Typologie občanských a bytových staveb /TBO/
VŠTE bez bariér
Ing. arch. Aleš Valder
2013 České Budějovice
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
1. vydání ISBN © Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2013 Vydala: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, 370 01 České Budějovice
Za obsahovou a jazykovou správnost odpovídají autoři a garanti příslušných předmětů.
OBSAH 1. Rozdělení pozemních staveb do typologických skupin 2. Umísťování staveb v území, vlivy na umístění 3. Základní dispoziční principy navrhování 4. Zásady architektonické kompozice 5. Obytné budovy - formy bydlení; schémata dispozice bytu 6. Stavby pro obchod a služby 7.Administrativní budovy; schémata administrativního pracoviště a administrativního podlaží 8.Stavby pro kulturu, osvětu a duchovní služby 9.Stavby pro cestovní ruch a veřejné stravování 10.Sportovní stavby 11.Stavby pro školství a vzdělávání 12.Průmyslové stavby; Zemědělské stavby 13.Rekonverze - hledání nového účelu; Úprava okolí staveb Ledenda
Chyba! Záložka není definována.
Použitá literatura
105
1. Rozdělení pozemních staveb do typologických skupin KLÍČOVÉ POJMY Typologie; stavba; budova; místnost
CÍLE KAPITOLY Seznámit se s obsahem předmětu typologie a získat základní přehled o jednotlivých typologických skupinách staveb
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
VÝKLAD
1.1 Základní pojmy 1.1.1 Stavba - veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu. /§3, odstavec (3) stavebního zákona/; V předmětu typologie pak je předmětem zájmu stavba, která je označována jako stavba pozemní. Přípravou a realizací pozemních staveb se zabývá obor nazývaný také jako pozemní stavitelství (vedle toho dopravní stavitelství, inženýrské stavitelství atd.). Pozemní stavby se od staveb dopravní nebo inženýrských liší především tím, že mají vnitřní prostor, který je zřizován zpravidla pro konkrétní účel využití (ochrana člověka před vlivy podnebí a před nebezpečím a kultovní činnosti byly prapůvodními důvody vzniku staveb), což je hlavní důvod, proč se pozemní stavby realizují. Trojrozměrné provedení a existence vnitřního prostoru zásadně odlišuje pozemní stavitelství (architekturu) od ostatních stavitelských oborů a vůbec ode všech materiálních forem tvůrčí činnosti člověka.
1.1.2 Základní pojmy Budova - nadzemní stavba včetně její podzemní části prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, Stavba se shromažďovacím prostorem - stavba, ve které se nachází prostor určený pro shromažďování osob, v němž počet a hustota osob převyšují mezní normové hodnoty a je určena ke kulturním, sportovním a obdobným účelům, Stavba pro obchod - stavba s prodejní plochou a/ do 2 000 m2, která musí splňovat požadavky druhé až páté části vyhlášky č. 268/2009 Sb., b/ nad 2 000 m2, která musí navíc splňovat zvláštní požadavky uvedené v šesté části vyhlášky č. 268/2009 Sb. Ubytovací jednotka a/ jednotlivý pokoj nebo soubor místností, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na přechodné ubytování a jsou k tomuto účelu určeny, b/ ubytovací jednotka v zařízení sociálních služeb, určená k trvalému bydlení, Byt - soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen, Místnost - prostorově uzavřená část stavebního díla, vymezená podlahou, stropem nebo konstrukcí krovu a pevnými stěnami, Obytná místnost - část bytu, která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m2. Kuchyň, která má plochu nejméně 12 m2 a má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla, je obytnou místností. Pokud tvoří byt jedna obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m2; u místností se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m, Pobytová místnost - místnost nebo prostor, které svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňují požadavky k tomu, aby se v nich zdržovaly osoby; Stavba pro bydlení a/ bytový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena, b/ rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, Stavba pro rodinnou rekreaci - stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, Stavba ubytovacího zařízení - stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
a/ hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených; b/ motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy; c/ penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem; d/ ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.
1.2 Typologické skupiny 1.2.1 Stavby pro bydlení a ubytování 1. Rodinné domy 2. Bytové domy 3. Domy sociálních služeb sloužící k trvalému bydlení 4. Ubytovací zařízení – hotel, motel, botel, penzion, kemp, chatová osada, internát, studentská kolej, ubytovna pro zaměstnance 1.2.2 Stavby pro obchod a služby Obchodní stavby 1. Jednotlivé obchody – jednosortimentní (např. potraviny, grogistické zboží, obuv, textil) 2. Jednotlivé obchody více sortimentní (např. supermarkety) 3. Obchody sdružené do větších seskupení – nákupní centra, nákupní galerie, hypermarkety Služby – 1. nevýrobní povahy (kadeřnictví, opravy obuvi a oděvů, čištění oděvů) 2. výrobní povahy (sklenářství, auto a pneuservisy, opravny spotřebičů)
1.2.3 Stavby pro veřejnou a privátní administrativu 1.2.4 Stavby pro kulturu, osvětu a duchovní služby 1.2.5 Stavby pro cestovní ruch a veřejné stravování 1.2.6 Stavby pro zdravotnictví a sociální péči 1. Jednotlivá lékařská pracoviště ambulantní - ordinace 2. Soubory ambulantních lékařských pracovišť – polikliniky 3. Nemocnice a kliniky 4. Lékárny a výdejny léků 1.2.7 Sportovní stavby 1.2.8 Stavby pro školství a vzdělávání 1.2.9 Průmyslové stavby 1. Stavby pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin 2. Stavby pro plynárenství 3. Stavby pro energetiku 4. Stavby pro hutnictví 5. Stavby pro strojírenství 6. Stavby pro chemickou, zdravotnickou a potravinářskou produkci 7. Stavby pro spotřební průmysl 8. Stavby pro výrobu stavebních hmot a stavební keramiky 9. Stavby pro dopravu (nádraží, letiště, čerpací stanice, garáže) 10. Stavby pro spoje a pro bezpečnostní systémy 1.2.10 Zemědělské stavby 1. Stavby pro hospodářská zvířata 2. Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby 3. Stavby pro - skladování minerálních hnojiv přípravků a prostředků na ochranu rostlin 1.2.11 Speciální stavby policejní služebny, hasičské stanice, stavby civilní obrany a ochrany
STUDIJNÍ MATERIÁLY Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/, v platném znění Vyhláška MMR ČR č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území Vyhláška MMR ČR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby Schránil, B., a kol., 1979. Projektování staveb bytových a občanských. SNTL.
OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Co je obsahem předmětu výuky, který se nazývá „typologie“? 2/ Vyjmenujte základní typologické skupiny a uveďte příklady staveb, které do nich patří
KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium
2. Umísťování staveb v území, vlivy na umístění KLÍČOVÉ POJMY Stavební pozemek; infrastruktura; limity území
CÍLE KAPITOLY Seznámit se se základními principy a kritérii, které ovlivňují umisťování staveb na pozemcích a vlivy, které v území působí
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
VÝKLAD
2.1 Základní hlediska umisťování Umisťování staveb v území ovlivňuje celá škála hledisek. K základním patří: a/ územně plánovací dokumentace – stavby lze v zásadě umisťovat pouze v souladu s vydanou územně plánovací dokumentací; umisťování staveb je podmíněno polohou staveniště v zastavěném území nebo zastavitelné ploše / koridoru / a musí odpovídat zejména požadavkům hlavního, přípustného nebo podmíněně přípustného funkčního využití, jak stanovuje územně plánovací dokumentace; b/ vlastnické vztahy k pozemkům, na nichž má být stavba realizována – stavbu lze realizovat pouze tehdy, když stavebník vlastní / spoluvlastník pozemek / pozemky staveniště, nebo k nim má tzv. „jiná věcná práva“ (např. věcné břemeno, nájemní smlouvu, smlouvu o budoucí kupní smlouvě); c/ disponibilní infrastruktura území (dopravní, technická) – stavební zákon podmiňuje jednoznačně a bez výjimek umístění stavby na stavebním pozemku za předpokladu, že jsou na tomto stavební pozemku (nebo v jeho dosahu) potřebné inženýrské sítě – technická infrastruktura (vodovod, kanalizace, elektrifikace, plynofikace) a že je tento pozemek přímo napojen sjezdem nebo připojením na kapacitní pozemní komunikaci – dopravní infrastruktura;
d/ legislativní pravidla a omezení (památková péče, životní prostředí, hygiena prostředí a bezpečnost uživatelů staveb a ostatních) – podmínkou pro kladné územní rozhodnutí a stavební povolení při umisťování každé stavby je vyřešení požadavků, daných dalšími právními předpisy (zákony, vyhlášky aj.). Soulad těchto předpisů s navrhovanou stavbou posuzují jednotlivé „dotčené orgány“ a vydávají své souhlasná stanoviska / závazná stanoviska pouze tehdy, je–li soulad bezvýhradný. Stavební úřady jsou povinny svá rozhodnutí vždy opírat o souhlasná stanoviska dotčených orgánů, jinak stavby nemohou ani umístit, ani povolit; e/ veřejný a soukromý zájem – každá stavba se více či méně vždy dotýká jiných práv (soukromých nebo veřejných); ochrana soukromých práv a důsledků při umístění stavby a její povolení či provoz je zajištěna institutem tzv. účastníka řízení“. Tím je každý, jehož práva by mohla být záměrem dotčena a má svá procesní práva zajištěna v každém řízení před stavebním úřadem (námitky) popř. ve formě tzv. „opravných prostředků“ proti vydaným rozhodnutím (odvolání, přezkum, obnova řízení, soudní proces). Veřejný zájem je vedle institutu „dotčeného orgánu“ ochraňován také výlučnou pozicí obce / města v územním řízení; obec je vždy dotčeným („esenciálním“) účastníkem v každém územním řízení stavby umisťované na území obce; f/ přírodní podmínky (terénní reliéf, základové poměry, oslunění, převažující větry, seismicita, stávající vzrostlá zeleň) g/ další požadavky Rozptylové plochy a zařízení pro dopravu v klidu Stavby musí mít před vstupem rozptylovou plochu odpovídající druhu stavby. Řešení rozptylových ploch musí umožnit plynulý a bezpečný přístup i odchod a rozptyl osob do okolí stavby. Odstavná a parkovací stání se řeší jako součást stavby, nebo jako provozně neoddělitelná část stavby, anebo na pozemku stavby, v souladu s normovými hodnotami, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených ochranných opatření.
2.2 Vyhodnocení podmínek stavebního pozemku pro stavbu rodinného domu – příklad
pozemek
stavební čára
ochranná pásma
odstupy - zeleň
odstupy staveb a pozemků
vyhodnocení – plocha k zastavění
Zdroj: vlastní /autor/ - postupné promítnutí jednotlivých „limit“, které ovlivňují polohu a umístění stavby na stavebním pozemku
Pohyb slunce na obloze v jednotlivých fázích běžného roku
STUDIJNÍ MATERIÁLY Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/, v platném znění Vyhláška MMR ČR č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území Vyhláška MMR ČR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Co ovlivňuje umisťování staveb v území? 2/ Vyjmenujte základní úkony, které je třeba při vyhodnocování vhodnosti území pro výstavbu vykonat a jak se s nimi pracuje?
KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium
3. Základní dispoziční principy navrhování KLÍČOVÉ POJMY Stavební program, studie, provozní blokové schéma, dispozice, podlahová plocha, obestavěný prostor
CÍLE KAPITOLY Seznámit se s metodou a s postupem při tvorbě návrhu stavby
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
VÝKLAD
Typologie, nebo také nauka o budovách či nauka o navrhování staveb, je disciplína, jejíž pravidla se promítají ve významné míře do podoby staveb v jejich půdorysné i objemové podobě a v měřítku stavby. Pravidla mají několikerou povahu: 1/ legislativní – souhrn právních ustanovení daných především zákony, vyhláškami a technickými normami 2/ zvykovou – navrhování vychází z praxí ověřených postupů a řešení, vzájemných provozních vztahů, vyzkoušených rozměrových aplikací 3/ kreativní a inovativní – individuální tvůrčí přístup architekta a projektanta a jejich snaha o nalezení nového, dosud nerealizovaného řešení stavby 4/ manipulativní – do tvorby a návrhu budovy vstupuje aktivně zadavatel (stavebník) se svou laickou vizí, kterou však nelze ignorovat. 5/ historickou (slohovou) – historické stavební slohy se často vyznačovaly poměrně přísně svázanými pravidly pro navrhování staveb (antika a všechny stavební slohy, které z ní čerpají) 6/ regionální – pravidla a postupy při navrhování shodných typů staveb se výrazně liší regionálně i v globalizovaném světě; Dispoziční principy lze rovněž posuzovat jako: 1/ obecné – ty, které platí pro všechny nebo pro několik typologických skupin (vstupy, sociální zázemí, provozní zázemí, vnitřní komunikace v budovách)
2/ specifické – ty, jež jsou vlastní pro jednu typologickou skupinu a pro žádnou jinou Příklad stavebního programu rodinného domu Ozn.
místnost
Podlahová Požadavky plocha (m2)
1.01
zádveří
1.02
domovní komunikace
1.03
kuchyně
1.04
jídelna
12 konzumace jídla, nádobí
1.05
obývací pokoj
36 Oddech, volný čas, společenské situace, kontakt členů rodiny
1.06
WC
2 Osobní potřeby – klozet, umývadlo, bidet, pisoár
1.07
koupelna
7 Hygiena – umývadlo, vana, sprcha,
1.08
spíž
2 Skladování potravin, chladnička, mraznička
1.09
šatna
4 Oděvy členů rodiny
1.10
komora
4 potřeby členů rodiny
1.11
zimní zahrada
8 hobby
1.12
pracovna
9 PC, knihy, psací stůl, obchodní návštěvy
1.13
technická místnost
6 kotel UT, ohřev TUV, domácí vodárna, měřiče spotřeby
1.14
prádelna – sušárna
6 pračka, sušička, žehlení, namáčení
1.15
garáž
1.16
dílna
6 pracovní místo, domácí nářadí a náčiní
1.17
sklad zahradního nářadí
6 sekačka, kolečko, lopata, hrábě….
1.18
ložnice
14 manž. postel, skříně a komody, zrcadlo, noční stolky, toaletní stolek, pohovka
1.19
dětský pokoj – 1
10 postel, skříň, komoda, poličky, pracovní stůl, židle, křesílko…..
1.20
dětský pokoj – 2
10 postel, skříň, komoda, poličky, pracovní stůl, židle, křesílko…..
1.21
ložnice pro hosta
12 postel (rozkládací), skříň, židle, křesílko, malý pracovní stolek, noční stolek
1.22
koupelna – WC
8 vana, sprcha, umývadlo, WC, bidet
1.23
sklep – 1
6 sklad ovoce a zeleniny
1.24
sklep – 2
6 sklad použitých věcí
1.25
schodiště
1.26
úklid
4 Vstup do domu, svrchní oděv, obuv, židle, zrcadlo, polička …………….. ……………..
Celkem – užitná plocha (UP)
8 příprava jídla
30 automobil, jízdní kola
…………… 2 výlevka, ukl. potřeby a prostředky, vysavač, smeták 218 m2
Vnitřní komunikace (VK)– cca 10 % UP
22 m2
Konstrukce (KCE)– cca 15 % UP
33 m2
Celkem – podlahová plocha (UP + VK)
240 m2
Celkem – podlažní plocha (UP + VK + KCE) 273 mh Celkem obestavěný prostor (např. při KV 3,3 m) cca 990 m3
Na základě takto vypracované tabulky lze dosáhnout základních rozměrových parametrů navrhované stavby (zastavěná plocha, podlahová plocha, plocha podlaží ve vazbě na jejich počet, obestavěný prostor stavby) a porovnat s možnostmi a limitami stavebního pozemku. V případě výrazného nesouladu obojího je nutno buď – modifikovat stavební program, nebo zvolit vhodnější stavební pozemek ještě ve fázi před započetím návrhových a projekčních prací. Na takto vypracovaný a vyhodnocený stavební program navazuje zpracování návrhu provozních vazeb a provozních vztahů v podobě jednoduchého blokového schéma.
Příklad zpřesněného zadání stavebního programu pro projekt centrálních laboratoří VŠTE … … a jejich provozní blokové schéma, v němž plocha každého bloku odpovídá požadavkům na plochu místnosti; barevně je rozlišen základní účel dané místnosti
Na základě takové analýze lze stanovit předběžný odhad výše předpokládané investice stavby. Přenesením údajů do podkladové situace staveniště lze v proporcích modelovat první představu o umístění a podobě stavby.
Zdroj: Ing. arch. Valder – studie centrálních laboratoří VŠTE
STUDIJNÍ MATERIÁLY
Schránil, B., a kol., 1979. Projektování staveb bytových a občanských, SNTL.
OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Jak se utváří stavební program stavby? 2/ Co se rozumí pojmem „dispozice“ stavby? 3/ Definujte pojmy podlahová plocha, podlažní plocha, zastavěná plocha a obestavěný prostor?
KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium
4. Zásady architektonické kompozice KLÍČOVÉ POJMY Architektonická kompozice, proporce, měřítko, rytmus, symetrie, kontrast
CÍLE KAPITOLY Seznámit se se základními kompozičními nástroji, které používá obor architektura a urbanismus, a dokázat je charakterizovat a na konkrétních příkladech popsat
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
VÝKLAD
4.1 Charakteristika a definice Architektonická kompozice je obor a disciplína, která se zabývá estetickými pravidly navrhování budov. Kompozici lze označit za vzájemnou harmonickou skladba všech složek stavebního díla ve vztahu k jeho užitné funkci a estetickým a ideovým aspektům. Architektura od pravěku vždy představovala ve své špičkové podobě vrchol umělecké tvorby a syntetizovala v sobě celou řadu dalších uměleckých oborů (malířství, sochařství, umělecká řemesla). Architektonická kompozice využívá celou řadu nástrojů a metod, stejně jako ostatní umělecké obory, jimiž dosahuje požadovaného účinku na diváka s cílem vytvořit plně a všestranně harmonické dílo. Ve vývoji architektury se kompoziční nástroje postupně vyvíjely, měnily a stejně tak se vyvíjel a měnil názor na to, co je krásné. Celou historií architektury se prolíná snaha o hledání ideálu krásy. Po dlouhé období byl za takový ideál považován koncept vytvořený v antickém Řecku. Celá řada navazujících slohových období (renesance, klasicismus) z principů antické kompozice a s použitím antického tvarosloví vychází. Renesanční architekti a teoretici A. Palladio a L. B. Alberti („Deset knih o stavitelství“) shrnuli kompoziční principy ve svých teoretických dílech, navazujíce na římského spisovatele Vitruvia a jeho „Deset knih o architektuře“. Podle Albertiho je krása takový stav díla, kdy je
soulad všech jeho částí takový, že se k němu nedá nic přidat ani nic odejmout, aniž by to poškodilo jeho celkové působení.
4.2 Základní kompoziční nástroje 1. Proporce 2. Měřítko 3. Rytmus a metrum 4. Kontrast a nuance 5. Perspektiva a iluze 6. Prostor a čas 7. Světlo a barva 8. Struktura materiálu a povrch 9. Symetrie Kompoziční nástroje jsou účinné pro dosažení harmonického a estetického výsledku pouze tehdy, jestliže je s nimi nakládáno cílevědomě, ale ne samoúčelně. Jejich komplexní vyznění je podmíněno souladem s funkčním, prostorovým, provozním a konstrukčně materiálovým řešením stavby jako celku. V opačném případě je výsledek formální hrou bez jakékoliv hodnoty. Historie architektury a stavebnictví je souvislým procesem hledání nových kompozic, který zřejmě nebude nikdy ukončen. Vývoj architektonické formy se sice v určitých periodách vyčerpá a zastaví, ale zatím vždy tuto stagnaci překonal a přinesl nové, do té doby nepoužívané přístupy k řešení a z nich plynoucí formy. Tyto formy se většinou, na základě společných znaků, a to zejména v minulosti, profilovaly v tzv. architektonických (stavebních) slozích. Zatímco např. ve středověku slohová období přetrvávala i několik staletí, zejména ve 20. století se tento proces hledání nových forem a jejich vzájemné střídání zrychluje, což je zjevně reakce na zrychlující se sociální a ekonomický pohyb v lidské společnosti a postupující globalizaci. Zatímco v minulosti se stavebnictví v jednotlivých oblastech světa (Čína, Evropa, Japonsko) vyvíjelo zcela samostatně a nezávisle, globalizace přinesla stav, kdy se rozdíly mezi světadíly, regiony a oblastmi zcela setřely. Tradicionalismus a regionální formy sice dále přetrvávají, ale jsou postupujícím vývojem postupně vytlačovány. Velmi specifický a ojedinělý je pro používání ověřených kompozičních pravidel příklad tzv. „klasických architektonických řádů“, které přinesla již antika, zejména její řecké období (dórský, jónský, korintský). Jejich stavební články vč. kompozičních pravidel pro jejich utváření (zejména proporce) přejímala, byť někdy modifikovaně a stylizovaně) prakticky všechna slohová období až do konce 19. století, snad s výjimkou gotiky.
4.3 Charakteristika kompozičních nástrojů 4.3.1 Proporce Proporce v architektuře představuje rovnost dvou poměrů. Je to úměrnost určující vztahy částí navzájem a k celku ve smyslu rozměrového uspořádání. Odedávna rozhodovala o výtvarné hodnotě díla. Souvisí s ní pojmy aritmetická proporce, geometrická proporce, harmonická proporce, zlatý řez atd.
Proporce je tedy poměrný vtah mezi dvěma nebo více hodnotami. V architektuře a stavebnictví, jež mají vždy trojrozměrnou podobu, jde zpravidla o vztah šířka x výška nebo délka x šířka x výška. Přestože se jedná o veličiny fyzikální s vzájemně definovaným matematickým vztahem, o tom, jak ten který proporční vztah působí na člověka, jak jej člověk vnímá (v pozitivním nebo negativním smyslu slova), rozhoduje podvědomí a psychika. To, zda se člověk v určitém prostoru (místnosti) cítí dobře a nebo má naopak nepříjemný pocit vnímá podvědomě, aniž by své pocity ihned přikládal za vinu špatným rozměrovým parametrům prostoru resp. jejich vzájemnému vztahu. Architekti v minulosti věnovali velké úsilí hledání nejlepšího proporčního vztahu. Zejména renesanční stavitelé považovali za ideální proporční formy ty, které přineslo antické stavitelství. Tak se nakonec ustálila představa, že tím ideálním proporčním vztahem je poměr, zvaný Zlatý řez.
Jeho geometrická podoba je často zobrazována takto:
Názor na ideální proporce představovaný „zlatým řezem“ se u některých autorů (Leonardo da Vinci, Le Corbusier) opíral o hledání těchto vztahů v rozměrech a vztazích jednotlivých částí lidského těla, což se překvapivě potvrzuje.
Tzv. Vitruviova figura (renesance – L.da Vinci)
Tzv. „modulor“–Le Corbusier (20. stol.) Zajímavost představuje zvláštní případ plošné proporcionality označovaný jako analogie, kdy se jedna část stavby opakuje v druhé a v celku, jak je tomu u Parthenónu v Athénách. I zde je možno chápat uplatnění tohoto principu jako součásti obecnějších filosofických představ. 4.3.2 Měřítko Měřítko v architektuře vyjadřuje stupeň velikosti architektonických forem. Je to výtvarný prostředek souborně charakterizující výrazový význam stavby. Nejde o pouhou rozměrovou velikost architektonického díla. Předmětem zájmu je duchovní hodnota architektonického díla související nejen se singulárním subjektem, nýbrž i s plurálním. Přirozené měřítko srovnává tvary prostřednictvím etalonu míry, jímž může být například metr nebo lidská postava. Relativní měřítko srovnává tvary bez znalosti skutečných rozměrů. Měřítko závisí na mnoha faktorech, na hustotě členění, směrech členění, modelaci, barevnosti, vztahu figury a pozadí, míře plasticity, světle a stínu, textuře povrchu atd. Kromě pojmů velkého, malého a obyčejného měřítka se můžeme v odborné terminologii setkat i s pojmy jako komorní, heroické, stoické, kolosální, gigantické atd. 4.3.3 Rytmus a metrum Rytmus je vícenásobné střídání akcentů jakožto aktivních architektonických prvků s intervaly ve vizuálně pasivní roli. O aktivitě prvků rozhodují tvarové zákonitosti vnímání figury a pozadí. Je to objektivní skutečnost platná v Universu v různých formách spojená s projevy života člověka od jeho počátků. Podle islámské tradice Adam v Ráji mluvil ve verších rytmickým jazykem, který byl až do té doby výsadou bohů, andělů a jejich andělských symbolů – ptáků.*BENOIST, L. Znaky, symboly a mýty, VICTORIA PUBLISHING, a. s., Praha 1995, s. 29+ Rytmus zde byl prostředkem k dosažení kosmické harmonie. Praktické využití „síly rytmu“ je vlastně podstatou experimentu českého inženýra Pavla s jeho „kráčejícími“ sochami na Velikonočních ostrovech, mající bezprostřední souvislost s utvářením naší představy o způsobech manipulace s těžkými břemeny megalitických staveb. Na jinou vlastnost megalitických dolmenů jako zvukových rezonátorů upozornil také Charpentier v úvahách o gotické katedrále v Chartres jakožto rezonátoru a upozorňuje na působení jejího prostoru na člověka. Mluvíme- li o astronomických a fyzikálních zákonech, jimiž se řídí planety a hvězdy, jenom jsme převedli do moderního jazyka problematiku solárních, lunárních, planetárních a galaktických rytmů. Rok, měsíc, roční období, den – to jsou rytmy, jimiž žije celá země, nebe,
vesmír. Od nerostu po člověka jsme v těchto rytmech sevření... Zvíře v říji podléhá zákonu ročního období – rytmu, a proto má erotika v sobě posvátný aspekt… Život na jiné planetě by vyžadoval přizpůsobení osobních rytmů rytmům jiné planety... K tomu, aby bylo dosaženo dokonalé harmonie, je třeba sladit svůj osobní rytmus se všemi rytmy prostředí – lokality. *CHARPENTIER, L. Tajemný pravěk Evropy, Práce, Praha 1992, s. 136+ Všechna náboženství používala tohoto bezpochyby nejúčinnějšího prostředku. Tančilo se při eleusinských mystériích, při bakchanáliích, kde se podávalo víno jako pomocný prostředek k uvedení do transu. Až do 14. století, kdy byl zrušen původní křesťanský obřad, se tančilo v kostelech – buď v kruhu jako v Chartres, kde tanec vedl biskup, či v průvodu. Metrum je specifickým rytmickým projevem založeným na stereotypním (nekonečném) opakování prvků (jevů), jehož důsledkem je apatie nebo tranz. V architektuře je metrum kompozičním prvkem, který působí degradačním způsobem na architektonické hodmnoty stavby. 4.3.4 Kontrast a nuance Kontrast a nuance v architektuře vyjadřují dva protipóly míry shodných nebo rozdílných vztahů mezi stejnorodými hodnotami. Z výrazového hlediska musí být smyslově vnímatelné a čitelné. Mají schopnost zvýrazňovat či vyrovnávat rozdíly. Pro zásadní nestejnorodost nemůžeme hovořit o kontrastu ani o nuanci u disharmonie. Může se tematicky týkat například velikosti, tvaru, polohy a směru, světlosti a barevnosti, proporce, členění a jiných. V celkové koncepci uspořádání hmot se například historicky vyvinuly dva protikladné na kontrastu založené principy, řecký a římský. Vliv této tradice je možno pozorovat i v celém dalším vývoji. 4.3.5 Symetrie Symetrie neboli souměrnost, shoda, soulad v míře, souhlas části nějakého celku. Historická podmínka dokonalosti. V současné architektuře pod tímto pojmem rozumíme souměrné uspořádání prvků podle roviny (zrcadlová symetrie), přímky (osová symetrie) nebo bodu (středobodová symetrie). Zvláštními případy symetrie jsou kongruence, kdy pootočením dochází ke ztotožnění prvků a šroubová symetrie s pravidelným posuvem prvků v prostoru ve směru osy – symetrály. Eurytmie je konkrétní symetrie neboli také fyzikální symetrie. Je to dynamická symetrie založená na rovnovážnosti představující různý stupeň porušení zrcadlové, osové nebo středobodové symetrie. Celek může být symetrický a detaily nikoliv, různě velké části nestejně vzdálené od těžiště se vzájemně vyvažují. Případně jde spíše o nevyváženost se zjevnou formální zákonitostí mezi částmi celku, kterou pak označujeme jako šikmou (dynamickou) gradaci. Asymetrie je značným stupněm porušení symetrie bez viditelné snahy o sjednocení. Symetrie představuje mimořádně účinný prostředek k dosažení řádu, jednoty, monumentality, snadné čitelnosti a orientace. Způsob užití v architektuře v sobě odráží dobové představy člověka o světě, o jeho smýšlení a postavení v Universu. Sluncem symbolizovaná představa středu (osy symetrie) může být spojována se symbolikou božské jednoty, jedničky v Pythagorejském pojetí, či v představách hermetiků. Geometrickým vyjádření může být rovněž střed kruhu.
V symetrii je současnou astrofyzikou spatřována podstata Univerza. Věda o hudební harmonii je pojem prakticky identický s vědou o symetrii krystalů. *LAWLOR, R. Sacred geometry, philosophy and praktice, Thames and Hudson, London, s. 4+ Také v přírodě princip symetrie představuje…hora symbolizující současně střed a osu světa. Každý výstup se ostatně vyznačuje jakousi přirozenou očistou, spontánní duchovností, kterou, myslím si, vyhledával Nitzsche, když provozoval alpinismus… když si vytvořil svoji Analogickou Horu.*BENOIST, L. Znaky, symboly a mýty, VICTORIA PUBLISHING, a. s., Praha 1995, s. 58+ I my máme svého praotce Čecha s horou Říp… Kruhová dispozice nejstarších obydlí, ale i pozdějších kultovních staveb byla prostorem ochrany před nebezpečím, v našich pověstech dodnes často spojených se sílami zla obávajícími se tohoto geometrického útvaru. Tento koncept půdorysu velmi tvrdošíjně ovlivňuje řadu realizací i nejnovější produkce kultovních staveb, a to nejen na Moravě.
STUDIJNÍ MATERIÁLY DRÁPAL, J., 1988. Architektonická kompozice I. 3. Vydání, Brno: VUT.
OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Co je to proporce a čím je výjimečný „zlatý řez“? 2/ Co se rozumí pojmem „měřítko“ stavby? 3/ Jaký je rozdíl mezi rytmem a kontrastem?
KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium
5. Obytné budovy - formy bydlení; schémata dispozice bytu KLÍČOVÉ POJMY Bytový dům, rodinný dům, byt, obytná místnost, příslušenství bytu
CÍLE KAPITOLY Seznámit se se základními typologickými parametry staveb pro bydlení a klíčovými normativy, které ovlivňují jejich podobu
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
VÝKLAD
5.1 Vývoj staveb pro bydlení Obytná budova – stavba, navržená, postavená a užívaná za účelem trvalého bydlení. Bydlení je jednou z nejzákladnější lidských potřeb. Domovní svoboda jako jedno ze základních lidských práv „…dotváří osobnostní sféru jedince, jehož individuální integritu, jako zcela nezbytnou podmínku důstojné existence jedince a rozvoje lidského života vůbec…“, jak definuje Listina základních práv a svobod, jeden z pilířů české ústavnosti. Od okamžiku, kdy člověk na určitém stupni svého vývoje ukončil kočovný způsob života, usadil se a začal svou obživu zajišťovat hospodařením na jednom místě, se musel souběžně postarat také o střechu nad hlavou. Tím se zrodil ve stavebnictví obor staveb pro bydlení. Proces, nepřetržitě se rozvíjející již několik tisíc let, nemá svůj vývoj dodnes ukončen. Lidské obydlí jako základní jednotku uspokojující lidskou potřebu bydlet ovlivňovaly a ovlivňují mnohé faktory, z nichž ty nejpodstatnější jsou: 1/ klimatické podmínky (obydlí, vedle potřebné ochrany člověka před predátory, má za cíl ochránit jej před změnami a nepříznivými projevy klimatu); 2/ přístup k vodě (zdroj vody, která spolu s kyslíkem je zásadní podmínkou života na zemi, vždy předurčoval místo, kam člověk situoval svá obydlí);
3/ zručnost a řemeslná dovednost (stavebnictví představuje od pravěku jeden z oborů lidské činnosti, jehož vývoj i výsledky byly a jsou úzce spojeny se zvládnutím škály řemeslných postupů a po významné období byl také nositelem technické vyspělosti lidstva); 4/ technické a materiálové možnosti (dostupnost vhodného materiálu na stavění, dopravní a manipulační možnosti a schopnosti); 5/ ekonomické možnosti (nikdy, ani v samotných počátcích stavění lidských obydlí, se člověk nedokázal zcela obejít při stavbě bez cizí pomoci a jeho ekonomické postavení mělo vždy zásadní vliv na formu a velikost obydlí i způsob jeho pořízení). Na celé zeměkouli nalezneme nepřebernou škálu různých forem, jimiž člověk svou potřebu bydlet uspokojuje. Následující vyobrazení demonstrují ukázku forem obydlí, která jsou výsledkem aplikace aktuálních sociálních, ekonomických a přírodních podmínek a životního stylu. Mongolská jurta nebo indiánské tee-pee v některých oblastech zeměkoule i v současnosti dokládají postupně zanikající formu obydlí obvyklou při kočovném způsobu života člověka.
Rekonstrukce pravěkého a ranně středověkého obydlí ze Skanzenu Březno u Loun.
Kůlová obydlí v oblasti Alp
Kamenné obydlí – Ghana, Afrika
Skalní obydlí Lhotka u Mělníka – Regionální muzeum Mělník
Nejobvyklejší forma venkovského bydlení na území ČR – roubená chalupa (skanzen Rožnov pod Radhoštěm) a tradiční venkovská usedlost (Holašovice, okr. ČB)
Činžovní dům na nároží ulic Žitné a Příčné
v Praze (stavitel V. Havel)
Panelový dům na sídlišti v Brně – Lesné
Ecomodula POP Písek – racionálně i esteticky zvládnutá forma bydlení v rodinném domě
5.2 Formy bydlení Česká legislativa i tradice zná tyto základní formy bydlení. Rodinný dům Bytový dům Ubytovací jednotka v zařízení sociálních služeb
Samostatně stojící rodinný dům
Dvojdům
Řadový rodinný dům
Atriový rodinný dům
Terasový dům
Atriový rodinný dům
V ČR nepřípustné formy bydlení – mobilheim (bydlení na kolech) a houseboat (bydlení na vodě) Inovativní formy bydlení současnosti Loftové bydlení
Bydlení na střeše („penthouse“)
Nejobvyklejší formou bydlení v ČR je vedle bydlení v rodinných domech bydlení v bytových domech. Zatímco rodinný dům je určen pro převážně rodinné bydlení, tj. bydlení osob spřízněných v rámci jedné rodiny, pro bydlení v bytových domech se předpokládá, že uživateli jednotek (bytů) jsou osoby resp. rodiny vzájemně cizí. V bytových domech je uživatelský vztah dán buď nájemní smlouvou mezi vlastníkem a uživatelem bytu/domu, nebo vlastnictvím bytu (zákon o vlastnictví bytů č.
5.3 Základní pojmy (ČSN 73 4301 Obytné budovy) obytná budova stavba určená pro trvalé bydlení, ve které alespoň dvě třetiny podlahové plochy připadají na byty, včetně plochy domovního vybavení určeného pro obyvatele jednotlivých bytů (nezapočítávají se plochy společného domovního vybavení a domovních komunikací). Člení se na bytové nebo rodinné domy obytná část budovy
část budovy jiného účelu, obsahující byty a prostory plnící funkce domovní komunikace a domovního vybavení k těmto bytům bytový dům stavba pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení, o čtyřech a více bytech, přístupných z domovní komunikace se společným hlavním vstupem, případně hlavními vstupy z veřejné komunikace rodinný dům stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví byt soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen; stavebně technické uspořádání a vybavení bytu zahrnuje příslušenství, odpovídající požadavku trvalého bydlení a společné uzavření celého bytu upravitelný byt byt, který bez dalších stavebních úprav může sloužit osobám s omezenou schopností pohybu a orientace (vyhl. 398/2009 Sb.) byt zvláštního určení byt zvlášť upravený pro ubytování zdravotně postižených osob (vyhl. 398/2009 Sb.) obytná místnost část bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna), která splňuje požadavky vyhl. 268/2006 Sb., v platném znění, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m2; kuchyň, která má plochu nejméně 12 m2 a má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla, je obytnou místností; pokud tvoří byt jediná obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m2; u místností se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m; příslušenství bytu prostory, které doplňují obytné místnosti a jsou určeny pro zajištění bytové komunikace, osobní hygieny, vaření a dalších funkcí, nutných pro trvalé užívání bytu podkroví přístupný vnitřní prostor nad posledním nadzemním podlažím vymezený konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi, určený k účelovému využití půda přístupný vnitřní prostor vymezený střešní konstrukcí a dalšími stavebními konstrukcemi, bez účelového využití podlaží
část stavby vymezená dvěma nad sebou následujícími vrchními líci nosné konstrukce stropu; rozlišují se podlaží nadzemní a podzemní podzemní podlaží každé podlaží, které má úroveň podlahy nebo její převažující části níže než 800 mm pod nejvyšší úrovní přilehlého upraveného terénu v pásmu širokém 5,0 m po obvodu domu nadzemní podlaží každé podlaží, které má úroveň podlahy nebo její převažující části výše nebo rovno 800 mm pod nejvyšší úrovní přilehlého terénu v pásmu širokém 5,0 m po obvodu domu; nadzemní podlaží se stručně nazývá také: 1. podlaží, 2. podlaží atd. včetně podlaží ustupujícího větrání proces, při kterém dochází k přívodu čerstvého /upraveného/ vzduchu do místnosti a odvodu vzduchu znehodnoceného přímé větrání větrání s přívodem čerstvého vzduchu z venkovního prostoru nepřímé větrání větrání prostoru přes jiný vedlejší prostor prostor větratelný prostor, který lze větrat bud určitou specifickou úpravou v konstrukci či stěně nebo samostatným technickým zařízením. Větrání nemusí probíhat trvale.
Označení podlaží obytné budovy
5.4 Umísťování obytných budov do území 5.4.1 Základní ustanovení Umísťování obytných budov do území, popř. umísťování staveb na pozemcích obytných budov se řídí podle celé řady předpisů, k nimž patří i normy - ČSN 73 0802, ČSN 73 0833, ČSN 73 6056, ČSN 73 6110. Podmínky pro umísťování obytných budov stanoví rozhodnutí o umístění stavby v souladu s územně plánovací dokumentací, je-li pořízena. Jinak se postupuje podle zvláštního předpisu. 5.4.2 Vzájemné odstupy staveb Vzájemné odstupy staveb musí splňovat zejména požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, ochrany památek, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování pohody bydlení. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, které souvisejí s funkčním využitím území (například sítě technického vybavení, dětská hřiště). Vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace. Tento požadavek se neuplatní u budov umísťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění je řešeno v závazné části územně plánovací dokumentace
Vytvářejí-li rodinné domy mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m. Vzdálenost rodinných domů od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých částí stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se nemusí uplatnit požadavek na odstup od společných hranic pozemků. Vzdálenosti mezi obytnými budovami navzájem nebo obytnými budovami a budovami jiného účelu musí být takové, aby všechny byty splňovaly požadavky na proslunění a požadavky na denní osvětlení. Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace. Vzájemné odstupy staveb musí splňovat zejména požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, ochrany památek, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování pohody bydlení. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, které souvisejí s funkčním využitím území (například sítě technického vybavení, dětská hřiště). 5.4.3 Proslunění Všechny byty musí být navrhovány tak, aby byly prosluněny; Byt je prosluněn, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností; U samostatně stojících rodinných domů, dvojdomů a koncových řadových domů má být součet podlahových ploch prosluněných obytných místností roven nejméně jedné polovině součtu podlahových ploch všech obytných místností bytu;
Do součtu podlahových ploch z jedné strany prosluněných obytných místností ani do součtu podlahových ploch všech obytných místností bytu se pro tento účel nezapočítávají části podlahových ploch obytných místností, které leží za hranicí hloubky místnosti rovné 2,3 násobku její světlé výšky; Obytná místnost se považuje za prosluněnou, jsou-li splněny následující podmínky: -
půdorysný úhel slunečních paprsků hlavní přímkou roviny okenního otvoru musí být nejméně 25°, hlavní přímka roviny je přímka, která je průsečnicí této roviny s vodorovnou rovinou
-
přímé sluneční záření musí po stanovenou dobu vnikat do místnosti okenním otvorem nebo otvory, krytými průhledným a barvy nezkreslujícím materiálem, jejichž celková plocha vypočtená ze skladebných rozměrů je rovna nejméně jedné desetině podlahové plochy místnosti; nejmenší skladebný rozměr osvětlovacího otvoru musí být alespoň 900 mm; šířka oken umístěných ve skloněné střešní rovině může být menší, nejméně však 700 mm
-
sluneční záření musí po stanovenou dobu dopadat na kritický bod v rovině vnitřního zasklení ve výšce 300 mm nad středem spodní hrany osvětlovacího otvoru, ale nejméně 1 200 mm nad úrovní podlahy posuzované místnosti
-
výška slunce nad horizontem musí být nejméně 5°
-
při zanedbání oblačnosti musí být dne 1. března a 21. června doba proslunění nejméně 90 minut. Požadovanou dobu proslunění pro den 1. března lze nahradit bilancí, při které je mimo přestupné roky celková doba proslunění ve dnech od 10. února do 21. března včetně 3 600 minut (jedná se o 40 dní s průměrnou dobou proslunění 90 minut)
-
při navrhování obytných budov se bere v úvahu stínění nejen dle současného stavu okolí, ale také možnost pozdějších změn v případě realizace výstavby podle podmínek územního rozhodnutí nebo podle regulačního plánu, popř. územního plánu, jsou-li pro dané území schváleny; Při umísťování obytné budovy do území je nutno prověřit dodržení požadavků na oslunění také u obytných místností stávajících budov. V obytných místnostech stávajících budov není nutno tyto podmínky dodržet, jedná-li se o doplnění stávající souvislé zástavby výstavbou v prolukách, popř. formou nástaveb a přístaveb, jestliže doplněná budova zachovává půdorysný rozsah a výškovou úroveň zástavby sousedních budov; Prolukou se rozumí dočasně nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě, který je určen k zastavění. Pro nezastavěné nároží (např. při blokové zástavbě) lze použít termín rohová proluka; Venkovní zařízení a pozemky v okolí obytných budov sloužící k rekreaci jejich obyvatel, mají mít alespoň polovinu plochy osluněnou nejméně 3 hodiny dne 1. března.
5.5 Bytové domy V bytovém domě musí být vymezen dostatečný prostor pro odkládání směsného komunálního odpadu. Není-li možné takovýto prostor situovat v domě, je třeba vymezit stálé
stanoviště pro sběrnou nádobu na směsný komunální odpad v přiměřené vzdálenosti od bytového domu s napojením na pozemní komunikaci. Bytové domy musí být vybaveny úklidovou komorou s výlevkou pro úklid společných částí domu. Prostor hlavního domovního schodiště bytového domu musí mít denní osvětlení a průchozí šířka schodišťových ramen nesmí být menší než 1100 mm, přičemž tato ramena musí být přímá a všechny stupně musí mít shodný profil (poměr výška šířky). Domovní schodiště musí prokazatelně umožnit přepravu a manipulaci břemen o rozměrech 1950 x 800 x 1950 mm. Světlá výška obytných místností v bytovém domě musí být nejméně 2600 mm, v podkroví 2300 mm. V obytných místnostech se šikmým stropem musí být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou podlahové plochy místnosti. Do takovéto plochy se však započítává pouze ta plocha, která se nachází v místech, kde zešikmení dosahuje min. 1300 mm.
5.6 Rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci V rodinném domě musí být vymezen dostatečný prostor pro odkládání směsného komunálního odpadu. Není-li možné takovýto prostor situovat v domě, je třeba vymezit stálé stanoviště pro sběrnou nádobu na směsný komunální odpad na pozemku rodinného domu nebo na přilehlém pozemku stejného vlastníka. Světlá výška obytných místností v rodinném domě a pobytových místností ve stavbě pro rodinnou rekreaci musí být nejméně 2500 mm, v podkroví 2300 mm. V obytných a pobytových místnostech se šikmým stropem musí být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou podlahové plochy místnosti. Sklon schodišťových ramen hlavních schodišť do obytných podlaží v rodinném domě a ve stavbě pro rodinnou rekreaci nesmí být větší než 35°; nepřesáhne-li konstrukční výška 3 000 mm, je možno zvýšit sklon schodišťových ramen až na 41°. V jednom rameni smí být nejvýše 18 schodišťových stupňů. U hlavních schodišť a u chodeb v rodinném domě a ve stavbě pro rodinnou rekreaci musí být nejmenší podchodná výška 2 100 mm a nejmenší průchodná šířka 900 mm; u pomocných schodišť je nejmenší průchodná šířka 750 mm.
5.7 Byt Základní jednotkou ve stavbě pro bydlení je byt. Byt musí vždy obsahovat: obytnou místnost / obytné místnosti příslušenství bytu. Řešení bytu musí umožňovat přepravu předmětů o rozměrech 1 800 mm m 600 mm x 1 800 mm do všech obytných místností. Jednotlivé místnosti musí •
umožnit vybavení bytu základním nábytkem
•
a zařízením
podle účelu místností (ČSN 73 43 05 Zařiditelnost bytů).
5.7.1 Obytné místnosti Části bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna), které splňují požadavky zvláštního předpisu (vyhl. č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby), je / jsou určena k trvalému bydlení a mají nejmenší podlahovou plochu 8 m2. Pokud tvoří byt jediná obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m2. Kuchyň, která má plochu nejméně 12 m2 a má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla, je obytnou místností. U místností se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m. Úroveň podlahy obytných místností musí být nejméně 150 mm nad nejvyšší úrovní přilehlého upraveného terénu nebo terasy na terénu v pásmu širokém 5,0 m od obvodové stěny s osvětlovacím otvorem a 1,0 m od obvodové stěny bez osvětlovacího otvoru a nejméně 500 mm nad hladinou podzemní vody, pokud místnost není chráněna před nežádoucím působením vody technickými prostředky. Okenní parapety v obytných místnostech, pod nimiž je volný venkovní prostor hlubší než 500 mm (měřeno od úrovně podlahy nadzemního podlaží k upravenému terénu) musí být nejméně 850 mm vysoké nebo musí být doplněny zábradlím nebo jiným řešením nahrazujícím funkci zábradlí nejméně do této výšky. Výška parapetu se měří od povrchu podlahy k horní hraně vnitřního obkladu parapetu. 5.7.2 Příslušenství bytu prostory, které doplňují obytné místnosti a jsou určeny pro zajištění bytové komunikace (vstup, hala, chodba), osobní hygieny (koupelna, WC), vaření (kuchyně, sklad potravin /spíž) a dalších funkcí (ukládání osobních a rodinných věcí) členů domácnosti, nutných pro trvalé užívání bytu.
STUDIJNÍ MATERIÁLY Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/, v platném znění Vyhláška MMR ČR č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území Vyhláška MMR ČR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na
stavby ČSN 73 4301 OBYTNÉ BUDOVY ČSN 73 43 05 ZAŘÍDITELNOST BYTŮ
OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Co je to rodinný dům? 2/ Co je to bytový dům? 3/ Vyjmenujte základní parametry, které musí splňovat správně navržený byt.
KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium
6. Stavby pro obchod a služby KLÍČOVÉ POJMY Obchod, služby,
CÍLE KAPITOLY Seznámit se se základními typologickými parametry staveb pro obchod a služby a klíčovými normativy, které ovlivňují jejich podobu
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
VÝKLAD
6.1 Stavby pro obchod – základní požadavky Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb., definuje stavbou pro obchod stavbu s prodejní plochou 1. do 2 000 m2, která musí splňovat požadavky druhé až páté části uvedené vyhlášky, 2. a nad 2 000 m2, která musí navíc splňovat zvláštní požadavky uvedené v šesté části vyhlášky. Ustanovení druhé až páté části stanovují tyto základní požadavky: Rozptylové plochy a zařízení pro dopravu v klidu - stavby musí mít před vstupem rozptylovou plochu odpovídající druhu stavby. Řešení rozptylových ploch musí umožnit plynulý a bezpečný přístup i odchod a rozptyl osob do okolí stavby. Odstavná a parkovací stání se řeší jako součást stavby, nebo jako provozně neoddělitelná část stavby, anebo na pozemku stavby, v souladu s normovými hodnotami, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených ochranných opatření; Požadavky na bezpečnost a vlastnosti staveb – jsou jimi mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí, ochrana proti hluku, bezpečnost při užívání a úspora energie a tepelná ochrana;
Požadavky na jednotlivé stavební konstrukce staveb – např. základy, stěny a příčky, stropy, schodiště a šikmé rampy, střechy, výplně otvorů, povrchy podlah, stěn a stropů atd.; Požadavky na technická zařízení staveb – jako jsou vodovodní přípojky a vnitřní vodovody, kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace, připojení staveb k distribučním sítím, vnitřní silnoproudé rozvody a vnitřní rozvody sítí elektronických komunikací, plynovodní přípojky a odběrná plynová zařízení, ochranu před bleskem, vzduchotechnická zařízení a vytápění; Ustanovení šesté části vyhlášky stanovují tyto základní požadavky: ve stavbách pro obchod musí mít hlavní dopravní komunikace v prodejních místnostech průchozí šířku alespoň 2 000 mm, v přízemí 2 500 mm. Na jejich křížení musí být umístěny ukazatele k východům, únikovým cestám a hlavnímu schodišti. vstupy pro příchod zákazníků musí být oddělené od vstupů sloužících provozu. u staveb pro obchod s počtem parkovacích stání 50 a více se musí zajistit napojení z přilehlé pozemní komunikace, pro odbočení vlevo levým odbočovacím pruhem. stavby pro obchod musí být vybaveny samostatnou místností se záchodovou mísou pro veřejnost odděleně pro muže a ženy obojí s předsíní a umyvadlem, popřípadě místností pro matky s dětmi, v počtu odpovídajícím kapacitě stavby (ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny). Vedle těchto specifických požadavků je nutno vždy řešit u obchodních staveb, v závislosti na jejich typu, velikosti a sortimentu, zejména: zázemí pro personál – šatny, hygienická zařízení a další prostory z hlediska podmínek výkonu práce (především zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce; ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny; Nařízení vlády ČR č. 361/2007 Sb. o podmínky ochrany zdraví při práci), administrativní zázemí – kanceláře managementu, ekonomického a personálního zajištění, ostrahu provozu, toky a distribuci tržeb. Pro větší obchodní jednotky jsou obvyklé doplňkové stravovací služby, hlídání dětí apod. Stavby je také nutno řešit jako důsledně bezbariérové (vyhl. č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb).
6.2 Stavby pro obchod – druhy staveb Obchod patří k jedné z nejstarších ekonomických aktivit člověka. V současné době existuje velmi široká škála staveb pro tento účel, které se vzájemně liší svou velikostí, sortimentem zboží i nabízenou formou a stylem a kulturou prodeje. Členění z hlediska velikosti: jednotlivé prodejny v samostatných objektech, prodejné prostory ve stavbách jiného účelu,
stavby s více prodejnami – nákupní střediska, markety, hypermarkety, hobbymarkety, nákupní centra a parky, retailové parky; Členění z hlediska sortimentu: jedno nebo malosortimentní prodejny (např. potraviny, obuv, drogerie, butiky, specializované prodejny - zahrada), vícesortimentní prodejny (např. potraviny, drogerie, domácnost) plnosortimentní prodejny (např. hypermarkety). Četnost sortimentních položek se pohybuje v rozmezí několika set až po několik desítek tisíc. Členění z hlediska stylu a kultury prodeje: obsluhované (pultové), samoobslužné, zakázkové (autosalony). Řešení obchodních staveb a uspořádání zejména prodejních ploch vč. aranžmá a prezentace zboží je velmi individuální oblast závislá především na požadavcích obchodníka. V dnešní době zejména je individuální image základním poznávacích a charakterizujícím znakem tzv. obchodních řetězců a je identický pro celou oblast jejich působení (od jednotlivých států až po celé kontinenty či globální prostor) – IKEA, Marks & Spencer, Bauhaus apod.
6.3 Stavby pro služby Službou rozumíme širokou sféru ekonomických aktivit zaměřených na uspokojování potřeb člověka tam, kde si nevystačí vlastními možnostmi a schopnostmi. Služby lze rozdělit na dvě základní skupiny podle jejich typu na služby: nevýrobní povahy, a výrobní povahy. 6.3.1 Nevýrobní služby Výsledkem nevýrobní služby zpravidla není hmotný produkt. Škála nevýrobních služeb je velmi pestrá a široká, např.: služby spojené s péčí o vzhled zákazníka – kadeřnictví, manikúra, pedikura, kosmetika, solária; služby spojené s péčí o tělesnou schránku zákazníka – masáže, fitness; služby spojené s předměty denní potřeby zákazníka a jeho domácnosti – čistírny oděvů, opravny obuvi, krejčovství, opravny domácích spotřebičů, „hodinový manžel“drobné opravy (elektro, stavební, instalatérské) v domácnosti, výroba klíčů, broušení nástrojů aj. ostatní služby – překlady do a z cizích jazyků; ekonomické a finanční poradenství; právní služby aj.
6.3.2 Výrobní služby Výsledkem je zpravidla hmotný produkt, který se vyrábí na individuální zakázku zákazníka (není běžně dostupný na trhu) anebo je předmětem výrobní služby činnost, vyžadující použití technologických zařízení) Tiskařské, kopírovací a knihvazačské služby Fotografické sběrny, ateliéry a studia Pneuservisy, opravny motorových vozidel Specifickým typem služeb jsou služby ubytovací a stravovací v souvislosti s cestovním ruchem. Jsou předmětem samostatné kapitoly tohoto učebního textu. I u staveb a provozů služeb je třeba řešit s ohledem na jejich charakter, velikost zejména: zázemí pro personál – šatny, hygienická zařízení a další prostory z hlediska podmínek výkonu práce (především zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce; ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny; Nařízení vlády ČR č. 361/2007 Sb. o podmínky ochrany zdraví při práci), zázemí pro zákazníky – hygiena, občerstvení, administrativní zázemí – kanceláře managementu, ekonomického a personálního zajištění, skladové prostory. Provozovny služeb se v dnešní době zřizují ve spojení s provozy velkých nákupních center jako prostředek k dosažení synergického efektu na myšlení zákazníka a pro motivaci jeho návštěvy v takovém centru.
STUDIJNÍ MATERIÁLY Vyhláška MMR ČR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Co je to stavba pro obchod? 2/ Který parametr určuje při navrhování staveb pro obchod splnit požadavky dané ustanovením části šesté vyhlášky č. 268/2009 Sb.?
KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium
7. Administrativní budovy; schémata administrativního pracoviště a administrativního podlaží KLÍČOVÉ POJMY Administrativní budova, kancelář, kancelářské pracoviště
CÍLE KAPITOLY Seznámit se se základními typologickými parametry staveb pro bydlení a klíčovými normativy, které ovlivňují jejich podobu
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
VÝKLAD
7.1 Členění staveb pro administrativu Administrativními jsou budovy a prostory: 1. pro veřejnou správu - budovy pro samosprávu (např. obecní úřady, magistráty, krajské úřady); 2. budovy pro moc výkonnou (vláda, ministerstva); 3. budovy pro moc soudní (soudy, státní zastupitelství); 4. pro administrativu související s výrobou, obchodem a službami (firemní budovy); 5. pro peněžnictví (banky, pojišťovny, burzy); 6. vědeckých a výzkumných institucí (akademie věd, výzkumné ústavy); 7. přenosových a informačních médií ,telekomunikace včetně internetu, pošty, rozhlas, televize, redakce tištěných médií);
8. univerzálně administrativní (komerční administrativní komplexy s nájemními plochami). Požadavky, kladené na uspořádání a vybavení administrativních budov jsou platné také na administrativní části multifunkčních budov a na kancelářská pracoviště, která jsou součástí jiných pracovišť, provozů nebo jiných typů budov (např. pro zdravotnictví, vzděláváni, sport, průmysl, obchod, stravování, apod.). Též se přiměřeně vztahují na hoteling (kancelářská pracoviště s vazbou na hotelové ubytování) a na domácí pracovny (kancelářská pracoviště s vazbou na byt nebo pracoviště jako součást bytu).
7.2 Základní pojmy používané u staveb pro administrativu 7.2.1 administrativní budova stavební objekt obsahující nejméně na 50 % své užitkové plochy kanceláře 7.2.2 administrativní prostor ucelená část budovy nebo polyfunkčního komplexu budov obsahující nejméně na 50 % své užitkové plochy kanceláře (v některých zdrojích je též označován terminem zóna) 7.2.3 kancelář stavebně vymezený prostor určený k umístění jednoho nebo více kancelářských pracovišť 7.2.4 kancelářské pracoviště prostor určený pro administrativní, koncepční nebo manažerskou činnost (práci) jednoho pracovníka a k umístění pracovní plochy a dalšího zařízení potřebného pro tuto činnost POZNÁMKY V kancelářích buňkových (individuálních, sdružených a skupinových) tvoří každé kancelářské pracoviště souvislý, teoretickými rovinami vymezený prostor. V kancelářích velkoprostorových, kombinovaných a flexibilních se k základnímu prostoru pracoviště připočítává podíl ze společně používaných prostorů téže kanceláře.
7.3 Umisťování administrativních budov v území Podmínky pro umísťování budov stanoví rozhodnutí o umístění stavby. Umístění musí být v souladu s územně plánovací dokumentací, je-li pořízena. 7.3.1 Vzájemné odstupy budov Vzájemné odstupy budov musí splňovat zejména požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, ochrany památek, požární ochrany, akustické ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany a požadavky na denní, popř. sdružené osvětlení. Odstupy musí dále umožňovat údržbu budov a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, které souvisejí s funkčním využitím území (například dopravní obsluha, sítě technického vybavení).
7.3.2 Orientace budov Při orientaci oken kanceláří směrem na osluněné strany se musí navrhnout vhodná technická opatření k vyloučení vlivu tepelné zátěže od slunečního záření a k vyloučení přímého dopadu slunečního záření na pracovní plochu (oslnění). Stejná opatření je nutné navrhnout při použití prosklených střech kanceláří nebo navazujících atrií a pasáží. Doporučuje se navrhnout vhodná technická opatření na veškerých prosklených plochách obvodového pláště zabraňující odrazům na pracovních plochách, monitorech apod.
7.4 Prostorové, funkční a stavebně technické požadavky Charakteristickým znakem prostorů pro administrativní činnost je jejich prostorová a časová variabilita. Proto jsou definovány pouze základní prostorové, funkční a technické požadavky. Při navrhováni administrativních budov a prostorů, jejich zařízení a interiérového vybavení se požaduje použití materiálů, u kterých je prokázáno, že neovlivňují nepříznivě vnitřní prostředí únikem škodlivin. V administrativních budovách a prostorech pro zaměstnávání více jak 20 osob nebo s pracovišti určenými pro zaměstnávání osob s těžkým zdravotním postižením (tj. chráněné dílny dle zvláštního právního předpisu ') musí být zajištěny podmínky pro zaměstnávání osob s omezenou schopností pohybu a orientace dle zvláštního právního předpisu (vyhl. 398/2009 Sb.). V částech budov určených pro užívání veřejností musí být zajištěny podmínky pro přístup a užívání návštěvníky s omezenou schopností pohybu a orientace.
7.5 Druhy kanceláří Kritériem pro třídění druhů kanceláří je způsob prostorového uspořádání a počet kancelářských pracovišť v prostoru kanceláře. Kanceláře se třídí takto: 1. buňková kancelář: individuální - obsahuje 1 kancelářské pracoviště; sdružená - obsahuje 2 kancelářská pracoviště; společná - obsahuje 3 až 10 kancelářských pracovišť; 2. velkoprostorová kancelář - obsahuje 11 a více kancelářských pracovišť, chodby jsou nahrazeny komunikačními koridory, které jsou součástí prostoru kanceláře; 3. kombinovaná kancelář - obsahuje 11 a více kancelářských pracovišť, je kombinací buňkových kanceláří a velkoprostorové kanceláře; část velkoprostorová zpravidla zahrnuje komunikační koridory, prostory projednání a vzájemnou komunikaci i relaxaci, pracoviště recepční a pracoviště technické podpory; 4. flexibilní kancelář - nemá stálý počet pracovišť, interiérové vybavení, případně včetně pracovních ploch, je mobilní, osobní pracovní prostředky jsou uloženy v mobilních kontejnerech, jejichž stanoviště je v prostoru flexibilní kanceláře, popř. i mimo ní. Jeden prostor zahrnuje kancelářská pracoviště, komunikační koridory, prostory pro jednání a vzájemnou komunikaci i relaxaci, pracoviště recepční a pracoviště technické
podpory - uspořádání je časově a prostorově proměnlivé např. i během jednoho pracovního dne. 5. Nové formy – „open space" - modifikace velkoprostorové kanceláře sdílená kancelář - pronajímatelné kancelářské pracoviště (vč. služeb)
7.6 Druhy kancelářské práce Kritériem pro třídění druhů kancelářské práce a s tím související prostorová náročnost je její vlastní charakter, tj. potřeba pracovních prostředků a odkládacích ploch a potřeba prostoru pro jednání v rámci pracovní náplně, a to jak administrativní práce standardní, tak koncepční, manažerské činnosti nebo styku s veřejností, klienty, zákazníky apod. Druhy kancelářské práce: bez prostoru pro jednání, bez odkládací plochy; bez prostoru pro jednání, s odkládací plochou; s prostorem pro jednání, bez odkládací plochy; s prostorem projednání, s odkládací plochou. 7.6.1 Plošné požadavky na kancelářská pracoviště Plošné minimální a doporučené požadavky na kancelářská pracoviště jsou uvedeny v tabulce. Optimum je vždy závislé na konkrétním interiérovém uspořádání, charakteru práce a jejích společenských nárocích v konkrétním řešeném případě. Tabulka - Plochy kancelářských pracovišť Kancelářská práce
Minimální plocha kancelářského pracoviště (m2)
Doporučená plocha kancelářského pracoviště (m2)
bez prostoru pro jednání, bez odkládací plochy 5
8
bez prostoru pra jednání, s odkládací plochou
8
10
s prostorem projednání, bez odkládací plochy
10
12
s prostorem pro jednání, s odkládací plochou
12
16
U kanceláří kombinovaných, velkoprostorových a flexibilních celkovou plochu kanceláře tvoři součet ploch uvedených v tabulce a ploch komunikačních koridorů, prostorů pro jednání a vzájemnou komunikaci a relaxaci, pracovišť recepcí a technické podpory. V případech přepážkových hal (např. pošty, banky apod.) se plošné požadavky vztahují na vlastní kancelářská pracoviště za přepážkou.
7.6.2 Prostorové požadavky na kancelářská pracoviště Minimální světlá výška kancelářských pracovišť je 2 700 mm, doporučená světlá výška kancelářských pracovišť je 3 000 mm. Místní snížení světlé výšky až na 2 500 mm je přípustné u komunikačních koridorů velkoprostorových, kombinovaných a flexibilních kanceláří a v buňkových kancelářích v jejich částech zpravidla navazujících na chodbový trakt, vždy mimo vlastní pracovní plochu. Minimální světlá výška kancelářských pracovišť s vazbou na hotelové ubytování (hoteling) a na obytné prostory (domácí pracovny) je 2 600 mm v případě, že plocha kanceláře nepřesáhne 50 m2 a je zaručena dostatečná výměna vzduchu a osvětlení. 7.6.3 Jednací a shromažďovací prostory Počet, druh, kapacita, prostorové a interiérové uspořádání jednacích a shromažďovacích prostorů, které nejsou trvalým pracovištěm, jsou závislé na celkové prostorové a provozní koncepci řešené administrativní budovy. Velikost těchto prostorů a jejich kapacita vyjádřená
Tabulka - Plochy jednacích a shromažďovacích prostorů Druh interiérového vybaveni jednacího nebo shromažďovacího prostoru
Minimální plocha na jednu Doporučená plocha na sedící osobu (m3) jednu sedící osobu (m2)
Kombinace sedacího nábytku a stolů (jednací místnosti pro více osob u stolů)
1,3-1,5
1,6
Sedací nábytek uspořádaný v řadách (přednáškové, jednací sině apod.)
0,9
1,2
počtem osob jsou kritériem pro posouzení, zda jde o shromažďovací prostory ve smyslu ČSN 73 0831. Jednací a shromažďovací prostory se zřizují buď jako samostatné místnosti v provozní návaznosti na kanceláře nebo jsou přímo součástí prostoru kancelářského pracoviště, jak je uvedeno v tabulce, případně jsou součástí prostorů kanceláří kombinovaných, velkoprostorových a flexibilních. Plošné minimální a doporučené požadavky na jednací a shromažďovací prostory jsou uvedeny v tabulce. Optimum je však vždy závislé na konkrétním interiérovém uspořádání a charakteru jednacích a shromažďovacích prostorů. 7.6.4 Komunikace a prostředky vertikální přepravy Chodby a komunikační koridory v kancelářích velkoprostorových, kombinovaných a flexibilních musí být široké minimálně 1 600 mm. Pouze vedlejší a spojovací chodby a koridory mohou mít šířku menší, nejméně však 1 200 mm, ale vždy při dodržení manévrovacího prostoru s rozměry nejméně 1 200 mm x 1 500 mm pro invalidní vozík. U chodeb a komunikačních koridorů délek nad 30 m se doporučují šířky větší, v závislosti na celkové prostorové koncepci a kapacitě navrhované budovy. 7.6.5 Hygienická zařízení Tabulka - Počty hygienických zařízení pro kancelářská pracoviště
Počet žen včetně případných externích návštěvníků
Počet WC
Počet mužů včetně případných externích návštěvníků
Počet WC
Počet pisoárů
1 až 10
1
1 až 10
1
1
11 až 30
2
11 až 50
2
2
31 až 50
3
51 až 80
4
51 až 100
3
3
Každých dalších 30
1
Každých dalších 50
1
1
Tabulka - Počty hygienických zařízení pro jednací a shromažďovací prostory Počet žen 50 Každých dalších 50
Počet WC 2 1
Počet mužů 100 Každých dalších 100
Počet WC 1 1
Počet pisoárů 1 1
Rozměry hygienických zařízení stanoví ČSN 73 4108. Hygienická zařízení musí být řešena samostatně pro ženy a pro muže. Kancelářská pracoviště s kapacitou do pěti osob celkem mohou mít hygienické zařízení společné s tím, že pisoár je umístěný v samostatné kabině. V každém podlaží administrativní budovy s přístupem veřejnosti musí být nejméně jedna integrovaná kabina v části WC pro muže a jedna integrovaná kabina v části WC pro ženy s rozměry a vybavením pro osoby s omezenou schopností pohybu podle požadavku zvláštního právního předpisu8'. U změn staveb lze zřídit jednu kabinu WC pro obě pohlaví přístupnou přímo z chodby. V administrativních budovách a prostorech bez přístupu veřejnosti musí být takto upravené hygienické zařízení vždy alespoň jedno pro dvě podlaží. Tyto kabiny se započítávají do počtů požadovaných tabulkami 3 a 4. Pracuje-li v budově více než 50 žen, je nutné minimálně jednu kabinu vybavit pro osobní hygienu žen. Na každých 300 žen se počítá s minimálně jednou hygienickou kabinou. Pro tento účel je možné doplnit a využít integrované kabiny s rozměry a vybavením pro osoby s omezenou schopností pohybu. Každá skupina WC musí být větraná a musí mít samostatně větranou předsíň. Dveře záchodových předsíní musí být opatřeny samozavíracím zařízením, v případě integrovaných kabin pro osoby s omezenou schopností pohybu zařízením se zpožďovačem. Každá skupina WC musí být vybavena umývárnou s jedním umyvadlem na 1 až 4 WC. Doporučený poměr je jedno umyvadlo na 2 WC. WC i pisoáry musí mít splachovací zařízení, u pisoárů se doporučuje automatické. 7.6.6 Šatny Pro odkládání svrchního ošacení v buňkových kancelářích se navrhují šatní skříně volné nebo zabudované. Pro odkládání svrchního ošacení v kancelářích velkoprostorových, kombinovaných a flexibilních se navrhují skupiny šatních skříní v rámci celkové koncepce interiéru v prostoru těchto kanceláří nebo šatny jako samostatně větrané místnosti vybavené uzavíratelnými šatními skříňkami. Na jedno kancelářské pracoviště se počítá minimálně 0,6 m2 podlahové plochy šatny. Pro kancelářská pracoviště, kde pracovníci používají jednotné firemní ošacení, se navrhují šatny jako samostatně větrané místnosti, oddělené pro ženy a muže, vybavené uzavíratelnými šatními skříňkami. Najedno kancelářské pracoviště se počítá minimálně 0,6 m2 podlahové plochy šatny. 7.6.7 Čajové kuchyňky a prostory pro oddech V každém podlaží s kancelářskými pracovišti má být čajová kuchyňka jako samostatně větraný prostor nebo část prostoru. Ze všech kancelářských pracovišť však musí být čajová kuchyňka dostupná. Vybavení musí umožnit ohřátí potravin a nápojů ,vařič, popř. varná konvice, mikrovlnná trouba) a jejich chlazení (chladnička), umytí použitého nádobí (dřez s tekoucí teplou a studenou vodou, popř. myčka) a umytí rukou (umyvadlo s tekoucí teplou a studenou vodou). V návaznosti na čajovou kuchyňku má být zřízen prostor pro oddech a případnou konzumaci občerstvení. Prostor má být vybaven sedacím nábytkem, stolky, pulty apod. 7.6.8 Ostatní prostory Pro zajištění funkčnosti administrativní budovy jsou nezbytné prostory, nutné pro distribuci energií a médií, tj. pro silové rozvodny, slaboproudé rozvodny, servery apod., dále prostory pro zdroje tepla, chladu, strojovny klimatizace, stabilních hasicích zařízení, náhradní zdroje a další. Jejích druh, množství a rozměry závisí na konkrétním návrhu a úrovni technologického vybavení objektu. Pro zajištění funkčnosti a flexibility administrativní budovy jsou doporučené přiměřené prostory pro uskladnění kancelářských potřeb, nábytku, výpočetní techniky, archiválií apod. 7.6.9 Požadavky na vnitřní prostředí Požadované vnitřní prostředí je zabezpečeno odpovídající tepelnou pohodou, větráním a osvětlením administrativních budov a prostorů a jejich ochranou proti hluku a vibracím. Kancelářská pracoviště musí mít vyhovující denní nebo sdružené osvětlení, doporučené je vizuální spojení s vnějším prostorem osvětlovacími otvory.
Pro navrhování a posuzování denního osvětlení platí ČSN 73 0580-1. Pro navrhování a posuzování umělého osvětlení platí ČSN EN 12464-1. Pro sdružené osvětlení platí ČSN 36 0020-1. 7.6.10 Technická zařízení Technická zařízení se podílejí na výsledné užitné hodnotě administrativních budov a prostorů. Jejich četnost a rozsah závisí na konkrétním zadání a na vyváženém poměru komfortu prostředí a vztahu k životnímu prostředí, vyjádřenému prostorovým konceptem budovy, optimalizovanou mírou spotřeby energií a médií, nízkou energetickou náročností navrhovaných technických zařízení a využíváním obnovitelných zdrojů energií. 7.6.11 Prostředky vertikální přepravy Prostředky vertikální přepravy jsou určeny k vertikální přepravě osob a nákladů, k zajištění bezbariérového přístupu osob s omezenou schopností pohybu a orientace, popř. pro evakuaci osob v případě požárního nebo jiného nebezpečí. Tyto prostředky zahrnují výtahy, eskalátory a bezbariérové vertikálně a šikmo posuvné plošiny. 7.6.12 Požární bezpečnost Požární bezpečnost administrativních budov a multifunkčních budov s kancelářskými pracovišti řeší ČSN 73 0802 a navazující normy podskupiny ČSN 73 08.
7.7 Příklady řešení administrativních budov ve světě a v ČR
Johnson Wax Headquarters, 1936 – 1939, Racine, Wisconsin, USA, autor - Frank Lloyd Wright
Seagram Building je mrakodrap v New York City na Manhattanu. Nachází se na Park Avenue mezi 52. a 53. ulicí. Byla navržena německým architektem Ludwigem Miesem van der Rohem, ve spolupráci s Philipem Johnsonem. Byla postavena v roce 1958. Rozloha: 5 666 m²; výška: 157 m; poschodí: 38
Ústředí ČSOB – Praha / Radlice, Autor: arch. J. Pleskot
STUDIJNÍ MATERIÁLY ČSN 73 5305 ADMINISTRATIVNÍ BUDOVY A PROSTORY SCHRÁNIL, B., a kol., 1979. Projektování staveb bytových a občanských. SNTL.
OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Vysvětlete rozdíly mezi individuální, sdruženou a společnou kanceláří. 2/ Popište příslušenství administrativního provozu.
3/ Vyjmenujte základní typy administrativních budov.
KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium
8. Stavby pro kulturu, osvětu a duchovní služby KLÍČOVÉ POJMY Divadlo, kino, galerie, kostel, křivka viditelnosti
CÍLE KAPITOLY Seznámit se se základními typologickými parametry staveb pro kulturu a osvětu a klíčovými normativy, které ovlivňují jejich podobu
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
VÝKLAD
8.1 Druhy staveb Stavby pro kulturu: divadla kina koncertní sály tančírny galerie muzea Stavby pro osvětu: kongresové budovy knihovny Stavby pro duchovní služby: kostely (kaple, modlitebny, …katedrály) kláštery duchovní centra Multifunkční zařízení: kulturní domy multifunkční haly (koncerty, masová setkání, sport)
8.2 Pojem „kultura“ V primitivním i civilizovaném společenství (člověk, ale i jiní živočichové) představuje všechno to, co není jedinci (člověku) dáno při jeho narození automaticky, ale co se musí naučit, aby se stal platným členem své společnosti;
co sám většinou nevytváří, nýbrž přejímá od starších; co je spíše kolektivním a často anonymním, nastřádaným dílem mnoha generací; co se udržuje tím, že se o to lidé starají a pečují; co dané společenství spojuje a zároveň odlišuje od jiných. Typy kultury: popkultura, oděvní k., bytová k., stravovací k. Kultura je způsob identifikace jedince vůči společnosti a naopak.
8.3 Pojem „osvěta“ (synonymum – poučení) Veškeré činnosti vedoucí ke (zpravidla) dobrovolnému a cílevědomému vzdělávání jedince nebo zájmové skupiny mimo režim daný vzdělávací soustavou státu (školství všech úrovní) bez ohledu na věk a sociální postavení.
8.4 Pojem „duchovní služba“ Souhrn činností souvisejících bezprostředně s náboženstvím a s náboženským vyznáním, s výrazným znakem specifičnosti jednotlivých věrouk a pravidel utváření a konání náboženských společenství (např. křesťanská náboženství, judaismus, islám) Mezi kulturní, osvětovou a duchovní stránkou života neexistuje jednoznačně definovatelná a rozpoznatelná hranice. Např. kulturní zážitek vnímaný zprostředkovaně v podobě např. divadelního představení může být současně •
zábavou,
•
ponaučením (= doplněním si vzdělání např. v oblasti historie vlastního národa),
•
stejně jako může zanechat v pozorovateli trvalou „duchovní“ stopu (přiklonění se k určité konkrétní náboženské víře nebo přijetím určitého pravidla, např. desatera, jako trvalého životního názoru jedince a etického kodexu jeho chování)
•
Stavitelské umění vytváří prostorové podmínky pro „konzumaci“ kultury, osvěty a duchovních zážitků.
•
Široká škála staveb, které jsou vždy mimořádnou příležitostí a výzvou pro jejich tvůrce z hlediska snahy o mimořádnou architekturu a snahy o „nepragmatické“ řešení a vnímání prostředí a prostoru.
•
Žádný jiný typ staveb nebyl a není vnímán s tak výrazným očekáváním výsledku a není tak kriticky (nekriticky) hodnocen jako stavby pro k., o., a d.s.
•
Tyto stavby vždy určovaly a určují jedinečný obraz měst a „duch místa“ (genius loci) bez ohledu na místo na zeměkouli.
8.5 Legislativa Vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. Vyhl. č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. Vyhl. č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb
8.6 Základní pojmy Stavba se shromažďovacím prostorem - stavba, ve které se nachází prostor určený pro shromažďování osob, v němž počet a hustota osob převyšují mezní normové hodnoty a je určena ke kulturním, sportovním a obdobným účelům; musí mít před vstupem rozptylovou plochu odpovídající druhu stavby, řešení rozptylových ploch musí umožnit plynulý a bezpečný přístup i odchod a rozptyl osob do okolí stavby. Odstavná a parkovací stání - se řeší jako součást stavby, nebo jako provozně neoddělitelná část stavby, anebo na pozemku stavby, v souladu s normovými hodnotami, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených ochranných opatření (např. lázeňská území)……
8.7 Stavby se shromažďovacím prostorem Stavby se shromažďovacím prostorem musí být situovány a vybaveny tak, aby v případě havárie nebo požáru byla v nejvyšší možné míře zaručena bezpečnost osob nacházejících se v této stavbě nebo její blízkosti. Pro pohotovostní, požární a jiná záchranná vozidla musí být zřízeny vyhovující přístupové komunikace, popřípadě nástupní plochy. Ve shromažďovacích prostorách pro návštěvníky v trvalých nebo dočasných zábavních a sportovních zařízeních se zřizují oddělovací prvky nebo zábrany; požadavky na jejich dimenzování a návrh prostorového uspořádání jsou dány normovými hodnotami. Výškové rozdíly na únikových cestách z prostorů určených pro shromažďování osob, které jsou menší než 400 mm, musí být vyrovnány rampami se sklonem nejvýše 1 : 12. Schodiště uvnitř prostoru určeného pro shromažďování osob a schodiště na únikových cestách z tohoto prostoru, určená pro únik více než 50 osob, musí mít sklon schodišťových ramen od 25° do 35°. Jejich ramena musí být přímá. Schodiště z tohoto prostoru, s výjimkou schodišť v hledišti, musí mít podestu nejvýše po 15 stupních a podesty před a za dveřmi. Podesta musí být rozšířena tak, aby otevřením dveří nedošlo k zúžení započitatelné šířky únikové cesty. Šikmé rampy v hledištích při délce nejvýše 3 000 mm smí mít sklon nejvýše 1 : 8 a musí mít protiskluzovou úpravu. 8.7.1 Hygienická zařízení Vždy pro 50 žen nebo 100 mužů musí být k dispozici alespoň jedna samostatná místnost se záchodovou mísou a dále vždy pro 50 mužů jedno pisoárové stání nebo mušle a alespoň jedna samostatná místnost se záchodovou mísou pro osoby používající vozík pro invalidy. Personál musí mít hygienické zařízení oddělené od zařízení pro veřejnost. Hygienické zařízení musí být vždy uspořádáno podle pohlaví odděleně. Stavebně technické provedení musí odpovídat normovým hodnotám (např. ČSN 73 4108 – Hygienická zařízení a šatny). Příklad návrhu hygienických zařízení v závislosti na kapacitě
MUŽI
ŽENY
DIVÁCI kabina WC pisoár umývadlo kabina inv.
kabina WC
umývadlo
kabina inv.
0 - 50
1
1
1
1
1
1
1
50 - 100
1
2
2
1
2
2
1
100 - 150
2
3
3
1
3
3
1
150 - 200
2
4
4
1
4
4
1
Záchody se navrhují oddělené pro muže a ženy. V objektech přístupných veřejnosti se navrhují záchody zvlášť pro zaměstnance a zvlášť pro veřejnost. Na pracovišti do 5 zaměstnanců celkem lze pro zaměstnance zřizovat jeden společný záchod (mimo potravinářské provozy). Ve stavbách občanského vybavení, ve kterých je záchod určen pro užívání veřejností, musí být nejméně jedna záchodová kabina v oddělení pro ženy a nejméně jedna záchodová kabina v oddělení pro muže řešena v souladu s požadavky na bezbariérové užívání. Pokud jsou ve stavbě maximálně dvě záchodové kabiny, lze umístit pouze jednu společnou bezbariérovou kabinu pro obě pohlaví. Tato kabina musí být přístupna přímo z veřejného komunikačního prostoru a je vhodné ji řešit s možností manipulační plochy vozíku na obou stranách záchodové mísy. Ve stavbách, které jsou určeny pro osoby na vozíku s asistentem, musí být bezbariérová záchodová kabina řešena s ohledem na výpomoc asistenta. Tato kabina musí být přístupna přímo z komunikačního prostoru. Skupinové záchody se skládají ze samostatných záchodových kabin oddělených příčkami. Doporučuje se, aby příčky mezi jednotlivými kabinami a příčky s dveřmi měly horní hranu ve výšce nejméně 1 950 mm a spodní hranu nejméně 150 mm od podlahy. U zařizovacích předmětů musí být dodržena minimální manipulační plocha, do níž nesmějí zasahovat jiné zařizovací předměty a která zároveň nesmí zasahovat do minimální šířky průchozího pásma
komunikačního prostoru. Nejmenší půdorysné rozměry záchodové kabiny vycházejí z účelu užívání. Délka kabiny vychází zejména z velikosti záchodové mísy, způsobu otevírání dveří, šířky dveřního křídla. Šířka záchodové kabiny a šířka dveří je minimálně: – 900 mm pro uživatele bez svrchního oděvu, světlá šířka dveří 700 mm, – 1 100 mm pro uživatele se svrchním oděvem nebo se zavazadly, světlá šířka dveří 800 mm.
Manipulační prostory zařizovacích předmětů
8.7.2 Šatny Podle funkce a účelu stavby musí být vyřešeno odkládání oděvů. Šatny na odkIádání civilních oděvů veřejnosti (např. v kinech, divadlech a restauracích) se doporučuje navrhovat věšákové s obsluhou. Pro obsluhu šatny se navrhuje místnost vedle šatny vybavená umyvadlem a zařízením na odložení oděvu. Pro menší provozy je možné je nahradit jiným řešením. Věšákové šatny s obsluhou se vybavují: – věšákovými tyčemi s pevným uložením; – věšákovými tyčemi s otočným uložením; – věšákovými tyčemi s ramínky. Věšákové šatny s obsluhou musí být vybaveny výdejním pultem bez vyčnívajících hran a výstupků; počítá se nejvýše 400 mm délky výdejního pultu na 1 místo v šatně. Část výdejního pultu musí být řešena s požadavky na bezbariérové užívání. Mezi věšáky a pultem musí být ponechán prostor pro obsluhu šířky nejméně 700 mm, před pultem musí být v celé délce volný prostor šířky nejméně 1 250 mm. V šatnách pro hlediště musí být před pultem ponechána volná plocha pro 80 % diváků, přičemž na jednoho diváka se počítá 0,33 m2 podlahové plochy mimo komunikace. Tato plocha musí umožnit bezbariérové užívání s dostatečným manipulačním prostorem pro otočení vozíku. V prostoru pro návštěvníky se doporučuje šatny s obsluhou vybavit sedacím nábytkem, odkIádací plochou a zrcadly.
Věšákové tyče s pevným uložením
Věšákové tyče s otočným uložením
8.8 Křivka viditelnosti Základním kritériem kvalitního návrhu stavby pro kulturu a osvětu je to, jak může divák (návštěvník, konzument) vnímat a „vychutnat“ kulturní zážitek. Především musí být z každého místa, které je určeno divákovi, přímo vidět na prostor (jeviště, promítací plátno, koncertní podium), který je určen k předvádění produkce. Stejně tak musí být v každém místě určeném pro diváka zajištěn kvalitní poslech (hlasitost, srozumitelnost a frekvenční a barevná škála (koncertní sály, operní divadla). Pro správnou konstrukci a tvorbu prostoru určeného pro diváky (hlediště, kinosál) se používá tzv. křivka viditelnosti.
Zdroj: Schránil, B., a kol., Projektování staveb bytových a občanských, SNTL, 1979
8.9 Provozní řešení
Na příkladu provozního schéma divadelního provozu je možno demonstrovat základní provozní princip každé stavby pro kulturu. Je nutno oddělit důsledně část vymezenou pro diváky a část vymezenou pro zázemí a umělce (provozní, požární aj. důvody). V části provozu určeném divákům je nutno velmi zodpovědně navrhovat zejména –
kapacitu, velikost a proporce sálu vstupní prostory, foyer a šatny vždy v závislosti na kapacitě sálů hygienická zázemí v členění pro muže a ženy.
STUDIJNÍ MATERIÁLY SCHRÁNIL, B., a kol., 1979. Projektování staveb bytových a občanských. SNTL.
OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Vysvětlete princip utváření křivky viditelnosti. 2/ Co je to kukátkové divadlo.
KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium
9. Stavby pro cestovní ruch a veřejné stravování KLÍČOVÉ POJMY Divadlo, kino, galerie, kostel, křivka viditelnosti
CÍLE KAPITOLY Seznámit se se základními typologickými parametry staveb pro kulturu a osvětu a klíčovými normativy, které ovlivňují jejich podobu
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
VÝKLAD
9.1 Charakteristika Stavbami pro cestovní ruch a veřejné stravování se rozumí především stavby ubytovacích zařízení a vyčleněné objekty nebo jejich částí, které slouží pro stravování většího počtu osob, výrobu, přípravu a podávání pokrmů a nápojů, včetně podávání pokrmů a nápojů při hromadných akcích (např. sportovních akcích, zájezdech, konferencích), přičemž se rozlišují typy uzavřeného a otevřeného veřejného stravování.
9.2 Pojmy Stavbou ubytovacího zařízení je stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií 1. hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených; 2. motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy; 3. penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem; 4. ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. vstupní část hotelu s vstupní, popř. hotelovou halou vybavenou recepcí, vrátnicí a ostatními službami a prostory, které se váží na tuto činnost (např. služby spojové, telefon, telex, telegraf, dálnopis, směnárenské služby, informace). U horských hotelů sem ještě patří tzv. zimní vstup s lyžárnou, dílnou, ukládáním bot a sušení oděvů. Tento provoz by měl být komunikačně napojen na vstupní recepční halu; pokoje hostů, které jsou rozčleněny na obytný prostor, vstupní předsíňku a hygienickou buňku;
komunikace zahrnující veškeré komunikace ubytovací částí horizontální (chodby) a vertikální (schodiště, výtahy). Odbytová střediska, která slouží jak hostům ubytovaným v objektu, tak i dalším návštěvníkům a mají vlastní komunikační síť navázanou na komunikace ubytovací části a vlastní hygienické vybavení pro návštěvníky. Patří sem zejména: střediska s funkcí stravovací, jako snídárny, restaurace, snackbary; střediska s funkcí doplňkového stravování, např. bufet a další formy rychlého občerstvení; střediska s funkcí společenskou a zábavní, která slouží jak hostům hotelu a umožňují jejich společenský styk s jejich pozvanými hosty, tak ostatním neubytovaným návštěvníkům, např. společenské salonky (konferenční sály u velkých hotelů v centrech), kavárna, vinárna, bar a další podobná zařízení a provozy. Střediska služeb slouží především ubytovaným hostům. Do této skupiny provozů patří zejména: prodejny (v zahraničí oblíbené tzv. drugstory, butiky) s širokým sortimentem zboží všech typů a druhů jsou jedním z možných způsobů zajištění těchto služeb, jinou formou může být skupina speciálních prodejen svým sortimentem vyhledávaná hosty — suvenýry, sklo, šperky — bižutérie, parfumérie, květinářství ap.); kadeřnické, holičské provozovny a kosmetické salóny; expozitury bank a cestovních kanceláří, leteckých společností ap.; provozy určené k fyzickému aktivnímu odpočinku hosta, jako je bazén, sauna a další prostory pro sportovní činnost — kuželny, bowling, stolní tenis, posilovny, masáže;
9.3 Provozy určené k obsluze hosta (zázemí hotelu) Tyto provozy funkčně zajišťují po stránce technické a provozní plynulý chod hotelu. Z toho důvodu navazují tyto provozy na vlastní komunikační horizontální i vertikální síť, včetně kapacitních výtahů. Komunikační síť je oddělena od provozů určených hostu tak, aby obsluha prostor určených pro hosty byla nenápadná a hostu viditelná až při vlastním výkonu obsluhy. Rozumějí se tím i samostatné příjezdy a přísuny zásob, odvoz odpadků a zplodin ap. Při ubytování zaměstnanců ve stejném objektu, ať již ve služebních bytových jednotkách nebo v pokojích pro přechodné ubytování, musí mít tato část samostatný, na provozu hostů i zázemí hotelu nezávislý, zvenku přístupný komunikační systém. Provoz zázemí hotelu se dále zpravidla člení na tyto základní skupiny provozů: Administrativní a řídící provozy. Sem patří kanceláře celkového řízení hotelu a jeho administrativní správy i podřízené skupiny administrativy, vázané na recepční provoz/, a administrativa výrobních a skladových provozů. Výrobní střediska. Sem patří zejména kuchyně restauračních provozů ve svém celku a členění; přípravny u dílčích odbytových provozů; umývárny nádobí, ofisní provozy, včetně výdejních míst pro číšníky (pro jídla, výrobky studené kuchyně, cukrářské výrobky, nápoje) s nezbytnými manipulačními a příručními skladovacími plochami. Sklady, dílny a pomocné provozy pro lůžkovou část hotelu i pro výrobu, odbyt a služby. Tyto sklady a pomocné provozy se sdružují do funkčních celků umožňujících dělenou hmotnou zodpovědnost (nutné zejména pro velké hotelové komplexy). Hygienické a sociální vybavení pro pracovníky hotelu. Do této skupiny patří šatny zaměstnanců, WC zaměstnanců; umývárny; závodní jídelna; odpočinkové prostory; kuřárny a klubovny; přechodné ubytování zaměstnanců v pokojích; ubytování.
9.4 Provozní schéma hotelového provozu ZÁZEMÍ HOTELU
UBYTOVACÍ ČÁST
PŘÍSLUŠENSTVÍ PRO HOSTY STŘEDISKA SLUŽEB (GARÁŽE)
VSTUPNÍ ČÁST HOTELU
ODBYTOVÁ STŘEDISKA STRAVOVACÍ
PARKOVIŠTĚ
9.5 Kategorizace ubytovacích zařízení Stavba ubytovacího zařízení se zařazuje podle požadavků na plochy a vybavení do tříd, které se označují hvězdičkami, stanovené normovými hodnotami. Hotely se člení do pěti tříd; hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování, minimálně však snídaně a člení se do čtyř tříd. Motel a penzion se člení do čtyř tříd. Turistické ubytovny se zařazují do dvou tříd a kempy, skupiny chat a bungalovy se zařazují do čtyř tříd.
9.6 Komunikace v ubytovacích zařízeních Prostory vstupní části stavby ubytovacího zařízení musí umožňovat plynulý příjem a odbavení hostů. Minimální šířka chodeb pro hosty je 1 500 mm, nejmenší průchozí šířka schodiště pro hosty je 1 100 mm. Nejmenší šířka chodby pro zaměstnance je 1 200 mm, nejmenší průchozí šířka schodiště pro zaměstnance je 1 100 mm. Komunikace zaměstnanců se nesmí křížit s komunikacemi hostů. Stavba ubytovacího zařízení s více než třemi nadzemními podlažími musí být vybavena výtahem.
9.7 Ubytovací část Světlá výška pokoje hosta musí být minimálně 2 600 mm. V části pokoje se šikmým stropem se do jeho plochy započítává plocha, jejíž světlá výška je nejméně 1 600 mm. Plocha pokoje pod šikmým stropem může zaujímat nejvýše 30 % celkové plochy pokoje. Předsíň pokoje hosta musí mít minimální průchozí šířku 900 mm, u pokojů určených k ubytování osob s omezenou schopností pohybu a orientace musí být průchozí šířka předsíně minimálně 1 500 mm a délka minimálně 2 200 mm; nemusí být od pokoje hosta oddělena dveřmi. 9.7.1 Plochy pokojů a příslušenství Nejmenší plocha pokoje v ubytovací jednotce v členění do tříd činí:
65
a) 8 m2 u jednolůžkového pokoje, 12,6 m2 u dvoulůžkového pokoje pro třídu jedna a dvě hvězdičky, b) 9,5 m2 u jednolůžkového pokoje, 13,3 m2 u dvoulůžkového pokoje pro třídu tři hvězdičky, c) 11,4 m2 u jednolůžkového pokoje, 13,3 m2 u dvoulůžkového pokoje pro třídu čtyři hvězdičky, d) 12 m2 u jednolůžkového pokoje, 16 m2 u dvoulůžkového pokoje pro třídu pět hvězdiček. Jestliže u ubytovací jednotky třídy jedna až tři hvězdičky má pokoj více než dvě lůžka, pro každé další lůžko se nejmenší podlahová plocha pokoje zvětšuje o 5 m2. Hygienické zařízení ubytovací jednotky musí mít plochu nejméně 4 m2. Ubytovací jednotky v ubytovacích zařízeních do třídy tři až pět hvězdiček musí mít hygienické zařízení. U ostatních ubytovacích zařízení musí být v pokoji alespoň umyvadlo s tekoucí vodou. V těchto případech je nutno na každém podlaží, nejméně však na každých 10 pokojů, zřídit koupelnu s vanou nebo se sprchovým koutem a umyvadlem, a dále záchod uspořádaný odděleně pro muže a pro ženy, s předsíní a umyvadlem.
9.8. Stravovací služby V části ubytovacího zařízení, kde jsou poskytovány stravovací služby a kde je provozována společenská nebo kulturní činnost, musí být samostatná místnost se záchodovou mísou pro veřejnost odděleně pro muže a pro ženy obojí s předsíní a umyvadlem. Požaduje se a) pro ženy jedna záchodová mísa na 10 žen, pro každých dalších 20 žen jedna další záchodová mísa, b) pro muže jedna záchodová mísa a jedno pisoárové stání nebo mušle na 10 mužů, pro každých dalších 40 mužů jedna další záchodová mísa a jedno pisoárové stání nebo mušle. Podle těchto ustanovení se postupuje i u samostatných provozoven stravovacích služeb.
9.9. Další požadavky Hygienická zařízení v ubytovacím zařízení a v samostatných provozovnách stravovacích služeb musí být vybavena podtlakovým větráním, které musí být v provozu po celou jejich provozní dobu, pokud není instalována časová regulace. Každé ubytovací zařízení musí být připojeno na veřejnou telefonní síť. Ubytovací zařízení s ubytovací kapacitou vyšší než 75 osob musí být vybaveno rozhlasem umožňujícím řízení evakuace. Ubytovací zařízení s ubytovací kapacitou vyšší než 30 osob musí být vybaveno zařízením pro akustický a optický signál vyhlášení poplachu. Všechny únikové cesty musí mít nouzové osvětlení a vyznačený směr úniku.
9.10 Zařízení společného stravování 9.10.1 Pojmy zařízení společného stravování - vyčleněné objekty, které slouží pro stravování většího počtu osob, výrobu, přípravu a podávání pokrmů a nápojů, včetně podávání pokrmů a nápojů při
66
hromadných akcích (např. sportovních akcích, zájezdech, konferencích). Rozlišují se typy uzavřeného a otevřeného stravování; uzavřeny typ stravování - stravování v závodech, úřadech nebo jiných pracovištích, včetně zemědělských (dále jen "závodní stravování"), stravování v předškolních a školských zařízeních (dále jen "školní stravování"), stravování v ústavech sociální péče, odborných léčebných ústavech a dalších zařízeních léčebně preventivní péče (dále jen "ústavní stravování"), stravování při zotavovacích akcích a při pracovních brigádách, i když je zajištěno v otevřeném typu stravování; otevřený typ stravování - stravování v provozovnách veřejného stravování, např. v restauracích, bufetech, hostincích a stravování v dopravních prostředcích, jako letadlech, jídelních vozech. 9.10.2 Povinnosti provozovatele Provozovatelé jsou při plnění hygienických požadavků povinni soustavně zajišťovat: zdravotní nezávadnost surovin, polovýrobků, polotovarů, hotových pokrmů a nápojů, včetně vody používané při výrobním procesu, skladování a při jejich dalším oběhu, a to z hlediska fyzikálně chemického, mikrobiologického a biologického; výživovou a organoleptickou hodnotu surovin, polovýrobků, polotovarů, hotových pokrmů a nápojů a uplatňování zásad správné výživy; zdravotní stav, osobní hygienu pracovníků zařízeni společného stravováni a úroveň jejich znalostí; dodržování schválených technologických postupů při výrobě pokrmů a nápojů; čistotu prostředí, provozních a pomocných zařízení a inventáře, včetně hygienických zařízení; dodržování hygienických požadavků na stavební i dispoziční řešení zařízení společného stravování a použitý stavební materiál; opatření proti riziku přenosných nemoci a otrav poživatin stanovená zvláštními předpisy; 9.10.3 Hygienické požadavky na zřizování zařízení společného stravování Zařízení společného stravování se umístí a technicky řeší tak, aby nebylo nepříznivě ovlivňováno z okolí a aby samo toto okolí nepříznivě neovlivňovalo; varná část a sklady se zpravidla umístí na neosluněnou stranu. Použitý stavební materiál a vybavení zařízení společného stravována nesmí negativně ovlivňovat poživatiny a pracovní prostředí, musí být lehko čistitelné a nepoškozené. Intenzita a barevnost umělého osvětlení pracovních míst se zvláštními nároky na optickou kontrolu musí umožňovat dokonalou barevnou ostrost a rozlišování podrobností do 1 mm; umělé osvětlení musí být barvy bílé o intenzitě 500 lx. Provozy, které by na sebe nepříznivě působily, nebo by nepříznivě ovlivňovaly poživatiny, se stavebně, popřípadě provozně oddělí. Ve výrobních a pomocných provozech musí být
67
zabezpečena plynulost a jednosměrnost výrobního procesu a nesmí se křížit čisté a nečisté provozy. Nutnost provozního, popřípadě i stavebního oddělení platí to pro umývárny stolního bílého nádobí a příborů, umývárny černého nádobí, umývárny sklenic a umývárny přepravních obalů pokrmů. V přílohách č. 1 a 2, které jsou součástí těchto směrnic, se stanoví orientační ukazatele plošných koeficientů pro projektování zařízení společného stravování a hygienické požadavky na členění hrubých a čistých přípraven v zařízeních společného stravování. Sklady se zřizují podle účelu stravovacího zařízeni. Sklady pro poživatiny se zřizují suché s teplotou nejvýše 18 st. C, vlhkostí nejvýše 85 %, sklady chladné s teplotou nejvýše 12 st. C a vlhkostí 65 až 65 %, sklady chlazené s teplotou mínus 4 st. C až plus 10 st. C a sklady mrazící s teplotou nejvýše minus 15 st. C. Sklady chlazené a sklady mrazící je možno nahradit chladničkami a mrazničkami. Sklady poživatin se člení pro jednotlivé druhy poživatin podle skladovacích podmínek, které jsou pro ně předepsány technickými normami jakosti. Sklady pro poživatiny, které by mohly nepříznivě organolepticky nebo mikrobiologicky ovlivnit jiné poživatiny, musí být stavebně odděleny. Stavebně oddálené se řeší také sklady pro obaly, čisticí prostředky, prádlo, inventář a jiné pomocné sklady. Velikost skladů poživatin musí být dostatečná, musí umožnit uložení poživatin na podložkách, v regálech, nebo zavěšením, kontrolu nezávadnosti poživatin, provětrávání poživatin a použití mechanizačních prostředků při přepravě. V zařízeních společného stravování musí být pro strávníky zřízeny a udržovány samostatné záchody, oddělené pro ženy a muže. Splnění tohoto požadavku není nutno vyžadovat tam, kde záchody pro strávníky jsou zajištěny jiným hygienicky a provozně vyhovujícím způsobem. V obou typech společného stravováni, s výjimkou provozoven rychlého občerstvení, musí však být zabezpečeny podmínky pro mytí rukou strávníků a prostory pro odkládání šatů. V zařízeních společného stravování musí být zabezpečena tekoucí pitná voda o minimální teplotě 60 st. C. V prostorách, v nichž se zachází s poživatinami, musí být pro pracovníky zajištěna možnost mytí rukou. V zařízeních společného stravování, ve kterých není zabezpečeno převzetí poživatin (zejména mléka mléčných výrobků, chleba a pečiva) od dodavatele pověřeným pracovníkem zařízení společného stravování, se zřídí umyvatelné a uzamykatelné kryté prostory pro jejich přechodné uskladnění. Vydávají-li se, pokrmy v zařízeních společného stravování do přepravních nádob, musí být tato činnost zabezpečena a vykonávána hygienicky nezávadným způsobem. Pro mytí a skladování přepravních obalů, přepravních prostředků a pro expedici pokrmů v přepravních nádobách se vyčlení samostatné prostory s tekoucí teplou vodou. Výrobní, skladovací a prodejní (výdejní) prostory se vybavují vhodným zařízením na úchovu a prodej (výdej) poživatin, pro které jsou stanoveny zvláštní teplotní požadavky. Příjem použitého stolního nádobí musí být oddělen od výdeje stravy. Pokrmy a nápoje v nádobí a skle je možno podávat pouze tam, kde je zajištěna tekoucí pitná a teplá voda pro vyhovující mytí, jinak je nutno používat hygienicky vyhovujících nevratných obalů. Sklady organických odpadů musí být přístupné zvenku. V případě, že takový sklad není
68
chlazený, musí být zabezpečen denní odvoz odpadu. Tyto sklady musí být vždy kryté, větratelné, lehko čistitelné a uzavíratelné. Nádoby na shromažďování odpadu musí být označeny a lehko umývatelné, uzavíratelné. 9.10.4 Ukazatele koeficientů pro projektování zařízeni společného stravování Zařízení pro společné stravováni se v zásadě člení na: část odbytovou (představuje 30 % celkové plochy stravovacího zařízení), část výrobní (představuje 40 %), část skladovací (představuje 20 %), pomocné příslušenství (představuje 10 % celkové plochy) Provoz jednotlivých části se nesmí navzájem směšovat - křížit, nebo nepříznivě ovlivňovat. Výrobní místnosti a sklady musejí být řešeny tak, aby jejich návaznost optimálně splňovala požadavky technologického a hygienického provozu. Světlá výška pracovišť pro tepelné opracování musí být minimálně 330 centimetrů, u větších zařízení 390 cm. Světlá výška ostatních výrobních zařízení musí být minimálně 300 centimetrů. Pro podávání nápojů z tlakových nádob do netlakových pletí veškerá ustanovení ČSN 527005 Výčepní zařízení obsahuje i požadavky hygienické. Kapacita zařízení společného stravováni je jednak maximálně provozní, jednak maximální za nouzových podmínek. Maximální provozní kapacita z hygienického hlediska je taková, které za běžných hygienických podmínek, účelu a způsobu stravování zaručuje dodržování hygienických požadavků. Maximální kapacita za nouzových podmínek je prakticky dána maximální výrobní možností zařízení, bez ohledu na počet strávníků, míst v jídelně a pracovní dobu. Z hygienického hlediska se rovná dvojnásobku maximální provozní kapacity při celodenním provozu. Seskupení a uspořádáni prostor výrobní části a jejich vzájemné provozní napojeni musí důsledně odpovídat výrobním postupům v jednotlivých úsecích, plynulosti a úspornosti práce a hygienickým požadavkům. Nesmí docházet ke křížení čistého provozu s nečistým. Teplota ve varné kuchyni nesmí přestoupit +24 st. C, na každého pracovníka musí být zajištěna vzduchová kostka 20 m3, u varné kuchyně je nutná alespoň desetinásobná výměna vzdychu za jednu hodinu (horní hranice je 22násobná výměna). Plocha výrobní složky činí 0,5 m2 na jedno hlavní jídlo, pro větší zařízeni (nad 500 strávníků) 0,3 m2; tyto plošné koeficienty jsou pouze směrná čísla, která se s ohledem na účelnost zařízení, materiálně technické vybavení, budou měnit. Obsah varných nádob nesmí klesnout pod 1,5 l na jedno hlavní jídlo. Musí být zabezpečeno oddělené umývání bílého nádobí (stolního) od "černého" kuchyňského, rovněž tak oddělené myti sklenic a příborů. Plocha pro příjem, výdej a kontrolu skladovaných poživatin má plošný koeficient 0,02 m2 směrné ukazatele pro sklady chlazené činí 0,03 m2, pro sklady chladné 0,15 m2, pro sklady suché 0,05 m2 a pro sklady pomocné pro stravovací provoz 0,05 m2. Kapacita skladu na odpadky se stanovuje bud objemem 0,2 litru obsahu odpadních nádob na jedno hlavní jídlo, nebo plošným koeficientem 0,003 m. Pro hrubý odhad kapacity skladovací složky může používat ukazatel 0,3 m2 bez ohledu na velikost zařízení. Přirozené osvětlení vychází z poměru plochy oken k ploše podlahy; u jídelní a výrobní složky s jemnou prací má být maximálně 1:6; u pracovišť s hrubou prací 1:8 a v pomocných a vedlejších mistrnostech 1:10.
69
Šatny pro strávníky (návštěvníky) se zřizují na komunikačně výhodných místech, aby strávníci u šaten nerušili plynulý provoz. Šatny mohou být podle charakteru zařízení bud' obslužné, nebo samoobslužné. Záchody pro návštěvníky (strávníky) se zřizuji v tomto počtu: jedno sedadlo (kabina) pro 50 žen, jedno sedadlo (kabina) pro 100 mužů, jedna mušle nebo 60 cm pisoárového žlabu pro 35 mužů. V předsíňkách WC musejí být instalována umyvadla a zařízení na hygienické osušení rukou.
STUDIJNÍ MATERIÁLY SCHRÁNIL, B., a kol., 1979. Projektování staveb bytových a občanských. SNTL. Vyhláška č. 268/2006 Sb., o technických požadavcích na stavby Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2013-2015
OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Vyjmenujte základní typy ubytovacích zařízení. 2/ Co je to kategorizace ubytovacích zařízení.
KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium
70
10. Sportovní stavby KLÍČOVÉ POJMY Hřiště, sportoviště, bazén, křivka viditelnosti
CÍLE KAPITOLY Seznámit se se základními typologickými parametry staveb pro kulturu a osvětu a klíčovými normativy, které ovlivňují jejich podobu
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
VÝKLAD
10.1 Rozdělení sportovních činností Sport jako tělesná aktivita je nedílnou součástí lidského života a je vykonávána jako – rekreační sport; prostředek pro seberealizaci a prosazení – sport zájmový, výkonnostní a vrcholový. Zatímco rekreační sport je zpravidla vykonáván příležitostně a ve své pravé podstatě většinou nevyžaduje ani žádné zázemí (sportovní zařízení, stavba) – např. cyklistika, turistika, běhání, evt. se pro jeho provozování dají využít stavby a zařízení sloužící běžně jiným potřebám (např. školní tělocvična), je zájmový, a především výkonnostní a vrcholový sport provozován organizovaně, za účelem dosažení sportovního výsledku. Vrcholový sport je pak v určité životní fázi hlavním zdrojem obživy sportovce (a jeho týmu – trenér, masér, lékař) a je také zdrojem zábavy pro veřejnost – divák.
10.2 Sportoviště Lze říci, že každý druh sportu je také samostatnou typologickou disciplínou. Základním kritériem je herní princip a pravidla toho kterého sportu. Sportoviště jsou –
71
Venkovní (pod širým nebem)
Přírodní – např. orientační běh, cyklokros, veslování na přírodní vodě
Uzpůsobené – lyžování, kanoistika na divoké vodě, golf
Vnitřní – v budovách k tomu uzpůsobených
Zcela uzavřených (tělocvična, bazén, sportovní hala, zimní stadion)
Otevřených – kopaná, lehká atletika
Určující je vždy soubor herních pravidel toho kterého sportovního odvětví a požadavky na velikost, tvar, povrchy a potřebné zařízení sportoviště. Rozdíly existují v požadavcích na sportoviště, jedná-li se o sportoviště pro děti, dorost nebo dospělé, popř. muže a ženy.
10.3 Příslušenství Současné nároky, a to i u rekreačního sportu, vyžaduji pro sportovní stavby vybudovat potřebné zázemí vždy. Tvoří je – Šatny Hygienické zázemí (sprchy, WC). Pro jejich návrh a uspořádání platí obecně ustanovení ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny). Specifické požadavky (šatny pro kolektivní sporty resp. Pro sporty individuální) je nutno vždy předem vyjasnit před vlastním návrhem s přihlédnutím ke specifice sportu a výkonnostní úrovni sportovců (např. kolektivní šatna pro lední hokej je podstatně rozdílná např. od šatny pro tenis). Zejména u staveb pro výkonnostní a vrcholový sport je součástí provozu také – -
Zázemí pro rozhodčí;
-
Rehabilitační linka (masáže, sauna);
-
Prostor pro ošetření zranění;
-
Prostory pro trenéra a administrativu;
-
Sklady nářadí a herních potřeb.
V případě, že se jedná o sportovní stavbu s účastí diváků, musí být provozní část diváků a sportovců důsledně vzájemně odděleny.
10.4 Stavby s účastí diváků Jsou vždy stavbami se shromažďovacím prostorem a platí pro ně, že musí být -
situovány a vybaveny tak, aby v případě havárie, paniky nebo požáru byla v nejvyšší možné míře zaručena bezpečnost osob nacházejících se v této stavbě nebo její blízkosti. Pro pohotovostní, požární a jiná záchranná vozidla musí být zřízeny vyhovující přístupové komunikace, popřípadě nástupní plochy.
-
Ve shromažďovacích prostorách pro návštěvníky v trvalých nebo dočasných zábavních a sportovních zařízeních se zřizují oddělovací prvky nebo zábrany;
72
požadavky na jejich dimenzování a návrh prostorového uspořádání jsou dány normovými hodnotami. -
Výškové rozdíly na únikových cestách z prostorů určených pro shromažďování osob, které jsou menší než 400 mm, musí být vyrovnány rampami se sklonem nejvýše 1 : 12.
-
Schodiště uvnitř prostoru určeného pro shromažďování osob a schodiště na únikových cestách z tohoto prostoru, určená pro únik více než 50 osob, musí mít sklon schodišťových ramen od 25° do 35°. Jejich ramena musí být přímá. Schodiště z tohoto prostoru, s výjimkou schodišť v hledišti, musí mít podestu nejvýše po 15 stupních a podesty před a za dveřmi. Podesta musí být rozšířena tak, aby otevřením dveří nedošlo k zúžení započitatelné šířky únikové cesty.
-
Vždy pro 50 žen nebo 100 mužů musí být k dispozici alespoň jedna samostatná místnost se záchodovou mísou a dále vždy pro 50 mužů jedno pisoárové stání nebo mušle a alespoň jedna samostatná místnost se záchodovou mísou pro osoby používající vozík pro invalidy. Personál musí mít hygienické zařízení oddělené od zařízení pro veřejnost. Hygienické zařízení musí být vždy uspořádáno podle pohlaví odděleně. Stavebně technické provedení musí odpovídat normovým hodnotám – ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny.
-
Šikmé rampy v hledištích při délce nejvýše 3 000 mm smí mít sklon nejvýše 1 : 8 a musí mít protiskluzovou úpravu;
-
Podle funkce a účelu stavby musí být vyřešeno odkládání oděvů;
-
Pro zajištění dobré viditelnosti každého místa v hledišti se obdobně jako u staveb pro kulturu (např. divadla) používá při návrhu konstrukce křivky viditelnosti. Pozorovacím bodem je v závislosti na druhu sportu zpravidla vymezení hřiště nebo hracího prostoru.
STUDIJNÍ MATERIÁLY SCHRÁNIL, B., a kol., 1979. Projektování staveb bytových a občanských. SNTL. Vyhláška č. 268/2006 Sb., o technických požadavcích na stavby ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny
OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Vyjmenujte základní typy sportovních staveb.
73
2/ jaký je rozdíl mezi sportem výkonnostním a vrcholovým
KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium
74
11. Stavby pro školství a vzdělávání KLÍČOVÉ POJMY Učebna, kabinet, tělocvična
CÍLE KAPITOLY Seznámit se se základními typologickými parametry staveb pro školství a vzdělávání a klíčovými normativy, které ovlivňují jejich podobu
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
VÝKLAD
11.1 Členění staveb pro školství a vzdělávání •
Předškolní vzdělávání • Jesle – 1 až 3 roky dítěte • Mateřská škola – 3 až 6 roků dítěte • Dětské skupiny
•
Základní vzdělávání - 6 až 15 let • Základní škola • Praktická škola
•
Středoškolské a nástavbové vzdělávání • Odborná učiliště • Gymnázia • Střední odborné školy • Konzervatoře
75
• Vyšší odborné školy •
Vysoké školy • Ekonomické • Technické • Univerzity (přírodovědné, humanitní a právnické zaměření) • Umělecké • Lékařské a veterinární
•
Ubytovací zařízení pro děti a mládež • Internáty • Vysokoškolské koleje
•
Speciální výchovná zařízení •
Dětské domovy
•
Diagnostické ústavy
11.2 Legislativní rámec 11.2.1 Vyhláška MMR ČR 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby Stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení mají stanoveny tyto základní požadavky: Nejmenší světlé výšky místností a prostorů musí být a) 3 000 mm u mateřských škol a speciálních mateřských škol; snížení na světlou výšku 2 500 mm lze připustit, pokud je dodržena kubatura vzduchu 12 m3 na jedno dítě, b) 3 300 mm u základních, středních, vyšších a speciálních škol; při dodržení všech podmínek denního osvětlení na pracovní plochy je možné snížení na světlou výšku 3 000 mm, pokud je dodržena kubatura vzduchu 5,3 m3 na jednoho žáka, c) 6 000 mm u tělocvičen rozměrů 12 m x 18 m a 12 m x 24 m, 7 000 mm u tělocvičen rozměrů 18 m x 30 m a větších, d) 2 500 mm u šaten. V budově každé školy, předškolního, školského a tělovýchovného zařízení musí být zřízeny šatny žáků. Prostory šaten musí být osvětlené a větrané. Odkládání oděvu pedagogických a nepedagogických pracovníků se musí řešit odděleně od šaten žáků. Samostatná místnost se záchodovou mísou a umývárny u předškolních zařízení musí být přístupné ze šatny a denních místností dětí. Samostatná místnost se záchodovou mísou a umývárny u speciálních škol musí být umísťovány a zřizovány podle stupně a charakteru postižení žáků.
76
Nejmenší světlá šířka chodby ve školách musí být 3 000 mm, jsou-li výukové prostory umístěny po obou stranách chodby, a 2 200 mm, jsou-li výukové prostory jen na jedné straně chodby. Slouží-li tato chodba jako hlavní komunikační spojení, pak musí být široká nejméně 3 000 mm. Nejmenší světlá šířka chodby u všech předškolních zařízení musí být 1 200 mm. Ve výukových prostorách musí mít dveře šířku nejméně 900 mm. U tělocvičen musí být alespoň jedny dveře velikosti 1 800 mm x 2 100 mm. Ve všech předškolních zařízeních, základních školách a ve školách speciálních nesmí být používány dveře kývavé nebo turniketové. Zasklená dveřní křídla musí být opatřena bezpečnostním sklem. Ve všech předškolních zařízeních nesmí být spodní třetina dveří zasklívána. Ve výukových prostorách musí být umístěn alespoň jeden výtok pitné vody. Pokud je zavedena teplá voda, pak u výtoků v dosahu žáků nesmí mít teplotu vyšší než 45 °C. Vyhláška č. 410/2005 Sb., která stanoví hygienické požadavky na školy a zařízení pro děti a mladistvé. Tato vyhláška stanovuje soubor závazných legislativních a normativních pravidel platných při navrhování staveb pro školství a vzdělávání. 11.2.2 Vyhláška MZ ČR 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých (ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb.) Vyhláška stanoví hygienické požadavky na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou a úklid mateřských škol, základních a středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol, základních uměleckých škol a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky a školských zařízení zařazených do rejstříku škol a školských zařízení, s výjimkou zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školských poradenských zařízení a zařízení školního stravování, a dále zařízení sociálně výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (také "zařízení pro výchovu a vzdělávání"). Vyhláška se vztahuje i na provozování živnosti péče o dítě do 3 let věku v denním režimu a živnosti mimoškolní výchova a vzdělávání, je-li živnost provozována v provozovně. Požadavky na pracoviště praktického vyučování žáků středních škol, které se uskutečňuje ve školách a školských zařízeních a na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělávání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování, stanoví zvláštní právní předpis (Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci). Výklad pojmů dítě předškolního věku - fyzická osoba, která nezahájila plnění povinné školní docházky,
77
žák - fyzická osoba, která zahájila povinnou školní docházku a účastní se vzdělávacího procesu v zařízeních pro výchovu a vzdělávání, zdravotní postižení - mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vada řeči, souběžné postižení více vadami, autismus, vývojové poruchy učení nebo chování, dlouhodobý pobyt - pobyt ve vnitřním prostoru nebo jeho funkčně vymezené části, který trvá v průběhu jednoho dne 4 hodiny a déle a opakuje se při trvalém užívání budovy více než jednou týdně; za dlouhodobý pobyt se považuje i pravidelné střídání krátkodobého pobytu v různých vnitřních prostorech tak, že celková doba pobytu v nich má trvalý charakter, krátkodobý pobyt - pobyt v místnosti během jednoho dne po dobu kratší než 4 hodiny, přímo větratelný prostor - prostory přirozeně větrané (větrané z venkovního prostoru budovy čerstvým vzduchem) nebo nuceně větrané (mechanicky), zobrazovací jednotka - zařízení, které mění elektronické informace na optické a je určené pro zrakovou komunikaci s člověkem, zrakový úkol - zraková činnost potřebná k práci, případně místo s vizuálními prvky vykonávané práce, normová hodnota nebo normový požadavek - konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě ČSN, jehož dodržení považuje konkrétní ustanovení za splnění jím stanovených požadavků. Prostorové podmínky -
-
-
-
Nezastavěná plocha pozemku pro zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání určená pro pobyt a hry dětí předškolního věku, včetně travnaté plochy, musí činit nejméně 4 m2 na 1 dítě. V zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc a ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy musí činit nezastavěná plocha pozemku určená pro pobyt a hry dětí nejméně 4 m2 na 1 dítě bez ohledu na věk dětí. Pozemek musí být oplocen z důvodu ochrany zdraví a zajištění bezpečnosti dětí. Pozemek zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání poskytující základní vzdělání musí mít k dispozici zpevněnou plochu a travnatou plochu pro přestávkový pobyt žáků, dále plochu pro tělovýchovu a sport; povrch této plochy musí odpovídat normovým požadavkům české technické normy upravující kvalitu a bezpečnost povrchu. Pozemek musí být oplocen z důvodu ochrany zdraví a zajištění bezpečnosti žáků. Pozemek zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání poskytující střední vzdělání musí mít k dispozici plochu pro tělovýchovu a sport a povrch této plochy musí odpovídat normovým požadavkům české technické normy upravující kvalitu a bezpečnost povrchu. Při volbě rostlin a dřevin vysazovaných na pozemky určené pro zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozovny pro výchovu a vzdělávání musí být zohledněna ochrana zdraví dětí a žáků. Dřeviny nesmí způsobit snížení parametrů denního osvětlení ve
78
-
-
-
-
-
-
-
-
výukových a pobytových místnostech pod požadovaný limit. Vzdálenost sázené dřeviny od obvodové zdi budov musí být stejná, jako je její předpokládaná maximální výška. Vysazené rostliny, travnaté plochy a dřeviny musí být řádně udržovány. Pro údržbu musí být užívána voda alespoň I. třídy jakosti odpovídající české technické normě upravující jakost vody pro závlahu. Prostorové podmínky a vnitřní uspořádání v zařízeních pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí předškolního věku musí umožňovat výuku, volné hry dětí, jejich odpočinek, osobní hygienu s otužováním, tělesná cvičení a zajištění stravování, pokud toto není zajištěno v jiném stravovacím zařízení. Na 1 dítě musí plocha denní místnosti užívané jako herna a ložnice činit nejméně 4 m2; je-li ložnice, jídelna nebo tělocvična stavebně oddělená, musí plocha denní místnosti činit nejméně 3 m2 na 1 dítě. Plocha na 1 lehátko nebo lůžko pro spánek musí činit nejméně 1,7 m2 na 1 dítě. Lehátko nebo lůžko musí poskytovat pevnou oporu zad. Prostor pro ukládání lehátek a lůžkovin musí umožňovat jejich řádné provětrávání a oddělené uložení lůžkovin pro každé dítě. Každé dítě musí mít k dispozici individuálně přidělené, označené lůžkoviny. V prostorech zařízení pro výchovu a vzdělávání s výjimkou škol v přírodě a provozoven pro výchovu a vzdělávání musí na 1 žáka připadnout v učebnách nejméně 1,65 m2, v odborných pracovnách, laboratořích a počítačových učebnách, v jazykových učebnách a učebnách písemné a elektronické komunikace nejméně 2 m2. V učebnách pracovních činností základních škol musí připadnout na 1 žáka nejméně 4 m2. Ve školách uskutečňujících vzdělávací program pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se stanoví plocha na 1 žáka v teoretických učebnách nejméně 2,3 m2. Pro žáky se zdravotním postižením musí být ve školách uskutečňujících vzdělávací program pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, zajištěny podmínky podle druhu jejich zdravotního postižení. V učebnách musí být vytvořeny relaxační koutky s odpovídajícím vybavením umístěné mimo prostor lavic. Vyčleňuje se prostor pro odkládání a uložení kompenzačních pomůcek. Podlahy v zařízeních pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání musí odpovídat charakteru činnosti upravené zvláštním právním předpisem o technických požadavcích na stavby a musí být snadno čistitelné. Ve výukových místnostech musí být podlahové krytiny matné a světlé. Zařízení pro výchovu a vzdělávání se vybavuje počtem šaten a hygienických zařízení, který stanoví zvláštní právní předpis (ČSN 730527). Zařízení pro výchovu a vzdělávání musí být vybavena šatnami podle požadavků upravených zvláštním právním předpisem (vyhl. 268/2009 Sb.). Pro jednoho žáka musí být zajištěna podlahová plocha 0,25 m2. Záchody a umývárny se zřizují odděleně podle pohlaví a musí být osvětleny a větrány. V zařízeních pro výchovu a vzdělávání a v provozovnách pro výchovu a vzdělávání dětí předškolního věku musí být záchody a umývárny přístupné ze šatny a denní místnosti dětí, nedělí se podle pohlaví a musí být osvětleny a větrány. Ve výukových prostorách provozoven pro výchovu a vzdělávání musí být umístěno alespoň jedno umyvadlo s přívodem studené pitné vody. Pokud je zavedena teplá voda, pak u výtoků v dosahu žáků nesmí mít teplotu vyšší než 45 °C.
79
-
Ve výukových prostorách zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání musí být v učebnách výtvarných oborů umístěn rovněž dřez s přívodem tekoucí pitné studené a teplé vody. - Prostory k výuce tělesné výchovy a tělocvičny v zařízeních pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání musí svými stavebně technickými podmínkami umožňovat realizaci tělesné výchovy. Tyto prostory musí být větratelné; Ovládání ventilačních otvorů musí být dosažitelné z podlahy. Podlaha musí být pružná při statickém i dynamickém zatížení, snadno čistitelná, s protiskluzovou úpravou povrchu. Stěny a tělesa topení musí být zabezpečeny takovým způsobem, aby nebylo ohroženo zdraví dětí a žáků, svítidla a okenní tabule musí být zabezpečena proti rozbití. - U tělocvičny musí být zřízena šatna, umývárna a záchody s předsíní a umyvadlem, oddělené pro chlapce a dívky, v případě potřeby i nářaďovna. Šatny musí být vybaveny věšáky a lavicemi; počítá se 0,4 m délky lavice na 1 žáka. Umývárna musí být přístupná ze šatny, musí umožňovat odkládání mycích potřeb, ručníků a prádla; pro maximálně 8 žáků musí být instalována 1 sprchová růžice. - Při výuce pracovní výchovy v základních školách, pokud prostory nejsou součástí školy, musí být žákům k dispozici prostor pro odkládání civilního oděvu a pro mytí rukou a záchod s předsíňkou a umyvadlem oddělený pro dívky a pro chlapce. - Ve školách v přírodě se výuka zajišťuje v pobytové místnosti s plochou minimálně 1,5 m2 podlahové plochy na 1 žáka. Pokud se volný čas tráví ve vnitřních prostorách, musí jít o pobytové místnosti s plochou minimálně 1,5 m2 na 1 žáka nebo minimálně 3 m2 na 1 dítě předškolního věku. - Pro ubytování ve škole v přírodě se stanoví minimální podlahová plocha 3 m2 na 1 osobu. Ubytování žáků a studentů -
Pro ubytování v domovech mládeže, internátech, v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc a ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče je nejmenší ubytovací plocha ložnice 6 m2 na 1 ubytovaného. Ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče musí být zřízen obývací pokoj s podlahovou plochou nejméně 3 m2 na 1 ubytovaného, v domovech mládeže a internátech nejméně 1,5 m2 na 1 ubytovaného. V ubytovacím zařízení domova mládeže musí být zřízena studovna, v níž se stanoví nejméně 1,5 m2 na 1 žáka. - V ubytovacím zařízení musí být zřízeny čajová kuchyňka, oddělený sklad čistého a sklad použitého prádla, prostory pro sušení oděvů a pro uskladnění a čištění obuvi, úklid a sklady sezónních potřeb. Součástí ubytovacího zařízení je zázemí pro vychovatele. Vybavení nábytkem a rozsazení žáků - Zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozovny pro výchovu a vzdělávání musí být vybavena nábytkem, který zohledňuje rozdílnou tělesnou výšku dětí a žáků a podporuje správné držení těla. Židle a stoly pro děti a žáky musí splňovat normové hodnoty české technické normy upravující velikostní ukazatele nábytku a musí umožňovat dodržování ergonomických zásad práce žáků v sedě. Pracovní stoly musí
80
mít matný povrch. Při používání tabule musí být dodržena vzdálenost minimálně 2 m od přední hrany prvního stolu žáka před tabulí. Pro žáky s těžším či kombinovaným zdravotním postižením se používají ortopedické vertikalizační školní lavice podle doporučení odborného rehabilitačního pracovníka s možností jejich polohování. - Vybavení nábytkem v ubytovacích zařízeních musí odpovídat charakteru zařízení a věku dětí nebo žáků. Patrová lůžka se zřizují jen v odůvodněných případech s ohledem na tělesné a rozumové schopnosti ubytovaných a musí odpovídat normovým požadavkům české technické normy upravující rozměry a bezpečnost patrových lůžek 11). Vstup na horní lůžko musí být bezpečný a horní lůžko musí být opatřeno zábranou proti pádu, jakož i nepropustnou podložkou pod matrací. Patrová lůžka nelze použít v zařízeních pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání dětí předškolního věku a v školských ubytovacích zařízeních pro děti a žáky mladší 7 let. Každé lůžko musí poskytovat pevnou oporu zad v průběhu spánku a mít samostatný prostor na uložení lůžkovin. Každý pokoj musí být vybaven dále stolem a počtem židlí podle počtu ubytovaných. - Rozsazení žáků v učebně se řídí podle jejich tělesné výšky; dále se přihlíží ke speciálním vzdělávacím potřebám, případným zrakovým a sluchovým vadám a jinému zdravotnímu postižení žáků. Při uspořádání lavic se dbá na to, aby u žáků nedocházelo k jednostrannému zatížení svalových skupin a aby byly dodrženy požadavky na úroveň osvětlení. Při uspořádání lavic jiném než čelem k tabuli je nutné zajistit pravidelné stranové střídání sezení žáků. Osvětlení - Ve vnitřních prostorech budov zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání, určených k dlouhodobému pobytu žáků, musí být vyhovující denní osvětlení odpovídající normovým požadavkům. U užívaných staveb je po předchozím projednání s orgánem ochrany veřejného zdraví výjimečně možné použít celkové sdružené osvětlení. Toto osvětlení musí být v souladu s normovými požadavky české technické normy upravující sdružené osvětlení. Místa žáků v lavicích musí být v učebnách orientována tak, aby žáci nebyli v zorném poli oslňováni jasem osvětlovacích otvorů a ani si nestínili místo zrakového úkolu. - V prostorech určených pouze ke krátkodobému pobytu je možné použít celkového sdruženého osvětlení. Dále je možné celkové sdružené osvětlení použít v případech s jiným uspořádáním lavic než čelem k tabuli nebo v dílnách při potřebě osvětlit stíněné povrchy. Pro žáky se zrakovým postižením nebo zrakovými vadami je nutné zajistit denní i umělé osvětlení odpovídající specifickým potřebám podle stupně jejich postižení. V soustavě sdruženého osvětlení denní i doplňující umělé osvětlení musí vyhovovat příslušným normovým hodnotám a požadavkům. - Osvětlení tabule musí odpovídat normovým požadavkům české technické normy upravující požadavky na osvětlení pro vnitřní pracovní prostory. Osvětlenost bílé tabule musí mít nejméně stejnou úroveň jako osvětlenost učebny. Tabule musí mít matný povrch, což se nevztahuje na tabule, na které se nepíše křídou. Ze všech pracovních míst ve směru pohledu na tabuli musí být vyloučeno zrcadlení svítidel na tabuli. Ve stěně za tabulí nesmí být osvětlovací otvor (okno nebo střešní okno), v opačném případě musí být zakryt neprůsvitným materiálem, jehož činitel odrazu světla se blíží hodnotě činitele odrazu této stěny.
81
-
-
-
-
Úroveň denního i umělého osvětlení prostorů se zobrazovacími jednotkami musí být v souladu s normovými hodnotami a požadavky. Pracoviště u zobrazovacích jednotek musí být umístěna tak, aby žáci nebyli oslňováni jasem osvětlovacích otvorů a ani se jim tyto otvory nezrcadlily na zobrazovací jednotce. Svítidla musí být vhodně rozmístěna a mít takové rozložení jasů a úhly clonění, aby se nezrcadlila na zobrazovací jednotce a nedocházelo ke ztížení zrakového úkolu. Vzdálenost zobrazovací jednotky od očí musí být regulovatelná, nejméně 0,5 m od horního okraje zobrazovací jednotky ve výši očí. U pracovišť se zobrazovacími jednotkami musí být pro zachování dobrých podmínek vidění, zrakové pohody i vyhovující pracovní polohy zajištěna pro všechny uživatele možnost úprav pracovního místa podle jejich individuálních potřeb (zejména podle tělesné výšky a prováděných činností) a regulace denního osvětlení. Pro většinu zrakových činností v zařízeních pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání se vyžaduje směr denního osvětlení zleva a shora. Svítidla u soustav umělého osvětlení se umísťují na strop rovnoběžně s okenní stěnou, pokud to umožňuje stavební dispozice místnosti, zejména klenby nebo překlady. Při zrakově obtížných a náročných činnostech je nejvhodnější orientace osvětlovacích otvorů na neslunečnou stranu. Výška horizontálních srovnávacích rovin pro návrh a posouzení osvětlení místa zrakového úkolu u denního osvětlení v zařízeních pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání pro děti předškolního věku je 0,45 m nad podlahou,
u denního osvětlení v zařízeních pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání žáků ve školách a školských zařízeních je 0,85 m nad podlahou,
u umělého osvětlení v zařízeních pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání pro děti předškolního věku je dána převládající výškou stolů, v ostatních prostorách herny a v ložnici úrovní podlahy,
u umělého osvětlení v zařízeních pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání žáků ve školských zařízeních je stejná jako převládající výška lavic.
-
Za místo zrakového úkolu je považován prostor s lavicemi nebo stůl učitele a za bezprostřední okolí zrakového úkolu je považován prostor místnosti sloužící výuce. Mikroklimatické podmínky - Stavební řešení budov zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání musí být navrženo tak, aby povrchová teplota vnitřních částí obvodových stěn nebyla po celý rok podstatně rozdílná od teploty vzduchu v místnosti. - V místnosti, kde je použito přirozené větrání okny, musí být okna zajištěna proti rozbití v důsledku průvanu. Ovládání ventilačních otvorů musí být dosažitelné z podlahy. - Prostory zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání určených k pobytu musí být přímo větratelné. Požadavky na větrání čerstvým
82
vzduchem (výměna vzduchu) v době využití interiéru jsou upraveny v příloze č. 3 k vyhlášce. - Při poklesu teploty vzduchu v učebnách určených k pobytu dětí a žáků ve třech po sobě následujících dnech pod 18 °C, ne však méně než 16 °C, nebo při poklesu teploty vzduchu v těchto učebnách v jednom dni pod 16 °C musí být provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání zastaven. - Centrální šatny dětí a žáků bez přirozeného větrání musí být větrány nuceně podtlakově s výměnou vzduchu v souladu s požadavky upravenými v příloze č. 3 k vyhlášce. Zásobování vodou - Zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozovny pro výchovu a vzdělávání musí mít zajištěnu dodávku tekoucí pitné vody podle zvláštního právního předpisu 10). Z kapacitních hledisek musí dodávka splňovat tyto požadavky: na 1 dítě v předškolním věku musí být k dispozici nejméně 60 l vody na den,
na 1 žáka školy musí být k dispozici nejméně 25 l vody na den,
v ubytovacích zařízeních musí být na 1 ubytovaného k dispozici nejméně 200 l vody na den.
11.3 Požadavky na hygienická zařízení Počet hygienických zařízení ve školách a školských zařízeních se stanoví takto:
v předsíňkách záchodů 1 umyvadlo na 20 žáků,
1 záchod na 20 dívek,
1 pisoár na 20 chlapců,
1 záchod na 80 chlapců,
1 hygienická kabina na 80 dívek.
Počet hygienických zařízení ve školách uskutečňujících vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, a to pro těžké či hluboké postižení, se stanoví takto:
v předsíňkách záchodů 1 umyvadlo na prvních 10 žáků a každých dalších 20 žáků,
1 záchod na prvních 10 dívek a každých dalších 20 dívek,
1 pisoár na prvních 10 chlapců a každých dalších 20 chlapců,
1 záchod na prvních 20 chlapců a každých dalších 80 chlapců,
1 hygienická kabina na 60 dívek starších 12 let,
1 sprcha (pohotovostní).
Počty hygienických zařízení v provozovnách pro výchovu a vzdělávání, vyjma provozoven živnosti péče o dítě do 3 let věku v denním režimu:
v předsíňkách záchodů 1 umyvadlo na 20 žáků,
83
1 záchod na 20 dívek,
1 pisoár na 80 chlapců,
1 hygienická kabina na 80 dívek.
Počty hygienických zařízení v provozovnách živnosti péče o dítě do 3 let věku v denním režimu se stanoví takto:
záchody a umývárny u těchto zařízení se neděli podle pohlaví
na 5 dětí musí připadat 1 dětská mísa a 1 umyvadlo.
Počet dětských mís lze z jedné třetiny nahradit dětskými nočníky.
Umývárna se dále vybavuje podle věku dětí dětskou vaničkou se sprchou nebo sprchovým boxem a s přívodem tekoucí pitné studené a teplé vody.
Umyvadla se osazují tak, aby výška horní hrany nepřekročila 43 cm nad podlahou.
Umyvadla a sprcha musí být opatřena pouze jedním výrokem vody napojeným na centrální mísící baterii umístěnou mimo dosah dětí.
Umývárna se dále vybavuje přebalovacím stolem a krytým nášlapným odpadkovým košem.
Počty hygienických zařízená v zařízeních pro výchovu a vzdělávání a v provozovnách pro výchovu a vzdělávání pro děti předškolního věku se stanoví takto: pro 5 dětí musí být zřízena jedna dětská mísa a umyvadlo. Maximálně místo pro 2 WC mís lze instalovat dětské pisoáry, které se umisťují zpravidla ve výši 40 cm. Umyvadla se umisťují zpravidla ve výši 50 cm, výrokový ventil ve výši 60 cm nad podlahou. Umyvadla musí být napojena na společnou mísící baterii, osazenou mimo dosah dětí. Každé umyvadlo se opatří pouze 1 výtokovým ventilem. Umývárna se vybavuje 1 až 2 sprchami řešenými tak, aby děti mohly vstupovat do sprch bez cizí pomoci. V ubytovacím zařízení se hygienická zařízení zřizují buď jako součást ubytovací jednotky, přičemž se zřizuje pro 2 třílůžkové pokoje 1 záchod, 1 sprcha, 2 umyvadla, nebo jako centrální hygienické zařízení v rozsahu 1 sprcha pro 6 ubytovaných, 1 záchod pro 6 dívek, 1 záchod pro 6 chlapců, 1 umyvadlo pro 4 ubytované a 1 hygienická kabina pro 40 dívek. V zařízeních pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání musí být alespoň v jednom z podlaží odvětraná úklidová komora s omyvatelnými stěnami, vybavena výlevkou s přívodem tekoucí pitné studené a teplé vody včetně odtoku a na každém dalším podlaží prostor s výlevkou s přívodem tekoucí pitné studené a teplé vody včetně odtoku vody a odvětraným prostorem pro ukládání úklidových prostředků a pomůcek. Všechna hygienická zařízení v zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání musí být vybavena umyvadly s tekoucí pitnou studenou a teplou vodou. Vybavena musí mýt mýdlem v dávkovači a musí být zajištěna možnost osoušení rukou ručníky na jedno použití nebo sušičem rukou. V zařízeních pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání pro děti předškolního věku, pokud není řešeno osoušení rukou ručníky na jedno použití, má každé dítě vlastní ručník umístěný tak, aby se
84
vzájemně ručníky nedotýkaly. Ve všech hygienických zařízení musí být vždy k dispozici toaletní papír, na WC dívek musí být krytý nášlapný odpadkový koš. Stěny a podlahy každého hygienického zařízení musí být omyvatelné a čistitelné do výše nejméně 1,5 m a snadno dezinfikovatelné. Pokud jsou součástí hygienického zařízení sprchy, musí být zajištěn přívod tekoucí pitné studené a teplé vody.
11.4 Zásady pro práci žáků vsedě a ergonomické parametry školního nábytku. Funkční rozměry nábytku pro dodržení fyziologického sedu a správné postavení páteře a pánve: Výška sedadla je rovna délce bérce, zvětšené o výšku nízkého podpatku (1 - 2 cm), tj. chodidla jsou při zadním sezení celou plochou v pevném kontaktu s podlahou tak, aby bylo možno se o ně pevně opřít. Efektivní hloubka sedadla podepírá nejméně 2/3 délky stehna. Přední hrana sedadla nesmí zasahovat do podkolenní jamky a musí být zaoblená. Opěradlo slouží především jako opora beder, nikoliv hrudní páteře. Pro volný pohyb horních končetin nemá sahat výš, než k dolnímu úhlu lopatek. Výška pracovní plochy stolu je umísťována ve výšce loktů volně spuštěných paží sedícího žáka. Vhodný je snadno nastavitelný náklon desky stolu. Stupeň nastavení pro psaní je 10 16 stupňů, pro čtení až 35 stupňů. Židle a stoly v kontaktu s podlahou musí být stabilní. Pro dynamický sed je vhodný kyv sedáku v předozadní rovině od - 5 do + 5 stupňů. Nejméně namáhavý sed, jak pro svalovou aktivitu, tak pro tlak na meziobratlové ploténky, je v mírném záklonu s podepřenou páteří (relaxační sed). Z důvodu snižování statického přetěžování svalových skupin pohybového aparátu je důležité funkční střídání poloh. Vhodné je krátkodobé zařazování alternativních poloh mimo lavici (například klek, leh) a používání pomůcek pro dynamický sed (například balanční míče, overball, balanční podložky).
11.5 Provozní požadavky školských zařízení. Základní provozní jednotkou každého školského zařízení je učebna. Učebna (také kmenová, elementární u.) - místnost, která je určena pro stálý pobyt jedné třídy během jednoho školního roku. Vyučuje se v ní všem předmětům, kromě těch, které vyžadují speciální zařízení a vybavení; Odborná učebna – speciální učebna vybavená pro výuku odborných předmětů (CH, Bi, Fy atd.) a kterou využívají žáci (studenti) více tříd; Kabinet – pracovna učitele sloužící jeho odborné práci a přípravě na vyučování; Laboratoř – odborná pracovna sloužící praktickým cvičením žáků a učitelů; Ateliér (kreslírna) – speciálně vybavená učebna pro výuku výtvarné výchovy.
85
Provoz každé školy (v závislosti na specifice jeho charakteru) obsahuje vždy: Učebny – kmenové a odborné Kabinety Laboratoře Prostory pro vedení školy a administrativu – ředitelna, sborovna (schůze a porady pedagogů) Šatny – u předškolních zařízení, základních a středních škol vždy s řešení tzv. čistého a nečistého provozu; Hygienické prostory – odděleně pro zaměstnance a studenty, zásadně vždy muži a ženy zvláště; Tělocvična – s nářaďovnou, šatnami, hygienickým zázemím (odděleně hoši / dívky) a kabinetem; Školní jídelna a školní družina; Dílny pro praktickou výuku se zázemím. Tato struktura se v závislosti na typu školy variabilně mění a upravuje (např. umělecké školy mají také individuální učebny hry na nástroje a místo tělocvičny baletní sál nebo studio (šatna, hygienické zázemí). Samostatným typologickým druhem jsou vysoké školy (univerzity). Trendem je vytvářet celé areály vysokých škol v podobě tzv. kampusů, které obsahují jednotlivé budovy samostatně určené pro jednotlivé fakulty, vedení školy (rektorát), stravování a ubytování studentů (menza, koleje), knihovnu, hlavní aulu, sportovní a společenské aktivity mimo školu (klub, tělocvična, bazén apod.).
86
87
Zdroj: Schránil, B., a kol., Projektování staveb bytových a občanských, SNTL, 1979
STUDIJNÍ MATERIÁLY SCHRÁNIL, B., a kol., 1979. Projektování staveb bytových a občanských. SNTL. Vyhláška č. 268/2006 Sb., o technických požadavcích na stavby Vyhláška č. 410/2005 Sb., Hygienické požadavky na školy a zařízení pro děti a mladistvé ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny
88
OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Vyjmenujte základní typy sportovních staveb. 2/ jaký je rozdíl mezi sportem výkonnostním a vrcholovým?
KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium
89
12. Průmyslové stavby; Zemědělské stavby KLÍČOVÉ POJMY Průmysl, zemědělství, skladování, hospodářské zvíře, úprava
CÍLE KAPITOLY Seznámit se se základními typologickými parametry staveb pro průmysl a zemědělství a klíčovými normativy, které ovlivňují jejich podobu
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
VÝKLAD
12.1 Charakteristika Průmyslové a zemědělské stavby představují zcela samostatnou typologickou skupinu. Určujícím hlediskem pro jejich navrhování je vždy druh výroby a výrobní technologie. Tyto stavby zpravidla utvářejí samostatné uzavřené areály, jejich jádrem je výrobní zařízení – linka, resp. stavba, v níž se nachází. Vzhledem k charakteru těchto staveb musí být vždy oploceny a přístup do nich kontrolován (recepce, vrátnice). Vždy mají potřebné doplňkové prostory a zázemí pro – -
Pracovníky ve výrobě (šatny, hygienická zázemí, přestávkové prostory, kuřárny);
-
Administrativní provoz (vedení firmy, personální, účetní aj. agenda);
-
Skladování surovin a produkce;
-
Stravování zaměstnanců;
-
Garáže;
-
Manipulační plochy aj.
Příslušná legislativa /vyhl. Č. 268/2009 Sb.) upravuje dále požadavky pro vybrané a specifická výrobní a skladovací provozy.
90
12.2 Stavby pro výrobu a skladování – obecně -
Schodiště ve stavbách pro výrobu a skladování musí mít první a poslední stupeň schodišťového ramene výrazně rozeznatelný od okolní podlahy.
-
Vnitřní povrchy stěn, podlah a jiných konstrukcí v provozech prašných nebo v provozech s výskytem škodlivých látek musí být snadno čistitelné.
-
Pracoviště bez denního osvětlení nebo s uměle vytvářeným mikroklimatem se smí zřizovat při dodržení podmínek hygienických, bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci.
-
Ve stavbách pro výrobu a skladování se zřizují hygienická zařízení v souladu s příslušnými normovými hodnotami (ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny).
12.3 Stavby pro hospodářská zvířata -
Technické řešení staveb pro hospodářská zvířata musí umožňovat, aby rychlost proudění, teplota a relativní vlhkost vzduchu, prašnost, koncentrace plynů, osvětlení a hlučnost byly v mezích, které nejsou pro zvířata škodlivé. Pokud nároky na zdraví zvířat vyžadují nucené větrání a úpravu vzduchu, požaduje se nouzový systém, zajišťující jeho dostatečnou výměnu, úpravu a zabudování zařízení pro signalizaci poruchy systému.
-
Řešení, použité materiály a povrchová úprava staveb, zvláště pak krmné žlaby a další zařízení, s nimiž přicházejí zvířata do styku, nesmí být z hlediska zdraví zvířat závadné. Potrubní rozvod studené vody nemusí být tepelně izolován s výjimkou zabránění zamrznutí. Všechny prvky a části staveb pro ustájení zvířat musí být řešeny a udržovány tak, aby se zamezilo zranění zvířat.
-
Povrch podlah a stěn musí být snadno omyvatelný a dezinfikovatelný v místnostech, kde se vyžaduje zvýšená čistota, zejména u dojíren, mléčnic, sýráren a samostatných místností pro veterinární zákroky.
-
Stavby pro chov hospodářských zvířat bez možnosti přirozené výměny vzduchu a přirozeného osvětlení musí mít zabezpečenou plynulou dodávku elektrické energie doplněnou nouzovým zdrojem. Výkon nouzového zdroje elektrické energie se stanoví individuálně na navržený technologický systém a technické vybavení pro zachování nejdůležitějších životních funkcí.
-
Stavby se zřetelem na produkci nebezpečných látek se základním zabezpečením musí zamezit samovolnému proniknutí látek ohrožujících jakost vod ze staveb a jejich součástí do okolního terénu a podloží a následně do povrchových a podzemních vod a) nepropustností povrchů a konstrukcí, které přicházejí do styku se závadnými látkami, b) odkanalizováním, případně stavebními nebo technologickými úpravami, znemožňujícími únik látek ze stavby vytečením, přetečením nebo splachem, c) umístěním nádrží na kapalná minerální hnojiva do záchytných van.
91
-
Doplňkové zabezpečení staveb se vedle požadavků na jejich základní zabezpečení uplatňuje při jejich umísťování v oblastech se zvýšenou ochranou vod a v ochranných pásmech.
-
U skladů kapalných minerálních hnojiv, u jímek a nádrží na skladování tekutých statkových hnojiv a u skladů na siláž s obsahem sušiny menším než 30 %; uvedené skladovací prostory se musí opatřit kontrolním systémem těch částí, které jsou ve stavbě zakryté, a které nelze vizuálně kontrolovat,
-
U silážních žlabů na skladování siláže o sušině menší než 30 % a hnojišť, u kterých je zajištěn samovolný odtok tekutých složek z jejich skladovacích prostorů, musí být provedena kontrola předepsané kvality stavebních prací v průběhu výstavby a před uvedením stavby do provozu; v průběhu provozu se musí cyklicky kontrolovat povrchy s ohledem na jejich nepropustnost.
12.4 Doprovodné stavby pro hospodářská zvířata -
- Obvodové stěny a zastřešení staveb pro dosoušení a skladování sena a slámy musí zabránit vnikání srážkových vod do skladované hmoty. Podlaha těchto staveb musí zabránit pronikání vlhkosti do skladované hmoty. Otvory pro větrání staveb pro dosoušení a skladování sena a slámy musí mít velikost a umístění odpovídající technologii větrání, musí splňovat podmínky bezpečnosti práce se zřetelem na technická zařízení a musí být řešeny tak, aby bránily vnikání ptactva do prostoru stavby.
-
Dno hnojiště musí mít podélný sklon směrem k hnojůvkové jímce. Podélný a příčný sklon dna manipulačních ploch se musí vytvořit tak, aby hnojůvka a kontaminovaná srážková voda odtékala do sběrných žlábků nebo kanálků a do jímky.
-
Výdejní plocha nádrží a jímek na kejdu musí mít zpevněný nepropustný povrch v šířce příjezdové vozovky a délce použitého dopravního prostředku. Po stranách je chráněna obrubníky vyvýšenými nad terén a čelními nájezdy vyvýšenými proti niveletě příjezdové komunikace jako ochrana proti přívalovým dešťovým vodám.
-
Stavby pro konzervaci a skladování siláže a stavby pro skladování silážních šťáv musí splňovat podmínky základního a doplňkového zabezpečení staveb podle § 51 odst. 5 a 6 se zřetelem na produkci nebezpečných látek.
-
Skladovací a manipulační plochy silážního žlabu s výjimkou nájezdové a výjezdové rampy musí být zabezpečeny obrubníky nebo příkopy tak, aby do nich nemohla vnikat přívalová dešťová voda nebo z nich vytékat tekutina na vodohospodářsky nezabezpečené plochy.
-
U nezastřešených silážních žlabů musí být na obvodových stěnách dvoutyčové zábradlí. Tam, kde by překáželo při plnění nebo vybírání, musí být odnímatelné nebo otočné.
12.5 Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby -
Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování zrnin a jejich technické řešení musí -
92
a) být suché, zastřešené, větratelné a čistitelné, s hladkým povrchem vnitřních stěn a podlahou chráněnou před zemní vlhkostí, b) umožňovat odběr vzorků pro zhodnocení kvality skladovaného zrna, c) umožňovat nápravná opatření v případě zvýšení teploty či zvýšení vlhkosti skladovaného zrna jeho přepouštěním, provzdušňováním, sušením nebo chlazením, d) umožnit účinnou ochranu skladovaných produktů proti škodlivému hmyzu, ptactvu a hlodavcům, e) zajistit aktivní větrání skladovacího prostoru, případně s regulací teploty a relativní vlhkosti vzduchu, f) umožnit dálkové měření teplot skladovaných zrnin a dálkovou kontrolu zaplnění věžových staveb pro skladování, g) zajistit omezení prašnosti systémem odsávání, odlučování a oddělení a zachytávání odpadů z technologických linek. -
Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování brambor musí udržovat podmínky pro dlouhodobé skladování brambor a potlačovat nežádoucí biologické procesy hlíz ve skladovacích prostorech a) tepelnou izolací, b) větráním, zařízením pro úpravu teploty, případně relativní vlhkosti, c) regulací světelných podmínek.
-
Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny musí splňovat nároky na udržení nebo i zvýšení kvality jejich jednotlivých druhů v odpovídajících mikroklimatických podmínkách.
-
V chladírenských prostorech pro skladování ovoce a zeleniny se podlahy izolují proti vlhkosti, v prostorech s řízenou atmosférou musí být podlahy plynotěsné, u větraných skladovacích prostorů ovoce a zeleniny mimo cibuloviny se izolace proti zemní vlhkosti nepožaduje.
12.6 Stavby pro skladování minerálních hnojiv -
Stavba pro skladování tuhých hnojiv musí zabezpečit jejich příjem vykládkou ze železničních vagónů nebo silničních nákladních vozidel, oddělené uskladnění jednotlivých druhů hnojiv do skladovacích sekcí, boxů nebo nádrží podle požadované kapacity, při respektování fyzikálně chemických vlastností skladovaných látek.
-
Konstrukce, obvodový a střešní plášť staveb pro skladování tuhých hnojiv musí splňovat požadavky na a) jejich ochranu před účinky klimatu a před nadměrným oteplováním součástí stavby, na tepelně izolační vlastnosti a na vytvoření prostoru s požadovanými klimatickými podmínkami podle druhů skladovaných hnojiv,
93
b) odolnost proti chemickému působení hnojiv a proti korozi, c) zamezení možnosti pyrolytického rozkladu hnojiv, d) přenos statického zatížení skladovaných substrátů a technologického zařízení podle způsobů jejich skladování a manipulace s nimi při plnění a vyskladňování, e) uzavíratelnost ze všech stran a zabezpečení proti vniknutí vody a vlhkosti do skladovacích prostor, f) omezení technologických otvorů pro minimální výměnu vzduchu a omezení prašnosti, g) odolnost podlah proti zemní vlhkosti, vodě, chemickým vlivům, proti zatížení skladovanými hnojivy a mobilním technologickým zařízením. -
Konstrukce podlah a částí stavby pro skladování tuhých hnojiv musí splňovat podmínky základního a doplňkového zabezpečení staveb podle § 51 odst. 5 a 6 se zřetelem na produkci závadných látek.
-
Konstrukce staveb pro skladování tuhých, volně sypaných, jemně mletých práškových vápenatých a hořečnato-vápenatých hnojiv musí splňovat požadavky technologie a přenosu zatížení zásobníky a zařízením pro manipulaci včetně skladovaných substrátů.
-
Požadavky na stavby pro skladování dusičnanu amonného, vícesložkových hnojiv obsahujících dusičnan amonný a vícesložkových hnojiv typu NP, NPK, případně i NK obsahujících dusík zčásti nebo zcela ve formě dusičnanu amonného se stanovují způsobem odpovídajícím požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty. Musí být suché a nepodsklepené. Stěny, strop a podlaha skladovacího prostoru musí mít snadno čistitelnou povrchovou úpravu. Dveře musí mít otevírání ven. Podlahy nesmí mít kanály nebo otvory, musí být izolovány proti zemní vlhkosti a není dovoleno jejich krytí asfaltem nebo jinou organickou hmotou.
12.7 Stavby pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin -
Základní zabezpečení staveb musí zamezit samovolnému pronikání látek ohrožujících jakost vod ze staveb do okolního terénu a podloží a následně do povrchových a podzemních vod a) nepropustností povrchů a konstrukcí, které přicházejí do styku se závadnými látkami, b) odkanalizováním, případně stavebními úpravami znemožňujícími únik látek ze stavby vytečením, přetečením nebo splachem.
-
Stavby musí být členěny na a) úsek příjmu a vyskladnění přípravků a prostředků na ochranu rostlin se zastřešenou manipulační plochou s rampou a záchytným havarijním prostorem, b) úsek skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin pro oddělené skladování jednotlivých druhů, prázdných znečištěných obalů pro zpětný odběr 30),
94
úsek musí být samostatně odvětratelný s možností temperování a sledování teploty vzduchu, c) úsek pomocných a hygienických provozů samostatně odvětratelný s možností temperování, zejména umývárny, WC a šatny. -
Podlaha musí být nepropustná pro kapaliny, odolná proti chemickým účinkům uskladněných přípravků, s povrchem umožňujícím snadné čištění a vyspádovaná do samostatné havarijní jímky.
-
Kanalizační systém musí být řešen jako oddělený pro srážkové, splaškové a odpadní vody kontaminované přípravky.
-
Stavba pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin musí být vybavena havarijní jímkou, která musí mít povrch odolný proti chemickým účinkům uskladněných přípravků a musí být zabezpečena proti přítoku srážkové vody z okolních ploch a proti pronikání podzemní vody. Musí být dimenzována minimálně na 10 % celkového objemu skladovaných kapalin, avšak nejméně na celý objem jednoho největšího skladovaného přepravního obalu nebo nádoby.
-
Podlaha příručního skladu musí být nepropustná pro kapaliny, odolná proti chemickým účinkům uskladněných přípravků a prostředků na ochranu rostlin, musí být opatřena zvýšeným soklem po obvodu stěn včetně dveřního prahu jako náhrada za havarijní jímku. Příruční sklad musí být samostatně odvětratelný s možností temperování a sledování teploty vzduchu, technické a dispoziční řešení musí umožňovat uložení přípravků a prostředků na ochranu rostlin přehledně a odděleně podle druhu nebezpečnosti v přepravních obalech, kontejnerech a nádobách, oddělené ukládání znečištěných obalů 30), osobních ochranných pracovních prostředků a oděvů, při dodržování podmínek hygienických, bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Na příruční sklad se nevztahují odstavce 1 až 5.
STUDIJNÍ MATERIÁLY Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Vyhláška č. 268/2006 Sb., o technických požadavcích na stavby ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny
OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Popište základní parametry výrobního areálu. 2/ Jaký je rozdíl mezi skladováním a úpravou rostlin po sklizni?
95
3/ Popište, jaké podmínky jsou legislativou vyžadovány pro vyhovující pracovní prostředí.
KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium
96
13. Rekonverze - hledání nového účelu KLÍČOVÉ POJMY rekonverze
CÍLE KAPITOLY Pochopit cíle rekonverze
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
VÝKLAD
Rekonverze (také „konverze“) = „… přestavba pro nový (jiný) účel…“. Jde o svébytný, často novátorský a kreativistický tvůrčí přístup k navrhování, který si časti utváří zcela nová typologická pravidla nebo ta stávající výrazně modifikuje.
97
Loftové bydlení – konverze textilní továrny v Barceloně
98
99
Víceúčelové spol. centrum Gong – Ostrava-Vítkovice, Dolní oblast – konverze bývalého vysokopecního zásobníku plynu
100
101
102
Vodárna v Třeboni – konverze na výstavní prostory
103
STUDIJNÍ MATERIÁLY
OTÁZKY A ÚKOLY 1) Co to je rekonverze? 2) Uveďte příklady rekonverze.
KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK samostudium
104
Použitá literatura ČESKO, 2005. Vyhláška č. 410/2005 Sb. ze dne 17. října 2005 o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. In: Sbírka zákonů České republiky. Částka 141, s. 7478-7488. ČESKO, 2006. Zákon č. 262 ze dne 21. dubna 2006, Zákoník práce. In: Sbírka zákonů České republiky. Částka 84. ČESKO, 2006. Ministerstvo pro místní rozvoj. Vyhláška č. 501/2006 Sb. ze dne 10. listopadu 2006 o obecných požadavcích na využívání území. In: Sbírka zákonů České republiky. Částka 163, s. 6953-6960. ISSN 1211-1244. ČESKO, 2006. Zákon č. 183 ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (stavební zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. Částka 63, s. 2226–2288. ISSN 1211-1244. ČESKO, 2009. Ministerstvo pro místní rozvoj. Vyhláška č. 268/2009 Sb. ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby. In: Sbírka zákonů České republiky. Částka 81, s. 3702-. DRÁPAL, J., 1988. Architektonická kompozice I. 3. Vydání, Brno: VUT. SCHRÁNIL, B., a kol., 1979. Projektování staveb bytových a občanských. SNTL. ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny ČSN 73 4301 OBYTNÉ BUDOVY ČSN 73 43 05 ZAŘÍDITELNOST BYTŮ ČSN 73 5305 ADMINISTRATIVNÍ BUDOVY A PROSTORY
Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2013-2015
105
