No title

��������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ������� ��� ���������� �������� ��� ��������� ���������� ��������� ��������� �������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������� ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ������������������������������������������������������������������������������������ �����������������������������������������������������

����������������������������������

Edice Management v informaèní spoleènosti Edièní rada: doc. Ing. Josef Basl, CSc. – ZÈU v Plzni, VŠE v Praze – pøedseda prof. Ing. Zdenìk Molnár, CSc. – UTB Zlín, FS ÈVUT v Praze – místopøedseda PhDr. Jiøí Adamík – Grada Publishing a.s. prof. Ing. Jan Ehleman, CSc. – Technická univerzita Liberec doc. Ing. Karol Matiaško, CSc. – Žilinská univerzita v Žiline doc. RNDr. Jaroslava Mikulecká, CSc. – Univerzita Hradec Králové prof. RNDr. Jaroslav Pokorný, CSc. – MFF UK v Praze doc. Ing. Jan Pour, CSc. – VŠE v Praze doc. Ing. Karel Richta, CSc. – FEL ÈVUT v Praze doc. ing. Milena Tvrdíková, CSc. – VŠB-TU Ostrava prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc. – Èeská zemìdìlská univerzita v Praze

prof. Ing. Jiøí Voøíšek, CSc. Ing. Jan Pavelka Ing. Miroslav Vít a kolektiv

Aplikaèní služby IS/ICT formou ASP Proè a jak pronajímat informatické služby Autoøi: Ing. David Novohradský – kapitoly 4–8, 21, 32 Ing. Jan Pavelka – kapitoly 11–20, 22–23, 31 Ing. Martin Ruppert – kapitoly 9, 25–30 Ing. Miroslav Vít – kapitoly 10, 24, 31 prof. Ing. Jiøí Voøíšek, CSc. – kapitoly 1–3 © Grada Publishing, a.s., 2004 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2004 Vydala Grada Publishing, a.s., U Prùhonu 22, Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400, www.grada.cz jako svou 1849. publikaci Odpovìdný redaktor Mgr. TomᚠCach Sazba Milan Vokál Poèet stran 216 První vydání, Praha 2004 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod ISBN 80-247-0620-2 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-6055-1 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2011

Obsah O autorech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Pøedmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Recenze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Z recenze Jiøího Donáta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Z recenze Zdeòka Molnára . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 ÈÁST I. HISTORICKÉ A PODNIKATELSKÉ SOUVISLOSTI ASP MODELU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 1.

Historické souvislosti ASP modelu . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Zaèátek poèítaèové éry . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Externí dávkové zpracování . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Vlastní vývoj a provoz informaèního systému . . . . . . 1.4 Externí vývoj softwaru a provoz IS/ICT vlastními zdroji . 1.5 Krize klasického modelu vývoje a provozu IS/ICT. . . . 1.6 Klasický outsourcing provozu IS/ICT . . . . . . . . . . 1.7 Faktory umožòující pøechod na ASP . . . . . . . . . . 1.8 Poèátky ASP. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

16 16 16 18 18 19 21 22 24

2.

Procesní øízení podniku a model ASP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 2.1 Procesní øízení podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 2.2 Øízení podnikové informatiky na bázi informatických služeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

ÈÁST II. CHARAKTERISTIKA ASP MODELU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 3.

Varianty outsourcingu IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1 Struktura informatických služeb, procesù a zdrojù . . 3.2 Varianty outsourcingu dle pøedmìtu outsourcingu . . 3.3 Varianty outsourcingu vlastnictví a dle lokality zdrojù .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

36 36 41 47

4.

Modely distribuce aplikací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1 70. léta: Centralizovaný model distribuce – Mainframe . . . . . 4.2 80. léta: Klasický model distribuce – Desktop PC . . . . . . . . 4.3 90. léta: Klient/server model distribuce . . . . . . . . . . . . . 4.4 Konec 90. let: Recentralizace serverù a aplikací, „tenký“ klient 4.5 Srovnání modelù distribuce SW z hlediska efektivnosti zdrojù . 4.6 ASP – revoluce, nebo evoluce? . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

49 50 51 51 52 53 54

5.

Co je to ASP? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

6.

Výhody a rizika modelu . . . . . . . . . . . . . . 6.1 Pøínosy pro zákazníky ASP . . . . . . . . . 6.2 Pøínosy pro poskytovatele ASP . . . . . . . 6.3 Bariéry rozšíøení, nevýhody a rizika pøi ASP

Obsah

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

58 59 60 61

5

ÈÁST III. POHLED ZÁKAZNÍKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 7.

Pro koho je ASP vhodné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 7.1 Velikost firmy a ASP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 7.2 Oblast podnikání firmy a ASP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

8.

Kroky pøi výbìru poskytovatele služeb . . . . . . . . . 8.1 Proces výbìru poskytovatele ASP . . . . . . . . . 8.2 Identifikace cílù a požadavkù . . . . . . . . . . . 8.3 Nalezení a oslovení možných poskytovatelù ASP . 8.4 Poptávkový dokument . . . . . . . . . . . . . . . 8.5 Hodnocení a výbìr . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.6 Vyjednání kontraktu a definice SLA . . . . . . . .

9.

Integrace s ostatními systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

67 67 68 69 69 71 71

10. Pøístup zákazníkù v ÈR a ve svìtì – základní rozdíly. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 ÈÁST IV. POHLED POSKYTOVATELE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 11. Místo na trhu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 12. Hodnotový øetìzec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 12.1 Základní model . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 12.2 Rozšíøený model . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 13. Znalosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 13.1 Know-how . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 14. Subjekty na poli ASP a jejich role 14.1 Jednotlivé subjekty . . . . . 14.2 Varianty seskupení . . . . . 14.3 Partnerství . . . . . . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

95 95 96 103

15. Výbìr aplikace, kterou lze úspìšnì nabízet 15.1 Kategorizace aplikací . . . . . . . . . 15.2 Další hlediska výbìru . . . . . . . . . 15.3 Aplikaèní portfolio . . . . . . . . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

104 104 107 109

16. Zákaznický segment . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 16.1 Velikost zákazníka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 16.2 Regionální pùsobnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 17. Dodateèné služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 17.1 Pøehled dodateèných služeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 17.2 Co poskytovatelé v ÈR nabízejí? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 18. Životní cyklus zákazníka ASP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 18.1 Potenciální zákazník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 18.2 Adopèní proces . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

6

Aplikaèní služby IS/ICT formou ASP

18.3 18.4 18.5 18.6

Zkušební provoz . . . . . . . . . . . . . . Placený provoz . . . . . . . . . . . . . . . Zmìny v parametrech, škálování, upgrade Stálý zákazník . . . . . . . . . . . . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

119 119 120 120

19. Propagace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19.1 Komunikaèní strategie pro ASP služby 19.2 Role médií . . . . . . . . . . . . . . . 19.3 Marketingová doporuèení . . . . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

121 121 121 122

20. Finanèní management . . . . . . . . 20.1 Svìtové konsekvence . . . . . 20.2 Náklady. . . . . . . . . . . . . 20.3 Výnosy . . . . . . . . . . . . . 20.4 Cena služeb . . . . . . . . . . 20.5 Controlling poskytovatele ASP . 20.6 Úloha rizikového kapitálu . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

123 123 124 126 127 129 131

21. Svìtový trh ASP – geografické rozložení, objemové charakteristiky . . . 21.1 Finanèní objem trhu ASP. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21.2 Vývoj poètu poskytovatelù ASP a zákazníkù. . . . . . . . . . . . . . 21.3 Korekce údajù v souvislosti se zpomalením rùstu svìtové ekonomiky

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

133 133 136 138

22. Situace v ÈR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22.1 Vývoj trhu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22.2 Dostupné služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22.3 Analýza silných a slabých stránek, pøíležitostí a hrozeb trhu ASP v ÈR . 22.4 Trendy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

139 139 140 142 144

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

23. Další vývoj trhu ASP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 23.1 Srovnání ÈR se svìtem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 23.2 Budoucí rozdìlení trhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 ÈÁST V. SLA JAKO NÁSTROJ ØÍZENÍ VZTAHU MEZI ZÁKAZNÍKEM A POSKYTOVATELEM . . . . . . . . . . . . 149 24. Smlouva o úrovni poskytovaných služeb – SLA 24.1 Použití SLA. . . . . . . . . . . . . . . . . 24.2 Souèasnost a trendy v SLA . . . . . . . . 24.3 Parametry SLA . . . . . . . . . . . . . . . 24.4 Souèasný stav v ÈR . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

150 150 151 152 164

ÈÁST VI. TECHNOLOGIE ASP APLIKACÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 25. Technologická architektura øešení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 26. Webovì založené aplikace (web centric) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 26.1 J2EE versus .NET . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 26.2 Webové služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172

Obsah

7

27. Aplikace upravené pro použití v prostøedí webu (web enabled) . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 28. Technologické vybavení na stranì klienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179 29. Pøenosová cesta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 30. Bezpeènost, dostupnost, škálovatelnost, výkonnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184 30.1 Dostupnost, škálovatelnost, výkonnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184 30.2 Bezpeènost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 PØÍLOHA – PØÍPADOVÉ STUDIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 A. Tuzemské pøípadové studie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. Provozovatel vyhledávacího systému odcizených vozidel Sherlog 2. STEEL LIMA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. Raiffeisenbank, a. s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4. Operátor trhu s elektøinou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5. Institut Svazu úèetních . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6. Využití elektronického tržištì KOMMARKET. . . . . . . . . . . . 7. InterEco CZ, v. o. s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8. Carrier Transicold Èeská republika, spol. s r. o. . . . . . . . . . . 9. Centrum.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10. Skanska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11. Spoleènost kolejových vozidel . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

190 190 191 192 193 194 194 195 196 197 198 199

B. Zahranièní pøípadové studie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 1. Watson Wyatt Worldwide . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 2. Sunburst Hospitality . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204 Terminologický slovník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209 Rejstøík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212

8

Aplikaèní služby IS/ICT formou ASP

O autorech Prof. Ing. Jiøí Voøíšek, CSc. Je vedoucím katedry informaèních technologií na Vysoké škole ekonomické v Praze, prezidentem Èeské spoleènosti pro systémovou integraci a øeditelem poradenské firmy ITG, s.r.o. Specializuje se na strategické øízení informaèních systémù, systémovou integraci, outsourcing a metodiky vývoje a implementace podnikových informaèních systémù. Je autorem nebo spoluautorem sedmnácti knih a mnoha desítek skript, èlánkù a pøíspìvkù na konferencích.

Ing. Jan Pavelka Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, Fakultu informatiky a statistiky, obor Informaèní technologie. Od roku 2001 se vìnoval projektu Kniha ASP, který mìl za cíl komplexní zpracování problematiky ASP, publikaci výsledkù z výzkumu èeského trhu, zmapování svìtových souvislostí a nezbytného technologického pozadí. Nyní je èlenem pracovní skupiny ASP Monitor. Pracuje jako konzultant ve spoleènosti Hewlett-Packard, HPS Consulting & Integration.

Ing. Miroslav Vít Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, Fakultu informatiky a statistiky, obor Informaèní technologie. Je vedoucím pracovní skupiny ASP Monitor, která svým zamìøením rozšiøuje cíle projektu Kniha ASP (jehož byl také spoluzakladatelem). Jeho specializací je strana poptávky a oblast zákaznických metrik. Pracuje ve firmì ComSTAR GROUP jako konzultant-analytik.

Ing. David Novohradský Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, Fakultu informatiky a statistiky, obor Informaèní technologie. Od roku 2001 se vìnuje projektu Kniha ASP a je èlenem pracovní skupiny ASP Monitor. V souèasné dobì pracuje ve spoleènosti T-Mobile Czech republic a.s. v oblasti Revenue Assurance.

Ing. Martin Ruppert Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, Fakultu informatiky a statistiky, obor Informaèní technologie. Jako èlen projektu Kniha ASP se zajímal o technologie používané v této oblasti. Døíve se vìnoval vývoji internetových aplikací a v souèasné dobì pracuje jako konzultant pro ERP systém Navision ve spoleènosti H&T comtech.

O autorech

9

Pøedmluva Pøelom tisíciletí pøinesl mj. i zlom ve využívání informaèních systémù a informaèních a komunikaèních technologií (IS/ICT). Ekonomická recese a splasknutí „internetové bubliny“ pøivedly manažery mnohých podnikù k pøehodnocování investic do IS/ICT. Kladou si otázky jako „Pøináší investice do IS/ICT adekvátní ekonomické efekty?“, „Jak zajistit, aby IS/ICT byly dobøe dimenzovány dle skuteèných požadavkù a potøeb výroby a obchodu?“, „Nejsou podnikové procesy a funkce podnikového IS/ICT v rozporu?“, „Jak zvýšit flexibilitu IS/ICT vùèi zmìnám požadavkù výroby a obchodu?“ Jednou z možných cest øešení naznaèených problémù je pronájem aplikaèních služeb IS/ICT (Application Services Providing – ASP). ASP je jednou z forem outsourcingu IS/ICT, která pøenáší vìtšinu problémù spojených s tvorbou a provozem aplikací na specializovaný subjekt. Podnik nenakupuje technologie, ale informatické služby. Nestará se o provoz svého informaèního systému, dokonce ani nezamìstnává drahé informatické specialisty. Tím se podnik mùže daleko lépe soustøedit na svùj hlavní pøedmìt podnikání. Je ASP vizí budoucnosti, nebo bìžnou realitou? Jaké jsou základní principy ASP? Jak by mìl postupovat podnik, který chce pøejít od klasické formy vývoje a provozu informaèního systému na formu ASP? Jakými zdroji a znalostmi musí disponovat poskytovatel aplikaèních služeb? Jak se uzavírá smlouva na poskytování aplikaèních služeb a jaké má náležitosti? Jaká jsou rizika ASP? Na odpovìdi na tyto a další otázky je zamìøena publikace, kterou právì držíte v ruce. Kniha je urèena jak zákazníkùm, tak zaèínajícím poskytovatelùm služeb formou ASP. Tomu odpovídá i její struktura (viz schéma). Text je rozdìlen do sedmi èástí. První èást osvìtluje dùležité historické a podnikatelské souvislosti ASP modelu. Druhá èást definuje ASP model. Tøetí èást se vìnuje pohledu zákazníka a ètvrtá pohledu poskytovatele. Pátá èást pøedstavuje kombinovaný pohled zákazníka a poskytovatele pøi uzavírání smlouvy o úrovni poskytovaných služeb. Šestá èást je urèena tìm, kteøí chtìjí znát technologické principy ASP modelu. Poslední, sedmá èást, na pøípadových studiích ilustruje døíve vyložené principy, pozitiva a kritické faktory ASP modelu. Autoøi jsou pøesvìdèeni, že kromì ètenáøù z praxe kniha najde i øadu ètenáøù z akademické sféry a že se zaøadí mezi tituly využívané pøi výuce informatikù na èeských univerzitách. Protože ASP je nová problematika a existují na ni velmi rozporné názory, rozhodli jsme se zprostøedkovat ètenáøùm i názory øady odborníkù z nadnárodních a èeských firem. Dìkujeme tímto všem osloveným za jejich èas a za jejich pøispìní k ilustraci názorového spektra o ASP. Dìkujeme také recenzentùm knihy Jiøímu Donátovi a Zdeòku Molnárovi za jejich cenné pøipomínky k rukopisu knihy (výòatky z jejich recenzí uvádíme níže). Autoøi vìøí, že publikace pøinese ètenáøi úplný a mnohodimenzionální pohled na problematiku pronájmu aplikaèních služeb. Byli by velmi rádi, kdyby též pøinesla nejednomu manažerovi návod na to, jak zvýšit efektivitu IS/ICT pøi podpoøe konkurenceschopnosti podniku.

10

Aplikaèní služby IS/ICT formou ASP

I. èást

Zákazník

Metodické dùvody vzniku modelu ASP Rozdíly oproti outsorcingu Vztah ASP a zaøízení IS v podniku

II. èást Detailní rozbor modelu ASP Pøínosy a rizika Obchodní modely

Poskytovatel

III. èást Okruh zákazníkù Kroky k výbìru vhodné ASP Srovnání zákazníkù v ÈR a zahranièí

IV. èást

V. èást

Subjekty a role v modelu ASP Vhodné portfolio služeb Segmentace zákazníkù

Využití dokumentu SLA Základní èásti smlouvy Pøíklady VI. èást Technologie pro ASP Webové služby VII. èást Pøípadové studie Nasazení ASP v konkrétních pøípadech

Autoøi publikace jsou z katedry informaèních technologií Vysoké školy ekonomické v Praze. Autorský kolektiv spoleènì vedli Jiøí Voøíšek a Jan Pavelka, kterého pozdìji vystøídal Miroslav Vít. Autory jednotlivých èástí textu jsou: David Novohradský (kapitoly 4–8, 21, 32), Jan Pavelka (kapitoly 11–20, 22–23, 31), Martin Ruppert (kapitoly 9, 25–30), Miroslav Vít (kapitoly 10, 24, 31), Jiøí Voøíšek (kapitoly 1–3). Interní oponenturu provedl TomᚠBruckner. Celkový text knihy redigoval Jiøí Voøíšek. Autoøi

Pøedmluva

11

Recenze Z recenze Jiøího Donáta Historií celého našeho vývoje se jako støíbrná nit táhne práce lidí na vytváøení a zdokonalování civilizaèní infrastruktury. Snad každé vývojové období za sebou zanechává další vrstvu lidských výtvorù a lidského poznání, na které pak mohou stavìt další generace a díky které mohou lidé vytvoøit vìci ještì dokonalejší a ještì pokroèilejší. Mnohé již bylo øeèeno o dùležitosti takových vynálezù, jakými jsou písmo a papír, ale tøeba i parní stroj a využívání elektøiny. Mnohé ještì bude øeèeno o dùležitosti vynálezu, o kterém dnes hovoøíme jako o informaèních technologiích. Tato kniha je významným poèinem popisujícím IT v dùležité vývojové etapì: v poèínajícím pøechodu z individuálnì vytváøených a implementovaných systémù do fáze komoditizovaných služeb. Každý ze zásadních lidských vynálezù prochází, bez ohledu na svoji konkrétní podobu, v podstatì velmi podobným vývojem. Zpoèátku je nový vynález natolik nehotový a nedokonalý, že kterýkoliv jeho uživatel musí vìnovat obrovské prostøedky a obrovské úsilí k tomu, aby daný vynález vùbec zprovoznil. Ti, kteøí tak uèiní, se ovšem mohou tìšit výrazné výhodì, kterou jim nový vynález poskytuje; pokud jde vše dobøe, dokáže jim tato výhoda bohatì vyvážit všechny problémy a nepohodlí, kterým byli uživatelé v souvislosti s novou technologií vystaveni. Pokud se vynález osvìdèí, èasem se dostane do druhého stadia: uživatelù zaène masovì pøibývat. Získat a provozovat technologii už není tak nároèné; na druhou stranu ale s každým novým uživatelem klesá konkurenèní výhoda, kterou mùže používání nové technologie pøinést. Nìkdy se v této druhé fázi objeví subjekty, které se zaènou specializovat na provozování daného vynálezu èi technologie pro tøetí strany. Z jejich strany jde o velmi rozumné rozhodnutí: díky zvyšující se adopci technologie totiž roste trh jejich potenciálních zákazníkù. A pak už pøichází závìreèná fáze adopce. Technologii již používá tolik subjektù, že o nìjaké konkurenèní výhodì nemùže být vùbec øeè. Øeè však mùže být o právì opaèném fenoménu: ten, kdo by nechal úspìšný vynález stranou, by se zákonitì dostal do výrazné nevýhody vùèi všem, kteøí vynález již používají – a tìch je v této fázi již naprostá vìtšina. Zkusme si tøeba v dnešní dobì pøedstavit svùj život èi podnikání napøíklad bez telefonu nebo bez elektøiny! V závìreèné fázi adopce se tedy technologie stala již naprostou komoditou, která je pro podnikání sice nezbytná, která však zároveò nemùže pøinést sama o sobì žádnou konkurenèní výhodu. V takovém pøípadì již nebývá smysluplné se na tuto technologii pøíliš zamìøovat, napøíklad ji provozovat èi dále vyvíjet. Výhodnìjší bývá nakoupit provozování technologie jako službu; tím spíše, že na trhu již existuje øada levných alternativ takového nákupu. Pojem „technologie“, který zde používáme, lze pøitom chápat ve velmi obecném smyslu, v podstatì jako každý nový zpùsob, kterým lze „staré“ vìci provádìt èi øešit jinak. V historii najdeme øadu pøíkladù, které našemu schématu odpovídají. Povšimnìme si napøíklad vzniku továren v období po vynálezu parního stroje. Tehdy byla každá továrna vybavena svojí vlastní kotelnou a strojovnou, ze které se pak rozvádìla energie k pohonu strojù pomocí mechanických pøevodù, nazývaných transmise. V té dobì musela tedy mít každá továrna svého topièe, strojníka, a tøeba i nìkolik vysoce kvalifikovaných opraváøù parního stroje. Dnes, v dobì elektøiny, je energie k pohonu strojù nakupována u dodavatele elektøiny a pøivádìna pomocí kabelù pøímo k jednotlivým strojùm a zaøízením. V moderní terminologii bychom øekli, že výrobce pøípravu energie pro pohon strojù „outsourcoval“. My jsme ovšem došli ještì dál: vùbec o tom nemluvíme, protože nám dnešní situace pøijde natolik samozøejmá, že už jsme na minulá øešení zcela zapomnìli.

12

Aplikaèní služby IS/ICT formou ASP

Podobnì se mimochodem vyvíjely i telekomunikace: povšimnìme si, že telegraf zažil svùj nejvìtší rozvoj v dobì budování železnic v USA. Tehdy si vlastnì každá železnièní spoleènost budovala svoji „komunikaèní infrastrukturu“ pro své vlastní potøeby signalizace na trati. Dnes už jsou komunikaèní služby obecnì dostupnou infrastrukturou, která se prostì nakoupí a spotøebuje. A tím se dostáváme k pøíèinám vzniku oblasti zvané ASP, tedy oblasti zabývající se pronájmem služeb postavených na poèítaèových aplikacích. Našemu schématu totiž samozøejmì odpovídá i obor informaèních technologií. Také ten prošel øadou vývojových stadií: od výpoèetních støedisek vlastnìných a provozovaných firmami, a to vèetnì vývoje aplikaèního softwaru (šlo tedy o jakousi novodobou analogii firemních „strojoven“ vèetnì vysoce specializovaných „mechanikù“), pøes nákup standardního softwaru a služeb jeho implementace, pøes služby pronájmu výpoèetní a datové kapacity až do dnešní fáze, kdy se zaèíná více a více prosazovat pronájem funkcionalit konkrétních aplikací. Vývoj se zde samozøejmì nezastaví: jednou snad dojde až do stadia, kdy se bude veškerá funkcionalita potøebná pro konkrétní firmu a navíc pro konkrétní dodavatelsko-odbìratelskou situaci sestavovat a pronajímat dynamicky. K tomu úèelu bude k dispozici øada vzájemnì kompatibilních služeb postavených na aplikacích se standardizovanou výmìnou dat. A tehdy se dostaneme do situace, která bude již velmi pøipomínat dodávku elektrické energie, a ve které se informaèní služby budou moci zastøešovat sloganem „IT jako služba“. A pøesnì do popisu této pøelomové fáze oboru IT se pouští knížka, kterou držíte v ruce. Kniha nám poskytuje velmi dobrý pøehled o souèasném stavu oblasti ASP. Jde o knihu prùøezovou, ve které se mùžeme na danou problematiku podívat jak oèima dodavatele, tak i zákazníka. Tento pøístup považuji za šastný a z pohledu øady ètenáøù velmi praktický. Ètenáø knihy jistì uvítá, že podnikový informaèní systém není v knize pojímán samoúèelnì, ale je popsán jako nástroj k dosažení základních podnikových cílù. K tomu je v úvodní èásti zaøazeno nìkolik modelù, které popisují místo podnikového informaèního systému v širším kontextu fungování firmy na trhu. Jako velmi cenné spatøuji uvedení historických souvislostí popisujících vývoj komerèního využívání IT. Právì tato kapitola nám dává velmi dobrý podklad k zamyšlení o tom, co zde „již bylo“, a tedy i podnìt k úvahám, které z nových trendù by se mohly prosadit a masovì uplatnit. O nich si pak mùžeme více pøeèíst ve výbornì zpracované kapitole pojednávající o iniciativách standardizace výmìny strukturovaných dat, zejména pak o Web Services. Právì do vývoje v této oblasti investují velké IT firmy roèní èástky v øádu miliard USD, díky èemuž se Web Services stávají velmi nadìjnou platformou pro možnou standardizaci vzájemné komunikace podnikových informaèních systémù nejrùznìjších výrobcù i koncepcí. Díky tomu bude èasem moci vzniknout platforma ke snadné integraci ASP služeb nejrùznìjších poskytovatelù a tím i ke zmìnì celého ERP paradigmatu – od systémù vyvíjených a implementovaných k systémùm sestavovaným dynamicky podle aktuální potøeby úèastníkù hodnotového øetìzce. Celkovì lze øíci, že kniha je velmi hodnotným materiálem poskytujícím IT komunitì jak konkrétní informace, tak i podnìty k pøemýšlení v dlouhodobìjších souvislostech. Mgr. Jiøí Donát vedoucí oddìlení strategie Siemens, s.r.o.

Recenze

13

Z recenze Zdeòka Molnára Recenzovaná publikace se zabývá vysoce aktuální problematikou souèasného a do jisté míry i budoucího vývoje aplikace informaèních technologií v našich podnicích a organizacích. Její potøeba na èeském trhu je nade vší pochybnost zejména proto, že v souèasnosti není podobná publikace u nás k dispozici. Kniha je urèena, podle slov autorù, jak zákazníkùm, tak zaèínajícím poskytovatelùm služeb formou ASP. Tomu odpovídá i její struktura. Strukturu textu považuji z hlediska konceptu knihy za velmi šikovnou. Nemìla by však být chápána tak, že urèená kategorie ètenáøù by mìla èíst jen tu „svoji“ èást. Zejména pátá èást by mìla být urèena pøedevším zákazníkùm, aby získali dùvìru v ASP pøes správnì uzavøenou smlouvu, a sedmá èást by pro nì mìla být inspirací. Mám jistou pochybnost o pøínosu knihy pro „zaèínající poskytovatele“ ASP. Ti budou jistì èerpat zejména z jiných specializovaných informaèních zdrojù. Rozhodnì je ale kniha urèena studentùm manažerských a zejména informatických studijních programù na univerzitách a ostatních školách podobného zamìøení. Autoøi ve své publikaci nejen zpracovali znaèné množství odkazù na naši i svìtovou literaturu, ale využili i svých vlastních výzkumù a také pøímých osobních kontaktù s velkou øadou našich pøedních odborníkù z oblasti IS/IT a jejich vlastních názorù na problematiku ASP. Chválím to, že pøed každou èástí i pøed každou kapitolou je uvedeno, co se ètenáø dozví. To by mìlo být zásadou pro každou publikaci v dané edièní øadì. Za velmi zajímavì zpracovanou považuji 4. kapitolu Modely distribuce aplikací, která bude jistì zajímavá a pøínosná pro mnoho ètenáøù nad rámec problematiky ASP. Pro ty, kdo uvažují o ASP, jistì bude pøínosná 6. kapitola Výhody a rizika modelu ASP. Podstatnou èást publikace (cca polovinu) tvoøí èást IV., vìnovaná pohledu poskytovatele, a èást VI., vìnovaná technologické problematice ASP. Tyto èásti budou jistì sloužit studentùm informatických studijních programù na univerzitách a odborných školách. Obì èásti jsou zpracované s výraznou, hlubokou odbornou znalostí dané problematiky. Za velmi cenné považuji uvedení jak tuzemských, tak i zahranièních pøípadových studií v závìru publikace. prof. Ing. Zdenìk Molnár, CSc. øeditel Ústavu informatiky a statistiky Univerzita Tomáše Bati ve Zlínì

14

Aplikaèní služby IS/ICT formou ASP

I

ÈÁST I. HISTORICKÉ A PODNIKATELSKÉ SOUVISLOSTI ASP MODELU

V této èásti publikace budeme charakterizovat vývoj informatiky od poloviny minulého století až do souèasné doby a budeme hledat historické koøeny ASP modelu. Potom ve struènosti shrneme, na jakých principech by mìlo být založeno øízení podniku, aby mohl výhod ASP modelu optimálnì využít. Co se dozvíte: l l l l

Jakými vývojovými stadii prošlo využívání informaèních a komunikaèních technologií? Existují v tomto vývoji nìjaké zákonitosti? Jak tyto zákonitosti využít pøi øízení firmy a její informatiky? Jak souvisí procesní øízení podniku s využitím ASP modelu?

15

1 1. Historické souvislosti ASP modelu Poskytování aplikaèních služeb má své koøeny v minulosti. Musely nejprve nastat urèité zmìny (a už technologické, ekonomické nebo organizaèní a sociální), které umožnily realizovat koncept pronájmu aplikací. Teprve pozvolným vývojem jsme dospìli k okamžiku, kdy je reálné využít výhod ASP. Co se dozvíte: l l l

Jaký byl vývoj aplikací ICT a jaké jsou jeho zákonitosti? Na jaké problémy naráží klasický model vývoje a provozu IS/ICT podniku? Jaké hospodáøské, organizaèní a technologické podmínky umožnily využívání ASP?

ASP je fenoménem posledních zhruba pìti let a my pøesto zaèneme „dávnou“ historií. Proè? ASP má své hluboké koøeny v minulosti. Za úèelem lepšího pochopení souèasnosti proto struènì nahlédneme do historie IS/ICT a do historie jejich využití pøi øízení podnikù a institucí. Ta minulost není v tomto pøípadì (pøi srovnání s jinými obory) až tak dávná, zato velice bouølivá a dynamická, nìkteøí autoøi v této souvislosti hovoøí dokonce o revoluci. Pùl století vývoje má pøitom svoji vnitøní logiku. Jestliže ji dobøe pochopíme, mùžeme s dosti vysokou pravdìpodobností odhadovat i další vývoj v této oblasti (viz obrázek 1).

1.1 Zaèátek poèítaèové éry Èasovì je možno poèátek poèítaèové revoluce umístit do období okolo konce 40. let. minulého století, kdy byl vyroben první funkèní tranzistor (Bell Telephone Laboratories William Shockley, Walter Brattain, John Bardeen – 1947). Následnì v roce 1951 byl vyroben první komerènì dostupný poèítaè Univac I. Služby (na primitivní úrovni) tohoto prvního poèítaèe využívali pouze nadšenci a o praktickém použití tohoto stroje k podpoøe podnikových èinností nemùžeme vùbec hovoøit.

1.2 Externí dávkové zpracování Ke skuteènému využívání služeb poèítaèe v prùmyslu a obchodì potom dochází až okolo konce 60. let 20. století. Poèítaèe byly využívány zejména k uchování a zpracování základních dat podniku. Koncem 60. let již vìtšina velkých firem mìla funkèní tzv. Data Processing Unit – DP, èesky oddìlení pro zpracování dat, resp. IT oddìlení. Tato oddìlení se postupem doby pøejmenovala na výpoèetní støediska. Jedna vìc jim ovšem po dlouhou dobu zùstala spoleèná – v rámci podniku se jednalo vždy spíše o oddìlení nákladová než o èásti firem generující profit. Pøíspìvek IT oddìlení k tvorbì zisku byl nepøímý, a to skrze poskytování služeb jiným oddìlením, která se na generování zisku podílela pøímo.

16

Aplikaèní služby IS/ICT formou ASP

1

2005 Aplikaèní služby (ASP) 1970–85 Vlastní vývoj a provoz IS/ICT

1940 Zaèátek poèítaèové éry

2000–2004 Klasický outsourcing

1960–70 Externí dávkové zpracování 1985–2000 Externí dodavatel ERP a vlastní provoz

Obrázek 1 Vývojové etapy vývoje a provozu IS/ICT v organizacích Hodnota oddìlení IT pro podnik byla mìøena v poèátcích velmi jednoduchou metrikou – dostupností poskytovaných služeb. Protože podniky nedisponovaly dostateènou výpoèetní kapacitou, jednotlivá oddìlení podniku dostávala z dostupného èasu poèítaèe èasovou kvótu a mohla využívat služeb tohoto oddìlení jen do výše pøidìlené kvóty. Postupem èasu se zaèaly používat další metriky typu správnost a kvalita poskytovaných informací. Zároveò došlo k posunu v chápání role IT oddìlení. Na ty, kteøí využívali služeb IT oddìlení, zaèalo být nahlíženo jako na zákazníky poptávající informace. S tím souvisela snaha øady IT oddìlení pøiøadit cenu ke službám, které poskytovala. V nìkterých pøípadech pak jednotlivým útvarùm podniku byly vnitropodnikovì úètovány náklady spojené s využitím služeb IT oddìlení. Tím se „objektivizovaly“ náklady vynaložené na hardware, software, personální a další zdroje. Poèet aplikací i poèet jejich uživatelù neustále rostl. S tím rostly i náklady na vytvoøení a provoz výpoèetního støediska. Malé a støední podniky nedisponovaly potøebnými finanèními prostøedky, proto na konci 60. let 20. století zaèaly vznikat první samostatné firmy zabývající se zpracováním dat pro zákazníky – tzv. servisní støediska (Service Bureau). Protože se v této dobì používalo výhradnì dávkové zpracování dat, hovoøíme v této souvislosti o externím dávkovém zpracování. V Èechách tak napøíklad vznikl Podnik výpoèetní techniky (PVT).

Servisní støedisko bylo schopno poskytovat služby zpracování dat stejnì kvalitnì a navíc levnìji, než kdyby si tyto služby zajišoval podnik sám. Základní jednotkou, za kterou se služby servisního støediska úètovaly, byla vìtšinou hodina èasu poèítaèe, nìkdy ale již také jedno zpracování pøíslušné agendy, napøíklad výpoèet mìsíèní mzdy zamìstnancù. Poèítaèové zpracování se tak stalo placenu službou.

Historické souvislosti ASP modelu

17

1 *

1.3 Vlastní vývoj a provoz informaèního systému Na zaèátku 70. let minulého století zaèaly rùst nároky na rychlost a dostupnost zpracování (požadavky na on-line zpracování). Protože tehdejší stav komunikací neumožòoval dálkové on-line zpracování, externí zpracování pøestalo vìtšinì aplikací vyhovovat a podniky si zaèaly budovat svá vlastní výpoèetní støediska. Protože i požadavky na funkcionalitu aplikací se neustále stupòovaly a na trhu nebyl dostupný typový aplikaèní software (TASW), který by byl schopen tyto požadavky uspokojit, vìtšina podnikù vyvíjela své aplikace vlastními programátory – vznikal individuální aplikaèní software (IASW). Jinými slovy: na stále rostoucí požadavky na funkcionalitu aplikací a na rychlou dobu odezvy aplikací podniky reagovaly využitím jiného modelu – vývojem a provozem IS/ICT založeného na vlastních zdrojích.

1.4 Externí vývoj softwaru a provoz IS/ICT vlastními zdroji V 80. letech rozsah požadavkù na ICT aplikace neustále rostl. Vytváøet všechny aplikace vlastními silami zaèalo být zdlouhavé a nákladné. Pomalá reakce IT oddìlení na nové požadavky zaèala být bariérou rychlého rozvoje výrobních a obchodních procesù. Kromì toho náklady na vlastní vývoj aplikací pøesáhly finanèní možnosti øady podnikù. Zaèaly se používat první TASW vyrábìné specializovanými IT firmami. Nejtypiètìjšími pøedstaviteli tohoto softwaru jsou tzv. ERP (Enterprise Resource Planning) systémy, sloužící pro poèítaèovou podporu základních podnikových procesù. Klasický model vývoje a provozu IS/ICT podniku zaèal být tento: podnik koupí ERP systém a potøebný základní software a hardware od externích dodavatelù. ERP systém v podniku nainstaluje a zprovozní další specializovaná IT firma, tzv. systémový integrátor. Podnik pak provozuje IS/ICT vlastními silami. V Èechách byla v 80. letech nejvìtším výrobcem ERP systémù firma Kanceláøské stroje. Jejich systémy zamìøené zejména na strojírenské podniky byly prodávány pod oznaèením MARS a DARS. V Nìmecku se ve stejné dobì zaèala rychle rozvíjet firma SAP, která z malé firmy ètyø zakladatelù vyrostla v nejvìtší svìtovou firmu orientovanou na podporu výrobních a obchodních procesù prostøednictvím ICT.

ERP a jej provozující IT oddìlení se postupem èasu staly pro vìtšinu podnikù zcela nezbytnými pro zajištìní vìtšiny výrobních a obchodních procesù. I tento fakt je jedním z dùvodù, proè si podniky budovaly a budují svá vlastní nákladná IT oddìlení s cílem zajištìní spolehlivé podpory podnikových procesù informaèními technologiemi. Tuto pro podnik kritickou podporu procesù jen velmi neradi svìøují externím poskytovatelùm. Výše charakterizovaný model je ve svìtì i u nás široce využíván více než 15 let. V 90. letech minulého století znamenal pro mnoho podnikù nejefektivnìjší variantu øešení, nebo jiná v úvahu pøipadající varianta – vlastní vývoj aplikací – byla nákladnìjší a èasovì nároènìjší. Prùzkum zamìøený na informaèní systémy 520 èeských firem provedený L. Karpeckým [Karpecki, 2002] dokumentuje, že význam tradièního modelu roste s velikostí podniku, pøièemž podniky do 1000 zamìstnancù se pøevážnì orientují na tuzemské dodavatele ERP, zatímco vìtší podniky témìø výhradnì volí cestu zahranièního øešení (viz tabulka 1).

18

Aplikaèní služby IS/ICT formou ASP

1 Tabulka 1 Struktura aplikací provozovaných na celopodnikové úrovni Poèet zamìstnancù Typ aplikace v %

0–99

Aplikace na míru

51

56

Tuzemský ERP

33

Zahranièní ERP – støední úroveò (Navision, Scala, MAX…) Zahranièní ERP – top úroveò (SAP, Oracle, Baan, BPCS, J.D. Edwards, GEAG…)

100–299 300–999

1000– 2999

3000– 9999

10 000 a více

45

34

49

11

24

30

18

3

0

10

11

10

8

5

0

6

9

10

40

43

89

1.5 Krize klasického modelu vývoje a provozu IS/ICT Na pøelomu tisíciletí došlo v ICT oblasti ke zlomu. Spolu s ekonomickou stagnací splaskla v USA a vzápìtí i v dalších státech „internetová bublina“. Vìtšina podnikù v zájmu svého pøežití zaèala redukovat náklady a ICT náklady se staly jedním z terèù tohoto úsilí. Napøíklad Gartner Group odhadoval, že v roce 2002 velké globální banky vynakládaly na ICT 15–20 % svých celkových nákladù. Dle [Banking Blues, 2002] vzrostl tento podíl za období 1998–2002 o 50 až 60 %.

V posledních letech však naráží na stále rostoucí poèet problémù i tradièní model vývoje a provozu IS/ICT. Povšimnìme si alespoò nìkterých z nich.

Náklady ICT projektù jsou èasto mimo kontrolu I pøes mnohaleté zkušenosti s implementací podnikových aplikací se èasto nedaøí øídit ICT projekty dle plánovaných rozpoètù. Napø. dle prùzkumu ERP projektù v 117 amerických firmách [CW, 2002] 20 % projektù bylo zastaveno pøed ukonèením, 25 % projektù pøekroèilo rozpoèet a 40 % dokonèených projektù po roce provozu nepøineslo plánované pøínosy. To ukazuje, že klasický model implementace a provozu aplikací pøináší rizika, která ani propracované a mnohokrát aplikované metodiky implementace neodstranily.

Rychlý vývoj ICT si èasto vynucuje náklady nesouvisející s podporou hlavní èinnosti Dalším rizikovým faktorem klasického modelu je velmi rychlý vývoj technologie, který si vynucuje pravidelné inovace (upgrade) softwarových i hardwarových komponent. To vedle vysokých vynucených nákladù zpùsobuje nemalé potíže s udržením integrity aplikací. Pøitom zmìny technologie èasto nemají bezprostøední vazbu na zmìny v hlavním pøedmìtu podnikání organizace. Organizace jsou tak nuceny investovat své finanèní i pracovní zdroje do zmìn, které nezvyšují jejich konkurenceschopnost.

Historické souvislosti ASP modelu

19

1 Nevhodná struktura investic a provozních nákladù na ICT Z prùzkumu L. Karpeckého vyplývají i další zajímavá fakta. Celkové roèní provozní náklady èinily ve všech 520 podnicích dohromady 51,4 % (12,7 mld. CZK/rok), celkové roèní investice èinily 48,6 % (12,0 mld. CZK/rok). Struktura roèních investic a struktura roèních provozních nákladù je vidìt na následujících grafech. Pøenosové služby 15,5 %

Služby 19 %

Hardvare 19 %

Externí služby 39,6 %

Software 31 %

Obrázek 2 Struktura investic

Provozní režie 47,6 %

Obrázek 3 Struktura provozních nákladù

Z prùzkumu tedy vyplývá, že 80,6 % investic smìøuje ve sledovaných podnicích do málo flexibilních aktiv (hardware a software), které vedou k vysokým fixním provozním nákladùm (viz údaj o provozní režii). To podnikùm neumožòuje pružnì pøizpùsobovat své informaèní strategie zmìnám v hospodáøském prostøedí. ICT se tak paradoxnì mùže stát i brzdou rychlého inovativního vývoje firmy. Autoøi jsou toho názoru, že má-li informaèní systém podniku být efektivním nástrojem konkurenceschopnosti, musejí v procentním vyjádøení výraznì stoupnout ty druhy nákladù, které lze snadno pøizpùsobovat zmìnám podnikových procesù a sezonním výkyvùm v poptávce (tj. náklady na služby), a poklesnout náklady na hardware a software.

Vysoké nároky na poèty ICT specialistù Klasický model tvorby a provozu aplikací s sebou pøináší i vysoké nároky na poèty ICT specialistù. Ti jsou zapotøebí jak u výrobcù aplikací, tak u implementátorù, tak u zákazníkù. Dle odhadù IDC se v Nìmecku v roce 2002 nedostávalo pøes 180 tis. ICT specialistù, ve Velké Británii 80 tis. a v ÈR kolem 5 tis. Celosvìtová vysoká poptávka po tìchto specialistech vede k vysokým cenám za jejich práci, takže øada podnikù si nemùže dovolit mít vlastní dostateènì kvalifikovaný a dostateènì poèetný ICT personál. Navíc øada specialistù je v podniku využitelná pouze nárazovì.

ERP – evoluèní, ale rychlý vývoj plný rozporù Snahou pøedních dodavatelù ERP systémù je vytvoøit integrovaný softwarový balík, jehož funkcionalita pokrývá potøeby podnikù z mnoha odvìtví a z mnoha teritorií. Integrovanost takto vytvoøených øešení je jistì pøedností, zvolený pøístup však pøináší i øadu problémù:

20

Aplikaèní služby IS/ICT formou ASP