„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ
ZŠ Školská, Karviná - Ráj
Určeno pro
7., 9. ročník
Sekce Předmět
Zpracoval (tým 1)
občanská výchova ČR-EVROPA-SVĚT/Mezinárodní organizace - Rada Evropy Luděk Wala
Datum zpracování
prosinec 2010
Téma / kapitola
Obsah: 1
ČR-EVROPA-SVĚT ...............................................................................................................................3
1.1. MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE ..........................................................................................................4 1.1.1. PROČ STÁTY VZÁJEMNĚ SPOLUPRACUJÍ .................................................................................4 1.1.2. HLAVNÍ OBLASTI SPOLUPRÁCE ...................................................................................................4 1.1.3. INTEGRACE ..........................................................................................................................................5 1.2. RADA EVROPY ......................................................................................................................................7 1.2.1. VZNIK, ČLENSKÉ STÁTY, SÍDLO: ..................................................................................................7 1.2.2. ÚKOLY A CÍLE RE ..............................................................................................................................8 1.2.3. STRUKTURA, ORGÁNY RE ...............................................................................................................8 1.2.4. EVROPSKÁ ÚMLUVA O LIDSKÝCH PRÁVECH ........................................................................ 10
2
1 ČR-EVROPA-SVĚT V této kapitole se dozvíte:
Jaké jsou hlavní důvody mezinárodní spolupráce.
Co je Rada Evropy.
Budete schopni:
Orientovat se v hlavních důvodech mezinárodní spolupráce
Orientovat se v činnosti Rady Evropy
Klíčová slova této kapitoly: mezinárodní spolupráce, zahraniční obchod, integrace Rada Evropy, Soud pro lidská práva, Evropská úmluva o lidských právech
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1 + 2 hodiny (teorie + řešení úloh)
3
1.1. Mezinárodní spolupráce Každý stát patří do širších společenských vazeb a vytváří síť vzájemných vztahů se svými sousedy i s územně vzdálenějšími státy.
1.1.1. Proč státy vzájemně spolupracují Různé lidské pospolitosti (rody, kmeny, státy) se vzájemně stýkali i potýkali už od počátku dějin.Válčily spolu o území a zajištění obživy, uzavíraly spojenectví k zajištění míru nebo provedení útoku vůči jiným pospolitostem, směňovaly spolu zboží, které si nemohly opatřit samy, nebo se poznávaly při různých objevných cestách. Většina suverénních, samostatných států by měla i dnes problém zajistit bezproblémový život izolovaně od ostatních. I největší státy usilují o mezinárodní spolupráci.Pro malé a menší státy je nutnost spolupráce daleko naléhavější (platí to i pro ČR). Žádný stát nemůže sám pro své občany zabezpečit vše, co je k běžnému životu zapotřebí. Pro snazší zvládnutí hospodářských i základních životních problémů potřebují mít dobré i rychlé styky se svými sousedy a dalšími státy (doplňovat si vzájemně životně důležité informace a zboží, moci telefonovat, cestovat do jiných zemí, informovat o hrozící přírodní katastrofě, pomáhat překonávat mimořádné situace). V současnosti ve všech odborných oblastech fungují mezinárodní instituce a pracoviště, umožňující předávat vzájemně informace nezbytné pro běžný život. Které běžné denní informace by nebyly možné bez spolupráce mezinárodních institucí ? Zdůvodni: proč se u nás dají koupit pomeranče, proč lze kdykoliv v roce koupit rajčata, proč lze zakoupit osobní automobil vyrobený v Japonsku …
1.1.2. Hlavní oblasti spolupráce Základem je zeměpisná poloha a velikost země. Důležitou roli hraje i počet obyvatel státu, jejich věkové a vzdělanostní složení, profesní orientace. Například ČR vzhledem ke své velikosti a poloze v Evropě nutně potřebuje mít dobré vztahy se svými sousedy a hledat co nejlepší začlenění do mezinárodní spolupráce.
4
Hlavní oblasti spolupráce: hospodářská, kulturní, politická, bezpečnostní. Hospodářská spolupráce: Ani sebe vyspělejší státy se neobejdou bez hospodářské spolupráce. Bez dovozu některých surovin či výrobků není možné uspokojovat potřeby spotřebitelů ani rozvíjet hospodářství. To ovlivňuje i to jakou část produkce určitého státu je naopak možné a potřebné vyvézt do zahraničí. Pro ČR má zahraniční obchod mimořádný význam, naše ekonomika je na zahraničním obchodu velmi závislá. Chybí řada surovin, dovážíme některé zemědělské výrobky, ovoce a zeleninu. Na druhou stranu má náš průmysl dlouhou tradici v produkci některých výrobků, které lze výhodně prodat v zahraničí (sklo, pivo, automobily, turbíny, tramvaje …). Podle mapy Evropy popiš geografické postavení ČR v Evropě: dopravní cesty, přírodní bohatství, nedostatek některých důležitých surovin apod.
Co je import a export? Zjisti informace o tom, jaký je poměr vývozu a dovozu ČR. Co jsou cla a jakou roli mají při ovlivňování zahraničního obchodu státem? Co jsou zóny volného obchodu, co je jejich podstatou? Bezpečnostní, politická, kulturní spolupráce: Důležitým úkolem celého mezinárodního společenství je společnými silami zachovat mír a bezpečnost. Vytvářet podmínky pro mezinárodní spolupráci na poli ochrany lidských práv. Pro svůj demokratický rozvoj potřebují některé země výměnu zkušeností z fungování státu, možnost vzájemné podpory, širší kulturní spolupráce (věda, technika, vzdělávání, sport, umění, péče o životní prostředí …) Jaké důsledky by mohlo mít, kdyby se ČR izolovala od ostatních států a nezapojila se do mezinárodní spolupráce?
1.1.3. Integrace Integrace znamená sjednocení, spojování se, scelování. Lidstvo dosahuje na jedné straně obrovských úspěchů ve svém rozvoji (kosmický výzkum, lékařství, rozvoj elektrotechniky, telekomunikací a
5
spojovací techniky …), na druhou stranu si vytváří nové, velmi závažné problémy (AIDS, drogy, civilizační choroby, poškozování životního prostředí, růst brutality a kriminality…). Řešení některých závažných problémů života na zemi není v silách jednotlivých států. Jen společné úsilí většiny zemí může přinést úspěch. Ve světě probíhají procesy směřující k mezinárodní spolupráci a jejímu prohloubení, vytváření mezinárodních nebo nadnárodních struktur, tedy procesy spojování se = integrační procesy. Které integrační procesy v současné době probíhají v Evropě ?
Napiš k uvedeným státům krátkou charakteristiku (co tě jako první napadne): Francie Mexiko Polsko Čína Dánsko
Egypt Velká Británie Brazílie Řecko Nový Zéland
Německo Kanada Rusko Japonsko Itálie
6
1.2. Rada Evropy Příkladem mezinárodní spolupráce je evropská snaha o integraci v politické a kulturní oblasti. Jedním z prvních mechanismů, které si Evropané z výše uvedených důvodů vytvořili, je Rada Evropy / Council of Europe, Conseil de l'Europe/. Mezi hlavní požadavky Rady Evropy (RE) patří upevnění evropské jednoty a o ochrana důstojnosti evropských občanů. Je samostatná instituce, není nijak spojená s Evropskou unií. Musíme jí proto odlišovat od institucí Evropské unie s podobným názvem (Evropská rada, Rada Evropské unie apod.) Přiřaď k názvu definici: 1/ Rada Evropy: … 2/ Evropská rada: … 3/ Rada Evropské unie: … a) Pravidelné setkání hlav států a vlád členských zemí Evropské unie, které se koná za účelem plánování politiky Evropské unie. b) Samostatná evropská organizace se sídlem ve Štrasburku. c) Hlavní rozhodovací instituce Evropské Unie, jejich schůzek se účastní jeden ministr z každé vnitrostátní vlády EU. Řešení: 1b, 2a, 3c
1.2.1. Vznik, členské státy, sídlo: 5. května 1949 podepsalo deset států (Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Švédsko a Velká Británie) Londýnskou smlouvu (Treaty of London), dohodu o ustavení RE. V současné době (2010) má RE 47 členů: (1949 Řecko, Turecko, 1950 Island, SRN, 1956 Rakousko, 1961 Kypr, 1963 Švýcarsko, 1965 Malta, 1976 Portugalsko, 1977 Španělsko, 1978 Lichtenštejnsko, 1988 San Marino, 1989 Finsko, 1990 Maďarsko, 1991 Polsko, 1992 Bulharsko, 1993 Estonsko, Litva, Slovinsko, ČR, Slovensko /Československo 1991/, Rumunsko, 1994 Andorra, 1995 Lotyšsko, Albánie, Moldavsko, Makedonie, Ukrajina, 1996 Rusko, Chorvatsko, 1999 Gruzie, 2001 Arménie, Ázerbájdžán, 2002 Bosna a Hercegovina, 2003 Srbsko, 2004 Monako, 2007 Černá Hora Jako pozorovatelé jsou u Rady Evropy: Kanada, USA, Mexiko, Japonsko, Vatikán. Členem Rady Evropy může být každý evropský stát, který prokáže, že je
7
právním státem, což znamená, že život v něm se řídí zákony zaručujícími základní lidská práva a svobody bez rozdílu všem občanům. RE má své sídlo ve Štrasburku ve Francii. Rozděl uvedené státy na: a) Zakládající státy RE: b) Státy, které přistoupily k RE: c) Pozorovatelé u RE: d) Nejsou v žádném vztahu k RE: Albánie, Andorra, Arménie, Ázerbájdžán, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Čína, ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Gruzie, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Japonsko, Kanada, Kuba, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Makedonie, Malta, Mexiko, Moldavsko, Monako, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, San Marino, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vatikán, Velká Británie Proč nemohlo být dřívější Československo přijato za člena Rady Evropy?
1.2.2. Úkoly a cíle RE Ochrana lidských práv, principů parlamentní demokracie a právního státu (zákonnosti). Hledání řešení velkých problémů evropské společnosti, jako je diskriminace menšin, zneužívání drog, překonávání sociálních rozdílů, ochrana životního prostředí, boj s korupcí a organizovaným zločinem. Podpora vzájemného porozumění mezi národy různých kultur, spolupráce všech národů evropských zemí. Charakterizuj poslání a cíle Rady Evropy.
1.2.3. Struktura, orgány RE Výbor ministrů: výbor ministrů zahraničí je nejvyšším a hlavním rozhodovacím orgánem RE. Skládá se z ministrů zahraničí všech členských států nebo jejich stálých diplomatických zástupců ve Štrasburku. V praxi se schází dvakrát ročně, v mezidobí jsou ministři zastupování velvyslancem
8
daného státu při RE. Každý stát má ve výboru jeden hlas. Má pravomoc rozhodovat o přijetí nových členů Rady Evropy, kontrolovat dodržování závazků členských států, schvalovat rozpočet Rady Evropy, uzavírat mezinárodní smlouvy, přijímat doporučení členským státům, uskutečňovat programy spolupráce a dohlížet nad výkonem rozsudků Soudu pro lidská práva. Parlamentní shromáždění: je hlavním poradním orgánem, je tvořeno zástupci parlamentů jednotlivých států. Velikost národní delegace je závislá na velikosti státu. Zástupci hlasují samostatně a sdružují se podle politické, nikoliv národní příslušnosti. Má především iniciativní a diskusní úlohu vůči Výboru ministrů. Svá rozhodnutí přijímá dvoutřetinovou většinou při účasti většiny členů. Shromáždění jmenuje na doporučení výboru generálního tajemníka. Zasedání se konají v Paláci Evropy ve Štrasburku. Sekretariát v čele s generálním tajemníkem: generální tajemník nese celkovou odpovědnost za strategické vedení pracovního programu a rozpočtu RE a dohlíží na každodenní běh organizace a sekretariátu. Generálního tajemníka jmenuje Parlamentní shromáždění na doporučení Výboru ministrů na dobu pěti let. Kongres orgánů místní a regionální samosprávy: byl zřízen v roce 1994 jako poradní orgán RE. Mezi jeho hlavní cíle patří zejména: rozvoj struktur místní a regionální samosprávy ve všech členských státech RE. Soud pro lidská práva: byl ustaven k 1. lednu 1998 a zrušil dosavadní složitý kontrolní systém uplatňovaný v rámci RE od roku 1950. Cílem reformy bylo dosáhnout zjednodušení kontroly, zkrácení délky řízení a posílení soudního charakteru systému ochrany práv. Každý smluvní stát anebo jednotlivec, který se považuje za poškozeného v důsledku porušení Evropské úmluvy o lidských právech , se může obrátit přímo na Soud ve Štrasburku se stížností na porušení některého z práv zaručených touto úmluvou jedním ze smluvních států. Sestává ze stejného počtu soudců jako je počet členských států Rady Evropy, zasedají ve svých funkcích individuálně a nezastupují žádný stát. Zjisti, kdo je současným generálním tajemníkem RE a současným předsedou Parlamentního shromáždění RE. Kteří čeští poslanci tvoří Stálou delegaci v Parlamentním shromáždění RE?
9
1.2.4. Evropská úmluva o lidských právech RE dosud schválila desítky úmluv (Evropská sociální charta, Evropská dohoda o zamezení mučení a ponižujícího zacházení nebo trestání, Antidopingová konvence ...). K nejvýznamnějším patří Evropská úmluva o lidských právech (1950). Úmluva obsahuje seznam práv a záruk, jež státy přislíbily respektovat. Úmluva chrání zvláště: • právo na život; • právo na spravedlivé projednání případu v občanských a trestních záležitostech; • právo na respektování soukromého a rodinného života; • svobodu projevu; • svobodu myšlení, svědomí a náboženství; • právo na účinnou nápravu; • právo na pokojné užívání majetku • právo volit a být volen. Úmluva zakazuje zvláště: • mučení a nelidské či ponižující zacházení či tresty; • svévolné a nelegální zadržení; • diskriminaci v užívání práv a svobod uvedených v Úmluvě; • vypovězení vlastních státních příslušníků státem či odmítnutí jejich vstupu do země; • trest smrti; • kolektivní vypovězení cizinců.
Pokus se vysvětlit, kdy se může občan ČR odvolat k Soudu pro lidská práva?
10
