Tři předsedové. Zleva Z.Dombrovský, P.Rojíček, R.Broskevič
Redakční uzávěrka: 31. října 2013 E-mail:
[email protected] Web: www.hornicky-klub.info Vydává: KP HM v Ostravě předseda Ing. Petr Rojíček, 12/2013 Redakční rada: Prof. J. Grygárek, CSc., Ing. Petr Rojíček, Mgr. Oldřich Klepek Redakce: KPHMO, Pod Landekem 64, 725 29 Ostrava-Petřkovice, Tel.: 596 131 803, 804 Tisk: Tiskárna Pavel Všolek PROPIS, vychází 4x ročně Neprošlo jazykovou korekturou. Za obsah odpovídá autor. ISSN 1803-7534
Klub přátel hornického muzea v Ostravě
25 LET KLUBU Seznam autorů Ladislav Bardoň, člen výboru Klubu, video a fotodokumentace Prof. Ing. Ivo Černý, CSc., dlouholetý člen Klubu Mgr. Rodan Broskevič, předseda Klubu v období 2009 - 2012, nyní místopředseda Karel Budin, jednatel a hospodář Klubu Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc., předseda Klubu v období 2004 - 2009 Prof. Ing. Jiří Grygárek, CSc., člen výboru a předseda redakční rady Klubu Jiří Hrubý, správce webových stránek Klubu Ing. Josef Kimer, CSc., člen správní rady Nadace Landek Ostrava Ing. Jaroslav Klát, dlouholetý člen Klubu a jeden z jeho zakladatelů Mgr. Oldřich Klepek, dlouholetý člen Klubu Roman Krzak, dlouholetý člen Klubu a jeho výborů Ing. Stanislav Kuba, předseda karvinské pobočky Klubu Ing. Miroslav Lenart, předseda správní rady Nadace Landek Ing. Jaroslav Minka, člen výboru a kronikář Klubu Ing. Lumír Plac, ředitel hornických expozic Landek Park a Hlubina Ing. Petr Rojíček, současný předseda Klubu Pavel Sisr, předseda ostravské pobočky Klubu Ing. Jiří Suchánek, ředitel Nadace OKD Ing. Jan Vincenec, předseda havířovské pobočky Klubu Čestnými členy Klubu jsou z autorů: L. Bardoň, Z. Dombrovský, J. Grygárek, J. Kimer, J. Klát a O. Klepek Technická spolupráce Ladislav Bardoň, Mgr. Hana Grygárková, Petr Všolek Ostrava, 2013
Obsah Seznam autorů Obsah I. Černý: Předmluva 1. Založení Klubu přátel hornického muzea a jeho činnost do roku 2008 1.1 Založení Klubu a jeho počáteční činnost (Jaroslav Klát) 1.2 Činnost KPHMO do roku 2008 (Zdeněk Dombrovský) 1.2.1 Činnost v období 1988 - 1995 1.2.2 Činnost Klubu v období 1996 - 2003 1.2.3 Činnost Klubu v období 2004 - 2008 2. Vývoj a činnost Klubu v období 2009 až 2013 2.1 Vývoj stanov Klubu po roce 2008 (Petr Rojíček) 2.2 Činnost Klubu v hodnoceném období (Rodan Broskevič) Charakteristika činnosti poboček 2.3.1 Pobočka Ostrava (Pavel Sisr) 2.3.2 Pobočka Havířov (Jan Vincenec) 2.3.3 Pobočka Karviná (Stanislav Kuba) 2.3.4 Pobočka Petřvald (Karel Budin) 2.4 Hospodaření Klubu (Karel Budin) 2.5 Významné akce Klubu (Petr Rojíček) 2.6 Spolupráce se SHHS ČR a jinými organizacemi (Rodan Broskevič) 2.7 Čestní členové Klubu (Jiří Grygárek) 2.8 Zájezdy a exkurze Klubu (Karel Budin) 2.9 Publikační činnost Klubu po roce 2008 (Jiří Grygárek) 2.10 Semináře k hornickým památkám na Ostravsku (Oldřich Klepek) 2.11 Pravidelné odborné přednášky a akce Klubu (Jiří Grygárek) 2.12 Kronika KPHM v Ostravě (Jaroslav Minka) 2.13 Video a fotodokumentace (Ladislav Bardoň) 2.14 Internetový Hornický klub (Jiří Hrubý) 2.15 Nadace LANDEK Ostrava ke spolupráci s KPHMO (Miroslav Lenart) 2.16 Spolupráce Nadace OKD s Klubem (Jiří Suchánek) 2.17 Spolupráce KPHMO s Hornickým muzeem-Landek Park (Lumír Plac) 2.18 Naši kolektivní členové (Karel Budin) 3. Závěr (Petr Rojíček) Použité podklady
Předmluva Vážení přátelé a příznivci Ostravsko-karvinského hlubinného hornictví, právě jste dostali do rukou zvláštní vydání Hornického zpravodaje o historii Klubu přátel hornického muzea k 25. výročí jeho založení. Je dle tématu rozděleno na dvě části. V první se stručně hovoří o založení Klubu a jeho počáteční činnosti a vychází hlavně z publikace, vydané v roce 2008 u příležitosti 20. výročí založení Klubu. Druhá část podstatně rozsáhlejší je věnována vývoji a novodobé činnosti Klubu. Zahrnuje období od roku 2009 do současnosti a určitý výhled na příštích pět let. Je rozdělena do řady kapitol velmi různého rozsahu. Autory jednotlivých kapitol jsou většinou dlouholetí členové i funkcionáři Klubu. Velmi cennými informacemi je čtenář seznámen s činností všech čtyř poboček v Ostravě, Havířově, Karviné a Petřvaldě. Zejména je nutno ocenit činnost pobočky v Havířově. Je samozřejmé, že bez aktivní podpory Nadace Landek a později i Nadace OKD by činnost Klubu nebyla tak rozsáhlá a úspěšná. Nemohu si odpustit poznámku o malé nebo téměř žádné podpoře vedení Ostravsko-karvinských dolů, a.s. Vždyť hornické muzeum v Petřkovicích v areálu bývalého Dolu Anselm zachránil před jeho zrušením až představitel hutnictví, generální ředitel Světlík. Domnívám se, že pro hornický stav na Ostravsku je to určitá ostuda. Vždyť řada měst v naší republice, kde již hornická činnost dávno skončila, udržuje někdy i velmi nákladný provoz muzeí hornické činnosti. Jako příklad je možné uvést staré hornické město Příbram, kdysi sídlo nejstarší báňské akademie, později (do roku 1945) Vysoké školy báňské. Samozřejmě významná je i pomoc kolektivních členů Klubu nebo spolupracujících organizací. Zde je nutno připomenout i Hornicko-geologickou fakultu Vysoké školy báňské-Technické univerzity v Ostravě a Moravskoslezskou hornickou společnost ČSVTS. Jako hlavní zdroj informací pro právě vydané zvláštní číslo Hornického zpravodaje posloužily zejména pravidelně vydávaný Hornický zpravodaj, různé interní materiály členů výboru Klubu, osobní vzpomínky členů, ale také informace externích autorů. Činnost výboru Klubu přátel hornického muzea i redakční rady zaslouží mimořádné ocenění. Současná velmi obtížná ekonomická situace v celém národním hospodářství a tím i ve výrobních podnicích nedovoluje uspořádat ani při tak významném jubileu 25 let činnosti rozsáhlé oslavy. Výbor Klubu se proto velmi správně rozhodl vydat zvláštní číslo Hornického zpravodaje. I širší hornická nebo i laická veřejnost má tak možnost seznámit se se základními údaji i činností Klubu. Vydat reprezentační publikaci (jako např. Těžní věže v perokresbách Stanislava Vopaska) je při současných finančních možnostech Klubu nerealizovatelné. Je možno zcela oprávněně konstatovat, že základní cíl podat ucelený obraz o činnosti Klubu od jeho založení do současné doby včetně určitého výhledu činnosti na další období byl splněn. Celé řadě autorů, ale i členům výboru Klubu patří obrovské poděkování za vydání tak rozsáhlého díla. Ani skutečnost, že styl jednotlivých příspěvků od různých autorů je různorodý, nemůže nic ubrat na úrovni této publikace. Jako dlouholetý člen Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě a hornický patriot Ostravsko-karvinského revíru přeji Klubu v další záslužné činnosti mnoho úspěchů a ocenění. Zdař Bůh! Prof. Ing. Ivo Černý, CSc., předseda Moravskoslezské hornické společnosti ČSVTS
5
1. Založení Klubu přátel hornického muzea a jeho činnost do roku 2008 1.1 Založení Klubu a jeho počáteční činnost (Jaroslav Klát) Před založením Klubu proběhlo několik klíčových událostí, které zrod Klubu podnítily. Základní událostí bylo zřízení Hornického muzea OKD na Dole Eduard Urx (pozdější Anselm) v Ostravě-Petřkovicích, které bylo založeno 15. 8. 1987 Federálním ministerstvem paliv a energetiky. Muzeum bylo součástí organizační struktury důlního podniku Vítězný únor (DVÚ) v Ostravě-Přívoze, později přejmenovaném na Důl Odra. Od 1. 7. 1999 bylo muzeum vyjmuto z organizační struktury Dolu Odra a začleněno do odštěpného závodu OKD-IMGE v rámci akciové společnosti OKD.
Areál hornického muzea na bývalém Dolu Anselm (dříve E.Urx) v době otevření pro veřejnost. Letecký snímek.
Akce pro založení hornického muzea Ke vzniku muzea přispěl tlak podpůrných akcí ze strany veřejnosti a odborných institucí v ostravské oblasti za velké pomoci stranických orgánů tehdy vládnoucí Komunistické strany Československa. Akce probíhaly v letech 1977 a 1978, což vyústilo u Národního výboru Ostravy (NVO) v ustavení Komise pro vybudování muzea hlubinného dolování uhlí v Ostravě (dále jen Muzejní komise). Komise byla ustavena dne 24. října 1978. Předsedkyní komise byla jmenována Ing. Darja Šteflová, náměstkyně předsedy NVO pro kulturu. Komise byla složena ze zástupců NVO, Ostravského městského muzea, Vysoké školy báňské, Vědecko-výzkumného uhelného ústavu, ředitelství OKD, DVÚ a dalších. Činnost a podklady pro komisi zajišťoval odbor kultury NVO, vedený Dr. Primusem, vedoucím odboru ve spolupráci s Ostravským muzeem, vedeném ředitelkou PhDr. Jitkou Noušovou. V rámci činnosti Muzejní komise byla uskutečněna řada podpůrných akcí a byla vypracována četná dokumentace.
Zřízení hornického muzea Muzejní komise připravila v roce 1986 legislativní podklady pro zřízení muzea. Vypracovala koncepci hornického muzea na Dole Eduard Urx jako zařízení podnikového výchovného a dokumentačního střediska. Protože záležitost muzea v navržené podobě se dotýkala kompetence rezortu kultury a rezortu hornictví, proběhlo schválení v poměrně složité úřední proceduře. NVO předložil muzejní koncepci prostřednictvím Krajského národního výboru (KNV) v Ostravě ke schválení Ministerstvu kultury ČR. Souhlas Ministerstva kultury ČR k vybudování hornického muzea získal KNV dne 7. 4. 1987. Zřizovatelem muzea se měly stát Ostravsko-karvinské doly. Díky kladnému souhlasu byla muzejní koncepce předložena prostřednictvím generálního ředitelství OKD dne 29. 4. 1987 ke schválení Federálnímu ministerstvu paliv a energetiky, které po předchozím souhlasu ministerstva financí koncepční návrh schválilo. Poté ministr paliv a energetiky ČSSR Ing. Vlastimil Ehrenberger, CSc., vydal zřizovací rozhodnutí ze dne 4. 8. 1987, čj. 7/1987 o rozšíření předmětu činnosti OKD o provoz hornického muzea, které potom nabylo právní účinnosti dnem 15. srpna 1987. Ten den je považován za historické datum zřízení Hornického muzea na Dole Eduard Urx. Po zřízení muzea bylo potřebné s ohledem na jeho kulturní poslání zajistit smluvní spolupráci mezi oběma hlavními partnery v této oblasti, tj. Národním výborem Ostravy (později Magistrát města Ostravy) a Koncernem OKD. Příslušná smlouva byla uzavřena dne 2. 9. 1987. Na základě smlouvy došlo mimo jiné k personální změně ve funkci vedení muzejní komise. Jejím předsedou byl jmenován Ing. Stanislav Vopasek, náměstek ředitele Dolu Vítězný únor pro investice. Dále byly zřízeny dvě hornicko-muzejní pracovní skupiny. Jedna u Ostravského městského muzea pod názvem Vědecko-dokumentační středisko hornického muzea a druhá na Dole E. Urx pod názvem Technické středisko hornického muzea. Příprava na založení Klubu přátel Podle příkladu jiných muzeí přišla na pořad dne myšlenka vytvořit podpůrný spolek či klub pro nově vzniklé hornické muzeum. S návrhem na zřízení Klubu přátel hornického muzea přišel v r. 1987 Ing. Pravomil Vokřínek, vedoucí Vědecko-dokumentačního střediska hornického muzea v Ostravském muzeu. Návrh byl podporován Ing. Stanislavem Vopaskem, předsedou Muzejní komise. Původní představa navrhovatelů byla zřídit klub při Závodní pobočce České vědecko-technické společnosti (ČSVTS) na Dole Vítězný únor. Proto se obrátili na tajemníka pobočky Ing. Jaroslava Kláta. Při přezkoumání návrhu se ukázalo, že existence klubu v rámci ČSVTS není však podle stanov možná. Byla však navázána odborná spolupráce ČSVTS na vytvoření Klubu. Schůdná cesta pro oficiální vznik Klubu se jevila při podnikové organizaci Revolučního odborového hnutí (ROH) na Dole Vítězný únor (DVÚ), poněvadž odborové organizace měly pod sebou skupiny různých zájmových činností pracujících, např. závodní kluby. Záměr na vytvoření Klubu přijala podniková organizace ROH pod svá křídla s pochopením. Za účelem založení klubu a jeho začlenění pod ROH ustavili jmenovaní pracovníci prozatímní přípravný výbor (stali se tím zakladateli Klubu), který byl činný pod vedením Ing. Vokřínka a vypracoval mimo jiné návrh náplně činnosti Klubu. Přípravný výbor hledal kandidáta na předsedu. Po delším vyhledávání byl na kandidáta navržen Vladimír Markl, pracovník podnikového ředitelství DVÚ s důlní praxí. Pro jeho
kandidaturu bylo rozhodující to, že byl předsedou úspěšně pracujícího Klubu genealogů a heraldiků v Ostravě a osobně pomáhal finančně a organizačně uspořádat v Domě kultury Vítkovických železáren (VŽKG) v Ostravě výstavu heraldických symbolů VŽKG, pocházejících z doby existence železáren. Také odborně publikoval. Jmenovaný po obeznámení s náplní a úkoly, potřebnými pro založení klubu, přijal kandidaturu. Protože se jednalo o klub při podnikové organizaci ROH, musela být jeho kandidatura projednána a schválena podnikovým výborem ROH na DVÚ, což se uskutečnilo 1. 6. 1988. Přípravný výbor potom za spolupráce s designovaným předsedou přichystal návrh konání ustavující schůze, kandidátku členů výboru a návrh stanov Klubu.
Zakládající členové Klubu přátel hornického muzea, vlevo PhDr. Ing. Pravomil Vokřínek (1924-2000), uprostřed Ing. Stanislav Vopasek (1935-2006), vpravo Ing. Jaroslav Klát (1933).
Ustavení Klubu Ustavující schůze Klubu přátel hornického muzea proběhla 2. června 1988 v Domě techniky OKD v Ostravě. Na ní byl mimo jiné zvolen sedmičlenný výbor ve složení: Ing. Brým z DVÚ, Petr Faster z Hlavní báňské záchranné stanice, Ing. Chamrád z Průmyslové školy hornické, Vladimír Markl z podnikového ředitelství DVÚ, Ing. Píša z podnikového ředitelství Ostravsko-karvinských koksoven, Ing. Rajmon z generálního ředitelství OKD a Ing. Vokřínek z Ostravského městského muzea. Předsedou výboru byl zvolen Vladimír Markl (obr. 3). Klub začal být činný jako zájmová složka Závodního klubu ROH na DVÚ a jeho stanovy byly schváleny podnikovým výborem ROH. K tomu se dodává, že příslušnost Klubu k podnikové organizaci ROH byla zcela formální a bez jakýchkoli omezení. Kromě předkládání výroční zprávy o činnosti podnikový výbor ROH do jeho činnosti nezasahoval. K odpoutání od ROH došlo po sametové revoluci, kdy se Klub přeměnil na občanské sdružení. Po registraci na Ministerstvu vnitra ČR dne 11. 6. 1991 se Klub stal samostatným sdružením se statutárními zástupci, tj. předsedou a místopředsedou, zapsanými v registru sdružení. Členství v Klubu se v té době stalo do určité míry prestižní záležitostí. Členská základna byla zpočátku velká a rozmanitá díky příznivému chápání myšlenky potřebnosti hornického muzea v Ostravě. Sestávala se z pracovníků zejména v produktivním věku, pracujících nejen v hornictví, ale i v podnicích, organizacích a institucích, úřadech a školách, zabývajících se více či méně hornictvím nebo s ním Vladimír Markl, předseda KPHMO v letech 1988-1996
spolupracovali. Byli to pracovníci NVO, Archivu města Ostravy, Ostravského městského muzea, Památkového ústavu, Báňských projektů, Vědecko-výzkumného uhelného ústavu, Geologického průzkumu, Vysoké školy báňské a další. Bohužel s útlumem těžby uhlí v Ostravě a zániku četných podniků a organizací začal počet členů ubývat a jejich věková struktura se přesouvala do seniorské kategorie. Vliv měla i mizející prestiž hornictví ve společnosti. Počáteční činnost Klubu Původní snahou Klubu bylo, aby činnost probíhala v odborných sekcích, do kterých se členové mohli hlásit podle svých zájmů a profese. Činnost sekcí se pro malý zájem ale nepodařilo zajistit a časem zanikly. Společným úkolem členů Klubu bylo vyhledávání a pokud možno získávání předmětů a materiálů pro sbírkový a dokumentační fond muzea. Klub se významně podílel na pracích a akcích v muzeu, publikační a poradenské činnosti. Organizoval brigádnické práce na úpravě areálu muzea a instalaci důlních expozic. V této souvislosti je nutné pro úplnost doplnit, že výbor Klubu v mnohých případech nahrazoval a doplňoval činnosti muzea a také funkce, pro které nemělo muzeum personální obsazení. Zpočátku se snažil nahrazovat i chybějící muzejní vědeckou radu, k jejímuž ustavení ani později pro nezájem vedení muzea nedošlo. V rámci pěstování osobních kontaktů předsedy Klubu Vladimíra Markla s hornickými muzei a institucemi přátel v zahraničí, byla uskutečněna první exkurze členů Klubu již v roce 1989 do maďarského uhelného revíru Šalgótarjánu s předchozí prohlídkou Báňského muzea v Báňské Štiavnici. V roce 1990 členové Klubu navštívili lokality a prohlédli si muzea v německých hornických revírech, následně v revírech polských, viz publikace Klubu: Cesty za poznáním I. až V. Díky této činnosti a propagaci ostravského hornického muzejnictví a Klubu přátel vzkvétala spolupráce se zahraničím, včetně recipročních zahraničních návštěv. Zdařile probíhala spolupráce s Krajským výborem ČVTS. Zvolením Vladimíra Markla předsedou měl Klub šťastnou ruku. V průběhu výkonu funkce se zasloužil o rozsáhlou a rozmanitou činnost Klubu. Podařilo se mu vybudovat instituci se širokými zahraničními kontakty s obdobnými kluby a hornickými muzei v okolních státech. K tomu se zdůrazňuje, že předseda Klubu Vladimír Markl měl v tehdejším období jako jediný reprezentant v hornickém muzejnictví v Ostravě mandát statutárního zástupce pro oficiální zastupování. Tento mandát trval až do doby ustavení funkce ředitele muzea, kterým byl jmenován 4. 1. 1994 Ing. Vopasek.
1.2 Činnost KPHMO do roku 2008 (Zdeněk Dombrovský) 1.2.1 Činnost v období 1988 - 1995 V letech 1988 - 1996 řídil Klub předseda Vladimír Markl. Postupně docházelo k obměně členů výboru. K 23. 11. 1991 pracoval výbor ve složení: předseda Vladimír Markl. Tajemník PhDr. Ing. Pravomil Vokřínek, hospodář Ing. Augustin Vančura, členové Jitka Vaňková: koordinace a spolupráce s jinými organizacemi, Václav Kratochvíl: záchrana technických památek, Ing. Zdeněk Paděra: styk s jinými hornickými organizacemi. V říjnu roku 1992 byl do výboru kooptován Ing. Petr Bláha, vedoucí redakční rady. V lednu roku 1993 byl do výboru kooptován Ing. Jaroslav Klát problematika Landeku a Naučné stezky. Dne 10. 11. 1992 byl schválen kontrolní orgán (revizní komise) ve složení: předseda Karel Schichor, členové Ing. Eva Kozelská, František Žebrák. Od 14. 3. 1995 pracoval výbor ve složení: předseda Vladimír Markl, místopředseda Ing. Petr Bláha (vedoucí redakční rady), hospodář Ing. Augustin Vančura, členové Jitka Vaňková: koordinace a spolupráce s jinými organizacemi, Ing. Václav Mikulenka: spolupráce s VŠB a odborný poradce, Mgr. Rodan Broskevič - zástupce HM, Mgr. Milan Falta. Revizní komise pracovala ve složení: předseda Roman Krzak, členové Karel Schichor, František Žebrák. Na jaře 1996 se vzdal členství ve výboru Mgr. Rodan Broskevič a 25. 6. 1996 byli do výboru kooptováni Ing. Lubomír Hájek, Ing. Otakar Podhajský a Ing. Vladimír Špok. Převážná činnost Klubu směřovala do těchto oblastí: V letech 1988 - 1990 - organizační zabezpečení činnosti Klubu - vypracování stanov - zajišťování členské základny - příprava budování HM (koncepce, pojetí a zaměření, název, hledání depozit) - hledání možností vlastní existence - připravování věcného zaměření činnosti Klubu - zahájení vydávání občasníku„Informační list“ (do roku 1995 vydání tří publikací z cyklu „Cesty za poznáním“ autorů Vladimíra Markla a Zdeňka Paděry) - zahájení sběru exponátů a jejich instalace V letech 1991 - 1992 - vznik myšlenky na záchranu kapličky u Polského domu, na kterou byl vydán demoliční výměr (konečné řešení vyústilo v první velkou investorskou akci Klubu) - přemístění kapličky do areálu HM v Ostravě-Petřkovicích, což si vyžádalo zabezpečení téměř 300 000 Kč. V roce 1993 - dokončení přemístění kapličky od Polského domu do Hornického muzea (HM) - pokračování s pracemi na expozicích, zpracování koncepcí - 4. 12. 1993 otevření Hornického muzea v Ostravě pro veřejnost (od té doby je každoročně na den svátku svaté Barbory organizován sraz krojovaných členů Klubu s fotografováním u nových expozic)
V letech 1994 - 1995 - zahájení přednášek a besed Klubu (od září 1994 do konce roku 1995 dvacet přednášek - založení Nadace Muzeum pod Landekem (dnešní Nadace LANDEK Ostrava NLO) - hledání spolupráce s jinými muzei doma i v zahraničí - hledání spolupracovníků a sponzorů - spolupráce s Dolem Fučík při záchraně unikátního parního těžního stroje - hledání možností vlastní propagace - zahájení práce na programu bezbariérového vstupu do HM (spolu s Nadací LANDEK Ostrava)
1.2.2 Činnost Klubu v období 1996 - 2003 V těchto letech řídil Klub předseda Ing. Otakar Podhajský. V jednotlivých letech pracoval výbor ve složení: od 30. 10. 1996: předseda Ing. Otakar Podhajský, jednatel Ing. Vladimír Špok, tisk a propagace Ing. Lubomír Hájek, pokladník: Roman Krzak, organizace sbírek Ing. Václav Mikulenka, spolupráce s HM Mgr. Rodan Broskevič, člen Ing. Stanislav Vopasek. Později byl výbor Klubu restaurován a pracoval ve složení: předseda Ing. Otakar Podhajský, jednatel Ing. Vladimír Špok, tisk a propagace Drahomír Javorský, pokladník Roman Krzak, organizace sbírek Ing. Václav Mikulenka, spolupráce s HM Mgr. Rodan Broskevič, členové Ing. Jaroslav Minka, Ing. Stanislav Vopasek, Ing. Václav Wolski. Následující výčet činností a aktivit není zdaleka úplný. Zachyceny jsou jen hlavní aktivity a akce, které pořádal Klub přímo nebo jako partner. Řada dalších akcí a investic, kulturních a společenských událostí, které byly organizovány HM, NLO, měly nejen regionální rozsah, ale mnohdy se uskutečnily i s mezinárodní účastí. To vše přispělo k tomu, že HM mělo již svůj věhlas. V průběhu let byla dokončena výstavba dětského areálu a pozornost byla dále věnována rovněž údržbě. V jednotlivých letech došlo mimo jiné k výraznému obsahovému obohacení činnosti Klubu: V roce 1996 - bylo zahájeno pravidelné vydávání čtvrtletníku Hornický zpravodaj (HZ) - došlo k rozšíření činnosti o kulturní akce (výstava v galerii Barborka „Hornictví v umění“, koncerty v hale HM) - velká pozornost byla věnována publicitě v regionálním i celostátním tisku a posléze i v ČT (velkou zásluhu na tom měli zejména Ing. Stanislav Vopasek a Ing. Lubomír Hájek) - NLO připravila 1. vydání monografie„Landek svědek dávné minulosti“ - Klub realizoval 1. projekt z grantu získaného od Ministerstva kultury ČR V roce 1997 - došlo k zahájení oslav Dne dětí v HM (je organizován jako pravidelná každoroční akce) - Klub a NLO poskytly výraznou pomoc při záchraně exponátů HM při povodních (7. 8.), (škoda cca 580 000 Kč, organizace prací na likvidaci následků a urychlení uvedení HM do provozu) - Klub spolu s NLO připravil Velkou loterii na 1. ostravské hornické slavnosti V roce 1988 - zpracování řady projektů na zlepšení vzhledu HM a Národní přírodní památky Landek (do roku 2002 bylo zpracováno a realizováno 33 projektů v hodnotě více než 3,5 mil. Kč a z vlastních prostředků Klub vložil na realizaci 242 000 Kč. NLO přispěla částkou
3,378 mil. Kč. Řada kolektivních členů realizovala na povrchu i v dole své expozice a podílela se na realizaci našich projektů. Na povrchových i důlních expozicích realizovali své náměty kromě dalších: OKD Doprava, a.s., DPB Paskov, a.s., VOKD, a.s., Rekultivace, a.s., Důl Lazy, Důl Darkov, Důl Paskov, HBZS, OKD, a.s.) - Klub se aktivně podílel na výstavě Historie hornické práce a techniky (Ostrava Černá louka 19. února 9. března) - 24. 27. 4. se Klub spolu s NLO zúčastnil výstavy Domov na Černé louce v Ostravě. V roce 1999 - byl s Nadací LANDEK Ostrava zpracován společný projekt„Revitalizace Národní přírodní památky Landek“ (v národním kole získal v soutěži o cenu H. Forda 2. místo, autoři PhDr. Pravomil Okřínek a Ing. Otakar Podhajský) - v květnu proběhl 1. Ročník fotosoutěže pro děti ostravských škol „Landek a HM očima dětí“ V roce 2000 - v březnu došlo k zásadnímu jednání s novým majitelem OKD Ing. Viktorem Koláčkem a byla uzavřena výhodná dohoda pro financování vybudování sociálního zázemí a sportovního areálu HM včetně rekonstrukce příjezdové cesty. Na základě zpracované studie a poskytnutí 17 mil. Kč bylo možno již ke Dni horníků vše slavnostně otevřít za účasti Ing. Viktora Koláčka a Ing. Evžena Tošenovského - z iniciativy Klubu se 8. 9. uskutečnilo v HM setkání hornických učňů po padesáti letech - Klub měl spoluúčast na 4. setkání hornických měst a obcí ČR v Ostravě - téměř po sto letech se znovu rozezněl zvonek v bývalé cechovně Dolu Anselm (slavnostní akt provedl Ing. Viktor Koláček, při této příležitosti mu bylo uděleno čestné členství Klubu) - ve spolupráci s HM došlo ke zkušebnímu fárání jámou do důlních expozic (pravidelný provoz pro veřejnost byl zahájen 1. 3. 2001) V roce 2001 - 1. ledna 2001 byla zahájena nová tradice„Novoroční výstup v Národní přírodní památce Landek“ (iniciátorem akce byl ředitel HM Ing. Miroslav Fojtík) - 1. 3. 2001 bylo zahájeno fárání klecí na HM - 8. 3. 2001 Klub zorganizoval pro své členy tematický zájezd do muzea v Zabrze a polských přátel k nám - 14. - 17. 3. Policejní informační skupina Policie ČR městského ředitelství spolu s Muzeem policie ČR připravila pod patronací Klubu v kompresorovně HM výstavu k problematice zneužívání drog akce se zúčastnilo více než 1200 žáků 7. - 9. tříd ostravských škol - Klub vydal propagační leták HM v polštině a v polském jazyce ozvučil vstupní videofilm - 21. 6. 2001 byla v areálu HM otevřena cyklodráha a uskutečnily se první závody dětí - 17. - 18. 8. se na Kladně za účasti tří členů výboru Klubu uskutečnilo výjezdní zasedání Nadace LANDEK Ostrava zde vznikla myšlenka založit na Kladně pobočku Klubu. K tomu pak následně došlo - 22. 10. proběhl 1. Sportovní den pro žáky ostravských škol se dvěma závody: 1. Memoriál Dr. Ing. Vokřínka v plážovém volejbalu 2. Cyklozávody po stezkách NPP Landek„O pohár HM“ (Tímto byla založena tradice těchto závodů)
- Klub zahájil vydávání ediční řady „Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku“ byla vydána první publikace (celkem bylo v této ediční řadě vydáno sedm publikací) - navázání aktivní spolupráce s NTM v Praze, s ČS VTS, s VŠB-TU, s MPO ČR, s FOS OKD - došlo k dalšímu prohloubení autorské a spoluautorské účasti na organizování řady každoročních akcí Klubu a HM za finanční spoluúčasti zejména NLO a a.s. OKD (Den horníků, Dny dětí) - 4. 12. se uskutečnila tradiční oslava svátku svaté Barbory. Při této příležitosti předseda představenstva Ing. Viktor Koláček slavnostně zahájil v HM stálou výstavu „Současná nabídka a produkce OKD“. Výstavu instalovanou v prostorách bývalých mechanických dílen připravilo HM, o.z. ve spolupráci s OKD, a.s. a s jeho odštěpnými závody - v závěru roku vyšla 1. část Sborníku Hornického zpravodaje „Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku“ V roce 2002 - se uskutečnil 2. ročník turnaje v plážovém volejbalu - se uskutečnil 2. ročník cyklistických závodů - 7. 5. sto osmdesát dětí ZŠ v Ostravě-Petřkovicích postupně navštívilo Hornické muzeum. Oficiálně byl založen Klub mladých přátel HM OKD a NPP Landek a Liga lesní moudrosti. HM tak získalo dalšího partnera pro investování v areálu, který měl přivést další mládež k užívání příjemného prostředí HM a NPP Landek. Ve spolupráci s ředitelstvím ZŠ v Ostravě-Petřkovicích a ÚMOb Ostrava-Petřkovice byly děti vedeny k ochraně přírody, údržbě a pořádku. Bylo předáno prvních 49 legitimací. Později byla tato organizace pro malý zájem zrušena. - 5. 9. se v areálu HM uskutečnilo „odhalení“ mamuta (autor člen Klubu Miloš Schaffelhofer) - 4. 12. se uskutečnila oslava svátku svaté Barbory. Tentokrát jsme se s pozvanými hosty sešli po fotografování v hale kompresorovny HM, kde jsme poděkovali našim individuálním a kolektivním členům za práci. Díky HM vyhrávala při tradiční besedě s občerstvením i dechovka p. Ondruše - 5. 12. se slavil svátek svaté Barbory i v Hornickém skanzenu Mayrau. Oslav se zúčastnil zástupce Klubu i vedení HM. - vyšla druhá část ediční řady „Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku“ (popis všech ostravských dolů) - vyšla publikace„Heraldická historie hornických symbolů“ Stanislava Vopaska - byla založena petřvaldská pobočka Klubu Rozpočet: příjmy: 616 001 Kč, výdaje: 588 561 Kč V roce 2003 - se uskutečnilo 24 besed a přednášek Klubu v HM, v Petřvaldě a na Kladně - bylo realizováno 8 projektů Nadace Landek Ostrava - Klub vydal 6 čísel Hornického zpravodaje, z toho dvě mimořádná čísla („15 let Klubu přátel HM OKD“ a„Historie Dolu Mayrau ve Vinařicích a Hornického skanzenu Mayrau“) - v edici „Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku“ byly vydány dvě publikace (Historie Dolu Fučík a O hornictví vesele i vážně) - Klub měl výrazný podíl na zorganizování Dne dětí, Dne horníků a oslav svátku svaté Barbory Rozpočet: příjmy 878 129 Kč, výdaje: 814 151 Kč
1.2.3 Činnost Klubu v období 2004 - 2008 V roce 2004 odstoupil Ing. Otakar Podhajský ze zdravotních důvodů z funkce předsedy Klubu. Rádi bychom v této souvislosti ocenili jeho práci. Velmi obětavě, bez ohledu na svůj volný čas, pracoval pro Klub i pro HM, maximální pozornost věnoval zejména získávání finančních prostředků na dobudování HM. Má spolu s dalšími členy, zejména s Ing. Vladimírem Špokem, Adolfem Konečným a Ing. Bohumilem Hedbávným, výrazný podíl na nastavení „laťky“ pro naši další činnost. I jim patří naše poděkování. Na funkční období od roku 2004 byl zvolen nový výbor ve složení: předseda Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc., místopředseda Ing. František Papřok, tajemník a hospodář Adolf Konečný, členové Ing. Bohumil Hedbávný, Mgr. Rodan Broskevič, Roman Krzak, Ing. Zdeněk Malík, Ing. Jaroslav Minka, Vítězslav Hettenberger. Revizní komise pracovala ve složení: Karel Schichor (předseda), Břetislav Složek, František Žebrák. V roce 2007 byl na období do roku 2009 zvolen výbor ve složení: Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc., předseda, Mgr. Rodan Broskevič, místopředseda, Adolf Konečný, tajemník a hospodář, členové: Ladislav Bardoň, Prof. Ing. Jiří Grygárek, CSc., Roman Krzak, Ing. Drahomír Javorský, Ing. Jaroslav Minka, Ing. Stanislav Kuba, Ing. Jan Vincenec, Stanislav Žák. Revizní komise pracovala ve složení: Břetislav Složek (předseda), Karel Schichor a Zdeněk Dudek. V roce 2009 odstoupil z funkce předsedy Klubu Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc., zůstal členem výboru a byl pověřen prací ve výboru havířovské pobočky s úkolem zajistit zde zorganizování další výstavy o hornictví. Práce Klubu v období let 2004 - 2008 byla zaměřena především na pokračování v započaté činnosti každoročně se opakujících akcí. Celkový rozpočet Klubu za období 2004 - 2008 byl každoročně vyrovnaný a výdaje přesáhly celkem 3 mil. Kč, což vyžadovalo velké úsilí zajistit tyto finanční prostředky. Podařilo se to i díky pochopení všech našich sponzorů. Na klubových besedách, seminářích a konferencích bylo veřejnosti představeno více než 20 videodokumentů. Pokračovali jsme ve spolupráci s padesáti organizacemi, institucemi, školami, muzei, městskými a obecními úřady, doly a dalšími organizacemi. Zejména jsme rozvíjeli spolupráci s a.s. OKD (a.s. KARBON INVEST, a.s. NWR), Nadací LANDEK Ostrava, HM, VŠB-TU Ostrava a kolektivními členy. Pokračovala prezentace Klubu v médiích, na čtyřech výstavách v Petřvaldě a v Havířově. Rozvinula se publikační činnost pokračovalo vydávání publikací v edici „Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku“ a byla založena nová edice „Hornictví včera, dnes a zítra“, pravidelně jsme vydávali čtvrtletník Hornický zpravodaj. Aktivně jsme se účastnili významných akcí (setkání hornických měst a obcí ČR, vzpomínek na významné hornické události a připomenutí významných jubileí, slavností apod.). Ve spolupráci s o.s. Jáchym jsme zorganizovali seminář „Ekologie a hornická činnost“ a instalovali stálou výstavku v HM, aktivně jsme se zúčastnili veřejné diskuze v souvislosti s problematikou Dolu Frenštát a vydali publikaci „Ekologie a hornická činnost“, pozitivně oceněnou prezidentem republiky Václavem Klausem. Provedli jsme novelizaci stanov Klubu. Činnost našeho Klubu vyla výrazným způsobem zaznamenána i v médiích. Připravili jsme v HM stálou výstavu hornických odznaků. Zpracovali jsme galerii čestných členů Klubu. Pro členy Klubu jsme připravili sedm tematických zájezdů jejich cílem byla návštěva hornických a kulturních památek u nás i v zahraničí. Finančně jsme přispěli na vydání publikace Ostravské těžní věže symboly hornické historie, jejímž autorem je náš člen Ing. Jaroslav Klát. Spolupracovali jsme s ČT při natáčení dokumentu Zpráva z černé díry a s Tiskárnou PROPIS Ostrava. Byli jsme organizátory a spoluorganizátory několika
seminářů a výstav, kde jsme zejména prezentovali hornictví a činnost našeho Klubu. Aktivně jsme se zapojili do řešení projektování úprav Landeku. Výrazným způsobem jsme se zasloužili o zachování starých důlních map. Organizovali jsme setkání bývalých pracovníků šachet Hlubina, Generál Jeremenko, Šalomoun a Julius Fučík. Založili jsme tradici DH v Petřvaldě. Zorganizovali jsme desítky společensko-kulturních akcí zaměřených zejména na hornictví v Havířově, v Petřvaldě, v Karviné a na Kladně za účasti okolo 20 tisíc osob. Za mimořádně záslužnou považujeme akci členů havířovské pobočky, které se podařilo zachránit více než 400 exponátů z Dolu Dukla a Dolu František. Ty byly následně prezentovány na dvou výstavách v Havířově a od roku 2012 na stálé hornické expozici, rovněž v Havířově. Zhotovením dvou světelných panelů petřvaldských šachet vystavených v HM a v muzeu v Petřvaldě jsme obohatili tamní sbírky. Každoročně jsme se zúčastňovali společných výjezdních zasedání vedení Klubu, HM a Nadace LANDEK Ostrava. Pokračovali jsme s prezentací Klubu v médiích (zejména Český rozhlas, ČT1, Nova, Prima, Horník, Petřvaldské noviny, havířovské Radniční listy, Ostravská radnice, Mf Dnes, MS Deník, Senior Tip). Prezentovali jsme se na třech výstavách v Petřvaldě apod. Pokračovali jsme ve vydávání publikací (v edici„Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku“ byly vydány dvě publikace, v edici „Hornictví včera, dnes a zítra“ osm publikací, pokračovalo vydávání Hornického zpravodaje, stavovského kalendáře, vydali jsme publikaci „20 let Klubu“ a perokresby Ing. Stanislava Vopaska „Těžní věže symboly hornické činnosti“) Především činností Ladislava Bardoně vzniklo 38 vlastních videodokumentů o činnosti Klubu a hornické problematice o celkové délce 742 minut, bylo vyrobeno více než 200 ks DVD a 150 ks reportážních a katalogových fotografií (mj. oslava svátku svaté Barbory, 10. výročí HM, Plenární schůze Klubu, Pamětní setkání u Dolu Trojice na paměť střelby do horníků v roce 1894, Šachta a koksovna Trojice, Závody BMX, HM, Hornický skanzen Mayrau, Sportovní pohár HM, HM Zabrze, Hornické město Petřvald, Wieliczka). Aktivně jsme se účastnili významných akcí (Setkání hornických měst a obcí ČR, odborné semináře a konference TECHNÉ Ostrava, Hornické památky na Ostravsku, vzpomínky na stávku u Jámy Trojice v roce 1894 a připomenutí důlní katastrofy na Jámě Jan a Františka v Karviné v roce 1894. Zúčastnili jsme se oslav 10 let od otevření Hornického skanzenu Mayrau a k 130. výročí založení Dolu Mayrau ve Vinařicích u Kladna, jakož i řady dalších akcí (Den horníků, Den dětí, oslava svátku svaté Barbory, udělování záchranářských vyznamenání v HM. Zajistili jsme zdokumentování a odkrytí Martinské štoly v Petřvaldě. Finančně jsme podpořili Fučíkovskou třicítku a Skok přes kůži. Byla zřízena stálá expozice Hornické odznaky a galerie čestných členů v HM. Ve spolupráci s Ústavem geoniky AV ČR, v.v.i. jsme zorganizovali seminář k důlním otřesům. Založili jsme o.s. Jáchym a ve spolupráci s ním jsme zorganizovali seminář „Ekologie a hornická činnost“ a zřídili stálou výstavku v HM. Klub udělil šest čestných členství Klubu a počet čestných členů dosáhl do roku 2008 čísla 26. V souvislosti s problematikou Dolu Frenštát jsme se aktivně zúčastnili veřejné diskuse za toto téma. Navázali jsme spolupráci s orchestrem Májovák. Aktivně jsme se zapojili do realizace projektu č. 177 - NPPL (Národní přírodní památka Landek). Mimořádnou pozornost jsme věnovali členské základně. Tuto potřebu zdůraznil i rozbor věkového
složení členské základny, který zjistil u 401 členů následující: - ve věku do 30 let 4 členové - ve věku do 40 let 11 členů - ve věku do 50 let 16 členů - ve věku do 60 let 40 členů - ve věku do 70 let 167 členů - ve věku do 80 let 124 členů - ve věku do 90 let 38 členů - ve věku nad 90 let 1 člen Naši členové zpracovali 105 kopií starých důlních map a připravili jejich prezentaci na výstavách a konferencích. Zorganizovali jsme pět setkání bývalých pracovníků dolů Hlubina a Generál Jeremenko. Ladislav Bardoň zpracoval katalog montánních filmů. Náš Klub založil tradici pořádání Dnů horníků v Petřvaldě. Poskytli jsme exponáty pro výstavu kriminalistiky v Praze. Zachránili jsme více než 400 exponátů, zejména z dolů Dukla a Dolu František. Byla zpracována kronika Dolu Dukla zachycující jeho historii, dále dva videodokumenty o Havířově a Dole Dukla. K 1. 1. 2007 došlo k osamostatnění kladenské pobočky Klubu. Spolupracovali jsme na instalaci betlémů v Havířově. Zúčastnili jsme se setkání bývalých pracovníků Dolu Julius Fučík u příležitosti 10. výročí ukončení těžby na fučíkovských dolech. Klub k této příležitosti vydal zvláštní číslo Hornického zpravodaje. Podíleli jsme se na uspořádání slavnostního koncertu Májováku u příležitosti jeho stoletého trvání, dvacetileté existence Klubu a patnáctého výročí otevření HM pro veřejnost. K této příležitosti jsme vydali pamětní medaile Klubu. Klub zajistil třetí vydání publikace LANDEK svědek dávné minulosti. Klub zorganizoval 1. Klubový šachťák a položil tak základ nové tradice Klubu. K 20. výročí ustavení Klubu vydal Klub propagační materiály a zorganizoval seminář. Klub navázal aktivní spolupráci s Hornickým spolkem Prokop a Hornickým spolkem ROZKVĚT Sedliště. V HM, na pobočkách v Petřvaldě, v Karviné, na Kladně, v Havířově a v domovech důchodců bylo uskutečněno celkem 233 přednášek a besed za účasti více než 9900 posluchačů. Byly ustaveny pobočky Klubu v Karviné a v Havířově. Bylo by nepoctivé, kdybychom se nezmínili o řešení problémů, se kterými jsme se potýkali, a které bude nutno řešit i v budoucnu: 1. Problematiku „omlazování“ členské základny a jednotlivých výborů, zejména proto, že naše členská základna byla k 1. 1. 2008 tvořena z 82 % členy staršími 60 let (do 50 let pouze 31 členů). 2. Novelizaci stanov Klubu. 3. Získávání dostatečného množství finančních prostředků na činnost Klubu. 4. Mezi šest priorit Klubu nadále patří: 1. Publikace, 2. Přednášky, 3. Pobočky, 4. Památky, 5. Personální otázky, 6. Prezentace. Hlavní tíha organizace a činnosti Klubu ležela na hlavním výboru Klubu a na výborech poboček Klubu v Havířově, na Kladně, v Karviné a v Petřvaldě. Přesto, že pobočky jsou podrobněji hodnoceny jejich předsedy u jiných příležitostí, rád bych se alespoň stručně
zmínil, jak se jejich činnost jevila mně, předsedovi Klubu v období let 2004 - 2008. Musím konstatovat, že tato činnost měla stoupající tendenci. Na všech pobočkách bylo předneseno více než sto zajímavých, hodně navštívených, odborně vzdělávacích přednášek pro členy i širokou veřejnost. Dále chci připomenout pouze to, co považuji za rozhodující: 1. U petřvaldské pobočky - prezentaci Klubu na spolkových výstavách, zhotovení dvou světelných panelů petřvaldských šachet, spoluautorství při vydání tří publikací, zorganizování vzpomínky na ukončení těžby na petřvaldských dolech, práce v souvislosti s Martinskou štolou, velmi dobrý kontakt s MěÚ Petřvald a především úspěšné obnovení tradice Dne horníků v dnes již nehornickém hornickém městě. 2. U karvinské pobočky - organizování velmi úspěšných tematických zájezdů za hornickou historií u nás i v zahraničí (Polsko), spoluautorství při vydávání publikace o hornických koloniích Karvinska. 3. U havířovské pobočky - spoluautorství při vydání dvou publikací, zejména však za záchranu více než 400 hornických a důlních exponátů, které byly vystaveny na dvou výstavách, což umožnilo v režii pobočky později stálou hornickou expozici, která získala ocenění Český Permon. Za velmi pozoruhodný čin je nutno považovat záchranu unikátní fosilie staré 320 milionů let, která je nyní instalována na radnici v Havířově. 4. Vzhledem k tomu, že Kladenská pobočka po pětileté činnosti opustila náš Klub, rád bych provedl alespoň stručnou bilanci její činnosti a současně poděkoval všem, kteří se na této činnosti aktivně podíleli. Přes potíže ve vzájemné komunikaci, způsobené značnou vzdáleností Kladna od Ostravy, mohu konstatovat, že vlastní aktivita pobočky byla obsahově velmi vysoká. Pobočka byla ustavena v roce 2001 a bezprostředně poté díky nadšencům a bývalým zaměstnancům Kladenských dolů zahájila činnost. Za nejvýznamnější považuji její podíl na spolupráci s vedením Kladenských dolů a s HM na budování Hornického skanzenu Mayrau ve Vinařicích u Kladna. Rád bych dále připomněl několik stěžejních aktivit z její pětileté existence (2002 - 2006): - bylo uskutečněno 18 přednášek a besed s účastí více než 900 posluchačů - pobočka zorganizovala dalších 47 společensko-kulturních akcí pro své členy a veřejnost s vysokou průměrnou návštěvností - pobočka se velmi dobře prezentovala veřejnosti v běžném Hornickém zpravodaji i vydáním dvou zvláštních čísel a vydáním samostatných publikací z historie Kladenského revíru. Po osamostatnění kladenské pobočky Klubu v roce 2007 jsme byli s našimi bývalými členy v úzkém a pravidelném kontaktu. Za to patří naše poděkování všem, kteří se na činnosti pobočky podíleli, především Janu Uváčkovi, Bořivoji Hasmanovi a celému výboru pobočky. V době osamostatnění měla pobočka 104 členů. V roce 2004 Členská základna čítala 387 individuálních a 25 kolektivních členů. Zaměření činnosti: - účastnili jsme se společných zasedání výboru Klubu s vedením Nadace LANDEK Ostrava a HM - byla založena pobočka Klubu v Karviné - zúčastnili jsme se společného výjezdního zasedání vedení Klubu, HM a Nadace LANDEK Ostrava v Hornickém skanzenu Mayrau ve Vinařicích u Kladna - v Ostravě a na všech pobočkách jsme zabezpečili 24 přednášek a besed za účasti 1228 posluchačů
-
v domovech důchodců uspořádal Vítězslav Hettenberger 25 přednášek Klub zorganizoval pro své členy zájezd do Hornického muzea v Zabrze (33 členů) Klub se podílel na zorganizování Dne dětí, Dne horníků a oslav svátku svaté Barbory jednali jsme celkem s 29 organizacemi, institucemi, školami, městskými úřady a kolektivními členy - Klub pokračoval ve vydávání publikací (čtyři čísla Hornického zpravodaje, stavovský kalendář, dvě publikace v edici „Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku“, vydali jsme výroční zprávu) - aktivně jsme spolupracovali s ČT při natáčení dokumentu„Zpráva z černé díry“ a s tiskárnou PROPIS Ostrava - Ladislav Bardoň natočil 11 videodokumentů o činnosti Klubu a hornické problematice v celkové délce 150 min. - prezentace činnosti Klubu v Horníku, Petřvaldských novinách i v krajských novinách - aktivní účast členů na setkání hornických měst a obcí ČR v Rudolfově a na tryzně ke stávce na Dole Trojice v roce 1894 - zahájení prací na dokumentování Martinské štoly - Kladenská pobočka zabezpečovala akce týkající se 10. výročí vzniku Hornického skanzenu Mayrau a 130. výročí trvání Dolu Mayrau, jakož i další akce (masopustní posezení, Den dětí, vernisáž Zaměstnanost, Den horníků, oslava svátku svaté Barbory, Mikulášská nadílka) - Ladislav Bardoň natočil videodokument k 700. Výročí hornického města Petřvaldu - Spolupráce a finanční podpora Klubu českých turistů v Orlové-Lutyni - Účast na setkání hornických měst v Rudolfově Rozpočet: příjmy: 492 865 Kč, výdaje: 460 510 Kč V roce 2005 Členská základna představovala 372 individuálních (z toho 24 žen) a 28 kolektivních členů. - Klub uskutečnil 30 přednášek a besed v Ostravě a na pobočkách za účasti 1240 posluchačů (kromě toho kladenská pobočka uspořádala 23 společensko-kulturních akcí pro veřejnost za účasti 2400 osob) - Vítězslav Hettenberger zorganizoval v domovech důchodců 12 přednášek za účasti 365 posluchačů - prezentace Klubu pokračovala v týdeníku Horník, Ostravské radnici, Petřvaldských novinách, Mf Dnes, MS deník - aktivní účast na setkáních hornických měst a obcí ČR v Ostravě-Radvanicích - Klub zorganizoval tematický zájezd s návštěvou hornických muzeí ve východních Čechách, v Polsku v Nowe Rudě a ve Zlatých Horách - Klub jednal se zástupci 32 organizací - Klub instaloval stálou expozici Hornické odznaky - pokračovala publikační činnost: byly vydány další dvě publikace v edici „Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku“, byl vydán stavovský kalendář - Klub vydal výroční zprávu - ve spolupráci s Ústavem geoniky AV ČR, v.v.i. Klub zorganizoval seminář k důlním otřesům (38 účastníků) - Klub založil novou edici „Hornictví včera, dnes a zítra (vyšly dvě publikace: 100 let Dolu Dukla a Martinská štola petřvaldské unikum)
- byly zhotoveny dva světelné panely petřvaldské pánve a předány HM a městu Petřvald - Klub se podílel na založení o.s. Jáchym a na zorganizování semináře„Ekologie a hornická činnost“ (účast 70 osob) - Klub se podílel na zajišťování prací souvisejících s otevřením části Martinské štoly - Klub se podílel na organizaci setkání bývalých pracovníků dolů Hlubina, Šalomoun a Generál Jeremenko (45 účastníků) - bylo natočeno 10 videodokumentů (265 minut) mj. Plenární schůze Klubu, medailony Stanislav Vopasek a Otakar Podhajský, křest publikací, oslava svátku svaté Barbory, Město Petřvald 2. a 3. díl, Rybnik Polsko - aktivní účast na jednání o problematice Dolu Frenštát s občanským sdružením Naše Beskydy - aktivní účast na udělování záchranářských vyznamenání - práce na změně stanov Klubu - navázána spolupráce s dechovou hudbou Májovák - spolupráce na projektu č. 177 „Národní přírodní památka LANDEK“ (NPPL) a jeho deponování - prezentace Klubu na III. ročníku výstavy spolkové a klubové činnosti v Petřvaldě - ve spolupráci s HM, s.p. DIAMO a Ústavem geoniky AV ČR, v.v.i. bylo zpracováno 104 kopií starých důlních map a zorganizovány dvě výstavy za účasti 509 osob (především zásluhou Vítězslava Hettenbergera) - podíl na zorganizování Dne dětí, Dne horníků a oslav svátku svaté Barbory Rozpočet: příjmy: 516 655 Kč, výdaje: 469 192 Kč V roce 2006 Členská základna představovala 337 individuálních a 25 kolektivních členů. - došlo k ukončení činnosti kladenské pobočky zřízením Klubu přátel hornických tradic Kladno o.s. k 1. 1. 2007 (přes odchod 100 členů při osamostatnění kladenské pobočky členská základna KPHMO k 31. 12. 2007 činila více než 400 individuálních a 22 kolektivních členů, přičemž v průběhu roku 2008 členská základna dále narůstala) - došlo k ustavení pobočky Klubu v Havířově - zorganizovali jsme 30 přednášek a besed v Ostravě, v Havířově, v Petřvaldě, v Karviné a na Kladně s účastí okolo 1200 účastníků - v domovech důchodců zorganizoval Vítězslav Hettenberger 12 přednášek za účasti 209 posluchačů - zorganizovali jsme dvě setkání s bývalými pracovníky dolů Hlubina a Generál Jeremenko (115 účastníků) - pokračovala prezentace Klubu v Horníku, Ostravské radnici, Petřvaldských novinách, MF Dnes, MS Deník, havířovských Radničních listech, Senior Tipu, ČR - Klub zorganizoval pracovní seminář Hornické památky na Ostravsku - Klub pokračoval ve vydávání publikací (v ediční řadě „Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku“ publikace - Jižní část revíru a v ediční řadě „Hornictví včera, dnes a zítra“ publikace Za hornictvím zlatohorského revíru, pět čísel Hornického zpravodaje, stavovský kalendář) - bylo natočeno sedm videodokumentů o činnosti Klubu a hornické problematice o celkové délce 190 minut (mj.: Plenární schůze Klubu, Medailon pro dva, Povolání čestné, Cesta na šichtu)
- Klub vydal výroční zprávu - aktivní účast na setkání hornických obcí a měst ČR v Příbrami - Klub připravil tematický zájezd (elektrárna Dlouhé Stráně, Národní kulturní památka Ruční papírna Velké Losiny, fárání na břidlicovém dole Lhotka u Vítkova) 40 účastníků - spolupráce s 29 organizacemi, institucemi, školami, muzei, městskými a obecními úřady, doly a kolektivními členy - podíl na zorganizování Dne dětí, Dne horníků a oslavách svátku svaté Barbory - Klub vydal trojjazyčného Průvodce, Hornické muzeum OKD a národní přírodní památka Landek - představení 104 kopií starých důlních map na třech akcích (zásluha především Vítězslava Hettenbergera) - Klub vydal perokresby Stanislava Vopaska: Těžní věže v perokresbách Stanislava Vopaska - Ladislav Bardoň zpracoval Katalog 1. montánních filmů, 2. videofilmy a reportáže z činnosti KPHMO - spoluautorská účast na vydání publikace o Dole Doubrava - byla založena tradice pořádání DH v Petřvaldě (účast 52 osob) - uspořádání ankety k činnosti Klubu - poskytnutí materiálů Policii ČR pro celostátní výstavu kriminalistiky Rozpočet: příjmy: 509 734 Kč, výdaje: 481 968 Kč V roce 2007 Členská základna čítala 401 individuálních a 22 kolektivních členů. Došlo k výraznému zlepšení příspěvkové morálky členů. Byl zvolen nový výbor Klubu a poboček. - zorganizovali jsme 36 přednášek, besed v Ostravě, v Havířově, v Petřvaldě, v Karviné s celkovou návštěvou 1545 účastníků - mimo sídlo Klubu jsme zorganizovali 9 přednášek s účastí 290 posluchačů - pokračovali jsme ve spolupráci se stávajícími organizacemi, institucemi, školami, muzei, městskými a obecními úřady, doly zejména jsme rozvinuli spolupráci s a.s. OKD, Nadací LANDEK Ostrava a kolektivními členy, kteří finančně naši činnost výrazně podpořili - došlo ke zlepšení platební morálky (u individuálních členů okolo 80 %, u kolektivních členů okolo 65 %) - Klub pokračoval ve vydávání publikací a materiálů prezentujících náš Klub: v edici „Hornictví včera, dnes a zítra“ byly vydány tři publikace (Počátky dobývání v Petřvaldě, Hornické kolonie v rámci industrializace Ostravska, Hornické kolonie karvinského okresu - I. díl), pokračovalo vydávání Hornického zpravodaje - čtyři čísla, stavovského kalendáře, hornických videozpravodajů, Klub vydal výroční zprávu - bylo natočeno 10 vlastních videodokumentů o činnosti Klubu a hornické problematice o celkové délce 173 minut, mj.: videoklip TECHNÉ, Parní těžní stroj Mayrau, Poslední vozík, Město Havířov, Historie Dolu Dukla, Odstřel těžní věže na Dole Doubrava, Osudové okamžiky - Doubrava, František, Dukla, Útlum hornictví v Petřvaldě a rozpracováno dalších sedm dokumentů (vyrobeno bylo celkem 152 ks DVD, 3 ks CD a 95 ks reportážních a katalogových fotografií a na devíti veřejných shromážděních byly tyto videodokumenty promítány) - finančně jsme podpořili Fučíkovskou třicítku a Skok přes kůži
- za mimořádně záslužnou považujeme akci členů havířovské pobočky, které se podařilo zachránit více než 400 exponátů z Dolu Dukla a Dolu František, které pak byly prezentovány na výstavách v Havířově v roce 2008 a 2010, i na havířovské hornické expozici otevřené v roce 2012 - zorganizovali jsme výstavu„Ekologie a hornická činnost“ v Petřvaldě (účast cca 100 osob) - prezentace Klubu na IV. ročníku výstavy spolkové a klubové činnosti v Petřvaldě - Klub zorganizoval tematický zájezd do hornické Příbrami s návštěvou a prohlídkou dolů Marie, Ševčiny, Vojtěch, Anna, Prokop a Drkolnov, kostela sv. Vojtěcha, Hornického muzea Příbram, Kovohutí Příbram a Svaté Hory (40 účastníků) - Klub rozhodl o tom, že bude založena kronika Klubu - zúčastnili jsme se setkání hornických měst a obcí ČR v Horním Slavkově - spolupracovali jsme na instalaci výstavy betlémů v Havířově - uspořádali jsme DH v Petřvaldě (za účasti 65 osob) - navázali jsme písemnou spolupráci s Hornicko-geologickou fakultou VŠB-TU Ostrava - v rámci spolupráce s Moravskoslezskou hornickou společností ČSVTS se 27 členů Klubu zúčastnilo ve dnech 18. - 20. září jednání mezinárodní konference „12. Hornická Ostrava 2007“ - zahájili jsme aktivní spolupráci s Hornickým spolkem Prokop - pokračovala prezentace Klubu v médiích (televize ČT1, Nova, Prima, ČR, tisk Horník, Petřvaldské noviny, havířovské Radniční listy, Mf Dnes, MS deník, TECHNÉ Ostrava) Rozpočet: příjmy: 844 746 Kč, výdaje: 747 566 Kč V roce 2008 Došlo k dalšímu nárůstu členské základny na 430 členů. V personální oblasti došlo k obměně předsedy a členů redakční rady Hornického zpravodaje. - vydali jsme reprezentativní publikaci „20 let Klubu“ - v souvislosti s 20. výročím existence Klubu jsme uskutečnili více než 10 kulturněspolečenských a osvětových akcí - spolupodíleli jsme se na uskutečnění slavnostního koncertu Májováku u příležitosti jeho stoletého trvání, dvacetileté existence Klubu a 15. výročí otevření Hornického muzea v Ostravě pro veřejnost - podíleli jsme se na uspořádání výstavy Hornictví Havířovska v Havířově (cca 1000 účastníků) - zorganizovali jsme 40 přednášek, besed v Ostravě, Havířově, Karviné, Petřvaldě, Darkově a v Příbrami za účasti cca 6000 posluchačů Zkamenělina stromu umístěná v budově Magistrátu města Havířova
- pokračovali jsme ve spolupráci se stávajícími organizacemi, institucemi, školami, muzei, městskými a obecními úřady, doly, zejména jsme rozvíjeli spolupráci s a.s. OKD, Nadací LANDEK Ostrava a kolektivními členy, kteří naši činnost výrazně finančně podpořili - Klub pokračoval ve vydávání publikací (byly vydány čtyři publikace a pokračovalo vydávání Hornického zpravodaje a stavovského kalendáře) - Klub zorganizoval důstojné připomenutí 10. výročí ukončení těžby na Dole Fučík uspořádáním setkání bývalých pracovníků dolu (cca 200) a vydáním zvláštního čísla Hornického zpravodaje - Klub uspořádal DH v Petřvaldě - Klub zorganizoval tematický zájezd do Jihomoravských lignitových dolů - řada členů Klubu se aktivně zúčastnila odborné konference v Havířově„Havířov a rozvoj jeho industriálního dědictví“ - Klub pokračoval ve vydávání publikací (v ediční řadě „Hornictví včera, dnes a zítra“ vyšly tři publikace, celkem vyšlo osm publikací, pokračovalo vydávání Hornického zpravodaje (pět čísel, z toho jedno zvláštní), dále hornické písně, stavovský kalendář, Sborník přednášek z odborného semináře k výročí Klubu a HM) - bylo natočeno 18 vlastních videodokumentů o činnosti Klubu a hornické problematice o celkové délce 580 minut, bylo vyrobeno více než 189 ks DVD a 22 reportáží a bylo promítnuto na sedmi shromážděních pro členy Klubu a veřejnost - pokračovala spolupráce s padesáti organizacemi, institucemi, školami, muzei, městskými a obecními úřady, doly a dalšími organizacemi - pokračovala prezentace Klubu v médiích (televize, rozhlas, tisk zejména Český rozhlas, ČT1, Nova, Prima, Horník, Petřvaldské noviny, havířovské Radniční listy, Ostravská radnice, Mf Dnes, MS deník, Zdař Bůh, Tiskárna PROPIS Ostrava) - v roce 20. výročí existence Klubu bylo do programu naší činnosti dále zařazeno: - vydání pamětní medaile Klubu - vydání publikace LANDEK - svědek dávné minulosti (třetí vydání) - organizace 1. klubového šachťáku (a položen tak základ nové tradice Klubu) - vydání dalších materiálů k 20. výročí Klubu (pamětní list, propagační materiály) - ve spolupráci s HM jsme zorganizovali seminář k 20. výročí Klubu a vydali sborník přednášek z tohoto semináře Rozpočet: příjmy: 1 412 639 Kč, výdaje: 1 261 891 Kč
Sborník přednášek za semináře v roce 2008
2. Vývoj a činnost Klubu v období let 2009 až 2013 2.1 Vývoj stanov Klubu po roce 2008 (Petr Rojíček) Náročnost úkolů, růst členské základny a postupný vznik poboček Klubu (Petřvald, Karviná, Havířov) si vynutily nové, lépe definované stanovy a organizační řád. Předcházející znění Stanov bylo schváleno na výroční plenární schůzi v roce 2005 a ministerstvem vnitra vzato na vědomí 20. 2. 2006. I tyto stanovy byly časem překonány a bylo nutné odstranit některé duplicity, které se do stanov dostaly a pokusit se o přesněji členěné „paragrafové znění“. V usnesení členské chůze 2008 bylo doporučeno výboru stávající stanovy přepracovat (utřídit a jasněji vymezit kompetence i s ohledem na činnost poboček). Práci na stanovách zahájil výbor koncem roku 2009 a nově upravené a doplněné stanovy a organizační řád byly schváleny na plenární schůzi KPHMO konané v Kompresorovně Hornického muzea v Ostravě dne 4. května 2010. Stanovy po vzetí na vědomí MV ČR VSC/16855/91-R dne 14. 6. 2010 nabyly platnost k 1. lednu 2011. V plném znění byly otištěny v Hornickém zpravodaji pro I. čtvrtletí 2011. Obecně není vhodné zásadně měnit stanovy příliš často. Je však třeba reagovat na vývoj ve společnosti, který se v původních stanovách nepředpokládal. Taková zásadní změna nastala, když k 1. 6. 2010 došlo ke změně vlastníka muzea a současně ke změně názvu Hornického muzea OKD v Ostravě. Na takovou zásadní změnu musel Klub opět reagovat, neboť na ně byla spousta odkazů v jednotlivých bodech stanov. Kromě těchto formálních záležitostí byly některé body stanov upraveny a doplněny, zejména ty, které se dotýkají činnosti poboček a v podstatě jim byl přiznán i vyšší stupeň samostatnosti ve vlastní činnosti. V březnu 2012 byly upravené stanovy výborem po konzultaci s některými členy Klubu zpracovány v porovnávací formě se zněním dosud platných stanov a předloženy na pobočkách k připomínkování. Celý proces s velkým množstvím realizovaných připomínek pak byl ukončen v dubnu 2013. Název Klubu byl ponechán v synonymu tradičního názvu Klub přátel hornického muzea v Ostravě, i když se objevily návrhy i na název úplně nový. Na výroční plenární schůzi konané dne 7. 5. 2013 v Kompresorovně Landek Parku byly stanovy schváleny a nabyly platnosti po vzetí na vědomí Ministerstvem vnitra ČR pod zn. VSCH.6855/91-R dne 18. 6. 2013 k datu 7. 5. 2013. Uveřejněny budou v Hornickém zpravodaji pro IV. čtvrtletí 2013, který je v současné době v tisku. S velkou pravděpodobností však budeme měnit stanovy Klubu znovu ze zákona v souvislosti s novým Občanským zákoníkem ČR po nabytí jeho platnosti. 2.2 Činnost Klubu v hodnoceném období (Rodan Broskevič) Klub přátel hornického muzea v Ostravě se během své pětadvacetileté existence stal jedním z největších a nejstarších hornických neziskových organizací v České republice. Zároveň také jedním z nejváženějších. Na tomto faktu se podíleli všichni předsedové, členové výboru a také aktivní členové Klubu. Každý svým dílem přispěl k jeho věhlasu. Získali jsme pověst seriózního, poctivého, pracovitého a skromného spolku, který úspěšně prezentuje historii i současnost hornictví ostravsko-karvinského revíru doma i v zahraničí. Máme za sebou činnost i výsledky, na které můžeme být pyšní. A máme také jména, která nás zavazují i do budoucna udržet naši pověst i činorodost. Vždy je ošemetné uvádět
jména. Na někoho se zapomene, někdo se zdá být opomenut. Myslím si však, že můžeme stavět na jménech jako Vopasek, Vokřínek, Podhajský, Dombrovský, Konečný, Plac a na mnoha dalších. Být předsedou takového Klubu je zavazující a zároveň povznášející. Jako jeden z bývalých předsedů jsem hrdý na náš Klub. V posledních pěti letech se více dařilo prezentovat náš Klub, rozvíjet činnost a získávat další hornické kamarády, než zajišťovat dostatek finančních prostředků. Dávno pryč jsou doby, kdy jsme hospodařili s milionem a více za rok. Nicméně jsem přesvědčen, že činnost a poslání Klubu spočívá především v zachovávání informací, zkušeností a znalostí a také v družném hornickém setkávání. Nemohu opomenout naši významnou úlohu při zakládání, rozšiřování a získávání na vážnosti dnes tak mimořádného spolku, jakým bezesporu je Sdružení hornických a hutnických spolků České republiky. Jsme váženými členy se slovem, které je slyšeno. V roce 2010 se stal majitelem bývalého Hornického muzea OKD, dnes Landek Parku s hornickým muzeem vlastník holdingu VMG (Vítkovice Machinery Group) Ing. Jan Světlík. Provozováním tohoto unikátního areálu bylo pověřeno zájmové sdružení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE. Ihned jsme zahájili spolupráci s tímto sdružením a prvním krokem bylo vstoupení Dolní oblasti Vítkovice do našeho Klubu jako kolektivní člen. Spolupráce se nyní dále rozšiřuje a chystáme společné projekty pro další zatraktivnění hornických expozic, celého areálu i vrchu Landek. Nemusíme mít obavy o osud „našeho“ areálu. Je v dobrých rukou. V témže roce se nám skutečně mimořádně podařilo prezentovat hornické tradice ostravsko-karvinského revíru, kdy jsme se v reprezentativním počtu zúčastnili 14: setkání hornických měst a obcí ve Stříbře. Na třídenní akci jsme nevynechali jediný pochod, ani jedinou oficiální akci a bylo nás vidět. Největším uznáním naší činnosti je udělení ceny Český Permon v kategorii hornický folklór, kterou jsme ve Stříbře převzali. Pokračovali jsme ve velmi úspěšné spolupráci s Nadací Landek Ostrava a Nadací OKD, kterým patří za podporu naší činnosti velký dík. Podařilo se nám zlepšit spolupráci s městem Ostrava, které nám přispělo na účast na setkání hornických měst a obcí. Město také vydalo jednu z našich publikací jako reedici. Jednalo se o velmi úspěšné povídky Petra Schreibra. Naše pobočky uspořádaly několik zájezdů a mnoho velmi kvalitních přednášek. Jejich předsedům patří velký dík za to, že neváhají obětovat svůj volný čas pro Klub a jeho členy. V roce 2011 jsme dokončili největší projekt v naší historii, nazvaný „Naučná stezka NPP Landek obnova“. A dle ohlasů z místa nejpovolanějšího, tedy od poskytovatele dotace MŽP ČR a SFŽP ČR, velmi úspěšně. Dále jsme spolupracovali s kolegy z hornických a hutnických spolků z celé České republiky, Slovenska, Polska i Německa na organizaci hornických slavností a parád. Zúčastnili jsme se tradičního setkání hornických měst a obcí České republiky i Slovenska. Byli jsme na zájezdech v Polsku. Navštívili jsme Senát Parlamentu České republiky v delegaci zástupců hornických a hutnických spolků z celé ČR. Náš klub jsme reprezentovali také na 122. celostátním skoku přes kůži v Chomutově. Vydali jsme další publikace. Dále jsme rozšiřovali spolupráci s novým provozovatelem hornického areálu pod Landekem zájmovým sdružením právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE, který podporuje rozšiřování hornických expozic. Připomínám zatraktivnění fárání, ozvučení dolu a zprovoznění oběhu vozů u jámy v Landek Parku. V letech 2012 a 2013 jsme se dále zúčastňovali všech významných hornických akcí. Byli
jsme vidět na setkáních hornických měst a obcí jak republikových, tak evropských. Naši zástupci byli také na celostátních skocích přes kůži. Vydali jsme další publikace. Spolupracovali jsme s městem Havířov při zřízení hornické expozice v tomto dříve hornickém městě. Ani v tomto období by naše plány nemohly být realizovány bez velkorysé podpory Nadace OKD, Nadace Landek Ostrava a Dolní oblasti Vítkovice. Úspěšné jsou také naše pobočky v Karviné a Havířově. Každá svým dílem a v rámci svých možností přispívá k podpoře hornických tradic. Negativem byla nutnost zrušení pobočky v Petřvaldě, pozitivem vznik pobočky v Ostravě. Dovolím si touto cestou srdečně a upřímně poděkovat všem našim aktivním členům, bez kterých bychom nemohli vůbec pracovat a plnit svá předsevzetí. Dík patří předsedům poboček i jejich spolupracovníkům, také členům našeho výboru Klubu. V roce 2013 jsem se rozhodl z důvodu mimořádného pracovního vytížení již nekandidovat na funkci předsedy Klubu. Novým předsedou byl zvolen Petr Rojíček, kterému přeji úspěchy a pevné nervy při zajišťování finančních prostředků pro činnost Klubu. Po dohodě s kamarády z výboru zůstávám ve funkci místopředsedy s úkolem pomáhat shánět finance. Závěrem bych chtěl poděkovat všem bývalým i současným členům výboru a také aktivním členům Klubu, kteří nejen v období mého předsednictví, ale také v minulosti pomáhali budovat a rozvíjet Klub. Věřím, že tomu tak bude i v budoucnu. Složení výboru Klubu v letech 2009 až 2012: Mgr. Rodan Broskevič - předseda Ing. Petr Rojíček - místopředseda Ladislav Bardoň Prof. Ing. Jiří Grygárek, CSc. Adolf Konečný - jednatel a hospodář (do roku 2010) Roman Krzak Ing. Stanislav Kuba - předseda pobočky Karviná Ing. Jaroslav Minka Ing. Jan Vincenec - předseda pobočky Havířov Stanislav Žák - předseda pobočky Petřvald (do prosince 2012) Karel Budin - jednatel a hospodář (od roku 2011)
Funkcionáři Klubu pro období 2013-2016. Chybí R.Broskevič.
Revizní komise: Břetislav Složek - předseda, Arnošt Felkl, Zdeněk Dudek Složení výboru pro období 2013 až 2016: Ing. Petr Rojíček - předseda Mgr. Rodan Broskevič - místopředseda Karel Budin - jednatel a hospodář Prof. Ing. Jiří Grygárek, CSc. Roman Krzak Ing. Stanislav Kuba - předseda pobočky Karviná Ing. Jaroslav Minka Pavel Sisr - předseda nově ustavené pobočky Ostrava Ing. Jan Vincenec - předseda pobočky Havířov Revizní komise: Arnošt Felkl - předseda, Zdeněk Dudek, Vratislav Svoboda
2.3. Charakteristika činnosti poboček 2.3.1 Pobočka Ostrava (Pavel Sisr) Uspořádání Klubu bylo po řadu let asymetrické. K rozšíření, zefektivnění a zapojení do činnosti většího počtu členů Klubu i mimo území Ostravy byla do stanov Klubu vložena možnost ustanovení pobočky v příslušné lokalitě. V roce 2002 vznikla jako první Petřvaldská pobočka KPHMO, následovala Karvinská pobočka (2005) a nakonec vznikla Havířovská pobočka (2006). Ostravská část Klubu s největší členskou základnou byla nadále řízena přímo výborem KPHMO. Takovéto uspořádání ve skutečnosti neodpovídalo organizačně platným stanovám a v podstatě se jednalo o asymetrické řízení Klubu ve vztahu k ostatním pobočkám, byť odpovídalo tradičnímu řízení Klubu do roku 2002. Již odcházející předseda Klubu Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc. doporučoval v roce 2009 ustavení samostatné Ostravské pobočky. Toto doporučení se podařilo realizovat až v roce 2013, kdy na doporučení stávajícího výboru byla na Výroční členské schůzi Klubu konané 7. května v Kompresorovně hornického muzea v Landek Parku ustanovena Ostravská pobočka se zvoleným předsedou Pavlem Sisrem a hospodářem Romanem Krzakem. Oba jsou dlouholetí a aktivní členové Klubu. Činnost organizačně nově vzniklé ostravské pobočky za krátké období od jejího vzniku zde nepopisujeme samostatně. Je zahrnuta do kapitol této publikace hodnotících činnost Klubu v letech 2009 až 2013 jako celek. 2.3.2 Sedm let pobočky Havířov (Jan Vincenec) Nápad na založení pobočky vznikl, jako ostatně spousta dobrých nápadů, v hospodě Vinamet na pravidelných schůzkách bývalých pracovníků Dukly v létě 2006. První beseda se konala již v listopadu v loutkovém divadle KD P. Bezruče. Pro začátek se podařilo dát dohromady 45 nostalgiků hornictví z Dukly a okolních šachet. Ukázalo se, že to bylo na poslední chvíli, protože vzápětí, v roce 2007 vyjel poslední vůz uhlí z Dukly a začala naše aktivita, která trvá do současné doby. Skupina pod vedením J. Čihaře profárala postupně opouštěné prostory šachty a shromáždila vše, co by skončilo v kontejneru nebo sběrnách. Tak vznikl vstupní fond artefaktů pro budoucí použití. Tímto krokem jsme si obrazně řečeno
Slavnostní otevřeni expozice “Historie psaná uhlím”prosinec 2012 na sebe upletli bič. Bylo třeba vyvinout trvalé a systematické úsilí v přesvědčeni úředníků a vedeni Magistrátu města, že nemáme kromě kladiv ve znaku žádný odkaz na zaniklé hornictví, které vlastně dalo impulz ke vzniku Havířova. Toto byl zkladní motiv pro naši činnost, které nás stála spoustu času, námahy, ale také dobrého pocitu při dílčích úspěších. Jednotlivé kroky byly: - Zajistit prostor pro pravidelné besedy, podařilo se ve spolupráci s Městským kulturním střediskem v sále loutkového divadla. - Zajistit prostor pro uloženi hornických artefaktu, podařilo se v křidle zrušeného soudu v budově Magistrátu. - Přesvědčit vedeni města o hodnotě zkameněliny karbonského stromu a umožnit jeho převoz a umístěni na důstojném místě, momentálně v budově Magistrátu na dosti intimním místě. - Nejtěžším a osm let trvajícím úkolem bylo zřídit stálou expozici hornické historie města. K tomu jsme se propracovali uspořádáním výstav v dvouletém cyklu na témata: Hornictví Havířovska (2008) a Život na Šachtě a v hornických koloniích (2010).Tyto akce ukázaly, že zájem lidi ve městě o hornickou historii je velký, když účast na nich byla druhá největší po výstavách betlémů, vždy více než tisíc lidí. - Rok 2012 byl vyvrcholením našich aktivit. Ve spolupráci s magistrátem města se podařilo realizovat projekt stálé expozice Historie psané uhlím, kde je v jednom geneze města a realita hornické historie. Tento projekt je zastřešen příhraniční spoluprací z evropských fondů s městem Jastrzebie Zdroj, V letošním roce (2013) za to obdrželo město Havířov Českého Permona v kategorii Nejlepší počin roku.
27
- Reálnou činnosti pobočky jsou pravidelné besedy s účastí do 70 členů na široké spektrum témat. Důležitým bodem činnosti členů je i příprava a vydávání publikací s hornickou tématikou. Realizovali jsme například: 50 let Dukelské tragédie, Historie Dolu František, Úpravárenské komplexy, Karvinské a ostravské kolonie, 100 let Dolu Dukla,… buď kompletně, nebo společně se členy ostatních poboček. Stav naší členské základny se postupně rozrostl až na 120 příznivců, momentálně kolísá kolem 100 členů. Je zásadně ovlivněn zejména zdravotním stavem, neboť převážná většina našich členů je v kategorii nad 70 let. Je nutno zdůraznit, že celou výše popsanou činnost realizuje úzká skupina lidí kolem výboru pobočky, kteří se dají spočítat na prstech jedné ruky. Musím vyzdvihnout zejména aktivity Z. Dombrovského a J. Čihaře, kteří mají zásadní podíl na našich úspěšných akcích. Ale ani bez těch, kteří zajišťují plynulý průběh roku v pobočce (besedy, hospodaření) bychom nemohli existovat. Poděkovat se patří i našim partnerům: MKS Havířov, Městské knihovně Havířov a magistrátu města. Důležitá je také zásadní, zejména finanční pomoc Nadací Landek a OKD, bez nichž by byla naše činnost o hodně skromnější, zejména ve vydávání publikací. Přeji všem členům Klubu hodně zdraví a životní pohody a následně hodně chuti do další činnosti, protože další období bude velikou výzvou, jak udržet alespoň současnou úroveň naší pobočky i celého Klubu ve složitém období útlumu českého černouhelného hornictví. 2.3.3 Pobočka Karviná (Stanislav Kuba) Karvinská pobočka Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě byla založena v lednu roku 2005. V členské základně převažují horničtí důchodci, z menší části jsou zde i dosud aktivní zaměstnanci. Stav se pohybuje dlouhodobě okolo třiceti členů. Hlavní činnost je zaměřena nejen na historii, ale i současnost hornictví, hlavně problematiky týkající se karvinského regionu, kde stále probíhá rozsáhlá hornická činnost. Na pravidelných měsíčních besedách
Přednáška v karvinské pobočce.
se prolínají různá zajímavá témata doplňována diskuzí. Specifikem naší pobočky jsou kromě besed a publikační činnosti pravidelné jednodenní zájezdy zaměřené nejen na hornické památky a muzea, ale i zajímavé výrobní provozy v kraji, jako například automobilka v Nošovicích. Za uplynulých osm let jsme při jedenácti zájezdech navštívili i několikrát sousední Polsko a jednou Slovensko. Činnost pobočky se v posledních dvou letech rozšířila i do základních škol v Karviné a ve Stonavě. Poutavé přednášky o vzniku uhlí, jeho významu pro společnost a dějinách hornictví v našem regionu vždy žáky zaujmou. Na přelomu let 2011 a 2012 jsme se potýkali s obtížemi při zajištění přednáškové místnosti. Tento problém byl vyřešen díky pochopení a vstřícnosti vedení karvinského magistrátu, kdy jsme bezúplatně získali prostor pro besedy v karvinské Regionální knihovně.
Na zájezdu Zabrze - Tychy
2.3.4 Pobočka Petřvald (Karel Budin) Pobočka Petřvald, založená 14. 2. 2002, pracovala v hodnoceném období 2009 až 2012 dle svého plánu práce. Na jednotlivých schůzkách se projednávaly zprávy z výboru KPHMO, následovala přednáška s besedou k danému, předem zveřejněnému tématu. Výbor ve složení Stanislav Žák (předseda), Karel Budin, Bedřiška Žáková připravoval program dle námětů z pléna. Kromě přednášek v daném období zajistil dvě exkurze: do hornického muzea v areálu Landek Parku v Petřkovicích a na Hlavní báňskou záchrannou stanici v Ostravě-Radvanicích. Další významnou aktivitou byl Den horníků, který každoročně v září pobočka realizovala v areálu HEPO Petřvald. Členové pobočky se aktivně zúčastňovali i zájezdů na Setkání hornických měst a obcí do různých měst České republiky. Zpočátku ve spolupráci s městem Petřvald, následně s pobočkou Ostrava ve spolupráci s KPHMO. Celkový počet členů se ustálil na 34 osobách a v podstatě se neměnil až do prosince roku 2012.
Po vleklé krizi, kdy výboru vypršel mandát a nikdo neměl zájem převzít odpovědnost za další řízení, bylo na hodnotící schůzi v prosinci 2012 členskou základnou schváleno ukončení práce této pobočky. Ukončení pak vzala na vědomí výroční plenární schůze Klubu konaná 13. května 2013 v Kompresorovně Landek Parku v Ostravě-Petřkovicích. Ve vzniklém mezidobí byl výborem KPHMO pověřen vedením pobočky Karel Budin. Členové, kteří měli zájem o další členství v Klubu, pak přešli do poboček Ostrava a Havířov. 2.4 Hospodaření Klubu (Karel Budin) V hodnoceném období 2008 2012 pracoval Klub s plánovanými vyrovnanými ročními rozpočty, které byly schvalovány na plenárních schůzích konaných každoročně. Období je obecně charakterizováno určitou hospodářskou stagnací nejen v ČR, což mělo za následek omezení finančních prostředků firem i pro neziskové organizace. Tento stav postihl do jisté míry i náš Klub. V tomto roce je totiž velmi silně ekonomicky postiženo OKD, a.s., které se svými podnikatelskými subjekty v minulosti tvořilo širokou základnu nejen kolektivních členů Klubu, ale poskytovalo i značnou podporu jednotlivým konkrétním projektům a činnosti Klubu. V kapitole 2.18 jsou uvedeni naši kolektivní členové. Jejich úbytek je značný, neboť před pěti lety jsme měli 23 kolektivních členů. O podpoře měst a obcí s hornickou tradicí musíme o každý případný příspěvek na projekt usilovně bojovat a příspěvky na přímou podporu činnosti Klubu snad ani nejsou možné. Přesto všechno se výbor KPHMO snažil o zachování tradičních priorit, jako jsou: pravidelné vydávání čtvrtletníku Hornický zpravodaj, dokonce v rozšířeném rozsahu, ale zmenšeném nákladu, vydávání publikací s hornickou tématikou, realizace Hornického videozpravodaje Klubu, a to především za finanční podpory Nadace Landek Ostrava, Nadace OKD a některých našich kolektivních členů v menším rozsahu některých firem a městských částí a obcí. V jednotlivých letech hodnoceného období uvádíme příjmy a výdaje Klubu s odkazem na podrobnější členění. Jejich výše v jednotlivých letech je značně ovlivněna jak počtem realizovaných projektů, tak jejich finanční náročností. Za poskytovanou finanční podporu Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě patří všem naše poděkování. Hospodaření Klubu v letech 2008 až 2012 v číslech 2008 (podrobně viz Hornický zpravodaj pro II. čtvrtletí 2009) Příjmy 1 412 639,12 Kč Výdaje 1 261 891,48 Kč 2009 (podrobně Zpravodaj pro II. čtvrtletí 2010) Příjmy 1 506 226,11 Kč Výdaje 1 439 049,11 Kč 2010 (podrobně Zpravodaj pro II. čtvrtletí 2011) Příjmy 1 455 892,85 Kč Výdaje 1 196 021,00 Kč
2011 (podrobně Bulletin z 15. května 2012) Příjmy 1 297 371,37 Kč Výdaje 1 281 749,30 Kč 2012 (podrobně Bulletin ze 7. května 2013) Příjmy 548 816,73 Kč Výdaje 520 935,00 Kč Poznámka: Do roku 2011 se hospodaření Klubu za běžný rok zveřejňovalo ve Zpravodaji pro II. čtvrtletí následujícího roku. Od roku 2011 se změnou hospodáře byl pro výroční členskou schůzi vydáván samostatný Bulletin s názvem „Plenární schůze Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě“. 2.5 Významné akce Klubu (Petr Rojíček) Náš klub patří se svou členskou základnou, historií a rozsahem činnosti k nejvýznamnějším v regionu. Ve II. článku svých stanov si vytýčil náročné cíle a úkoly, které ve své 25leté historii plnil a plní i nadále. Postupně od něčeho upouští a naopak o něco nového nebo i jedinečného a neopakovatelného usiluje a následně pak uskutečňuje. Protože mnohé z toho, co se povedlo v letech 1988 - 2008 uskutečnit, je uvedeno v knize 20 let Klubu (KPHMO Ostrava 2008), zaměřil jsem se na léta 2009 - 2013. Avšak i zde musím v mnohém odkázat na související kapitoly tohoto textu, kde se píše o vydaných publikacích a literární činnosti, spolupráci se Sdružením hornických a hutnických měst ČR jako byla Jihlava, Stříbro, Chodov, Chomutov, Kladno, kde se uskutečňují přátelská setkávání, která patří do naší základní činnosti udržování a šíření hornických tradic a jejich prezentace na veřejnosti. Podobně je to i s odkazem na kapitolu o našich odborných přednáškách, po kterých následují vzájemné rozpravy při pivě a hornickém občerstvení. Následuje tradiční cyklus předvánočních pracovních seminářů spojených s oslavami svátku sv. Barbory, věnovaný tradičně hornickým památkám na Ostravsku. Dále odkazuji na úspěšnou dokumentární činnost fotografickou, dokumentárních videofilmů a velmi dobře se rozvíjejících klubových internetových stránek, kde stále více našich dokumentů a publikací nebo i jednotlivých příspěvků nachází v široké veřejnosti své fanoušky, ale i studenty, hledající originální zdroje pro své práce či konzultace. Vše, nač odkazuji, lze samostatně považovat za úspěch a významný počin. Dovoluji si také odkaz na zveřejňovaná podrobná kalendária činnosti členů Klubu za rok 2011 a 2012 a připravované kalendárium za rok 2013, která redakční rada publikuje v Hornickém zpravodaji pro 2. čtvrtletí následujícího roku. S odkazem na výše uvedené se zaměřuji pouze na významnější akce, které nebyly uvedeny v širších souvislostech. - Po celé popisované období vycházel pravidelně 4x ročně Hornický zpravodaj, a to ve velmi dobré ediční úpravě a aktuální věcné náplni především díky dobře pracující redakční radě pod vedením Prof. Ing. Jiřího Grygárka, CSc. - Každoročně v květnu probíhaly za velké účasti členů plenární schůze Klubu. Zápisy o nich a jejich usnesení byly pravidelně zveřejňovány v Hornickém zpravodaji. - Na přelomu let 2010/2011 jsme dokončili pro nás unikátní a největší projekt v historii naší činnosti, a to obnovu a sjednocení Naučné stezky národní přírodní památkou LANDEK. Posuzováno z míst nejvyšších a nejpovolanějších, tedy od poskytovatele
dotace, tj. Ministerstva životního prostředí ČR a Státního fondu životního prostředí České republiky, šlo o akci velice úspěšnou. Pod vedením předsedy Klubu Mgr. Rodana Broskeviče jsme tak úspěšně navázali na dřívější úsilí Ing. Stanislava Vopaska, Ing. Otakara Podhajského a Nadace LANDEK Ostrava. Na tento mnohamilionový projekt přispěla i Nadace OKD, Nadace LANDEK Ostrava, dále Lesy ČR, s.p., Ostravské městské lesy, s.r.o., Úřad městského obvodu Ostrava-Petřkovice. - Od roku 2008 se každoročně v červnu u příležitosti svátku sv. Prokopa pod patronací Nadace LANDEK Ostrava setkávají v Kulturním domě v Ostravě-Petřkovicích zástupci neziskových organizací. Hodnotí svou činnost a vyměňují si zkušenosti z realizací svých projektů a případně dojednávají společný postup a spolupráci. - Ve dnech 3. - 28. 9. 2008 se v Městském kulturním středisku Petra Bezruče v Havířově uskutečnila výstava „Hornictví Havířovska“. Na její přípravě se podílelo hlavně několik členů havířovské pobočky Klubu pod vedením Jaroslava Čihaře. - V průběhu let 2008 - 2012 jsme se aktivně každoročně zúčastňovali mezinárodního festivalu filmů a televizních pořadů o technických a průmyslových památkách „TECHNÉ Ostrava“. Stalo se tradicí, že se den před oficiálním zahájení festivalu náš Klub podílel na programu TECHNÉ samostatnou přednáškou nebo jiným programem, promítáním klubových dokumentů, čtením ukázek ze vzpomínek apod. s mottem „Setkávání hornických generací, aneb vesele a vážně o hornictví“. - Na mezinárodním festivalu filmů a televizních pořadů o technických a průmyslových památkách „TECHNÉ Ostrava“ 2008 obdržel náš čestný člen Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc. festivalovou „Cenu Stanislava Vopaska“ za celoživotní osobní přínos k ochraně a využití technických a industriálních památek a úsilí o zachování hornických tradic. Současně byla hlavní festivalová cena „Ostravská Venuše“ udělena našemu členu Ladislav Bradoňovi jako autorovi, kameramanovi, scénáristovi, režisérovi
Hmotnost přes 10 kg má cena za zásluhy v oblasti památek uhelného a rudného hornictví.
a producentovi v jedné osobě za soubor vybraných dokumentů, které vznikly v letech 2007 - 2008. Tradiční „Cenu Stanislava Vopaska“ obdržel na TECHNÉ Ostrava“ 2009 také náš čestný člen a ředitel Nadace LANDEK Ostrava Ing. Josef Kimer, CSc., za celoživotní osobní přínos k ochraně technických a industriálních památek. Na „TECHNÉ Ostrava“ 2012 byla udělena „Cena Stanislava Vopaska“ za mimořádné zásluhy v oblasti památek uhelného a rudného hornictví našemu čestnému členu a předsedovi redakční rady Hornického zpravodaje Prof. Ing. Jiřímu Grygárkovi, CSc. Její součástí byla desetikilogramová plastika vykovaná ze železa. - V letech 2008 - 2013 pokračovalo tradiční setkávání členů i nečlenů KPHMO u příležitosti „Dne horníků“ na fotbalovém hřišti HEPO v Petřvaldě a také tradičně v prosinci v kompresorovně hornického muzea v Landek Parku u příležitosti oslav patronky horníků sv. Barbory. - V průběhu roku 2009 byly petřvaldskou pobočkou Klubu zorganizovány dvě exkurze s fáráním na vodních jamách Generál Jeremenko a Žofie. - V září 2009 jsme uskutečnili dvoudenní zahraniční exkurzi do Polské republiky, kde jsme mimo jiné navštívili industriální památku v centru Zabrze, a to Důl Quido, v mnohém podobnou našemu Dolu Anselm. Sfárali jsme na I. patro, přizpůsobené historické expozici, a dále na II. patro, kde v hloubce 320 m bylo připraveno cca 1300 m důlních děl s ukázkami technického vybavení a také dvou porubů vybavených mechanizovanou výztuží. - Na podzim roku 2009 byla za finanční podpory Nadace OKD uskutečněna rekonstrukce a dokončen projekt Sídliště lovců mamutů v hornickém muzeu, a to jako netradiční hřiště pro rodiny s dětmi s tábořištěm a originálním posedem. - Dne 4. 7. 2010 zástupci KPHMO, Nadace Landek Ostrava a VŠB-TU odhalili u vstupu do muzejního areálu v Landek Parku sochu ryze českého patrona horníků svatého Prokopa. - V září 2010 připravila pobočka Klubu v Havířově ve výstavní síni kulturního domu Radost v Havířově výstavu na téma Život na šachtě a v hornických koloniích Havířovska. - Na 14. setkání hornických měst a obcí ČR ve dnech 10. - 12. 9. 2010 v královském horním městě Stříbře obdržel náš Klub od Sdružení hornických a hutnických měst ČR a města Stříbra prestižní cenu „Český Permon 2010“ za udržování hornických tradic v kategorii Hornický folklor. Na 15. setkání konaném v Chodově ve dnech 16. - 18. 9. 2011 byl„Český Permon“ udělen čestnému členu Klubu Ing. Josefu Kimrovi, CSc. v kategorii Záchrana technických památek. - Dne 1. 1. 2011 vstoupily v platnost nové stanovy a organizační řád Klubu a příspěvkový řád. Tyto dokumenty byly schváleny na plenární schůzi konané dne 4. května 2010. - Dne 2. 2. 2011 se uskutečnilo přátelské setkání 1. místopředsedy Senátu ČR MUDr. Přemysla Sobotky se zástupci Sdružení hornických a hutnických spolků ČR, kterého se zúčastnili také předseda a místopředseda Klubu a zástupci Nadace Landek Ostrava. - Dne 10. 5. 2011 se v prostorách národní kulturní památky Důl Michal v OstravěMichálkovicích uskutečnila návštěva výstavy Historie českého a evropského plynárenství (na pozvání autora výstavy Mgr. Josefa Marka). - V červnu 2011 uskutečnila karvinská pobočka Klubu zájezd pro své členy „Po stopách rudného hornictví v Banské Štiavnici“ a pobočka v Petřvaldě exkurzi na Hlavní báňskou záchrannou stanici v Ostravě-Radvanicích.
- Dne 7. 7. 2011 se konal pietní akt k 50. výročí tragédie na Dole Dukla. Pobočka Klubu v Havířově ve spolupráci s Magistrátem města Havířova, Městským kulturním střediskem Havířov a Klubem důchodců Dolu Dukla uspořádala v areálu bývalého Dolu Dukla a v Kulturním domě Radost v Havířově vzpomínkovou tryznu za zesnulé horníky. Tryzny se zúčastnilo přes 290 lidí, včetně pozůstalých. - Dne 22. 7. 2011 byla pobočka Klubu v Havířově spoluúčastníkem oslav 100 let Dolu František v Horní Suché spolu s Klubem důchodců Dolu František a Obecním úřadem v Horní Suché. Součástí oslav byla i výstavka dokumentující historii šachty. - K 1. 9. 2011 došlo ke změně v obsazení funkcí ve výboru Klubu. Hospodáře a jednatele Klubu Adolfa Konečného, který odstoupil ze zdravotních důvodů, nahradil Karel Budin. - 6. 9. 2011 byl na setkání členů Klubu v Ostravě-Petřkovicích u příležitosti Dne horníků poprvé představen klubový hornický prapor. V neděli 11. 9. byl pak v kostele Narození Panny Marie v Orlové vysvěcen, jak to odpovídá hornické tradici. - Dne 3. 9. 2011 zorganizovala karvinská pobočka Klubu účast uniformovaných členů Klubu na hornické bohoslužbě v kostele Povýšení sv. Kříže v Karviné u příležitosti Dne horníků 2011, dále organizovala „Prezentaci Klubu na náměstí v Karviné (propagační materiály), stánek OKD“. - Dne 3. 9. 2011 se zástupci Klubu z Ostravy, Havířova a Petřvaldu s předsedou Klubu u příležitosti 4. ročníku lašských slavností na Bezručově vyhlídce v Sedlištích zúčastnili oslav 110. výročí Hornického spolku Rozkvět v Sedlištích, včetně křtu knihy o historii hornického spolku od Václava Cichoně. - Ve dnech 16. - 18. září 2011 jsme se zúčastnili 15. setkání hornických měst a obcí ČR v Chodově. Zájezd byl uskutečněn s podporou Statutárního města Ostravy a Nadace Landek Ostrava. Na tomto setkání byl veřejnosti poprvé představen nový hornický klubový prapor. - Dne 19. 10. 2011 se v Kulturním domě Poklad v Ostravě-Porubě za účasti asi 75 členů Klubu a veřejnosti uskutečnila v rámci „TECHNÉ Ostrava“ 2011 Klubem organizována přednáška Ing. Petra Fastera z odboru operačního řízení Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje. - Dne 20. 10. 2011 se v Havířově konala Konference „Zelená města a sídla“, které se tradičně zúčastnili členové havířovské pobočky Klubu. - Dne 25. 10. 2011 uskutečnila karvinská pobočka Klubu pro své členy exkurzi do automobilky Hyundai v Nošovicích. - Dne 26. 10. 2011 se na Dole Anselm v Landek Parku v Ostravě-Petřkovicích za účasti mnoha našich členů konalo slavnostní otevření inovované důlní expozice. - Dne 8. 11. 2011 byla nově otevřena revitalizovaná naučná stezka na Národní přírodní památce Landek v Ostravě-Petřkovicích. Stezka představuje vybudování 14 zastavení s 26 informačními tabulemi a úpravu pozemní komunikace. - Dne 6. 12. 2011 se uskutečnila v Landek Parku hornickém muzeu klubová beseda a oslava sv. Barbory. Členům Klubu byl představen klubový prapor a zároveň byla pokřtěna kniha Miroslava Vlčka„Rozsvěcení hvězd“ (Scény ze života Jaroslava Misky). - Dne 1. 2. 2012 se delegace našeho Klubu společně se zástupci Sdružení hornických a hutnických spolků ČR zúčastnila v Praze přátelského setkání s místopředsedou Senátu Parlamentu České republiky MUDr. Přemyslem Sobotkou. - Dne 22. 3. 2012 se konalo za účasti členů Klubu odhalení památníku obětem neštěstí na Dole Karviná v roce 1977 (dříve Důl Čs. armáda).
- Ve dnech 20. - 22. 4: 2012 účast na 16. setkání hornických měst a obcí ČR, které se tentokrát konalo v Chomutově. - Dne 11. 6. 2012 uskutečnila karvinská pobočka Klubu zájezd do Památníku II. světové války v ČR v Hrabyni a do pivovaru v Nošovicích. - Ve dnech 21. - 24. 6. 2012 se konalo v Banské Štiavnici 5. stretnutie baníckych mest a obcí SR, kterého se zúčastnila rovněž delegace našeho Klubu. - Dne 12. 7. 2012 uskutečnila havířovská pobočka exkurzi do automobilky Hyundai a pivovaru v Nošovicích. - Dne 1. 9. 2012 se u příležitosti Dne horníků členové Klubu, zejména z karvinské pobočky, zúčastnili v kytlích hornické bohoslužby v kostele Povýšení sv. Kříže v Karviné. - Dne 6. 9. 2012 proběhl za účasti členů Klubu na Univerzitním náměstí v Karviné pietní akt Uctění památky horníků. - Dne 14. 10. 2012 uskutečnila karvinská pobočka Klubu zájezd do polského příhraničí Muzeum chleba a zajímavostí v Radzionkovie“. - Dne 17. 10. 2012 se již počtvrté za sebou konala pravidelná odborná přednáška Klubu v rámci filmového festivalu „TECHNÉ Ostrava“ v Domě kultury Poklad v Ostravě-Porubě. Přednášela Ing. Alena Orlíková, s.p. DIAMO, o.z. Odra na téma „ Pohled na investiční záměr v intravilánu města Ostrava.“ - Ve dnech 5. 11. 2012 - 5. 12. 2012 byla u příležitosti otevření stálé hornické expozice v Havířově zorganizována havířovskou pobočkou soutěž pro děti. - Dne 3. 12. 2012 se konal v Nové aule VŠB-TU v Ostravě-Porubě pracovní seminář Klubu s názvem Hornické památky na Ostravsku. Spolupořadateli semináře byla Hornickogeologická fakulta VŠB-TU Ostrava a Ostravská univerzita. - Dne 10. -12. 2012 byla v Havířově po mnoha letech příprav slavnostně otevřena stálá expozice k historii města a hornictví, nazvaná Historie psaná uhlím. Na její přípravě se významně podíleli zejména mnozí členové havířovské pobočky KPHMO. Hlavním dlouholetým iniciátorem vybudování expozice byl čestný člen Klubu Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc. Expozici umístěnou ve Společenském domě Reneta spravuje Městská knihovna Havířov. - Dne 7. 5. 2013 byla na výroční schůzi Klubu schválena změna stanov. - Dne 4. 7. 2013 jsme se v Katedrále Božského Spasitele v Ostravě spolu s dalšími pěti hornickými spolky zúčastnili slavnostní vzpomínkové mše u příležitosti oslav patrona horníků sv. Prokopa. - Ve dnech 6. - 9. 9. 2013 jsme se zúčastnili 17. setkání hornických města a obcí ČR v Kladně. - Ve dnech 27. - 28. 9. 2013 se Klub zúčastnil v Petřvaldě VI. ročníku výstavy spolkové a klubové činnosti, konané v rámci Dnů tradic, a to vlastní miniexpozicí. Klub zastupoval Karel Budin, Prof. Ing. Jiří Grygárek, CSc., Ing. Petr Janků a Ing. Jaroslav Minka. - Ve dnech 6. - 8. 6. 2013 se v Košicích konalo 15. evropské setkání horníků a hutníků a současně 6. stretnutie baníckych mest a obcí SR, kterých se zúčastnili i členové našeho Klubu spolu se zástupci dalších čtyř hornických spolků našeho regionu. - Ve dnech 6. - 9. 9. 2013 jsme se zúčastnili 17. setkání hornických měst a obcí ČR v Kladně. - Dne 3. 10. 2013 zorganizovala ostravská pobočka Klubu exkurzi na národní kulturní památku Dolní oblast Vítkovice účastníků bylo přes padesát a prohlídka vzbudila u účastníků obdiv a uznání. - Nezanedbatelné místo v naší činnosti po celý rok pak představuje konzultační činnost
pro studenty, a to nejen z VŠB-TU Ostrava, ale i Ostravské univerzity. Jde zejména o seminární a diplomové práce. Bez nároků na úplný výčet uvádíme konzultanty členy Klubu: Prof. Ing. Jiří Grygárek, CSc., Ing. Jaroslav Klát, Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc., Karel Slíva, Ing. Stanislav Kuba, Mgr. Rodan Broskevič, Ing. Petr Rojíček, Jiří Hrubý, Mgr. Oldřich Klepek, Ing. Jaroslav Minka, Ing. Jan Vincenec, Ing. Josef Vilím a další. - Velmi významná je i dlouhodobě osobně organizovaná činnost předsedy karvinské pobočky Klubu Ing. Stanislava Kupy, a to besedy „Permoníkova čítanka“ pro žáky základních škol. Pořádají se ve spolupráci s Regionální knihovnou Karviná.
2.6 Spolupráce se SHHS ČR a jinými organizacemi (Rodan Broskevič) Náš Klub stál u zrodu dnes již nejvýznamnější hornické neziskové organizace Sdružení hornických a hutnických spolků České republiky. V současné době spolek sdružuje přes 20 hornických neziskových organizací a hlásí se další. S představiteli spolku jednají politici i vládní činitelé. Jsme oslovováni, abychom se vyjádřili k legislativním opatřením i k novelám zákonů. V probíhajícím volebním období mají orgány Sdružení následující složení: Předsednictvo perkmistr 1. místopředseda 2. místopředseda výkonný tajemník mincmistr
Ing. Miroslav Šťastný (Příbram) Ing. Zdeněk Brázda (Chomutov) Ing. Josef Gavlas (Ostrava) Ing. Pavel David (Příbram) Helena Tomšovská (Příbram)
Revizní komise předseda člen člen
Ladislav Kajzar (Stonava) Vratislav Klabouch (Rudolfov) Jiří Milt (Chodov)
Máme tedy zastoupení jak v předsednictvu, tak v revizní komisi. Hlavní činnost Sdružení však spočívá především v organizování a zajišťování účasti na největších hornických slavnostech v České republice i v zahraničí. Nejužší je spolupráce se slovenskými kamarády. Máme také mnoho hornických kamarádů v Polsku, Německu a Rakousku. Sdružení každoročně uděluje cenu Český Permon v kategoriích Hornický folklor, Záchrana technických památek, Počin roku, Celoživotní dílo, Mimořádnou cenu navrhovanou městem pořádajícím setkání hornických měst a obcí. Od letošního roku uděluje Sdružení i medaili za zásluhy. Sdružení hornických a hutnických spolků České republiky je dobrovolným, veřejně prospěšným, neziskovým, demokratickým a nepolitickým sdružením hornických,
hutnických a jim příbuzných spolků, cechů a organizací. Aktuální informace lze najít na webových stránkách Sdružení www.shhs-cr.eu. Klub přátel hornického muzea v Ostravě dlouhodobě spolupracuje se spřátelenými hornickými spolky, s Nadací Landek Ostrava, Nadací OKD a zájmovým sdružením právnických osob Dolní oblast Vítkovice. Především obě Nadace nás finančně podporují. Bez jejich pomoci bychom mnoho našich významných projektů nemohli vůbec realizovat. Dolní oblast Vítkovice je organizací, jež zachraňuje, provozuje, rozšiřuje a rekonstruuje mimořádné industriální památky v Ostravě. Landek Park s hornickým muzeem, Národní kulturní památka Důl Hlubina, Národní kulturní památka Dolní oblast Vítkovice jsou skvosty, které by bez podpory zájmového sdružení a především jeho hlavního donátora Ing. Světlíka nebyly zpřístupněny široké veřejnosti. Ba naopak staly by se ruinami a ostudou města. Projekty a vize pana Světlíka, který spolupracuje s panem Pleskotem, nejvýznamnějším žijícím českým architektem, jsou uváděny v život a naplňují návštěvníky Ostravy úžasem. Projekty v Dolní oblasti získávají mnoho významných ocenění doma i v Evropě. Klub dále spolupracuje s městy Ostrava, Havířov a mnoha obcemi, z nichž nejvýznamnější je Petřvald. Všem spolupracovníkům Klubu patří dík. Dík za podporu, dík za hornický a kamarádský přístup.
Znak SHHS
2.7 Čestní členové Klubu (Jiří Grygárek) Brzy po založení Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě a schválení jeho prvních stanov se začalo udělovat i čestné členství v Klubu. Ve stanovách, schválených na výroční plenární schůzi členů konané dne 4. května a v plném znění otištěných v Hornickém zpravodaji pro I. čtvrtletí 2011 je tento druh členství definován takto: „Významným hospodářským, kulturním a pedagogickým pracovníkům i jiným, kteří se zasloužili o rozvoj vědecké a odborné činnosti v hornictví a v Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě může být uděleno čestné členství. To může být uděleno i řadovému registrovanému členu Klubu jako ocenění za mimořádný osobní přínos pro činnost a rozvoj Klubu. O udělení čestného členství rozhoduje plenární schůze na návrh výboru Klubu. Schválený čestný člen obdrží jmenovací dekret a je nadále osvobozen od povinnosti platit členské příspěvky.“ Ve stejném duchu je koncipováno čestné členství i v inovovaných stanovách, schválených na výroční plenární schůzi konané 7. května 2013. V letech 2000 až 2013 bylo čestné členství v Klubu uděleno následujícím osobnostem: Rok 2000 Ing. Viktor Koláček 2001 Prof. JUDr. Ing. Roman Makarius, CSc. 2001 Ing. Jiří Huplík 2001 Doc. Ing. Lubomír Schellong, Ph.D. 2002 Ing. Ivo Žolnerčík 2002 Ing. Oldřich Fajman 2002 Ing. Karel Kratochvíl 2003 Ing. Stanislav Vopasek (zemřel) 2003 Ing. Otakar Podhajský (zemřel) 2003 Ing. Lubomír Hájek (zemřel) 2004 Ing. Vladimír Špok 2004 Milan Kovalčík (zemřel) 2004 Ing. Jan Březina 2004 Ing. Václav Pošta 2004 Ing. Josef Štafa 2004 Ing. Zdeněk Vavrušák 2005 Prof. Ing. Karel Endel, CSc. (zemřel) 2005 Ing. Bohumil Havránek (zemřel) 2005 František Káňa (zemřel) 2005 Ing. Josef Valníček, CSc (zemřel) 2006 Otakar Kochan 2006 Ing. Bohumil Hedbávný 2007 Ing. František Papřok (zemřel) 2007 Vítězslav Hettenberger (zemřel) 2008 Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc. 2008 Adolf Konečný (zemřel) 2008 Ing. Miroslav Fojtík 2009 Ing. Jaroslav Mencner
2009 2009 2010 2011 2011 2011 2012 2013
Ing. Josef Kimer, CSc. Prof. Ing. Pavel Prokop, CSc. Ing. Jaroslav Klát Ladislav Bardoň Ing. Otakar Štembírek (zemřel) Ing, Václav Knop (zemřel) Prof. Ing. Jiří Grygárek, CSc. Mgr. Oldřich Klepek
V prvních dvaceti letech trvání Klubu (do konce roku 2008) bylo čestným členstvím vyznamenáno 27 osobností, které tvořili zejména čelní představitelé Ostravskokarvinských dolů, a.s. a významných institucí s hornickým zaměřením. Prvním čestným členem byl Ing. Viktor Koláček, předseda představenstva OKD a po něm Prof. JUDr. Ing. Roman Makarius, CSc., předseda Českého báňského úřadu v Praze. V roce 2003 získali čestné členství Ing. Stanislav Vopasek a Ing. Otakar Podhajský za výrazné zásluhy o rozvoj Hornického muzea. V dalších pěti letech (2009 2013) se struktura čestných členů poněkud změnila a zmenšil se jejich počet. Jedná se většinou o členy v postproduktivním věku, ale s velmi dobrými výsledky, dosahovaným na svých dřívějších pracovištích a s přímou vazbou na Klub přátel hornického muzea. Zatím posledním jmenovaným čestným členem (2013) je Mgr. Oldřich Klepek, známý zejména ze vztahu k ochraně hornických památek na Ostravsku. Soubor fotografií čestných členů Klubu byl po řadu let vystaven v tzv. Miskově vile na Landeku, která sloužila i pro přednášky. Po přeměně této lokality na Landek Park byl v souvislosti s její rekonstrukcí dočasně uložen do depozitáře.
Ing. Viktor Koláček - první čestný člen KPHMO
Mgr. Oldřich Klepek - zatím poslední jmenovaný čestný člen
2.8 Zájezdy a exkurze Klubu (Karel Budin) Klub přátel hornického muzea v Ostravě a jeho pobočky to nejsou jen přednášky, besedy, ale také zájezdy a exkurze na významné akce konané v ČR a SR. Zaměřím se na důležité akce za posledních pět let, které jsme jako zástupci našeho Klubu navštívili: Rok 2009 Na 13. setkání hornickým měst a obcí do Jihlavy se vypravily delegace poboček z Ostravy, Petřvaldu, Horní Suché a Havířova. Jihlavské havíření bylo impozantně připraveno do posledního detailu, a tak naše delegace doplnily nádherný průvod městem. V tomto roce jsme zorganizovali i fárání na vodních jamách Jeremenko a Žofie.
Delegace z Petřvaldu
Slavnostní průvod městem
Rok 2010 Tento rok byl bohatý na akce našich poboček. V měsíci květnu petřvaldská pobočka absolvovala exkurzi do areálu Landek Parku (13. 5.). Ve dnech 10. - 12. 9. 2010 jsme se zúčastnili 14. setkání hornických měst a obcí ve Stříbře, kde nás bylo 42 členů KPHMO. Ve dnech 17. 9. - 18. 9. 2010 se petřvaldská pobočka zúčastnila výstavy klubů a spolků v Petřvaldě.
Exkurze do Landek Parku
Stříbro - čelo naší části průvodu
Rok 2011 15. setkání hornických měst a obcí v Chodově, účast 42 osob, nádherná atmosféra tohoto malého města, které uspořádalo takovou velikou akci ve dnech 16. 18. 9. 2011. Významnou událostí bylo svěcení našeho Hornického praporu 11. 9. 2011 v katolickém kostele v Orlové nový prapor na snímcích.
Setkání v Chodově
Horní Slavkov
Rok 2012 V tomto roce jsme byli na dvou významných setkáních: ve dnech 20. - 22. 4. 2012 v Chomutově na 16. setkání hornických měst a obcí. Ve dnech 22. - 24. 10. 2012 v Banské Štiavnici na Setkání slovenských baníckych a hutnických mest a obcí. Petřvaldská pobočka navíc uskutečnila dne 11. 10. 2012 exkurzi do areálu Dolní oblast Vítkovice.
Chomutov
Banská Štiavnica
Rok 2013 V tomto roce byly opět dvě velké akce. V měsíci červnu (7. - 9. 6.) bylo 15. evropské setkání horníků a hutníků v Košicích, kde naše krojovaná delegace měla zastoupení v počtu 46 osob. Od 6. do 8. září jsme byli účastníky Kladenského fedrování v rámci 17. setkání hornických a hutnických měst a obcí ČR, účast 31 osob.
Naši v Košicích
A na Kladně
2.9 Publikační činnost Klubu po roce 2008 (Jiří Grygárek) V roce 2008, tedy 20 let po svém založení, byla již publikační činnost Klubu přátel hornického muzea značně rozvinuta. Přesto zde v dalším pětiletém období (2009 až 2013) došlo k některým změnám a úpravám, které je možno charakterizovat takto: Hornický kalendář U hornického kalendáře Těžní věže, vytvořeného Ing. Stanislavem Vopaskem původně na období 1999 až 2011 došlo k dohodě o prodloužení doby jeho vydávání zatím do konce roku 2013. Tento kalendář vychází v závěru každého roku a je mezi členy a sympatizanty Klubu velmi oblíbený a žádaný. Hornický zpravodaj Čtvrtletník Hornický zpravodaj, vydávaný pravidelně od roku 1996, vstoupil do roku 2009 s novou redakční radou ve složení Prof. Ing. Jiří Grygárek, CSc., Ing. Petr Rojíček a Karel Slíva. Ta jej řídila až do poloviny roku 2013, kdy byla na výroční plenární schůzi zvolena redakční rada na další volební období. Předsedou se stal opět Jiří Grygárek. Nová redakční rada již ve II. čtvrtletí 2009 požádala v souladu se zákonem č. 46/2000 Sb. České národní středisko ISSN (International Standard Seriál Number) o přidělení takového čísla pro výše uvedený čtvrtletník. Tím se periodikum dostalo do mezinárodního systému. Klubu však přibyla povinnost rozesílat tzv. povinné výtisky do centrálně určených 18 institucí, zejména knihoven. Tisk Hornického zpravodaje dlouhodobě zajišťuje Tiskárna PROPIS Pavel Všolek v Ostravě. Jednotlivá čísla pak vycházela pravidelně v požadovaných termínech a kvalitě. Expedice vydaných výtisků členům se dříve prováděla poštou, nyní byl zaveden přímý odběr na přednáškách podle poboček. Přesto, že byla původně snaha zvětšit rozsah jednotlivých čísel (nyní nejčastěji 40 stran) a obrázky tisknout barevně, upustili jsme v rámci šetření od tohoto záměru. Hornický zpravodaj bude tedy i nadále vycházet v současném pojetí. Knižní publikace Od roku 2009 došlo k omezení edičních rad a knižní publikace byly vydávány hlavně v ediční řadě Hornictví včera dnes a zítra nebo jako samostatné tituly. Jejich využití již v tomto roce příznivě ovlivnilo vyřízení přidělování ISBN (International Standard Book Number) u Národní agentury ISBN v Praze pověřeným pracovníkem Klubu a později i „Směrnice k vnější úpravě publikací, vydávaných KPHMO“, které byly v plném rozsahu uveřejněny v Hornickém zpravodaji pro II. čtvrtletí 2011. Soubor knižních publikací, vydaných Klubem v období 2009 až 2013 v uvedené edici je následující: Grygárek, J.: Za hornictvím hornoměstského rudného revíru (9), 2009 Dombrovský, Zd. a kol.: Hornické kolonie Ostravy (10), 2009 Schreiber, P.: Ze života inženýra v šachtách OKR„To my na Armádě…?“ (11), 2009 Prokop, P., Martiníková, H.: Historie skoků přes kůži (12), 2009 Sborník přednášek ze seminářů„Hornické památky na Ostravsku“ (13) sestavil Klepek, O., 2009 Véna, P.: Patagonská mise (14), 2010 Prokop, P.: Švéfly (15), 2010
Bardoň, L., Dombrovský, Zd.: Hornické kolonie Ostravy ve fotografiích (16), 2010 Grygárek, J.: Za hornictvím hornobenešovského rudného revíru (17), 2011 Kolektiv autorů: 50 let od tragédie na Dole Dukla (18), 2011 Schreiber, P: Ze života inženýra v šachtách OKR-II (19), 2011 Kolektiv autorů: Důl František v Horní Suché a jeho osud (20), 2011 Szostek, Zb.: Od někdejších třídíren uhlí k moderním úpravárenským komplexům (21) 2012 Broskevič, P.: Historie péče o průmyslové památky v areálu výdušné jámy Vrbice (22), 2013 Další publikace v této řadě se připravují k vydání v roce 2014.
Hornické kolonie Ostravy
Za hornictvím hornobenešovského revíru
Těžní věže v perokresbách Stanislava Vopaska.
Z uvedeného je vidět, že autory byla knižně publikována nejrůznější témata, která však jednoznačně zapadala do náplně činnosti Klubu. Byla zaměřena na problematiku uhelných i rudných revírů v Moravskoslezském kraji i daleké Patagonii, hornické kolonie v OKR i zdejší hornické tradice. Největší ohlas mezi čtenáři však měly dvě publikace Ing. Petra Schreibra, CSc., ve kterých formou krátkých, mnohdy veselých povídek vzpomíná na své působení ve funkci hlavního inženýra na dolech OKR. Ze samostatných publikací je nutno jednoznačně vyzvednout knihu „Těžní věže v perokresbách Stanislava Vopaska“, která obsahuje 84 kreseb věží hlavně našich dolů uhelných, rudných i uranových. Kresby technickými popisy doplnili u uhelných dolů Jaroslav Klát a u dolů rudných a uranových Jiří Grygárek. Kniha má exkluzivní knižní provedení a je využívána pro reprezentaci Klubu při význačných příležitostech. Byla vydána v roce 2009 za finanční podpory Nadace OKD. Kromě uvedených byly v rámci knižních publikací v daném období vydány některé drobné tituly k různým příležitostem, zejména setkáním, konferencím či seminářům. Kompletní výčet všech vydaných publikací je uveden v díle O. Klepka „Průvodce publikacemi Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě anotovaná bibliografie, kterou připravuje k vydání Ostravská univerzita. Vydané publikace jsou bezplatně předávány členům Klubu a spolupracujícím organizacím. Jen malá část z nich je ponechávána pro další potřeby výboru. Povinné výtisky publikací, opatřených ISBN, se odesílají do pěti určených knihoven v ČR. V úspěšně započaté publikační činnosti hodlá Klub i v současném složitém období nadále pokračovat. Je však třeba zdůraznit, že tuto činnost není možno zajišťovat bez finanční pomoci Nadace Landek Ostrava, již zmíněné Nadace OKD či financí od městských úřadů a dalších institucí.
Hornický zpravodaj
Kalendář těžní věže
2.10 Semináře k hornickým památkám na Ostravsku (Oldřich Klepek) Nápad uspořádat akci, která by i širší veřejnosti připomněla 10. výročí otevření Hornického muzea v Ostravě pro veřejnost a zároveň výrazněji představila činnost Klubu, se zrodil v létě roku 2003. Výsledkem úvah bylo rozhodnutí uspořádat společnou akci Klubu a Hornického muzea v Ostravě v podobě pracovního semináře s názvem „Hornické památky na Ostravsku“. Uskutečnění semináře mělo naplňovat také jeden z úkolů Klubu, jak jej uvádějí stanovy Klubu: „Organizuje, připravuje a samostatně nebo ve spolupráci s Hornickým muzeem v Ostravě či jinými vhodnými partnery pořádá odborné semináře a konference, tematicky zaměřené na problematiku českého i světového hornictví“. Název semináře byl zvolen tak, aby dal autorům možnost přednést příspěvky v co možná nejširším obsahovém okruhu. Termín konání semináře byl stanoven na den, kdy bude Klub oslavovat svátek svaté Barbory, patronky horníků. Konkrétně se měl konat dopoledne před vlastní oslavou v přednáškové místnosti tzv. Miskovy vily v areálu Hornického muzea v Ostravě. Smyslem pořádání seminářů bylo a je dát prostor členům Klubu, ale především širší odborné i laické veřejnosti k pracovnímu setkání na téma hornické památky na Ostravsku. Časová souvislost seminářů s oslavami svátku patronky horníků svaté Barbory tvořila pracovní protiváhu těchto oslav. Semináře pak měly dát možnost k neformálnímu setkání lidí, kteří se zajímají o problematiku hornických tradic, o historii hornictví a zejména hornických památek především na Ostravsku. Pro naplnění tohoto cíle jsme také volili okruh institucí zvaných na naše semináře: Hornické muzeum v Ostravě, Slezské zemské muzeum v Opavě, regionální muzea, Národní technické muzeum, Archiv OKD, a.s., Zemský archiv v Opavě, státní okresní archivy v ostravském regionu, Archiv VŠB-TU Ostrava, Archiv Vítkovice, a.s., Nadace LANDEK Ostrava, organizační složky OKD, Matice hornická slezsko-moravskočeská, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Ostrava, Hornický spolek Prokop, Hornický spolek Rozkvět, o.s., Moravskoslezská hornická společnost ČSVTS, DIAMO, s.p., odštěpný závod ODRA, Obvodní báňský úřad v Ostravě, úřady městských obvodů v Ostravě, na jejichž území probíhala hornická činnost. V letech 2003 2007 se pak semináře konaly následovně: 4. 12. 2003, 3. 12. 2004, 2. 12. 2005, 4. 12. 2006 a 4. 12. 2007. Na tyto semináře bylo přihlášeno 57 příspěvků, 52 jich bylo předneseno, z přednesených bylo organizátorům předáno k publikování 46 příspěvků. Tyto příspěvky pak byly vydány v publikaci: Klepek, Oldřich (ed.). Sborník přednášek z pracovních seminářů Hornického muzea a Klubu Hornického muzea v Ostravě: Hornické památky na Ostravsku“ uskutečněných ve dnech 4. 12. 2003, 3. 12. 2004, 2. 12. 2005, 4. 12. 2006 a 4. 12. 2007. Ostrava: Klub přátel hornického muzea v Ostravě. 2009. 250 s. Hornictví včera, dnes a zítra, 13. (Celkem 42 příspěvků od 33 autorů.) V roce 2008 byl seminář uskutečněný 3. prosince organizován jinak: stal se součástí oslav dvaceti let od ustavení Klubu a patnácti let od otevření Hornického muzea v Ostravě pro veřejnost a byl zaměřen na vývoj obou institucí. Při přípravě tohoto semináře se organizátoři rozhodli pro poněkud jiný postup při jeho zabezpečení. Redakční rada semináře určila tematické okruhy přednášek a následně vybrala přednášející, o kterých věděla, že se danou problematikou detailně dlouhodobě zabývají. Výsledkem byl: Sborník přednášek ze semináře k 15. výročí Hornického muzea OKD Ostrava v Petřkovicích a 20. výročí Klubu. Broskevič Rodan, Grygárek Jiří. Ostrava: Klub přátel hornického muzea v Ostravě. 2008. (Celkem 10 příspěvků od 11 autorů.)
Pozvánka na pracovní seminář.
V roce 2009 se seminář konal 1. prosince bylo předneseno šest příspěvků od šesti autorů, v roce 2010 pak 7. prosince bylo předneseno 11 příspěvků od 12 autorů. Pracovní seminář uskutečněný 3. prosince 2012 byl poznamenán řadou změn. Tou nejzásadnější byla skutečnost, že se spolupořadatelem stala Hornicko-geologická fakulta Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava. Tato skutečnost přinesla i změnu místa konání semináře uskutečnil se v krásné místnosti Nové auly VŠB-TU Ostrava. Další změnou bylo datum konání semináře. Až dosud se konal vždy v den, kdy Klub slavil svátek patronky horníků svaté Barbory. Tyto oslavy začínaly již brzy odpoledne, a tak se jednání semináře ocitalo v časové tísni. Termín konání semináře byl proto posunut na den před oslavami svátku svaté Barbory a tím byl tento problém odstraněn. Novou skutečností bylo, že se jednání semináře aktivně zúčastnili studenti historie Ostravské univerzity. Na tomto semináři byl přednesen dosud největší počet příspěvků (15) a největší byl také počet účastníků semináře (55). Letošní jubilejní ročník semináře se bude konat 2. prosince 2013 opět v prostorách VŠB-TU Ostrava. Do budoucna bude třeba především zpětně zajistit vydání příspěvků přednesených na seminářích v letech 2009, 2010, 2012 a 2013.
2.11 Pravidelné odborné přednášky a akce Klubu (Jiří Grygárek) V návaznosti na předcházející etapu činnosti pokračovaly i v období 2009 až 2013 pravidelné přednášky a akce, konané 1x za měsíc k různým tématům, nejčastěji k hornické činnosti. Ostravská pobočka k nim využívala prostorů na Landeku, později Kulturní dům v Petřkovicích. Pobočka Havířov je konala v Loutkovém sále Kulturního střediska Petra Bezruče v Havířově, pobočka Petřvald až do svého zániku v Kulturním domě v Petřvaldě a pobočka Karviná v prostorách Revírní bratrské pokladny v Karviné, od roku 2013 v Regionální knihovně Karviná-Fryštát. Témata a přednášející zajišťovali v Ostravě nejčastěji členové redakční rady Hornického zpravodaje prof. Jiří Grygárek a Karel Slíva, v Havířově Ing. Milan Šlachta, v Petřvaldě Stanislav Žák a Karel Budin a v Karviné Stanislav Kuba. Všechny tyto akce se konaly každoročně v měsících leden až červen a září až listopad. Dále
uvedený přehled je zpracován podle údajů z poboček, u přednášek za listopad 2013 jde o předpoklad.
Tak to mnohdy vypadá na přednáškách. Tentokrát v KD Poklad v Ostravě-Porubě.
Přehled realizovaných přednášek a akcí Rok 2009 Ostrava 6. ledna: 3. února:
3. listopadu: 1. prosince:
Ing. Vlastimil Pazdírek: Hloubení a prohlubování jam Prof. Ing. Alois Adamus, Ph.D.: 60 let od prvního použití dusíku na Dole Doubrava Prof. Ing. Jan Schenk, CSc.: Magnetické pole Země a jeho využití při orientaci na Zemi Petr Faster: Zamyšlení nad Mementem důlních nehod Výroční plenární schůze KPHMO Ing. Miroslav Fojtík: Hornické muzeum OKD současnost a perspektivy Promítání klubových videofilmů Ing. Petr Jelínek, Ph.D.: Termicky aktivní odvaly v ostravské a petřvaldské dílčí pánvi Ostravsko-karvinského revíru Ing. Josef Jašek: Ostravské ropné laguny Klubová beseda
Havířov 12. ledna: 9. února: 9. března: 20. dubna:
Petr Vaněk: Výroba automobilů Hyundai v Nošovicích Ing. Martin Stodůlka: Hornictví v Afghánistánu Ing. Miroslav Mynář: Modernizace důlních technologií Ing. Miroslav Mynář: Modernizace důlních technologií II
3. března: 7. dubna: 5. května: 2. června: 1. září: 6. října:
11. května: 8. června: 14. září: 12. října: 9. listopadu: 14. prosince:
MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D.: Laserové operace očních vad Jan Rokyta: Historie cimbálové muziky Technik Ing. Georges Takla, CSc.: Úniky metanu na povrch po ukončení těžby uhlí MUDr. Jiří Pešek: Ortopedie-operace kloubů Ing. Miroslav Fojtík: Hornické muzeum OKD Landek Ing. Jan Vincenec: Hodnocení činnosti pobočky za rok 2009
Petřvald 8. ledna: 12. února: 12. března: 9. dubna: 14. května: 11. června: 10. září: 8. října: 12. listopadu: 3. prosince:
Ing. Petr Schreiber, CSc.: Hornické povídky vesele i vážně Vladimír Markl: Dobývání železa a soli v Orlové Prof. Ing. Alois Adamus, Ph.D: Hornictví a záchranářství v Indii Vladimír Markl: Hornické hole v OKR Prof. Ing. Jindřich Bilan, CSc.: Neštěstí na Nové jámě Ing. Pavel Křístek: Příprava a dobývání ohradníků na bývalém Dole Ludvík Setkání u příležitosti Dne horníků na hřišti HEPO Ing. Petr Jelínek, Ph.D. Vodní jámy Jeremenko a Žofie Ing. Petr Schreiber, CSc.: Vesele i vážně o hornictví II Stanislav Žák: Hodnocení práce pobočky v roce 2009
Karviná 28. ledna: 25. února: 25. března: 25. dubna: 27. května: 24. června:
KHS Ostrava: Stav životního prostředí v kraji Policie ČR: Kriminalita na Karvinsku Ing. Stanislav Kuba: Vývoj bezpečnosti a hygieny práce na dolech OKD Celodenní návštěva Ostravského muzea a Slezskoostravského hradu Petr Faster: Zamyšlení nad Mementem důlních nehod Ing. Dalibor Zavadlý, nám. primátora města Karviná: Spolupráce hornického města Karviná a těžařů 30. září: HZS Karviná: Organizace a zásahy karvinského hasičského sboru 28. října: Poznávací tematický zájezd do Polska 25. listopadu: Vzdělávací, vědecká a výzkumná činnost Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity v Karviné 30. prosince: Klubová Barborka Rok 2010 Ostrava 5. ledna: 2. února: 2. března: 6. dubna: 4. května: 1. června: 7. září: 5. října:
Ing. Josef Požár: Kontinuální měření konvergence jako možná metoda prognózy důlních otřesů Doc. Dr. Ing. František Tichánek: Úprava uhlí Ing. Jan Počta, CSc.: Koksárenství v Ostravsko-karvinském revíru MUDr. Milan Blažek: Počátky lékařské záchranné služby v OKR Výroční plenární schůze KPHMO Ing. René Hellebrand: Nakládání s odpady v Ostravě a jejím okolí Promítání klubových videofilmů Prof. JUDr. Ing. Roman Makarius, CSc.: Memento důlních nehod v českém hornictví
2. listopadu: 7. prosince:
RNDr. Jan Unucka, Ph.D.: Modelování změn přírodního prostředí čtvrtohor Klubová beseda, Barborka
Havířov 11. ledna: 8. února: 8. března: 19. dubna: 10. května: 14. června: 13. září: 11. října: 8. listopadu: 13. prosince:
Ing. Petr Janků: Ekologie a hornická činnost MUDr. Tomáš Paleček, Ph.D.: Operace páteře Miroslav Syrový: Hornické odbory a současnost MUDr. Radim Uzel, CSc.: Sexualita třetího věku Ing. Georges Takla, CSc.: Úniky metanu na povrch po ukončení těžby MUDr. Ing. Jakub Cvek, Ph.D.: Léčba nádorových onemocnění urotraktu Doc. Drahomír Kondělka: Ekologie-chráněná území Karvinska Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc.: Hornické kolonie Ing. Jiří Kupka, Ph.D.: Prvky hornické krajiny v ochraně přírody Ing. Jan Vincenec: Hodnocení činnosti pobočky za rok 2010
Petřvald 14. ledna: 11. února: 11. března: 8. dubna: 13. května: 10. června: 9. září: 14. října: 11. listopadu: 9. prosince:
Prof. Ing. Pavel Prokop, CSc. Historie a historky VŠB Ostrava Doc. PhDr. Ing. Arch. Miloš Matěj, Ph.D.: Technické památky na Karvinsku Prof. Ing. Alois Adamus, Ph.D.: Historie a současnost použití dusíku v dolech Ing. Petr Jelínek, Ph.D.: Termicky aktivní odvaly v Ostravě a v Petřvaldě Stanislav Žák: Zájezd do Hornického muzea OKD na Landeku Ing. Osvald Pencek: Včely a včelařství Setkání u příležitosti Dne horníků na hřišti HEPO Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc.: Hornické kolonie v OKR Mgr. Kateřina Stenchlá: Lázně Darkov Stanislav Žák: Hodnotící schůze
Karviná 27. ledna: 24. února: 31. března: 28. dubna: 26. května: 30. června: 22. září: 27. října: 24. listopadu: 22. prosince:
Lázně Darkov jedna z dominant Karviné Vězeňství v Karviné historie a současnost Archeologické nálezy na Karvinsku Sportovní hornické kluby v Karviné Historie úpravnictví na dolech OKD Tematický zájezd Dějiny města Fryštátu Tematický zájezd Specializované činnosti HBZS v Ostravě-Radvanicích Klubová Barborka
Rok 2011 Ostrava 5. ledna: 1. února: 1. března:
Ing. Jiří Pěkník, CSc.: K vlivům dobývání na povrch a povrchové objekty Emil Václav Havelka, astrolog a léčitel: Vesmír a zdraví Prof. Ing. Jan Schenk, CSc.: Dobývání v ochranném pilíři jam závodu 3 Ludvík na Dole Fučík v OKR
Emil Václav Havelka, horník, astrolog a léčitel při přednášce v KPHMO (2011).
5. dubna: 3. května: 7. června: 6. září: 4. října: 1. listopadu: 6. prosince:
Ing. Jiří Demel: Co je vlastně ta veřejná správa Výroční plenární schůze KPHMO Mgr. Josef Marek: Historie využití stlačeného zemního plynu v automobilové dopravě Promítání klubových videofilmů Ing. Petr Faster: Integrované bezpečnostní centrum MS Kraje Mgr. Rodan Broskevič: Vize Landek Parku s hornickým muzeem Klubová beseda, Barborka
Havířov 10. ledna: 14. února: 14. března: 18. dubna: 9. května: 13. června: 12. září: 10. října: 14. listopadu: 12. prosince:
Radek Folow Australský: Cesta kolem Austrálie za 80 dní Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc.: Hornické kolonie Ing. Jaroslav Keřka: Plavby všemi světovými oceány Dr. Ing. Ján Fabián: Perspektivy OKD-současnost a budoucnost PaeDr. Milada Halíková: Ženy v politice Jaroslav Špalt: Cestování po Tichomoří Jaroslav Špalt: Cestování po Tichomoří II Ing. Vilém Madeja: Čína, skvosty říše středu Ing. Roman Macháček, Ph.D.: Byty v OKD Ing. Jan Vincenec: Hodnocení pobočky za rok 2011
Petřvald 13. ledna: 10. února: 10. března: 14. dubna: 12. května: 9. června: 8. září: 13. října: 10. listopadu: 8. prosince:
Doc. Ing. Jan Folprecht, CSc.: Citery u nás a v Evropě Doc. PhDr. Arch. Miloš Matěj, Ph.D.: Technické památky na Karvinsku Mgr. Rodan Broskevič: Hornické muzeum OKD-změna vlastnických vztahů Ing. Petr Jelínek, Ph.D.: Termicky aktivní odvaly Ing. Josef Kimer, CSc.: Nadace Landek Ing. Ivan Stejskal: Hornická nemocnice Karviná Setkání u příležitosti Dne horníků na hřišti HEPO Ing. Vilém Uher: Putování po Cejlonu Ing. Ivan Stejskal, MUDr. František Cibulka: Ještě ke karvinské nemocnici Stanislav Žák: Hodnotící schůze
Karviná 26. ledna: 23. února: 30. března: 27. dubna: 25. května: Červen: 21. září: 26. října: 30. listopadu: 14. prosince:
Historie házené, nejúspěšnějšího sportu v Karviné Současný stav a výhled OKD a.s. do ukončení těžby Karvinská hornická nemocnice nejen pro horníky Hornické učňovské školství v Karviné Střední škola techniky a služeb Kulturní památky v Karviné a okolí Tematický zájezd podle dispozic Ing. St. Kuby Devastace zámků na Těšínsku Klubový tematický zájezd Vliv nových staveb na životní prostředí Barborka
Rok 2012 Ostrava 3. ledna: 7. února: 6. března: 3. dubna: 15. května: 5. června: 4. září: 17. října:
6. listopadu: 4. prosince: Havířov 9. ledna: 12. února: 12. března: 2. dubna: 14. května: 11. června:
Ing. Josef Požár, Ing. Vladimír Potomák: Některé úvahy k platným bezpečnostním předpisům protiotřesové prevence v dolech OKD Mgr. Jindra Biolková, CSc.: Osobnosti Vysoké školy báňské ve vztahu k hornictví Doc. Ing. Robert Kořínek, CSc., Doc. Ing. Petr Žůrek, CSc.: Středověký důl Jeroným v Čisté historie a současnost Ing. Jan Slíva: Přehled činností souvisejících s asanačně rekultivačními akcemi realizovanými v OKD a.s. Výroční plenární členská schůze Ing. Otakar Grézl: Využití důlního plynu Promítání klubových videofilmů KD Poklad v Ostravě-Porubě v rámci Techné odborná přednáška Ing. Orlíkové, s.p. Diamo, o.z. Odra: Pohled na investiční záměr na území města Ostravy z pohledu správce za jištěných starých důlních děl Mgr. J. Biolková, CSc., Mgr. Petr Kašing: Osobnosti Vysoké školy báňské ve vztahu k hutnictví a báňskému strojnictví Klubová Barborka
Pavol Lukša, starosta: Obec Čeladná perla v srdci Beskyd Ing. Břetislav Crha: Ochrana vod, staré hornické zátěže na Ostravsku Prof. Ing. Karel Bailotti, CSc.: VŠB-Technická univerzita Ostrava Ing. Tadeusz Pieczka: Mechanizace porubů na Dole Paskov RSDr. Miroslav Opálka: Reformy důchodového systému v ČR Ing. Václav Janek: Negativní vlivy dobývání na povrchové objekty těžních zařízení 10. září: Ing. Václav Janek: Doprava na lanech 8. října: PhDr. Jaroslava Wenigerová, poslankyně: K novele školského zákona 12. listopadu: Ing. Břetislav Crha, ČOI: Asanace území Karolinky 10. prosince: Ing. Jan Vincenec: Hodnocení činnosti pobočky v roce 2012
Petřvald 12. ledna: 9. února: 8. března: 12. dubna: 10. května: 14. června: 13. září: 11. října: 8. listopadu: 6. prosince:
Stanislav Žák, Karel Budin: 10.výročí založení pobočky KPHMO v Petřvaldě Ing. Ladislav Bém: Studentské události v roce 1939 Ing. Vilém Uher: Cestování Čínou Velká čínská zeď Ředitel Hornické nemocnice Karviná a ortopéd: Ortopedická onemocnění Milan Pěgřimek: Horolezectví Václav Smička: Důlní záchranářství ve světě Setkání u příležitosti Dne horníků na hřišti HEPO Mgr. Stenchlá: Muzeum Těšínska Vladimír Markl: Hornické muzejnictví ve světě Hodnotící schůze
Karviná 25. ledna: 29. února: 28. března: 25. dubna: 30. května: 27. června: 26. září: 31. října: 28. listopadu: Prosinec:
Mgr. Jiří Kristian: Vliv nových staveb na životní prostředí Mgr. Romana Rosová: Zlomená hrdost-devastace zámků na Těšínsku Doc. PhDr. Ing. Arch. Miloš Matěj, Ph.D.: Technické památky na Karvinsku Historie a současnost Muzea Těšínska O Revírní bratrské pokladně, zdravotní pojišťovně Klubový zájezd Mgr. Jiří Kristián: Význam studie vlivů na životní prostředí Tematický zájezd Exkurze do karvinské věznice Hodnotící schůze
Rok 2013 Ostrava 8. ledna: 5. února: 5. března: 2. dubna: 7. května: 4. června: 3. září: 1. října: 5. listopadu: 3. prosince:
Ing. Petr Jelínek, Ph.D.: Co dál s hořícími odvaly v OKR Ing. Jan Matula, technický ředitel OKD a.s.: Nové technologické projekty OKD, a.s. Ing. Lumír Plac: Změny v Landek Parku, realizované v posledním období Ing. Jaroslav Minka: Z historie Sdružení hornických a hutnických spolků ČR Výroční plenární členská schůze Mgr. Jindra Biolková, CSc.: Osobnosti VŠB-TU Ostrava ve videoprojekci Promítání klubových videofilmů Ladislava Bardoně Organizovaná návštěva Dolní oblasti Vítkovic Ing. Kamil Prokeš: Ostravské laguny dnes Oslavy svátku svaté Barbory v Landek Parku
Havířov 14. ledna: 11. února: 11. března: 8. dubna: 13. května: 10. června:
Doc. Ing. Lubomír Schellong, Ph.D.: Lázeňství v Česku Pavel Hlavatý-„Výstava Protest kresby 68“ k 70. nar. Akademického malíře Ing. Václav Kabourek: Hornictví Ameriky David Velčovský: Historie Loutkového divadla v Havířově Jaroslav Špalt, Petr Hýsek: Toulky Švýcarskem Věra Czyžová: Jižní Amerika-Patagonie
9. září: Ing. Jiří Drahoňovský: Rekonstrukce železničního tunelu Jablunkov 14. října: Prof. Ing. Václav Erich, DrSc.: V zeleném království pěti kontinentů 11. listopadu: Ing. Jiří Drahoňovský: Rekonstrukce železničního tunelu Jablunkov-doplnění a dotazy. Vodní elektrárna Dlouhé Stráně 9. prosince: Ing. Jan Vincenec: Závěrečné hodnocení roku 2013 Petřvald Přednášky se ve stanovených termínech v prvém čtvrtletí nekonaly. Následným rozhodnutím plenární členské schůze Klubu, konané dne 7.května 2013 v kompresorovně Landek Parku v Petřkovicích byla k tomuto datu petřvaldská pobočka KPHMO zrušena. Karviná 30. ledna: 27. února: 27. března:
MgA Jakub Gajda, Ph.D.: Restaurování historických objektů v Karviné Ing. Eva Loučková, Ing. Stanislav Kuba: O karvinské věznici Ing. Stanislav Kuba, Zemský archiv Opava: Hornické symboly v pečetích a znacích obcí 24. dubna: Návštěva Dolní oblasti Vítkovic 29. května: MUDr. Zdislav Wranka: Diabetes závažná civilizační nemoc 30. června: Klubový zájezd 28. září: Ing. Stanislav Kuba: Hornické symboly v pečetích a znacích obcí pokračování 30. října: Klubový zájezd 26. listopadu: Obchodně-podnikatelská fakulta Slezské univerzity v Karviné- historie a současnost 18. prosince: Zhodnocení činnosti a Klubová Barborka Všechny přednášky měly velmi dobrou úroveň, která svědčí o správné volbě přednášejících, a byly členy jednotlivých poboček hojně navštěvované. Nepodařilo se však dosáhnout plánovaného pravidelného uveřejňování výtahů z těchto přednášek v Hornickém zpravodaji.
2.12 Kronika Klubu (Jaroslav Minka) O založení kroniky Klubu přátel hornického muzea v Ostravě rozhodl v roce 2007 jeho výbor, i když fotografická či jiná dokumentace o činnosti Klubu byla neorganizovaně shromážďována již brzy po jeho založení. Vedením kroniky byl pověřen Ing. Jaroslav Minka, člen jeho výboru a nový kronikář začal vést kronikářské záznamy ještě téhož roku. Schéma pro zápisy v kronice nebylo stanoveno, stejně tak jako struktura kronikářského záznamu. „Stránky kroniky vyplňuji hlavně fotografiemi, které prokazují činnost našeho Klubu. Při práci se řídím zásadou, že vše co nemůže být v Hornickém zpravodaji, nahrazuje fotodokumentace v kronice. Kroniku vytvářím tak, aby se fotografie z ní daly použít i pro jinou dokumentaci nebo prezentaci Klubu. Údaje pro kroniku získávám přímo z akcí, kterých se pokud možno osobně zúčastňuji.
Dále si pořizuji záznamy z tisku. Jiným zdrojem podkladů pro kroniku jsou záznamy z činnosti Klubu. Dominantní je však fotodokumentace. Od roku 2007, tedy od doby založení kroniky jsou události zaznamenávány hlavně podle akcí, které náš Klub organizoval, nebo z akcí, kterých se zúčastnil zástupce Klubu a předal kronikáři patřičné dokumenty. Zpočátku mi fotografie pro kroniku předával Ladislav Bardoň. V současné době je dělám sám na své tiskárně (šetřím Klubu finanční prostředky). Součástí kroniky jsou i dokumenty z různých médií tisku, televize, filmu, ale je v ní i moje vlastní literární tvorba. Kronikářské záznamy jsou vedeny na volných listech, které čísluji až po uzavření celého roku. Jako příklad zde uvádím jeden z listů kroniky, na kterém jsem zaznamenal průběh svěcení našeho nového klubového praporu Jeden z listů kroniky. v katolickém kostele v Orlové. Je z roku 2011,“ sděluje kronikář. Kronika Klubu má podobu pořadačů, ve kterých jsou vloženy průhledné fólie, do kterých jsou zakládány listy velikosti A4 s textem a fotografiemi. Statistika kroniky: První (černý) pořadač obsahuje záznamy za léta 2002 až 2008 a má 228 stran. Druhý (modrý) pořadač obsahuje kronikářské záznamy za léta 2009 až 2010 a má 155 stran. Třetí (červený) pořadač obsahuje kronikářské záznamy za léta 2011 až 2013 a má zatím 195 stran Celkem obsahuje kronika od doby jejího založení v roce 2007 celkem 578 stran, přitom rok 2013 není samozřejmě uzavřen. V době založení kroniky uplynulo od založení Klubu 19 let. Vyvstal proto problém, jak v kronice zachytit život v Klubu do roku 2007. Přesto se podařilo získat další fotografie, bohužel často bez bližšího označení času, místa, osob a děje. Do kroniky za období do roku 2006 se zatím podařilo vytvořit 57 stran. Doplňování kroniky za nejstarší období Klubu je i nadále aktuální záležitostí, která by neměla být záležitostí pouze kronikáře. Z praktických důvodů je kronika Klubu uložena doma u kronikáře. K nahlédnutí pro všechny členy Klubu je vystavena při oslavách svátku svaté Barbory v prosinci každého roku. Pro badatelské účely je po dohodě s kronikářem k dispozici vždy. „Mým záměrem je, aby se s obsahem, náplní a uspořádáním kroniky seznámilo co nejvíce členů, ale i dalších zájemců o činnost Klubu. Proto budu její části postupně zveřejňovat, spolu s dalšími informacemi o hornictví na našich webových stránkách www.hornickyklub.info. Podporu k této činnosti mi přislíbil Jiří Hrubý, jejich správce.“
2.13 Video a fotodokumentace (Ladislav Bardoň) Vývoj V roce 1999 bylo za skromných podmínek započato s filmováním dokumentů a reportáží z činnosti Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě na Dole Anselm v Petřkovicích. Analogová kamera poskytovala velmi omezené možnosti ve výrobě a konečném zpracování filmového materiálu. Toto vše se změnilo druhým rokem přechodem na digitální kameru s možností zpracovávat video na počítači, tj. provést střih filmu, nahrát komentář a ozvučit hudbou. Přehled natočených filmů v období 2009 až 2013 2009 tituly: X. Hornický videozpravodaj, Hornictví ve filmu 2. díl, 13. setkání hor. měst v Jihlavě, XI. Hornický videozpravodaj, Pětasedmdesátník v Evropě, Valná hromada SHHS ČR, Barborka 2009, Edice publikací a videofilmů KPHM. Celkem: 9 titulů promítací doba 207 min. produkce 46 DVD foto 586 ks veřejné promítání KPHM Ostrava 3x, Havířov 3x, Lázně Darkov 1x 2010 tituly: XII. Hornický videozpravodaj, Šachty a hor. Kolonie ze země i ze vzduchu, XIII. Horický videozpravodaj, Plenárka, Život na šachtě a hor. kolonií (výstava), Křest hor. kalendáře, Barborka 2010. Celkem 6 titulů prom. doba 58 min. produkce 47 ks DVD foto 482 ks veřejné promítání KPHM Ostrava 3x, Havířov 3x, filmy umístěné na nově zřízenou internetovou stránku KPHM 2011 tituly: XIV. Hornický videozpravodaj, Plenárka, 50. výročí tragédie na Dole Dukla, Svěcení praporu KPHM, Křest stavovského kalendáře, Otevření inovované důlní expozice, Otevření naučné stezky na Landeku, Valná hromada SHHS ČR. Celkem 7 titulů prom.doba 46 min. produkce 46 ks DVD foto 252 ks veřejné promítání KPHM Ostrava 3x, Havířov 2x, internet
2012 tituly: XV. Hornický video-zpravodaj, Plenárka, Staženo z produkce ČT Na cestě po Ostravsku, Na cestě po Beskydech, Digitalizace VHS z roku 1999 a 2000 Zambie na Anselmu, Ivestment, Barborka zvon, Slavnostní otevření Dolních Vítkovic, Seminář KPHM na TU VŠB, Barborka, Hornická expozice v Havířově. Celkem 6 titulů prom. doba 17 min. produkce 23 ks DVD foto 480 ks veřejné promítání KPHM Ostrava 3x, Havířov 2x, Karviná 1x, internet 2013 tituly: Video klubu přátel hornictví 1. vydání, Plenárka 2013, Hudební medailon Jiřího Pěgřímka, Těšínský kroj, Den horníků v Petřvaldě do 30. 9. 2013 Dosud 5 titulů prom. doba 85 min. produkce 12 ks DVD foto 332 ks veřejné promítání KPHM Ostrava 2x, Havířov 1x, Karviná 1x, internet Archiv video a fotodokumentace Video filmy jsou uloženy na DVD v archivu KPHM a současně na záložním externím vysoko kapacitním disku v souborech MPGE a TS. Externí disk je doplněn o všechny reportážní a dokumentární fotografie, hornickou hudbu, různé verbální nahrávky, textové zprávy, písemnosti a ostatní DVD s hornickou tématikou od jiných autorů. Archivní materiály jsou stále využívány pro vydávání Hornického zpravodaje, různých publikací, do kroniky Klubu, časopisu Horník a dalším zájemcům ze Sedlišť, Stonavy ap. Soustředěné archivní materiály pocházejí z vlastnictví HMO v Ostravě, Klubu přátel Hornického muzea a dále ze soukromých sbírek L. Bardoně, Zd. Dombrovského, M. Šlachty, Krále, J. Kimra, O. Kochana, St. Kuby, K. Budína, P. Syrového, H. Kunzové, L. Vidličky, B. Krzyzanka a mnoha dalších autorů nebo audio-video studií. Archiv vznikl v důsledku značného objemu stávajících materiálů a dokumentace s přihlédnutím k novým současným technickým možnostem digitalizace a s předpokladem dalšího využití pro současnost i budoucnost. Za podporu archivace audio vizuálních hornických památek a tradic, patří naše poděkování zejména Nadaci Landek v Ostravě.
2.14 Internetový Hornický klub (Jiří Hrubý) www.hornicky-klub.info. Tento náš web byl založen 7. února 2007. O této doby bylo do dnešních dnů uveřejněno 885 článků, přes 300 krátkých novinek, přes 1200 fotek a další články a odkazy na spřátelené weby. Náš web je začleněn do archivu Národní knihovny ČR, což znamená, že by některé články měly být archivovány pro další generace. Majitelem internetového Hornického klubu je KPHM v Ostravě. Stránky jsou hlavně zaměřeny na hornické dění na Ostravsku a novinky z celého světa. Najdete tu však i některé přednášky včetně odkazu Ing. Vopaska. Velice zajímavou kategorií jsou videa natočená hlavně Ladislavem Bardoněm naším hornickým videodokumentaristou. Návštěvnost některých článků je i přes 10 650 čtení a návštěv bylo více než 223 000. Je tam i celkový přehled vydaných publikací našeho Klubu, i když se některé starší tituly zatím nepodařilo dohledat. Ne všechny weby mají takovou historii. Využijme této zkušenosti ještě k větší dokonalosti. Celkem je zaregistrováno 18 dopisovatelů, z nichž někteří již zemřeli a jiní se odmlčeli, což je škoda.
Přidala se k nám i Hornická Matice, kde je četnost článků velice malá, i když některé akce pořádá v rámci celé České republiky. Velice málo článků je z rudného hornictví. Nedostatečně využitá je část FORUM, ať už k jednotlivým článkům, tak k diskuzi vůbec. Neustále je veliký nedostatek dopisovatelů a hlavně pamětníků různých příběhů s hornickou tématikou. Pamětníci nám umírají a příběhy odcházejí i s nimi. Již hodně členů se naučilo s IT technikou pracovat a mají natočená videa, fotky. Bohužel jen pro sebe. Naším cílem je přitáhnout do našeho hnutí mladé členy a hlavně jim předat naše, byť pro ně banální, havířské postřehy. Velice by bylo vhodné po internetu (odkazy) propojit veškeré hornické a hutnické spolky, hlavně v Ostravě, ale i v celé ČR, na Slovensku i v Polsku. Jednotliví vedoucí klubů a seskupení by měli dbát na tato propojení a vzájemnou informovanost o jednotlivých akcích. Bylo by to k prospěchu celého hornického hnutí, v dnešní době obzvlášť. Každý i nepůvodní článeček pomůže k větší propagaci hornictví a celkovému hnutí. Budeme to potřebovat jako sůl. Semkněme se jako v šachtě, kde jeden nebyl nic, ale kolektiv to byla síla. Pokusme se i dnes o uchování hornické historie pro mladé. Na větší spolupráci se těší váš webmaster.
2.15 Nadace LANDEK Ostrava ke spolupráci s KPHMO Klub přátel hornického muzea v Ostravě (KPHMO) je jedním ze zakladatelů Nadace Landek Ostrava. V roce 1994 vznikl tak další subjekt pro podporu tehdy nově otevřeného Hornického muzea v Petřkovicích na dole Anselm. Záměrem bylo získat další prostředky pro záchranu hornických památek. Nadace pak za pomoci členů správní rady usilovala o získání majetku, z jehož výnosu by bylo možné financovat projekty. Stát v 90. letech minulého století začíná rozdělovat část získaných prostředků z privatizace státního majetku formou Nadačního investičního fondu (NIF). V roce 2001 nadace rozšiřuje Statut nadace o podporu kultury v regionu i mimo něj. Po velkém úsilí získává v roce 2002 první prostředky do nadačního jmění. Část těchto prostředků mohla již rozdělit na projekty. Nadace nyní spravuje prostředky z NIF v nadačním jmění ve výši 21 mil. Kč. Dosud rozdělila na projekty (1998 - 2012) celkem 29 497 950,26 Kč. Pro financování projektů zařazených do nadačních programů, je také důležité získávání prostředků fundraisingem od našich sponzorů. Nadace přispívá k financování veřejně prospěšných projektů a pomáhá k záchraně historických a hornických památek ve městě Ostrava i v regionu. Vložené prostředky na podporu činnosti Klubu přátel hornického muzea jsou součástí pravidelného hodnocení naší spolupráce. Nadace přispěla tomuto Klubu za dobu své životnosti nadačními příspěvky ve výši 7035tis. Kč na 109 projektů a poskytla osm věcných darů. Hornické muzeum podpořila 13321 tis. Kč na 78 projektů a předala 14 věcných darů. Přínosem pro spolupráci Nadace a Klubu přátel HMO je pravidelné organizování koordinačních porad, kterých se zúčastňují i zástupci Hornického muzea Landek Parku (od června 2010). V rámci těchto porad se upřesňuje spolupráce a názory na další činnost. Významná je rovněž spolupráce se subjekty jako je VŠB- TUO HGF, Fóra dárců, Sdružení hornických a hutnických spolků ČR, spolku Prokop, Techné Ostrava, Skoku přes kůži, Setkání hornických a hutnických měst a obcí, Dolní oblasti Vítkovic apod.
V červnu 2010 dochází ke změně vlastnických vztahů. Hornické muzeum v Petřkovicích přechází do skupiny Dolní oblasti Vítkovice, a.s. Vítkovice MGroup. Spolupráce pokračuje beze změn. Nadace Landek Ostrava a Klub přátel hornického muzea v Ostravě svou činností zaujímají významná postavení a přispívají ke společenskému a kulturnímu životu Ostravy a Moravskoslezskému kraji. Nadace je připravena spolupracovat s Klubem přátel hornického muzea i nadále a tak přispívat k dalšímu rozvoji obou subjektů. Rok 2013 je rokem 25. výročí vzniku Klubu přátel hornického muzea. Přejeme mu mnoho dalších úspěchů při plnění úkolů a všem jeho členům pevné zdraví. Za Nadaci LANDEK Ostrava Ing. Miroslav Lenart, předseda správní rady 2.16 Spolupráce Nadace OKD s Klubem přátel hornického muzea v Ostravě Klub přátel hornického muzea v Ostravě oslaví v letošním roce 25 let své existence. Nadace OKD je o poznání mladší, a proto nezbývá než upřímně pogratulovat ke čtvrtstoletí činnosti. KPHMO pravidelně podporujeme od roku 2009 a do roku 2013 jsme podpořili jeho projekty již celkovou částkou ve výši 1 180 000 Kč. Během posledních let se tak vytvořilo silné partnerství, které spojuje jak jinak než téma hornictví. Toto partnerství je ještě více posilováno spoluprací s Nadací Landek a zájmovým sdružením právnických osob Dolní oblast Vítkovice, které převzalo po OKD provoz hornického muzea na Landeku. Za dobu spolupráce bych rád vzpomenul několik společných projektů. Není náhodou, že většina z nich se točí okolo Landek Parku. Prvním společným projektem bylo vybudování netradičního dětského hřiště, tzv. archeoparku. Nejmenší návštěvníci areálu se tak mohou vrátit v čase a nahlédnout do obydlí lovců mamutů, posedět u ohniště nebo si hrát s atrakcí ve tvaru mamuta. Sídliště mamutů uvádí návštěvníky do takzvané epochy gravettién, z níž pocházejí také ostravské nálezy světového významu, například ojedinělá soška Landecké Venuše a důkazy o prvním využití černého uhlí na naší planetě. Věřím, že díky vybudování této atrakce se děti nejen zabaví, ale také se něco naučí. Toto stanoviště navíc přispívá k využívání Landeku jako cíle pro rodinný výlet. Dalším krokem vzájemné spolupráce byla obnova více než pětikilometrové naučné stezky v areálu této národní přírodní památky. Došlo ke sloučení tří již nevyhovujících naučných cest do jedné, k vybudování odpočívadel, k obnově informačních tabulí a aktualizaci průvodcovských textů. Tato stezka je ideálním výletním místem nejen pro rodiny a zájemce o hornictví, ale také naučným cílem školních exkurzí, trasou pro cyklisty, in-line bruslaře či běžce. Jsem nesmírně rád, že Landek má krásnou naučnou stezku, funkční původní důlní vláček, který vozí malé i velké návštěvníky, a fanoušci hornictví mohou pročítat krásné publikace z dílny Klubu přátel hornického muzea v Ostravě. Zda je to či ono dílem členů KPHMO, Nadace Landek, Nadace OKD nebo DOV vlastně není důležité, protože tím hlavním je výsledek a udržení hornických tradic. Klub přátel hornického muzea v Ostravě vnímám rovněž jako významného vydavatele publikací o hornictví, hornické technice, historii a všeobecných otázkách souvisejících s hornickou činností. Ač není vydávání publikací prioritou naší nadace, díky vzájemné spolupráci vzniklo několik významných publikací, např. unikátní soubor humorně
laděných povídek ze života lidí a jejich vzájemných vztahů na šachtách v 60. a 70. letech nebo souborné vydání několika desítek perokreseb těžních věží v České republice i v zahraničí se stručným popisem každého dolu. Došlo také k reedici dříve vydaných a čtenářsky nejúspěšnějších publikací. Jsme si vědomi toho, jak je prezentace činnosti Klubu přátel důležitá pro zachování odkazu hornické činnosti budoucím generacím, a proto jsem šťastný, že se členům KPHMO stále daří naplňovat své poslání. Činnosti spolku pravidelně sleduji a musím tak všem aktivním členům vyjádřit hlubokou poklonu za to, že i ve velice skromných podmínkách chrání a hýčkají to, co je všechny spojuje hornictví! Za Nadaci OKD Ing. Jiří Suchánek, ředitel 2.17 Spolupráce Klubu přátel Hornického muzea s Hornickým muzeem Landek Park. Hornické muzeum od svého založení úzce spolupracuje s Klubem přátel Hornického muzea a Nadaci Landek. Bez spolupráce s těmito partnery si lze činnost muzea jen stěží představit. Nelze nevzpomenout tehdejšího předsedu klubu přátel HM ing. Podhajského, jeho obrovský entuziasmus a zapálení k vylepšení prostředí v tehdy začínajícím areálu. Myslím tím hlavně obohacení jak o prvky a zařízení v hornických expozicích, tak především v oblasti zábavy pro děti a vybudování prvních „vlaštovek“ sportovních zařízení beach volejbalových hřišť a bicrossvé dráhy. V té době to byl hlavní počin tehdejšího vedení Klubu přátel HM ve spolupráci s Magistrátem města Ostravy jak v rámci programu protidrogové prevence přilákat mladé návštěvníky do našeho areálu. Úzká spolupráce a pomoc Klubu přátel Hornického muzea se taky v té době projevila při obnově hornických tradic a obnovení hornických slavností včetně pořádání oslav sv. Barbory v našem areálu. Právě Klub přátel hornického muzea a hlavně jeho předseda Mgr. Broskevič získali finanční prostředky z EU na obnovu stezek v Landeku a zasloužili se tím o celkové vylepšení prostředí historického kopce Landek. Víme, že Hornické muzeum prošlo od svého založení celou řadou organizačních proměn a v mnoha případech nelehkých období. K největší organizační změně došlo v půlce roku 2010, kdy se tehdejší vedení OKD rozhodlo nepodporovat činnosti, které nesouvisí s těžbou uhlí a prodalo tento areál společnosti Vítkovice HOLDING. Já toto období připomínám proto, jelikož někteří členové Klubu přátel se na tuto změnu dívali s nedůvěrou. Dnes však můžeme s určitostí říci, když vidíme, co se děje v OKD, že jsme předběhli dobu, že areál hornického muzea existuje a hlavně plní funkci, pro kterou bylo muzeum založeno. Naším cílem je i nadále co nejvěrohodněji přibližovat návštěvníkům našeho areálu práci havířů v dole, a to od samého příchodu na šachtu přes fárání do dolu včetně představení jednotlivých pracovních činností od ražení chodeb přes práci v rubání, přípravách, dopravě a podobně. Toto vše stojí stávajícího nového majitele nemalé finanční prostředky, ale zároveň je třeba připomenout, že při realizaci těchto nápadů využíváme obrovských zkušeností bývalých havířů z Klubu přátel hornického muzea. Co chystáme nového? Víte, že ve spodní části našeho areálu vyhořel v lednu 2011 objekt bývalé stolárny a došlo k jeho totální devastaci. Objekt je prohlášen ministerstvem kultury za kulturní památku a je nejstarší v areálu. Od pamětníků víme, že původně sloužil jako konírna a sklad kočárů. Nový majitel p. Světlík se rozhodl objekt zachovat a opravit. Po dokončení oprav bude kromě restaurace v objektu vybudována Nová expozice, která
nám představí historii dopravy v dole, a to od dopravy pomocí koní po dnešek. Tuto expozici chceme slavnostně otevřít ještě do konce letošního roku. Pro doplnění chci uvést že ve zmíněné expozici budou modely, které se nacházely v původně tolik kritizované uzavřené expozici výstavní vile. Na jaře letošního roku byly ve spolupráci s Povodím Odry a.s. zahájeny práce na propojení slepého ramene Odry do řeky Odry a projekt by měl být ukončen v r. 2014. Realizace tohoto projektu určitě přispěje k zatraktivnění prostředí v relaxační zóně našeho areálu Landek Park. Vážení členové Klubu přátel hornického muzea, bývalí havíři, velice si vážíme spolupráce s vaším klubem a věřím, že tato bude i nadále pokračovat. Bez vaší pomoci a samozřejmě hlavně nápadů si další rozvoj hornických expozic jen těžko dovedu představit. Ing. Lumír Plac ředitel Landek Parku-hornické muzeum 2.18 Kolektivní členové Klubu přátel hornického muzea v Ostravě (Karel Budin) Náš Klub má ve svých řadách mimo individuálních a čestných členů, tvořených aktivními pracujícími ale hlavně důchodci, i členy kolektivní. Kolektivním členem Klubu se dle našich stanov mohou stát výrobní i nevýrobní organizace, vědecké ústavy, školy, muzea a jiné právnické osoby včetně zahraničních. Kolektivní člen Klubu je zastupován odpovědným pracovníkem příslušné organizace na základě pověření jejím vedením a platí příspěvky dle schváleného Příspěvkového řádu Klubu. Kolektivní členové se nemalou měrou podílejí na činnosti Klubu. V období od roku 2009 do roku 2013 to byli: OKD, a.s., Doly Darkov, Paskov, Karviná, ČSM do roku 2010 OKD a.s. od roku 2010 dosud POL-ALPEX dosud DIAMO ODRA o.z. dosud POLCARBO dosud RBP dosud Báňské projekty Ostrava,a.s. dosud VVUÚ, a.s. dosud FITE, a.s. dosud OKD, HBZS, a.s. dosud Befra electronic, s.r.o dosud. Green Gas DPB, a.s. dosud Dolní oblast Vítkovice dosud Gemec-Union a.s. od roku 2012 dosud Loga spolupracujících kolektivních členů jsou uvedena na čtvrté straně obálky. Některé další subjekty však bohužel spolupráci s námi, zejména v období 2009 až 2011, ukončily.
3. Závěr Z pohledu vývoje ve společnosti je 25 let zanedbatelná doba. Z pohledu dobrovolné neziskové zájmové a odborné organizace jako je náš Klub, a to zejména s přihlédnutím k vývoji ve společnosti po roce 1989, je to relativně dlouhé období. Došlo v něm k rychlému zániku činných dolů a hornického života na Ostravsku a k přesunu pracovních sil do jiných oborů lidských činností a také ke snaze obnovit ve společnosti mimo jiné i spolkovou činnost. Zejména proto se naším cílem stalo sdružovat zájemce od studentů po seniory „o hornictví a hornickou historií a to za účelem aktivní účasti a spolupráce na kulturní, dokumentační, vydavatelské a výchovné činnosti a mnohdy i na vědeckovýzkumné účasti“ ve spojení s vysokými školami, památkovými ústavy a muzei a městskými obvody měst, kde působíme. Přes několikaleté zhoršující se podmínky v oblasti neziskových organizací se můžeme prezentovat velkým rozsahem i skvělými výsledky své činnosti i v období let 2009 - 2013, což prokazuje i toto zvláštní vydání Hornického zpravodaje, zpracované v návaznosti na publikaci /1/. Rád bych poděkoval všem, kteří se od samého založení až do současnosti aktivně podíleli na naší úspěšné činnosti svou organizátorskou prací a mají velký podíl na zachovávání hornických tradic, i dříve vytvořených hodnot. Omlouvám se, všechny nelze vyjmenovat, byla by to dlouhá řada, a tak alespoň namátkově vzpomenu, bez hodnocení pořadí a titulů jména, která v činnosti Klubu hodně znamenají: Jaroslav Klát, Oldřich Klepek, Josef Vilím, Otakar Kochan, Jiří Grygárek, Petr Janků, Jaroslav Čihař, Roman Krzak, Ladislav Bardoň, Josef Kimer, Josef Gavlas, Karel Slíva, Jan Navrátil, Jan Vincenec, Stanislav Kuba, Jaroslav Minka, Karel Budin, Josef Lang, Boris Telatynský, Zbyněk Szostek, Milan Šlachta, Miroslav Hanus, Antonín Struminský, Zdeněk Dudek, Milan Doležal, Ivo Černý, Arnošt Felkl, Jiří Hrubý, Otakar Krajník, Petr Kubinský, Miroslav Lenart, Boleslav Hanzel, Jiří Pěkník, Lumír Plac, Jaroslav Přepiora, Jan Schenk, Miroslav Fojtík, Jan Kavka a další. Rád bych ocenil zejména zásluhy předsedů Klubu, kteří vedli Klub v letech 2008 - 2013. Dovolte, abych je ve zkratce představil: Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc. (nar. 1938) Člen KPHMO od roku 2001, kdy ukončil aktivní činnost u tehdejších Českomoravských dolů a.s . a působil na Kladně. Od roku 2002 se podílel na vzniku pobočky v Petřvaldě a později i dalších. V letech 2004 až 2009 byl předsedou výboru KPHMO, pak se věnoval hlavně práci na úkolech spojených s havířovskou pobočkou Klubu. Od roku 2010 až dosud je členem výboru této pobočky. Pod jeho vedením se Klub úspěšně rozvíjel a dosáhl mnoha úspěchu v řadě oblastí svého odborného a vydavatelského působení. Mgr. Rodan Broskevič (nar. 1964) Zaměstnanec Hornického muzea v Ostravě od jeho vzniku a člen odborné komise pro činnost a výstavbu Hornického muzea v Ostravě od 24. 1. 1990. Člen KPHMO od roku 1994 a od roku 1995 zástupce muzea ve výboru Klubu. Od roku 2004 až do současnosti byl vždy ve výboru KPHMO, jako jeho člen, místopředseda a v období 2009 až 2012 jako předseda. Svými organizačními schopnostmi a znalostmi významně přispěl k úspěšné činnosti Klubu po celé hodnocené období. Významně se podílel na zajišťování finančních prostředků na mnoho projektů realizovaných Klubem, včetně toho největšího v jeho historii.Tím byla revitalizace NAUČNÉ STEZKY-NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA LANDEK. Ceníme si finanční podpory, bez které bychom nemohli uskutečnit tolik úspěšných akcí, projektů, vydaných knih a jiných aktivit. Děkuji a věřím, že nás stávající kolektivní členové
neopustí a budou i v budoucnu podporovat naši činnost. A už vůbec by tato činnost nemohla pokračovat v tak velkém rozsahu bez podpory Nadace Landek Ostrava a v posledních letech i Nadace OKD. Jsme vděčni i za tu pomoc, kterou nám v minulých letech poskytly městské části Ostravy a měst a obcí, kde působíme: Statutární město Ostrava, Ostrava-Moravská Ostrava a Přívoz, Ostrava-Petřkovice, Havířov, Karviná, Orlová, Petřvald, Rychvald a někdy i další. Děkujeme i redakci týdeníku Horníku a čtrnáctideníku Zdař Bůh!, ČR a ČT za prezentaci našeho Klubu. K udržení a případně dalšímu rozvoji činnosti našeho Klubu považuji za nezbytné pracovat na procesu „ Omlazování Klubu“. Je to náš dlouholetý problém. Každý člen Klubu by se měl snažit přivést do našeho Klubu nějakého mladšího zájemce. Doposud nám v tomto nepomohly ani naše webové stránky, i když jsou hojně navštěvovány. Apeluji na členy Klubu, aby si našli prostor a více se zapojili do aktivní činnosti. Nabídněte své zkušenosti, navrhujte témata projektů, zapojte se do sepisování životních zkušeností, vzpomínek na svou profesní činnost a spolupracovníky. Máme přece možnost tato dílka minimálně zveřejnit na našich internetových stránkách, v Hornickém zpravodaji a ty nejlepší i samostatně. Přispějte alespoň krátkým článkem, fotografiemi zapadlými na dně šuplíků, ať má náš webmaster co dělat. Zapojte se do konzultační činnosti v rámci seminárních a diplomových prací studentů, každá rada je jim dobrá a cenná. Nadále a s nekončící ekonomickou krizí považuji za stále těžší získávání finančních prostředků na udržení rozsáhlé činnosti Klubu. V tomto směru spoléhám především na úsilí jednatele, předsedů poboček a zejména na svého místopředsedu a bývalého předsedu Klubu Rodana Broskeviče.Půjde zejména o zajištění udržitelnosti nově vybudované NAUČNÉ STEZKY zpřístupňující Národní přírodní památku LANDEK s přilehajícím hornickým muzeem v Landek Parku. I vy ostatní máte prostor pro využití svých případných kontaktů. Mezi priority Klubu v jeho činnosti v následujícím období by mělo nadále patřit: - Organizovat pravidelné klubové přednášky v Ostravě -Petřkovicích, Havířově a Karviné. - Nadále vydávat publikace v dobré kvalitě, včetně čtvrtletníku Hornický zpravodaj. - Udržet a zlepšovat naše webové stránky, řádně do nich přispívat, zveřejňovat na nich v elektronické podobě naše publikace, informace. Umožňují tak poměrně levně prezentovat co nejširší výsledky naší práce veřejnosti a dále šířit informace o minulém a případně i současném stavu hornictví. Hojně navštěvované stránky umožní i lépe prezentovat naše sponzory tím, že jim za obdržený finanční příspěvek můžeme uveřejnit jejich vlastní reklamní spoty či informace. Na to vše náš webmaster sám stačit nemůže. - Zlepšovat a tvořivě vynalézat činnosti v pobočkách Klubu. Vyhledávat vhodné členy se zájmem o realizaci v týmu a dočasně ustanovené pracovní sekci. - Podílet se nadále na aktivní spolkové činnosti v rámci Sdružení hornických a hutnických spolků ČR, zejména aktivně reprezentovat naše hornická města Ostravu, Havířov, Karvinou a Petřvald. Prezentovat hornickou tradici našeho kraje, připomínat je zapotřebí i těm, kteří to nezažili a jsou jim často mediálně podávány neúplné, zkreslené či dokonce nepravdivé informace. Spolupracovat a účastnit se společně organizovaných akcí s hornickými spolky v našem regionu. - Udržet a rozvíjet nově vybudovanou hornickou expozici v Havířově. - Udržet kvalitu naší klubové kroniky s postupným zaznamenáváním a dokumentováním stavu věcí již minulých, tak aby se kronika stala dokumentem naší i budoucí činnosti.
Současně postupně kroniku zveřejnit na našich www.hornicky-klub.info od současnosti do již vzdálené minulosti. - Nadále realizovat Hornický videozpravodaj Klubu i přes nemalé náklady na jeho pořízení. - Připomínat se veřejnosti. Připomínat, co se v našem regionu odehrávalo, a co mělo rozhodující vliv na život v minulosti a má i v současnosti. Do toho spadají jak přednášky pro mládež, tak technická a konzultační činnost pro studenty, ale také konzultace a podpora nastupující generaci mladých průvodců na našich industriálních památkách. Nadále usilovat o to, aby naši členové, mající znalosti a chuť provázet po těchto památkách, tak mohli činit a předávat své osobní provozní zkušenosti přímo veřejnosti. - Nadále si udržet kontakt s redakcí Horník, Zdař Bůh, Moravskoslezským deníkem, ČR a ČT a případně i dalšími, a připomínat se tak výrazně veřejnosti s mottem „Ještě žijem Zdař Bůh! - Nadále rozvíjejme spolupráci s VŠB-TU Ostrava i Ostravskou univerzitou, regionálními knihovnami, základními i středními školami a ČSVTS. Hledejme cestu ke spolupráci se Sdružením hornických odborů. Závěrem bych rád a srdečně popřál všem našim členům dobré zdraví, aby i nadále šířili hornické tradice, aby vytrvali a na společná setkávání se těšili. Pevně věřím, že i v druhé pětadvacítce se najdou zdatní pokračovatelé. Přesvědčuje mě o tom velký zájem veřejnosti navštěvující naše hornické a vůbec industriální památky, kterých máme v naší Ostravě i kraji opravdu hodně. Važme si toho, Ostravo!!! Ing.Petr Rojíček, předseda Klubu Ostrava, listopad 2013 Poděkování redakční rady Redakční rada, ustanovena výborem KPHMO pro přípravu a zpracování náplně tohoto zvláštního vydání Hornického zpravodaje k 25. výročí založení Klubu počátkem září t.r., děkuje všem externím i interním autorům, technickým pracovníkům, autorům fotografií i dalším spolupracovníkům včetně tiskárny PROPIS za to, že v tak krátkém vymezeném čase byli schopni splnit všechny naše náročné požadavky. Věříme, že dobrá spolupráce mezi KPHMO a dalšími hornickými nadšenci, zejména z našeho regionu, bude v této oblasti pokračovat i nadále. Jiří Grygárek, předseda RR Použité podklady 1. Kolektiv autorů: 20 let Klubu, KPHMO, Ostrava 2008 2. Čtvrtletník Hornický zpravodaj, KPHMO, 2004 až 2013 3. Web: www.hornicky-klub.info 4. Archiv video a fotodokumentace KPHMO 5. Interní materiály výboru Klubu
Barborka na sněhu v Landek Parku
Známé tváře Klubu v B.Štiavnici
Sponzoři