V Kalfornii, východněod San FrancisCa, Se v centrálníčástipohoří Sierra Nevada nachází třeíínejstaršínárodní park USA _ Yosemite.Totopohoří je dosud z velkéčásti ukázkou málo přírody americkéhoZápadu. Scenérievrcholkůpohoří, kolméžulovéstěny, čistéřelq;, dotčené vodopády,jezera, lesnípartie s giganticlq,mi stromy sekvojemi, krajina modelovaná ledovci je rájem turistůa horolezeců. jsou předmětem ochrany od roku ]890. Celéúzemí
ce přežila 13 britských kolonií spěje k nezávislosti. Byla stvrzenaDeklarací o nezávislostia vznikemSpojených států amerických (1776).Američané svuj státzalož1linanoÚch, dosudnevyprincipech. zkoušených demokratických feudální hadici a přiodmítlievropskou jali republikánskouústavu,založenou na ochranějednotlivcepřed státníbyrokral9. stoletíseúzemí USA cií'od začátku rozšířilo a zesíliljejichpolitickývliv.Do poloviny 19. stoletízískalakontinentální podobu.V roce částUSA svojisoučasnou 1867 koupily USA od Ruska Aljašku a postupněseceláAmerika dostávápod jejich vliv. Velmocenské postavení získávají USA zejménapo první světové válce. HegemonieUSA nabyla převahy po rozpadubipolámíhosvětav 90.letech Americkévojenskésíly minuléhostoletí. v ruznýchčástech světa dokážízasahovat (v nedávnéminulostitomubylo v Kari. biku,na Korejskémpoloostrově,ve Vietnamu,Afghánistánučilráku).
stótgomorické lBi*iiliiSpojoné
(usn)
ce řídké, narozďíI od náhorníchplošin (St. Lawrence River fsent lorenc rivr]), Mexika a Peru' Přistání Vikingů oko- do oblasti zvaÍé FÍaÍIcouzskáKanada. státem 1o roku 1000 v oblasti Newfoundlandu První anglickou osadou byl Jamestown USA jsou plošně4. největším podle počtu (9,5 mil. km,)' obypro založetý roku 1607 ve světa nemělo trvalé osídfdžejmstaun], [njúfaundlendu] lenívětšívýznam.Kolonizace čiproces Virginii. Své osady na pobřeŽístřední- vatel zaujimají3. místoa podle ekoosYojování územíčlověkem byl zprvu hoAtlantiku měli i Svédové(dnešnístát nomickéhopotenciálu a politickésíly vedoucísvětovouvelmocí. velice opatmý a v áhaý. I ako prvnízača- Delaware [delavár])a Nizozemci, kteří jso-u. Neobyčejnápestrost,,amerického li kolonizovat Angloameriku Španě|é. v roce 1624 založLlíNový Amsterdam, pří. kteří odpoloviny 16. stoletípronikalina nynějšíNew York. Postupem času se národa..je výsledkemneustálého Floridu a z Mexika do nynějšíhoTexasu Situace značnězjednodušila,v koloni- livu přistěhovalcůz celéhosvěta;USA a Kalifornie' Ve stejnédobě se dostali zaci pokračovalipouze Angličanéa na jsou na4fuány,,tavicímkotlem..národů a kultur.v UsA žijepřes 305 mil. obyUSA Španělé. Francouzi do ústířekv SvatéhoVavřince jihozápadědneŠních populace.Je to Již v polovině 18. stoletíbylo zřejmé' vatel,tj. asi 5 7o světové 60xvícenežv roce l800 a téměřčtvřnáŽe se koloniální systémv Angloameri-
York\ rpnra,\ ]{i
f,u
Mt. McKinley (6l94 m n. m.) na Af ašcev pohoří Alaska Range je nejvyššíhorslqývrchol SeverníAmerilql a zároveň i USA. V řeči kmene Athabascan se nazývá Denali, cožznamenó ''Největšíhora,,' Tentonázevse nyníprosazuje míStonázvu, kteý hora dostala na počest americkéhoprezi denta Will iama Mc Kinl eyho. Vrchol patří mezi nejstudenějšímísta Země. ýexický To proto, že leží poblíž severniho polórního kruhu a místnípodnebíje silně ovlivněno "Ťl blízkostíTichéhooceónu a velkympřevýšením nad okolni krajinou. Hlavní jádrové hospodářské oblasti SeverníAmerilry
\
g.
T 5š \'
Y
il.=a"
it
Í
II
I
I,t I
l t
i
I
I
1 ;
sobně neŽ na konci 19. století.Růstpřirozenouměnou umocňovaly silnéimigračnívlny' Uvádí se, Že od roku l820 se do USApřistěhovalo přes 60 mil. obyvatel, hlavně z Německa (7 mil.), Británie (5 mil.) a Itálie (5 mil.). Přesídlenci z Evropy dali zemi převážně anglosaský ráz. V současné době zde každoročně ,,hledáštěstí..alepšíživotnípodmínky milion přistěhovalců,z toho 400 tis' legálních'Zatímcov minulosti přicházelo nejvíceEvropanů'dnes převaŽujíAsiatéa Hispánci' Původníobyvatelé USA _ indiáni (příslušníci jednotlivých indiánských kmenů, Siouxové, Apačové, Dakotové' Navajové aj.) - byli téměř vyhubeni' Z 10 milionůjich zůstalona počátku20. stoletínecelých 300 tisíc. Do současnostise jejich početzvýšil na 2 miliony. Ž1jih\avncv západničástiUSA (v Novém Mexiku tvoří 10 % populace) a na Alj ašce( 15 %).V kmenovýchrezervacíchžiie asi třetina z nich' Č..nósi byli přiváženi z Afriky na práci na plantáže otrokářského Jihu; jejich potomci tvoří 13 % populace. V současné době osidlují i velká města na Severovýchodě USA (např' ve Washingtonumajípřevahu).CernoŠská populace se vyznačujenižšímipříjmy, méněkvalitním vzděláním a vyššíkriminalitou' Korektnost většiny obyvatel Ameriky vyŽaduje jejich pojmenování jako Afroameričané. Hispánci (Hispanos, také Latinos, 10 % populace),ž1jícina jihu a jthozápadě USA, pocházeji hlavně z Mexika
10 1500
Ka|ifoÍnie
Nov Mex]ko Nové
810 pí0cenI
L_o
podílem indiánů Stóty USA s nejvyŠším (2005)
::*
-
Největšíproducenti pšenice(2007) Čína
1 145
2
Indie
3
USA
30s
3
4
lndonésie
230
5
Brazí1ie
190
4t70
2
Čína
3250
3
Japonsko
I1 0 0
A
Rusko
950
5
lndie
650
20 25 pÍocenl
30
35
40 ]
Státy USA s nejvyššímpodílem Hispánců
(200s)
změna V hustotě zalidněn| pod|€ okresú
# -.,
I I i/il,1 I i ; i*J
,É*
5000%< 100G5000 70 500J000 % í00.500% <100% bez6 aěny pok|es> 100 oÁ
stát
Největšíproducenti kukuřice (2007) pofudí
sttíl
ll0
I
USA
330
I)
2
Čína
150
USA
55
3
Brazílie
50
+
Rusko
45
4
Mexiko
z)
5
Francie
35
5
Argentina
22
pořadí
mil.t
miLt
Těžbauhlí (2007)
Těžbaropy (200ó)
USA
15
Deb Ža 3č|tánÍobwalo|3Na1930 a 2m. uoraveno od|€ Us cansus Bu€ e U
lndie
I
10
't t::l
2
mld.kWh
_u
GraJy uvódějí informace o obyvatelstvuSeverníAmerilql a USA. První gral dokumentujevývoj počtuobyvatel SeverníAmeriky' Je na němpatrný značnývzestup v době začínající kolonizace podí' evropskýmipřistěhovalci od ]8' a ]9. století.Dalšígrafu uvódějí státy USA s nejvyšším podílem indiónskéhoobyvatelstva, lem Afrcameričanů(černošského obyvatelstva),s nejvyšším podílemHispáncťt(přistěhovalcůz oblastíLatinskéAmerilql). a nejvyšším
mil.
stát
Státy USA s nejvyššímpodílem Afroameričanů (2005)
Texas
I 335
pořadí
15 2E procenl
2050
USA
Cína
Výroba elektřiny (2007)
2003
t
stát
pořadí
1900
Vývoj počtu obyvatel SeverníAmerilq;
Mapkazachycujevývoj(růst/pokles) hustoty zalidněníobyvalelstvaUSA v letech ]9302000v procentech. Z tohotovývojeje patrný stálý pohyb obyvatelUSA z východuna zópad, kam se přesouvajíi jádrovéoblasti hospodóřského rozvoje.Tentoproceszačalza druhésvětovévállql v souvislostis rozvojem průmyslu. zbrojního Státy podle počtu obyvatel (2008)
1800
.štá!
mit.r'
stát
mil.t,
pořadí
Saudská Arábie
515
I
Čína
2ss0
2
Rusko
480
2
USA
1050
3
USA
310
3
lndie
480
4
Irán
210
4
Austrálie
400
5
Cína
185
Rusko
Jt)
p0řadi
a Karibiku(často sejednáo nelegálnípři. stěhovalce). Mnozíz nich hovořípouze španělsky. Jejichpočetavýznamvamericképopulacistáleroste. Podlenáboženství dominujíkřest'ané,hlásícíse všakk ruzným církvím (k nezávislým30 oÁ, k protestantské 25 oÁ a katolické20 %). V USA žijí i muslimovéa2 % žiďtl.Americkápopulace se vyznačujepříznivými demografickými charakteristikami, nizkou mortalitou (8 %o),vyšší natalitou (l5 %o)a vysokoustřednídélkouživota (75 |eru mužůa 80 let u žen).Pochopitelně,žese tytoúdaječastolišípodle kulturníchtradica sociálníúrovně.Velmi vysoká je míraurbanizace- téměř jsou typické 80 %.Pro americké osídlení megalopole(megalopolis)'pásy sou- New York, největšíměsto USA, jehož centrum (Down Town)je ,,mrakodrapovým vzorem,, pro visléhoměstskéhoosídlení, kdy jedno všechna,,city,, americltych velkoměst; v pozadi řeka Hudson. městopřecházíplynulev druhé. Největší megalopoleprocházipodélvýchodního být vyšší nežKapitol (sídloAmerické- prvkemj sou takétzv.,,gate communipobřeží USA, od BostonupřesNew York ho kongresu,tj. parlamentu). Městské ties,,_ uzavřenéčástiměst,kam smějí a Filadelťrido Washingtonu; žijev ní třídyse paprskovitěsbíhají u Kapitolu pouze bydlícía jejich návštěvy.Tyto přes 40 mil' obyvatelabývá označová- a Bíléhodomu(sídlaprezidenta); velké zóny vznikají na atlantickémpobřeží, na Floridě a častona přilehlých ostronajako Boswash.Druhánejvýznamnějšíplochy zaujímajiparky a zahrady' diskrimimegalopole,Chipitts, s 30 mil. obyvaa jejímenta- vech. Snahapo odstraňování Americká společnost teli,směřujeod Chicagado Pittsburghu. lita se od evropskévýrazně liší.Ame. nacese mnohdypřehouplado opačného městySan Fran- ričanéo evropské PacificképobÍežímezi hovoříjakoo,,tired extrému,kdy vlivem tzv. pozitivní discisco,Los Angelesa San Diego lemuje societies..,unavenéspolečnosti. Vět- kriminace,jsou zvýhodňoványsociálně skupiny obyvatel. megalopoleSanSan (vícenež20 mil.). šinaAmeričanů věří v sÍlusvézemě slabénebělošské Kdyžseřekneamerickévelkoměsto, a cítísev nívelmi bezpečně' USA jsou ekonomicky daleko nejProtobyli vybavíse každému většinouNew York velicerozčarováni, když|I' záÍí200| vyspě|ejšístát planety (objem HDP nežmá Čínaa Japonsko neboWashington.HraniceNew Yorku byly teroristyzničenynewyorské mra- mají2,5xvyšší jsou neurčité, nežNěmecko či státy na 3. a proto i početobyva- kodrapySvětového obchodního centra a 5x vyšší žebříčku). Vyspělé tel se uvádírůzně- od 13 do 25 mi- a napadenydalšíobjekty.Problémem a 4. pořadísvětového j souprohlubující jsou všechnysféryhospodářství;tralionů. Zahrnujeostrovy Manhattan, americké společnosti Long Islanda StateIsland. Převládají se sociálnírozdíly(10 % nejbohatších dici má většinaprůmyslovýchodvětví, tu stavbyz betonuaže|ezana šachov- domácnostíziskává polovinu příjmů), zemědělstvívykazuje velké přebytky, nicovémpůdorysu' Washington,budo- spojené navícs izolovanýmzpůsobem špičkovouúrovníse vyznačujíslužby vaný od počátkujako hlavní město životaněkteých etnickýchskupinoby- a rozvinutyjsou všechnydruhy doprafederace,je jiný' určitější a má pev- vatelstva.Známájsou tzv. ghettav ame- vy, která tvoří výborně fungujícísysportoric- tém.Prosazujíse supermoderníobory nějšístrukturu.Výstavba mrakodrapů rickýchvelkoměstech(čínské, se o výzkum a inovace.V USA tu nehrozí'neboťžádnábudovanesmí ké,italskéčijaponskéčtvrti).Novým opírající vznikly i první technopole, výrobní areály propojujícívýzkum a výrobu. Z jednotlivých sektoru národního hospodářstvímá vedoucípostaveníterciární sektor (služby),kteý zaměstnává72 0Áekonomickyaktivníhoobyvatelstva,následuje sekundárnísektor s 25 % a s velkým odstupemprimér s pouhými3 %. Těžbasurovin zahrnujetéměřkompletnísortiment;podílíse25 %ona celkovésvětovétěžbě.z paliv je to ropa, zemníplyn a černé uhlí.Protožespotřebaje obrovská,vlastníropa(10 % svě. tovétěžby)nestačí a musíse dováŽet' jsou Mexický Hlavními oblastmi těžby Hlavním městem USA je Washington'Metropole je nazvóna po prvním americkémprezidentu Georgi I|ashingtonoýi. Byla budovóna jako hlavní městofederace podle pevnéhostavebního zá|iv (50 %),Aljaška(25 %) a Kalifor. nie (15 %), Zhrubave stejnýchlokaliplánu. Městskétřídy nemaji pravoúhlou dispozicijako ve většiněamericbých velkoměst, ale tách se Íěžiizemniplyn (20 % světové sbíhajíse paprskovitě u Bíléhodomu,
těžby).Rozsáhléjsou zásoby kvalitního černého uhlí (třetina světových zásob) v oblasti Appalačsképánve a ve státech lllionois, SeverníDakota a Wyoming. Žetezná ruda se těžínedaleko Hořejšíhojezera (80 % celostátnítěžby). ostatní suroviny' s výjimkou fos. fátů (Florida), se nacházejí převážně ve Skalnatých horách. USA zaujímají první místo na světě v těŽbě fosfátů, síry a molybdenu (50 % světovétěžby). Americké průmyslové subjekty' strukturované do gigantických koncernů (korporací), patří k největšímna světě a plná polovina z nich se nachází v prvnísvětovédesítce.Mnohé,napojenímna světovou síťdceřiných společností a partnerských firem, mají nadnárodní charakter' Prosazujíse hlavně ve strojírenství(automobilovékoncern y ) .p e t r o c h e m iai e l e k t r o n i c e . Spotřebou energiejsou USA na prvním místě na světě. Přes 40 oÁ energie se získává z ropy; podíl domácího černého uhlí na energetickébilanci se snaŽíUSA zvyšovat ve Snaze omezit závislost na dovozu ropy. USA jsou i největšímspotřebitelem a producente'melektrické energie (25 % světové výroby).Vyrábí se převáŽněv tepelných elektrárnách(75 % celkovéprodukce). Přes sto jaderných elektráren,lokalizovaných z důvodůbezpečnostiprovozu hlavně do oblasti Skalnatých hor, dodává asi 15 oÁ a na vodní elektrárny připadá 10 % vyrobenéelektrickéenergie (hydropotenciálje prakticky vyčerpán). Nejvýznamnějšívodní elektrárny byly vybudovány na řekách Columbia (hydroelektrárnaGrand Coulee 6800 MW) aTennessee.o využitíalternativníener. gie _ geotermální,větrnéči slunečníusiluje Kalifornie. Hutnictví a strojírenství se pro. sazuje svou vysokou kvalitou. Díky miniaturizaci a polŽíváni plastů se sniŽuje výroba oceli (podíl na světo. vé produkci klesl k l0 %). Výrobky barevnémetalurgie využívá elektronika, letecká a jaderná technika.USA jsou největšímvýrobcem hliníku na světě (15 %), přestožese bauxit musí dovážet'Strojírenstvíse podílína světovéprodukci25 %; USA jsou největšímproducentemletadel (Los Angeles, San Diego, St. Louis, Houston, Seattle ,,Boeing"), zbrani a elektrotechniky. Tradičnívýrobu představují automobily (15% světovéprodukce),jejichŽvýro. bu ovládá tzv. ,,velká trojka..:General Motors, Ford a Chrysler. Světovéúrovnědosahuje elektronika a elektrotechnika. Počítačová vel-
moc Se opíráo firmy jako např. IBM, vem skotu na maso.V Kalifornii je GeneralElectric,UNISYS, Microsoft vysoce rozvinuta produkce ovoce, je telekomuni- zeleninya vína. či Motorola.Špičková je zásaďni kačnítechnikaa fototechnika- firmy Efektivnídopravnísystém Kodaka Polaroid.USA jsou největším podmínkou úspěšného rozvojeekonomivýrobcemchladničeka 2' místozaují- ky.Nic nezměniloamerickouspolečnost majíve výroběledničeka praček.Pro- v posledních 75 letechjako automobije závislýna petroche- Iizace.YžtIse i termín..automobilová voz automobilů je svobodný mii (koncernyExxon,Mobil, Texaco). doba...Podle Američanů Největšírafinérieropy lemujíMexic- ten, kdo se dokážeodpoutat a vyrazit, ký záLíva naleznemeje i ve velkých svobodnýje ten,kdo sedíza volantem. přístavechpři Atlantiku(40 % světové Lákajíhlavnědlouhénekonečné dálnivýrobybenzínu). Gumárenskýprůmysl ce (,'highways..) vedoucípustoukrajireprezentuje značkaGoodyearv ohiu. nou.Síťdálnicspojuje 90 % všechměst USA jsou světovouvelmocíve výrobě s vícenež50 tisíciobyvateli.Po silniumělých hnojiv, plastůa kosmetiky. ci se přepravuje20% nákladnía85 % Potravinářský průmysl zpracovává osobnídopravy.Hustá je vnitrostátní produkcivýkonného amerického země- letecká síť.Největšímiletiština svědělství.Přednímístazaujímávýroba tě jsou At|anta,Chicago a New York. mléka(1. na světě),masa(2.) a más- Vysoký podílna přepravěnákladůmá jsou nápoje že|eznični (40%)a říční la (3' na světě).Populární doprava (| 5 %). firemCoca-Colaa Pepsi-Cola.V USA Velká jezerajsou nejdůležitějším sladse vyrobítakénejvícewhisky a piva. kovodnímspojemsvěta. Značně přebytkové zemědělství Zahraniční obchodse světemspíše dosahujevysokéúrovně- více než stagnujea vyznačujese silně zápornou l5 % celosvětové produk- bilancí(hlavněv důsledkuobrovskézemědělské ce,Vyznačuje sevysokouproduktivitou ho dovozuropy a čínského spotřebního a specializací, kterouumoŽňujepestrost zboží). Exportujíse kvalitnístrojírenpřírodních podmínek. Nejvýznamnější skévýrobky(45 % - největší exportér pás zemědě|ské specializacepředsta- zbrani, letadel a PC), chemicképrovuje kukuřičnýpás (CornBelt)'ležící dukty(10 oÁ),zeměděIské zboži(|0 % jiŽně od Velkýchjezer.Dodává 40 % z celkovéhodnotyexportu- největší americké kukuřice'vyniká intenzivním exportér masa,kukuřice a pšenice). jádrovou oblastíUSA chovemvepřůa skotuna mléko.Nově Rozhodující se rozšiřujíplochypěstovánísóji. Tra- je,,průmyslový pás.. (,,Industrial je dnesjiž poněkud dičníbavlníkovép|antáže byly přemis- Belt..). označení těny vícena západ,hlavnědo Texasu. zavádějíci,neboťprůmyslovávýroba Prériejsou známéextenzivnímcho- daleko ustupuje významl terciární,/ / ' t ,,1.. /
''''?
LI
rA !
s
l.l
.€ \ ě \
t
7] z Ws
M+ z ffiffiro _ls f f f__la Itt ffio Es 7tz
\ Me.xický ztiliv
oblasti zemědělskéspecializace USA: 1 - chov dobytka na maso a závlahové rolnictví, 2 _ chov dobytka na mlékoa ovocnóřství, 3 _ tichomořskó ovocnařskó a zelinóřská oblast, 4_jarnípšenice,5_kukuřice,6_ozimópšenice,7_smíšenézemědělství,8_bavlna a sója, 9 - chov dobytka na mléko, I0 _ atlantskó ovocnóřská' zelinářskó a tabáková oblast, 11 - subtropicképlodiny, 12 _ megalopolis B)SIIrASH.
ho sektoru.Pás se rozkláďá na tzemí dvounejvětších megalopolí' BoSWA. SH a CHIPITTS,a vytvářípřespolovi. nu HDP celýchUSA. Neustáloumoderúzaci tradičníchodvětví si udržuje prioritudopravnístrojírenství (Detroit, Lansing), elektrotechnikaa hutnictví (Pittsburgh,Buffalo). Světovýmg1obálnímekonomickýmjádrem je New York (18 mil. obyvatel)- sídlooSN, největšífinančnícentrumsvěta (Wall Street)s prestižními univerzitami.Velkoměstoje významnýmcílemcestovního ruchu a místemkonáníkongresůa sjezdů.Filadelfie (Philadelphia, ó mil. obyvatel),první hlavní město je obchodUSA v letech1790-1800, ní' finanční a vědeckécentreum.Průmyslu dominujívelké rafinérieropy. Chicago (10 mil. obyvatel),dopravní uzel (poAtlantěnejvětšíletištěna světě) při Michiganskómjezeře, se zformovalove středisko obchodus obilím a masem;pyšníse největším americ. (Searstower,443 m kým mrakodrapem vysoký).Pro ekonomickýrozvojoblasti je dtiežitávodnícestapo řece Hudson, kteráje propojenakanálems Velkými jezery. Druhou jádrovou oblastí, která se v současné době dynamickyrozvíjí,je megalopoleSanSan v Kalifornii. Soustřeďujíse v ní nejprogresivnějšíprůmyslovéobory a technoparky. je zemědělství Významné a rozvojcesjádremoblasti tovníhoruchu.Největším
Las Vegas,město zábavy, rekreace a hazardu
je Los Angeles(12 mil. obyvatel).Pru- nostízabývajících sekřemíkoými, tedy myslovévýrobědominujepetrochemie, silikonovýmimikročipya počítači. Sídlí výrobaletadelaaut. Hollywoodje svě. tu světoznáméfirmy jako Hewlett-Pacfiremní tovým centrem filmovéhoprumyslu. kard, Google(aktuálněnejdražší Íinanč- značkasvěta)či Apple Computer.Inc. San Francisco(8 mil. obyvatel), nía obchodnícentrum,býváoznačováno Google je jeden z nejpopulárnějších pro svoupřírodníscenériiza nejkrásnější internetovýchvyhledávačůs areálem městosvěta.V Berkeley sídlíprestiž- zvanýmGoogleplex;ÍirmaApple zase níuniverzita.Jižněod městase nachází ýrazně pomohlanástupuosobníchpočíSiliconValley (doslovaKřemíkové údo- tačů v 70. letech.Dnes je údolísvětol). Název asi 19 sídel,roztroušených vým centrempočítačového a technolov údolíSanJosé,jeodvozenod společ- gickéhoprumyslu,zdejšípozemkypatří k nejdražším v USA. MegalopoleSan, pásu.o, tzv.,,slunečního Sanje součástí probíhajícího od Kaliforniepo Floridu. Vyznačujese dynamickýmpopulačním a ekonomickýmrustemvětšinyvelkých měst v kontrastus průmyslovýmpásmem, kde města stagnují.Američané v postproduktivnímvěku nyní cestují ,,za Sluncem..,proto j1žnisÍáý,předevšímKalifornie a Florida, významně populačněrostou'byťse na růstupodípenzisté. lejípředevším USA jako celek představujivýraznoujádrovouoblastsoučasného světa' Při regionálním hodnoceníje všaktřeba zdtraznit, že vedle nejvýznamnějších světovýchjaderzde najdemei rozsáhlé přechodné,a hlavně periferní oblasti. Jsoujimi především rozsáhlé,málo zalidněnéoblastiAljašky' Skalnatých horokulturní stepi a prérie na jejich východnímúpatí'menší oblastii jinde. Zde je životti úroveňvětšiny obyvaJedním ze středisek tichomořskéhozápadu USA (Kalifurnie) je významnýpřístav San Frantelstvapodstatněnižšinežv oblastech cisco, ležícív chráněnémzálivu (San Francisco Bay). Průlivem Golden Gate (Zlatá bróna) vyšší ve je spojen s Tichým oceánem. Na snímku most přes tuto zátoku. Město ležív seizmiclty velmi jádrových,ale mnohonásobně srovnánís většinouobyvatelchudých neklidnézóně na zlomu San Andreas. Hrozí mu stálá zemětřesení, V roce ]906 iedno z nich zničilo téměřceléměsto. makroresionů současného světa.
,:.,., ttl'
'. ..j.
ta.,
'lt
,
Ctist Los Ángeles v oblasti Kuli/.ornic
,:.
:t'::'
:=
rochemie,barevná metalurgiea dřevozpracujícíprůmysl.Téměř 60 % elektřiny připadá na vodní elektrárny (např' La Grande a Churchill na Labra. doru), 15 ,Á ta jademéelektrárny. Výrobu automobilůovládajíamerickékoncerny (Windsor, Toronto). Vyrábějí se speciálníletadla (aerotaxi,letadla pro zemědělstvía lesnictví)a strojnízařízení pro papírenský a ropný průmysl. Petrochemie se soustřeďuje v Alber. tě (E'dmonton,Calgary) a v přístavech (Vancouver).Surovinovébohatstvívedlo k rozvoji barevnémetalurgie' Kanada je druhým největŠím výrobcem hlinípředpoklady pro ku na světě. Jedinečné rozvoj má dřevozpracující průmysl výroba papíru (4. místo na světě),
pohled ze sÍudia Uniycr'sol
Ekonomika se opírá o ve|mi pestré a bohatépřírodní bohatství- lesy, Kanada zau1imásevernípolovinu seve- ryby, a hlavně nerostnésuroviny . Kanaroamerické pevniny s přilehlými ostro- dazaujimá l. místona světěv těŽběniklu v y . S p l o c h o u 1 0 m i 1 .k m ' j e p o R u s k u (25 %), zinku (20 oÁ) a uranu (30 % druhÝm největšímstátem světa. Kro- světovétěžby)a přednípozici v těŽbě mě USA nerrá hranice s Žádnoujinou rud mědi, olova, zlata,platiny a stříbra. je itěžbazemníhoplynu a ropy zerrrí. Právě s tímtosousedemmá nad- DůleŽitá _ (Alberta, povodíMackenzie a ŠelfSevers t a n d a r d n ív z t a h y ' p r o p o j e n o ue k o . je ního ledového oceánu)'Tradičníje těŽba nomickou výrobu a turistickým zázemim pro jeho obyvatele. Kanada železnérudy na poloostrověLabrador j e f e d e r a t i v nsít á t .N e j v y š Š ípmř e d s t a - a Č e r n é huoh 1 íl A l b e r t ě NejvýznamnějŠími průmys1ovými Núrodnípurk Killarney (Kanada) se rozkládťt vitelem zůstáváÍbrmálněbritská kráodvětvímije dopravnístrojírenství. pet- na severním okraji Huronského j ezera. lovna. T v r d ép ř í r o d n íp o d m í n k yn a s e v e r u z e m ě z p ů s o b i | yž , e9 0 , h o b y v a t e | ž i j e v 3 0 0 k m š i r o k é mp á s u p o d é l h r a n i c e s U S A . P ů v o d n ío b y v a t e lé (indiáni. lnuité - Eskymáci) Žijí roztroušeněpo celém ťrzemíKanady (hlavně na severu) a tvoří nece|é2 0Á p o p u l a c eV . K a n a d ě e x i s t u j íd v a ú ř e d n íj a z y k y . P ř e v a Ž u j ea n g l i c k y m l u v í c í o b y v a t e l s t v o ;f r a n k o f o n n í( f r a n c o u z s k y r n l u v í c íj )e z e j m é n aQ u é b e c( 2 5 % -r obyvatelKanady)' Mírně převaŽujíka' . t .j I tolíci nad protestanty.V Kanadě platí omezenípro imigraci. Přesto se ročně p ř i s t ě h u j eo k o l o l 0 0 t i s ' o s o b , h l a v n ě z Asie a Karibiku. Kanadaje druhounejvětšíekonomickou velmocí západnípolokoule.AŽ do t ř i c á t ý c hl e t m i n u l é h os t o l e t ít y p i c k y zernědělskáa dřevařská země se díky d y n a m i c k ó m ur ů s t up o d r u h és v ě t o v é válce pror-rrěnila v moderní průmys|ový stát s vyspě|ým zemědě|stvím' Podle velikosti HDP zauiimá 8. oořadí TortlnÍo,hlavní městtl kanodsképrovint.ie onÍario (přístav no jezeře ontario), je největšíměsto Kanady (v agloneraci 4 milionťt obyvatel) a význanlné CenÍrumprůmyslu a obchodu. ve světě. 3.{.2 Honodo
celulózy, nábytku a řeziva. Kanadaje největším světovýmexportérem dřeva. Potravinářský průmysIje zaměřenna zpracovánimasa,mlékaa ryb. Zemědělství disponuje pouze 5 oÁ omépůdyz roz\ohyKanady a přestože zaměstnáv á p ouze3 oÁekonomickyaktiv. níhoobyvatelstva,je soběstačné a řada produktůjde na export.Převažujefarmářská'vysoceproduktivnívelkoýroba (mechanizace). Nejúrodnější oblastijsou je rybolov vAtlantském prérie.Tradiční oceáněna mělčinách u poloostrova Labrador.Vlivem nadměrného výlovu však těmtolovištím hrozídevastace. Dopravahraje důležitou roli vzhle. dem k obrovskýmpřepravnímvzdálenostempři převozu surovin.NejdůleŽitějšíje žeIezniční doprava.Yzďálenostod pobřežíAtlantskéhooceánu k pobřežíPacifiku (vícenež6 tis. km) překonávajítranskontinentální tratě. Neobyčejnývýznammá lodnídoprava na řece Sv. Vavřince a na Velkých jezerech. Kanada patří k největšímexportérůmna světě a má tradičněkladné komoobchodnísaldo.Hlavníexportní výrobky dity představujístrojírenské (45 % - auta, strojní zařízení),pa|iva a rudy (25 % - zemníplyn, zinek, nikl, uran),papíra dřevo (l5 oÁz ce|kovéhodnotyexportu).Turistickyjedna z nejvice navštěvovaných zemí (ročně 40 mil. návštěvníků) nabízíhlavněpřírodní atraktivity (divokou panenskou přírodu).
Jádrovou oblastí Kanady ie tzv. ,,zlatápodkova..(Main street)_ území mezi Torontema Montrealem.Je sem koncentrovánapolovinaobyvatela produkujese75 oÁHDP celéKanady.Specializuje se na dopravnístrojírenství, hutnický'chemickýa dřevozpracující prumysl.Hlavnímicentryjsou Toronto (v aglomeraci4 mil. obyvatel),středispolygrafie, vý znamná ko fi nančnictví, je výrobaosobníchautomobilů, telekomunikačních a informačních technologií. Montréal (Montreal [montriól], přes 3 mil. obyvatel),největší frankofonníměstozápadnípolokoule'vyniká výrobouléčiva elektroniky,softwarovým inženýrstvím a kosmickýmpru. myslem. Druhoujádrovouoblastíje jih Brit. skéKolumbie s jádrovou aglomerací Vancouver-Victoria(a Seattlev USA, víz mapana str.88).
d ote"ry a úkoly I . Určete na fy zicko geografi ckémapě
velképřírodní celley v makroregionu Severní Am3rilql. 2. Srovnejte ve Skolním atlasu světa mapu podnebných (teplotních)podmínek Severní Amerilql a Evropy. Komentujte svá zjištěnía zhodnot,. te faktory způsobujícírozdíly předevšímlednových teplot vzhledem k zeměpisnéšířce. 3. Jak se nazývají původní obyvatelé Severní Amerilql? Popište, jakym
způsobem zajišt,ovali svoji výživu a dalšípotřeby. Jak se živí dnes? Zjistěte podrobnosti o kanadském teritoriu Nunavut a o jeho obyvatelích. 4. V historii makroregionu Severní Amerilql sehrály významnou roli ,,zlatéhorečlql,,.Jak ovlivnily tent9 region? 5. Relql na území Severní AmerilE jsou významnými dopravními osami. Svým využitímpro dopravu se však velmi liší. Uveďte, proč tomu tak je. 6. Vyhledejtena mapóch hlavníjádrové oblasti ve Spojených stótech a v Kanadě. Určete jejich znalql a hospodářskou specializaci. 7. Na polilické mapě Severní Amerilry vyhledejte jednotlivé státy USA a kanadské provincie a teritoria. Uvódějte jejich významnépřírodní cellE, jadrové a periferní oblasti, významná města, národni parl:y, lokality cestovního ruchu, přední univerzity a dalšízajímavosti. 8' Uveďte, co způsobuje nerovnoměrnostv osídleníSpojenýchstátůa Kanady. 9. Existuje v Severní Americe transkontinentální doprava? V případě, že ano, které linie jsou nejdůležitější? ]0. Zdůvodněte, proč je zemědělství Severní AmerilE ýznamně přebytkové. 1l. Vyhledejte, kteÚmi stóty USA, případně Kanady prostupuje kukuřičný, pšeničnýa bavlníkový pás, 12, Uveďte některénárodní parlql USA a Kanady a hlavní předmět jejich ochrany. 13. Vystěhovat se do Amerilql je snem mnoha obyvatel různýchkontinentů.Srovnejte národnostní strukturu přistěhovalců na počátku vzniku USAaKanadyadnes. ] 4. Severoamerická společnost usiluj e ve vztazích mezi lidmi o korektnost. Proto se používají někdy pro nás neobvyklépojmy, aby nebyl nikdo dotčen. Dokážete některé takové pojmy uvésta vysvětlit? 15' Vyberte si někteý ze států USA a některou provincii nebo teritorium Kanady. Vyhledejte o nich podrobnější informace a představte je v podobě stručnéhoencyklopedického hesla,
Vancouver (dějiště ZoH 2010) jejedním z nejkrásnějšich měst SeveníAmerilry (pohled na Stanley Park).
t-
