No title

Nové moduly pro řízení inovací CZ.1.07/3.2.02/03.0006 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Kapitálové zdroje .

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

1. Úvod Za významný faktor ekonomického růstu jsou považovány malé a střední podniky. Významnou předností je jejich aktivní účast v inovačním procesu a vyplňování okrajových oblastí trhu, které nejsou předmětem zájmu větších podniků. S podnikáním malých a středních podniků je spojena i řada negativ. Hlavní nevýhodou je menší okruh možností při financování rozvoje podniku. Malé firmy nemohou oproti velkým podnikům využívat výhod hromadné výroby, potýkají se s nedostatkem prostředků na vývoj a s nižším stupněm technického rozvoje. Zabezpečení rozvoje a prosperity je pro podnik malé a střední velikosti v náročných podmínkách tržní ekonomiky těžké. Nezbytným předpokladem pro růst podniku je dobře zpracovaná finanční a investiční strategie podniku. Každý podnik se musí neustále rozhodovat o potřebě struktury hmotného a nehmotného majetku a zdrojích, prostřednictvím kterých bude tyto potřeby financovat. Finanční management neustále rozhoduje o výhodách a nevýhodách zamýšlených investic a zvažuje náklady na kapitálové zajištění. Jedná se o neustálý rozhodovací proces v podniku.

1.1 Faktory ovlivňující nároky na počáteční kapitál Založení malé firmy vyžaduje finanční prostředky, přičemž mezi rozhodující činitele, určující nároky na počáteční kapitál, patří zejména: 

Specializace malé firmy. Jiné požadavky na počáteční kapitál má výrobní firma, která potřebuje kromě přiměřených prostor na podnikání také stroje, zařízení a materiál, a jiné požadavky má firma poskytující služby. Podle specializace firmy je důležité zohlednit dobu potřebnou na překlenutí časového rozdílu mezi příjmy a výdaji, neboť podle zlatého bilančního pravidla by měl být dlouhodobý majetek financován z dlouhodobých zdrojů, naopak krátkodobý majetek by měl být financován z krátkodobých zdrojů. Příklad: Pan Pekárek podniká – je pekař. Dlouhodobé a stabilní zdroje použije na dlouhodobý majetek (pekárna a její vybavení, auta, kancelářské vybavení), oběžný majetek (materiál, suroviny na pečení, drobný majetek) se bude snažit udržovat ve výši krátkodobých závazků.



Forma podnikání. Jiné požadavky na počáteční kapitál má podnikání samostatné fyzické osoby, která podniká podle živnostenského zákona a nemá určenou výši zapisovaného základního Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

kapitálu. Podstatně vyšší požadavky na počáteční kapitál mají kapitálové společnosti, kdy se musí brát v úvahu podle obchodního zákoníku stanovená výše základního kapitálu. Příklad: Pokud by pan Pekárek chtěl podnikat jako samostatná fyzická osoba, nic mu nebrání začít podnikat nejprve s malým kapitálem (pouze 50 000 Kč na koupi výkonnější trouby) a další expanzi financovat z postupně tvořeného zisku. Pokud by chtěl podnikat například v rámci nově založené a. s., musel by do ní vložit minimálně předepsaný základní kapitál ve výši 2 mil. Kč. Pozn. k nové legislativě: novelizace civilního práva předpokládá od 1. 1. 2013 možnost založení s.r.o. se základním kapitálem ve výši 1 Kč.



Umístění firmy Vysoké požadavky na počáteční kapitál má podnik v centru velkého města. Podstatně nižší ceny jsou v regionech, kde je nižší spotřebitelská poptávka a nižší jsou také ceny vstupů.



Cíle podnikání. Podstatně vyšší nároky na počáteční kapitál má malá firma, která se chce rychle rozšiřovat. Naopak nižší nároky má podnikatel, který nemá zájem o další rozvoj firmy. V návaznosti na cíl podnikání si každá firma, i malá, zpracovává zakladatelský rozpočet. Úvahy při sestavování rozpočtu se opírají o vyčíslení příjmů a výdajů (nákladů a výnosů) v rámci zvoleného období.1

1

SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V. a kol. Základy podnikání – Teoretické poznatky, příklady z praxe českých podnikatelů. Grada Publishing, a. s. 2010. ISBN 978-80-247-3339-5. s. 333-334. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2. Rozdělení kapitálu v rozvaze společnosti 2.1 Účetní závěrka a její části Každý podnikatel i každá obchodní společnost potřebují mít přehled o svých finančních záležitostech – aby znali svou finanční kondici, úspěšnost svého podnikání či dostatek zdrojů na další rozvoj. I kvůli tomu podnikatelé vedou účetnictví (dříve nazývané „podvojné“) nebo zjednodušenou daňovou evidenci (dříve „jednoduché účetnictví“). V České republice se účetnictví vede podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro podnikatele je též důležitá prováděcí vyhláška č. 500/2002 Sb. k vedení účetnictví. V rámci účetnictví se pravidelně (prakticky nejméně jednou za rok) sestavuje účetní závěrka obsahující nejméně trojici dokumentů: rozvahu, výkaz zisku a ztráty (známý pod názvem „výsledovka“) a přílohu. Dále může účetní závěrka obsahovat i výkaz o peněžních tocích (cash flow) a výkaz o změnách vlastního kapitálu – větší podnikatelé mají povinnost uvádět i tyto části. 2.1.1

Stručné představení jednotlivých částí účetní závěrky

Rozvaha vypovídá o finanční situaci podniku, a to v den, ke kterému je sestavena. Jedná se o statický dokument, z nějž nelze poznat minulý či budoucí vývoj podniku (vývoj jednotlivých položek lze analyzovat porovnáváním rozvah sestavených k různým okamžikům). Rozvaha poskytuje přehled o majetku společnosti a zdrojích, které byly na pořízení tohoto majetku použity. Souhrn majetku společnosti se označuje jako aktiva, souhrn zdrojů jako pasiva. Jako příklad aktiv můžeme uvést nemovitosti, inventář nebo software podniku (tedy majetek), ale i pohledávky vzniklé z obchodních vztahů nebo námi poskytnuté zálohy (tedy nároky na plnění, které se nedají zcela považovat za majetek). Z pasiv rozeznáme, jaké byly na aktiva použity zdroje, nebo také kdo má vůči nám nároky na plnění. Souhrn aktiv se logicky vždy musí rovnat souhrnu pasiv, neboť podnik musí všechny položky aktiv za něco pořídit. Příklad: Pan Pekárek by si rád zjistil, jakou výši dluhů měl ke konci uplynulého roku. Tento údaj najde právě jen a pouze v rozvaze. Výsledovka je na rozdíl od rozvahy výkazem tokovým. Zobrazuje operace, které mají vliv na výsledek hospodaření podniku, uskutečněné během určitého časového období, nejčastěji jednoho roku. Operace mohou být dvojí povahy – buď výsledek hospodaření zvyšují (výnosy), nebo snižují (náklady). Mezi výnosy nejčastěji nalezneme tržby za prodej zboží a výrobků, pravidelnými náklady


jsou pak mzdy, materiál, administrativní náklady nebo odpisy (náklady opotřebení některých aktiv). Výsledek hospodaření jako rozdíl mezi výnosy a náklady potom vstupuje do rozvahy na stranu pasiv jako výsledek hospodaření – je to jeden ze zdrojů, který podnik získává k pořizování dalších aktiv. Příklad: Pokud bude chtít pan Pekárek zjistit, kolik bylo v loňském roce utraceno za energie v jeho podnikání, zjistí tento údaj právě z výsledovky. Příloha je dokument, který má za úkol vysvětlit a doplnit informace uvedené v rozvaze a výsledovce. Bez těchto informací by nebylo možné rozvahu a výsledovku spolehlivě interpretovat. Podnikatel v příloze musí uvést například účetní metody, které použil, metody odpisování jednotlivých aktiv a další komentáře.


2.2 Rozvaha Rozvaha je výkaz, který je nejčastěji zkoumán za účelem zjištění finanční situace podniku. Představme si blíže jednotlivé její položky a základní pravidla orientace v rozvaze.

Aktiva celkem Pohledávky za upsaný základní kapitál

Dlouhodobá aktiva   

Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek

Oběžná aktiva  Zásoby  Dlouhodobé pohledávky  Krátkodobé pohledávky  Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

Pasiva celkem Vlastní kapitál     

Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku (tzv. fondy ze zisku) Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období

Cizí kapitál    

Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci

Časové rozlišení

2.2.1

Aktiva

V předchozí tabulce je zobrazena struktura rozvahy. Majetek společnosti (v rozvaze nazývaný aktiva) je podle doby použitelnosti členěn na dlouhodobý a krátkodobý (nebo také oběžný). Aktiva jsou tedy to, co společnost vlastní.2 Hlavním kritériem pro řazení aktiv by měla být jejich likvidita. Likvidita je schopnost jednotlivých aktiv přeměnit se v co nejrychlejším čase na peníze. Čím menší likviditu má aktivum (tedy čím déle trvá přeměnit ho bez větších ztrát na peníze), tím je jeho držení pro podnik rizikovější – v případě problémů s úhradou splatných dluhů lze vysoce likvidní aktiva prodat a utržené peníze použít na úhradu dluhů.

2

BERGMANOVÁ K., KNIGHT J.: Finanční inteligence pro manažery. Computer Press, Brno: 2011. První vydání. ISBN 978-80-251-3724-6. s.75. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Na první místo v aktivech se vyčleňují pohledávky za upsaný základní kapitál. Tato položka se uplatní pouze při upisování základního kapitálu, případně při jeho zvyšování. Proces upisování základního kapitálu upravuje v Česku obchodní zákoník. Umístění této položky na první místo v aktivech je z větší části nesmyslné – zdaleka to není nejméně likvidní položka v aktivech. Za pohledávkami za upsaný základní kapitál se nachází dlouhodobá aktiva, kritériem je doba použitelnosti delší než 1 rok, případně jeden výrobní cyklus. Mezi ně bude patřit například nemovitost, inventář kanceláří (dlouhodobý hmotný majetek), nakoupený software či licence (dlouhodobý nehmotný majetek), ale i některé dluhopisy nebo akcie (dlouhodobý finanční majetek).

Odpisy majetku, daňové předpisy Pořízení dlouhodobého majetku není účtováno jako náklad. Náklady jsou účtovány až během používání tohoto majetku prostřednictvím odpisů – pořizovací cena se do nákladů rozpouští postupně tak, aby byla každý rok její část přiřazena výnosům v odpovídajícím poměru. Stanovení výše odpisů je úkolem podniku, nejčastěji se volí lineární odpisování („každý rok stejně“) nebo výkonové odepisování (životnost se stanoví ve vyrobených kusech, příp. hodinách provozu – podle skutečného výkonu se odepíše příslušná část pořizovací ceny). Příklad: Pan Pekárek se rozhodne odepisovat pekárnu za 2 miliony Kč lineárně po dobu její 5leté životnosti – každý rok tedy odepíše do nákladů 400 tisíc Kč. Kdyby chtěl pan Pekárek odepisovat pekárnu přesněji, zjistil by si její životnost ve výrobních cyklech (např. pekárna je schopna za svůj život upéct 10 000 várek) – podle skutečně vyrobených várek by pan Pekárek každý rok odepsal poměrnou část do nákladů. Účetní odpisy a pravidla jejich tvorby se často zaměňují s tzv. „daňovými“ odpisy. Zákon o dani z příjmů totiž stanovuje vlastní pravidla pro zařazení jednotlivých věcí do kategorie například dlouhodobého hmotného majetku. Pouze tento majetek lze pak odepisovat podle stanovených pravidel tak, aby byly odpisy daňově uznatelným nákladem. Jedním z nejznámějších „daňových“ pravidel jsou minimální ceny dlouhodobého majetku – 40 000 Kč pro samostatné movité věci, 60 000 Kč pro nehmotný majetek. Uživatelé toto pravidlo mají za závazné i v oblasti účetnictví, což není správné – v rámci „finančního“ účetnictví si podnik může sám stanovit vlastní hranici pro zařazení do této kategorie i způsob odpisů.


Většina podniků si však vedení účetnictví ulehčuje tím, že následuje pravidla „daňového“ účetnictví, čímž se účetní údaje zkreslují. Kritéria, volba odepisování a další podstatné údaje se uvádějí v příloze k účetní závěrce, proto je nezbytné ji před analýzou samotných účetních výkazů podrobně prozkoumat.

Oběžná aktiva Zjednodušeně řečeno, do oběžných aktiv se zařazují veškerá aktiva, která nesplní kritéria pro zařazení do dlouhodobých aktiv – nesplní delší dobu použitelnosti nebo minimální výši pořizovací ceny. Typickou položkou oběžných aktiv jsou zásoby (materiál používaný ve výrobě, nedokončené i dokončené výrobky nebo zboží připravené k předprodeji). Dále lze v každém podniku očekávat krátkodobý finanční majetek (peníze, běžné účty, směnky) stejně jako pohledávky za odběrateli. Do kategorie oběžných aktiv české předpisy neřadí jen krátkodobé pohledávky, ale i pohledávky dlouhodobé, které mají splatnost delší než jeden rok, na to je třeba při finanční analýze dát pozor a zařadit je správně.

2.2.2

Pasiva

Za pasiva označujeme všechny zdroje, kterých bylo použito na pořízení aktiv. Obrazně řečeno, na celý podnik lze účetně nahlížet ve dvou rovinách: z jakých položek se skládá (aktiva) a kde jsme na něj vzali kapitál (pasiva). Pasiva tedy ukazují, jakých zdrojů ke svému financování podnik používá, ke komu má v dané chvíli závazky. Z hlediska zdroje kapitálu lze pasiva rozčlenit na dvě velké skupiny – vlastní kapitál a cizí kapitál. Vlastní kapitál Vlastní kapitál zahrnuje všechny zdroje, které nemají splatnost (jednoduše řečeno, není povinnost je nikomu vracet). Kromě základního kapitálu, který vnesli společníci při založení společnosti, se ve vlastním kapitálu kumuluje také dosažený výsledek hospodařený za minulá léta – ten může být (zcela nebo zčásti) za splnění podmínek rozdělen společníkům v podobě dividend.


Cizí kapitál Cizí kapitál zahrnuje všechny zdroje krytí, které mají omezenou, konečnou dobu použitelnosti (splatnosti) – po určité době je nutné cizí zdroje splatit a nahradit je případně jinými, v opačném případě se sníží bilanční suma rozvahy (součet všech aktiv, který se musí rovnat i součtu všech pasiv). Pan Pekárek svému dodavateli mouky nezaplatil za dodávku ihned, zboží bylo dodáno „na fakturu“. Panu Pekárkovi tak naroste cizí kapitál o odpovídající výši obchodního úvěru, o stejnou sumu narostla položka „materiál“ v oběžných aktivech (mouka na skladě). Nárůst zásob je tak kryt závazkem z obchodního styku. Podobnou povahu jako obchodní úvěr mají v pasivech bankovní úvěry a výpomoci. Naběhlý úrok z úvěru není pasivem, neboť neslouží jako zdroj krytí, je považován za náklad na získání bankovního úvěru. V pasivech tak bude pouze vypůjčená jistina bez úroku, která se bude postupně snižovat s přibližující se splatností úvěru. Na první místo v rámci cizího kapitálu se umisťují rezervy, jejichž význam v rámci rozvahy je potřeba odlišit od běžně chápaného významu tohoto slova. Rezerva v účetnictví je vyčíslení pravděpodobného budoucího závazku, o němž se ještě neví, zda vůbec nastane a v jaké výši. Vznik rezervy je považován za náklad a snižuje tedy výsledek hospodaření. Příklad: Podnik prodává jízdní kola. Ze své zkušenosti podnikatel ví, že určitý počet zákazníků nárokuje záruční opravy, jejichž provedení stojí v průměru 10 % kupní ceny kola. Podnik za každé prodané jízdní kolo vytvoří rezervu ve výši 10 % kupní ceny kola a zároveň ji zaúčtuje jako náklad. Pokud zákazník bude požadovat záruční opravu, zdrojem na zaplacení této opravy bude vytvořená rezerva. Pakliže po uplynutí záruční doby nebudou záruční opravy v předpokládané výši požadovány, rezerva se zruší – zrcadlově se oproti tomu zaznamená snížení nákladů.


2.3 Poměr vlastního a cizího kapitálu Vhodnou skladbou vlastního a cizího kapitálu lze dosáhnout zvýšení výnosnosti podniku, naopak skladbou nevhodnou lze přivést podnik do existenčních potíží. Z hlediska objemu vlastního kapitálu a cizích zdrojů lze teoreticky nalézt dvě krajní varianty. Podnik může buď zcela rezignovat na využívání cizích zdrojů a veškerý svůj majetek financovat pouze prostřednictvím vlastního kapitálu, nebo naopak může pro financování svých aktiv využívat pouze zdroje cizí. Prakticky však ani jedna z těchto krajních variant nepřichází v úvahu, a to již z důvodu samotné podnikatelské činnosti jednotlivých subjektů. Využití pouze vlastního kapitálu by totiž znamenalo, že podnik při své činnosti nejen že nevyužívá např. bankovní úvěry, ale netvoří ani žádné závazky (tj. hradí je již v okamžiku jejich vzniku). Druhá krajní varianta představuje opačný extrém, kdy podnik nemá žádný vlastní kapitál a veškerý jeho majetek je financován pouze cizími zdroji. Ani tato možnost však nepřichází v úvahu. Z toho vyplývá, že jedinou prakticky existující situací je, že ve struktuře pasiv podniků lze nalézt jak vlastní kapitál, tak i cizí zdroje. Z hlediska finančních manažerů to potom znamená, že je nutno určit určitý optimální poměr mezi těmito složkami pasiv, a to s cílem minimalizace nákladů na celkový kapitál.


2.4 Základy statické finanční analýzy Zkoumání finanční pozice podniku může odhalit nedostatky v jeho chodu, v jeho výkonnosti nebo hrozby, které mohou v nejbližší době nastat. Toto zkoumání vývoje podniku z hlediska financí (peněz) a času nazýváme finanční analýzou. V následující podkapitole se zaměříme především na metody finanční analýzy rozvahy. Každá rozvahová položka, jak jsme si je představili v předcházejících kapitolách, se dá zkoumat v rámci dvou rovin – buď analýzou jejího vývoje v čase (dynamická neboli horizontální analýza) nebo zkoumáním její výše ve vztahu k ostatním rozvahovým položkám (statická neboli vertikální analýza). 2.4.1

Ukazatelé výkonnosti (rentability) podniku

Základní skupinou ukazatelů finanční analýzy jsou ukazatele výkonnosti. Výkonnost je pro celý podnik klíčová, ukazuje, jak je podnik schopný vytvářet nové zdroje (zisk). Výkonnost se obecně měří poměrem zisku společnosti za určité období (nejčastěji za rok) k určité syntetické položce pasiv – vlastnímu nebo celkovému kapitálu (celkových pasiv, aktiv). Než uvedeme základní ukazatele výkonnosti, uvedeme rozlišení jednotlivých měřítek zisku. Následující tabulka ukazuje základní strukturu výkazu zisku a ztráty (výsledovky): Výnosy Tržby Provozní náklady Náklady na prodané zboží/výrobky Prodejní a administrativní náklady Odpisy Jiné náklady Provozní zisk Neprovozní čisté výnosy Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) Čisté finanční úroky Zisk před zdaněním (EBT) Daně z příjmu Čistý zisk (E)


V rámci výpočtu zisku a ztráty se s pojmem „zisk“ setkáme ve více krocích. „Nejvýše“ se ve výsledovce nachází provozní zisk – jedná se o rozdíl mezi výnosy a náklady, které byly použity v přímé souvislosti s dosažením těchto výnosů (provozní náklady). Po odečtení neprovozních nákladů a výnosů (například dividend z akcií, kurzových zisků a ztrát, ztráty z investic apod.) dostáváme jednu z klíčových položek, zisk před úroky a zdaněním (Earnings Before Interest and Taxes). Tato položka představuje zdroje, které lze použít jako náklad za použití kapitálu, a to jak cizího (úroky), tak vlastního (náklady obětované příležitosti – daný kapitál jsme mohli použít jinak). Z EBIT jsou nejprve uhrazeny úroky, tedy náklady cizího kapitálu. Mezisoučet se označuje jako zisk před zdaněním (EBT). Po zdanění dostáváme již čistý zisk, který lze celý použít k rozdělení mezi společníky. Ten lze považovat za „výdělek“ společníků z investovaného kapitálu. Čím je tedy vyšší, tím výkonnější podnik je.

Rentabilita celkového kapitálu Vyjadřuje celkovou výnosnost podniku. V rámci srovnání mezi podniky se v čitateli používá buď EBIT, nebo zdaněný zisk před úroky – ten vznikne přičtením úroků očištěných od daně k čistému zisku (viz vzorec). Pro celkovou rentabilitu se používá anglická zkratka ROA – Return on Assets (výnos z aktiv). 𝑅𝑂𝐴 𝑧𝑑𝑎𝑛ě𝑛á =

𝐸 + ú𝑟𝑜𝑘𝑦 ∗ (1 − 𝑠𝑎𝑧𝑏𝑎 𝑑𝑎𝑛ě 𝑧 𝑝ří𝑗𝑚𝑢) 𝐴𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

Rentabilita vlastního kapitálu Jedná se o podobný výpočet jako u ROA. Protože vztahujeme zisk pouze k vlastnímu kapitálu, uvažujeme již zisk po úrocích a zdanění, tedy čistý zisk. V rámci mezinárodního porovnání se někdy zaplacené daně přičítají zpět, neboť jejich výše se stát od státu liší. Zkratka je ROE (Return on Equity). 𝑅𝑂𝐸 =

𝐸 𝑉𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙


2.4.2

Ukazatelé likvidity podniku

Likvidita3 představuje schopnost podniku splácet včas a řádně své závazky. Cílem podniku je najít rovnováhu v řízení likvidních aktiv tak, aby jich byl na jedné straně dostatek, ale aby jich zároveň nebyl přebytek; čím likvidnější aktivum je, tím nižší výnos totiž podniku přináší. Likvidita se analyzuje porovnáváním struktury krátkodobých a dlouhodobých aktiv a pasiv. Za tímto účelem se oběžná aktiva rozdělují do tří podskupin: 1. Finanční majetek. Za finanční majetek označujeme hotovost, bankovní účty s nevázanými peněžními prostředky (případně s relativně krátkou výpovědní lhůtou), cenné papíry určené k obchodování (tzn. snadno přeměnitelné v peníze). Jedná se o majetek, který lze bez větší finanční ztráty zpeněžit. 2. Krátkodobé pohledávky. Pohledávky, které buď budou v nejbližší době uhrazeny, případně je lze přeměnit v peníze s určitou ztrátou (například eskontem, faktoringem). 3. Zásoby a další krátkodobý majetek. Aby byly přeměněny v peníze, musí projít výrobním procesem, případně být prodány se znatelnou ztrátou. Ukazatelé likvidity mají vždy ve jmenovateli krátkodobé závazky – neboli vždy měří poměr určitého majetku k závazkům, které jsou splatné do jednoho roku. Likvidita napovídá podniku, jaké množství majetku má k dispozici pro úhradu krátkodobých závazků. Základní pravidlo říká, že na úhradu krátkodobých závazků by měla stačit oběžná aktiva (tedy oběžná aktiva ≥ krátkodobé závazky). Pohotová likvidita 𝑝𝑜ℎ𝑜𝑡𝑜𝑣á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =

𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏á 𝑝𝑎𝑠𝑖𝑣𝑎

Tento ukazatel zkoumá, zda v případě, že se zpomalí inkaso krátkodobých pohledávek, bude podnik i tak schopen splácet své krátkodobé závazky. Tedy, v jaké míře se na podnik přenese nelikvidita jeho odběratelů. Nastavení vhodného poměru pohotové likvidity je otázkou ochoty podniku jít do rizika – pokud bude pohotová likvidita větší než 1, nebude schopnost podniku splácet své závazky podniku závislá (po

3

Definice likvidity se může autor od autora lišit, my budeme uvažovat následující definici. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

nějakou dobu) na včasném inkasu pohledávek, avšak vázat takto vysoké prostředky do nevýnosného finančního majetku může výrazně brzdit rozvoj podniku. Příklad: Pan Pekárek má jediného významného odběratele, tím je místní supermarket. Supermarket využívá své obchodní síly a pohledávky panu Pekárkovi hradí s časovými výkyvy. Pan Pekárek však má závazky ke svým dodavatelům. Pro případ, že se inkaso jeho pohledávek za supermarketem zpozdí, si tak raději hlídá pohotovou likviditu na hodnotě 0,75. Provozní likvidita Ve výpočtu tohoto ukazatele je v čitateli navíc souhrn krátkodobých pohledávek. Finanční majetek zde slouží jako rezerva na pokrytí časového nesouladu mezi splatností závazků a pohledávek. Výše provozní likvidity by z logiky věci měla být větší než jedna, míra přesahu přes jedničku závisí na rozdílu ve splatnosti závazků a pohledávek. Běžná likvidita je výše uvedeným ukazatelům podobná, v čitateli však počítá i se zásobami. U těch se totiž předpokládá zpeněžení do jednoho roku od pořízení, tedy je lze také považovat za snadno zpeněžitelná aktiva. 2.4.3

Základní ukazatelé zadluženosti podniku

Jak bylo stručně zopakováno výše, používání cizích zdrojů může ovlivňovat výnosnost kapitálu – je výhodné používat cizí zdroje, dokud náklady na jejich financování (úroková míra) jsou nižší než výnosnost podnikových aktivit (měřená například ukazatelem ROA). V tom případě podnik zvládne svou činností financovat náklady cizího kapitálu a zbylou část dodatečných výnosů tvoří čistý zisk podniku. S rostoucí výnosností však roste i riziko – pakliže rozvoj podniku nebude probíhat podle představ, podnik se bude potýkat s nedostatkem financí na pokrytí nákladových úroků, což může vyústit v bankrot podniku. Cenu cizího kapitálu výrazně snižuje daňové právo, které uznává úroky placené za použití cizího kapitálu jako nákladovou položku, která snižuje základ daně. „Skutečnou“ úrokovou míru (is) tak můžeme spočítat jako: 𝑖𝑠 = 𝑖𝑛 ∗ (1 − 𝑑), kde „d“ označuje sazbu daně z příjmu, které podnik podléhá (daň z příjmu právnických osob).


Věřitelské riziko. Ukazuje, jaký poměr aktiv je financován cizím kapitálem. 𝑣ěř𝑖𝑡𝑒𝑙𝑠𝑘é 𝑟𝑖𝑧𝑖𝑘𝑜 =

𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣é 𝑑𝑙𝑢ℎ𝑦 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

Čím větší je ukazatel věřitelského rizika, tím vyšší má podnik dluhy a tím pádem i riziko. Zda je uvedená struktura kapitálu výhodná, prozradí srovnání „skutečné“ úrokové míry placené z cizího kapitálu s rentabilitou podniku. V případě vyšší úrokové míry by měl podnik snížit své zadlužení, neboť cizí kapitál neužívá efektivně a náklady na jeho získání převyšují výnosy, které přináší. Praktické uplatnění statické finanční analýzy procvičí případové studie na konci tohoto modulu.


2.5 Ve zkratce: Rozdělení kapitálu v rozvaze společnosti Účetní závěrka se skládá ze tří dokumentů: rozvahy, výkazu zisku a ztráty (výsledovka) a přílohy. Často se také v praxi setkáme s výkazem o peněžních tocích (cash flow), nepovinnou částí účetní závěrky. Rozvaha vypovídá o stavu majetku a zdrojů krytí tohoto majetku k určitému okamžiku. Na straně aktiv jsou vypsány jednotlivé majetkové hodnoty podniku (členěné podle dlouhodobosti využití, likvidity, povahy majetku). Strana pasiv říká, z jakých zdrojů byl tento majetek pořízen – buď z vlastních (vklady společníků/akcionářů, kumulací zisku minulých let) nebo z cizích (bankovní, dodavatelské, zaměstnanecké a jiné závazky). Některé položky majetku je třeba odepisovat – odpisový plán si do velké míry může každý podnik stanovit dle svého rozhodnutí tak, aby se jejich průběh co nejvíce blížil skutečnosti. Výsledovka shrnuje operace s vlivem na výsledek hospodaření za určité období. Výsledek hospodaření je rozdíl mezi výnosy (nejčastěji tržby) a náklady. Základním rozhodnutím pro podnik je poměr vlastního a cizího kapitálu, který bude použit. Vlastní kapitál není třeba splácet, pro podnik je tedy výrazně méně rizikový. Neznamená to však, že by byl vlastní kapitál „zadarmo“ – i v tomto případě je třeba počítat s (přinejmenším implicitními) náklady. Cizí kapitál je považován za rizikovější, za splnění určitých podmínek je však levnější než vlastní kapitál. Každý podnik by měl sledovat vývoj svého finančního zdraví pomocí nejrůznějších ukazatelů – jejich skladba by měla odpovídat cílům a zaměření podniku, v tomto směru nelze stanovit jednoznačná doporučení. Ukazatele se týkají výkonnosti podniku (rentabilita), likvidity, zadluženosti a dalších.


2.6 Praktické otázky: Rozdělení kapitálu v rozvaze společnosti Častým argumentem pro zvýšení objemu cizího kapitálu je pákový efekt. O co se jedná a je obecně platný? Pákovým efektem rozumíme situaci, kdy navýšení cizího kapitálu za konstantního množství vlastního kapitálu vede ke zvýšení zisku a tím pádem i ke zvýšení zisku na jednotku vlastního kapitálu – vlastní kapitál je tak využit efektivněji. Pozitivní vliv finanční páky má podmínku, že úroková míra placená z cizího kapitálu musí být nižší než výnosnost aktiv podniku (aby podnik vydělal nejen na zaplacení úroků navýšeného cizího kapitálu, ale i na použití vlastního kapitálu ve formě dividend). Jaký je rozdíl mezi výsledovkou druhovou a účelovou? Je výsledek vypočtený podle nich srovnatelný? Jedná se o dva různé pohledy na toky výnosů a nákladů uvnitř podniku. Výnosy jsou v obou případech zaznamenány stejně, rozdíl je v členění nákladů. Zatímco druhová výsledovka odpovídá na otázku „NA CO byly náklady vynaloženy?“, účelová výsledovka se ptá spíše, na JAKÝ ÚČEL, jaké oddělení náklady vynaložilo. Nákladovým druhem, který nalezneme v druhové výsledovce, budou typicky „osobní náklady na zaměstnance“ bez ohledu na rozlišení pracovní pozice či útvaru, „spotřeba materiálu, energií“ nebo „změna stavu zásob“, účelová výsledovka agreguje náklady podle činnosti či útvaru na „odbytové“, „administrativní“ nebo „výzkum a vývoj“. Výsledek hospodaření je však v obou případech stejný. Proč sestavujeme výkaz cash flow? Přestože výsledky cash flow známe z rozvahy, není pro nás důležitá jen konečná zpráva o stavu peněz. Důležité je také dílčí zjištění, kde jsou jejich zdroje a kam se peníze ztrácejí. Zhodnocením těchto informací je možné nalézt rezervy v řízení.4

4

SCHOLLEOVÁ H. : Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Grada Pbulishing, 2. aktualizované vydání, 2012. ISBN 978-80-247-4004-1. s. 33. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

3. Podnikatelský plán 3.1 Struktura podnikatelského plánu Pod pojmem podnikatelský plán rozumíme souhrn veškerých okolností uvnitř i vně podniku, související s naším podnikatelským záměrem – najdeme v něm jak vytyčený podnikatelský cíl, tak míru reálnosti těchto cílů, způsob, jak k těmto cílům dojít, a míru pravděpodobnosti dosažení cílů. Podnikatelský plán slouží podnikateli jak pro plán činnosti a srovnávání skutečnosti s plánem, tak pro prezentaci podnikatelského záměru potenciálním investorům. Každý podnikatelský plán by měl dodržovat tři skupiny pravidel: 1. Srozumitelnost, stručnost. 2. Logičnost, přehlednost. 3. Pravdivost, respektování reality a rizik. Podle způsobu a potřeby prezentace rozlišujeme několik forem podnikatelského plánu lišící se zejména dobou na jeho představení, a tím pádem také obsahem. 

Elevator pitch. Velmi stručná, poutavá a zapamatovatelná ústní prezentace použitelná kdykoli a kdekoli; účelem je zaujmout investora pro další jednání.



Executive summary. Písemný dokument o rozsahu maximálně dvou stran – slouží jako vizitka pro doplnění ústní prezentace, neměl by obsahovat žádné tajné informace. Na prvním místě by mělo být označení typu investice a výše požadovaného kapitálu. Na závěr zopakujeme svou nabídku a kontakt.



Plný/zkrácený podnikatelský plán. Uvedení veškerých podstatných záležitostí, slouží především podnikateli samotnému. Zkrácená verze slouží vážnému zájemci o investici pro bližší prozkoumání – nezakrývá slabiny, nýbrž silné stránky!! (Aby zájemce nemohl náš podnikatelský záměr okopírovat).

Podnikatelský plán by měl obsahovat následující informace: 1. Stručné představení celého podnikatelského plánu. 2. Základní informace o společnosti. 3. Klíčové osobnosti projektu. 4. Produkt – popsán z pohledu zákazníka. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

5. Technické, vnitropodnikové záležitosti: a. Tržní okolí, SWOT analýza. b. Prodejní strategie (cenotvorba, distribuce, podpora prodeje, náklady na odbyt). c. Výroba. d. Personální zabezpečení projektu. e. Finanční plán. 6. Jak bude naloženo s případným kapitálovým vstupem?


3.2 Financování podnikatelských záměrů Sebelepší podnikatelský plán a nadšení jeho tvůrců mohou ztroskotat na jednom zásadním problému, kterým jsou finanční zdroje. K financování podnikatelského záměru jsou nutné zejména dlouhodobé zdroje financování. V úvahu přichází vlastní zdroje, bankovní úvěr, leasing, venture capital, obchodní andělé, prvotní emise cenných papírů (IPO – Initial Public Offering) nebo dotace. Rozhodujícím zdrojem financování by měly být vnitřně vytvořené zdroje financování, tj. interní vlastní kapitál. Představují jej nerozdělený zisk minulých let a fondy ze zisku. Financování interním zdroji je nejrozšířenějším způsobem financování podnikových investic, ale v případě expanze zejména malých a středních podniků (případně nového podnikatelského záměru) nemusí postačovat. V tom případě je vhodné použít podnikatelský plán jako nástroj k přesvědčení potenciálního věřitele nebo investora o životaschopnosti záměru, návratnosti investovaného kapitálu a jeho zhodnocení.5

3.2.1

Podpůrné programy

Podpora podnikání má různé formy od bezplatného poradenství, školení až po finanční podporu. V České republice je poskytována zejména ze zdrojů Evropské unie a prostředků státního rozpočtu v kombinaci se soukromými zdroji. Podpora z EU může být poskytována formou dotací ze strukturálních fondů: 1. Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund – ERDF), který se zaměřuje na rozvoj podnikání, infrastruktury, výzkumu a vývoje, celoživotního vzdělání. 2. Evropský sociální fond (European Social Fund – ESF), který poskytuje prostředky k podpoře neinvestičních projektů v oblastech sociální integrace, podpory zaměstnanosti, posílení systému vzdělávání, podpory rovných příležitostí na trhu práce. 3. Evropský zemědělský, orientační a záruční fond (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund – EAGGF), který podporuje změny v zemědělství a lesnictví a rozvoj venkovských oblastí). 4. Finanční instrumenty pro usměrňování rybolovu (Financial Instrument for Fisheries Guidance – FIFG), který se zaměřuje na podporu rybářských oborů.

5

KOCÁB, V; PETERKA, J; REŽŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán. Computer Press, a.s., 2007. ISBN 978-80-251-1605-0. s. 183191. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Rozhodování o poskytnutí dotace ze strukturálních fondů je v kompetenci národních, resp. regionálních orgánů. Podrobné informace najdete na internetových stránkách www.strukturalnifondy.cz. Podpora ze státního rozpočtu je poskytovaná prostřednictvím státem zaštítěných institucí. V ČR byla za účelem koordinace podpory podnikatelů zřízena Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. K podání žádosti o dotaci ze strukturálních fondů je potřebné připojit podnikatelský plán. Žadatel o dotaci i v tomto případě musí vycházet z očekávání poskytovatele dotace. Poskytnutá dotace je nevratná, navyšuje vlastní kapitál a vyplácí se na základě předložených dokladů o vynaložení uznatelných nákladů. Žadatel si musí zabezpečit financování záměru z jiných zdrojů, dotace se vyplácí až dodatečně. Pro sestavení finančního plánu je možné uvést téměř stejná doporučení, jako pro plán určený investorovi: 

Položky finančního plánu je potřebné podrobně zdůvodnit, zejména všechny náklady.



Je nutné prokázat jejich reálnost ve finančním plánu v návaznosti na dosavadní vývoj.



Není vhodné plánovat výdaje na projekt, které nekorespondují s finančními možnostmi firmy vzhledem k stavu majetku a zdrojům financování.



Nejdůležitější je plán peněžních toků, který by měl zajistit bezproblémové financování projektu.



Plánované příjmy je potřebné zdůvodnit a jejich získání podpořit marketingovou strategií.

Kompletní informace o aktuálních programech podpory jsou např. na internetovém portálu BusinessInfo.cz.

3.2.2

Financování záměru vlastní činností

Nejsnadnější cestou k financování nového záměru je nalezení zdrojů uvnitř existující společnosti. Taková společnost již vytvořila v minulých obdobích jistou hodnotu, jejíž výši v účetnictví nalezneme v pasivech pod položkou „Vlastní kapitál“. Struktura vlastního kapitálu je následující: Základní kapitál. Je peněžním vyjádřením souhrnu všech vkladů, které společnost za dobu své existence obdržela od společníků. Navýšení základního kapitálu je možné dosáhnout buď poskytnutím dalšího vkladu stávajícími společníky (tedy bez změny struktury podílů společníků), případně přibráním nového investora. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Výsledek hospodaření běžného období. Zde se kumulují náklady a výnosy právě probíhajícího období. Výsledek hospodaření minulých let. Pod položkou Nerozdělený zisk minulých let nebo Neuhrazená ztráta minulých let se hromadí ty zisky, jejichž použití ještě nebylo valnou hromadou rozhodnuto. V případě potřeby kapitálu na rozvoj podniku není vhodné rozdělovat zisk společníkům (vyplácet dividendu), nýbrž ho přidělit do některého z fondů, z něhož je výplata dividend omezena (obchodním zákoníkem, společenskou smlouvou, stanovami nebo jinak). Vyplácení dividend z položky „Nerozdělený zisk minulých let“ nemůže být omezeno. Fondy. Poslední skupinou položek, které nalezneme ve vlastním kapitálu společnosti, jsou „fondy“, čímž rozumíme účetní položky, kde se schraňují prostředky k jistému účelu. „Fondy“ nelze nikdy tvořit na vrub nákladů nebo výnosů. Podle způsobu svého vzniku se fondy člení do dvou skupin. Kapitálové fondy jsou takové fondy, které jsou tvořeny a doplňovány z vkladů společníků, které však nezvyšují základní kapitál společnosti, tím pádem ani nemění vlastnickou strukturu – jedná se například o přijaté dary, dále položky vzniklé z přeměn společností nebo fondy z přecenění. Fondy ze zisku jsou tvořeny a čerpány z velké části na základě rozhodnutí společníků – specifické postavení má pouze rezervní fond, jehož tvorbu a čerpání upravuje obchodní zákoník.

3.2.3

Vstup nového investora do společnosti

K navýšení vlastního kapitálu může dojít kromě činnosti podniku i vstupem nového investora do společnosti. Investor se stává spoluvlastníkem, nese podnikatelské riziko a požaduje přiměřenou kompenzaci za podstoupení rizika. Investor nepožaduje splacení vkladu, investované prostředky se mu vrátí formou prodeje vlastněného podílu podniku. Motivací investora je během 3 – 5 let svůj podíl ve společnosti zhodnotit a následně ho prodat. S tímto krokem přichází do společnosti tedy nejen kapitál, ale i investorovy zkušenosti, které mohou napomoci všestrannému rozvoji společnosti.


3.2.4

Financování záměru z cizích zdrojů

Vstupem kapitálu do účetní položky „cizí zdroje“ se rozumí taková investice, se kterou se nepojí žádná práva rozhodovací účasti ve společnosti – protiplněním je navrácení jistiny a naběhlých úroků, zpravidla v předem domluvených termínech. K nejčastější položce v dlouhodobějších cizích zdrojích patří bankovní úvěry, které poskytují banky jako institucionalizovaní poskytovatelé cizího kapitálu. Charakteristickými znaky každého (bankovního) úvěru jsou: 

Návratnost, tzn. příjemce úvěru jej musí ve stanovené lhůtě splatit.



Úročení, které představuje cenu za zapůjčení peněz. Úrok je stanovený formou fixní nebo variabilní úrokové sazby a vypočítává se jako procento z nesplacené části poskytnutého úvěru.



Zajištění návratnosti úvěru pro případ nepředvídaných okolností, které by ohrozily návratnost úvěru a zaplacení jeho ceny. Banky zpravidla požadují zajištění ve výši poskytnutého úvěru a celkových úroků.

Dlouhodobé bankovní úvěry poskytují banky ve formě termínované půjčky označované jako investiční úvěr a hypotéční úvěr. V případě investičního úvěru se požaduje zajištění dlouhodobým majetkem, případně třetí osobou, u hypotečního úvěru je přípustné zajištění pouze nemovitým majetkem. Krátkodobé bankovní úvěry mohou mít různé pojmenování, např. kontokorentní úvěr, lombardní úvěr, podstatné jsou podmínky jejich použití. Zpravidla jsou omezeny na financování provozního kapitálu, tj. zásob, pohledávek a provozních nákladů. K jejich získání zpravidla není požadovaný podnikatelský plán, banka se spokojí s výhledem peněžních toků na období jednoho roku.

3.2.5

Leasing

Financování pořízení dlouhodobého majetku prostřednictvím leasingu je velmi blízké financování formou bankovního úvěru. Pomocí leasingu podnik užívá majetek bez zaplacení jeho vstupní ceny – plněním za toto užívání je poplatek leasingové společnosti, který je za stanovených podmínek daňově uznatelným nákladem. Leasing se může vyskytovat ve formě provozního a finančního leasingu.


Vzhledem k tomu, že předmět pořízený formou leasingu zůstává ve vlastnictví leasingové společnosti, jsou leasingové společnosti mnohem flexibilnější ve zprostředkování financování a nepožadují záruky v takovém rozsahu jako banky. To je i důvodem, že financování formou finančního leasingu je hodně rozšířené.


3.3 Ve zkratce: Podnikatelský plán Podnikatelský plán je základní dokument každého podnikatele – jedná se o základní „jízdní řád“ obsahující předpoklady vývoje i cíle, kterých by měl podnik postupně dosahovat. Kromě toho slouží podnikatelský plán také k nalákání potenciálních investorů, čemuž by měla odpovídat jeho délka a obsah. V praxi by měl mít podnikatel připraven několik verzí rozsahu podnikatelského plánu podle příležitosti, za jaké ho bude představovat. V každém případě však musí být stručný, srozumitelný, přehledný, pravdivý a reálný. Nejjistějším zdrojem financování je vlastní kapitál, kterého však zvláště při začátku podnikání nebývá dostatek. Tvoří ho interní zdroje, tj. kapitál, který podnik vytvořil svou vlastní činností v minulosti, a kapitál vložený akcionáři nebo společníky. V rámci rozvahy může být kapitál rozložen do různých položek, nejbezpečněji uložen (tzn. nejlépe chráněn před výplatou společníkům) je v základním kapitálu nebo v rezervním fondu. Po vyčerpání interních zdrojů je však třeba přemýšlet i o externích zdrojích – buď navýšením vlastního kapitálu, nebo přijetím půjčky nebo úvěru, případně nenávratného finančního transferu (dotace, dar). V rámci přijetí půjčky nebo úvěru je třeba zvážit všechny jejich parametry – návratnost (dobu splácení), úročení a formu zajištění úvěru. Alternativou poskytnutí půjčky je financování prostřednictvím leasingu. Nelze a priori určit, která forma je v určitých případech výhodnější, nákladnost obou alternativ je třeba propočítat a porovnat. Evropská unie poskytuje dotace malým a středním podnikům především skrze strukturální fondy, v současné době je na podporu podnikání zaměřen operační program Podnikání a inovace. Vždy je třeba pečlivě zkoumat podmínky dotace, pravidelně bývá potřeba určitá míra financování z vlastních zdrojů.


3.4 Praktické otázky: Podnikatelský plán Jak se liší poskytnutí půjčky investorem od jeho kapitálového vstupu do společnosti? Pokud investor poskytne podniku půjčku/úvěr, zobrazí se navýšení kapitálu v rozvaze v cizím kapitálu. Uvedenou půjčku bude třeba v určených termínech splácet, postupně bude splacena celá. Investor poskytuje půjčku/úvěr za účelem dosažení výnosu ve formě úroku. Po uplynutí doby splatnosti je jeho pohledávka tzv. dospělá a investor se může jejího splacení domáhat soudně a po vydání rozsudku splacení vymáhat. Pokud investor vloží kapitál do vlastního kapitálu společnosti, stává se jejím společníkem. Investor získává právo účasti na chodu podniku a rozhodování v jeho orgánech, např. valné hromadě. Investorovi nenáleží obecně právo na vrácení vkladu, nemůže na základě pouhého svého rozhodnutí ze společnosti vystoupit – musí se domluvit s někým na odkoupení svého podílu. Investorovi není třeba platit žádný úrok, avšak hrozí, že bude vyžadovat a svou silou odhlasuje na valné hromadě výplatu dividend. Náš podnik už delší dobu nevyplácí dividendy/podíl na zisku, aby měl dostatek kapitálu na rozvoj a další investice. Je správné ponechat kapitál v rámci položky „Nerozdělený výsledek hospodaření minulých let“? Do chvíle, kdy společníci jednají ve vzájemné shodě a souhlasí s rozvojem podniku s dopadem v podobě utlumení výplaty dividend, není v dané situaci problém. Hrozba se však skrývá v podobě např. změny společníka (dědění, převod podílu apod.), kdy noví společníci nemusí s rozvojem podniku souhlasit a s vidinou rychlé výplaty dividend, na kterých de facto nemají zásluhu, dělají vše proto, aby došlo k jejich výplatě. Ponechání zisku v rámci položky „nerozdělený zisk“ je tak hrozbou v tom případě, že k jeho rozdělení na dividendách je třeba slabá většina společníků. Neočekávané rozhodnutí o výplatě dividend z podniku může pak znamenat okamžitý konec podnikání nebo nadějného projektu. Lépe bude kapitál chráněn buď ve fondech ze zisku (v některém ze speciálně vyčleněných statutárních fondů), nebo přímým navýšením základního kapitálu.


4. Zdroje a formy vlastního financování podniku Vlastním kapitálem rozumíme kapitál, který patří vlastníkům, jedná se o zdroje vložené vlastníky, zdroje vygenerované vlastní činností podniku, ale může jít i o zdroje bezúplatně nabyté.

4.1 Nevyplácení nahromaděných zisků Nejsnadnějším rozhodnutím je nevyplácení nerozděleného zisku minulých let (pokud je) v podobě dividendy, nýbrž hromadění tohoto zisku jako podkladu pro rozvoj podniku. Nejvhodnější pro alokaci vytvořeného kapitálu jsou fondy ze zisku. Specifické postavení má rezervní fond, který je tvořen povinně ke krytí rizika případných budoucích ztrát, v povinně vytvořené výši ho v žádném případě nelze použít k výplatě dividend. Se základním kapitálem tak tvoří nejstabilnější část vlastního kapitálu. Další položkou jsou „statutární fondy“ – položky tvořené na základě určitého statutu, kterým může být společenská smlouva nebo stanovy společnosti. K výplatě z tohoto fondu dochází pouze za předem určených podmínek. Ke změně společenské smlouvy nebo stanov společnosti je třeba souhlas „přísnější“ většiny společníků než k rozhodnutí o rozdělení vytvořeného zisku, proto prostředky vložené do statutárních fondů jsou před výplatou lépe chráněny.


4.2 Výnosy z prodeje a z likvidace hmotného majetku K optimalizaci struktury podnikového financování může sloužit hlavně nemovitý majetek a movitý majetek dlouhodobě užívaný k činnosti podniku. Tento majetek v sobě váže velké množství kapitálu. Prvním krokem je analýza vlastněného majetku – skutečně je v podniku všechen majetek plně využit a je tedy vhodné ho vlastnit? Nebo je využíván pouze zčásti a jeho vlastnictví je pro podnik neefektivní? Následovat by mělo finanční srovnání (zvažujeme varianty přinášející stejné výnosy) nákladů varianty vlastnění majetku, případně jeho prodeje a následného pronájmu (leasingu). Prodejem majetku získáme velké množství kapitálu, zpětný pronájem si však vyžádá zvýšené náklady v budoucnu. Při rozvoji podniku by v jeho vlastnictví měly být pouze nutně potřebné položky, které patří k jádru podniku, jsou uzpůsobeny pro jeho specifickou činnost. Strukturu majetku a jeho případný prodej je nutno zvažovat dlouhodoběji, neboť urychleným prodejem majetku vzniká ztráta například kvůli nižší prodejní ceně. Příklad: Pan Pekárek zjistil, že jeho dodávka je vytížená pouze brzo ráno při rozvozu pečiva, naopak většinu dne až na výjimky stojí u něj na dvoře. Rozhodl se tak dodávku prodat a na rozvoz pečiva najímat dopravní společnost. Naopak budovu neprodá a nepronajme si ji – její nedílnou součástí je rozsáhlá parní pekárna, jejíž stěhování je nepředstavitelné.


4.3 Uvolnění kapitálu blokovaného v oběžných aktivech Mnoho podniků nemůže dosáhnout na dlouhodobý bankovní úvěr. Větší množství vlastních prostředků však mívají výrobní podniky vázány v zásobách, případně dalším oběžném majetku. Možností je čerpat krátkodobý bankovní úvěr účelově vázaný právě na pořízení zásob (výhodou je nižší úroková míra, neboť poskytnutí tohoto úvěru není pro banku tak rizikové) a uvolněné prostředky, které není potřeba vázat v zásobách, může podnik použít na financování nového projektu, na který by jinak banky poskytly kapitál s podstatně vyšším zdráháním.


4.4 Zodpovědná a reálná tvorba nákladových položek Nákladové položky jako odpisy, tvorba opravných položek nebo rezerv závisí na úvaze a předpokladech podniku. Zákon o účetnictví stanovuje podmínku poctivého a věrného obrazu finanční situace účetní jednotky. Za tímto účelem by měl podnik zodpovědně stanovit výši například odpisů tak, aby odpovídal realitě. O podobný případ se jedná u opravných položek (některé podniky je ve velké části netvoří, čímž opět dochází k podsazování nákladů a nadsazování zisku) nebo u tvorby rezerv.


4.5 Ve zkratce: Zdroje a formy vlastního financování podniku Kapitál vytvořený interně není vhodné rozdělovat v počátku rozvoje společníkům. Pokud jsou společníci srozuměni s potřebou kapitálu na rozvoj podniku, měli by sami přijímat opatření, jak kapitál vázat v rámci podniku. Nevyplácení nahromaděných zisků minulých let je základním opatřením. Vhodné je tyto prostředky v rámci vlastního kapitálu účetně přesunout do lépe chráněného fondu, např. fondů ze zisku, příp. o ně navýšit základní kapitál, což je však nesrovnatelně namáhavější procedura. Zdroje lze získat také rozprodáním nepotřebného, resp. neefektivně využívaného majetku a jejich nahrazení např. občasným pronájmem, který může být pro potřeby podniku výhodnější. Ve vlastnictví podniku by se měl soustřeďovat spíše jen obtížně prodejný a podniku na míru přizpůsobený majetek. Podobně je možné rozpustit kapitál vázaný v nadbytečném oběžném majetku – např. zbytečně velkých zásob materiálu, výrobků nebo zboží. Aby nebyl účetní zisk podniku nadhodnocený, měl by podnik dbát na vhodné účetní zachycování rizik a realitě odpovídající tvorbu nákladových položek – odpisy, opravné položky a rezervy jakožto náklady snižují zisk a tak zmenšují možnost vyplacení zisku, který ve skutečnosti nebyl reálně vytvořen.


4.6 Praktické otázky: Zdroje a formy vlastního financování podniku Často se říká, že odpisy jsou zdrojem financování investic. Pomohou vyšší odpisy majetku k získání většího množství kapitálu na financování rozvoje? Odpisy jsou nákladovou účetní položkou, nepředstavují peněžní tok. Jejich funkce je přiřazovat se k výnosům, které jsou dosaženy díky fungování určitého majetku, příslušné náklady odpovídající opotřebení majetku tak, aby byl vypočtený výsledek hospodaření reálný. Vyšší odpis neznamená vyšší peněžní tok pro podnik, vyššími odpisy si nelze „vydělat“ na novou investici. Odpis je však třeba brát jako náklad, který snižuje výsledek hospodaření. Čím nižší výsledek hospodaření, tím nižší daně a tím méně je možno rozdělit společníkům. Odpisy tedy vážou peníze uvnitř podniku a z tohoto hlediska je někdo může považovat za „zdroje financování“.

Jaký je rozdíl mezi statutárním fondem a fondem ze zisku? Statutární fond je takový účetní fond, k jehož tvoření a rozpouštění dochází na základě „statutu“, kterým jsou buď stanovy, nebo společenská smlouva společnosti. Statutární fondy jsou tvořeny ze zisku, jedná se tedy o specifickou skupinu fondů ze zisku, kde se postupuje podle předem daných pravidel, nikoli dle ad hoc rozhodnutí valné hromady. Peněžní prostředky jsou tak prostřednictvím statutárních fondů lépe chráněny před neočekávanou výplatou společníkům ve formě dividend.


5. Zdroje a formy cizího financování podniku Výhodou využití cizího kapitálu je získání potřebných prostředků bez současného přepuštění podílu na řízení společnosti dalšímu subjektu. Náklady na cizí kapitál bývají nižší než náklady na vlastní kapitál.

5.1 Bankovní úvěry Z podstaty úvěru je možné dedukovat, které faktory budou rozhodující při posuzování žádosti o úvěr. Banku zajímá zejména plán peněžních toků, který ji přesvědčí, že podnik bude schopen zaplatit úroky i splatit úvěr. Málokdy banku přesvědčí podnikatelský plán, předložený dlouhodobě ztrátovou firmou, i když byla ztráta pouze důsledkem „daňové optimalizace“. Oceňují podniky dlouhodobě ziskové, i když s nižší tvorbou zisku. V České republice jsou bankovní úvěry nejrozšířenějším externím způsobem financování podniků. Jejich podíl na celkových zdrojích se liší podle oboru podnikání. V průměru tvoří 20% finančních zdrojů a jejich podíl klesá. Při žádosti o bankovní úvěr se požaduje kromě podnikatelského plánu předložit i velké množství dalších příloh, získání bankovního úvěru je obecně administrativně velmi náročnou procedurou.


5.2 Leasing O leasingu hovoříme v případě, kdy si podnik pronajme majetek od leasingové společnosti, přičemž vlastnické právo k majetku zůstává právě leasingové společnosti. Protiplněním za poskytnutý majetek jsou poplatky leasingové společnosti. Pronajímaný majetek podle českých účetních standardů není vykazovaný v rozvaze, proto ani závazky vůči leasingové společnosti nejsou uváděné v rozvaze, opticky tedy nezvyšuje zadlužení podniku. V praxi se však tato „výhoda“ příliš neuplatní, neboť jak banka při poskytnutí úvěru, tak investor při zvažování svého kapitálového vstupu do společnosti vždy zkoumají veškeré významné uzavřené smlouvy. Z hlediska majetkoprávních vztahů rozlišujeme dvě základní formy leasingu – finanční a operativní.6 5.2.1

Finanční leasing

Finanční leasing představuje skutečnou alternativu bankovnímu úvěru. Podnik pořizuje dlouhodobý majetek formou pronájmu s cílem jeho odkoupení (převodu vlastnického práva) po ukončení doby pronájmu, a to na základě předkupního práva, které je součástí leasingové smlouvy. Tento převod do vlastnictví leasingového nájemce nemusí být uskutečněn. Je-li nájemcem podnikatelský subjekt, musí dodržet znění zákona o dani z příjmu. Pakliže by se tak nestalo, nemohl by využívat daňového zvýhodnění, které finanční leasing přináší. 5.2.2

Operativní (provozní) leasing

Jde o obchodní vztah ujednaný mezi leasingovým pronajímatelem, leasingovou společností a leasingovým nájemcem. Jedná se o pronájem movité věci, po jehož skončení se předmět leasingu vrací pronajímateli. Uzavírá se většinou na dobu podstatně kratší, než je doba životnosti a odepisování předmětu. Výhodou je, že zákazník hradí pouze část celkové investice, a to rovnoměrně v průběhu používání. Umožňuje udržet tempo s technickým pokrokem a zamezuje morálnímu zastarávání najatých věcí. 5.2.3

Full service leasing

Full service leasing je rozšířenou verzí operativního leasingu, která nabízí nejen finanční zajištění, ale kombinuje ho s dalšími možnostmi správy a provozu. Uplatní se nejčastěji v případě nájmu vozového parku.

6

ŠIMAN J. PETERA P.: Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 68. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

5.3 Ve zkratce: Zdroje a formy cizího financování podniku Nejčastější formou cizího kapitálu bývá bankovní úvěr – proces jeho získání je formalizovaný a náročný, banku je třeba přesvědčit o schopnosti úvěr splácet a o reálnosti záměru, na který má být úvěr použit. K žádosti je třeba připojit celou řadu dokumentů, jejich získání však nebývá tak složité. Alternativou bankovnímu úvěru je leasing, česky nájem. Jedná se o poskytnutí financí nepřímo, a to pronájmem majetku, na jehož koupi by si podnik jinak musel vypůjčit. Podniky jej často využívají také pro jeho výhodu z hlediska účetnictví – pronajatý majetek se nevykazuje v rozvaze, uměle tedy vylepšuje finanční situaci podniku. Leasing je smluvní vztah mezi pronajímatelem a nájemcem, práva a povinnosti stran mohou být různá. Na základě typicky se opakujících kontraktů se rozlišuje zejména finanční a operativní leasing. Finanční leasing se více podobá bankovnímu úvěru – zpravidla má podnik právo po ukončení splácení majetku ho převést za zůstatkovou cenu do svého vlastnictví. Finanční leasing tak většinou trvá po celou dobu životnosti majetku, po kterou ji používá pouze jeden nájemce. Aby podnik mohl vykazovat leasingové splátky jako daňově uznatelné náklady, musí splnit podmínky dané zákonem o dani z příjmu. Operativní (provozní) leasing je klasický nájem, někdy obohacený o další práva a povinnosti. Po skončení leasingu zůstává předmět pronajímateli, uzavírá se na relativně kratší dobu než finanční leasing. Leasingové splátky jsou nižší. Variantou operativního leasingu je full service leasing, kde se pronajímatel kromě finanční stránky stará i o běžnou údržbu a opravu majetku.


6. Zdroje a formy zvláštního financování podniku Dlouhodobý charakter mají hlavně vlastní finanční zdroje, tj. zdroje navyšující vlastní kapitál podniku. K navýšení vlastního kapitálu může dojít činností podniku, při které se vytváří zisk, nebo získáním investora, který věří podnikatelskému záměru. Investor požaduje záruky za zhodnocení své investice ve formě: 

Stanovení podílu na podniku.



Účasti v dozorčích případně správních orgánech firmy.



Záruk za možnost odprodeje svého podílu při výstupu z firmy.



Loajality vedení firmy, která může být řešena požadavkem na uzavření manažerských smluv motivujících vedení firmy, ale určujících i sankce za nedodržení dohodnutých podmínek.

Profesionální investor vstupuje do podniku na předem určenou dobu (3 až 5 let) za účelem zhodnocení svého kapitálu a očekává, že zhodnocení bude podstatně vyšší, než by mu přinesla bezriziková investice. Nepožaduje výplatu dividend, naopak požaduje reinvestici dosaženého zisku.


6.1 Soukromý kapitál (Private equity) Fondy soukromého kapitálu představují jednu z forem financování zejména růstových podniků. Soukromý kapitál může být vítanou pomocí především pro malé a střední podniky, které nemohou využít standardní bankovní nástroje či nástroje finančního trhu. Fondy soukromého kapitálu vytvářejí partnerství podnikatele či managementu a investora. Kapitálová investice není jednorázové poskytnutí financí, ale mnohaletý proces soužití podnikatelského subjektu s investorem všestranně napomáhajícím rozvoji firmy. Znalosti, které s sebou investor přináší, mají mnohdy pro rozvoj firmy větší význam než samotné investiční prostředky.

6.2 Rizikový kapitál (Venture capital) Jedním z méně obvyklých typů investic je rizikový kapitál, známý také jako venture kapitál. Jde o soukromý kapitál určený k založení, rozvoji nebo odkupu společností s rychlým růstovým potenciálem. Společnosti, které chtějí financovat svou činnost rizikovým kapitálem, musí investorům nabídnout zajímavý projekt se zřejmou a dlouhodobě udržitelnou konkurenční výhodou, musí mít potenciál k rychlému růstu tržeb, zisku a zejména tržní hodnoty. Návratnost rizikového kapitálu je totiž vázána na schopnost společnosti prodat v budoucnu své podíly strategickému partnerovi nebo vstoupit na veřejný trh akcií.7 Společnosti mohou rizikového kapitálu využít v různých fázích svého vývoje. Rozlišujeme tak předstartovní financování (seed financing), kdy se financuje vývoj výrobku; startovní financování (start-up financing), kdy má firma již připravený produkt včetně prodejní strategie a je potřeba financovat výrobu a distribuci; financování počátečního rozvoje (early stage expansion), kdy firma existující maximálně tři roky doposud nedosáhla zisku, ale má zajímavý projekt; rozvojové financování (expansion financing) určené k navýšení pracovního kapitálu firmy, zavedení dalšího výrobku či služby nebo vstupu na zahraniční trhy; financování akvizic, které je určeno k profinancování podnikových kombinací; financování dluhu, kdy rizikoví investoři splatí za firmu dluh a na oplátku v ní získají majetkové podíly; záchranný kapitál (rescue financing) určený k udržení chodu firmy nebo financování výkupů managementem (management buy-in/buy-out).

7

Rizikový kapitál. In. Peníze.cz. Dostupné z: http://www.penize.cz/15941-rizikovy-kapital. Cit.: 201304-10. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Obvyklá doba, po kterou rizikoví investoři působí v dané firmě, a tedy i návratnost investice je přibližně 3-5 let. S rizikovým kapitálem je spojeno poměrně vysoké riziko, neboť veškeré případné ztráty z podnikání jdou na vrub vložené investice. V případě likvidace je také akciový kapitál uspokojován až jako poslední.8 Jak probíhá investiční proces: Postup při přípravě a realizaci investice Podnikatelský plán

základní dokument komplexně představující společnost, její produkt, vizi a

+ vize firmy

strategii – tj. dlouhodobé cíle a způsob dosažení požadovaného úspěchu

Úvodní posouzení

základní posouzení budoucího potenciálu investičního projektu

investičního záměru

představeného v podnikatelském plánu

Due diligence

hloubková analýza společnosti (finanční analýza, prověření stávajícího managementu, benchmarking s ostatními podniky v sektoru apod.)

Vymezení podmínek

stanovení podmínek realizace investice – výše, harmonogram, podíl ve

vstupu investora

společnosti, rozhodovací pravomoci a strategie exitu investora ze společnosti

Investiční smlouva

písemná akceptace podmínek vstupu investora do společnosti – práva a povinnosti

Kapitálový vstup do

převod finančních prostředků do vlastního kapitálu existující společnosti

společnosti

popř. vklad do nově zakládané společnosti

Zhodnocení firmy

postupný růst společnosti doprovázený nárůstem její tržní hodnoty;

(?)

v případě neúspěchu stagnace, případně postupný krach investice

Exit

předem stanovený výstup investora z firmy – prodej jinému investorovi (strategickému, finančnímu) nebo původnímu majiteli firmy.

8

TOMAN, P., KOUSALOVÁ, L.: Státní podpora venture kapitálu v České republice. Dostupné z: http://www.cjournal.cz/files/51.pdf. Cit.: 2013-05-24. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

6.3 Factoring a forfaiting Factoring a forfaiting znamená převzetí a odkup pohledávek specializovanou společností od jejich majitelů na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Občanský zákoník se o factoringu a forfaitingu nezmiňuje, tyto operace jsou de facto postoupením pohledávky, společnost je jejím postupníkem. Věřitel nedostane celou nominální hodnotu, od této hodnoty se odečítá poplatek odpovídající významu klienta, fixní poplatek za zpracování a úrok. Částka, kterou věřitel dostane, se pohybuje mezi 60 až 90 % nominální hodnoty postoupené pohledávky. Rozdíl mezi factoringem a forfaitingem: Factoring se týká menších pohledávek nebo skupiny menších pohledávek, proto jsou factoringové operace standardizované a mezi věřitelem a společností vzniká dlouhodobá spolupráce. Krátkodobá pohledávka má lhůtu splatnosti obvykle do 90 dnů. Výhodami factoringu je převedení rizika nesplacení a administrativních povinností spojených se správou pohledávek na někoho jiného a snadné získání provozních a investičních prostředků. V případě forfaitingu jde o větší střednědobé a dlouhodobé pohledávky denominované ve volně směnitelné měně se splatností více než 90 dní. K výhodám forfaitingu se tak přidává ještě odstranění rizika pohybu kurzu. Společnost přistupuje ke každé pohledávce zvlášť a vyžaduje jejich zajištění.9

6.3.1

Factoring

Factoring je jedna z forem krátkodobého financování, založená na prodeji krátkodobých pohledávek před jejich splatností. Předností factoringu je jeho pružnost bez složitých procedur a nutnosti běžného bankovního jištění. V rámcové factoringové smlouvě se klient zavazuje, že všechny pohledávky za specifikovanými odběrateli bude postupovat factoringové společnosti. Factoringová společnost se tak stává novým a výhradním věřitelem pohledávky včetně jejího příslušenství s cílem zajistit jejich řádné a včasné inkaso. Factoring je službou výhradně pro firmy a podnikatele. Factoringových služeb lze využít, zejména když:

9

Co je to factoring . Dostupné z: http://www.factoring.cz/factoring.asp. Cit.: 2013-05-17. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.



Společnost prodává zboží nebo poskytuje služby opakovaně stejnému okruhu zákazníků. Spolupráce s odběrateli trvá alespoň rok, a/nebo má společnost rámcovou smlouvu na příští období.



Pravidelné dodávky směřují alespoň ke třem odběratelům. Počet odběratelů do factoringu přitom není shora omezen. Celkový roční obrat s těmito odběrateli je alespoň na úrovni 10 mil. Kč.



Splatnost faktur těmto odběratelům je v rozmezí 14 - 90 dní.



Současně se pohledávky nezastavují bance či jinému subjektu a na straně odběratele neexistují důvody ke smluvnímu zákazu postupování pohledávek.



Neexistují jiné závažné důvody bránící factoringu nebo postoupení pohledávek (vzájemné dodávky, vysoké procento reklamací či vratek zboží, platební neschopnost odběratele atd.).

Factoring nabízejí jak velké bankovní společnosti, které stejně jako pro leasing často vytvářejí dceřiné společnosti, tak jiné firmy, které často působí na trhu finančního poradenství.10 6.3.2

Forfaiting

Forfaiting je postoupení pohledávky formou nakoupení řady platebních instrumentů, obvykle směnek a akreditivů nebo jiných volně převoditelných instrumentů s vyloučením zpětného postihu forfaiterem (odkupujícím). To znamená, že vývozce nenese žádnou odpovědnost, pokud dovozce nezaplatí. Forfaiter (odkupující) si odečte forfaitingový poplatek a diskont (úroky) v dohodnuté sazbě za celé období platnosti platebních instrumentů od nominální výše kontraktu (pohledávky) a tuto hodnotu promptně vyplatí vývozci. Platební nástroje jsou vydané dovozcem (kupujícím), přijaté vývozcem (prodávajícím) a musí nést avala nebo být nepodmíněně garantovány bankou dovozce. Výměnou za provedení platby přebírá forfaiter (odkupující) odpovědnost za vymáhání pohledávky od dovozce. Forfaiter si platební instrumenty (většinou směnky či akreditivy) ponechává buď do dne jejich splatnosti (jako formu investice) nebo je prodá jinému forfaiterovi, opět s vyloučením zpětného postihu. Držitel platebních instrumentů je potom k datu splatnosti předloží bance, u které jsou splatné.11

10

Příklady factoringu . Dostupné z: http://www.factoring.cz/priklady_factoringu.asp. Cit.: 2013-05-17. 11 POSPÍŠILÍK, K.: Faktoring a forfaiting v Česku. Dostupné z: http://inovace.cz/novinky/604-faktoringa-forfaiting-v-cesku. Cit.: 2013-05-20. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

6.4 Factoring – případové studie 6.4.1

Využití factoringu pro financování růstu obchodu s řetězci

Společnost Obchodní, a. s., obchoduje se sportovními potřebami a následně poskytuje konečným zákazníkům záruční a pozáruční servis. Hlavními odběrateli jsou obchodní řetězce. Vzhledem ke skutečnému prodejnímu cyklu odběratelé platí za dodané zboží ve lhůtě 45 dní od dodání. Obchodní, a. s., díky postupnému růstu v posledních letech dokázala realizovat a ufinancovat obchodní obrat 80 mil. Kč. Celkový objem pohledávek společnosti před splatností tedy dosahuje 9,9 mil. Kč (80 mil. / 365 dní × 45 dní). Díky nové komoditě společnost počítá, že v příštím roce skokově zvýší obrat o 60 mil. Kč na 140 mil. Kč za rok. Při 45denní splatnosti pohledávek vzniknou společnosti nově další pohledávky v hodnotě 7,5 mil. Kč. Řešení: Obchodní, a. s., požádá o factoring existujících pohledávek, aby mohla pokrýt zvýšený nákup zboží a zároveň nárůst pohledávek z nové komodity. Factoringová společnost po vyhodnocení poskytne Obchodní, a. s., regresní factoring na existující pohledávky s limitem 8 mil. Kč. To znamená, že factoringová společnost profinancuje portfolio existujících pohledávek za řetězci ve výši 9,9 mil. Kč při záloze 80%, tj. 7,9 mil. Kč. Obchodní, a. s., za získané prostředky obratem výhodně zakoupí novou komoditu a soustředí se na její distribuci a na další poprodejní servis. Factoringová společnost samostatně zajišťuje inkaso pohledávek z prodeje zboží obchodním řetězcům. Na dodavatele se obrací jen ve sporných případech (reklamace apod.). Obchodní, a. s., díky nové komoditě získává čistou marži ve výši 15 % z obratu navýšeného o 60 mil. Kč, tj. 9 mil. Kč. Celkové náklady factoringového financování transakce dosahují cca 1,5 % z financovaného obratu 80 mil. Kč, tj. 1,2 mil. Kč. 6.4.2

Využití factoringu malým dodavatelem služeb

Pan Petr Řidič před čtyřmi lety využil svých dobrých kontaktů se 3 výrobními podniky v regionu a osamostatnil se jako autodopravce. Dnes disponuje 5 kamiony převážně na leasing, zaměstnává 6 řidičů a sdílí malé servisní zázemí. Počet zákazníků pomalu roste, ale klíčoví pro něj zůstávají stále původní, dobře platící, 3 podniky. Roční obrat je na hranici 10 mil. Kč. Klíčoví zákazníci využívají vysoké konkurence prostředí a podmiňují využití jeho přepravních služeb poskytnutím splatnosti 60, či dokonce až 90 dní. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Řešení: Petr Řidič požádal factoringovou společnost o financování pohledávek do splatnosti. Factoringová společnost provedla analýzu podnikání žadatele a dosavadní platební morálky odběratelů a nabídla factoringové financování pohledávek s limitem 1,6 mil. Kč, při záloze na pohledávky ve výši 75 %. Mezi stranami byla uzavřena rámcová factoringová smlouva a pan Řidič mohl začít fakturovat s cesní doložkou. Jednou týdně postupoval pohledávky factoringové společnosti, která mu obratem vyplácela zálohu ve výši 75 % z hodnoty faktur. Počínaje druhým měsícem spolupráce factoringová společnost financovala pana Řidiče revolvingovou částkou 1,6 milionů Kč. Dodavatel ihned získal finanční prostředky za sazbu podobnou jako u bankovního úvěru a zbavil se starosti o správu a upomínkování pohledávek za odběrateli. Tento komplexní servis jej ročně stál jen 125 000 Kč, tj. méně než 1,5 % z obratu ve výši 10 mil. Kč. Roční obrat Průměrná splatnost pohledávek Průměrná výše zálohy na pohledávky Factoringový limit

10 mil. Kč 75 dní 75 % 1,6 mil. Kč


6.5 Veřejná podpora jako zdroj kapitálu pro podnikatele, jednotlivé dotační zdroje, státní Seed fond V této kapitole je rozebrána otázka veřejné a současně zde jsou zmíněny jednotlivé dotační zdroje, jakož i státní Seed fond, který na území České republiky funguje.

6.5.1

Veřejná podpora jako zdroj kapitálu pro podnikatele

Veřejná podpora jako taková není v zásadě zakázána. Je však nutné vždy posuzovat, zda nenaplňuje základní definiční znaky nepřípustnosti veřejné podpory. Jde-li o srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie, je podpora podnikatelů z veřejných zdrojů v České republice velmi nízká, přičemž podpory se spíše orientují na již vzniklé a fungující společnosti, zatímco na začínající společnosti nikoliv. Jedním ze základních důvodů byla až do posledních let neexistence instituce poskytující státní podporu ve formě rizikového kapitálu. Přitom zkušenosti a poznatky z okolních států jednoznačně potvrzují, že spoluinvestování do venture fondů, popř. do začínajících společností, je oproti jiným státním výdajům veskrze návratná zisková investice. Nutno dodat, že v současné době již taková instituce existuje, přičemž čtenáři bude přiblížena v následujících podkapitolách. Ačkoliv byla v minulosti veřejná podpora na území České republiky nízká, existuje poměrně velké množství forem veřejné podpory, v nichž může být poskytnuta. Z těch nejznámějších lze jmenovat: 

Daňové úlevy.



Navyšování základního kapitálu orgány veřejné moci.



Kapitalizace pohledávek.



Dotace.



Odkupy nebonitních pohledávek.



Prodej pozemků za zvýhodněnou cenu.



Úvěry.



Státní záruky.



Privatizace.



Prominutí plateb sociálního a zdravotního pojištění.

Pokud jde o daňové úlevy a prodeje pozemků za zvýhodněnou cenu, jedná se o podpory, které jsou povětšinou poskytovány zahraničním investorům, které chce Česká republika, resp. její orgány nalákat na své území, a to zejména do oblastí s vysokou nezaměstnaností za účelem vytvoření nových


pracovních míst. U výhodného prodeje pozemků se musí jednat o prodej, nikoliv o pronájem či leasing a takový pozemek musí být ve vlastnictví státu, popř. územního samosprávného celku. U podpory v podobě navyšování základního kapitálu orgány veřejné moci je klíčové, aby tato podpora byla skutečně poskytnuta orgány veřejné moci a nikoliv privátními subjekty. Pokud vedle orgánu veřejné moci investuje tímto způsobem i privátní subjekt, nejde již o veřejnou podporu. O veřejnou podporu státu, popř. územního samosprávního celku půjde zejména v situacích, kdy se kapitál poskytne ztrátovému podniku a proto nelze očekávat návratnost vložených prostředků v přiměřené době. Sledovány jsou v těchto případech především cíle politické a sociální. Veřejnou a soukromou podporu je vždy nutné důsledně rozlišovat. Jedním ze základních rozlišovacích znaků je prioritní zájem investora. V případě privátního subjektu je jím vždy maximalizace zisku, v případě veřejného investora jím je povětšinou zájem na zabránění sociálních škod v důsledku ztrát pracovních míst. U kapitalizace pohledávek se taktéž důsledně odlišuje mezi soukromým a veřejným investorem. Kapitalizaci pohledávek realizuje veřejný investor tím, že svoji pohledávku, nejčastěji úvěr, vloží do základního kapitálu svého dlužníka. Za veřejného investora se považují i ty subjekty, jež jsou pod kontrolou veřejné moci, nejčastěji banky. Významnou formou veřejné podpory jsou dotace, jež jsou poskytovány podnikatelským subjektům formou přímých dotací (plateb) směřujících pro jejich činnost. Jejich původ i povaha jsou různé. Nejčastěji pochází přímo od státu ze státního rozpočtu, popř. z rozpočtu místních samospráv. Blíže o dotačních zdrojích bude uvedeno v další kapitole. Veřejná podpora v podobě úvěru se velmi podobá veřejné podpoře v podobě dotace. Poskytovatel úvěru jej poskytuje zájemci za zvýhodněnou úrokovou míru, jež je pro ostatní žadatele obvyklá na trhu. Samotná veřejná podpora je pak tvořena rozdílem mezi běžnou úrokovou mírou a zvýhodněnou poskytnutou úrokovou mírou. Výše úvěru se odvíjí od obsahu žádosti a především potom od skutečnosti, zda žadatel disponuje dostatečnými aktivy pro hrazení poskytovaného úvěru či nikoliv. V této souvislosti je důležité zmínit, že existuje možnost poskytnutí zvýhodněného úvěru ze strukturálních fondů pro začínající podnikatele. Jedná se tedy nepochybně o venture kapitál, akorát formou veřejné podpory. Další formou veřejné podpory jsou státní záruky. Zde je nutné důsledně odlišovat mezi individuálními zárukami a zárukami poskytovanými na základě programů veřejné podpory. Pro malé a střední podnikatele, popř. pro počínající společnosti jsou záruky poskytovány v podobě zajištění pohledávek z provozních úvěrů na zásoby a zejména potom k zajištění pohledávek bezprostředně souvisejících


s realizací projektu, jež bývá podstatou celé žádosti podnikatele o veřejnou podporu. Záruka se často využívá i pro investiční úvěry, popř. k leasingovým smlouvám, anebo ke kapitálovému vstupu investora do společnosti. U privatizace je potom vždy nutné respektovat nejvyšší podanou nabídku ze strany příslušného subjektu. Prodej majetku musí být realizován na základě transparentního řízení, jež je založeno na nediskriminačním přístupu.


6.6 Jednotlivé dotační zdroje Základní členění dotačních zdrojů je na národní dotační zdroje a na dotační zdroje evropské. Evropská unie vytvořila v posledních letech rozsáhlou síť nejrůznějších dotačních zdrojů, ze kterých mohou čerpat členské změně Evropské unie. Tyto dotační zdroje jsou strukturovány do nejrůznějších rámcových programů, operačních programů, komunitárních programů anebo do strukturálních fondů. Pro subjekty dané členské země (malí a střední podnikatelé, začínající společnosti) jsou stěžejní operační programy. Největším celoevropským dotačním zdrojem je Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace, jež je zaměřen primárně na malé a střední podnikatele, avšak nikoliv přímo, ale skrze veřejnoprávní subjekty, popř. soukromé subjekty jako banky či pojišťovny, kdy tyto subjekty jako jediné jsou oprávněny k zisku podpory z dotačního zdroje. Dalšími dotačními zdroji jsou Operační program nadnárodní spolupráce a Operační program Meziregionální spolupráce. Jedním z hlavních cílů těchto programů je strategická spolupráce na úseku podpory konkurenceschopnosti a inovace, a to mj. formou poskytování podpory formou rizikového kapitálu do startujících společností. Dalším dotačním zdrojem je Operační program Nadnárodní spolupráce. Obdobně jako předchozí jmenované Operační programy jsou určeny výhradně veřejnoprávním subjektům, anebo bankám či pojišťovnám, přičemž malé a střední podniky mohou o tyto dotace žádat toliko zprostředkovaně, nikoliv přímo. Jediným národním dotačním zdrojem, jež je tématicky zaměřen na malé a střední podnikatele, je Operační program Podnikání a inovace. Tento program je zaměřen na podporu rozvoje podnikatelského prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Za úkol má podporovat především vznik nových společností, jakož i rozvoj stávajících, to vše za účelem zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Dílčími úkoly, resp. cíli, jsou potom zvýšit aktivitu malých a středních podniků, zvýšit inovační činnost v průmyslu, zvýšit zavádění inovací, technologií, výrobků a služeb, zvýšit účinnost užití energií v průmyslu a využití obnovitelných, příp. i druhotných zdrojů energie, povzbudit spolupráci sektoru průmyslu s výzkumem a vývojem, zefektivnit využití lidského potenciálu v průmyslu, zkvalitnit podnikatelskou infrastrukturu, zvýšit rozvoj poradenských služeb pro podnikání a zvýšit rozvoj informačních služeb pro podnikání. Operační program Podnikání a inovace je hodnocen odborníky a samotnými žadateli různě. Samotná podstata programu, jakož i jeho čerpání, byly hodnoceny veskrze pozitivně. Negativní ohlasy pak


směřovaly především k administrativní náročnosti, kterou žadatelé mnohdy označili za hlavní důvod, proč o poskytnutí dotace vůbec nežádali.


6.7 Státní Seed fond S problematikou národního operačního programu Operační program Podnikání a inovace úzce souvisí i problematika Seed fondu, neboť tento fond je součástí operačního programu. Základním cílem projektu je rozvoj trhu rizikového kapitálu v oblasti investic do společností, jež začínají na trhu, a které mají k dispozici inovační potenciál. Není vyloučeno, že podpora bude poskytnuta i déle fungujícím společnostem, které však taktéž musí disponovat inovačním potenciálem. Oproti poskytnutí rizikového kapitálu soukromými investory zde dochází k podpoře z veřejných zdrojů, neboť Seed fond byl založen jako akciová společnost se stoprocentní majetkovou účastí státu. Žadatelé o podporu skrze Seed fond jsou mnohdy podnikateli, jež disponují velkým potenciálem v oblasti informačních technologií či biotechnologií, a jsou způsobilé stát se konkurenceschopnými nejen na území České republiky, ale i v zahraničí, avšak banky i soukromými investoři do těchto společností (resp. do jejich projektů) nehodlají investovat z důvodu malého rozsahu investic, popř. z důvodu přílišné rizikovosti při návratu investovaných prostředků. Seed fond může poskytnout investici pouze do malého anebo středního podniku. Za drobného, malého a středního podnikatele se dle evropských norem považuje podnikatel, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jehož roční obrat nepřesahuje částku 50 milionů EUR anebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje částku 43 milionů EUR. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR. Drobní podnikatelé jsou potom vymezeni jako podnikatelé, jež zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat anebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR. Seed fond bude rozdělen na dvě základní části, kdy v první bude kladen důraz na začínající podnikatele a v části druhé potom na investice do pokročilejších společností. Z hlediska rozložení finančních prostředků pro poskytování podpor je kladen větší důraz na začínající společnosti. Cílovým společnostem bude kapitál poskytován především prostřednictvím nástrojů vlastního kapitálu. Investice musí vždy vedle jiných investičních nástrojů zahrnovat přímý vklad do základního kapitálu a získání obchodního podílu v cílové společnosti. Nedílnou součástí fungování Seed fondu bude spolupráce se soukromými investory rizikového kapitálu. Seed fond totiž bude do startujících společností investovat společně se soukromým investorem, kterého podpoří spoluinvesticí u začínajících společností až do výše 70% investice. Následné investiční rozhodování již bude svěřeno soukromým investorům za spolupráce se startující


společností. Role Seed fondu, resp. Ministerstva průmyslu a obchodu, potom bude spíše kontrolovat realizaci investic a dodržování stanovených pravidel. Jak již bylo výše uvedeno, projekt vzniku Seed fondu je zcela nový, neboť v současné době probíhá hodnocení nabídek předložených v rámci veřejné zakázky na dodavatele služeb obhospodařovatele pro Český rozvojový, uzavřený investiční fond, a.s. Po ukončení výběrového řízení bude probíhat podepisování smluv a současně bude ČNB předložena žádost Seed fondu o poskytnutí povolení k činnosti. První investice do startujících společností tak lze očekávat až ke konci roku 2013. To však v žádném případě nebrání zájemcům již nyní připravovat své projekty.


6.8 Ve zkratce: Zdroje a formy zvláštního financování podniku Vlastní kapitál lze navýšit buď interně, tj. ziskovou činností podniku, nebo externě, vkladem společníků. Nejčastěji dochází k navyšování základního kapitálu stávajícími společníky (akcionáři) společnosti. V úvahu pak přicházejí i tzv. profesionální investoři, tedy subjekty (právnické i fyzické osoby), jejichž živobytím je vyhledávání a financování riskantních, ale přesto slibných projektů. Profesionální investor vnese do podniku nový kapitál, a tím získá podíl na řízení a rozhodování v podniku. Svou investici plánuje zpravidla na 3-5 let, po této době očekává finanční tok s vysokou návratností. Během trvání investice samotné na výplatě dividend zpravidla netrvá, naopak všechny nabyté zisky požaduje investovat dále do rozvoje. Forma opuštění podniku (tzv. exitu) v případě úspěchu bývá dojednána předem, protože společníkům obchodní zákoník negarantuje právo na opuštění společnosti. Formy financování se liší jednak dle subjektu (fondové financování/ financování nezávislými investory, tzv. Business Angels), jednak dle fáze života podniku a účelu použití investice (seed, start-up, expansion, debt-replacement) – liší se výší kapitálu, délkou investice i její rizikovostí, a tím pádem i požadovanou výnosností pro investora. Odlišnou formou získání volných peněžních prostředků je převod pohledávek podniku na třetí subjekt. Postupník (subjekt, na který jsou pohledávky převáděny) nezaplatí podniku celou výši pohledávky, ale za uběhnutí času do doby splatnosti a riziko dlužníka si účtuje srážku - diskont. Podnik tak sice nezíská celou nominální hodnotu pohledávky, i tak pro něj může být tato transakce výhodná, neboť má peníze a zbavil se rizika nesplacení pohledávky. Postupování pohledávek má dvě formy – factoring a forfaiting. Rozdíl spočívá v dlouhodobosti pohledávek a míře jejich podobnosti.


6.9 Otázky a odpovědi: Zdroje a formy zvláštního financování podniku Zvažuji oslovení fondu rizikového kapitálu nebo soukromého investora, ale kvůli nízké naději na úspěch mi to asi nestojí za námahu – banka mi při jednání o poskytnutí úvěru sdělila, že můj projekt je velmi rizikový a tak na něj peníze nikde neseženu. Profesionální investoři s rizikem počítají a zaměřují se právě na investice nesoucí výrazně vyšší míru rizika, neboť pouze takové investice mohou přinést i jimi požadovanou míru výnosu. Profesionální investoři do společnosti totiž nepřinášejí pouze svůj kapitál, ale nabízejí i své know-how a tím, že do podniku vkládají vlastní prostředky a získávají podíl na rozhodování, jsou na dobrých výsledcích investice osobně zainteresováni a pomáhají dosáhnout pozitivního výsledku investice. Banky z principu jdou po méně rizikových investicích, nenechte se tedy jejich tvrzeními o příliš vysoké rizikovosti investice odradit.


7. Případová studie: Potřeba kapitálu - expanze Pan Opatrný třetím rokem podniká. Je 100% společníkem ve společnosti Opatrná, s. r. o., která se zabývá výrobou protistresových hraček. Podnikání je v době ekonomické krize velmi úspěšné (lidé jsou ochotní zaplatit tolik, že náklady na výrobu tvoří pouze 55 % tržeb). Pan Opatrný je hrdý na to, že celou společnost v době krize vybudoval bez financování z cizích zdrojů – v podstatě jedinými cizími zdroji je doposud krátkodobý překlenovací úvěr ve výši 100 s úrokovou sazbou 12 % ročně a obchodní závazky (neúročené). Rozvoj společnost financuje ze zisku z minulých let, který ihned po jeho vytvoření převádí v nejbližší možnou chvíli do rezervního fondu. Rozvaha ke konci roku 20x1 a výsledovka za celý uplynulý rok jsou následující (majetek je uveden v netto hodnotách, odpisy jsou použity na reinvestici do dlouhodobých aktiv, tím jejich netto hodnota zůstává konstantní):

Opatrná, s. r. o. - ROZVAHA K 31. 12. 20x1

aktiva

pasiva

dlouhodobá aktiva budova stroje jiný dlouhodobý majetek

vlastní kapitál 550 základní kapitál 350 VH uplynulého období 200 VH minulých období rezervní fond

oběžná aktiva materiál, výrobky krátkodobé pohledávky hotovost, běžný účet aktiva celkem

1000 79 0 150

cizí kapitál 190 dlouhodobé úvěry 139 krátkodobé úvěry 50 krátkodobé závazky 1479

pasiva celkem

0 100 150 1479

Opatrná, s. r. o. Výsledovka za rok 20X1 Tržby Náklady na prodej zboží Prodejní a administrativní n. Odpisy Provozní zisk Čisté neprovozní výnosy Zisk před úroky a zdaněním Čisté nákladové úroky Zisk před zdaněním Daň z příjmu čistý zisk

560 308 56 86 110 0 110 12 98 19 79


Pan Opatrný očekává v roce 20X2 výrazné zvýšení poptávky. Zjišťuje však, že se současnými omezenými vlastními zdroji není schopen více výrobků za rok zhotovit, jeho stroje jsou na hranici výrobní kapacity – aby mohl vyrábět více, potřeboval by investovat do zakoupení nových strojů. Navíc se také dozvěděl, že zvýšením proporce cizích zdrojů v pasivech by jeho podnik mohl vydělávat více. Úkol 1: Jaká je nezdaněná ROA a ROE společnosti Opatrná, s. r. o v roce 20X1? O čem tato čísla vypovídají, jak je lze interpretovat? Pan Opatrný se tedy nechá přemluvit a zajde do banky požádat o dlouhodobý úvěr. Bance při vyjednávání objasní chod svého podnikání; v rámci předúvěrového vyjednávání spočítá a poskytne následující informace: 

Tržby se plánují ve výši 1,6 násobku hodnoty strojů – plánuje se maximální vytížení kapacity.



Náklady na prodej zboží se až do objemu tržeb ve výši 1000 pohybují na 55 % tržeb.



Prodejní a administrativní náklady se podaří udržet na 10 % tržeb.



Odpisy tvoří 2 % ročně z hodnoty budov, 10 % z hodnoty strojů a 20 % z hodnoty dalšího dlouhodobého majetku.



Čisté neprovozní výnosy zůstanou nulové. Daň z příjmu činí 19 %.



Finance získané z úvěru by použila Opatrná, s. r. o., následovně: 50 % připadne na pořízení nových strojů (rozšíření kapacity výroby), 50 % na pořízení dalšího dlouhodobého majetku. Kapacita budovy je dostatečná, investice do ní nejsou potřebné.



Veškeré finance získané dodatečným zvýšením zisku si společnost ponechá v hotovosti, aby se lépe ochránila před rizikem nesplácení pohledávek.



Opatrná, s. r. o. zjistila, že drží během roku příliš mnoho zásob na skladě, proto je plánuje ponechat na úrovni roku 20X1. Krátkodobé pohledávky zůstanou konstantní, případné pohledávky nad limit společnost faktoruje – poplatky za faktoring jsou zahrnuty ve nákladových úrocích (faktoringová banka poplatek odpouští jako odměnu za čerpání krátkodobého úvěru).

Opatrná, s. r. o. žádá banku o poskytnutí úvěru ve výši 400. Banka cítí v podnikání společnosti velkou příležitost a nízké riziko, a tak nabídne v rámci dobrých vztahů společnosti 3 možnosti, mezi kterými si může zvolit: 1. Úvěr ve výši 300, úroková sazba 6 %. 2. Úvěr ve výši 400, úroková sazba 7 %. 3. Úvěr ve výši 500, úroková sazba 8 %. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Úkol 2: Z pozice společnosti Opatrná, s. r. o. propočítejte plán – rozvahu ke dni 31. 12. 20X2 a výsledovku za rok 20X2, a to pro všechny tři varianty. Úkol 3: Pro každou variantu propočítejte nezdaněnou ROA a také ROE. Pro jakou variantu se patrně společnost Opatrná, s. r. o., rozhodne? Vysvětlete změny v ROA a ROE. Úkol 4: Co byste poradili společnosti Opatrná, s. r. o. z hlediska řízení struktury krátkodobých a dlouhodobých aktiv a pasiv?

Řešení – Varianta „nízký úvěr“ Úvěr (300 v dlouhodobých úvěrech) by byl použit, jak bylo předpokládáno – 150 na zakoupení nových strojů a 150 na jiný dlouhodobý majetek. Zvýšení kapacity strojů umožní prodej většího množství výrobků – tržby se zvýší na 800. Rozvaha a výsledovka tak vypadá následovně. Opatrná, s. r. o. - ROZVAHA K 31. 12. 20x2 – PLÁN aktiva dlouhodobá aktiva

pasiva vlastní kapitál

budova

550 základní kapitál

stroje

500 VH uplynulého období

jiný dlouhodobý majetek

350 VH minulých období rezervní fond

oběžná aktiva

1000 96 0 250 cizí kapitál

materiál, výrobky

200 dlouhodobé úvěry

300

krátkodobé pohledávky

150 krátkodobé úvěry

100

hotovost, běžný účet aktiva celkem

146 krátkodobé závazky 1896 pasiva celkem

150 1896

Opatrná, s. r. o. - Výsledovka za rok 20X2 - PLÁN tržby náklady na prodej zboží prodejní a administrativní n. odpisy provozní zisk čisté neprovozní výnosy zisk před úroky a zdaněním čisté nákladové úroky zisk před zdaněním daň z příjmu čistý zisk

800 440 80 131 149 0 149 30 119 23 96


Z plánu na rok 20X2 je vidět, že úvěr by pomohl společnosti zvýšit zisk, avšak za použití vyššího množství zdrojů – řešením tedy není porovnávání absolutních čísel, ale použití vhodného poměrového ukazatele, který bude testovat vztah mezi čistým ziskem a zdroji, které na vynaložení tohoto zisku byly použity. V této studii používáme ukazatele „zdaněná ROA“ a ROE. V roce 20X1 byly: 𝑅𝑂𝐴20𝑋1 =

𝐸 + ú𝑟𝑜𝑘𝑦 ∗ (1 − 𝑠𝑎𝑧𝑏𝑎 𝑑𝑎𝑛ě 𝑧 𝑝ří𝑗𝑚𝑢) 79 + 12 ∗ (1 − 0,19) = =6% 𝐴𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 1479

𝑅𝑂𝐸20𝑋1 =

𝐸 79 = = 6,5 % 𝑉𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 1000 + 79 + 150

Uvedené hodnoty se příliš neliší, což vysvětluje velmi nízký podíl cizích zdrojů v roce 20X1. Pan Opatrný tak ze své investice realizuje roční výnos 6,5 %, což není špatné, ale vzhledem k riziku podnikání (například v porovnání s výnosem termínovaného vkladu v bance) nedostatečné. Nyní vypočítejme hodnotu ukazatelů v roce 20X2: 𝑅𝑂𝐴20𝑋2 =

𝐸 + ú𝑟𝑜𝑘𝑦 ∗ (1 − 𝑠𝑎𝑧𝑏𝑎 𝑑𝑎𝑛ě 𝑧 𝑝ří𝑗𝑚𝑢) 96 + 30 ∗ (1 − 0,19) = = 6,4 % 𝐴𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 1896

𝑅𝑂𝐸20𝑋2 =

𝐸 96 = = 7,2 % 𝑉𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 1000 + 96 + 250

Uvedená varianta je pro společnost přijatelná, pravděpodobně zvýší oba sledované ukazatele výkonnosti podniku. Výkonnost vzhledem k vloženému vlastnímu kapitálu se výrazněji zvýší i při přijetí relativně malého množství cizích zdrojů – společnost je schopna zhodnotit zdroje lépe, než činí náklady na jejich použití, přebytečný zisk tedy připadá společníkům. Výkonnost vzhledem k celkovým aktivům se také zvýší, ale s menší dynamikou. Variantu „nízký úvěr“ by tedy společnost upřednostnila před zachováním současné situace – pro zvolení správné alternativy úvěru je však ještě nutné propočítat stejně i další varianty.


Řešení – Varianta „střední úvěr“ Opatrná, s. r. o. - ROZVAHA K 31. 12. 20x2 - PLÁN aktiva dlouhodobá aktiva


budova


stroje


jiný dlouhodobý majetek

400 VH minulých období

1000 99 0

rezervní fond

250

oběžná aktiva

cizí kapitál

materiál, výrobky


400



100

hotovost, běžný účet

170 krátkodobé závazky

150

aktiva celkem

1999

pasiva celkem

1999

Opatrná, s. r. o. Výsledovka za rok 20X2 - PLÁN tržby náklady na prodej zboží prodejní a administrativní n. odpisy provozní zisk čisté neprovozní výnosy zisk před úroky a zdaněním čisté nákladové úroky zisk před zdaněním daň z příjmu čistý zisk

880 484 88 146 162 0 162 40 122 23 99

Zisk se oproti variantě „nízký úvěr“ zvýší již méně, neboť společnost by čelila vyšším úrokům z úvěru. I přesto však dosáhne ROA 6,6 % a ROE 7,3 % - uvedené rentability jsou obě vyšší než ve variantě „nízký úvěr“, společnost tedy bude preferovat úvěr ve výši 400 před úvěrem ve výši 300.


Řešení – Varianta „vysoký úvěr“ aktiva dlouhodobá aktiva


budova


stroje


další inventář

450 VH minulých období rezervní fond oběžná aktiva

1000 96 0 250 cizí kapitál

materiál, výrobky


500



100

hotovost, běžný účet

167 krátkodobé závazky

150

aktiva celkem

2096

pasiva celkem

2096

výsledovka tržby náklady na prodej zboží prodejní a administrativní n. odpisy provozní zisk čisté neprovozní výnosy zisk před úroky a zdaněním čisté nákladové úroky zisk před zdaněním daň z příjmu čistý zisk

960 528 96 161 175 0 175 57 118 22 96

Z výsledovky zjistíme, že plánovaný čistý zisk se oproti variantě „střední úvěr“ snižuje, a to i přes výrazně vyšší tržby. Zdůvodněním jsou vysoké náklady na dluhovou službu – společnosti není schopna finance získané úvěrem použít tak, aby dodatečné výnosy převýšily dodatečné náklady na úroky placené z tohoto úvěru. Přesto je tato varianta stále výhodnější než zůstat u současného modelu minimálního použití cizích zdrojů. Pokles efektivity lze pozorovat i z ukazatele ROE (7,1 %), který je oproti variantě „střední úvěr“ nižší.

Rozhodnutí Společníci („majitelé vlastního kapitálu“) by tedy preferovali variantu „střední úvěr“, protože z ní by jim náležel nejvyšší zisk. Z vyššího nezdaněného ROA ve výši 6,8 % by tedy profitovali držitelé cizího kapitálu, kteří by inkasovali vyšší porci úroků, což by způsobilo nižší ROE a nižší čistý zisk určený k dispozici společníkům.


Další doporučení společnosti Již z výchozí situace v roce 20X1 lze zpozorovat, že společnost nemá příliš vhodnou skladbu krátkodobých aktiv a pasiv. Běžná likvidita je sice vyhovující (krátkodobá aktiva přesahují krátkodobá pasiva), avšak provozní likviditu (krátkodobé pohledávky a finanční majetek vzhledem ke krátkodobým zdrojům) menší než jedna - zjišťujeme, že společnost pokrývá část svých krátkodobých pasiv i zásobami, což není příliš bezpečné. Řešením by bylo buď postupné snížení stavu zásob, pokud je společnost nevyužívá efektivně, a zvýšení likvidnějšího majetku, případně přeměna struktury zdrojů z krátkodobých, které s sebou nesou vyšší náklady, na dlouhodobější.


8. Instituce pro podporu podnikání 8.1 Kde získat informace pro získání kapitálu? Na tvorbě podnikatelského prostředí se podílejí především zákonodárné orgány, ministerstva a další orgány státní správy, dále státem zřízené instituce a agentury. Podnikatelské prostředí rovněž ovlivňují subjekty soukromého sektoru, především z oblasti peněžnictví či podnikatelská samospráva (komory, asociace, svazy a další), dále také tržní subjekty, tedy reální a potenciální konkurenti či obchodní partneři.12 Aby se podnikatelé, zejména malí a střední, v tomto složitém a často nepřehledném podnikatelském prostředí lépe orientovali, byly v České republice zřízeny různé subjekty poskytující služby podnikatelům. Tyto subjekty můžeme rozdělit do čtyř skupin: vládní organizace; finanční instituce pro podporu podnikání; nevládní organizace; komerční subjekty.

8.1.1



Vládní organizace

Orgány státní správy. Jednotlivé podpory pro malé a střední podnikatele jsou poskytované prostřednictvím programů schválených vládou ČR. Jedná se o programy realizované zejména Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR) a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR (MMR ČR), popřípadě krajskými úřady. Informace o možnostech podpory podnikatelů jsou uvedeny na internetových stránkách zmíněných ministerstev formou publikací či odkazů na informační zdroje, poradenská centra či instituce, které se přímo zabývají danými formami podpory nebo jsou pověřené realizací jednotlivých programů.



Czech Invest. Agentura pro podporu podnikání a investic Czech Invest je státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Jejím úkolem je především posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic. Czech Invest poskytuje jak informace o možnostech podpory pro malé a střední

12

SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V. a kol. Základy podnikání – Teoretické poznatky, příklady z praxe českých podnikatelů. Grada Publishing, a. s. 2010. ISBN 978-80-247-3339-5. s. 98-105. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

podnikatele (včetně zprostředkování státní podpory), tak formální poradenství k projektům. Spravuje také databázi podnikatelských nemovitostí a českých dodavatelských firem. CzechInvest provozuje síť třinácti regionálních kanceláří ve všech krajských městech České republiky, ty poskytují zájemcům informace o možnostech podpory podnikání ze strukturálních fondů Evropské unie. Regionální kanceláře rovněž spolupracují se samosprávou, školami a jinými vzdělávacími institucemi při hledání příležitostí rozvoje podnikatelského prostředí daného regionu. 

Národní asociace pro rozvoj podnikání, Regionální poradenská a informační centra. Národní asociace pro rozvoj podnikání (NARP) koordinuje činnost Regionálních poradenských a informačních center (RPIC), které podporují aktivity malých a středních firem v České republice formou poradenských, vzdělávacích a organizačních aktivit – zpřístupňují jak začínajícím, tak malým a středním podnikům cenově zvýhodněné poradenství a vzdělávací služby či usnadňují přístup ke startovnímu kapitálu formou malých úvěrů nebo dotačních programů. Poskytují také bezplatné úvodní konzultace a pomoc při koncepci podnikatelského plánu. RPIC poskytují některé své služby bezplatně nebo za sníženou sazbu.



Centrum pro regionální rozvoj ČR. Centrum pro regionální rozvoj ČR je státní příspěvková organizace založená Ministerstvem pro místí rozvoj ČR. Realizuje a řídí programy Evropské unie v ČR. Dále poskytuje služby malým a středním firmám prostřednictvím činnosti Enterprise Europe Network.



Enterprise Europe Network. Enterprise Europe Network je celoevropská síť založená v roce 2008. Hlavním cílem sítě je poskytovat integrované služby na pomoc inovačnímu podnikání včetně legislativního poradenství, vyhledávání vhodných programů Evropské unie souvisejících s aplikovaným výzkumem, vývojem a inovacemi. Aktivity české části Enterprise Europe Network jsou realizovány konsorciem jedenácti partnerů koordinovaných Technologickým centrem Akademie věd ČR. Mimo jiné síť EEN pořádá vzdělávací akce, zajišťuje přístup do databází nabídek a poptávek, poskytuje poradenství v oblastech evropského podnikání, financování projektů z programů Evropské unie a ochrany duševního vlastnictví.



Informační portál BusinessIinfo.cz. Jedná se o portál pod správou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a agentury CzechTrade, jenž sdružuje a třídí informace o podnikání a jeho


podpoře. Hlavní rubriky portálu jsou legislativa a právo, Evropská unie, zahraniční obchod, finance a daně, podpora podnikání.

8.1.2 

Finanční instituce pro podporu podnikání Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. Je bankovní instituce specializovaná na podporu malého a středního podnikání. Základní produkty ČMZRB v oblasti podpory podnikání jsou záruky, úvěry, příspěvky a dotace s využitím prostředků jak ze státního rozpočtu, tak ze strukturálních fondů Evropské unie. Záruky za bankovní úvěr poskytuje ČMZRB až do výše 80 % jistiny úvěru, záruky za bankovní úvěr v programech pro malé a střední podnikatele k úvěrům do 5 mil. Kč až do výše 70 % jistiny úvěru.



Česká exportní banka Česká exportní banka, a. s., (ČEB) je specializovaná bankovní instituce pro státní podporu vývozu. Poskytuje financování vývozních úvěrů a dalších služeb, které souvisejí s vývozem. Příjemcem podpory může být právnická osoba se sídlem v ČR (tedy vývozce), případně i zahraniční odběratel. Česká exportní banka poskytuje komplexní spektrum služeb spojených s financováním vývozu, mimo jiné spolupracuje s dalšími institucemi a organizacemi (např. EGAP).



Exportní garanční a pojišťovací společnost Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s., (EGAP) je státní úvěrová pojišťovací instituce zaměřená na pojišťování vývozních úvěrů proti komerčním a teritoriálním rizikům spojeným s vývozem zboží a služeb. Nabízí základní pojistné produkty jako pojištění vývozních dodavatelských a odběratelských úvěrů proti riziku nezaplacení, pojištění úvěrů nebo pojištění proti riziku nemožnosti plnění smlouvy o vývozu.

8.1.3 

Nevládní organizace Hospodářská komora ČR. Hospodářská komora České republiky (HK ČR) je nezávislá organizace, která na základě zákona zastupuje podnikatelskou veřejnost a je povinným připomínkovým místem podnikatelské legislativy. Hospodářská komora poskytuje nejen svým členům poradenské, konzultační a vzdělávací aktivity týkající se podnikatelské činnosti, především podporu rozvoje podnikání a vzdělanosti či profesního vzdělávání. Podnikatelé mohou formou nárokové služby v rámci projektu Informační místa pro podnikatele zdarma


získat informace týkající se podnikání. Dalším projektem Hospodářské komory ČR jsou Jednotná kontaktní místa (JKM), ta jsou zřízená ve všech krajských městech. 

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky (AMSP ČR) sdružuje na dobrovolné, nepolitické platformě malé a střední firmy a živnostníky i jejich organizace v rámci ČR. Posláním AMSP ČR je radit členům při zakládání a rozvoji jejich firem, informovat je o možnostech spolupráce v rámci Evropské unie a poskytovat jim pomoc a konzultace při výběru vhodných projektů.



Unie malých a středních podniků ČR. Unie malých a středních podniků ČR (SME Union) je oficiálním zástupcem českých malých a středních podniků při EU, zejména při Evropském parlamentu. Prostřednictvím Unie mohou podnikatelská sdružení společně komunikovat s evropskými orgány. Kromě toho poskytuje malým a středním podnikům rady a pomoc, pokud se setkají s neoprávněnými zásahy ze strany jiných členských států či institucí EU.



Asociace inovačního podnikání ČR (AIP ČR). Asociace inovačního podnikání ČR je nevládní organizace pro oblast inovačního podnikání, transferu technologií a vědeckotechnických parků. Hlavním cílem asociace je vytvoření a zpřístupnění inovační infrastruktury konečným uživatelům, tedy inovačním firmám. Základem systému je Informační centrum pro inovace a transfer technologií a činnost Klubu inovačních firem. Aktivity asociace se orientují na inovační firmy, transferová pracoviště, vědeckotechnické parky, pracoviště výzkumu a vývoj.

8.1.4 

Komerční subjekty Czech Venture Capital Association. Venture capital (Rizikový kapitál) se podílí na financování soukromých růstových firem formou navýšení jejich základního jmění. Czech Venture Capital Association (CVCA) je asociace, která zastupuje společnosti působící v oblasti private equity (soukromý kapitál) a venture kapitálu (rizikový kapitál) v ČR. Czech Venture Capital Association představuje hlavní zdroj venture kapitálu v ČR.



Business Angel. Business Angel je individuální investor, který svým vlastním kapitálem financuje rozvoj perspektivních společností nebo nově založených firem s růstovým potenciálem. Více o Business Angels naleznete v samostatné kapitole této publikace.




Podnikatelský inkubátor. Účelem podnikatelských inkubátorů je poskytnout začínajícím inovativním firmám různé formy podpory za zvýhodněných podmínek, koncentrované na jednom místě a po omezenou dobu. Například dotovaný nájem kancelářských prostor a vybavení, zajištění servisních a administrativních služeb či zprostředkování poradenství. Firmy mohou sdílením prostor snižovat své náklady. Zmíněné výhody může využít společnost, která splní vstupní kritéria daného podnikatelského inkubátoru. Nejčastější doba působení firmy v inkubátoru je v rozmezí 3-5 let, poté se musí firma osamostatnit nebo přejít do vědeckotechnického parku.



Vědeckotechnický park. Vědeckotechnický park je instituce orientovaná do oblasti vědy, technologie a inovačního podnikání. Společnost vědeckotechnických parků ČR je dobrovolným sdružením právnických a fyzických osob, jehož cílem je vytváření předpokladů pro přípravu a provoz vědeckotechnických parků.


8.2 Užitečné odkazy: Další subjekty pro podporu podnikání Agentura Czech Trade

www.czechtrade.cz

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

www.czechinvest.org

Asociace inovačního podnikání ČR

www.aipcr.cz

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

www.amsp.cz

Business Angels Czech

www.bacz.cz

Centrum pro regionální rozvoj ČR

www.crr.cz

Czech Private Equity and Venture Capital Association

www.cvca.cz

Česká exportní banka

www.ceb.cz

Českomoravská záruční a rozvojová banka

www.cmzrb.cz

Enterprise Europe Network

www.enterprise-europe.network.cz

Evropská komise EK

ec.europa.cz

Exportní garanční a pojišťovací společnost

www.egap.cz

Fondy Evropské unie

www.strukturalni-fondy.cz

Hospodářská komora ČR

www.komora.cz

Informační portál BusinessInfo.cz

www.businessinfo.cz

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

www.mmr.cz

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

www.mpo.cz

Národní asociace pro rozvoj podnikání

www.narp.cz

Společnost vědeckotechnických parků ČR

www.svtp.cz

The European Business Angel Network

www.eban.org

Unie Malých a středních podniků ČR

www.sme-union.cz


8.3 Ve zkratce: Instituce pro podporu podnikání Informace, ale i finanční zdroje pro rozvoj podnikání lze hledat jak u vládních, tak u nevládních neziskových či „ziskových“ subjektů. Výchozím bodem hledání je Ministerstvo průmyslu a obchodu a agentury jím řízené – nejužitečnější z nich jsou CzechInvest a CzechTrade (včetně portálu Businessinfo.cz). Ve spolupráci s ministerstvem a jeho agenturami také funguje Národní asociace pro rozvoj podnikání, která sdružuje jednotlivá Regionální poradenská a informační centra – ta však fungují na komerční bázi, jsou provozována soukromými subjekty. Další podpůrné instituce zaštiťuje Ministerstvo pro místní rozvoj – a to Centrum pro regionální rozvoj a Enterprise Europe Network. Pro malé a střední podniky je ze státních subjektů poskytujících finance na jejich rozvoj nejzajímavější a nejdostupnější Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. Z nevládních organizací je nejznámější Hospodářská komora ČR a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. V případě potřeby finančních zdrojů se lze obrátit na komerční subjekty nabízející volné zdroje výměnou za budoucí (byť nejistý) zisk – tyto subjekty sdružuje Czech Venture Capital Association nebo Business Angels Czech Republic.


9. Obsah 1.

Úvod .................................................................................................................................... 1 1.1

2.

Rozdělení kapitálu v rozvaze společnosti ............................................................................... 3 2.1 2.1.1

2.2

3.

4.

Faktory ovlivňující nároky na počáteční kapitál ...................................................................... 1

Účetní závěrka a její části ........................................................................................................ 3 Stručné představení jednotlivých částí účetní závěrky....................................................................................... 3

Rozvaha ................................................................................................................................... 5

2.2.1

Aktiva ................................................................................................................................................................. 5

2.2.2

Pasiva ................................................................................................................................................................. 7

2.3

Poměr vlastního a cizího kapitálu ............................................................................................ 9

2.4

Základy statické finanční analýzy .......................................................................................... 10

2.4.1

Ukazatelé výkonnosti (rentability) podniku ..................................................................................................... 10

2.4.2

Ukazatelé likvidity podniku .............................................................................................................................. 12

2.4.3

Základní ukazatelé zadluženosti podniku ......................................................................................................... 13

2.5

Ve zkratce: Rozdělení kapitálu v rozvaze společnosti ........................................................... 15

2.6

Praktické otázky: Rozdělení kapitálu v rozvaze společnosti.................................................... 1

Podnikatelský plán................................................................................................................ 2 3.1

Struktura podnikatelského plánu ............................................................................................ 2

3.2

Financování podnikatelských záměrů ..................................................................................... 4

3.2.1

Podpůrné programy ........................................................................................................................................... 4

3.2.2

Financování záměru vlastní činností .................................................................................................................. 5

3.2.3

Vstup nového investora do společnosti ............................................................................................................. 6

3.2.4

Financování záměru z cizích zdrojů .................................................................................................................... 7

3.2.5

Leasing ............................................................................................................................................................... 7

3.3

Ve zkratce: Podnikatelský plán ................................................................................................ 9

3.4

Praktické otázky: Podnikatelský plán ...................................................................................... 1

Zdroje a formy vlastního financování podniku ....................................................................... 2 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

5.

4.1

Nevyplácení nahromaděných zisků ......................................................................................... 2

4.2

Výnosy z prodeje a z likvidace hmotného majetku ................................................................. 3

4.3

Uvolnění kapitálu blokovaného v oběžných aktivech ............................................................. 4

4.4

Zodpovědná a reálná tvorba nákladových položek ................................................................. 5

4.5

Ve zkratce: Zdroje a formy vlastního financování podniku ..................................................... 6

4.6

Praktické otázky: Zdroje a formy vlastního financování podniku ........................................... 1

Zdroje a formy cizího financování podniku............................................................................. 2 5.1

Bankovní úvěry ........................................................................................................................ 2

5.2

Leasing ..................................................................................................................................... 3

5.2.1

Finanční leasing .................................................................................................................................................. 3

5.2.2

Operativní (provozní) leasing ............................................................................................................................. 3

5.2.3

Full service leasing ............................................................................................................................................. 3

5.3 6.

Ve zkratce: Zdroje a formy cizího financování podniku .......................................................... 4

Zdroje a formy zvláštního financování podniku ...................................................................... 1 6.1

Soukromý kapitál (Private equity) ........................................................................................... 2

6.2

Rizikový kapitál (Venture capital) ............................................................................................ 2

6.3

Factoring a forfaiting ............................................................................................................... 4

6.3.1

Factoring ............................................................................................................................................................ 4

6.3.2

Forfaiting ............................................................................................................................................................ 5

6.4

Factoring – případové studie ................................................................................................... 6

6.4.1

Využití factoringu pro financování růstu obchodu s řetězci ............................................................................... 6

6.4.2

Využití factoringu malým dodavatelem služeb .................................................................................................. 6

6.5 fond 6.5.1

Veřejná podpora jako zdroj kapitálu pro podnikatele, jednotlivé dotační zdroje, státní Seed 8 Veřejná podpora jako zdroj kapitálu pro podnikatele ........................................................................................ 8

6.6

Jednotlivé dotační zdroje ...................................................................................................... 11

6.7

Státní Seed fond .................................................................................................................... 13

6.8

Ve zkratce: Zdroje a formy zvláštního financování podniku ................................................. 15

6.9

Otázky a odpovědi: Zdroje a formy zvláštního financování podniku ...................................... 1


7.

Případová studie: Potřeba kapitálu - expanze ........................................................................ 2

8.

Instituce pro podporu podnikání ........................................................................................... 9 8.1

Kde získat informace pro získání kapitálu? ............................................................................. 9

8.1.1

Vládní organizace ............................................................................................................................................... 9

8.1.2

Finanční instituce pro podporu podnikání ....................................................................................................... 11

8.1.3

Nevládní organizace ......................................................................................................................................... 11

8.1.4

Komerční subjekty ............................................................................................................................................ 12

8.2

Užitečné odkazy: Další subjekty pro podporu podnikání ...................................................... 14

8.3

Ve zkratce: Instituce pro podporu podnikání ........................................................................ 15


No title

Recommend Documents