Rezekvěty Informační občasník Rezekvítku – Sdružení pro ekologickou výchovu a ochranu přírody
1/09
snažit, abyste zde nacházeli více dalších informací, o tom co Rezekvítek dělá a nabízí, zajímavosti a inspiraci pro vzdělávací a volnočasovou činnost a další užitečné tipy. Rezekvítek i přes světovou finanční krizi zatím prosperuje a rozšiřuje svou nabídku a kapacity, držte nám prosím palce, ať se daří dál. Věřím, že si v naší nabídce aktivit vybere každý, kdo se pohybuje v environmentální oblasti, a že se budeme dále zlepšovat ;-).
Úvodník Milí přátelé, vítám vás při čtení nového čísla Rezekvětů, tentokrát již v novém kabátě vycházejícím z nového vizuálního stylu Rezekvítku. Rezekvítek se postupně vyvíjí z organizace orientované jen na členy v organizaci poskytující kvalitní služby v environmentální oblasti nejen členům, ale i široké veřejnosti, zvláště pedagogické. A stejným směrem se vyvíjí i naše Rezekvěty. I když chceme i nadále otiskovat zprávy o proběhlých akcích a o tom, co se na nich dělo, budeme se
Váš Petr Kačer Laštůvka, ředitel
Co bylo Den Země na Špilberku Pod koordinací Lipky se na hradě Špilberku sešly 17. a 18. dubna nevládní organizace i příspěvkové organizace kraje a města, aby připravily vzdělávací a současně zábavnou akci pro děti i dospělé zaměřenou na naše nejbližší okolí, tedy krajinu jižní Moravy. Páteční program byl věnován předem objednaným školám. Po zhlédnutí divadla o vzniku a vývoji naší Země putovaly třídy s přiděleným průvodcem v kostýmu poutníka od stanoviště ke stanovišti a plnily připravené úkoly. Rezekvítek, spolu s Veronikou, měl na starosti stanoviště věnované tématu Voda v krajině. Na úvod bylo dětem na názorném modelu předvedeno a vysvětleno, jak se liší průtok vody v řece s přirozeně meandrujícím korytem a korytem narovnaným činností člověka a jak se technické úpravy řek dál projevují v životě okolní krajiny. Další aktivitou byla soutěžní hra, kde si děti vyzkoušely, jakým způsobem ptáci žijící kolem vod sbírají či loví potravu. Tato aktivita byla inspirována námětem z nové publikace Rezekvítku Vodní čarování (autorka Blanka Ponížilová). Druhá polovina stanoviště, realizovaná Veronikou, byla věnována obalům. Návštěvníci zkoušeli rozpoznat podle chuti vodu z kohoutku a balenou vodu z plastových lahví (poměrně neúspěšně).
Sobotní program byl již určen široké veřejnosti, přibylo stánků dalších organizací, na nádvoří probíhaly celý den koncerty, divadelní představení pro děti i ukázky tradičních řemesel. Během těchto dvou dní Špilberkem prošlo přes 2000 návštěvníků, kteří si odnesli spoustu nových užitečných informací. Karla Petřivalská, koordinátorka akcí pro veřejnost
1
Ekoklub Medvídci Medvídci se od začátku tohoto roku scházejí spíše v komorním pojetí a v tomto duchu probíhají i naše akce. První akcí letošního roku byl únorový výlet z Žebětína Podkomorskými lesy až k hradu Veveří. Po srazu na Rezekvítku, kde jsme si vypůjčili dalekohledy a atlasy ptáků, jsme vyrazili autobusem do Žebětína. Cestou jsme v zasněženém lese pozorovali stopy zvířat a ptáků. Na stromech jsme dalekohledem sledovali havrany, strakapouda a další ptáky. Pod hradem Veveří jsme se prošli po nově postavené dřevěné lávce podél silnice a pousmáli se nad vypuštěnou přehradou. Pod hradem ji totiž bylo možno přejít skutečně suchou nohou. Víte, kde žije ledňáček říční, čáp bílý nebo kachna divoká? Jak rychle proteče voda přírodním či umělým korytem? Tohle všechno a i něco víc jste se mohli dozvědět na Dni Země na hradě Špilberk u stánku Rezekvítku, kde náš oddíl Medvídci vypomáhal. Jelikož se této akce účastníme již několik let, ani letos jsme nemohli vynechat. Již ve čtvrtek odpoledne jsme pomáhali s přípravami, stavbou stanů a stěhováním dalšího vybavení na místo našeho stanoviště. V pátek a v sobotu děti asistovaly u našich zmenšených rybníčků a jezírek, kde si lidé mohli vyzkoušet lovení potravy. Celou akci jsme si všichni nejen užili, ale i něco nového se naučili. V sobotu večer jsme se rozcházeli unavení, ale hlavně spokojení z dobře vydařené akce. Už teď se těšíme na další Den Země:-). Letos v květnu jsme se vypravili společně s oddílem Orionů na výpravu do Kuřimi, kde jsme strávili prodloužený víkend na místní horolezecké stěně. Děti se zde naučily základům lezení, jištění a vzájemné důvěry při lezení. Samozřejmě v našem putování na
nejvyšší horu světa nechyběla i spousta překážek, jako byla jeskyně Netopýrka, kterou bylo nutné se proplazit úzkými uličkami až na konec. Na výletě v okolí Ochozu u Brna jsme se pokochali krásou přírody kolem nás a dozvěděli se něco nového o rostlinkách, které zde rostou. Všichni účastníci výpravy překonali sami sebe a vylezli na vrchol hory a dokázali svou odvahu a sílu jako každý správný horolezec. Výprava byla poměrně fyzicky náročná, ale všichni jsme si ji moc a moc užili a rádi zase na stěnu a do okolí Kuřimi zamíříme. Martin Skiner Boček, vedoucí ekoklubu Medvídci
dávají si jednotliví provozovatelé velmi záležet na propagaci a předávání informací široké veřejnosti. Hlavním provozovatelem na většině elektráren u nás (pokud nejsou zrovna větrné nebo velmi malinké) zůstává stále nám všem velmi dobře známá společnost ČEZ a. s. Drobnou nevýhodou těchto prohlídek se pak stává (pro zvídavého až „rejpavého“ posluchače) skutečnost, že pohled na vybraný způsob výroby energie je vždy dost jednostranný, vzhledem k tomu, že nás provází zaměstnanec provozovatele. Ten je logicky placený za to, aby nás všechny uvedl v nezměrné nadšení pro to, co zrovna vidíme. (Což se jim u většiny lidí často úspěšně daří...) Jadernou energetiku odložme prozatím pro jistotu stranou a pojďme si představit vodní elektrárnu vybudovanou uprostřed jedněch z našich nejdivočejších hor. Toto dílo je bezesporu velmi zajímavou, ale současně i poněkud kontroverzní stavbou. Do provozu byla tato elektrárna uvedena poměrně nedávno, v roce 1996. Ovšem samotná výstavba započala již v roce 1978. Během osmdesátých let byla stavba pozastavena, oficiální stránky ČEZu jako důvod uvádí, že to bylo „z rozhodnutí centrálních orgánů“, ale jedním z důvodů bylo i to, že se ve společnosti zvedla vlna odporu proti tak radikálnímu zásahu do nejkrásnější centrální části CHKO Jeseníky. Hlavním úkolem přečerpávací elektrárny je plnit tzv. statickou funkci při výrobě elektřiny. To znamená, že v noci se přebytečná energie ze sítě využívá na čerpání vody do horní nádrže a ve špičkách, v době nedostatku elektřiny, se v turbínovém režimu vyrábí elektrický proud. Značnou výhodou je, že v případě potřeby
Krátké zastavení u přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně aneb Jeden díl z cyklu Exkurze za energií Mezi aktivity Rezekvítku patří také pořádání environmentálně vzdělávacích exkurzí pro zájemce z řad veřejnosti. Letos na jaře probíhá trojdílný cyklus nazvaný Exkurze za energií. Prozatím jsme navštívili jadernou elektrárnu v Dukovanech a přečerpávací vodní elektrárnu v Jeseníkách, dále plánujeme prohlídku větrné farmy v Banticích. Jelikož obecně problematika výroby energie je (nejen) v České republice předmětem mnoha diskusí a nevyjasněných odpovědí,
2
přechod z klidového do maximálního výrobního režimu může nastat během necelých dvou minut a výroba může probíhat celkem 6 až 7 hodin. Trocha technických údajů pro elektrárnu Dlouhé Stráně: voda z horní nádrže umístěné v nadmořské výšce 1350 m n. m. je vedena dvěma tlakovými přivaděči o průměru 3,6 m a délce 1,5 km k turbínám. Obě reverzní soustrojí, každé o výkonu 325 MW, jsou umístěna v podzemní kaverně turbín o délce 87 m, šířce 25,5 m a výšce 50 m. Blokové transformátory jsou umístěny v podzemní komoře o délce 117 m, šířce 16 m a výšce 21,5 m. V podzemí se dále nacházejí komunikační, technologické a větrací tunely a štoly o celkové délce 8,5 km. Proč je tato stavba často označována jako „kontroverzní dílo“ a byla a stále je předmětem mnoha sporů a diskusí? Hlavním problémem zde je hlavně naprosto nevhodná volba lokality. Pro vybudování horní nádrže byl „seříznut“ jeden z vrcholů masívu Mravenečníku, a to téměř o 3 metry. K tomu bylo potřeba vybudovat přes 12 km silnic na vrchol, které zajišťují obsluhu a údržbu nádrže. To vše v samotném centru chráněné krajinné oblasti. Krom výrazného zásahu do celkové tváře malebné krajiny hor musíme při kochání se výhledem na okolní kopce myslet také na to, jak to zde vypadalo dříve. Celý vrchol Mravenečníku bývala velmi vzácná oblast klidu, kam nevedly ani turistické chodníky. V této vysoké nadmořské výšce jsme mohli najít jen řídké klimaxové smrčiny a horské louky s výskytem mnoha chráněných druhů. K zániku této cenné lokality musíme připočíst také důsledky stavby obslužných silnic. Vykácením lesů pro stavbu se mimo jiné otevřela i cesta větrům do zapojených porostů, a když se k tomu přidalo další
nešetrné lesnické hospodaření, holoseče a emise, nemůže nás už ani překvapit důsledek toho všeho, a to velmi smutný pohled na spoustu pasek a polomů na svazích okolních hor. Toto vše není samozřejmě vina pouze výstavby nádrže, ale i to, že se do dříve opravdu nepřístupných míst najednou můžeme pohodlně vyvézt autem, je skutečnost poměrně podivná a zřejmě by bylo docela vhodné se nad těmito pohodlnými výsadami trochu zamyslet. Do původního stavu jesenické hory už nikdy nevrátíme, ale snad bychom si mohli vzít ponaučení a při plánování dalších staveb přemýšlet více v širších souvislostech (třebaže by se i jednalo o podobně užitečné dílo, jakým zřejmě Dlouhé Stráně stále zůstávají). Karla Petřivalská, koordinátorka akcí pro veřejnost
nemalé, nicméně velmi důležité především v dnešní době, kdy dochází k odcizení mládeže od přírody. Většina z dnešních dětí dává přednost hře na počítači či televizi v pohodlí svého domova. Je tedy těchto cílů vůbec možné dosáhnout? A jak? Třeba vám bude návodem popis jedné z akcí konané v rámci projektu Děti pečují o přírodu. Po oslovení školy v rámci semináře pro učitele, který bývá pořádán vždy na začátku kalendářního roku a na kterém vyplní již konkrétní učitelé, o jaké chráněné území by měli zájem, domluvíme elektronicky či telefonicky konkrétní termín a pracovní náplň akce. Nejčastěji se jedná o hrabání pokosené trávy (pečujeme převážně o stepní území) či úklid území. Ujasníme si věk a počet žáků, kteří se akce budou účastnit, náplň práce i obsah exkurze. Práce i obsah exkurze jsou uzpůsobeny věku žáků i látce, kterou momentálně probírají v rámci výuky. To vše proběhne přibližně tři týdny před akcí. Vyučující je také upozorněn, že v případě nepřízně počasí akce nebude realizována a je nutné, aby zajistil náhradní program pro žáky nebo běžnou výuku. Následně se pro jistotu dva dny předem opět zkontaktujeme a vzájemně se ujistíme, že se nic nezměnilo a akce může být zrealizována. Rezekvítek pak celou akci organizačně a materiálně připraví, zajistí lektorku a veškeré potřebné nářadí a pracovní pomůcky dle typu práce. Po úklidovém typu akce zajistíme odvoz nasbíraného odpadu. A můžeme jít na věc. Sejdeme se v 8:00, kdy začíná výuka na většině škol, před hlavním vstupem do školy. Lektorka, která zastupuje Rezekvítek, seznámí žáky s programem dnešního dne, připomene, že žáci mají mít jízdenky na MHD, pokrývku hlavy a dostatek tekutin, i to, aby si před odchodem všichni zašli na toaletu.
Pro školy Děti pečují o přírodu Název „Děti pečují o přírodu“ patří projektu, v rámci kterého občanské sdružení Rezekvítek pořádá již třetím rokem brigády pro školní a jiné dětské kolektivy. Projekt si klade za cíl rozvíjet v dětech kladný vztah k přírodě, umožnit jim osobní kontakt s přírodním bohatstvím v blízkém okolí jejich bydliště a vést je k spoluzodpovědnosti za současný stav životního prostředí. Jak sami vidíte, cíle jsou
3
Jakmile jsou všichni připraveni, vyrazíme pěšky či městskou dopravou na chráněné území, na kterém bude program realizován. Po příchodu na místo lektorka jasně stanoví pravidla chování dětí v průběhu celého dne. Věci si odložíme na jedno viditelné místo, stanoví se, kdo má za úkol je hlídat (nejčastěji učitel, případně některý z žáků, který ze zdravotních důvodů nemůže vykonávat práci). Následně si zahrajeme malou hru, při které si vysvětlíme, co jsou to molekuly. Jsou to malé částice, ze kterých je složeno vše kolem nás. Molekuly jsou složeny z atomů. A právě atomy představují žáci. Když lektorka řekne molekuly 1, stopnou si všichni do pozoru. Když řekne 2, musí žáci udělat dvojice, 3 trojice atd. Kdo z žáků nebude v molekule o příslušném počtu dříve, než lektorka napočítá do pěti, vypadává. První kolo je jednoduché a žáky, především ty mladší čtrnácti let, hra baví. Proto si hru zahrajeme ještě jednou. Toto kolo však ukončíme hned na začátku. Necháme žáky rozdělit na molekuly po 5 až 6 jedincích. Poté žákům oznámíme, že právě vytvořili pracovní skupinu. Tato velikost pracovní skupiny se nám nejvíce osvědčuje. Ihned po rozdělení do skupin dostávají žáci za úkol dohodnout se na názvu jejich molekuly, která se tím stává pracovním týmem. A takový pracovní tým musí skutečně pracovat týmově, tedy bez hádání a jiných věcí, které by se členům týmu nelíbily. I jednání jednotlivých týmů bude hodnoceno a bude mít stejnou váhu jako množství práce, kterou týmy vykonají, a znalosti, které projeví. Vše bude pozorovat a hodnotit jak učitel, tak lektorka. Po vysvětlení náplně práce a její názorné ukázce včetně poučení o bezpečnosti práce následuje vlastní realizace, která bývá po cca 30 minutách přerušena pauzou na svačinu. Před svačinou každý tým dostane vlhčené ubrousky, kterými si očistí ruce, a žáci jsou při jídle
potkají dvě rostliny, zahrají si kámen, nůžky, papír a ta, která vyhraje, postupuje v potravním řetězci (třeba na housenku nebo na to, co žáci vymysleli). Ta, která prohraje, zůstává rostlinou. V dalších fázích potravního řetězce vždy výherce postoupí o jeden stupeň výš a ten, kdo prohraje, sestoupí o jeden stupeň níž. Povolená jsou jen slova kámen, nůžky, papír, teď, vše ostatní musíme dát najevo gesty. Prvních 5 výherců získá nálepku s obrázkem, hrajeme v duchu fair play. Hra nejen seznámí žáky s ekologickým termínem, ale rozvíjí v nich i dovednost neverbální komunikace. Následně se opět vrátíme na cca 20 minut k práci s tím, že jakmile budeme mít téměř vše hotovo, zahrajeme si další hru. A také že ano. Když vidíme, že už opravdu chybí jen kousek k cíli, přerušíme práci, seznámíme žáky s vybranými obrázky zvířat a rostlin na pexesu z Krabice jehličí, kterou Rezekvítek vyrábí. Vybereme 20 obrázků a ukážeme je žákům, řekneme název a pár zajímavostí o konkrétním živočichovi či rostlině. Následně si jednotlivé pracovní týmy stoupnou do zástupu na startovací čáru vyznačenou provázkem a lektorka umístí kartičky obrázky vzhůru na prostor před nimi. Následně lektorka řekne název toho, co je na obrázku, a jakmile řekne kouzelné slovíčko teď, první ze zástupu má za úkol donést jí správný obrázek. Obrázek je toho, kdo se ho dotkne jako první. Je zakázáno se prát či strkat. Tým získává za správný obrázek bod, za špatný jej ztrácí. Tuto hru lze různě obměňovat či zvedat obtížnost třeba tak, že děti mají donést 2 obrázky či lektorka neřekne název, ale poskytne potřebné informace pro určení správného obrázku. Následuje dokončení práce a úklid nářadí a pracovních rukavic, sbalení věcí a odchod na exkurzi s odborným výkladem. Při exkurzi se lektorka zaměří na vzácné druhy, které se zde vyskytují, i ty druhy, které žáci znají z předchozí hry. Všichni účastníci za odměnu dostanou barevné sbírkové karty věnované brněnským chráněným územím, které Rezekvítek vydává. Na závěr si vše shrneme, zeptáme se žáků i učitele, jak se jim dnešní den líbil, zda se dověděli něco nového a co se jim nejvíce líbilo či nelíbilo, a směřujeme žáky k tomu, aby si dali závazek, co budou od dnešního dne dělat pro přírodu. Případně se rovnou domluvíme na další akci. Že byste se rádi takové akce zúčastnili, ale nevíte jak na to? Oslovte nás na e-mailu
[email protected] nebo se podívejte na naše webové stránky: www.rezekvitek.cz, sekce Pro školy. Milica Sedláčková, vedoucí úseku Pro školy
lektorkou upozorněni na doplnění tekutin i na to, zda si všimli, jak jim po dobře vykonané práci na paprscích sluníčka ve voňavé trávě chutná. A opravdu, především ti, kteří svačinu běžně nenosí a nemají ji ani dnes, mají hlad a loudí po svých spolužácích. Když máme vše snězené, jdeme opět na 30 minut pracovat. Jakmile opět pracovní nasazení polevuje, přerušíme práci a proložíme ji krátkým výkladem. Zeptáme se, zda žáci vědí, co je to potravní řetězec. Vše si vysvětlíme a takový potravní řetězec společně vymyslíme. Pak si zahrajeme stejnojmennou hru. Na začátku jsme všichni na počátku potravního řetězce, kterým jsou rostliny. Domluvíme se, jak rostlinu budeme gesty znázorňovat. Když se
4
Jak nakládat s odpady? Rád bych vám přiblížil jeden z výukových programů určených pro děti prvního stupně základních škol. Je zaměřený na třídění odpadů a vznikl v rámci projektu Rezekvítku Ekoporadna do škol. Tento projekt má za úkol blíže seznámit žáky s některými enviromentálními problémy. Program samotný je dvouhodinový (2 x 45 min.). V první hodině si s dětmi vysvětlíme, co vlastně odpad je, proč bychom ho měli třídit a jaké druhy odpadu rozlišujeme. V druhé hodině se pokoušíme přijít na to, jak se chovat tak, abychom odpadu vytvářeli co nejméně, uvažujeme nad různými alternativními metodami, co s věcmi dělat, aby se daly ještě využít, než je vyhodíme, a ukazujeme si některé třídící ,,špeky”, jako jsou třeba železné plechovky od pití, kelímky z bioplastu, biologicky rozložitelné pleny atd. Celkově se s dětmi pořád bavíme a nedopřejeme jim chvilku oddechu, což je zejména u nižších stupňů tak potřeba. Jelikož chceme, aby si děti nabyté informace zapamatovaly, snažíme se spíše důležité věci častěji opakovat, než dětem dodávat přehršel detailních informací. Při programu pravidelně střídáme spíše výtvarně zaměřenou práci s pracovním listem, diskusi ve skupinkách a různé hry. Na závěr programu si s dětmi zahrajeme krátké divadlo, jehož jsou děti sami aktéři.
Co dodat, snad jen to, že většinu informací dětem nepředkládáme na stříbrném podnosu, ale snažíme se, aby k nim dospěly samy. Jan Kája Záhora, lektor výukových programů
sbírají odpadky a odstraňují invazní druhy dřevin. S péčí o toto vzácné území nám pomáhá také řada škol a oddílů v rámci projektu Děti pečují o přírodu. Pokud byste však měli zájem o odborný výklad, Rezekvítek nabízí exkurze pro veřejnost a též i pro školní kolektivy. Exkurze většinou probíhají v jarních a letních měsících, kdy je možné vidět kvést koniklece či jiné druhy rostlin. A jak je tomu při školní exkurzi? Třída s lektorem se potkají na zastávce MHD Koniklecová v Novém Lískovci a společně vyráží do kopce k rezervaci. Z počátku je výklad formou diskuse na téma chráněná území v ČR. Později je žákům názorně ukázáno, jak se takové území značí, a následuje samotná exkurze. U první naučné tabule žáci dostanou letáček o přírodní rezervaci, kam si během výkladu mohou doplňovat získané informace do tajenky. Společně prochází území od jedné naučné tabule ke druhé a u každé se dozví nějakou zajímavost, takzvaně naživo vidí, jak která rostlina a někdy i živočich vypadá, sami si vyzkouší najít a určit podle klíče nějaké bezobratlé a samozřejmě nesmí chybět drobná hra pro pobavení a hlavně zapamatování získaných vědomostí. Celá exkurze trvá asi 2,5 hodiny. Tereza Opice Žižková, lektorka výukových programů
Tip na výlet Exkurze na Kamenný vrch Nevíte-li, co podniknout ve svém volnému čase nebo třeba s celou třídou či jinou skupinou a rozhodně nechcete jen tak sedět doma a koukat na televizi, mám pro vás báječný tip. Jistě víte, že Brno má mnoho chráněných území a mnohé stojí za návštěvu. Osobně doporučuji návštěvu přírodní rezervace Kamenný vrch, která se nachází na jihozápadě Brna mezi sídlišti Nový Lískovec a Kohoutovice. Tato přírodní rezervace, připomínající svým tvarem bumerang či snad rohlík, je výjimečná zejména hojným výskytem koniklece velkokvětého, jehož jsou v jarních měsících na území obrovské fialové „koberce“. Heboučké květy koniklece každým rokem lákají mnoho návštěvníků, neb tato podívaná se nikde jinde na světě nevidí. Právě na Kamenném vrchu roste největší počet tohoto vzácného druhu. Ale i v jiných měsících stojí toto území za prohlídku, jelikož se zde nachází stepní vegetace, která je na našem území již velmi vzácná. A bez každoroční práce dobrovolníků by tu dávno nebyla. Informace o tom, které že to rostliny právě vidíte a které byste vidět mohli, najdete na naučných tabulích, kterých je na území celkem 8, z nichž se jedna opakuje. Každá tabule je věnována jednomu z témat. Například na druhé tabuli se můžete dočíst, jak to u nás vypadalo před mnoha lety a jak to, že tu vlastně máme step. Na dalších je zmínka o fauně, keřích a stromech a nechybí ani zmínka o lidech a hlavně o jejich práci na tomto území. Každým rokem na Kamenném vrchu probíhá několikadenní brigáda dobrovolníků pod názvem Kameňáková brigáda. Dobrovolníci sečou a hrabou trávu,
5
nejen je, ale především péči o tyto prvky chápat mnohem šířeji než často pouhý konzervační přístup k maloploškám. Kromě tradičních maloplošek typu Kamenný vrch, Obřanská stráň apod. to byla řada nových VKP na území města Brna (např. starý sad v katastrálním území Starý Lískovec „U kříže“), kde jsme v letošním roce pečovali o přírodu. V loňském roce pokračovala pod patronací Luboše Tichého a samozřejmě zadavatele Českomoravského cementu také rekultivace lomu Břidla v Mokré. Spolupráce se správou CHKO Moravský kras se rozšířila o další maloplošku, konkrétně NPP Stránskou skálu. No a konečně se v loňském roce podařilo získat finanční podporu na založení, resp. rekonstrukci biokoridoru a biocentra. Konkrétně šlo o založení biokoridoru v Medlánkách a o rekonstrukci Biocentra Borky v k. ú. Kobylnice. Co se vlastních činností týče, i v letošním roce sice dominovalo kosení, a to hlavně mechanizované, příp. redukce křovin a náletů. Stručně řečeno péče o „stepní“ lokality nebo opuštěné sady. Současně probíhaly také výsadby a následná péče o ně. Jen v loňském roce se nám podařilo vysadit více než 1500 sazenic stromků a keřů. Kromě těchto dvou stěžejních oblastí probíhaly také řekněme techničtější činnosti, jako např. značení památných stromů nebo údržba oplocení. Novinkou loňské sezóny byla mimo jiné práce na výzkumných projektech pralesovitých rezervací v ČR. Na závěr bych ještě chtěl připomenout vydatnou spolupráci s Mildou Sedláčkovou a její školní mládeží a také s řadou stálých brigádníků. Antonín Martiník, vedoucí úseku Péče o přírodu
Péče o přírodu Nejen grafický styl Rezekvítku doznal v loňském roce změnu. Bylo to také naše oddělení dříve označované „ochrana přírody“, které se přejmenovalo na „péči o přírodu“. Důvodů je hned několik. Především to souvisí se změnou, resp. rozšířením naší působnosti do oblasti také mimo maloplošná chráněná území. Jedná se především o významné krajinné prvky, biocentra a biokoridory, které sice rovněž požívají status chráněné přírody, nicméně lze
Brněnská CHÚ V této sekci bychom vám rádi postupně představili jednotlivá chráněná území města Brna. Podkladem jsou Rezekvítkem vydané Karty chráněných území.
Netopýrky
se tu v počtu stovek exemplářů a díky jeho početnému výskytu je území začleněno do evropské soustavy Natura 2000. Kromě koniklece zde nalezneme i další suchomilné druhy – máčku ladní, hvozdík kartouzek, pupavu bezlodyžnou, smolničku obecnou, jestřábník chlupáček, zvonek klubkatý či rozrazil klasnatý. Bohatý luční porost pak doplňuje několik druhů jetelů (luční, plazivý, horský), jitrocel kopinatý a prostřední, třezalka tečkovaná, řebříček obecný a další byliny. Dominantu lučního porostu pak samozřejmě tvoří trávy – lipnice úzkolistá, kostřava žlábkovitá a valiská či ovsík vyvýšený. Luční porost je rozčleněn skupinami křovin svídy krvavé, ptačího zobu obecného a několika druhů růží. Ve spodní části se dříve nacházel porost cizokrajného trnovníku akátu s podrostem bezu černého, který zcela změnil původní charakter vegetace. Protože se postupně rozrůstal do travnatých ploch, byl zcela odstraněn a výmladky akátu budou dále likvidovány. Z hlediska zástupců živočišné říše na tomto území nelze opomenout výskyt řady stepních druhů hmyzu (např. kudlanka nábožná) a význam křovin jako úkrytu pro řadu ptačích druhů (např. ťuhýk obecný a pěnice hnědokřídlá).
Základní údaje: Netopýrky jsou zbytkem poměrně rozsáhlého komplexu polopřirozených suchých luk a mezí, který byl postupně téměř celý přeměněn v zahrádky. Dřívější pravidelné sečení a snad i občasná pastva na vysýchavých půdách umožnila vznik stepních trávníků s velkou pestrostí rostlin i drobných živočichů. Poslední zbytek těchto společenstev byl vyhlášen v roce 1987 chráněným územím o rozloze 0,9 ha. Stanoviště: Geologický podklad území je tvořen horninami brněnského masívu částečně překrytými spraší. Půdní pokryv reprezentuje kambizem, ojediněle zasahuje do území hnědozem. Lokalita zahrnuje severně až východně orientovaný svah obklopený zahradami. Živá příroda: Jedním ze zdejších nejvýznamnějších druhů rostlin je koniklec velkokvětý – druh chráněný nejen u nás, ale v celé Evropě. Nachází
6
Péče o Netopýrky: Péče o toto území směřuje ke třem základním cílům. Prvním je udržet stepní charakter travnatých společenstev – k tomu slouží především pravidelné kosení většiny trávníků a odstraňování posečené biomasy. Druhým cílem je udržet přiměřený rozsah společenstev dřevin a jejich vhodné druhové složení – jsou redukovány šířící se nárosty třešní, eliminovány výmladky akátu a udržována rozloha křovin. Třetím úkolem je ochránit území proti vzniku černé skládky (odpady z okolní zahrádkářské kolonie) a odstraňovat odpadky po návštěvnících. Jak se sem dostat: Na území se dostanete pěšky buď z Bystrce (zhruba 1,7 km od zastávky ZOO; vyjdete po ulici Komínská, směr na medlánecké letiště), nebo z Komína (cca 0,8 km od zastávky trolejbusu 36 – Komín, sídliště; pěšinou kolem zahrádek). Necelý kilometr je to na Netopýrky také z Medláneckých kopců.
WWW.EKORADCE.CZ Zveme vás všechny k návštěvě společného internetového portálu jihomoravské sítě ekoporaden a ekoinfocenter. Naleznete tu aktuální informace z environmentální oblasti, najdete tu odpovědi na nejčastější dotazy a odkazy na další zdroje informací, můžete si zde vybrat poradnu, která je vám nejblíže pro případnou osobní návštěvu nebo jí přímo z internetu poslat svůj dotaz. Kromě ekoporadenství zde naleznete i nabídku aktuálních akcí pro veřejnost, pořádaných partner-
skými organizacemi, a chcete-li dostávat pravidelné aktuální informace o akcích a aktualitách na webu, můžete přímo na portálu jednoduše zaregistrovat svůj e-mail k odběru informací.
CEV Pálava – Mikulov – www.cev.palava.cz Děti Země – Brno – www.detizeme.cz EkoCentrum – Brno – www.ecb.cz Ekocentrum Hodonín – Hodonín – www.ekocentrumhodonin.unas.cz Ekologický právní servis – Brno – www.eps.cz Ekoporadna Tišnovsko – Tišnov – www.ekoporadna.tisnovsko.eu Hnutí Brontosaurus – Brno – www.brontosaurus.cz Hnutí DUHA – Brno – www.hnutiduha.cz Kyjovské Slovácko v pohybu – Kyjov – www.kyjovske-slovacko.com Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání – Brno – www.lipka.cz Manner – Bohdalice – www.manner.cz Mikroregion Hrušovansko – Hrušovany nad Jevišovkou – www.hrusovansko.cz NESEHNUTÍ – Brno – www.ekobrana.cz Renata – Boskovice – www.volny.cz/spol.renata Rezekvítek – Brno – www.rezekvitek.cz Rychta Krásensko – Krásensko – www.rychtakrasensko.cz Veronica – Brno – www.veronica.cz Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty – Veselí nad Moravou – www.bilekarpaty.cz/vis Živé pomezí Krumlovsko-Jevišovicko – Moravský Krumlov – www.zivepomezi.cz
Síť ekoporaden Síť environmentálního v Jihomoravském kraji
poradenství
Jak jste se mohli dočíst již dříve v Rezekvětech, v Jihomoravském kraji vznikla (již v roce 2005) a velmi úspěšně funguje síť ekologických poraden a infocenter. Její dotační podpora z evropských fondů skončila v srpnu loňského roku, přesto většina poraden funguje a radí dál. Po předchozím kvalitním vedení Sítě Lipkou – školským zařízením pro environmentální vzdělávání se koordinace projektu ujal Rezekvítek. Nyní je Síť financována z projektu podpořeného Jihomoravským krajem a ze Státního fondu životního prostředí, jenž by měl zajistit fungování ekoporaden na další dva roky. Současně s převzetím koordinace celé Sítě převzal Rezekvítek od Lipky také správu společného internetového portálu jihomoravských ekoporaden WWW.EKORADCE.CZ. Na společném portálu se prezentují tyto poradny: Barvínek – Podomí – www.barvinek.net
7
Krabice naší vlasti
Co tvoříme
Zeměpisně-přírodovědná sada výukových pomůcek vzešlá z výukového programu SEV Chaloupky. Spousta aktivit, obrázků, fotek a námětů pomůže vám a vašim žákům poznat naši vlast, postavit si vlastní model ČR a seznámit se s našimi velkoplošnými CHKO.
Karty stromů – Jehličnany Výuková pomůcka obsahuje sadu karet se siluetami stromů, jejich jednotlivými částmi a slovním doprovodem. V metodice najdete řadu námětů na využití karet. První díl představuje pět našich nejběžnějších jehličnanů. Pomůcka je určena především dětem od 3 do 10 let.
„Brňáku, nezlob se“ „Brňáku, nezlob se“ je výuková hra s ekologickým námětem, jejíž cílem je děti lépe seznámit s městem, ve kterém žijí – městem Brnem a jeho zajímavým okolím. Žáci se prostřednictvím figurky projdou po významných památkách a chráněných územích Brna a na každém tomto zastavení se dozví něco zajímavého. Výuková hra je určena žákům 4. až 9. třídy ZŠ. Díky dotaci Statutárního města Brna je cena pomůcky 1300 korun (platí pro prvních deset kusů) .
DVD Členovci Pořad seznamuje diváky s říší členovců tak, jak to učebnice neumožňují – v detailech, souvislostech, příbězích, věcně i emotivně. Využijete ho v přírodopisu, biologii, vlastivědě či ekologické výchově. DVD obsahuje 5 filmů o celkové délce 150 minut. Díky dotaci Státního fondu životního prostředí ČR je zdarma (hradí se poštovné a balné 60 Kč). Určeno pouze pro školská zařízení.
18. – 20. září – Toulavý autobus po jižní Moravě; určeno pedagogickým pracovníkům
Co bude
září – Pomologická exkurze po starých sadech, zaměřená na sadaření a odrůdy ovocných stromů; určeno pro veřejnost
27. – 29. června – Kameňáková brigáda – tradiční brigáda na Kamenném vrchu; určeno pro veřejnost
říjen – S Rezekvítkem na houby – mykologická exkurze; určeno pro veřejnost
13. – 17. července – Letní příměstský tábor 1 – Cesta kolem světa 24. – 28. srpna – Letní příměstský tábor 2 – Piráti Program je zajištěn od 9:00 do 17:00 v Brně a jeho blízkém okolí; určeno dětem ve věku 7 až 13 let
23. – 25. října – tradiční Rezeakce na Horním mlýně; určeno pro dětské oddíly a kroužky 30. října – 1. listopadu – Piknik pro rodiče s dětmi; určeno pro veřejnost
1. – 4. září – Veletrh ekologických výukových programů v Želivském klášteře – pořádá Pavučina a Lipka; určeno pedagogickým pracovníkům
listopad – Geologická exkurze
Vydává: Rezekvítek, sdružení pro ekologickou výchovu a ochranu přírody, Kamenná 6, 639 00, tel.: 543 216 483,
[email protected], www.rezekvitek.cz
Rezekvěty 1/09, redakční uzávěrka 26. 5. 2009; grafická úprava Petra Fojtíková; zdroj fotografií archiv Rezekvíku . Signované příspěvky nemusí vyjadřovat stanovisko celého Rezekvítku. Podpořilo Statutární město Brno a MŠMT.
8
