No title

Filozofický bulletin Nová Akropolis

Page 1 of 5

Myšlenka na tento měsíc: "Jsme tím, co si pamatujeme. Bez paměti mizíme, přestáváme existovat, naše minulost je vymazána – a přece věnujeme paměti jen málo pozornosti, kromě případů, kdy nás opustí." Mark Twain MINULÁ ČÍSLA BULLETINU

NOVINKA!

Úvodník Milí čtenáři, mnohokrát jsme se jistě setkali s tvrzením, že nesmíme zapomínat na svou minulost. Většina z nás pochází ještě ze století, které svou krutostí šokovalo každého, kdo by si snad myslel, že civilizované lidstvo už překonalo války, hromadné vyvražďování civilistů, pronásledování inteligence národů, středověké mučící praktiky… A možná jsme někdy mluvili s pamětníky a zjistili jsme, jak subjektivní může být pohled na dějiny. To, co je pro někoho ve vzpomínkách velmi obtížná doba, kdy nemohl svobodně mluvit o svých postojích nebo byl dokonce za ně vězněn, jsou pro jiného "staré zlaté časy". "Pamětí", která už mnohokrát lidstvo zachránila, jsou knihy. I ony jistě obsahují subjektivní zabarvení svých autorů, ale také jejich snahu objektivně zachytit události, dobu, atmosféru… a navíc si jich můžeme přečíst více, máme-li pocit, že nám jeden pohled nestačí. Můžeme se k nim i po letech vracet, konfrontovat je s našimi vlastními zkušenostmi a další četbou. Jsme rádi, že můžeme k této paměti přispět dvěma díly, která jsme vydali v posledních měsících. "Klíč k teosofii" od H. P. Blavatské nás zavede nejen do myšlenkového světa 19. století a k Teosofické společnosti, ale především k nadčasovým otázkám o smyslu lidského bytí, o morálce, o rozvoji lidské osobnosti.

Román je strhujícím vyprávěním, které nás zavede na Atlantidu, dnes již ztracenou, ale o to více opředenou legendami. O potopách a kontinentech zaplavených vodami vyprávějí mýty všech národů starověkého světa. KDE HLEDAT INSPIRACI?

Další vydanou knihou je "Ankor, poslední princ z Atlantidy" od J. A. Livragy, který je napsán poutavou formou románu. Ale pod povrchem napínavého příběhu se skrývá mnohem více – hluboké filozofické rozpravy mezi učitelem a učedníkem, záblesky ztracené minulosti, naše vlastní hledání… Rozloučím se s vámi jedinečnou myšlenkou z této knihy: "Nikdy se s nikým nesrovnávej, neboť absolutní dokonalost každé bytosti spočívá pouze ve srovnání se se sebou samým." Mgr. Ivana Hurytová

Buddha z Kamakury Buddha ('Osvícený') byl velkým indickým mudrcem. Žil v 6. stol. př. n. l. Měl mnoho stoupenců a jeho učení se záhy rozšířilo z Indie do Číny a Japonska. Tato bronzová socha Buddhy Daibutsu je vysoká 11 metrů a váží asi 100 tun. Byla odlita v roce 1252 a dodnes stojí v japonském městě Kamakura, které bylo ve 13. století významným kulturním centrem. PROGRAM AKTIVIT: OD 15. KVĚTNA DO 14. ČERVENCE

http://www.akropolis.cz/bulletin/045/bulletin_Nova_Akropolis.html

9.5.2013


Page 2 of 5

Podobenství o rostlině, člověku a lidstvu "…Rostlina se skládá z kořenů, kmene a mnoha výhonků a listů. Lidstvo jako celek je kmen, který vyrůstá z duchovních kořenů, a stejně tak je kmen jednotou rostliny. Když poškodíte kmen, je zřejmé, že utrpí všechny výhonky a listy. Stejné je to s lidstvem…

ZÁKLADNÍ SEMINÁŘ BACHOVY KVĚTOVÉ ESENCE Seminář • Bachovy esence nám pomáhají zvládat naše stresy, napětí a nepříjemné nálady. Jedná se o přírodní metodu, jejímž autorem je uznávaný anglický lékař, dr. Edward Bach. • V ceně kurzu jsou učební materiály včetně papírů na poznámky, knížka ´12 léčitelů´ a užívací lahvička pro každého studenta. Po absolvování obdrží účastníci český certifikát od registrovaného praktika a anglický certifikát vydaný Bachovým centrem, které tento kurz schválilo. • Lektor: Mgr. Lenka Samková, BFRP praktik registrovaný v Nadaci dr. Bacha v Anglii

… Myslíte si tedy, že když ublížíte jednomu člověku, tak neublížíte lidstvu? Ale jak to můžete vědět? Uvědomujete si, že dokonce materialistická věda učí, že i lehké poranění rostliny ovlivní celý proces jejího dalšího růstu a vývoje? Proto se mýlíte a tato analogie je přesná. Jestliže přehlížíte skutečnost, že říznutí do prstu může často vyvolat onemocnění celého těla a ovlivnit celý nervový systém, musím vám tím spíše připomenout, že mohou existovat i jiné duchovní zákony působící na rostliny a zvířata stejně jako na lidstvo, i když vy můžete popírat jejich existenci vzhledem k tomu, že nevidíte jejich působení…" (z knihy H. P. Blavatské: Klíč k teosofii)

Ze života filozofů: Pataňdžali Pataňdžali je znám jako autor Jógasútry. O samotné osobě Pataňdžaliho se vedou spory. Nejsme si ani jisti stoletím, ve kterém žil. Někteří pozdější indičtí autoři ho ztotožňují s Pataňdžalim gramatikem z 2. století př. n. l., který napsal dílo Mahábhášja, kde rozebírá gramatiku sanskrtu. Nelze ale prokázat, že Jógasútra a Mahábhášja pochází od stejného autora. Pataňdžali je považován za zakladatele jedné z šesti daršan (škol hinduistické filozofie), a to školy jógy. V textu Jógasútry shromáždil a utřídil řadu asketických cvičení a meditačních předpisů, jež znala Indie od pradávných dob. Zkompiloval tak praktickou příručku prastarých technik. Pataňdžali však není tvůrcem filozofie jógy, stejně jako není autorem jógických technik. Sám uvádí, že pouze vydává a upravuje jógické tradiční nauky a techniky. V hlavních rysech se přidržuje sánkhjové filozofie a spojuje ji se starými praktickými cvičeními jógy. Původní význam slova jóga je sjednocení a Pataňdžaliho jóga je v souladu s duchem této tradice. Je to eklektický filozofický směr propojující purušické a prakritické prvky ostatních filozofických škol a pojednávající o tom, jak v praxi dosáhnout moudrosti a osvobození.

Jeho nejznámějším dílem je krátký text Jógasútra, jenž uspořádal a zkompiloval na základě starších textů pravděpodobně v letech 200 až 150 př. n. l. Konečná podoba Jógasútry pochází patrně až ze 4. století n. l. V textu se zdůrazňuje zachovávání mravních zásad, vláda nad smysly, zaměřování pozornosti do nitra a zvládnutí mysli meditačními technikami, které pak vyústí do stavu vnitřního soustředění (samádhi), spojeného s poznáním, po němž následuje stav osvobození zvaný kaivalja (odpoutání se od prakritického bytí).

ARISTOTELES Přednáška • Život a dílo slavného filozofa • Praktická moudrost • Etika a štěstí

MAGIE ŽENY Přednáška s videoprojekcí • Duše ženy • Archetyp ženy • Láska Nebeská a pozemská

Jógasútra obsahuje celkem 196 Pataňdžaliho výroků – súter o józe, které jsou rozdělené do čtyř kapitol či knih. Kniha vnitřního soustředění – Samádhipáda (51 súter) popisuje cestu k zastavení proměn mysli. Kniha praxe – Sadhanapáda (55 súter)


9.5.2013


Page 3 of 5

Slovo sadhana znamená praxi nebo disciplínu. Podobně jako ve třetím zpěvu Bhagavadgíty se i tady popisují dvě cesty jógy – karma jóga a radža jóga. V Sadhanapádě autor uvádí osm požadavků jógy – Jógánga ánušthánád, které jsou zapotřebí, aby jogín dosáhl sjednocení individuálního bytí (átman) s universálním bytím: 1. Jama – rozvoj správného jednání; 2. Nijama – rozvoj duchovních hodnot; 3. Ásana – rozvoj tělesného klidu (Hatha jóga); 4. Pránájáma – rozvoj ovládání prány a dechu; 5. Pratjáhára – rozvoj rozjímání a nelpění na objektech smyslů; 6. Dhárana – rozvoj zaměření smyslů, koncentrace; 7. Dhjána – rozvoj meditace; 8. Samádhi – rozvoj nejvyššího poznání (vidět bez přemýšlení).

Kniha sil – Vibhutipáda (56 súter), v níž se popisují nejrůznější siddhi, které jogín postupně ovládá. Vibhuti je sanskrtské slovo označující sílu. Kniha osvobození – Kaivaljipáda (34 súter) pojednává o samostatnosti a úplné nezávislosti ducha (puruša) na hmotě (prakriti). Na základě Pataňdžaliho Jógasútry vznikla různá odvětví jógy, mimo jiné Hatha jóga (pozice těla – abeceda jógy), Karma jóga (cesta správného působení), Bhakti jóga (cesta oddanosti), Džňána jóga (cesta poznání) nebo Rádža jóga (královská jóga). Prvním, kdo seznámil Západ s Jógasútrou, byl Svámí Vivékánanda. Svatopluk Moudrý Doporučená literatura k tomuto tématu: Mircea Eliade, Dějiny náboženského myšlení II., Praha, OIKOYMENH 1996. Mircea Eliade, Jóga, nesmrtelnost a svoboda, Praha, ARGO 1999. Karel Werner, Náboženské tradice Asie, Brno, Masarykova univerzita 2002.

S úsměvem jde všechno lépe... Jaká auta si pořizují lidé dle svého astrologického znamení? Beran: Něco rychlého... a červeného! Býk: Volvo... Blíženci: Jedno auto? Myslíte dvě, ne? Rak: Rodinné auto. Lev: Limuzínu... s řidičem. Panna: Ekonomické auto. Panna ho bude mít čisté a krásné a bude připravena kohokoli kamkoli zavést.

Váha: Nebude se moci rozhodnout a nakonec bude jezdit s přáteli. Štír: Něco v tmavé barvě... s kouřovými skly. Nikdo nebude vědět, jak vypadá uvnitř. Střelec: Jaké auto? Střelec už je v letadle. Kozoroh: Mercedes-Benz. Vodnář: Vodnář jezdí autobusem a metrem. Auta jsou pro snoby.


9.5.2013


Page 4 of 5

Ryby: To je jedno. Ryba bude stejně vždy příliš zasněná na to, aby si pamatovala, kde zaparkovala.

Před mnoha staletími Podle jednoho rukopisu ze 13. století, který byl nedávno objeven ve Španělsku, žil ve městě Haifa rabín, jenž byl znám svou zbožností. Měl jednu zvláštnost, žil v domě, kde nebyl žádný nábytek. Jednoho dne šel tímto městem bohatý obchodník, který znal rabína už od dětství. Znaven cestováním po nevlídných pustinách a naplněn přáním navštívit svého starého přítele, vydal se k němu a po obvyklých zdvořilostech a hlubokých poklonách se obchodník zeptal: – Řekni mi..., jak to, že tu nevidím žádný nábytek? – A co tvůj nábytek?... Také ho nevidím. – Člověče!... Přece bys nechtěl, abych uprostřed cesty v neustálém pohybu nosil na zádech nábytek, který by mi byl jen na obtíž.

Rabín se usmál a řekl: – Proč se tedy divíš, že ani já nemám žádný nábytek?... I já jsem uprostřed cesty..., v neustálém pohybu..., jako my všichni v životě. Říká se, že onen dobrý obchodník nikdy nezapomněl na toto ponaučení, a jakmile splatil všechny své dluhy na tomto světě, vydal se na pouť k posvátným místům, aby tam žil ve zbožnosti. Prof. Jorge A. Livraga

Věděli jste, že... …řecký filozof Aristoteles byl žákem velkého myslitele Platona. Studoval na Platonově Akademii v Athénách, kde setrval 20 let, nejprve jako student, později jako učitel a badatel. S neobyčejnou pílí se oddával knihám, a proto dostal od Platona přezdívku "čtenář". Jejich přístupy se však rozcházely, a po Platonově smrti opustil Akademii i Athény. …Aristoteles byl také učitelem známého vojevůdce Alexandra Makedonského. Později se v některých názorech rozcházeli, nicméně se zachovala Alexandrova slova: "Otci vděčím za to, že žiji, díky Aristotelovi vím, jak žít." …Nejznámější Aristotelovo dílo je čtrnáct pojednání, dnes známých pod názvem Metafyzika. On ale tento název, který je dnes součástí filozofické terminologie, nevytvořil; toto označení máme díky jeho vydavateli, který je zařadil za díla Fyziky a pracovně pojmenoval "metá ta fysiká (doslova "za fyzikou"). Aristoteles sám ji nazýval "první filozofie". …Po Alexandrově nástupu na trůn se Aristoteles vrátil do Athén a otevřel zde vlastní filozofickou školu, zvanou Lykeion (Lyceum). Škola byla známa též pod názvem Peripatos – peripatetická škola (od peripateó, procházím se), protože se tu vyučovalo během procházek kolonádou či stromořadím. Aristotelovo Lyceum se stalo po Akademii druhou nejvýznamnější antickou školou.


9.5.2013


Page 5 of 5

…Po smrti Alexandra se Aristoteles ocitl v nesnázích, neboť byl pokládán za sympatizanta a spojence obávané Makedonie. Obdobně jako Sokrates byl obviněn z bezbožnosti, a proto musel narychlo opustit Athény před hrozícím rozsudkem smrti. Svůj odchod komentoval slovy, že nechce zavdat Athéňanům příležitost, aby se znovu prohřešili vůči filozofii. Doufal, že se vrátí, až se politická situace uklidní, ale záhy v exilu zemřel.

Tibetský buddhismus Náboženství provázelo lidstvo od pradávna. Nelze snad ani vystopovat počátek této vnitřní potřeby a touhy člověka najít jednotu uvnitř sebe sama, jednotu s vesmírem a bohem. Tato lidská touha nabývala v průběhu věků tisíců forem a bylo by pošetilé hledat mezi nimi lepší a horší, nebo snad jednu "vyvolenou", protože všechny ve svém nitru skrývají toto pradávné volání duše po pochopení smyslu a cíle existence. Zastavme se tedy na chvíli u jedné z mnoha podob, kterou na sebe náboženství během dějin vzalo, u podoby, jež dostala název "tibetský buddhismus" nebo "lamaismus".

Siddhártha Gautama Buddha Na přelomu 7. a 6. století př. n. l. se v Indii objevuje "velký lékař lidstva" zvaný Buddha neboli Osvícený a přináší s sebou velké bohatství, které dodnes žije v srdcích mnoha lidí. Narozen jako princ Siddhártha Gautama v královské kolébce, prožívá dětství a rané mládí v přepychu a bohatství, vzdálen jakémukoli nedostatku, problémům a trápení. Osud mu však umožní poznat, že na světě existuje nemoc, stáří a smrt, jimž se žádný člověk nemůže vyhnout a které přinášejí každé bytosti bolest a utrpení. Hluboce zasažen tímto odhalením odchází z královského paláce hledat smysl lidského života a oddá se přísnému asketickému životu v naději, že v odříkání nalezne odpověď na své otázky. Zesláblý a vyčerpaný poznává, že stejně jako bezstarostný život v přepychu ani život v úplné askezi nepřináší vytoužené odpovědi. Opouští tedy i druhou krajnost, a když spočine pod posvátným stromem bódhi, pohroužen do svého nitra, stane se Probuzeným, Osvíceným, Buddhou – tím, kdo pochopil a nalezl.

Od této chvíle věnuje veškeré své úsilí tomu, aby šířil prostřednictvím svého učení čtyři vznešené pravdy: 1. Utrpení je nevyhnutelnou součástí života; 2. Utrpení pramení z naší vazby k hmotnému světu; 3. Je nutné odstranit utrpení; 4. Existuje cesta, jak odstranit utrpení – je to osmerá ušlechtilá stezka založená na vlastním zdokonalování a pěstování ctností a nástrojů, s jejichž pomocí nalezneme konečné osvobození z kola sansáry, koloběhu příčin a důsledků, života a smrti. více >>> Kamila Hermannová Elektronický bulletin naleznete také na www.akropolis.cz. Pokud již nechcete dostávat tento bulletin, odepište prosím na tento e-mail a v předmětu uveďte "STOPINFO".


9.5.2013

No title

Recommend Documents