bludovan ř
[rE [! :r.1.
-r.r
t1 ln
'*-
{, .-.šÓ.-*
::-
ffiMo'RÁDŇelčÍŠUo.
,
,t
a'
t
!t l'1rr
/
:::i
?,'
:r1
'.i.il.:ff9.5
( t,
,u!r*r,.(*=UDA&MA
Také toto číslo Bludovanu' které máte právě v rukou, má přispět ke zmíněným oslavám. Naším zámérem pfi přípravě právě v těchto'dnech probíhajív tohoto čísla bylo, pfiblíŽit Vám různých částech našízemě oslavy dobu, o které většina z vás slyšela 50. výročíosvobození od fašismu. z vyprávění' nebo ji proŽili jako Nechceme zůstatstranou a proto si Sobota6. května 1995 připomene i u nás v Bludově toto ve 14.00 hod. v Kulturním malé děti či výrostci. Proto jsme tentokráte dali slovo těm, kteří výročí několika akcemi, jejichŽ domě v Bludově dobu okupace a následného program Vám předkl ádámc Beseda s důchodci. Program, osvobození prožili jako dospělí hudba. tanec. občerstvení.K tanci i jejich tidé. Aby vzpomínky Čtvrtek4. května 1995 poslechu bude hrát hudebnísoubor působily co, nejvěrohodnější, ''Rumoví v 18.00hod. na zámku hoši'.' ponech.ali jsme je v autentické v Bludově podobě,bez stylistických.ajazykoKoncert žákovské akademie. Pondělí 8. května 1995 vých úprav. Vystoupí zde žáci Zák|adní v 10.00 hod. slavnostnípieta umělecké školy Šumperk a žáci u pomníku padlých v Bludo. obsah článkůjistě vyvolá hudebníchkursův Bludově. vě. řadu vzpomínek a možná i otázek. Snad i někteří z Yás sáhnou po Pátek 5. května 1995 literatuře. popisující tuto'velmi Pondělí 8. května 1995 v 18.00 hod. v Kulturním v 18.30hod. v kostelesv. Jiří sloŽitcnr a těžkou dobu. Možná si domě v Bludově připomenete i některé historické v Bludově Přednáška Doc. PhDr. Josefa paralely, které se v tétosouvislosti Korrcert pěveckého sboru Bartoše z filozofické fakulty UP Canzonetta.V programuuslyšíte nabízí,ale každopádně bychom si olomouc na téma ''Historie všichni měli vzpomenout, nebo sklady15.- 18'století.
Váženíobčané'
bludovan
válečných let na Šumpersku, ZábÍeŽskua v Bludově.'' Poté následuje kladení věnců u pomníku padlých a slavnostní ohňostroj.
\t
pfipomenout, jména našich spoluAbych mohla podat vzpomínku občanů, kteff projevili velikou míru věrohodnou, čerpalajsem podklaosobní statečnostia pro svobodu dy z obecní kroniky, kterou nás všechpoloŽili svéživoty: obětavě a s rozhledem vedl můj otec Václav Blažek, ředitel zdejší Březina Josef školy, dá|e z vlastních zážitki a v Bezděk Petr neposledru řadě z ceIé řady x., Lelka Jtaruslav slohových prací, které jsem P. Dřímal Karel . konzistornírada každoročnědáva|a v květnu svým DivišAlois žákům,aby se dozvěděli z vyprá. Homola František vění svých blízkých,jak oni prožili Pavlík Zdeněk zaslouženédny osvobození. Pavlů Alois Ston Miroslav Co předcházelo?Pročse květen ŠpičkaVojtěch 1945 tak trluboce vryl do našich x .-1 JprcKa Jarosnv vzpomínek?
SchwarzerAdolf Polnar Theodor
osudného 8. října 1938 pfipadl Bludov v tzv. 5. okupačnímpásmu i|lÁoŽnávás překvapí i rozsah do Sudet jako součást nacistické Bludovanu, ktery je tentokráte velkoněmeckéříše.Byla to pro nás několikanásobně větší než bývá nečekaná ''rána pod pás.l' Vždyť zvykem. Je to způsobenotírir,že se Bludov byla ryze česká obec s nám shromáždilo mnoho pffspěvků měšťanskou školou a 30+i členným značného rozsahu, které jšme učitelskýmsborem a měla poměrně zveřejnili v plném rozsahu také bohatou historickou minulost. V proto, že jsou v nich uvedeny ten osudný den nás stálo na okraji zajímavé informace dosud nikde vésnice u Nové menší hlouček. nepublikovanéa z hlediska místní Bylo kolem 2. hod odpoledne. Se historie velmi zajímavé. Navíc slzami v očíchjsme se loučili s představiteli naší československé uveřejněnélidmi, kteří je prožili. armády, kteff předali obec velící. Mgr. Vladimír Vlček mu německému důstoiníkovi. od zástupce starosty této chvíle došlo v životě obce k podstatným změnám. Bludov 'asi muselo opustit 200 osob, většinou státních zaměstnanců. Němci okamžitě obsadili ná&aží, poštu, četnickou stanici, rozpustili obecní zastupitelstvo a na vedoucí místa dosaďli své . nacistické vedoucí.Zavedli takéjízdu vpravo. Bezohledná jízda německých aut si vyžádala i oběti na lidských životech a těžká' zraněnÍ. Příchodem okupantů ustal veškerý Byla jsem vyzvána, abych spolkový a veřejný život v obci. napsala vzpomÍnkuna květnové obecnÍ' školníi spolkovéknihovny dny 1945'tedy na události před 50. byly zaplombovány a knihy Iety,Z lásky a úctyk rodnéobci se nevhodným uložením zničeny' tohotoúkoluujímám.Nás přímých Velké úsilí věnova|i okupanti účastníků už pomalu ubývá' Ti germanizaci školství. Správu dřÍvenarozenísnad zavzpomínají mateřskéškoly převzaly ihned dvě se Ínnou' ti mladšía nejmladší německé učitelky, z nichž jedna snad zvědavě Vyslechnou, jaké ani neuměla česky. Byla zrušena
194s
bylo.mládínaše.
bludovan2
měšéankaa zůstalajen osmitřídní obecná škola. Ze zbylých 10 českýchučitelůbyli postupně daIší propouštění,nebo uvízli, jako Fr. Escher, ve spárách gestapa. Byla zÍizena dvojtffdní německá škola, do které byly nahnány místním nacistickým diktátorem ottem přes odpor roďčů českédéti.Žák ota Navrátil spáchal z nucené docházky do německé školy sebevraždu. Ředitelem školy se stal nacista, bývalý českýinspektor z Trutnova, Jos. Erben. Společně s lékařem Traplem, starostou Ottem, velitelem četnickéstanice Braunerem a .liyli nacistickými učitelkami hlavními nositeli nacistického teroru v obci. Vyučování začínalo nastoupenímcelé školy před školní budow a nacistickým pozdravem. V rámci germanizačníchplánů se Němci snažili též o to, aby se postupně zmocnili českéhomajetku. Již v lednu 1939 dostal majitel bludovských lázní ZdenékPospíšil od šumperskéholandratu příslib, žemu budou lázně ponechány jen s podmínkou, že budou vedeny v nácistickém duchu. V roce 1940 by|y |ázně zabrány pro vojenský lazaret a Hitlerjugend. Za Otteho tat<édosto k nucenému vysídlenr 12+i českých statků. A zatímco byli čeští hdspodáfi bezohledněa s nejnutnějšími věcmi osobní potřeby do I2 nebo 24 hodin z vlastních dobře vybavených hospodářství za četnickéasistence vystěhováni, přicházeli na jejich zatízenéstatky němečtísedláci z. někteých horských obcí Šumperska, Němci z Rumunska a z iižnÍcb' Tyrol. Realizaci germanizačníchplánů zpomalilo vypuknutí II. . světové váIky. Daleko horšíbyly důsledky hospodářské a zásobovací. Bylo zavedeno lístkové hospodářství a vše bylo na pffděly' jojichž výše rok od roku klesala' Týdenní příděl chleba na osobu byl 2 kg, masa 0,3 kg. Válka taképřipravila Bludov o 4 zvony. Zůstaljen malý umíráček,
ktery zvonil ke všem.příležitostem. Naštěstínejvaácnějši zvon Polednk ze 16. století byl uschován v Dolních Rakousích a po válce se vrátil na svoje místo. Válka také pffsná přinesla zatemňovací opatření pď pokutou a vězněním. Naštěstí byl Bludov uchráněn bombardování. Často pÍeIétávající spojenecká letadla zde shodila
Někteff byli povoláni do tzi. Todtovy organtzace na práce za frontou na Ukrajině. Čast dělníků navázala u Charkova spojení s ruskými partyzány a osm z nich přešlo pod vedením Fr. Pdzoura k Sovětskéarmádě. Čekalaje dlouhá obětav{ bojová cesta Z Buzuluku k vítězství do Prahy. Tuto dlouhou i bojovnou cestu pďstoupil
fašistickou persekucí a na potřeby odbqje, na šířeníilegálních tiskovin,,na pomoc uprchlým válečným zajatcům. Bludovská skupina se pfipravovďa i na ozbrojěný boj proti okupantům. Byly vykopány bunkry pro úkryt paÍtyzáni, vyráběny granáty. liž v t. 1943 se tu skryvala částodbojářů
Potom přešli do lesů u Klášterce' Při jedné zásobovací akci partyzáni došlo 27. 12. L943 k rozsáhlému zatýkánÍodbojářů. Na jaře 1944 následovďo dďší zatýkání. Na šumperskémgestapu by|i zatčen saďstickými gestapáky . po.řadu týdnůa měsícůvyslýchání a nelidsky mučeni. Když se gestapákůmnepodďilo z nich nic vymlátit, byli vězňové rozesfláni do německých věznic a koncentračníchtáborů v Breslau, DráŽďanech, Lipsku, Cvikově, Terezínéa osvětimi. Do osvobozenévlasti se již nevrátili Zdenék Pavlík, Alois Diviš, p. farrář P' Karěl Dffmal, František Homola, Jaroslav'Špička ml. a jeho stryc František Špička. Pohled od P. Marie k hlavnímunádraží Na následky věznění pak krátce po občas jen protinacistické letáky, Miroslav Krušinský. Jako letec návratu zemřeIi Stanislav Cejka, lrteré potom tajně kolovaly mezi bojovď. na západní a později na Josef Klimeš, učitel Petr Bezděk, českým . obyvatelstvem. Jejich vychodní frontě po dlouhé strastirodrákPlk. Josef Březina bludovský přechovávání a šffení. jako i plné cestě do Anglie letec důstojbyl nacisty umučenv Drážd.anec}i. poslouchání londýnského a mos- hík Karel Hlásný. Na šumpersko se také dostal v r. kevského rozhlasu stálo mnbne L943 po útěku z koncentračního Živelný odpor Čechův naší věznění a koncentračnítábory. Do nadporučík Sovětské tábora váIečné mašinérie ffše bylo obci vůčiolnrpantůrnse projevovď Ivanovič Grabčuk, armády Štopan vtaženo i zdejší 8eské obyvatel- jiŽ od počátku nezdraverum ktery nalezl úkryt u Josefa Březiny stvo. Na práci do Německa bylo v naci.sticlých vlajek,, vylepováním Prozrazení jeho v Bludově. róce 1939 odvedeno 45 českých protinacistických plakátů,manifesosobnosť by bylo stálci životy ''U našich kasáren'' na mužů. Pracovní povinnost byla tačnípísní nejen statečnéčeskérodiny, ďe i rozšířenana muŽe od 18, později taneční zábavě v sokolovně. likvidaci v daleko většímměřítku. od 14 do 60 let, naženy od 18 do Diktátor Trapl povolď tenkrár na Grabčuk naváza| kontakt s místní55 let. Za totá|nÍmobiliŽace v r. pomoc vojáky ze Šumperka.Do let mi odbojáfi. Spolu s dalšími 1943 posílal šumperský nacistický 1939 - 40 zapadají první závany uprchlými sovětskými válečnými pracovní úřad stále větší počet organizovanéhoodboje. Bludov a zajatci a českými vlastenci vybunašich obyvatel do zbrojnfto Chromeč se staly i jedním z doval v okolních lesích bunkry a rozsáhlého střeďsek pnimyslu v Německu. Z Bludova prvních jejich vojenský a partyzánský veď severÓmoravského bylo totálně nasazeno v říši 80 lidí. jednotného výcvik. Stal se velitelem skupiny, Někteff se ocitli až za polárním odboje, pozdějšího Národního veď její akce a při jedné z nich kruhem na výrobě raket. V Němec- sdružení československých vlas. neohroŽeně zničil německý tank. S ku doplatili pfi náletu životem tenců. Podílelo se aktivně na jarem t945, když se jiŽ z východu Miloslav Ston a Vojtěch Špička. organizaci sbírek pro postižené bludovan3
Zaěalo ozývat temné dunění b|ížící se fronty, vzp|Á| partyzánský o.dboj s neztenčenousilou znovu. Byly podřezávány telegrďní a telefonní sítě, přestříhány dráty vedení podél silnice na Hradec Králové, mezi Bludovem a Šumperkem došlo k přerušenítrati. Tehdy si bludovský odboj vyžádal ještě jednu oběé: Adolfa Schwarzera, člena dolnosskupiny. Při jeho tudénsko-písecké zatčeni14.3' v noci objevilo u něj gestapo většímnoŽství výbušnin a střeliva. Spolir s 15 mladými severomoravskými vlastenci byl 3I. bÍezna 1945 bestiálné zavtaž. děn na bratrušovskéstřelnici. Zima L94by|ajiž ve znameru b|íŽícího se konce nacistické nadvlády v celéEvropě. Z východu se začalo ozývat temné dunění nezadrŽ1telně se blíŽícífronty. Do Bludova do zámku byl přestěhován berlínský archiv, aby byl zachráněn před zničením pfi bombardování. Nová škola byla vyklizena pro německé běžence ze Slovenska. Jejich děti zapáLily ďevěnou farskou stodolu v blízkosti školy. Brzy byli ve škole ubytování němečtíběženci z Homího Slez. ska. ProtoŽe ani ve staré škole nebylo místo, chodili učitelé se svými tffdami do školy v Chroměi a Bohutíně. Českým žríkůma obci zůstali věrni učitelé: Blažek Václav, Stejskal Jan a Šaj Jan. . Učitelky Blažková Jana, Stejskalová Anná aŽenožičkováKvěta byly nacisty ze sluŽby propuštěny. Situace těchto dnů byla napjatá, plná nejistoty, ale na druhé straně daleko většíbyla naděje a radost z ,blížícíhose konce útrap. stejné pocity sdileli i angličtía američtí vojenští zajatci v nedaleké chromečskésokolovně, která byla jako vojenský zajatecký tábor obehnána ostnatým drátem. V okolních lesích a továrnách pracovali mladí
bludovan4
Francouzi, kteří byli totálně nasazeni v hitlerovskémNěmecku. Porážkou nacistické německé armády u Stalingradu byl její osud zpečetěn.Následovala porážka za porážkou.Postup Rudé armády na západ byl nezadržitelný. V roce I9M dobyIa Rudá armáda Slovensko' které se jako Samostatnýstát připojilo v t. 1939 k Německu jako jeho spojenec. Rudá armáda překročila hranice Moravy a 6. května 1945 .po potáŽce Němců bylo mezi oběma válčícímistranami ujednáno pffměři. v našem kraji .to však ještě neznamenalo konec bojů. Němci se snažili
směrem na západ oddfly Vlasovců. Za rumi následovaly nekonečné kolony anglických a ruských zajatc&, vysílených, vlekoucích se za nelítostnéhopohánění po zuby ozbrojenými esesáky. Zejména se sovětskými zajatci zacházeli jejich strážci hůře než s dobytkem. Za jednu ukradenou řepu byl ubožá{< na místě Zastřelen. Po těchto transportechhrůzy se zača|y valit po gtátní silnici od Šumperka oddíly ustupující nacistické armády. Byly to trosky, míchanice všeho druhu vojska. Každý šel na svou pěst a ulehčoval si, jak se dďo. Táhli dvoukolové vozíky, dětskékočárky"trakaře. Šh
PopÍavenívlastenci na bratrušovskésře|nici.
udělat vše možné, aby postup zpomaiili. armád sovětských Kolem Bludova byly již předtím vykopány kryty pro pěchotu, která z nich měla kryt ústup.Na silnici u zámku byla vybudována silná protitanková bariéra.Ještěopevňovací práce neskončily a již se přes Bludov začalyod Šumperkatrousit kolony německých běženců ze Slezska na Žebřinových vozech, pěšky s ručnímivozky, s domácím zvířectvem a za nimi se krátce na to přehnaly ve zmatenémústupu
jednotlivě, v menších skupinkách, mezi nimi šel osamělý kuň s ohlávkou. Šh tupě, jakoby odevzdáni do vůle osudu. Někteff dezertovali do lesa u zámečku' zqména sudeéáci.od jiných, např' Jugoslávců, bylo celkem lehké získat zbtďně. Jak mi vypravoval Josef Kolana, tehdy výrostek, ukryvali . naši mladí odbojáři získané zbtané, granáty, pancerfausty, atp. v dřevěnélednici vedle velkostatku. Po této celkem ukázněné ustupující a'mádc Se
poslední tři dny valily po státní silnici od Šumperka směrem na Červenou Vodu a dále do Čech odďly obávané Schórnerovy ''totenkopf''. ar.rnády, zvané Schórner nedbal ujednání o příměff ze 6.5. a podnikt bojový ústup,aby se dostal se svými jednotkami do Čech k Američanům. Těm chťěl složit 'zbraně, niko|i Rusům. Ustupující SchÓrnerovi velitelé a část vojska se nastěhovali do bytů ve vesnici a počínalisi panovačně anadÍazené Fronta se pfiblížila. Po celé tři dny nebylo slyšet střelbu, ani ietaďa se neobjevovďa. Ticho před bouří. Třetí den - 7. května se vynořily celkem svěží oddíly dělostřelecké a skupiny tanků s děly. Tyto oddíly kryly ústup.Děla zaajala palebrií postavení na výšině táhnoucíse od bludovskémlékárny (dnes Neďka) k řece Moravě a celou noc pomalu pálila směrem k Lesnici a Leštině' odkud se již b|Íži|yjednotky Sovětské armády pÍijížďějícíod olomouce. Další řada děl byla rozestavěna od Nové až ke kapličce. Byla namířena na Brusnou. Německé tanky projíŽděly go státní silnici od kapličky na vrchu u Sumperka až k Chromči a zpét a po celé děďně na Horní konec a jejich děla pálila směrem k Sudkolu. Tam také směřovala střelba asi ze dvou děl z lesů'nad Zámečkem a Horním koncem. Ustupujícíněmecká armáda stačila vyhodit do povětff oba mosty přes Moravu. U Habrmanova mlýna použili k odpálení náIožípsy, kteff přitom zahynuli. . Záblesk při odpálení mostu u chromečského mlýna jsem viděla od mlékárny. ByIo již velmi nebezpcčné Se pohybovat venku. Střely p'řeletova. ly nad Ýesnicí.. Tanky stály v palebním postavení i rnezi domy. Jeden ''Tygr'' také stál před naším domem, z čehož jsme neměli vůbec žádnou.radost. Naštěstíza bludovan5
L
dlouhou dobu k našíúlévě odjel. střelba z německých děl od ZámečIcu zasáItla po poledni tři obytné domy za kóstelem. Rodina Markovských rr potoka seděla na' lavečce před domem. Když uslyšeli ránu, která vybuchla na nedalekémHradě, a jak se později dověděli, zasáÍ.ia ďevěný útulek stýce Markovského, stačili vběhnout do síňky a na schody do sklepa, .,když dělostřelecká rána dopadla přesně na 1nísto,kde před chvilkou seděli. Dům dostal zásah do kuchyně, ve stěně byla pořádná díra,a kuchyň ''na dranc''. Takéštít nedalekéhodomu u Kvapilů dostal zásah a cihly se sypaly do kuchyně. Paní Kvapilová stačila tělem zaklýt kočárek, v němž IežeIma|ý, nedávno narczený Voj tí;šek. Od Sudkova postupovaly na Bludov spojenéjednotky 15. a 28. střeleckého sboru 60. armády 4. ukrajinskéhofrontu. Proti německé palbě střílela ruská pěchota od Sud\ova a byla již na jižním svahu Brusné.Ruštídělostřelci zasáhli z Brusné německý tank na horním konci' a zneškodnili jej. Ruské vojsko se snažilo co nejméně poškodit samotnou obec a oltrozit životy jejich obyvatel. To dokládá Skutečnost' že střelbou bylo' poškozeno několik málo domů, zejménau silnice k bludovskému mlýnu. Nedošlo přitom ani k jedné Ztráténa lidském životě obyvatel Bludova. Boj trval přes noc a od časnéhorána přes poledne. obyvateléBludova byly většinou zalezeni ve sklepech. Slyše|i střelbu a na .z Střechy domů dopadaly obou stran střely. Před polednem byli Němci. nuceni ustoupit. Když projížděl poslední npmecký džíp vesnicí kolem krčmy,byl německý důstojník, ktery v něm stál, zasaženstřelou a spadl do auta. Po poledni vstoupili od bludovského nádraží první sovětští vojáci do Bludova. Rozvědky jely na
motocyklech s pffvěsy, za nimi přijížděly vojenské malé nríkladní automobily. Kolona se zastavila u zátttklt, kde je všichni vděčně vítali. Radostnou zprávu jsme se dozvěděli od souseda pana Kubíčka, ktery se odvážil k zámku na zvědy. Rychle se vrátil a radostně na celou ulici volal: ''Leď, ve|izéte. Rusi só už tade!'' Nemusel nás dlouho volat. Rozběhli jsme se k zámku. Zdá|o so nám, že jsme. v neskutečném snu: Domy kolem rybníka byly vyzdobeny čistě vypranými a naškrobenými československými vlajkami a prapory. Stáli jsme tváří v tv፠hrdinným sovětským vojákům' unaveným po bojích na Brusné, kde padlo v poslední chvíli války 14 sovětských vojríků. Iaký z|ý osud! Proti nám stáli obyčejnílidé, jací jsme byli i my. Srdečnéstisky rukou a mnohá objetíbyly projevy vděčnosti za vysvobození z nacistickéhopekla. Velitel ruského oddílu se zÍejmým. potěšením sďlel naši radost. Avšak za krátkou chvíli oznámil, žeboj ještě neskončil a vyzva| shromáŽděné obyvatele, aby rychle sundali prapory a rozešli se do krytů, aby nás. na poslední chvíi němečtí vojáci nepostříleli.By.lajsem ráda, žejsem mohla tuto výzvu tlumo.čit. Učila jsem se již posledníválečné měsíce ruštinu ? ''bukvaru'' slabikáře -. určeného německým vojráků na východnr frontu. Jiná možnost vyuky nebyla. Mohla jsem být potom v. prvnrch dnech osvobození prospěšná i svými znalostmi angličtiny,francouzštiny a němčiny. skutečně se po chvíli rozpouta. la silná ruská dělostřelba, ne však nad Bludovem, nýbrž nad Šumperkem. Trvála něco přes půl hodiny. Šumperk byl dobyt Sovětskou armádou. Večer se potom ještě rozpoutala střelba z pušek proti Bludovu. Netrvala dlouho a byla to v Bludově střelba poslednr.
Na našíBrusné skončila pro nás strašná druhá světová válka dne 8. května l.945. Do Bludova přišly první jednotky Sovětské armády od Sudkova, k večeru ještě dďší jednotky od Šumperka. Většina armády projížděla V. rychlosti vesnicí na motorových vozidlech, ale také na mďých ruských koňských trojkách. Je|i za vražednou SchÓmerovou armádou. Vzhledem k tomu, žeby| chromečský .most vyhozený, jeli kolem školy a přes Bohutín dáIe. Někteff velitelé se ubytovali se svými vojáky ve vesnici. I u nás byl také ubytován velitel. Bylo po bojích. Všude se povďovala Spousta vojenské techniky. Cesta a přftopy od Šumperka byly plné opuštěných rozbitých aut a tanků, z rucbŽ Němci dezertovali. I v lese ke Kostelíčku stál ''U beriínka'' ještě ďouhou.dobu opuštěnýtank. Bylo co hlídatděti, aby jim v rukou něco nevybouchlo. Horší bylo, když to vybouchlo dospělým. Náš užitečný soused Jurenka zanesl kovářovi Bezděkovi na ohnutí nalezenou tyčku.Kovář tyčkunahřál a bouchl do ní kladivem' Tato zrádná ',panzeďaust'' mu rozhodila celou koviímu a za milýrn sousedem zůštalajen mokná čára. Naši lidé přijímali sovětské vojríkyjako svénejbliŽší.Pokoušeli se s nimi domluvit a dovídali se' jaké hrůzy oni prožili za váky doma, když byla jejich země přepadena a zpustošenanacistickými vojsky. Sovětský důstojnft, ktety bydlel u nás, se rozplakal pfi vzpomínce na domov. Všechny jeho nejbližšífašistépobili a dům zničili, Takovéhnlzy přinášíválka. Zajíma|i se i o život u nás. Vážíli si našeho národa. Nelíbilo se jim však,žejsme politicky negramotní. Konstatovďi, že.se budeme muset ještěhodně učit. bludovan6
Jedna smutná kapitola dějin a samostatný proněmeclcj Slovennašívlasti a našíobce se uzavřela. sbý šttÍt,Naše'ruděje pohasínnly. Po sedmi krutých letech nacistické Uhasly úplně v den podpisu paktu oku,pace jsme mohli konečně a neútočení qnezi Sovětsbým svobodně vydechnout. svaze|n a nacisticlcým Německern. Co říci závěrem? od oněch Byla to krutó rdrn, viděI jsem dnů radosti z opětné svobody po dospěIé lidi plakat. Věřili jsne strastiplných a vyčerpávajících Rusůrn, ale nevěděIi jsrne nic o sedmi letech útlaku, poniŽování a potněrech v Sovětském Svazu, o nejistoty již uplynulo 50 let. Ná.m hromndné likvidaci j ejich vlastních starším to. připadá, Že to bylo liilí, o deportacích, o popravdch. věera. Každoročně p'rožíváme ve Žilt isne v 'nereólných představzpomínkách teplé. jarní dny vóch. V obsazených čes|cýchobcích rozkvetlých šeříků. Vděčně a s zavlddly zlé poměry. Aktiyizovaly úctou vzpomínáme na všechny, se protičeskésíly se všemidůsledkteří položili Životy Za naši Iq. Krutost místních rwcisticbých , svobodu. Jejich oběť je pro nás veličin se zmírnila až po příchodu zavazující. Život ubíhá strašně úředníkůz Něnecka, rychle a škoda každéhopromarněného dne lhostejností, sbbectvím, Naše rodina v tédobě bydlela v závistí, chytračením pro sebe. Chromči, neboť provoz ldzní se v Nemohli bychom se.vrátit k tomu, d,ůsledkuzÍboru přerušil. otec byl co bývalo dříve mezi lidmi běžné: za svéprotiněrnecké aktivity začen vzájemná opravdová nezištnáláska a určitou dobu vězněn v Šumperku. Nedlouho po jeho propuštěníjsme aúctz k bliŽnímu? rnuseli Chroneč opustit, protože Zora Fričovó Blažkovti náš statek přidělila němeclqi osídbvací společnost německému osídlenci z Frankštdn. Vrátili jsme se tedy do ldzní a snnžili se obnovit .:.:.:;:;:;:;:;:;:;:i'-..,..;:;:;:.:;:1q1.1;1;:;:;:;::i:tlLl..l.ti.::1::::::i]:Iti1-1;:;:;;:;:;:;:;1:;1ll1l;;:;:;::;:;: provoz i přes odpor bludovslcých nacisticbých pohlavórů (Erbena, otteho a dr. Trapla). Jejich úsilím došlo k Zastaveníprovozu, česlcj původ byl přelaižkou. Do lázní se nastěhovala něme.cl
.iV F,,. ,ilill[ffiffiff ,,,1,,, |'||||r|'|'|':|':.|'|'|'|'|'|:|']i::1lrij|'||'iin'i.i'iri:.::i:.ir]ii'iii:ii||ll:'l:l::ll
.i.................š.ýňai11Žffi acátei.e..... ....... ..i
".btnffisffi..,.|aent"
':týI.-v''g...!''t'''''a.*v.g*9'.i*''.'t
:-aPCIMÍŇffi
1] jj:jjjjjj:njjjjjÍR ]:::: : ]] : jj]]jj']]:'':']' ] :: in:: :'ljj: jjjjjjjjjjjjjjjj' jjjj:'''']]]'j:]']j]]]]']]]]Ý':l
. Sotva byly škody opraveny, vypukla vólka a první ranění začali zaplňovat aÍzerní' Z lózní se stal lazaret. Hlavní lazaret rněl sídlb i Šumperku,v ústavuhluchoněmých. Vlalq přivdžely lut bludovské ruidraží raněné, saftitní auta je dopravila lw místo. Bludovskernu , lazaretu velel lékař z opavy, doktor Walter Baigar. Mluvil dobře česlq a rozhodně ne|by1 nepřítelem českeho obyvatelsna. Štíemvšech šurnperslcýchlaŽaretů byl doktor Strnad ze Sobotína. Člověk by se hddal, kterým jazykem mluvil lépe. Ha tím, laerým mluvil úředně nebo tím, kteým mluvil v soukromí. oba jmenovaní lékaři měli vyhraněné smýšIení,a to roŽhodněnebylo nacistické
!
Postoj těchto lékařů vynořil atmosferu příznivou pro určiťý způsob odbojové činnosti, podle zdsady, že pod svícnem bývd tma, V lózních se zdržovali lidé, kteří se z jakýchkoli příčin skrývali před úřady, Byli i takoví, kteří potřebovali lékařskéošetření, Toho se jim dostalo, aniž by se jich vojenslcý Iékař zeptal, kdo jsou a jak ke svému zranění přišli, Angličtí zajatci z chromečskéholdgru byli takéošetřovóní a s sebou nnzpět si nosili z ldzní potrabiny. Jejich chabý vojenslcý doprovod to toleroval, i na něj se dostalo, Do ldzní byly dopravovdny potraviny, oblečení, mnteriól na pródlo, aj. Doddvdny byli i léIq, později i zbraně a munice, Ti, kteří toto přivdželi, byli vybaveni německy psanýrn dokladem a razítkem lazaretu. o ' expedici tohqto nateridlu rozvdžný, se staral rnoudrý bludovsbý občan Alois Jašek, předvóIečný komunista, Byl napojen na pafizónské skupiny v okolť,mně blíženeuórná Čas$m, takřka pravidelným návštěvníkem' Idzní byl znáný němeclcý kotnunis. ticbý al
vědět nechtěl, aby se v případě dalším osudu vím jen to, že jej prozrazení přetrhl řetěz vyšetřovó- první večer svobody zavřeli do ní. V Blu"dově žije paní Anežla sklepa cliudobince a pak užnemám Fojtovó, které rnnoho z těchto věcí , o něrn zpróvy. Jisté je, že musel prošlo rulrnmn. Kdyby se pródlo, znót jméra lidí, kteří uůivalL To které nn šicírn stroji ušila, shro- by mohlo být vodítkeni při úvaruiždilo, byla by to skutečněvelil(lÍ .|uich,jak skončil. hromad'a. h unínku stojí důvody, proč přibližovónímf.ronty S se měnily byla z Bílovce evakuovóna nen1oci rnístní.poměry. Iazaret byl nice. Němečtí vojenštístratégové odstěhovdn někan |a aÍpad a očelaÍvali,že k setlainí americlcých místo něj byla do ltÍznípřestěhovd- a ruslcých vojsk dojde v prostoru |ut nemocnice pro dlouhodobě mezi Rýrnařovem, Bruntdlem a nemocnéz Bílovce i s persoruilem. opavou. Vlivné osoby z Bílovce se Primóřem byl starý ptÍn, doktor snažily nemocnici situovat do Mohyla. Nejenže ovlád"al dokonnle předpoklódané nnerické zóny. česbý jazyk, ale i jeho smýšlení Německó strategie se zmýlila v protiÍašistické. tom, že nepočítala se uisahzm bylo ýrazně jej Doprovózely řddové zdravotní satnotnéhoStalina, rn jehož ruÍtlak sestry a jeden Čech, Auguštin vtilka pro arnerickou armtidu Hajduk, tehdy absolvent školypro skončila u Roleycan. Jeho vdha zdravotní sestry. Ten se v pozděj- byla tak veliki, že Američané šich letech vypracoval tn primáře mohli jen .nečinně poslouchnt dětského odděIení v opavě. volóní Prahy o ponoc, ale nejvyšší Sprdvcem..nemocnice byl důchod- ,velení americké arruidy postup ce, někdejšíčesbýčetník'německé nedovolilo. Měla to být odplaa za ruirodnosti. Nejenže ovlddal dobře nepovolené povstdní jako tomu oba jazylq, ale měl i jasno v bylo ve Varšavě? ruirodnostnírn srnýšlení.Proto tato Na podzim roku 1944 se v zrněna jenom udržovala dosavadní stav. občas docfuizelo i k drama- Idzních scfuizeli češtílide, kteří se ticbým situacím, ale naštěstí s znali a důvěřovali si, Ti se dohodli dobrým koncem, neboť varovdní na vytvoření ruirodního uýboru v přišlo vždy včas. Jednou sq stalo, Bludově a okresního ruirodního žedveře kotelny se prudce otevřely uýboru v Šumperku. Frekvence a v nich se objevil obdvaný četník těchto schůzek se zvyšovala Brauner. Držel štěkajícíhopsa za úměrně s postupem fronty. A ta Se obojek a hromovým hlasem zařval: Po stdtní rychle přibližovala. ,,Tady četnictvó! Brauner! Je tu silnici jezdily oběma směry kolony někdo?,, odpovědí mu byl dupot vozidel. Směrem na uÍpad i ru jih chlapců,kteří seskakovali ze sých projížděto množstvt koňsbých pelechů na kotli a vyskakovali povozů, vybavených na dlouhou ,,neslyšqt,,, oknem, Brauner to cestu. Byli to sedlóci, odchózející ,,Musím odešel a mému otci řekl: ze Slezska. fu nimi šly průvody jsem dót do hlóšení, že tu nikoho angliclcých i atnericlsch. zajatců, nenašel,,,otec nechópal, o co jde, celkem spořddaně a bez zvlóštntch až teprve jd jsem mu řekl; co se ptíhod, Pak nósledovaly nekonečně stalo. Potom si teprve uvědomil, k dlouhé průvody rusbých zajatc,ů, čemu by došIo, kdyby něktefi z unavených, hladových, špatně utíkajíctch vystřelil. A proč. tento oblečených a .mnohdy bosých., Pohled na ně byl opravdu smutný. zkušenýčetníktoto riskoval? Musil si nebezpečnost situace uvědomit. Ti,byli střeženi velmi přísně a Zřejmě byl v časové tísni a clttěI surově zběsilými stróžci, kteří zabrdnit něčemu horšímu, o jeho nedovolili místnímu obyvatelsnu
zajatctim cokoli ddt. Hned naostro stříIeli. Teprle po letechjsem Se ve vězení v jdchymovsbých ldgrech dověděI o je.jich osudu. Nebyli k nim krutí jenom Němci, ještě krutější byli vlastní. Stalin nrdě trestal vojrika' kteý Se vzdal nepříteLi'Projevil to ostatně i ve vz'tahuke svémuvlastnímu synovi. Tito ubofuici, pokud nebyli zastřeleni vlastními, prodloužili si utrpenív sibiřslcých ldgrech, odkud nebylo neivratu. Strašný osud lidí, kteří mnohdy ani nevěděli, kde je Evropa, Německo, Ceskoslovensko. věděli, .isme že se v Praze bojuje, že Hitler nežije, ale fronta byla stdle v pohybu. Jako poslední šli .jednotliví němečtí . voitici, samostatně i ve skupinkóch, na kolech i pěšlcy.někteří se schovrÍvali na lukdch i v polích u Moravy. Tqm parta česbýchklukťtz'clstřelila mladéhoněmeckéhozběha, který.ie pohřben v Chromči. Ironií osudu se jednalo o adoptivního Synn rodiny pronósledované ,fašisty. Toto vl,plynulo z. korespondence tehdejšího nrjrodního výboru ,Í německou rodinou. 7. května to burdcelo někde blízko na jihovýchodě. V noci se nespalo. Obtoha byta jeden ohňostroj. osmého rdno se to na chvíli uklidnilo, a pak to opět nastalo. B1lli jsme ostřelovdni z pozic někde od Brnička. Vyvěsili jsme bílé prostěradlo tak, aby nebylovidět ze silnice. Krdtce nato se střelba odklonila od ldz.ní a soustředila se na silnici, na rychle ujíž'dějící iantcy.Stedovali jsme, co se děje na Brusné, V jednu chvíli vypadala jako hemžícťse mrtweniště, Mezitťm se Němci pokusili zničit most u chromečskézastávlcy a přesně v 15 hodin vylétl do povětří most přes Moravu u Blažkova mlýna, Tím provoz na hlavnťsilnici ustal q přesunul se z' Bludova stněrem k Bohutínu, jsme postřehiout Nedokózali okamžik, kdy skončili Němci bludovan8
a nastoupili rudoarmějci. Asi o ubytovaný v Rapotíně, Trofeiním půl čnrté odpoledne přijel první d.ůxojníkem Se stal kapitón Rus na kole do ldzní, Na|stalovelké Rjabich. Ten byl u ruis doma obiímóní a byl osloven plynnou každodenním, vlastně večerním ruštinou. Ta zazněla z, ústmanžel- ruivštěvníkem.on měl zásluhu na lcy a dcem bývalého rhkouského tom, že se šumperskétovórní haLy konsula v Petrohradě. Ty;tofuimy zcela nevyprd7dnily, ž'e všechen byly užitečnéi později, kdy se v německy majetek nepovažovalza ldžnípha okolí usadil dělostřeleclcý vdlečnoukořist, útvar. Radost z osvoblzení byla Hned devdtéhordno se sešel velikd, ale byla přece jen zkalena ndrodní výbor, jak místní, tak i wldlostmi, , které doprovóz'ejí okresní. Předsednicní oNV bylo každou vdlku. Maminlcy vodily do rezervovdno pro Karla Macholu. lrizní svézneuctěnédcery, lidé sem Ten však nebyl k dosažení.Vrdtil chodili hledat své věci, které.iim Se z koncentračního tdbora byly ukraderyl při nočníchruivštěpozději. Proto bvl touto ,funkcí ' vdch voidk.ťI.Díl{y velmi dobrym pověřen můjotec. Začótlq byly zlé. vz'tahům s d.ůstojnťlcy se mnoho P rocházej ící Rudrj armrida odmíta- věcí rodinrÍm vrritilo. I mnoz'í la jalcýkoli kontakt nutný pro násiLníci byli rypritrdni a potresttí' zajištění pořddku. Nefungovala ni. Mezi vcjdlq nebyli .jen inteli'ule doprava, telejbny, z,ósobovóní, gentní Rusové u Ukriýinci, i nepracovalo četnicťvo.Byl učiněn jiní, šikmoocí z, východu. Dlouhý pokus o jednóní v Šumperku,ale pobyt na frontě vykonal své,stejně darně. Velitelem města byl major jako alkohol. Uvarov, muždrsných mravů,kterí bvl v I. světové vdlce z,raněn opět musím z,avzpomínatnrl legionóři, a proto Čechy.neruivi- vězení.. Mými spoluvězni byli děl, otec'se vydal se svými spolu- ,důstojníci, kteří prošli Polskem pracovnílq do olomouce. Dorazili nebo Jugosldvií, Francií, ciz'inectam oklikami za šesthodin. Shdněli kou legií, Anglií, africbými bojišti, vojdlq a důstojnílq. Nepořídili. aby nakonec přišli dcl své vlasti z, Snažili se odjet do Bnn, ale to se východu od Buz'uluku. Nejvyšší nepodařilo. Příští den zamířili do velitel vězněn nebyl. Byl jenom v JZD, aby se poz'ději stal Čech. Jednali v Jablonném nad účetním Vzpomíndm na orlicí, v Žhmberku, v Hradci. prezidentem' po němžjsem generóla Klapdlka, Přesťožebyli odkazovdni na Brno, ,,zdědil,, voitici z východslamník na Pankrrici. uspěli' Přišli čeští ních Čech a bylo dodtino větší Hlídali nds dozorci, z' nichž mnoz'í množsníkoní, Zdejšíkoně se stali byli ověšeni stužkami vtílečných totiž kořistí osvoboz,ujícíarmddy. vyz'namendní, K jejich cti ale Tím byly zaiištěnyjarní práce na musím'řícl, že své vězněnévelitele polích. Ndslědovala cesta do v nestřeženýchchvílích zdravili, a to i v těch kruých pankrricbých Prahy, Bludovslcý roddk JUDr. Kotrlý zavedl kraiany až,k Fierlin. poúnťnkrich' g,erovi, který se prdvě ,vrótil do Kdyblch se ve svém líčení Prahy .iako předsecla vlddv' opět krok dopiředu. Rrl4iela se drdha. dopustil nepřesnostť,prosím, aby Zatím po Mclravičan1l,dcile chyběl mi to bylo prominuto. Popisoval most. A tak to šlo den ke dne k jsem pouz'e to, co .isem viděl a Maj rlra Uvarova odvolali' prož'ťval,Také časový odstup je lepšťmu, Prý skončil špatně v olomouci. z'načný, Přišel nový oblastní velitel, plukovnťk Jelizavetskij, Za nťm i MUDr, Zdeněk Pospíšil Duben 1995 nový velitel města cerasimov,
Z poměmě dost značnéhopočtu bludovských. občanů zatčených na Gestapem v souvislosti s účastí odboji v organizaci SdruŽení čsl. vlastenců na severní Moravě koncem roku 1943 a počátkem roku 1944, si vzpomínám na jména většiny Ž nich: Alois Diviš, Josef Ženožička,František Ston, Zdeněk Pavlů, František Escher, p. Sajču!, Josef Klimeš, Stanislav- Čejka, Rudolf Snášel, Karel Dřímal, oldřich Koutný, František Kranich, Bohuslav .Straka, Antonín Mihulka, Václav Riedl, Jaroslav Poisl, František Kašpar, Františel<
vlk.
pohyb na čerstvémvzduchu, styk s ostatními vězni, ale hlavně o trochu víc jídla. Nezdařené útěky ' se tam trostaly smrtí, obvykle ubitím chyceného. vězně. Téžce byli trestáni,ijeho''spolubydlící''.
odborným vedením p. Jar. Hýbla ze Sudkova. Krechty, na pohled vzorově vypadající, se dokonce velmi líbily i obávanému veliteli MaIé pevnosti Hauspsturmfiihrerovi Joklovi.
Na cele 35 byli tehdy i 3 katoličtíkněŽí.Z Bludova tam byl pan faráÍ Dřímal a kaplan P. oldřich Koutný. Třetí byl faráÍ P. Matěj Jašek z Bohdftova. Ti byli pro mnohé určitou oporou, byli oblíbení,zapojovali se do debat o všem moŽnémi s vězni ateisty. v klidnějších chvílích se tam diskutovďo pochopitelně nejčastěji o jídle, o zkušenostechz I. světové války, pffčinách válek, o představách uspořádání spravedlivějšího poválečného světa' učily Se i jazyky - ruština např. Pan farář Dffmal přispíval svým optimismem a moudrostí zkušeného k zlepšeníněkdy pochmurnénálady spoluvězňů. Známé byly jeho bodré hanácké pnipovídky jako: ''Bode nám!'', anebo s trochou nadsázky a šibeničníhohumoru: ''AŽ t]ustíbudou huberu'tak hubení . budou studení"...
Tonda Mihulka se choval jako spnívný mlynář - byl stále veselý, optimistický a obětavý.
S něko|ikaz nich jsem sdílel osud v |été1944 v celách Malé pevnosti Terezín. Na pověstný IV. dvůrpřišli Severomoravštíodbojáfi jako vůbec první jeho obyvatelé . vězni. Po traďčním SS'uvítání pffšerným řevem, kopanci, fackami, nás nahnali do opravených kasematovýchcel č. 35,36,3] v terezínských šancích,jejichž ještě mokrou omítku zdí jsme pak svou přítomností vysoušeli. Asi měsíc jsem pobyl na cele 37, která by|a téměř nevětratelná, pak tam vehnali transport Židů určenýchk S mladšímizase dlouze diskutolikvidaci, snad z Holandska, a těch val a většinou si dobře rozuměl P. asi 30 Čechů rozstrkali jinam. oldřich Koutný. Přišeljsemna celu 35 v sousedství, DalšíBludovák, P.losei lltinies kde bylo téŽ několik občanů z Bludova. Někteff řemeslníci byli rád hovofiI o technických věcech, tehdy už nasazeni na práce do vytrvďe přesvědčoval o přednos. dílen, ostatní potom začali chodit tech naftových motorů, kterym do dřevěného baráku u cesty na prorokoval velkou budoucnbst. I v popraviště, kde ostříhávďi srst z osobních autech. Franta Kranich odstfižku králičích kožek. Jednu brzy pracovď v ďlně jako svářeča dobu nás tam ''.hlídal,, i známý vydatně pomáhal při obstarávání dozorce Kolínský. Mimo pevnost 3ídla. brambor..Ty jsme do dflen nás tehdy pracovat nepustili,'neb dodávali, říkďo se tam jsme byli údajně považováni za ''organizovali'',když jsme někteff zv|ኝ, nebezpečné zločince. zpracovali na podzim už na tzv. Možnost pracovat byla vězni Feldkommandě pfi krechtovárfi většinouz mnoha důvodůvÍtána- zásob brambor na zimu, pod
l*
Václav Ried| rríd a často vzpomínal na své nríkladníauto a na všechny doma. Jako všichni ostatnísamozřejmě Jarda Pois| .se rád přel při úvahách o budoucnosti. Mám ho v dobré paměti, jak sedí na horní palandě a dohaduje se se sousedem Tomášem Doubravou, kdo v ten den ulovil víc blech. Těch tam bvlv tehóy miliony. Náš tamru kolektiv byl ovšem dobry celkově, přes rozdíly věku, apod., téměř bez nějakých negativních osobních projew, což bylo nesmírně důležitépro morálku v nemorálních tehdejších zcela nervově vypjatých situacích, v trvalé nejistotě, střelbách na popravišti, atd. stalo se nám třebas, že jeden SS-strážný žádal, abychom večer zpívali, druhý s námi za to zacvičil, tak, že to některéstálo málem život. Takové to bylo na IV. terezínskémdvoře. Ve vězení ve Vratislavi, v DráŽd'anech nebo,KÓnighsteinu jsem se už asi s nikým z Bludova nesetkal.
Jaroslav Bank, 13. 3. 1995
FrantiškuErmisovi, ktery 3. května I9I2 zernÍela po něm byl ustano. ven od 1. 7. I9I2 farářem v Bludově P. Dřímal.
V těchto dnech, kdy vzpomínáme s určitou nostalgií na uplynulých 50 let od konce druhésvětové války, hlavou mi probíhajívšechny ty radostnéudiálosti z prvního dne velkoněmecké osvobození od brutďity a nadutosti. Byli jsrne veselí, objímďi jsme se a šťastní, . bláhově jsme.si mysleli, že už ntc tak zrůdnéhonemůžepfijít. V těch dnech se nám vrace|i z německých koncentračníchtáborů naši známÍ, přátelé a příbuzní, vyhublí a zbědovaní. Někteff se nám již nevriátili'|o,
vedl naši katolickou rodinu přes všechna ta úskalí k naptněď Kristova evangelia.
Z jeho dobré setby čerpácelá Můžeme být vděční, že v obec ještě až do dnešníchdnů.Přes tehdejší rozbouřené době, před tak dlouhá údobínepřízně; zloby a první světovou válkou, kdy se krutostí nacismu a komunismu, se šífily Evropou nové myšlenkové v našich srdcích ještě nachází cit směry, přicházela nová technika, pro odpuštěnía lásku. přišel do čela obce věffcích bodry, optimistický, seďácký farář. Proč Kdo věffte, prosím, poděkujte seďácký? Protožeměldobry vztah Pánu Bohu, že nám. do těch k pffrodě a nebyla Žádné vzácnost těžkých dob poslal tak dobrého vidět ho na poli orat. Na svých pastýře a kdo nevěff, prosím, bedrech nesl, i za svéovečky,vždy věnujte mu alespoň na malou s optipismemtíži, kterou pfinášela chvíli upffmnévzpomínky. první světová váLka, i v těžkostech se rodící nové Československo.A .nová pňšla Vladimír Juránek smršť, německá okupace, nová úzkost o svěřené Bludov dne 4. 4.1945 ovečky- druhá světová válka.
Přes všechnoto dusno tédoby, dokázal odolávat všem pomluvám, Jedním z těch, kteří se nám zášti, anonymům a vždy se věno. nevrátili, byl i pan farář P. Karel val, mimo záležitosti církevru, Dffmal. V tomto roce oslav připadá potřebám občanským. opravil i jeho I20.té výročí narození kapli v Bohutíně, stiíl v čele (narozen v Medlovicích, okres sdruženípfi zavádění elektrického Vyškov dne 22. 4. 1875) a 50-té vedenído Bludova v roce 1914.Po výročíjeho smrti - dne 5. května první světové válce v roce 1918 Í945 v Terezíně. byl členemNárodního výboru, byl v předsednictvu záIožnya vykonáNa tohoto vzácného'člověka, val i jiné služby konanépro dobro ktery věnoval občanůmBludova celé obce, bez ohledu na vyznání. Bludovsbý mlýn leží n'a vodní 45 roků svého plodnéhoživota, se A když vtrhl do našízemě ukrutný kterd odbočuje v Klóšterci Strouze, již vzpomínájen velmi málo. Snad nepfftel, neváhal a zapojil se, byť z řelcy Moravy, a vlévó se do,ní je to tak vždy u těchto tichých byl už v pokročilémvěku (68 let) a velikánů. Ani v ''Pamětech obce podpoňl rďící se odboj. Byl zpět nad železničnímmostem mezi . Bludova" z roku 1925 od Dr. J. zatčen a žatáÍován v koncentrač- stanicemi Bludov Postřelmov. Asi 3 krn nad btudovstcým mlýnern Ieží Březiny není žádná zmínka o jeho nim táboře Terezín. ''Bludov |n téžestrouze ttlýn chromečsbý. působnostia.ve sborníku oba mlýny byly pravděpodobně dffve a nyní'' od Dr. Františka Na jeho dobrou a optimistickou Spurného,CSc. z roku 1979 není povahu a přftladný kněŽský součtÍstíbludovského panství a taktéžžádní zmirka mimo té, že přístup ke všem, vzpomínali a jejich stóří sahó do 16. a ]7' byi s kaplanem oldřichem Kout. vzpomínají všichni ještě žijÍcí století. ným zatčenge$tapem.A o tqm, že spoluvězni zTerczína. Majitelem chromečskéhomlýna byt P. oldřich Koutný opět zatčen byl: StB' občanembludovským, to uŽ , Vžijme se'do všech těch od roku 1846 Alois Konig, nepíše. dobovych proudů a politických Rád bych se aspoň na malou přeměn za jeho působnosti v od rolat l88l Habermann August a chvíli u tohoto dobréhoa obětavé. Bludově, které otřásaly tou lodič- Jo|,Ío, ho člověka,kněze P. Karla Dříma. tou věffcích v té době a on stiíl v od roka 1890 Habermann Alois a la, zastavil. Přišel do Bludova v čele navzdory všem nárazim a AmnIia. roce 1900 jako kaplan k faráři P.
čištěníčeslí upadl do strouhy a h druhd větev na sklddku pily od roku 1913 občanslqi zólobn vybudované v roce 1906. Původně utoi,t.ul. Rud'a n/Mor. mlýna měl bludovslcý mlýn 2 domovní Majitel bludovského Kordas, učitel Rudolf od roku 1917 ,zBludova rnr, ]860 v čísla: č. 68 patřilo mlýnu na August Habermann, od roku 1933jeho dcera Milada a Lukavé u lnnškrouna,. koupil lisovóní oleje, č.69 mlýnu na obilí. osiřelý mlýn v roce 1883, Jeho zeťJan Blažek , V roce 192Q byla postavena od roku 1958jejich dcera Blažko- manželka byla ze zemědělské hospodóřskó budova, chlévy, 3 děti: novd Chromči arněli usedlostiv vá Milada Gustavnar..]888zemřel t935 konírny a byt pro kočího' (č.p. 403). V roce 1925 byla postavena otto nar. 1893zemřel ]932 M aj it eIéblud.ovskéhomlýna : Hubert nar. ]90] zemřel 1945 vila č.p. 406. V roce 1935 byla od roku 1879 Eineigel -pohřbený v aÍpadně od vily postavena vepřírBludově na a drůbežtirunpro 300 plernenněmecké, Habermann byl sice od 9. 4. 1883Habermann August a Josefa (původně na chromečském ndrodnbsti, ale tolerantní, neboť ných slepic. Kachny se chovaly fin mlýně) od ]4, 4. 189a IIabenilann jeho zdkaznílq byli češtízemědělci rybníčku u mostu přes řeku Moravu. Tento rybníček byl z Blud.ova a okolí. Jednou v neděli August a Ludmila e n tro skami v bludovské železobetonového se zav ze 9. 6. 1909 hrdlo od 9. 1. 1922 Habermann Gustav a 1945. roce mostuv sokolovně diýadlo. Starosta sokola Otto od 25.11. 1932 Habennann Gustav R. Kord.as vystoupil mezi jedndní od 13.'8.1937 HaberrnannHubert rni a ozndmil divdkům, aby zacho- o sudy r odiny llabe rmannouých : Augu st H abermann př ebudova l od'15. 1. ]946 ruirodní sprdva vali klid,'že bratru Habermnnnovi nepaměti mlýn ruÍmezdní na od dalších Byl čIenem i do. 24. 8. ]949, hoří mbýn. Jaroslav 4uÍ mlýn obchodní. v roce 1920 potom Severotnoravské mlýny česlcýchspolků. olomouc - státnípodiik, od roku 1963 Zemědělsbý ndkupní podnik Olomouc, po poiliru v roce 1965 JEDNOTA Zibřeh jako sklad'y. Majitel chromečskéhomlýna Alois Habermann rutr. 26. 4. 1863 zastřelil se.9. ]. 1912 z lovecké pušky. Ke stisknutí spouštěpoužil ' prý železný hdček od kamen. Za své pohlefuivlq převzala mlýn občmstai zdložrn v Rudě. Ddle jej , provozoval učitel Rud.olf Kordas. Na mlýn se přiženil stavař Jan Blažek,kteý jej opravil po stránce stavební,ale hlavně nahradil vodní turbinu novým stroieň Upu Kaplan od bměnské firtny lgnaz Storek v roce 1935. V'roce 1938 rozšířil vodní kolo o dalst turbinu stejného typu s novým odpadem přímo do řelq Moravy. Přebytečnou elektřinou ztÍsoboval obec Chromeč a po\bm nově vybudovanou bludovskou mlékirnu. Ucfuizel se o aisobovóní obče,Blu,dovp a Sudkova, ale v tétosoútěžizvítězily Středotnorav skéelektrdmy P řerov. Voda se mu stala osudnou, při
L-
vihozený most u bludovského mlýna - pohled od Postřelmova, Foto: V, Soural 1945
Do pofuiru měI mlýn 4 vodní o\vdověl. Druhd manželka byla z kola při přestavbě byla nahrazena Rudy n/Mor., kam přesídlil po vodní, turbinou typu Francis o přestavbě jejího dotnku navilu. ýkonu 56 KS, budova mlýrn byla Synové Gustav a ouo byli zuýšenana 4 podlaží.V roce ]917 zde byla instalovtina další turbina vrstevníci našeho dědečkn.Štěpdna Konečného, který byQlel |ut o výkonu 36 Ků přistavěna Z stróžním domku č' 48 u železniční 240 t. nn silem čistírrn obilí se blízké železničnítratě zavedern ho přejezdu u mlýnn. oba byli byla do mlýna vlečka přírno k silu svobodni'a v letech 1929 - 1930
byla upravovdna a vybavovdna .jejich vila pro rodinné bydlení. otto byl vyučený mlyruiřskému řemeslu a absolvoval mlyndřskou školu v Úsově. Staral se o provoz mlýna. Gustay studoval před vdlkou vysokou školu strojní, ale tuto nedokončil,neboťbyl povolón na vojnu. Přesto mu. říkali pane inženýre. Měl na Starost provoz pily, při niž vybudoval bednórnu a provoz jemnořezu (prkénka o tloušťce 3 - 10mm). Pila měla 2 rdmovlq Lein Pirrul tl průchodu 65 Cm a Vítek o průchodu 45 cm. Ročně zpracovtivala 3 - 4 000 m3 kulatiny. Otto se vracel 5. února 1932 v ranních hodinóch autem zě Šumperkaa při sjížděníz bludovského kopce na ntiledí huvaroval, narazil do Stromu, auto se vzňalo a on v něm uhořel. Celý podnik převzal bratr Gustav. Byl to robustnť muž (asi l20 kg). V koupelně ve vile jej postihlu srdeční mrtvice a po ll1,.pdčení tlveří byl naLezen mrtev. Proto není, radno se v koupelně z,antykat.Stalo se v roce ]935. CeIý maietek zdědil nejmladší Habermannůvsyn Hubert, který do té doby hospodařil na mnteřském statku v Chromčl..Jeho manželka byla německé ntirodnosti, nar. 1899 - dcera rolníka Wanke z Temenice. Přesídlili na bludovsbý m,lýn. Pozemlcy v Chromči propachtoval. Hospodařilo Se pouze na blízcích pozemcích u mlýna a na Brusné. Měli 4 děti. Jindřich nar. ]926 absolvclval ekonomickou školu v Šutnperkua v r, ]944 musel na vojnu. Otto nar. 1928, Melita (1934) a Anička (1938) chodili do českýchškol v Chrornči a Bludově, otto do ekonomické školy v Šumperku.Hubert H. musel po převzetí překondvat mlýna neutěšenou finanční situdci, nedostatek p rovozního kapitólu, bludovan12
Stdrkem ve mlýně byl od 20. Iet pan Jaroslav HUF, pochdzejícíze Zibřeha a vyučený v zdbřežském mlýně. Na pile bývali dříve němečtí odborníci, od roku ]935 Jan Soural z Chromče. Jri se jmenuji Karel Jcjně' nar. ]9]7 v Sudkově. Do mlýna jsem nastoupil jako účetní 22. Iedna 1939, neboť paní Kargrovó z dosavadní účetní Moravské Třebové z'ískalavhodné zaměstndní ve svém fuldlišti. Správu podniku tvořili tito pracovníci: vedoucí kancelóře - Johann Jahn z Rudy, dříve pracoval v Aloisovské papírně, veterdn I. světové vdllcy,ještě.tehdy nosil v .sobě střepiny šrapnelů, trpěl na štítnoužlrjzu a po. operuci v roce 1943 Se do mlýna nevrdtil. Fakturistka p aní Marie Krobotovti, po mateřSké roz. Haukovó, se dovolené v roce 1940 již do .zaměstnóní nevrrÍtila. Pokladní paní Marie MÍillerovd, provclaná Klímkovd . pracovníci dostdvali k Kančeldřštť platu obědy, ktbrépo wpuknutí 2. světovévdllcv a zavedenípotravinových lístků,odpadly.
bydlela koncem vdll
V roce l94l .jsem se ož'enils Na jaře 1944, v den změrD,na Vlastou, dcerou Štěpónaa Josefl, letní čas, přišli do kancelóře 3 Konečnýchz Bludova č.209' muži v kožených kabdtech, že Pan stdrek Huf si v roce 1939 přichózejí od německé Arpostavil na dolním konci rodinný beits-fronty (odborv) a chtěli by domek' do něhož se v roce ]94] mluvit se ZdeňkemAnderlem, ktery nastěhoval. Do uvolněnéhobytu v pracoval jako dělník na ptle, býtem dělnickém domě mfua jsem se s z Chromče. Bylo to kolem 15. manželkou]2,dubna ]942 nastěho- hodiny. Řekt jsen jim, že Se val. Tam ndm porodní asistentka pracuje do 14. hodin a dělníci již paní Etnilka Balíkovó přinesla oba odešli. Vyprovodil jsem je ven, klulq - Standu (10. 5. 1942) a Ktiju prdvě ve chvíli, kdy skupina (20.1, 1944), Horší to bylo,l dělnťkůz piU odjíždělana koldch. vodou' Ta ze studny na nddvoří Rychle jsem se vrdtil a zavolal na mlýna nebyla ani k vaření, ani k pilu ruidvornímu,žeZdeňka Andrlu umývání,Nosili jsme si ji ze studny hledd Gestapo. Ten ještě stačil od strdžního domku od trati, zavolat přes strouhu na Zdeňka, Spolubydlícími v dělnickém drlnlě který na to. byl připravený a do byla rodina Strašilových (řidič)' konce vdllq přečkal v bunkru v rodina Bartdškových z Jedlí Iese, Ddle ndm zatkli a uvěznili (mlyndř), vedoucť drůbefuiřské Jana Sourala, vedoucího pily. Antonín Mihulka mi Íanny František Sigmund a jehrl Mlyndř pomocnťkJosef Dospiva, V přtzemť ukdzal, kde jsou ve nllýně ukryty
Bluds$šký]i:íxlýň....l....Ítáš'..: mov.l..vlllltgruh..:.:.l..r.939|ii'-|.|.Í$4lš.'''l 1 r r ] ' | l | | ' ] ' ' ] ' ' ' ' ' : ' ' j ' ' ' ' ' : ' : ' ' '
zbraně, kdyby Se s ním něcrl přihodilo, Za několik dní Tondu qestapo uvěznilo, drile pak autodopravce Vdclava Riedla a mlyndře Rodnu Cikryta z Bušína. Zbraně .jsempřemístil mimo mlýn. Jednou v 5 hodin róno mě budil pan stdrek, ž,eje všechno prozrazeno, gestapo si přijede pro zbraně, a. proto .ie musíme ihned vrdtit nn. místo, jinak by zmizení bylo na něm. odpoledne skutečně přijelo gestapo s Tondem Mihulkou, spoutaným na rukou a řemínkem uvdzaným za nohu jej vedlo jako psíka. obličej k nepozndní - samó modřina a krevní podlitina. Povolili mi podat Zdenkovi trochu vody. Byl z toho rovněž Terezín a jd jsem psdval pro paní Mihulkovuu a paní Riedlovou dopisy a adresy na Terez,ín,Maló pevnost, 3. dvůr'
byl přidělen jako dělník na pilu v kibřeze, jejímž majitelem byl Fritz Habenicht, Pofuidal jsem šéfa,cby jej odtamtud vytdhl, že potřebuji účetního.Podařilo Se to za pytel moulcy' Jožina jsem zapracoval. Několikrdte se mi omluvil: ,,Karle, kdybvch zítra nepřišel, půjdu chlapcům pomóhat kopat bunkr, kdybys tam nárazil na hlídku,heslo je.'.,, Po osvobozeníse do prrice nevrritil, šel studovat medicínu a dtouhd léta byl potom okresním hygienikemv Šumperku.
V sobotu 5. května 1945 v poledne byto vyhltišeno pražské povstání' Jei jsem radiopřijímač neměl - ve.mlýně byl stejnos'měrný proud. Poslouchat Moskvu a Londýn jsem chodil v u,rčenou dobu ke Strašilům.Paní Strašilovd vždy hlídala a zajišťovalabezpečnost, neboť uši jsme měIi až na přijímači. V uto sobotu Bartdškovi odjeli do Jedlí, farmdř Fr. Sig- ' mund 'odjel domů do Rejnot. V dubnu 1944 přišel zamnou do Drůbeždrna zůstala na Starost kancelrjře pan Jaroslav Špička, pomocníku Josefu Dospivovi holič z křižovatlcyu zdmku. Trdpil včetněvepřína. o hovězídobytek a se velmi, že md zavřenéhochlapce koně se staral kočí Jan PavIů s a nemůže se dopátrat proč a kdeje' manželkou.Na vrtÍtnici u mlýna se Abych mu napsal dopis Hitlerovi s nastěhovala skupiha 7 němecbých prosbou o vyjasněníjeho probému. vojtiků - ženistů,kteří měli za úkol zničit železobetonový obloukový most přes Moravu. Mlýn a pita z,ůstalyopuštěny,pracovala pouze vodní turbina, kam jsem chodil čistit česle, doplňovat olejoié mazničlcy a regulovat napětí. Provoz byl nutný, neboť v líhních bylo nasazeno 27000 vajec. Habermann půjčilmně a Strašilovi loveckou pušku bez ruibojů. Chodili jsme kolem.objektu a po silnici a němeclcýmvojdkůmjsme Se představovali jako aivodní strdž,.
i
ř l il
Vyhozený most u ChroInče.Foto V. Soural 1945
Zu Juna Sourala poeluřilo se ruim získat na zrÍstupmajitele pily v Lupěném Viktora Švuba,jeiíž provoz byl nuceně uzavřen. NeměI jsem však účetního.V Sudkově .isem se dozvěděl, že se vrótil z vězenť Jožin Frank, který po absolvovrfuúgymndzia chtěl ddle stutlovdt,ale v Protektordtu to bylo nemož,né a jeho nezdařený ilegdlní přechod do Švý7arska skončil v koncentrdku, Pracovním úřadem bluclovan 13
L-
osvobození
Stylizoval jsem jej jako blahopřání k narozeninrim. Za několik dní 'bludovskou přišel na četnickou stanici příkaz, aby pana Špičlu pravdivě informovali. osopili se na něj, .jak si mohl dovo.lit obtěžovat vůdce v jeho těžlcých vdlečných starostech, Dozvěděl se však, že syn je v koncentrdku v Terezíně, který přečkal, ale brzy po ndvratu zemřel na nósledlq tufusu,
V pondělí jsem manželku s dětmi odvedl do vesnice ke Konečným, paní StrašilovtÍ s dětmi rovněž odešla na Horní konec k Janíčkovýnl.V pondělí odpoledne blížila se Střelba - měli jsme v úmyslupřenocovat venku v prostoru mezi ruihonema Moravou. Kdý ndm začaly svištět střely nad' hlavou, jd a Strašil jsme se vrtitili domů,Rauchovi a Dospiva přenocovali v přtpravně vepřína, v úteÚ rdno 8' května jsme postávali u verandy, kterd dostala děIostřelecký zdsah. omítka a cihly padaly na naše hlavy, Uchýlili jsme se proto do vedlejšíhosklepa.
H abermnnn p ř emlouvaI ie nij ní četu, aby nechnli most na pokoji, objevili, řekli, žejej mají dovéstdo konce vdllq. že vdlkn je u konce a bude vyhld- bJudovsbých ldzní. odvedl jej tam šen mír. Takové řeči s Němci byly Karel Strnad a Jan Churavý z Druhý den 9. května byl vyhldšen nebezpečné,nechtěIi tomu věřit, i Dolního konce,' šli podél iratt svdtek osvobození, konec vdllq a Icdyžruim nrdili, že přijde IVAN. směrern k ldzním. Ř*ato se, žejej Rusové se těšili a oslavoval.i. Při pochůzce v noci přijelo na předali skupince bludovslcých most auto a šIožilo 6 beden s chlapů v čele s majitelem ldzní Na pilu přišla skupina asi 20 trhnvinou. aeňkem Pospíšilem. Prý tam byl středoasijsbých vojtiků, každ.ý se mezi nimi nějabý Jiří Pazour se selqrkou a začali děIat z kulatiny Asi v 9.30 hod. silný ýbuch kterým Habermgnn hrdval Na nové přejezd po šilonémostovce zniče'Tam zničil moravní most. žknisté karty. zmizela stopa po ného mostu. K večeru byla již nepoužili ldvlal kteró byla zavěše. Habermannovi, říkalo S€, že jej silnice průjezdrui. Do Habermanrn pod rnostovkou, ale odstřelili zastřelili a spóIili v kotli. Strašil nové vily se nastěhovala skupinka pravobřežního pilíře. čtist Ten vystrčil nn štítumlýna čs,prapor. vojóků, přivezli si vepře, dali jej do konec mostovlq spadl a vywořil h chvíli začala rn mlýn zase sklepní rnístnosti s parketgvou přes řeku šilonou desku. Skryt za dopadat palba. Prapor se rnusel "podlahou, druhý den měli zabíjačstohem prkem viděl jsem, jak sejmout a palba přestala. ku. z vily vyluÍzeli některé věci, prclnjí po pravém břehu k které se jim nelíbily - obrazy, ženisté Chromči, aby tam zničili železrÚ V podvečerpřišel p. Macfuiček, zavařgniny, apod. most umlýnn. že rrui poškozenou střechu a že si Střelba ru rnlýn přestala. Jak vezrne řezivo.na opravu, z něhožsi V době osvobození bylo ve runě později řekl bratr Josef, ruské ale zřídil podkrovní výhted. Ddle mlýně asi 40 vagonůobilí a asi ]0 děIo sfuilo za rnší stodolou. Řekl p ř i š I i z H a b e š e 3 o b y v a t e l évagonůmoul
prošli 3 ruští vojtici, Mlýn byl zamčený, takže rnohli jít jen na pilu. Tam jsem ale nikoho nernšel. Po chvíli jsem viděl jednoho shrbenéhovojókav dlouhémpldšti utíkatz brdny. ŠeIjsem pozno,vuna pilu a zjistil jsem, že pod pilnicí chybí noý koženýhnací řeruen nn pohon velké rdmovl,y. Byl ]7 cm širolq a ]0 m dlouhý. Druhý den jsem šel do vojenského tdbora v lese u trati. Odtud mne odvedli k veliteli ve dvou dbmcích u přejezdu. Řekt jsem veliteli o ztrdtě řemene, ten nechnl rulstoupit 6 vojdkůa ptal se, který to byl, žejej namístě zastřelí odešel jsem s nepořízenou. Sedldř p. Mikuldš musel opravit starý řemen, který byl uloženpo výměně ve skladě. .
Na.začátku II. světové války pracoval jako stavební dělník
dubnaje dennísvětlojen od 10.00 do 14.00 hod.- jinak je zde polární u různýchfirem. V dubnu 1942 noc. dostal od pracovního úřadu pÍíkaz, Že za tři dny musím Po pffjezdu nás ubytovďi v nastoupit do transportu, ktery protileteckém buhkru. Později v pojede na práci pro Německou ffši. dřevěných barácích. 'Němci zde Neuposlechnutí se trestá vězením. měli námořní ziíkladnu, proto zde Kam a na jakou práci, mi sděleno byly nálety denně a vše bylo nebylo. Zatíi dny odjížděljiž vlak rozbombardováno. Pobyt zde byl zeZábÍeha' velice tvrdý, neboťpříděl jídla byl nedostatečný, těžká práce Ía obdobný pÍkaz dostal ještě stavbě letiště, tvrdé klimatické pan Alois Pohl z Bludova. Tak 14. podmínky, mráz přes 30 'C a dubna 1942' nám zaéala těžká pracovalo se při umělém osvětlení cedta. která trvala dva měsíce. pod dozorem Němců za stálého Prvně'začďa vlakem, a to niáklad. nebezpečíz bombardování. ními vagóny bez sociiálního V roce 1944 jsem byl sám Na louku mezi mostem a vilou roďny poslán zaÍízení. Doma zůstaly dvě na práci na ostrov Vestepřihnali Rusové stddo krav, které s nezaopatřenými dětmi' o }Íerése rland. Zde jLž nebylo žádné bučely bolestí, neboť je nikdo musely starat jen ženy. Cestou obyvEtelstvo, jen holé skálý. nedojil, tlačilo je mléko. Paní nám dávďi na jíďo jen chléb s Hloubily se zde kryty, ve kteých Strašilovó a Bittierovó je začaly nějakou marmeládou. V některé Se snad měly vyrábět součásti chodit dojit. Jeden z vojdků se že|ezrttění stanici bvla sladká atomové zbraně, ale k tomu jiŽ šikmýma očima, měl zřejmě ród německá polévka. stát'rr nranicl nedošlo, neboť konec války Se děti, a proto bral našeho Kdju do přejížděliu Králft. Dále přes rychle blížil. ruiruče a špacíroval s ním kolem Klodzsko až do Hamburku. odsud dobytka. MěI jsem o něj strach, ale přes V květnu 1945 nás dělníky Litvu, Lotyšsko zpé! do bylo těžkéjej odmítnout. Konečně Dánska. Z Dánska lodí do Svéd- soustředili v Kirkenesu, kde nás odtóhli, říkalo Se, že mají přijít potom vlakem přes Švédsko, zastihla kapitulace Německa. Zpět ska, Svobodovci, ale to byly jen pověsti. Finsko do Rovánie v Norsku. Diále do Čekoslovenska jsme přijeli až nákladními auty do Kirkenesu, 2. záÍi 1945. Asi za 2 rýdny zastavil n'a louce kam jsme přijeli 16.6. I94z, u mlýna transport Rudoarmějců, Kirkenes je daleko na sever za V Bludoýě dne 13' 4, 1995 rnlezli do chalupy, chtěli půjčit polárním kruhem, zde od srpna do Stanislav Macek žínku, řekl jsem jim, že to u ruis není zvykem. Rozbalili z novin syroý špek, z něhož bylo možné číSt,Co bylq v noviruÍch vytištěno. Když byli u konce, řekli, že je to přes postranici do korby, jak byl Sourala. Zapracoval jsem tut paní Klímkovou. nekulturno a vyfuidnli si talíře. opilý. Nohy rnu visěly přes bočnici účetní ' oddechlt. Dělali rdmus, takže děti nemohly a my si . od 1. 7. ' ]945 začal jsem vedle Takové byli rnše zdžitlq}z osvobousnout. Pofuidal jsem spolupracovat při obnově provozu ubytovaného poručíka, aby je zení. .sudkovské přddelny a koncern uklidnil. ByI všakna ně bezmocný. srpna jsem se přestěhoval do kznamenal: Karel Jdně, Sudkov Duben 1995. uprav enéhobytu v Sud.kově. Nakonec chtěIi 30 vajec, jestliže je rdno nebudou mít, tak mě zastřelí. Rdn,opředjela autokolona, Dovětek: jd jserrl se opatrně díval po tom, Paní Habermnnnovó i s dětmi a Po uklidnění rozběhl Seprovoz který mi večer vyhrožoval, Nako. pod' vedením ustanovenéruirodní starým pónem (85 roků) byli ' nec jej přinesl.i 3 vojtici a hodili jej spravy a pily po ruivratu Jana zařazeni do odsunu Němců. 15 btuoovan
V těchto dnech, po padesdti jalcých se našich z ,,šumperslých,, letech, vzpomínd bývalé roddků stali Ceskoslovensko i celó Evropa ýznamní zahraniční vojtici, na ukončení druhé světové byly tedy značně rozdíIné,až vdllq}.Je tomu tak i na Šumper- do roku 1939. Potom už lze sku, které osvobodila Rudd říci, že dalšíjejich působeníu armri.da, se kterou překročil u našich jednotek ve Francii, Dukly naše. hranice i Čs. Anglii, Rusku i na Slovensku, armddní sbor, pod velením mělo hodně společného. Lze gen. Svobody. Pro mnoho bohužel, říci, že' ddle měIi našich občanů je však ještě společnéi to, žejako ,fronťdci,, mólo znómé to, že součóstí byli po únoru 1948 prontÍsle. tohoto sboru byla i 2, čs. dovdni vlastní,již prokomanisparadesantní samostatnó brigóda pod veléním gen. v. Přikryla, jemuž po boku jtž od uýcviku této brigddy v ruském Jefremově stóI plk, gst. Karel HIósný. První byl roddkem z Horních Studének(nar. 1893), Karel Hldsný) o jednu generaci ,mladšídtistojník,se.narodil v Bludově v roce 1911. .Mdiče Vladimíra Přikryla se však zdhy odstěhovali na olomoucko, kde ve Velké Bystřici začal V. Přikryl navštěvoýatobecnou školt4'a potom ze Štěpdnova tickou "lidovou armddou". dojížděl do olomouce jako Stačilo k tomu jen to, že student střední zeměděIské netoužili po čIensní v KSČ. školy. Během dalšíhostudia jej oba jako vojtÍci byli věrni však zasfihla I. světovtÍvtÍIka. demokraticbým zdsaddm Jako důstojník působil u čs. našeho odboje, takže těžko legií v Rusku, po ndvratu do chdpali, žepo 6 letech aktivnívlasti - přes Japonsko a USA, ho odboje, kdy velmi často působil aktivně od r. 1920 v riskovali životjako vojtici - že čšl. armódě. Naproti tomu by jako občanéztratili svoboKarel Hlrisný setrval na du, v jimi osvobozené zemi. Šumpersku jako student Toto. se však stalo. Karlovt gymnázia až do roku 1929, kdy Hldsnému S.e podařilo po v Šumperkumaturoval. Potom včasném varovdní emigrovat z Bludova dojížděl kratšídobu před zatčením v listopadu do Prahy jako student Vysoké 1948. Na Vladimíra Přikryla školy obchodní, ale již v roce byl zatykač vyddn až v květn,u 19j2 přestoupil na Vojenskou 1949. Po kruténl a perversním akademii v Hranicích, kterou výslechu byl odsouzen na více ukončil v r, ]934. Dóle až do jak 9 let vězení.Mdlo platných, rozpuštěníčsl. armddy v roce při zinscenovaném procesu, mu 1939 působil jako nadporučík bylo celkem 55 vojens|cých 109. dělostřeleckého pluku v vyznamendní, kterd získal Bratislavě. okolnosti, za během obou světových vdlek. bludovan 16
Takžese nelze divtt, že nejenže na Šumpersku,ale i jinde se nemluvilo o . těchto našich významných zahraničních. vojtÍcích, hrdinech sNP. Mnoho se nemluvilo ani o 2. čs.parabrigódě. Po celých 40 let se o nich mlčelo. Poprvé se o jejich soundležitosti k rodnému Šumpersku,jakož i o vlastním p.ůsobení2. čs. saň. parabrigddy ve s/ýP, mohlt naši občané více dočíst v Lidovýbh novindch (duben 1990), ve člónku ,,Svědectvío ,SNP". Autorem byl tehdy MVDr. Josef Hldsný, CSc. absolvent Gymntizia Šumperkz roku 1963, synovec plk. Karla Hldsného, u něhož po mnoho Iet byla archivovdna příslušnd dokumeniace. Další vojenslce působení gen. Přikryla bylo zpečetěno tťm,.že zůstal ,,doma,,.Karel Hldsný ve svých 37 letech emigroval a tím se zachrdnil pro další odboj, tenťokrdte proti komunismu. Už v listopadu ]947 veřejně jako pplk. gst. a ndčelníkštóbu ].čsl. tankové divize v Praze vystoupil před při důstojniclcým sborem, příležitosti odchodu velitele divize, gen. Brože do důchodu. Již tehdy řekl, že v Rusku není. demokracie ale teror a že on nikdy svoje vojdky nepovede proti zdpadním dekraciím. Měl vťak smůIu, protože již v prosinci 1947 byl zbaven protože funkce.a airoveň štěstí, ,.dočkal,, podstatně se zatykače dříve - v době, I
žtici hkladní školy v Bludově, Iistopad). Před zatčenímunikl Iaždodenní výcvik, u 2. para. kde Karel Hlósný prožil své v prosinci 1939 do Francie, brigódy byl výcvik dokonce mlddí, nikdy neslyšeli ani kde velel děIostřelecké baterii, ještě intenzivnější.Trval až 15 pouhé jméno tohoto hrdiny Po kapitulaci Francie, účastnil hodin denně (viz Vojenské SNP. v dobtich oslav SNP. Není se jdko velitel protiletadlové dějiny Českosloveiska, 1988), divu že upadnul v zapomenwtí, baterie slavné biny o Anglii. V DdIe se však v této knize říkó, vždyťv letech ]952 ]979, r. 1942 - 43 absolvoval Pol- že stranicki organizace vyučovalna Federdlní vojenské skou vdlečnou školu ve Skot- brigddy byla nepříliš početnd, jazykovéškole v Kalifurnii. Je sku, ukončenouparadesantním, cožjak se ddle ulcdzalo, nebylo třeba zdůraznit,že tímtose lištl výcvikem. Získal tak Vdlečný asi důležité.V dalším období od ostatních emigrantů, kříž Velké Britónie a Pamětní byla 2. čs.parabrigdda stmelobývalých důstojníkůgenerdlní- medaile Velké Britdnie a ydna a připravovóna na ho štóbu v Praze. Celých 27 Francie. V roce 1943 byl nasazení v Karpatsko-Duke lské let, předdval své vojehské přesunut s početnou skupinou operaci. Z celkového' počtu zkušenosti nabyté během 6 let čs: důstojníkůdo sssR, aby, 16]7] stavuvojdků čsl.arruidve vdlce mladý vojtikům tam jako budoucí ndčelník ního sboru, představovala před pro diplomatům,. cvičeným štóbu vedl ýcvik 2. čs.para- dukelskou operací (5' 9. 1944) působenív Evropě. Z tétodoby brigddy (leden - duben 1944), 2. čs.parades' brigdda 2 810 je čtenóřům knihy ,,Špion pod velením krajana plk. vojciků. Z ýše uvdděné knihy vypovídtÍ,,dobře zndmo jeho Přikryla, kterémubylo tehdy 51 vyplwó, že 2. čs.parabrigdda při Iet. Proto pro vlastní výcvik u Dukly sehrdla důleži,tou vlastenecké chování, odhalení čs. špionóže v USA jednotlq si vybíral mladší úIohu, protože se říktÍ: ,,V (1961), pracující pod rouškou důstojníIq,jalqm byt například bojích na leuém křídle 38. osN. Nóměstek ředitele FBI Karel Hldsný. armódy sehrdla významnou Deloach tehdy konstatoval: úlohu bojovó činnost 2. čs. ,,Pan Hldsný odvedl perfektní Formovtiní brigddy o počtu paradesantní brigtidy v SSSR. prdct a uděIal svézemi dobrou asi 25Q0 qsáamrt skončilo Její příslušníci ovlddli mimo službu, i když byl vystaven 24. 4. 1944 aivěrečnýmjiné městečko Besko, které se velkému tlaku.,, Karel Hldsný, cvičením, po němž odevzdal stalo výhodným východiskem vojtik neviditelné vóIlq na p.ůdě generóI Pika brigddě v zastou- pro sovětské tankisty k útoku, USA již nežije. Když jej u pení prezidenta republilq hluboce obchvacujícímu Kalifurnii v roce 1982 pohřbí- bojovou zóstavu. Před tím nepřótelskou obranu u města vali, byla jeho rakev zahalena mužstvo uskutečnilo 7675 Dukly. Českoslovenští výsadkÍ= vlajkou. seskoků z balónu a 5884 z ři, kteří se k útoku připojili, československou Vzhledem k tomu, že čtenciřům Ietadel, Při zdvěrečnémcvičení osvobodili několik dalších zndmé Frolíkovi knihy, nejsou dosdhly jednotlql 95 vo aÍsahů polslcých osad mezi Krosnem a v jeho rodném kraji zruima na pozemní cíIe a plných l00 Sanokem. Dne 19, ztÍřťbyla dalšífakta o jeho působeníve vo zósahů na tanlql. Tím se tato parade santní bri gdda po stupně vdlce, je vhodné zejména brigdda rozloučila s výcviko- stažena z bojů a přesunoidna mladší generaci připomenout vým střediskem v Jefremově a vzdušnou cestou na Slovensko, nósledující: ]7. 5. 1944 byl ukončenpřesun na pomoc povstdní... dne 20. do novéhoposódkového města zóří bylo město Dukla osvobopo Hned rozpuštění čs. Proskurova v přífrontovém zeno, Kpt Karel Hlósný byl arruidy v r., 1939 se Karel pdsrnu. Tam byla brigdda tímto dnem převelen do štdbu Hldsný zapojil do ilegdlní začIeněna,do formova'ného l. I. čs. arruÍdy, kterd se připravojenské organizace v Praze, čs. arruidního sboru, pod vovala na zdvěrečnou bitvu o vedené kpt 8št. Steinerem. velením gen. Kratochvíla. Ve Dukelslcýprůsmyk. Získal tak třikrdt Čs. vdtečný všechjednotluich .sboru proibí. O situaci na Slovensku.kam kříž 1939 (srpen, zdří, hal intenzivní desetihodinový Se 2. čs. parabrigdda bludovan17
přesunovala na pomoc s/ýP, napsal generdl Přikryl v knize ,,Pokračujte v hordch!, (1947) ,,Situace nósledující: se rapidně zhoršovala a slovenské jednotlq, mimo oblast Ružom. berku, stdle poftwlu ustupovaly na všech frontdch a vznikla obava, že vyklddóní brigódy bude ohroženo ostřelovdním IetištěTri duby z nepřdtelsbých dalekonosných děl. Teprve 6. 10. 1944 kolempůlnoci se ndm silněji rozbušilo srdce v nové naději. A nikoli nadarmo. Na letištníplochu skutečněpřistólo asi ]60 letounů s čdstí 2. . praporu. paradesantního Přiletěl také divizní generól Viest.. Štdbníkapitón Hldsný, který byl zařazen do šttibu armódy, vrdtil se na své rnísto nóčelníka štdbu brigódy. Jeho ndvrat byl téměř symbolicbý. Skutečně snad také vzdjemnd soudržnosta důvěra činily naši brigddu tím, čím se stala, dobrou a na pevných aikladech postavenu jednotkou. I kdyžjejí čdsti rozděIovaly hřebeny hor, přece ti, kteří zase byli pohro'madě, vynóřeli stejně. pevné kolektivy, jak je tornu uvykl život ve výcvikovémstředisku v Příkladrui Jefremově.'.,,
v:ojókti a partyzdnů na smě- brigddy. o ostatních jsem se rech, l<dedoposudpřevažovali nedouěděI nic ani od opozdil-. ústupové boje..,,,Bohužel,na ců, kteří se trousili až do úplné pomoc p.ovstdní přiletěIa 2. čs. tmy. ByI mezi nimi také ntÍčelparabrigdda příliš pozdě, ník štdbu brigddy, štdbní Letecbýpřesun 1739příslušní- kapitón dělostřelecna Hldsný. ků brigódy se 365 tunami Noc byla zló. Spali jsme zbraní a výstroje byl ukončen přikrčeni mezi klečív mokrých až 7. ]0. 1944, po portÍžce šatech.Udé se zimou budili a' Němcůu Dukly. I kdyžse od opět usínali nepřirozeným brigódy očekóvalavětšípomoc, křečoviým spónkem, jímž snad její pozdní , zdsah měl za chtěli zapomenout na to, že nósledek to, že ke dni 27. 10. ještě vůbec žijí..,,,.Není tedy 1944 bylo SNP vojenslcy pochyb o tom, že'dalšíčinnost poraleno. brlgddy v německémobklíčení byla jinó,
nežli u ostatních
Dnem 28. 10. 1944přestala jednotek sboru, bojujících již ústupu ' Němců okolo být 2. čs.parabrigdda pravi. při
připravenost2. čs.parabrigódy Ulice směremk hlavnímunádraží,pohledk PanenceMaÍii, Foto:V. Soural 1945 se ponrdila i ve SNP, jak delným vojskem a stala se prostoru ovlódaném dříve vyplwó z |oúhy ,,Dějiny 'sNP" partyzdnskou j ednotkou. Nutné jednotlrnm' sNP. I za této (1984), kde se uvódí: jedind situace byla čdst2. čs.parabri.,Disciplínou, uvědomělostí a je zdůraznit, že jako bývald vojenská jednotka dóIe gódy přinucena svést těžbýboj bojovými zkušenostrnipatřila orgazinovaně pokračovala v s Němci, Tehdy byt $arel 2. čsparabrigdda k nejvyspě. ' boji, Nebylo to asi jedno:duché, Hldsný těžce raněn,a za velmi lejším jednotkdm ve sNP. jak hned druhý den po pordžce zajímavých okolností zachrdBojovala na místechnejvětšího sNP, píše generdl Přikryl v něn, jak až po letech bylo tlaku němecbých okupačních knize .,Pokračujte v hordch,,, možné se dočíst v noviruÍch sil, na kterých hrozilo pronik- po strastiplném ústupu do hor Ndrodnó obroda (29. 1]. 1990) nutí okupantů do Banské přes Kozí hřbety: ,,Celkem se ve čldnku ,,Vojak troch fron. Bystrice. Jednotlea zvedala na Prašivě shromdždilo 230 tov,,, od redaktora Jaromíra bojovou mordlku ostatních mužů z různých jednotek Blažkeho:,,,29.novembra ]944
prepadli jednotku v Lome, Krpacovej nemecké vojska. Karěl Hldsný je v boji ťažko ranený. S prestrelenou rukou a zranenou panvou ho vojaci skryIi v pivnict domu riaditeía
Osvoboditel Bludova, Foto: V. Soural 1945
antimonových baní Ing. Maršdlka a sami Sa rýchlo sťahujúhlbšie do hor. Šesťdní trvd odvdžnym Zamestnancom bane, lcým obstarajú pre trpiaceho dostojnika falošne doklady, aby ho mohli previezť do nemocnice v Podbrezovej. Banslcý úradník préhovoril jednoho kočiša na riskantný prevoz raneného dostojnika, Po zotrneni však kočiš v ceste 'lebo je odrhietne pokračovat, vyhldšenéstanné próvo. Jozef Žiak sa však nevzddva a sam i so saňami preklzne pomedzi nemeckéhliadlq až do nemocnice,.Tu však obsadili ranent nemeckívojaci, takž.enakoniec sa pacienta ujímn vo svojom nemocničnom byte zdstupca primóra, Robert Krystek, Na kuchynskom stole sa za asistencie manžellq pušťa do niekolkohodinovej operacie! Bez predchtidzajuceho ' bludovan19
rentgenového vyšetrenia, v neSterilnom,pro stredí a, navyše bez možnostipoužitia narkozy! obdivuhodný je nielen mi,mo,radný chirurgiclcý výkon Dr, Krystka, ale aj. odolnosť bolesťou sýraného vojaka. Pacient sice prežil, ale to ešte vobec neznamenalo, že je zachrdnený. onedlho ho tajne premiestnili z bytu Dr. Krystkn do izolačnej izby s varovným označením Typhus. Nemeckd rozviedka sa i tak dozvedela, že hťadaného ndčelníka štdbu paradesantnej brigddy liečili v podbrezovskej nemocnici. Preto nemocnicu obsadzuje 7estapo. Statočný Dr. Krystek chladnokrvne prizndva, že hl,adaným dostojníkom skutečne mohol byťpacient, ktorého liečil s podozrenim na rýfus, ale ktoý predchadzajuci deň zomrel a bol už prevezený do potom mdrnice. Osobne gestapdkov doviedol až k izolačnej izbe, za dverami ktorej tesne predrým kapitiina Hlósného ukryl. Gestapóci zo strachu pred nókazou dnu ani nevstúpili, takže odvdžnu lesť Dr. Krystka neodhalili. Po vojne Dr. Roberta Krystka i JozeÍa Žiaka vyznamenati Čs. Po vojnovym križom, osl'obodenív ,marci 1945 škpt. Karla Hldsného previezli na doliečenie do vojenskej nemoc.nice vo VyšnýchHdgoch,.,,, konec citdtu, o jaké se tehdy jednalo zranění, se naši čtendři mohli dočístv ýdeníku Signal (č. 9 /1991) od redaktora Jiřťho Margoliuse (z lékařské zprdvy vydanédr' Krystkern.8, 3. 1945): "Dne 5. prosince ]944 večer byl dopraven do naší nemocnice těžce zraněný
skpt. děl' Karel Hlósný' Zranění utrpěl29. listopadu na I'omu, severně od Horní Lehoty, při'srdžce čdsti brigódy a parryzdnslqch oddílů s němecbýmvojskem. Jde o jeden průstřel předloktí a druhý odzadu přes kost pdnevní. Rdny byly téměř smrtelné, zvkÍště rdna do břicha. Protože nebyla poslcytnuta bezprostředně pomoc, ndležitti lékařskd dostavil se dffizní zdnět pobřišnice, rdny silně hnisaly, protože byly způsobenyfosjoroými střelami dum-dum' Další komplikace se dostavila v podobě oboustranného zdpalu plic' Po delšídobě se podařilo oba zd.paly vyléčit, avšak z rdny na stydkésponě roztříště. né na dvanóct menšíchčdsteček, stdle vychdzejí úlomy za doprovodu vysoké horečlq' Doporučuji alespoň tři měsíce pobytu v ozdravovně, aby pacient nabyl nových sil do dalšíhoboje...,,konec cittitu. .
Z hlediska novodobé historie je třeba připomenout, žeKarel Hldsný byl nejvýznamnější vojenskou osobností z ab solv entů dnešníhoGymndzia v Šumperku. Kromě výše uvedenýcfu vojensl$ch vyzna. menciní si jako vojdk na východnífrontě vysloužil 2 čs, ,,7Á medaile . chrabrost,,, 1 medalii SSSR "h pobedu", I ,,7Á čsI. medaili zdsluhy I, ,,Řód stltpně,,, ] čs' sNP 1. ,Řdd třídy,,,, ], čs, SNP. II, třídy,,, 1 jugosltivslcý řdd ,, Partyzd4slui hvězda II. třídy,,, / čs. ,oáznak generdlního
parryzdštdbu,,, 1 čS..,odznak ,,odznalq na,,,2 čs, za těžkd ,,Pamětní ] čs, zraněnť,,,
medaili sssR'', V roce 1994 při příIežitosti ýročí SNP, byla prostřednictvím slovenského velvyslanectvíve Washingtonu předdna jeho rodině v USA i ,,Pamětní medaile k 50. výročí SNP. in memoriam".
slovenském rýdeníku z ledna zndma bbčanůmbývalé CSFR. 1994 je dokonce jedna Ze Statí Podobných zapo'menutých ,,ŽiI je nadepsdna a konal ako osobností možndu nds více. general,,, Nechejme na jiných, Úkolem historik,ů jq včas a aby posoudili, jak se téměřpo pravdivě o nich informovat, dobu 50. Iet vojenskéaktiuity zejménamladšígeneraci. Karel Hldsný choval. DůIežité je, žejeho činnostpopisovdna Doc. Z. Filip, Šumperk fovažujeme proto za v různýchčIdncích spojovrina vhodné, upozornit z hlediska se Šumperskem- je již dobře historie na to, že z okresu Šumperk pochdzeli dva významní důstojníci, jejk:hž působeníve 2. světové vdlce úzce souvisí s výcvikem a bojovými ", úspěchy 2, .čs. paradesantní samostatné brigddy v ,SSSR, Polsku a na Slovensku. Zvldštní pozornost byla věnovdna pťk. gšt.Karlu Hldsnému, který krritce po dosaženívěku 33 let (nar. 22. 10. 1911),po těžkém zraněníve sNe ukončil svoje 5 leté působenína různých bojištích 2. světovévdllcy, Celkově však jako vojdk byl aktivní po dobu 50, let. V roce ]929 z,ačínal .jako aspirant prcl důstojnťlqv zóloze v Bratislavě a v, roce 1979 svépůsobeníkončil.iako profesor FedercÍlní vo.ienské jazykové školy v kalifurnském Monterey. Avšak stdle.jen móIo podrobnostíje z'nómo o tomto jednom z hrdinů našehtlodboje nejen v .ieho rodišti, ale i mezi současnýmii bývatýmistudenry .Gymnázia v Šumperku. Tato škola, kde kdysi maturoval, jej však dobře vybavila v němčině, franc o uzštině i.an g ličtittě. Jeho jméncl však nebylo v něktefich zapomenuto česlcýchi slovensbýth celostdtně vyddvaných novinrich, jako jsou Lidové novíny,- Signal, Bludova. Foto: V. Soura| l945 Narodna obroda, Zivot. V osvoboditelé uvtiděném tomto posledně Náklad 1400ks. č.0380915588. Bludovan,vydáváobecníradaBludov. Adresaredakce:VladimírVlček,Bludovč.586.Pov'olení Grafickáúprava a tiskKartoTIsKBludov.
