Odpovědnost za přestupek
tato oblast správního práva trestního je jako jediná kodifikována – zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění obecná část, zvláštní část, procesní část pouze částečná kodifikace
Pojem přestupku
přestupek je jediným správním deliktem, který má svou zákonnou definici: „Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo
ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejdenejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin.“
(PřesZ § 2 odst. 1) kombinace materiálních a formálních znaků kombinace pozitivního a negativního vymezení
Formální znaky přestupku
jednání musí být výslovně označeno za přestupek zákonem – buď zákonem o přestupcích, nebo jiným zákonem lze rozlišit - obecné zákonné znaky – společné všem přestupkům - typové zákonné znaky – odlišují jednotlivé přestupky a současně je charakterizují a individualizují
Materiální znak přestupku
Škodlivost (společenská nebezpečnost) - „jednání, které
porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti“
zákon o přestupcích ani žádný jiný zákon blížeji nedefinuje, záleží na konkrétních okolnostech daného případu není znakem skutkové podstaty, nýbrž musí prolínat jak souhrn znaků skutkové podstaty, tak jednotlivé znaky zvláště významné ve dvou kontextech - při souběhu přestupku s trestným činem - u bagatelních přestupků
Negativní vymezení přestupku
doplňuje vymezení pozitivní, vymezuje vztah k dalším správním deliktům a trestným činům zásady speciality a subsidiarity uplatní se pouze v případě souběhu (konkurence) – zvláštnosti deliktů podnikajících fyzických osob
Okolnosti vylučující protiprávnost
pojem: okolnosti, které jednání odnímají protiprávní charakter krajní nouze, nutná obrana, jednání na příkaz Další možné okolnosti?
Nutná obrana
„Přestupkem není jednání, jímž někdo odvrací
přiměřeným způsobem přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem.“(PřesZ § 2 odst. 2 písm. a)
Podmínky: 1) existence útoku: útok=jednání člověka, které musí být protiprávní, zaviněné a škodlivé 2) útok směřuje na zájem chráněný zákonem 3) útok přímo hrozí či trvá 4) kritérium přiměřenosti – jiná formulace než trestní zákon, judikatura ale vykládá ve shodě s trestním zákonem
Nutná obrana - pokračování
jednání v nutné obraně je dovolené, nelze proti němu uplatnit nutnou obranu v nutné obraně nelze jednat proti tomu, kdo plní služební nebo zákonnou povinnost
Krajní nouze
„Přestupkem není jednání, jímž někdo odvrací nebezpečí přímo
hrozící zájmu chráněnému zákonem, jestliže tímto jednáním nebyl způsoben zřejmě stejně závažný následek než ten, který hrozil, a toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit jinak.“
(PřesZ § 2 odst. 2 písm. a)
Podmínky 1) existuje nebezpečí hrozící zájmu chráněnému zákonem – širší pojem než útok 2) přiměřenost 3) subsidiarita Vůči tomu, kdo jedná v krajní nouzi, není přípustné jednání v krajní nouzi ani nutná obrana
Jednání na příkaz
„Za porušení povinnosti uložené právnické osobě
odpovídá podle tohoto zákona ten, kdo za právnickou osobu jednal nebo měl jednat, a jdejde-li o jednání na příkaz, ten kdo dal k jednání příkaz.“ (PřesZ § 6) kdo jedná za právnickou osobu, je určeno buď zákonem, nebo vnitroorganizačními předpisy oprávnění dávat příkaz a povinnost splnit jej plyne z pracovněprávních, popř. služebních vztahů uplatnění odpovědnosti za přestupek nevylučuje souběžné uplatnění odpovědnosti vůči právnické osobě za jiný správní delikt
Zánik trestnosti
po vzniku odpovědnosti za přestupek mohou následně nastat okolnosti, které vedou k zániku trestnosti (nezaměnit s okolnostmi vylučujícími protiprávnost) zákon o přestupcích výslovně zakotvuje 2 okolnosti: uplynutí doby a amnestie zákon o přestupcích implicitně uznává také smrt pachatele
Skutkové podstaty přestupků
skutková podstata přestupku=souhrn typových znaků přestupků určitého druhu, kterými se jednotlivé přestupky od sebe odlišují znaky skutkové podstaty nalezneme – - v obecné a zvláštní části zákona o přestupcích - v dalších zákonech
Skutkové podstaty přestupků pokračování
znaky skutkové podstaty přestupku lze členit na 1) obligatorní znaky znaky objektu znaky objektivní stránky znaky subjektu znaky subjektivní stránky tyto znaky mají všechny skutkové podstaty 2) fakultativní znaky mají je pouze některé skutkové podstaty
Objekt přestupku
právem chráněný zájem, na který útočí jednání pachatele rozlišuje se objekt obecný, druhový a individuální individuální objekt je významný pro - přesnou právní kvalifikaci - určení stupně společenské nebezpečnosti - odlišení od jiných deliktů Nezaměnit s hmotný předmětem útoku (fakultativní znak skutkové podstaty)
Objektivní stránka přestupku
protiprávní jednání, škodlivý následek, příčinná souvislost (kauzální nexus) často v zákoně vymezeno zakázané jednání a není specifikován následek, někdy vymezen následek bez specifikace jednání přestupky komisivní, omisivní a nepravé omisivní přestupky poruchové a ohrožovací
Objektivní stránka přestupku pokračování
příčinná souvislost zásada umělé izolace a zásada gradace zjišťování často obtížné fakultativní znaky objektivní stránky – místo, čas a způsob spáchání a účinek
Subjekt přestupku
výlučně nepodnikající fyzická osoba deliktní způsobilost vázána na 2 podmínky – věk a příčetnost věk – alespoň 15 let (§ (§ 5 odst. 1 PřesZ) 15 – 18 let – mladiství, částečná deliktní způsobilost (§ 19) příčetnost – vymezena negativně (§ (§ 5 odst. 2 PřesZ) vždy nutné posuzovat ve vztahu ke konkrétnímu přestupku přestupkový zákon nepočítá se sníženou příčetností, možné aplikovat na základě analogie s trestním zákonem
Subjektivní stránka přestupku
postačí zavinění ve formě nedbalosti, ledaže zvláštní část požaduje úmysl fakultativní znaky subjektivní stránky – motiv, pohnutka, cíl nebo záměr
Ukládání sankcí za přestupek
zásady – - zásada zákonnosti trestů (nulla poena sine lege) - zásada individualizace sankce sankce podle zákona o přestupcích napomenutí pokuta zákaz činnosti propadnutí věci
Ukládání sankcí za přestupek pokračování
sankce lze ukládat jednotlivě nebo kombinovat napomenutí nelze uložit současně s pokutou lze zcela upustit od uložení sankce zásada absorpční
Ukládání sankcí za přestupek pokračování
určování výměry sankce správní orgán povinen přihlížet k závažnosti přestupku (§ (§ 12 PřesZ), příkladmý výčet faktorů způsob spáchání přestupku následky přestupku okolnosti spáchání přestupku míra zavinění pohnutky osoba pachatele postih v disciplinárním řízení další faktory – např. majetkové poměry, předchozí a následné jednání pachatele
Napomenutí
nejmírnější sankce morální donucení, pro pachatele nezakládá žádnou sekundární povinnost lze uložit za jakýkoliv přestupek, i když to zvláštní část zákona o přestupcích nebo jiný zákon nestanoví
Pokuta
nejčastější sankce při správním trestání správní orgány mají širokou možnost uvážení požadavky na kvalitu odůvodnění rozhodnutí horní hranice je nepřekročitelná Mimořádně vysoké pokuty podle zvláštních zákonů? Snížení horní hranice u mladistvích Pokuta je příjmem obce – pokud orgán obce rozhodoval v I. stupni státu – ostatních případech
Zákaz činnosti
cíl: zabránit pachateli v případné recidivě povaha: omezující, nejzávažnější zásah do postavení pachatele zákon stanovuje zvláštní podmínky pro uložení 1) lze uložit pouze za ty přestupky, u kterých to zákon výslovně stanoví 2) lze uložit pouze na dobu určitou, max. 2 roky 3) zakázat lze pouze činnost - vykonávanou v pracovním nebo obdobném poměru - k níž potřeba povolení nebo souhlasu státního orgánu 4) musí být dána spojitost s přestupkem
Zákaz činnosti - pokračování
do doby zákazu se započítává doba, kdy pachatel na základě opatření správního orgánu v souvislosti s projednávaným přestupkem již nesměl činnost vykonávat (§ (§ 14 odst. 2 PřesZ) po uplynutí poloviny doby lze žádat o upuštění od výkonu zbytku sankce privilegované postavení mladistvích úmyslné porušení zákazu může naplnit skutkovou podstatu trestného činu
Propadnutí věci
Cíl: zabránit pachateli v recidivě a odebrat mu neoprávněný prospěch podmínky 1) věc individuálně určená, která patří zcela pachateli 2) odebrat lze věc, která - byla ke spáchání přestupku užita či určena - byla přestupkem získána či byla nabyta za věc přestupkem získanou (§ 15 odst. 1 PřesZ) 3) nelze uložit, pokud hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze přestupku (§ 15 odst. 2 PřesZ) vlastníkem se stává stát
Ochranná opatření
cíl: odstranit či omezit nebezpečí pro chráněné zájmy, chrátit společnost před pácháním přestupků nezaměnit se sankcemi 2 druhy omezující opatření zabrání věci
Omezující opatření (§ (§ 17)
Podstata: zákaz vstupu do určených veřejně přístupných míst či místností, a to a) kde se podávají alkoholické nápoje nebo b) kde se konají veřejné tělovýchovné, sportovní nebo kulturní podniky lze uložit pouze pachateli - přestupku na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi (§ (§ 30 30)) - přestupku proti veřejnému pořádku (§ (§ 47 a 48 48)) - přestupku proti občanskému soužití (§ (§ 49 49). ). místo či místnosti musí být přesně určeny lze uložit spolu se sankcí
Zabrání věci (§ (§ 18)
nezaměnit s propadnutím věci zabrána může být věc, která a) náleží pachateli, kterého nelze za přestupek stíhat, nebo b) nenáleží pachateli přestupku nebo mu nenáleží zcela musí být odůvodněno ochranou bezpečnosti osob nebo majetku anebo jiným obecným zájem lze vyslovit do 2 let od spáchání přestupku nelze vyslovit, pokud by hodnota věci byla v nápadném nepoměru k povaze přestupku
