.
.z
I
a
L
a
š
e
d
B
s
á
t
z]a!é
a
V|adimírJust
MÝ"rUS SEMAFoR t. Z e p t á t e - | is e p a m ě t n í k n a š e d e s á t á | é t av č e s k ék u | t u ň e z, a č n o u vyjmenovávat: Hnaba|, Vyskoči|,Kundera, Forman, Němec, Chyti|ová, Literárky, rváň, Krejča, Fladok, Horníček,jazz, bigbeat, Viola, Zábradlí- a Semafor' V š e c h n y t y t o f e n o m é n yj s o u i d n e s v c e I k u u s p o k o j i v ěv y | o Ž i t e I n é ' d o v e d e m e p o c h o p i t j e j i c h s t y | o v ét, v a r o v é ,t e m a t i c k é i m y š | e n k o v é pňínosy,kontexty, jeŽ ref|ektova|yi ty, do nichŽ vstupova|y a ktené sv1imvstupem pnoměĎova|y,chápeme d vody zákazŮ i nadšenípub. | i k a . P u s t í m e - l si i c o k o | i z č e s k éf i I m o v év | n y ,o t e v ň e m e . |ki t e r o u k o | i Kundenovu Směšnou lásku, Vyskoči|ovu povídku, Hav|ovu hru, Grossmanr]rvese1 či HorníčkovyUtajené housle, pustíme-|isi někter o u H u | a n o v u č i V e | e b n é h on a h r á v k u a k t o m u s i z o p a k u j e m e Divišovo Komu patŤíjazz či Ho|anovu lr/oc s Hamletem, za|istujeme|i V tehdeišíchLiterárkách, TváŤi, v Divadle a'j., nozhodně se nebud e m e n u d i t ' L e c k t e r ! d e t a i | ,f o r m u | a c i , k r e a c i p ň e j d e m e s e s h o v í v a v l m u s m ě v e m , a I e b u d e m e - | is e n a k o n e c n ě č e m u d i v i t , p a k j e d i n ě p r o p a s t n év z d á | e n o s t im e z i t e h d e 1 šaí d n e š n íÚ r . o v n tív o r b y i j e j í kritické nef|exe' PIatÍto všechno také o SEMAFJRU, r^espektive o 1eho prv.fch ,,ku|t o v n Í c h .s' e z o n á c h ? Zkusme si znovu pňečístsine ira et studio tíeba Člověkaz pŮdy [ h r u ' j e ž 1 a k o p n v n í3 0 . 1 o . 1 9 5 9 o d s t a r t o v a | a h v ě z d n o u s | á v u S e m a f o r u , t r a k t o v a n o u p a k p o g e n e r a c e n e j r r j z n ě j š í m| ei g e n d i s t y ] . P ň i p o m e ř m e s i i d r u h . !c' e l o v e č e r n oí p u s , , m y t o | o g i c k é h o b. ,d o b íz e S m e č e k , T a k o v o u z t r á t u k r v e ( k o n t n o v e r z n íh u d e b n í k o m e d i i S u c h é h oa Š | i t r a u , n i s o n o z t r h a n o u k r i t i k o u ,Ú ň a d y z a k á z a n o u . s t a Ž e n o ua p o p r e m i é ň e1 2 ' 1 o ' 1 9 6 o z n o v u o b n o v e n o u? 4 ' 3 ' 1 9 B 1 ' | e g e n d i s t yo p ě t d o d n e s v y z d v i h o v a n o u ]A" - a b y c h o m n e b y l i p r . á v e m obviĎováni, Že ztotoŽ uieme divad|o pouze S textem - pos|echněme si zvukovy záznam obou inscenací, obohacen! v prvém pňípadě[Č/ověk z pŮdy) záznamem te|eviznÍm. il. 0 d m o c n í m e - |tir a d i c i a v z p o m í n k yn a j u v e n i I n |íé t a ,b u d o u n á m p o tomto pokusu o nepňedpo1até s t u d i u m n e p o c h o p i t e I n ée u f o r i c k é s u p e r | a t i v y ,v y s | o v o v a n éb ě Ž n ě o d p o | o v i n yš e d e s á t l c h | e t , k d y s e a3B.
sEdEšátá
zdá|o, Že,,boj o Semafor a boj Semaforu o prosazení své cesty patŤí nesporně k nejdŮleŽitějšÍm kulturněpolitickym zápasťtm poslednÍch / e t ' ,[ M i | a n B l a h y n k a , 1 9 6 4 ] . B u d o u n á m n e p o c h o p i t e | n é v y n o k yf i l o sofŮ, napň. okňídlenámaxima |vana Svitáka ,,Není-lifilasofie semaforem, je Semafor filosofií''' Nebo vlrok Josefa Škvoreckého: ''PŤipojili se k těm vzácnym umělcťlm, z jejichŽ rodu byl Jaroslav JeŽek a V+W i William Shakespeare, George Gershwin i Francis scott Fitzgerald ('''J k umělcŮm, kteŤí, Ťečeno s Raymondem Chandlerem, vzali falešné bohy a zgruntu je pŤedělali,'',,. Čas Ieck t e r ! v f t . o k p o n ě k u d k o r i g o v a | 'Z a t í m c o F i t z g e r a l d a č i C h a n d | e r a o S h a k e s p e a r o v i n e m I u v ě - b u d e m e n e j s p í šč í s t[ h r á t ] i v p ň í š t Í m
tisíci|etí,ZatÍmco ht.y V+W+J tvoňíuŽ pĎes p | sto|etítrva|ou souč á s t č i n o h e n n í h oč i z p ě v o h e r n Í h on e p e r t o á r u č e s k l c h d i v a d e l ne1hranějších tituItjtvŮbec -, hry a by|ysezony' kdy vítězi|yv ŽebňÍčku a pásma Semaforu mimo Sernafor ukáza|y se bft ňÍdbučkouv.!'jimk o u , p o t v r z u j í cpír a v i d | on e p ň e n o s n o s t im Í s t n íi č a s o v é .C o j e d o k o n a | e p ň e n o s n é[ i v č a s e ] 'j s o u p o u z e a j e d i n ě p Í s n i č k ya,l e t y s i d o v e d e m e p ň e d s t a v i t- a t a k é t a k v n a p r o s t év ě t š i n ě z n ě j í- m i m o d i v a dlo. By|o to však divad|o, neby|y to desky, zpěvníčky,kazety, fi|my a k|ipy,na něŽ se čtvrt Sto|etístá|y v Praze mnohasetmetrové fronfy. o t o v í c n á m b u d e n e p o c h o p i t e I n é ,p t . o čp r á v ě d i v a d l o , p r o č právě Semafor Suchého a Š|itrase staI jaklmsi aŽ magick1Ím'rituá | n í mz a k | í n a d | e m | e d n ég e n e r a c e ' P r o č p n á v ě S e m a f o r - n e j e d n o t|ivé písně, aIe jejich ,,mateŤská odpalovací základna,' - funguje dodnes jako emb|ematickÝZnak minu|osti, ku|tick./zážitekz dětství, p ň e d á v a n 1zÍo t c e n a S y n a . Z á Ž i t e k s p I a t n o s t íp a r . a d i g m a t u o, n ě m Ž s e n e p o c h y b u 1 ea k t e r ! Ú s p ě š n ě v z d o r u j e k a Ž d ék r i t i c e , n e b o é. | a k o t r a d o v a n á l e g e n d a a p o s | é z em y t u s o d p o v í d áp a t r n ě n a h | u b š íp, o d pnahové,z většÍčásti dosud neznef|ektovanéa nevědomé potĎeby, p ň e d s t a v y ,p r o 1 e k c ea m o d e | y c h o v á n í i I s e b e ] p r o Ž í v á nčíe s k és p o |ečnosti.Semafor nabízeIveImi atraktivnía bezprob|émov.!' zptisob, j a k v c e | k u s | u š n ěp ň e Ž í tn e s | u Š n o u d o b u : Š v e j kn a b í z e |h o s p o d s k o u h i s t o r k u , S u c h 1 !s' e Š | i t r " e m n a b í d |ri y b m u s , r e c e s i a a d o r . a c im | á d í ' Pramenem |egendy dnes uŽ m Že b.!'t|eda vypnavováníbájn.!'ch s t a n c Ů , t o t i Ž n á s , k t e ň íj s m e b y | i s c h o p n i v y s t á t s i n a z á Ž i t e k ' j e i Ž d n e s k a n e u m í m e u Ž a n i p o ň á d n ě d e f i n o v a t ,c e l o d e n n íf r o n t y . N ě c o má |istě na svědomí sama tradice' ,,Jestližetradice nabyla maci.,, ňíká Martin Heidegger jakoby mluviI o našem pňípadu,,,zpňístupĎu-
.
.z
I
a
L
a
š
e
d
B
s
á
t
z]a!é
a
V|adimírJust
MÝ"rUS SEMAFoR t. Z e p t á t e - | is e p a m ě t n í k n a š e d e s á t á | é t av č e s k ék u | t u ň e z, a č n o u vyjmenovávat: Hnaba|, Vyskoči|,Kundera, Forman, Němec, Chyti|ová, Literárky, rváň, Krejča, Fladok, Horníček,jazz, bigbeat, Viola, Zábradlí- a Semafor' V š e c h n y t y t o f e n o m é n yj s o u i d n e s v c e I k u u s p o k o j i v ěv y | o Ž i t e I n é ' d o v e d e m e p o c h o p i t j e j i c h s t y | o v ét, v a r o v é ,t e m a t i c k é i m y š | e n k o v é pňínosy,kontexty, jeŽ ref|ektova|yi ty, do nichŽ vstupova|y a ktené sv1imvstupem pnoměĎova|y,chápeme d vody zákazŮ i nadšenípub. | i k a . P u s t í m e - l si i c o k o | i z č e s k éf i I m o v év | n y ,o t e v ň e m e . |ki t e r o u k o | i Kundenovu Směšnou lásku, Vyskoči|ovu povídku, Hav|ovu hru, Grossmanr]rvese1 či HorníčkovyUtajené housle, pustíme-|isi někter o u H u | a n o v u č i V e | e b n é h on a h r á v k u a k t o m u s i z o p a k u j e m e Divišovo Komu patŤíjazz či Ho|anovu lr/oc s Hamletem, za|istujeme|i V tehdeišíchLiterárkách, TváŤi, v Divadle a'j., nozhodně se nebud e m e n u d i t ' L e c k t e r ! d e t a i | ,f o r m u | a c i , k r e a c i p ň e j d e m e s e s h o v í v a v l m u s m ě v e m , a I e b u d e m e - | is e n a k o n e c n ě č e m u d i v i t , p a k j e d i n ě p r o p a s t n év z d á | e n o s t im e z i t e h d e 1 šaí d n e š n íÚ r . o v n tív o r b y i j e j í kritické nef|exe' PIatÍto všechno také o SEMAFJRU, r^espektive o 1eho prv.fch ,,ku|t o v n Í c h .s' e z o n á c h ? Zkusme si znovu pňečístsine ira et studio tíeba Člověkaz pŮdy [ h r u ' j e ž 1 a k o p n v n í3 0 . 1 o . 1 9 5 9 o d s t a r t o v a | a h v ě z d n o u s | á v u S e m a f o r u , t r a k t o v a n o u p a k p o g e n e r a c e n e j r r j z n ě j š í m| ei g e n d i s t y ] . P ň i p o m e ř m e s i i d r u h . !c' e l o v e č e r n oí p u s , , m y t o | o g i c k é h o b. ,d o b íz e S m e č e k , T a k o v o u z t r á t u k r v e ( k o n t n o v e r z n íh u d e b n í k o m e d i i S u c h é h oa Š | i t r a u , n i s o n o z t r h a n o u k r i t i k o u ,Ú ň a d y z a k á z a n o u . s t a Ž e n o ua p o p r e m i é ň e1 2 ' 1 o ' 1 9 6 o z n o v u o b n o v e n o u? 4 ' 3 ' 1 9 B 1 ' | e g e n d i s t yo p ě t d o d n e s v y z d v i h o v a n o u ]A" - a b y c h o m n e b y l i p r . á v e m obviĎováni, Že ztotoŽ uieme divad|o pouze S textem - pos|echněme si zvukovy záznam obou inscenací, obohacen! v prvém pňípadě[Č/ověk z pŮdy) záznamem te|eviznÍm. il. 0 d m o c n í m e - |tir a d i c i a v z p o m í n k yn a j u v e n i I n |íé t a ,b u d o u n á m p o tomto pokusu o nepňedpo1até s t u d i u m n e p o c h o p i t e I n ée u f o r i c k é s u p e r | a t i v y ,v y s | o v o v a n éb ě Ž n ě o d p o | o v i n yš e d e s á t l c h | e t , k d y s e a3B.
sEdEšátá
zdá|o, Že,,boj o Semafor a boj Semaforu o prosazení své cesty patŤí nesporně k nejdŮleŽitějšÍm kulturněpolitickym zápasťtm poslednÍch / e t ' ,[ M i | a n B l a h y n k a , 1 9 6 4 ] . B u d o u n á m n e p o c h o p i t e | n é v y n o k yf i l o sofŮ, napň. okňídlenámaxima |vana Svitáka ,,Není-lifilasofie semaforem, je Semafor filosofií''' Nebo vlrok Josefa Škvoreckého: ''PŤipojili se k těm vzácnym umělcťlm, z jejichŽ rodu byl Jaroslav JeŽek a V+W i William Shakespeare, George Gershwin i Francis scott Fitzgerald ('''J k umělcŮm, kteŤí, Ťečeno s Raymondem Chandlerem, vzali falešné bohy a zgruntu je pŤedělali,'',,. Čas Ieck t e r ! v f t . o k p o n ě k u d k o r i g o v a | 'Z a t í m c o F i t z g e r a l d a č i C h a n d | e r a o S h a k e s p e a r o v i n e m I u v ě - b u d e m e n e j s p í šč í s t[ h r á t ] i v p ň í š t Í m
tisíci|etí,ZatÍmco ht.y V+W+J tvoňíuŽ pĎes p | sto|etítrva|ou souč á s t č i n o h e n n í h oč i z p ě v o h e r n Í h on e p e r t o á r u č e s k l c h d i v a d e l ne1hranějších tituItjtvŮbec -, hry a by|ysezony' kdy vítězi|yv ŽebňÍčku a pásma Semaforu mimo Sernafor ukáza|y se bft ňÍdbučkouv.!'jimk o u , p o t v r z u j í cpír a v i d | on e p ň e n o s n o s t im Í s t n íi č a s o v é .C o j e d o k o n a | e p ň e n o s n é[ i v č a s e ] 'j s o u p o u z e a j e d i n ě p Í s n i č k ya,l e t y s i d o v e d e m e p ň e d s t a v i t- a t a k é t a k v n a p r o s t év ě t š i n ě z n ě j í- m i m o d i v a dlo. By|o to však divad|o, neby|y to desky, zpěvníčky,kazety, fi|my a k|ipy,na něŽ se čtvrt Sto|etístá|y v Praze mnohasetmetrové fronfy. o t o v í c n á m b u d e n e p o c h o p i t e I n é ,p t . o čp r á v ě d i v a d l o , p r o č právě Semafor Suchého a Š|itrase staI jaklmsi aŽ magick1Ím'rituá | n í mz a k | í n a d | e m | e d n ég e n e r a c e ' P r o č p n á v ě S e m a f o r - n e j e d n o t|ivé písně, aIe jejich ,,mateŤská odpalovací základna,' - funguje dodnes jako emb|ematickÝZnak minu|osti, ku|tick./zážitekz dětství, p ň e d á v a n 1zÍo t c e n a S y n a . Z á Ž i t e k s p I a t n o s t íp a r . a d i g m a t u o, n ě m Ž s e n e p o c h y b u 1 ea k t e r ! Ú s p ě š n ě v z d o r u j e k a Ž d ék r i t i c e , n e b o é. | a k o t r a d o v a n á l e g e n d a a p o s | é z em y t u s o d p o v í d áp a t r n ě n a h | u b š íp, o d pnahové,z většÍčásti dosud neznef|ektovanéa nevědomé potĎeby, p ň e d s t a v y ,p r o 1 e k c ea m o d e | y c h o v á n í i I s e b e ] p r o Ž í v á nčíe s k és p o |ečnosti.Semafor nabízeIveImi atraktivnía bezprob|émov.!' zptisob, j a k v c e | k u s | u š n ěp ň e Ž í tn e s | u Š n o u d o b u : Š v e j kn a b í z e |h o s p o d s k o u h i s t o r k u , S u c h 1 !s' e Š | i t r " e m n a b í d |ri y b m u s , r e c e s i a a d o r . a c im | á d í ' Pramenem |egendy dnes uŽ m Že b.!'t|eda vypnavováníbájn.!'ch s t a n c Ů , t o t i Ž n á s , k t e ň íj s m e b y | i s c h o p n i v y s t á t s i n a z á Ž i t e k ' j e i Ž d n e s k a n e u m í m e u Ž a n i p o ň á d n ě d e f i n o v a t ,c e l o d e n n íf r o n t y . N ě c o má |istě na svědomí sama tradice' ,,Jestližetradice nabyla maci.,, ňíká Martin Heidegger jakoby mluviI o našem pňípadu,,,zpňístupĎu-
šedesátá
:],:t. ],',]á-.;::.l]l;,,:.6...il,, ] .d.l:....l:p.. .. s z]..l:i...]1]]:]]]]]]]]a
,,... jak bylo možné, že neživotná schémata měla tak frenetickr! tispěch u adoIescentního publika?" ÍJiňíšIiEr Jiňí Such '
1s631
foto: anchiv
je tak Velmi málo Z toho, co ,predáVá,,, že pŤedávané spíše Zahaluje, Co tradice uchovává, odevzdává samozňejmosti a svádí tím Z Cesty k pŮvodním ,,pramenŮm,, z nichŽ byly tradované kategorie a pojmy ještě autenticky čerpány' Podlamuje pot,Íebu nutnému chodu tohoto zpětného pohybu porazumět ('..J ve smyslu produktivníhoosvojení,,IBWía čas, 1927]. Zazávorkujme tedy tradici a pokusme se o produktivníosvojení. 1il. Socioku|turně Vzato' by| Semafor jaklmsi šéastně nastavenym s p o | e č n f mp r Ů n i k e m m n o Ž i n yk u l t u r n í c hz á Ž i t k Ůa j e j i c h k o n z u m e n t Ů z t z v . , , m i d - , , ,' ' h i g h t -i m a s - k u | t u ' .Z. m a s o v é k u | t u r ym ě | p r o g r a movy dŮr^an z a c h y t | a v o up í s n i č k ua p o k u d m o Ž n o r o v n o u , , h i t .j'a k o zák|adnístavební kámen poetiky: pt.vfmi hvězdami Semaforu, resp' hvězdami, které ,,udě|aISemafor'', by|y od počátku nikoIi her.ci či r e Ž i s é ň i ,a I e I p o p ] z p ě v á c i I M a t u š k a , P i I a r o v á , F i I i p o v s k á ,Š t c o r . y . koneckoncŮ i Such1i:v pt^vé anketě popzpěvákŮ Zlat,! slavÍk,1962, b y | M a t u š k a p r v n í a S u c h . f č t v r t Ý ] .E | e m e n t á r n íd Ů r a z n a p í s n i č k u d e t e r m i n o v a I s p e c i f i c k é s e m a f o r s k é [ n e ] h e r e c t v ía v e d I i k j e j í j e v i š t n íč i f i I m o v éi I u s t r a c i . D á s e Í í c i ,Ž e i I u s t r a c íp í s n i č k yj a k o v y z n a m o v é h o1 á d r a s t r u k t u r y s e m a f o r s k é h op ň e d s t a v e n Íb y | yi c e l é h r y . J á d n e m v l p o v ě d i b y | s o n g , d r a m a V a t o U , i I u s t n a c í ,n u t n y m [ z d á | os e , Ž e n u t n ; i m ]z | e m ' Z á k | a d n Í md r a m a t i c k . f mk o m p o n e n t e m . nes bychom ňek|i: b y l y o v š e m e t u d y , m i n i p ň Í b ě hkyo I e m p í s n i č e kD k | i p y . S c é n i c k é i f i I m o v é .I N e z a p o m e Ď m e , Ž e s e m a f o r s k é , , h i t y . , i n s p i r o v a | yJ á n a R o h á č e a V l a d i m í r . aS v i t á č k av | a s t n ě k h i s t o r i c k y 340
'' á .....t]...........á]]....]i:i:
p n v n í m, , k | i pm . . v č e s k éT V ] . Z ,'vysoké'.ku|tury profitova|y prvé semaforské hr.y a sezÓny p v o d n í m , č a s e m s e v y t r á c e . j í c í md Ů n a z e m n a a v a n t g a r d n o s t ' N e z a p o m e Ď m e , Ž e v p r v l c h s e z o n á c h t u p Ů s o b i I k u p ň .J a n Š v a n k majer se svym ryze v tvarnym ,,Divadlem masek'' [Škrobenéhlavy, 1960' Johannes Doktor Faust, 1961]' na které bych dnes še| mnohem raději neŽ tňeba na Zuzany, a|e tehdy jsem Švankmajero. v y m a s k y b r a I j a k o Ú | e t , b i z a r n ía n o m á | i i ,n ě c o , c o n e p a t ň i č n ěh y z d í svatostánek. Nicméně i ony masky - stejně jako prvédramatizace [Smo|jakovaupnava a reŽie Aškenazyho Ukradenéha měsíce, 1s6o] p a t Ď i | yk e k o | o r i t u p r v l c h s e z o n , z n ě | a p ň i n i c h o s t a t n ě Š l i t r o v a h u d b a a z p í v a | ys e S u c h é h o t e x t y . D á | e t u b y | o r e g u | é n n,í, d i v a d | o p o e z i e . . [ t z v . , , D Í v a d l o z á z r a k Ů , ) , e x k | u z i v n í| i t e r á r n Í k a b a n e t y a pásma, kritizovaná recenzenty jako ,,hermeticky uzavŤenévečery'' a t d . J ' P ň e d e v š í mt u b y | yj a s n é o d k a z y k p o e t i s m u , d a d a i s m u a s u r reaIismu - a také ke Christianu Morgensternovi [pod ieho ,,patron á t e m . . s e h r á | o n a p ň . k a b a r e t n íp á s m o P a p í r o v éb l u e s , 1 9 6 1 , a I e M o n g e n s t e r n b y | v e d I e V + W , , p a t r . o n e m .v.e n š o v a n ét v o r b y u . S u c h é h oo d s a m é h o p o č á t k u ] . T a d y u Ž a | e v S u c h é h o t v o r b ě n a s t u p o v a |t y p i c k ' ! m ' i d - c u | t :o b e c e n s t v u s e d á v k o v a | yd á v n o z k o n z u m o v a n é, , a v a n t g a n d n vÍ..y. b o j ev e z ň e d ě n é ,v y k o s t ě n ép o d o b ě : p u b | i k u mm ě | o m í t p o c i t , Ž e , , o d v á Ž n ě . . k o n z u m u j e m o d e r n i s t i c k o u h r u o k o ň e n ě n o um n o h a p r o t i r e Ž i m n í m i n a n á Ž k a m i , v e s k u t e č n o s t iv š a k č a s t o p a r t i c i p o v a I on a k o n v e n c i , schématu, mor.aIitě,IUmberto Eco by Íek|:,,KonzumovalojiŽ zkonzumovaná stilegmata'). Publikum v Semaforu ve|mi upňÍmně,vehementně, někdy aŽ manifestačně ÚčtovaIo s padesátlmi |éty [ a d o d n e s s e k t o m u t o p o s t o j i r á d o h | á s í ] .V e s k u t e č n o s t is e v š a k v či padesátlm |ét m paradoxně vymezova|ov rámci typick./chkonv e n c í p a d e s á t y c h | e t , k o n v e n c ív m n o h a s m ě r e c h k o n v e n č n ě j š í c h , n e Ž j a k éb y | yv t u c h v í l ik v i d ě n Ín a t z v . o f i c i á l n í c hs c é n á c h I K r e | č o v a a R a d o k o v aé r a v N D a j . ] . T e n t o p a n a d o x m a n i f e s t o v a I on e j k ň i k | a v ěuj iŽ z a h a j o v a c íp ň e d s t a vení Semaforu'
tv.
á ostava P r o č z d e v Ů b e c b y l a n a p n v yp o h l e d e t i c k y p t . o b I e m a t i c k p e x k | u z i v n í haov a n t g a r . d i s t 'y' z p Ů d y . . ?B y | o o p r a v d u n u t n ét e p a t p a r a . zita, Žijícíhou prostňed sa moÚče|nych,,surrea|istickfch..rekvizit, e|it á ň e , o d c i z e n é h oz d r a v y m , V r y t m u f o x t r o t u h o p s a j í c í mc h I a p c Ů m a d ě v č a t ť r m , , d o I e[.v. i z s c h e m a t i c k é , n e h r a t e I n ép o S t a v y P e t r a , 3 4.1
z|atá
zlatášedesa!á
šedesáta
,,... jak bylo možné, že nďivotná schémata měla tak fnenetich! tispěch u ado|escentního publika?" ÍJiňÍŠlitr JiňÍSuch ' 19631 foto: archiv
je tak velmi málo z toho, Co ,,predáVá'', Že pŤedávané spÍšezahaluje' Co tradice uchovává, odevzdává samozŤejmosti a svádí t,ím Z cesty k pŮvodním ,,pramen m,, z nichŽ byly tradované kategorie a pojmy ještě autenticky čerpány, Podlamuje potŤebu nutnému chodu tohot,o zpětnéha pohybu porozumět (''.J ve smyslu produktivníhoosvojení''[Bytí a čas, 1927]. Z a z á v o n k u j m et e d y t r a d i c i a p o k u s m e s e o p n o d u k t i v noí s v o j e n í . ilt. Socioku|turně vzato, by| Semafor jaklmsi štastně nastavenym s p o | e č n f mp n Ů n i k e mm n o Ž i n yk u | t u r n í c hz á Ž i t k Ůa j e j i c h k o n z u m e n t Ů z t z v . , , m i d . , .' ,' h i g h t -i m a s - k u | t u . 'Z' m a s o v é k u | t u r ym ě | p n o g r a m o v y d r i r a z n a c h y t | a v o up Í s n i č k au p o k u d m o ž n o r o v n o u , , h i t .j.a k o z á k | a d n ís t a v e b n ík á m e n p o e t i k y :p r v l m i h v ě z d a m i S e m a f o r u , r e s p ' hvězdami, které ,,udě|a9 | e m a f o ť ,' b y | y o d p o č á t k u n i k o | i h e r c i č i n e Ž i s é ň i a, I e I p o p J z p ě v á c i I M a t u š k a , P i I a r o v á , F i I i p o v s k á ,Š t c o r . y , koneckonc i Such!: v prvé anketě popzpěvákti Zlat,! slavík, 1962' b y | M a t u š k a p r v n í a S u c h ! č t v r t . Í ]E.| e m e n t á r n Íd Ů r a z n a p í s n i č k u d e t e r m i n o v a I s p e c i f i c k é s e m a f o r s k é [ n e ] h e r e c t v ía v e d I i k j e j í j e v i š t n íč i f i I m o v éi I u s t r a c i . D á s e Í í c i , Ž e i I u s t r a c íp í s n i č k yj a k o v l z n a m o v é h oj á d r a s t r u k t u r y s e m a f o r s k é h op ň e d s t a v e n íb y | yi c e | é h r y . J á d r e m v ' y p o v ě d ib y l s o n g , d r a m a V a t o u , i I u s t r a c í ,n u t n y m [ z d á | os e , ž e n u t n f m ] z | e m , Z á k | a d n Í md r a m a t i c k y m k o m p o n e n t e m . nes bychom ňek|i: b y l y o v š e m e t u d y , m i n i p r í b ě h yk o I e m p í s n i č e k D i f i I m o v é . Ž e s e m a f o r . s k é' ' h i t y . , k|ipy.Scénické INezapomeĎme, V | a d i m Í r a v | i n s p i r o v a | yJ á n a B o h á č e a Svitáčka astně k histonicky
p n v n í m, , k | i pm . v č e s k éT V ] . Z ,,vysoké',ku|tury profitova|y prvé semaforské hry a sezÓny privodním, časem se vytr^ácejícím d razem na avantgandnost. N e z a p o m e Ď m e , Ž e v p n v l c h s e z Ó n á c h t u p s o b i I k u p ň .J a n Š v a n k majer se svym ryze vftvarnym ,,Divadlemmasek,,(Škrobenéhlavy, 1 9 6 0 ' J o h a n n e s D o k t o r F a u s t , 1 9 6 1 ] , n a k t e n éb y c h d n e s š e | mnohem raději neŽ tňeba na Zuzany, a|e tehdy jsem Švankmajerov y m a s k y b r a | 1 a k ou | e t , b i z a r n Ía n o m á | i i ,n ě c o , c o n e p a t ň i č n ěh y z d í s v a t o s t á n e k ' N i c m é n ě i o n y m a s k y - s t e j n ě j a k o p r . v éd n a m a t i z a c e [Smo|jakova prava a reŽie Aškenazyho Ukradeného měsíce, 1 960] p a t Ď i | yk e k o I o r i t u p n v l c h S e Z o n , z n ě | a p ň i n i c h o s t a t n ě Š | i t r o v a h u d b a a z p í v a | ys e S u c h é h o t e x t y . D á | e t u b y | o r e g u | é r n í, , d i v a d | o p o e z i e . . Í t z v . , , D i v a d l o z á z r a k ť l ' ) , e x k | u z i v n íl i t e r á r n í k a b a r e t y a pásma, kritizovaná recenzenty jako ,,hermeticky uzavňenévečery,, a t d . J . P ň e d e v š í mt u b y | yj a s n é o d k a z y k p o e t i s m u , d a d a i s m u a S U n r e a | i s m u - a t a k é k e C h r i s t i a n u M o n g e n s t e n n o v i[ p o d j e h o , , p a t r o n á t e m . .s e h r á | o n a p ň .k a b a r e t n íp á s m o P a p í r o v éb l u e s , 1 9 6 1 , a I e M o r g e n s t e r n b y | v e d I e V + W , , p a t r o n e m , . v e r š o v a n ét v o r b y ' . Suchéhood samého počátkuJ. T a d y u Ž a | e v S u c h é h o t v o r b ě n a s t u p o v a |t y p i c k . fm i d - c u | t :o b e cenStVu se dávkova|ydávno zkonzumované,,avantgardní., v.!'bojeve z ň e d ě n é ,v y k o s t ě n ép o d o b ě : p u b | i k u mm ě | o m í t p o c i t , Ž e , , o d v á Ž n ě . . k o n z u m u j e m o d e r n i s t i c k o u h t . u o k o ň e n ě n o um n o h a p r o t i r e Ž i m n í m i n a r á Ž k a m i , v e s k u t e č n o s t iv š a k č a s t o p a n t i c i p o v a | on a k o n v e n c i , schématu, moraIitě' IUmberto Eco by Íek|:,fionzumovalo jiŽ zkonzumovaná stilegmata'). Pub|ikum v Semaforu ve|mi upňímně,vehementně, někdy aŽ manifestačně Účtovalo s padesátlmi |éty [ a d o d n e s s e k t o m u t o p o s t o 1 it . á d o h | á s í ] .V e s k u t e č n o s t is e v š a k v či padesát./m |étŮmparadoxně vymezova|ov rámci typicklch konv e n c í p a d e s á t . y c hI e t , k o n v e n c ív m n o h a s m ě r e c h k o n v e n č n ě 1 š í c h , n e žj a k éb y | yv t u c h v Í |ki v i d ě n Ín a t z v . o f i c i á | n í c hs c é n á c h I K r e j č o v a a R a d o k o v aé r a v N D a j . J . T e n t o p a n a d o x m a n i f e s t o v a l on e j k ň i k | a v ěuj iŽ z a h a j o v a c íp ň e d s t a vení Semaforu'
tv.
P r o č z d e v b e c b y | a n a p r v y p o h I e de t i c k y p r o b I e m a t i c k áp o S t a v a exk|uzivníhoavantgandisty,,z ptidy.,?By|o opravdu nutnétepat parazita, žijícíha uprostňed samoučeInych,,sunreaIistickt!'ch., rekvizit, eIit á Ď e , o d c i z e n é h oz d r a v l m ' V n y t m U f o x t r o t u h o p s a j í c í mc h I a p c Ů m a děvčatr]rm , , d o I e .[. v i z s c h e m a t i c k é , n e h r a t e I n ép o s t a v y P e t n a , 341
šedesátá
M a r t i n y a H e d v i k y ,v i z v z á v ě t . um o n a I i z u j í cMía | y L o r d a t d . ] ? pt.oBo|e Antonína Sommera, ve které Semaforu vydatně ,,he|f|i.. fesioná|ové [Mir.osIav Horníček, MiIoš Kopeck1i, František F i l i p o v s k 1 i ]e,x i s t o v a | ap r a v d ě p o d o b n ěj e n o m k v Ů | it o m u , a b y b á s n Í k S u c h ! v p o d o b ě , , n á m ě s í č n í hzoa. .ň í k á v á nhÍ| a v n í c hp o s t a v d o r o m á n u h n u o d r e á | n i | ,a b y m o h l p o d n ě j a k o u z á m i n k o u 1 e v i š t n ěu p l a t n i t poetisticko-dadaistickoua surreaIistickou s|oŽku své tvorby. V tota. I i t n í mr e Ž i m u n e n Í n i c n e o b v y k | é h oŽ, e u r č i t é, , p o d e z ň e | éa. ., , n e Ž á d o u c Í .j,e v y [ o d s u r r e a | i s m u p Ď e s w e s t e r n a Ž p o s t r i p t Ý Z ]| z e p r o p a š o v a t d o d Í | ap o u z e p o d z á m i n k o u j e j i c h k r i t i k yč i p a r o d i e ' S m u t n ě pňíznačné p r . o t o b y | o , Ž e p o t é , c o S u c h ! p r o p a š o v a |d o h r y k u s , , n e z v a I o v s k é h os,u. n r e a I i s m u s p o n ě k u d p r o š | o u z á r u č n í | h Ů t o u (Duše Mar.tiny se ocitá na Měsíci: ,,Tančitkalypso mezÍ krátery \ A ztrácet bledě modré peněženky \ Slyšet hudbu kterou nikdo nehraje \ Bíkat slova která nikdo neslyši,,atd.],v závěru jako Ma|5i L o r d z p o e t i s t i c k l m h a r a b u n d Í mt v r d ě z u č t u j e . L i d u o d c i z e n é h o a v a n t g a r d i s t ua j e h o , ' e n t a r t e t eK u n s t . .o d s o u d ív e j m é n u z d r a v é h o o p t i m i s m u t é m ě ň s o c r e a I i s t i c k ép r o v e n i e n c e : Nemá cenu bát se tmy a pŮdy Nemá cenu hoŤkéslzy ronit Nemá cenu věŤit na pŤeludy Nemá cenu pozdě bycha honit
t..l
Aby se to nepletla Ťádně vám to vysvětlíme: My věŤíme na světlo Ale tmy se nebojíme To proto, Že tma se bojÍnás A my to dobŤe víme
(l
Nemá cenu bát se tmy a pŮdy Nemá cenu chytat rybu lasem Nemá cenu věčit na pŤeludy My věŤímeŽivotu radosti a kráse A na kráse pohledem se pasem! Antonín Sommer je dobová Ú|itba. U|itba asi stejně amorá|ní, j a k o u b y | a o r o k d ň í v ep o s t a v a d e k a d e n t n í h oz a k y s | é h os p i s o v a t e | e Moráka z Hrubínovydodnes s|avenéSrpnové neděle' V závěru Ma|.f Lord pnonášísoudy, z nichŽ pňi četbě dnes mrazí [ v z h | e d e mk d o b o v é m uk o n t e x t u - ň a d a s k u t e č n l c h S o m m e r Ů b y | a
ztata
šedesár{i
j e S u c h . ' 'z j e v i š t ěp r " o n á š e lv, J á c h y m o v ě ] . H r o t 1 e š t ěv d o b ě , k d y t ě m t o a Ž k o m s o m o | s k y u v ě d o m ě | . f mj u v e n i | n í ms o u d Ů m n a š t ě s t Í u | a m u j e s á m s p i s o v a t e |[ r e s p . h e r e c H o n n í č e kh' r a 1 Í csíi n a s p i s o v a t e I e ] v Ž d y n ě 1 a k o ut o u p o t m ě š i I o s t í p' ň e s a h e m , i r " o n i íp, a n o d i Í , n a n á Ž k o u n a o f i c i á | n íf r . á z i ' N i c m é n ě f a k t e m z Ů s t á v á , Ž e S o m m e r v p o s | e d n ís c é n ě p r o v á d íS e b e k r i t i k u 's | é z áz p Ů d y : Sommer: Co máte proti té ruce? VŽdyt je naprosto reáIná, A dokonce je to levá ruka, neovanul vás V tuto chvÍli pokrok? Co máte proti ruce, která jakoby patŤila pracujícímu člověku? Ma|y Lor"d: Něco jí chybí... Někdo na konci' Pct.r' Prnč iste ii sem vlastně nosil? Sommer:[|amentujeJ Tak vy taky ? Copak člověk nemŮŽe na;toupit novou cestu? Pelr.' MŮže' ale nepotŤebuje k tomu staré rekvizity, |
t .l
9 v
l g v v
) l
v Ý
Martina: Vít,eco? Já mám nápad, Seženeme mu nějakou práci a ŽebfÍk mu pfistavíme, aŽ bude mu;et ponejprv do zaměstnánÍ [ . . . ]F i n á | e : Pane Sommer adie Z stane to mezi námi Že váš Život mezi trámy Se vám špatně neŽije Leč náš názor jiny je Nám se pŮda vždycky zdála Jednak tmavá jednak malá Pane Sommer adie IkonecJ Prvá hra Semaforu by mohIa nésL podtitu|: kterak ,.mIadí.,zÚčto. v a | i s e z v r h | f m u m ě n í m a b u n Ž o a z n í mpi ň e Ž i t k yp ň e d c h o z íg e n e r a c e . By|o pro Semafar veIkéštěstí,Že se to nepovedIo.Bealizace Se Vze. p ň e I az á m ě r u I b y | - |1ia k . f ]S. u c h ' / j a k o d r a m a t i k p o u Ž i Ip ň i c h a r a k t e r i z a c i d e k a d e n t n í h o s p i s o v a t e I s k é h op o z é r a z n a č n ě n e p v o d n í h o vojín|iteratur"ysi nehorázně Gogo|ova postupu z Bevizora [ch|ubiv.Í pňisvojujenotoricky známá dÍ|a světové iČeské |itenatury: C h l e s t a k o v n a p ň . F i g a r o v u s v a t b u č i T ň i m u š k e t y r y ,S o m m e r D v a r o k y p n á z d n i n ,B y | o n á s p ě t a j . J . J a k o t o m u o d n e p a m ě t i n a d i v a d I e b.!'valou postav čertťr,satiricky vysmívanéa perzonifikovanéz|o by|o n a k o n e c s y m p a t i č t ě 1 šn íe Ž s c h e m a t i c k éd o b r o . N e z a p o m e Ď m e , Ž e p o S t a V US o m m e r a u m ě | e c k yz a c h r . a Ď o v anl e u s t á | ! m i i n o n i c k l m i k o m e n t á ň i a , . a n a c h r o n i s m y . .t,e d y v y z n a m o v o u a m b i v a | e n c ía h r o u n a p o s t a v u , j e 1 ín e | Č a s t ě j ši nÍt e r p n e t M i r o s | a v
zlata
l,
I
I
Mar^tina y H e d v i k y ,v i z v z á v ě t . um o r a I i z u j í cMÍa | ! L o r d a t d . J ? F l o | eA n t o n í n aS o m m e r a , v e k t e r é S e m a f o r u v y d a t n ě , , h e | f | p i ' 'r o f e s i o n á | o v é [ M i r o s l a v H o n n Í č e k ,M i I o š K o p e c k ! , F r a n t i š e k F i | i p o v s k . / e] 'x i s t o v a l ap r a v d ě p o d o b n ěj e n o m k v | i t o m u , a b y b á s n í k S u c h ! v p o d o b ě , , n á m ě s í č n Í hzoa.ň' í k á v á nhí l a v n í c hp o s t a v d o r o m á n u h r u o d r e á | n i |a, b y m o h l p o d n ě j a k o uz á m i n k o uj e v i š t n ěu p l a t n i t p o e t i s t i c k o - d a d a i s t i c k oau s u r r e a | i s t i c k o us | o Ž k us v é t v o r b y .V t o t a I i t n í mr e Ž i m u n e n Ín i c n e o b v y k l é h oŽ, e u r č i t é' p o d e z ň e | é a. . , , n e Ž á d o u c Í .1, e v y[ o d s u r r e a I i s m u p ň e s w e s t e n n a Ž p o s t r i p t l z J | z e p r o p a š o v a t d o d í | ap o u z e p o d z á m i n k o u j e j i c h k r i t i k yč i p a r o d i e . S m u t n ě pňíznačné p r o t o b y | o , Ž e p o t é , c o S u c h ! p r o p a š o v a |d o h r y k u s , , n e z v a I o v s k é h os.u' n r e a I i s m u s p o n ě k u d p t . o š | o uz á r u č n Í | h Ů t o u [Duše Martiny se ocitá na Měsíci: ,,Tančitkalypso mezi krátery \ A ztrácet bledě modré peněženky \ 9lyšet hudbu kterou nikdo nehraje t Řrrat slova která nikdo neslyši'' atd'], v závěru jako Mal! L o r d z p o e t i s t i c k l m h a r a b u n d í mt v r . d ě z u č t u i e . L i d u o d c i z e n é h o a v a n t g a n d i s t ua j e h o , , e n t a | t e t eK u n s t * o d s o u d ív e 1 m é n uz d r a v é h o o p t i m i s m u t é m ě r s o c r e a I i s t i c k ép r o v e n i e n c e : Nemá cenu bát se tmy a pťldy Nemá cenu hoŤkéslzy ronit Nemá cenu věŤit na pŤeludy Nemá cenu pozdě bycha honit t...1 Aby se to nepletlo Ťádně vám to vysvětlíme: My věŤíme na světlo Ale tmy se nebojíme To proto, Že tma se bojí nás A my to dobŤe víme
t . .l
Nemá cenu bát se tmy a pŮdy Nemá cenu chytat rybu lasem Nemá cenu věŤit na pfeludy My věŤímeŽÍvotu radosti a kráse A na kráse pohledem se pasem! Antonín Sommer 1e dobová Úlitba. U|itba asi stejně amorá|ní' j a k o u b y | a o r o k d ň í v ep o s t a v a d e k a d e n t n í h oz a k y s | é h os p i s o v a t e | e Moráka z Hrubínovydodnes s|avenéSrpnové neděle' V závěru Ma|.!'Lord pronášÍsoudy, z nichŽ pĎi četbě dnes mrazí [ v z h | e d e mk d o b o v é m uk o n t e x t u - ň a d a S k u t e č n Ý c hS o m m e r Ů b y | a 342
z|éta
Šedesárá
J e Š t ěV d o b ě ' k d y j e S u c h ! z j e v i š t ěp r o n á š e | ,v J á c h y m o v ě ] . H r . o t t ě m t o a Ž k o m s o m o | s k y u v ě d o m ě | ; i mj u v e n r l n í ms o u d Ů m n a š t ě s t Í u I a m u j e s á m s p i s o v a t e l ( r e s p . h e r e c H o r n Í č e k h, r a j í c ís i n a s p i s o v a t e I e ) v Ž d y n ě j a k o U t o U p o t m ě š i I o s t Íp, ň e s a h e m , i r " o n i íp, a r o d i í , n a n á ž k o un a o f i c i á | n íf r á z i . N i c m é n ě f a k t e m z Ů s t á v á , Ž e S o m m e r v p o s | e d n ís c é n ě p r o v á d ís e b e k r . i t i k us, | é z áz p Ů d y : Sommer: Co máte proti té ruce? VŽdyt je naprosto reálná. A dokonce je to levá ruka, neovanul vás V tuto chvíli pokrok? Co máte proti ruce, která jakoby patŤila pracujícímu člověku? Ma|! Lord: Něco jí chybí'.' Někdo na konci' Petr,, Proč jste ji sem vlastně nosil? Sommen:f|amentuje]Tak vy taky ? Copak člověk nemŮže nastoupit novou cestu? Petr', MťlŽe, aIe nepot,Íebuje k tomu staré rekvizity'
(l
Martina: Víte co? Já mám nápad. SeŽeneme mu nějakou práci a ŽebŤíkmu pŤistavíme, až bude muset ponejprv do zaměstnání, [ . . ' ]F i n á | e : Pane Sommer adie ZŮstane to mezi námi Ze váš život mezi trámy Se vám špatně neŽije Leč náš názor jin je Nám se pŮda vŽdycky zdála Jednak tmavá jednak malá Pane Sommer adie [konecJ P n v á h r a S e m a f o r u b y m o h | a n é s t p o d t i t u | :k t e r a k , , m I a d Í . , z Ú č t o v a | is e z v r . h | y mu m ě n Í ma b u r Ž o a z n í mpi ň e Ž i t k yp Ď e d c h o z Íg e n e r a c e . By|o pt"oSemafor veIkéštěstÍ,Že se to nepovedlo. ReaIizace se VZe. p Ď e I az á m ě r u I b y | - |1ia k . / ]S' u c h ! j a k o d r a m a t i k p o u Ž i Ip Ď i c h a r " a k t e r . i z a c i d e k a d e n t n í h o s p i s o v a t e I s k é h op o z é n a z n a č n ě n e p Ů v o d n í h o Gogo|ova postupu z Bevizora [ch|ubiv!vojÍn|iter-aturysi nehorázně p ň i s v o 1 u j en o t o t " i c k yz n á m á d í | a s v ě t o v é i č e s k é | i t e r a t u r " y : Ch|estakov napĎ. Figarovu svatbu či Tňi mušketyry, Sommer. Dva roky prázdnin' By|onás pět aj.].Jako tomu od nepaměti na divadIe b f v a | oU p o s t a v č e r t Ů ,s a t i r i c k yv y s m Í v a n é a perzonifikované z|o by|o n a k o n e c s y m p a t i č t ě j šnÍe Ž s c h e m a t i c k éd o b r o ' N e z a p o m e Ď m e , Ž e p o S t a V US o m m e n a u m ě | e c k yz a c h r a Ď o v a |n e u s t á | f m i i r o n i c k l m i k o m e n t á ň i a , , a n a c h r o n i s m y . .t,e d y v y z n a m o v o u a m b i v a | e n c ía h r o u n a p o s t a v u , j e j í n e 1 č a s t ě j ši ní t e r p r e t M i r o s | a v 343
šedesátá
H o r n í č e k J. e h o d i k c i c Í t í m eV t e x t u d o d n e s . S c h e m a t i c k á i d e o | o g i e z a s á h I a v š a k n e j e n t i t u I n i p o S t a v u a j e j í o k o | í ,a I e p o z n a m e n a I a i u m ě | e c k yn e j c e n n ě j š sÍ| o Ž k yp r v 1 i c hs e m a f o n s k 5 i c ho p u s , p í s Ď o v é t e x t y I n a š t ě s t in e v š e c h n y ] . K u | t m | á d í- t e n t o k r á t 1 a kv d e m o n s t r a t i v n ěr o z t o m i | ék r e a c i m a | é h o d í t ě t e ,t a k v n a š t ě s t íp ň i j a t e | n ě j šp ío d o b ě S y m p a t i c k é h oč u n d r á k a , v o u s a t é h o, , c h u I i g á n a H , ,a r n y h o B e d r n y v p o d á n íW . M a t u š k y p o z n a m e n a I i , , k o n t r o v e r z n íT' 'a k o v o uz t , r á t u k r v e [ 1 9 6 0 ' 1 9 6 1 ] . V n í s e m | á d Ío p ě t p o d k u r u j e 'S y m b o I i c k áj e č a s t o p ň i p o m í n a n á [ n a p ň 'M i l a n e m B | a h y n k o us] c é n a ,v n í Žc h u | i g á n o vBi e d n n o v ia u t o r h r y j a k o k n i h k u p e c n a b Í z Í v, n u c u j e I b a p o d b í z ís e m U s n í m ] S h a k e s p e a n r ] v5 1 . S o n e t , z h u d e b n ě n ! j a k o w e s t e r n z a d o p t " o v o d u banta [,,Áprato odpouštímá láska mému koni''',1' Funkci adorace m|ádí a ,,zboŽněníjuvenilních hodnot,' [termín A | a i n a F i n k i e | k r a u t a ]p I n i l a i s e r . i á | o v áp o s t a v a , , m l a d é ,n u d í c Ís e d í v k y 'Z, u z a n y z p r v l c h , s t e j n o j m e n n l c h p á s e m . A t a d y n ě k d e - v e s p o n t á nn í mv z l v á n Í , ' a b s o | u t n í cjhu.v. e n i l ní c h h o dn o t , v n e d o s p ě | é m , n e n o z p o z n a n é m , n e z r e f | e k t o v a n é mp o d k u ň o v á n í a m i n i s t r o v á n Í k u | t u m | á d Íj a k o r o z p o z n á v a c í h oz n a k u , j a k o p r o g r a m u n o v é h o , , ' m I a d é h od, ,i v a d I a ,v n ě m Ž d i v á c i p ň i k o n z u m u p ň e d s t a v e n ír . y t m i c k y p o d u p á v a j Íp o d p a t k y a v y Ž a d u j sí i p ň i d a v e kp í s k á n í m v, t o m t o p ň i r o . z e n é m [ s e b e ] k u l t um | á d í- m r ] Ž e m eh l e d a t m o Ž n o u o d p o v ě d 'n a k a n d i n á | n ío t á z k u : j a k b y | o m o Ž n é ,Ž e n e Ž i v o t n ás c h é m a t a I b y ék t " i t i z u j t . c í j i n á p a p Í r " o vsác h é m a t a ] m ě | a t a k f r e n e t i c k ! Ú s p ě c h u a d o | e s c e n t n í h op u b l i k a ? N e b o 1 e b r a l i j a k o n u t n é m i m i k r i , d o b o v o u s t r a t e g i i , p a t r n o u i V t i š t ě n é m p r o g r a m u k p r v n í p r e m i é ň ed i v a d | a ? (,,Zásady dává našÍpráci současnost se svymi velkymi ukoly v pŤetváňení celého lidského Života. NapomŮŽe|i Semafor v dovršení socialistické kulturní revoluce aspoĎ o krŮček, nebude existavat marně. A to je jediné velké společné pŤání, které má sEMAFog,' 1 9 5 9 ] . A j e š t ě j i n a k : b y | o v t é d o b ě v t ] b e c m o Ž n év y s m á t s e f r á z i j i n a k , n e Ž V r e Ž i m Uf r á z e , b y é, , r e v o I u č n ěo,z,v | á š t n ě n é rokennolovym rytmem? o d p o v ě d Ín á m m Ů Ž e b l t i m l t u s o N a r c i s s o v i , k t e r ! M a r s h a | | M c L u h a n j i Ž p ň e d t ň i c e t i | e t y p ň e č e t .|j a k ou z a v ň e n !s y s t é m m e d i á | n í h os v ě t a V e S t a v u o t u p ě n í ,z m r t v ě n í ,, , n a r ^ k Ó z yN, a, .r c j s s n e n í ,ň í k á M c L u h a n , v ě d o m ě z a m i | o v á nd o s e b e , a | e d o o b r a z u c i z í o s o b y , v n í Ž s e b e n e p o z n á v á . N a r c i s s j e n e z r e f | e k t o v a n y, , h o r k ! . 'o b r . a z S e b e s a m a . I U z a v ň e n ys y s t é m :E c h o p o c h y b n o s t íz v n ě j š í h os v ě t a , z t ě | e s Ď o v a n év m t u s t e j n o j m e n n o u n y m f o u , d o n ě 1 n e p r o n i k n e ] .
2]sté
ŠedesaEá
N e | z e v y | o u č i tŽ, e , , h o r k é . f' ,r e n e t i c k ér e a k c e p u b | i k af t j ' n á s p ň e d čtyňiceti|ety] na pnvé semafor"skéhry, zhruba do Jonáše a tinglt a n g l u , 1 9 6 2 , b y | yp ň e s n ě t o h o t o r " o d u 'J e t u v š a k j e d e n p a r a d o x . P ň e s d n e s n e p o c h o p i t e I n éu I i t b yr e Ž i m n í mn á z o r m , k t e r é v Ď a z u 1 Í zejména Čtověkaz pťtdydo padesátlch, nikoIi šedesát1i'chlet, přes u | i t b yv p r o g r a m u i v t e x t e c h p í s n í ,j s m e k d e s i u v n i t ň c í t i | iŽ i v e | n 1 i n e s o u h I a sS r e Ž i m e m a j e h o s y m b o | y[ o d o d p o r u k f r á z i a Ž k o d p o r " uv Ů č ii n t e r p r e t a c í mt e h d e j š íp o p u | á r . nhíu d b y ] . J e d n o j e z o d s t u p u | e t j i s t é . R e f | e x e- M c l u h a n b y n e 1 s p í šň e k | , , o c h | a z e n í- . p . ň i š | at e p r v e J o n á š e m . T e h d y s e S + Šd e f i n i t i v n ěz b a v i I i b a I a s t u e s t e t i c k l c h i i d e o l o g i c k l c h , , r á m c ť r . n' ,e p ň e d s t í r " a(Iai n i n e o d s u z o v a | i ]a v a n t g a r d u , v z d a | i p o k u s n a d b í h a t o b e c e n s t v u v Ž d y o o s | e d n í mt r e n d e m , a n a m í s t o t o h o s t ň i z | i v ěz r e f l e k t o v a I i[ s p o | u s p u b | i k e m ] s v Ů j o b r " a z :k u v š e o b e c n é m up Ď e k v a p e n ís e p Ď i z n a I i k šantánu.
šedesátá
H o r n í č e k J. e h o d i k c i c Í t í m eV t e x t u d o d n e s . S c h e m a t i c k á i d e o | o g i e z a s á h I a v š a k n e j e n t i t u I n i p o S t a v u a j e j í o k o | í ,a I e p o z n a m e n a I a i u m ě | e c k yn e j c e n n ě j š sÍ| o Ž k yp r v 1 i c hs e m a f o n s k 5 i c ho p u s , p í s Ď o v é t e x t y I n a š t ě s t in e v š e c h n y ] . K u | t m | á d í- t e n t o k r á t 1 a kv d e m o n s t r a t i v n ěr o z t o m i | ék r e a c i m a | é h o d í t ě t e ,t a k v n a š t ě s t íp ň i j a t e | n ě j šp ío d o b ě S y m p a t i c k é h oč u n d r á k a , v o u s a t é h o, , c h u I i g á n a H , ,a r n y h o B e d r n y v p o d á n íW . M a t u š k y p o z n a m e n a I i , , k o n t r o v e r z n íT' 'a k o v o uz t , r á t u k r v e [ 1 9 6 0 ' 1 9 6 1 ] . V n í s e m | á d Ío p ě t p o d k u r u j e 'S y m b o I i c k áj e č a s t o p ň i p o m í n a n á [ n a p ň 'M i l a n e m B | a h y n k o us] c é n a ,v n í Žc h u | i g á n o vBi e d n n o v ia u t o r h r y j a k o k n i h k u p e c n a b Í z Í v, n u c u j e I b a p o d b í z ís e m U s n í m ] S h a k e s p e a n r ] v5 1 . S o n e t , z h u d e b n ě n ! j a k o w e s t e r n z a d o p t " o v o d u banta [,,Áprato odpouštímá láska mému koni''',1' Funkci adorace m|ádí a ,,zboŽněníjuvenilních hodnot,' [termín A | a i n a F i n k i e | k r a u t a ]p I n i l a i s e r . i á | o v áp o s t a v a , , m l a d é ,n u d í c Ís e d í v k y 'Z, u z a n y z p r v l c h , s t e j n o j m e n n l c h p á s e m . A t a d y n ě k d e - v e s p o n t á nn í mv z l v á n Í , ' a b s o | u t n í cjhu.v. e n i l ní c h h o dn o t , v n e d o s p ě | é m , n e n o z p o z n a n é m , n e z r e f | e k t o v a n é mp o d k u ň o v á n í a m i n i s t r o v á n Í k u | t u m | á d Íj a k o r o z p o z n á v a c í h oz n a k u , j a k o p r o g r a m u n o v é h o , , ' m I a d é h od, ,i v a d I a ,v n ě m Ž d i v á c i p ň i k o n z u m u p ň e d s t a v e n ír . y t m i c k y p o d u p á v a j Íp o d p a t k y a v y Ž a d u j sí i p ň i d a v e kp í s k á n í m v, t o m t o p ň i r o . z e n é m [ s e b e ] k u l t um | á d í- m r ] Ž e m eh l e d a t m o Ž n o u o d p o v ě d 'n a k a n d i n á | n ío t á z k u : j a k b y | o m o Ž n é ,Ž e n e Ž i v o t n ás c h é m a t a I b y ék t " i t i z u j t . c í j i n á p a p Í r " o vsác h é m a t a ] m ě | a t a k f r e n e t i c k ! Ú s p ě c h u a d o | e s c e n t n í h op u b l i k a ? N e b o 1 e b r a l i j a k o n u t n é m i m i k r i , d o b o v o u s t r a t e g i i , p a t r n o u i V t i š t ě n é m p r o g r a m u k p r v n í p r e m i é ň ed i v a d | a ? (,,Zásady dává našÍpráci současnost se svymi velkymi ukoly v pŤetváňení celého lidského Života. NapomŮŽe|i Semafor v dovršení socialistické kulturní revoluce aspoĎ o krŮček, nebude existavat marně. A to je jediné velké společné pŤání, které má sEMAFog,' 1 9 5 9 ] . A j e š t ě j i n a k : b y | o v t é d o b ě v t ] b e c m o Ž n év y s m á t s e f r á z i j i n a k , n e Ž V r e Ž i m Uf r á z e , b y é, , r e v o I u č n ěo,z,v | á š t n ě n é rokennolovym rytmem? o d p o v ě d Ín á m m Ů Ž e b l t i m l t u s o N a r c i s s o v i , k t e r ! M a r s h a | | M c L u h a n j i Ž p ň e d t ň i c e t i | e t y p ň e č e t .|j a k ou z a v ň e n !s y s t é m m e d i á | n í h os v ě t a V e S t a v u o t u p ě n í ,z m r t v ě n í ,, , n a r ^ k Ó z yN, a, .r c j s s n e n í ,ň í k á M c L u h a n , v ě d o m ě z a m i | o v á nd o s e b e , a | e d o o b r a z u c i z í o s o b y , v n í Ž s e b e n e p o z n á v á . N a r c i s s j e n e z r e f | e k t o v a n y, , h o r k ! . 'o b r . a z S e b e s a m a . I U z a v ň e n ys y s t é m :E c h o p o c h y b n o s t íz v n ě j š í h os v ě t a , z t ě | e s Ď o v a n év m t u s t e j n o j m e n n o u n y m f o u , d o n ě 1 n e p r o n i k n e ] .
2]sté
ŠedesaEá
N e | z e v y | o u č i tŽ, e , , h o r k é . f' ,r e n e t i c k ér e a k c e p u b | i k af t j ' n á s p ň e d čtyňiceti|ety] na pnvé semafor"skéhry, zhruba do Jonáše a tinglt a n g l u , 1 9 6 2 , b y | yp ň e s n ě t o h o t o r " o d u 'J e t u v š a k j e d e n p a r a d o x . P ň e s d n e s n e p o c h o p i t e I n éu I i t b yr e Ž i m n í mn á z o r m , k t e r é v Ď a z u 1 Í zejména Čtověkaz pťtdydo padesátlch, nikoIi šedesát1i'chlet, přes u | i t b yv p r o g r a m u i v t e x t e c h p í s n í ,j s m e k d e s i u v n i t ň c í t i | iŽ i v e | n 1 i n e s o u h I a sS r e Ž i m e m a j e h o s y m b o | y[ o d o d p o r u k f r á z i a Ž k o d p o r " uv Ů č ii n t e r p r e t a c í mt e h d e j š íp o p u | á r . nhíu d b y ] . J e d n o j e z o d s t u p u | e t j i s t é . R e f | e x e- M c l u h a n b y n e 1 s p í šň e k | , , o c h | a z e n í- . p . ň i š | at e p r v e J o n á š e m . T e h d y s e S + Šd e f i n i t i v n ěz b a v i I i b a I a s t u e s t e t i c k l c h i i d e o l o g i c k l c h , , r á m c ť r . n' ,e p ň e d s t í r " a(Iai n i n e o d s u z o v a | i ]a v a n t g a r d u , v z d a | i p o k u s n a d b í h a t o b e c e n s t v u v Ž d y o o s | e d n í mt r e n d e m , a n a m í s t o t o h o s t ň i z | i v ěz r e f l e k t o v a I i[ s p o | u s p u b | i k e m ] s v Ů j o b r " a z :k u v š e o b e c n é m up Ď e k v a p e n ís e p Ď i z n a I i k šantánu.
z1atě
z|aláěedesátá
Josef Herman
NAZLATLA PADESATA ANEB KE ZRODU
rzv. BÁsNlcKÉHoDRAMATU ématem konference jsou ,,z|atášedesátá...Víc než|io nich však budu hovoňit o druhé po|ovině pňedchozíhodeseti|etí.Neboé, pňestoŽejsme si zvyk|ice1chovatjednot|ivádeseti|etípňív|astky, SkutečnÝpr běh udá|ostÍse s takto označenlmi dekádami zpravidIa nekryje a také to, co naz váme z|atfmi šedesátlmi, zača|oh|uboko v |etech padesátlch, byt k nim mnoho SympatiÍnechováme. Zv|ášé názorně onen moment zrodu zlatlch šedesát.fch dok|ádá právě drama, nazyvanéuŽ tehdy básnické,pňÍpadněčechovovské'kter^é by|o prvníprogramovou reakcí na |étanejtuŽšího sta|inismua jeho oficiá|nÍ umě|eckévy1ádňenÍ v tzv. socia|istickémrea|ismu. Míváme také tendenci pová|ečné pr.oudya Sty|ydivadIaa dramatu [a mys|ím i 1in.!'chumění] poněkud zveIičovat.Pňitom zpravidIa v poměrně ma|émčasovémuseku zahnnu1í něko|ikjmen a dě|, která jsou si mezi mnoha 1inlmi nějak pňÍbuzná.Stejně je tomu i s básnicklm dramatem. Jde v pňísnémvymezení v|astně jen o Františka HrubÍna, jehoŽ Srpnová neděle [NárodnÍ divad|o 1s58] stanovi|a mode|ovoupodobu básnickédramatiky fze čtyňHrubínoin!'ch her sem patňí ještě KŤištálovánoc. NárodnÍ divad|o 1961]' Josefa Topo|a íJejichden, NárodnÍdivad|o1 959, Konec masopustu,o|omouc 1 963, Národní divad|o 1964] a LudvÍkaAškenazyho IHost, Divad|o na V i n o h r a d e c h ,1 9 6 0 ] . P ň e d c h á z e | aj i m h l a v n ěv t e m a t i c k é mo h l e d up ň í buzná hra Milana Jariše lnteligentitUDČA na Vinohradech 1955J, která jako pnvnípro|omi|asocrea|istickápravid|a,poetikouovšem nijak vyrazně socrea|istickoudramatiku ještě nepĎekroči|a, a doprováze|o pár her s podobně víceči méně kriticklm a zároveĎ |yr.izovanym poh|e. dem na současn či nedávn! Život českéspo|ečnosti:PaveI Kohout nocr, UDČA Vinohrady 1955, Takováiáska, ReaIitickédivadIo [ZáŤijové 1957]' František Pav|íčekÍChtěl bych se vrátit, RDZN 1956, Černá vlajka, 1958, v pňepracované verzi Labyrint srdce, 1959, a h|avně Zápas s andělem, ND 1961, v pňepracovanéverzi 1963]' Bohus|av Bňezovsk! (Nebezpečn| věk, Divad|o čs. armády na Vinohradech 1 9 6 1 ] . N ě k t e n és h o d y s b á s n i c k o u d r a m a t i c k o u m e t o d o u v y k a z u j e i hra Mi|ana Kundery Ma|teE k/íčŮ IND 1962]' to jest aŽ krajnípolo346
šgdesatá
hu jednoty mÍsta a času a pak |yrizovanéreminiscence, v|astně zpovědi nitra v jaklchsi divade|něztvárněn1ichvnitňníchmono|ozích'Tedy širokémpak nece|á v uzkémvymezenítĎi autoňi a pět hex v aŽ pĎí|iš desítkatitu| a .jmen autot"Ůpodivnésměsice genenací,umě|eckého vyznánÍi ideovlch stanovisek. Jak by|o ňečeno, básnick./m dnamatem se české divad|o zača|o vynovnávats dobou po|itickfch procesŮ, zadrátovaniich hranic, záškodník a bdě|éStB. S dobou tedy má|o poetickou' stejně jako s jejÍm o f i c i á | n íu m ě | e c k o um e t o d o u s o c i a | i s t i c k é hroe a | i s m u ' S o c r e a | i s m u s ovšem, d s|edně vzato, nebyl rea|istickfmuměním, nezobrazova|SkUproměně tečnost, a|e demonstrova| ideo|ogicképoučkyo nevo|učnÍ spo|ečnostiněko|ikamá|o typy mode|ouichpňíběhtio Údennících, druŽa bdě|ychfunkcionáňíchv boji proti vnitňními vnějšímzášstevnÍcÍch kodnÍkm. Je proto pňit"ozené, Že první odmÍtavoureakcí na socÍ.ea|ismus by|o pňezkoumánÍpravého Stavu věcí, tedy Úsi|ízobrazit svět tako\ní,jak! právě v této chví|ia na tomto místě ;e, či spíše,jak! ho pr.ávěted' a právě tady proŽívají obyčejní|idé.Takoví,jaké |ze potkat v tramvaji, na p|ovárně, a|e také doma v kuchyni, prostě v běŽn.!'ch situacíchsvé doby, v nichŽ vo|ně konverzujío tom, jak se jim Ži1e'po čem touŽÍ,co je trápí. Subjektivitatéto dnamatickéu/povědise po ukňiČenlchhes|ech soc. nea|ismupromÍt|ado zv|áštnÍ varianty poezie všedníhodne, jakou lze ovšem shIedat uŽ v prvních, a 1eštěideo|ogiíprosycenlch povídkách LudvíkaAškenazyhoz konce 40. a pnvnípo|oviny5o. |et. a r.epor^táŽich ved|esice jakoby hovorového,a|e Lyrick.!' charakter těchto her spočíva| nacioná|ně konstruovanéhoobrazivéhodia|ogu, v aŽ smys|ově konkrétním zobrazení prostĎedí, u Hrubína a částečně Topo|a s pňÍdeani chem pňínodní symbo|iky.Všechno zde mě|o b t co nejvěrohodnější ne tak vnějšípodobou jako emocioná|nÍsituací,tedy vztahem postav k pr.ostňedía konkrétnímpňedmětŮm, které zde figurova|yjako souputníci|idskfch osudr].AtmosfénuokamŽikudokres|ova|ycharakteristickézvuky [pĎe|et|etad|a,zvuk kňíd|ovky na vesnickémpohňbuapod.], a|e také ná|adotvorná hudba, neboťjevištníobnaz těchto her neby| vrj'sekemskutečnostia pňiznávalumě|ou rea|itujeviště natur.a|istickfm a jeho techno|ogii.Ta v Srpnovéneděli sice navozova|aimpnesionistické proměny |etnÍhodne a noci na bňehu rybnÍka,pnŮběh Jejich dnu technikou po|yekranu.Ste1ně 1ako však zase dynamizova|anei|uzívní i reá|ie protipo|emnaivdr.amatickécharaktenyby|y emociona|izované prostĎedí dramatiky. ně kašínovaného socreaIistické zkoncentSnaha postihnout prchaui okamŽikŽivotase ne1nápadně1i 347
ztata
z|atiišedesala
Josef Herman
Irl
NAZLATLA PADESATA ANEB KE ZRODU TzV. BASNlcKÉHo DRAMATU jsou ,,z|atášedesátá.'.VÍc neŽ|io nich však ématem konfer^ence budu hovoňit o druhé po|ovině pňedchozÍhodeseti|etí.Neboé, pňestoŽejsme si zvyk|icejchovat jednot|ivádeseti|etípňív|astky, skutečn! prŮběh udá|ostíSe S takto označenymidekádami zpr"avidIa nekry1ea také to, co nazyváme z|atfmi šedesátlmi, zača|oh|uboko v |etech padesáttj'ch,byu k nim mnoho sympatií nechováme. Zv|ášé názorně onen moment zrodu z|atfch šedesátlch dok|ádá právě dnama, nazyvanéuŽ tehdy básnické,pňípadněčechovovské, ktenéby|o prvníprogramovou reakcí na |étanejtuŽšího sta|inismua jeho oficiá|ní umě|eckévy1ádňení v tzv. socia|istickémrea|ismu. proudy a Styly divad|aa dramatu MÍváme také tendenci pová|ečné poněkud mys|Ím i umění] zveIičovat.Pňitom zpravidIa [a 1in.!'ch v p o m ě r n ě m a | é mč a s o v é mÚ s e k u z a h r n u 1 nÍě k o I i kj m e n a d ě | , k t e n á isou si mezi mnoha jin.yminějak pňÍbuzná.Ste1něje tomu i s básnickym dramatem. Jde v pňísnémvymezenÍv|astně jen o Františka HrubÍna, jehoŽ Srpnová neděle (NárodnÍ divad|o 195B] stanovi|a mode|ovoupodobu básnickédramatiky [ze čtyňHrubÍnovrich her sem patrÍ ještě KŤištálovánoc, Národní divad|o 1961]' Josefa Topo|a |Je|ch den, Národnídivad|o1 959' Konec masopustu,o|omouc 1 963 ' Nánodní divad|o 1964] a LudvÍkaAškenazyho [Host, Divad|o na V i n o h r . a d e c h1' 9 6 0 ] . P ň e d c h á z e | aj i m h | a v n ěv t e m a t i c k é mo h | e d up Ď Í ,i955], buzná hra Mi|ana Jar^išelnt,eligent,i IUDČA na Vinohnadech která jako prvnípno|omi|asocnea|istickápravid|a,poetikouovšem nijak vyrazně socnea|istickoudr.amatikuještě nepňekroči|a, a doprováze|o pár her s podobně vícečiméně kriticklm a zánoveĎ|yrizovanlmpohIedem na současn! či nedávn! Život českéspo|ečnosti:Pave| Kohout [Záriiovénoci, UDČA Vinohrady 1955, Taková /áska, Rea|itickédivad|o 1957), František Pav|íček(Chtěl bych se vrátit, BDZN 1956, Černá vlajka, 1958, v pňepracované verzi Labyrint srdce, 1959, a h|avně Z á p a s s a n d ě l e m 'N D 1 9 6 1 , v p ň e p r a c o v a n é verzi 1s63]' Bohus|av Bňezovsk! [Nebezpečn věk, Divad|o čs. armády na Vinohradech 1 9 6 1 ] . N ě k t e r é s h o d y s b á s n i c k o u d n a m a t i c k o um e t o d o u v y k a z u ' ; e i hra Mi|ana Kundery Majitelék/ičÚIND 1s62]' to jest aŽ krainípo|oJ+O
Šodesátá
reminiscence, v|astně zpohu jednoty mÍStaa času a pak |yr.izované vědi nitra v jaklchsi divade|něztvárněnlch Vnitňníchmono|ozích.Tedy širokémpak nece|á v uzkémvymezenítňi autori a pět her, v aŽ pňí|iš d e s í t k at i t u | a j m e n a u t o r p o d i v n és m ě s i c e g e n e r a c í ,u m ě | e c k é h o vyznánÍi ideouich stanovisek. Jak bylo ňečeno, básnick.fm dnamatem se české divad|o zača|o vyr.ovnávats dobou po|itickfch proces , zadnátovanychhranic, záškodník a bdě|éStB. S dobou tedy má|o poetickou, ste|ně jako s 1ejím oficiá|nÍ u m ě l e c k o u m e t o d o u s o c i a | i s t i c k é hroe a | i s m u . S o c n e a | i s m u s ovšem, dŮs|edněvzato, neby|rea|istickfmuměním, nezobrazova|skutečnost, a|e demonstrova| ideo|ogicképoučkyo revo|učníproměně o Údernících,druŽspo|ečnostiněko|ikamá|o typy mode|ouichpt.íběhti zášstevnícícha bdě|fch funkcionáňíchv boji pr"otivnitňními vně1ším Je proto pňirozené,Že prvnÍodmÍtavoureakcÍna Socreakodníkr]rm. |ismus by|o pĎezkoumánípravéhoStavu věcí, tedy usi|ízobrazit svět takovrj',jak./ právě v této chvília na tomto místě je, či spíše,jak! ho právě ted'a právě tady proŽíva1í obyčejní|idé.Takoví,1akélze potkat v tramvaji' na p|ovárně, a|e také doma v kuchyni, prostě v běŽn.fch situacíchsvé doby, v nichŽ Vo|ně konverzujío tom, jak se jim Žije, po čem touŽí,co je trápí. hes|ech soctéto dramatickévripovědise po ukňičen.fch Sub1ektivita rea|ismu pr.omítlado zv|áštnívar.iantypoezie všedníhodne, jakou |ze ovšem sh|edat uŽ v pnvních,a ještě ideo|ogiípr"osycenfchpovídkách LudvíkaAškenazyhoz konce 40. a prvnípo|oviny50. |et. a repor^táŽích ved|esice jakoby hovorového,ale Lyrick! char.aktentěchto her spočÍva| racioná|ně konstnuovanéhoobrazivéhodia|ogu, v aŽ smys|ově konkrétním zobrazení prostňedí, u Hrubína a částečně Topo|a s pňídeani chem pňírodní symboliky'Všechno zde mě|o b t co ne.;věrohodnější ne tak vnějšípodobou jako emocioná|nÍsituací,tedy vz|ahem postav k prostňedía konkrétnímpňedmětťrm,kter.ézde figunova|yjako souputníci|idsk.!'ch osudŮ. Atmosféru okamŽikudokres|ova|ycharakterisna vesnickémpohňbuapod.], tickézvuky [pňe|et|etad|a,zvuk kňíd|ovky ale také ná|adotvorná hudba, neboé;evištníobraz těchto hen neby| natura|istickfminisekem skutečnostia pňiznáva|Umě|ourea|itu1eviště a jeho techno|ogii.Ta v Srpnovéneděli sice navozova|aimpresionistické proměny |etníhodne a noci na bňehu nybníka,pr běh Jejich dnu technikou po|yeknanu.Ste1ně |ako však zase dynamizovalanet|uzívnÍ neá|ieprotipo|emnaivdramatickécharaktery by|yi emociona|izované prostňedísocreaIistickédramatiky. ně kašírovaného zkoncentSnaha postihnout prcharnj'okamŽikŽivota se ne1nápadně1i
Ž|ata
sedesata
Srpnová neděleÍ1960' F. Hrubín,o. Vávra foto: archiv
rova|ado dramatickéhočasu,ve vnějšímprťrběhusevĎenéhozpravid|a do čtyňiadvacetihodin [od čehoŽbyvá odvozen i název hry 3rpnová neděle, Jejich den), jednoho večena fAškenazyho Hosť, ptivodním názvem Host v nocí), ba dokonce do 1edinéhodiny ÍMajitdé klíčŮ jednotě času se váŽe jednota mÍsta, Mi|ana Kundery]' K této zv|áštní pedantskou pňesností[HrubínovaSrpnová neděobé |oka|izovános aŽ le ,,odehrává se r' 1957 ve větší vsi na TŤeboĎsku\ r.ozumějme na |etní byL, vzh|edem v Ch|umu u Tňeboně' kam HrubÍn do1íŽdě| pouhá čtyňikonkrétnídata, v nichŽ k onomu ',srpnová'.tak |ze odvodit se Hrubínovahra odehrává!]. ovšem vnějšíhorizont prostoru a času emocioná|ně stejně b'fvá v básnickém dramatu zásadně pňekr.ačován ozv|áštněnymiudá|ostmi, nejčastěji zprostĎedkovan1imivypnávěním postav. Srpnová neděle je z tohoto hIediska pĎÍmokontrapunktickou svédušia pňifugou něko|ikaŽivotníchpňÍběh, ktenépostavyv|áčejíve jde Život: manŽe|éVachovi r^eprezentujÍ dávajík nim da|šÍa da|ši,1ak pĎíběhměšéácklchŽivnostníkr], co se nej|épemě|i za okupace, redaktor^Morák se p|ouŽíapaticky Životem poté, co se za okupace rozved| se SVoUŽenou, kterou tlm jakoŽtoŽidovku vydaIna smrt do koncentráku. I okrajovépostaw mladÍkrlna sebe |eccos prozradí,jen postava Poštmistnao své minu|ostineňeknenic, coŽ ji v kontextu hry pňibliŽuje dňívě1ším papír"ornj'm typŮm - tato postava je v|astně transpozicÍ moudrlch stranicklch a dě|nick./chkádrťrsocrea|istickédramatiky do Se pro obecné b|aho Imladépostavy však rozmrč|ověkaobětujÍcího z e | e Ž e h r a j ín a t o , Ž e j i m P o š t m i s t ns t á | e n ě c o o r g a n i z u j e |j]e n o m 348
aLáéeoesala
proto, Že si neumíuspoňádat svŮ.jv|astníŽivot.Ve vyhrocenějšÍ po|oze na charakter Poštmistna navázaI v KŤišťdové noci Jenda Struna, pňeoseda druŽstva, kten! dňe za všechny druŽstevnické|emp|ya jehoŽ bratr. Mirek, větrop|ach na motorce, mu 'zbouchne.. jeho mi|ou Toničku,s níŽse on sám sblížitnedokáŽe.Z toho by se jistě da|a odvodit kritika poměrťr v kolektivizovanémzemědě|ství, která však u Hrubína zŮstala pouhlm pozadÍm|idskfch osudrjr.ostatně ony hry nejsou o vesnici, jsou o vnitĚnÍnespokojenosti |idíse svym Údě|em a o neschopnosti ho z|epšit,pr.otozát^oveĎ o snaze pňed druhlmi ho kamuf|ovata sobě samému cosi nam|ouvat- ňečenos|ovy Moráka, schovávat se za hradbičky.V tomto smys|u .|souobě hry pňedevším o postavách dvou vnitňně rozpoIcenlch inteIektuá|ťt, o redaktorovi Mor"ákovia spisovate|iJosefu Strunovi, do nichŽ Hrubínzjevně promÍt| pochybnostio sobě samém a zv|áštní pňesautobiogr.afie ,,podepsa|.. nlm určenÍmvěku obou postav, shodnym se spisovate|o4imvěkem v době pnvnÍhouvedenÍher. Téma,ktere v Hrubínovětvorbě zača|ouŽ některlmi aspekty básnické sk|adby Job (1945), sí|i|oSrpnovou nedělía zejména KŤišťálovou noci a ku|minova|o|yrickou prozou Zlatá reneřa [1964J' v níŽuŽ nezakr^yvá existenciá|nípovahu pr"ob|ému, ani jeho pt.tivodní znaky,včetněa|koholismu. Ve Zlaté renetě |ze také na|éztreá|ie a vyprávěné príběhyozv|áštněné konkrétnÍm pr"oŽitkem,stejně jako od počátku50. |et v povídkách a neportáŽíchLudvíkaAškenazyhoInenídivu, Že právě on pos|ézepňispě| i k básnické dramatice svym HostemJ a oty Pav|a. Tedy v utvarech mimo jiné neportáŽních,v nichŽ |yr"ické viděníreá|iíumocĎovalo zpravodajskouautenticitu. Z tohoto h|ediska1sou i básnické hr^ytak t r o c h u n e p o n t á ž e m i ,e m o c i o n á | n Íz p r á v o u o s o u č a s n l c h l i d e c h a o smys|u jejich života.SouvisíS tÍm ostatně i nečistáŽánrová podoba těchto her"- jsou to v|astně jakési|yrickékonverzačkyči disputace, trochu vese|é,trochu smutné, jak uŽ to v životě'jehoŽ prchavéokamŽikyse snaŽi|yzachytit,chodí,a|e nikdy ne pňí|iš vese|éa pňí|iš smutné. Žánrově tedy ani komedie, ani tragédie,spíšeobrazy ze Života,na rozdí|od tylovskÝChbiedermeierovsk5ichperokreseb ovšem prchavé ko|áŽea |ehounce nahozenéakvare|yči paste|y. Zrod básnickédnamatikyv po|ovině50. Iet však je také okamŽikem krátkého spočinutí,během něhoŽ by|o tňeba v k|idu promys|et, co v š e c h n o t a h e k t i c k á p o v á | e č n á| é t as | i d m i u d ě | a | a .C o Ž z n a m e n a | o pňedevšímotevňítdňívetabuizovanénebo jen ideo|ogickypoměňované prob|émy,a prodiskutovat je Ústy postav, které socrea|istévr]rbec nepusti|ike slovu - pňedevšímtedy pňís|ušnÍky inte|igencea ňekněme 349
zlata
z|atá
šedesáta
Šedesatá
proto, Že si neumíuspoňádat svrijv|astníŽivot' Ve vyhroceně1ší po|oze na charakter Poštmistr.anaváza| v KŤištálové noci Jenda Struna, pĎeoseda druŽstva, kteny dňe za všechny dnuŽstevnické|emp|ya |ehoŽ bratr Mirek, větnop|ach na motorce, mu ,,zbouchne,.jeho mi|ou Toničku,s níŽse on sám sblíŽitnedokáŽe.Z toho by se jistě da|a odvodit kritika poměrŮ v koIektivizovanémzemědě|ství, která však u Hrubína zŮsta|a pouhlm pozadím |idskfch osud . ostatně ony hr"y ne.jsouo vesnici, jsou o vnitňnínespokojenosti |idíse svym r]dě|em a o neschopnosti ho zlepšit,proto zároveĎ o snaze pňed druhlmi ho kamuf|ovata sobě samému cosi namlouvat - ňečenos|ovy Moráka, schovávat se za hr"adbičky. V tomto SmyS|ujsou obě hry pňedevším o postavách dvou vnitňně rozpo|ceni7chinteIektuálŮ,o redaktot.ovi Morákovi a spisovate|iJosefu Strunovi, do nichŽ Hr^ubín zjevně promt. t| pochybnostio sobě samém a zv|áštnÍ pňesautobiografie,,podepsa|.' nym unčenímvěku obou postav, shodnlm se spisovate|ovymvěkem v době prvnÍhouvedeníher' Téma,kterév Hrubínovětvorbě zač,a|o uŽ některlmi aspekty básnické sk|adby Job Í1945), sí|||o 5rpnovou nedělí a zejména KŤištálovounoci a ku|minova|o|yrickou pr.Ózou Zlatá reneta Í1964)' v níŽuŽ nezakr vá existenciá|nípovahu pr^ob|ému, ani jeho prŮvodníznaky,včetněa|koho|ismu. Ve Zlaté renetě |ze také na|éztreá|ie a vyprávěné pňÍběhyozvláštněné konknétním pr"oŽitkem,stejně jako od počátku5o. |et v povídkách a reportáŽÍchLudvíkaAškenazyhoInenÍdivu, Že právě on pos|ézepňispě| i k básnické dramatice swm Hostem] a oty Pav|a' Tedy v utvar e c h m i m o j i n ér e p o r t á Ž n í c hv, n i c h Ž | y r i c k év i d ě n ír " e á | iuÍm o c ř o v a I o zpravodajskouautenticitu. Z tohoto h|ediskajsou i básnické hry tak t r o c h u r e p o r t á Ž e m i , e m o c i o n á | n Íz p r á v o u o s o u č a s n y c h I i d e c h a o smys|u je1ichŽivota.SouvisíS tím ostatně i nečistáŽánrová poooba těchto her - jsou to v|astnějakési|yr.ické konverzačkyči disputace, tt.ochu vese|é,trochu smutné, jak uŽ to v Životě,jehoŽ prchavéokamŽikyse snaŽi|yzachytit,chodí,a|e nikdyne pňí|iš vese|éa pňí|iš smutné. Žánrově tedy ani komedie, ani tr"agédie, spíšeobr.azyze Života,na rozdí|od ty|ovskfch biedermeierovsk57ch penoknesebovšem pr^chavé ko|áŽea |ehounce nahozenéakvare|yči paste|y' Zrod básnickédnamatikyv po|ovině50. Iet však 1e také okamŽikem krátkého spočinutí,během něhoŽ by|o tĎeba v k|idu promys|et, co v š e c h n ot a h e k t i c k á p o v á | e č n á| é t as l i d m i u d ě | a | a 'C o ž z n a m e n a l o pňedevšímotevňítdĎÍvetabuizovanénebo jen ideo|ogickypoměňované prob|émy,a prodiskutovat je Ústy postav, ktené socr.ea|istévťrbec nepusti|ike s|ovu - pňedevšímtedy pňís|ušníky inte|igencea ňekněme
Srpnová neděIe Í1960' F. Hrubín, o. Váwa folo: archiv
rova|ado dramatickéhočaSU,Ve VnějšímprťlběhuSevňenéhoZpravid|a hodin [od čehoŽb vá odvozen i náZeV hry Srpnová do čtyĎiadvaceti neděle, Jejich den), jednoho Večera [Aškenazyho Host, pŮvodnÍm názvem Host v noci), ba dokonce do jediné hodiny |Ma|teE klíčŮ MiIana Kunder.y].K této zv|áštnÍ 1ednotěčasu se váŽe jednota místa. obé |oka|izovános aŽ pedantskou pĎesností[HrubínovaSrpnová neděle ,,odehrává se r' 1957 ve Větší Vsi na TŤebaĎsku,', rozumějme v Chlumu u Tňeboně, kam HrubÍn dojíŽdělna |etní byt, vzh|edem k onomu,,srpnová''tak |ze odvodit pouhá čtyňikonkrétnídata, v nichŽ se Hnubínovahra odehnává!]'ovšem vnějšíhorizont prostoru a času byvá v básnickém dramatu zásadně pĚekračovánemocioná|ně stejně vypt.ávěním ozv|áštněnymiudá|ostmi, nejčastěji zpt^ostňedkovanlmi je pňímo kontrapunktickou z tohoto h|ediska postav. Srpnová neděle svédušia pňtfugou něko|ikaŽivotníchpňíběh , kterépostavyv|áčejÍve jde Život: manŽe|éVachovi reprezentují dávajík nim da|šía da|ší,1ak príběhměšéáck.fch co se nej|épemě|i za okupace, redakŽivnostníkťr' tor Monák se p|ouŽíapaticky Životem poté, co se za okupace rozved| Se SVou Ženou, kterou tím jakoŽtoŽidovku vyda|na smrt do koncentpostavy m|adÍkŮna sebe |eccos proznadí,jen postava ráku. Iokr.ajové Poštmistra o své minu|ostineňekne nic, coŽ ji v kontextu ht.ypňib|iŽuje dňívějším papírovymtypŮm - tato postava je v|astně transpozicí moudr"ychstranick1icha dě|nicklch kádrŮ socrealistickédramatiky do se pro obecné blaho Im|adépostaw však rozmrč|ověkaobětujícího jenom ze|e Žehrajína to, Že jim Poštmistr"stá|e něco or.ganizuje|] 348
34S
{
éedesaLa
stňedníhospo|ečenskéhostavu. Mi|an Jariš zmíněnou ur-básnickou hru prok|amativněnazva|lnteligenti,poprvév nízaměni| hňmotnépr.ostňedíuhe|nfchve|ko|omťr a vá|covenŽe|ezaza tiché pracovny nemocpoukáza| na nespnavedlnost kádrovych postihti nevinnychrodin nice a poIiticklch uprch|íkŮ,kteňÍutíkaIipňes ze|enou hnanici. Pňi té pňí|eŽitosti hodně jíz|ivěkarikova|postavu všemocné kádrovačky,a|e by|o toho víc, co tato hra na po|itickfchpoměrech i jejich kňivémobrazu socreaIistickédramatiky kritizova|a.Jest|iŽejedinec by| v socreaIistické dramatice nepatrnlm ko|ečkemv souko|ísvětodějnéhomechanism u , b á s n i c k á d r a m a t i k a z k o u m a | a ,n a k o | i kh o o n e n m e c h a n i s m u s sem|el a kdo za to mŮŽe. Vstupní, neboév po|ovině50. |et zvláště jiné generá|ní traumatizujícítéma po|itickéemignace záhy vystňída|o téma této dramatiky, nastolené poprvé letmo v HrubÍnověSrpnové neděli a d s|edně v Topo|ověJejich dnu: konf|iktmezi zastánci tvrdlch poňádk a těmi, kteňíodmÍta|iŽÍrpodle po|itickÝchhese|. ideo|ogick.fch k|íčŮ,.' Konf|ikt,nazínan!pňeváŽně generačně mezi otci [,'ma1ite|i ;ak by|i označeni kritikou podle postavy majona KrŮty z Kunderovy hry, v Národním divadIeje aělesniI pňedevšímMiIoš Nedba|] a mIad./mi rozhněvanymimuŽi [označovan1imi za ,,chu|igány..' 1akje ztě|esni|ipňedevšímJan Tňískaa Luděk Munzar] a Ženami [jeiich pňedstaviteIkoU blva|a Marie Tomášová]. Konf|iktpoIitick.Í i ideologick.f,aIe zejména morá|nía etick!, kter! fspo|u s da|šímiJ zásadně ov|ivni|podobu básnicklch a ještě spíšeoněch jen pňíbuzn.fch hen - pňedevšímonu auto. rskou pozici |yrickéhoneportéra zaměni| za kritika starlch poměnŮ a ideo|ogapoměrri nouich, čímŽse ovšem básnická hra paradoxním o b | o u k e mv r á t i | ak z á k | a d n ío o z i c is o c . r e a | i s m u . Básnická dramatika V tomto smys|u zaháji|aočistuideá|ťt socia|ismu pňehmatŮ,tedy to, co pozdě1iv po|itickésituaci po|ood sta|inistick./ch viny 6o. |et Vy Stí do 'obt.odnéhopt.ocesu,'.Básnické hry jsou pňímo prok|amacípozdějšímtenmínem ňečeno,,socia|ismus |idskoutváňí... ostatně sympatie jejich autor k reformovanémusocia|ismuby|avíceméně spontánní,by|ito lidésice, jak uŽ ňečeno,generačněi názonově ve|mir znÍ,a|e spo|ečněpnoŽi|i, aéuŽ v dospě|émnebo jinošskémvěku, německou okupaci, mnozÍsociá|níknizi30. |et, a refonmovanásocia|istická společnostpro ně by|ajedinou pňijate|nouŽivotnía|ternativou. ideu a jejífa|ešJako ve všech reformačníchhnutíchtito |idéroz|išova|i naivní, né nosite|e.Jejich postoj se dnes iistě mťlŽejevit pňinejmenším vŽdytv těchto |etech se naš|odost jinlch, kteňív reformovate|nostsocialismu nevěňi|ia díkypolitickémuuvo|Ďování dosta|ii jistou moŽnost to - mám z h|ediskadramatu na mys|i pňedevším vy1ádňit autonyabsurd-
zata
Šedesátá
je vŮbec všechny z tohoto h|ediska shnnout na ních her, mťrŽeme-|i jednu hr.omadu,v prvníňadě samozňejměVác|ava Hav|a' Leč i oni by|i z ideo|ogického h|ediskaskupinou disparátní. V této souvis|ostije takétňeba pňipomenout,Že jádro básnickédramatiky, ony čtyňihry Františka HrubÍnaa Josefa Topo|a,zásadně ov|ivnila dramaturgie Nánodníhodivadla, která ostatně mě|a na formovánÍ básnické dramatiky rozhodujícív|iv AŽ dramaturgické zásahy Kan|a Krause a otomara Krejčiučini|yz prvnÍHr.ubínovy hry, privodně symbo|isticképohádky' v níŽvystupova|VodnÍk,hru ze současnosti, zásadně pnoměnily strukturu a zejména politickou tendenci Topo|ovaJejich dne a také Konec masopustu nese jejich, byt uŽ menšÍ,vliv Právě jim by|a b|ízkáreforma socia|ismu,nápodoba čechovovské dramatickétechniky i pňeceĎovánÍ uiznamu privodníhnyze současnosti,zděděnépo Socnealistickédramatice a uznávanétehdejšíteorií i knitikou.Mimochodem: tuh|e premisu zastáva|Pave| Kohout ještěv nedávnémSporu S dramaturgií Divad|ana Vinohradech o svou odmÍEnutouhru |r/u/y. Z h|ediskatématujsou i básnickéhry s jistou licencíSrpnovénedď le a KŤišťdové nocijen mode|ornimischématy' byi sknytlmi v ku|isách emociona|izovanfchautentickychr.eá|ií'Jsou nato|ikuzavňenév době svéhovzniku,Že jako všechnyrepontáŽerych|ezestár|ya seš|yZ repertoáru divade|.Něko|ikeréuvedeníSrpnovéneděle v 70' a 80. |etech by|onaprosto steri|ní,v posrpnovémznovuutuŽení reŽimu nes|o pachué dramaturgickéhokalku|u- je v!m|uvné,Že tato dramatika by|a pňijate|ná pro odpŮrce i propagátory norma|izace, stejně 1ako něko|ik hex které se pokusi|y o rep|iku tohoto sty|u [napň. Poslední prázdniny Mit.os|avaStoniše]. Básnické drama a divad|oby|otedy jednoznačnědítětemsvé doby, spojenlm pupečníšĎ rou s nemiIovanousocrea|istickoumacechou, po níŽvšak leccos podědi|o'V tehdejším,'oficiá|ním.. divad|ese i nadá|ejen má|o, pokud vL]bec,pochybova|oo tezi, Že umění je d IeŽit'fmnástrojem nejen k pochopení,a|e pňedevším ke změně světa. To jest, s ufjimkou [a také ne zce|a dŮslednouJvlastně první a|ternativníku|turypo roce 1945, tal hnutídivade|ma|fch forem, a pak toho má|a napsaného do šup|íku, co by cenzur.ana jevištěnepusti|a[tňeba hry Jiňího Ko|áňeJ,nenajdemev ob|asti dnamatu nic, co by nepokr^ačova|o v tzv. angaŽovanéwonbě. Z funkčníhoh|ediskatedy by|y básnické hry jen poknačováním socrea|istickédnamatiky šikovnějšími a umě|ecky svéprávnlmi prostňedky.Je|ich morá|níétosv bezprostňední návaznostina nejtuŽšÍ sta|inistickÝneŽimje však dodnes obdivuhodn!'
z|atášedesátá
s t ň e d n í h os p o | e č e n s k é hsot a v u . M i | a n J a r i š z m í n ě n o uu r - b á s n i c k o u hru proklamativněnazva|lnteligenti'poprvév nízaměniI hňmotnépnostĎedíuhe|nlch ve|ko|omŮa válcoven Že|ezaza tiché pracovny nemocnice a poukázal na nespraved|nostkádrou/ch postihŮ nevinnychrodin poIiticklch upt.ch|íkŮ, kteňíutÍkaIipňes zeIenou hranici. Pňi té pňí|eŽi. tosti hodně 1íz|ivěkarikova|postavu všemocné kádt.ovačky, a|e by|o je1ich po|itickfch poměrech vÍc, co tato hra na i kňivém obrazu toho jedinec kritizova|a' v socrea|isticsocnea|istickédramatiky Jest|iŽe by| ké dramatice nepatrnym kolečkemv souko|ísvětodějnéhomechanlsm u , b á s n i c k á d r a m a t i k a z k o u m a | a ,n a k o | i kh o o n e n m e c h a n i s m u s sem|e| a kdo za to mr]Že.VstupnÍ,neboév po|ovině5o. |et zv|áště traumatizujÍcÍ téma po|itickéemigrace záhy vystĎÍda|o ';inégenená|ní poprvé téma této dramatiky, nasto|ené |etmo v Ht.ubÍnověSrpnové neděli a dŮs|edně v Topo|ově Jejich dnu'. konf|iktmezi zastánci wrdlch ideo|ogicklchpoňádkŮa těmi, kteňíodmítaIiŽÍtpodIepo|iticbichhese|. jak Konf|ikt,nazíranypňeváŽněgeneračně mezi otci [''majite|ik|ÍčŮ.,' pod|e postavy ma.jora Kn ty z Kundenovy hry, by|i označeni kritikou v N á r o d n í m d i v a d I ej e z t ě | e s n i Ip ň e d e v š í m M i | o š N e d b a I Ja m | a d l m i rozhněvan1imimuŽi [označovanymi za 'chu|igány,,'jak 1e ztě|esni|ipňe. devšímJan Tňískaa Luděk Munzar.]a Ženami [1ejichpňedstavite|kou b va|a Marie TomášováJ.Konf|iktpo|itickÝi ideo|ogick!,ale zejména zásadně ov|ivni|podobu bás. morá|nía etickÝ, kter.f [spo|u s da|šími] ještě jen pňíbuznlch her. pňedevším onu autonicklch a spíšeoněch pozici rskou |yrickéhoreponténazaměni| za kritika star.fch poměrŮ a i d e o | o g ap o m ě r Ů n o { c h , č í m Žs e o v š e m b á s n i c k á h n a p a r a d o x n í m o b | o u k e mv r á t i | ak z á k | a d n íp o z i c is o c . r e a l i s m u . Básnická dramatika V tomto smys|u zaháiila očistuideá|ťt socia|ismu od staIinistickychpňehmat , tedy to, co pozdějiv po|itickésituaci po|oviny 60. |et vyustído ,,obrodnéhoprocesu...Básnické hry jsou pňímo pr^oklamacÍ pozdějšÍmtermínem ňečeno'socia|ismu s |idskoutváĎÍ... ostatně sympatie je1ichautorŮ k neformovanémusocia|ismuby|avÍceméně spontánní,by|ito |idésice, jak uŽ ňečeno,genenačněi názorově ve|mir zní,a|e spo|ečněproŽi|i,aéuŽ v dospě|émnebo jinošskémvěku, německou okupaci, mnozí sociá|nÍkrizi 3o. |et, a reformovaná sociaŽivotníalternativou. |istickáspo|ečnostpro ně by|ajedinou pňijate|nou Jako ve všech reformačníchhnutÍchtito |idéroz|išova|i ideu a 1ejífa|ešnaivnÍ, né nosite|e'Jejich postoj se dnes jistě mŮŽe jevit pňine1menším vŽdytv těchto |etechse naš|odost 1inlch,kteňív refonmovate|nost socr. dostaIii jistou moŽnost to a|ismu nevěňiIia díkypoIitickémuuvo|ĎovánÍ Vyjádrit- mám z h|ediskadnamatu na mys|i pňedevším autory absurd-
šedesátá
je v bec všechny z tohoto h|ediska shrnout na ních her, mťrŽeme-|i jednu hr^omadu, v prvníňadě samozňe1měVác|ava Hav|a.Leč i oni by|i z ideo|ogického h|ediskaskupinou disparátní. V této souvis|osti1e takétĎeba pňipomenout,Že 1ádro básnickédramatiky,ony čryňihry FrantiškaHrubínaa Josefa Topo|a,zásadně ov|ivni|a dramaturgie Národníhodivad|a,která ostatně mě|a na formování básnické dramatiky rozhodujícÍ v|iv.AŽ dramatur.gickézásahy Kar|a Krause a otomara Knejčiučini|yz prvníHr"ubínovy ht"y,pŮvodně symbo|isticképohádky,v níŽvystupova|Vodník,hru ze souČasnosti,zásadně proměnily strukturu a zejména po|itickoutendenci Topolova Jejich dne a také Konec masopus'U nese jejich' byt uŽ menšÍ,v|iv Právě jim by|a b|Ízkáreforma socia|ismu,nápodoba čechovovské dramatickétechniky i pĎece ovánÍuiznamu p vodnÍhry ze současnosti,zděděnépo socrea|istickédramatice a uznávanétehdejšÍteor^ií i kr.itikou.Mimochodem: tuh|e premisu zastáva|Pave| Kohout ještěv nedávnémSporu s dnamaturgiíDivad|ana Vinohnadecho svou odmíLnutouhru Nuly, Z h|ediskatématu.jsoui básnickéhry s jistou |icencíSrpnovéneděle a KŤišťilové noci jen mode|onimi schématy' byt skryn/mi v ku|isách emociona|izovanfchautenticklch reálií.Jsou nato|ikuzavňenév době svéhovzniku,Že jako všechnyreportáŽe rych|ezestár|ya seš|yz reper. toáru divade|.NěkolikeréuvedenÍSrpnovéneděle v 70' a 8o. |etech v posrpnovémznovuutuŽenÍ reŽimu nes|o pachué by|onaprosto steri|nÍ, dnamaturgickéhoka|ku|u- je qim|uvné,Že tato dramatika by|apňi1ate|ná pro odpŮnce i propagátory norma|izace, stejně jako něko|ik he1 které se pokusi|y o nep|iku tohoto sty|u [napň. PoslednÍ prázdniny Miros|ava Stoniše]. Básnické drama a divad|oby|otedy jednoznačnědÍtětemsvé doby, šřŮrou s nemi|ovanousocrea|istickoumacechou, po spojenfm pupeční divad|ese i nadá|ejen níŽvšak |eccos podědi|o.V tehdejším,,oficiá|ním,, má|o, pokud vťrbec,pochybovaIoo tezi, Že umění 1e dŮ|eŽit'lmnástrojem nejen k pochopení,aIe pňedevším ke změně světa. To jest, s uljimku|turypo kou [a také ne zce|a dŮs|ednouJv|astně první a|ter^nativnÍ ,]945, tzu. hnutÍdivade|ma|fch forem, a pak toho má|a napsa' noce ného do šup|íku, co by cenzura na jevištěnepusti|a[tňeba hry Jirího v tzv' Ko|áĎe],nenajdeme v ob|astidramatu nic, co by nepokraČovaIo angaŽovanéWorbě. Z funkčníhoh|ediskatedy by|y básnické hry jen pokračovánÍmsocnea|istickédramatiky šikovnějšími a umě|ecky svépnávnlmi prostňedky.Je1ichmorálnÍétosv bezprostňední návaznostina nejtuŽšÍ Sta|inistickÝ nežimje však dodnes obdivuhodny.
