No title

Zpracovatel:

SEDUCTUS, s.r.o. Moskevská 14 Most 434 01 Dokument byl zpracován v rámci realizace projektu Cesta ke vzdělávání v Ústeckém kraji, reg. č. projektu: CZ.1.07/3.2.06/01.0019

Manuál cestovního ruchu v Ústeckém kraji

Obsah OBSAH

1

1 ÚVOD

5

2

STRATEGIE CESTOVNÍHO RUCHU ÚSTECKÉHO KRAJE

2.1 POZICE ODVĚTVÍ CESTOVNÍHO RUCHU V ČR 2.2 GEOGRAFICKÁ POLOHA 2.3 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A ZAJÍMAVOSTI 2.4 DOSTUPNOST A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA 2.4.1 SILNIČNÍ DOPRAVA 2.4.2 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA 2.4.3 DALŠÍ DRUHY DOPRAVY 2.4.4 HRANIČNÍ PŘECHODY 2.4.5 VEŘEJNÁ DOPRAVA 2.5 SOCIOEKONOMICKÉ PŘEDPOKLADY 2.5.1 HISTORICKO-SPOLEČENSKÝ KONTEXT 2.5.2 SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ KRAJE 2.5.3 STRUKTURA EKONOMIKY A ZAMĚSTNANOST 2.5.4 OBYVATELSTVO A LIDSKÉ ZDROJE 2.6 PŘÍRODNÍ PŘEDPOKLADY 2.6.1 CHARAKTER RELIÉFU 2.6.2 PODNEBÍ 2.6.3 VODSTVO 2.6.4 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2.6.5 OCHRANA PŘÍRODY 3

ANALÝZA NABÍDKY V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU ÚSTECKÉHO KRAJE

3.1 KRUŠNOHOŘÍ 3.1.1 ATRAKTIVITY CESTOVNÍHO RUCHU 3.1.2 PRODUKTY CESTOVNÍHO RUCHU 3.1.3 TURISTICKÁ INFORMAČNÍ CENTRA KRUŠNOHOŘÍ 3.2 ČESKÉ ŠVÝCARSKO A ŠLUKNOVSKO 3.2.1 ATRAKTIVITY CESTOVNÍHO RUCHU 3.2.2 PRODUKTY CESTOVNÍHO RUCHU 3.2.3 TURISTICKÁ INFORMAČNÍ CENTRA NA ÚZEMÍ ČESKÉHO ŠVÝCARSKA A ŠLUNKOVSKA 3.3 DOLNÍ POOHŘÍ 3.3.1 ATRAKTIVITY CESTOVNÍHO RUCHU 3.3.2 TURISTICKÁ INFORMAČNÍ CENTRA V DOLNÍM POOHŘÍ 3.4 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ A PODŘIPSKO 3.4.1 ATRAKTIVITY CESTOVNÍHO RUCHU 3.4.2 TURISTICKÁ INFORMAČNÍ CENTRA V ČESKÉM STŘEDOHOŘÍ 3.5 OSTATNÍ FORMY CESTOVNÍHO RUCHU V ÚSTECKÉM KRAJI 2 (celkem 81)

6 6 9 10 11 11 12 12 12 13 13 13 14 15 16 17 18 18 19 19 20 23 23 24 30 30 31 32 38 38 40 40 43 43 44 47 48


3.6

SHRNUTÍ KAPITOLY

51

4 POPIS MOTIVACE NÁVŠTĚVNÍKŮ ÚSTECKÉHO KRAJE A TRÁVENÍ ZDE VOLNÉHO ČASU 4.1 4.2

MOTIVACE A DŮVODY OSOB PRO NÁVŠTĚVU ÚSTECKÉHO KRAJE SILNÉ STRÁNKY V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU

53 53 53

5 VZDĚLÁVÁNÍ PRO PRACOVNÍKY PŮSOBÍCÍ V CR SE ZVLÁŠTNÍM ZŘETELEM NA OZP 55 5.1 5.2 5.3

STŘEDNÍ ŠKOLY NABÍZEJÍCÍ STUDIJNÍ OBORY V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU NABÍDKA VZDĚLÁVÁNÍ DALŠÍCH ORGANIZACÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH OSOB

6 PŘEHLED UBYTOVACÍCH A STRAVOVACÍCH KAPACIT V ÚK SE ZVLÁŠTNÍM ZŘETELEM NA OZP 6.1 UBYTOVACÍ A STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ V TURISTICKÉ OBLASTI KRUŠNOHOŘÍ 6.1.1 HROMADNÁ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ V KRUŠNOHOŘÍ 6.1.2 STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ V KRUŠNOHOŘÍ 6.2 UBYTOVACÍ A STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ V TURISTICKÉ OBLASTI ČESKÉ ŠVÝCARSKO A ŠLUKNOVSKO 6.2.1 HROMADNÁ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ V ČESKÉM ŠVÝCARSKU A NA ŠLUKNOVSKU 6.2.2 STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ V ČESKÉM ŠVÝCARSKU A NA ŠLUKNOVSKU 6.3 UBYTOVACÍ A STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ V TURISTICKÉ OBLASTI DOLNÍ POOHŘÍ 6.3.1 HROMADNÁ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ V DOLNÍM POOHŘÍ 6.3.2 STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ V DOLNÍM POOHŘÍ 6.4 UBYTOVACÍ A STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ V TURISTICKÉ OBLASTI ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ 6.4.1 HROMADNÁ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ V ČESKÉM STŘEDOHOŘÍ 6.4.2 STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ V ČESKÉM STŘEDOHOŘÍ 6.5 NABÍDKA UBYTOVACÍCH A STRAVOVACÍCH ZAŘÍZENÍ PRO OZP 7

PR A MARKETING CR APLIKOVANÝ A APLIKOVATELNÝ V ÚK

56 61 61

62 62 62 64 65 65 67 68 68 68 69 69 70 70 72

7.1 DESTINAČNÍ AGENTURY ÚSTECKÉHO KRAJE 72 7.1.1 DESTINAČNÍ AGENTURA ČESKÉ ŠVÝCARSKO, O.P.S. 72 7.1.2 DESTINAČNÍ AGENTURA KRUŠNÉ HORY, O.P.S. 72 7.1.3 DESTINAČNÍ AGENTURA ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ, O.P.S. 73 7.1.4 DOLNÍ POOHŘÍ – PROSTOR PRO VZNIK TURISTICKÉ DESTINAČNÍ AGENTURY 73 7.2 PŘEHLED ZÁKLADNÍCH PŘÍČIN NÍZKÉ NÁVŠTĚVNOSTI KRAJE Z HLEDISKA MÁLO ÚČINNÉHO MARKETINGU A MOŽNÉ ŘEŠENÍ IDENTIFIKOVANÝCH PROBLÉMŮ 73 7.3 ÚSPĚŠNĚ APLIKOVANÉ A APLIKOVATELNÉ MARKETINGOVÉ NÁSTROJE 74 8

ZÁVĚR

76

3 (celkem 81)


POUŽITÉ ZKRATKY

77

PŘÍLOHA Č. 1 – SEZNAM VHODNÝCH KULTURNÍCH A TURISTICKÝCH CÍLŮ NA DÁLNICÍCH

78

PŘÍLOHA Č. 2 – SEZNAM VHODNÝCH KULTURNÍCH A TURISTICKÝCH CÍLŮ NA RYCHLOSTNÍCH SILNICÍCH V ÚSTECKÉM KRAJI

79

PŘÍLOHA Č. 3 – SEZNAM VHODNÝCH KULTURNÍCH A TURISTICKÝCH CÍLŮ NA SILNICÍCH I. TŘÍDY V ÚSTECKÉM KRAJI

80

4 (celkem 81)


1 Úvod Tento dokument byl zpracován v červenci 2011. Zabývá se rozborem stávající situace a moţností rozvoje cestovního ruchu na území Ústeckého kraje se zvláštním zřetelem na osoby zdravotně postiţené (OZP). Potenciál cestovního ruchu Ústeckého kraje je dle veřejně dostupných analýz a strategií vysoký. V současnosti však není dostatečně zabezpečen vyhovující turistickou infrastrukturou. Vysoká absorpční kapacita cestovního ruchu vychází zejména z výhodné příhraniční polohy kraje (severozápad ČR). Smyslem tohoto dokumentu s názvem: „Manuál cestovního ruchu v Ústeckém kraji“ (byl vytvořen s podporou Regionálního operačního programu Severozápad a Ústeckého kraje) je představit stávající situaci cestovního ruchu v Ústeckém kraji a zejména pak navrhnout řešení vedoucí k rozvoji udrţitelného cestovního ruchu (i s ohledem na OZP) s cílem plného vyuţití potenciálu regionu. Dokument je po obsahové stránce zpracován tak, aby přehledně a stručně shrnoval základní informace o Ústeckém kraji z pohledu aktuálního stavu cestovního ruchu a jeho moţností. Účelem je představit nabídku dostupných produktů, atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu vč. identifikace silných stránek regionu a hlavních motivů pro návštěvu kraje. Dokument dále obsahuje přehled vzdělávacích příleţitostí pro stávající i budoucí pracovníky v cestovním ruchu v Ústeckém kraji, a to zejména s ohledem na dostupné vzdělávací moţnosti, které jsou mimo jiné vyuţitelné i OZP, společně s přehledem ubytovacích a stravovacích zařízení, na jejichţ úrovni je zohledněna téţ vyuţitelnost těchto zařízení z pohledu OZP. Nedílnou součástí broţury je také analýza marketingu cestovního ruchu Ústeckého kraje jako turisticky zajímavého regionu, jehoţ potenciál není doposud plně vyuţit.

5 (celkem 81)


2 Strategie cestovního ruchu Ústeckého kraje 2.1

Pozice odvětví cestovního ruchu v ČR

Cestovní ruch je velmi významně se rozvíjející ekonomické odvětví, které generuje nemalé příjmy a vytváří velké mnoţství ţádaných pracovních míst. Zároveň však jde o poměrně křehký obor, který velmi rychle podléhá vnějším více či méně předvídatelným vlivům (globální ekonomická krize, ţivelné katastrofy, epidemie, teroristické útoky apod.), čímţ ztrácí na síle a stabilitě. Cestovní ruch patří mezi nejvíce zasaţená odvětví národního hospodářství ČR. Dopady odeznívající ekonomické krize se odrazily zejména ve změně nabídky jednotlivých subjektů cestovního ruchu, vyvolané změnou poptávky ze strany účastníků cestovního ruchu. Podrobněji je moţné dopady hospodářské krize ilustrovat na následujících datech. Z celorepublikového hlediska, v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ), počet příjezdů i přenocování zahraničních turistů od roku 2005 neustále narůstal. Rekordním rokem se stal rok 2007, kdy se v HUZ ubytovalo 6 679 704 zahraničních turistů, počet přenocování dosáhl 20 610 186. Jedná se o doposud nejvyšší hodnoty za celou historii, kdy Český statistický úřad sleduje počty příjezdů a přenocování do HUZ. V následujícím roce 2008 počet příjezdů do České republiky spíše stagnoval. Naplno se na návštěvnosti kraje projevila světová ekonomická krize/recese v roce 2009, kdy byl zaznamenán propad příjezdů turistů globálně ve všech zemích. V počtu příjezdů turistů se Ústecký kraj dostal na nejniţší hodnotu za posledních 5 let. Aţ výsledky za rok 2010 dávají důvod k mírnému optimismu. Dle aktuálních údajů o návštěvnosti kraje se v letošním roce předpokládá nárůst počtu příjezdů turistů oproti roku 2010, coţ je pozitivní. Z hlediska délky pobytu se mírně projevil aktuální celosvětový trend zkracování doby pobytu, který koresponduje s nabídkou nízkonákladových leteckých dopravců. Turisté zvyšují frekvenci dovolených v průběhu roku a současně tak zkracují délku svých pobytů v dané turistické destinaci. Zatímco v roce 2005 činila průměrná délka pobytu 4,1 dne, v roce 2010 to bylo uţ pouze 3,8 dne. O pozitivních výsledcích příjezdového cestovního ruchu v ČR svědčí i fakt, ţe z TOP 10 zdrojových zemí mělo šest z nich několikaprocentní nárůst v počtu příjezdů do ČR, přičemţ největší nárůst zaznamenalo Rusko. Celkově se obsazení první pětky nemění. Nejvíce nás navštěvují turisté z Německa, na druhém místě turisté z Ruska, třetí pozici obsadili návštěvníci z Polska, čtvrtí jsou Britové a páté místo patří Italům. Také v krajích zaznamenali mírný nárůst v příjezdech turistů. Nejoblíbenější je tradičně Praha, Karlovarský kraj a kraj Jihomoravský. Mírným nárůstem se můţe pochlubit kraj Plzeňský. Prognóza pro celkový vývoj příjezdového cestovního ruchu v tomto roce je příznivá. Do konce roku 2011 by se mohl přiblíţit počet příjezdů zahraničních turistů k hranici 6 milionů. (zdroj: www.ackcr.cz – Asociace cestovních kanceláří ČR)

6 (celkem 81)


Výsledky českého cestovního ruchu, především ty finanční – a o ty jde zejména, by mohly být ještě mnohem příznivější, kdyby se cestovnímu ruchu dostalo v součinnosti všech sfér řízení - dost koncepčnosti v marketingu, sebevědomí v propagování našich předností a pružnosti v odstraňování administrativních bariér. V další části se zaměříme na pozici odvětví cestovního ruchu na celkovém HDP. Jak je patrné z následujícího grafu, podíl cestovního ruchu na celkovém HDP je v posledních letech proměnlivý. Nejvyšší podíl byl zaznamenán v roce 2004, a to 3,6 %. Nejniţší pak v roce 2008, kdy byl zaznamenán podíl pouze 2,8 %. Tabulka 1: Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR v letech 20032009 Ukazatel

2003

2004

2005

)

2006

2007

2008

2009

Produkce celkem (zc)

6 392 815 7 052 693 7 441 528 8 323 461 9 238 420 9 677 283 8 786 554

Mezispotřeba celkem (kc) Hrubá přidaná hodnota celkem (zc) Daně mínus dotace

4 032 970 4 517 567 4 763 005 5 412 466 6 056 936 6 352 285 5 524 956

Hrubý domácí produkt

2 596 094 2 814 159 2 987 125 3 225 704 3 538 933 3 692 622 3 629 511

2 359 845 2 535 126 2 678 523 2 910 995 3 181 484 3 324 998 3 261 598 236 249

279 033

308 602

314 709

357 449

367 624

367 913

Produkce CR (zc)

216 773

232 994

226 932

241 595

250 407

251 543

238 257

Mezispotřeba CR (kc)

136 753

149 243

145 250

157 101

164 173

165 116

149 815

3,4

3,3

3,0

2,9

2,7

2,6

2,7

80 020

83 751

81 683

84 494

86 234

86 427

88 442

56 379

58 459

55 386

58 581

61 086

61 117

63 940

19 941

21 706

23 290

23 230

21 844

22 257

21 395

3 700

3 585

3 007

2 683

3 304

3 054

3 107

70,5

69,8

67,8

69,3

70,8

70,7

72,3

24,9

25,9

28,5

27,5

25,3

25,8

24,2

4,6

4,3

3,7

3,2

3,8

3,5

3,5

10 772

18 565

17 396

15 462

16 845

17 024

15 851

90 792

102 316

99 079

99 956

103 079

103 451

104 293

3,5

3,6

3,3

3,1

2,9

2,8

2,9

Podíl cestovního ruchu na hrubé přidané hodnotě (v %) Hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu (zc) HPH CR - Charakteristická odvětví HPH CR - Související odvětví HPH CR - Nespecifická odvětví HPH CR - Charakteristická odvětví (v %) HPH CR - Související odvětví (v %) HPH CR - Nespecifická odvětví (%) Daně CR HDP CR Podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu (v %)

Zdroj: www.czso.cz

Na následujícím grafu je přehledně zobrazen vývoj podílu cestovního ruchu na celkovém HDP ČR v letech 2003 – 2009. Z grafu je patrné, ţe se na podílu významně projevila celosvětová ekonomická krize.

7 (celkem 81)


Podíl cestovního ruchu na HDP ČR (v %) 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5

0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: www.czso.cz

Následující graf zachycuje vývoj návštěvnosti Ústeckého kraje v letech 2000 – 2010. Z grafu je patrné, ţe návštěvnost kraje rok od roku klesá. I z tohoto důvodu se kraj snaţí přibliţovat více potencionálním turistům a zvyšovat svou atraktivitu. Vývoj návštěvnosti Ústeckého kraje (2000 - 2010)

Zdroj: www.czso.cz

8 (celkem 81)


Graf návštěvnosti jednotlivých krajů dokládá, ţe Ústecký kraj má dlouhodobě jednu z nejniţších návštěvností. V grafu není uvedeno hl. město Praha, jelikoţ ta se od ostatních regionů, co se týče návštěvnosti, velice liší a mnohonásobně ji převaţuje. Pro zajímavost, hl. město Praha měla v roce 2010 celkem 4 743 373 příjezdů hostů ubytovaných v HUZ. Návštěvnost jednotlivých krajů (2000 - 2010)

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

Královéhradecký

Pardubický

Vysočina

Jihomoravský

Olomoucký

Zlínský

Moravskoslezský

Zdroj: www.czso.cz

2.2

Geografická poloha

Ústecký kraj má rozlohu 5 335 km2. Rozkládá se na severozápadě Čech při hranicích se spolkovou zemí Sasko, kde státní hranice protíná hřebeny Krušných hor. V rámci České republiky sousedí na východě s Libereckým krajem, na jihovýchodě se Středočeským, na jihu s částí Plzeňského kraje a na jihozápadě s Karlovarským krajem. Kraj je vymezen sedmi územními okresy – Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice, Teplice, Louny, Most a Chomutov. I přes svou průměrnou velikost je Ústecký kraj tvořen velice rozmanitým a pestrým územím. Nejvyšším bodem kraje je nejvyšší hora Krušných hor, Klínovec s 1244 m. n. m. Naopak nejniţším bodem je místo, kde Labe u Hřenska opouští Českou republiku. Tento bod je zároveň i nejniţším bodem České republiky, má pouhých 115 m. n. m. Roviny se rozprostírají na jihovýchodě kraje. Na území kraje se nachází historicky významná hora Říp a České středohoří, které vzniklo sopečnou činností, s nejvyšším vrcholem Milešovkou. Velice výhodná poloha Ústeckého kraje se znásobila po připojení České republiky do Schengenského prostoru - jsou otevřeny nové cesty a trhy k rozvoji území. Kraj je významný 9 (celkem 81)


i z hlediska své dostupnosti a infrastruktury. Teplickým a litoměřickým okresem prochází důleţitá mezinárodní trasa E55, která spojuje severní a jiţní Evropu a která u Lovosic přechází v dálnici D8, která je napojena na německou dálnici A17. Významný je pak také silniční tah ze Spolkové republiky Německo přes Chomutov a Louny do Prahy. Dalším důleţitým spojením je mezinárodní ţelezniční trať ze Spolkové republiky Německo přes Ústí nad Labem do zbývající části republiku. Řeka Labe je nejdůleţitější vodní cestou v České republice a umoţňuje spojení se Severním mořem. Velice významná je i řeka Ohře, která je druhým největším levostranným labským přítokem, a na kterém je vybudovaná největší vodní plocha Ústeckého kraje - Nechranická nádrţ. Obrázek 1: Geografická poloha Ústeckého kraje

Zdroj: http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/mapy_a_grafy_kraje

2.3

Přírodní podmínky a zajímavosti

V následujících bodech je stručně shrnuta základní charakteristika ÚK z hlediska cestovního ruchu: 

veřejností je vnímán jako průmyslově postiţené území – špatná image kraje



uhelná pánev a krajina zasaţená povrchovou těţbou nerostných surovin je pro potenciální návštěvníky a turisty málo atraktivní



vysoká koncentrace průmyslových podniků – negativní vliv na ţivotní prostředí



vysoká nezaměstnanost 10 (celkem 81)


Vše výše uvedené však kráse a atraktivitě kraje neubírá, a málo který jiný region se svým přírodním bohatstvím můţe Ústeckému kraji rovnat. Území zasažená důlní činností jsou úspěšně revitalizována a rekultivována, čehož je možné v rámci rozvoje cestovního ruchu efektivně využít. Pro zlepšení image regionu a jeho vnímání veřejností je nezbytné tato území pozitivně propagovat. Dále je potřeba vyzdvihnout přírodní, kulturní potenciál, technické památky a zajímavosti. A v neposlední řadě je nezbytná spolupráce všech relevantních subjektů působících v oblasti cestovního ruchu.

2.4

Dostupnost a dopravní infrastruktura

Ústecký kraj se rozkládá mezi dálničními tahy ve směrech Praha-Dráţďany (dálnice D8, silnice I/8, I. tranzitní ţelezniční koridor), Chemnitz (silnice I/7) a Löbau (silnice I/9). V mezinárodním kontextu se jeví jako nejvýznamnější postupně budovaná dálnice D8 (Praha – Ústí n. L. – Krásný Les/Breitenau – Dráţďany), která nahrazuje stávající silnici I/8 (E55) vedoucí v trase přes Teplice a hraniční přechod Cínovec/Altenberg (dálnice D8 je s výjimkou úseku přes České Středohoří dokončena). Z pohledu ţelezniční dopravy představuje hlavní osu trať č. 090 z Prahy do Děčína a dále podél Labe do Dráţďan. Pro vnitrostátní dopravu má význam podkrušnohorský tah Děčín - Ústí n. L. - Chomutov - Karlovy Vary realizovaný silnicí I/13 (E442) a ţeleznicemi 090/130/140. Vnější napojení kraje na dopravní infrastrukturu v jádrovém území lze hodnotit jako kvalitní, okrajové oblasti vzhledem k niţší hustotě zalidnění a hornatému reliéfu zůstávají opomíjeny. 2.4.1

Silniční doprava

Pro dálkovou dopravu jsou klíčové kapacitní rychlostní silnice napojující kraj na hlavní zdrojové oblasti - mezinárodní silniční komunikace vedoucí od Prahy na Teplice a Dráţďany, resp. na Chomutov a Chemnitz, doplněné o propojení podkrušnohorských měst silničním tahem z Děčína do Karlových Varů. Plánovaná dostavba a zkapacitnění těchto tahů zkvalitní dopravní propojení na okolní centra (zejména saská města a Prahu, částečně i Karlovy Vary a Liberec), naopak jen málo jich urychlí dopravu v rámci kraje. Plánované komunikace totiţ vedou zpravidla kolmo na dominantní vnitrokrajskou dopravní i sídelní osu souběţnou s Krušnými horami. Posílení rozvojového potenciálu je moţné očekávat podél těchto komunikací a převáţně v nově propojených centrech. Vzhledem k historicky poměrně hustému osídlení horských oblastí jsou i výše poloţená území zpřístupněna místními komunikacemi. Při zvýšeném zájmu návštěvníků bude značně růst intenzita vyuţívání těchto silnic, stejně jako náklady na jejich rekonstrukce i zimní údrţbu. Stav řady z nich je jiţ v současnosti nevyhovující. V ČR se jedná o obecný fenomén a kraj má velmi omezené moţnosti problém řešit (zdroj: Studie rozvoje a modernizace silnic II. a III. třídy v Ústeckém kraji). Specifickou kapitolou je faktické odříznutí Šluknovského výběţku od centra kraje. Existuje pouze napojení skrze Liberecký kraj silnicí I/9 přes Nový Bor. Pro přístup z německého Saska je mimo jmenované mezinárodní tahy vyuţitelná silnice I/62 z Bad Schandau podél toku Labe nebo silnice I/9 z Neugersdorfu do Rumburku. Kromě toho je v provozu řada menších přechodů pro místní provoz, mnoho z

11 (celkem 81)


nich dosud jen pro pěší a cyklisty, coţ brání rozvoji cestovního ruchu v některých příhraničních lokalitách. Při otevírání dalších přeshraničních komunikací v přírodně zachovalých oblastech je třeba přihlédnout mj. k zájmům ochrany přírody. 2.4.2

Ţelezniční doprava

Hustotou ţelezniční sítě patří kraj na přední příčku v České republice. Délka tratí na území kraje činila v září 2007 celkem 1078 km. České dráhy (ČD) jako majoritní dopravce pak denně průměrně přepravily téměř 44,5 tis. cestujících (zdroj: Zpráva o současném stavu v dráţní dopravě 2007). Zdaleka nejvytíţenější ţelezniční tepny reprezentují tratě (seřazeno podle počtu přepravených cestujících) 090 z Kralup nad Vltavou do Děčína (součást jednoho ze čtyř národních ţelezničních koridorů) a 130 z Ústí n. L. do Chomutova, asi třetinový objem cestujících pak přepraví tratě 081 Děčín – Česká Lípa, 087 Lovosice - Česká Lípa a 072 Lysá nad Labem - Ústí nad Labem. Podle počtu přepravených osob v pracovní dny a o víkendu lze oddělit ty tratě, které slouţí z větší části turistům, neţ ke kaţdodenní přepravě do zaměstnání. Mezi takové tratě patří např. 089 Rybniště – Varnsdorf, 098 Děčín - Bad Schandau nebo 135 Most - Moldava v Krušných horách. Pro turisty je zajímavé také lokální přeshraniční spojení z Cranzahlu do Vejprt, z Ebersbachu do Jiříkova a z Liberce přes Zittau do Varnsdorfu. V podstatě od doby svého vzniku v druhé polovině 19. století neprošly ţelezniční tratě v Ústeckém kraji (s výjimkou dvou páteřních tratí a úprav vyvolaných těţbou uhlí) ţádnou zásadní modernizací. Důsledkem je sníţená propustnost některých úseků, nízká přepravní rychlost a dlouhé jízdní doby. Uvedené negativum však není typické pouze pro kraj ústecký, ale platí pro celou ţelezniční síť v České republice. 2.4.3

Další druhy dopravy

Spíše doplňkový význam má pro přepravu osob lodní doprava, ovšem v rámci České republiky je dolní tok Labe nejvytíţenějším splavným úsekem. Rekreační osobní dopravu provozovanou na území kraje v úseku Labe od Mělníka (Štětí) po státní hranici s moţností pokračování do německého lázeňského městečka Bad Schandau zajišťují lodě českých i německých plavebních společností. Pro přepravu pěších a cyklistů lze vyuţít několika přívozů, které zvyšují četnost míst, kde lze Labe překročit. Ačkoliv je lodní doprava limitovaná vodním stavem, jedná se v České republice spíše o zajímavou atrakci neţ o plnohodnotnou formu dopravy. Příkladem vyuţití lodní dopravy, navázané na další atrakce a atraktivity, můţe být plavba mezi Litoměřicemi a Ústím nad Labem nebo mezi Děčínem a Hřenskem. Letecká doprava má v kraji, s ohledem na relativně malou rozlohu státu, v zásadě jen sportovně-rekreační význam. Pro sportovní létání malých letadel jsou provozovaná veřejná letiště Chomutov / Pesvice, Most, Raná, Roudnice nad Labem a Ústí nad Labem. Letiště Ţatec-Macerka (dříve Čeradické letiště) má stále statut neveřejného letiště. 2.4.4

Hraniční přechody

Státní hranice s německou spolkovou zemí Sasko prochází ve své většině řídce osídleným hornatým územím, coţ uţ samo o sobě vytváří dopravní bariéru. Dostatek hraničních přechodů je podmínkou pro ţivou komunikaci území na obou stranách hranice. Kromě stále rostoucí řady silničních přechodů jsou na území Ústeckého kraje hranice prostupné skrze 5 ţelezničních přechodů (další přechod Dolní Poustevna – Sebnitz je ve 12 (celkem 81)


výstavbě) a jeden přechod pro vodní dopravu. Díky vstupu České republiky do Schengenského prostoru (dne 21. 12. 2007) fenomén hraničních přechodů ztratil své opodstatnění. Hraniční kontroly se neprovádějí, hranice je moţné překročit kdekoliv a kdykoliv – stále ovšem s platným dokladem totoţnosti a při respektování souvisejících pravidel (např. omezení v chráněných krajinných oblastech, soukromé pozemky apod.). Přesto je propustnost hranice stále zčásti odvislá od dříve vybudovaných komunikací. 2.4.5

Veřejná doprava

K zásadním problémům kraje se řadí absence integrovaného systému hromadné dopravy s vyuţitím ţeleznice a četných autobusových linek, přestoţe jeho základy jiţ byly poloţeny. Hlavní ţelezniční uzly představují města Ústí nad Labem, Děčín a Most, terminály autobusové dopravy se nachází ve všech větších městech kraje. V Ústeckém kraji působil dříve jeden dominující autobusový dopravce, nyní jej nahradil větší počet společností. V porovnání s jinými kraji nadprůměrná dopravní obsluţnost postupnou jednotnou organizací nepochybně získává na efektivitě i zájmu cestujících. Obecně ovšem platí, ţe pojetí veřejné dopravy jako základní dopravní obsluţnosti (tj. primárně zajišťující dopravu do zaměstnání, škol nebo za zdravotnickými sluţbami) není z pohledu cestovního ruchu příliš vyhovující. Současnou síť veřejné dopravy by bylo vhodné alespoň v turisticky nejexponovanějších lokalitách doplnit zavedením speciálních turistických linek nebo alespoň umoţněním přepravy jízdních kol na vybraných autobusových linkách v kopcovitých oblastech (Krušnohoří, České středohoří, České Švýcarsko). Jako environmentálně šetrnější varianta by měla být veřejná doprava vůči té individuální upřednostněna. Absence hraničních kontrol po vstupu do Schengenského prostoru otevřela nový potenciál růstu regionální přeshraniční dopravě, který ale dosud není plně vyuţit. Pravidelné přeshraniční spojení veřejnou dopravou je v současné době zajišťováno v relacích Varnsdorf - Ţitava (vlak), Varnsdorf - Seifhennersdorf (vlak), Rumburk - Ebersbach (vlak), Děčín - Bad Schandau (vlak), Tisá - Bahratal (bus), Teplice - Altenberg (bus), Vejprty - Bärenstein (vlak) a připravuje se obnova spojení Dolní Poustevna - Sebnitz (vlak i bus). Přeshraniční spojení naopak chybí téměř po celé délce hřebenu Krušných hor (optimálně v Hoře Svatého Šebestiána, Kalku, Brandově, Českém Jiřetíně, Moldavě a Fojtovicích) a dále na Sněţníku, v Roţanech, Rumburku a Varnsdorfu.

2.5

Socioekonomické předpoklady

Kapitola je rozdělena do následujících oblastí s cílem co nejefektivněji vystihnout moţné socioekonomické předpoklady kraje k posílení úrovně cestovního ruchu. Obsah podkapitol je zaměřen na oblast historickou, správní, ekonomickou a osobní. 2.5.1

Historicko-společenský kontext

Před začátkem druhé světové války byl kraj, osídlený do té doby převáţně německým obyvatelstvem, odtrţen od vnitrozemí a připojen k Německu. Snad nejvíce ovlivnily vývoj území Ústeckého kraje události po skončení druhé světové války, kdy v rámci prosazování principu kolektivní viny došlo k odsunu 510 tis. občanů německé národnosti a k osídlení území Čechy, Slováky, volyňskými Čechy a Rómy (celkem asi 310 tis. imigrantů). Naprostá většina nových osídlenců neměla k území ţádné kulturní vazby a jejich nevyhraněný vztah k regionu vedl k otupění a lhostejnosti vůči centrálně prosazované politice vedoucí prakticky k

13 (celkem 81)


devastaci území. Po roce 1945 se jiţ nepodařilo obnovit dřívější úroveň osídlení regionu, mnoho obcí s historickými tradicemi zaniklo. Dalších více neţ 100 obcí a měst regionu zanikalo aţ do poloviny 90. let z důvodů těţby uhlí nebo na území vojenských prostorů Hradiště (Doupov) a Nakléřov. Po roce 1989 došlo k restrukturalizaci nebo zániku řady velkopodniků, nově vytvořená pracovní místa nestačila absorbovat lidi bez práce, díky čemuţ rychle rostla nezaměstnanost a ekonomická pozice kraje se začala zhoršovat. V současné době je věnována velká snaha vytváření podmínek pro investory, kteří svými podnikatelskými záměry a ekologicky šetrnou výrobou pomohou obohatit sortimentní skladbu výroby a výraznou měrou sníţit nezaměstnanost (zdroj: Ústecký kraj – Historie a současnost). 2.5.2

Správní členění kraje

Území kraje se vnitřně člení na 7 okresů, které od ledna 2003 pozbyly část svých správních funkcí a ty byly přeneseny na 16 nově vzniklých správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP). Rozdělení území pro účely veřejné správy je ukázáno na obrázku pod textem. Jádrovou oblast Ústeckého kraje netvoří pouze blízké okolí krajského města, nýbrţ celý prostor podkrušnohorské pánve s několika hlavními a vedlejšími centry (od východu Ústí nad Labem, Teplice, Bílina, Most, Litvínov, Chomutov, Jirkov, Kadaň, Klášterec nad Ohří). V souměstí je koncentrováno přibliţně 60 % obyvatelstva regionu. Sekundárně významnou zónou osídlení je labská osa spojující Děčín, Ústí nad Labem, Lovosice s Litoměřicemi a Roudnici nad Labem. Pro území Česka nadstandardní průměrná velikost obcí reflektuje populačně silná města i slučování sídel opuštěných díky odsunu německých obyvatel po druhé světové válce. Následkem těchto událostí se uvolnila značná část bytového fondu, která mohla být z části vyuţita pro druhé bydlení. Fenomén chataření a chalupaření, který se soustřeďuje obecně do perifernějších oblastí s zachovalejším ţivotním prostředím, je zde reprezentován neobvykle vysokým zastoupením chalup.

14 (celkem 81)

Manuál cestovního ruchu v Ústeckém kraji Obrázek 2: Dělení území Ústeckého kraje pro účely veřejné správy (2008)

Zdroj: ČSÚ Ústí nad Labem – Správní obvody (2009) 2.5.3

Struktura ekonomiky a zaměstnanost

Sektor obchodu a sluţeb v 90. letech kopíroval trendy na národní úrovni a zaznamenal v kraji prudký rozvoj. Nejvýznamnější koncentraci nevýrobních odvětví reprezentují větší města, tj. místa s vyšší koncentrací poptávky a kontaktů, a také střediska cestovního ruchu. Zemědělství se podle místních podmínek orientuje od ovocnářství (Litoměřicko známé jako „zahrada Čech“) aţ po ekologické extenzivní formy v horských oblastech. Kraj jako celek představuje dlouhodobě region s největší nezaměstnaností v České republice. Hlavní příčinou jsou strukturální změny hospodářství a nízká flexibilita pracovních sil. Nejpostiţenější obvody v kraji tvoří právě zázemí průmyslových měst Mostu a Litvínova, k nimţ se přidávají periferní obvody Šluknovského výběţku. Vysoká míra nezaměstnanosti navíc stimuluje odliv obyvatel za prací mimo kraj. Přeshraniční vyjíţďka se přitom podílí malou měrou na celkovém objemu cest za prací. Tabulka 2: Porovnání základních ekonomických charakteristik dle krajů (2007) Průměrná hrubá měsíční mzda [Kč]

Registrovaná nezaměstnanost podle úřadů práce [%]

Přímé zahraniční investice [mld. Kč]

Kraj

HDP/obyv. v PPP [ČR=100]

Hl. m. Praha

209,8

26 813

2,2

1 049,1

Středočeský

94,2

21 621

4,2

231,3

Jihočeský

89,8

19 106

4,5

71,1

15 (celkem 81)


HDP/obyv. v PPP [ČR=100]

Kraj

Průměrná hrubá měsíční mzda [Kč]

Registrovaná nezaměstnanost podle úřadů práce [%]

Přímé zahraniční investice [mld. Kč]

Plzeňský

94,3

20 059

4,4

59,2

Karlovarský

71,9

18 146

7,3

17,9

Ústecký

81,4

19 583

11,0

104,8

Liberecký

81,8

19 495

6,1

52,7

Královéhradecký

84,8

18 603

4,7

30,0

Pardubický

83,7

18 569

5,4

40,4

Vysočina

84,7

18 963

5,6

63,8

Jihomoravský

91,7

19 893

6,9

83,4

Olomoucký

74,1

18 508

6,7

27,1

Zlínský

81,5

18 778

6,0

36,8

Moravskoslezský

83,4

20 057

9,6

164,5

Česká republika

100,0

21 694

6,0

2 032,1

Poznámka: data k 31. 12. 2007 (HDP k 31. 12. 2006); *PPP – podle parity kupní síly

Zdroj: ČSÚ – Kraje České republiky 2007 (2009); Česká národní banka: Přímé zahraniční investice 2007 (2009) 2.5.4

Obyvatelstvo a lidské zdroje

Od roku 2001, kdy počet obyvatel činil 819,5 tis. (zdroj: ČSÚ – Demografická ročenka krajů 2009), dochází k soustavnému růstu populace kraje. Aţ do roku 2006 byl zaznamenáván záporný přirozený přírůstek a na růstu populace se podílela výhradně migrace, od té doby se počet obyvatel díky pozitivním hodnotám obou vývojových charakteristik vyšplhal na 835,9 tis. v roce 2008 (viz tabulka 9). Ústecký kraj je v rámci České republiky výjimečný svou mladou věkovou strukturou, coţ představuje nezpochybnitelný potenciál. Díky přítomnosti řady velkých měst se kraj, i přes průměrnou rozlohu, řadí mezi tři nejhustěji zalidněné kraje v Česku (při obdobných srovnáních je záměrně opomíjeno hlavní město Praha, jakoţto netypický region tvořený pouze jádrovým územím bez patřičného zázemí). Přesto je stále v perifernějších oblastech patrný vliv populační mezery způsobené odsunem německého obyvatelstva po druhé světové válce. Městské obyvatelstvo, které zde dosahuje podílu čtyř pětin, se obecně častěji zapojuje do cestovního ruchu, mj. i díky zatíţenějšímu ţivotnímu prostředí. Tento faktor musí být reflektován odpovídajícími produkty cestovního ruchu. Tabulka 3: Základní charakteristiky SO ORP v Ústeckém kraji (2008) Počet SO ORP

obcí obyvatel

Přírůstek [‰]

Míra Hustota nezam. zalidnění 2 přirozený stěhováním [%] [obyv./km ]

Rozloha 2 [km ]

Podíl [%] zeměděl. půda

lesní pozemky

Bílina

8

20 878

1,4

8,2

10,8

168,8

123,7

36,1

22,2

Děčín

34

80 419

1,4

-0,8

10,4

145,2

553,7

37,7

51,8

Chomutov

25

81 977

2,8

1,5

10,6

168,6

486,1

36

40,6

Kadaň

19

44 376

2,9

3,1

7,4

98,8

449,2

47,7

34,4

Litoměřice

40

59 131

1,8

6

8,7

125,7

470,5

66,8

20,3

16 (celkem 81)


Počet SO ORP

obcí obyvatel

Přírůstek [‰]

Míra Hustota nezam. zalidnění 2 přirozený stěhováním [%] [obyv./km ]

Rozloha 2 [km ]

Podíl [%] zeměděl. půda

lesní pozemky

Litvínov

11

40 849

0,6

10,9

13,7

173,1

236

12,5

58,6

Louny

41

43 654

1,2

5,6

9,2

92,4

472,6

74,3

12,8

Lovosice

32

27 003

-1,2

3,8

8,6

103,2

261,6

72,2

15,5

Most

15

76 445

2,1

-0,8

12,5

330,8

231,1

45,8

7,6

Podbořany

11

16 189

1

8,1

10,6

47,9

337,7

68

20,9

Roudnice n/L

33

32 109

1,5

15,9

8,2

107,0

300,1

77,5

10,9

Rumburk

12

34 710

1,6

5,2

12,8

130,5

266

44,2

46,0

Teplice

26

109 192

-0,2

6,4

9,4

316,2

345,3

33

42,4

Ústí n. L.

23

121 024

2,3

4,5

9,7

299,0

404,7

45,2

31,7

Varnsdorf

6

20 581

0,9

-1,7

13,1

231,6

88,9

42,3

43,7

18

27 354

0,7

0,9

10,7

89,0

307,4

70,6

14,4

354

835 891

1,5

4,2

10,3

156,7

5 334,50

51,8

30,0

Ţatec Ústecký kraj

Poznámka: data k 31. 12. 2008

Zdroj: ČSÚ Ústí nad Labem – Správní obvody (2009) Řešené území vyniká vůči ostatním krajům České republiky výrazně příznivější věkovou strukturou obyvatelstva. Ta doznala markantních změn v 60. a 70. letech minulého století, kdy byla vládní politikou přímo podporována imigrace do severočeských okresů. Nově příchozí obyvatelé dosud nedosáhli důchodového věku, díky čemuţ trvá zvýšený podíl produktivního obyvatelstva. Podíl vyšších věkových kategorií však díky relativně nízkému přírůstku soustavně roste. Nutno však podotknout, ţe se jedná o fenomén dalece překračující hranice kraje. Jev je zřetelnější v perifernějších oblastech kraje, kterých se netýkala socialistická industrializace doprovázená zmíněnou migrací. Cestovní ruch představuje odvětví, kde se neprodává výrobek, nýbrţ sluţba poskytovaná určitým personálem. Pracovníci komunikující s turisty mohou výrazně napomoci spokojenosti návštěvníků, stejně tak jako jejich dosud vstřebané záţitky překrýt nepříjemnými zkušenostmi z nekvalitně či neodborně poskytnutých sluţeb. Vzdělání přináší profesní kompetence a zlepšení potenciálního uplatnění na trhu práce. Míra vzdělanosti obyvatel Ústeckého kraje vykazuje v rámci České republiky výrazně podprůměrné hodnoty. Nízkého podílu dosahují obyvatelé s úplným středoškolským a zejména s vysokoškolským vzděláním. Důvod spočívá v méně kvalifikovaných dělnických profesích u obyvatel přistěhovaných po druhé světové válce. Vzdělanostní struktura se prostorově příliš neliší, relativně lépe z porovnání vychází zázemí velkých měst, především pak Ústí nad Labem. Více informací o vzdělávání v oblasti cestovního ruchu je uvedeno v kapitole č. 5 tohoto dokumentu.

2.6

Přírodní předpoklady

Níţe uvedené základní mezikrajové porovnání přírodních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu řadí Ústecký kraj na velmi dobrou úroveň. Je tak třeba uvedené silné stránky brát v úvahu a vyuţít k rozvoji cestovního ruchu, díky vhodným turistickým atrakcím.

17 (celkem 81)


2.6.1

Charakter reliéfu

Ústecký kraj nabízí velmi různorodý charakter reliéfu (viz obrázek) zahrnuje v zásadě čtyři odlišitelné formy: Krušné hory představují kompaktní pás kerného pohoří, který tvoří nakloněná deska, pozvolna se svaţující na německé straně a prudkými svahy padající do pánevní oblasti na české straně. Z relativně zarovnaného povrchu vrcholových partií vyčnívají osamocené vrcholy, mj. Macecha (1113 m n. m. - nejvyšší bod kraje. Pozn.: Klínovec s 1244 metry n. m. leţí několik set metrů za hranicemi v Karlovarském kraji. Děčínská vrchovina se zvedá po obou stranách kaňonovitého údolí Labe a je v povědomí turistů známá jako Českosaské Švýcarsko. Zvětráváním pískovců zde vznikl velmi členitý reliéf se skalními městy, stolovými horami a unikátním obloukem Pravčické brány. Příznačné jsou také hluboké říční soutěsky. Hřensko, kde Labe opouští republiku, je nejníţe poloţeným bodem Česka (117 m n. m.) Kuţelové a kupovité tvary vytváří jedinečný krajinný obraz Českého středohoří. Nejde o bývalé sopky, nýbrţ o erozí obnaţené podpovrchové výlevy odolných bazických hornin. Typický kuţel Milešovky (837 m n. m.) se zvedá vysoko nad okolní krajinu. Mostecká pánev představuje sníţeninu v podhůří Krušných hor s osovým tokem Ohře. Směrem k východu se zuţuje a prohlubuje, aţ se napojí na severní okraj Dolnooharské tabule lemované z východu Labem. Zde z rovinatého, odlesněného a relativně fádního reliéfu vystupuje osamocená čedičová kupa Říp (459 m n. m.). Obrázek 3: Obecně zeměpisná mapa Ústeckého kraje a okolí (2003)

Zdroj: upraveno podle Školního atlasu České republiky (2003) 2.6.2

Podnebí

Průměrná červencová teplota vzduchu v teplejší pánevní oblasti a podél toku Labe stoupá nad 18°C, průměrná lednová teplota klesá na -2 aţ -3°C. Pahorkatinné oblasti mají průměrné teploty asi o 2°C niţší. Vrcholové partie Krušných hor a oblast Českého středohoří

18 (celkem 81)


s nadmořskou výškou nad 600 m zařazujeme do chladné klimatické oblasti (průměrná červencová teplota vzduchu pod 14°C, lednová -3 aţ -7°C. V Krušných horách připadá 48 % z celkového ročního sráţkového úhrnu na sráţky sněhové, nejvyšší sněhová pokrývka je v průměru zaznamenávaná v okolí Klínovce (120 – 160 cm). V níţinných oblastech vrstva sněhu nepřesahuje 20 cm. S trendem globálního oteplování, který je moţné pozorovat především v horských oblastech, je třeba kalkulovat. Přináší s sebou díky náhlejším a silnějším výkyvům počasí zvýšenou potřebu zajištění aktivit i při zhoršeném počasí (umělé zasněţování, indoor sportovní aktivity, kultura). 2.6.3

Vodstvo

Z téměř celého řešeného území je voda odváděna prostřednictvím Labe do Severního moře. Pouze část oblasti Šluknovského výběţku spadá díky přítokům Luţické Nisy (Mandava, Podluţský potok) do povodí Odry ústící v Baltském moři. Labe jako nejmohutnější česká řeka představuje fenomén samo o sobě, navíc umocněný atraktivností okolní krajiny. Na svém dolním toku přijímá zleva Bílinu, zprava pak Ploučnici a Kamenici,. Významem ale tyto toky překračuje levostranný přítok Ohře, která ústí do Labe v Litoměřicích. Ohře tvoří skutečnou osu jiţní části kraje a skrze Chomutovku a Blšanku sbírá vodu ze západní části Krušných hor a Rakovnické pahorkatiny. Pro vodácký sport se běţně vyuţívají Ohře a Ploučnice, méně často uţ Bílina. Vodní toky v severozápadních Čechách byly v 90. letech vyhlášené značným znečištěním, v kvalitě vody se ale podařilo dosáhnout určitého pokroku. Riziko pro turistickou poptávku představují velkoplošné povodně, jako byla ta v srpnu roku 2002. Podle dosavadních zkušeností jsou však dopady takových událostí spíše krátkodobé. Stojaté povrchové vody jsou zastoupeny zejména rybníky a přehradními nádrţemi, mimo to jsou vzhledem k těţební tradici časté rekultivované a zatopené lomy. Vodní plochy obecně představují klasickou přírodní atraktivitu, pokud jsou mimo svou základní funkci vyuţívány i k rekreačním účelů, jejich potenciál tím získává na významu. Z přehradních nádrţí nabízí zázemí pro vodní sporty především Nechranice (příp. Kadaň, Újezd a Všechlapy). Obdobně lze jmenovat příklady zatopených lomů – Kamencové jezero v Chomutově, důl Barbora u Teplic, nově jezera Most, Milada a další. Lázeňství můţe v kraji stavět na četném výskytu minerálních a termálních vod. Největší zastoupení mají uhličité vody (kyselky). Na povrch vystupují hlavně v oblastech hlubinných zlomů (okolí Loun, Břvany, Bílina aj.). Síranové vody se vyskytují v pásmu při okraji Českého středohoří (Bylany, Zaječice, Lenešice). Radonové vody jsou neznámější z Teplic nebo Brné u Ústí nad Labem. Vody chloridové se vyskytují jiţ méně, a to hlavně v hlubokých vrtech zasahujících prvohorní vrstvy (např. Koštice). Termální vody vystupují z hlubokých struktur v místech zlomů (Teplice), nebo se akumulují mělčeji v křídových pískovcích (Ústí nad Labem, Děčín). Prameny minerálních vod vyvěrají v Klášterci nad Ohří (Evţenie, Klášterecký, Městský pramen). 2.6.4

Ţivotní prostředí

Ţivotní prostředí vzniká interakcí přírodního a lidského faktoru. Jedná se o oboustranné působení, jehoţ cílem je dosáhnutí určité rovnováhy, stavu přijatelného pro obě strany. Přesto existují území, kde je buď přírodní, nebo lidský faktor zcela upřednostněn – zvláště chráněná území na straně jedné a např. těţební prostory nebo průmyslové objekty na té druhé. Oba krajní příklady představují určitý faktor ovlivňující rozvoj cestovního ruchu, a proto jsou níţe diskutovány. 19 (celkem 81)


Ústecký kraj se drţí v povědomí obyvatel České republiky jako území značně poznamenané intenzivní průmyslovou činností zaloţené na těţbě hnědého uhlí. Níţinné oblasti kraje jsou intenzivně zemědělsky vyuţívány. Území kraje nelze vzhledem k obrovským rozdílům v kvalitě ţivotního prostředí jednoznačně hodnotit negativně. Jak jiţ bylo poznamenáno, velkou jeho část představují zachovalé přírodní lokality, ty nejcennější patří mezi chráněná území. Na druhou stranu lidnatá a průmyslová sídelní aglomerace v podkrušnohorské pánvi je na tom, co do kvality ţivotního prostředí, podstatně hůře. Jedná se především o nadlimitní znečištění vzduchu a vodních toků. 2.6.5

Ochrana přírody

Jedním z nejvýznamnějších nástrojů ochrany přírody a krajiny je vymezování zvláště chráněných území. Ta se podle zákona vyhlašují na přírodovědecky či esteticky významných nebo jedinečných územích. Velkoplošné chráněné oblasti představují v kraji národní park České Švýcarsko (potenciálně aspirující na zařazení mezi lokality UNESCO) a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, České středohoří a zčásti i Luţické hory a Kokořínsko. Celková rozloha vyjmenovaných lokalit přesahuje čtvrtinu rozlohy kraje, coţ zařazuje Ústecký kraj mezi tři kraje s nejvyšším podílem zvláště chráněných území (chráněná území shrnuje obrázek 4 a tabulky 4 a 5 na následující straně). Trvale udrţitelné vyuţívání cenných území je zásadní podmínkou zachování jejich vysokého potenciálu, a to i za cenu částečného omezení některých aktivit uvnitř těchto lokalit. Obrázek 4: Zvláště chráněná území v Ústeckém kraji a okolí (2009)

Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny – Základní projekt ARCIMS (2009)

20 (celkem 81)


Tabulka 4: Velkoplošná zvláště chráněná území v Ústeckém kraji (2009) 2

Výměra ( km ) Název NP České Švýcarsko

Rok vyhlášení

z toho v Ústeckém kraji

celkem 79

79

2002

CHKO Labské pískovce

245

245

1972

CHKO České středohoří

1063

955

1976

CHKO Luţické hory

267

113

1976

CHKO Kokořínsko

272

20

1976

1931

1412

Celkem

Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny – Ústřední seznam ochrany přírody (2009) Tabulka 5: Maloplošná zvláště chráněná území v Ústeckém kraji a ČR (2006) Počet Území

Ústecký kraj (absolutně) Ústecký kraj (podíl v ČR) Česká republika

Rozloha (ha)

celkem

národní národní přírodní přírodní přírodní přírodní památka rezervace památka rezervace

3 305

142

13

11

63

55

3%

6%

13 %

10 %

5%

7%

95 033

2 188

104

112

1 193

779

Zdroj: ČSÚ – Informace o životním prostředí v ČR (2007) Kromě uvedených typů národní soustavy byly v kraji vymezeny také lokality evropské sítě chráněných území Natura 2000 podle příslušných směrnic Evropské unie. Jedná se o tzv. ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Velká část navrţených lokalit se překrývá se stávajícími národními kategoriemi chráněných území, zbytek byl vymezen v územích, která dosud nebyla chráněna. Na území kraje bylo schváleno vyhlášení 5 ptačích oblastí o celkové rozloze téměř 670 km2 a 68 evropsky významných lokalit o celkové rozloze asi 400 km2. Negativní projevy antropogenní činnosti Jeden ze základních indikátorů rozsahu vlivů lidské činnosti představuje vyuţití ploch. Lesnatost v rámci kraje dosti kolísá (od 15 % na Lounsku po téměř 50 % na Děčínsku), celkově je však mírně podprůměrná (30 %). V důsledku poškozování lesních porostů imisemi v předchozích desetiletích nebyl zdravotní stav lesů dlouho optimální, po roce 1990 se však situace výrazně zlepšila. Celkový podíl zemědělské půdy na území kraje činí 52 %, coţ je vzhledem k podmínkám ČR číslo nadprůměrné. Přibliţně na 10 % zemědělské půdy se hospodaří v reţimu ekologického zemědělství. Současné i dřívější zásahy člověka ovlivňují ekologickou stabilitu území. O míře těchto zásahů v Ústeckém kraji vypovídá obrázek 5 níţe. Nezvykle velké úseky krajiny včetně lidských sídel byly během 20. století zdevastovány následkem těţební nebo průmyslové činnosti. Tato skutečnost se v dnešní době na stavu krajiny podepisuje výrazně méně neţ dříve, přetrvává však mediální obraz kraje jako území s převahou antropogenně narušené krajiny. Nejrozsáhlejší zásoby hnědého uhlí v České republice jsou vyuţívány mimo jiné i pro výrobu elektrické energie v tepelných 21 (celkem 81)


elektrárnách. Vzhledem k tomu, ţe všechny elektrárny byly v 90. letech 20. století odsířeny, popřípadě odstaveny, doznala kvalita ovzduší výrazného zlepšení. Negativním dopadem exhalací bylo téţ rozsáhlé odlesnění či poškození lesních porostů v Krušných horách. S výrazným zlepšením kvality ovzduší a intenzivním zalesňováním došlo ke značné obnově kvalitní lesní krajiny. Regenerace postiţené krajiny by měla i nadále představovat prioritní zájem kraje. V této souvislosti se to týká také pečlivého posouzení plánovaných investičních záměrů s potenciálním dopadem na přírodu a krajinu (rozšiřování těţby hnědého uhlí, nové průmyslové zóny apod.). Velmi často se ovšem jedná o problematiku přesahující kompetence kraje. Obrázek 5: Koeficient ekologické stability obcí v Ústeckém kraji (2009)

Zdroj: Upraveno podle Územně analytického podkladu Ústeckého kraje (2009).

22 (celkem 81)


3 Analýza nabídky v oblasti cestovního ruchu Ústeckého kraje V následující kapitole je pozornost věnována atraktivitám a infrastruktuře cestovního ruchu. Oba tyto segmenty jsou charakterizovány pro 4 základní regiony cestovního ruchu v Ústeckém kraji tak, aby bylo moţné snáze identifikovat rozdíly v atraktivnosti regionů, ale i v jejich vybavenosti potřebnou infrastrukturou či v kvalitě nabízených sluţeb. Atraktivity kaţdého regionu jsou rozděleny dle významných forem cestovního ruchu. Některé formy cestovního ruchu nejsou územně selektivní a nabídka ÚK je proto v závěru kapitoly zpracována průřezově pro všechny regiony. Kapitola byla zpracována s vyuţitím statistických údajů o infrastruktuře cestovního ruchu za jednotlivé regiony a dílčích informačních zdrojů věnovaných jednotlivým regionům, lokalitám, atraktivitám a sluţbám. Jednotlivé regiony jsou v této kapitole definovány částečně odlišně od vymezení, které provedla v roce 1999 agentura CzechTourism. Statistické údaje se tedy mírně odlišují od skutečnosti, pro formulaci hlavních trendů a závěrů však poskytují dostatečnou přesnost.

Kraj se dělí na čtyři turistická území: 

Krušnohoří



České Švýcarsko a Šluknovsko



Dolní Poohří



České středohoří

Moţnosti turistického vyţití jsou rozděleny tak, aby pokud moţno pokrývaly veškeré záliby návštěvníků dané části Ústeckého kraje. Vţdy jsou tedy zmíněny relevantní moţnosti, například pro pěší turistiku, v současnosti velmi ţádanou cykloturistiku, moţnost sjezdového a běţkařského zimního vyţití, poznávací, lázeňskou či vinařskou turistiku a ostatní moţnosti rekreačního vyţití. Velmi uţitečnou částí kapitoly jsou informace o turistických informačních centrech.

3.1

Krušnohoří

Krušné hory jsou nejhornatější částí kraje a představují souvislé pásmo podél českoněmeckých hranic mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo. Současně je to velice romantické a tajuplné místo, plné mimořádných míst. Nejvyšším vrcholem Krušných hor je Klínovec (1244 m n.m.), avšak ten jiţ leţí na území Karlovarského kraje, proto se jako nejvyšší bod Ústeckého kraje uvádí vrch Macecha (1113 m n. m.) Krušnohoří je nejvíce turisty navštěvováno v zimním období, jelikoţ se zde nachází řada skiareálů, snowboardových parků a běţeckých stop. Avšak i v létě si zde přijdou na své nadšenci pěší turistiky, cykloturistiky, golfu, hradů a zámků či muzeí. Velice oblíbené je zde také lázeňství. V Krušných horách nalezneme celkem osm skiareálů. Největší a nejčastěji 23 (celkem 81)


navštěvovaný je Skiareál Klínovec, jehoţ součástí je také snowpark a 35 km upravených běţeckých tratí. 3.1.1

Atraktivity cestovního ruchu

Pěší turistika Pro turistiku obecně je v rámci regionu nejvhodnější horská část, to platí především pro pěší turistiku. Pro ni jsou tu relativně dobré podmínky, nicméně v důsledku velkých vzdáleností mezi jednotlivými přírodními zajímavostmi v celém pásu Krušných hor se pro tento region jeví jako vhodnější forma letního cestovního ruchu cykloturistika. Jako zajímavé atraktivity cestovního ruchu v regionu lze vidět především maloplošná chráněná území přírodní parky Východní Krušné hory, Bezručovo údolí a Údolí Prunéřovského potoka, které patří k nejzachovalejším částem Krušných hor. V lokalitě se nachází také 3 národní přírodní rezervace, a to Jezerka u Jirkova, Velký močál u Přebuze (Karlovarský kraj)1 a Novodomské rašeliniště u Načetína a 4 přírodní rezervace (Grünwaldské vřesoviště, Libouchecké rybníčky, Niva Olšového potoka, Rájecká rašeliniště). Zajímavou přírodní atraktivitou a zároveň přírodní památkou jsou také Sfingy u obce Měděnec. Mezi největší atraktivity Krušných hor pro pěší turistiku i z hlediska návštěvnosti patří Komáří Hůrka, resp. rozhledna Komáří Víţka na Teplicku, na níţ z Krupky vede nejdelší sedačková lanovka bez mezistanice v České republice. Pod horní stanicí se nachází štola Starý Martin, jejíţ návštěva bývá spojena s výstupem, resp. výjezdem na Komáří Víţku. I další rozhledny a vyhlídkové body jsou hojně navštěvovány: Jeřabina u Litvínova, 785 m n. m.; Komáří Víţka, 807 m n. m.; Větruše v Ústí n. L., 228 m n. m.; Erbenova vyhlídka v Ústí n. L., 420 m n. m.; Hora Sv. Kateřiny (Růţový vrch), 729 m n. m.; Stráţiště u CV. 511 m n. m.; Hasištejn u Kadaně, 627 m n. m.; Malé sedlo u Střekova (284 m n. m., rozestavěná rozhledna).

Krušné hory a jejich okolí je protkáno relativně hustou sítí turistických stezek, a to zejména v údolích směřujících od pánevních měst do hor. Na samotném hřebeni Krušných hor je jiţ hustota turistického značení niţší, a to zejména v porovnání se sítí turistického značení v Německu. Přesto lze říci, ţe síť turistických stezek je dostatečná a přivádí turisty na všechny důleţité lokality s přírodními či kulturními zajímavostmi. Síť turistických stezek je doplněna také stezkami naučnými, které mají většinou charakter přírodovědných naučných stezek jako např. NS Flájská hornatina, NS Přírodou a dějinami Oseka, NS Tesařova stezka - Šumný důl. Historická naučná stezka je značena např. u Chlumce u Ústí n. L. v místech

1

Krušné hory se rozprostírají na území Ústeckého a Karlovarského kraje.

24 (celkem 81)


napoleonské bitvy v roce 1813 u Chlumce, dále např. NS Příhraniční hornická naučná stezka. V Podkrušnohoří, v urbanizované části regionu, je moţností pro pěší turistiku velmi málo. Výjimečně jsou zde značeny turistické či naučné stezky (výjimkou jsou Bořeň u Bíliny či okolí Ústí n. L., které však jiţ spadají do Českého středohoří). Turistika je v tomto regionu soustředěna spíše na poznávací cestovní ruch, příp. rekreaci u vodních nádrţí - zaplavených hnědouhelných lomů.

Cykloturistika Velmi popularizovanou formou turismu, o kterou v posledních letech významně roste zájem, je cykloturistika. Tato forma turistického poznávání se jeví jako nejvhodnější forma letního cestovního ruchu pro hřebeny Krušných hor, a to z důvodu relativně niţší koncentrace přírodních a kulturních atraktivit v rozsáhlém prostoru Krušných hor. Po hřebeni pohoří, v blízkosti hranic se SRN, vede cyklostezka 23 Krušnohorská magistrála, vedoucí z Chebu aţ do Děčína. Na tuto páteřní komunikaci se napojují cyklotrasy niţších tříd, jeţ zajišťují dostupnost magistrály z podhůří. Těmito cyklostezkami jsou např. Doupovská trasa, Chomutovská, Duchcovská, Teplická či Ústecká spojka a také mezinárodní cyklotrasa 25 Chemnitz - Most - Doksy. Cyklotrasy v Krušných horách jsou přehledně značeny a umoţňují turistům navštívit přírodní i kulturní zajímavosti. V Podkrušnohoří je značených tras minimum. Značeny jsou jiţ uvedené spojky, které tvoří hlavní cyklotrasy. Propojení mezi nimi je však velice slabé, jednak v důsledku rozsáhlých těţebních ploch, jednak z důvodu nízkého potenciálu krajiny pro cestovní ruch.

Lyţařská turistika Pro Krušné hory (v uţším slova smyslu - jako pohoří) je hlavní formou cestovního ruchu zimní rekreace v podobě lyţařské turistiky, a to především sjezdového lyţování. Největší zimní střediska jsou však lokalizována aţ za hranicemi Ústeckého kraje. Z produktů cestovního ruchu, které v regionu vznikají, lze však pozitivně hodnotit propojování jednotlivých aktivit, a to i mezi Ústeckým a Karlovarským krajem. Do regionu Krušných hor, na západní hranici Ústeckého kraje, zasahuje zhruba třetinou areálu lyţařský areál Klínovec. Ačkoliv leţí převáţně mimo Ústecký kraj, jeho lokalizace ovlivňuje rozvoj sluţeb cestovního ruchu. Jedná se zejména o ubytovací a stravovací zařízení v oblasti Loučné pod Klínovcem a Kryštofových Hamrů, kde se nachází relativně široké spektrum HUZ včetně čtyřhvězdičkového hotelu v Loučné. Právě přítomnost tohoto ubytovacího zařízení vyšší kategorie představuje potenciál pro nalákání náročnější klientely zejména z blízkého Německa. Významným lyţařským centrem Krušných hor je také lyţařský areál na Bouřňáku v Mikulově v Krušných horách, kde je mimo jiné provozován Freestyle Rippers park. Toto centrum je dobře situováno zejména vzhledem ke zdrojové oblasti návštěvníků, tj. městům jako Teplice, Ústí n. L., Litvínov a Most, ale po dokončení dálnice D8 přes České středohoří bude mít také velmi dobrou dostupnost z Prahy. Areál nabízí v porovnání s Klínovcem méně sjezdovek, nicméně pro víkendové lyţování jsou sluţby areálu dostatečné.

25 (celkem 81)


Menším lyţařským centrem, které slouţí především návštěvníkům z Ústí n. L. a okolí, je lyţařský areál Zadní Telnice, nacházející se 20 km od krajského města. Další střediska sjezdového lyţování jsou uvedeny níţe v tabulce. Tato střediska jsou však pouze lokálního charakteru a jsou vhodná především pro začátečníky a nenáročné lyţaře. Tabulka 6: Lyžařské areály v regionu Krušnohoří Areál Ski areál Klínovec

Obtíţnost

Délka sjezdovek (m)

Převýšení (m)

Superpipe (snowpark)

120

30

U Zabitýho

700

180

Pařezovka, Přemostěná, Slalomák, Jáchymovská

5050

1021

Modrá

Dámská, Čtyřka, Pod Zámečkem, Cvičná louka LŠ, Jáchymovská II.

3030

520

Černá

Slalomový svah

700

256

Stará sjezdovka, Nová sjezdovka, Pařezovka, Hrobská sjezdovka

3251

877

Modrá

Turistická sjezdovka

2570

283

Černá

Slalomák

600

200

Děčíňák, Nová, Buben, Macháček

2300

430

Turistická trať, Cvičná louka, Meva, Kašpárek

1150

280

Červená

380

100

Modrá

Modrá

460

100

-

Dětská

160

Slalomák

900

Kotva

400

Tatrapoma

300

Červená

433*

117

Modrá

340*

75

Dětský skipark

100*

10

300

103

1 330

180

Černá Červená

Sport Centrum Bouřňák

Červená

Ski Klub Telnice

Červená Modrá Ski areál Meziboří

Klíny

Červená

Černá Červená Modrá

Pyšná

Červená Modrá -

Hora Sv. Kateřiny Český Jiřetín

Komáří Víţka

Červená Černá

Mlejnky, Čerťák

Červená

U Kostela

300

120

Modrá

U Kostela

700

50

Černá

Hrana

300

66

Slalomák

450

85

Modrá

Cvičná louka

700

64

-

Dětský svah

100

19

Červená

Měděnec

Název sjezdovky

Červená

700

Zdroj: webové stránky lyžařských areálů Výše uvedené areály zajišťují také úpravu a značení běţeckých tras ve svém okolí i páteřní sítě Krušnohorská bílá stopa (www.kbstopa.cz). Koncentrace běţeckých tras je v lokalitách Lesná, Klíny - Mračný vrch, Dlouhá Louka, Bouřňák, Telnice, Nakléřov a Klínovec. Celkem je v Krušných horách upravováno více neţ 200 km běţeckých tras a okruhů. 26 (celkem 81)


Ostatní druhy aktivní dovolené Hipoturistika se v regionu Krušných hor teprve rozvíjí. Jezdeckých oddílů a jízdáren s moţností projíţděk do okolí je několik, soustředěny jsou zejména v Ústí nad Labem (provázanost na CHKO České středohoří) a v Krušných horách. Značených hipostezek je v regionu nedostatek. Areálem provázaným s hipoturistikou, který je hojně navštěvován, je mostecký hipodrom, z něhoţ se od jeho vzniku stalo jedno z největších dostihových závodišť v Česku. V současné době se také rozvíjí projekt Krušnohorských koňských stezek. Golf jakoţto sport i jako moţný cíl turistů nabírá v posledních letech v Česku na významu. V regionu Krušných hor se nachází 6 venkovních golfových hřišť, z nichţ hřiště na Cínovci a Ústí n. L. čítají plných 18 jamek a mají tedy předpoklady vyšší návštěvnosti. V regionu je moţné vyuţít také 4 indoorová odpaliště se simulátory a driving range v Předlicích. Lokalizace golfových hřišť do zázemí lázeňských měst (náročnější klientela vyţadující sluţby vyšší kategorie) umoţňuje tyto sluţby vhodně propojit a vytvořit tak komplexnější produkt cestovního ruchu. Adrenalinové sporty jsou provozovány v několika lokalitách. Řada areálů (například Loučná pod Klínovcem, Sport Areál Klíny a další) nabízí adrenalinové aktivity jako výlety na terénních koloběţkách a horských kolech, lukostřelbu, tandem paragliding, bungee running, týmové lyţe, bobovou dráhu, lanové centrum, disc golf a další. Na Blatně jsou pořádány projíţďky na vznášedlech, čtyřkolkách či sněţných skútrech. Kurzy landkitingu, kiteboardingu a snowkitingu je moţné vyuţít na Moldavě. Z dalších adrenalinových atraktivit je moţné jmenovat bungee jumping z mostu Hačka u Chomutova, jízdu bojovým vozidlem pěchoty BVP v Oseku či tandemové seskoky v Mostě. Nabídku specifických forem cestovního ruchu doplňuje také uhelné safari, v jehoţ rámci je návštěvníkům umoţněna prohlídka povrchových uhelných dolů a jejich technických zařízení.

Poznávací turistika Stadice - část obce Řehlovice v blízkosti Ústí n. L., v níţ se nachází několik národních kulturních památek, jako pomník Přemysla Oráče na Královském poli či Královský pramen. I přes historickou hodnotu místa a potenciál pro cestovní ruch jsou tyto atraktivity navštěvovány dosud omezeně a zcela chybí jakékoli doplňkové sluţby. Duchcov - Duchcovský zámek se zahradami, známý pobytem G. Casanovy (národní kulturní památka). Historické jádro města je památkovou zónou, ale jeho vyuţití pro cestovní ruch omezuje špatný stav infrastruktury a zvýšená koncentrace sociálně vyloučených obyvatel (důsledek stavební uzávěry v minulosti). Osek - národní kulturní památka Cisterciácký klášter Osek, v blízkosti zřícenina gotického hradu Rýzmburk. Vejprty - hraniční město oddělené říčkou Polavou od německého Bärensteinu (ţelezniční a silniční přechod), s lyţařským areálem lokálního významu (1 vlek a 1 sjezdovka) přímo ve městě a s několika kulturními památkami, např. kostel Sv. Martina a kostel Všech svatých. Opravují se staré rudné štoly s potenciálem otevření pro veřejnost do dvou let. Teplice - lázeňské město se zámkem Teplice, v němţ sídlí regionální muzeum. Historické centrum města i lázeňská zóna byly v minulosti postiţeny rozsáhlými demolicemi.

27 (celkem 81)


Ve městě se nachází také celoročně otevřená hvězdárna a botanická zahrada. Hojně je vyuţíván fotbalový stadion Na Stínadlech s kapacitou přes 18 tis. diváků, a to nejen k prvoligovým zápasům, ale i k zápasům mezinárodním. Bílina – město leţící na rozhraní Krušnohoří a Českého středohoří, dochované historické jádro (městská památková zóna) s řadou památek bylo v minulosti postiţeno demolicí nábřeţní fronty domů a výstavbou silničního průtahu. Město má potenciál v oblasti cestovního ruchu, jeho současné vyuţití je ovšem limitováno nepřístupností klíčových památek (především zámku), přerušeným provozem lázní, dobýváním uhlí v okolí a nedořešením dopravní situace v městském prostoru. Chomutov - největší turistickou atraktivitou Chomutova je Podkrušnohorský zoopark, který ročně navštíví zhruba 220 tis. návštěvníků. Po městu Terezín je to nejnavštěvovanější atraktivita Ústeckého kraje. Jeho součástí je skanzen Stará Ves a dětské lanové centrum. V blízkosti zooparku se nachází Kamencové jezero, které představuje rekreační zónu města. Obě atraktivity jsou dobře dostupné MHD. Historické jádro města je městskou památkovou zónou a bylo jiţ z velké části zrevitalizováno. Most - mezi atraktivity města Most patří několik volnočasových areálů. Jedná se o autodrom hipodrom, aquadrom, aerodrom (souhrnné označení Mostecké dromy), přičemţ zejména první dva představují pro město významné atraktivity, neboť na akce na nich pořádané (dostihy, závody trucků, automobilů či motocyklů) se sjíţdí řada návštěvníků z celého Česka. Z historických památek dominuje kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl v roce 1975 při likvidaci starého města z důvodu těţby uhlí pomocí speciálních hydraulických podvozků a zajišťovací ocelové konstrukce přesunut během 27 dnů na 841,1 m vzdálené nové místo. Dominantou města je replika hradu Hněvín, který slouţí jako restaurace, hvězdárna a kulturní zařízení. Město má potenciál zejména pro rozvoj netradičních forem cestovního ruchu ve vazbě na jednotlivé volnočasové areály a oblast kolem budoucího jezera Most. Kadaň - rozsáhlá městská památková rezervace s velkým potenciálem pro cestovní ruch. Ze středověku se dochoval gotický hrad, část gotického opevnění s mohutným barbakánem před Ţateckou branou a gotická radnice ze 14. - 15. století s výstavnou kaplí a vysokou věţí, završenou vzácnou zděnou helmicí. Náměstí zdobí barokní fasády starší zástavby a barokní morový sloup. Na úpatí Svaté hory (Stráţiště) stojí unikátní pozdně gotický klášterní areál františkánů. Klášterní kostel ukrývá významný cyklus nástěnných maleb, patrně z okruhu Lucase Cranacha. Kadaň je dějištěm městské historické slavnosti Císařský den, která si jiţ získala nadregionální věhlas, a řady dalších akcí. Město dlouhodobě a systematicky pracuje na rozvoji své turistické infrastruktury a marketingu v oblasti cestovního ruchu a je v této oblasti velmi dobrým příkladem pro ostatní. Klášterec n. O. - zámek (expozice porcelánu) a zámecký park, Thunská hrobka, Sala Terrena - ranně barokní letohrádek, kostel Nejsvětější Trojice apod. Ve městě se nachází aquapark, je zde pořádána řada kulturních a společenských akcí. Centrum města a lázeňská zóna v minulosti prošly náročnou revitalizací, k jejich postupnému oţivování ovšem zatím dochází poněkud pomaleji (Lázně Evţenie, Klášterecký, Městský pramen). V blízkosti Klášterce n. O. a Kadaně se nachází řada zřícenin hradů souhrnně označovaných jako hrady středního Poohří (např. Perštejn, Šumburk, Lestkov). Kromě vyjmenovaných atraktivit se v regionu nachází také řada hradů a zámků (např. hrad v Krupce, zámek Jezeří, Litvínov, Trmice apod.). S výjimkou zooparku v Chomutově,

28 (celkem 81)


Ústecké ZOO a hradu Střekov jsou památky navštěvovány poměrně omezeně, coţ je ovlivněno především negativní image podkrušnohorských měst, proti níţ mají jen omezenou působnost propagační a reklamní materiály. Zvýšení návštěvnosti by mohlo pomoci propojení turistických atraktivit do jednoho produktu (viz 3K-karta), ale také kladení většího důrazu na zajímavé, interaktivní podání informací o kulturních a historických památkách a provázanost se škálou volnočasového vyžití. Potenciálem cestovního ruchu, který je možné využít např. pro přípravu produktu cestovního ruchu a k následné jednotné propagaci je důlní historie Mostecka a ostatních obcí v hnědouhelné pánvi. V Mostě se nachází oblastní muzeum s expozicí věnovanou zaniklým obcím Mostecka, více turisticky vyuţít lze také místní Podkrušnohorské technické muzeum umístěné v bývalém hlubinném dole Julius III, štolu Starý Martin v Krupce, ale i potenciál hnědouhelných lomů s výhledy ze zámku Jezeří či Hněvína. Turistický potenciál v sobě ukrývají také rekultivované plochy v podobě rekreačního jezera vznikajícího zatopením lomů. Lázeňská turistika Teplice - lázeňské město s mezinárodním společenským a kulturním významem, čemuţ odpovídá i počet a struktura ubytovacích (3 čtyřhvězdičkové hotely) a stravovacích zařízení, které se soustřeďují na zahraniční klientelu. Lázně jsou navštěvovány z velké části zahraničními turisty a specializují se na léčbu pohybového ústrojí, kardiovaskulárních a nervových poruch. Kromě klasických léčebných pobytů jsou nabízeny také relaxační či krátkodobé welness pobyty. Tyto sluţby jsou nabízeny jako komplexní balíčky sluţeb cestovního ruchu. V Teplicích se nachází 5 lázeňských domů: Císařské lázně****, Lázeňský dům Beethoven***, Kamenné lázně***, Nové Lázně a Depandance. Léčebné procedury probíhají v prvních 4 vyjmenovaných zařízeních. Dubí - lázně regionálního aţ národního významu se specializací na léčbu pohybového ústrojí a nervových poruch. Lázně byly provozovány stejnou společností jako lázně v Teplicích, nyní mají nového majitele. Bílina - lázeňské město regionálního významu, lázně Kyselka jsou bohuţel dlouhodobě (od roku 1996) uzavřeny a městu se dosud nepodařilo nalézt investora či partnera k jejich oţivení. Klášterec nad Ohří – v nedávné minulosti se podařilo oţivit historický komplex lázní Evţenie, v současnosti dochází k postupnému rozšiřování nabídky poskytovaných sluţeb. Vinařská turistika Okolí Mostu a Kadaně je součástí litoměřické vinařské podoblasti. Významem ovšem toto území zatím zaostává za Litoměřickem a Roudnickem a skutečné (tj. osázené) plochy vinic jsou velmi malé. V Mostě i Kadani se konají tradiční vinobraní (Divadelní vinobraní v Mostě, Svatováclavské vinobraní v Kadani). Více však zatím potenciál vinařství v cestovním ruchu vyuţíván není.

29 (celkem 81)

Manuál cestovního ruchu v Ústeckém kraji Obrázek 6: Vinařské obce v Ústeckém kraji

Zdroj: upraveno podle Atlasu cestovního ruchu České republiky (2006)

V příloze č. 1, 2 a 3 jsou uvedeny seznamy vhodných kulturních a turistických cílů, které jsou zvýrazněny pomocí informativních panelů na dálnicích, rychlostních silnicích a silnicích 1. třídy v Ústeckém kraji. Kulturní a turistické cíle obsaţené v těchto seznamech by bylo vhodné prezentovat i na webových prezentacích jednotlivých turistických destinací.

3.1.2

Produkty cestovního ruchu

Nejvýznamnějším produktem cestovního ruchu, který svým charakterem přesahuje hranice Ústeckého kraje, je 3K-karta. Tento produkt byl zaveden v roce 2008 a je určen pro návštěvníky Krušných hor, a to jak v Ústeckém, tak i Karlovarském kraji. Jedná se produkt, jehoţ zakoupením získávají návštěvníci slevy na vybrané sluţby cestovního ruchu (vstupy, ubytování, stravování, lyţařské permanentky apod.) nebo jim jsou tyto sluţby poskytovány zcela zdarma. Hlavním pozitivem produktu je, ţe spojuje jiţ téměř 150 sluţeb cestovního ruchu bez ohledu na kraj působnosti a provozovatele. Do projektu je zapojen také aquapark v německém Geyeru. 3K-karta se stala Absolutním vítězem Grand Prix Regiontour 2009. Od zavedení karty v roce 2008 bylo prodáno jiţ kolem 1000 karet. Do budoucna je připravována také cyklokarta a provázání na další nové produkty cestovního ruchu. 3.1.3

Turistická informační centra Krušnohoří

V regionu se nachází 14 turistických informačních center, které jsou lokalizovány pouze ve městech (obr. 8). Z analýzy webových stránek TIC a měst byla zjištěna relativně niţší kvalita informačních center v porovnání s TIC v regionu České Švýcarsko, a to nejen z hlediska šíře sluţeb nabízených turistům, ale také z hlediska otvíracích hodin jednotlivých center. Pouze 3 TIC jsou otevřena i o víkendech, a to po celý rok. Jako nejkvalitnější TIC regionu se ukázalo TIC v Kadani, jeţ se projevuje širším regionálním záběrem svých sluţeb a umoţňuje turistům vyuţívat informačních sluţeb o víkendech v sezoně aţ do 20 hodin. TIC v Kadani je jediným TIC Ústeckého kraje, které je členem Asociace turistických informačních 30 (celkem 81)


center České republiky (ATIC ČR) v kategorii A - celorepublikové působnosti. Dobrou kvalitu prokázalo také TIC Klášterec n. O., a to spektrem poskytovaných sluţeb a prostřednictvím kvalitně zpracovaných webových stránek s odkazy na TIC v okolí. Členem ATIC ČR je kromě TIC Kadaň dalších 6 TIC, a to v Duchcově, Chomutově, Klášterci n. O., Mostě, Oseku a Ústí n. L., řazena jsou v kategorii B - regionální působnost. Tabulka 7: Turistická informační centra v regionu Krušné hory TIC

celoroční provoz

víkendový provoz

Bílina

ano

Dubí

ano

Duchcov

ano

v sezoně v sobotu

Chomutov

ano

pouze přes let. prázdniny

Jirkov

ano

Kadaň

ano

ano

Klášterec n. O.

ano

pouze v sezoně

Krupka

ano

pouze v sobotu

Most

ano

v neděli pouze v sezoně

Osek

ano

ano

Teplice

ano

v sezoně v sobotu

Tisá

ano

ano

Vejprty

pozn.

v sezoně o víkendu do 20.00

duben - září zavřeno středa, čtvrtek

-

Zdroj: vlastní zpracování

3.2


Nejcennější oblast s národním parkem České Švýcarsko, chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) Labské pískovce, částí CHKO Luţické hory a celého Šluknovského výběţku je oblíbeným místem zejména horolezců. Dominantou kraje je Pravčická brána, skalní útvar největší svého druhu v Evropě, který je symbolem celé oblasti. Velikost brány je úctyhodná – výška otvoru je 16 m, šířka 7 – 8 m a rozpětí oblouku u dna je 26,5 m. Na Pravčickou bránu navazují různé turistické stezky a vyhlídky, ze kterých se návštěvníci mohou kochat pohledy na České Švýcarsko. Národní park České Švýcarsko s rozlohou 80 km2 byl zřízen v roce 2000 a nachází se v okrese Děčín. Vyznačuje se unikátní skalní přírodou spolu s výskytem ţivočichů a rostlin, které jsou na tuto přírodu vázány. Velice oblíbená jsou zde tzv. skalní města, která vystupují nad lesy. Většina území je souvisle pokryta lesy. Návštěvníci zde mohou potkat i zajímavou faunu např. čápa černého, plcha zahradního, ryse ostrovida, sokola stěhovavého, výra velkého či krkavce velkého. V blízkosti vody pak také ledňáčka říčního, skorce vodního, vydru říční či mloka skvrnitého a mnoho dalších. Za ţivočichy nezůstávají pozadu ani rostliny, kterých je v NP České Švýcarsko také mnoho.

31 (celkem 81)


3.2.1


Pěší turistika Region České Švýcarsko a Šluknovsko představuje unikátní prostor vhodný pro pěší turistiku, a to nejen v rámci NP České Švýcarsko, ale i v dalších chráněných územích jako CHKO Labské Pískovce či CHKO Luţické hory. Samotné správy CHKO podporují pěší turistiku jako hlavní formu cestovního ruchu, která by měla být v chráněných územích Děčínska dále rozvíjena. Atraktivitami cestovního ruchu s největším potenciálem jsou: Pravčická brána - NPP, největší přirozená skalní brána Evropy, nejvíce navštěvovaná atraktivita Českého Švýcarska. Její známost ještě vzrostla díky účasti mezi 77 semifinalisty soutěţe o budoucích 7 přírodních divů světa. Tichá (Edmundova) a Divoká soutěska řeky Kamenice - plavba na pramicích úzkými soutěskami řeky Kamenice; atrakce, jeţ vznikla jiţ v roce 1890. Dostupné z Hřenska, Mezní Louky a Vysoké Lípy po značených turistických stezkách. Jetřichovické stěny - Jetřichovice představují po Hřensku hlavní výchozí bod do NP. V docházkové vzdálenosti od obce se nachází řada vyhlídek, vyhlídkových bodů (Mariina vyhlídka, Rudolfův kámen, Vilemínina stěna), zříceniny skalních hradů (Šaunštejn, Falkenštejn), mohutné skalní převisy Tetřevny, Dolský mlýn (proslulý z natáčení pohádek Pyšná princezna nebo Peklo s princeznou) či Malá Pravčická brána, která je však mnohem méně navštěvována neţ Pravčická brána. Obrázek 7: Přírodní atraktivity cestovního ruchu v Ústeckém kraji


32 (celkem 81)


Další atraktivity turistického území:: Tiské stěny - menší skalní město v západní oblasti CHKO Labské pískovce, která přesahuje do okresu Ústí n. L. Růžový hřeben - skalní terasy na pravém břehu Labe severně od Děčína směrem k Labské stráni a Hřensku. Rozhledny - v regionu se nachází řada vyhlídek, vyhlídkových míst a rozhleden. Mezi nejznámější patří: o

Belveder (součást Růţového hřebenu),

o

Děčínský Sněţník (723 m n. m.),

o

Dymník (516 m n. m., Rumburk),

o

Hrádek (429 m n. m., Varnsdorf),

o

Jedlová (774 m n. m., Jiřetín p. J.),

o

Kamenický hrad (Č. Kamenice),

o

Kohout (Benešov n. Pl.),

o

Pastýřská stěna (Děčín),

o

Ploučnická vyhlídka (Sokolský vrch v Benešově n. Pl.),

o

Studenec (737 m n. m., u České Kamenice),

o

Tanečnice (597 m n. m., Mikulášovice - nejsevernější rozhledna),

o

Velký Chlum (508 m n. m., Děčín),

o

Vlčí hora u Krásné Lípy (581 m n. m.).

Zlatý vrch - Líska u Č. Kamenice, stěna tvořena sloupcovitě odlučným čedičem (tzv. kamenné varhany). další atraktivity v NP - Úzké a příkré schody, Myší díry, Kyjovské údolí, Údolí Suché Kamenice, Brtnický a Vlčí hrádek atd.

33 (celkem 81)

Manuál cestovního ruchu v Ústeckém kraji Obrázek 8: Rozhledny a ZOO v Ústeckém kraji


Jako turistické cíle slouţí také 10 přírodních rezervací a 9 přírodních památek, z toho 2 národní (Pravčická brána a Zlatý vrch). Celý region je protkán hustou sítí turistických stezek, jejichţ největší koncentrace je v NP České Švýcarsko a jeho výchozích bodech: Hřensko, Jetřichovice, Mezní Louka, Vysoká Lípa či Mikulášovice (nejméně vyuţívaný vstup, ze severu). Díky tomu, ţe většina regionu spadá do velkoplošných chráněných území, je hustá síť turistických tras i mimo NP. Turistické stezky jsou doplněny i stezkami naučnými. Namátkou lze jmenovat např. NS přátelství ČR - SRN, NS Jetřichovické skály, NS okolím Studence, NS Růţová, Hornickou NS Údolí Milířky, Köglerova NS. Obrázek 9: Koncentrace turistických tras v Ústeckém kraji


34 (celkem 81)


Cykloturistika Cykloturistika je další základní formou cestovního ruchu uplatňovanou v regionu. V CHKO Labské pískovce a NP České Švýcarsko jsou vyznačeny trasy především v levobřeţní části CHKO v délce 25 km - Sněţník - Tisá – Petrovice (součást Krušnohorské magistrály). S rozvojem cykloturistiky jsou navrhovány a postupně jsou vyznačovány v terénu další trasy, především v oblasti Hřensko - Jetřichovice. Trasy jsou vedeny po veřejných a lesních cestách, které mají odpovídající technický stav. V některých úsecích jsou tyto trasy pouţívány i pro pěší turistiku, parametry těchto cest dovolují kombinaci obou typů turistiky. Rozvoj relativně husté sítě cyklostezek v NP umoţňuje cyklistům dojet přímo k atraktivitě NP nebo do její těsné blízkosti.

Stezky NP České Švýcarsko s přesahem do Německa: Krásná Lípa – Kyjovské údolí – Kopec – Brtníky – Vlčí Hora – Krásná Lípa; Krásná Lípa – Kyjovské údolí – Hinterhermsdorf – Weifberg – Zlodějská cesta – Tanečnice – Mikulášovice – Brtníky – Vlčí Hora – Krásná Lípa; Kyjov – Stará Doubická cesta – Zadní Doubice – Kyjovské údolí – Kyjov; Česká Kamenice - Kamenický Šenov – Panská Skála – Polevsko – Kytlice – Mlýny – Pustý zámek – Česká Kamenice; Na Tokání – Jetřichovice – Vysoká Lípa – Česká silnice – Na Tokání; Děčín - nádraţí Chřibská – Dolní Chřibská – IS Saula – Kyjov – Zadní Doubice – Hinterhermsdorf – Lichtenhainer Wasserfall – Bad Schandau – Postelwitz – Krippen – Dolní Ţleb – Děčín; Hřensko – Mezní Louka – Zadní Jetřichovice – údolí Křinice – Bad Schandau – údolí Labe – Hřensko; Jetřichovice – Dolský mlýn – Kamenická Stráň – Růţová – Janov – Hřensko – Mezní Louka – Vysoká Lípa – Jetřichovice; Srbská Kamenice – Růţová – Bynovec – Labská Stráň – Belveder – zpět Bynovec – Kámen – Srbská Kamenice; Srbská Kamenice – Všemily – Líska – Jedlová – Tolštejn – Jiřetín pod Jedlovou – Horní Podluţí – Dolní Chřibská – Na Tokání – Zadní Jetřichovice – Hřensko – Janov – Srbská Kamenice. Mezi páteřní cyklostezky patří cyklotrasa 21 Krajem pískovcových skal, nebo téţ Jetřichovická trasa vedoucí z Hřenska přes Jetřichovice do České Kamenice a na Liberec, dále Krušnohorská magistrála začínající v Děčíně a pokračující do Krušných hor. Celorepublikově významnou je pak stezka 2 Labská stezka táhnoucí se podél Labe z českoněmeckých hranic aţ do Krkonoš. Z tras niţších tříd lze jmenovat v severojiţním směru tzv. Šluknovskou trasu 211, nebo Ploučnickou trasu trasu 251. Prostřednictvím sítě cyklotras (vyjmenovaných i cyklotras niţších tříd) je moţné navštívit atraktivity ve všech městech (viz poznávací turistika). Dostupnost rozhleden je omezená, neboť cyklotrasy vedou většinou pouze pod vrchol. Není však problém napojit se zde na turistické stezky a vyjít k rozhledně pěšky.

35 (celkem 81)

Manuál cestovního ruchu v Ústeckém kraji Obrázek 10: Páteřní cyklotrasy v Ústeckém kraji


Zimní turistika Region Českého Švýcarska a Šluknovska není primárně regionem pro zimní turistiku. Charakter sluţeb a areálů pro zimní sporty má spíše lokální či regionální význam. Nejvýznamnějším lyţařským areálem je Jiřetín p. J., v němţ se nacházejí 2 lyţařské vleky obsluhující dvě červené a dvě modré sjezdovky o celkové délce 3 850 m. Dalším lyţařským areálem je nedaleké Horní Podluţí, kde se nachází modrá sjezdovka o délce 500 m. Tento areál je vyuţíván především místními návštěvníky. Oblast Lužických hor je vhodná pro běžecké lyžování, nicméně je pro tuto aktivitu využívána jen místními návštěvníky. Běţecké stezky zde značeny nejsou. V západní části CHKO Labské pískovce je situován lyţařský areál Tisá, který je určen také spíše pro místní klientelu. Provozován je jeden vlek pro sjezdovku o délce cca 400 m. V blízkosti tohoto areálu jsou vyznačovány běţkařské tratě ve směru na Ostrov a Rájec. Oblastně však jiţ spadají do regionu Krušných hor. Další běţecké tratě jsou upravovány v německém příhraničí a objevují se úvahy o napojení regionu Šluknovska na tuto síť.

Ostatní druhy aktivní dovolené Horolezectví je specifickou formou cestovního ruchu, která je v oblasti Českého Švýcarska uplatňována více neţ 100 let. I z důvodu této tradice zde existuje mnoţství míst pro horolezectví vyhrazených správou NP či CHKO. Horolezectví je tak moţné provozovat i na vyhrazených místech v I. zóně NP na cestách vyznačených před rokem 2000. Mezi nejatraktivnější skalní útvary patří skály na levém a pravém břehu Labe mezi Děčínem a Dolním Ţlebem, dále Děčínský Sněţník či vybrané skály v Tiských stěnách. Hipoturistika se v regionu Českého Švýcarska rozvíjí v posledních několika málo letech, ačkoliv chov koní má v regionu dlouhou tradici. Na území CHKO je povolena jízda na koni pouze na určených lokalitách III. a IV. zóny. V rámci NP bylo vymezeno 5 hipostezek v okolí Jetřichovic, Chřibské, Vysoké Lípy a Kyjova. Jízdárny s moţností vyjíţděk do okolí se nacházejí v Horním Podluţí, Doubici, Chřibské, Všemilech, Jánské a Ludvíkovicích. 36 (celkem 81)


V regionu se rozmáhá také golf. Nachází se zde golfové hřiště v Janově, u kterého je připravováno rozšíření z 9 na 18 jamek. Další golfové hřiště je budováno ve Starých Křečanech u Rumburka. Hřiště vyuţívají návštěvníci z regionu, jejich vyuţití je dále nabízeno jako doprovodná aktivita v ubytovacích zařízeních vyšší kategorie či v informačních centrech.

Poznávací turistika Poznávací turistika je v regionu zaloţena především na historických památkách největších měst a kulturních, společenských či sportovních akcích v nich pořádaných. Děčín - centrum, a zároveň nejnavštěvovanější město regionu. Mezi největší atraktivity města patří nově zrekonstruovaný zámek Děčín, který nabízí prohlídkovou trasu a expozici Oblastního muzea v Děčíně. Realizovány jsou zde také koncerty či divadelní představení. Významnou atraktivitou zámku je Růţová zahrada nacházející se v jeho areálu. Místem, jeţ vyuţívá svůj potenciál pro cestovní ruch, je Pastýřská stěna. Na ní je krom vyhlídkového zámečku umístěna ZOO, která mimo jiné představuje expozici zvířat Českého Švýcarska. Nově byla otevřena expozice Rajské ostrovy. Mezi tradiční akce, které jsou však navštěvovány spíše obyvateli regionu, jsou Městské slavnosti májové či Děčínská kotva mistrovství ČR floristů. Tradiční atraktivitou je turistická plavba po Labi na úseku Děčín Hřensko, která je pro mnoho turistů symbolickým vstupem do NP České Švýcarsko. Benešov n. Pl. - nachází se zde národní kulturní památka Horní a Dolní zámek (z 16. století), nádherný příklad renesanční architektury v Čechách. Za dolním zámkem se nachází malá, ale malebná zámecká zahrada, nedaleko pak gotický kostel s hvězdicovou klenbou. Historické centrum města je městskou památkovou zónou. I přes svou historickou hodnotu patří město mezi relativně málo navštěvované atraktivity, coţ představuje potenciál do budoucna. Česká Kamenice - kostel Sv. Jakuba, klášter, náměstí s barokní kašnou, Kamenický hrad a Rabštejn (bývalá podzemní továrna nacistů na výrobu zbraní), Zámecký vrch s rozhlednou, centrum města je městskou památkovou zónou. Rumburk - nejseverněji poloţená loreta v Evropě, která je součástí kláštera loretánské kaple Panny Marie. Šluknov – nejsevernější město České republiky, městská památková zóna a nedávno obnovený a zpřístupněný zámek. Jiřetín pod Jedlovou – historické horní město se zachovalým půdorysem a řadou dochovaných památek, městská památková zóna. V regionu se nacházejí 4 vesnické památkové zóny (Kamenická Stráň, Vysoká Lípa, Dlouhý Důl a Merboltice) a vesnická památková rezervace v Rumburku. Atraktivity poznávací turistiky jsou však pouze atraktivitami druhotnými, neboť většina turistů směřujících do regionu je soustředěna na přírodní atraktivity chráněných území a národního parku. Města se však s patřičným důrazem v propagaci mohou stát vhodnými výletními místy, příp. centry, z nichž budou turisté vyrážet na výlety do přírody. Region nabízí i tzv. indoorové aktivity, které jsou pro turisty alternativou při špatném počasí. Jsou však velice málo známé. V regionu se nachází několik zajímavých muzeí (Dům Českého Švýcarska s interaktivní expozicí v Krásné Lípě, Muzeum psacích strojů v Č. Kamenici, Hornické muzeum a Štola Jana Evangelisty v Jiřetíně p. J., Podzemní letecká 37 (celkem 81)


továrna v Rabštejně či Muzeum československého opevnění v Kříţovém Buku), vyuţít lze také např. Plavecký areál v Děčíně (vč. aquaparku). Další nabídka indoorových aktivit zahrnuje divadla (Děčín, Varnsdorf), kina či výstavy. Chybí však vyţití např. pro rodiny s dětmi nebo záţitkové aktivity. V příloze č. 1, 2 a 3 jsou uvedeny seznamy vhodných kulturních a turistických cílů, které jsou zvýrazněny pomocí informativních panelů na dálnicích, rychlostních silnicích a silnicích 1. třídy v Ústeckém kraji. Kulturní a turistické cíle obsaţené v těchto seznamech by bylo vhodné prezentovat i na webových prezentacích jednotlivých turistických destinací.

3.2.2

Produkty cestovního ruchu

Komplexnější produkty cestovního ruchu nabízejí Informační centra Českého Švýcarska. Jedná se o pobyty s programem, který propojuje několik atraktivit, a to i v Saském Švýcarsku: Highlights národních parků České Švýcarsko a Saské Švýcarsko Alles Gute - pro novomanţele a manţelské páry Babyboom - pro rodiny Aktivní víkend Golf START Saské Švýcarsko

3.2.3

Turistická informační centra na území Českého Švýcarska a Šlunkovska

V regionu funguje celkem 15 turistických informačních center (viz tabulka 8), přičemţ TIC Krásná Lípa je provozováno Obecně prospěšnou společností České Švýcarsko. Šest TIC ve Hřensku, Jetřichovicích, Mezní Louce, Chřibské, Srbské Kamenici a u Pravčické brány provozuje České Švýcarsko - Turistické informace, s. r. o. Tato jsou jako jediná centra v regionu členem Asociace turistických informačních center České republiky. Všechna TIC s výjimkou Chřibské a Mikulášovic jsou otevřena po celý rok, víkendový provoz zajišťuje kromě rumburského TIC a částečně TIC ve Varnsdorfu kaţdé centrum. TIC v blízkosti NP České Švýcarsko jsou dobře provázána a nabízejí turistům a návštěvníkům všechny podstatné informace, a to především o NP. Informace o atraktivitách v Ústeckém kraji mimo NP, příp. mimo Děčín nejsou jiţ tak komplexní, informace o atraktivitách mimo kraj jsou spíše vzácností. Pozitivně lze hodnotit dostatek TIC, a to v podstatě na všech místech, z nichţ je moţné vstoupit do NP. V rámci regionu by mohla být doplněna ještě TIC např. v Jiříkově, který je navázán na německé město Ebersbach nebo v Benešově n. Pl. Jde o zajímavé lokality s velkým potenciálem pro rozvoj CR a TIC zde dle dostupných informací chybí. V TIC NP České Švýcarsko patří mezi nabízené sluţby také rezervace ubytování, vyhledávání dopravních spojení a průvodcovské sluţby. V současné době se připravuje sjednocení provozovatele všech TIC zřizovaných NP České Švýcarsko.

38 (celkem 81)

Manuál cestovního ruchu v Ústeckém kraji Tabulka 8: Turistická informační centra v regionu Českého Švýcarska TIC

celoroční provoz víkendový provoz

pozn.

Krásná Lípa

ano

ano

Pravčická brána

ano

ano

Srbská Kamenice

ano

ano

Hřensko

ano

ano

Mezní Louka

ano

ano

mimo sezonu zavřeno v pondělí

Jetřichovice

ano

ano

mimo sezonu zavřeno v pondělí

ano

zavřeno listopad - březen

Chřibská (Na Tokání) Děčín, Zbrojnická

ano

ano

Děčín, zámek

ano

ano

Česká Kamenice

ano

ano

Mikulášovice

ano

Šluknov

ano

ano

Varnsdorf

ano

pouze v sobotu

Jiřetín pod Jedlovou

ano

ano

Rumburk

ano

listopad - březen pouze víkendy

leden - únor pouze čtvrtek a neděle listopad - duben zavřeno, v sezoně zavřeno v pondělí

Zdroj: vlastní zpracování Obrázek 11: Turistická informační centra v Ústeckém kraji


39 (celkem 81)


3.3

Dolní Poohří

Jedinečná lokalita kraje podél řeky Labe, která je vyhlášena zejména pěstováním chmele. K navštívení jsou zde královská města Kadaň, Ţatec a Louny, krásné starobylé zámky a zříceniny, muzea a galerie. Na své si zde přijdou i nadšenci pěší turistiky a cykloturistiky. Dolní Poohří v sobě skrývá mnoho přírodních zajímavostí a chráněných území, jejichţ součástí je také vodní nádrţ Nechranice, která má prvenství ve střední Evropě jako přehrada s nejdelší sypanou hrází. Historické centrum Kadaně nabízí velké mnoţství pamětihodností. Na Mírovém náměstí se nachází 53,7 m vysoká gotická radniční věţ, Morový sloup s názvem Sloup Nejsvětější Trojice, který byl postaven jiţ v 18. století na počet konce morové epidemie. Významnou památkou je také farní kostel Povýšení sv. Kříţe či Katova ulička, která vede z náměstí. Tato ulička pochází jiţ ze 14. století a v nejuţším místě měří pouhých 66,1 cm. Je to nejuţší ulička v České republice, která dříve slouţila jako odpadní stoka a spojovala Staré Město se Špitálským předměstím. Významnou památkou je také Kadaňský hrad, který patří mezi nejzachovalejší hrady. Hrad zaloţil jiţ ve 13. století spolu s městem Přemysl Otakar II. V 15. století byl hrad dobyt Husity a dokonce byl dvakrát poškozen při poţárech města, ke kterým došlo ve 14. a v 19. století. 3.3.1


Pěší turistika Region Poohří je oblastí s nejniţší koncentrací atraktivit cestovního ruchu a s relativně nízkou atraktivností krajiny pro cestovní ruch. Z tohoto důvodu je i mnoţství značených pěších turistických tras významně omezené. Stezky jsou značené podél Ohře (Přírodní park Dolní Poohří) k Lounům s odbočkami na Házmburk, Peruc či vrch Raná. Vyšší intenzita turistických tras je také v Přírodním parku Dţbán, který se nachází na pomezí Lounska, Kladenska a Rakovnicka. Přímo v Poohří se nachází jedna naučná stezka, a to NS Údolí Hasiny u Lipence, do regionu zasahuje také NS Kounovské kamenné řady v přírodním parku Dţbán u Petrohradu. Naučná stezka vede také na k národní přírodní rezervaci Úhošť u Kadaně (592 m n. m.), který se nachází na hranici regionu Poohří a Krušných hor a Podkrušnohoří.

V regionu se nachází 5 rozhleden: Stříbrník u Loun - 275 m n. m.; Krásný Dvůr u Podbořan - 365 m n. m.; Sv. kopeček u Kadaně, 402 m n. m.; Kryry u Podbořan - 382 m n. m.; Na Valech (Stradonice) u Peruci – 291 m n. m. Všechny výše uvedené atraktivity mají regionální charakter a jsou vyuţívány primárně jako cíle jednodenních výletů či cíle sekundární při cestě za jinou turistickou atraktivitou.

40 (celkem 81)


Cykloturistika Osu regionu tvoří Pooherská stezka vedoucí z Litoměřic aţ k Nechranické přehradě. Je trasována přes Budyni nad Ohří (vodní hrad), Louny a Ţatec, tedy nejvýznamnější města regionu. V severojiţním směru ji protíná Duchcovsko - Ročovská trasa, v západní části Podbořanská stezka (z Chomutova přes Podbořany dále na jih). Jiţní paralelou Pooherské stezce je mezi Podbořany a Louny Ţatecká jiţní spojka. Mimo tyto cyklotrasy se na území nachází pouze několik cyklotras niţších tříd s lokálním charakterem. Oproti cyklisticky hojně vyuţívaným regionům Ústeckého kraje je Poohří v tomto směru rozvíjeno relativně méně. V okolí Ţatce existovaly plány na postupné vyznačení tras Chmelovelo, jejichţ koncepce byla převzata z projektu Moravské stezky. Na těchto stezkách se kaţdoročně koná tzv. Chmelovelo víkend, ale jiným způsobem se dále v současné době nerozvíjejí a roli plánované páteřní trasy Chmelovelo převzala Pooherská stezka.

Ostatní druhy aktivní dovolené Mimo pěší a cykloturistiku je v Poohří rozšířeno bezmotorové létání, a to především z vrchu Raná nedaleko Loun. Vyuţívání tohoto místa pro paragliding je spojeno se společenskými akcemi jako Otevírání či Zavírání nebe. Díky vhodným podmínkám na Rané je vrch vyhledáván paraglidisty ze širokého okolí. Významnou sloţkou cestovního ruchu v Poohří je také vodácká turistika a sjíţdění řeky Ohře, která patří po Vltavě a Sázavě k nejvyuţívanějším vodáckým řekám. Vodácky nejatraktivnější jsou však úseky leţící v Ústeckém kraji jen okrajově (Cheb/Tršnice Klášterec nad Ohří), v regionu Poohří je spád řeky malý a tok klidný, proto je vodáky vyuţíván méně intenzivně a chybí také moţnost překonat po souši i s lodí bariéry přehrad v Kadani a Nechranicích. Ohře nabízí vhodné zázemí pro rybaření. Hlavní letní rekreační areál pro Kadaňsko, Ţatecko i Chomutovsko představuje přehrada Nechranice. Na nádrţi je moţné provozovat windsurfing, jachting či rybaření. Ze Ţatce je moţné k nádrţi dojít po modré turistické značce, z Kadaně turistické značení přímo k pláţím přehrady či do kempů nevede. Nedaleko Nechranické nádrţe je paintballový areál.

Poznávací turistika Ţatec - je nejvýznamnější turistickou atraktivitou v regionu. Těţí z dlouholeté tradice pěstování chmele, výroby sladu a vaření piva, čemuţ přizpůsobuje také svou image. Mezi atraktivity spojené s chmelařskou a pivařskou tradicí patří ţatecký pivovar či Chmelařské muzeum. Chmelařské budovy v Ţatci jsou kandidátem pro zápis na seznam UNESCO. Mezi pravidelně pořádané akce v Ţatci patří Dočesná - slavnosti chmele a piva. V návaznosti na tradici pěstování chmele vznikla o. s. Chmelobrana a Chrám Chmele a Piva Ţatec (www.chrampiva.cz), která pořádají akce s tématikou piva a chmelařství (Chmelfest, Chmelouvín, jízdy po cyklostezkách Chmelovelo víkend) a spravují Muzeum Homolupulů (dávná chmelová kultura dříve obývající region). Chrám Chmele a Piva s interaktivní a multimediální expozicí vznikl v návaznosti na Chmelařské muzeum (www.chchp.cz). Tyto dále rozvíjené aktivity představují významný potenciál pro cestovní ruch.

41 (celkem 81)


V historickém centru Ţatce se nachází na 500 historických staveb nejrůznějších architektonických slohů. Mezi nejvýznamnější budovy se řadí městská radnice, chrám Nanebevzetí Panny Marie, Kněţská brána a Libočanská branka jakoţto dochované vstupy do vnitřního města atd. Pro prohlídku města byl vytvořen systém 3 prohlídkových okruhů. Zatím nevyuţitý potenciál má také ţatecký pivovar umístěný v jádru města v objektu bývalého hradu. Louny - regionální význam pro cestovní ruch, v historickém centru se nachází pozdně gotický chrám sv. Mikuláše, který je dominantou města. Nachází se zde také Ţatecká brána do města z 15. století. Na několika místech města je vyveden přírodní pramen Luna (nejhlubší minerální pramen v Česku) - silně mineralizovaná kyselka hydrogenuhličitanosodného typu. Určena je především pro pacienty s poruchami trávicího traktu. Vyuţít lze také paintballové hřiště. Peruc - původně gotický hrad, přestavěný na renesanční zámek a upravený pozdně barokně. Na zámku má pamětní síň a výstavu obrazu Emil Filla, který zde pobýval po roce 1945. Nedaleko obce se nachází Boţenina studánka a Oldřichův dub, jeţ nám připomínají pověst o setkání kníţete Oldřicha a Boţeny. V zámecké sýpce je muzeum české vesnice. Archeologický skanzen Březno u Loun vybudován na místě dlouhodobého archeologického výzkumu. Podle archeologických nálezů, z autentických materiálů a částečně i původních technologií, postavené repliky staveb od mladší doby kamenné po slovanské osídlení. Libochovice - zámek Libochovice a zámecký park, kostel Všech svatých, ţidovský hřbitov, za městem trosky hradu Šebín, hraběcí elektrárna. Kaţdoročně se zde pořádá svatovavřinecká pouť. Budyně n. O. - vodní hrad, dochována pouze západní a severní část, sídlí zde Jandovo vlastivědné muzeum a alchymistická laboratoř. Krásný Dvůr - původně renesanční tvrz přestavěná na barokní zámek (pro veřejnost zpřístupněno 18 místností a chodbová galerie), citlivě začleněn do okolní krajiny a navazujícího parku (100 ha), v němţ je umístěna řada romantických staveb (gloriet, obelisk, Panův templ, Gotický templ, Čínský pavilon, románská brána, novogotická rozhledna s kaplí). Na zámku jsou časté kulturní (hudební a divadelní např. jarní jazzový koncert, divadelní pohádky a komedie, adventní jarmark) i sportovní akce (jarní běh zámeckým parkem, připravován 48. ročník). Nachází se zde také motocross park a šestijamkové golfové hřiště. Podbořany - nejvýznamnějšími památkami města jsou kostel Boţího Spasitele, gotická vodní tvrz či kostel sv. Petra a Pavla. Líčkov - soukromý zámek s dílem malíře Oskara Brázdy.

V příloze č. 1, 2 a 3 jsou uvedeny seznamy vhodných kulturních a turistických cílů, které jsou zvýrazněny pomocí informativních panelů na dálnicích, rychlostních silnicích a silnicích 1. třídy v Ústeckém kraji. Kulturní a turistické cíle obsaţené v těchto seznamech by bylo vhodné prezentovat i na webových prezentací jednotlivých turistických destinací.

42 (celkem 81)


3.3.2

Turistická informační centra v Dolním Poohří

V regionu se nachází 4 TIC, a to v Ţatci, Lounech, Postoloprtech a Peruci. Kromě posledně jmenovaného jsou všechna centra otevřena celoročně. Potenciál na rozšíření otevíracích hodin TIC má TIC v Ţatci, jeţ ani sezoně neposkytuje své sluţby v neděli. Vzhledem k rozvoji mnoţství aktivit cestovního ruchu ve městě a zvyšujícímu se počtu turistů by stálo za zváţení otevření TIC i v neděli. Potenciál pro rozvoj a doplnění regionální sítě TIC je moţné vidět ve vybudování nového TIC v Podbořanech, jeţ by poskytovalo informace o turistických atraktivitách ve městě, v blízkém Krásném Dvoře a přírodním parku Dţbán. Tabulka 9: Turistická informační centra v regionu Poohří TIC Louny

celoroční provoz ano

víkendový provoz pouze v sobotu v sezoně

Peruc Postoloprty

ano

pouze v sobotu

Ţatec

ano

v sezoně v sobotu


3.4

České středohoří a Podřipsko

České středohoří přináší nezapomenutelný pohled na místní krajinu, která vznikla sopečnou činností. V oblasti převaţují čedičové horniny, tedy tmavé vyvřelé horniny. Nejvýznamnějším místem je CHKO České středohoří, jehoţ centrem je město Litoměřice. Odtud vede většina turistických tras. Na území Českého středohoří se nachází dalších 39 maloplošných chráněných území a malá část CHKO Kokořínska. CHKO má díky své poloze a rozmanitosti hornin příznivé podmínky pro výskyt náročnějších druhů rostlin a ţivočichů. Zároveň se jedná o nejpůvabnější a nejbohatší botanické území v Česku, které je plné zajímavého hmyzu a vzácných rostlin. Zároveň je nejméně zalesněným CHKO v České republice. České středohoří je krásné v kterémkoliv ročním období a lákavé zejména díky svému sopečnému původu. Pohled na řeku Labe, která se vlní krajinou, je nezapomenutelný záţitek. Okolí Labe je navíc velice úrodné. Jihozápad Českého středohoří patří k nejsušším a zároveň nejteplejším místům České republiky. Na své si zde přijdou hlavně milovníci krásné přírody. Nejvyšším vrcholem Českého středohoří je hora Milešovka (837 m n. m.), která je povaţována za největrnější místo v České republice. Z jejího vrcholu je krásný výhled na celou širokou krajinu. Nejvýznamnějším místem v naší historii je bájná hora Říp s rotundou sv. Jiří. Jak praví historie, vystoupil bájný praotec Čech na tuto horu a rozhodl se, ţe zde spolu se svým kmenem bude ţít a poté i všichni jeho potomci. Na horu Říp je moţný výstup z několika stran. Jejich přehled je k dispozici na internetové stránce www.hora-rip.cz.

43 (celkem 81)


3.4.1


Pěší turistika České středohoří a Podřipsko je vhodnou oblastí pro pěší turistiku. Turisticky nejvýznamnější částí Českého středohoří je Ústecko, Lovosicko a severní Litoměřicko. Další oblastí s potenciálem, který však není dostatečně vyuţit, je pak Podřipsko. Značené turistické trasy jsou koncentrovány zejména na severu regionu v oblasti Porta Bohemica, Varhoště, Milešovky a Opárenského údolí. Ty doplňuje několik naučných stezek např. NS Luční potok u Zubrnic, NS Pod Vysokým Ostrým u Ústí nad Labem, NS Boreč a NS Lovoš. Nejvýznamnějšími přírodními atraktivitami regionu jsou: Milešovka - nejvyšší hora Českého středohoří s rozhlednou a meteorologickou observatoří (837 m n. m.), cíl turistů jako půldenní výlet s výstupem z Milešova, Bílky či Černčic. Lovoš - národní přírodní rezervace, hora u Lovosic s restaurací (570 m n. m.), stezka na vrchol je vedena přes Opárenské údolí z Lovosic. Boreč - národní přírodní památka, znělcový vrch, na němţ v zimě dochází k tzv. mikroexhalaci, čili vyvěrání teplého a vlhkého vzduchu z četných puklin na vrcholu i svazích. Vyvěrání je doprovázeno sloupy páry, takţe to na první pohled vypadá, ţe kopec "kouří". Bořeň u Bíliny – znělcový masiv, státní přírodní rezervace, cíl turistů a horolezců. Porta Bohemica - úzké labské údolí mezi Litochovicemi a Malými Ţernoseky s několika vyhlídkovými místy. Na Podřipsku je místem s nejvyšší atraktivitou hora Říp (459 m n. m.), na níţ vedou turistické stezky z Vraţkova, Ctiněvsi a Krabčic (Roudnice nad Labem). První dva výchozí body jsou omezeně dostupné vlakem, ale přesto velká většina turistů vystupuje na Říp z Krabčic. Říp je navštěvován především díky historické hodnotě místa pro český národ, rotundě sv. Jiří stojící na jeho vrcholu, ale také díky kaţdoročně pořádané Řípské (Svatojiřské) pouti. Potenciál lokality je však vyšší neţ jeho současné vyuţití, výraznou bariéru případné revitalizace způsobuje roztříštěné vlastnictví hory a staveb.

Vhodnými lokalitami pro jednodenní výlety jsou rozhledny situované především v CHKO České středohoří: Milešovka - 837 m n. m.; Náčkovice - u Lovečkovic, 616 m n. m.; Varhošť - 639 m n. m.; Mostná hora - Litoměřice, 272 m n. m.; Kratochvílova rozhledna v Roudnici n. L. - 230 m n. m. (nejníţe poloţená rozhledna v Česku); lovecký zámeček Větruše v Ústí n. L. V CHKO České středohoří jsou unikátní výhledy z vrchů a hor, na nichţ se často nacházejí zříceniny hradů např. Sukoslav, Ostrý, Opárno, Košťálov, Kamýk, Panna, Kalich

44 (celkem 81)


apod. Je zde moţné nalézt také velké mnoţství vodopádů, ty jsou však relativně neznámé a málo navštěvované, i kdyţ turistické stezky jsou k nim vybudovány.

Cykloturistika Páteřní síť cyklotras tvoří Labská stezka (trasa 2 - v severojiţním směru) a trasa 25 Chemnitz - Most - Doksy (v západovýchodním směru). Labská stezka ještě není vybudována po celé své délce, zprovozněny jsou úseky Velké Březno - Církvice a Ţalhostice Třeboutice, výstavba zbylých úseků se ale připravuje a malá část jiţ probíhá. Z významnějších tras lze jmenovat ještě postupně budovanou Pooherskou trasu z Litoměřic přes Terezín do Loun a dále aţ do Chebu. Pro turisty funguje loď Porta Bohemica 1, která umoţňuje také přepravu kol. Na Labe vyplouvá z Litoměřic, a to buď ve směru na Ústí nad Labem nebo do Štětí (od sezóny 2012 se připravuje prodlouţení plavby aţ do Mělníka). V období letních prázdnin vyplouvá kaţdý den, umoţňují-li to plavební podmínky, v červnu a září vyplouvá od čtvrtka do neděle, v květnu a říjnu o víkendech. Z Litoměřic také pravidelně vyjíţdějí cyklobusy ve směru na Lovečkovice, Varhošť a Oparno, a dále z Ústí nad Labem do Malečova a na Dubičky.

Ostatní druhy aktivní dovolené (hipoturistika, horolezectví, vodní sporty ) Podmínky pro hipoturistiku jsou v Českém středohoří i na Podřipsku příhodné, zejména v oblasti Českého středohoří se nacházejí jízdárny (Velká Bukovina, Slavošov, Ţeţice, Babiny apod.) s moţností vyjíţděk do okolí. Mnoţství značených hipostezek je však minimální, nejvýznamnějším realizovaným projektem je Polabská jezdecká stezka. Horolezecké cesty jsou značeny na několika místech Českého středohoří. S výjimkou Dubských hor u Úštěku, které jsou pískovcové, jsou ostatní horolezecké cesty na solitérních skalních útvarech převáţně z čediče. Vyuţívány jsou cesty např. na Vrabinci, ve Staňkovicích, Tašově, Dolních Zálezlech či u Pohořan. Z dalších sportovně-rekreačních forem cestovního ruchu, které jsou v regionu zastoupeny, lze jmenovat vodní sporty. Ty jsou koncentrovány do sportovního centra v Račicích ve Štětí. Mezi významné sportovní akce patří MS dračích lodí, MS veslařů apod. Hora Říp je vyuţívána pro závěsné létání.

Poznávací turistika Z hlediska kulturních, technických a historických památek je region Českého středohoří bohatý. Nacházejí se zde atraktivity jak z dob středověku, tak i z novověkých dějin, především pak z období 2. světové války. Ústí nad Labem - disponuje i přes svou negativní image mezi krajskými městy několika významnými a navštěvovanými atraktivitami cestovního ruchu. Nejvýznamnější atraktivitou města z hlediska návštěvnosti je ZOO v Krásném Březně (164 tis. Návštěvníků v roce 2008), následovaná zříceninou hradu Střekov (35 tis. návštěvníků), která představuje jednu z dominant města a jeţ pochází z 1. poloviny 14. století. Druhou dominantou, avšak méně navštěvovanou je nedávno rekonstruovaný lovecký zámeček Větruše s restaurací. Pro 45 (celkem 81)


zlepšení přístupnosti i zvýšení počtu návštěvníků bude vybudována lanová dráha z centra města k tomuto zámečku, coţ představuje významnou rozvojovou příleţitost pro celé město. Významnou technickou památkou jsou Masarykova zdymadla pod hradem Střekov, po nichţ vede ţlutá turistická stezka. Všechny atraktivity ve městě (s výjimkou Větruše) jsou dobře dostupné autobusy či trolejbusy MHD. Ústí n. L. je také centrem kulturních událostí. Mezi prestiţní a tradiční kulturní akce lze řadit Mezinárodní taneční festival, Mezinárodní festival Trampská Porta, Mezinárodní festival sborového zpěvu, Festival romské kultury Ústeckého kraje, Mezinárodní soutěţ mladých klavíristů Virtuosi per musica di pianoforte. Terezín - městská památková rezervace, unikát pevnostního stavitelství z 18. století. Mimo jiné zahrnuje Památník Malá pevnost (postavena v 19. století jako těţké vězení, v roce 1940 se stala vězením praţského gestapa) a Muzeum ghetta, oba objekty jsou otevřeny veřejnosti kaţdý den kromě Vánoc. Prohlídky probíhají v 4 světových jazycích. Intenzivně navštěvován je také Ţidovský hřbitov s krematoriem a Národní hřbitov. Terezín je z hlediska cestovního ruchu atraktivitou mezinárodního významu, čemuţ odpovídá také jeho návštěvnost (více neţ 440 tis. návštěvníků v roce 2008, ovšem dlouhodobý sestupný trend). Je tak jednoznačně nejnavštěvovanější lokalitou celého Ústeckého kraje. Většina návštěvníků však do tohoto města přijíţdí pouze na jednodenní výlet, proto je snaha zkvalitňovat poskytované sluţby a rozšiřovat jejich škálu. Ve městě byl zřízen čtyřhvězdičkový hotel, za pevností bylo vybudováno golfové hřiště s 9 jamkami, je moţné také vyuţít paintballové hřiště. Terezín se také snaţí přilákat nové návštěvníky na vojenskou historii z doby rakouské monarchie, ve městě se jiţ druhým rokem úspěšně konají stále více populární Josefinské slavnosti a připravuje se řada zajímavých projektů na oţivení Velké pevnosti (jádrového města). Litoměřice - městská památková rezervace, s mnoţstvím historických památek např. královský hrad, jezuitská hvězdárna, městské hradby, kostel Sv. Jakuba s klášterem, kostel Sv. Ludmily s klášterem, historické sklepy Mírového náměstí atd. Na okraji města se nachází bývalá podzemní továrna Richard, jejíţ budoucí turistické vyuţití se v současné době plánuje. Ve městě se nachází řada kulturních zařízení, mezi pravidelně pořádané akce s vysokou návštěvností patří zahradnický veletrh Zahrada Čech, potenciál pro konferenční cestovní ruch. Připravuje se také propojení Litoměřic s Terezínem vodní dopravou. Ploskovice - státní zámek z 18. století nedaleko od Litoměřic, prohlídky historických interiérů i exteriérů, v sezóně četné večerní netradiční prohlídky za účasti historických postav a strašidel, pořádány jsou také koncerty. V areálu se nachází také umělá barokní jeskyně grotta. Doksany - unikátní klášter sester premonstrátek, patří se svou kryptou k nejvýznamnějším románským památkám v Čechách. Potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu v Doksanech je jejich lokalizace v blízkosti řeky Ohře a dálnice D8. Propagaci je moţné spojit s nově zrekonstruovanou středověkou tvrzí v sousedních Brozanech n. O. či pravidelnou květnovou Brozanskou poutí. Zubrnice - skanzen a ţelezniční muzeum, jedná se o soubor staveb lidové architektury, pravidelně se zde konají akce jako masopust, jarmarky, stavění májky či jiné staročeské venkovské zvyky, v současnosti vzniká zázemí v podobě víceúčelového centra. Potecniál pro rozvoj cestovního ruchu má bývalá ţelezniční trať Velké Březno - Zubrnice Úštěk. Od příští sezóny by měl být zahájen provoz na obnoveném úseku Velké Březno Zubrnice, zbylá část trati do Úštěka bude postupně obnovena nebo vyuţita jako pěší či cyklistická stezka. 46 (celkem 81)


Házmburk - zřícenina hradu postaveného ve 13. století, dominanta krajiny. Roudnice n. L. - městská památková zóna, bývalé sídlo praţských arcibiskupů s Chrámem Narození Panny Marie, augustiniánským klášterem, řadou kostelů a kaplí a přístupnou věţí Hláska. Městu dominuje zámek, na němţ do roku 2009 sídlila vojenská hudební škola, dnes město uvaţuje o jeho odkoupení a zpřístupnění. Nachází se zde také Podřipské muzeum, galerie moderního umění v zámecké jízdárně či rodný dům J. Hory. Úštěk - městská památková rezervace postavena na skalním ostrohu. Unikátní jsou tzv. Ptačí domky, které jsou postavené na hraně srázu. Dřevěné pavlače těchto domků trčí vysoko nad příkrý sráz skalní stěny a stejně jako sklepy jsou zahloubeny do skály. V zázemí města se nachází rekreační rybník Chmelař, na východ od města hrad Helfenburk.

Vinařská turistika Pro region je typické také pěstování vína, a to především na Roudnicku a Ţernosecku. S cestovním ruchem je spjato především pravidelné konání vinobraní v Litoměřicích, Roudnici nad Labem či Velkých Ţernosekách. Vinařské stezky známé z jiţní Moravy v regionu ale značeny nejsou, přestoţe poptávka po takovém produktu prokazatelně existuje. Lázeňská turistika Lázeňská turistika je v regionu soustředěna do jediných lázní regionálního významu, a to do obce Mšené - lázně. Léčebné procedury se zde soustředí na nervové poruchy a poruchy trávicího ústrojí. Lázně nabízejí kromě klasických léčebných pobytů, také pobyty krátkodobé a pobyty se zaměřením na wellness. Ubytování je zajištěno v 6 lázeňských domech (Praděd, Říp, Vítkov, Blaník, Kyselka a Slovanka).

V příloze č. 1, 2 a 3 jsou uvedeny seznamy vhodných kulturních a turistických cílů, které jsou zvýrazněny pomocí informativních panelů na dálnicích, rychlostních silnicích a silnicích 1. třídy v Ústeckém kraji. Kulturní a turistické cíle obsaţené v těchto seznamech by bylo vhodné prezentovat i na webových prezentacích jednotlivých turistických destinací.

3.4.2

Turistická informační centra v Českém středohoří

V Českém středohoří působí několik TIC, přičemţ TIC Litoměřice je členem ATIC ČR kategorie B a TIC Lovosice kategorie C. Sluţby poskytované TIC v regionu se liší především velikostí území, pro něţ poskytují turistům informace. Nejvyšší rozsah působnosti je v TIC Litoměřice, které informuje jednak o CHKO České středohoří, městských atraktivitách, ale i atraktivitách zbylých částí regionu tj. zejména Podřipska a Poohří, které do bývalého okresu Litoměřice taktéţ zasahuje. Podobný rozsah sluţeb poskytuje také infocentrum v Ústí nad Labem. Ostatní TIC se soustředí na blízký region města, v němţ jsou umístěny. Z hlediska otvírací doby TIC mají všechna centra otevřena celoročně, nicméně přes víkendy je jejich dostupnost slabší. Za zváţení stojí celoroční otevření TIC v Terezíně nejen v neděli, ale i v sobotu.

47 (celkem 81)

Manuál cestovního ruchu v Ústeckém kraji Tabulka 10: Turistická informační centra v regionu České středohoří TIC

celoroční provoz

víkendový provoz

Litoměřice

ano

mimo sezonu pouze v sobotu

Lovosice

ano

v sezoně v sobotu

Roudnice n. L.

ano

mimo sezonu pouze v sobotu

Štětí

ano

pouze v sobotu

Terezín

ano

pouze v neděli

Ústí n. L.

ano

v neděli pouze v sezoně

Úštěk

ano

pouze v sezoně

pozn.

čtvrtek zavřeno


3.5

Ostatní formy cestovního ruchu v Ústeckém kraji

V této kapitole je analyzována nabídka těch forem cestovního ruchu, které nejsou v rámci Ústeckého kraje územně selektivní.

Druhé bydlení Druhé bydlení, někdy téţ sekundární bydlení, je odborný termín označující obytné objekty (chaty, chalupy, apartmány) slouţící pro individuální rekreaci. Klasickým příkladem druhého bydlení je chataření a chalupaření. Tento druh bydlení má značný význam pro region Českého Švýcarska a Šluknovska. Jak je vidět na obrázku níţe, jde zejména o chalupaření. Objekty druhého bydlení jsou lokalizovány především v Luţických horách a Šluknovském výběţku, kde je koncentrace těchto zařízení největší. Naprostá většina objektů je však vyuţívána samotnými majiteli objektů. Z průzkumu dostupnosti pronájmu chat a chalup v regionu bylo zjištěno, ţe pronajímán jich je minimální počet. Řádově se jedná pouze o několik desítek objektů.

48 (celkem 81)

Manuál cestovního ruchu v Ústeckém kraji Obrázek 12: Druhé bydlení v Ústeckém kraji (1992)


Druhé bydlení není v Krušných horách a Podkrušnohoří v porovnání s CHKO České středohoří, Labské pískovce či Luţické hory, tak rozšířené. Chaty a chalupy je moţné pronajmout, nicméně výběr není příliš velký. Větší nabídka objektů k pronájmu je v oblasti Loučné pod Klínovcem a Kryštofových Hamrů. Druhé bydlení jako forma cestovního ruchu je významná v CHKO České středohoří. Převládá především chataření v zázemí Ústí n. L., v okolí Lovosic a Úštěku. Pronájem chat a chalup je ojedinělý. Druhé bydlení není pro region Poohří příliš typické. Výjimkou je oblast u Přírodního parku Dolní Poohří, kde se nachází větší mnoţství chat. Tyto objekty však nejsou dostupné k pronájmu. Pronajímání chat a chalup představuje potenciál pro rozvoj cestovního ruchu a s tím spojených ubytovacích služeb v Ústeckém kraji. Vytvoření ucelené nabídky objektů druhého bydlení a její účinná prezentace (propojení s turistickými balíčky a webovými prezentacemi jednotlivých destinací) by mohlo - spolu s ostatními opatřeními - vést k rozvoji turismu v destinacích ÚK.

Kongresový a konferenční cestovní ruch Podmínky pro kongresovou a konferenční turistiku nabízí především Ústí n. L. a Teplice, které na jedné straně disponují kapacitními ubytovacími zařízeními vyšší kategorie, na straně druhé také sály ke konání středně velkých konferencí a kongresů. Tyto kapacity jsou však vyuţívány jen velice málo (v Ústí nad Labem jsou nejčastějšími partnery kongresů místní univerzita a krajská nemocnice). Infrastrukturou pro menší konference (sály, ubytovací 49 (celkem 81)


zařízení vyšší kvality) disponují také Litoměřice, Kadaň a Most. Jednou z posledních realizovaných konferencí v Litoměřicích byla konference o regionálním cestovním ruchu Stop and Stay v březnu 2009. V Kadani se v říjnu 2008 konala konference Fergunna o vinařství v krušnohorském prostoru. Mimo tato města jsou podmínky pro kongresový a konferenční cestovní ruch velice omezené. Ačkoliv je v Ústeckém kraji situováno více hotelů vyšší kategorie, nemívají tak velké kapacity, nebo v jejich blízkosti chybí vhodné konferenční sály. V současné době se budují nové konferenční a návazné ubytovací kapacity ještě v Chomutově a Děčíně (ve druhém ze jmenovaných měst je moţné vyuţít i kapacitní prostory na zámku).

Cestovní kanceláře V regionu Českého Švýcarska a Šluknovska je jedinou místní cestovní kanceláří, a zároveň největší kanceláří sídlící na území Ústeckého kraje CK DEZKA. Ta se však nezaměřuje na incomingový cestovní ruch. V registrech Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) a Asociace cestovních kanceláří ČR (ACKČR) nebyly uvedeny ţádné cestovní kanceláře či cestovní agentury, které by svým sídlem spadaly do vymezeného území. Mimo tyto registry byla nalezena CK Pohoda Varnsdorf, která nabízí relativně širokou škálu ubytování v Českém Švýcarsku a Luţických horách, vytváří zároveň produkty cestovního ruchu (např. Highlights národních parků České a Saské Švýcarsko). Z cestovních kanceláří celorepublikových či sídlících mimo region nebyla nalezena cestovní kancelář, která by Českému Švýcarsku věnovala mezi regiony významnější pozornost. Většina turistů přijíţdí do regionu po vlastní ose, bez oslovení cestovní kanceláře (výjimku v poslední době tvoří polští turisté). Mezi cestovními kancelářemi a cestovními agenturami, které jsou členy AČCKA a ACKČR, je 11 subjektů, které mají své sídlo v regionu Krušných hor a Podkrušnohoří. Sedm z nich nabízí také incomingové sluţby. Ty jsou soustředěny zejména na pobyty v Krušných horách, zahrnují také moţnost ubytování v několika málo hromadných ubytovacích zařízení v Českém Švýcarsku či Českém středohoří. V případě těchto dvou destinací se jedná však o výrazně menší počet nabídek neţ v případě Krušných hor. Cestovní kanceláře a agentury se sídlem v regionu Krušných hor sídlí konkrétně v Teplicích (4 subjekty), Chomutově (2 subjekty) a v Mostě (1 subjekt). V okresních městech regionu mají pobočky velké celorepublikové cestovní kanceláře jako Čedok, Firo Tour, Alexandria a Sport-S. S výjimkou CK Alexandria nabízejí všechny CK pobyty v Ústeckém kraji. V centru pozornosti kanceláří jsou pobyty v Krušných horách, v menší míře jsou nabízeny také lázeňské pobyty v Teplicích, pobyty v chalupách a chatách v Českém Švýcarsku a Českém Středohoří, cyklistické pobyty v Českém Švýcarsku nebo vodácké sjíţdění Ohře. V regionu Českého středohoří nesídlí ţádná CK s členstvím v AČCKA a ACKČR, s výjimkou v Ústí n. L. (4 subjekty). Jedinou pobočkou větší cestovní kanceláře je CK Čedok v Litoměřicích, jejíţ regionální nabídky jsou směřovány převáţně do Krušných hor. Cestovní kanceláře jsou v Poohří zastoupeny jednou místní CK sídlící v Ţatci (CK Jarotour) a pobočkou CK Čedok v Lounech. Ţádná však nenabízí pobyty přímo v Poohří.

50 (celkem 81)


3.6

Shrnutí kapitoly

Největší turistickou atraktivitu kraje představuje České Švýcarsko a Šluknovsko, jehoţ význam přesahuje v případě vlastního Českého Švýcarska nejen hranice kraje, ale i ČR. Region je atraktivní především díky pískovcovým objektům (zejména Pravčická brána, Soutěsky) a je na krajské poměry výborně vybaven turistickou infrastrukturou (ubytovacími a stravovacími zařízeními, informačními centry i doplňkovými sluţbami). Je tudíţ vyuţitelný pro řadu forem cestovního ruchu souvisejících s přírodními atraktivitami území (pěší, poznávací turistika, cykloturistika, horolezectví, venkovská turistika, druhé bydlení aj.). Tabulka 11: Základní přehled možností turistického vyžití v Ústeckém kraji Typ turistické aktivity / podoblast

Krušnohoří


Dolní Poohří

České středohoří

Pěší turistika

ANO

ANO

ANO

ANO

Cykloturistika

ANO

ANO

ANO

ANO

Lyţařská turistika

ANO (primárně)

ANO (omezeně)

NE

NE

zima

Sezónní období jaro léto podzim jaro léto podzim

Ostatní druhy aktivní dovolené (hipoturistika, golf, horolezectví, vodní sporty atd,)

ANO

ANO

ANO

ANO

Dle typu. Zejména: jaro, léto podzim

Poznávací turistika

ANO

ANO

ANO

ANO

jaro léto podzim

Lázeňská turistika

ANO

NE

NE

ANO

celoročně

Vinařská turistika

ANO

NE

NE

ANO

Léto podzim

Zdroj: vlastní zpracování Významným regionem cestovního ruchu s potenciálem pro další růst je Krušnohoří. Region je vnitřně poměrně heterogenní a jeho jednotlivé části mají potenciál pro různorodé formy cestovního ruchu. Zatímco horské pásmo Krušných hor disponuje atraktivitami a infrastrukturou zejména pro horský, zimní, pěší a poznávací cestovní ruch, pánevní oblast je naopak příhodná především pro městský či lázeňský cestovní ruch a pro alternativní formy CR. Region je v rámci kraje nadprůměrně vybaven turistickou infrastrukturou, např. ubytovacími kapacitami. Region cestovního ruchu, jehoţ potenciál je dosud vyuţit jen částečně, představuje České středohoří a Podřipsko. Region je vnitřně heterogenní. Hornaté a venkovské České středohoří disponuje nesporným potenciálem (pěší turistika, cykloturistika, horolezectví, přírodní poznávací či venkovská turistika), který však zatím není doprovázen odpovídající infrastrukturou a službami. Naopak rovinaté Podřipsko disponuje atraktivitami, které je předurčují spíše pro poznávací, „městské“ či alternativní formy cestovního ruchu, a díky přítomnosti měst vykazuje lepší vybavenost infrastrukturou. Regionem s dosud nejméně rozvinutým cestovním ruchem je Poohří. Cestovní ruch se zde dosud soustřeďuje do několika málo lokalit (např. Ţatec, příp. Kadaň a Nechranice nacházející se na pomezí regionu Poohří a Krušné hory). Region jako celek

51 (celkem 81)


disponuje komplexem alternativním formám ruch, bezmotorové infrastrukturou (např. nejslabší.

atraktivit a infrastrukturou, které jej předurčují spíše k pobytovým a cestovního ruchu (letní pobytová turistika, gastronomický cestovní létání i specifická poznávací turistika). Vybavenosti regionu ubytovacími zařízeními či informačními centry) je v rámci kraje

Kongresový a konferenční cestovní ruch je v celém kraji dosud málo rozvinutý. Kapacitami pro tuto formu cestovního ruchu disponují jen některé lokality (Ústí nad Labem, Teplice, Most, částečně Litoměřice a Kadaň, budují se v Děčíně a Chomutově), ani zde však nejsou zdaleka naplno vyuţity. Druhé bydlení jako forma cestovního ruchu má význam zejména v oblasti Českého Švýcarska a Šluknovska (chalupaření), Českého středohoří (chataření), částečně pak i v Krušných horách. Naopak nízký význam má v rovinatých oblastech Podkrušnohoří, Poohří a Podřipska. Pronájem chat a chalup dosud není příliš rozšířený. Pronajímání chat a chalup představuje potenciál pro rozvoj cestovního ruchu a s tím spojených ubytovacích služeb v Ústeckém kraji. Vytvoření ucelené nabídky objektů druhého bydlení a její účinná prezentace (propojení s turistickými balíčky a webovými prezentacemi jednotlivých destinací) by mohlo - spolu s ostatními opatřeními - vést k rozvoji turismu v destinacích ÚK. V regionu sídlí relativně málo cestovních kanceláří orientovaných na incoming. Najdeme je přirozeně zejména v lokalitách, které představují zdrojové oblasti návštěvníků, tzn. ve městech (konkrétně Ústí nad Labem, Teplice, Most, Chomutov, Ţatec, Varnsdorf).

52 (celkem 81)


4 Popis motivace návštěvníků Ústeckého kraje a trávení zde volného času Níţe uvedené podkapitoly stručně popisují hlavní důvody a motivaci osob k návštěvě Ústeckého kraje. Ty korespondují se silnými stránkami Ústeckého kraje v oblasti cestovního ruchu, coţ dokazuje SWOT analýza, která je rovněţ součástí této kapitoly.

4.1

Motivace a důvody osob pro návštěvu Ústeckého kraje

Impuls k návštěvě vybrané turistické atraktivity Ústeckého kraje vychází z individuálních potřeb a zájmů kaţdého daného návštěvníka, či skupiny turistů. Rozhoduje prioritní zájem konkrétního návštěvníka – zda v daném okamţiku upřednostňuje aktivní, relaxační, nebo poznávací formu rekreace. U více jak 50 % návštěvníků je motivací pro návštěvu dané turistické lokality doporučení od známých či příbuzných. Ne jinak tomu je i v Ústeckém kraji. Pro trvalý rozvoj cestovního ruchu na tomto území jsou mimo jiné nezbytné pozitivní reference (reklama) od stávajících návštěvníků a turistů. Není nijak překvapivé, ţe hlavními třemi důvody návštěvy kraje jsou poznání, relaxace (resp. rekreace) a turistika. Je tedy zřejmé, ţe Ústecký kraj je návštěvníky vyhledáván především z těchto důvodů. Z ostatních důvodů jsou významněji zastoupeny ještě nákupy a návštěva příbuzných nebo známých. Důvody návštěvy příliš nesouvisí se státní příslušností návštěvníků. Platí, ţe Češi, Němci i ostatní cizinci shodně označovali nejčastěji jako hlavní důvody návštěvy poznání, relaxaci/rekreaci a turistiku. Zdroj: Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje 2010 – 2015.

4.2

Silné stránky v oblasti cestovního ruchu

Noví návštěvníci kraje, či opakované příjezdy turistů, přímo či nepřímo zajišťují sestavené hlavní silné a slabé stránky kraje v oblasti zájmu o cestovní ruch. Hlavní silné a slabé stránky kraje a motivace k návštěvě Ústeckého kraje jsou uvedeny níţe. Hlavní silné stránky Ústeckého kraje v oblasti cestovního ruchu: 

Zachovalá a krásná příroda



Zajímavé historické památky



Úpravnost prostředí navštívené lokality



Dobré turistické značení



Kvalitní informační centra



Čistota a veřejný pořádek



Dobré ceny

53 (celkem 81)


Hlavní slabé stránky Ústeckého kraje v oblasti cestovního ruchu: 

Nedostatky ve stravovacích sluţbách, zvláště v kvalitě rychlého občerstvení



Nekvalitní silnice a nedostatečné moţnosti parkování



Nekvalitní turistické značení v terénu



Celková omšelost prostředí



Nekvalitní veřejná hromadná doprava



Nedostatečná nabídka kultury



Nepořádek na veřejných prostranstvích, zanedbaný úklid

Jedná se pouze o výčet základní hlavních silných a slabých stránek kraje. S jistotou lze konstatovat, ţe kaţdý z návštěvníků kraje vyhledává přesně to, co mu plně vyhovuje. Důleţitým výstupem kaţdé relaxační (aktivní i pasivní) činnosti je finální vnitřní spokojenost a pohnutka kraj navštívit opětovně, případně se navíc s touto zkušeností dále podělit se svým okolím. Zdroj: Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje 2010 – 2015.

54 (celkem 81)


5 Vzdělávání pro pracovníky působící v CR se zvláštním zřetelem na OZP Nové trendy v oblasti cestovního ruchu úzce souvisí s ekonomickým rozvojem, sociálními, politickými a společenskými změnami. Jedná se zejména o rostoucí informovanost potenciálních návštěvníků a jejich moţnosti vyuţití volného času. Cestovní ruch je rovněţ ukazatelem ţivotní úrovně obyvatelstva. Psychicky vyčerpávající ţivotni styl zvyšuje poptávku po rekreační formě cestovního ruchu, která je spojena s obnovou duševních a fyzických sil účastníka cestovního ruchu. V dnešní době se stále více rozvíjejí elektronické objednávky a platby sluţeb, tlak na kvalitu, efektivnost, včasnost, vhodnou propagaci, preference turistů, moţnost porovnávat poskytované sluţby aj. V cestovním ruchu se prosazuje mnoho vývojových tendencí, které by měly být s předstihem předvídány a zohledňovány i ve vzdělávací soustavě, s důrazem na celoţivotní vzdělávání pracovníků působících v CR. I přes nástup nových technologií a trendů v CR zůstává základem záţitkovost, potřeba změny prostředí, denního rytmu a poznáváni. Současná úroveň vzdělání pracovníků v CR přímo souvisí s pozicí, kterou v oblasti CR vykonávají. Vzhledem k tomu, ţe na pracovníky v CR jsou kladeny poţadavky na znalosti z různých oborů (dějiny, ekonomie, management, marketing, psychologie, sociologie, komunikace, informační technologie, legislativa, aj.) projevuje se trend multioborového vzdělávaní, které je pro CR velmi typické. Vzhledem ke stále se vyvíjející situaci na trhu CR je nezbytné, aby se pracovníci v CR neustále přizpůsobovali, doplňovali si vzdělání a sledovali nové trendy. Základem pro práci v CR je stěţejní jazyková vybavenost. Dalším významným předpokladem úspěchu v oblasti CR je detailní znalost dané turistické destinace, resp. regionu. V rámci incomingu je nezbytné znát moţnosti a atraktivity regionu, při nabídce tuzemským turistům se naopak vyplatí znát jejich potřeby a přáni. Na základě této znalosti následně nabízet odpovídající sluţby či katalogy a plánovat vhodné aktivity či atraktivity CR. Znamená to tedy zaměřit se na marketingový výzkum a segmentaci trhu. Za základ v oblasti vzdělávání pracovníků v CR se povaţují střední odborné školy, vyšší odborné školy, vysoké školy a odborné kurzy. V současné době se klade důraz na celoţivotní vzdělávání a vzdělávání prostřednictvím e-learningu. Výchovu odborníků je třeba chápat jako nezbytný krok ke zvýšení kvalitativní úrovně nabízených sluţeb. Krajské kompetence zahrnují především oblast středního školství, vysoké školství můţe kraj ovlivňovat pouze nepřímo. Nabídku odborných středních škol, jejichţ absolventi prvotně míří do odvětví cestovního ruchu, uvádí tabulka pod textem. K profesnímu rozvoji a odborné přípravě pracovníků nejen v cestovním ruchu jsou organizovány četné odborné kurzy.

55 (celkem 81)

Manuál cestovního ruchu v Ústeckém kraji Tabulka 12: Střední školy v Ústeckém kraji s obory gastronomie, hotelnictví, turismus (2009) Název školy

Místo

Ulice

SŠ, p.o.

Vítězství 194

Děčín

Gymnázium, SOŠ a SOU, o.p.s.

Jarošova 23

Litoměřice

Střední škola Pohoda, s.r.o.

Kosmonautů 2022

Litoměřice

SOŠ technická zahradnická, p.o.

Osvoboditelů 2

Lovosice

SŠ gastronomie a sluţeb, p.o.

Jana Palacha 711

Most

Soukromá hotelová škola Bukaschool, s.r.o.

Kmochova 1823

Most

SOŠ a SOU, p.o.

Kapitána Jaroše 862

Podbořany

Soukromá podřipská SOŠ a SOU, o.p.s.

Jana z Draţic 169

Roudnice nad Labem

SLŠ a SOŠ sociální, p.o.

T. G. Masaryka 580

Šluknov

Střední škola, p.o.

Václavské náměstí 10

Trmice

Střední škola obchodu a sluţeb, s.r.o.

Velká hradební 19

Ústí nad Labem

SŠ obchodu a sluţeb, p.o.

Keplerova 7

Ústí nad Labem

SŠ sluţeb a cestovního ruchu, p.o.

Bratislavská 2166

Varnsdorf

SOU a SOŠ SČMSD Ţatec, s.r.o.

Hošťálkovo náměstí 132 Ţatec

Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání – databáze středních škol (2009) Trvalý rozvoj cestovního ruchu v regionu vyţaduje vedle budovaní kvalitní infrastruktury a nabídky produktů i vytváření podmínek pro přípravu a výchovu kvalifikovaných pracovních sil, které by tomuto odvětvi zaručily konkurenceschopnou nabídku sluţeb. Na následujících stránkách je zobrazen přehled středních škol, které poskytují studijní obory související s cestovním ruchem. Součástí přehledu jsou také nabízené kurzy jednotlivých škol a případné nabídky celoţivotního vzdělávání.

5.1

Střední školy nabízející studijní obory v oblasti cestovního ruchu

V následujících tabulkách je zobrazen přehled středních škol, které poskytují studijní obory související s cestovním ruchem. Součástí přehledu jsou také nabízené kurzy jednotlivých škol a případné nabídky celoţivotního vzdělávání. Tabulky jsou členěny dle jednotlivých okresů Ústeckého kraje. Tabulka 13: Školská zařízení nabízející vzdělávání v oborech zaměřených na cestovní ruch v okrese Most okres Most název školského zařízení Soukromá hotelová škola Bukaschool s.r.o., Most Střední odborná škola podnikatelská, s.r.o., Most

forma studia

obor

zaměření

denní

Hotelnictví a turismus

Hotelnictví

denní

Ekonomika a podnikání

Cestovní ruch

56 (celkem 81)

poznámka škola pořádá různé odborné kurzy


Euroškola Litvínov střední odborná škola s.r.o.

Střední škola gastronomie a sluţeb, Most, Příspěvková organizace

denní


Ekonomika a cestovní ruch

denní

Kuchař - číšník

Kuchař

denní


Číšník

denní

Stravovací a ubytovací sluţby

-

denní denní

Gastronomie Gastronomie

Kuchař Číšník

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 14: Školská zařízení nabízející vzdělávání v oborech zaměřených na cestovní ruch v okrese Chomutov okres Chomutov název školského zařízení

forma studia

Obchodní akademie, Střední odborná škola gastronomie a Střední odborné učiliště, Chomutov, příspěvková organizace

obor

denní


denní


denní denní

Kuchař - číšník Kuchařské práce

denní

Provoz společného stravování

zaměření

Číšník pro pohostinství Kuchař

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 15: Školská zařízení nabízející vzdělávání v oborech zaměřených na cestovní ruch v okrese Ústí nad Labem okres Ústí nad Labem název školského zařízení

Střední škola obchodu a sluţeb s.r.o., Ústí nad Labem

forma studia

obor

denní

Práce ve stravování

denní


pro pohostinství

denní


pro přípravu pokrmů

denní


pro obsluhu

zaměření

škola pořádá různé odborné kurzy: např.: studená kuchyně, barmanský kurz, carvingový kurz

kurzy

Střední škola obchodu a sluţeb, Ústí nad Labem, příspěvková organizace

poznámka pro ţáky vycházející z 8. a niţších tříd ZŠ

denní

Management cestovního ruchu

denní denní

Gastronomie Cestovní ruch

denní


Kuchař

dílčí kvalifikace pro zaměření kuchař: příprava teplých pokrmů, příprava pokrmů teplé kuchyně, příprava minutek

denní


Číšník

dílčí kvalifikace pro zaměření číšník: jednoduchá obsluha hostů, sloţitá obsluha hostů

57 (celkem 81)


Soukromá akademie BSL, Ústí nad Labem

nástavbové Společné stravování - denní

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 16: Školská zařízení nabízející vzdělávání v oborech zaměřených na cestovní ruch v okrese Teplice okres Teplice forma studia denní denní denní

název školského zařízení

Hotelová škola, Teplice, příspěvková organizace

Střední škola Trmice, příspěvková organizace

obor Kuchař - číšník Kuchař - číšník Hotelnictví a turismus

kurz - celoţivotní vzdělávání

Barman


Barista


Příprava teplých pokrmů


Příprava studených pokrmů


Sloţitá obsluha hostů


Průvodce v cestovním ruchu


Základy podnikání v gastronomii


Němčina v gastronomii


Angličtina v gastronomii

kurz - pro veřejnost

Kurz moderního vaření pro veřejnost

kurz - pro veřejnost

Kurzy němčiny pro veřejnost

denní denní

Kuchařské práce Práce ve stravování

zaměření Kuchař Číšník Hotelnictví

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 17: Školská zařízení nabízející vzdělávání v oborech zaměřených na cestovní ruch v okrese Děčín okres Děčín forma studia


Střední škola sluţeb a cestovního ruchu, Varnsdorf, příspěvková organizace

obor

zaměření Lázeňství a wellness

denní

Hotelnictví

denní

Hotelnictví

Řízení hotelového provozu

denní

Cestovní ruch

Management cestovní kanceláře

denní

Cestovní ruch

Průvodce cestovního ruchu

58 (celkem 81)


Střední škola řemesel a sluţeb, Děčín IV

denní

Cestovní ruch

Turistické sluţby

denní


Kuchař

denní


Číšník, servírka

denní


-

denní - maturitní obor


Cestovní ruch


Gastronomie

Číšník, servírka


Gastronomie

Kuchař

denní - učební obor


Číšník

denní - učební obor


Kuchař

denní - jednoletý učení obor


-

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 18: Školská zařízení nabízející vzdělávání v oborech zaměřených na cestovní ruch v okrese Louny okres Louny forma studia

název školského zařízení Střední odborná škola a střední odborné učiliště, Podbořany, příspěvková organizace

Střední odborné učiliště a střední odborná škola SČMSD, Ţatec, s.r.o.

zaměření

obor

denní


Cestovní ruch

denní denní denní

Gastronomie Kuchař - číšník Kuchař - číšník

Kuchař Číšník

denní


Hoteltur

denní

Gastronomie

Kuchař, číšník, servírka

denní denní

Kuchař - číšník Kuchař - číšník

Kuchař Číšník

Společné stravování

-

dálkové nástavbové


Tabulka 19: Školská zařízení nabízející vzdělávání v oborech zaměřených na cestovní ruch v okrese Litoměřice okres Litoměřice forma studia


Střední odborná škola technická a zahradnická, Lovosice, příspěvková organizace

obor

zaměření

denní

Kuchařské práce

denní

Hotelnictví


Kuchař - číšník Kuchař - číšník

Kuchař Číšník

59 (celkem 81)


Střední škola Pohoda, s.r.o., Litoměřice

denní denní denní rekvalifikační kurz rekvalifikační kurz

Kuchařské práce Kuchař - číšník Kuchař - číšník

denní


denní

Management cestovního ruchu

denní denní denní

Cestovní ruch Kuchař - číšník Kuchař - číšník

kurz


Kuchař Číšník

Kuchař Číšník

Kuchař - číšník Stravovací a ubytovací sluţby

kurz kurz

Hotelnictví

Kuchař Číšník

Výpomoc při přípravě pokrmů Kuchař expedient Výpomoc při obsluze hostů Výroba knedlíků

Soukromá podřipská SOŠ a SOU o.p.s., Roudnice nad Labem


Příprava teplých pokrmů Příprava pokrmů studené kuchyně Příprava pokrmů pro rychlé občerstvení Příprava minutek Jednoduchá obsluha hostů Sloţitá obsluha hostů Kuchař expedient

Specialista maloobchodu

Pokladní Skladník Prodavač Manaţer prodeje

Zdroj: vlastní zpracování Z výše uvedených tabulek vyplývá, že nabídka vzdělávání v oblasti cestovního ruchu v Ústeckém kraji je poměrně pestrá. Nejčastěji nabízeným studijním oborem je Kuchař – číšník. Ten je velmi často nabízen i v rámci celoţivotního vzdělávání a v různých podobách také jako např. rekvalifikační kurz. V současné době je celorepublikovým trendem zvyšování zájmu o wellness a relaxační či lázeňské pobyty. Studijní obor zaměřený na tuto část CR je v Ústeckém kraji zájemcům o studium k dispozici (viz tabulka 17 tohoto dokumentu). Nejen z toho 60 (celkem 81)


můţeme usuzovat, ţe nabídka vzdělávání v rámci CR koresponduje s požadavky dnešní doby.

5.2

Nabídka vzdělávání dalších organizací

Mimo kurzy uvedené výše v tabulkách jsou pořádány vzdělávací akce specializované na rozšíření znalostí v konkrétním oboru nabízených sluţeb. Tyto akce jsou ve většině případů připravovány oborovými asociacemi. Příkladem můţe být následující: kurzy pro průvodce – vzdělávací kurzy pro průvodce pořádá Asociace průvodců České republiky (www.asociacepruvodcu.cz) kurzy pro pracovníky v informačních centrech – vzdělávací kurzy a semináře pořádané Asociací informačních turistických center (www.aticcr.cz) kurz Podnikatelská akademie AHR ČR – kurz pořádá Asociace hotelů a restaurací České republiky. Je určen pro zájemce z oblasti hotelnictví a gastronomie. (www.ahrcz.cz)

V Ústeckém kraji je široká nabídka jazykového vzdělávání. Působí zde mnoho jazykových škol, které nabízejí různé moţnosti výuky mnoha jazyků. Znalost cizích jazyků je pro rozvoj cestovního ruchu zcela zásadní, proto je nezbytné klást důraz na intenzivní jazykovou výuku jiţ v počátečním vzdělávání.

5.3

Vzdělávání zdravotně postižených osob

Z provedených průzkumů vyplývá, ţe moţnosti vzdělávání zdravotně postiţených osob jsou velice individuální. Záleţí na druhu postiţení dané osoby. Druh postiţení a moţnost účasti osoby na daném vzdělávání je nezbytné vţdy konzultovat se zástupci vybraného školského zařízení (popř. pořadatele vzdělávacích kurzů, seminářů apod.). U tělesně postiţených osob, popř. lehce smyslově postiţených osob, je vţdy ţádoucí zapojení do vzdělávání v běţných školských zařízeních. Osoby s mentálním postiţením různých stupňů, váţnějšími smyslovými vadami, osoby, kterým se nepodařilo dokončit povinnou školní docházku, stejně tak osoby s váţnějšími poruchami učení nebo chování, se mohou vyučit v tříletých nebo dvouletých oborech různého zaměření. V oblasti cestovního ruchu se můţe jednat např. o obory pekař, cukrář apod. V Ústí nad Labem se nachází škola, která umoţňuje osobám, které nedokončily ZŠ studovat obor Práce ve stravování. Osoby s těţším mentálním postiţením se mohou naučit jednoduchým manuálním dovednostem. Podle svých schopností se mohou vyškolit např. v oboru pekař, cukrář apod. Tyto osoby však jiţ dochází do tzv. praktické školy, výuční list nezískají, neboť se v tomto případě jedná o neprofesní obory. Praktických škol se na území Ústeckého kraje nachází více jak dvě desítky. Pro OZP se do budoucna jeví jako perspektivní např. e-learningové vzdělávací kurzy.

61 (celkem 81)


6 Přehled ubytovacích a stravovacích kapacit v ÚK se zvláštním zřetelem na OZP Kapitola představuje souhrn ubytovacích a stravovacích kapacit na území Ústeckého kraje. Počet ubytovacích kapacit v ÚK je v rámci Česka podprůměrný, nadprůměrně jsou zastoupena menší ubytovací zařízení (zdroj: Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje 2010 – 2015). Jak jiţ bylo uvedeno v předcházejících kapitolách, Ústecký kraj patří dlouhodobě k nejméně navštěvovaným krajům v ČR. Je pravděpodobné, ţe návštěvnost v jednotlivých částech kraje se výrazně liší. Proto jsou uvedená zařízení rozčleněna do jednotlivých turistických oblastí, a to: Krušnohoří České Švýcarsko a Šluknovsko Dolní Poohří České středohoří

V závěru kapitoly jsou uvedeny moţnosti vyuţívání stravovacích a ubytovacích sluţeb osobami zdravotně postiţenými.

6.1

Ubytovací a stravovací zařízení v turistické oblasti Krušnohoří

6.1.1 Hromadná ubytovací zařízení v Krušnohoří V regionu se nachází 195 HUZ, tj. 49,7 % všech ubytovacích zařízení Ústeckého kraje. Koncentrace těchto zařízení je v porovnání s regionem Českého Švýcarska a Šluknovska menší, dosahuje hodnoty 0,85 HUZ na 10 km2. V porovnání s krajskou úrovní (0,73 HUZ na 10 km2) jde však o hodnotu nadprůměrnou, coţ je způsobeno dvěma základními faktory. Prvním je lokalizace samotných Krušných hor, které jsou vyuţívány k cestovnímu ruchu jak v zimním, tak i letním období, druhým faktorem je lázeňství. Hlavním místem koncentrace HUZ, ale také destinací s vysokým počtem zařízení vyšší kategorie je lázeňské město Teplice s 26 zařízeními a 3 čtyřhvězdičkovými hotely (162 lůţek). V obou kategoriích tak výrazně předčí samotné krajské město Ústí n. L., v němţ je lokalizováno pouhých 11 HUZ, tj. méně neţ v některých okresních městech (Děčín, Chomutov) nebo v obcích lokalizovaných v blízkosti významnějších turistických atraktivit (Loučná pod Klínovcem, Jetřichovice). Poddimenzovanost krajského města není pouze v počtu zařízení, ale také v počtu lůţek, kterých je v Ústí n. L. zhruba 700. Většina těchto kapacit se nachází ve 2 hotelích, v čtyřhvězdičkovém hotelu Best Western Hotel Vladimir (168 lůţek – v současnosti probíhá rozšíření) a tříhvězdičkovém Interhotelu Bohemia (283 lůţek), lokalizovaných v samém centru města. Ubytovací kapacity se mimo výše zmíněná města nacházejí také v Krušných horách (Moldava, Telnice, Tisá) a výrazněji také v okrese Chomutov, kde jsou koncentrovány jednak do horských oblastí (Kryštofovy Hamry, Loučná pod Klínovcem), jednak do měst (Chomutov a Kadaň) a rekreační oblasti v blízkosti Nechranické vodní nádrţe. 62 (celkem 81)

Manuál cestovního ruchu v Ústeckém kraji Obrázek 13: Hromadná ubytovací zařízení v regionu Krušnohoří, České středohoří a Podřipsko a Poohří

Zdroj: ČSÚ – Cestovní ruch – časové řady (2009) Z hlediska kategorizace ubytovacích sluţeb převládají v celém regionu sluţby niţší kategorie, zejména pak penziony (18 % lůţek v regionu), ostatní jinde neuvedená UZ (24 % lůţek v regionu), turistické ubytovny (10 % lůţek) a kempy (9,8 % lůţek). Vyjmenovaná zařízení jsou rozmístěna v regionu relativně rovnoměrně, pouze kempy jsou výrazně koncentrovány na Chomutovsko, konkrétně do Poohří k Nechranické vodní nádrţi, u níţ se nachází 542 míst pro stany a karavany (tj. 20 % veškerých kapacit kraje). Představují tak jedinou formou HUZ u nádrţe. Ubytovací sluţby pro náročnější klientelu (čtyřhvězdičkové hotely) jsou vyjma jiţ zmiňovaných Teplic a Ústí nad Labem lokalizovány do dalších 6 měst a obcí (Chlumec a Tisá u Ústí n. L., Dubí u Teplic, Chomutov, Loučná pod Klínovcem a Klášterec n. O.). Umístění těchto zařízení odpovídá lokaci atraktivit cestovního ruchu (Tiské stěny, Krušné hory, Klášterec n. O. v blízkosti historické Kadaně). V regionu je 562 lůţek ve čtyřhvězdičkových hotelech, coţ představuje více neţ 76 % kapacity všech lůţek ve čtyřhvězdičkových hotelech v Ústeckém kraji. Tabulka 20: Počet hromadných ubytovacích zařízení v regionu Krušné hory dle kategorií Hotely ****

Ostatní

33

37

72

72

18

15

36

51,4

54,5

40,5

50,0

Hotely *

Penziony

52

22

12

140

8

27

11

5

66,7

51,9

50,0

41,7

Celkem

Ústecký kraj

392

12

Krušnohoří

195

Krušné hory a Podkrušnoh. (%)

49,7

Hotely ***

Turistické ubytovny

Hotely **

Území

Zdroj: ČSÚ – Cestovní ruch – časové řady (2009) 63 (celkem 81)

Kempy


Mezi certifikacemi HUZ je nejvíce rozšířena oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení v České republice. Touto certifikací disponuje 11 objektů především vyšší kvality. Jedná se o: 

Best Western Hotel Vladimir**** Ústí n. L.



hotel Lesní zámeček*** Loučná pod Klínovcem



hotel Nástup**** Loučná pod Klínovcem



hotel Ostrov**** Tisá



hotel Payer**** Teplice



hotel garni Richmond*** Teplice



hotel Slavie* Ústí n. L.



Lázeňský dům Evţenie** Klášterec n. O.



Penzion a restaurace Bohemia* Dubí



Penzion Selský dvůr*** Perštejn



hotel U Sv. Václava*** Hrušovany

Druhou certifikací, která se mezi provozovateli HUZ objevuje, i kdyţ v menší míře neţ v Českém Švýcarsku, je certifikace turistických sluţeb Cyklisté vítáni, kterou v regionu Krušných hor disponuje 5 objektů, 3 v ORP Kadaň a po 1 objektu v ORP Chomutov a Ústí nad Labem. Tabulka 21: Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních v regionu Krušnohoří dle kategorií Hotely Hotely Hotely Turistické Penziony Kempy *** ** * ubytovny

Celkem

Hotely ****

Ústecký kraj

19 647

735

3 189

1 149

636

.

2475

2 218

.

Krušnohoří

9 712

562

1 870

580

.

1 780

956

991

2 373

49,4

76,5

58,6

50,5

.

.

38,6

44,7

.

Území

Krušné hory a Podkrušnoh. (%)

Ostatní

Zdroj: ČSÚ – Cestovní ruch – časové řady (2009) 6.1.2 Stravovací zařízení v Krušnohoří V regionu Krušnohoří je obdobně jako v regionu České Švýcarsko a Šluknovsko hustá síť stravovacích zařízení. Oblastí koncentrace je několik. Jedná se především o města, ve většině z nich však zařízení slouţí primárně místnímu obyvatelstvu (s výjimkou lázeňských měst, kde jsou hojně navštěvovány lázeňskými hosty), dále v horských oblastech a podél mezinárodních silničních komunikací. Ve městech lze najít pestřejší nabídku stravovacích zařízení orientovaných na českou i mezinárodní kuchyni, pouze ojediněle lze však najít restaurace nabízející záţitkovou gastronomii. Ve venkovských a horských oblastech převládají (s výjimkou hotelů vyšší kategorie) stravovací zařízení niţší kvality

64 (celkem 81)


nabízející ve větší míře pouze hotová jídla české kuchyně či jednoduché občerstvení (venkovské hospůdky, horské chaty apod.). Stravovací zařízení v regionu nejsou certifikována, výjimkou je pouze restaurace Tivoli v Krásném Březně, která je certifikována v rámci projektu Cyklisté vítáni. Na krajské úrovni ani na úrovni regionu Krušnohoří není zavedena jednotná certifikace stravovacích sluţeb, která by turistům umoţnila orientaci v kvalitě stravovacích zařízení. Pozornost by ve stravovacích zařízeních měla být věnována kvalitě služeb, a to především obsluze, která ne vždy vnímá hosta jako svého zákazníka nebo disponuje patřičnými jazykovými znalostmi.

6.2

6.2.1

Ubytovací a stravovací zařízení v turistické oblasti České Švýcarsko a Šluknovsko Hromadná ubytovací zařízení v Českém Švýcarsku a na Šluknovsku

V regionu České Švýcarsko a Šluknovsko, se nachází 131 hromadných ubytovacích zařízení (HUZ), tj. 33,4 % veškerých zařízení v Ústeckém kraji. Dle počtu lůţek je podíl turistické oblasti mírně niţší, nicméně i tak je velice významný. Podíl lůţek v Ústeckém kraji činí 29,9 % , tj. 5 874 lůţek. České Švýcarsko je tak regionem s nejhustší sítí HUZ v kraji, kdy na 10 km2 připadá 1,44 zařízení, tj. 2x vyšší hustota oproti průměru kraje (0,73 HUZ na 10 km2). To je samozřejmě významně ovlivněno atraktivitou území a jeho turistickým potenciálem charakterizovaným v předcházející kapitole. Z níţe uvedeného obrázku jsou dobře patrné obce a města, která jsou ubytovacími centry, a zároveň struktura ubytovacích zařízení dle jejich kategorie. Nejvýznamnějším je město Děčín s 22 ubytovacími zařízeními (po lázních Teplice má Děčín největší koncentraci HUZ), následované Jetřichovicemi (12) a Hřenskem (10), tedy obcemi, jeţ jsou nejvyuţívanějšími výchozími body pro návštěvu NP České Švýcarsko. Druhou oblastí s koncentrací ubytovacích zařízení jsou Luţické hory s přesahem do jiţní části Šluknovského výběţku. Centry s ubytovací kapacitou jsou Jiřetín pod Jedlovou, Rumburk či Kytlice (v kaţdé obci po 8 ubytovacích zařízeních).

65 (celkem 81)

Manuál cestovního ruchu v Ústeckém kraji Obrázek 14: Hromadná ubytovací zařízení v regionu České Švýcarsko a Šluknovsko

Zdroj: ČSÚ – Cestovní ruch – časové řady (2009) V destinaci převládají ubytovací zařízení pro méně náročnou klientelu, tj. zařízení niţších kategorií. Téměř polovina veškerých HUZ v regionu je tvořena penziony (58 ze 131 zařízení, 27 % lůţek v regionu), následují ostatní jinde neuvedená UZ (např. chaty, ubytovny, rekreační zařízení, restaurace) s počtem 20 zařízení. Z niţších kategorií ubytování jsou významné také turistické ubytovny a hotely ** a *, jejichţ počet činí celkem 27 zařízení s 1360 lůţky, tj. 23,2 % regionu. Tato zařízení niţší kategorie jsou situována do oblasti Luţických hor, kde tvoří většinu veškerých ubytovacích kapacit a představují tak rozsáhlé infrastrukturní zázemí. Jinak je tomu v jednotlivých částech destinace. Bohatou strukturu ubytovacích zařízení dle kategorií vykazuje Hřensko, Děčín a Jetřichovice, tedy hlavní výchozí body do NP České Švýcarsko. Vyjma UZ niţších kategorií - penziony, turistické ubytovny či kempy (808 lůţek a 637 míst pro stany a karavany) - je v těchto lokalitách významný podíl zařízení orientovaných na náročnější klientelu. Jediný čtyřhvězdičkový hotel (kapacita 68 lůţek) je situován v centru Hřenska, tříhvězdičkové hotely (celková kapacita 859 lůţek) se nacházejí kromě Děčína a Hřenska také v menších obcích na hranici NP - v Jetřichovicích, Janově, Doubici, Růţové či na Labské Stráni. Lokalizace UZ vyšší kategorie přitahuje do regionu náročnější klientelu, a to nejen českou, ale zejména zahraniční, která v destinaci utrácí více peněz. UZ vyšší kategorie v Ústeckém kraji zaznamenávají také vyšší obsazenost turisty v porovnání se zařízeními pro méně náročnou klientelu.

66 (celkem 81)

Manuál cestovního ruchu v Ústeckém kraji Tabulka 22: Počet HUZ v regionu Českého Švýcarska a Šluknovska dle kategorií Území

Celkem

Hotely Hotely Hotely Hotely Turistické Penziony Kempy **** *** ** * ubytovny

Ostatní

Ústecký kraj

392

12

52

22

12

140

33

37

69

České Švýcarsko

131

1

15

8

6

58

8

13

20

České Švýcarsko (%)

33,4

8,3

28,8

36,4

50,0

41,4

24,2

35,1

29,0

Zdroj: ČSÚ – Cestovní ruch – časové řady (2009) Tabulka 23: Počet lůžek v HUZ v regionu Českého Švýcarska a Šluknovska dle kategorií Území Ústecký kraj

Celkem

Hotely Hotely Hotely Hotely Penziony Kempy **** *** ** *


19 647

735

3 189

1 149

636

.

2475

2 218

České Švýcarsko

5 874

68

859

366

409

1 575

808

585

České Švýcarsko (%)

29,9

9,3

26,9

31,9

64,3

.

32,6

26,4

Zdroj: ČSÚ – Cestovní ruch – časové řady (2009) V regionu Českého Švýcarska a Šluknovska je pouze nepatrný počet HUZ certifikován z hlediska poskytovaných sluţeb. Pokud se zaměříme na oficiální jednotnou klasifikaci ubytovacích zařízení v České republice, je v regionu podle informací na www.hotelstars.cz (k 1. 11. 2009) certifikován Atrium hotel Varnsdorf (***), hotel Česká koruna*** a hotel Formule** v Děčíně. Na území Česka existuje také certifikace podporující udrţitelné formy cestovního ruchu, poskytuje jí sdruţení ECEAT ČR (www.eceat.cz), v regionu Českého Švýcarska a Šluknovska však není certifikován ţádný objekt. Dále lze zmínit Svaz venkovské turistiky, avšak ani v jejich nabídce není ţádný objekt. Certifikací, která je mezi provozovateli UZ v regionu Českého Švýcarska a Šluknovska nejrozšířenější, je certifikace turistických sluţeb Cyklisté vítáni (www.cyklistevitani.cz). Jedná se o celonárodní certifikační systém, který z pohledu cyklistů prověřuje nabídku a vybavenost stravovacích a ubytovacích sluţeb, kempů a turistických cílů. Certifikace obsahuje standardy srovnatelné se systémy jiných evropských zemí (např. Bett & Bike v Německu nebo RADfreundliche Betriebe v Rakousku). Touto certifikací disponuje celkem 22 HUZ v 17 obcích regionu. 6.2.2

Stravovací zařízení v Českém Švýcarsku a na Šluknovsku

V regionu je relativně hustá síť stravovacích zařízení, které slouţí nejen pro uspokojování potřeb místního obyvatelstva, ale také pro potřeby cestovního ruchu. Stravovací zařízení jsou koncentrována do měst (zejména Děčín), do lokalit, jeţ jsou výchozím bodem pro návštěvu NP České Švýcarsko nebo jsou přímo lokalizovány u atraktivity cestovního ruchu (zámeček Sokolí hnízdo u Pravčické brány), příp. podél významných komunikací. Stravovací zařízení regionu vynikají oproti stravovacím zařízením v ostatních regionech Ústeckého kraje tím, ţe věnují pozornost certifikaci svých sluţeb, a to především v rámci certifikace Cyklisté vítáni. Tuto certifikaci má 18 restaurací v regionu, z čehoţ polovina je propojena s HUZ. Většina takto certifikovaných zařízení se nachází v Děčíně (4 objekty), Mikulášovicích (při severní hranici CHKO Labské pískovce, 3 objekty), Chřibské (2

67 (celkem 81)


objekty) či Šluknově (2 objekty). Další 4 certifikované objekty se nacházejí v těsné blízkosti NP nebo CHKO Labské pískovce. Mimo tyto lokality je podíl certifikovaných zařízení minimální. Z hlediska nabídky stravovacích zařízení převládají restaurace s českou a mezinárodní kuchyní, které jsou ve větších městech doplňovány restauracemi italskými, mexickými či čínskými. Kvalita většiny restaurací je průměrná, dle Monitoringu návštěvníků v turistickém regionu Severozápadní Čechy jsou však turisté se stravovacími sluţbami spokojeni. Jako velmi dobré je označilo 28,6 % českých a 40,7 % zahraničních návštěvníků, toto hodnocení je v Česku nadprůměrné. Jediným pivovarem v regionu je minipivovar Kocour ve Varnsdorfu.

6.3

Ubytovací a stravovací zařízení v turistické oblasti Dolní Poohří

6.3.1

Hromadná ubytovací zařízení v Dolním Poohří

Region Poohří je regionem s nejmenší hustotou HUZ i jejich nejmenší kapacitou. Na 10 km připadá pouze 0,15 HUZ, coţ je pouze 20 % průměrné hodnoty Ústeckého kraje. Nejniţší podíl ubytovacích zařízení mezi regiony v Ústeckém kraji je způsoben relativně niţší atraktivitou přírodního prostředí pro cestovní ruch a niţší koncentrací atraktivit historickokulturních. V regionu se nachází 17 ubytovacích zařízení (viz tabulka), přičemţ více neţ polovina objektů se nachází v Ţatci (5), Podbořanech (3) a Lounech (2). 2

Tabulka 24: Počet HUZ v regionu Poohří dle kategorií Hotely ****

Hotely ***

Hotely **

392

12

52

22

12

140

33

37

72

Poohří

17

1

3

1

0

4

1

1

5

Poohří %

4,3

8,3

5,8

4,5

0,0

2,9

3,0

2,7

6,9

Ústecký kraj

Hotely *

Turistické Ostatní ubytovny

Celkem

Území

Penziony Kempy

Zdroj: ČSÚ – Cestovní ruch – časové řady (2009) Obdobně jako v ostatních regionech převaţuje niţší kategorie ubytovacích zařízení, a to především penziony a nespecifikovaná ubytovací zařízení. Nejvyšší kategorií ubytovacích zařízení, která se v regionu nachází, je čtyřhvězdičkový hotel Zlatý Lev v Ţatci. Tříhvězdičkové hotely jsou zastoupen dvakrát v Ţatci a jednou v Lounech. Informace o počtu lůţek v jednotlivých zařízeních není moţné podat, neboť v důsledku nízkého počtu ubytovacích zařízení se jedná o individuální data. Certifikací jednotné klasifikace ubytovacích zařízení v České republice disponuje pouze jeden objekt v destinaci Dolní Poohří, a to penzion Wella Hof**** v Očihově. Ostatní certifikáty nejsou mezi HUZ zastoupeny vůbec. 6.3.2

Stravovací zařízení v Dolním Poohří

Obdobně jako v případě hromadných ubytovacích zařízení je počet stravovacích zařízení v Poohří minimální, přičemţ naprostá většina zařízení je určena pro místní obyvatele, čemuţ odpovídá i jazyková vybavenost obsluhujícího personálu či kvalita obsluhy jako takové. Výjimkou je město Ţatec, kde lze nalézt kvalitnější stravovací zařízení a

68 (celkem 81)


pestřejší nabídku jejich sluţeb. Nabídku regionálních piv kromě Ţatce obohacuje pivovar Louny. Certifikace místních stravovacích sluţeb pro cyklisty není v regionu uplatňována ani v jednom případě, a to i přesto, ţe Poohří má dobré podmínky pro cykloturistiku a jeho cyklostezky jsou napojené na ostatní části Ústeckého, ale i Karlovarského kraje.

6.4

Ubytovací a stravovací zařízení v turistické oblasti České středohoří

6.4.1

Hromadná ubytovací zařízení v Českém středohoří

V regionu České středohoří a Podřipsko je v porovnání s regiony České Švýcarsko a Šluknovsko a Krušnohoří méně HUZ. Celkem se zde nachází pouze 48 zařízení (12,2 % Ústeckého kraje), z čehoţ je 8 turistických ubytoven, 6 penzionů, 6 kempů a 10 ostatních jinde neuvedených ubytovacích zařízení. Menší kapacita HUZ je ovlivněna relativně niţší hustotou významnějších turistických atraktivit v regionu. Tabulka 25: Počet HUZ v regionu České středohoří a Podřipsko dle kategorií Území Ústecký kraj České středoh. a Podřipsko České středoh. a Podřipsko (%)

Hotely *

Turistické Ostatní ubytovny

Celkem

Hotely ****

Hotely ***

Hotely **

392

12

52

22

12

140

33

37

72

48

2

7

2

1

6

6

8

11

12,2

16,7

13,5

9,1

8,3

4,3

18,2

21,6

15,3

Penziony Kempy

Zdroj: ČSÚ – Cestovní ruch – časové řady (2009) Mezi ubytovací zařízení vyšší kategorie patří 4 čtyřhvězdičkové hotely lokalizované v Litoměřicích, Roudnici n. L., Úštěku a Terezíně o celkovém počtu 176 lůţek. Nejpestřejší strukturu ubytovacích zařízení vykazuje centrum regionu, město Litoměřice. Největší kapacita se však nachází v Úštěku - celkem více neţ 750 lůţek. Významnější koncentrace ubytovacích kapacit je také v Lovosicích nebo Štětí, další kapacity jsou rozptýleny v menších obcích především v Českém středohoří. Na Podřipsku je počet ubytovacích zařízení i jejich kapacit minimální. S výjimkou čtyřhvězdičkového hotelu v Roudnici n. L. se zde nachází pouze penzion, turistická ubytovna, kemp a lázeňské ubytovací zařízení. Mezi certifikacemi HUZ je nejvíce rozšířena oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení v České republice. Touto certifikací disponuje pouze jeden objekt, a to Penzion Oáza** Štětí. Druhou certifikací, která se mezi provozovateli HUZ téţ objevuje, je certifikace turistických sluţeb Cyklisté vítáni, kterou v regionu disponují 2 objekty (hotel Skif v Račicích a hotel Koruna v Roudnici n. L.). Ostatní dříve zmíněné certifikáty nemá ţádný objekt v regionu. Vzhledem ke snaze zvýraznit vhodnost regionu pro cykloturistiku je třeba rozšířit počet certifikovaných ubytovacích zařízení a jejich provázanost na certifikovaná stravovací zařízení a turistické cíle.

69 (celkem 81)

Manuál cestovního ruchu v Ústeckém kraji Tabulka 26: Počet lůžek v HUZ v regionu České středohoří a Podřipsko a Poohří dle kategorií Území Ústecký kraj České Středohoří a Poohří České Středohoří a Poohří (%)

Celkem

Hotely ***

Hotely **

Kempy


19 647

3 189

1 149

2475

2 218

4 061

461

203

711

642

20,7

14,5

17,7

28,7

28,9

Zdroj: ČSÚ – Cestovní ruch – časové řady (2009) 6.4.2

Stravovací zařízení v Českém středohoří

V Českém středohoří a na Podřipsku je koncentrace stravovacích zařízení v porovnání s Krušnohořím a Českým Švýcarskem a Šluknovskem niţší. Kvalitnější stravovací zařízení jsou spojena se čtyřhvězdičkovými hotely, samostatně jsou restaurace vyšší kategorie koncentrovány především do Litoměřic a Roudnice nad Labem. Ve venkovských oblastech dominují stravovací zařízení niţší cenové kategorie nabízející převáţně českou kuchyni. Certifikací turistických sluţeb Cyklisté vítáni disponují 2 restaurace, Mostná hora v Litoměřicích a osobní loď Porta Bohemica 1 kotvící také v Litoměřicích. Stejně jako v případě HUZ by bylo vhodné rozšířit počet stravovacích zařízení certifikovaných v rámci projektu Cyklisté vítáni.

6.5 Nabídka ubytovacích a stravovacích zařízení pro OZP V následující tabulce je základní přehled ubytovacích moţností pro osoby zdravotně postiţené. Vybraná ubytovací zařízení jsou uzpůsobena pro pohyb osob upoutaných na vozík (min. bezbariérový přístup a pokoje). Součástí některých z nich je i stravovací zařízení s bezbariérovým přístupem i WC. Tabulka 27: Přehled vybraného bezbariérového ubytování v Ústeckém kraji Název ubytovacího zařízení Formule ATRIUM - dům sluţeb Hotel PRAHA Hřensko Hotel Star 4 you U lišky Hotel Zámeček Apartmány U Markytánky Penzion Pastis Továrna – Dům volného času Penzion Zvoneček Rytíř z Jeţova Kamencové jezero Penzion Vyhlídka

Typ ubytovacího zařízení hotel hotel hotel hotel hotel hotel penzion penzion penzion penzion penzion kemp kemp

Místo Děčín Varndsdorf Hřensko Vejprty Hoštka Rynartice Arnoltice Arnoltice Krásná Lípa Vysoká Lípa Mikulášovice Chomutov Markvartice

Zdroj: www.svozikemnacestach.cz, www.ceskesvycarsko.cz Uvedený výčet ubytovacích zařízení však nemusí být konečný.

70 (celkem 81)


Některé ubytovací zařízení umoţňují bezbariérový přístup, ale pro pohyb po zařízení je jiţ nezbytná pomoc druhé osoby. S rozvojem cestovního ruchu dochází k neustálému zdokonalovaní sluţeb, coţ platí i pro oblast bezbariérových přístupů pro osoby tělesně i smyslově postiţené. Je důleţité, aby nově kolaudovaná zařízení pamatovala na OZP. Někteří provozovatelé ubytovacích a stravovacích zařízení sice ve svých prezentacích uvádí bezbariérovost, ale mnohdy se jedná pouze o přístup (tzv. nájezd) do zařízení. Vnitřní uzpůsobení budovy jiţ ale základním poţadavkům na pohyb bez bariér neodpovídá. Nutno však podotknout, že ke dni zpracování tohoto dokumentu není zpracovaný žádný relevantní dokument či přehled mapující situaci bezbariérových ubytovacích a stravovacích zařízení v Ústeckém kraji. Proto by bylo vhodné realizovat na toto téma projekt, který by zpřehlednil možnosti turistiky infrastruktury OZP (především ubytovací a stravovací zařízení). Nabízí se možnost doplnění či tvorba nových webových prezentací jednotlivých turistických regionů Ústeckého kraje, kde by byly jasně definovány a představeny veškeré možnosti využití stávající bezbariérové infrastruktury. Krásným příkladem je prezentace na www.ceskesvycarsko.cz, kde mají osoby zdravotně postižené přehled o bezbariérových ubytovacích i stravovacích možnostech v Českém Švýcarsku.

71 (celkem 81)


7 PR a marketing CR aplikovaný a aplikovatelný v ÚK Málo účinný marketing cestovního ruchu lze považovat za zcela stěžejní slabinu Ústeckého kraje vedoucí k jeho nízké návštěvnosti. Tento stav vychází především z nedostatečné spolupráce všech aktérů cestovního ruchu. Je nezbytné, aby významní aktéři cestovního ruchu byli schopni zahájit, prohloubit a udrţet vzájemnou kooperaci s důrazem na rozvoj destinačního managementu rozvíjeného na regionální úrovni. Takto utvořené partnerství je příslibem pro udrţitelný rozvoj CR s cílem plného vyuţití potenciálu regionu. Na základě Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje pro období 2010 – 2015 došlo k rozdělení kraje do čtyř destinací: České Švýcarsko, České středohoří, Krušné hory a Dolní Poohří. V kaţdé působí destinační agentura, která slouţí jako hlavní manaţerská jednotka pro veškeré aktivity související s cestovním ruchem dané oblasti, coţ je v oblasti marketingu CR velmi ţádoucí.

7.1

Destinační agentury Ústeckého kraje

Na území Ústeckého kraje se nachází čtyři destinační agentury. V následujícím textu je ve stručnosti představena jejich hlavní činnost. 7.1.1 Destinační agentura České Švýcarsko, o.p.s. Destinační agentura vznikla v roce 2008 (jako první ze všech). Její působnost je vymezena městy Benešov nad Ploučnicí, Česká Kamenice, Děčín, Krásná Lípa, Rumburk, Šluknov a Varnsdorf. Základní cíle Českého Švýcarska, o.p.s.: 

environmentální rozvoj regionu zaloţený na ochraně přírodních a kulturních hodnot



ekonomický rozvoj regionu zaloţený na šetrné turistice a pozitivní prezentaci



sociální rozvoj regionu zaloţený na znalostech a vzdělávání

Destinační agentura nabízí také průvodcovské sluţby, jak pro veřejnost, tak pro školy. Zajišťuje ekologickou dopravu v Národním parku České Švýcarsko, nabízí turistické sluţby i programy a vede vlastní ekologickou poradnu.

7.1.2 Destinační agentura Krušné hory, o.p.s. Pod tuto destinační agenturu spadají města Bílina, Duchcov, Chomutov, Jirkov, Krupka, Litvínov, Most, Teplice a Vejprty. Jejím úkolem je sjednocení marketingové oblasti a rozvoj cestovního ruchu v daném území. Cíle společnosti: 

vytvoření sítě turistických informačních center na vrcholcích Krušných hor



zajištění společné propagace a rozvoj šetrného cestovního ruchu v Krušných horách 72 (celkem 81)




vytváření společných propagačních materiálů, katalogu ubytování s tipy na výlety po Krušných horách, webové prezentace



zajištění koordinace aktivit subjektů působících v oblasti cestovního ruchu

7.1.3 Destinační agentura České středohoří, o.p.s. Hlavním úkolem obecně prospěšné společnosti je systematický rozvoj cestovního ruchu v Českém středohoří. Její činnost je územně vymezena městy Budyně na Ohří, Libochovice, Litoměřice, Roudnice nad Labem, Štětí, Terezín, Třebenice, Úštěk a Ústí nad Labem. Management sídlí v litoměřickém gotickém hradu. 7.1.4 Dolní Poohří – prostor pro vznik turistické destinační agentury Dolní Poohří je poslední ze čtyř destinací Ústeckého kraje, kde bude vytvořena destinační agentura. Její úlohou bude koordinace záměrů klíčových aktérů v oblasti cestovního ruchu, tedy mezi místní samosprávou, neziskovým sektorem a především podnikateli. Mezi důleţité oblasti činnosti budou patřit společný marketing, tvorba turistických produktů a realizace společných projektových záměrů. Bc. Radek Vonka, radní Ústeckého kraje pro regionální rozvoj a cestovní ruch, řekl: „Zájmem Ústeckého kraje je zaloţení destinační agentury do konce kalendářního roku.“ (pozn.: do konce roku 2011). Zdroj: www.kr-ustecky.cz

7.2 Přehled základních příčin nízké návštěvnosti kraje z hlediska málo účinného marketingu a možné řešení identifikovaných problémů V následujících bodech jsou shrnuty základní příčiny nízké návštěvnosti Ústeckého kraje z hlediska prioritního problémového okruhu, kterým je málo účinný marketing. Zde je však nutné podotknout, ţe problémových okruhů je více a jsou vzájemně propojeny – viz dokument Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje pro období 2010 – 2015. Trvalý rozvoj cestovního ruchu v této oblasti je významným způsobem komplikován špatným image regionu a rovněţ slabou koncentrací regionálně i tématicky významných turistických produktů. Hlavní příčiny nedostatečné účinnosti marketingu s návrhem řešení problému: Slabá koordinace marketingových aktivit a nástrojů – je nezbytné navázat, prohloubit a udrţet spolupráci všech aktérů cestovního ruchu, a to na ose: stát - kraj – účelově definovaný region – město, obec, a zároveň na ose: samospráva, profesní sdruţení, cestovní kanceláře, podnikatelský sektor. Zastřešující orgán: 4 destinační agentury, Ústecký kraj (koordinace činností, spolupráce s mezinárodními a celostátními subjekty) Přetrvávající špatný mediální obraz kraje – mediální kampaně, propagace kraje na veletrzích a výstavách, vyuţití slabé stránky kraje (zatraktivnit území zasaţená důlní činností), tvorba interaktivních webových stránek (s ohledem na OZP), spolupráce s obdobně postiţenými regiony ČR, mezinárodní příhraniční spolupráce, podpora regionálních značek, zacílení mediálních aktivit na český trh

73 (celkem 81)


Tématické směřování marketingových aktivit – cílená propagace a podpora atraktivit národního a nadnárodního charakteru, unikátních a specifických forem CR (např. hornictví, gastronomie, skalní města, sportovní aktivity -zimní sporty, vodní sporty, festivaly, vodních trasy, cyklotrasy, ţelezniční trasy, lázeňství, wellness, konferenční CR, ekoturismus, propagace památek apod. Chybějící cílení marketingových aktivit na konkrétní skupiny – vnitrokrajští návštěvníci, návštěvníci z Prahy a dalších částí ČR, zahraniční návštěvníci a turisté; dále pak organizované skupiny, návštěvníci konferencí (a jiných firemních akcí), rodiny s dětmi, starší návštěvníci, mladší jednotlivci, projíţdějící Izolovanost marketingové nabídky produktů – vytvářet komplexnější nabídku turistických produktů v rámci jednotlivých destinací. Příkladem můţe být 3 K karta (viz níţe)

Z uvedeného vyplývá, že správným krokem k vyšší účinnosti marketingu CR v ÚK je zcela jistě vznik 4 destinačních agentur (popis viz výše). Jde o klíčové subjekty koordinující a podněcující spolupráci všech důležitých aktérů CR. Výsledkem jejich práce by mělo být mj. kvalitní rozvíjení a zefektivnění marketingových aktivit a nástrojů směřující ke zvýšení návštěvnosti daného regionu.

7.3

Úspěšně aplikované a aplikovatelné marketingové nástroje

Úspěšné marketingové aktivity musí vţdy vycházet ze souboru efektivních marketingových nástrojů. Produkty CR je nezbytné propagovat a prodávat pomocí různých forem distribučních cest. Dále je potřeba prezentovat celkovou ţádoucí image území i jednotlivé produkty i atraktivity, vhodné formy cestovního ruch a sortiment kvalitních sluţeb. Kromě průzkumu trhu a intenzity propagace je důleţitým faktorem především její kvalita a propojenost s informačními systémy. Pozornost je rovněţ důleţité zaměřit na interaktivní webové stránky (video-prezentace atraktivit, on-line rezervace, příp. platby), kde by neměly chybět relevantní informace pro OZP. V minulosti byly s úspěchem aplikované následující aktivity, jejichţ pozitivní dopad je nesporný. Mohou být inspirací a podnětem pro rozvoj dalších účinných marketingových aktivit. Brána do Čech Realizací projektu Propagační a mediální kampaň Ústeckého kraje, podpořeného v rámci Regionálního operačního programu Severozápad, se Ústecký kraj snaţí o změnu negativního vnímání a mediálního obrazu kraje. V rámci marketingové aktivity bylo vytvořeno nové logo Brána do Čech, nová jednotná grafika propagačních materiálů a především nový turistický portál www.branadocech.cz, který na veletrhu cestovního ruchu REGIONTOUR v Brně, který se konal v polovině ledna 2011, získal první místo v kategorii Nejlepší turistický portál.

74 (celkem 81)


Rodinné pasy Projekt Rodinné pasy můţe slouţit jako další ukázka účinného moderního marketingu. Podstatou projektu je vytvoření a realizace systému poskytování slev a dalších výhod rodinám s dětmi do osmnácti let věku (cílení marketingové aktivity na konkrétní skupinu). Projekt je aktivitou jednotlivých krajů, včetně kraje ústeckého.

3K - karty Nejvýznamnějším produktem cestovního ruchu, který svým charakterem přesahuje hranice Ústeckého kraje, je 3K-karta. Tento produkt byl zaveden v roce 2008 a je určen pro návštěvníky Krušných hor, a to jak v Ústeckém, tak i Karlovarském kraji. Jedná se o produkt, jehoţ zakoupením získávají návštěvníci slevy na vybrané sluţby cestovního ruchu (vstupy, ubytování, stravování, lyţařské permanentky apod.) nebo jim jsou tyto sluţby poskytovány zcela zdarma. Hlavním pozitivem produktu je, ţe spojuje jiţ téměř 150 sluţeb cestovního ruchu bez ohledu na kraj působnosti a provozovatele. Do projektu je zapojen také aquapark v německém Geyeru. 3K-karta se stala Absolutním vítězem Grand Prix Regiontour 2009. Od zavedení karty v roce 2008 bylo prodáno jiţ kolem 1000 karet. Do budoucna je připravována také cyklokarta a provázání na další nové produkty cestovního ruchu.

75 (celkem 81)


8 Závěr Z analýz vyplývá, ţe Ústecký kraj má velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, který není v současné době efektivně vyuţíván. Region se potýká se špatnou image, coţ se odráţí i na nedostatečné návštěvnosti – jde o kraj s dlouhodobě nejniţší návštěvností. Těţba uhlí a následné činnosti významným způsobem ovlivnily reliéf a krajinu některých částí kraje, coţ je z pohledu SWOT analýzy prioritní slabou stránkou kraje. Tento fakt se podepisuje na jiţ zmíněném image kraje. Slabé stránky by se však dalo vyuţít a v podobě turistického balíčku přilákat návštěvníky a turisty vyhledávající záţitkovou turistiku a technické památky, popř. jiné formy cestovního ruchu. Mezi turisticky nejvíce navštěvovaný region se řadí České Švýcarsko, které má – podobně jako ostatní regiony – předpoklad pro rozvoj turistických aktivit a atraktivit. Hlavní motivací pro návštěvu kraje je poznání, relaxace, rekreace a turistika. Pro rozvoj CR jsou důleţité pozitivní reference ze strany návštěvníků a turistů. Trvalý rozvoj cestovního ruchu v regionu vyţaduje vedle budovaní kvalitní infrastruktury a nabídky produktů i vytváření podmínek pro přípravu a výchovu kvalifikovaných pracovních sil, které by tomuto odvětví zaručily konkurenceschopnou nabídku sluţeb. Z provedeného šetření vyplývá, ţe nabídka vzdělávání v oblasti cestovního ruchu v Ústeckém kraji je poměrně pestrá. Nejčastěji nabízeným studijním oborem je Kuchař – číšník. Ten je velmi často nabízen i v rámci celoţivotního vzdělávání a v různých podobách také jako např. rekvalifikační kurz. V současné době je celorepublikovým trendem zvyšování zájmu o wellness a relaxační či lázeňské pobyty. Studijní obor zaměřený na tuto část CR je v Ústeckém kraji zájemcům o studium k dispozici. Nejen z toho můţeme usuzovat, ţe nabídka vzdělávání v rámci CR koresponduje s poţadavky dnešní doby. Počet ubytovacích kapacit v ÚK je v rámci České republiky podprůměrný, nadprůměrně jsou zastoupena menší ubytovací zařízení. Řada provozovatelů ubytovacích a stravovacích zařízení nabízí sluţby pro OZP. V této oblasti se nabízí moţnost doplnění či tvorba nových webových prezentací jednotlivých turistických regionů Ústeckého kraje, kde by byly jasně definovány a představeny veškeré moţnosti vyuţití stávající bezbariérové infrastruktury. Moderní marketing vyţaduje aktivitu subjektů v rámci dané destinace (destinační agentury), dále se vyznačuje konkrétním zacílením na potenciální skupiny návštěvníků (z geografického i sociodemografického hlediska). Kvalitní a pro turisty atraktivní turistické produkty je nezbytné propagovat a nabízet v návaznosti na další atraktivity a formy s potenciálem společné prezentace. Marketingové nástroje a aktivity není moţno dlouhodobě rozvíjet bez zkvalitnění práce s lidskými zdroji a bez investičních i neinvestičních pobídek do sféry vzdělávání a komunikačních dovedností osob v CR.

76 (celkem 81)


Použité zkratky OZP – osoby zdravotně postiţené ČR – Česká republika ÚK – Ústecký kraj HUZ – hromadná ubytovací zařízení HDP – hrubý domácí produkt ČD – České dráhy NP – Národní park NPR – Národní přírodní rezervace CHKO – Chráněná krajinná oblast ATIC ČR - Asociace turistických informačních center České republiky TIC – turistická informační centra NS – naučná stezka AČCKA - Asociace českých cestovních kanceláří a agentur ACKČR - Asociace cestovních kanceláří ČR NKP – Národní kulturní památka MPR – Městská památková rezervace MPZ – Městská památková zóna VPR – Vesnická památková rezervace ZOO – zoologická zahrada

77 (celkem 81)


Příloha č. 1 – Seznam vhodných kulturních a turistických cílů na dálnicích V následující tabulce je zobrazen seznam vhodných kulturních a turistických cílů na dálnici D8 – směr Praha – Lovosice a Řehlovice – Petrovice (státní hranice). Název

Kategorie

Exit

Veltrusy

zámek, NKP

9

Nelahozeves

zámek

18

Kokořín

hrad, NKP

18

Liběchov

zámek

18

Říp

přírodní, krajinářská zajímavost

29

Hazmburk

hrad významné místo, muzeum, vojenská památka

35

Libochovice

zámek

35

Úštěk

MPR

45

Litoměřice

MPR, klášter

45

Ploskovice

zámek

45

Střeliv

hrad

69

Ústí nad Labem

ZOO

69

Děčín

ZOO

80

Terezín

35

Cíl uveden na značkách před křiţovatkou Ano

Ano

Ano

Zdroj: Metodický pokyn – Označování kulturních a turistických cílů na dálnicích a silnicích 2011

V následující tabulce je zobrazen seznam vhodných kulturních a turistických cílů na dálnici D8 – Petrovice (státní hranice) – Řehlovice a Lovosice - Praha. Název

Kategorie

Exit

Cíl uveden na značkách před křiţovatkou

Veltrusy

zámek, NKP

18

Nelahozeves

zámek

18

Kokořín

hrad, NKP

18

Říp


29

Doksany

klášter

35

Úštěk

MPR

45

Litoměřice

MPR, klášter

45

Ano

Terezín

významné místo, muzeum, vojenská památka

45

Ano

Ústí nad Labem

ZOO

74

Tiské stěny


87

Ano

Ano

Ano


78 (celkem 81)


Příloha č. 2 – Seznam vhodných kulturních a turistických cílů na rychlostních silnicích v Ústeckém kraji V následující tabulce je zobrazen seznam vhodných kulturních a turistických cílů na rychlostní silnici R7 – směr Praha - Chomutov. Název

Kategorie

Exit

Okoř

zřícenina

5

Lidice

významné místo, NKP

7

Budeč

kostel, NKP

9

Důl Mayrau Vinařice

technická památka

18

Ţatec

Chmelařské muzeum

66


Ano

Zdroj: Metodický pokyn – Označování kulturních a turistických cílů na dálnicích a silnicích 2011 V následující tabulce je zobrazen seznam vhodných kulturních a turistických cílů na rychlostní silnici R7 – směr Chomutov - Praha. Název

Kategorie

Exit

Lidice

významné místo, NKP

7

Okoř

zřícenina

9

Budeč

kostel, NKP

9



79 (celkem 81)


Příloha č. 3 – Seznam vhodných kulturních a turistických cílů na silnicích I. třídy v Ústeckém kraji V následující tabulce je uveden seznam vhodných kulturních a turistických cílů na silnicích I. třídy v Ústeckém kraji. Okres

Děčín

Chomutov

Litoměřice

Louny

Most

Teplice

Název cíle

Obec Benešov nad Ploučnicí Česká Kamenice Děčín Děčín Děčín Hřensko Jiřetín pod Jedlovou Rumburk Rumburk Šluknov Chomutov Chomutov Jirkov Jirkov Kadaň Kadaň Klášterec nad Ohří Klášterec nad Ohří Místo Budyně nad Ohří Klapý Libochovice Litoměřice Mšené – lázně Ploskovice Starý Týn

Benešov n. Ploučnicí Česká Kamenice Děčín ZOO Sněţník skalní most, Pravčická brána, soutěsky Jiřetín pod Jedlovou Rumburk Šmilovského ul. Šluknov Podkrušnohorský zoopark Chomutov Červený Hrádek Městské sklepy Kadaň Kadaň Klášterec nad Ohří Lázně Kyselka Hasištejn Budyně nad Ohří Hora Říp Hazmburk Libochovice Litoměřice Mšené - lázně Ploskovice Starý Týn

Terezín

Malá pevnost – Muzeum ghetta

Úštěk Úštěk

Úštěk Helfenburg

Březno u Loun

Březno u Loun

Krásný Dvůr Louny Louny Peruc Ţatec Ţatec Dolní Jiřetín Most Bílina Duchcov Dubí

Krásný Dvůr Louny Louny – sv. Mikuláš Peruc Ţatec Chmelařské muzeum Jezeří Nanebevzetí P. Marie Bílina Duchcov Tereziny lázně

80 (celkem 81)

Kategorie MPZ, zámek, NKP MPZ zámek ZOO rozhledna, KP přírodní zajímavost MPZ, hrad klášter VPR MPZ ZOO MPZ zámek muzeum klášter, NKP MPR MPZ, zámek lázně hrad MPZ významné místo hrad zámek MPR lázně zámek VPR významné místo, MPR, NKP MPR hrad archeologická lokalita zámek, NKP MPZ kostel, NKP zámek MPR muzeum zámek kostel, NKP MPZ Zámek, MPZ lázně

Silnice 1. třídy I/13 I/13 I/13 I/13 I/13 I/62 I/9 I/9 I/9 I/9 I/13 1/7, I/13 I/13 I/13 I/13 I/13 I/13 I/13 I/13 I/15 I/16 I/15 I/15 I/15 I/16 I/15 I/15 I/15 I/15 I/15 I/7, I/28 I/27 I/7 I/7 I/7 I/27 I/27 I/13 I/13 I/13 I/13, I/27 I/8


Okres

Teplice

Ústí nad Labem

Obec

Název cíle

Kategorie

Krupka Krupka Osek Teplice Teplice Chlumec Tisá Ústí nad Labem Ústí nad Labem Zubrnice

Krupka Bohosudov Osek Teplice lázně Památník bitvy u Chlumce Tiské stěny ZOO Střeliv Zubrnice

hrad, MPZ kostel klášter, NKP MPZ lázně vojenská památka přírodní zajímavost ZOO hrad skanzen, VPR

Silnice 1. třídy I/13 I/13 I/27 I/13 I/13 I/13, I/30 I/13


81 (celkem 81)

I/30 I/15

No title

Recommend Documents