Základní škola Ţeliv, okres Pelhřimov 394 44 Ţeliv 220 č. j. 103/30-8-2007
HODNOCENÍ ŢÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení ţáků Pravidla hodnocení žáků vycházejí ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, z vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky a z vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Jsou nedílnou součástí školního řádu. Cíle základního vzdělávání (Školský zákon § 44) Základní vzdělávání vede k tomu, aby si ţáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoţivotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a ţivotní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné moţnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další ţivotní dráze a svém profesním uplatnění. Zásady a cíle vzdělávání (Školský zákon § 2) Vzdělávání je zaloţeno na zásadách: -
-
-
rovného přístupu kaţdého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboţenství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana, zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce, vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání, bezplatného základního a středního vzdělávání státních občanů České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ve školách, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání, zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosaţených ve vědě, výzkumu, vývoji a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod,
1
-
hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování cílů vzdělávání stanovených tímto zákonem a vzdělávacími programy, moţnosti kaţdého vzdělávat se po dobu celého ţivota při vědomí spoluodpovědnosti za své vzdělávání.
Obecnými cíli vzdělávání jsou zejména: -
-
-
rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský ţivot, výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého ţivota, získání všeobecného vzdělání nebo všeobecného a odborného vzdělání, pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod spolu s odpovědností a smyslem pro sociální soudrţnost, pochopení a uplatňování principu rovnosti ţen a muţů ve společnosti, utváření vědomí národní a státní příslušnosti a respektu k etnické, národnostní, kulturní, jazykové a náboţenské identitě kaţdého, poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic, pochopení a osvojení zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace jako základu pro souţití v národním a mezinárodním měřítku, získání a uplatňování znalostí o ţivotním prostředí a jeho ochraně vycházející ze zásad trvale udrţitelného rozvoje a o bezpečnosti a ochraně zdraví.
Základní východiska hodnocení -
-
-
hodnocení ţáků je nejúčinnější zpětná vazba pro ţáka, učitele i rodiče o správnosti postupu, průběhu a výsledku vzdělávání a je jednou z podmínek efektivního učení, hodnocení chápeme jako proces shromaţďování informací o dítěti, na jejichţ základě upravujeme vzdělávací postupy tak, aby mělo dítě příleţitost dále se rozvíjet a učit, způsob hodnocení ţáků musí být v souladu se školním vzdělávacím programem - ţák je náš partner, hodnocení není způsob, jak ţáka poníţit a vyjádřit tak svou nadřazenost. Proto se zaměřujeme na poskytování pozitivní zpětné vazby kaţdému dítěti. Kaţdé dítě je moţné pozitivně ocenit za konkrétní výsledky jeho práce, snahu, chování,… o způsobu hodnocení rozhoduje ředitelka školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě, sebehodnocení povaţujeme nejen za důleţitou součást hodnocení, ale i za důleţitou dovednost (kompetenci) podporující samostatnost a nezávislost na osobnosti učitele a pro uplatnění v dalším ţivotě, hodnocení ţáků se vztahuje především k očekávaným výstupům formulovaným pro kaţdý ročník a předmět, hodnocení vyjadřuje míru zvládnutí očekávaného výstupu ţákem,
2
-
-
hodnocení ţáka zachycuje jeho pokrok v učení (ţák je porovnáván se sebou samým, se svými předchozími výsledky) a s předem jasně stanovenými kritérii (očekávanými výstupy) nikoli s výsledky ostatních ţáků ve třídě, kaţdý ţák musí být předem srozumitelně seznámen s cíli vzdělávání a způsoby a pravidly hodnocení jakými bude hodnocen, práce s chybou je významným prvkem procesu učení, ţáci mají právo dělat chyby, chyba je příleţitost naučit se to lépe, pravidla pro hodnocení jsou závazná pro všechny vyučující, obecně by mělo platit, ţe: ţák ví, co se má učit a proč - ví, co bude dělat pro to, aby se něco naučil - ví, jak bude prokazovat, ţe se něco naučil - ví, podle kterých kritérií bude hodnocen - můţe hodnotit vlastní pokrok.
OBSAH: 1. Zásady hodnocení a klasifikace průběhu a výsledků vzdělávání ve škole a na akcích pořádaných školou 1.1. Stupně hodnocení v případě pouţití klasifikace 1.2. Zásady pro hodnocení a klasifikaci 1.3. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci 1.4. Hodnocení a klasifikace ve vyučovacích předmětech 1.5. Kritéria pro hodnocení dílčích výstupů 2. Zásady hodnocení chování ve škole a na akcích pořádaných školou 2.1. Stupně hodnocení chování v případě pouţití klasifikace 2.2. Výchovná opatření 2.3. Zásady pro hodnocení chování a udělení výchovných opatření 3. Hodnocení ţáků na vysvědčení 3.1. Celkové hodnocení prospěchu 3.2. Hodnocení práce v zájmových útvarech 3.3. Postup do vyššího ročníku 4. Zásady a pravidla pro sebehodnocení ţáků 5. Zásady pro pouţívání slovního hodnocení 5.1. Zásady a kritéria pro pouţívání slovního hodnocení 5.2. Zásady pro stanovení celkového hodnocení ţáka na vysvědčení v případě pouţití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace 5.3. Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení ţáka na vysvědčení 6. Hodnocení ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami 7. Hodnocení nadaných ţáků 8. Výstupní hodnocení 9. Komisionální a opravné zkoušky 10. Další ustanovení
1. Zásady hodnocení a klasifikace průběhu a výsledků vzdělávání ve škole a na akcích pořádaných školou 1.1. Stupně hodnocení v případě pouţití klasifikace Klasifikace je jednou z forem hodnocení. Prospěch ţáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:
3
1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 – nedostatečný 1.2. Zásady pro hodnocení a klasifikaci Z §14 vyhlášky č. 48/2005 Sb.: Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je: - jednoznačné, - srozumitelné - srovnatelné s předem stanovenými kritérii - věcné - všestranné. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. Při hodnocení a klasifikaci bude pedagogický pracovník školy v souladu s výše uvedenou citací dodrţovat tyto zásady: Při hodnocení a při průběţné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen „učitel“) uplatňuje přiměřenou náročnost, objektivitu a pedagogický takt vůči ţákovi. Učitel je povinen oznámit ţákovi výsledek kaţdé klasifikace, klasifikaci zdůvodnit a poukázat na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů. Po ústním zkoušení oznámí učitel ţákovi výsledek ihned, výsledky hodnocení písemných prací a praktických činností oznámí ţákovi nejpozději do 10 dnů po jejich dokončení. Při hodnocení klade učitel důraz i na ţákovo sebehodnocení. Kontrolní písemné práce a další druhy rozsáhlejších zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok tak, aby se nenahromadily v určitých obdobích. Termín prokonzultuje s třídním učitelem, koordinaci zajišťuje třídní učitel. V jednom dni mohou ţáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o kaţdé klasifikaci, a to průkazným způsobem tak, aby mohl vţdy doloţit správnost klasifikace i způsob získání známky a kdykoliv informovat zákonné zástupce ţáka, vedení školy a třídního učitele. Při dlouhodobějším pobytu ţáka v zařízeních, která rovněţ zajišťují jeho vzdělávání, je učitel povinen respektovat známky, které ţák v tomto zařízení získal a zahrnout je do celkové klasifikace. V případě negativního hodnocení poskytne ţákovi moţnost pro dosaţení úspěšnějšího hodnocení, pokud negativní hodnocení ţáka není způsobeno dlouhodobým nebo opakovaným neplněním základních školních povinností. Učitel bere při hodnocení zřetel na zaměření a cíle skupin předmětů s převahou teoretického zaměření, předmětů s převahou praktických činností a předmětů s převahou výchovného a uměleckého zaměření.
4
Ţáci jsou hodnoceni ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušné třídy. Průběţné hodnocení provádí učitel, který ve třídě daný předmět vyučuje. Hodnocení jsou povinni provádět rovněţ zastupující učitelé, pokud v dané třídě a předmětu odučí dvě a více po sobě následujících vyučovacích hodin, nebo zastupují v dané třídě a předmětu pravidelně po dobu delší neţ jeden týden. Celkové hodnocení provádí učitel, který v dané třídě učí příslušný předmět, nebo zastupující učitel, kterého pověří ředitelka. Předmětem hodnocení jsou výsledky, jichţ ţák dosáhl ve vyučovacím předmětu v souladu se vzdělávacím programem školy nebo s individuálním vzdělávacím plánem. Chování ţáka se hodnotí zvlášť a nesmí ovlivnit hodnocení ve vyučovacích předmětech. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledné hodnocení učitel, který je k tomu pověřen ředitelkou školy, a to po projednání s ostatním učiteli. Při celkovém hodnocení přihlíţí učitel k věkovým zvláštnostem ţáka, k případnému postiţení a zdravotnímu stavu i k případné indispozici, která by mohla vést k zakolísání v učebních výkonech. Celkové hodnocení za klasifikační období se neurčuje na základě aritmetického průměru vypočítaného z dílčích hodnocení (známek). Do celkového hodnocení v daném předmětu mohou být zahrnuty mimořádné výsledky, kterých ţák dosáhl v olympiádách, soutěţích a dalších aktivitách. Problémy a skutečnosti týkající se hodnocení a klasifikace a vyţadující zvláštní zřetel, projednají učitelé s ředitelkou školy, popřípadě je přednesou na pedagogické radě. Učitelé zvolí takovou formu, aby nedošlo při řešení k nebezpečí z prodlení. Případné zaostávání ţáků v učení a problémy v jejich chování a prospěchu se projednávají na pedagogické radě. Třídní učitel sdělí výsledky prokazatelným způsobem zákonnému zástupci ţáka i ţákovi. Klasifikujeme jen probrané a procvičené učivo. Ţáci mají moţnost a dostatek času k naučení, procvičení a zaţití učební látky. Písemné práce ţáků jsou zakládány. Vyučující dbají na úplnost zápisů v ţákové kníţce, v případě mimořádného zhoršení prospěchu informují bezprostředně prokazatelným způsobem rodiče. Vyučující dodrţují zásady pedagogického taktu, zejména: - neklasifikují ţáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší neţ jeden týden, ţáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech ţáka, ale hodnotit to, co umí; „ve škole přece nejde o to, abychom věděli, co žáci vědí, ale aby žáci věděli.“ 1.3. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci Podklady pro hodnocení získává učitel zejména: soustavným sledováním výkonů ţáka v průběhu vyučování, různými způsoby prověřování vědomostí, dovedností a návyků (praktické, pohybové, ústní, písemné), analýzou výsledků aktivit ţáků, konzultacemi s ostatními učiteli, vychovateli, popřípadě pracovníky speciálně pedagogického centra nebo pedagogicko-psychologické poradny Minimální podklady pro celkové hodnocení na konci klasifikačního období na I. stupni v předmětech s převahou teoretického zaměření (český jazyk, cizí jazyk, prvouka, vlastivěda, matematika, přírodověda):
5
Učitel můţe provést celkové hodnocení ţáka na konci klasifikačního období pouze v tom případě, ţe získal u ţáka minimálně tři dílčí hodnocení z písemného a jedno z ústního prověření znalostí. Podklady pro hodnocení musí být získány takovou formou, která odpovídá věku dítěte a jeho individuálním zvláštnostem, a to v průběhu minimálně dvou kalendářních měsíců. Minimální podklady pro celkové hodnocení na konci klasifikačního období na I. stupni v předmětech s převahou praktického zaměření (hudební výchova, výtvarná výchova, tělesná výchova): Učitel můţe provést celkové hodnocení ţáka na konci klasifikačního období pouze v tom případě, ţe získal u ţáka minimálně tři dílčí hodnocení z praktických činností. Podklady pro hodnocení musí být získány takovou formou, která odpovídá věku dítěte a jeho individuálním zvláštnostem a zahrnuje různé oblasti činnosti, a to v průběhu minimálně dvou kalendářních měsíců. Minimální podklady pro provedení celkového hodnocení na konci klasifikačního období na II. stupni v předmětech s převahou teoretického zaměření s časovou dotací větší neţ dvě hodiny týdně (český jazyk, cizí jazyk, matematika): Učitel můţe provést celkové hodnocení ţáka na konci klasifikačního období pouze v tom případě, ţe získal u ţáka minimálně tři dílčí hodnocení z písemného a jedno z ústního prověření znalostí. Podklady pro hodnocení musí být získány takovou formou, která odpovídá věku dítěte a jeho individuálním zvláštnostem, a to v průběhu minimálně dvou kalendářních měsíců. U ţáků, kteří v průběhu klasifikačního období nemají větší absenci, by mělo proběhnout hodnocení zpravidla minimálně jednou měsíčně. Minimální podklady pro provedení celkového hodnocení na konci klasifikačního období na II. stupni v ostatních předmětech s převahou teoretického zaměření: Učitel můţe provést celkové hodnocení ţáka na konci klasifikačního období pouze v tom případě, ţe získal u ţáka minimálně dvě dílčí hodnocení z písemného a jedno z ústního prověření znalostí. Podklady pro hodnocení musí být získány takovou formou, která odpovídá věku dítěte a jeho individuálním zvláštnostem, a to v průběhu minimálně dvou kalendářních měsíců. Minimální podklady pro provedení celkového hodnocení na konci klasifikačního období na II. stupni v předmětech s převahou praktického zaměření: Učitel můţe provést celkové hodnocení ţáka na konci klasifikačního období pouze v tom případě, ţe získal u ţáka minimálně tři dílčí hodnocení z praktických činností. Podklady pro hodnocení musí být získány takovou formou, která odpovídá věku dítěte a jeho individuálním zvláštnostem a zahrnuje různé oblasti činnosti, a to v průběhu minimálně dvou kalendářních měsíců. Další podmínky pro získávání podkladů při získávání podkladů pro klasifikaci jsou vyuţívány tyto základní formy: ústní zkoušení, písemné zkoušení a testy, povinné písemné práce, zadávání praktických úkolů, grafický a estetický projev, zadávání úkolů a samostatné práce při získávání a zpracování informací během získávání podkladů pro klasifikaci musí učitel brát zřetel na okamţitý zdravotní a psychický stav dítěte a na prokázané vývojové poruchy chování a učení zásady pro ústní zkoušení: za ústní zkoušení je povaţováno buď rozsáhlejší prověření znalostí před celou třídou nebo posouzení několika dílčích odpovědí v lavici,
6
ústní zkoušení musí probíhat před ostatními spoluţáky, rozsah a délka ústního zkoušení musí odpovídat věku a individuálním zvláštnostem ţáka, ústní zkoušení nesmí zabírat převáţnou část vyučovací hodiny a nesmí být na úkor efektivnosti vyučovací hodiny, zásady pro písemné zkoušení: za písemné zkoušení se povaţuje samostatný písemný projev ţáka, písemné zkoušení, pro jehoţ vypracování potřebuje průměrný ţák dobu delší neţ 20 minut, je přípustné v českém jazyce, v cizím jazyce a matematice, a to maximálně v délce 45 minut, u ostatních předmětů s převahou teoretického zaměření trvá písemné zkoušení maximálně 20 minut (jen ve výjimečných případech můţe být delší, ţáci s tím musí být předem seznámeni), u předmětů s převahou praktického zaměření můţe být písemné přezkoušení vyuţito pouze ve výjimečném případě, a to v takovém rozsahu, aby k jeho vypracování stačila průměrnému ţákovi doba 10 minut, u předtištěných testů můţou být výše uvedené časové limity prodlouţeny o 10 minut, výše uvedené časové limity se netýkají testů zadávaných v rámci kontrolní činnosti vedením školy, ţáci mohou v jednom dni absolvovat pouze jedno písemné přezkoušení v rozsahu delším neţ 20 minut, všechna písemná přezkoušení v rozsahu delším neţ 20 minut musí být nejpozději předcházející vyučovací hodinu ţákům oznámena, na I. stupni se nezadávají v matematice a českém jazyce opakovací prověrky v rozsahu delším neţ 25 minut a v ostatních předmětech v rozsahu delším neţ 15 minut povinné písemné a grafické projevy: počet, rozsah a časové zařazení jsou dány tématickými plány, vyučující je povinen provést v kaţdé třídě celkové vyhodnocení a seznámit s ním ředitelku školy, celkové vyhodnocení bude obsahovat zadání a přehled nejčastějších chyb, pokud bylo pouţito bodové hodnocení odlišné od přílohy č. 2, také tabulku jeho převedení na klasifikaci, povinné písemné práce včetně celkového vyhodnocení se archivují do konce školní docházky ţáků, a to v kabinetech příslušného předmětu, za archivaci zodpovídá správce daného kabinetu v souladu s poţadavkem, ţe hodnocení musí být doloţitelné, je třeba dodrţovat tyto zásady: předepsané písemné a grafické projevy se ukládají v kabinetu příslušného předmětu, a to po dobu plnění školní docházky ţáka na škole (předány ke skartaci budou v přípravném týdnu následujícím po skončení plnění školní docházky), písemná přezkoušení a grafické projevy z matematiky, českého jazyka a cizího jazyka v rozsahu delším neţ 20 minut budou uloţeny u vyučujícího daného předmětu, a to minimálně do 10. února u písemných a grafických projevů získaných během prvního pololetí a do 31. srpna u písemných a grafických projevů získaných během druhého poletí daného školního roku, ostatní písemná přezkoušení a grafické projevy budou předány ţákům v den zápisu známky do ţákovské kníţky, rodiče mají právo do tří pracovních dnů rozporovat
7
klasifikaci, a to u vyučujícího, který klasifikaci provedl, popřípadě u ředitelky školy (po uplynutí této doby se klasifikace povaţuje za doloţenou a oprávněnou) 1.4. Hodnocení a klasifikace ve vyučovacích předmětech Při hodnocení výsledků vzdělávání se posuzuje zejména: úroveň dosaţených výsledků vzdělávání, píle ţáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, ucelenost, přesnost a trvalost osvojení, kvalita a rozsah, schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, schopnost nalézt, třídit a interpretovat informace, kvalita myšlení, především jeho samostatnost, tvořivost a originalita, přesnost, výstiţnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, osvojení účinných metod samostatného studia, osvojení dovednosti účinně spolupracovat, v předmětech s převahou praktického zaměření: vyuţití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, vztah k práci, k pracovnímu kolektivu, aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, kvalita výsledků činností, organizace vlastní práce, udrţování pořádku na pracovišti, dodrţování předpisů BOZP, v předmětech s převahou výchovného zaměření: stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, kvalita projevu, vztah ţáka k činnostem a zájem o ně, estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, v tělesné výchově se přihlíţí ke zdravotnímu stavu ţáka a posuzuje se jeho tělesná zdatnost a výkonnost.
Orientační hodnotící stupnice 100- prakticky bez chyby, chybuje +++++vynikající, příkladný, výborný 90% výjimečně převládají pozitivní zjištění, dílčí velmi dobrý, nadprůměrný, ++++-- 89-70% chyby chvalitebný +++--- 69-40% pozitivní a negativní v rovnováze dobrý, průměrný převaha negativních zjištění, podprůměrný, citelně slabá místa, ++---- 39-15% výrazné chyby dostatečný pod -----zásadní nedostatky nevyhovující stav, nedostatečný 15%
1 2 3 4 5
Klasifikační stupeň 1 (výborný) Ţák ovládá poţadované poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Pohotově vykonává poţadované intelektuální a motorické činnosti. Účelně si organizuje svoji práci. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost, originalita a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstiţný. Grafický projev je přesný a estetický.
8
Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Dokáţe pracovat s informacemi a spolupracovat s ostatními. Je schopen samostudia. Klasifikační stupeň 2 (chvalitebný) Ţák ovládá poţadované poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává poţadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost, někdy originalita. Jeho ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstiţnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Při práci s informacemi má drobné problémy, zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyţaduje pouze drobnou podporu nebo pomoc. Klasifikační stupeň 3 (dobrý) Ţák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poţadovaných poznatků, faktů, pojmů a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání poţadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Má problémy s organizací vlastní práce. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomocí učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, neoriginální, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstiţnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Při práci s informacemi má častější problémy, jak při jejich získávání a třídění, tak zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyţaduje podporu a pomoc. Klasifikační stupeň 4 (dostatečný) Ţák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poţadovaných poznatků závaţné mezery. Při provádění poţadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závaţné chyby. Nedokáţe si samostatně zorganizovat vlastní práci, vyţaduje výraznou pomoc učitele. Při vyuţívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závaţné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho písemný a ústní projev má váţné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstiţnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závaţné nedostatky a chyby dovede ţák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těţkosti. Při práci s informacemi má zásadní problémy, často je nedovede zpracovat. Při spolupráci s ostatními vyţaduje výraznou podporu nebo pomoc ostatních. Klasifikační stupeň 5 (nedostatečný) Ţák si poţadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závaţné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat poţadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňovaní osvojených vědomostí a dovedností při řešení
9
teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závaţné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti a dovednosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závaţné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstiţnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají váţné nedostatky. Závaţné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Nedovede pracovat s informacemi, má problémy s jejich vyhledáváním. Nedokáţe spolupracovat s ostatními i přes jejich pomoc a podporu. 1.5. Kritéria pro hodnocení dílčích výstupů Kritéria pro hodnocení skupinové práce Podle uvedených kritérií hodnotí svou práci ţák sám a následně ho hodnotí jeho spolupracovníci a učitel. Hodnocení provádějí na škále 1 – 4: téměř vždy, často, někdy, zřídka. Podíl na práci skupiny: - bez zaváhání se účastnil diskuse ve skupině, - na práci skupiny se podílel odpovídající měrou („neulejval se“), - pouze se zúčastnil, - svou snahou ve skupině stále dominovat narušoval činnost ostatních. Drţení se tématu: - dával pozor, poslouchal, co bylo řečeno a uděláno, - svými poznámkami se snaţil vracet členy skupiny zpět k tématu, - utíkal od tématu nebo měnil téma, - drţel s tématu. Navrhování uţitečných nápadů a myšlenek: - přicházel se myšlenkami a nápady, které pomáhaly skupině v její práci, - přicházel s uţitečnou kritikou a komentáři, - ovlivnil rozhodnutí skupiny a její plány, - přišel s uţitečnými nápady. Uznání: - vyjadřoval se pozitivním způsobem o členech skupiny a jejich nápadech, - vyjadřoval ostatním uznání a pochvalu za jejich nápady, - vyjadřoval se znevaţujícím nebo nepřátelským způsobem o členech skupiny, - vyjadřoval druhým uznání. Zapojování druhých: - snaţil se zapojit ostatní členy skupiny kladením otázek, dotazováním se na jejich názor a vybízením je ke spolupráci, - snaţil se docílit, aby skupina spolupracovala a dosáhla konsensu, - váţně se zabýval nápady, se kterými přišli ostatní, - snaţil se zapojit ostatní. Komunikace: - mluvil jasně a srozumitelně, - vyjadřoval své myšlenky jasně a efektivně, - komunikoval jasně a srozumitelně. Celkový dojem: - tato pracovní skupina mi pomohla zlepšit porozumění problému a způsobům jeho řešení lépe, neţ kdybych pracoval sám, - práce v této skupině byla velmi příjemnou zkušeností.
10
Kritéria pro hodnocení ústní prezentace Jednotlivá kritéria hodnotíme stupni 1 – 5: výborný, velmi dobrý, dobrý, slabý, nedostatečný.
Ţákovi se daří vzbudit a udrţet pozornost posluchačů. Ţák hovoří v celých větách, pouţívá bohatých jazykových prostředků. Ţák vhodně pouţívá zvukových prostředků (projev není monotonní). Na ţákovi nejsou patrny známky trémy.
2. Zásady hodnocení chování ve škole a na akcích pořádaných školou 2.1. Stupně hodnocení chování v případě pouţití klasifikace a výchovná opatření stupeň 1 - velmi dobré Ţák respektuje ustanovení školního řádu a osvojil si základní pravidla společenského chování. Projevuje dobrý vztah ke všem pracovníkům školy i spoluţákům. Ojediněle se můţe dopustit méně závaţných přestupků proti školnímu řádu. Mezi méně závaţné přestupky patří i neplnění si základních školních povinností. Ţák je však přístupný výchovnému působení a snaţí se své chyby napravit. stupeň 2 – uspokojivé Ţák se dopustil závaţného přestupku nebo se dopouští opakovaně méně závaţných přestupků proti ustanovení školního řádu a pravidlům společenského souţití. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ţák je méně přístupný výchovnému působení a nesnaţí se své chyby napravit. stupeň 3 – neuspokojivé Ţák se dopouští závaţných přestupků proti školnímu řádu, nerespektuje pravidla společenského souţití a porušuje právní normy. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy, ohroţuje bezpečnost a zdraví svoje i jiných osob. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků a nemá snahu své chyby napravit. O udělení 2. nebo 3. stupně z chování rozhoduje ředitel školy na základě projednání v pedagogické radě, a to na základě návrhu třídního učitele. Třídní učitel je povinen předjednat před pedagogickou radou návrh na snížení známky z chování s ostatními pedagogickými pracovníky, kteří daného žáka učí. 2.2. Výchovná opatření Pochvaly Drobné pochvaly uděluje kaţdý pedagogický pracovník bezprostředně po vzniku důvodu pro jejich udělení a zaznamená je do ţákovské kníţky.
11
Třídní učitel můţe na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních pracovníků školy po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající svědomitou úspěšnou práci. Ředitel školy můţe na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby ţákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, zásluţný nebo statečný čin a za dlouhodobou svědomitou a úspěšnou práci. Udělení pochvaly třídního učitele se zaznamenává do dokumentace školy a do ţákovské kníţky ţáka, a to bezprostředně po jejím udělení. Udělení pochvaly ředitele školy se zaznamenává do dokumentace školy a na vysvědčení za pololetí, v němţ byla udělena. Opatření k posílení kázně Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závaţnosti tohoto porušení ţákovi udělit: - napomenutí třídního učitele - důtku třídního učitele - důtku ředitele školy Opatření zpravidla předchází před sníţením známky z chování. Napomenutí třídního učitele Napomenutí uděluje třídní učitel, a to bezprostředně po přestupku, nebo po projednání na pedagogické radě. O udělení napomenutí bezprostředně po přestupku informuje ředitelku školy. Rodičům je napomenutí oznámeno písemně. Důtka třídního učitele Důtku třídního učitele uděluje třídní učitel po předchozím projednání s ředitelkou školy, popřípadě s vyučujícími, kteří daného ţáka učí, a to bezprostředně po přestupku, nebo po projednání na pedagogické radě. Udělení důtky je rodičům oznámeno písemně. Důtka ředitele školy Důtku ředitele školy uděluje ředitelka školy na základě návrhu třídního učitele, který návrh nejdříve projednal s ostatními vyučujícími, a to po projednání na pedagogické radě. O udělení důtky jsou rodiče informováni písemně. O udělení všech výchovných opatření provede třídní učitel přesný zápis do evidence školy, a to nejpozději do 7 dnů po jejich udělení. 2.3. Zásady pro hodnocení chování a udělení výchovných opatření Při návrhu udělení opatření k posílení kázně nebo sníţené známky z chování přihlíţí třídní učitel zejména:
k závaţnosti přestupku, k četnosti a opakování přestupku, k hodnocení ţáka ostatními pedagogickými pracovníky, k tomu, zda v předchozím klasifikačním období jiţ ţákovi bylo uděleno některé z opatření na posílení kázně nebo zda mu byla sníţena známka z chování,
12
k charakteru a četnosti zápisů v ţákovské kníţce, které mají vliv na posouzení chování ţáka, za jeden přestupek se uděluje ţákovi pouze jedno opatření k posílení kázně, třídní učitelé jsou povinni, pokud je to moţné, včas prokazatelným způsobem informovat zákonné zástupce o problémech jejich dítěte, které by mohly vést k udělení opatření k posílení kázně nebo k sníţení známky z chování, učitelé jsou povinni, pokud je to moţné, včas informovat třídní učitele o problémech ţáka, které by mohly vést k udělení opatření k posílení kázně nebo k sníţení známky z chování.
3. Hodnocení ţáků na vysvědčení 3.1. Celkové hodnocení prospěchu Celkový prospěch ţáka na konci prvního a druhého pololetí: prospěl(a) s vyznamenáním Ţák prospěl s vyznamenáním, není-li v ţádném z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším neţ 2 – chvalitebný, průměr z povinných předmětů nepřesáhne hodnotu 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm 1 – velmi dobré. prospěl(a) Ţák prospěl, není-li v ţádném z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný. neprospěl(a) Ţák neprospěl, je-li v některém z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný. nehodnocen(a) 3.2. Hodnocení práce v zájmových útvarech Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí na vysvědčení těmito stupni: pracoval(a) úspěšně pracoval(a) 3.3. Postup do vyššího ročníku Postup do vyššího ročníku se řídí §52 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Do vyššího ročníku postoupí ţák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichţ byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i ţák prvního stupně ZŠ, který jiţ v rámci prvního stupně opakoval ročník, a ţák druhého stupně ZŠ, který jiţ v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto ţáka. Nelze-li ţáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li moţné hodnotit ani v náhradním termínu, ţák se za první pololetí nehodnotí.
13
Nelze-li ţáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje ţák nejbliţší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. Má-li zákonný zástupce ţáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, můţe do 3 dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, poţádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení ţáka (je-li vyučujícím ţáka v daném předmětu ředitelka školy, krajský úřad). Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení ţádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem ţáka. Ředitelka školy můţe ţákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na ţádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v ţádosti.
4. Zásady a pravidla pro sebehodnocení ţáků Sebehodnocení je přirozenou součástí procesu hodnocení. Je to jedna z výchovných metod. Ţáci jsou navykáni na situaci, kdy hodnocení pedagogem, skupinou či jiným ţákem bude předcházet sebehodnocení, s nímţ bude vnější hodnocení konfrontováno. Ţák si tak porovná svůj pohled na sebe sama, na své výkony s pohledy pedagogů a ostatních spoluţáků. Sebehodnocení ţáka s argumentací zpravidla předchází hodnocení pedagogem s argumentací. Pedagog vede ţáka v dovednostech hodnotit sám sebe ve smyslu zdravého sociálního a psychického rozvoje. Sebehodnocení ţáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení ţáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat ţáka. Ţák má právo na své sebehodnocení.
5. Zásady pro pouţívání slovního hodnocení 5.1. Zásady a kritéria pro pouţívání slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace (dále jen „slovní hodnocení“) Výsledky vzdělávání ţáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování ţáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě pouţití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání ţáka, kterou dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku ţáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání ţáka v jejich vývoji, ohodnocení píle ţáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje ţáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům ţáka a jak je překonávat. Slovní hodnocení vychází: - z hodnocení výsledků ústního i písemného projevu, - z pracovního tempa,
14
- ze schopnosti samostatně pracovat, - ze schopnosti soustředit se. Do slovního hodnocení jednotlivých předmětů se nesmí promítnout hodnocení chování ţáka. Ve slovním hodnocení se učitel vyjadřuje k těmto oblastem: - osvojení znalostí základního učiva, - úroveň dovedností a schopnost aplikovat získané poznatky, - přístup ţáka k předmětu (zájem, snaha, úsilí), - úroveň přípravy ţáka (příprava ţáka na vyučování, domácí úkoly). Ţák můţe být slovně hodnocen pouze s písemným souhlasem svého zákonného zástupce. O pouţití slovního hodnocení rozhoduje ředitel školy, a to na návrh vyučujícího daného předmětu, popřípadě třídního učitele. Důvody pro pouţití slovního hodnocení musí být doloţeny vyjádřením PPP nebo SPC. Kvalitní slovní hodnocení můţe být rovněţ hodnotným východiskem pro rozhovor o výsledcích ţáka s ním samotným (např. po napsání opakovacích prací apod.) a s jeho rodiči. Slovní hodnocení je souhrnná zpětná vazba o průběhu a výsledku činností ţáka a poskytuje ţákům i rodičům informace o tom, jakým způsobem můţe dosáhnout lepších výsledků v problémových oblastech a stanovuje cíle pro další období.
5.2. Zásady pro stanovení celkového hodnocení ţáka na vysvědčení v případě pouţití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace Ţák, který je slovně hodnocen z jednoho nebo více předmětů, a to bez kombinace slovního hodnocení a klasifikace, můţe mít na konci prvního nebo druhého pololetí celkový prospěch prospěl nebo neprospěl. Ţák, u kterého je vyuţita kombinace slovního hodnocení a klasifikace můţe mít na konci prvního nebo druhého pololetí celkový prospěch prospěl s vyznamenáním, prospěl nebo neprospěl. Ţák, který je na konci prvního nebo druhého pololetí hodnocen neprospěl, musí mít toto hodnocení zdůvodněno ve slovním hodnocení daného předmětu. 5.3. Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení ţáka na vysvědčení Ovládnutí učiva předepsaného osnovami: 1 – ovládá bezpečně, 2 – ovládá, 3 – v podstatě ovládá, 4 – ovládá se značnými mezerami, 5 – neovládá. Úroveň myšlení: 1 – pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, 2 – uvaţuje celkem samostatně, 3 – menší samostatnost v myšlení, 4 – nesamostatné myšlení, 5 – odpovídá nesprávně i na návodné otázky. Úroveň vyjadřování: 1 – výstiţné a poměrně přesné, 2 – cekem výstiţné,
15
3 – myšlenky vyjadřuje ne dost přesně, 4 – myšlenky vyjadřuje se značnými obtíţemi, 5 – i na návodné otázky odpovídá nesprávně. Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichţ se ţák dopouští: 1 – uţívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou, 2 – dovede pouţívat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb, 3 – řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíţe a odstraňuje chyby, 4 – dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává, 5 – praktické úkoly nedokáţe splnit ani s pomocí. Píle a zájem o učení: 1 - a- aktivní, učí se svědomitě a se zájmem, 2 – učí se svědomitě, 3 – k učení a práci nepotřebuje větších podnětů, 4 – malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty, 5 – pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné.
6. Hodnocení vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami Ţákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postiţením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postiţením je pro účely školských předpisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postiţení, vady řeči, souběţné postiţení více vadami, artismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním je i zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyţadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohroţení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uloţená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky. Ţáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehoţ obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a moţnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umoţní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. Pro ţáky se zdravotním postiţením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíţí k povaze postiţení nebo znevýhodnění. Při hodnocení ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami je vyučující povinen dodrţovat tyto zásady: Sestavit na začátku kaţdého ročníku pro kaţdého ţáka se speciálními vzdělávacími potřebami individuální plán, který bude obsahovat vymezení učiva, které můţe podle individuálních obtíţí ţák zvládnout. Maximálně uplatnit individuální přístup. Zvolené metody a formy práce konzultovat s dyslektickým asistentem. Dát důraz na pozitivní motivaci ţáka. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním ţákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace ţáka.
16
Při klasifikaci ţáků je moţné po dohodě s rodiči nebo zákonnými zástupci nebo na ţádost PPP pouţít slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.
7. Hodnocení nadaných ţáků Ředitel školy můţe mimořádně nadaného ţáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení ve vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který ţák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy. Individuálně vzdělávaný ţák koná za kaţdé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níţ byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného ţáka hodnotit na konci příslušného pololetí, ručí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců pro skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud ţák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li ţáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.
8. Výstupní hodnocení Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosaţené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Dále výstupní hodnocení ţáka obsahuje vyjádření o: - moţnostech ţáka a jeho nadání, - předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění ţáka, - chování ţáka v průběhu povinné školní docházky, - dalších významných skutečnostech ve vzdělávání ţáka. Výstupní hodnocení se vydává ţákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němţ splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení se vydává ţákovi na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliţe se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němţ je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je ţákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října.
9. Komisionální a opravné zkoušky Organizaci komisionálních zkoušek řeší tato legislativa: - zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání - § 52 a 53 - vyhláška č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky - § 22 a 23 Komisionální přezkoušení ţáka se koná v těchto případech: - na základě ţádosti zákonného zástupce o přezkoušení v případě pochybností o správnosti hodnocení při individuálním vzdělávání (zákon č. 561/2004 Sb., § 41, odst. 6), - na základě ţádosti zákonného zástupce o přezkoušení v případě pochybností o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí (zákon č. 561/2004 Sb., § 52, odst. 4), 17
- při plnění povinné školní docházky v zahraničí (vyhláška č. 48/2005 Sb., § 18-20), - opravné zkoušky na konci druhého pololetí při splnění podmínek stanovených Zákonem č. 561/2004 Sb., § 53. Komisi pro komisionální přezkoušení a opravné zkoušky (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitel školy; v případě, ţe je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná a tvoří ji: - předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, - zkoušející učitel, jímţ je vyučující daného předmětu ve třídě, v níţ je ţák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, - přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Výsledek přezkoušení jiţ nelze napadnout novou ţádostí o přezkoušení. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem ţákovi a zákonnému zástupci ţáka. Ţák obdrţí prvopis vysvědčení (v termínu předávání vysvědčení ţák obdrţí pouze výpis klasifikace). O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Součástí protokolu je obsah přezkoušení a písemné plnění úkolů ţáka, zadaných v průběhu přezkoušení. Ţák můţe v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li moţné ţáka ze závaţných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení tak, aby k přezkoušení došlo v nejkratším moţném termínu. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy na základě návrhu vyučujícího daného předmětu, a to v souladu se školním vzdělávacím programem. Pokud má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení ţáka, můţe v případě individuálního vzdělávání do 8 dnů (zákon č. 561/2004 Sb., § 41, odst. 6) a v ostatních případech základního vzdělávání do 3 dnů (zákon č. 561/2004 Sb., § 52, odst. 4) písemně poţádat o přezkoušení ţáka.
10. Další ustanovení (§ 15 vyhlášky o základním vzdělávání) Při hodnocení ţáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosaţená úroveň znalosti českého jazyka povaţuje za závaţnou souvislost podle odstavce 2 a 4, která ovlivňuje výkon ţáka. Při hodnocení těchto ţáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vţdy povaţuje dosaţená úroveň znalosti českého jazyka za závaţnou souvislost podle odstavce 2 a 4, která ovlivňuje výkon ţáka. Pravidla pro hodnocení ţáků jsou nedílnou součástí školního řádu. Tabulky pro hodnocení pravopisných cvičení a diktátů – příloha č. 1 Tabulky pro hodnocení písemných prací bodovaných – příloha č. 2
18
Pravidla pro hodnocení ţáků byla projednána na pedagogické radě dne 29. srpna 2007. Pravidla pro hodnocení ţáků byla schválena školskou radou dne 30 srpna 2007. Pravidla pro hodnocení ţáků nabývají účinnosti dnem 1. září 2007.
V Ţelivě 1. září 2007
………………………………………… Mgr. Marie Dolejšová ředitelka školy
19
