No title

246

CS

Úřední věstník Evropské unie

11/sv. 28

ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

L 148/22

31998L0029

19.5.1998

SMĚRNICE RADY 98/29/ES ze dne 7. května 1998 o harmonizaci hlavních ustanovení týkajících se pojištění vývozních úvěrů pro operace se střednědobým a dlouhodobým krytím

RADA EVROPSKÉ UNIE,

(7)

vzhledem k tomu, že pojistné, které pojistitel úvěrů účtuje, by mělo odpovídat pojišťovanému riziku;

(8)

vzhledem k tomu, že by harmonizace podpořila spolupráci mezi pojistiteli úvěrů jednajícími jménem státu nebo s jeho podporou a zlepšila spolupráci mezi podniky uvnitř Společenství, jak stanoví článek 130 Smlouvy;

(9)

vzhledem k tomu, že harmonizace i spolupráce jsou důležité a stěžejní faktory konkurenceschopnosti vývozců Společenství na trzích mimo Společenství;

(10)

vzhledem k tomu, že bílá kniha Komise o dotvoření vnitřního trhu, kterou přijala Evropská rada v červnu 1985, zdůrazňuje význam prostředí podporujícího spolupráci mezi podniky Společenství;

(11)

vzhledem k tomu, že podle rozhodnutí ze dne 27. září 1960 (2) Rada zřídila Pracovní skupinu pro koordinaci politiky v oblasti pojištění úvěrů, úvěrových záruk a finančních úvěrů;

(12)

vzhledem k tomu, že dne 15. května 1991 výše uvedená skupina pro koordinaci politiky pověřila odborníky z každého členského státu, kteří jako odborná skupina pro jednotný trh 1992 předložili ve dnech 27. března 1992, 11. června 1993 a 9. února 1994 zprávy obsahující řadu návrhů;

(13)

vzhledem k tomu, že podle rozhodnutí č. 93/112/EHS (3) Rada do právních předpisů Společenství začlenila dohodu OECD o pokynech pro státem podporované vývozní úvěry;

(14)

vzhledem k tomu, že by tato směrnice měla nahradit směrnici Rady 70/509/EHS ze dne 27. října 1970 o zavedení společné pojistné smlouvy pro pojištění úvěrů u střednědobých a dlouhodobých operací s veřejnoprávními

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 113 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise, (1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

vzhledem k tomu, že střednědobé a dlouhodobé pojištění vývozních úvěrů hraje stěžejní úlohu v mezinárodním obchodě a představuje důležitý nástroj obchodní politiky; vzhledem k tomu, že střednědobé a dlouhodobé pojištění vývozních úvěrů hraje důležitou úlohu v obchodě s rozvojovými zeměmi, a podporuje tak jejich integraci do světového hospodářství, což je cílem rozvojové politiky Společenství; vzhledem k tomu, že rozdíly mezi oficiálními systémy pojištění střednědobých a dlouhodobých vývozních úvěrů používanými v současné době v členských státech mohou z hlediska hlavních součástí pojistného krytí, pojistného a pojišťovací politiky vést k narušování hospodářské soutěže mezi podniky uvnitř Společenství; vzhledem k tomu, že je vhodné, aby opatření stanovená touto směrnicí nepřekročila rámec toho, co je nezbytné pro harmonizaci, která zajistí, že vývozní politika bude založena na jednotných zásadách a že nedojde k narušení hospodářské soutěže mezi podniky uvnitř Společenství; vzhledem k tomu, že za účelem omezení současného narušování hospodářské soutěže je žádoucí, aby se odlišné oficiální systémy pojištění vývozních úvěrů harmonizovaly, jak stanoví článek 112 Smlouvy, a to na základě jednotných zásad a takovým způsobem, aby vytvořily nedílnou součást společné obchodní politiky; vzhledem k tomu, že vládami (nebo vládou řízenými zvláštními institucemi) poskytované záruky za vývozní úvěry nebo programy pojištění, jejichž sazby pojistného nejsou přiměřené k pokrytí dlouhodobých provozních nákladů a ztrát těchto programů, považuje Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních uzavřená v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání (1986 až 1994) (1), zejména čl. 3 odst. 1 písm. a) a j) přílohy, za zakázané vývozní subvence;

(1) Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 156.

(2) Úř. věst. 66, 27.10.1960, s. 1339/60. (3) Úř. věst. L 44, 22.2.1993, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 97/530/ES (Úř. věst. L 216, 8.8.1997, s. 77).

11/sv. 28


CS

odběrateli (1) a směrnici Rady 70/510/EHS ze dne 27. října 1970 o zavedení společné pojistné smlouvy pro pojištění úvěrů u střednědobých a dlouhodobých operací se soukromými odběrateli (2);

247 Článek 4 Výbor

Komisi je nápomocen výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise. (15)

vzhledem k tomu, že tuto počáteční harmonizaci pojištění vývozního úvěru je třeba pokládat za krok směrem ke sblížení odlišných systémů členských států,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1 Oblast působnosti Tato směrnice se použije na krytí operací vztahujících se k vývozu zboží nebo služeb pocházejících z některého členského státu, pokud je tato podpora poskytována přímo nebo nepřímo na účet jednoho nebo více členských států nebo s jejich podporou a zahrnuje celkovou dobu trvání rizika v rozsahu dvou let nebo delší, tj. dobu splácení včetně doby výroby. Tato směrnice se nevztahuje na krytí záruk za trvání nabídky, záruk za vrácení záloh, záruk za splnění závazků nebo záruk poskytnutých namísto zádržného. Nevztahuje se ani na pojistné krytí rizik týkajících se stavebního zařízení a materiálu, pokud se v určitém místě používá k plnění obchodní smlouvy.

Článek 2 Povinnosti členských států Členské státy zajistí, aby každá instituce, která na účet členského státu nebo s jeho podporou poskytuje přímo nebo nepřímo krytí formou pojištění vývozního úvěru, záruk nebo refinancování a která zastupuje přímo samotnou vládu nebo je řízena vládou nebo jedná na základě pravomocí vlády poskytující pojistné krytí (dále jen „pojistitelé“), poskytovala pojistné krytí operací souvisejících s vývozem zboží nebo služeb podle ustanovení obsažených v příloze, pokud jsou určeny pro země mimo Společenství a financovány odběratelským nebo dodavatelským úvěrem nebo placeny v hotovosti.

Článek 3 Přijímání rozhodnutí Rozhodnutí uvedená v bodě 46 přílohy přijímá Komise postupem podle článku 4.

(1) Úř. věst. L 254, 23.11.1970, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 1994. (2) Úř. věst. L 254, 23.11.1970, s. 26. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 1994.

Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor k návrhu zaujme stanovisko ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 148 odst. 2 Smlouvy pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijímat na návrh Komise. Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha stanovená v uvedeném článku. Předseda nehlasuje. Komise přijme opatření, která jsou okamžitě použitelná. Pokud však tato opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru, sdělí je Komise neprodleně Radě. V tomto případě: — Komise odloží použití opatření, o kterých rozhodla, na dobu, která nesmí přesáhnout jeden měsíc ode dne tohoto sdělení, — Rada může ve lhůtě stanovené v první odrážce přijmout kvalifikovanou většinou jiné rozhodnutí.

Článek 5 Zpráva a přezkum Komise předloží do 31. prosince 2001 Radě zprávu o zkušenostech získaných při používání této směrnice a o dosaženém sblížení.

Článek 6 Vztah k jiným postupům Postupy stanovené touto směrnicí doplňují postupy uvedené v rozhodnutí 73/391/EHS (3).

Článek 7 Zrušení Zrušují se směrnice 70/509/EHS a směrnice 70/510/EHS.

Článek 8 Provedení Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. dubna 1999. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

(3) Úř. věst. L 346, 17.12.1973, s. 1. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 76/641/EHS (Úř. věst. L 223, 16.8.1976, s. 25).

248


CS

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

11/sv. 28 Článek 10 Určení

Tato směrnice je určena členským státům. Článek 9 V Bruselu dne 7. května 1998. Vstup v platnost Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Za Radu předsedkyně M. BECKETT

11/sv. 28


CS

PŘÍLOHA SPOLEČNÉ ZÁSADY PRO POJIŠTĚNÍ VÝVOZNÍHO ÚVĚRU

KAPITOLA I:

Oddíl 1:

1.

SOUČÁSTI POJISTNÉHO KRYTÍ

Obecné zásady a definice

Rozsah obecných zásad a) Obecné zásady stanovené v této příloze se vztahují na krytí dodavatelských úvěrových operací s veřejnoprávními i soukromými odběrateli, jakož i na krytí odběratelských úvěrových operací s veřejnoprávními či soukromými příjemci půjčky. b) Obecné zásady se vztahují na pojistné krytí všech rizik uvedených v bodě 4. Pojistitel se však může v každém jednotlivém případě rozhodnout, že své pojistné krytí omezí pouze na určitá rizika. c) Pokud za veškeré závazky soukromého dlužníka poskytl plně a bezpodmínečně záruku subjekt, který je podle bodu 5 této přílohy pokládán za subjekt veřejnoprávní, vztahují se na tento případ obecné zásady platné pro veřejnoprávní dlužníky. V této příloze se výrazem „dlužník“ rozumí odběratel nebo příjemce půjčky uvedený v bodě 1 písm. a), nebo jejich ručitel pro pojištěnou operaci.

2.

Charakteristika dodavatelského úvěru a) Výraz „dodavatelský úvěr“ se týká obchodní smlouvy na vývoz zboží nebo služeb pocházejících z členského státu od jednoho nebo více dodavatelů k jednomu nebo více odběratelům, podle níž se odběratel(é) zavazuje(í), že zaplatí dodavateli(ům) v hotovosti nebo splacením úvěru. b) Ustanovení o pojistném krytí dodavatelského úvěru se vztahuje na případy, kdy se pojistné krytí poskytuje podnikům usazeným v členském státě podle článku 58 Smlouvy. c) Jestliže je obchodní smlouva financována odběratelským úvěrem nebo jakýmkoliv jiným způsobem financování, pojistné krytí poskytované vývozci pro vlastní obchodní smlouvu je poskytováno podle ustanovení platných pro pojistné krytí dodavatelských úvěrů.

3.

Charakteristika odběratelského úvěru a) Výraz „odběratelský úvěr“ se týká smlouvy o půjčce mezi jednou nebo několika finančními institucemi a jedním nebo několika dlužníky k financování obchodní smlouvy na vývoz zboží nebo služeb pocházejících z členského státu, přičemž věřitelská(é) instituce se zaváže(í) zaplatit dodavateli(ům) v hotovosti na základě této základní operace jménem odběratele(ů) / dlužníka(ů) a odběratel(é) / dlužník(ci) splatí tento úvěr věřitelské(ým) instituci(ím). b) Ustanovení o pojistném krytí odběratelského úvěru platí pro případy, kdy se pojistné krytí poskytuje finančním institucím bez ohledu na to, kde jsou usazeny nebo registrovány, pokud odběratelský úvěr představuje bezpodmínečný závazek dlužníka splatit dluh bez ohledu na plnění obchodní smlouvy, která má být financována. c) Ustanovení o pojistném krytí odběratelského úvěru se vztahují na pojistné krytí poskytnuté finanční instituci na převoditelné cenné papíry, které tato finanční instituce řádně drží a které jsou splatné odběratelem podle jakéhokoliv ujednání o financování obchodní smlouvy.

4.

Definice zahrnutých rizik a) Obchodní riziko pro soukromé dlužníky vymezují body 14, 15 a 16. b) Politické riziko pro soukromé dlužníky vymezují body 17 až 22 a pro veřejnoprávní dlužníky body 15 až 22. c) Výrobní riziko je vymezeno v bodě 6 písm. b). d) Úvěrové riziko je vymezeno v bodě 6 písm. c).

249

250


CS 5.

Postavení dlužníka a) Každý subjekt, který v jakoukoliv formě představuje veřejný orgán a který nemůže být buď v soudním, nebo správním řízení prohlášen za nezpůsobilého plnit své platební závazky, je pokládán za veřejnoprávního dlužníka. Může to být buď svrchovaný dlužník, tj. subjekt, který představuje důvěryhodnost státu, například ministerstvo financí nebo centrální banka, nebo jakýkoliv jiný podřízený veřejnoprávní subjekt, jako jsou regionální, obecní nebo polostátní orgány nebo jiné veřejné instituce. b) Při posuzování postavení dlužníka bere pojistitel v úvahu: — právní formu dlužníka, — skutečnou účinnost jakéhokoliv soudního řízení vedeného proti dlužníkovi, — dlužníkovy zdroje financování a příjmy; zde se bere v úvahu i skutečnost, že veřejnoprávní dlužník může vyrovnat své dluhy i použitím zdrojů, které nejsou spojeny s prostředky centrální vlády, například z příjmů z místních daní nebo z poskytování veřejných služeb, — stupeň vlivu nebo kontroly, který nad tímto dlužníkem může uplatnit vláda hostitelské země. c) Každý dlužník, který podle výše uvedených kritérií není veřejnoprávním dlužníkem, se v zásadě považuje za dlužníka soukromého.

Oddíl 2: Rozsah pojistného krytí 6.

Krytá rizika a) Krytá rizika jsou rizika ztrát vyplývajících z výrobního a úvěrového rizika. b) Ztráta vyplývající z výrobního rizika nastane, pokud jsou plnění smluvních závazků pojistníka nebo výroba objednaného zboží pozastaveny o šest po sobě jdoucích měsíců, jestliže je toto pozastavení způsobeno přímo a výlučně výskytem jedné příčiny nebo několika příčin ztrát krytých pojištěním, jak jsou uvedeny v bodech 14 až 22. c) Ztráta vyplývající z úvěrového rizika nastane, pokud pojistník není schopen získat platbu jakékoliv dlužné částky, která mu náleží podle příslušné obchodní smlouvy nebo smlouvy o půjčce po dobu tří měsíců po dni splatnosti, pokud je toto nezaplacení způsobeno přímo a výlučně výskytem jedné příčiny nebo několika příčin ztrát krytých pojištěním, jak jsou uvedeny v bodech 14 až 22. d) Pokud je riziko vztahující se k odběratelskému úvěru zaručeno bezpodmínečně, postupuje pojistitel podle zásad a postupů stanovených v bodech 32, 33 a 47 písm. a).

7.

Rozsah pojistného krytí a) Pojistné krytí výrobního rizika zahrnuje v mezích smluvní částky náklady vynaložené pojistníkem při plnění smluvních závazků nebo při výrobě zboží podle smlouvy, pokud je možno tyto náklady řádně připsat plnění smlouvy. Pojistné krytí výrobního rizika nezahrnuje: — náklady vynaložené v souvislosti se zbožím nebo službami, u nichž již nastalo pojistné krytí úvěrového rizika, — částky zaplacené pojistníkem na základě domáhání se záruky vydané v souvislosti se smlouvou, na kterou se vztahuje pojistné krytí; to však neznamená, že pojistitel nemůže tato rizika krýt mimo oblast působnosti této směrnice, a — částky penále a odškodného, které pojistník vyplatil dlužníkovi. b) Pojistné krytí úvěrového rizika zahrnuje částku (jistinu a úrok), kterou dluží odběratel podle obchodní smlouvy nebo dlužník podle smlouvy o půjčce, včetně úroku narostlého po datu splatnosti (úrok po splatnosti). Pojistné krytí úvěrového rizika nezahrnuje částky penále a odškodného, které pojistník vyplatí dlužníkovi.

8.

Podíl pojistného krytí a) Podíl pojistného krytí a základ pro stanovení maximální částky pojistného plnění, k němuž se pojistitel může zavázat, je výslovně uveden v pojistce o pojištění úvěru vydané pojistitelem. b) Jestliže pojistitel poskytne pojistné krytí vyšší než 95 %, postupuje podle zásad a postupů stanovených v bodech 32, 33 a 47 písm. a).

11/sv. 28

11/sv. 28

CS 9.


Nepojištěný podíl Aniž jsou dotčena ustanovení bodu 8 písm. b), nese pojistník veškerý nepojištěný podíl na svůj účet. Pojistitel se může rozhodnout, že pojistníkovi dovolí, aby tento nepojištěný podíl zcela nebo částečně přesunul.

10. Pojistné krytí operací v cizí měně Jestliže operace stanoví platbu nebo financování v jedné nebo více cizích měnách, je možno poskytnout krytí v každé takové měně.

11. Dodávky ze zahraničí Smlouvy o subdodávkách se smluvními stranami v jednom nebo více členských státech jsou automaticky zahrnuty do pojistného krytí podle rozhodnutí Rady 82/854/EHS ze dne 10. prosince 1982 o pravidlech použitelných v oblasti záruk a financování vývozu, na určité smlouvy o subdodávkách se stranami z jiných členských států Evropských společenství nebo ze třetích zemí (1).

12. Datum nabytí účinku u pojistného krytí a) V případě odběratelského úvěru nabývá pojistné krytí účinku dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o půjčce, pokud byly splněny předchozí podmínky stanovené v pojistné smlouvě o pojištění úvěru a ve smlouvě o půjčce. b) V případě dodavatelského úvěru nabývá pojistné krytí výrobních rizik účinku dnem, kdy vstoupí v platnost obchodní smlouva, pokud byly splněny předchozí podmínky stanovené v pojistné smlouvě o pojištění úvěru a v obchodní smlouvě. Pojistné krytí úvěrového rizika nabývá účinku dnem, kdy úplné splnění smluvních závazků pojistníka opravňuje pojistníka k platbě, pokud byly splněny předchozí podmínky stanovené v pojistné smlouvě o pojištění úvěru a v obchodní smlouvě. Krytí úvěrového rizika však může nabýt účinku dnem každé dílčí dodávky nebo dílčího odeslání, pokud je pojistník podle podmínek smlouvy oprávněn k výplatě pevně stanovené konečné částky odpovídající hodnotě dodaného nebo odeslaného zboží nebo služeb.

Oddíl 3: Příčiny ztrát a vyloučení odpovědnosti

13. Odpovědnost pojistitele Pojistitel je odpovědný v případě, kdy lze ztrátu přímo a výlučně připsat jedné nebo více pojištěným příčinám ztráty stanoveným v bodech 14 až 22.

14. Platební neschopnost Platební neschopnost soukromého dlužníka a jeho případného ručitele buď de iure, nebo de facto.

15. Nedodržení závazku Nedodržení závazku dlužníka a jeho případného ručitele.

16. Svévolné vypovězení nebo odmítnutí Neoprávněné rozhodnutí odběratele v případě dodavatelského úvěru přerušit nebo zrušit obchodní smlouvu nebo odmítnout převzít zboží nebo služby.

17. Rozhodnutí třetí země Jakékoliv opatření nebo rozhodnutí vlády jiné země, než je země pojistitele nebo země pojistníka, včetně opatření a rozhodnutí orgánů veřejné moci, která jsou považována za vládní zásahy představující překážku plnění smlouvy o půjčce nebo obchodní smlouvy.

18. Moratorium Všeobecné moratorium vyhlášené buď vládou země dlužníka, nebo vládou třetí země, jejímž prostřednictvím má být provedena platba související se smlouvou o půjčce nebo obchodní smlouvou. (1)

Úř. věst. L 357, 18.12.1982, s. 20.

251

252


CS

19. Zamezení převodu prostředků nebo jeho zpoždění Politické události, hospodářské potíže nebo zákonná či správní opatření, ke kterým dojde nebo která jsou přijata mimo zemi pojistitele a která znemožní nebo zpozdí převod prostředků v souvislosti se smlouvou o půjčce nebo obchodní smlouvou. 20. Právní předpisy v zemi dlužníka Právní předpisy přijaté v zemi dlužníka, podle nichž jsou platby provedené dlužníkem v místní měně platným vyrovnáním dluhu, a to bez ohledu na to, že kvůli výkyvům směnných kurzů již tyto platby po převedení do měny obchodní smlouvy nebo smlouvy o půjčce nepokrývají částku dluhu v den převodu prostředků. 21. Rozhodnutí země pojistitele nebo pojistníka Jakékoliv opatření nebo rozhodnutí vlády země pojistitele nebo pojistníka, včetně opatření a rozhodnutí Evropského společenství, týkající se obchodu mezi členským státem a třetími zeměmi, jako například zákaz vývozu, pokud jeho účinky nejsou příslušnou vládou kryty jiným způsobem. 22. Vyšší moc Případy vyšší moci, které se vyskytnou mimo zemi pojistitele a které mohou zahrnovat válku, včetně občanské války, nepokoje, vzpoury, občanské nepokoje, smršti, povodně, zemětřesení, sopečné výbuchy, přílivové vlny a jaderné havárie, pokud jejich účinky nejsou kryty jinak. 23. Všeobecné výluky z pojištění Pojistitel by měl mít právo odmítnout plnění svého závazku v případě jakékoliv škody, která je přímo nebo nepřímo způsobena následujícími příčinami: a) jakýmkoliv jednáním nebo opomenutím pojistníka nebo osoby jednající jeho jménem; b) jakýmkoliv ustanovením omezujícím práva pojistníka, které je obsaženo ve smlouvě o půjčce, obchodní smlouvě nebo v jakémkoliv souvisejícím dokumentu, včetně jakéhokoliv dokumentu týkajícího se příslušné záruky nebo příslušného zajištění; c) jakoukoliv další dohodou mezi pojistníkem a dlužníkem po uzavření smlouvy o půjčce nebo obchodní smlouvy, pokud brání splácení dluhu nebo je příčinou jeho opoždění; d) v případě dodavatelského úvěru jakýmkoliv neplněním závazků subdodavatelů, spoludodatavetelů nebo jiných dodavatelů, pokud toto neplnění není důsledkem politických událostí popsaných v příčinách ztráty podle bodů 17 až 22.

Oddíl 4: Ustanovení o nároku na pojistné plnění 24. Čekací doba u nároku na pojistné plnění a) Čekací doba u nároku na pojistné plnění odpovídá období stanovenému pro realizaci pojištěného rizika, jak je stanoveno v bodě 6 písm. b) a c). b) Čekací doba se nemusí vztahovat na následující případy: — je-li u soukromého dlužníka neplacení způsobeno jeho platební neschopností, ať již de iure, nebo de facto, — dvoustranné mezivládní dohody o restrukturalizaci dluhu. 25. Pojistné plnění a převod práv a) Pojistník má právo na pojistné plnění na konci čekací doby, jak je vymezena bodě 24, pokud byly splněny předchozí podmínky pojištění a pojistného plnění, nárok je právně platný a pojistník věnoval riziku náležitou pozornost. b) Pojistitel má právo k převodu práv pojistníka podle smlouvy o půjčce nebo obchodní smlouvy. 26. Zajištěné závazky Jestliže byly závazky dlužníka vůči pojistníkovi zajištěny zárukou nebo jinou formou zajištění, je pojistník povinen nejen podniknout veškeré nezbytné kroky vyžadované v pojistné smlouvě pro zajištění toho, aby záruka nebo jiné zajištění byly platné a vynutitelné, ale také skutečně toto zajištění vymáhat.

11/sv. 28

11/sv. 28

CS


27. Výpočet pojistného plnění Aniž jsou dotčena ustanovení bodu 31, pojistitel při výpočtu pojistného plnění nevyplatí pojistníkovi částku převyšující skutečnou hodnotu celkové ztráty nebo převyšující částku, kterou měl pojistník právo obdržet od dlužníka na základě smlouvy o půjčce nebo od odběratele na základě obchodní smlouvy.

28. Výplata pojistného plnění Pojistné plnění je vyplaceno bezodkladně, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení čekací lhůty, pokud byla pojistná událost pojistiteli okamžitě oznámena a pokud pojistitel včas obdržel veškeré nezbytné informace, doklady a důkazy ke stanovení oprávněnosti nároku na pojistné plnění. V případě krytí výrobního rizika je pojistné plnění vyplaceno do jednoho měsíce od skončení čekací lhůty, nebo ode dne přijetí případného znaleckého posudku, nebo ode dne dohody mezi pojistníkem a pojistitelem o výši pojistného plnění, podle toho, co nastalo později.

29. Spory týkající se náhrady škody Jestliže se škoda, za kterou může pojistník požadovat pojistné plnění, týká práv, která jsou předmětem sporu, může pojistitel odložit pojistné plnění až do doby, kdy soud nebo rozhodčí orgán podle smlouvy o půjčce nebo podle obchodní smlouvy vyřeší spor ve prospěch pojistníka.

30. Dvoustranná mezivládní dohoda o restrukturalizaci dluhu a) Jestliže je pojištěná smlouva o půjčce nebo pojištěná obchodní smlouva předmětem dvoustranné mezivládní dohody o restrukturalizaci dluhu, sleduje pojistník podmínky dohody o restrukturalizaci dluhu týkající se pojištěné i nepojištěné části smlouvy o půjčce nebo obchodní smlouvy. Při plnění dohody o restrukturalizaci poskytne pojistník pojistiteli veškerou nezbytnou pomoc. b) Jestliže je pojištěná částka zahrnuta v dvoustranné mezivládní dohodě o restrukturalizaci dluhu, může pojistitel prominout měsíční období uvedené v bodě 28, jakmile dvoustranná dohoda nabude účinnosti.

31. Dodatečné náklady Dodatečné náklady vyplývající z jednání za účelem omezení ztráty nebo vyhnutí se ztráty jsou kryty v poměru k procentu krytí podle smlouvy o pojištění úvěru, pokud jsou schváleny pojistitelem. Dodatečné náklady zahrnují náklady na soudní řízení a jiné právní výdaje za účelem omezení ztráty nebo vyhnutí se ztrátě, ale nezahrnují náklady na stanovení oprávněnosti nároku na pojistné plnění. Pokud se však tyto náklady týkají také částek nebo splatností nekrytých pojistitelem, jsou poměrným způsobem přiřazeny k pojištěným a nepojištěným částkám nebo splatnostem.

KAPITOLA II: POJISTNÉ

32. Obecné zásady pro stanovení pojistného Pojistné konverguje. Proto pojistné účtované za pojištění vývozního úvěru: — musí odpovídat pojištěnému riziku (riziku země, riziku svrchovaného dlužníka, riziku veřejnému nebo soukromému), — musí přiměřeným způsobem odrážet rozsah a kvalitu poskytnutého pojistného krytí, — nesmí být nepřiměřené pro krytí dlouhodobých provozních nákladů a ztrát.

33.

Kvalita pojistného krytí Při určování kvality pojistného krytí podle bodu 32 pojistitel náležitě přihlédne k procentu pojistného krytí, podmínečnosti krytí a jakýmkoli dalším podmínkám ovlivňujícím kvalitu pojistného krytí.

34.

Posouzení rizika země Výše pojistného účtovaného ve vztahu ke každé zemi nebo kategorii zemí je založena na řádném posouzení rizika země.

253

254


CS 35. Úvěruschopnost dlužníka

Při určování sazeb pojistného pojistitel náležitě přihlédne k úvěruschopnosti dlužníka, včetně jeho postavení, jak je uvedeno v bodě 5. 36. Doba trvání rizika Při výpočtu pojistného přihlédne pojistitel k celkové době trvání rizika a k profilu splácení a úroku. 37.

Vyměřovací základ a) Pojistné se platí z vyměřovacího základu a je pokud možno založeno na minimální srovnávací pojistné sazbě. Srovnávací sazby jsou vyjádřeny jako procento referenční hodnoty, jako kdyby se pojistné vybíralo v plné výši v den pojištění nebo záruky; u úvěrového rizika je tato referenční hodnota minimálně částka jistiny půjčky nebo (re)financovaná část obchodní smlouvy, u výrobního rizika je to celková smluvní částka minus záloha. b) V případě výrobního rizika může být vyměřovací základ snížen na očekávanou maximální škodu.

38.

Platba pojistného a) Celková částka pojistného je splatná v den smlouvy o pojištění úvěru nebo v den záruky nebo tehdy, když smlouva nebo smlouva o půjčce nabývá plného účinku. b) Pojistné může být hrazeno ve splátkách nebo pomocí rozpětí připojeného k úrokové sazbě, pokud odpovídá čisté současné hodnotě pojistného uvedeného výše v bodě 38 písm. a).

KAPITOLA III: POJIŠŤOVACÍ POLITIKA PODLE ZEMĚ 39.

Stanovení pojišťovací politiky podle země a) Pojistitel s ohledem na svou velikost a na strukturální hospodářská omezení založí svou pojišťovací politiku podle země na posouzení rizik podle jednotlivých zemí, na celkové pojistné angažovanosti vůči každé zemi a na složení svého portfolia rizik podle zemí. b) Při stanovení pojišťovací politiky podle země pojistitel přihlédne ke klasifikaci dlužnické země. c) Pojistitel však může zastavit nebo omezit pojišťování pro určitou zemi bez ohledu na její klasifikaci.

40.

Stanovení celkové pojistné angažovanosti Celková pojistná angažovanost se v mezích procenta pojistného krytí určuje na základě objemů střednědobých a dlouhodobých operací, jak je stanoveno v článku 1 směrnice.

41.

Riziko země a) U skupiny zemí, které představují nejnižší riziko, zpravidla pojistitel nestanoví žádná omezení své pojišťovací politiky. b) U jiných zemí může pojistitel stanovit omezení své pojišťovací politiky. c) Pojistitel, který zpravidla neposkytuje pojistné krytí pro určitou zemi nebo určitou skupinu zemí, však může výjimečně poskytnout pojistné krytí určitých operací z důvodů dvoustranné politiky nebo národního zájmu nebo pokud je pro příslušnou operaci k dispozici dostatečné množství volně směnitelné cizí měny. d) Ve vztahu k zemím uvedeným výše v písm. b) mohou pojistitelé stanovit hranice rizika kumulativně nebo alternativně, například: — celková pojistná angažovanost vůči příslušné zemi, — celková hodnota příslibů krytí, — hodnota nových smluv, které mají být kryty, — maximální částka pojistného krytí na operaci. Pojistitelé také mohou zvýšit příslušné pojistné. Pod hranicemi rizika pro určitou zemi zpravidla není pojistné krytí nijak omezeno.

11/sv. 28

11/sv. 28


CS

42. Zvláštní podmínky pojistného krytí podle země V každém případě může pojistitel běžně ve vztahu k určité zemi bez ohledu na její příslušnou kategorii použít určité podmínky pojistného krytí, jako například: — záruku platby nebo převodu od centrální banky nebo ministerstva financí příslušné země, — neodvolatelný akreditiv nebo bankovní záruku, — prodloužení čekací doby pro uplatnění nároku, — snížení procenta pojistného krytí, — omezení krytí pro určité oblasti činnosti nebo pro určité typy projektů.

KAPITOLA IV: ZPŮSOB OZNAMOVÁNÍ 43. Působnost oznamovacích postupů a) Pojistitelé použijí níže uvedené postupy na společné zásady uvedené v kapitolách I, II a III. b) Tyto postupy představují doplnění postupů stanovených v rozhodnutí Rady 73/391/EHS ze dne 3. prosince 1973 o konzultačních a informačních postupech v otázkách pojištění úvěrů, úvěrových záruk a finančních úvěrů (1). 44.

Typy oznamovacích postupů Existují čtyři typy oznamovacích postupů určených pro Komisi a jiné pojistitele: — výroční oznámení za účelem informace, — oznámení za účelem rozhodnutí, — oznámení předem za účelem informace a — dodatečné oznámení za účelem informace. Poskytnuté údaje nejsou sdělovány třetím stranám.

45.

Výroční oznámení za účelem informace a) Na konci každého roku, nejpozději však do 30. dubna následujícího roku, předloží každý pojistitel ostatním pojistitelům a Komisi zprávu o své činnosti za předchozí rok na retrospektivním základě. Tato zpráva zahrnuje všechny dlužnické země a obsahuje pro každou z těchto zemí: — celkovou částku krytí, kterou pojistitel přislíbil, — celkovou pojistnou angažovanost, jak je uvedeno v bodě 40, — získané pojistné, — částku z uplatněných náhrad a — částku vyplacených pojistných plnění. b) Na počátku každého roku, nejpozději do 31. ledna, předloží každý pojistitel ostatním pojistitelům a Komisi zprávu o své zamýšlené nebo uplatňované pojistné politice pro nadcházející rok, včetně povahy a výše stropů, jakož i podmínek, které hodlá na pojistná krytí běžně uplatňovat.

46.

Oznámení za účelem rozhodnutí a) V případě konkurenčních nabídek od vývozců nebo bank Společenství reaguje příslušný pojistitel neprodleně na jakoukoliv žádost o informace od jiného dotčeného pojistitele ohledně postavení dlužníka v příslušné operaci – jak stanoví bod 5. b) V případě rozporu ohledně postavení dlužníka poskytnou příslušní pojistitelé informace ostatním pojistitelům s cílem dosáhnout vzájemně shody ohledně tohoto postavení. c) Jestliže se pojistitelé nemohou shodnout na postavení dlužníka do deseti pracovních dnů od žádosti o informaci, předloží příslušní pojistitelé danou záležitost s příslušnými informacemi k posouzení Komisi, která učiní rozhodnutí v souladu s postupem podle článku 4 této směrnice.

(1)

Úř. věst. L 346, 17.12.1973, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 1994.

255

256

CS


47. Oznámení předem za účelem informace a) Pojistitel, který se hodlá odchýlit od ustanovení této přílohy tím, že poskytne výhodnější podmínky pojistného krytí pro určitou operaci či skupinu operací nebo pro určitou oblast či oblasti nebo pro určitou zemi či země nebo v rámci svého celého systému, o svém záměru vyrozumí ostatní pojistitele a Komisi minimálně sedm pracovních dnů před tím, než jeho rozhodnutí nabude účinku, při čemž současně uvede důvody pro zamýšlené odchýlení, například potřebu vyrovnat se mezinárodní konkurenci, a příslušnou sazbu pojistného, kterou hodlá uplatňovat. b) Pojistitel, který hodlá účtovat nižší pojistné, než uvedl ve svém výročním oznámení podle bodu 45 písm. b), o svém záměru vyrozumí ostatní pojistitele a Komisi minimálně sedm pracovních dnů před tím, než jeho rozhodnutí nabude účinku. c) Pojistitel, který na základě oznámení jiného pojistitele podle výše uvedených písmen a) nebo b) hodlá poskytnout výhodnější podmínky než pojistitel, od něhož oznámení obdržel, o svém záměru vyrozumí ostatní pojistitele a Komisi minimálně sedm pracovních dnů předtím, než jeho rozhodnutí nabude účinku, a uvede sazbu pojistného, kterou hodlá uplatňovat. d) Pojistitel, který podle bodu 41 písm. c) hodlá pojišťovat operace s dlužníky v zemích, pro něž obvykle neposkytuje pojistné krytí, o svém záměru vyrozumí ostatní pojistitele a Komisi minimálně sedm pracovních dnů předtím, než jeho rozhodnutí nabude účinku, a uvede sazbu pojistného, kterou hodlá uplatňovat.

48. Dodatečné oznámení za účelem informace a) Pojistitel, který se rozhodne odchýlit od ustanovení této přílohy tím, že poskytne méně výhodné pojistné podmínky pro určitou operaci či skupinu operací nebo pro určitou oblast či oblasti nebo pro určitou zemi či země nebo v rámci svého celého systému, by měl nejpozději do 31. ledna náležitě vyrozumět ostatní pojistitele a Komisi za předcházející kalendářní rok. b) Pojistitel, který se rozhodne upravit jeden nebo více prvků v pojistné politice podle země uvedené ve výročním oznámení podle bodu 45 písm. b), bez odkladu náležitě informuje ostatní pojistitele a Komisi. c) Pojistitel, který se na základě oznámení podle bodu 47 písm. a) nebo b) rozhodne poskytovat stejné podmínky jako pojistitel, od něhož oznámení obdržel, okamžitě vyrozumí příslušným způsobem ostatní pojistitele a Komisi. d) Každý pojistitel poskytne neprodleně podrobné odpovědi na jakoukoli žádost jiných pojistitelů nebo Komise o vyjasnění nebo poskytnutí informací o své činnosti.

49.

Použití systému elektronické pošty Veškerá oznámení se běžně sdělují prostřednictvím systému elektronické pošty nebo v případě nutnosti jinými vhodnými prostředky bezprostřední písemné komunikace.

11/sv. 28

No title

Recommend Documents