No title

Záchrana tonoucích CZ.1.07/1.3.44/02.0009

CZ.1.07/1.3.44/02.0009

www.kapa-ops.cz

Tonutí jako příčina úmrtí Příčina č. 2 nechtěných úmrtí dospělých 5 – 6 utonulých ročně na 100 000 osob V roce 2012 celkem 151 osob utonulo v České republice

(Zdroj: www.uzis.cz) www.kapa-ops.cz

Rizikové skupiny  Muži, chlapci  Děti ve věku do 5-ti let – neumí plavat, nerozumí

riziku  Mladí lidé mezi 20 – 24 rokem  Osoby starší 50-ti let  Příčiny: nedostatek zkušeností, nerozvážnost, nadměrné

riskování, alkohol, přecenění sil www.kapa-ops.cz

Příčiny tonutí  Špatný odhad sil

 Úrazy při skoku do vody

 Únava, vyčerpání

 Nečekané zanoření

 Svalové křeče  Strach, panika  Dlouhý pobyt v chladné

vodě  Nemoc, nevolnost  Alkohol

do vody – laryngospazmus  Ztráta orientace pod vodou při potápění  Infarkt, mrtvice, mdloba, epileptický záchvat www.kapa-ops.cz

Utonutí  Utonutí – utopení = udušení ponořením do vody nebo

jakékoli jiné tekutiny.  Voda v plicích zabraňuje přístupu vzduchu.  Příčina úmrtí – nedostatek kyslíku v mozku, postižena centra řídící základní životní funkce.  Specifický průběh udušení utonutím. www.kapa-ops.cz

Průběh tonutí Sladká voda

Slaná voda

 Voda z plic se vstřebává

 Voda z krevního oběhu se snaží

do oběhu a „zřeďuje“ krev – přetížení srdce a jeho selhání.  Červené krvinky se rozpadají.  Vyplavuje se surfaktant.  Následný otok plic zabraňuje přestupu kyslíku do krve.

   

zředit slanou vodu v plicích a přestupuje. Zabraňuje přístupu vzduchu. Se surfaktantem vzniká pěna, která brání přístupu vzduchu. Těžký otok plic. Selhání srdce se „zhuštěním“ krve.

www.kapa-ops.cz

Fáze tonutí  Tonutí provází typický charakter chování.  Na základě tohoto lze odhadnout stav a naději

na záchranu oběti.  Celkem 3 fáze tonutí:

www.kapa-ops.cz

1. fáze: 50 – 80 vteřin Chování oběti:

Psychický stav

 Snaha zadržet dech  Nekoordinované pokusy

 Strach

udržet se nad hladinou  Vysoké nebezpečí pro zachránce  Potápění se a rychlé vynořování  Nutkavý kašel, laryngospazmus

 Ztráta rozumného

uvažování  Ztráta sebekontroly  Ztráta sebeovládání  Panika www.kapa-ops.cz

1. fáze: 50 – 80 vteřin Průvodní jevy

Vnitřní změny

 Stoupá krevní tlak

 Vyplavení stresových

 Zrychlení srdečních

tepů

hormonů – adrenalin aj.  Začátek poklesu kyslíku v krvi a tkáních

www.kapa-ops.cz

2. fáze: 2 – 3 minuty Chování oběti

Psychický stav

 Potápí se na delší časové

 Mizí pocit panického

  

strachu  Vědomí se otupuje  Rezignace, obluzení  Nástup bezvědomí



intervaly, až mizí pod hladinou Ochabují pohyby Svalové křeče Nutkavé nádechy vplavují vodu do plic Přeplnění žaludku polknutou vodou, zvracení

www.kapa-ops.cz

2. fáze: 2 – 3 minuty Průvodní jev

Vnitřní změny

 Cyanóza – modrá barva

 Rychlý pokles kyslíku

v obličeji  Stoupá krevní tlak  Klesá srdeční tep  Reflexní zvracení a vdechnutí zvratků

v krvi a tkáních  Zvýšení oxidu uhličitého  Ustává koordinace základních životních funkcí

www.kapa-ops.cz

3. fáze: 3 – 6 minut Chování oběti

Psychický stav

 Nejeví žádné známky

 Hluboké bezvědomí

svalové aktivity  Tělo klesá pod hladinu až na hranici skočné vrstvy  Po vyrovnání teploty těla s vodou klesá ke dnu

www.kapa-ops.cz

3. fáze: 3 – 6 minut Průvodní jevy

Vnitřní změny

 Zástava reflexních

 Otok mozku

   

dýchacích pohybů Pokles krevního tlaku Porucha srdce –arytmie Mizí svalové napětí Mizí nervové reflexy

 Poškození ledvin  Zástava srdce

a krevního oběhu  Smrt

www.kapa-ops.cz

Stojatá voda  Stojatou vodou rozumíme rybníky, jezera, lomy, umělá

jezera, slepá ramena řek, štěrkoviště a pískovny.

www.kapa-ops.cz

Charakteristika stojaté vody  Bezpečnější než proudící voda.  I zde je však proudění způsobené teplotou, větrem,

přítoky, loděmi.  Při teplém počasí slunce intenzivně prohřívá horní vrstvy vody, která plave na studeném pásu vody, tzv. termoklina (skočná vrstva). www.kapa-ops.cz

Proudění vody  Pomocí větru  Přítoky vody podle původního koryta  V místě česel nasávací efekt  Lodě s motorovým pohonem

www.kapa-ops.cz

Nebezpečí stojatých vod  Vlny – poměrně nízké, nepravidelné, tříští se.  Plavání ve vlnách je velmi vysilující.

 Teplotní gradient – rozhraní mezi teplou a studenou vodou se

  



může nacházet v malé hloubce – nebezpečí zejména při skocích do vody – svalové ochromení, šok, křeče. Lodě, plavidla – nikde neplaveme v plavební dráze. Vodní rostliny – převážně ve slepých ramenech. Přecenění sil – při přeplavání velkých vodních ploch. Hloubka – psychická reakce na velkou hloubku. www.kapa-ops.cz

Proudící voda  Proudící vodou rozumíme potoky, řeky, plavební

kanály, náhony.  Je více nebezpečná. Působí zde daleko více nebezpečných faktorů než u stojaté vody.  Voda proudí v korytě, která má určitý spád, rychlost proudu v průtočném profilu není stejná.  Proudění vody se zpomaluje od středu průtočného profilu směrem k hladině, stěnám a dnu koryta. www.kapa-ops.cz

Nebezpečí v proudící vodě  Vodopád – přepad vody přes terénní stupeň.  Kaskáda – systém rozrušení nízkých vodopádů.  Katarakt – řečiště mezi peřejí a kaskádou s balvany    

a spádem. Slap – vodnatější úsek s balvany a skalními bloky. Peřeje – výrazný spád, silný proud, vlny. Proudy – nižší spád, nízké vlny, silně táhne. Protiproudy – tam, kde vlivem překážky došlo k prudkému nárůstu rychlosti vody. www.kapa-ops.cz

Body Board System  Rozdělení dětí do družstev dle plaveckých schopností.  Vyhrazení ploch na pohyb dětí v bazénu dle družstev –

schopností.  Rozdělení bazénu – např. do 1 m, do 1,9 m a více…  Neplavci jen do nejnižší hloubky, zkušení plavci „kdekoli“.  Na tabuli se zavěsí značky kolik dětí je ve které části bazénu = okamžitý přehled o počtu dětí v bazénu.

www.kapa-ops.cz

Body Board System  Děti rozděleny zároveň do dvojic (trojic), kdy se navzájem

hlídají.  Při zjištění jiného počtu dětí než podle značek na tabuli je provedena okamžitá kontrola na břehu.  Nejčastěji chyba v přepočtu či dítě odešlo z bazénu bez značky.  V případě ztráty jednotlivce, okamžitá prohlídka bazénu a okolí !!! www.kapa-ops.cz

Technika záchrany tonoucích  Nejdůležitější: vlastní bezpečnost, nepřeceňování svých sil!  Využití pomůcek – abychom nemuseli do vody.

 Sebezáchranné prostředky:  Lano

 Vesta  Plovák

 Tonoucí při vědomí může stáhnout záchrance pod vodu. www.kapa-ops.cz

Tonoucí je na hladině  Hlasitým voláním upozornit na tonoucího, opuštění bazénu, seřadit žáky     

na jednom místě. Skok do vody bezpečným způsobem, tonoucího stále sledovat. Ve vzdálenosti 2 – 3 m od tonoucího plavat v poloze na boku, spodní nohu pokrčit pod tělo, horní nataženou směrem k tonoucímu. V případě, že se tonoucí snaží zachytit a stáhnout jej pod vodu je možno útok nataženou nohou odrazit. Uchopit postiženého za zápěstí podhmatem a ve splývavé poloze jej táhnout ke břehu. Šetrné vytažení z vody, kontrola dýchacích cest, dechu, případně volání ZZS.

www.kapa-ops.cz

Tonoucí je pod hladinou  Hlasitým voláním upozornit na tonoucího, opuštění bazénu, seřadit žáky     

 

na jednom místě. Skok do vody bezpečným způsobem, tonoucího stále sledovat. Pátrat v místě pravděpodobného ponoření tonoucího. V místě, kde se nachází tonoucí, provede svislé zanoření po hlavě, pažemi si dopomáhá při zanoření. Uchopení tonoucího za lokty, palce proti prstům. Takto plave vzhůru na hladinu, prsové záběry oběma nohama. Tažením za oba lokty táhneme ke břehu. Šetrné vytažení z vody, kontrola dýchacích cest, dechu, případně volání ZZS.

www.kapa-ops.cz

 Vytažení na břeh provádíme pokud možno s dopomocí

více osob a dbáme na zajištění krční páteře.  Pokud je postižený v bezvědomí a nedýchá, ihned zahájíme kardiopulmonální resuscitaci.  Instruktážní video HZS ČR:  http://www.hzscr.cz/clanek/zachrana-tonouciho.aspx www.kapa-ops.cz

Financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Děkuji za pozornost [email protected]

www.kapa-ops.cz