No title

STAVÍME MOSTY REG. Č.: CZ 1.07/1.1.36/02.0019

OBCHODNÍ AKADEMIE PELHŘIMOV Jirsíkova 875, 393 01 Pelhřimov

Křemešníkem křížem krážem Realizační tým

Metodik

PhDr. Jaroslav Chocholouš

Učitel / Předmět

PhDr. Jaroslav Chocholouš / DEJ L. Morkesová / CJL Ing. B. Hrnčířová / TEV

Anotace Křemešníkem křížem krážem: poznat zvláštnosti regionu, cílová skupina žáci 3. L, doba trvání 5 měsíců (od srpna do prosince 2014). Cíl dílčího projektu / projektového dne Projektový den měl naplnit cíle spojené s kooperací, týmovou prací, poznáním specifické lokality a prezentací získaných poznatků veřejnosti. Mezipředmětové vztahy DEJ: ochrana kulturního dědictví našich předků TEV: ochrana a tvorba životního prostředí, zdravý životní způsob CJL: komunikace především písemnou podobou Popis realizace projektového dne Cílová skupina (žáci třídy 3. L) byla seznámena s projektem a motivována k činnosti na začátku září. Příprava projektového dne trvala zhruba 5 týdnů. Žáci byli rozděleni do sekcí: DEJ, CJL, TEV. Byly zadány úkoly jednotlivým sekcím. Dne 16. 10. proběhl samotný projektový den formou exkurze na Křemešník. Část cesty žáci absolvovali pěšky (cca 5 km), čímž posílili svoji tělesnou zdatnost. V průběhu exkurze shromažďovali rozmanité informace a pořizovali fotodokumentaci. V závěrečné fázi shromážděné informace a fotodokumentace byly zpracovány: žáci prezentovali výsledky své činnosti na nástěnce, informace shrnuli do brožury a CD, které se staly finálním výstupem z projektového dne. Vyhodnocení projektového dne Zadaných cílů bylo dosaženo. Požadované kompetence byly splněny. Studenti často využívali jako základní informační zdroj pouze internet, což trochu zploštilo a poznamenalo kvalitu získávaných informací. Odevzdané dílčí práce měly pouze průměrnou úroveň. Výstupy dílčího projektového dne 1. Brožura Křemešníkem křížem krážem Ukázky výstupů projektového dne







Název projektového dne

Křemešníkem křížem krážem

Žákovský výstup

Pověsti o Křemešníku

Žák:

Kateřina Malcová

O poustevníku Mrňávkovi Žil kdysi jeden velice zlý a necitelný člověk jménem Jiří Mrňávek. Původně to býval pelhřimovský rychtář, ale po bitvě na Bílé hoře musel jako nekatolík emigrovat pryč. Ani nevíme, kde všude se toulal, ale po čase se mu zastesklo po domově. Jenomže zuřila třicetiletá válka a Mrňávek se někde setkal se švédským vojskem. Když se vrátil do Pelhřimova, začaly se dít hrozné věci. Mrňávek v řadách nepřátelského vojska pronásledoval katolíky a plenil českou zemi. Po porážce Švédů se zubožený rychtář vrátil do města, putoval na Křemešník a prosil lid o odpuštění. Od roku 1660 žil v blízkosti kaple sv. Anny v bývalé hornické štole až do své smrti v roce 1676 a pokoušel se zbavit svého hříchu. Žil zbožně a chodil zvonit do kostela. Dodnes máme uloženy jeho ostatky v kapli Mrtvých.



NA KRÁSNÉ SAMOTĚ Jméno autora: Msgre. František Bernard Vaněk Ilustrátor: Vydavatelství: Karmelitánské nakladatelství v Kostelním Vydří Rok a místo vydání: 2003, Praha Počet stran: 271 Žánr: idylický román ANOTACE: Autor knihy popisuje způsob života na Křemešníku, kde spolu s panem řídícím Zahálkou působili a strávili pět let společného života. ANALÝZA: tematického plánu – kniha se snaží přiblížit nám život na Křemešníku od roku 1902, kdy se přistěhoval na Křemešník sám autor, který zde pobýval 5 let, až do období po konci první světové války, kdy Křemešník opouští legendární postava pana řídícího Zahálky. kompozičního plánu – je to vypravování v er-formě, dělené do 54 kapitol. Každá kapitola je zaměřena na charakteristiku jednotlivých příhod. Autor detailně popisuje přírodu, osoby i jednotlivé situace. Dílo je chronologicky řazené a obsahuje autobiografické prvky. jazykového plánu – dílo je psané spisovným jazykem. Pro větší zábavnost je přímá řeč místy doplněna hovorovými výrazy. Často se v knize objevují cizí, zastaralá a dnes již nepoužívaná slova, která jsou na konci knihy vysvětlena. Charakteristika hlavní postavy: řídící Josef Zahálka – byl učitelem na křemešnické škole, kde strávil přes 40 let svého života. Byl to velmi laskavý, milující a přátelský člověk. Nerad viděl něčí tvář smutnou a každého přivítal s otevřenou náručí. Velice miloval přírodu, ve které se pohyboval. Své zkušenosti, lásce k přírodě i vlasti učil své neposedné žáčky s velikou trpělivostí a ochotou. Nejednomu z obyvatel Křemešníka pomohl v nemoci a trápení. Byl to velice šikovný, pracovitý, chytrý a vynalézavý člověk Vedlejší postavy: • pan farář Vlček – pod tímto jménem se v knize skrývá sám autor • matka pana faráře • Fanynka – Zahálkova žena


OBCHODNÍ AKADEMIE PELHŘIMOV Jirsíkova 875, 393 01 Pelhřimov •

pan fořt Musel

Děj: Autor zachycuje své vzpomínky na období svého působení na Křemešníku. Přibližuje způsob tehdejšího života a velké události, které se tam v té době přihodily, např. návštěvu pana kardinála, návštěvu pana arcibiskupa, návštěvu Otakara Březiny a Františka Bílka, po kterém zde zůstalo několik maleb. Uvádí nás do běžného života a detailně popisuje průběh půlnoční mše, Vánoc a velké pouti. Nechybí ani pověsti ze zdejšího kraje a obyčejné příhody jako třeba vyprávění o zloději, o tajné lásce pana řídícího nebo o návštěvě inspektora. Hodnocení: Kniha mě moc nezaujala, přišla mi nudná a zbytečně moc popisná. Ale milovníkům historie a křemešnické přírody ji vřele doporučuji. Dozvíte se tam spoustu zajímavostí.



Josef Karel Šejnost - žil od 30. května 1878 do 9. února 1941 - český akademický sochař a medailér

Život - narodil se v obci Těšenov u Horní Cerekve - po studiu nastoupil do továrny na keramiku v Rakovníku - 1901 nastoupil na umělecko-průmyslovou školu v Praze (byl studentem Stanislava Suchardy a Vojtěcha Preislera) - od r. 1911 se věnuje pouze medailérství

Tvorba - realizoval návrhy mincí (svatováclavský dukát) - na medailích vytvořil galerii velkých českých osobností - také tvořil pamětní desky (např: Karel Havlíček Borovský v Humpolci) - pozoruhodný je jeho „Větrný zámek“ se sochami havranů na věži (Křemešník u Pelhřimova) - v roce 1924 napsal dílo Problém pokroku v sochařství







Kostel Nejsvětější Trojice na Křemešníku O založení kostela na Křemešníku vzniklo několik pověstí. Jedna vypráví příběh pelhřimovského měšťana Matouše Chejstovského, který prý roku 1555 při cestě přes křemešnické lesy spadl do opuštěné štoly po dolování stříbra.

Ve strachu, že v díře zahyne, modlil se k Nejsvětější Trojici a učinil slib, že pokud bude zachráněn, vystaví na vrcholu Křemešníka kapli, což také učinil.

Dřevěná kaplička Matouše Chejstovského, zasvěcená Nejsvětější Trojici, stála na Křemešníku téměř sto let, v roce 1652 byla nahrazena kamennou stavbou. Protože však ani tato kaple nestačila rostoucímu počtu poutníků, byl na tomto místě vystaven zděný chrám v podobě tříramenného kříže s trojbokým oltářem. V letech 1710 - 1720 vznikl poutní kostel, k němuž byly r. 1734 přistavěny ambity. Po přestavbě r. 1750 kostel vysvětil pražský světící biskup A. Vokoun. Chrám je vystavěn jako trojlodní s příčnou lodí na východě, závěr je tvořen třemi rameny, podobně i oltář nese symboliku Nejsvětější Trojice - je trojboký, takže je možno při něm sloužit tři mše svaté zároveň.

Zpracoval : J.Brož

No title

Recommend Documents