Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316
zimní semestr 2011/2012
Aplikovaná botanika a zoologie BOT/ABP Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra botaniky/Katedra zoologie 1. setkání – 20. září 2011
Informace o výuce v zimním semestru školního roku 2011-2012
garant: Prof. Ing. Aleš Lebeda, DrSc. (Katedra botaniky PřF UP) vyučující: Doc.Ing. Eva Křístková, Ph.D. (Katedra botaniky PřF UP) kontakt na http://botany.upol.cz,
[email protected], 604 51 04 70 Doc. RNDr. Jaroslav Starý, Dr. (Katedra zoologie PřF UP)
předepsaný rozsah: 2 př.+1cv./ týden účast na cvičeních je povinná
podmínkou pro účast na kolokviu je za botanickou část: absolvování praktických cvičení úspěšné určení vybraných druhů plevelů (podle herbářových položek nebo vegetujících rostlin)
1. 2.
Témata přednášek (okruhy) Úvod - obory aplikované botaniky 2. Biodiverzita, rostliny planě rostoucí, rostliny pěstované, vzájemné vztahy, ochrana – instituce, zákony 3. Plevelné rostliny (charakteristika, kategorizace, nejvýznamnější druhy plevelů, problematika jejich eliminace z porostů pěstovaných rostlin) 4. Plevelné rostliny a planě rostoucí rostliny využívané ke konzumaci (sběr v přírodě, záměrná kultivace) 5. Plevelné rostliny a planě rostoucí rostliny využívané ve šlechtění pěstovaných rostlin – příklad Lactuca spp. Témata cvičení 1. Sběr rostlinného materiálu (semen) v terénu – základ tvorby genofondových kolekcí (areál Biocentra Olomouc – Holice) 2. Zpracování sběrového materiálu k dlouhodobému uložení, tvorba databází (příklad ILDB) 3. Hodnocení morfologických znaků rostlinného materiálu, klasifikátory, zpracování dat (skleník za budovou D – kolekce Lactuca spp.) 4. Určování druhů plevelů vyskytujících se aktuálně v areálu Biocentra PřF UP Olomouc - Holice 1.
Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Zahradnické trhy na výstavišti Flora Olomouc, a.s. v říjnu 2011
Aplikovaná botanika 1. 2.
Aplikovaná botanika, obory Biodiverzita, rostliny planě rostoucí, rostliny pěstované, vzájemné vztahy, ochrana, instituce, zákony
Aplikovaná botanika – užitá botanika ekonomická botanika Society for Economic Botany (1959) (SEB) established in 1959 to foster and encourage scientific research, education, and related activities on the past, present, and future uses of plants, and the relationship between plants and people, and to make the results of such research available to the scientific community and the general public through meetings and publications. With more than 1000 members from all 50 U.S. states and more than 64 countries, SEB serves as the world's largest and most-respected professional society for individuals who are concerned with basic botanical, phytochemical and ethnological studies of plants known to be useful or those which may have potential uses so far undeveloped. It is recognized that the field of economic botany includes all or parts of many established disciplines such as: agronomy, anthropology, archaeology, chemistry, economics, ethnobotany, ethnology, forestry, genetic resources, geography, geology, horticulture, medicine, microbiology, nutrition, pharmacognosy, and pharmacology, in addition to the established botanical disciplines. http://www.econbot.org
Journal ECONOMIC BOTANY IS ABOUT PLANTS AND HUMAN AFFAIRS
funded in 1947 by Edmund H. Fulling at the New York Botanical Garden. William J. Robbins, then Director of the Garden, wrote in the first issue that this new botanical magazine would ";....serve as a common meeting place for botanists interested primarily in fundamental principles and others who are concerned with economic applications of those principles and with the industrial utlization of plants and plant products“. ECONOMIC BOTANY is a quarterly international journal devoted to the publication of original research, review papers, historical studies, and book reviews.
Recent issues have included such topics as ethnobotanical and phytochemical studies, research on origin and evolution of crop plants, the ecology and history of traditional food plants, and studies on arid land plants with potential for local development.
Obory aplikované botaniky etnobotanika (entografická botanika) – vztah lidských populací (kmenů, národností, národů) k rostlinám lingvistika, etymologie
P. A. Mattioli - Herbář všechny druhy tykvovitých rostlin v té době pěstované
domácí malé okurky
Citruli
melouny „okurky dlouhé“
Cucumeres anguini
vodní melouny
Anguria
Johannes Niger de Praga první český tištěný herbář 1517
Pierre Andrea Mattioli 1596 druhé vydání doplněné o botanické, medicinální, kulturní a kulinární informace (Adam Huber z Rysenbachu a Daniel Adam z Veleslavína) 1. překlad – Tadeáš Hájek z Hájku (1562)
„Indické tykve“ (předpokládalo se, že původem z Indie, ve skutečnosti však z Ameriky) nebo „Turecké zelí“ Cucurbita sp.
(Karl Linné 1707-1787)
„domácí a dobře známá tykev“ s bílými květy (Lagenaria sp.)
Významné instituce: botanické zahrady a arboreta (BGCI, Unie botanických zahrad ČR) Herbáře: herbář císaře Šen-Ninga – asi 2 700 let př.n.l.
Ebersův papyrus (kolem 1 500 př.n.l. – 20 m dlouhý a 30 cm široký plátěný svitek, objeven v hrobce mumie v Thébách v roce 1862 – záznamy asi 900 lékařských předpisů, náznaky přírodovědeckých pozorování Mathiollus P.A. (1501-1557)
Obory aplikované botaniky farmakoetnobotanika – vztah lidských populací k léčivým rostlinám paleobotanika (fytopaleontologie) – studium rostlinných fosilií a zbytků nově také paleogenetika (izolace DNA ze starých neklíčivých semen)
Cucurbita pepo
Cucurbita maxima
rod Cucurbita
C. argyrosperma
C. moschata
C. pepo
C. ficifolia
C. maxima
Říše Velkomoravská 9. století okurky římská expanze „cucumeres“ středověk – Byzantská říše „anguria“ „okurka“
5. – 6. století
ALE! nejnovější studie H.S. Paris a J. Janick (2008, Proc. Eucarpia Cucurbitaceae, Avignon, Francie): Co vlastně pěstoval římský císař Tiberius?
Obory aplikované botaniky
palynologie – studium pylu a spor (rozmanitost tvarů a morfologie povrchu) pyl recentních druhů význam v alergologii pyl historických druhů paleontologie
Obory aplikované botaniky
fytomedicína – rostlinolékařství nauka o nemocných, poškozených nebo konkurencí ohrožených kulturních rostlinách, o možnostech zachování jejich zdraví a způsobech terapie. farmakoetnobotanika fytofarmacie tytoterapie fytotoxikologie užitá mikrobiologie (mykologie) zemědělská a lesnická botanika silvikultura agrotechnika a výživa zemědělských rostlin šlechtění zemědělských plodin semenářství zemědělských plodin odrůdové zkušebnictví fytopatologie genové zdroje rostlin herbologie
alternativní rostlinná výroba 1. rostliny pro výživu (např. jakon, laskavec) alternativní naťové zeleniny, jedlé květy a květenství, naklíčená semena, produkce jedlých hub 2. rostliny pro výrobu oděvů (kukuřice, rýže) 3. využití rostlin jako alternativních stavebních materiálů 4. energetické rostliny (produkce bionafty) – rychle rostoucí byliny a dřeviny – topoly, vrby, Miscanthus, Rumex 5. meliorační rostliny – rostliny s mykorrhizou (leguminozy), rostliny se schopností selektivní akumulace Zvláštní skupina: 1. geneticky modifikované rostliny 2. modelové rostliny
Obory aplikované botaniky: genové zdroje rostlin herbologie Především na tyto dva obory bude zaměřena naše pozornost v zimním semestru akademického roku 2011/2012.
Doporučená literatura: Briggs D., Walters S.M., 2001. Proměnlivost a evoluce rostlin. Z originálu vydaného Cambridge University Press (1984, 1997) překlad Havránek P., Rybka V., Konvička O., Univerzita Palackého, Olomouc, 2001. Domin K., 1942. Užitkové rostliny. Dotlačil L., Stehno Z., Fáberová I., Holubec V. (eds.) Rámcová metodika Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agro-biodiverzity. Genetické zdroje č. 90, Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha 2004. (available on the www.vurv.cz ) Dvořák, J. & Smutný, V. 2003. Herbologie – Integrovaná ochrana proti polním plevelům. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Global Strategy for Plant Conservation – Secretarial of the Comnvention on Biological Diversity. International Agenda for Botanical gardens in Conservation, published by Botanical Gardens Conservation International, 2000. Jehlík, V. (ed.) 1998: Cizí expanzivní plevele České republiky. Academia, Praha. Kazda J., Mikulka J., Prokinová E., 2010. Encyklopedie ochrany přírody. Profi Press, Praha. Kott L., Moravec J.,1989. Pěstování a použití méně známých zelenin, SZN Praha. Kubát K. a kol. 2002. Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. Mareček F. (koordinátor), 1994-2001. Zahradnický slovník naučný, 1. až 5. díl. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha. Mikulka J. a kol. 1999. Plevelné rostliny polí, luk a zahrad. vydáno redakcí časopisu Farmář – Zemědělské listy. Petříková V. a kol., 2006. Energetické plodiny. Profi Press Praha. Primack R.B., Kindlmann P., Jersáková J. , 2001. Biologické principy ochrany přírody. Portál, Praha. Raven P.H., Berg L.R., Johnson G.B., 1993. Environment. Saunders College Publishing, USA. Schwanitz F.,1969. Vývoj kulturních rostlin, SZN Praha. Singh R.J. (Ed.), 2007. Genetic Resources, Chromosome Engineering, and Crop Improvement, Vol. 3, Vegetable Crops. CRC Press, Taylor and Francis Group, Boca Raton, FL, USA. Materiály CWR, PGR Forum.
