoci íkala sama od sebe:
Pane
Jesus, dir leb ich, dir sterb ich.
Ježíši,
v
tob sem
živa, v
tob
umírám. Vykládal osobu, Pán Ježíš že jest pravý Bh, pravý lovk v jedné nerozdílné osob, dvojího pirození, božského a lidského, se nedlící ani nesmšující.
Táž Anna Alžbta Harantka narozena byla v Pomcranii, jela (s) svým panem otcem nemocným, s paní mateí do Mcchelburku (do) msta Wismaru pi zátoce moské, kdež se dal hojit také život svj dokonal 3. Januarii anno 1639. Odtud to mrtvé tlo pi armád vezeno od manželky a bratra i
jeho Krištofa Vilíma
i
s
tím
dvátkem
skrze luneburskou zemi, brunšvej-
ckou, Saskou. Kdež bylo to mrtvé tlo pochováno v
mst
Eisleben v hlav-
ním kostele pi jejím prvním muži, nad kterýmž praporec visí (s) erbem rodu Harant z Polžic a z Bezdružic. Odtad táhli skrze tyrinskou zemi v Fogtland, kdež ped Plavném Salisa porazili, potom do Míšn, kdež u Kcmnic císaské a kurfirstské porazili, odtad do Cech na pomezí nedaleko Slízska a Moravy, kdež to dít všudy s nima sjezdilo. Potom zase z Cech z kraje hradeckého skrze boleslavský, litomický, žatecký kraj až do Míšn, odtad skrze Fogtland do Tyrinku, z Tyrinku na pomezí frankelandské, odtad do Hes, Westfalie, do Brunšvejku. Kdež na tch cestách dalekých jedné chvíle vz se s tím díttem z vrchu velkého zvrátil a dvakráte se pekotalil dveka, která dít na voze držela, potloukla se velmi, dítti nic se neuškodilo. Po druhé zvrátili to dít s vozem do hluboké eky, kdež z vozu za nkterý sto voda vzela, pry odnesla, mát pak dítte do krku do vody skoila a je z vody beze škody vytrhla. Z Brunšvejku pak od msta Hannovru zase do Tyrinku, z Tyrinku do Míšn a Fogtlandu do msta Hofu 26. Dec. (1640) pivezena. 28. téhož msíce, když ode mne paní mát její odjeti mla, kdež ke všemu dobrému vésti se jí zanechala, dala, ráda se modlila a nad vk svj chytrá byla. Kmotrové její byli pan ;
mn
mn
pan Jaroslav ze Vchynic
a z Tctova,
nynjší
nejvyšší, prv major, rytmistr
Reinholt Lois Franck, lejtenant Hess, Icjtenant Panský, Icjtenant Kochan, karnet Karel Plot.
Do Falcu Švédští do msta Hanbachu,') ')
Hahnbach
.sz.
míli
viiadli. 4. Januarii vpadli švédští do h"alcu od Ainbcrgka, kdež byl Vilím [)ítomný taky, na
od Ambcrk.i
;
Pamti Harantovy
140
císaské a bavorské na dva regementy Druckenmiler a Kolb, a 80
drakonn
a 100 komendirovaného lidu od Piccolomského regementu rujinirovali, poprali, zajali a rozehnali, za nima až k mstu Nejmarku se hnali. Zstali pi tom vpádu jeden Bretenbach major, Druckenmillera švager, zajati dva rytmisti s jinejma mnoha oficiry a soldáty.
dne Januarii
9.
táhl
svými
(s)
regementy tudytc mimo-
sám provodíc regementy, do msta
generál Pful,')
msto Hof
se zase vrátil, tu s paní
hned zase za regementy, (kteréž ze Hba vypadnuté do postelený v brán padl), jel až s komendantem a k Falcu za Panyrem se dal. Veliká slota byla ten den, snech pršel, vilo
svou poobdval,
msta
Pece
se.
k
zase hnali,
sob
nic
jel,
Voldich Braun
nejvyšší
nm
zstal v osazení zde Po svým regementem, hned ten den a s nco
nedal pekaziti. (s)
'^)
soldáty Cikenrik-*) též osadil.
Okolo druhé nedle po tech Králích pitáhl Panýr s lidem k mstu eznu, kdež císa na snme íšském s vyslanými od kurfirst a knížat byl a snmoval, a nkterý císaský hacíe jal sokoláe (se) sokoly, a jak pracísa že nedaleko byl. Dal též stíleti k mstu, ale druhý neb vili lidé, i
i
tetí den odtad se
dal a k
mstu Koub
pitáhl,
která
byla 300 muška-
Tu
feldmaršalk Panyr
týry osazena, však se hned poddali, ani se co bránili.
ml
haubquartír
zámek
s
a
nemálo
mstekem
Strakonice, až se
i
za
lidu
v
Furt,
Tábor
dostali.*)
27. Januarii podle starého
ped
do Cech poslal, kterýž sou vzali v Baboích Cechách Domažlice, Klatova, Horaždovice,
kalendáe, podle nového
msta
masopustní nedli vpadli Švédští do
nm
6.
Februarii v
stedu
Klatov, je vyplundrovali
a nemálo v od penz jiného dostali. Panyrovi psaní z ezná z snmu, aby svobodný pas dal, že chtjí psaní korun švédský poslati, aby se o pokoj dokonalý jednalo, uinno. Což takové psaní -^j sám Panyr do Sved poslal, kdež jeden nejvyšší 3. Februarii tudyto s ním jel s mnoha koma až do Erfurta, odtad dál a všudy byl provázen. Též se psalo z Erfurtu, že císaský jeden nejvyšší sám též o pokoj do Sved vypraven byl a tam byl provázen a odtud dál. Též se z Rezna psalo, že nkolikráte nejvyšším švédským doi
puštno bylo feldmaršalku že
mu
jich Panyrovi
poteb
nakoupiti,
i
též
praveno bylo
císa víno k trunku darovati ml. Atak jinak dom(n)jní nebylo, než že
má puštna
pokoj dokonalý že bude, relige že
bejti zase,
Falc navrácen,
Pomerania Svédovské korun aby zstala, a oni za oud íše pijati byli naproti tomu kurfirst Brandenburskému od Slízska aby se jemu postoupilo. To jeden Nyslaný, který od snmu pijel, knížeti svému vyprávl, a Panýr se též toho rozložil;
*)
nadál svými, protož
—
Pfuhl.
Frankách.
—
*)
2)
Viz
Srov.
Holbe
nahoe na
s
ses.
str.
Poznámka
III.
(Uveejnno
v relacích frankfurtských
str.
268.
3.
131.
Ferdinanda
***. )
tém
na 50 mil pro dobré kvartýry Francouzy (v) Frankelandu ležela, Panyr
se
nebo wejmarská armáda
str.
— —
25.
—
^)
Ziegenruck, ves ve stedních
Srovnej Rezek, '•)
Dje Cech
Vydáno bylo v
Koub
a Moravy za dne 6. února.
a Chynský svým lidem (u) Najburka-) svýma regementy v Cechách. Toš druhá strana lid v hromadu sob svedla a nenadále všecka armáda k Najburku'^) na Schlanka se dala a na jeho lid, a co s ním ho bylo a s tima dvma, nejvyšším Hekingem a panem Jaroslavem Vchynským, byl tam s nima nejvyšší Birkenfeld,*) též ale neml tam svého lidu jednom nco koní a eládky. V poznamenání od nich pineseném sem do Hofu nejvyššímu Rakonicovi nad Charváty, že sestálo 11. (21.) msíce bezna; zajati 4 nejvyšších v Najburku, Falcu, Schlanga, Birckenfelda, Hekinga a Chynského, (ve)
Falcu
(ve)
Falcu,
Kouby, Schlang, Hecking')
ii
generál
Pful
(se)
a
4 nejvyšší
lejtenaty, 3 nejvyšší wachmistry,
23 rytmistry, 3 kapitan-lejtenanty,
23 lejtenanty, 26 karnety, 3 regementquartirmeistry,
26 kompagniequartirnad pchotou, 2 lejtenanti nad pchotou, 26 štandár, lidu rejthar od 13 až do 1400 a 200 komendirovaného lidu pšího, do 4000 dross a vozných koní. Bránili se za 5 dní, zbili jim víc než 500 lidu, jiní pravili, víc než tisíc, z nich jednom nkterá osoba. mejster, 52 karparal, 2 hejtmane
Po
tej
vci, která se sice nejprv na Panyrovi vykonati mla, jak za-
Panyr (s) svým lidem od Kouby k Pind, k Tachovu do Cech. Na Svamberce do 3. dne že ležel, též lid jiný jeho v Cechách ležící k nmu pitáhl. Dáleji jel (ke) Kadani,-'' potom skrze Míše zase
jisto to
pravili, táhl
l
(k)
Cvikovu,
odtad (do)
Altenburka,
vždy pomalu
dáleji
až
postupujíc
k Halberštatu, kdež že by umíti ml.'')
Císaská pak armáda
sla za
ním dost prodloužen skrze Cechy pod
generálem Piccolomini, a bavorská pod generálem z Falce skrze
Walem ^)
Cvikov byl též obležen od generála wachmejstra Borri^) který se vzdal T.
1.
8.
'*)
(,s)
3000
lidu
Junii.
ve tvrtek den Božího
Tla
podle nového kalendáe 20. (30.) máje
hodin z polodne umel na Cemincch Jiímu synu mému, syn jeho Rudolf Maximilian stáí 1 rok po
Mersem
a
Fogtland za nimi.
7.
Fridrichovi Harantovi, a 10
nedl
a 12 hodin.
Pochován v nedli 2. Junii v Touškov v kru podle jeho prvnjších dvouch dítek. Naproti tomu dal mu zase pán s paní manželkou jeho jiného syna v pondlí [8. ervence] ráno v pl 8. hodin nmecké 8. Julii podle nového kalendáe, kteréhož dal oktiti v nedli 14. Julii. Jméno jeho Krištof Jaroslav; kmotrové jeho p. Adam Jaroslav z Lub '") na rukou ho držel, p. prelát Plzeský, pan Jindich Varlejch, p. Bo.šinský, p. Pernkk),") nejvyšší k-jtenant Pcring a bratr jeho rytmistr Pcring a lejtenant Jakob z Harnach. Kmotry paní hrabinka Vesovcová a na Blý ctc, paní hrabinka ernínova etc, paní Kaliková z Plzn, jedna panna Štampachška e.xulantka, a panna Loubská.
Bh
•)
—
'"^
Adam
Jaroslav
17.
—
—
—
Bitva u Ortu 2) Ncuenburg am Walde. •) Rudolf Birckenfeld. — Rezek 270. 21. bezna. kvtna. — ') Wahl. Mcrcy. -- ") Alexander Borri.
Píše se také: VVilém Hócking(er).
nad Nabou dne ^) 27. bezna.
—
února. •')
20.
Loubský
**)
z
Lub.
-
"; Pernklob ze Šenreytu.
•'')
Pamti Harantovy
142
T. r. 8. (18.) msíce Juni v outerý (v) jednu hodinu z plnoci umel svém exilium v Niirenberce pan Jan Jindich Fuchs z Walburku piv na Winkler, Schonsee a Stralenfeldu, manželky mé nejmilejší paní Sabiny z Waldenfelsu paní matee její vlastní bratr, manželky mé kmotr, ona zase dátku jeho kmotrou byla, on potom též naší dcerce Alžbt (ve)
Mandalen
1.
Téhož k
armád
1637. 25. Januarii
léta
kmotrem
byl.
když arcikníže Leopolt císaský bratr
nedaleko Magdeburgu
ležící
lidem sebou majícím
s
pitáhl, tu za dobré uznal k VVolfen-
biitlu táhnout a tu pevnost od ploguirování vymoct.
Což 16. (26.) Junii hned ráno uinil, a velmi tiše bez troubení a bubnování mezi Schonigen a Helmstadtem k Wolfenbiitlu táhl. Kteréhož švédští táhnouti vidli, (psalo se, že arcikníže sebou 10 tisíc k armád lidu k prvním pivedl), což že švédští za dobré uznali, což nejspíše aby se též z ležení od Halberštatu hnuli a jejich posto
od Kiwitzer hráze ^) quitirovali a o to usilovali, jak by s Luneburskými se spoliti. Tak též ten pes Damen filiret, v noci pak od podivu pospíchali,
svého nepítele mohli pedjíti a
den
16.
Junii
((26.)
pední tropy
takže jejich
u Wolfenbiitlu
17.
Junii ráno a oni jiní
Císaští pak,
byli.
pi polodni
armádou
s
kterýž se nenadali, aby je pedjíti mli,
k veerou též pitáhli, a postavili se za mstem v batalii, a ješt ten veer nkteré squatronem skrze Wolfenbiittel k této stran jíti dali, kterýž se, jak se tmíti poalo, zase se zpátkem obrátili. Interim jakž Švédští pi svém vytáhnutí z prvního ležení svého na to pemejšleli a za dobré uznali, aby nejvyššího Karla Rutha od Halberštatu s jeho regementem k sob k armád povolali, aby jich nepíteli silnjší byli a k tomu konci nejvyššího Gustava Horná s 500 komendirovanými rejthary, kterýmž my 300 a Wejmarští 200 koní dali, k Halberštatu vypravili, aby on tím bezpenji mohl k armád pitáhnouti. Což císaští, že jsou to pezvdli, 3000 kyrysar a Charvát na poslali, kteréž je mezi tímto místem a Hornburkem recontirt; ale ponvadž nejvyšší Karel Ruth sebe (se) svým regementem, jakž možná bylo a uml, do jakéhos bahnitého místa se reteriroval, jakž pak oni na se vší silou dotírali, pokaždé skrze vostré salven, totiž stílení, je zpátkem zdržoval, takže potom ho zanechali, ale pagaže od regementu jim zanechati musil, takže completem regimentem a pi sob majícíma obma kusy k nám
n
šastn
pitáhl.
18.
dne
W olfenb
Junii
iitt lu
táhli
císaští
na jeden velký
od druhé strany sem a vrch
se postavili;
jim
z
té strany
naproti
pi
jenerál
major Taupadel a hrab z Nassau s nkterýma esquadronem od Wejmarských a Luneburských pes hráz, kdež vodu stavili, pejeli a jim do ariergarde, které Bavorské mli, vpadli. Kteréž že se jim tak sestilo, že 4 štandary a
mnoho
zajatých odtad dostali, akoliv oni švédští, (jakž toto od jednoho
nejvyššího psáno bjdo), ten den battaglia proti
regementy ')
nkteré redueten
Kiwitzer
Damm.
vyvézti dali,
svému nepíteli
tu že jsou
k vícerou
stáli
z
a
ped
nepítele
mnoho
recognosciren tak
on tu cestu, kterouž se domnívali, a tu nepjde, protož za dobré že jsou uznali, to zmniti, což na to 19. dne téhož msíce Junii, jak den byl, jinae že jsou se postavili, a tak mnoho, co na spch státi se mohlo, ped regementy po
kde
stranu,
poznali, že
jich battaglie stála,
jednom retrement
vyvésti dali. Císaští též poali, jak se svítalo, skrze les
táhnout a proti nim
se postavovat,
a takovou recognosciret
njakého hlavního aktionu
nm
kídlem od
Z
zmocniti se musejí.
staly,
asu
té
kavalerie, kteréž bavorští
k tomu
prv než
že
se
s
nejprv jednoho
spatili
nimi do
lesu vrchu
3 brigády
též
svou celou infanterii a levejm
mli, k tomu jmenovanému lesu
skrze druhou
steklostí
totiž
furí
oni
též že
vexlovali,
táhli
mnoho
zporážeii a votýpky, a jak
mohli, se zašrakovali, s velikou
vzíti
a jednu brigádu
dali
píiny
deva
na ty 3 brigády, kterýž nkteré nich se
že oni
dáti chtjí,
oit
bataglii
jejich
shledali,
armádou, jakožto kteráž pravé kídlo mla,
a oni s jejich v
když
ale
mnoho
a tak
do
švédští
své, ponvadž by jim konen mnoho bylo, secundirovali. Ten trefunk byl na 4 neb 5 hodin. Tu že jim Švédským konen všemohoucí štstí dal, že nepítele jejich infanteria od nich do confusionu pivedena a tím
Bh
zpsobem a
ti
na utíkání a mlácení byla, že tvrtý
\-šecka
vtším
ostatní na
poranni
díle
levého kídla nedalo se
nimi nic
s
n
švédských se vleení a na
zvdouc,
šli
a
zhmoždni
mnohem
lépeji,
pozadu uhození
nkterýma regementy na n,
dobe
že jest
vyšších až do
s
nepítel vysoce
k
chválil
neb v tom
na
oíícír i)
škod
od
Švédští to
dobe,
že
v psaní svém
jak tak
dívati,
soldatesque tak rytísky své vlastní
zstal,
jejich okolo
intentionirt byli.
pední
podivením bylo se
nižších naše
dobe
sestilo se jim též tak
jsou je chagirten a z pole zeprali. Jak dále ten
dokládá,
díl
jsou. Kavalerii jejich
bojovali,
dobe od
že
je
taky
svém opinionu velmi domníval, ponvadž ta armáda skrze a se v
podveden našel, v kterémž že tak se Boží vli o svou vyšší hlavu pišla, že soldatesque též své couragc potratili, a protož že své bezpeil, jak na pjdou, že švédovští ty posten zanechají. A jest jistotné jedna real-attaque a takový compan a teplá láze
n
byla,
že takové
byly.
A máme my
já
ješt nikdy nepamatuji, že pique proti pique užívány jednom náš lid a žádný jiný k fechtování
tu chválu, že
neb potýkání pišel, a
já
pro hustý
les
jednom
Má
infanterii s ní pausirt.
a že pro
(s)
7 brigádami cmploiirt a nepátelskou
brigáda pišla
až na jejich kusy,
pekážku piqucn nemohl, pece jim
Na nepátelské stran
kteréž jeden se zanechati
do dvouch tisíc muž, mezi kterýma mnoho vysokých oficír, kterých se ješt jména nevdí též 2 hrabata z Ottingu zstali. Bez tch, co nepítel mrtvých pry odnes, zranných, jak musily.
jest
;
povídají, velký
zajatí
contc dc Suyse
poet
že jest,
ruka ustelena
má
bach, 2 nejvyšší lejtenants, 4 majoi, lejtcnant, slovo bylo: ')
též mezi bejt,
jinýma generál zeugmeister
dva nejvyšší Gehlingové, Hcgcn-
nkteí
rytmeistei,
fendrich a jiných oficír, 600 zajatých, »
Pomoz
Jiná zpráva
z
Marie,
matko Boží!« a naše:
»
mnoho hejtman,
20 praporc.
Jejich
pomoz, Pane
Ježíši!*
Halbcrstadtu jest v Relacích otištna na
r.
1641. na
str.
40.
Pamti Harantovy
144
»Bh
Dále v témž psaní píše: toho vítzství se pipisuje,
(z)
Její
K. M.
a korunu
samému
všemohocí, kterému
ta
est
toho \'ysoce slaven a chválen, ten aby
z
floriren, vojn ješt dáleji pítomen byl druhému milostiv vésti, též ve všech nepátelích
švédskou
a od jednoho vítzství k
tch báze
bu
n
aby ten vzácný pokoj, po jednou aspo mohl pijíti a evangelická církev Bohu ke cti v odpoinutí pivedena byla. Potom jakž nepítel paussirt byl, jak výš oznámeno, zase se zpátkem obrátil, k Wolfenbiitlu táhl. Co dál má v úmyslu, toho se oekává. Ti novotn jatí a odbhnutí vyprávjí, že generál wachtmeister Borri s 3000 muži, kteréž pi cvikovském obležení employrt byli, je k secundirování a k sílení v plném tažení bejti má. Téhož léta 1641. po odtaženi švédských, potom bavorských, ped velkanoci dol do Míšn, pihrnulo se sem opt veliká vc zezdola z Míšn a Tyrinku chudého, hladem vymoeného lidu nemocného, kteréž každého do msta pustili, kdež po ulicech, pi domích, pod krámy a písteším leželi a ve dne po domích žebrali, ale mšané umli sob ped nima domy zavírati. Z toho potom, rovn jako léta 1639, na hlavní zde stonali a hrub a na
a strach množil
kterémž tak mnoho
million
duší
pijíti dal,
velkou
tesknost nesou,
i
meli, na vtším
ženské pohlaví
díle
(v)
svých
nejlepších
letech,
ve 20,
30 a 37 a nkteré pes 40, ale žádná 50, krom paní Racisteinerová, majorova na Isichu; tej Lylo pes 60 let. Ten tejden po svatým Duše v outerý pochovali doktora Abrahama ve
umela na
Michala dceru, která
Manželka
krev teení.
má
nejmilejší,
že
tak sestru svou, paní Mandelenu Wildensteinerovou a paní Racisteinerovou, kterýž v
dom
jednom
mimo vli mou stonaly, a
dušní hlava
ji
ona
i
mn
i
paní
mát
hospodyni,
nima zaasté navštvovala
s
dceru
její,
paní Randlovou,
dítkách našich bejvala, kteréž všecky na jedinu
Ten den 15. Junii v outerý svatonemohla na poheb a kázání jíti, sice by nijakž
je navštvovala.
pobolívala, že
toho nevysedla; k veeru po ke
též
též naši
nemocech
která u ní též v
nemoc
byly,
podtají,
jídle
pijímala líkaství pro pot.
A
v
tom
poslali
pachole paní Beihvicové, kdyby mi žádného zaneprážnní neuinili,
mn
by chtli ke s nkterejma jinýma pijíti.' Ale ona nedala pacholeti dojíti do svdnice, vypravila jej ped svdnici z domu zase s tou odpovdí, aby jim zase vzkázal od nás dobrou noc, že se strojím již spát a ona že stn, že líkaství pijímala, že se hned polepší, jakož tak uinila. Ale oni na té odpovdi nepestali, pišli pece nkolik osob, a za chvíli tu v noci posedli, potom šli též dom do ložument svých. Ona \ypotivši
že
ke
se,
mn
na ráno
jí
lépe drobet bylo.
Na ten den umel Jan Adam Keklcr, pr\'njší kastner markrab, nyní pak rada knížecí, mj pan kmotr a dcera jeho již v dom nkterý den umrdlá ležela. 17. Junii ve tvrtek po svatém Duše umela paní Anna z Racisteinu na Isichu, Chulmu a Bernsteinu, v ložument svém u kramáe Pergnara. Též na ten den umela naše hospodyn Kateina Barbora Plaková a to 16. Junii.
;
;
Též paní Randlová, knze špitálského paní veliké hoe. 18. Junii pochovávali kastnara s jeho dcerou v jednom hrob v kláštee též Kresle radního pána manželku, která byla zdejšího knze Scheiby dcera mladá žena, s mužem ješt pl léta nebyla, též v kláštee pochovali. 19. Junii v sobotu po svatém Duše pochovávali paní Randlovou, Plakovou, naši hospodyni, uzdáovou a jednu ševcovou. Šel jsem na poheb svýma se všema též ped tím byla paní na kastnarovém s dcerou naší Alžbtou Marjanou pohbu. 30. Junii byl jsem opt na pohbu s manželkou svou a s dcerama, též s paní mateí, s kmotrem VVildensteinerem panny Doroty Evy, dcery pana Jiího z Neudorfu a paní manželky jeho, paní Marie z Tetova, jejíž paní mát byla paní Dorota z.Waldenfelsu, z domu a linie lichtemberské to pro pátelství jíti jsme musili, však do domu a ložumentu jeho sme vše v jedné ulici blízko od sebe.
manželka,
má mla
kteréž manželka
(z)
;
;
nevešli. 2.
sme
byli
Julii
všickni
opt
na
pohbu
mát,
pani
i
Alarie
líkaky nkdejší v echách, u pana Vácslava Pichovského, neb dochoval
V
poheb
i
vykonal.
jí
outerý po druhé nedli po svaté Trojici
Alžbta Marjana, dcera
stonala se
dobe
pravého ucha, takže nemohla ani jí
pominulo,
hojil,
rozbolela
mla
bolest
a
a mdlo
ona,
že
staré
on smrti
ji
ji
potom
ji
bylo, takže
zdržovala
se
hlava,
od
6.
má. že
jísti,
ji
nohy
ruce,
dne msíce Otekla
pití,
i
Julii
tvá
roz-
a okolo
To
feltzer musil hojiti.
a v život
nám umíti chtla; jídla
jí
velkou
též
ale doktor
potom
ji
drobet
zase ve 14 dnech
k zdraví pišla. Má pak nejmilejší manželka zaasté k ní k loži (ve) svdnici picházela, na truhlici k loži pi ní se posadila, firhank odundala a firhankem se zase zastela, ústy k ústm s ní mluvila; což sem jí sám íkal, aby se
ona pak íkala, že nic zlého není. Potom 7. dne msíce Julii v stedu po rozstonání se dcery mé druhý den, když u veer do lože pišla, jdouc po modlení drobet prv spát než já zdráva, tu potom .když za ní spát pijdu, pevelmi sob stýská. Když se jí ptám, co jest jí, a nad takovou spšnou a nenadálou nemocí velmi sem se zarmoutil, tu mi pravila, že ji zuby bolí.
šetila,
A tak
tu celou
noc
s
nima
že zase vstala a chodila
potebí bylo,
byla, a co
V íkla
pátek potom
mi,
abych
domnívajíc vzevši
kudy
se,
s
nic nespala, až
u
s
ním mluvila, neb
9. Julii
ní šel
potom ráno drobet
bratra svého v
i
za
p.
jí
pece nesnadno
msto
hospod dobe k
jí
bylo, že
na procházku,
že by snad nátcha byla.
Tu
do
vsi
Leimic jde.
Tu
velmi mdle
jí
spokojily,
té
nemoci pomohl.
potom po nešporu
chtjíc
se z toho vyjít,
já s ochotností s ní
sebou dcerku naši malou Alžbtu Mandelenu. se
se
u Salera za branou
šla,
Šli
sme do
a poznal sem,
sem
šel,
polí cestou,
že
ji
hlava
dom. Když sme pak dom pi.šli, našli sme posly z ech, že pišli, kteréž sme tam ped 4 nedli poslali, a nco nám od penz pinesli, což že potom ped dcerama mýma ekla: Chvála
musila bolet, obrátil
sem
se s ní
»
Pamti Harantovy
146
Potom když sme veeeli, Tu sodva prosbou velikou sem to pi ní
dáti pochovati.
položila.
pijala
sobotu ráno též zuby,
bolela,
ml
nadji
potila,
dne
Julii,
tu
míti
asn
se
obdržel, že pro pot líkaství
sem, že
jí
tžko
velmi
jí
bude
v život, v prsích tlailo, na nohy
lépe bude.
bylo,
ruce
i
hlava
sob
ji
velmi
stžovala,
lžko do komory pinésti a do nho nastlati a do Kdež sme jí do nho pomohli, tu sem u ní v nohách na sedl, kteráž ekla mi: »]\Ij nejmilejší pantáto, modlete se se mnou.« sem ekl: Dobe, mé nejmilejší srdce, to jest nejlepší líkaství, neb
takže
sob
nho
se položila.
truhle
Na
ist 10.
se
nic nejedla, nýbrž
«
ano v noci se
;
V
kdo umel, že
že pinesli prostedek, i-:dyby z nás
Pánu Bohu,
na
to
kázala malé
Bfih skrze ústa Davida soužení, vytrhnu t, a ty
sv.
mluví
(v) 50.
mne budeš
žalmu v
slaviti.
«
» Vzývej mne v den ona sama do modlení
15. v.:
Tu dá
se
pamti znamenité modlitby v nemoci, též žalmy svaté (kterých velmi mnoho z pamti umla, ano nkteré kapitoly celé z bible), též mnoho písní feldšer pry odjel, rady íkala. Ponvadž pak doktora v ten as tu nebylo apatykáe sme užívali, a co poslal, jí dávali, ano ústa vymývali. V nedli z
i
i
i
ráno dala 12. Julii
sob
žílu zatíti, to
bylo 11.
Julii
(v)
tetí nedli po svaté Trojici.
doktor svou druhou dceru pochovati, kteráž na krev teení
dal
umela, panna 21V.2 let. Po pohbu na ten den povolal sem ho k hojení manželky mé, kterýž jí hned líkaství v apatyce strojiti dal, zofty píti s vodou hirschhornovou vaenou naídil, též lazebníka, aby jí ústa vymýval, k ní vzali, svatýma i raky stluený pijímala a na prostedcích v niom obmeškána modlitbama nebyla. 13. Julii manželka má byla tžká, též dcera moje Alžbta Marjana, že o zdraví svém pochybila, a ponvadž nebyla ješt nikd>' u stolu veee Pán, že sme ekali na naše bratrské knží a doekati sme se žádného nemohli, byl povolán k ní od paní matee, manželky mé, k žádosti její knz M. Ambrosius Hemer, zpovdník manželky mé, a jí stolem veee Pán posloužil, a ona pijímala podle naízení Syna Božího a vyuení podle katechismu bratrského. Po vyízení toho pišel k manželce mé do komory, ji navštívil jakožto zpovdník její a kmotr a potšoval ji z zákona íkala, a na jedno Pán mnohejma pknejma propovdníma, kteréž po jeho propovdní zase dv i ti mu povdla, že se nad tím podivil a vyznal, že jest od Pána Boha obdaena, že se muž slovem Božím potšovat. 14. Julii i
nm
pece tžká
byla,
pak dne
doktor
i
lazebník picházeli a
hojili.
na den Rozeslání svatých apoštol (na den narození mého ped 61. lét) byla velmi tžká, že doktor od ní upustil a pro knze k ní poslati kázal. A já taky již na rubáš plátna 6 loket za 3^j.2 r. eského 15.
Julii
jinae sme se nedomnívali, než že veera nedoeká. Knz k ní z písma svatého potšoval, a ona též ped ním též mnoho propovdních svatých vynášela. Ten den dal jí doktor ákého lékaství Potom vzela iy) apatyce pipraviti sklenici, aby to vypila, což tak uinila. ji zima, že od lžka odskakovala. Když sme o to (k) doktoru poslali, zkázal, že on tím vinen není, pro se nechová v teple. Jeho žena pak nás tak potšila pravic, že její poslední dcei též ped smrtí na 3 neb 4 hodiny taková
sem
jí
vzal; a
taky pišel a
ji
roku 1641.
z
zima piila, a potom že než že ve 4 hodinách Truchliv sem
byl,
nejmilejší pantáto,
nevda
pišel
sob
Tu
umi-ela.
Bh
já za jiné
nemínil,
mé
rozlouí.
v starosti
s ní
mn v té
co initi; tu ke
nehorlete
pot znamenitý,
jí
až
telila,
mne Pán
své nemoci ekla:
a neplate, jak se spolu brzy v
shledáme a Pána Boha spolu
radosti
zim
krev
ji
skoná a
147
který se
»Mj
nebeské
budeme.* Po té oznámené vždycky suchýma plenama stíral,
chváliti jí
do bílého suchého rubáše obleena. Tu sepnula ruce a dkovala Pánu ráil pozdravit a že ji již nic neboli. A já pevelice, že ji Pán nemyslil, než že ped smrtí se jí to odlehilo. Ale propjil mi ji Pán nkterou hodinu a tejden ješt, neb potom potud zdravjší byla, lžko kázala sob do svdnice vnésti, aby jí bylo veseleji, že bude moci s dcerou Alžbtou JMarjanou mluviti což sme to ihned uinili, ji je tam vnésti dali, firhanky zasteli, takže od té doby s ní se polepšovalo. Lazebníku sem též zaplatil a feldšera, ponvadž byl již pijel, k ni vzal, kterýž jí hrdlo velmi vyistil, takže sem jina nemínil, než že mi ji Pán Bh zanechati zavobalíc do ráí, jemu sem za to dkoval a chválu vzdával; a rubáš papíru, sob sem k smrti do truhly schoval. Doktoru též korunu s kížem od ní dal a od dcery Alžbty Marjany rénický zlatý. i
Bh
Bohu jina
Bh
;
pkn
pkn
22.
To
tak
Julii,
den
doktor
od jednoho tvrtku až do druhého,
trvalo sv^até
Tu
Marie Mandeleny.
poalo
jí
od
15. Julii
tžko
zase
bejti,
pece k nim každý den dvakrát chodíval feldšar, ale ústom jí víc. Tu dal jí doktor na veer (neb ráno zdravjší byla) ku i
neškodilo
silnní vody pipraviti;
ale nic nebylo plátno,
pátek velmi mdlá a tžká byla kterouž sme její,
jí
dávali, ale
;
tu
nemnoho
též pro paní sestru její;
opt jí
takže
tu
až
kdež nic
po-
noc ze tvrtku na
doktor ráno naídil perlovou vodu,
vypila.
ale tu již nic
Tu sem poslal pro paní mater srozumitedln mluvit nemohla,
rukou hnout, a potila se všudy po tle istým teplým potem. Po kázání v pátek 23. Julii pišel k ní zpovdník její p. M. Ambrosius Hemer. Vidíc, že se potí, pravil, že jí bude lépe, jednom až by se vypotila. Doktor též byl povolán, má-li se jí zbrániti ten pot, aby jí více mdleji ne-
ani žádnou
bylo.
Tu
ekl, že jest on
A
jí
nic pro pocení nedal,
že jest to
její
poslední
oi zvedla a návští dala, že se chce modlit. Tu jí týž propovdní Pána našeho Ježíše Krista: Pojte ke mn všickni,
pot, a odešel.
ona
» knz ekl to kteí pracujete a obtíženi ste, já vás posilním* (u sv. Matouše 11. kap.). je vejslovn íkala, že se bylo emu podivit, jak jí Pán Tu po její k jeho chvále a prokázání víry své celé ráil tak ped hodinkou nadje v nho propjiti. Na to sama od sebe ekla propovdní to 35. v.: »Kdo nás odlouí od lásky Boží etc.«: Na to 8. kap. k pomže. Na to ekla: ekl jí, aby se Pánu Bohu dovila, že jí Pán >Pomžc brzy.' V tom ješt ekla Ichky již: »Dej mi, Bože, tvá bejti a zA já na kolena u lžka klekl, a jiní všickni, co nás svdnici stávati etc.
nm
Bh
e
i
ímanm
Bh
•
bylo, též uinili a za .šastné z 9.
tohoto
bídného svta do
a 10. hodinou v letech
skonení
vné
vku
modlili. Kteráž velmi tiše a
a neskonalé
radosti
svého 37, 11 ncdlcch a
se
pokojn
odebrala
mezi
2V-2 dni. 10*
Pamti Harantovy
14S
V
té
že
sme
nemoci jedné chvíle v sesli sedíc tak dlouho se modlila a zpíaby pestala, aby od tak dlouhého mluvení ji musili prosit, nebylo. ekla: »Ach necht mne, abych se Pánu Bohu svému modlila;, jí dokudž mohu mluvit. « Po jejím tom jist spasitedlném skonení byla od vala,
h
dvouch dveek pknejma plenama vlažnou vodou obetína a do toho rubáše ihned obleena. Na nohy dány bílý plátný punochy, bílé nové stevíce hedbávnýma širokýma pantly, též ihned obleena do sukn s ernejma s krabátkem dobrého kvtovaného ferštatu s pametlýma pemovanou, takový frtuch potom dán jí bílý pouník, na to vykládek malýma krajeky, okolo krku hedbávné erné špicle, na hrdlo šmelcový etízk, takovou vorsteck;
Též na ruce takový orumpantiky, na rukávích pipté tacle, na hlavu epec, erný a bílý hedbávný, který jednom ped smrtí svou ti sob navázala, a to nejpknjší; na elo pak, kde se vlasy zaínají, dány jí velký vysoký krajky, jak obyej mívala nositi, když tak kde pozvána byla. jak obyej též zde stavu rytíským osobám nositi jest. Pod hlavu dána jí do rakve velká ferštatová hladká poduška, chmelem a koením naplnná, rakev (a etízkem pi ní) okovaná, posmolená a všecka erným cejkem s panty vnit obitá do pravé ruky dány jí erné a zlaté, ernýma širokýma hedbávnýma pantly knížky modlitby, do levé pomerani s rozmarinou, a všudy kvítím, rozmarinou, krafijaty, marjánkou, rží a jiným vonným koením rosen.
dán
jí
;
pondána.
V
nedli pak 5. po svaté Trojici na den svatého Jakuba 23. Julii jí ode mne, manžela jejího, vykonával, dív než by porušení to mrtvé tlo bralo v tak letní asy. Tím zpsobem pozváni všickni stavu rytíbylo, do domu Hendlova nárožního podle ského, co jich v ten as v mšané; pespolní nebyl žádný zván než ložumentu mého k 12. hodin,
poheb
se
mst
i
bratr její a švakr z Wildensteinu
Pi
polodni
vil
hodin bylo
zvonno
všecky zvony na vži. Když se pak pozvaní do toho domu Hendlova sešli, paní a panny do dolejší svdnice a páni do hoejší svdnice, podle jejího
ped
kolá nmeckých
smrtí naízení a žádosti dáno jim
peených
a preclík
o nešpoích ve
hodin
2.
práv kížem zde
Tu
v
bylo
rukou v
kteréž bibli
(s)
s
máslem od pekae Potom
na mísy na stoly a piva do konvic.
zvonno
ve všecky zvony u všech
Hofu stavných, na pedmstí
pišli žákovstvo
dlouho ty písn, vlastní
velkých
4 knžíma, a
poruila a
ped
i
v
ped domem
ty
kosteluv
mst. nad mrtvým tlem
smrtí svou léta 1639
2.
Januarii
svou vepsala, (tolikéž text pohebního kázání,
kterýž
Jobovy z devatenácté kapitoly: »Vím, že Vykupitel mj živ by kouži mou jest, a že v den nejposlednjší nad prachem se postaví, a všecko tlo zvrtali, však v tle svém uzím Boha, kteréhožto já ervi uzím sob, a oi mé spatí jej, «) a ne jiný, zpívali. Kteréž jsou tyto: 1. Herr
vzela z knihy
a
i
mein Jammer hat ein Endt etc. Pane Bože, mé trápení má již konec etc; Freu dich sehr, mein arme Seele, und vergiss all Noth und Qual etc Vesel 3. leh weiss, dass mein se, má smutná duše, zapome všech trápení etc. Erloser lebt, ob ich schon hier auf Erden hab Snde gethan und sterbe. Gott, 2.
,
;
;
z
air
mcine Feindc sind
erlegt,
roku 1641.
nicht eincr
149
kann
mir schaden,
so gross
ist
Gottes Genadc, welcher mir seinen lieben Sohn Jesum Christ hat geschencket,
war nicht in sein Thron etc, Vím, že Vykupitel mj živ jest, by bych na svt hešila a umela, všecky mé nepáteli jsou položeni, nemž mi ani jeden škodit, tak velká jest milost Boží, kterýž mi svého milého liebers
Syna Jesu
Krista daroval, milejšího nebylo na jeho triímu etc.
Hertzlich
4.
Endt etc. Srden se mi stejšt po spasitedlném skonení, nebo sem zde obklíen bídou a soužením etc. Potom neseno bylo mrtvé tlo v rakvi, a nad ní píkrov obzvláštní, který se do mar tenký plátnný prostiradlo s cinkli, na to erný pkný stavl, oblý, na soukenný píkrov s krucifixem krumplovaným, (s) erby na malovanýma na papíe: v hlavách pana otce a paní matee její, v nohách manžela jejího a její, po pravé stran po panu otci jejím pedky a po levé po pani matei, po každé stran 8 erb, totiž dda a báby, pradda a prabáby, prapradda a praprabáby, praprapradda a prapraprabáby. Mohlo by se po každém rodu po 32 štítech dáti malovat, kdyby to zapotebí bylo. thut mich Verlangen nach cin selichen
nm
nm
skonalé mrtvé tlo zpíváním po pedním pedních ouadu. Prv než neseno bylo tlo mrtvé, pišel sem já manžel její s bratrem jejím a švagrem a panem kmotrem Ondejem Svarcem a p. kmotrem Jiíkem Nyslem z ložumentu svého do druhého domu k Hendlovi, kdež se byli sešli. A tu se na síni všem uinilo podkování od pana Ondeje Svarce. Potom fraucimor; totiž páni: šel jsem já, jak od písae teno bylo, šli páni manžel její, pevelmi truchliv v prosted, bratr její na pravé ruce a švagr z Wildensteinu na levý, potom pan Jan Karel ernín na míst pana hejtmana v prosted, pan Krištof Janovský po pravé ruce a pan Zdenk Fridrich Pichovský po levé, potom šel pan doktor Abraham Michael starý Hendl s p. Svarcem, potom pan purkmistr Hendl s panem Nyslem, Paní s Petrem VVeissen a jiní, též p. Jan Babš (s) Mathaušem krejím.
Neseno, jak oznámeno,
a zase ve
všecky zvony
to spasitedln
zvonním od
mšan
8
i
mát
byla
vedena od pana Vácslava Pichovského,
paní sestra
Wildensteinerová od pana Jindicha Marquarta Pichovského se Sibyllou Mandelenou
dcera
má
s
dcerkou po
ní
;
její,
za
pozstalou,
paní
nima 4^.)
šla
lét,
Alžbtou Mandelenou, a podle nich nesla chva (v) smutku synáka po pozstalého ve tech tvrtch lét starého Jana Jindicha; potom paní Anna Alžbta Janovská šla s paní ernínovou; potom paní Ratiboská s paní Tobenekerovou potom paní Kocourova s paní Brantnarovou, potom dv panny Pichovské, dv panny Ratiboské, panna Alžbta Pikhartka potom ješt dv panny nmecké; potom od mštk nemálo: paní kastnarová, ní
;
purgmistrová Hendlová, i
paní Ilemerová, ai)atykáka.
eský panny Anna Babšova
Kifnarová n
jiný,
až
a jiný.
Kázaní inil nad ní pan M. Ambrosius Hemer na ten text vejš oznámený, ponvadž pan superidentes pro sjjadení mu flus kázati nemohl a velmi tomu nerad byl; pravil, kdyby mohl nad ní kázat, že sám od .sebe vdl by jí jakou chválu v pravd dát, jak jest pilná Božího slova byla
Pamti Harantovy
150
Zaátek
a bedliv je poslouchala.
uinil pan kmotr
Hemer
kázání svého:
Nulla calamitas sóla, žádné soužení že samo není, než jiné nebo víc k
Tak
se pipojí.
lium
v jiném,
i
opatrovala
;
ji
že
Pán
tu že
sem sob vzal, aby mne v starosti mé do mé smrti Bh jina mysliti ráil s ní se mnou, a tu že zna-
menitý potšení dával,
sama
text
i
ím pl
než na
víc
sem málo, dokonce
nho
v
daích Ducha
ped
ím
ona, že
i
smrtí svou vybrala.
sob
ten
Ale já
nho
jde na levé
pi synu svém Ottovi Janovi Adadobrými cnostmi od Pána Boha mnohými obdaena.
byla
Jist
Pedn
tetího léta
v kláštee zde v Hofu, kdy se do
práv manželce mé
movi.
se Job svatý potšoval,
nesrozuml pro nedobrý sluch mj.
nic
kru
Položena v ruce
nmu
tuto že se mi stalo, jsouce já nejednou v soužení v exi-
i
první v nohách
pravou vrou, že na milosti Boží, zásluze Krista Pána a
pobožn
své spasení zakládala,
sv.
Boží ráda poslouchala, pijda
dom
z
nho
z té víry živa byla, slovo
zas je
mn
i
jiným vyprávla,
Pánu Bohu modlila a tak posluchaka i initelkyn slova Božího byla. Dobrého starožitného rodu byla, že pedek jeden její v Halu v Míšni léta 1042. již v turnajích, jak turnirkniha ukazuje, to jest na 600 let byl. Dobrých, vzácných rodiv, bohatých, rodu (s) mnohejma osobama stavu panského a hrabaty spíznného, jak jejich štítové to ukazují. Též od Pána Boha dost krásou obdaena byla, nevelké tvái, veselých oí a vzezení, rusých vlas, vždycky ervená, dost bílá, pysky ervené, ruce bílé, subtilná, na svou ženskou osobu dosti rozumná, smyslná v psaní, rozumného a vážného promluvení, pokorná, pívtivá podle náležitosti, pracovitá v šití. ráda se
na vazbách, svých vcí
upímn
vázání
(ve)
rodi
pilná,
epc
a
jiného
že
velmi,
nikdež nezahálela,
svých a potom též manžela svého
též
poslušná, je
Žádné darebný vci a šprýmy u ní nebyly, též pýcha na to místo pokora se jí držela, žádného pak láni Dcerku svou malou, 4 léta stáí na ani klení od ní nikdež slyšet nebylo. pátý rok jdoucí, hned jak drobet mluviti mohla a umla, svatým modlitbám, otázkám, známosti Pána Boha a víe v nho vedla, takže z milosti Boží (v) svém mladém vku dobe v tom prospívala, že ku podivu jiným to bylo. od
milující.
vzdálena
ní
byla
;
summa, mnoho by bylo o jejím pobožném, kesanském a cnostném ano jak (ve) svornosti (se) svejma nevlastníma dcerama byla, je milovala a ony jí a dobrého sob pály, vypisovati. Jest to Pánu Bohu, dobrým pobožným poctivým lidem ji znajícím zpjlateli srdcí lidských, též In
život,
i
dobe povdomo. žných
lidí
nkolikráte
dobré slyšel.
Já než
sem
ji
znal a vidl,
Když sem potom
(v)
svém
vojanskou divným ízením Božím, neumjíc na
echy
od dobrých poctivých pobo-
svdectví o jejím pobožném a šlechetném život sem exilii
a utíkání
ped sbí
sem se s jinými paní mateí svou byla
ni myslit, tu
do msta Lichtenberku dostal, kdež' ona s po spatení a seznání sem o tom více vil než prv pro vypravování. Narozena byla na Tirbachu léta 1604. 8. dne msíce máje v outerý pede
tu
1)
Dietsch 100.
;
z
dnem mezi
2.
a 3.
as
pana faráe
na
rukou
z
(v) Geroltzgriinu.
urozené
držela,
151
hodinou na znamení kozorožce
ktem oktna
zení jest svatým
roku 1641.
paní
od K.
JMikuláše
Jméno paní
jí
Anna
8.
dne po svém naro-
Strolfeldu.
v ten
Steuerlinga,
dáno po paní
báb
její,
Sabin Fuchsové, rozené
Gumpenberku, na Winkleru, Schonsee a
byla pana otce jejího sestra, paní
;
Pobo
která
ji
slein
Druhá kmotra
její
Geilsdorfová, rozená z Waldenfelsu
kmotra též sestra pana otce jejího, panna Marije z Waldenfelsu. Kmotrové: pan Albrecht z Meussbachu a pan Jan Fridrich Fuchs z VValburku, paní matee její vlastní pan bratr. V stav svatý manželský zamluvena léta 1633. ve tvrtek po 10. nedli po svaté Trojici 28. Augusti neb srpna msíce. V té pípovdi manželské byli sme spolu stále 2 lét a 10 nedl mín jednoho dne, ponvadž se veselí pro lid vojanský císaský vykonati nemohlo. Neb hned po našem vyjití z Lichtenberka do Altensesu a potom (z Weitzberku, do Lichtenberku tetí
I
císaští
vpadli,
matee její pkné dkladné paní
vyplundrovali,
jej
i
odteveli a všecko
též
zazdný
loch
dom
vyzrazením v
nho
od znamenitých vcí, od povleení pobráno. Potom z
i
její
sukn, též pak léta 1634. v pondlí po kvtné nedli 31. Martii císaští Charváti po polodni pijeli k Lichtenberku, kdež sme zase v byli, jej obskoíc zapálili, a my v jakýchsi loších divným ízením Božím zachováni, ale všecko nám v dom Potom pak když kurrst saský s císaem s domem shoelo. šaty
a
nm
i
pokoj v Praze zavel a drobet zde bezpenji bylo, uinil sem zde v
dom
mst
Kroa v ložumentu mém (v) hoejší svdnici. Tu mi od paní matee její a od pana bratra jejího dodána byla k stavu svatému manželskému v outerý po Všech Svatých 3. Novembris na den sv. Hofu
veselí v
Petra
z mé strany pana Krištofa Janovského, syna paníma jejich a jiného fraucimoru z obojí strany. Oddával nás pan magister Ambrosius Hemer. V tom .stavu svatém manželském byli sme spolu 5 let 37 nedl 2 V., dne; v kterémžto stavu manželském ráil nám Pán dáti jednu dceru a dva syny, jednoho zase (v) 7 nedlech
Theofylakta
pi pítomnosti
mého Jiího
P^ridricha s
Bh
dnech bez pl hodiny ráil k sob pojíti; dcera a syn siroátka po ní do vle Boží zstávají, syn ve tech tvrtech lét a dcerce 41/2 I>ít. Šastn a blahoslavené z tohoto svta a pokojn vykroila Boha vzýváním léta tohoto 1641. v pátek po svatý Maí JMandalen 23. Julii mezi 9. a 10. hodinou ped polodnem, vku a léta svého mladého, však v tchto nebezpených asích velmi strastného (v) 37 letech 11 nedlech 2^/2 dni. a 6
Pan Racek z Kadova na psotník umel. Téhož léta 10. den po smrti mé nejmilejší manželky, totiž v pondlí 12. Augusti novo kalen, po svatém Vavinci, umel na Chlústové v statku svém okolo snídaní pan Racek z Kadova a na Chlístové, syn pana Zikmunda z Kadova a paní Alžbty z Sobtic, na psotník, kterýž mu ze spaní smáním pišel a vždy Ten psotník víc se rozmáhal a po niem pestati nechtl, až ho umoil. mu zaasté picházíval, zvláš po trunku, od zranní ho v hlavu nenáležitém od jednoho karneta s eládkou jeho. Pochován hned v Kristin tvrtý
Pamti Harantovy
152
den (se)
sob
tvrtek na den Nanebevzetí Panny Marie. Nechal po
v'e
své a dcery
mé
Evy
paní
Harantky
Krizeldy, rozené
manželky
z Polžic a z Bezdružic,
synem malým a šesti dcerama. Bavorští u Hildesheimu vzeli škody. Téhož roku
7 dítkama, totiž jedním
k Hildesheimu chtíc
dali se
mnoho
odehnali,
hrab
jej
dostati,
pobili a zajali,
kdež
na kteréž
baborští
odtad wejmarské strany jeden nejvyšší
z
táhli wejmarští, je
Nassau.
z
hrab
Pan
Hodic umel.
z
kde
v Hildesheimu v Brunšvejku,
Téhož roku msíce
se hojiti
dal
umel
Julii ^)
na prostelení ruky,
kdež
bitv u Wolfenbtittlu, urozený pán pan Zdenk hrab z Hodic etc., nejvyšší nad jedním regementem rejthar pod armádou šv^édské koruny, pirazivši se k té rán zimnice palivá. To mrtvé tlo potom 1. Augusti vezeno od jeho hofmistra do Hamburku. Veselí Kristo fa Vilíma Haranta. Léta 1641. 24. dne msíce Octobris, 18. nedli po svaté Trojici ml svadební veselí v mst íšském Brunšvejku Krištof Vilím Harant z Polžic a z Bezdružic, rytmister jedné kompanie rejthar koruny švédské (v) armád pod regementem pána pana Zdeka hrabte z Hodic etc, syn mj milý, s urozenou paní Sabinou Marijí rozenou z Hardenberka, pozstalou vdovou po urozeném a stateném rytíi panu Vítu Gabrielovi Hofmannovi z Minichhofu. Její pan otec byl urozený a statený rytí pan Erich z Hardenberku a na Lindau, a paní mát urozená paní Hedvika Marie, rozená Spórgkin. To veselí konalo se pi pítomnosti panny sestry paní nevsty a jinejch vzácných bližších a krevních pánv pátel. Pane Bože, dejž jim v tom sv. stavu manželském Božské zlámána
kost'
požehnání.
byla,
ránu
kterou
dostal
v té
Amen.
Snm v ezn
však žádný pokoj není
zaven. Téhož uinn, krom
léta
od
publikován o navrácení svtských statk 12.
Od
Novembris
léta 1627. poítajíc.
takové amnistie-)
že císa
zaven
To
léta
1630.
zem, pináležející stavy a poddané, též které eské léna mají a íšské stavové jsou,
ty,
který kurirstu saskému Jeho Lásce, a a
pi nich
stavv
snm
až do
se
ezn,
císaský
jest
a duchovních od
pedn
tm
své
jmní dobe ty
jejich
tak
konfessí augspurské
ddiné a statky,
a takové,
píbuzným,
uinného
nalézali,
na rok,
trval
íšský v
publikování stalo se 16. (26.) Augusti.
vynímá per expressm
království a
krom
snm
amnistie. Generální edict
a zaveného pokoje Pražského zstávali, (v) službách neb takoví všickni mají v té amnistii zstávati. Ten na kterýž pijelo krále englického, též denemarského
poselství o navrácení Falcu.
Král englický
rozepsal
manifestm
ote-
list
vený,^) takový:
>My
Karel
z
Boží milosti král velké Britanive, Frankreichu, Sotlandu a Irr-
landu, ochránce víry dc, vzkazujem
náš otevený 1)
urtských
1. r.
list
všechnm
i
jednomu každému, kterýž tento
vidti, ísti neb slyšeti budou, pozdravení.
ervence. Relace 1641 na str. 84.
z
—
r.
3)
1641.
str.
41.
—
-)
List
uveejnn
Manifest otištn v relacích
r.
1641
v relacícti str.
45
franlc-
— 49.
Aby
153
roku 1641.
z
vynaložená veliká pilnost našeho pana otce Jakuba, kestanské a
ta
vysoce chvalitebné památky, a naše proceduren neb kráení v tom od smrti jeho
vcech
(ve)
vysoce milé jediné sestry, švagra
naší
falckrab pi Reinu
ujcv,
i
zstávati mohlo, v kterémžto
scheinem nepovédomosti neznámé
své
dosazen a
lidí
a
pekažen
njakým
nejina sme
dm
a falckrabský kurfirstský
ímské
possessionu v svaté
íši,
níž
z
on
ímské íše mocí a vojskem, tž nenáležité prostedky odstren a rovn vypovdín jest, zase vyzdvihnut, utvrzen bejti mohl protož za dobré sme uznali k retuku naší vlastní naízením a constitutiones
starým
skrze jiné
svaté
:
a zachování
cti
dignitetu
spravedlnosti,
staré
proti
nevinných
tak množství
my
kesanstvu piveden,
se snažili, practicirovali a pracovali, jako aby zase pokoj v krveprolití
kurfirsta a knížat,
v žádné zapomenutí necháno nebylo, nebo pod
oc,
královské
naší
inno,
aktích handlováno a
pro tyto vci
všecko
co v pedešlých
to,
našich
(v)
nynjší resolucí v tchto vcech neb
jednom summovném obsazení a vypravení pipomenouti a
v
jest,
reputací
též jaká naše
ped oi
celému svtu zjevn
postaviti.
muž všem knížatm a stavóm v celé Evrop, obzvláštn pak tm, njaké interesse neb rationem tch zjevných handlováních v nmeckých
Jest a
kterýž
zemích mli, neneznámé na 20
let
bejti,
jakým zpsobem my sami, jako
prostedkem rozdílných mnohých
až dosavad
jinýma handlunky ne bez našich tžkých a velkých outrat, tak Ferdinandu
císai
v íši se
k
ujcv
a
zase dosazení a v jejich
starou
a nejmožnjší prostedek jest a následují
zdržeti),
nemožné
pokoji aneb íši
svaté
pry
skrze
hubeni a spolu
moc,
kterouž
dobe pi prvním
jiných knížatech a stavích
zpevnní pipomenuté
a
píjemné prostedky
mnoho
naší
milé sestry,
spravedlnost a sedni, (jakož kterýž ten jediný
ímské
království zase napraviti a v stálým pokoji interessirte knížata,
neb jedinkou nadji
trvandlivému
míti
bez
ehož
jest
neb poestnému
oddundání toho nepokoje, kterémž skoro všecky knížata v celé krvavý
ten
zavobaleni
upímného intentu všeobecn milému dali, projíti sme
pi
neb stupují všickni k tomu
doekati,
se
i
tom pracovali skrze všecky pátelské
a v
snažili
prokurirování,
švagra
též králi hispánském, jak
II.,
pan otec
též náš
poselství, tractirováním a
jest
okolo sebe žeroucí nepokoj a vojnu roztrháni, vy-
jsou.
A
pro vtší a svtlejší
demonstration
našeho
pece
k tomu
nás ne sama naše vlastní vnitní náklonnost a
my tak mnohým pominutým píležitostem my prostedkem tím od Boha nám k rukám danou pipomenuté naší seste a ujcóm inní jim mocí bezpráví
pokoji popouzela, že skrze což
proti
dobe mohli sme pekaziti: ale zpátkem zdrželi sme se od toho. rovn jako pinuceni a pivábeni skrze pominuté zámluvy, ubezpereversy tak dobe od toho již svta sešlého císae, též krále v Hišpanii,
a potlaování,
Jsouce k tomu
ení
a
jako jiných držících
zem
kurfirsta falckrabtc, že oni též
konen
prostedkováním naším k jednomu vyzdviženému, poestnému a se rozumjí, též naší milé seste a ujcóm jejich statky neb šenost a digniteten
ne
samé
vlastní naše,
(v tak spravedlivých
a naší
restituircn a vynahraditi
samé
i
obecné
vcech)
interessen
zdržali.
chtjí, jíti
zem,
skrze což byli
nechali
Obzvláštn sme
authoritet naídili a k místu pivedli, že
a naši
my
z
stav,
sme
vyvý-
pohnuti,
pípravu válenou
též skrze
hrab
v rozváženém
pokoji incliniren
našeho
Mansfeldu
pedka
(se)
svou
Pamti Harantovy
154
armádou
Falcu se vybral,
z
pátelskému spokojení utena obzvláštn
a stálé zaslíbení,
rukám
pominutý
též
mohla,
bejti
sme
dali
aby tím
konci,
neb defen-
a zdržem' vojny
stillstand
jednom k tomu
takové
a
fedroval,
sionu
my
spoléhajíc
k jednomu
ta cesta
na tu udlanou nadéji
a odvésti dali hispánské infantin k jejím
proti zase ubezpeení koneného pokoje a zase vynahražení nkteré Co pak skrze všecky tyto naše k pokoji sloužící a kesanské
snažnost
a vynaloženou
vyízeno a k místu pivedeno,'
pilnost
pevnosti.
práce, a
jak všecky
též
vkoenní a zpevnní Falcu skrze proasu rovn je eludirt byl, a jak jeden naši nesenou patienci a dlouhou mysl nadarmo ml, jest skrze zjevné a continuirte potlaení naší milé sestry a ujcv tak svtlé a zjevné, že my též rovn pinuceni sme k protestirování, že ne podle žádosti naší a nadje, obzvláštn v protivném dobe následovalo jest naše možné pátelské jednání zdržané a dloužilost
dobré nadje jediniký justicí promuž jeden k tomu pistoupit, co tak mnohokrát pieno a zaeknutím pipovdíno, též o tch milujících ten v kesanstvu pokoj doekáno bylo. Toto vše mimo nadání, jak sme my od našeho pana ujce. krále Denemarku srozumli, že již konen na jeho prostedkování
jedna
nikdy
jedné
resolucí
stedek aneb pátelské
íšském v ezné amnistii jest
máje minulém dopál,
6.
píprava
kterážto
vání,
skrze to
nynjší císa a kníže bavorský
že
a žádost,
následující
víc
tractací,
pivedené
a
jest
íši
všecku
skrze
snmu
handlování neb tractací na
controversien k revidiro-
falckrabský
všeobecnému
jednomu
k
pokoji
pi tom s nkterýma kurfirsty íše jednatel tch dotýkajících se vcí, též
že on
:
jako prostedek a mezi tím
a
pivzat že silné
a veliké ujištní že dostal, jedno lepší inclination a disposition k zase pozdvižení a spravení toho kurfirstského
pro našeho ujce a jeho
aneb k
jejich
jejich
poslati
as
na
bejt. Jestli
zstání
anebo
svých vcí íditi a k tomu stání
s naší
neb naízené tam
nm
pi
Režn tam
pan ujec falckrab
k tomu gleit
se postavit
všema jinejma zpátkem
zase
dodržet, a že on toho
k assistirování
radou advis
Pi tomto
nechtli sme
my
té na
neb
zastání
jest resolvirt a
bu
osobn,
se
;
te jemu
chceme
spravení jednoho
skrze kurfirsty a kní-
je
pi tomto nynjším
kterémužto
konci
náš
na tom zavel, své depu-
uinné nadje jeden
dobrý successes
odložení.
taky nedostatení nalezeni bejt v takový dobrý
jest s naší vlastní žádostí
nadji lepšího ovoce,
nho
vyhledávají,
poslat, míníc té invitur a
my
prokurirování a
a
pi tom
prostedek pátelského handlování a
vci, kteréž accordirováno
nic
a ukázaný plac, se
pak dále byl k nám toho smýšlení, že
intimation
shromáždní v
a v dobré
též
naízené pipomenutý náš ujec k oznámenému pokoje handlování pí-
listovní
skrze
k
klausulema
dobrého a pevného pokoje v íši, nadje se
tirte
svobodn
osobama svýma
adjungirovat a qualificirovat k tomu konci
žata
;
své vyslané, davši jim instrukcí vypravil, k tomu konci
následování
tomen
snm
náležejícími
k obrácení, a tu právo
aneb své
v jeho spravedlnostech a dignitetu
salvum conductum a jeho frey neb svobodný
bratry vlastníma
naízené na ten
ubezpeení
domu
má
konci od císae spravenou
a vinšem tak
mnoha
takže naše prve stálá práce a dílo
nemohlo k místu pivést, sme
resolvirováni
ped
knížat,
tímto
tuto naši poslední prosbu pi-
init skrze prostedek handlování a našeho ambassatora k poslání k císai a jiným
roku 1641.
z
snm,
knížatom na pipomenutý íšský
všecku
instrukcí,
prokurirován a potvrzen a dignitetu
napomínáme
rirte
pátely a
neku
smlouv
(v)
tomni jsou neb
té
my
Ze
dobe
íském snmu píbudou spravedl-
budou, že
všecka
nmecká zem spuštna, pi ní máme skrze mnohé
státi.
naše
ten ausschlag neb vejvazek a užitek tohoto
že
našeho oekávání a po žádosti
naší nenásledoval,
obzvláštn
protivné effecti pinésti by mohl k praejuditz aneb pesouzení spra-
prv
ujc
vedlnosti našich
k
devoiren,
prošlé
nco
shromáždní
Žádáme
bejt.
pak za dostatené píiny k pochybování
prve
zkušení
nemž
knížata a stavy, naše confede-
krále,
velké milosti a požehnání, jakožto jest pinesení
tém
zase toho milého pokoje, kdež
celému kurfirstskému domu,
kteíž na pipomenutém
trvající,
dobré véci a
nosti jedné tak
jiné
a
bezpenej pokoj
poctívej ani
ambassatory a naízené míti
jejich
a
požehnaný pokoj
mohl skrze zase nahrazení a confirmationu possesu
bejti
pítomné všecky
zde
moc
konci plnou
aby tím dobrý,
užívat,
pipomenuté milé seste, ujcóm
naší
bez kteréžto vci žádný, a
sme mu k tomu
dali
tam
authoritet
naši
155
protestirování
a
a jejich domu, což Bože
odpovídání
všem
proti
tcrminationen, jak by ty se spraviti mohly,
odvra
:
tak
sme my
bu
tu
pinuceni
conclusionen,
acten, sententien,
de-
confirmirung neb potvrzení stá-
lého potlaení a usurpation, nebo jediné rozmnožení takového v budoucích asích
jako neplatné, též moci a
Na a
že
my
vysvtlujem
také
ani
intercsse
ujc
a
jiných
my
všecku
prázné.
my nechceme
že
dále,
vci
jejich
potlaených, sílu,
a
tak
kterouž
dobe
s
nimi
nám
zavených
Bh
a
loupežnictví
cti,
stavv: obvzláštné
knížat a
propjiti
naší vlastní zbrojí, jako
a pátel za vindiciren naší vlastní nespravedlností,
nechat ani naši vlastní ani obecní
spravedlnosti a spravedlivé fedrování naší milé sestry a
moc
chceme,
užívati
síly
kterýž zpsob, (že naší žádosti a oekávání naproti jsou), protestirujem
tomu
ráil, proti
obecného pokoje a zapuzení
potlaování
nasadit a
pomocí všech našich
pipomenuté
naší
allirtcn
injurien,
totiž
milé sestry a
ujc
a jejich všecky familie.
A
podle toho, jak sme
k užívání
a affligirten
všech
lidí
vedlivé
brána
vci
i
pedsevzali, všecku naši
pokoje k fedrování,
sílu
a mající prostedek
ku potšení destruirten
nmecké zem, osvdujeme my ped všemohoucím Bohem, ped vším svtem, jakož kteréž všecky naše
který
srdce vidí a zná, a
byla,
Bohem
my
šastného a vinšovaného
nahlídl,
my
že
svtem
by
jestli
na.še
poslední
nadje
se
ode všech odtad povstalých nepiležitostí a obtížností
ped
nevinni bejti chceme. €
Listovní proponirování posla krále cnglického. na tom íském
spra-
protahovala neb nadarmo
snmu
v
ezn
nic
se zjevné
O
Pfaltz
než po odjezdu
nejednalo,
císaském též vyslaní od krále cnglického, krále denemarského a pfaltzkrabte do Vídn za císaem jeli. Tu jak se z Vídn od 6. Decembris p.salo, že cnglický ambasator v spisu proponiroval a pednášel, že žádá jedné re-solucí, jestli
kníže Bavorské kurfirštskej Pfaltz spolu
(s)
a pcrtincncí, jak léta 1618. bylo, chce stoupili a odevzdati;
dne na tom zavíno, všecky slati,
což se
i
stalo.
konené
všema ncgoticma
intercssirte totiž o to jednající
tak verejšího
do
Vídn
obe-
Pamti Harantovy
156
Falc krab Ruprecht t.
na pudzim, když císa
1.
Rakous propuštn. Též do Vídn pijel, propuštn (ze) v Cechách rodil 1620., a jat
zajetí
(z)
snmu
(z)
z
z
ezná
svého Ruprecht falckrab, který se
zajatí
1.
byl ve Westfaliji v bitv u vsi Waldorfu nedaleko Flotha léta 1638.
do Holandu do Hagu
Octobris, kterýž odtad po propuštní své
7. (17.)
(k) paní
matei
jel.
Nový fcldmaršálek švédský.
T.
1.
16.
Novembris
švejku psalo od 17. Novembris) Lehonhart Torsenson,
i)
(jak se z
Brun-
feldmaršalk švédský,
na místo prvního smrtí asnou odešlého feldmaršalka Jana Panyra, pitáhl s lidem sebou pivedeným velmi oupravným, jehož poítali od sedmi tisíc
do osmi
tisíc, 2)
a
(s)
prvnjším
k tomu píinu císaský patent i
jiný milosti zaslibují,
vzali,
silni
mvši
kdež se jim perdon dává
odstoupil.
velkou reformací (ve) své to zajisto pravíc tvrdili,
armád pede-
že od 14000 do
jsou.
Erfurt konci
resinirovali a abdankovali,
kurfirsta saského,
kdoby od nich
Reformací. Též Švédové ji sob stenili, však pece
15000 (ke)
i
Kdež potom,
švédským spolil.
se lidem
generál Pful a jiní na velikém mno(ž)ství
pl
ok vir o ván od Hatzfelda.
generál
Hatzfeld,
svým
Dorsten,'*) táhl (se)
3)
po
lidem, co
mu
T.
1.
accordem
vzetí
msíce (ve)
Oct.
(
1641
Westfaliji
ho zstalo, k Erfurtu,
jej
)
již
msta
plokviroval.
Císaští po vzetí Einbeku^) v Brunšvejku dali se ke Gottingu, však nic u
nho
škodou odtáhnouti musili. Wejmerští skrze Westfaliji za Rejn táhli, Hatzfeld, když Hesští potom musil plokvirování Erfurta tak nechati, a k Rejnu se též dáti, nebo regementi francští, kteréž u Štád byli s nimi, totiž s wejmarskými a heskými, nevyídili, nýbrž se
i
na poruení
Rok
nimi se spolili.
s
spojení se táhli
potom po vyjedení
Mark
Solvedel'^),
k m.stu
Mark
Švédští do Starých
1642.
kdež
tém
sob
všeho
z
se dali.
Švédští po
Brunšvejku do Starých
tu ležení (ve) velmi
píhodném míst
zarazili.
Osterburg
n
vzali.
Císaští jsouce
již
zase blíže k Míšni,
zpátkem
Magdeburg a Osterburg, pas nahoru jim dobe osadili regementem silným drakon pod nejvyšším Wolfem. Ale švédovští na to osazení vpadli, ten pas sob odeveli, drakouny pobili a rozehnali, takže ani o nejvyšším nevdli. Císaští dali se pes Labe. Císaští dali se pes Labe u Magdeburku pes šifbruk, nco kyrysar, též Charvát pod Feldvari poslali ve dv místa na štráf k Wismaru a k Šttinu, kdež že švédským do 300 jali
zase na
táhli za
a pobili. Ale trpíc veliký nedostatek, zvláš na futrážech, odtad se zpátkem do kvartýr teprv z jara do Míšn dáti njusili. Mezi tím Kónigsmarck rejthar a drakon dal se k Mansfeldu, jej od obležení (s) 3000 koní, 1)
—
^)
Linhart Torstenson.
Melchior
msíním
hrab
obléhání.
—
—
-)
Pivedl
je 13.
v Gleichenu a Hatzfeldu. =)
Einbeck padl dne
15.
kvtna
—
*)
íjna.
19.
—
1641. generál, lieut. Larskage.
záí se poddalo po nkolika^)
Salzwedel.
roku 1641 a 1642.
z
msta nkterá v Dyrinku a tu do ležení se Solvedel obrátil. k Hatzfeldovi táhla. Armáda íše neb bavorská
vysvobodil, císaských nkolik na cest brandšacoval, do 50
Armáda íše velmi stenena, že
jí
Hatzfeldovi na
land
157
tetí
pepadl,
víc vybral,
Jak sami vyznávali, skrze Franken-
nezstal.
díl
pomoc
set
i
a
táhla,
pece
císaští
v
Míšni
kvartýích
v
zstávali.
Hrab Broy táhl tudy s 6 regementy. 26. Aprilis táhlo tudyto mimo Hof 6 regement rejthar pod hrabtem Broy M od armády císaské armádou k Hatzfeldovi však dal se do quartir okolo Norpotom povolán byl do Moravy. Generál pak Dorsenson švédský dal se (se) svým lidem švédským, osadíc Saltzwedl, pes Labe do Lužic, vzel msto Luken a je vypálil. Generál pak Stalhans vzel v Slezsku msto Guben, za bavorskou
;
berka, až
'^)
a tak
se spolu
že
spolili,
do 20
silni
tisíc
jsouce,
na císaské v Slízsku
oekávali. .
Pro sp.šné vzdání Einbeku sat nejvyšší. Msíce dali
stíti
Februarii
brunšvická pro vzdání brzké Einbecku nejvyššího wacht-
knížata
mistra Jiího Fridricha z Guntzingen neb Gortzen.
Nejvyšší Seckendorf. Též pi tom ase stíti
nejvyššího Seckendorfa,
•^)
že
ml
generál Torstensohn dal
císaskými correspondencí, když
s
by pi krtinách jeho dítte jiní nejvyšší v hromadu pijíti mli k nmu, aby císaským pas na dopál skrze místo jedno špatn osazené. A to se na proneslo skrze jeho vlastní psaní, od trubae jeho, který je císaským nésti ml, do hnoje zakopané; mvši je pi peeni u sebe, pes je ucítil,
n
je
vykopal a od jiných dostáno a generálu doneseno.
on sat
ped
12. Februarii
branou u
a jiných vcí,
sv. i
byl tvrcen,
Ducha pochováno
zavšením nad hrobem praporc
(se)
kázání pohební se vykonalo.
Vyvechslování generál. Johan de Werth
proti
proti nejvyššímu
hrabti
]\Isíce
bezna vy vechs lo váni
z Montecuculi. *) léta
1634.
Generál Horn sedl jatý od Nort-
až
do tohoto, léta 1642. bez mála
8 let; též nejvyšší Chinský, Heyking'') a Birckenfeld vyrejmareni.
Po spojení
generál
generálu Gustavovi Hornu, kolonell Erich Schlang
porážky v Ingelštotu
linské
Truba
v haubtquartiru v Saltzwedlu na rynku. Jeho tlo v kaple
švédských spolu
'')
Slízsku. Msíce máje po spojení gener. Torstenson a Stallhans u Saganu a svj lid tak rozdlili, takže gener. major Witenberg švédskou avantguardi, Torstenson betailli .a Stallhans
se
rctroguardiu vésti mli. První
menty rejthar a 2000 mušquetyr, pi tom šel a
Velký Glogov oblehl
Akoli proviant
a k
nmu
g.
v
major VVitemberg
16.
(s)
8 rege-
regment koský, hned pece
stílel a
zaátek obležení
a futráží nedostatek trpli, však byli od generálu k
—
uinil.
trp-
-) 20. dubna, v dkrcsu Frank•) Brouay; Broy. Srov. Holle seš. 3. .str. 37. Joachim Ludvík Seckendorf, od r. 1632. švédský i>lukovník. nad Odrou. •) Mimo nho propuštn hr. Buchheim a plukovník Hofkirch. Relace 1642. str. 83. — recte Ilijckinger. — ") Byli ve Vidni, kde voln .se pohybovali; pozdji k nim sem
—
furt
•'')
—
'')
pibyl
i
Schlang.
Pamti Harantovy
15S
napomínáni, že nadlouze to nebude, že pijdou v dobrá místa, kdež žádný víc nebude; že musí Glokov jakožto pas do Moravy,
livosti
nedostatek Polska,
ech
prv se otevíti, že potom pjdou,
kam budou
chtíti; to
hnízdo
nemže, než šturmem se dobude a dobrých pejt dostanou, jakož se tak stalo. Akoliv kurfirsta brandeburského nejvyšší Mauric Augustus svobodný pán z Rochanui) siln odporoval, pes to že za dva neb ti dni, dél se držeti
švédovští tak blízko k
mstu
pišli, že presu prostíleli a
vzeli, a dobrých bejt dostali. opatrnosti
Do
msto šturmem
vci pobrali, z gruntu vyhoel; k tomu jedné
kostela též schované
kostel zapálili, že všecken z
ne-
p
500 centné prachu a 14 dl, pi tom mnoho jiných poteb švédští v Glogov dostali. Od proviant skoro na nejvtším díle do msta Crossen, Franckfurt a Landsperku ven, proti tomu zase všecko z kraje tam svezeno. K osazení 2 regementy, jeden Švéd, msto jest velmi spevnno, zadruhý Nmc, pchoty zanecháno, dóm oulice
dom, 25000
šeíl
mouky
a
obilí,
též
i
šancováno a opateno.
Jiná Schonav
-)
msta
bral.
Po
Glogova
vzetí
a kurfirsta saského Frantz Albrecht
císaském
vzeli švédští Goltberg,
Stiga,
a jiný místa, a (k) Svídnici se dali. Generál feldmaršalk císaský
(ve)
z
Sašu
z
Lavenburku, byvši pi
Vídni, slyšíc, co se v Slízsku dje, co nejspíšeji
dvoe
mohl k své
armád do Slízska
se navrátil a odpor švédským uiniti a Svídnici retovat 400 pchoty tam vpravit, a sám se vypravil (s) 8 regementy rejthary do 7000 a 20. (30.) Maji 3) tam táhl. Ale ponvadž nepítele svého tu již v bataillc státi a k mstu se již stílelo, nalezl, nemohl svou vc vyíditi. Pes to mínil se proprat, kdež rejtharstvo jeho smlej poátek uinili, ale nejlepší císaští kyrysai hned spšn dva regementy hanebn utíkaly, kdež on s tma 6 regementy na vtším díle saskýma zmužile fechtoval, ale pro nedostatek pchoty naposledy se bez ordnunku salvirovati musili.
a
Franc Albrecht kníže Frantz Albrecht na tetí
k,
z
ale s
Sašu
v
Svídnici umel.
Kníže
dvojím škodlivým prostelením pišel
stluením ekanem, však zajat a do ležení švédského na voze krytým i jednoho nejvyššího lejtenanta dovezen, odtad potom do Svídnice. Též jeho knžna z Vratislav na parolu neb pieení tam byla pivezena, takže ješt pi pána svého živobytí i smrti byla; neb v outerý svatodušní [10. ervna] k polodni k 11. hodin po jedenáctém dni po bitv a nemoci na ty v té nešastné jeho bitv dostalé prostelení a rány spasitedln (ve) Svídnici umel. Tu mezi tím (v) jednom kostele jeho tlo pistaveno, a jeho jakožto
znamenitého evangelického kriegsmana smrti velmi litovali. To tisknuto tak bylo v Lipských relacích. Od švédských se psalo, že pi tom knížeti z Sas jati byli: generál major Hanau, generál major Borneval, nejvyšší Mnster, nejvyšší Vorlovský,*) nejvyšší Knoch, který fná na Pomr vezen bejt, a pes sto jiných oficír, 1700 prostých soldát, 1500 na placu zstalo bez tch, kteréž pobiti a chyceni byli, kdy se po nich táhlo, dobrý díl štandar,
—
Striegau, Schonau. 1) Rochau. -) Goldberg, o jeden den se odchyluje. Rezek 335. 31. kvtna. —
— *)
3)
30.
kvtna.
I
toto
Píše se: Warloffský.
datum
roku 1642.
z
4
déla,
4
s
svým
a lidem
sílili
bubn
4 páry vlaských
municí vozy,
se Švédovští
159
pes 4000
a
nimiž
koní,
osadili.
Svídnice se vzdala. 3. Juni [24. Maji] Svídnice nepavujíc již na žádnou pomoc, na milost i nemilost vzdáti se musili. Nejvýš. Boree i) v arestu zanechán, ti komp. 330 muž s 50 rejthary pod se dáti a 3 praporce a 1 karnetu od sebe dáti musili.
n
Dorsensohn
k Nisi
táhl.
4.
Torstenson
Juni gen.
svou
(se)
od Svídnici vytáhl, vzel svj marš k Nisi, Císaská pchota u Vratislav, 11 od Vratislav a 13 mil od Olomouce. jak o rejthaích svých zvdli, že jsou poraženi, hned své ležení zapálili a k echám se obrátili. Ale od gen. majora Konigsmarcka u Malé Olše,"'^) pagaže, které vpád uinn, od nich dla mezi Vratislaví a Nisou, na
armádou do 24
tisíc
silnou
n
nechati
i
Z Lipska v tisknutých relacích tak stálo. Na šastný prchod švédští svého štstí dál následovati
dostal.
státi musili,
takový dobrý zaátek a
armáda císaská pod
chtli, když pozstalá
gen. fcldzeigmeistrem Fernemonte-^)
na letnice blízko Kosla*) ležení initi chtli a vykunšovtováni, jest gen. táhl, kterýž se k Opav pes pas k Novým Kostelm ") Torstenson na
n
pak k Jagendorfu '') a Zugmantlu, k Olopak že daleko obcházeli a táhli, též tu pišli a niehož se nenadali, aby tu nepítele najíti mli. Tu dali se zase do sebe, a císaští opt s nemalým pedšením do Tšínských hor utíkali, kteréž Torstenson nehonil, ale po vzetí jim pagaží lepší a tunjší bejty v Morav okolo a pod Olomoucem hledal. A když mimo táhl, dva kusy nai z Holomouce vystelili, jest se skrze jednoho trubae tam vyslaného z takového jeho pivítání podkoval, a když se zpátkem bude vracovat, jestli bude pi
do Moravy
mouci
reterírovali, švédovští
a tu
Holomouci
práznosti, je v
vyššího
císaští
stáli,
navštíví, potšiti je dal.
Jakož
duchovní zboží na cest dopad,
Miniati
též
pi Auspitz dopad,
kterýž dosavadž v Kremži byly,
z
Olomouce
nej-
pagaže,
arciknížecí
též knížete z Lichten-
steina a Tytrychsteina vytrpti musili. Nejprve
(k)nžských duchovních zna-
menité zboží a osoby jim do
spolu
rukou pišly,
velkého Glogova krajský hejtman,
hrab
duchovními, mezi nimiž svcený
biskup
mnoho penz
mnohýma
a
zboží
spolu
(s)
z
Hodic
z
Nisy,
hrab z Oppersdorfu, mnoho jesuity a jinýma pi kterých všech velmi
s
kostelními
ornáty
klejnoty
a
nalezeno bylo.
Msto edlných a dostali,
vpád ne
Hol
bejtích, šli
s
mou
o
kteréž
akordem
švédští
dostali.
až nedaleko od
zase zpátkem k Olomouci.
Po takových nevypravi-
Vídn
A ponvadž
v
hromadu
to místo pro
sebrali
nenadálý
dostatkem jak soldáty tak jina opateno, a k nim od švédských
opravdov sáhnuto
bylo, tak se 4. (14.) Juni
akordem poddalo.
^)
—
—
•') Alexandr Borri. — Fernamont. — 'j Kose). Klein-Oels. Snad ') 14. ervna. Srov. Weisskirchen, Hranice na Morav. — ") Jágerndorf, Krnov. Dudík, Die Schweden in Bijhmen und Máhren, 1879. str. 44. Prameny uvozuje Rezek, 336. O obležen! jest nmecká [líse, kterou uveejnili jsme v Mitthcitungen dcs Ver. f. d. G. der Deutschen in Bohraen sv. 1897. str. 266 -')
•)
—
i
•'•)
:
Pamti Harantovy
160
5. (15.) t. msíce císaský commissarius a nejvyšší Rliniati odtad 200 koma, švédovští tam s 2000 rejthary a pchoty tam vtrhli. Našli tam pes 2000 koní, 1800 centné prachu, 4000 centné olova, velmi mnoho lunt, 50 velkých a malých dl, 3000 nových mušket, 5000 soldackých udlaných šat, 150 nových vojanských voz a jiných vcí, víc za 3 tonny zlata. Msto Holomouc musilo dáti 40000 R. brantšacu, kdež každodenn 2000 lidu muselo šancovat. Komendantové tam zanecháni nejvyšší Kunigam a nejvyšší lejtenant VVanke, a guarnison tam silnili do 3000 muž. Týž VVanke pro lepší spevnní a bránní pedmstí zapáliti dal a z kapucinskýho zasadil a všelijak se k bránní ko.stela blockhaus udlati dal, a kusy na
s
nm
blockhaus udlal,
hotovil, ulice zazdívat dal, též (z) rathausu
1700 strych
prolámati;
obilí,
80 runích a nkteré
koma
dobe
mohla,
zdržena
bejti
msto
1000
sud
táhnoucí našlo
vína, se.
mnoho
dom
4 vodní mlejny a pes
Vidí se nyní, jak
nebude nejvyššímu Miniato Miniati
Olomouc ^1
dobe
zpsobem, jako týž Miniato a. 1639. msíce bezna pevnost Demmin švédovským tak mizern Pi tom též švédští 2 neb 3 míle od Olomouce dostali Nejštatu, vzdal. dobe opateného msta, též Litu, ale to zase vzal císaský nejvyšší Ladkováno,
že
to
skoro
tak brzy vzdal,
s
tím
"^)
•*)
Cron, který se za švédského vydával, 3 rytmistry a 200 rejthar švédských tu popral a zajímal.
Beh
oblehl. Potom se vrátil eldmaršalk Dorsenson zase Msto do Slezska, oblehl msto Beh, residencí knížat Lehnických a beských, a to aby mohl se lép piblížiti (k) Vratislavi a k ní pístup mít. 16. (26.) Juni objel též msto rejtharstvem a druhého dne s nkterýma velkýma a
malýma kusy pchotu pived.
(se)
gen. Dorsen. dali takovou
nad pedešle ješt 7 stílením zanechali z té
V
tom pevném míst
svejm a Leslovým regementem, spolu
kus
z
a
a
málo
let
ohnm kus
z
píiny minirováním
(s)
ležel nejvyšší Ranfft
nejvyšším
Mordéem, kteí
odpovd, když žádal za poddání msta, že míní tam sedt, bez ohledu, že švédovští to msto házením velmi sužují, ^i Tak jsou oni s tím hned stíleli;
že
jim
víc se piinili.
2 neb 3 kartouny se
1.(11.) Juli jeden šanc
rozkoily,
ped
Vrati-
branou dali podkopaný zapálit, ale málo se vyídilo, než že tou branou obleženým nco vody vzato. Pitom obležení druhou branou vypadli a nemalou škodu uinili; též 7. (17.) Juli to uinili a 2 kusy hebíky zabili; nato ješt šestkrát rozdíln vypadli, jednoho nejvyššího lejtenanta majora a karneta jali a mnoho v laufgrabích pobili. Druhá strana, aby jim co škoditi mla, v Lipských relacích nic nestojí, ale já smejšlím, že sou ruce proti nim do kabsy nestrili. Naež z moždí pes 200 škodných kranát, které na vtším díle na 3 centnée až do 444 liber vážily, do msta vhodili, a do slavskou
dom poboili. Sodva 3 neb 4 osoby zabily, málo ranily ohnivý koule, runími granáty prachovým uhozením futrované a asn bez zapálení ani 20
M Byl potom Neustadt.
—
'')
r.
—
-) Uniov, Mahr 1644 dne 24. ervence jako zrádce popraven •*) Na okraji v rukopise pipsáno: Byli tam zavení dva brati
Litovel.
—
knížata Lehnická a Bežská, Jií Ludvík a Christian.
roku 1612.
z
jednoho domu uhašené;
msto
soldáti
sledního
veera,
a
a
domu,
proti knížecímu
mšané,
161
ktei'ej
opatrovah rytístvo,
inno
nebylo nic nepátelského
kdež kamením
házením na stechách
až
do po-
škoda
veliká
se
udlala.
Gen. Torstenson zpátkem táhl. zprávu dostal,
Holomouce táhnou, co jim
dost bastant
nanejvejš mohl,
Leopold
arcikníže
že
msto Beh
nejspíšeji
ješt
bejt,
spšn
Ju!i
24. Juli
ohnm
Piccolomini
od
okolo 10 hodin, co
házením sužoval, a jakoby
Ale ponvadž nic nemohl
generální šturm chtl pustit, se ukazoval.
ráno ve ti hodiny 24.
gen. Torstenson
gen.
(s)
entsetzovat, a on se neuznával
noc
tu poslední
bez pestání
obležené
Když pak
\'ilím spolu
svésti,
vytáhl se vším lidem a kusy a pagažemi
a
nad a pod mstem pes Odru, se mínilo, že k Holomouci pjde, ale k Nissi šel. Kterou prv akko:dem dostali, prantšacoval, prejs na dal, a potom brány a nkterý domy zapáliti dal, odtad a jiných míst na Ode osazení pobral, a šel zase k Velkému Glokovu, odtad k mstu Guben, kdež mu (z) Sved potom pomoc pišla. Císaští oblehli Glogov. Císaští zatím siln Glogov oblehli, však potom od nho ustoupiti musili. Když potom Svédovští dostali pomoc, jak lista ukazovala 7723 lidu, a prv všickni komunicirovali, potom hned retovati Glogova táhli, císaské odtad odehnali, že nkterých kus státi u msta nechali. Potom vždy po sob táhli k Cechóm se pibližujíce, takže Švédští Žitavu msto v Lužicích blízko od pomezí eského vzali; a že byly lesy zasekané, do Cech jim to a císaští bránili, tak že se Torsenson dal (k) mstu Grossenhanu i) 4 míle od Drážan a 2 míle od msta ]\Iíšn. Tu u Milbcrku ^) dal se pes Labe, odtad k Lipsku, je oblehl.
n
sv.
Bitva druhá u Lipska. Císaští v sobotu ped 20. nedlí po 2. dne msíce Novembris podle nového kalendáe též pes Labe
Trojici
kdež k nim gen. major baron de Suys
se dali,
Gemnitze^) se k nim táhli,
míníc,
Kdež ráno
dal.
že jim utíkají,
našli je
tom míst, kde ped 11 lety Švédským (s) kurirštcm pi fechtujíc za 3
všecky,
pagaži
7.
v
práv
nm
nkterý
koiíma
nkolika regementy od na Švédské pi-
7 hodin
v betalii
práv
v
tch
Septcmbris bitva byla svedena a
polích na (s)
císaskýma. Tu na sebe tak
s
hodiny do 10 hodin od s
s
nedli v
tisíc,
králem dorazili,
7.,
že císaští musili utéct,
pchoty
46
kus
A
v štichu nechat.
to se
kídlo švédské hned brzo rozrazilo levé císaské kídlo, císaské pravé kídlo poalo nco (v) nepoádnost švédské kídlo levé
stalo tak, že pravé .a
kdež generál major Erich Schlang zstal;
uvozovat,
ádnost,
i
vozy, kteréž
poaly
porazivši levé císaské, dali se též utíkat.
eni,
Pchota zstala
v
utíkat, napraveni.
Grosscnhain,
.scv.
—
.švédské,
pozadu na pravé kídlo císaské tak, že musilo .štichu, rctovali se do jednoho lesu, byli obsko-
soldát, který všecky rujinirováni ')
ale byli ihned v po-
tom pravé kídlo
Bylo jich 12 regemcnt, všecko dobrých starých
poddati se musili.
svedena u Brcitcnfelda
V
od •"}
Drážrl
Chcinnilz.
regiment životní arciknížete, cente
byli,
—
-)
Muhll)cr<;,
znáin bojišt
r.
l.lí".
Bitv.i
162
P;imdti
Harantovy
Don Hanibala Gonzago, Fcrnemonda, Ranff( t)a, Wachheima, Webl, Moncada, Caretto, Fiantz Albrechta knížete z Sašu, Don Felixa, nkterý kompanie Borisse a Hintersona regementu až na 5000 muž silné. Svédovské slovo bylo: Bože, pomoz nám, a císaských: Jesus Maria. Na de S(o)ys,
Lesle,
mlo na honní tisíc, a nkterý tisíc od Švédských Johan Werner, 1) hlas Syna božího se pravíc, ti dni tím generálu Torsensonovi psal, aby s císaskými bitvu sved, že zvítzí.
placu že by zstati
císaských
ped
Co \2.
i
zajato.
císaské strany
z
léta
1642 u
20.
nedli po
Nov.] v bitv u Lipska zajato a zbito bylo.
Trojici 23. Octob.
sv.
Mrtví:
generál feldwacht-
meistr baron de S(o)ys, nejvyšší Miinster, Nicolai, Wintz,
mladý, nejvyšší komendant od Louys Gonzaga
;
Bechau
Heuster
;
nejvyšší lejtenant von Bruay
od Miinstrova regementu od Broge, Baumgartner od starého Piccolominského, Crepa od Bucheima od Borniwala od Icibregementu pchoty od Fcrnemonta nejvyšší wachmisti hrab Potazi (odj starého Piccolomského (od) leibquardie; Bawera od Moncada; nejvyšší Worlovsky, Vorhawer, marchese Palavazi(n) v Drážanech, Krach od artillerie, nejvyšší lejtenant hrab 2) CoUoredo, Hund (od) Montecuculi, Stáhl od starého Heustera. Nejvyšší wachmisti od regementu Ram(b)ssdorfa; item od Spereiterova, který potom v Lipsku umel. Jati generál feldzeigmcister hrab Soys, svobodný pán z Fernemondu, nejvyšší Ranft rann, Wachenheim, Krafft, Don Felix, Graff Colonitz, nejvyšší lejtenant od Sperreitarovského *) rcg. od Hanibala Gonzaga Valentin Heuster,^) od Moncada, Pestalutz, (od) Caretto; od (Reichu) Wachenheim; Thon od Lessla, od Webla, nejvyššího wachmisti od laibguardie. Leon Melleo od Fernamondského, Hiacintho Contu od Gonzakowského, Reinhard Reichart od Enckefortského regemeiitu. Od infanterie neb pchoty jsou skoro všickni wachtmisti jati, ranni neb zabiti zstali. Item r\ tmisti a hejtmane, mezi kterýma pana feldmaršalka Piccolomini oba ;
;
;
;
;
•^)
;
**),
'^)
strejcové,
nemalej
též jiných oficír
:
díl
ranných
a zajatých
bylo,
též
karnet
a fendrich,
jako 5 rytmistr, 24 hejtman, 3 kapitanlejtnanti, 36
lejte-
nant, 11 karnet, 71 fendrich, 112 nižších oficir, 5 truba, 4+83 pchoty, 69 standar, 122 praporc, 94 artallerie osob, 46 kus stelby. Zabitých švédských generalfeldzeigmeister Lilie Hoeck, který do Sved vezen; generál major Erich Schlang, který potom v Lipsku 13. Decembris :
solennissime
Gruber,
^)
v
kostele
kterýž též
lejtenant Anthon(i)
Mikuláše
sv.
pry
vezen
pochován.
Assistencké
rady
legat
nejvyšší Schli(e)ben a Bib(bau)r, nejvyšší
;
od Fixellien regcment,
Stinek,^') Trotz(ig);
kapitánové:
Banner, Montaigne, Mann.sperson.
Ranní: gen. major Stalhansz item nejvyšší Steinbock Fritziews, hrab Lowenhaubt; nejvyšší lejtenantové Meyer, Carel Hintcrson,''') ;
;
Gustavus ')
:
Narodil se v
která vydána jest
i
Reliquiae mst.
str.
^)
—
Heuster. '"J
—
4. '^)
Beckendorf v Míšni. Napsal r. 1614. »Merseburgi prophetia«, v Theatrum Europaeiim na tento rok. Srovnej Ludwig
s apologií
Schází
550. (slul
Cáln Hundrichsohn.
— :
sj
Psáno
Bechwein).
Graff.
—
')
—
^)
Fernemont.
Hyamnito Contu.
—
— *~)
*)
Sperreuter.
Grubbe.
-
')
—
Stieg.
roku 1642.
z
163
Rochaw, Radicke, Silber, Patron item kapitán od leibcompanie od jiných nižších oficír a knecht nkterý sto do Halli a jiných bližších míst k hojení odvezeni jsou, kterých dobrý díl od toho ranní umelo, i) Goldbreclit,
;
v leibregimentii,
Lipsko se poddalo. Po té bitv hned ten den (23. Octobris) Novembris k mstu Lipsku pchotu (s) stelbou dal generál švédský Torstensohn uvésti a k veerou okolo 4 hodiny postoupení msta žádal, ale jiné odpovdi nedostal, než že se brániti chtjí. Tu on teprv opravdov k mstu pistoupil a stelbou velikou škodu inil, ohe velké kamení házeje, zvlášt (k) zámku Pleisenburku též minovati dal, a tak je soužil, že 25. Novembris zámek se poddal, potom msto mírncjm akkordem 28. Novembris (8. Decemb. st. n.). Pan nejv. a generál kriegscommissarius Joachim z Slenc ') (se) svou životní kompanií s koma a 4 letícími praporci pchoty do 300 silní, nejv. lejtenant z Trandorfu*') vytáhli a 1500 švédovskými rejthary do Drážan provázeni, proti tomu 200 švédovských do zámku položeno do msta pak každý den od 12 až do 16 praporc generál lidu komendiro váného dal uvozovat, vexlujc je, brány osazoval, až ta smlouva s radou a jinýma, který do akkordu nebyli pojati, zpravena byla. Žádal od nich nejprv (a žertem) a
2.
i
i
;
desetkrát sto
tisíc,
brzy potom 4krát sto
tisíc, až pišlo na piildruhého krát pespolní kupci a handléi, majíc tam své vci, dvaceti
sto tisíc; mezi to dali
tyry
tisíce,
stav rytíský s
Co dáti mu sil tisíc
a ticeti jeden
i.
tisíc
poddanými
Tak tol.,
pt
tisíc.
oni dodali na
penzích a jiných vcech
Po zavení toho
taky ješt 8000 tolar ve 4 msících k kontribucí.
maršalk Torstenson vytáhl od Lipska 22. Deccmbris, k Freiberku 27. Dec.
rejtharstvem je otoil a 29. Dcc. ráno
i
pchotu
pivedl a na špitálských polích postavil a za vzdání
komendanta
nejv.
z Schweinic,
který prve
jako J.
i
mšany
M. churfiršta;
a je
tam
zdlali,
a
pustí.
lejtenanta
od Amimbisova
pedmstí
Na
mocí až
pi
tu (k)
nm to
odpov Petrovské
msta
regementu,
feld-
se dal,
plné batalii
(v)
žádal
;
ale
od
Hemana
Jana
pvyt odprázdnil a posty 1200 soldáty
osadil, se omluvil, že v jestli
sto
na to výš 4000 tolar za zvony a dla, jako
jeho moci není to
msto
vzdáti,
než
objednati budou moci, že rád ven vytáhne Švédští té noci k
brán
šancovali,
mstu tu
se dali a laufgraby
darebn takové zimy
dobývali, tu bránu Petrov.skou dostali; ale že se císaští zase íšská armáda do 9000 koní a pchoty do 5000, jsou Svédov.ští ne tak pro císaské, jako jiro nedo.statku (v) provitantích se obávajíc, 17. (27.) leželi,
je
i
sebrali,
jioložil a pes Labe most Odtad se dal pes Labe do Míšné a Lužic, kdež na vpád uinil hrab Broy do 1500 koma; ale: zle od nich pivítán byl, že uteením pes vodu hlubokou život zachoval, mnoho rejthar a koní v Stichu
Februarii (1643) od Freiberku odtrhli, a u Strclc^) se položiti dal.
nechal.
') Zpráva v rel.-icich 1642. nad Labem, sz. oJ Drážan.
31.
—
-)
Schleinitz.
-
•')
Tromdorf.
—
')
.Stehla
Pamti Harantovy
164
General Konigsmark munici pivez. General major Jan Krištof se dal u Turkova pes Labe tiše (s) 1500 koma,
Konigsmarck od armády
Garleben munici zstávající, též nco lidu dostávši, zase se do ležení nasebou pivezl. A vidouc gen. major Konigsmarck v Dolejších
v
vrátil a to
že nic se není
Saších,
a po
držané
pes Labe
zase z Hoejších Lužic
obávati,
randevus u Rochlicc (ke) Kemnici
táhl,
se dal
a nejyyš. lejtenanta
drakon sebou vzel a 100 rejthar jiných Glaucha ^) skrze panství Schonberg míle od Cviková, odtad (ke) Grimmischovu, ^) Werda, Reichenbachu, potom k Plavnu, k Elsnicem, •^) k Adorfu, odtad do kraje chebského. Míli pod Hbem pes
Klauberka
tam
s
jeho esquadronem
Potom
nechal.
vodu Egger
táhl (do)
a do
dal
se
kraje
plzeííského
opata teplského
vpadl,
jal,'*)
Planou vyplundroval, a byl by rád nejvyššího Columbu, ") který v Tachov ležel a okolo tu, a jeho nejvyššího lejtenanta Haranta, ale nedoekali ho tu.
K se
Plzni se blíž podali, jakož nejvyšší lejtenant byl v Plzni, v ten
pohbu manželky
ku
Hartenberku,
z
která
v
as
strojíc
v
stedu
umela
Plzni
máje a starého kalendáe 27. Aprilis, Toužím, Planou a jiný místa- \yplundrovali, dobrých bejt od dobytka i jiného dostali a velkej strach každý utíkati chtl. Když z Cech zase táhl, nechal zde uinili, že v Hofu pana Jaroslava Chynského s jeho nkterejma kompaniema a majora Jana Herle asi (s) 50 drakony; sám táhl gen. m. Konigsmarck do Franku 7.
tém
a
tam sob všudy pod kontribucí pivozoval jak biskupy, tak landkrab
heské-darmstatské. Odtad se vracuje vzal chytrostí biskupské
msto v Saších
Však musel odtad do Pomr, neb
Halberstadt, a Ma(gjdeburg velmi soužil.
císaský generál major Krakau tam vtrhl, Stargard a jiný místa vzel a po své vli tam hospodail. Však když tam tento pitáhl, byvši obležen, sodva nechajíc stelby
se odtad vykradl,
do Slízska
(k)
armád
i
císaský- dal.
pagaži v štichu, skrze Polsko zase se Pravili,
že
ml
by
proto ten Krakau
arestirován býti.
Torstenson do do
Lužic,
ech pes
a ležel v kraji
armádou a
císaským
Torstenson dal se do Hoejších
se dal.
pchota místy musili kusy pomoci táhnouti, litomickém drahní as. Potom 10. Junii (se) svou celou že
svého mezi Vltavou
z ležení
a u Brandejsa
ech
hory,
pes Labe
bitvu
se
dáti chtl.
dal
(a)
Když
jí
se hnul,
Mlník
rujiniroval,
od Prahy
batailli
sformoval
Labem
a nedaleko
eskému Brodu, Kolínu, Hoe Kutnej, kde ped oima svého nepítele šel a táhl zctedln do Prahy k
pl
míle od k Vídni jde, ped Moravy. Kdež císaský
pijíti nechtli,
tak on
cesta
pan hrab jMatiáš Gallasch pístihy (ke) Královu Hradci armádou, a nepítele na právej stran následoval, který na levou stranu (k) Landškronu a Olomouci se obrátil, kteréhožto entsccování hrab Gallasch
generalissimus s
brániti
nemohl.
Co švédské 1)
»)
v
Morav
armád Glauchau.
Colomb.
inil.
se obrániti
—
-)
A ponvadž císaské osazení nedvovali, ale jak magazín
Grimmitschau.
—
'')
Oelsnitz.
—
')
v
Kromíži
proti
taní pokazili, tak
Jan Pecher. Rezek 358.
—
z
je Opustili.
A
roku 1643.
165
nm
nic nenašli, zapálili, a štrafovali
tak je Svédovští, když v
pi ece Morav
a mezi tím
císaští u Brna jednom se Mezi tím švédský maršálek nkterá místa v Morav vzal aLandškron zpevnil,'-^} odkad okolní do kontribucí pived, též Dobyšov 3), (který až Niklasburku,
1)
defensive bránili.
mizern
Tebovou 5) 6000
Švédští
Lichtensteina,
a
píinu
ztracen, pro kterouž
ješt pevnji zpevnil
dal),'')
r.
generál Gallaš toho komendanta stíti pi Morav mezi vodami položil. Potom rancinirovali, Lenkenov *'), a Kremnau, ") knížete a tu se
velkým pokladem
s
Pesnic
dostali,
prachem
vyhodili
•'')
spálili.
Švédští ti nejvyšší jati od císaských, A ponvadž
3 rege-
mentové švédští nad svým štstím bezpen sob poínali, a (v) Tebové Moravské v dobrém pokoji leželi, byli od trop z Bucheimu a Palavicinských pepadeni, a všecky 3 nejvyšší,Dubald,^) Debitz"') a Werner H), takto Schulma(n) nazván, chjíceni, též ti dva poslední velmi ranni, a pes 400, mimo co zbito soldát, jato bylo. Kteréž hned gen. feldmar. Dorstenson vyplatil (a jak se pravilo), jednoho z nich ^^) obsiti dal, a nejvyšší Debice od armády vypovdl.'-^) Když pak dál jedno místo po druhém attaquirovat dal, mezi jinými 3. Septcmbris dal se na Vyšov,'^) odkad se nejvyšší z Schonkirchu až k Brnu svýma rejthary reteriroval tu se celá švédská armáda u Lateinu,'^) tvrt hodiny od Brna, pevn zasadil(a), a od 2000 koní dal Brno bloquirovat, též 1000 musquetir do spáleného pedmstí položil. 8. toho msíce císaští Bernharský klášter zapálili, kdež ohe, ponvadž blízko msta byl, do velkého kostela sv. Petra pišel a zapálil, kdež do bašt a jiných bližších dom pišel, též nkteré vže shoely, tak kdyby se v ten as na msto dali byli, bylo by velké neštstí mohlo msto potkat. Když pak císaská armáda vždy blíže se pibližovala. Švédští své ležení zapálili a táhli (k) Austcrlici a Olomouci, i od msta lid vzeli, kdež Brnn.ští velkou ;
dostali, tak jako prve Olomoucští. Když pak generál Torstenson Olomouc vším dobe opatil, Tobišov zboil, Austerlic '•') vyplundroval, v nov vystavený zámek Vyšov dokonce zboil a ruinirt, též jiná na 4 míle okolo Holomouce vzatá m.sta a zámky na vtším díle poboiti dal, tak hned v dobrém ordnunku až (k) Neystetlu '") táhl. Tu .se za.se za.stavil, a zámek
chválu
Eylenberg
i^)
(kdež jedno mladé kníže a oberhauptman v Slízsku princ Karel
z Lichten.stcina 1^)
s
zámek
Císaští pak
pivedli, oblehli
i
velkým pokladem
byl),
do
nho
a jej dobyl.
se dal
kteréhož Švédští daleko pod kontribucí
IMirau,-") z
sob
armáda z Moravy do Slíz.ska do Octobris marš svj na Freydcnthal,
zmocnili, a tak švéd.ská
opavského táhla a 12. a 13. mimo vzeli a po .stu ranách z kanón na to msto uinných za vzdání žádali. Ale když tomu odepeli, pece k Opolí a podle Rotenhausu knížecství
Jagcndorf
Mikulov, Nikolsburj,'.
') ')
Dudík
85.
—
Mor. Krumlov. (relacej.
—
'2)
—
") Uniov.
—
20)
Mirov.
'')
—
•*)
Pro.stjov.
Totiž Wernera.
-
'")
—
'')
-
Mor. Tebová.
—
—
Dobyt ") ")
15.
ervna.
—
Tovaov,
'i
—
Lenckenavv, Litenicc, Dubolt.
") Dudík 90.
-
Eulenberg, hrad Sovinecký
— '*)
—
'")
!»)
-
Dewitz.
Vyškov.
—
Oswald
'"'j
z
')
Tobitscliau.
") Berner Slatina.
—
i
'")
Lichtensteina.
-
Kromau,
Miihr.
Worncr Slavkov.
Dudík
97.
Pamti Harantovy
166
pes
Nisu
reku se dali a
Vratislav 23. Octobris
ped mstem
v
Behu
vidti se dali a nedaleko
táhli.
Švédští se podali až do Holštejnu. A tak se vždycky dál podávali, až pišli do Holštejnu. Tu krále denemarského lid po nkolikrát rozplašili, pod sebe podstrili, a krajským zbran pobravši a co a dál
lepšího na
sob
zapovdli.
se
spšn
táhli,
do Demic
mli,
dom
jim kázali a dáleji na vojnu proti nim vydávati
pak v Slízsku zstali a Žitavu zase vzeli. Švédští že za 15 dní stu mil ujeli, kusy a jiné po vod od Havelsbergu Císaští
poslali.
Krištof Vilím Harant dal se Harant, (byvši brzo po svém veselí je
po svaté Trojici v Brunšvejku
léta
Hofmanu
Wilhelm
Krištof
mvši
1641 v osomnáctou nedli,
urozenou paní Sabinou Marijí
(s)
berku, pozstalou vdovou po urozeným lovi
císaským.
(k)
stateným
Hartem-
z
r>tíi panu Vítovi Gabrie-
brunšvejckého knížectví Tanaberského
z Rlinichshofu, knížete
as pod armádou švédskou pod regementem Hodic rytmistrem, ale po smrti jeho byv pod jiného dán, ten regiment a rytmisti na vtším díle reformirováni), takže se dal od Švédských podle patentu od arciknížete Leopolda Vilíma vydaného s jinými oberhejtmanu, jsouce v ten
pana hrabte
v službu
jako
císai,
mu od
kdež
z
s
arciknížete
Jacomem de Columbo ') s nejvyšším lejtenantem, poruen regement verbovat a na 58 tisíc tolar
on Harant aby byl u nho nejvyšším wachmistrem, kdež jim kvartýr dán v Northausu. Potom se rozlosovali o kvartýry, a on Krištof Harant dát, a
svj kvartýr v Potensteinu. V tom bjd Columba nejvyšší obležen Konigsmarka generál majora, dostán jat s jinými oficíry do Erfurtu pivezen, pravíc, že se nechoval podle akordu. Jeho pak nej-
dostal
v Northausu od a
vyšší
i
wachmister Harant po
Potensteinu do Halberštatu
vzetí
i
Northausu dal se
svejm rejtharstvem
(se)
(ze)
svého kvartýru
(k) generálovi
majorovi
baron deSuis; kdež též byli od nepítele vytisknuti, dali se do Fogtlandu do Hofu.2j Odtad zase v týmdni táhli proti císaské armád, kdež švédská
pes Labe
Lipsko oblehla, a císaská
se dala a
Generál major baron de
Siiis
s
nimi
se,
majíc
též za ní
pi sob
pes vodu
asi tisíc
koní
se dala. i
s
kur-
firskýma a co nejvyšší wachtmeister Harandt zachoval Columbovského rege-
mentu, ješto kdyby ho nebylo, byl by všecken rujinirován, spolil a k Lipsku táhli.
Tu když
Švédští od obležení odtrhli, a tito se domnívali,
že
budou
ustupovat, generál major baron de Suis poslal majora Haranta pro peníze
do Lipska.
A
v tom se bitva
stala, a baron de Suys v bitv zstal, a císaští do Cech utíkali; pagaže své a lidu svého nechal generál major de Suys na pomezí eském pod komendou nejvyššího nad drakouny Baschova. To se potom v Cechách shledávalo. Syn mj major ml dobrý kvartýr na Volši; ten mu zmnili, dali mu s jeho rejtharstvem na panství
bitvu prohravšc,
1)
Colombino.
Stadtkind .... drang
—
^)
als
ijchwedcn niedermetzeln.
Holle seš.
der Erste
3.
in
str.
46.
17.
kvtna. Oberst Harandt, ein Hófer Thore einhaucn und die
die -Stadt cin, liess dic
167
roku 1643.
z
Nebylovskéni, odtad potom podle poruení vedl 3 regementy na randevu. Když k Freyberku na pomoc táhli, od Fieyberka když do ech pitáhli, Coluniba byl z Erfurtu puštn, ml svj quartir syn mj v Jílovém a okolo, kdež o vclkanoci v Praze byl a do kvartýru nemocný pijel. A paní jeho zvdouc to, z toho zámku, kdež nedaleko byl, k nmu jela do Jílového;
den
a tu ten
Potom
dcerkou
a
slehla,
se dali
do Prahy
pece nemocná do Plzn pijat a vyhlášen, a syn
dán v plzeském
kraji v
pán
je
Bh
obdail, ale též se tu rozstonala.
vézti a tu se dali
se
mj
dala
major za nejvyššího
Tachov
i)
on se
hojiti;
a okolo
vyhojil,
Columba
jNIezitím
vézti.
lejtenanta,
za
ale
ona
nejvyš.šiho
a kvartýr jim
tu.
Potom strojil syn mj dcerce své krtiny v Plzni ve tvrtek 20. (30.) Aprilis. Jméno jí dáno po dvouch bábách Lidmila Hedvika, kdež po ktu tetí den umela, totiž v sobotu po sv. Filipu Jakubu podle nového kalendáe a podle starého 22.- Ap. Ona pak paní jeho umela ve stedu 26. Aprilis veteri a podle Pochována s dátkem v Plzni nového 6. máji v pl sedmé hodin. v erném kláštee v kaple v sklípku, kde nejvyšší pan písa zemský pan
—
i
Duchem 7. (17.) máje pohbu jejím 17. (27.) máji sem k Hofu (se) svým nejvyšším Columbou pijel, msto šturmem vzeli, a švédský nejvyšší pan Jaroslav Chynský z msta do zámku (se) svým rej-
Jan z Klenového a
z
Janovic
podle nového kalendáe.
tharstvem k drakounóm
leží,
asi
ped
v nedli
On pak potom
50, který
svatým
brzy po
tam
pod majorem Janem Horlem,
byli
se reteriroval.
Krištof Vilím žádán za kmotra od gara.
28.
máji
P>idrich a Kri.štof
podle
stár.
kal.
Vilém nejvyšší
a
nov
lejtenant
ryt mistra Perinsynové moji, Jií Harantov, v Cechách v mst Juni
7.
byli
ernínku ml, na Druhou nedli 14. (4.) Juni
Plzni u rytmistra Peringa, který jednu
Janovi Fridrichovi kmotrové.
Columba,
ncjv.
Icjtenant
z Kolovrat, s
nima
nejvyšší lejtenant,
vesel
byl),
Jacomo
Plzni v
ložumentu téhož
V tom
když
jedli, poslal
(kterýž prv ten den
pe(d) tím aby
Harant a rytmistr Pentz v
nejvyššího Columby, též Jií Fridrich Harant u
pan Rudolf v ložumentu
krtinách jeho synu byl nejvyšší
jídla.
k nejvyššímu Cokuíibovi žádajíc ho,
mst
nmu
v ten as i (se) svou paní, k vobdu pišel, byvši v témž kterouž nedávno dostal vdovu po panu hrabti Vilímovi z Klenového a z Ja-
k
též jednu z Klenového a z Janovic a na Roupov, majíc svj marš regmentem Myslíkovským k armád. Tu mu bylo od nejvyššího Columby vzkázáno, žo by to rád uinil, že ji(ž) prve jí; jak po jídle bude, že k nmu (se) svými oficíry a jinejma pítomnými pijde. [Což se i| stalo.
novic,
za
i
Šel se svým nejvyšším pan z Kolovrat, a tu muz Kolovrat dával. Kd)ž k nmu pišli, on ml u sebe pana Karla Hemana hrab Koce a jiné, a tu se nco disputiroval (z) žertu, až potom (s) nejvyšším iejtenantem Krištofem Vilímem Harantem |)oal se hádati, a hned brzo poal ho sob lehce vážit, a to doložil, že jest on císai tak
nepíjemná slova
';
Stocklow: Gcschichte der Stadt Tachau, 1878.
.str.
187.
;
Pamli Harantovy
168
neb nesloužil, že jedna vc. Na to z Koloby rád vdl, co by on svou osobou víceji dovésti mohl, nežli on. A tak ten disputat trval, až z Kolovrat ekl k Harantovi, že má >schwcdisch Hertz oder schwedisch Magen< k tomu to opakoval, kdo
mnoho
pláten,
vratovi
ekl Harant:
jakoby
sloužil
že
i
;
pro
aby
poslal,
mu
táhli
takového ml, že v hrdlo
domu. Na
z
to
Harant ekl, kdo by ho
A
jako hunsfut a šelma.
lže
tomen byl, že Harant od Columbo skikl na Haranta
z :
')
kdo toho píKolovrata dost velkou píinu ml, a nejvyšší Obcrsterleitenandt, ihr seidt hoch ofíendirt von
Ale však obšírnji že by se psáti musilo, to ten
zacel.
koli za
tak se ten charachel psal,
Obersterleitenandt CoUovrat; wollt ihr das nicht manteniren, ich
will
euch
vor meinen Oberstenleitenant nicht erkennen!
Krištof Vilím Harant dal ješt více rozhnval, a na sagstu Hundsfut von mir
z ;
Kolovrata pobízeti. Tu
z
dobh
Kolovrat
dir schmeissen,
ich wil
dass du wirst
se
Harant
ekl:
a jeho za ruce ujal a
etc.
Was
V
tom
ho bratr jeho Jií Fridrich pamatoval, neb ho již bíti chtl, a roztrhl je a z Kolovrat popadl pistolu na Haranta, a on kord vytrhl, tu jich nkolik kord bylo v n. Jií Fridrich pak bratra svého nejvyššího lejtenanta s rytmistrem Pencem z svdnice vyvedli se schod svedli, tu on dal z Koloi
vrata
na pistoly
pobízeti.
A
bylo
to
sedlat a pistoli spravil, a znovu nabil,
práv pi nešpoe
;
kon
svého
každou dvíma kulkama,
totiž
dal
jednou
druhou stíbrnou. V tom pan z Kolovrat poslal svého štolmistra marchesa neb markrab, též nejvyššího lejtenanta, oznamujíc, že své kon poslal naped do Rokycan, potom dále k armád, že nemá koní a na cizí kon že se nemže bezpeit, aby toho odložil, až budou pi
volovnou
a
a jednoho
armád, povdl,
On
že to spolu vyfechtují.
pan Kolovrat
že již
jest
tomu již hrub nebyl, až nkdo zamstnán; tu hned na kon sedl,
proti
vn
Rung a capitanlejtenant a jeho pacholek mnoho za (m)stem, jako sám nejvyšší Columba panu Kolovrat pjil pan hrab Koc kon; byl (tu) jeden též pan z ían mnoho oficír od regementu z Kolovrat, kterýž tehdáž též na pedmstí
rytmistr Pentz s ním, nejv. wachmi.str
Tu
a páže. z
a
v Plzni
bylo jich
leželi,
a
Tatarovu dceru, a
;
rytmistr
který
Pering,
ped téhodnem
sob
vzal
ped rokem
zval nejv. lejtenanta
za kmotra; ten byl též patrin pana z Kolovrat.
Cernínku,
Haranta svému synu
Jak do pole Harant pijel,
Columbo chtl ho brát na závazek, ale on dal mu za odpov, ponvadž on mu sám poruil, aby svou poctivost zastával, aby mu toho nezbraioval ale vždy jim dohromady nedali, nýbrž je smíit chtli. Jakož nejvjšší Columbo oba za ruce držal a všichni k mstu jeli, v tom když se ješt
tu nejvyšší
;
pece
o to disputovali a žádný nechtl prvji druhou ruku podat, nebo jeden
ped druhým vytrhl
:
Ty
si
n;i
ale ne kavalírem;
a zrá(d)cóm,
co víc
Ich bin dein Freindt,
íkali:
do pole a ekl
tu se nejvyšší Harant z tropy
zapovídal sv-j já
mžeš
a jaký já
mám
Snad
nmeckého
Krakeel, tolik co ptka.
z
dm,
tob zapovídám
švédovský srdce!
zapovídej
jej
šelmám
toto pole, dokaž toho,
z
Kmotr
beze
i
vratovi nedali,
se
169
roku 1643 a 1644.
píiny chtl kmotra
vši
mu nechtlo
;
zastelit. Tu
ale rytmistr Pering,
Kolo-
z
dobrý tovaryš a kmotr
obouch brati Harantv, (s) kterýmž jak živ zlého slova nemluvil nejvyšší lejtenant Harant s ním, za ním se s vytrženou pistolou pustil a na nejprv vystelil, a jeho v kabsu, (v) který ml velký nový faalit od paní nejvyšší, byl skrze tu kabsu kulkou volovnou trefen, že mu ta kulka v kapse zstala, však podšívky neprorazila, než sukno po druhé se chybil, a nejv. Harant že se ho jednou chybil, podruhé na dojel a jemu pistolu v hbet stavil a naskrze prostelil, že mu v tom dolíku ob kulky i šaty jeho proskoily. On hned tu život svj dokonal, jednom ptkrát Jezus zvolal. V tom ho chtl nejv. lejtenant ješt kordem prohnat, tu jeho vlastní otec prosil, aby ;
ho již nechal a víc nemordoval, že již má prve dost; a rytmistr Pentz též k tomu pijel a jej za ruku chytil, že ho jednom drobet málo štekoval, a ta rána ^odená byla by mu nic neškodila. Z Kolovrat chtl též Haranta zastelit. V tom když se nejvyšší lejtenant Harant z pistol vystílel a od sebeje odházel, nemajíc než kord v ruce na (s)
lejtenant z Kolovrat
tu nejvyšší
pantli,
vytrženou pistolou a Harantovi k hlav
boží se ho chybil, a tu hned na utíkání
Harantovi pacholek pistolu dodal,
že nejvyššímu
z
tropy se vyrazí
smíc, a vystelil. Však ochranou k mstu se dal. Tu nkteí praví, a on k
nmu
smil
že
dobytým kordem až do brány hnal, ale že mu šrak oteveli, dále tím od bodených ran jest zachován, (kdež potom na stedu hodinu z polodnc umel, potom non pochován). Týž nejvyšší lejtenant Harant pro bezpenost dal se (v) kvartýru svém v mst Tachov do kláštera mnich Františkán, až když k Hofu Fogtlandu, kdež Švédští leželi, nejvyšší pan Jaroslav Vchynský svým regcmentem a ve
hbet
též prostelil,
jej
(krom svého nejvyššího a major Jan Horle na a Švédští
do zámku
a
potom
(s)
lejtenanta, který (s)
zámku hofském,
se reterirovali, jak
asi již
regiment nejvyššího Columby léta 1644. v
nco
lidem v Kemnici též
ležel)
msto
zlezli
50 drakony pijeli a
oznámeno prv. Když potom ten zim o masopust v Rakousích
rcformirován, dal se nejvyšší lejtenant Krištof Vilím Harant generálovi leldt-
maršálkovi a nejvyššímu pánu panu Melicharovi hrabti Gleychen a majíc
feldu,
aby
chrániti,
prve od
již
mu
se nic
nho
zakázání,
pi jeho
jest
právo
nového kalendáe v
nmecko
und
Riim. kay. May.
Herrns
Herrns
Excellenz,
pi
nestalo, jej hájiti,
držáno o ty mordy
Hofingu
léta
1644.
6.
msíce Augusti podle
Vejpis té výpovdi zní na
takto:
Dcmnach Poischitz
polní poli u
Hatz-
ano tak pi nejprvnjší Ano také na jeho asté toho vyhledávání
bezprávn
píležitosti jej condicí opatiti.
z
že ho chce v jeho spravedlivé
auf dcss
Weseritz
wolgeborncn etc.
Herrn
Christo|)h
Leutnants
Obrist
Wilhcms Harant von und der
gchorsames Anhalten,
gchcimbcn und Kricgsrath General VeldtmarschaJcks und Obristcns Mclchior
Gravenss
zu
dle zwischen Supplicanten
Gleichcn
und
Haltzfeldt
Herrn Obristen Leutenants
auch wohlgbornen Herrn Rudolfs Freyherrn
ctc.
cines,
hochgrafl.
und den
von Kolowrat Obristleutcnant und
Pamti Harantovy
170
Herrn Piringer Rittmeistern anderntheils, entwichenen 1643ten Jahrs
in gleichen
bey der Stadt Pilsen
Konigreich
in
Bohmen
und unser rechtliches Bedencken
niren
und
dan
wie
erstlichcn
eduten aydlichen Kundtschaftcn
obgenannter
dass
:
Qrsach
kein
denen
auss
gewessen,
mit nachtheilichen
vorgelaufene Duelsaction zu exami-
dariiber zueroffnen uns aufgeben
Herr
Obristleuteriant
Harant
diesser
Strittigkcit
von den Obristleutnandt Herr von
sondern
Worden und anderer
dem
von
Thíitlichkeit lacessiret,
worde,
befunden,
wiel
so
Kolowrat
Rittmcister
Pyring ohne einige vorhergangene Differenz wider Zuversicht feindlich angefallen
und
Gegemvehr
zuer
gehabt und
gelost
rechtliche Meinung, dass er
besieget
er
als
beede Pistolen auf Piringer
von den Herrn
geworfen,
sich
worden.
Als
Obristleutnant
nach
solchen
ist
unsser
Harant mehr gedachten Rittmeister Piringer zugeno-
Weise
rechtmessicher
compensando
von
dolose Feuer geben
Kolowrat auf ihne
ticher
hernacher
necessitiret,
selbige
todtgeschossen,
dem
gewessen,
auch
weniger
Obristleutnant
dolm
nicht
Herrn
dolo
Kolowrat
von
gleichmessich zu begegnen.
Signatum
Feldt bey Hófing den 6. Augusti A. 1644.
in
(L. S.j Philip von der Bechs, Oberl.
(L. S.) Mercii. (L.
S.)
Herman
Christof von JMandeislo.
Waldeckh.
(L. S.) Philips H. zu
(L. S.) Heinrich Riewerberg, Oberl. (L. S.)
Aseims von Mandelslo, Oberl.
(L.
(L.
S.)
A. Mortal, Oberleut.
(L. S.)
(L.
S.)
Max
Willinger,
Frh.
Heinrich Otho, Rittmeister.
S.)
Johan
iNIelichar
Rolandt, General-
Auditor.
zur
Schonenberg. Heinrich Degener, Obcrwachtmeister. (L.
S.) J.
(L.
S.)
(L. S.)
von der Peuer, Obcrwachtmeister.
Wilhelm Krausskopf, Rittmeister.
Hans Wolf,
Rittmeister.
Pro copia cum vero subscripto
de verbo ad verbum
et subsignato originali
concordantc infranominato subscripsi ct subsignavi 12. Augusti A. 1644. Johan Mclchior Rolandt, General-Auditor.
(L. S.)
pro
Kníže sedmihradské léta
msíce bezna
válku
s
císaem zaal.
Téhož
Jií Rákocy, kníže sedmihradské, uinivši smlouvu
s
krá-
franckým a švédským a Jinými confederanty, vydavši pedtím manifest, co ho pohnulo a jaká toho píina jest proti císai a jeho spoleníkem válku vésti: pedn, že od léta 1619. až dosavad o to pracovali mohlo pia myslili, jak by království uherské domu rakouskému lovstvími
ddin
vlastnno
bejti
za tetí, že
pak
jak duchovní tak svtské
ouady
svejma osazovali;
pravým ddicóm odjímali a duchovním odeže žádného evangelického k žádnému ouadu nepotáhli, jestliže
stalo,
a bezpráví
2) že
ddiné
vzdávali; 4. se
;
tehda
statky též
mu
ruce svázané byly; 5^ že své gravamina, obtížnosti
pemnohokráte
vyhledávali,
nepivedli, než den ode dne
s
aby jim spomoženo
tím odkládali
lickým do toho království pijati
byli.
;
6) jesuiti
Téhož msíce
3.
bylo, nic k místu
proti
se
vli evange-
mst
v
Uhich
roku 1644.
z
msta
zmocnil, obzvlášt hlavního
400 Uhry
byl (se)
(ai
Košic,
200 nmeckého
171
hrab Adam
Forgtš,
')
kdež zavín
mštanóm,
Dávali vinu
lidu.
je z
msta
vybili. 2)
Jak silná jeho armáda. Ale hrab Farkatz,
Pravili a psali o
až do 70000.
k panketu pozván
když
byl,
Rákocyho armáda 30000
dobe
dobrých
vyrystovaných
dobe
mnoho
se
nachází,
kterejm
hrab
(s)
koma
15 regementy
pijel, že
pkného
Uhri!i
prve
který
již
;
též
od 60000
odtažení z Košic
by vyprávti ml, že francouskými
který
lidu,
rovn pchota, mezi
Bethlem Gaborovi
nimiž Proti
sloužili.
uinn,
generálfeldtmarschalkleutenant
regementy pchoty poslán, a uherská veejnost
a 5
mla se s nima spolit. Válka ve Vlaších mezi papežem
20000
veliké
síle
mezi ktercjma že jest od 12 až do 15000
vyšpikované jsou
Bucheimu, který
z
jeho
Rákocymu pi
potom
císai
(k)
silná jest,
a švédskými oficíry oíícír
kterýž k
lidu
Téhož
msíce bezna
a
knížaty spokojena.
papežem a rodem jeho Parmy a jinýma knížaty vlaskýma strany druhé, takže jednáním krále íránského kníže z Parmy na milost pijat, co papeži pobral, zase navrátil, a papež zase jemu též. Potom spokojený papež umel. Kardinálové po smrti jeho pi volení jiného nemohli se v zavení snésti, nkolik jich se tam rozstonalo, že se vynésti hojit dáti musili, nkteí pomeli. Potom volen pes 40 hlasfi mající léta
Barbarini
strany jedné,
a
spokojila se válka mezi
knížetem
z
i
íman
Jan Babtista Bamphilius, 42
desátý,
-^j
let
stáí,
korunován a nazván Innocentius
Císa poslal pomoc králi denemarskému. Císa králi denemarskému do Holštejnu proti Švédm pod generálem feldmaršálkem Gallašcm silnou pomoc
20000 že
pravili
generála Hatzfelda 10. Jun
nedaleko Cviková
kdež že prve
poslal,
Kemnici,
8000
poslati,
nyní
s
nkolika regementy generálovi
Gallašovi, který
ležel.
Kurfirstu poddala se Kemnice. oblehl
uvolil se
Táhl též generál major Zahrádecký tudyto od
jich bylo.
kteráž,
nemajíc žádné
Kurfirst saský též sebral
pomoci, po
nkolika nedlích
lid,
se
poddala, též PZilenburg*) a Turkov.
Téhož roku sjeli se nkteí vyslaní potentát o pokoj jednáni do msta Minstru, poselství francké, císaské, jiných.
(ve)
Westfalii
U Freiburgu
trefu nk. Též v íši Obcrlandu, pitáhši armáda (z) Avignonu k Brysachu armád vejmarské na
francouzská pod knížetem
pomoc, nebo kníže bavorské obdržíce na Francouzích vítzství slavné, Císaskými pod generálem Hatzfeldem a knížetem Lotrinským prvního roku na pudzim nenadále na pipadli (ve) Švábích u msta Dutlingu. Potom
s
n
nezaháleli, ploquirovali
')
Forgács.
—
2)
msto
Obcrlink u Bodcnsec''!, (který prve F"rancou-
Feszler-Klcin
Volba p.ipcžc Innoccncc X. densku.
V
:
Geschichtc Ungarns IV. 241.
Praze. 1891.
~
^)
Kulcnburg.
—
— •^)
")
Srov.
;
Mcnik,
Ueberlingen v Ua-
;
Pamti Harantovy
172
zové
chytrostí dostali,
soužili,
jednoho
že ani
lovka pi tom
Odtad
že se jim poddati musilo.
táhli a
oblehli
neztratilii,
tak je
po jednou zámek
který ml pod zprávti Chanovský z Dlouhé Vsi, jakž sob titul dává. Ten též msto Bavorským vzdal. V tom Francouzové s VVejmarskými na Bavorské pijeli a silný trefunk mli, že jich mnoho na placu zstalo, však Bavorských víc, že ustoupit inusili. A Francouzové pedtím poslali lidu na pístihy jim, kudy ustupovali, (k) .sv. Petru msteku, tu na
Hohentweil,
a
nedaleko
Freiburg
též
')
nm
komendant na
Brysachu,
byl nejvyšší Fridrich
i
Bavorské se
že pagaže
dali,
i
stelbu v štichu nechali a o pchotu
všecku pišli. K(níže) bavorské co mladého
i
bylo,
lidu
(ve)
svj zemi
armád
voval, a generál Hatzeld, co
ml
a
zas
císaského
lidu
poslal
tém
kon na tisíce v hromadu sebral, ji
sob
na
nohy spras nima
ješt pod sebou,
se strhli.
Francouzové Filipsburg po tom vítzství oblehli,
msta
ji
nezaháleli,
siln dobývali, až
dostali. Francouzové
hned pi Rejnu ji
i
akkordem
dol
s
Wejmarskými
se dali, pevnost Philipsburg
dostali.
Též poddaly
se jim
dv
msta (ve) Pfalcu Oppenheym, Bingen, Bacharau, též msto kurfirsta mohouského Meinc neb Mohouc, residencí jeho, on jednom na lodi do msta Cobelence na pevnost se dal; též msto Wormus,
íšská Speyr,
Landov v
též
Pfalcu, jsouc siln obleženo a k
nmu
stíleno, jim
se poddalo,
mnohá msta.
a jiná
hesskývzal. V ten as vzeli lid hesský Hoest pod msto kuríirstu mohouskému, nenadále, když lid zdšený ped Francouzi (se) svýma vcma utíkal a do msta se tlail. Oni v ten as s nima se též do msta veteli, msto vzeli, je osadili, potom je
Hoest
Frankfurtem,
lid
náležité
zase Bavorští dostali.
Pan hejtman
z Podenhausu umel. Téhož léta 1644. 13. Juni Culnbachu šlakem sa poražen na veer 12. Junii pan Otta Podenhausu, rada knížecí a hejtman kraje hofského. Pochován v Mildorfu
umel z
14.
v
Augusti.
Hrab a
císaské
z
Broy
s
Kó n igsmar keni
šermicel. Když vojska švédské Magdeburku se dalo, potom generál major Konigsmarck u Halberstatu ležel,
Holštejnu vytrhli,
k Berenburku-j do Anhaltu, a
a císaské k
n
poslal 4 regementy nco k vyízení, byl vykunšoftován. Táhl na hrab Broy od 3 až 4000 lidem v patách, kdež na sebe trefili u Ašerlebcn, ^) kdež Konigsmarských do 400 rujinirováno, jeden nejvyšší lejtenant zabit nejvyšší pan Jaroslav Vchynský ješt s jedním nejvyšším jat.
Císaští
Švédští z Holštejnu vytrhli. Téhož roku na pudzim obé vojska, jak císaské tak švédské, když z Holštejnu vytáhli, v zemi anhaltské u Berenburku dlouhý as. Chtl jeden druhého hladem vymoiti však Švédští, že 5 mst mli, z kterýchž jim provianty dováželi, a císaští jednom Magdeburg, takže velmi daleko na futráže jezdívati musili, tak aby i
leželi
')
Hohenweilcr.
-
-)
Bahrenburg.
—
^)
Aschersleben v Sasku.
z
jim
petrhnuto
to
pekážku
uinil, což
dostal a vozy
poslal
bylo,
majora Konigsmarcka
s
mu
jeho
173
feldmaršalk Leonhart Dorsenson
k
lidem
mstu
se tak zdailo, že na
Potom pece tak
popálil.
mli
roku 1644 a 1645.
3000 koní
sob
proti
by
generála
aby jim v tom
Halberstatu,
pokládali)
(jiní víc
leželi
a veliký hlad
;
generál Engefort ') (ze) byli odtad, neb k nim aby je vysvobodit mohl, pijel. I generál Hatzfeld jim na pomoc táhl a již v Cechách byl, však Švédští na dobrý pozor dali, až potom nkterý tisíc císaští siln jak rejthar a drakoun, tak s vozy pro provianty až (k) Eisleben poslali a jej vyplundrovali. To zvdou(c) císaští
rádi
a
svým
Slízska (se)
i
lidem,
n
sám vstíc jel a nco jich dostal. Magdeburku. V tom zvdouc císaští o nemeškajíc k Magdeburku pospšn odtáhli,
fcldtmaršálek Torstenson, jim
Císaští
se dali k
že jsou z ležení vytáhli,
opt
n
landkrabinky z Hesu lid pod gcnerálen Kysem velmi na vdouc, že se dlouho tu pro hlad zdržeti nebudou moci, nebo potom hladem mnoižjství jich od nich ucházelo a k Svédovským pi-
Švédští
pozor prve
tom,
kdež
i
dali
i
cházeli tak
vymoení
a vyzáblí, že nelze vypravit.
V
Potom do Cech chtli.
tom potom
co je.št koní mli, pod generálem Engefortcm a
Tu
žemi k Lužicóm do Cech táhnouc.
vypravilo
se rejthar.stvo,
hrabtem Broyem
s
paga-
feldmaršalk Torstenson svým lidem
n
táhl, je dohonil, s nima bitvu ml, ob kídla pomlátil a lid jal, samého generála Engcforta s jinými oficíry do.stal. Velmi spšn že se Hrab to stalo, jak jeden švédský rytmister, který pi tom byl, vyprávl. Broy, který corpus vedl, prorazil, tu že jsou Švédští do 4 tisíc koní a mnoho
na i
zajatých dostali.
Torstenson do JMíšn se dal. Tu potom Torstenson nechajíc pi Magdeburku Konigsmarcka s lidem Hesv a jeho, neb tam ješt generál Gallaš s pchotou 1800 a s kusy byl, sám táhl s lidem svým do Míšn, a
msto Pegau
nedaleko Lipska vypálil a k poddání na milost
ponvadž se vší armád k bránní tam komendantem byl, jal, lid jeho
pinutil,
postavili.
i
nemilost
Nejvyššího Gerštorfa,
dal se potebovat ihned pod který Švédské dobrovoln. Odtad dal se do Ccicu,-) tu haubtquartir ml, a jiný Nejvyšší Goltstein^j v Cechách lid rozložil po Míšni až na hranice eské.
v Pesnici
Co
•')
šance vzal a nkterá
msta
v Ccicu gencr. Torstenson ležel,
poboit,
bejti,
U nho tam
i
na
mnoha
echách
z
k kontribirovat pinutil.
tam zámek, aby osazen nemohl
jiných mí.stcch u
Vilím saský
byli kníže
v
dal
mst
Wejmeru
zdi
i
u
zámk
dal boit.
a biskup z Halin, kurfirský
od Francouz, od Rákoc^ho knížete sedmihradského,
syn, též vy.slaní
i
jiní
knížat vyslaní.
Anno
1645
13.
knížaty o neutralitct
nedli
první ')
••)
po tech Králích do
Enckefort.
Písenicc
Januarii táhl do ech. Když potom generál Torstenson
—
.se
snesl, táhl
-)
Zeitz,
v fxrhách.
msto
ech
k Annabcrku
v .Sasku ii(;(lalck
k
Mcrscburnu.
s
ten
nkterými tejden po
Pesnici.
—
^)
Svj
(loldstcin,
Pamti Harantovy
174
haubtquartii-
ml
v
Kadani, též
ležel
lid
jeho v Žatci,
Chomutov,
v
Most
tom okolí, pod kontribucí daleko sob lid uvedl. Hatzfeld, de Weith u Plzn. Generál Hatzfeld (sel svým lidem ležel u Plzn, též Johan de Wert s lidem bavorským. Krištof Vilím Harant, a
lidu na partaj, kdež mu se dobe po po tetí byl u Chudénix; prohnán, že na Roupov retovat musel, odtad do Plzn. Císa v Praze, též Getz a jiní generálové. Císa pijel do
nejvyšší lejtenant, byl poslán
dvakrát zdailo, že jich se
Prahy a
též
nco
okolo toho
oficír
opt
dal
zase
Bucheimu proti tam pitáhl.
asu
že
dal
nco
zajal;
z
Lince,
kdež
(jak
stínat,
s
císaovou
se pravilo,
ped morem
že nefechtovali,
byl,
když
od Magdeburku do ech lid, co se ho Též generál Getz, který byl s generálem Rákocymu, knížeti sedmihradskému, (se) svýma regementy
Engefort byl jat); pibralo,
s
nco
a ten
cstatní
mundirovat.
Švédští dali se do plzeského kraje. táhli Švédští (ze)
svých kvartýri, a
dali se
18. (8.) Februarii vj-
do kraje plzeského a prache-
ského k pomezí pfalckému a bavorskému. Však jistá se zpráva dala, že 21. (11.) Februarii pitáhli do Touškova nad Mží, tu haubtquartir mli v eminech artalarie a dva regementy pchoty, kdež do 700 ovec, dobytka
hovzího do 30 kus, svi, koz a kozl a drbež všecku synu mému spoa rozebrali, obilí též, krom pšenice a jemene nco zanechali, Též leželi (ve) Všerubech, v Radimovicích, jiné potrávili a rozimdali. v Hunicích, Oujezd, Vlkýši, v jedné vsi nedaleko Cemin, kteráž tak sluje, (v) Malešicích, (v) Kimicích, Kozolupech a Bcovsi se položili, a že most u Touškova sházený byl a na kuších, nco opravovali. Od outerka až do tvrtku tu leželi, ve tvrtek do Peštic táhli, v pátek do Klatov mimo Švihov Tu na od 30 drakon (ze) zámku stíleno bylo, a tu bettstund držel. tebovali
jedno feldmaršálka páže (jak se praví). a nkteí z lidu jeho zasteleni, až Tu že jest se rozhnval a nco lidu vyslal (k) zapálení Švihová, však nejprv dal dobytek pry vyhnati, též ovce z vovína; a potom zapáliti vše dal, jak i
msto, panský dvr,
též mlejn u
kostely a jedna chalupa.
Odtad
zámku, takže nezstalo než zámek, dva Dolanóm, Cvrovci a Klatovóm, tu
táhl k
pes noc. Táhl odtad k Nalžovóm, k Horažovicóm, ty našel osazené 100 drakouny a Charváty, který ho pozdrželi, že císaští od Zelené Hory tam pijeli a pes vodu Votavu na druhou stranu se položili a na sebe
zstal
z
kus
stíleli.
Nejvyšší lejtenant Harant poslán do msta Písku. Tu Švédští se dali opt zpátkem k Blatné, a císaští komendirovali nejvyššího (se) 100 koma z Horaždjovic na Písek opt pasu hájiti; lejt. Haranta ale Švédští dali se (ke) Zvíkovu a u Tchriic pes vodu Vltavu se dali. Bitva u Jankova. A potomn v pondlí po první nedli postní na svatého Matje podle starého kalendáe 24. Februarii a podle nového 6. Marti, bitvu (s) císaskými svedli mezi zámkem Jankovem a vsí Rati-
micemi
nedaleko Votic,
tém prosted
království
eského, k tomu nemajíc
roku 1645.
z
175
jednoho místa outoištného k reterát. Též jim císaští o mnoho sihijší takže Švédští poali ustupovat, ale se zase spravivše, císaské porazili, majíc celý den potýkání, takže pchota všecka zstala císaská a 26 kus stelby. Pagaže pak mli císaští v Táboe a v jiných mstech, ani
byli,
i
tém
Císaskou
že je Švédští nedostali.
placu zstal, gener.
hrab
Hatzfeld
Don
gener. Zahrádecký, gener. major
mnoho
V
nejvyšších jato
i
zbito,
též gener.
Getz vedl, ten hned na
hrab
Bro(ua)y, gen. Mar.sy,
Foelix, gen. major Trautisch a jiných
l)
psaní feldmaršálka švédského Leonharta Torstensona komendantu
do Lipska uinné(m) stojí, že odtad k Horaždjovicóm a ;
a
infanterii generál jat,
pes vodu Otavu
z
Peštic táhl bez odpoívání (ke) Klatovóm,
tu
již
císaští
málo
ped ním
byli
pitáhli
Tu nic zvláštního se nedalo, než nkteré ješt pes vodu nebyli, jakož s jinými zajatými.
se dali.
šer-
Byl tmi, kteréž k nim piveden jeden nejvyšší wachtmistr velmi zranný s jinými oficíry, tu že on s jedné strany vody táhl, a císaští s druhé strany až k Strakonicóm, kteréž byli drakony osazeny. Tu ten den s vrch když táhli, jeden (ke) druhému stíleli, kdež že na jejich stran (Bohu chvála) malá škoda se stala, jednom že nkteré osoby namále a kon od voz byly zastelené. Kdy tak se císaští o tu vodu disputirovali, on feldm. Torstenson, co mohl nejspíšcji, k ece Vltav se dal a pl míle pod Zvíkovem nkteré brody našel a ty 20. Februarii (2. Marci) (chvála Bohu) podle žádosti své pemaršíroval micle
a
s
ale
s
armádou do Votic
spšn
a Jankov.i pitáhl. Císaští že mezi tím též nezaháleli,
k Táboru,
nco
do Budjovic dokde sem ležel 3 míle císaští všecky fortelné že Jankov mezi obojíma armá-
kde svých pagáží nechali a
mne následovali. A 23. Febr. (5. bezna) od Tábora, mne potkali, a ped jeho píjezdem že
vézti dali,
tu,
vzcli a se v takové postue postavili, dami byl a od žádného dílu obzvláštn užíván. Položení té krajiny tak jest zpsobné, že pro nepíhodnou vršitost žádný pravý šlachtordnung nemohl se zpsobit, ale pes to, ponvadž císaští každodenn v tom tažení pi
vrchy
nich se drželi, též tím
mrazích a
zim
zpsobem
skrze stálé campiren, které
pi
tak tvrdých
velmi zlé pichází a incommodiren vyhledává, že v konenosti
všema pány generály a nejvyššíma pe jednostejn za bylo, jejich nepítele attaquirovat v Božím jménu. já (totiž feldtmar.šalk Torstenson) na týž fundament (s) Božím prJak vodem 24. (totiž na svatého Matje podle starého kalendáe) armády nco na ])ravou ruku k jednomu vrchu, kde nepítele varta stála, táhnouti sem rujinirování následovati
dostatené uvážení, též dobré našli a zaveno
by mohlo, in
jest se
consideration té spravedlivé
i
on se do jednoho lesa svou armádou táhl, ale pes to, nj se tvrd disputiroval, zanecháním tí kus .stelby, kdež také feldmaršalk hrab Gotz sám zstal, quitirovati mu.sel. Odtad se z jednoho dal,
za kterýmž
jakkoliv o
vrchu k druhému oblúkcm, až zase do svého pedešlé noci hlavního kvartýru a fortele táhl, a .se zase znova do šlachtordnunk\i postavil, kteréhož >)
10.
O
bitvé
viz
lánek Vlasákiiv v Nedlním
bezna. VlasAk. Okres Votický 1873.
str
81.
list
.Hlasu NAro.l.T
1S89 ze
Pamúti Harantovy
176
sem každého asu v dobrém ordnunku, jak jen pro takovou vršitou a lesy porostlou krajinu mohlo býti, následoval. Naež nepiítel (ve) veliké furi zase dosadil, že jest k jednomu velmi tvrdému a krvavému potkání, tomu rovného též v krátkých letech nestane se, (pišlo). Akoliv nepítel velkou sílu, (v) kterejž našim na rejtharstvu do 2 neb 3000 vejše byl, na pchotu pak v rovnosti, naproti tomu též takovou resolucí se potkal, že se každý nad tím slušn diviti
musí,
co pak
od
kterýž
boji,
Bh vný
8 hodin
vítzství z této
kterých velmi
oficír,
ráno
ním potkali, takže do 4 z polodne trval,
se s
až
popíti
strany milostiv
zajatých obdržáno bylo, jak píležitá
Pi kterýmž od nepátel vuje;
spolen udatn
tak naši také všickni
po velmi tvrdém takže naposledy
lista
ráil.
vypra-
mnoho semotam na placu rozmetáni nemohu ješt grunjest chvála Bohu od generál žádný
jsou a ne všickni vlastn poznáni bejti mohou, zstalo,
tovn od nezstal, potkal,
sebe ani
Z
psáti.
naší
strany
rann, jednom pan generál major
v pravou
ruku,
však
ne
nebezpen
Goltstein,
ustelen;
který se nejprv
oba
nejvyšší,
jako
nkterejma jinýma nižšími oficíry zstali, též poet, Poet jak pi takový occasii rozumný mže rozvážiti, stává se zranných. mrtvých nemže se zajisto, ponvadž jsou semotam po vrších, hájích, na dobré dv míle cesty velmi velkém potu rozprostených leží, kterých nkterý tisíc jest, nemohou se specificirovat. Artillerie jest 26 kus celá, od pagaží pak, ponvadž ty, jak prv oznámeno, pi armád nebyly, jiného nic nedostáno, než generál a vysokých oficír karety a co víc mli. Pi tomto, chvála Bohu bu, velkém štstí jest toto neštstí, kteréž já pivésti nemohl sem zanechati, též k tomu sem pišel, že nepítel s tima exquadrony za naším pravým kídlem na pagaže se dal, ale tak mnoho asu neml, ty visitirovat a pehledat, obzvlášt jednom a na vtším díle generál karet\' pepadl a s tím, co na spch dostati mohl odtad, ale našim práv do rukou vsel, že to nejmenší neodnesl, a za to zpropitné na vtším díle pobiti. S tím pana gouverneur na ten as Bohu porouím. Datum (ve) Voticích Rausch a Seestedt,
27.
Fcbr. Lista
Anno
s
i)
1645.
císaských zajatých
:
generál
mistrové Zahrádecký,
Don
hrab
fcldmaršalk
generálové feldmaršalk lejtenantové Mcrcy a
hrab
Hatzfcld,
dva
Bruay, 3 gcnerálwacht-
Foelix a Trautitzsch, 7 nejvyšších Schifer, Tappe,-)
Meuther neb Meyder, Binaw, Lanaw, Konigseck a Mersy,^) nejvyšší lejtenanti Frittva*) od Piccolomini, hrab Warfuse, Schmid, hrab Buckermer,^) hrab KefenhUer, Cassianat a 3 jiní nejvyšší lejt., kterých jména na tak spch zvstovat se nemohou 6 nejvyšších wachtmistr, 20 rytmistr, 23 kapitán, 10 kapitán lejt., 58 lejtenant, 1 regiment quartirmeister, 24 karnet, ;
27 fendrich, 20 wachtmistr, 36 kaperál, 41 nižších
oficír,
21
truba
paukner, 4000 soldát obecných, 45 estandar, 32 praporce, 26 kus od pagaží, ponvadž tu nebyly, nic není stelby, všecky vozy s municí dostáno, než vyšších oficír karety a jiné nkteré vozy. Od vyšších oficír jsou zstali, kteréž se na spch oznamují, ponvadž od koní velmi pošlapáni a
;
')
Dudík
121.
—
-)
Tlapp.
—
'')
Správn Demcrsch
—
'j
Friedtmer.
—
^)
Baccornic.
;
roku 1645.
z
177
nemohou: generál feldmaršalk hrab Gótz, nejvyšší hrab Waldeka, nejvyšší lejtenant od Piccol. jménem Graf, nejvyšší lejt. Mapo, nejv. lejt. Stimbeln od Linthemi regementu, nkteí nejvyšší wachtmisti, rytmisti, kapitáni a jiní, kteréž se poznati mohli a pochováni byli obecných soldát od 3 až do 4000 zstalo.
Že poznáni býti z
;
Co generál Torstenson po bitv inil. Po tionem,
msto
ped
tionem,
msto Krems
msto Korneiburk
discretionem,
šanc
Stein šturmem,
Vídní,
té
bitv generál
msto akordem, Znojmo
Torstenson vzal Hradec Jindichv, Jihlavu
discretionem,
discre-
zámek Grafenek
akordem, zámek Grafenstcin discretionem,
zámek Wolfersdorf
zámek msto Niklasburg
zámek Falkenstein discrezámek Stolen i) discretionem,
discretionem,
discretionem,
zámek Rawenspurk-j discretionem, msto Laab'*) zámkem discrecí a všecko ped Dunaji sob pod kontribucí pived. i
Císa císa
A
v
vyjel
Prahy
z z
Prahy
tom Jiímu
ujel do ezná. svými dvoany,
Marti podle nového kalendáe
7.
(se)
a jiné,
na druhý den
do Plzn
pijel.
Fridrichovi Harantovi pineseno psaní od bratra jeho Kri-
as komendanta na Písku, o té komendant plzeský je nejprv v brán dostal a císai je pines, on je odtevel a nejprv peetl, a potom synu mému Jiímu Fridrichovi posláno bylo. Ten den ješt jel císa do Stíbra, potom odtad až do Rezna. 13. téhož msíce pijel o polodni, a na druhý den o polodni na 20 šif sedl (se) svými a jel do Lince po vod, odtad do Vídn. Na cest mnoho koní zhynulo, císaová s dtma též do Štýrska do Gracu ujela.
štofa Vilíma, nejvyššího lejtenanta a v ten
A
bitv.
Torstenson
u Brna nic nemohl. Torstenson pak v Morav msta Brna celé léto a nco jara strávil, nic pi nm svésti nemohouc; ztratíc mnoho lidu odtrhnouti musel. Velké soužení od císaských. Císaští po té bitv u Jankova
v obležení
do kraje plzeského a prácheského do kvartýr se dali, sužovali a bdovali, až potom v lét do Rakous k Linci, též Krumlovu, Budjovicóm se dali. Konigsmarck ten se dal od Francouz pry ped tou bitvou, táhl skrze Franky a Fogtland, do Hofu pijel 23. Julii,-*) odtáhl zase k Plavnu.
co
jich zstalo,
a nebohý
25.
lid
dne téhož msíce nadlajíc okolo
do Míšn v
penáramn
Mí.šni
se
dal,
majíc
lidu,
nkolik regementu
hospodail, jako prv kurfirst
Štilstand za 6 Švédskými,
štilstand
pibylo. (se)
na vesnicích nemálo škod, mu mezi 4 a 5000, msto Rochlic, nedobe tam i
a
[)oítali,
Vzcl
msto Míše
Švédskými. Též vzcl
msíc.
za 6
msta
jak se oni
Tu potom
msíc
a
uinil
každý msíc
s
na Labi.
nimi kurfirst, totiž (se)
uvolil
se jim
(ze) zenié
své dávati kontribuci 11000 tolar.
Rágoci, kníže .sedmihradské, siln do Uher pitáhl na i)omoc Torstensonovi,
však
s
nco lidu císaského pod generálem hrabtem císaem potom uinil pokoj.
i
')Stožec,Staatz. F.
Mcnik:
— ^^Ranšpurk (Rabcn.sburjj).
Pamíli Haranlow.
-
''.)
I.ava.
—
z
Bucheimu
*)
-Srov.IIollcscš.
šavloval
3. .sir. 6.5.
12
:
Pamti Harantovy
l/S
Král denemarský s Švédy pokoj uinil. Naproti tomu jsouc denemarský proti Švédm popuzen, však nic nemohl svést, nýbrž po zemi po moi nešastn se mu vedlo (s) velkou záhubou svých zemí, nevdouc kudy, císa nemohouc mu pomáhat, udlal (se) Švédy pokoj. Dal jim ostrov}- Jemberland, Herrnthal, Oesel, Gottland, též Haland,') ten do jistých let, až by jinou vc za dali, aby drželi, ale tyto jiné ddin. Švédové zase mu navrátili, co jsou mu v jeho zemích pobrali. král
i
Král francký co inil? Mediolanu,
spanii,
Král francký též ten rok válku vedl v Hipevnost poslední Lamote
Flandru, Lotrinku,
rozboiti dal, též v íši a ne k
škod
válka se
mu
vzal a
ji
vedla.
Co englický. Král englickej velmi od svejch poddaných byl válkou ped nimi ustupovati musel. Též Turek velmi siln na ostrov Kandii pitáhl, msto jedno Canea akordem pánóm Benáanóm odal, tak jim ješt dv msta na nm zstásoužen, že
vají,
nm
neb nebyly na
nemají,
pece
se
3 msta. A kesané na to žádný ohled pece o pokoj (ve) Westfaliji (v) Minstru
než
a
mordují,
Osnabruku se mezi potentáty jedná. Kterémuž, Bože milosrdný, ra poaby šastn zavín býti mohl k rozmnožení cti a slávy tvé Božské a dušem našim spasení tlu k dobrému a užitenému prchodem tvé svaté pravdy všudy a ádu a spravedlnosti. Artykule o pokoj. Téhož léta na den svaté Trojice 1. dne msíce ervna poslali J. Král. Mil. a vyslaní koruny švédské po polodni pi sekretái legationis k císaským vyslaným panu Janovi IMaximilianovi hrabti z Lamberka a Janovi Kranen k pokoji proposicí do jejich ložumentu (v^ 18 artia
žehnati,
i
kulích obsaženou
Pedn, pišlo, na 2. i
co
vky Proti
co se po ty léta dalo, aby vše v zapomenutí ode všech
Jest,
spomínáno jedno druhému nebylo.
tomu aby kesanský, v.šeobecný pokoj mezi stranama odpornýma
ddici a budoucíma
jejich
dokonalá
sousedství z toho
díivrnost a
bezpená
pokojnost se vyskytla a rostla. 3. stala,
Aby od
Císaské všeobecní neohražená králov(stvím) švédským a franckým
msta
se nalézají, jako kuríiršti, knížata, hrabata, páni,
mezi jinýma království
Augšpurg, tak nostech, (v)
v
dobe
plnosti
eské
s
jeho pivtlením,
ped
v
dm
duchovních
dvrnost mli
a v
tom
a svobodní íše, rytístvo, Pfalc,
na jejich panstvích a statcích jako
svobodách a spravedlnostech
kterémž jsou
amnestia všechném se
M. (s)
J.
obzvláštn který
i
i
Wirtenberk, Baden,
dstojnostech a zvýše-
svtských,
v tom stavu,
letem 1618. v íši povstalým nepokojem šastné se nacházeli,
zase dosaženi, a proti
tomu aby
nic bejti nemohlo,
co by se vynajíti
a jmenovati mohlo. 4.
Takovejm,
budou dosazeni,
potomn že
kteí takovým
mají
tak v
nich
zpsobem na upevnni
odtad zsazeni býti nemohli a nebyli.
by soudem
nkdo vinn
byl,
tak
a
svá místa a spravedlnosti zase
utvrzeni Jestli
má obecné
bejti,
aby žádnou mocí
by pak poteba ukazovala^
právo bez rozdílu té vci a
roku 1645.
z
zpsobu práva
osob podle
a naízení se
kterémž neb kdež reformirti jsou
(v
Aby pak všech
5.
as odezána má
obzvláštn pak v religionlViedu,
konati,
odtad ke všemu od evangelických
a
pojati),
potom oznámeném rovné spravedlnosti jedním zpsobem podleni budou.
prv a
ped
v íši
vnitních
mohla, tohoto se
býti
ml, takové
bejti
179
prv
ne
volení
zevnitních pozvižení píležitost na budoucí
i
pedn než v
vyhledává
as
kdyby ímský císa volen
:
vacans,
kdyby císae nebylo,
totiž
ruce vzato bejt, a tak nové práva vydávat aneb staré interpretiren,
vojn pípravu, pokoj neb závazky naizovat neb ustanovovat, neb na njakou obecní berni uložit aneb z jejich prostedk jednoho také z jeho dstojnosti a statku zsaditi, takové aneb k tomu podobné žádné, než jednom skrze obecné íšské snesení a všech stav toho za dobré uznání pedjíti aneb vojnu a
stavy
v skutku vyízeno býti má.
Jak by pak jmenovaným
6.
spravedlnosti a
bezpenosti a z:i
bez
regalia
opravdivosti
stavm íše všecky
zemma
cizíma
s
mly,
zstati
odtržení
má
závazky
v
od íše
jiné jim
tak
náležité
jeden každý k své
se
dáti,
svobod
na
necháno bude. Strany religionfridu mezi
7.
chovních
odpory skrze
statkuv
evangelickými
ímskými katolickými a dukesanské prostedky do-
a
slušné a
pátelské,
konale a stále se smluvily.
K
8.
té
všeobecné
všecky rady a
soldáti,
i
ddiných,
ských
dstojnosti
(v)
v puntu zstávajícími,
bez jejich
rozdílu
s
dtma,
kterými
privilejí,
služb zstávající
zemí rození, jakého
ddici
s
jejich,
ped
se tšili
a
budoucími
obchodu,
cti,
Všecky a jeden každý
tím nepokojem,
stavu a
koli
zpsobem krále
i
s
eládkou, jak
nebo podle sprave-
niím nejmén obtžo-
nebyli.
trestáni
zajatý z obojí strany soldát
zstávající bez rozdílu, mezi kterýma
neb
mšan
v
služb
portugalského bratr, princ Eduardus,
se obsahuje,
aby od datum v msíci bez výplaty svobodni puštni
pak co
pipovdli,
dáti
císa-
z
svdomí, svobod, spra-
post limino zase navrátili, a skrze to
na to žádným vymyšleným 9.
všickni
oficírové
vojanští
(v)
bu
ženama,
jejich
tšiti mohli,
dlivosti
a duchovní
nebo í(š)ských
osoby a statky v tom stavu
vedlnosti a
váni,
cizích
jak
pináležejí
kteí královn a království švédskému a franckému a s nimi radou neb skutkem, sloužili etc. od vyššího do nižšího
jsou,
ti
amnestii
mst mšané
tímto se to všecko
ruší,
krom co
byli,
protrávili,
by
dáti
by jsou
povinni.
Královn
10.
jsou
ped
a království podle náležitosti takové zadosti
picházející
11.
Jejich
škodou zdržely, a na budoucí
soldáty
obtížnosti podle náležitosti
Hes
býti
aby
Rovným zpsobem
12. z
v jejich
z
Kaslu,
a
knížete
s
spravedlivé
zaplatili
as
uiniti,
nic víc se
báti
protože nemají.
služb bez doteného království
a spokojili.
nima spolení, jako osvícená knžna landkrabinka
sedmihradského
soldáti
podle náležitosti spokojeni
mají.
Když to bude .smluveno, mají ty od obojí strany vzatá místa s jejich k tomu náležitým, a jiné tu nalezené svrchky, každé jejich prvním pravým pánm zase postoupeno však ty takové místa, bu že by pi moi neb l.i.
stelbou
a
;
12»
Pamti Harantovy
ISo
prosted bejti
zem
od dalšího osazení
ležely,
z
obojí
vky
na
strany
osvobozeny
mají.
Naposledy mají
14.
mnoho nmeckého
soldáti
knžn
osvícené
váni bejti;
pro sebe,
lidu
konen
všech válících stran v íši
královn švédské
ty
soldáty
by zachovati chtla, v
co
její
obdanko-
zemí a tak
jejích
z
místa
vlastní
poslati.
15.
jak
ped
zemi
i
Aby
1618.
obšírn se
V
16.
franckého
tomto
má
mají
na
míst královny líbit
budou
a
království
a
zavení tohoto pokoje se
sáhnout a bez
s
tou obtíženou stranou s
odkladu
prodlení a
od trpícího bezpráví
traktát
nebylo držáno,
tak
stav íše
tím
právem a mocí
s
se spolit, k zbrani
po pebhnutí msíce od toho asu, jak by
napomenut
dílu
tm
že by jedinké
stalo,
královna s královstvím švédským a franckým podle všech
obtíženým dílem neb
švédského a
ped zavením tch
co (v) oznámených artykulích obsaženo,
takové,
po
ped
jak
budou.
pak po
by
17. Jestli
mly
priichod sklidily,
to oznámí.
pokoji
jmenováni, v to zaveni
píbuzným
tím vzešlé
králové a knížata, kteréž se
ti
pekážky svj pekážky z cesty se
své svobody bez
byly,
vod, a všecky mezi
traktáty toho
kvetnout mohl, tak aby všecky handle
zase dokonalý pokoj róst a
letem
byl,
to
bezpráví
snášející
pry
odehnali
pomáhati. 18.
K
silnjší
stran legati rukou jedni
stav
víe
a
peetí
vtšímu ubezpeení všecko potvrditi, pokoje
druhým odevzdati
proti
franckého
i
podle
íše,
jakž
nimi v
s
náležité
a
ratification
každé mají od oboji(ch)
a
instrumente hned zde bez odalování
neb podpisy od
puntu zstávajícími,
rovn
též
králv švédské
podepsah a v msíci od datum jedni druhým
jest,
dodali, a naposledy ten pokoj obecnej
uiniti a ve všech
a
od ímského císae a kuších
dobe k
je
místu
a konci pivésti.
Arcikníže Leopold Bavorským na pomoc a heská armáda po té bitv vzavši
Diinkelspiel
táhli
táhl.
Francká
k Heilbrunu,
vzali
Wimpfen, a tu nkterý sto lidu, 4 kusy stelby pro Heilbrun zanechali. Bavorská pak armáda vdouc, že arcikníže Leopolt Vilím k nim (se) 14 regementy císaského lidu táhne, (sej 36 kusy stelby a 13 vozy municí a jinejma vozma od Tonavertu vyrtáhli, kdež se (ve) Švábích s císaskými spolili a (k) Heilbrunu táhli, Wimpfen zas dostali s tím lidem a s tma 4 kusy zanechanýma. Kníže pak Anguini s franskou armádou dal se u Filipsbergu pes Rejn a položil lid do kvartýr, sám jel do Paíže. Heská armáda též se do kvartýr položila, a ješt více jejich knžna verbuje. Císaští dali se zase skrze Pfalc do Cech ke") Klatovóm, kdež haubtquartir mli; a v Domažlicích a okolo 4 regementy kurfirstských leželo, Torstenson pak (se) švédskou armádou (v| kraji hradeckým v Cechách, Kónigsmarck v Slezsku a Wrangel v Saších a u Magdeburgu. Zaátek milosti pana Ludvíka Vílíma Fuchsa. Téhož léta i
I
1645.
ped
svatým
byla poslána
její
Duchem od
komorná
z
paní Marije Fuchsové, rozené Rabensteinarky,
Culnbachu k dcei
mé Alžbt Marjan
(s)
po-
roku 1645
z
zdravením pátelským a na zdraví Bylo
jí
Markéta též
mn
i
jsouce ten
její,
dala pozdravovat a že
ji
dala se
ptáti,
divné, nemajíce s ní
to vzkázání
Machvic, teta
z
její
ISl
ji
aby
prosí,
Toš
k tomu dovolil, aby napsala.
as jí
u
a že
jsouce
ní,
sem brzy pijede.
A
žádné známosti s
dcerou
ádek
nkterej
potom, kdy sme na to
panna
mou známa,
napsala
;
což sem
zapomnli, ona táž paní Marije Fuchsová (se) synem svým a pannou z Machvic pijela a ložument svj tetí nad mým ložumentem U' apatykáky z Wonsidle mla. V pondlí po 3. nedli po svaté Trojici ten den ped svatým Janem 23. Junii pišla do ložumentu našeho s týmž synem svým Ludvíkem Vilímem Fuchsem z Schweinhaubtu do hoejší svdnici k paní matei podle pátelství, strejicovství a známosti. Odtad pro dceru mou poslali, ale ona nešla, dala poslali po druhé pannu, tu na mé poruení šla, tu hráli v kartj'. se omluvit V outerý na svatého Jana po obdích pišla táž panna Machvická k dcei mé a týž pan Fuchs s ní. Šli potom na procházku do zahrady pana kmotra již
dm
;
superintenda.
A A
Tetí den
pišli,
i
mát
paní
jeho, a zstali
u mne u veee.
co zde byli ti nedle, málo který den prošel, aby k
tak,
tak se ta milost zaala, on se
manželku nežádá než
Když
ženit.
dom
ji,
jeti
a jestli
jí
by
nám
nepišel.
tak velmi zakazoval, že žádnou jinou za dostati
ji
neml,
že se nechce do smrti
mli, piekl, co by na jeho vli bylo, zase sem
Vavinci na jarmark pijeti; ale paní mát hned odpovídala^ do Wincheinm nebude moci státi, že nejprv musí do Norberka jeti, kde jsou jí dlužni, abj nco penz mohla dostati, a prv že nebudou moci pijeti až k svatému Michalu. Mezi tím nemohla pro lid vojanský ani na jedno ani na druhé jeti, však on k ní tém každý tejden chvu svou posýlal a vzkazoval, jí se porouel a asem psával pann Machvice, tet své. A v tom psaní více .stálo o Alžbt Marjan Harantce než o ní, a se velice v tch psaních jí zavazoval a k žádosti jeho ty panny Machvický velmi mu dobe jednaly, ta chva, že v nadji byli postaveni, a jejich svatému
k
že
se
i
;
i
zkazování a mínní, když pijedou, že za o mínji a bez velkého nákladu,
ponvadž
odpov s
budou
žádat, a
tím vojanským lidem k
pi tom
penzóm
nemže, aby se veselí stalo. Což když sem' on ve dvouch koních pacholkem a paní mát na voze s dvekama a šaty k veselí náležitými pijeli v outerý ped svatým Havlem, 14 dne msíce Octobris podle starého kalendáe, ve dvouch nedlích po svatém Michalu, neb pi tom ase pijeti se pijíti
s
ni-mohli,
konen .strojili, proto že paní mát jeho nemocna byla. Alžbtu Marijanu Harant ku. Tehda hned druhý paní mát jeho s paní mateí manželky mé dobré pamti
jak se
Jednání den v stedu
pijdouc k k tomu
dána z
do našeho ložumentu, do.statcn mluvila a žádala, aby se aby pátelská odpov sjnu jejímu strany dcery mé pi tom dodání, ponvadž msíc nahoru jde, prve než by
ní
pimluvila,
byla,
ouplna
nemže.
mn
o
i
šel.
Dáno
Na tom
mu
bez
bylo od
ní za
odpov,
že to
tak na
spch
bejti
nechtli pestat, pišel on tetí den po píjezdu sám ko
ráno, a mluvil
chtla
jí
s
dcerou
vle mé
nic
mou
o
pípov,
pipovédt,
šla
ke
aby jeho byla;
mn,
a
nme
ale
ona ne-
za radu a vli
Pamti Harantovy
182
mou
Když sem
Žádala.
a není volil
radil
i
to považoval,
pro by
žádné píiny,
což tak uinila a
;
a ona jemu též prsten dala.
Tu po
pípovdi
té
To
mu
se to
ízením Pána Boha dje
to
se stalo
mn
on ke
šel
že
odpovdt mlo, k tomu sem pojemu pipovdla. On jí dal na to prsten.
se
práv na svatého Havla 16. Octobris. mne sám osobn velmi snažn,
a prosil
abych mu toho dovolil, že by v outerý píští 21. Octobris den .svaté Voršily chtl mne s pány a pátely svými o pannu dceru mou Alžbtu Marjanu žádat etc, což nemohouc takové slušné vci odepíti, k tomu sem dovolil.
A
mezi tím, jak
sem
se chystal,
as
postaovati mohl k
aby
se jim
co
jísti
a
vci, jednom toliko 5 dní bylo,
tej
píti
mlo,
dáti
a též
sem
se opatil
dvma
pány páteli svýma, panem Jobstem Jeronýmem z Wildensteinu a v Nayla a Modlersreutu a panem Jiím Adamem Ratiboským ze Chcebuze a na Dolejším Kocov, ponvadž synové moji tak na krátce vypraviti se nemohli, zvláš Jií Fridrich, kterému posel pišel v nedli ráno, a v outerý v noci byly oddavky, a o tej vci již prve zprávu ml, pro cestu mohl pijet, ale pro nebezpenost' na cest pro soldáty nemohlo se to stát.
K manželství zamluvena. Tu mený
ke
poslal
Henricha
mát
z
jeho,
mn
Pelnic,
potom na
pana Fridricha Weyganta
mne
kapitána zdejšího, a dal
abych se
s
rodem
sám pipoví ústy
svými, že
týž
den svrchu oznáa pana Hans
Lúchau
žádati služebn,
též paní
dceru svou jemu k manželství
jejich spíznil a
Tu
zamluvil. Kdj' se to stalo, žádali za dodání.
žádání, když on
z
ji
odpov
dána po dlouhým
na budoucí
asy
jakožto
již
potom svou nejmilejší manželku bude milovat, ji v štst í neštstí neopouštt. Tu on potom sám do lozumentu s pány páteli, s paní mateí s jinýma i
pišel,
a
opt
za dodání žádal, a to vše pipovídal a na to ruky podával.
mu k tomu povoleno, a panna nevsta ped správce církevního M. Šebestiána Kocha od p. otce jejího a p. Jiího Adama Ratiboského na sí vedena, kdež byla v dole na zemi vtší drobet truhlice postavena, na ni menší a to vazbovým ubrusem pikryto, na to zelený damašek zlatýma pasymany pikryt byl. Tu když ruce sob podali a klekli na tu spodní truhlici, byli od téhož knze stavem manželským svatým potvrzeni. Po tom Bylo
potvrzení bylo po
poad ode
všech štstí jim vinšováno.
Veselí. Tu byla nevsta k ženichovi pivedena, on s ní tanec uinil, a dv nevstiny panny za ní tancovaly samj' po tanci ženicha pátelé jeho, když k nim pivedena bj^la, s ní tancovali. Po tom tanci bylo jídlo dáváno a k tabuli sázeno. Kázání svadební. Na ráno po snídaní bylo kázání uinno od pana superidenta M. Henricha Taubelia z písn Salamounovy 5. kapitoly o zahrad, kdež také dotekl dobré pamti pána pana Krištofa Haranta, že v knize putování své píše též o zahrad znamenité v mst Padui, a ženicha pirovnával Samsonovi, jak Samson oblíbil sob manželku z cizího národu, že od ní neupustil, až ji dostal, tak tento že tak uinil. Po kázání bylo nevst darováno ženich jí daroval zlatý etz armbantovým dílem, ;
i
:
paní
mát
jeho záponu
s
pelikánem a prsten, já hodinky pozlacený, paní
z
roku 1645 a 1646.
máte mé manželky dobré pamti prsten
A
prsten s tafeldiamantem.
s
183
rubínem, paní Ratiboská mladá
tetí den po stvrzení smluv 500 í(š)ských tolar, on proti tomu, 800 tolar íš(s)kých jí to obvnil. Chvála Pánu Bohu se dokonalo. Než desátý den po veselí nevsta velmi se rozstonala na kauen ^) a koliku tžce, ale s pomocí Pána Boha a radou a pilností pana doktora zdejšího ve dvou nedlích, že drobet zdravjší byla a své svdniky v lozumentu mém proti Kanní kašn a apatyce do mé svdnice pišla, a potom s pánem svým v pondlí ped adventem ode mne ve tech koních do Culnbaclui jeli k paní matei, která, jak jí bylo lépe, dom na voze jela (s) vcmi svýma
tak
se to veselí
svadebních, kdež jmenováno po ní
pkn
i
jejími.
Odjezd.
svozem zlá cesta; potom potom na koních jeti musili. A druhý den tam pijeli, a tam s paní matei zstávají a své peníze na úrocích mají. Pán Bh ra jim své požehnání asné vné dáti. Amen. Nejvyšší lejtnant Harant nejvyšším uinn. Krištof Vilím Harant, nejvyšší lejtenant, potom z Písku msta byl (se) svými rejthary poslán a (s) drakouny do Tebon, odtad do Rakous na zámek Rapoltstein pasu hájiti. Též mu potom pidán druhý zámek Rabs pána pana Unverzoga, by
Byli
chtli na sanch, ale
rádi jeli na voze, ale byla
pes noc
se sanice pokazila, že
i
kterého potom, když uinil,
bratra
mu
svého
Wessa, jednoho
regement dán
nejstaršího
mšana
Jiího
Neistatu
z
byl, za
svého nejvyššího lejtenanta
Fridricha
za jednoho
rytmistra,
na Orla, zkušenetnr soldáta,
též
za
rytmistra.
Léta 1646. švédská armáda dala se do kraje žateckého pod feldtmaršálkem Torstensonem blíž pomezí Míšn, a tu dlouho leželi v Kadani a jinde, a císaští v Klatovech, v Domažlicích, nco v Tachov. Nejvyššílio Krištofa Vilíma Haranta regement položili ncjblíž Švédským na zámek a msto Beov, odkad on vyjížd malým potem lidu mnoho dovozoval, sami Švédští též o tom pocož sami z jeho oficír, kteí pi tom byli, vídali. Obzvlášt po dvakrát, jednou do Šlakaveru -) (s) 40 koma a ležel tam regement i dva na vartu. Kdy pijel, dal prgivit, že futráže nesou, a v tnm je objeli, pistoly pobrali, je jali a mleti kázali, sic jina že je vpadli, mnoho jich zajali a koní dostali. Po postílejí, na |)edmstí na druhé dobytek když pobrali, za nima se pustil, dobytek dostal, je zajímal. Po tetí potom, když Švédští z Cech do Míšn táhli, poslal svého nejvyššího lejtenanta, pána rakouského Unverzoga, nco (se) svým lidem a nco od jiných komendirovaného lidu do Míšn asi (s) 80 koma, kdež se daleko pustil, až k Šnebergu. Tu nedaleko byl od Švédských obklíen, rozehnán, on sám jat, lejtenant Janovský a jiní jati, a nco též na placu zstalo. Když Švédští do Míšn táhli, odtad k Saleldu a do Tyrinku, císaští i
n
se dali
do Falcu hoej.šího. Haubtquartir
reutu a okolo, jeho ')
patlu.
lid
i
K.iucn vrhnouti, dáviti.
Srov. Holic
.scš.
3.
str.
ml
arcikníže Leopolt^) v Tyršen-
v markrabství Won.sidlu a jinde,
67.
—
'O
Schlackcnvvcrt,
.Slavkov.
—
do msta Hofu •'')
Viii.sici
listi
Pamti Harantovy
184
nejvyššímu Harantovi
ordinací
dali
ml
pánv Reysv;
(s)
jeho regementcm, a vychování své
pijel teprv do Hofu 4. Marti, pondlí masopustní 10. Februari nejvyšší lejtenant Besere s drakouny od regementu Gallasovského s nejvyšším wachmistrem do msta. Tu šermicle Niklem Trolinkem, kterýž se na zámek položili mívali, až potom nejvyšší lejtenant pry k armád s nco lidem odjel, a nejvyšší wachmister tu na zámku zstal. Potom se podal generalissime arcikníže Leopolt do biskupství Bamberského a ml svj haubtquartir v Stafelsteinu, a Švédští v Tyrinku. A tu vždycky partaje jedny na druhé šly. Až když Švédští dali se z Tyrinku k ece Weser a vzeli msto pevné pi ní Huxer,i) potom Paderborn, dali
aby a
z panství
ped ním
pijel
kterýž
v
i
do Hess k mstu Wetzlar, neb císaští
se
již
se položili
nedaleko odtad
pi ece Mejnu. Tu drahní as leželi a partaje jedny na druhé šly, až potom (k) Švédským Konigsmarck z biskupství kolínského a zem jemu
mu dobe
hrabti z Holtzweimarskou k nim pitáhla. Tu dali se s tou vší silou skrze Franky, díl švábské zem, nechajíc císaských za sebou pozadu, do bavorské zem, vzali Donawert, Rein a jiná msta, v ní hospodaili a bejty znamenité dostali. Císaská pak armáda za nima však k Reznu, táhla, tu ležela, až potom se hnula a pes Dunaj se dala. Akoli generál Johan de Wert pokoušel se Švédské pepadnouti, ale nikdy kdež se
náležité pijel, apflu, dailo.
mu
se
proti jNIelandrovi, jinak
Též francouzská armáda
s
nepodailo, štstí na švédskou stranu pišlo, že
Nejvyšší Harant
z
Hofu
vytáhl.
vítzili.
Nejvyššímu Krištofovi
Vilí-
movi Harantovi poslána ordinací od generalissime a dodána mu 1. msíce máje v pátek den sv. Filipa podle starého kalendáe, aby táhl (se) svým regementem z Hofu ku Praze (k) generálu CoUoredovi, odtad potom, kde
mu
poruí. Kdež vytáhl na tu ordinací v pondlí píští, to
jest po nedli dne msíce máje. Na tý cest potom 16. dne téhož msíce v v Outerým, jinak nmecky Neumarku, zabil z vožralství velkého rytmistr Wess karneta z Šlivic, dobrého mladého pacholka. Odtad táhl ku Praze, potom k zámku Lipnici. V Brtnici byl. Když ten vzat byl, dána mu oidinancí do msta ,se
Exaudi
11.
mst
a
zámku
Brtnice v
Morav
nedaleko
msta
Jihlavy, kteréž bylo
dobe
osa-
zené švédským lidem.
W
i
t
e
mberk
v
S
1 í
byl poslán generál major
tam z
k
z s
u.
Prve nežli švédská armáda vytáhla
Witemberk
s
dostal švédského lidu víc, že bylo
mnoha regementy do ho do osmi
Bucheimu, co Torstenson po bitv u Jankova
Krembs, Korneuburg a jiný
krom ani
tak na-
msta
a
zámky,
tisíc
i
stále v
to vše
to
víc.
z
Tyrinku,
Slízska,
Generál
kdež
hrab
Rakousich pobral, léto
pobral
zase,
Holomouce neb se Holomouc vždycky siln bránila, a on k ní nepitrhl. A v tom potom, když Švédští v Bavoích s Francouzy hospodaili, týž generál z Bucheimu musil Bavorským a císaským pomoc, Witemberg pak v ten as po odjezdu z Bucheima všudyž se Jihlavy a
;
i
')
Hóxter.
z
Morav
V
Stavil,
sob
lidem k
nmu
185
v Rakousích, a dobré pejty inil.
i
JMontecucuIi
slali
roku 1646 a 1647.
s
nkterejma rcyementy,
povolal,
ale velmi
slabi
mu
i
Proti
byli,
sodva
nmuž
jsou po-
Haranta
nejvyššího
polovici
s
jeho
lidu proti
majíc.
Ten rok okolo svatého Jana studánek
(kterýž
byl) velmi
již
mu
hojící v Saších (z) i
potom
víc.
nkolik Lidem
reseniroval a na jeho
pomohla, že svých
O pokoji
voda
Homhausu^)
nkterým spomáhala, jako feldmaršálkovi Torstenmíst feldmaršálkem generál Horn
velmi na všeliké nemoci .sonovi
vyprýštila se
biskupství halberštatském ve vsi
(v)
se
ciprlf^)
sproštn
velmi mluvilo. Toho roku
byl.
velmi vždycky o pokoji
as a tento konen bude vyhlášen, ale bylo od nho neb ani o pední artikul náboženství, aby zase všudy, jak prve, svobodn se konalo a statky pobrané vráceny byly, nejednalo, když na to pišlo, šlo velmi to drsnat. že tento
mluvili,
ješt daleko
;
Císa
Cechách korunovat. Téhož
dal syna v
roku nejstaršího
syna svého císa dal korunovati v Praze na království eské;
ale
Uhi
nechtli tomu povolit, když to na nich císa v Prešpurku žádal na ten as, než
žádali
míti kostely
podobojí pobrané zase navrácené, a útisky v ná-
pry byly. Marie Lid milá Fuchsova se narodila.
boženství aby
Téhož léta 1646. ve stedu po svatém Michalu 30. Septembris slehla dcera moje Alžbta Marjana Fuchsova z Schweinshaubtu, rozená Harantka z Polžic a z Bezdružic, manželka pana Ludvíka Vilíma Fuchsa z Schweinshaubtu, v ten as v Culnbachu. Pán Bh jim dal dceru, poktna 10. dne msíce Octobris v sobotu po 19. nedli po svaté Trojici; dáno jí jméno po její dvou paaích bábách Marie Lidmila. Toho dne bylo znamení štíra 6. ?}. 10. a toto víc. Léta 1647. 3. dne msíce Januarii v nedli po novém lét pijel sem do Culnbachu z msta Hofu, vyjevši v sobotu 2. Januarii do Schausteinu k panu Krištofo'. z Týna, a odtud druhý den v nedli v noci (se) svýma dvma dcerama a jedním synem. Tam zstal sem pes noc u paní Fuchsové, zet mého paní matee. Na ráno dal sem se do lozumentu sob zjednaného i
<S
r.
a
1
tolar
závdavku k Balcarovi konvái.
Bavory vzaly velikou škodu.
Téhož
léta
a prvního
též švédské
se
i
i
francouízjské, v
Francouzové do Šváb, tu
pedtím
svj zemi, a majíc vojsko své císaské, švéd.ská armáda dala ní v.šecko vyhubeno, vše zase pod moc pivedli krom Augšpurku.
dostávši Bavorský velkou škodu (ve)
i
a
nkterá msta u Bodensee, jako Bregenc a jiná, oblehli po vod, ale darcbn, od ni bez vzetí odtrhli. Stilstand s Bavorským. Tu potom v Ulmu Bavorský s Švédy
Švédští
pobrali
I.indavu po zemi
a s
i
Francouzy uinil
štilstand až
do skoncování generálního pokoje v mst již nkolik let pracovali, a (v) OsnaDonavert, msto Rcin, a on jim zase Me-
Minstru (ve) Westfalii, na kterémž bruku, takže ^)
mu Švédové
vrátili
Poblíž Aschcrslebcnu.
—
'')
Z némeckého
Zipperlcin, dna.
Pamti Harantovy
186
mingen
ŠváLich a u Bodensee
(ve)
Uberlingen; Augšpurk osazení zbaven
Bavorský se zavázal švédským, císai tajn ani zjevn žádné pomoci neinit, než svj lid v zemi své chovat kdyby obdankoval též císai nic nenechávat, než Benátanm proti Turku regement neb dva. byl jako Heilbrun.
;
Císaští vytáhli
zem
císaští vytáhli
bachu, všudyž
Bavor do Falcu. Tu potom
z
do hoejšího
do markrabství
i
Lichaur zastelen. který
8.
Pfalcu,
jezdili,
mli svj
na
Februarii
bavorské (v)
Sultz-
pišli, brali.
Fridricha
na poruení markrabte ten den po
jel
z
haubtquartir
Wikanda
Lichaura,
pohbu knžny mladé
Zofie
do Parejtu, který ml jeti s knížetem Sas z Toužíma k generálu do Sulzbachu o knížecí vc, blízko od msta Parejtu zastelili. A to se stalo tak, míti, neb již bylo že na pijel nejprv jeden soldát, chtl od nho jich zatím v soumrak, a mocí mu ho chtl brát. On pavujíc, že jest fest, víc soldát jelo, toho jednoho zastelil. Když jiní pijeli k nmu, stelili, kdež jedna rána do nho šla a jiné nic, a tak potom druhý den v Parejtu
k
a
umel.
W
den
i 1
mj
švagr
s
e
t
i
ne
r
obloupen. Pedtím
kterému
pi tom pohbu na míst svého
ped
pohbem umel,
tím
nkolik rejthar se vším
v pátek
4.
Februarii jedouc
Jeroným z Wildensteinu na psaní mladého markrabte, knžna umela, na ten poheb do Parejtu, chtíce ho týž kníže Jobst
mu
natrefen, jat,
vzeli,
z
hofmistra
za hofmistra míti,
bot ho
Christiana
pl
Beilvice,
do jakýhosi pustého dvoru piveden
zuli,
kord,
plást,
kterýž
též
mile od Culnbachu byl od
kožich,
;
dva koni
peníze, bílé vci, co
pi sob ml,
pobrali, pacholka pak do košile slíkli. Nic nemohly listy kníukazovaný postaovat, nechali jeho bez bot, jen v punochách plátnných, a pacholka bosého v košili velké pl míle jíti v tak velké mrazy, že b\' pacholek byl brzy zimou umel. žecí
Witemberg vpadl do kvart ýr
g.
Montecuculi. Potom
se
císaský dal do Cech, neb Witemberg, generál švédský, na pomezí slezském a eském Montecuculi do kvartýr vpadl, hnal je až k Královu
ten
lid
Hradci,
mnoho
práv
vyjel z
vzel také
tu
jich zstalo,
pagaže též nkteré dostal. Krištof Vilím Harant
mu odpuštno
od generála do Cech jeti a své vci íditi, kvartýr (z) Bro(u)mova na ten den neb den ped tím vpádem, nemalou škodu na lidu, než pagaže jeho pece mu jeho za-
byvši
nejvyšší,
chovali.
Téhož léta arcikníže Leopolt v zim jel do Nydrlandu skrze Franky k Frankfurtu sám, dále majíc silnou convoji sebou, kteráž potom od nho táhla tudyto (kel Culnbachu velmi strachem, aby od Švédských nebyli pepadeni. Hatzfeld odpuštní vzal od vojnj'. Téhož léta starý soldát, generál hrab Hatzfeld, vzal od císae a jeho- armády odpuštní, dal se na své statky do Frank. vzal
G. GaUass umel. A generál sob za generála a feldmaršálka »j
25.
dubna 1646.
—
-)
Gallaš, ten v
post umel.')
tak císa
Melandra,'^) který prve byl generálem
Petr Melander Dudík 242.
z
landkrabte (kej
kurfirstu
ml
štstí'
187
Hesu z Kašlu, a dobe se mu velmi daiKi; jji-oti velkému (s) málem vítzíval. Potom se dal od landkrabinky z Hesu kolínskému, od císae za hrab z Holtzapflu uinn, kdež ne
z
množství lidu
hrub
roku 1647.
;
sob
až nyní tuto zimu císa ho
za generála a feldmaršálka
k Budjovicóm položil a jinde v echách. Krištof Vilím Harant jel v post do Vídn k císai, utratil tam 1500 r., pijel zase k svému regementu k svatému Duchu s vyízením dobrým. vzel,
svj
lid
Sveinfurt. Když Švédové
dali se
tak .itilstand (se) Švédy a
Frankv
do
Bavorským
msto
post, a oblehli
siln císaským lidem osazen; a komendantem byl v
b)-l
uinn,
Schwcinfurt, kdež byl
om
hrab
z
Ladrolu,
akordem ten tejden ped velikanoci. Lid císaský, co ho tam bylo, namnoze musili se dáti potebovati pod Švédské, než komendant byl s manželkou svou a svýma propuštn s velikou sumou penz, kteréž tam nabyl jel tudyto a provázín byl ke Hbu. poddalo
se
;
Hóchst
vzat. Též vzeli také Švédští Ho(ch)st nedaleko Frankfurtu, pod sebe podstrili, a komendanta generála majora Weblc jali dostali. a velkou sumu penz pi soldáty
nm
Fe
1
d
marša
1
e
W
k
r
ange
1
táhl ke Hbu. Téhož
léta
ped
svatodušníma fcldmaršalk Wrangel držel nedaleko Culnbachu randevu
9000 koní
se
a
5000 pchoty pod ním. Pitáhl
k Culnbachu, haubtquartir
ho k
poslal s
mstu Hofu
a
ml sám
ve
vsi
našlo
v outerý svatodušní na luka
Melkendorfu, na ráno táhl dále,
ostatkem
(s)
svátky ;
a s
šel
nco
kusy ke Hbu. Nejprv
') s nkterejma regementy Wrangle nedoekal, dostal ty šance, pi tom penzi komendanta ze Hba a jinýma znamenitýma vcma.
rejtharstvem na šance, kde se nejvyšší Trautz
shromažoval,
mnoho voz
on
ale
s
ani
Hrab
pak Lebenhaupt,^) krále švédského krom manželstva splozený syn, msta a zámku Hofu, neb císaští se tam zaveli. Nejvyšší wachtdobýval '^)
mistr Nikolaus Trolink*) z
msta
manželku jednu stavu rytí.ského
zámek
spevnil
rodilý,
I^eythorst (ze)
než rok na iiom
víc
;
Nortlinku z
syn, a
ml
za
hesské, velmi ten
píkopy
dal,
i^evniti
tesav
zem
dal vejš vyzdíti,
aby hlubší byly, vodou je napustil, šanc jeden dal udlat za mstem u zámeckého mostu dvojnásobní zdí u nho, a mezi ty zdi dal zem nasouti a na nich koše naplnné kamením postavit, aby se za nima mohlo bránit a stíleti, a bránu v tom šanci udlat. Druhý šanc dal udlati v m.st od kláštera neb proti klá.štcru, odtad až k hlavnímu mostu, (který velmi dobe byl opaten a zdvihací uinn), byly valy tlust zemí navezeny, za nima hoejší, k bránní msta teprv hluboký píkop. Brány též ob, dolejší i
dal
spravit.
A
tu s
nco
soldáty
brány poel se nejprv brániti
u dolejší
Diamantstein. Až když supredintcnt, pední knz, iiurkmistrové ouadní osoby žádali snažn téhož hejtmana nad jedním praporcem drakon, aby jim klíe od msta dal, aby oni s mstem nezahynuli, což on
hejtman a
i
')
Holle, seš.
Trollini'.
.'í.
str.
83.
La Cron (La-Crona).
—
^)
Li)\vcnliaii|it.
'i
8.
ervna.
Pamti
188
dal za
odpov, kdy svj as
pomalu k hoejší
Což potom, když
že jim klíe dá.
uhlídá,
vidl nezbytí, a že Švédští chtli se reteriroval
Harantov\-
brán šturmovat, jim klíe dal, a sám brán. Tu mšané, majíc klíe, dobroje do msta pustili. Kterýž hned za císa(k)
voln Švédským bránu oteveli a skýma se hnali, a tu na sebe stíleli, až se ten hejtman Diamantstein vždy dál reteriroval až do brány (se) svýma drakouny, a Švédští do dom se dali do druhého
a z jednoho
Zámek Diamantstein
(se)
pod krovy a až k brán.
Tu když jsou dostali, dal se mstský až do zahrady zámecké,
vzdali.
svými skrze píkop
prchodem do zámku k
a tudy tím
A
se prolamovali
Hofu císaští
v
nejvyššímu wachtmistru
Troli(n)kovi.
staten, majíc hejtmana markrabcího horského pana VVolcoka mezi sebou, neb ho (ze) zámku pustiti nechtli. Švédský potom tu
se
bránili
zámku dobývali že
a k
neobrání,
se
ztratili,
nmu
velmi
byvše jich
a Švédských
do 40
asi
stíleli,
nco pes
a postíleli,
ranili
wachmistr svým se vším vytáhl,
minirovati chtli.
pod Švédské se dáti potebovat. To vzdání vyšli mit Pack und Sack.
musili ale
Hbo pomoc
Neb
býval.
se stalo v
obleženo. Generál Wrangel msto Hbo Slízska pitáhl generál Witenberg
(ze)
císaští strhovali v
císa k retuku
msta Hba
Švédským v
vzdalo
se
msíce
Julii.
hromadu jel
outerej
s
3.
jich
stedu
oblehl,
drákoni 16. Juni,
kterémuž na
lidem svým, a je siln do-
s
zemích jeho velmi siln, a sám
(v)
tím vojskem,
po
vidouc,
akordirovali, že nejvyšší
hejtman Diamantstein,
ten
též
Císaští
40 tam na zámku a 5 neb 6
ale již
nedli po
sv.
pozd
Trojici
;
6.
neb
Hbo
(16.)
dne
Císa ke Hbu s lidem. Císa nkterý den po vzetí Hba pitáhl svým lidem velkou silou s generálem svým Holtzapflem nedaleko Hba, až potom nenadále dal se císa s lidem svým za msto Hbo na vrch Kammer, kdež Švédští mu do ležení vpadli, jak nkteí pravili, s jich škodou, a jiní jina, že by byli brzo císae dopadli. Císaští zase Švédským na druhou stranu eky vpadli do ležení [s) velkou svou škodou, až potom pro nedostatek všech potrav lidem koóm s toho vrchu císa (se) svým (se)
i
lidem ustoupil a haubtquartir v kláštee Teplý
sob
vzel, a
Švédští v Planý.
n
císaští vpadli v ten as, když tém na futráži soldáti na Kdež na vtším díle byli, že se oficírové dost s málo lidem brániti musili, a císaské i ležení pece vyprali. Ale krvavá láze byla, že generál Helm Wrangel 1)
pes 20
zstal, a
Bavorský lid
k
Plzni,
jsouc zteneni na
dávajíc
')
až 21.
zrušil
pímí.
Císa
dal se
pšky
lid lid
potom zase do Prahy,
Touškov mli. Bavorský, svj na pomoc proti Švédským
haubtquartir v
Švédskými, císai a rejthai
rytmistr.
i
kon,
že víc než o
pt
tisíc
ech
zrušíc
pímí
(se)
Oni Švédští koní v Cechách pišli poslal.
do Míšn, pomalu se podo Tyrinku, naposledy k ece Wesru k mstu Hoxer, dále musili
srpna u Plané.
choditi,
dali
se
z
z
mstu
k
Haminlu,
až
quartir vzali, a se mezi
a se mundirovali a
roku 1647 a 164S.
189
potom u Oldendoru (v) Brunšvejku sob haubtekami Weser a Labi do dobrých kvartýr rozložili
sílili.
Císai-ští za nimi se podávali. Císaští pod generálem Holtzapflem
pomalu s Bavorskými skrze Míše, Tyrink táhli, až se do Hess Ležíc tam msíc, poád jí nco pod kontribucí pivedli, nkteré regementy tam do kvartýr do msta Fritzlar, Homberku položili, zámek Bleichstein a a zem štrafováním hubili, Marburg msto vzali. ') vzali Však nemálo lidu ztratili, generál zeigmeister Reich pi svj život byvši generál Holtzapfel (ve) svém složil, zámku pak nemohouc dobejti, kvartýr od kusu tísky, která koule od trámu vzela a jej v krk na žílu trefila, práv když panket držel, že velice krvavl aby o málo s tou stelbou na zámku prodleli, až by se byli za tabuli posadili, byli by na pedních osobách fraucimoru velkou škodu uinili. A to se dalo skrze vykunšoftování. Rozloženi byli císaští do kvartýr v Haších, Frankelandu, Tyrinku, (v) knížetství altenburském, wejmarském, pán Reys, pán Schonberg, v markrabství mli ležet (v) kvartýích za 4 msíce, nemohli dobe na nza nimi dostali.
—
nm
i
;
i
;
kterých místech pokaziti
V
odtáhl.
s
Týž
byli
Rok se zas a (v)
u
msíc
Marburg,
s
pokojem. Feldmaršalk potom, davši
nemohouc
winterquartir,
svésti,
odtud Litých
kvartýích
mn
mne pe(s) svátky. Švédští na císaské se (a císaští
ležeti,
jeden msíc; vytáhli
na
mdleli
mli
kterýž z
u
nic
pijel ke do Culnbachu, odtud Jiím Fridrichem, nejvyšším lejtenantem, 23. De-
starším
1648.
sílivše
zámku
a v Lobensteinu 2 regementy
Krištof Vilím Harant
bratrem svým
cembris
msta mli
Šlacu
a Harant.
za jeden
ležeti
brány u
za 4
Brunšvejku a
šli.
lid
msíce
táhli
i
Léta 1648 Švédští spravivši
na kon) míti,
nedali jim dlouho
nebyli v nich s
pokojem
na císaské, a císaští se též
Francích strhovali, a druzí v Hesích. Též
i
(ve)
vypovdvši prv zrušili, pes Rejn blíže
Francouzové,
Bavorskému pímí, že oni (se) Švédským pímí Tak zase jedni ped druhými ustupovali. Císaští (k) Švédským se dali. pro nedo.statek musili své kusy neb dla nechati na díle státi, nco v mst neb na zámku Gissen v Hesích landkrabte z Darmstatu, nco v mst Forchheimu, biskupa bamberského. Dali se pomalu skrze Frankennco mimo Norberk, land, nco do Jungenpfalcu nedaleko Norberka, a tu dále ped Dunajem ped Ingelstadtem a ezném. Císaští mli haubtquartir v Kupfcrberku, v tom poadí Aichstetu až (k) Hemmenau. Když
kov
i
futráží mli, že mnoho soldátu od proviant pro mdlobu že potrav, nekuli obroku, ale na mnohých místech sena ani slámy nemli, státi nechati musili. Což so synu mému nejvyššímu lejtenantu Harantovského regementu stalo, že jednoho kreprlíka a klisnu z vozu státi na cest musil, co pak jiní, že do mnoha tsíc koní ztratili. Švédští za nima šli, a na cest msto Winsheim, od
tam
za 5
táhli,
veliký nedostatek
6 dní kusu chleba,
i
')
vynecháno.
kon
i
Pamti Harantovy
190
císask\'ch osazené, nejprv
Velmi mnoho
akkordem
dostali, a
potom dále
se
po nich po-
k nim pidávalo. Syn mj Krištof Vilím Harant, nejvyšší jednoho regementu rejthar císaských, ml ptku té doby v tch kvartýích s jedním Vlachem Sudávali.
lidu
od císaských
medou, nejvyšším nad drakouny.
se
Davše ho pobízeti na pár
že prve v Slízsku (v) kvartýru offendiroval, ale on se
nmu
pijíti
nemohl, až tu
(v)
pistol proto,
zase revansiroval,
Sumedo hned pry
však to mezi nima spokojeno nebylo, a on ten takže k
mu
odjel,
kvartýích; on se pak na pobízení
výmluvy bral. V tom se potom oba nejSumedo, u feldmaršálka Holtzapfle (v) Gupferberku shledali, tu nesml s ním nic zaíti, však ekl mu: i-Ty lehký hunstute, jdi pry.« Když potom vn bylo, tehda Harant tomu Sumedovi plivnul mezi oi. On to snesl, jednom se utíral a šel odtad, a jiní jeho krajané napobízeli, aby toho netrpl. Tu on teprv šel, Harant dol sešel, a s jinýma vynejvyššíma rozprávl, na donucení po uhodil, však ho netrefil, trhnouti chtl. Tu se generál rozhnval, hned poruil mu tma slovy; »Du a cardel dvoje nepostavil, divný vyšší
Harant
ti,
a
i
—
nm
Hundsfott, gehe
zum Profoss. « Potom jiní generálové
Vlaši generála Holtzapfle
aby také Harant v arest vzat byl; tu generál Holtzapfiel též ekl: »Herr Harant, gehet ihr auch in Arrest,« však ten as ne k profousu. Ale Vlaši, tžce nesouc, co se jejich krajanu jaký posmch stal, byli by rádi
namluvili,
jej
o hrdlo pipravili,
ale
Pán
Bh
jej
ochránil
divné.
Byl
poslán
s
tím
ješt jiným jedním Vlachem, který proti Holtzapflovi mnoho do ezná. Tu ti dva Vlachové byli v arestu v jedné hospod, on
Sumedou mluvil,
a
pak nejvyšší Harant (v) jiné hospod u kdež potom z poátku msíce Julii jsou
Bitva v Švábích
marck
(s)
trefili,
takže v
s
»
Zlatého kíže < v arestu zstával,
z arestu
císaskými. Mezi tím
feldmaršálkem Holtzapflem na sebe
(v)
tom potkání Holtzapfel poražen,
propuštni. stalo se, že generál
Kónigs-
Švábích u Sirmathaussen^) tisíc
muškatyr císaských
6 kus stelby, 700 voz, kancelá, stíbro život maršálkovi Holtzapflovi odat, který ten den 7. Maji v Augšpurku v nedli Rogationum po té bitv k veeru umel. Odtad do 12 regementu
zstalo,
rujinirováno,
mst
i
ezná
tlo nkterou nedli, a paní manželka Pravili, kdyby Švédští byli s víceji lidem Kónigsmarckovi na pomoc pitáhli, že by byli dokonale císaskou armádu rujinirovali. Tu potom Švédští vzali Donavert, (jakož i ped tím (v) Pfalcu msto Neimark), potom se dali do Bavor jak Švédští tak Francouzové, vzali mnoho mst, Frising, Landshut, kterej Bavorští opustili Mosberg a jiný- msta. Císaští s Bavorskými dali se ped nima k Pašovu a pchotu rozložili do mst, a ekali na pomoc z Cech a jiných císaských zemí a na generála Piccolomini, kterýž zase-na místo Holtzapfle ml stoupili. K. bavorský z ujel. Kníže pak bavorský, kdy se tak v jeho zemi dalo, ujel z iNInichova se vším dvorem do Wasserburgu, odtad potom do Brounova, odtad do konce své zem do Salzburgu a tam se zdržoval. jeho,
vezen, kdež zstávalo to mrtvé
potom dále
bjl k
pohbu
vezen.
i
zem
'
I
Zusmanshausen.
roku 1648.
z
191
Francouzové v zemi jeho hospodaili po své vH, pod kona brandtšatz berouc; o to se vehiii snažiH, aby pes eku Inn u msta Wasserburku pas míti a dále do Rakous se podávati ir.ohH, a veliké mlýnské kameny, etzy pi nich ukované, do vody metali, aby šifbruk sob zdlati mohli. Ale bránili jim Bavorští s císaskýma za
Švédové pak
tribucí
a
pf-ivozujíc
ji
Vodou, kdež tu též pitáhli
pibylo císaským
lidu
novým generálem
že toho
velice,
mnoho,
dovésti
že zase proti
nemohli.
A
Švédským do pole
Piccolomini vytáhli od Pasová dále
do Bavor
mezi tím
svým
(se) (s)
18000,
Francouzové též leželi proti nim dlouho (s) 10000. A Švédští vpády na se inili, piblíživši se k nim (u) Dinkelfingu, a císaští s Bavorským hodinu cesty od Pfahrkirchen za ekou Roth.
a Bavorští
i
i
Co generál Konigsmark inil. Po
tej
porážce generála hrábí
Holtzapfie generál Konigsmarck vtrhl do hoejšího Pfalcu,
nco
(krom Amberka a
Amberané,
kteréž
bojíce se
všecken
víc)
;
zámek Waldek
pevniti dal velmi,
tém
jej
pod kontribucí pivedl, znamenité bcjty, obležení, do Rezna poslali, dostal msto Wejdu
málo
vzal, koisti
znamenité na
nm
dostal, dal
do Cech, kdež mu více lidu pibylo. Domnívali se lidé, že bude dobývati v Cechách nejprv Falkenavu, potom Loket, ale on toho všeho neuinil, se
ní míti na morní bolesti poínali. Pobravši okolo ní dozámku, kdež pes noc zstal. Na ráno táhli k Rakovníku, a na žádost paní Evy Kateiny Harantov z Chudenic s jinýma, kd>ž k nmu generálovi Konigsmaickovi, jsouc na tom zámku v ten as, která
táhl
k
kdež v
Plzni,
Blý
bytky, táhl k
k
nmu
na salvaguardii dal
vyšla,
jí
do
jejího
pokoje své páže, Jana
Jin-
pokojem s jiným fraucimorem, jak stavu panského tak rytíského, zstaly. Na druhý den nechal jim, když odtahoval, nejvyššího Kannenborgera na dv hodiny a s ním potom 10 rejt-
dicha Janovského
har, takže ku Praze,
Malou Stranu
s
')
dal
sta lidu z
s
zámkem
ním
vzal.
kon pchotu
Od Rakovníka vsadil.
V
tom
táhl trefil
císaského, které generál Colloredo skrze jednoho
osazení
Žatce,
z
lidem svým obklíil, že žádný
stranu odvedl, a
(s)
tam pagaži na
a dostávši
nenadále na ti
—
s
se jim nic neublížilo.
Prahu,
oficíra
takže tam
z Janovic,
ujíti
mluvil: jestli
Loun do Prahy povolati; ty hned Toho oficíra sob na jal. by mu dopomohl, aby se mohl svým z
nemohl, a
mu
chtl 6000 tolar dáti a jednoho regese v moci jeho, povdl, jestli .by jeho vyvýšenost' pan generál se chtl odvážiti, on k tomu že dopomž Tu hned generál Konigsmark s ním lid poslal, a s ním nic .sjíti nemá. a sám za nima (s) o.statním lidem jel; který se dali rozdíln ku Praze ped Když byl na vart tázán, vodou, on sám ten oficír k Strahovský brán.
idem do Prahy mentu nejvyšším
uiniti.
by
Ten
oficír vidou(c)
od feldtmaršálka CoUoredy pro lid poslán, Ptali ujíždí, aby mu brzo bránu oteveli. ho na pas od generála; když jej ukázal a peten byl, byla mu brána
kdo by a s ním se
dostati, že
')
byl,
oznámil,
stžn ped
Prázdn mislo
že jest
nepítelem
v rukopise. (Byl to Arnošt Ottovalský. Srovnej Rezek 497.)
Pamti Harantovy
192
kdež hned varta zmordována, a dále do msta úprkem místech, u Oujezdecké brány a jinde, že
odeviena,
tam
chvíle
vjeli,
jeli.
tém
též v jiných
uinili
a to (v)
pede dnem
sedmou nedli po
Což
jedné
svaté Trojici 16. (26.) dne
m-
neb kdo se k bránní postavil, zamordován byl. Colloredo sodva se pes most do Starého Msta reteriroval, nejvyšší Šmíd \) zabit, kardinál z Harrachu arcibiskup pražský, probošt pražský, probošt vyšehradský, též nejvyšší purkrab pražský Jaroslav Boita
síce
Juli
z Martinic,
bez
ztráty
lidu,
eského z Lobkovic, nejv\'šší komnoho hrabat, stavu panského, ry-
hofmistr království
nejvyšší
morník, nejvyšší sudí zemský a jiných
mstského, na mnoze s manželkama, dítkama, s pátely a s pítelkynmi, též duchovní, kteréž byli na iVIalé Stran, na zámku a jinde, jati jsou byli. Jejich hotové peníze, kterých nemalá summa byla, klejnoty tíského
i
a nábytky,
pkné kon
a nákladné vozy a jiné vci, to všecko generál lejte-
nantu Kónigsmarckovi a jeho
oficíróm
a
jiným soldatóm za
pejt pišlo.
zámku pražském znamenitý zeughaus s dly a znamenitou municí a od proviant veliká summa. Gen. Colloredovi gen. hrab z Bucheimu na pomoc. Když se Colloredo do Starého Msta dostal, tu se k bránní šikoval, kterémuž též na pomoc od Králova Hradce generál hrab z Bucheimu (se) svým také Švédským generál Witemberg Slízska na pomoc lidem pitáhl. Jakož pitáhl a co nejvíc mohl, dodávání proviantfi do Starého a Nového Msta Též
dostal na
i
bránil, a
G.
Konigsmarck do Starého Msta na
Witemberg Tábor
n
stíleti dal.
vzel. Generál Witemberg dal se potom od
Augusti šturmem vzel. Odtad jel (ke) Krumdobytky okolo pobral, a jedouc odtad trefil na generála hrab z Bucheimu, který táhl s lidem k Budjovicóm, aby se s tím lidem, který se tam strhoval, spolil. A odtad zase na Švédské ku Praze táhl, ale byl na cest od Witemberka obklíen, poražen, jat i lid jeho, nco též pobito. To se stalo míli od Budjovic 14. (24.) Septembris. '^) Pi tom též byli jati generál major Meider, nejvyšší Kapoun, nejvyšší Rung, nejvyšší
Prahy k Táboru
a jej
13. (23.)
lovu, ten vyplundroval,
Nassau, nejvyšší Nostitz, generál auditor a quartirmeister, JanKrištof 12 rytmistr. S velikým zbožím, kteréž
steina,
Witemberg
zase se týž generál tak
s
Švédským šastn v echách
z
z
Wal(d)-
Prahy do Budjovic
tím se vším do Prahy navrátil.
vezli,
Kdy
se
vedlo, pijel jim ješt pfalckrab Karel
Gustavus, generalissimus toho všeho švédského
lidu,
s
vosmi
tisíci
novým
oupravným a zkušeným lidem, (který s osazení vyzdvihl a ten v nov verbovaný z Švéd pivedený lid na jich místa (v) guarnisoních zanechal) na pomoc. Téhož roku též v Polšt velmi se zle hospodailo. Král polský Ladislav umel, Kozáci pozvižení s Tatary velmi zle hospodaili, msta brali, lid polský porazili, s lidma velmi ukrutn zacházeli. Brati dva po králi pozstalí, Kasamír a Karel, o království se nesnadnili, však Kasamír jakož starší
pece králem uinn ^)
Schmidt.
—
-)
Na
byl.
hrázi rybníka
Bezdrevského u Hluboké. Viz Rezek 535
z
Pokoj
v
roku 1648.
193
iMinstru. Kd\ž se tak toho roku dalo a Švédové takové V tom, když Siaré
znamenité štstí mli, nadál se každý dobrému pokoji.
Msto
pražské
opravdov chtli
dobejvati a jistou nadji mli, že je do.stanou,
a tak by dále nebylo initi než o Budjovice a
v
mst
Minstru
(ve) Westfalii
kterýž byli od císae,
pokoj téhož
Plze
v celé
eské
zemi, uinili
léta 1648. 14. Octobris.
královny švédské, kurfirst a knížat
i
Vyslaní,
jiných stavv
íše, aby náboženství v íši, krom císaských zemí, jako léta 1624. bylo, pod jednou náboženství aby mlo pedek, chtl-li bý který arcibiskup neb
ouadu zbaven byl zemí, aby na jeho místo stoupil, a aby se nic více nereformirovalo, než jak nyní jest; jestli by kdo dostal kterých zemí, že by jiného náboženství byl, než v té zemi jsou, aby tak z,stávalo, a on ta biskup své náboženství zmniti, tehda aby svého
on
i
se odtad dal, a jiný
vrchnost
pro sebe jen toliko
ab\-
dencí choval
;
reformirte
knze svého ponvadž
náboženství,
na zámku svém neb se
nyní
s
resi-
protestirenden
\'šak aby svobodu mli, pi jina jako jiní etc. Co se teje pak zemí, císai aby zstalo ddiné possessí s ddici jeho království eské a zem k nmu pipojené; knížeti bavorskému jakož již kurfirstu hoejší Pfalc se vším jeho píslušenstvím, palckrabatóm pak, jimž prve kur pední hned po králi eském z svtských kurfirstií náležel se všema zemma, aby dolejší Pfalc zase jim, však ne dokonale celý, bez eholníkóm aby zstal)-, Bergstrassen postoupen byl, a nejlepší kláštery v kurfirstem pak aby nejstarší syn k(rále) Fridricha osmým a to posledním vyaby by], však na ten zpsob, kdyby bavorská linie Maximilianská hynula, aby zase na tyto pi Rejnu pfalcgrabata to pipadlo. Švédové pak vedouc válku pro své dobré též na sebe nezapom(n)li, knížetství dolní hoejší pomerské (s vejminkou nkterých vcí, kurfirstu brandeburskému pivlastnných), dostali, jako i bremské biskupství a jiné. Co se pak doteje náboženství v ddiných zemích císaských, ten artikul pi zavírání pokoje na stran zanechali a tak postavili, že královna švédská s jinými kurfirsty a knížaty podobojíma toho sob zanechávají pi snmu píštím aneb jina pi J. M. C. re-spective, totiž vážn, dobrotiv a ponížen vyhrazením vší moci nepátelské za vtší svobodu v náboženstvích v tch zemích intercediren vyhledávati. Co pak kdo b}' tam statk v tch zemích nepobraných ml, aby to vyhledával, kde náleží, že mu k tomu pomoženo bude. Ty pak, který korun franské aneb .švédské sloužili, ty aby tu svobodu mli bezpen se do svých milých vlastí navrátiti, a co jim by prve pobráno nebylo, to aby užili, však ab\' se ídili právy jak duchovními tak svtskými v tch zemích. Císae veselí druhé. Téhož roku 1648. v nedli tetí po svaté Trojici 18. (28.) dne Junii ml svadební veselí císa P\'rdinand lil. s druhou manželkou svou •) arciknžnou rakouskou z Tirolu, arciknížete Leopolta, pana otce svého vlastního bratra, dcerou, v Rakousích v Linci.
v nkterý-ch artikulích srovnati že ješt nemohli, právích
i
nm
i
—
i
')
F.
Marie Leopoldina
Mcnfik:
(t
Painfli Harnniovy.
1649). 1 ^í
)
Pamti Harantovy
iy4
Eva Mandelena Fuchsovna
z
r.
1648.
se narodila. Téhož roku
1
4.
(
24.
dne Aprilis v pátek po první nedli po velikanoci narodila se Eva Mande-
Fuchsa z SchweinsHarantky z Polžic a Bezdružic, 7 hodin ráno v mst Culnbachu na znamení lva 22. Vig. Tak bylo postaveno v kalendái toho dne. Poktna v nedli tetí ^.
lena z Schweinshaubtu, dcera
pana Ludvíka Vilíma
haubtu a paní Alžbty Marjany Fuch.sové, z Tp
rozené
po velikanoci.
V Cechách
vojska, mor, neúroda.
Po zavení pokoje
a jeho
vyhlášení a vytroubení daly se veliké slavnosti a radosti stílení na
mnoha
Potom lid švédský vtrhl do Frank z Bavor, bavorský lid zstával Baboích a Pfalcu. Císaský pak lid z Bavor vtrhl do Cech do plzeského a pracheského kraje, haubtquartir mli v Klatovech, kdež v témž kraji velice meli a zvlášt v Plzni celé léto. K tomu veliká neúroda, že se mnohému semena ozimního obilí nevrátily. Dav lidu veliký byl, mnoho stavu rytíského obého pohlaví, pan Henikar s paní imiel, pan Drslav Janovský s paní, dtma, pana Vilíma z Klenového a z Janovic paní manželka. Jiímu místech.
v
Fridrichovi Harantovi z Polžic a z Bezdružic syn v ten
as
nejstarší,
sedmnáctém let stáí mláden(e)k, 1. Septembris se rozstonal umel. V Touškov nade Mží v kostele pochován.
a
(vj
11.
pl den
Seznam jmen Adorf
Boleslav, Mladá 121, 122 Bovino 31 Brabant 13 Brandejs nad Labem 14, 116,
64
78, 80,
místních.
Aichfeld 130
Aichstadt 189
Aland 178
Branibory
Altdorf 45, 68
Al(t)stadt u
Vohenstraussu
Amberg 15, Amsterdam
132
35. 54, 72, 94, 104,
139, 191
Brémy
40, 96,
Anhalt 172
Ansbach
Brtnice 184
110
60, 97
eský
Brunšvicko
178, 185, 186
190
12, 24, 67, 70,
72,
184
112,
51,
166
11, 82, 175, 177, 187,
Budyšín 63, Burgk 91
192,
193
93, 121
Calais (Kalesy) 13
79, 82, 84, 94,
Canea,
msto
178
Campo Marino
131, 140, 1S4, 185
31
Canossa 31
131, 135, 136, 186
Caihrad
183
40
26,
Castellazo 31
Blá, zámek 191 Befioves 174
Castl ÍKassel) 79
Bentheim, hrabslví 109
Cejc (Seitz) 112 Cronich 74, 76
Berenburg 46
Crossen 158 Cvikov 72,
Bergstrasse 193 Berlín 49, 59, 96
112, 114,
119,
122, 123,
120,
125, 141, 164, 171
Béšiny 20 93, 119
Cvroves
121
Bleichstein 18')
Blossenburg iPlassenburg), 60 jezero 174, 185, 186
174
eminy 14, 108, echy 9, 10, 16,
Blatná 174
Bodamské
107
96,
Brýsach 109, 171, 172
Bamberg 67, 70, 72, 74,105, 115—117, Bamberské biskupství 37, 64, 78
Hora
63,
Bruntál (Freudenthal) 165
Budjovice
Bacharau 172
Bílá
122, 186, 190
24, 3S, 40,
msto
Brunšvík,
Ascoli 31
Augšpurk 40, 44,68,97, Badensko 178 Bahrenburg 172
Beov, zámek
164
130, 137, 139, 152, 156, 189
Aschersleben 172
94,
110
165, 177
Brúmov (Braunau)
Arzberg 72, 75 85 Aschaffenburg 64
Bayreuth 60,
107,
Braunfels 16
Brno Brod
Bavorsko
106,
Breda 10, 13, 14 Bregenc 185
69, 173
72,
103,
Brandstein 83
34, 41
Andria 31 13,
99,
Brandshager 49
Altensess 80, 81, 86, 90, 91, 93, 151
Annaberg
82,
23, 58,
112, 156
Altenburg 116, 141
Anglie
119, 120, 122
137, 164
Alfeld 92
71,
75,
84
39,
45, 50,
62,
86, 93, 95, 98,
174 18, 21, 23, 24, 29, 32, 34,
64-66, 100,
68, 72,
107, 108,
82—84, 112,
13*
113,
Seznam jmen místních 119—122,
116, 117,
156,
145, 150,
173, 174, 180,
183,
139-141,
124, 131,
158, 159,
161,
185—188,
36
34,
Filipina 96
191,
Filipsburg 97, 172, 180
192,
194
Damen
Filekov (v Uhích)
164, 166,
Fladungen 66 Flandry 178
142
Damitz 107 armoty (Germant) 32 Darmstadt 111
Floth 110, 156
Fodras 83 Foggia 31
Dany 28 Dín 132
Fojgtland 34, 39, 83, 86, 94, 99, 102, 122. 127, 130, 139, 141, 166, 169. 177
Demmin
Forchheim
107, 160
Demitz 166 Dessov 23, 26 Diepen 132
Francavilla 31
Francouzsko (Frankreichi
Dinkelsbúhl (Diinkelspiel) 180
Frankenland
100,
95,
65,
Mohanem
Frankfurt nad
67,
/9, 94,
180,
Frankfurt nad Odrou
17, 46, 65,
70,
75, 82,
96,
84,
64,
67,
97,'
53, 58, 82,
93,
94, 96, 116,
82, 133,
177, 184
Freiburg 171, 172 Freistadt 68
Fridrichstadt 96
60, 61, 64, 94, 97, 103, 105, 112,
116, 117, 120, 125,
139,
157,
144,
183,
Frising 190
Furth
131, 140
82, 84,
Gaiseldorf 15
Dušníky, Trhové 28
Garleb{s)en 164
Dutlingen 171
Ebermanstadt 15
Gartz 51, 52, 107, 111 Gattendorf 125
Eichenstein 88
Gdasko
Einbeck 156, 157 Eisenach 130
Gefell iKfein 128, 129
Elitz 36
100
Enten 53 Erfurt 60, 64, 75, 97, 103,
125—127,
112,
129, 156, 166, 167
14
Gommern
15, 24, 45, 54. 64, 67,
83-85,
JOO, 104, 120, 123,
152, 154,
Goch
Golsfeld 110
171
190, 191, 193, 194
48
Gottingen 156 Goldberg 189
Eschwege 130
139-141,
38, 40,
Germain, Sv. 131, 132 Geroldsgrúnn 151 Giessen 189 Glauchau 62, 164
Elsnitz 123—124, 164
63,
26,
Genf (Ženeva) 44 Germant v. armoty
Eisleben 112, 139, 173
94, 96, 97,
140,
9S,
103,
164, 184, 186, 1S9, 194
Fridenberg 15
21
14,
130,
Freiberg 112-114, 123, 163, 167
184, 188, 1S9
Falc
129,
158
Franky
Eulenburg 62. Evropa 153
00
186, 187
111, 112, 116, 119,120,122,161, 162,163
Dunaj 67, Durynsko
1
Frankenthal 14 131, 140, IS^í
Dorsten 156 Dragonara 31
Embden
98,
157
184, 185, 196
Dubec
13, 96,
125, 131, 140
DLnkelfing 91
Dlažov 25 Dolany 174 Domažlice 14, 16, 21, 42, Domitz 101 Donauvverth iTannawerd)
Drážany
189
70, 94,
69,
Fortore 31
155,
178,
90,
53
Gompersreuth
131, 135,
Gotland 178
180, 186,
Grávvenhagen
102, 104, 106, 108, 183
v.
Graffenhag
Gráfenthal 81
Falkenstein 177
Grafenegg 177
Falknov 191
Graffenhag
12,
107
Seznam jmen místních
Gratz 94
Hlohov, Veliký
Greifenberg 93
Hodonín 10 Hochberg 75 Hofeck 122
Greifenstein 177
Griffenhag 51, 52
15,
61, 70, 93, 157
Grimmitschau 164 Gripswald 59 Grossenhain 161 Grutzwald 101 Guasto 31
HoUand
Guben
Horažovice (Horaždjovicej
Hohenweiler 17 2
11,
Homburg
Habersdorf Haland 178
16, 17, 18, 21, 22, 44,
136
90, 91
Halberstadt 39, 97, 98,
lití,
141, 142, 164,
Hall 40, 48, 50, 60, 63,
71,
80,
101.
156,
48,
Hammelii
62, 67, 78, 189
107, lil
Hanau 103 Hanbách 131, 136 Hannover 139 Hara (Harra) 86,
Hornburg 142 Hornhaus 185 Hortona 31 Hochst (Hoest) 172, 187 Hoexter 183, 184
Hoxer 92
Hrádek
Cheb 87, 93, 59,
99
(u Sušice) 27
73—76,
18, 45, 68,
95, 105, 115,
119,
121,
Hawelburg)
23,
94,
128,
14, 41
Západní
Indie,
Heilbrunn 180, 186 Helmeritz (Helrabrechts)
39, 96
Ingolstadt 67, 68, 70, 137, 189
.
Inn 191
83, 86, 87
Helmitz 69
Isigau (Isich) 88, 92
Helmstadt 142
Inšpruck 36
Hemmenau
Itzelohe
189
Jecelohe) 38
Hernthal 178
Ivanice (Auspitz) 159 Jagendorf v. Krnov
Hersdorf 91 Herzogenbusch 40
Jankov
Hesy
Janovice
Hernals 12
Sv. Jan ve Skále (klášter) 28
103, 130, 135, 189 10,
174, 175, 177, 184 14,
23
Jemberland 178
92, 152
Hilfierhausen 130
Jerusalem 89
Hilters 65, 66
Jiín
tlirschberg 76, 78, 89,124
Jihlava 177, 184
Hirschfeld 130
Jílové 167
Španlsko
v.
Hof
45-47, 56—58, 60,65, 69, 74-77, 79, 80,81,83,93-95,99, 41,
102, 104, 105, 106, 108, 112, 114, 116
122—127, 129—131,
19,
35
Jindichovice
Hispanie
— 120,
138—140, 148 169, 177, 183-185,
135,
150, 151, 164, 166, 167, 1H7, 188
85,
125,
lim 130
Heidelberk 96
70, 72,
84,
123,
Chlístov 19, 100, 135, 136, 151
Chody
101
34, 39,
80,
129, 140, 164, 187, 188
95
(Hawelberg,
Hbeh'k, louka 13
Hildesheim
174
Hradešice 16 Hranice (na Morav) 159
Hanesgriinn 115
94,
140,
21,
Hradec, Jindichiiv 177 Králové 121, 164, 186, 192 > Štýrský 177
163
Hamburk
Haueisen
189
Hoštice, Malé 136
166, 172, 173
Havvelsberg
130, l52,
175
102, 104, 106, 108, 183
13,
132, 133, 156
Holštejn 10, 38, 40, 166, 171, 172
Haag 67 Habartice
159
Hofing 169, 170
157, 161
Gumpertsreuth
-
26,
50
Jungenpfalc 189 Jutland 38, 40
Kada
141, 174, 183
Kalabrie 108
Kamenice
(v
Sasku, Chemnitz) 72,112,126
139, 161, 164, 169, 171
Seznam jmen místních Kywitz 142 Líava (Láb) 177 Labe 59, 60, 102, 105,
Kammer
(u Chebu) 188 Kandie 178 Karlovy Vary 11, 119
Lanciano 31
Khuschint 92
Landau 172
Kirchenlamitz
74
72,
Kitzingen 64
20,21,24,25,32,39,
16-18,
11, 14.
46,82,116,131, 140,174, 175,180, 183, 194
Lauenstein
Kleinschmitten 86
Latein
86, 87
Slatina
v.
Koburg 70, 78, 86, 90, 9Ó Kocov 83, 115, 123
Lažany 56 Lehnice 93, 160 Lech 67 Leimice 123, 145
Koda
Leiten 72
Klenov (Klonov) Koblenc 172
136
25,
(Koppenhagen) 96
Koenigshofen
Leitenberg
64, 130
Lem
Kolberg 52 Kolín v Cechách 164 nad Rýnem 64, Kolinec
12,
Kolove
82
110
109,
Lesina 31
130
Lešno
35, 40
Lichtenberg v.
91—93
86,
81
Lemgau 78,
24
Kompesreith
Gumpertsreuth
45,
Kosel (ve Slezku) 159
Kosová Hora
Lipnice 184
Korneuburg
Caihrad
v.
177, 184
71
Lipsko
Kostelec 120 22,
35.
Litomi'ice 121 Litovel (Lita
Kreinberg 37 159, 177,
Lobenstein
184
Lodnice Loket
Kristin 52
85—87,
Los
90, 128
166, 175
I
160
61, 80-83, 86,
87,90-92,95.189
28
168, 191
81
Lotrinky 100, 178
Louím
Krnov 23, 159, 163 Krumlov 177, 192 na
163,
Loquitz 91, 92
164
Kronichsfeld 188
»
70, 72, 80, 99, 103, 105,
93, 116, 165
Litenice
82,
177, 193
Lišany 38
131, 140, 141
Kozolupy 174
Kronich
150, 151
61—65,
Kraushart 88
Kremže 108, Kimice 174
78,81—83,86-90,95,
112, 130, 158, 159, 161
171
Kouba (Chám)
53,
76,
118
100, 106,
Lichtenburg 74, Lindava 185 Linec 102, 174
Konstantinopol
Kromíž
156, 157.
Landsberg 52, 82, 106, 158 Landshut 190, 194 Landškroun 52, 164, 165 Lauenburg 112
Klášterec 43
Košice
119,
Lamote 178
Kauba 82 Kemnice v. Kamenice
Klatovy
106,
162, 164, Ite, 189
Kassel 71
Morav
25
Louny 20, 93, 116, 191 Lubek (Bukovec) 48
165
Lucera 31 Ludwigsstadt 91
Kruténice 23
Kuba, ostrov 39
Lneburg
Kuestrin 52
Kulmbach (Culmbach)
50,
69,
74, 75, 81,
101, 103, 106, 107, 130, 143
Liitzen 71
Luken
157
185—187, (89, 194 Kupferberg (Gupferberg) 190
Lutter,
zámek 24
Kutná Hora
Lužice
84, 86, 94, 95,
9,
Kyritz 88, 101
108,
164
115,
116,
180, 183,
Luženice 43 65, 66, 93, 97, 117, 121,
164, 173
157,
163,
Seznam jmen místních Madrid 12 Magdeburg
Nebylov 167 27, 40,
49
58- 60,97,101,
51,
Malá Švenda 82
msto
Mantua 47 Marburg 79,
186, 189
Marienberg 69 Marka, Stará v. Branibory Mars 14
Uhích
Neustadt
26, 29
70,
13
Meiningen 186 51,
116, 139
Mlník 52, 93, 116, Memmingen 105 Meppen 109
14,
23, 67,
Nordlingen
94, 96, 97,
157, 189
Norimberk
24, 37, 41,
67,68,70,71,89,94,
121, 132,
133,142,181, 189
Nordhausen 166
Nymburk
v.
Hran ce
94
Oberland 171 (^bersteinich 116
Obora (u Prahy) 119 Odra 161 Oedenbuig v. Šopro
Milán 51
Oelsnitz 69 130
110, 111,
79,
Oesel 178
Oldenbursk
Míro v 165 52, 66, 68, 70, 71,
80,
82,
103, 125,
105, 112, 116, 117,
119,
120,
122,
127, 139, 141,
150
156,
157, 161,
144,
163, 177, 183, 188, 189
Mlazovy,
msto
Mnichov
72,
Opava Opolí
11
eka
Mohu
(Mohouc)
165
Osnabrúck
184 64,
18, 23, 26,
',2,
39,
157—159, 16 1, Morava, eka 165 Mosberg 190 Most 65, 174 139,
94, 40,
.
165,
116,
184, 185
121,
Ostihom
26
Oujezd 41, 42, 174 Ousti nad Labem 20, 122
Padua 183 Paderborn 184 Parabia 96
Miinchberg 86
Pardubice 38 171,
106
110, 111, 178, 185
Osterburg 156
172 68,
39,
Miihlberg 161
Munster ÍMinster)
165
159,
23, 70,
Oppenheim 17 2 Osedon (Uznoim)
190
48
Mohan,
hrabství 36
Oldendorf 189 Olomouc (Holomouc) 159-161,164.165, 18* Olše, Malá 159
Opálka 20
Míše, mésto 177
Morava
13,
Nura 103
Mildorf 172
Mommele
10,
186
Nová Ves 69 Nový Kostelec
164
Merseburg 61, 63, Metz 64 Michelbach 96 Mikulov 165, 177
29,
105, 130
Northalben (Northalm) 87
Melanico 31
Melkendorf 187
Míše
40, 46, 53
166
98, 103, 107,
Meklenbursko (Mechelburg)
39.
eka
>
11
Minden
70, 83, 103,
Nizozemsko (Niderland)
Mauritzburg 50
Mcholupy
18, 24, 33, 39,
159—161
Nissa
Mastricht 70
Mín
21,
16,
Neuburg 72, 84 Neuiorf v. Nová Ves Neuenburg 19, 141 Neumarkt 79, 131, 140, 190 Neundorf 87
156
Martin, Svatý v
13,
Nester 75
Malešice 174
Mansfeld
Nmíce Nmecko
102, 107, 142, 156, 164, 172
178
185,
193
Paíž
10,
180
Naila fNalaj 83, 88, 95
Pasov
47, 97, 190, 191
Nalžovy 174
Paulo,
San 31
Pegau
71,
Naumliurg 71, Neapolsko 30
105, 112
173
Perleberg 19
Seznam jmen místních
Perno
113, 116, 119
52, 68,
msto
Petr, Svatý,
Rappoltstein 183
Ratmice
172
174
Pfahrkirchen 191
Ratov (u liamberku) 44 Razndorf 28 Redewis 111
Písek 20, 174, 177
Rehau (Reau)
Planá 122, 164, 1S8
Reichenbach
Planíce 11, 13
Rein (Rainj 67,
Planiany 16
Remiti 31
Petrovice 24
Petršpurk 22
Plankenstein 87, 88
Plavno
69, 72
— 75,
78,
122—126,
118, 120,
114,
112,
79,
115,
66, 78
Rignano 31 Ripa Alta 31 Rótz 84
139, 177
La 38
Rochelle,
Pleištejn 36
Rochlice 164, 177
11, 12, 13, 65,
71,
82,
164,
121, 123, 131, 141,
84,
167,
85,
188,
92,
193,
Rokycany 168 Rosenthal 92 Rosctto 31
194
plzeský
kraj 93, 120, 121, 164,
167, 174,
177
Poínovice 14
Podbrady
94
Rostok 111 Rotenhaus 165 Rottenburg 71, Roth eka 192
Roupov 174
Podlesi 121
Rujana (Rúgen)
Polsko 40, 98, 126, 154, 164 101,
Rýn 100, 121, Ryžmburk 19
15S,
czno
Pomoany
38, 48, 51, 58,
106, 107, 112, 120,
59,
127,
68,
139,
79,
140,
161, 162, 164, 176
11,
19—21,
17,
119—121,
116,
117,
177,
184, 185, 191
45-48,
-
151,
24, 25, 27 -31,
ím
44, 131
107,
108,
íše
v.
174,
Saala (Solai
97,
164,
167.
50, 82, 90, 93,
94,
— 156,
103, 177,
Nmecko 90,
130
Sagan (Zahá) 70, 154 127-130, 183
Salfeld 81,
Peštice 174, 175 Prígnano 31
Salzwedel (Solwedel) 156, 157
San Severo 31 Sanderburg 36 Santo Licandro 31 Sasko 23, 63, 64, 106,
28
Pesnice) 173
Procina 31
Prostjov 165 Prusy 38, 40, 49
Seeland 13
Puchwerk (mlýn) 24
Seitz (Ceic) 173
Sechsempter
Pugiia 30
Selb 22, 75
Querfurt 50
Selbitz 83
72,
116, 164, 185
75, 91,
Ráb 89
Serra Capriola 31
Rabice 124
Schaustein 83, 85
Rabs 183 Radimovice 174 Rakousy 12, 14, 24, 26, S9, 156, 169, 183—185, 191
Schlatz i;Šlac) 72, 73, 75,
Rakousy, Horní
154
Saalwald 95
193
Prachensko 121, 174 Prešpurk 185
Pisenice
49
184, 190, 191
14,
34, 44, 52, 65, 80, 85, 93,
Pimda
12,
48,
156, 180
105, 131, 133, 140, 152,
Polenšteín 166 9,
127
94,
Polin 21
Praha
185
84,
Pleissenburg 163
Plze
164
112,
24,
102, 193
Rakovník 20, 65, 119, 191 Ranšpurg (Rabentburg) 177
95
119, 126, 128, 189 68,
116,
117,
Schlegel (Šlek) 80, 86, 90
Schneeberg 80, 112, 183 Schónau 158 Schónberg 164 Schwarzcnhach 115
76,
81,
87,
91,.
Seznam jmen místních Schweinfurth
Temešvár 26
19, 64, 67, 187
Sirmathausen 190 Slaný 28, 30
Teplá 188 Teplice 122, 137
Slatina (Latein) 165
Slavkov (Schlackenwerth
^
Ostrov)
65,
183
(Austerlitz) 165
Slezsko 23, 26, 29, 38—40, 62, 65, 68—70, 79, 82, 93,
95,
139, 140, 157,
98,
103,
104,
107, 112,
158,
160,
164,
165, 180,
28,
Smíchov, rybník 25 (les)
86, 99,
150
Tirschenreuth 85, 183 Toppen 128
30
Šmouha Voišová
Terra Maggiore 31 Tšínská hora 158 Thann 66 Thelau 127
Thierbach 83,
184, 188, 189, 192
Smeno
Teregnola 31 Termini 31
Touškov 141, 174, 188, 194 Toužim 45, 122, 164, 186
41
Sovinecký hrad 165 Srbice 182
Tovaov
Staatz 177
Trani 31
Stafelstein 184
Trója 31
163
Stargard 49, 164
Trier 97, 100, 103
Steben 90
Steinwiesen 87
Tebenice 28 Teboií ISM Tebová, Moravská 165 Turgau 61, 65, 71, 103, Turecko 23, 32, 33, 40,
Stoboice 16
Týn.
Stein 70, 83
Steinheid 81 Steinich 75
Horšv
105, 164, 171 178, 1£6
26, 43
Ueberlingen 171, 186
Stolen 177
Stolzenau (Stuldenau)
19,
Uhry
96
10, 23, 26, 29, 31, 39, 40, 68, 89, 96,
98, 119, 121, 177
Strakonice 140, 175
Ulm 96, 98, 185 Uniov (Neustadt)
Stralsund 38, 40, 49, 106
Straubingen (Strubingen) 12
160, 165
Striegau 163
Usedon (Uznojm) 49 Utenheim 97
Stíbro 177 Sulzbach 186
Velhartice 14, 20—22, 24
Stehla 163
Úterý (Neumarkt) 184
Sušice 121
Veselí (u Janovic) 25
Svídnice 158, 159
Víde
Šlek
v.
Šopro
Schlegel
12, 38, 40, 44, 46, 99, 105, 106, 109,
117, 121, 131, 133, 156, 158, 164, 177, 187
96
Vlachy
30, 37, 60, 94,
Špandava 59
VlWovice 24
Šfianlsko 12
Vlkýš 174
Špeier 131, 172
Vltava 164, 174, 175
Šprotava 34
Vohenstrauss 33
Šternberk 23
Vokínek
ŠtC-chovice 25
Voselice 27
Šttin
Votava
106, 156
Štýrsko 177
Šváby 80, 95, Švédsko 107,
43
174,
175
Votice 174, 176 97, 110, 121, 171 116, 130, 140, 188, 19,,
Švihov 174
Tábor 20, 121, 140, 175, 192 Tachov 164, 167, 169, 188 Tannenberské knížectví 166
Targemurd 60 Tíchnice 174
108, 171
Vratislav 17, 39, 70, 82, 158, 159, 160, 166
193
Všeruby 174
Vyškov 165 Wahrndorf 110 Wajda v. Wcjda Waldorf 110, 156 Waldck 130, 191 Waldsasy 83
Seznam jmen místních
Warnemund
107
Wasserburg
190,
Wodras
41
\\olfenbii'.tel 51
191
Wolfersdorf 177
Wecht 111 Wejda S>, 191 Weimary 29, 103, 105 Weisman 74 Weismar 111
Wolgast
106, 107, 111
Wollin 106 Worms 172
Wiirtembersko
Weissberg SO Weissdorf 28
Wrzburg
Weissenfeld 71
Wurzbach
Weisstadt 76
Zbiroh 26 Zbynice 13 Zelená Hora 121, 174
39
Werningerode Wesel 40
Weser
Zerbst (Srbišt) 2í
51
Ziegenrúck 140
63, 67, 92, 110, 184, 188,
Westfalsko
102,
70,
103,
116, 139, 156, 178, 185
105,
Znojmo 177
189 109,
110,
Zorbitz 101
Zugmantel 159
Zusmanhausen 190
Wetzlar 184
Wildungen 130
Zvíkov 174, 175
Wimpfen
Zatec
Wmcheim
75, 116, ISl,
87
Zehlin 101
101
60,
178
Wunsidel (Wonsidel)
Weitiberg 151
Werben Werden
60,
64, 79, 96, 97, 129
ISu 70,
184
14, 20, 65, 93,
žatecký kraj 183
Winsheim 189 Wismar 139, 156
Žár
Wistehausen 101 Witstock 100, 103, 107 Wittenberk 59, 61, 71, 112 Witzenhausen 130
Zinkový 12
10
Židovice 28 Žitava 93, 161, 166 Žlutíce 119
121, 174, 191
183
Seznam osobních jmen Beilwitz Alexandr, 81, 84
Albánci (Albanezrové) 30
Hendrich
Aldringer, Jan svobodný pán 67, 72
Altenburku, knížata
51, 81
z
Jan Vilém 61
>
Alžbta
Sofie,
vdova
po
hrabti
z
Nespova,
178, 186
48,
Benickhaus, nejvyšší 78
Anna Marie
Beringen,
Anthoni, nejvyšší 162 61,
67, 82, 93,
Beringarová
9t
z
Berka, nejvyšší 119
August, biskup magdeburský 111
Bethlen,
Besere, lejtenant 184
Binau Anna
.
Baleár
konvá
Vilém 133
185
Bdmberger, Kašpar 97 62, 93, 94, 97, 99—107, 112-114, 119-122, 125—127, 129-131, 135,
Bannér, Jan 116,
z,
rozená Ptlukovna 89
Bláhová, Dorota (Dra) 41, 42 Boccorme, nejvyšší 176 Bodenhausu, pan z 136 Jan Wilka 13 4 Otto, hejtman 115,
118, 172
Alžbta 118
136, 140, 141, 156
Bannér, paní jeho 128
171
Birckenfeid Rudolf 141, 157
128
z
41,
Bibaur, nejvyšší 162
171
Babš, Jan 171 Badenu, markrab
10, 22, 23, 26,
Beytler, Jan doktor 54
Aurippa, nejvyšší 49 z
Gabor
Beygott, nejvyšší 72, 73, 76, 77
falckrabí z Sulcbachu 33
Avignonu, kníže
135, 139
Ebra, paní 136
Arondel hrab 103 Augšpurský biskup 46 >
Pibílc 19
Beiocco, nejvyšší 110
Benátané
Schwarzenbergovi 108, 132 Anguini, kníže 180
Arnim (Arnheim)
Jan Krištof 81
»
Bejek z,
jeho paní 139, 144 Christian 115, 128, 186
markrabinka braniborská 45
Amberané 191 Anhaltu, knžna
137, 138
>
-
;
markrabinka
z
Dur-
Bokh, nejvyšší lejtenant 50 Borneval (Bornivah, nejvyšší 158, 162
lachu 131 Barbarini, rod 171
Boriss 162
Barby, nejvyšší 101
Borry, Alexander nejvyšší 141, 144, 159
Baschow, nejvyšší 166
Bošinský, pan 141
Basi, 88
Bouillon, nejvyšší 96
Boy, nejvyšší 110, 162
Baumgartner, 62
Bavoi
142,
152,
156,
172,
180, 186, 188.
Brant, 86
190, 191, 194
Bawer (Baur) nejvyšší 128, Bedich z Holštejna, 46
162
Bechau, 162 Bechs, Filip von der 170
Bechyn
z
Brandstein, hr. 135
Lažan. Voldich 28
na Piín, Mikuláš 27 Becker (Pekar) 95
Brantnarová, An.ia 149
Braum Braum >
z z »
Metic, Mikuláš 47, Metic, Václav 108 >
55,
73,
lOS
Dorota 71
Braun, Voldich, nejvyšší 136, 138, 140 Breda, nejvyšší 69, 79, 121, 124, 125 >
paní jeho 128
S
Seznam osobních jmen
vídeský
Breiner (Preunerj, Filip.biskup
131
Daniel, Krištof 91
Bretenbach, major 140
Dánové
Brouay, 162, 176
Darmštattu, kníže
hrab
Broy,
Brunšvýku, kníže Buchheim, hrab
Degener, Jindich 170
z 7S, 96
112,
125,
162,
126,
165,
Budevvels,
v.
v.
Boccorme Pudewels
(Mersyj, nejvyšší 175, 176
Deveroux, Walter
Diamantstein, 187, 188
jeho syn 125
Dietrichštejna, kníže
Bussart, nejvyšší 110
Walter 84, 85 Caecilie, arciknžna 106 Capua, Ferdinand 52 Caretto de la Grana 112, 162
Dobrše, Marianna
Pavel 21
Doubravská, Kateina 21
DruckenmúUer, nejvyšší
Kazimír
Cassianat 176
Dubald, Jakub 82
Tomáš 86 Anna Marie
Filip
•
Colombino
Brantu,
Jakub
(Colombo),
Duglas, nejvyšší 124, 136
106
nejv.
Durlachu, 164,
166—169 Collonics,
hrab
62
Marek
72-74,
83,
87,
Jan Eberhard Ekenpergarová 139
Chudenic, -'
Essenkremerin
>
z
ernínova
Feiltscharová
12
z
Trogen, 139
Feldvary, nejvyšší 156
Jan Karel 39,
Ferdinand
45, 47
Václav
Pichovic,
císa
II.,
14,
32, 38. 45,
47, 97,
103, 105, 153 55,
Ferdinand
73
Ondej
53,
72
Mandalena Justina
císa
III.,
32,
82, 93,
94, 104,
109, 131, 171, 174, 177, 185, 188, 193
Ferdinand IV. (arcikníže 131) Ferdinand Karel, arcikníže 36 Ferentz, gen. 110
45, 83
ernínka Anna 45, 117 ! Eva Kateina, provdaná Harantova 45
Fernemonte, svob. pán, nejvyšší Filip Ludvik, falckrab 48, ISl Fišar,
ernínka, Tatarova dcera 168 »
hrabnka
=
paní 149
Daniel,
37.
Jan Gunter 108
ze Svarová, Marianna 12 z
»
84
Feiltsch (Feilar), Jan Sebastián z 128
Heman
Chudenic, Karel »
z
Falkenberger, polní maršálek 58
53, 72, 76, 108, 119, 149
»
131
Enckefort, 162, 173, 174 34
Jií 13
ernín
12,
Einspaniger 62 Eltz,
Jan Adam, 13
>
»
102
Eleonora, císaovna 131
echové 78, 81, S9, 124 ejka z Olbramovic, pan
»
z
128
z
Eichholz, nejvyšší 49
nejvyšší
Crep 162 Cronoch, rytmistr 94
z
135
portugalský princ 179
>
89, 91, 92
»
131,
z
Edvard, syn Fridricha falckého
Contu, Hiacint 162
ernín
markrab
Ebenlebu, Marie Mandalena Ebern, Mandalena
Colloredo, hr. 93, 162, 184, 191, 194
Corpes,
131, 140
Dubolt, nejvyšší 165
Celner ^Celnar), 87
z
11
Doubravský, Jan 21
Carpzovius, doktor 103
Celnerová
Kocova
v.
z,
Doerenhofer, purkmistr
don nejvyšší 130 Don, španlský princ 12 v.
16
Dobráš, apatyká 21
Careuri,
Casamirus
15
z
Adam
Dlouhoveský,
159
z
slena
»
Buttler,
Carol,
85
21,
Dewitz, nejvyšší 165
Bukovanský, Jaroslav 125 >
Dehn, Mauric Adolf 102
Demersch
171, 174, 184, 192
Buckermer
189
z
Dedvin, major 136
175
163, 172, 173,
29
19,
141,
fará bšínský 19
Adam
104
Fixellien, pluk 162
Florenský kníže Foelix,
Don
Force, de
la
V.
12,
136
Gonzaga
maršálek 97
159,
162
Seznam osobních jmen Farka) Adam hr 171 » Petr 72—74 Formánkovic dcera 25
Grazošovský,
Franck, Reinhard Alois 135, 139
Grubbe (Gruber)
Francouzové
Guntzingen, Jií Fridrich 157
Forgács
130, 171-173, 177,184, 185,191
František Albrecht, vévodí Sasko-Lauen-
burský
85, 158, 162
Fremutka
Fridrich falcký 10—12, 15, 44
- 4S,
dánský 96
Friedtmer, nejvyšší 176 F^riedtmer
Hannibal,
doktor 121
Hanzle, píska
Harant
Fritziews, nejvyšší 162
rytí lOS
Fuchs
123,
'
anna, roz. Harantova 185, 194 z
Kodova 42
z
•
>'
Harant 23,
114, 135. 137
a Bezdružic, Jan Jií 19,
z Polžic
33,
47,
56,
55,
80,
Schweinshaubtu,
z
Marie
180,
z
Schweinshaubtu, Marie
Lid-
mila 185
Fuchs z Walburka, Jan Jindich 142, 164 Fuchsova z Gumpenberku, Sabina 151
hrab 60, 62 Fiantišelí hrab 71
Fuldy, opat
»
Harant
Harant Harant
a Bezdružic, Jan Fridrich
z Polžic a
Bezdružic, Jan Krištof 71
z
Polžic a Bezdružic, Jan
165, 171,
70, 94, 105, 107,
110,
173, 184, 186
Geibedorf, Filip
Adam
Harant
Polžic a Bezdružic, Jan Vilím 71
z
Genswirtin
z
v.
Waldenfelsu 151
167, 168
55, 137,
Gonzaga, Don Foelix 162, > Hannibal 162 r.ordon, Jan 84. 85
v.
Caretto
z
Bezdružc, Krištof
22,
182
Polžic a Bezdružic, Krištof Jaro-
z
Polžic
a
Bezdružic,
Otto
175,
z Polžic a Bezdružic,
Jan
176
Rudolf Maxi-
milian 55, 75, 141
Goldstein, nejvyšší 173, 176
Graf, nejvyšší 177
z Polžic a
Harant Harant
Goldbrecht, ncjvyšSí 163
Louis 162
71,78,80,95,99,100,109,123, 182,183,189,194
slav 141
Harant
(Kec, Koc) 65, 97, 103,
Heman
Polžic a Bezdružic Jii Fridrich
108, 150
105, 110, 174, 177
Goetze, Karel
z
Harant
Guntzingen
hrab
23
Harant
Harant Harant
82
Gerštorf, nejvyšší 173
Goetze, Petr
Jindich 18, 30 Jindich Lipolt
131, 141, 167-169, 177,
Bamberka 37
z
»
»
18, 38, 44,
Geilsdorf, Rudoll^ 114
Geiisdorfrová
Ratolt
47, 55, 61, 62, 65, 71
19,
hrab
Gecklová, Kordula 104
Grana
Hen-
Hans
»
z Polžic
»
71
z
Gallas, Matyáš
»
108,
Polžic a Bezdružic, Jan Jii 71
z
»
Fuerstenberg,
Gortzen
104,
108
181, 185
164,
99,
drich 134, 137, 149
Fuchsova
F"ugger,
Adam 18 Adam Rudolf
14f— 148 Harant
Schweinshaubtu, Eva Manda-
léna 194
Fuchsova
Gonzaga
Polžic a Bezdružic,
z
15S
64, 96, 102, 104, 119,
v.
55, 61, 63, 111,
131
Schweinshaubtu, Jan Fridrich 151 . Ludvík Vilém 180, 185, 194 Fuchsova z Schweinshaubtu, Alžbta Mariz
Fuchsova
Don
!•
Fruwein, Benjamin
46-49,
70,72,161
Šebestian 19
Frittua
Friz,
38, 40,
Hagedorn, rytmistr 109 Hallu, biskup z 173 Hájek z Robic na Bernarticích, Jindich
Hannau, nejvyšší
Fritz, Petr
legát 162
Gustav Adolf, král švédský
Friessen na Rothu, Hendrich 121 v.
145
74,
Haffner, Martin .24 67, 72,
120, 193
98,
Fridrich, princ
77
51, 59, 60, 62, 63, 64, 67, 68,
Tropic, Kateina 19
z
Ondej M.
Groeschel, (Kresle) Jan Jií 73, Gropp (Krop) nejvyšší 74, 75
»
z
Polžic
z Polžic
75,
112,
139,
152,
183—187, Harantova
a
Bezdružic,
Vilím
73
a Bezdružic, Vilím Križtof 120,
114, 164,
166
123—126,
— 170,
135,
174, 177,
189, 190 z
Lažan,
Anika
33, 39, 55, 58,
60, 68
Harantova Anna Alžbta 135 — 139 > Alžbta Marianna 55, 99, 137, 138, 145-147, 149, 180-182
117,
Seznam osobních jmen Alžbta Mandalena
Harantova
119.
104,
142
137,
Harantova
Chudenic, Eva Kateina
z
44,
Harantova, Eva Krizelda
Harantova z Pichovic, Lidmila, 33, 45, 54—56, 60, 99, 138 Harantova, Lidmila Hedvika 167 Mandalena Sibylla 55,
19
104
99,
Waldenfelsu, Sabina 104, 117, 137, 138, 142, 145 — 148
Hardenburka, Sabina Marie
152
Harantova provdaná ernínova Salomena 22
z
Hoovic,
Harantova, Sibvlla 22
Hardenburku,
z a
kova 152 Hardenburku Sabina,
generál 184,
1S7— 191 82, 94, 97,
72,
67,
Horn, mladý 125, 126 Hubner, Gottfried plukovník 24
Hlka
Don Martin
77,
hrab
60, 69, 70
80
79,
Hund
20, 21, 24, 25
(Holka) Jindich
(Hunt) 162
Huvar
Lohensteina, Bernard 66
z
Krištof Josef 66
>
Dlouhé Vsi, Maenka 27 > z Bukovan, Johanka 27 Chanovský z Dlouhé Vsi, Fridrich 172 Charváti 62, 72—78, 93, 116. 123, 124, 141.
Chanovská
z
142, 151, 174
na Lindau, Erich 152
Marie Ludvíka, rozená Špor-
»
hrab
Horn, Gustav nejvyšší
Huerta,
z
z
96, 97
142, 157, 185
117, 118, 137, 138, 149
Harantova
166
Hofkirchen, Vavinec nejvyšší 116
Holtzapfel,
17,
Harantova Marie, z Melndorfu 135, 137, 139 Harantova Jlarie Lidmila 44 » z Janovic. Marianna 136 »
152,
Munchhofu, Vit Geb.
z
Holštejnský kníže 79
18
17,
Františkána Evsebie 100
»
128, 138
Hoffman
Hollanané
123, 191
53, 99, 109,
Hofman na Koneschreutu, nejvyšší
Chlumanská,
Justina 58, 60
Christian
král
III.,
dánský
29, 38, 40, 154,
166 z
provdaná Harantova
Christian IV., 171, 178 Christian z Anhaltu 46
152
Harnach, Jakub 141 Harrach, Arnošt kardinál 192 Hartenbergu, Sabina Marie 164, 166, 167 Hatzfeldu, Melchior
hrab z
Heim
(Hein)
1 16,
Marek
111
61, 63,
z
74,
135,
146,
z
Hesové 173 Hess, lejtenant 139
Hodic,
Zdenk hrab 124—126, z
hrab
magdeburský
>
dánský princ 96
13,
24
60
56,
78,
79
Christian svob. pán 84
lilo,
Isolano (Insulan), Jan Ludvík 18 Isenberk,
hrab
Jakub
král anglický 47, 152
I.,
Jan Adolf
92
Meklenburku 48
z
Jan Jií, kurfirst saský 65, 94,
96, 97,
98.
46,
51, 53,
102.
107,
59, 61,
151, 161.
177
Jan Jií, jeho syn 111 Janovský z Janovic. Drslav 194
Heuster (Hauster), Valentin 162 Hinterson (Hundrichsohn;, Karel 162 120,
»
80
Irové (Irlandei) 131
Nassau 16 Hendrich Fiidrich, z Oranie 13 Henikar. pan 194 Herle (Hórlei, Jan major 164, 167, 169 Hertl, purkmistr 123, 126 Hesský, lantkrab 92, 98, 127 > z Kašlu 179
Hodic,
48,
Innocenc X., papež 171
147, 149, 157
hrab
z
Chronsfelder
19 99,
Hendel, purkmistr 148, 149 Hendrich,
75,
Christina, královna švédská 180, 193
Helmdorfu, Marie Alžbta
Ambrosius M.
markrab
Bayreuthu 46 Brunšvický 10, 12,
»
119— 121,
171—176, 186
Heldorf, pan 91, 92, 99
Heraer,
Christian Vilém,
45,
108
84, 88, 104, 107,
Gleichen a 79,
— 103, 103, 105, 110, 111,
101
130, 156, 157,
markrab braniborský
Christian,
z
75,
111, 114, 119,
129, 135, 137, 152
159
Hóckinger (Heking) nejvyšší
»
Janovský
z
41. 69,
Janovic, Jiík 23
149
Krištof 41, 47, 58, 60,
>
.
69.
141, 157
Hans Hendrich
»
191
73,
80,
83,
99,
117,
119,
123,
138,
Seznam osobních jmen
Janovský Janovská
z
Klenového,
Janovic, lejtenant 183
Pichovic,
z
Alžbta
Ar,na
a Janovic, Jan 12, 167
z
Pibík 18
41,
Vilím 25, 167, 194
104, 139, 149
47, 99,
Klenovská
Janovská Eva Krizelda 117, 138 o
Kateina
»
INlandalena 12, 58
Melchior kardmál 38
Klesl,
Mandalena Salomena 60 Jeníšek, Pibík podkomoí 20
Klitzing íKlytzing),
Jeruss, nejvyšší 59
Knoch, nejvyšší 158
Jesuité 15, 170
Knot, lejtenant 123
Ježovský z Lub, Zdenk 106 Jií, lantkrab hesensk)' 103 Jií Ludvik, kníže Lehnický 160
Koburku, kníže
»
Lauenberku
Koc
Dobrše,
z
»
•
>
.
z
»
19,
Koc, pan,
136, 151
jeho manželka Apolina
Robic
z
136 z
109
28,
78,
Kalenberg, nejvyšší 120
Kameníková, souseda z Klatov 25 Kannenberg, nejvyšší 191 Kapoun, nejvyšší 19
Koová »
Eva Polexina
Kokoova,
Salomena 84 Petr 71 Z
r-
Kokoinka 109,
»
120, 126, 139
Anna 28
z
»
z
Kokoova
111,
»
Kolínský kurfirst 10! 22, 44
Kolovrat, Rudolf 167, 168, 169, 170 »
Zikmund, polský princ 131 73, 79
72,
Libštejnský, sudí dvorský 32
Kolovratová-Opálecká, paní 25
Kospetová, Rozina 137 Kotter, Krištof 34
Keisel 115
Adam
Kekel ÍKeklen, Jan
hrab
134,
Kozáci 192
144
Kracht, nejvyšší 162
176
Krackau, generál 164
Kingen, nejvyšší 109, 111
Kranen, Jan 178 Kraulová 137
Kitscherovi sirotci 83
Mandalena
87,
99
Kraus, Joachim 79
Klaubcrg, nejv. lejtenant 165 z
a Janovic, Jan
28
Lidmila 71
Kolb, nejvyšší lil, 140
131
Kazimír, král polský 106, 192
Keglewitz (Keklovvitz), nejvyšší
27
Kokoova, Anna
>
Robert 109, 110 Kateina, markrab. braniborská
Klenového,
29, 57
Kokoovec, Adam 28
Karel Gustav, falckrab 192
Kitzerin (Kyerin),
57, 60
Kocourova, paní 149
anglický král 152, 178
Khevenhiillcr,
41, 55,
Anna Kateina
(Kocinka)
Kochan, lejtenant
polský princ 192
»
60
Gótz
v.
Bubna, Anna
z
»
Karel, arcikníže 12
Ludvík,
57, 58,
73
Koch, Sebastian M. 182
Kapr, Danie), prokurátor 21 Kaprová, jeho manželka 21
,
74,
173, 177, 180, 184, 190, 191, 192
Kaliková, paní 141
>
69,
Konigsegg, nejvjšií 115, 116, 119, 176 Konigsmarck, Jan Krištof 164, 166, 172,
135, 152
II.,
55,
Kocour, Hektor 116
Alžbta 26, 151 Kadovská z Polžic, Eva Krizelda
Karel
99,
Heman, hrab
»
41,
83
77,
i
Kadova, Alena
109,
Krištof
Sazima starší mladší 136 Václav Rudolf 100
Zikmund
34, 41
Hendrich Vincenc 41 Jindich 13, 29
151
26, 136,
18,
17,
Havel 13 Bohuslav 57
Jan Václav 13
a na Malonicích, Mikuláš 19
Racek
81
Diviš 13
Juri, Jakub 85
Kadova,
z
Adam
Bohusoud saský
85
45,
nejvyšší 101, 103, 107
Kniphauserová, 'vdova 109
Jií Vilém, kurfirst braniborský 96 kníže Julius Jindich (Hendrich) z
Bezdružic, Manda-
a
lena 18
83
55,
Polžic
z
Krištol
11
Kraiiskopf, Vilém 170
Seznam osobních jmen
Krichschreiber 83
Lotrinský kníže 171 Loubský z Lub, Adam Jaroslav 141
Kristin, nejvyšší 151
Loubská, panna 141
Anna 135
Krepin,
Krištof z
Luin, mšan 13 Ludvík XIII., král francouzský
Tjna 185
Kroa, Petr 99, 151
10, 96, 97,
103
Kroc, nejvyšší 19 Kronichští 86, 91—93, 95
Ludvik XIV. 178
Krutiný, eledín 41
Ludvík, syn Fridricha falckého 12
Ktzerin v. Kyerin Kulmbachu, Erdraan Augustin markrab
Lchau (Lichauerj, kommissa z
123, 126, 127,
136
Luchau, Fridrich Wigant 182, 186 Lukavecký z Rene a na Kydiinách Jií 46
111
Kunigam, nejvyšší 60
Luneburský, kníže Jií
La Crona (Lacorona) 160
hrab 187 Max hrab 178
Ladrol (Ladron),
Luther, Martin 112
Lamberg, Jan
Lytich, nejvyšší 189
Lamboy
95,
136
.
Mansfeld, Arnošt 23, 26, 30
Christofor M. 111
Wolf 58
Lautersurab, svob. pán 110
hrab
Leb, purkmistr 104
121, 153
Mandalena Alžbta, knžna
Lebová, Kateina 104, 119
z
Kulmbachu
111
Leirabauer, sedlák 102
Mandalena Sibylla, dcera markr. branibor ského 108 Mandelslo, Areims 170
Lenblessel 117 36,
180, 181
Malovec, Krištof 106
Lauber, Jan doktor 121
47
Tirolský 193 Vilém, arcikníže 119,
.
101, 106
Cebic, Marie Markéta 1)1
z
>
Landetto, lejtenant 125
Leopold, arcikníže
78,
Machwicová, Markéta slena
l03
Lanaa, nejvyšší 176
Laurentius,
PibíkllS
.
Kys, generál 173
130, 142, 161, 166, 180, 183
126,
127,
— 185
Leopold, arcikníže (potomní císa
Heman
>
Krištof 170
Mannsperson, kapitán 162 I.)
131
Lessle hrab, nejv. wachmistr 84, 102, 103,
Mantuanské kníže 37 Mapo, nejvyšší 177 Maradas,
111, 133, 160, 163
Don
Baltasar 70
Lissau, nejvyšší 102
Maraška (Maruška) 41, 42 Marie, císaovna 131 > Anna, arciknžna 99 > stará líkaka 156 » Lcopoldina, císaovna 193 Martin, Don v. Huerta Martinic, Jaroslav Boila 192 Martinius z Dražova, Samuel 52
Lízal z Peštic, lejtenant 125
Marzini 99, 101, 105, 107, 118
Lowen, Jan Fridrich 121 Lowenhaupt, Gustav hrab
Matouš, krejí 149
Leythorst, rytmistr 187
Lichaur
v.
Lchau
Lichtenštejna, Karel kníže z 27, 29 >
Karel princ 165
Oswald 165 >
Lintheim,
kníže 159 nej\'^-šší
177
161, 187
Mauricius,
Lobkovic, Václav kníže 133
Vilém 26
Zdenk Vojtch
z >
36
nejvyšší hofmistr 192
Lohe. Milort 110 Lokšan, Adam z 13 Lokšanová z Chudenic. Lidmila 13 Longeville, ducá de 130, 1?1 Loskover, nejvyšší 49
hrab
!
z
Nassau 10
Oranie
13,
14
syn Jana Jiího saského 111 (Moric), syn Fridricha falckého
135 Maximilian, arcikníže 38
vévoda bavo.ský
82,
156, 171
Ma.ximilian Tomáš, arcikníže 109
Meklenburský kníže
48,
138
99,
103,
Seznam osobních jmen iNIelander (Milander) v. Holtzapfel
Otho, Jindich 170
Leon 162
^^elleo,
Ottovalský, Arnošt 191
Merber, nejvyšší 95 Mercy, 141, 170, 176 Merczu, Fridrich z 103
Oudražská
i
Abraham doktor
117,
llS,
144,
149
markýz
Palavicin(il,
Miflink Weiss, Jan Jindich 104
Markéta Barbora 10*
165
62,
Pamphilio, Jan ktitel
Innocenc
v.
Pappenheim
58, 62, 63, 67, 70, 71
z
171
Patron, nejvyšší 163
Marco Horatio 79
Pauly,
eho
Pauzar, Albrecht
10
Pechar, Jan opat Teplský 164
Mirek, Bohuslav 71
Pechman 30 Pelnitz, Hans Hendrich
Mohuský
knz
Mojžíš,
10^
arci'5iskup
127, 161, 163
24
1S2
Jan Baleár 114 pan, 115
^
Moncada 162
Pentz (Penc) rytmistr 167-169
Otakar 12
Mondteiflfel, nejvyšší 104
Perglar, Václav
Montecuccoli
Perglarová z Harasova, Eliška 12
Morfuse,
162, 1S5, 1S6
46,
hrab
176
Pering
Piringer)
(Peringar,
Morzin (Marcin)
Marzini
v.
Mnster, nejvyšší
157, 158, 162
kramá
Pergner,
141,
114
Pernklo, Sebestián 71
Myslík, 167
Karel 34
hrab
Pernklob ze Senreytu
96
Hendrich
hrab
16
Trebonie 60 Komárova, Petr 10
nejvyšší 192
Pesík
Nmci
Petersdorfu, rytí z 111
122
NePt(l)er, nejvyšší 85 z
12
z
Pestaluzzi, nejvyšší 162
Peuer,
Neuburku, falckrab
141
Pernštejna, Vratislav z 60
iSecka Hanzl, z Kodova 42 Nejdekerová 37 81,
rytmistr
168-170
Mortal, A. 170
Nassau,
papež
Paradeis, František 71
Miniati, nejvyšší 159, 161
Mórder, nejvyšší 160
X.,
Panský, lejtenant 136, 1^9
Parmy, kníže Vacinova, Pavel 30
z
55
33,
Justina 33, 55
»
Oxenstiern, mladší 92
Metsch na Reichenbachu, Fridrich 121 IMeussbachu, Albrecht z 151 Meuther aneb Mcyder Meider 176, 192 Meyer, nejvyšší 62
Michna
Lažan, Anižka
Oujezdecký mládenec 42 Oujezdecká hospodyn 42
Merode nejvyšší 78, 79 Marsy v. Demersch
Michael,
z
>
J.
von der 170
Pfuhl, generál 140, 141, 156
Neudorfu, Jií z 145 Dorota Eva 145 z Tetova, Marie 145
Piccolomini, Octavio 67, 79, 121, 126, 130
Neuman, rytmistr
Pikartka
84,
85
Nevers, kníže de 38, 47
139—141.
161, 162, 176, 177,
ze
Zeleného Údolí, Alžhta
106, 149
Plaková, Barbora 104, 134, Piateis, Karel Ferdinand 15
Nicolai 115, 117, 162 Niessel, Jií 49, 135
Nigromonte, de 10
Platho, Ernst Otto 134
Nisský biskup 159 Norbert, Sv. 26
Ploth, karnet 139
Nostitz, nejvyšší 192
Poardi, Jan V. de 31
Nyscl
Poláci 65, 103, 124
Podenhausen
v. Niessel
Obytecký
z
Obytec, Václav Viduna 17
Oettingu, hrabata
z
Opperštorfu,
hrab
Orossy, Paul
v.
143 z
Pauly
1S9
190, 191
Pichalka, jilka 21
v.
Bodenhauscn
Poatovská, Kristina 35, 40 Poatovský, Julius 35, 4o Ponikau, pan 103 Portner, rytí 84
144,
145
35,
Seznam osobních jmen Rasocha Václav, rychtá domažlický 43 Ratiboský z Chcebuz, Adam 134
Prantštejn, nejvyšší SI
Pej ne r, fenrich 16 Presekar 80
Pichovský
Pichovic Jan Fridrich 83
z
Jan Karel, nejvyšší
»
í
76-7S
Christian 123
>
Jií
»
Mikuláš 55, 83 pan 116
«
Pichovský
Pichovic Jan JNIarquard
z
77,
Ratiboská
149
83, 138,
Pichovský
Pichovic Jindich I Jindich
z
Dorota
Voldich
»
r
>
..
117,
95, 114,
118,
126,
138,
Pichovic Zdebor 50
z
Zdenk
r
»
Pichovská ze Sobtic, Alena 55, llS > z Pichovic, Alžbta 117 » Anna Alžbta 117 , . Alžbta Markéta
> »
Krištof Karel 128
"
Krištof Vilím 92, 137 z
Geilsdorfu, Petr 114, 116
Biinau, Dorota 93 Rosina 92 ze Sparenberka 139 z
paní
Pichovic, Anna 46, 47, 55, 68, Polžic, Anna Dorota 33, 39,
z
z Polžic, >
>
Pricknarová z
Prcha,
Jilji
Reich, generál 162, 189
Mandalena Justina 39
Reichard, Reinhard 162
paní 123
Rejmund, nejvyšší
Feil
13,
Pudewels, Jan
117
26
Reuschl, Petr 107, 119, 136 34, 4I
Reitenbach,
»
starý 95
z
Raína Humprecht
127
27
z
.
z
Hechstettu, Žofie
»
47
Rakonic, nejvyšší 141 170,
171, 173,
l';9
Rambsdorf, Wolf Ramsoy, pan 96
104, 162
Ranfft 160, 162
Rank, forman 125
z
Plavná, Hendrich 41, 45, 47, 80
»
pan
»
paní 47
Reusové
86, 90
z
Plavná 133, 184, 189
Riewerberg, Jindich 170 Rochau (Rohau) Moric August svob. pán 158, 163
Radziwil, Jan 45 41,
138
Rohan duc de 97 Rosen (Rosa), Reinhold
Radicke, nejvyšší, 163
Rákóczy, Jií
77
Rendlová, 144, 145
Reus
Rainová
.
,
knz
Rendle, 77,
Jiík 13 Mikuláš 47 Dlouhé Vsi, Markyta 27
,
mšan
Reitenbachová, Markéta Anna 79
134
86,
123, 131
Reingraf, 94
Rab, rytí 95 Rabensteiner, Hendrich Filip Jan Adam 99
Raín
Rausch, nejvyšší 176
Krizelda 83
Lorenc uitel
Psešer,
S9, 90, 92, 139, 144,
mladá 139 Reibold, Jan Filip 123
41, 55, 80, 83
Pichovská
84,
Wolf Hendrich 93 Ratzensteinerová, Anna 86, 90, 91, 144
135 z
Jindich
Jií Fridrich 86, 111 Karel 73
Fridrich
138, 139
Pichovská
Jan
Hans Hendrich 93
!
39, 41, 55,
145, 149
Pichovský
(Raickowitz\
Ratzensteiner Fridrich 114
Karel 18
Václav
139, 149
135,
128
I
.
47
mladá 183
Ratkovec Pichovic Jií 25 Joachim 27
z
68, 76, 77,
Anna
Pali,
z
138, 182
Alžbta 47
47, 55, 73
55
Pichovský
Adam
»
>
47,
»
174, 177,
74
76
Rosenpaul 73, 75 Rung, hejvyšší 168, 192 Ruprecht, falckrab 156 Rustici, Jan Batista 23
Ruth, Karel 142
ían 75,
na Kosové 94
Hoe, Vilém
z 26, 47, 71,
1
Seznam osobních jmen
ían, Adam »
94
Sperr, nejvyšší 53
ní Pfeclavi, Petr 13
Spereiter 63
pan 168 z Vrtby, Magdalena » Salomena 47, 55 Sadovská, paní 35 »
»
Spinola 10, 13
»
ían Saler,
hospodá
z
50,
71,
94
Stáhl 162
Stalhandsch 103, 105, 121, 119, 157, 162 Staunsdorf, pan 138
145
Salis, nejvyšší 112, 114,
Sprinzenstein (Princenstein) 15
123, 131, 139
115,
Salmut, Ch. 135, 138
Steinau,
Volf Ad.,
Samson 152
Steinbock, nejvyšší 162
Sapp, nejvyšší 48
Steuerling, Mikuláš
Sazima
Stimbeln, nejvyšší 177
Vrtby 15
z
127, 128
hrab
115,
116, 121, 122,
knz
US,
134, 138
Strojetická,
SchiíTer, nejvyšší 176
Sulm,
píjmím erný 59
Španlé
US
Schwarzenberg, svob. pán Adolf 89 Schwazenburg, hrab 81, 91, 103
Heman
Schwoll
Ondej
12S, 135,
138, 149
Anna 23
98
166, 169,
— 163,
171-173, 1S4
Ryžmburka
z
Nalžovech,
na
Švihovský, Fridrich IS
Švýcai 44 Tappe v. Tlap Taube, Vít-Dtich
72,
75,
76,
107,
120,
106, 108, 139, 182
Seelandei
96, 97
Seilfranck,
Štpán
34
Seiffcrt, forslmistr
90
Taupadel, Jindich Krištof nejvyšší 72 — 76, 78, 82, 135,
142
Tatai 192
Seldner, Jan 133
Teufel, nejvyšší 48
Sessius, Pavel :U
Sibylla Mandalena, dcera sask. kurfirsta 96
Thon, nejvyšší 162 Themich, Valentin M. 104
Silbcr, nejvyšší 163
Thettelbachcr, kapitán 123
Sobtický, Oldich 100
Thurn, Jan Matyáš
Klatovský
hrabnka
105, 106,
Taubelius, Hendrich M. superintendent 104,
Seestadt, nejvyšší 176
Solms,
156
78, 103,
122
Sedlnický, rytí 125
Severín,
47
Johanka 16
163
Seckendorf, Jií Fridrich, nejvyšší 139 Sedlecký z Oujezdcc, Volf 13
dkan
70,
115, 116, 119, 122, 130, 146, 156, 161
Švihovská
Schwartz (Svorc), kapitán 105 Schweinitz. Jan
48,
Švamberk, Jan Fridrich 109 Švamberková, paní 123, 131 Švédové 18, 64, 78, 81, 101 — 103,
Werner
»
39, 40, 82, 97,
stádové 39, 40,
95
Schonkirchcn, nejvyšší 165
Sedlecká
Adam
Karel 184
Šlivic,
(Svol),
166
Slejpner, Krist. 56
Schlieben 162
v.
162,
Sirntyngar ze Sirnlyngu, Jošt
112
Schmidt, nejvyšší 176, 192
Schulman
161,
Šatlavka, Jan Achilles 20
Schlenz, Joachim 163
Tomáš
12
10,
61
Suys,
Schleising 105
Schubart, Jií
panna
hrab
Sumeda 190 hrab
Schichschreiber S8
Schneider,
1
Strojelický ze Strojetic, Jan 12
Schirstet (Širstet), lejtenant 135
hrab
knz
49
Streitberka, Karel ze 61
Schesser (Šesr) 92
Scheube, Volfgang,
Schlick,
Pobo 151
Stražcvský, Sebestián Streif, nejvyšší
140, 157, 161. 162
í.-chIemmersdorf
65,
Stinek (Stieg), nejvyšší 162
savojský kníže 30 Schlange, Erich
60—63,
nejvyšší
66, 76
17,
IS,
20
hrab
16
Soy, svobodný pán 161, 162
Tlap, nejvyšší 176
Sparr, E. Jií 68
Tilly (Tillej
Otto Krištof 110
58
-
hrab
79.
82
97
Jan
hrab
63, 67, 68, 96
19, 24, 38, 40, 53,
Seznam osobních jmen Výmaru. kníže Bernard
z Gottraannsgrnu SI, S3 Tobenekerová, Marie Sabina 135 » Žofie Marie 135, 149
Tobeneker
Tomek, Jindich 11 Torstenson, Leonhard
156, 157,
173, 175, 177, 180, 183
159—163,
98, 173
112, 162
Waldek, hrab 177 Waldek, Filip z 170 Waldentels, Ernst 89, 104, 106
43
.
100,
Filip 80,
'
1C6,
104,
lOS.
125, 138
Trautz 187
Waldcnfcs, Fridrich 87 Hendrich ^Hoinc) 89
Traxdorferová, paní 94
Trka, Adam Erdman
84,
85
Jan 89
Tregilová, Barbora 104
Jan Rudolf 89
Tripol, nejvyšší 48
Trivulzio,
78, 79,
Wahl, nejvyšší 141
185
Trautitsch, nejvyšší 175, 176
hrab
75,
127
Výmaru, kníže Vilém z 72, 75, 76, Wachenheim (Wachheim) nejvyšší
Toss, rytí 124, 138
Trautmansdorf,
71, 72,
S2, 85, 86, 90, 94, 96, 97,
hrab
51
Jan Filip 99
.
Jindich 99
Trolink, Mikuláš (Nikl) 184, 187, 188
Tromdorfu, nejvyšší
z 162
Jií 87
Trotzig, nejvyšší 162
Kašpar
Tuchar z Šebíova, Jan Kašpar 33, 55, 1G6 Tucharova z Dobrše, Marjanna 55. 106,
Krištof 89
TruckenmúUer
v.
Druckmuller
86, 87, 99,
Anna Alžbta
80, 82, 83,
104, 118, 135, 137
Alžbta Susanna 104
Waldeníclsová
Tuntzen, doktor 103 Turek 121, 126
118, 125
Krištof Filip 108
Waldenfelsová,
108
87, 88, 90,
Kinsperku, Dorotí 89, 145 Waldenfelsová, Mandalena 87, 90, 99, 104 z Berlingu, Mandalena 87, 99 .
z
Varlejch, Jindich 141
>
Marie 151
Vei warter (Verwalter), HansVilím 83, 86, 87
»
z Pappenheima, Marie 89 Markéta 89, 99, 102
Unger, nejvyšší 112
Unverzog, pan 184
Vchynský (Chynský), Jaroslav
139,
141,
Sabina
157, 164, 167, 169, 172
Vchynský, Vilím 84, 85 Victum, Krištof 43 Victum (Victumb). Daniel, nejvyšší 107 Vilém, lantkrab hessenský 78, 102 kníže kurlandský 48 > Volfang, falckrab z Neuburku 34
Vlkovic, Vilím Vintí z 27 Vodanský, Lukáš rychtá 25
s
»
z
121
nejvyšší 112
Olbramovic, Benigna Barbora
z
z 19,
20
104
Zuzanna 81, 100 Webel, nejvyšší 112, 162, 187 Weissen, Petr 149 Weiss, Welíel,
30
Mandalena 26 Vesovcová na Blé, hrabnka Hl Výmarští 130, 142, 156 Výmarští knížata 71 Výmaru, kníže Jan Arnošt z 23, 26, 29 »
79, 82, 84, 85, 93,
Krištof Daniel 80, 81, 100 z
z Václav 50 Sazima 50
hrab
77,
Watzdorfu, Jošt Krištof
Harantova 87
50
Vrtby,
18, 23, 30, 35, 38, 40, 48, 67, 68, 70, 72,
Wartenberka piíjmím Chromý, Ota
Vovsovic, Jan 25 Vrtbya na Jindichovicích, Jan Hroznatá 25,
Zuzanna Sibylla 108, 118 paní 81, 87-92, 95 Waldštein, Albrecht, vévoda z Fridlandu
Wanke,
Vorhawer 162
dveka
95
Waldštein, Jan Krištof 192 Wangler, nejvyšší 112
Vladislav, král polský 106, 192
Voršila,
87. 89, 91,
Voršila 89
94
mšan 95 mšan 86
Werne, Herman de 100 Werner, Jan 162
Werner píjmím Schulman, Werth, Jan Wess, rytí
z 154,
174, 184
183, 184
Westerhalb, nejvyšší 92
nejvyšší 165
Seznam osobních jmen
Westerhold, svob. pán 110
Weutenberg, hrab 92 Wicleb v. Witzleben
Wiedman,
nejvyšší 125
16?.
Wrangel, Helmut iWrankolt)
64,
106,
Jeroným
118,
129,
65, 103,
180, 188
Wunschold (Wuntzle) 105 Wurzel, cukrá 117
Wildenstein, Ernst 136 Jošt
Wolzog, hejtman 1S8 Worlowský (Warlovský) 158,
138,
Zábor.ský
139, 182, 186
z
Brloha, Jáchim 97
Vilém 136, 145, 148, 149 Vilém Hendrich 136 Wildcnsteinová, Mandalena 136, 139, 144 Willinger, sv. pán ze Schonenbergu 170
Burján 102 , Zahrádecký, generál 116, 126, 171, 175, 176
Wimpfen
Zeylu,
Zapský,
Adam
180
Hans Jakub
Zikmund,
Wiritz 162
Wittenberg, nejvyšší
124,
157,
158,
21
Zarubová, paní 35 hr. z (Cejl)
markrab braniborský
184,
Zwick ze Schvveiden, Jan 22
186, 192
Žeberka, ze Jan Jií 24 Žerotin iŽarotín) 15
Witzleben 105 Wolf, Hans 70 nejvyšší 160
Žofie,
knžna
186
O prav y. Strana
16.
ádek
40.
>
16.
shora ti Planiany místo Planinany.
15.
"
1.
»
»
92.
»
100.
y
16. zdola
107.
»
14.
»
shora
133
král polský 40
» :>
» »
král
Oxenstern de Werne pod generála
i>
>
» >
krá.
Otenstern.
de Werve. pod Jenerála.
48
er
o
Mimo Rozpravy v. v.
Tomek. Mappa
Dr. Bohuslav »
»
staré Prahy k
Ricger Zízení »
<.
.
»
Ferdinand Tadra. Archiv eské Ferdinand Tadra Archiv eské František z
. »
•
i...
Soudní akta konsistorc Pražské, Akadem.ie . 2 a
Listy 1633.
Cena
1200, 1348 a 1419
echách. ást • ásti
Soudní akta konsistorc Pražské
Akademie
Dvorský.
roku 1631
létm
krajské v
vyšlo
»
I 11.
scš.
1.
.
.
.
.
2.
.
.
.
•
ást
I.
("ást
II.
(1373
Cena Cena Cena
paní Kateiny z Žcrotina rozené Historický Archiv eské Akademie
75 kr.
1
zl.
.'50
2
zl.
10 kr.
z
Historický zl. 90 kr.
3
Historický zl. 20 kr.
Valdštejna.
.
Cena
3.
kr.
2
(1380- 1387.)
Cena
zl.
zl.
— 1379.J Cena
f)
3
t.
2
zl.
Dopisy 2,'>
kr.
Dvorský. Listy paní Kateiny z Žerotína rozené z Vald.štejna. II. Dopisy Cena 2 zl. 50 kr. roku 1634 a 1635. Historický Archiv eské Akademie . 7. Prameny ke vpádm Bokajovc na M>..ravu a k ratifikaci Dr. František Kamtníek. míru vídeského od zemí koruny eské r 1505 1606. Historický Archiv eské Franti-šek z
.
Akademie .
.
Cena 2 zl. Listá k djinám školství Kutnohorského. (1520—1623). HistoCena 1 zl. 40 kr. eské Akademie 5 Ferdinand Tadra. Summa cancellariae (Cancellaria Caroli IV) Formulá král. kanceláe eské XIV století Historický Archiv eské Akademie . 6. Cena 2 zl. 10 kr. Cena 1 zl. 30 krZikmund Winter. Život církevní v echách Svazek první > » » » » » Cena 1 zl. 40 kr. druhý Ferdinand Tadra. Soudní akta kon.sistoc Piažské. ást lII. (1392—1393., 1396— 139S). Cena 3 zl. 50 kr Historický Archiv eské Akademie . 8 Dva denníky dra. Matiá.še liorbonia z Horbenheimu. Historický Archiv Ma.x. Dvoák Cena 1 zl. 80 kr. eské Akademie . 9 4
Nováek.
Dr. Vojtech J. rický Archiv
..«\£' Tiskl Alois vylesner v Praze.
"e^
(iJ^
NOV
)
1
1992
BTNDI'
/
DB 2161
H37A3 1897 C.l
ROBA
'
JW
"^'^M
