SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program: Ekonomika a management
Studijní obor:
Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb
DOPADY REFORMY ZDRAVOTNICTVÍ NA HOSPODAŘENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN V ČR
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Jarmila KASLOVÁ
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D.
Znojmo, duben 2010
ABSTRAKT Cílem této bakalářské práce je provést zhodnocení dopadů reformy zdravotnictví na hospodaření zdravotních pojišťoven v ČR. Teoretická část, která vychází z odborných zdrojů, literárních pramenů a především poznatků každodenního života, se zaměřuje především na problematiku návrhu reformy zdravotnictví. Dále objasňuje vliv reformy zdravotnictví na zdravotnická zařízení, zdravotní pojišťovny a pacienty. Praktická část je zaměřena především na řízené rozhovory s odborníky z oblasti zdravotnictví. Jsou zde také uvedeny hospodářské ukazatele dopadů reformy zdravotnictví na hospodaření vybraných zdravotních pojišťoven ČR. Klíčová slova: zdravotnictví, reforma zdravotnictví, zdravotní pojišťovny, regulační poplatky, zdravotnická zařízení, financování zdravotnictví
АБСТРАКТ Эта бакаларская работа ставит себе целью провести оценку результатов реформы здравоохранения на ведение хозяйства медицинских страховых обществ в Чешской Республике. Теоретическая часть работы, которая базируется
на
источниках
профессиональных
знаний,
литературных
источниках и прежде всего на сведениях ежедневной жизни, направляется главным образом на проблематику реформы здравоохранения. Далее она объясняет влияние реформы здравоохранения на медицинские учреждения, медицинские страховые общества и на пациентов. Практическая часть нацелена прежде всего на управляемые интервью со специалистами в области здравоохранения. Здесь тоже указаны экономические показатели результатов реформы здравоохранения на ведение хозяйства избраных медстраховых обществ Чешской Республики. Ключевые слова: здравоохранение; реформа здравоохранения; медицинские страховые общества; регулирующие платежи; медицинские учреждения; финансирование здравоохранения.
Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce paní Ing. Mirce Wildmannové za cenné rady a připomínky, za odborné vedení a pomoc při psaní této bakalářské práce. Také velmi děkuji paní Ing. Haně Klikové, vedoucí oddělení kontroly úhrad pojistného Všeobecné zdravotní pojišťovny ve Znojmě, paní Ing. Jaroslavě Zachovalové, vedoucí ekonomického oddělení Všeobecné zdravotní pojišťovny ve Vyškově a panu PharmDr. Radkovi Hájkovi z brněnské lékárny za čas, který mi věnovali a za pomoc při získávání podkladů a informací potřebných ke zpracování této práce.
Motto „K učení se toho, čeho je zapotřebí, se mi žádný věk nemůže zdát pozdní.“ Aurelius Augustinus
OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................... 8 I
TEORETICKÁ ČÁST............................................................................................... 9
1
REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ............................................................................ 10
2
3
1.1
DLOUHODOBÝ KONCEPT REFORMY ZDRAVOTNICTVÍ Z ROKU 2004 – JOZEF KUBINYI, ČSSD......................................................................................... 10
1.2
NÁVRH REFORMY ZDRAVOTNICTVÍ Z ROKU 2005 – TOMÁŠ JULÍNEK, ODS .................................................................................................................... 13
HOSPODAŘENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN............................................ 16 2.1
PRÁVNÍ ÚPRAVA .................................................................................................. 16
2.2
VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČR............................................................ 17
2.3
OSTATNÍ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ....................................................................... 20
VLIV REFORMY ZDRAVOTNICTVÍ NA ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ, ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY A PACIENTY ................................. 23 3.1
PRÁVNÍ ÚPRAVA .................................................................................................. 23
3.2 VLIV REFORMY ZDRAVOTNICTVÍ NA ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ............................ 25 3.2.1 Financování nemocnic ................................................................................. 26 3.3 VLIV REFORMY ZDRAVOTNICTVÍ NA ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY.............................. 26 3.4
VLIV REFORMY ZDRAVOTNICTVÍ NA PACIENTY .................................................... 27
II
PRAKTICKÁ ČÁST................................................................................................ 28
4
VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČR................................................ 29
5
4.1
HISTORIE VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY................................................... 29
4.2
VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ZNOJMO, REFORMA Z POHLEDU VEDOUCÍ ODDĚLENÍ KONTROLY ÚHRAD POJISTNÉHO ............................................ 29
4.3
VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA VYŠKOV, REFORMA Z POHLEDU VEDOUCÍ EKONOMICKÉHO ODDĚLENÍ ................................................................... 32
EKONOMICKÉ UKAZATELE ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN................... 35 5.1
HOSPODAŘENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN........................................................... 35
5.2
CELKOVÉ NÁKLADY ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN V OBLASTI VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A OSTATNÍ ZDAŇOVACÍ ČINNOSTI ................................. 36
5.3
PŘEKROČENÍ LIMITU 5 000 KČ ............................................................................. 37
5.4
NÁKLADY ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN NA ZDRAVOTNÍ PÉČI ................................. 38
5.5
POČET POJIŠTĚNCŮ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN .................................................... 38
5.6
HOSPODAŘENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN V ROCE 2010 ..................................... 40
5.7
KVALITA OČIMA PACIENTŮ ................................................................................. 41
ZÁVĚR ............................................................................................................................... 43
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................. 45 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK..................................................... 48 SEZNAM OBRÁZKŮ....................................................................................................... 49 SEZNAM TABULEK ....................................................................................................... 50 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................... 51
ÚVOD Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma dopady reformy zdravotnictví na hospodaření zdravotních pojišťoven České republiky. Myslím si, že téma reformy zdravotnictví je velice aktuální, neboť české zdravotnictví je dlouhodobě v krizi a od 90. let 20. století se ho nedaří reformovat. Tento nezdar má samozřejmě velký vliv i na hospodaření zdravotních pojišťoven, které každoročně zvyšují svoje výdaje na zdravotní péči. Dále je toto téma zajímavé tím, že se bezprostředně dotýká všech občanů České republiky. Cílem této bakalářské práce je zhodnotit reformu zdravotnictví a její dopady na hospodaření zdravotních pojišťoven České republiky. Celá bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část je rozdělena na dvě části. V první části je obecně představena reforma zdravotnictví, neboť právě tato reforma předchází dopadům na hospodaření zdravotních pojišťoven České republiky. V druhé části je obecně popsáno, jako hospodaří zdravotní pojišťovny a jaký je současný systém zdravotnictví. Zdrojem pro zpracování teoretické části je návrh reformy samotný, teoretické poznatky, odborné články k dané problematice a dostupné ekonomické ukazatele jednotlivých zdravotních pojišťoven. V praktické části bakalářské práce jsem se zaměřila na využití metody řízených rozhovorů s lidmi, kterých se reforma zdravotnictví v profesním životě dotkla a kteří se s dopady reformy zdravotnictví každý den setkávají. Zdrojem informací a dat obsažených v praktické části byly interní materiály zdravotních pojišťoven, lékáren a informace získané na základě řízených rozhovorů.
8
I. TEORETICKÁ ČÁST
9
1
REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ
Cílem této kapitoly je představení dvou návrhů reformy zdravotnictví. První návrh reformy zdravotnictví pochází z pera bývalého ministra zdravotnictví Jozefa Kubinyiho. Autorem druhého návrhu je dnes již rovněž bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.
1.1 Dlouhodobý koncept reformy zdravotnictví z roku 2004 – Jozef Kubinyi, ČSSD Myšlenka potřeby reformy zdravotnictví v České republice po listopadu 1989 se poprvé objevila v první polovině 90. let 20. století. Nikdo však nebyl schopen přijít s životaschopnou myšlenkou a tuto myšlenku realizovat, neboť na ministerstvu zdravotnictví docházelo k častému střídání ministrů. Toto časté střídání ministrů se v naší zemi stalo téměř národním folklórem. Největší chybou bylo a v současnosti stále je, že na pozice ministrů jsou dosazování lidé přímo napojeni na politickou stranu a v politice většinou aktivně činní, zatímco skuteční odborníci ve svém oboru se aktivní politiky neúčastní. Proto zdravotnictví v novodobé historii patří k druhému nejproblematičtějšímu odvětví v České republice. Od roku 2002 se o potřebě reformy zdravotnictví začalo opětovně velice intenzivně hovořit. Sektor zdravotnictví se rok od roku stále více zadlužoval. Bylo nutné co nejdříve zabránit krachu celého systému. Stát už na drahé léčení neměl peníze a bylo tedy potřeba, aby se všichni občané České republiky podíleli na tomto drahém léčení. Již v roce 2004 přišel tehdejší ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi s návrhem nové dlouhodobé koncepce reformy zdravotnictví. Přestože bylo zřejmé, že tehdejší vláda již nový návrh reformy nestihne projednat a schválit, byl podle slov Jozefa Kubinyiho navrhovaný koncept připraven tak, aby ho mohla využít jakákoliv jiná vláda bez ohledu na politické myšlení. Kubinyiho dlouhodobý koncept vycházel z předpokladu, že současné zdroje jsou pro hrazení péče nedostatečné a bez hloubkové změny bude vzhledem ke stárnutí populace jen hůř. Je tedy nutné najít peníze jinde – především u pacientů. Celý
10
navrhovaný systém měl být nadále založen na principu solidarity – platit tedy měli nejen nemocní, ale i zdraví. Tak jak to funguje ve většině zemí světa.1 Vzhledem k tomu, že lékaře potřebuje během svého života 90 % lidí, budou se muset všichni připravit na vyšší výdaje. Ministr Kubinyi navrhoval, aby si pacienti museli připlácet například za ambulantní péči, lázně, pobyt a stravu v nemocnicích, dopravu a recepty.2 Souhrnná roční platba by byla omezena určitou částkou, která by se pohybovala v rozmezí 4 až 5 tisíc korun. Každý pacient měl být vybaven elektronickou čipovou kartou, na kterou by se veškeré poplatky zaznamenávaly. Kdyby pacient vyčerpal roční limit spoluúčasti, nic už by dál neplatil. Současně by se snížilo pojištění a poplatky by byly daňově odpočitatelné.3 Fungovalo by to tedy jinak než například na Slovensku, kde jsou stanoveny pevné poplatky, ovšem bez maximálního limitu. Spoluúčast pacientů tedy není nijak kompenzována. Na druhou stranu u slovenského systému nebyla nutná vysoká počáteční investice – pokud by v Česku měl být každý pacient vybaven čipovou kartou, museli by mít všichni lékaři, lékárny a ostatní zdravotní zařízení k dispozici čtečky těchto karet. A to by bylo pořádně drahé. Zavedení čipové karty souvisí s celým procesem modernizace informačního systému zdravotnictví, který Kubinyi zamýšlel. Karta by se využívala i jako přístupový klíč ke zdravotní dokumentaci či k přehledu čerpané péče, umožňovala by vypisování elektronických receptů a podobně. Spolu se zavedením Národního referenčního centra, kde by se soustředily veškeré informace od pojišťoven i zdravotnických zařízení, by to mělo vést k větší transparentnosti. Legislativně by se navíc měla zdravotnickým zařízením nařídit povinnost zveřejňovat ukazatele kvality jejich péče. Nejdiskutovanějším bodem celé koncepce se stalo uvažované zrušení kategorie pojištěnců, za které platil pojistné stát – což jsou nezaopatřené děti do 18 nebo 26 let
1
ČERNÁ, Ivana. Reforma zdravotnictví: platit, platit, platit! ČERNÁ, cit. 1. 3 ČERNÁ, cit. 1. 2
11
věku, matky pečující o dítě, nezaměstnaní a důchodci. Pokud by se tato změna provedla bez výraznějšího zásahu do systému, vedla by k zásadnímu zvýšení životních nákladů u mladých rodin a sociálně slabých. 4 Kubinyi navrhoval, aby za děti a ženy na rodičovské dovolené platil pojištění jejich živitel. Živitel by za osoby na něm ekonomicky závislé platil zvýšené pojistné, které by bylo kompenzováno zvýšením daňových úlev za vyživované osoby. Místo státu by tak finanční zátěž převzali rodiče.5 Důchodci a nezaměstnaní by si platili zdravotní pojištění sami. Kompenzovat jim to mělo navýšení důchodu, respektive příspěvku v nezaměstnanosti v rozsahu dosavadního odvodu.6 Kubinyi zkoumal, jaký by mohl být dopad návrhu reformy zdravotnictví na jednotlivé sociální struktury obyvatel v ČR. Podle posledních sociologických údajů vyhlížela základní současná sociální struktura obyvatel ČR v roce 2005 tak, že 10 % populace tvořila tzv. vyšší třída s měsíčním příjmem nad 100 000 Kč, 40 % populace představovala střední třída s příjmem vyšším než 20 000 Kč měsíčně, tzv. dělnická třída s příjmem nižším než 20 000 Kč za měsíc tvořila 30 % obyvatel a 20 % populace spadalo do kategorie tzv. spodní třídy, zahrnující nezaměstnané nebo příležitostně zaměstnané, osoby odkázané na různé sociální dávky, bezdomovce a pod. Značné rozdíly jsou mezi jednotlivými regiony. Např. v Ústeckém kraji je úroveň nezaměstnanosti o 70 % a v Moravskoslezském kraji o 60 % vyšší než celostátní průměr. Střední délka života v těchto krajích je zhruba o 30 % pod celostátním průměrem.7
4
ČERNÁ, cit. 1. ČERNÁ, cit. 1. 6 ČERNÁ, cit. 1. 7 DRBAL, Ctibor, Budoucnost zdraví a zdravotnictví, s. 17. 5
12
1.2 Návrh reformy zdravotnictví z roku 2005 – Tomáš Julínek, ODS 16.06.2004 vzniklo občanské sdružení Reforma zdravotnictví – forum.cz. Jedná se o dobrovolné sdružení občanů, jejichž cílem je příprava návrhů zlepšení systému zdravotní péče v České republice, realizace těchto návrhů a další činnosti směřující ke zvyšování efektivity a kvality českého zdravotnictví. Na půdě tohoto občanského sdružení byl od jara roku 2004 intenzivně připravován zakládajícími členy tohoto občanského sdružení životaschopný komplexní návrh reformy českého zdravotnictví, který byl představen na podzim roku 2005. Mezi zakládající členy občanského sdružení Reforma zdravotnictví – forum.cz patří MUDr. Tomáš Julínek, MBA, MUDr. Pavel Hroboň a MUDr. Tomáš Macháček. V září 2005 přišli zakladatelé občanského sdružení Reforma zdravotnictví – forum.cz s návrhem postupné, ale komplexní změny financování a poskytování zdravotní péče v České republice, známou jako reforma zdravotnictví. Předkladatelé tohoto návrhu vycházeli s potřeby reformovat zdravotnictví pro 21. století. Současně s touto potřebou vycházeli předkladatelé tohoto návrhu z evropské tradice, která je založena na myšlence dostupnosti zdravotnictví pro všechny občany. Předkladatelé návrhu reformy zdravotnictví vycházeli z několika předpokladů: -
zdravotnictví nemůže zůstat beze změn, když naše společnost ve všech oblastech prochází velkými změnami,
-
možnost občanů rozhodovat o kvalitě služeb ve zdravotnictví a možnosti jejich výběru. Doposud občané za zdravotnictví platili, ale někdo jiný za ně rozhodoval, co potřebují a co je pro ně dobré,
-
decentralizace zdravotnictví. Jenom decentralizované zdravotnictví je schopné rychle vstřebávat inovace a pružně reagovat na přání a potřeby svých zákazníků,
-
roli státu je potřeba omezit na zajištění přístupu k potřebné péči pro všechny občany, vymezení základních pravidel a kontrolu jejich dodržování. Běžný chod zdravotnického systému a jeho vývoj musí být ponechán na účastnicích systému. 13
Vztah financování zdravotnictví jako součásti veřejné politiky je k průběhu a výsledku celkové zásadní reformy veřejných financí zcela nepochybný. Tudíž její nedůsledné provedení ponechává zatím bez náležitého efektu také pokusy o patřičné efektivní využívání veřejných zdrojů pro zdravotnické účely. Nedůsledné řešení chronického finančního deficitu v našem zdravotnictví proto bývá často nahrazováno spory různých zájmových skupin a jejich handrkováním o výši dílčích poplatků, příplatků, odvodů a doplatků, aniž by mohlo být dosaženo žádoucí vazby veřejné úhrady zdravotnických intervencí na dynamiku celé systémově fungující soustavy veřejných financí.8 Podstata transformace tohoto segmentu zdravotnické soustavy by totiž měla podle našeho názoru spočívat v jeho optimálním funkčním i strukturálním začlenění do onoho „čtyřvrstevnatého“, obecně využitelného modelu systému péče o zdraví, tak jak byl vyvozen a charakterizován na základě našich předchozích analýz a úvah. Z rámce a z poslání popsaných čtyř základních „etáží“ tohoto systému by měla být odvozena role a odborná kompetence lůžkových zařízení jak v dimenzi státem garantované a z veřejných prostředků hrazené péče, tak té péče, která je nad to poskytována na základě volby občana a tak či onak privátně proplácena.9 Rozdíly mezi reformou zdravotnictví podle Jozefa Kubinyiho a Tomáše Julínka jsou dle mého názoru nepatrné. Oba tyto návrhy počítají se zavedením finanční spoluúčasti pacienta a je úplně jedno, jestli se tato spoluúčast bude nazývat regulačním poplatkem nebo jakkoliv jinak. Oba ministři si uvědomovali hlubokou krizi našeho zdravotnictví a nutnost jeho reformy. Není dnes ani v budoucnu možné, aby se pacienti finančně nespolupodíleli na zdravotním systému. Věda a výzkum ve zdravotnictví jsou velmi nákladnou záležitostí, která však přináší očekávané výsledky. Dnes je medicína schopna léčit nemoci, které ještě před několika lety byly naprosto beznadějné. Tato léčba však současně vyžaduje zvýšené finanční nároky a tyto nároky je potřeba částečně uspokojit z finanční spoluúčasti pacienta. Zde bych však chtěla v souvislosti s reformou zdravotnictví poukázat na dvojí tvář levicové politiky ČSSD, kterou Jozef Kubinyi zastupoval. Přestože návrh reformy 8 9
DRBAL, cit. 7, s. 45. DRBAL, cit. 7, s. 50.
14
podle Jozefa Kubinyiho připomínal spíše rukopis pravicového politika, jednalo se z jeho strany o krok správným směrem. Kdyby však tento návrh byl schválen ještě za vlády ČSSD, tak by právě tato strana poukazovala na to, že právě ona je tím spasitelem českého zdravotnictví. Současně by se snažila využít tohoto návrhu reformy zdravotnictví ve svůj politický prospěch a zesměšnění opozičních, převážně pravicových stran. Přitom bylo zřejmé, že opoziční strany by s tímto návrhem reformy zdravotnictví neměly v zásadě žádné velké problémy. Když však s podobným návrhem po volbách v roce 2006 přišla pravicová ODS, bylo velkým problémem pro ČSSD tento návrh podpořit. ČSSD měla obavy, aby se tato reforma zdravotnictví tentokrát neotočila proti nim. Z toho vyplývá, že politika ČSSD není v zájmu občanů této země, ale v hájení hodně nízkých svých zájmů. Dokud nebudou o vážných problémech tohoto státu rozhodovat odborníci, ale politici, bude nejenom resort zdravotnictví v hluboké krizi. Další negativní stránkou, která se v průběhu reformy zdravotnictví ukázala, je neschopnost moci soudní a výkonné zajistit vymožení práva. Přestože dosud platí zákon, který jasně vymezuje placení poplatků, někteří sociálnědemokratičtí hejtmani začali tyto regulační poplatky za pacienty svého kraje platit. A to i přesto, že zde byla již dříve soudní rozhodnutí, která podobné praktiky zakazovala. Potřeba ČSSD obcházet zákony za každou cenu, je zavrženíhodná. Jednou reforma zdravotnictví vstoupí do dějin jen jako „hloupá“ bitva o regulační poplatky mezi ČSSD a ODS.
15
2
HOSPODAŘENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN
Cílem této kapitoly je seznámení s legislativní úpravou týkající se Všeobecné zdravotní pojišťovny a ostatních zdravotních pojišťoven včetně jejich hospodaření.
2.1 Právní úprava Zdravotní pojišťovny v České republice provozují svoji činnost na základě dvou zákonů. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR na základě zákona č. 551/1991 Sb. v platném znění, o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny (ZPMV ČR, VoZP ČR, RBP a další) na základě zákona č. 280/1992 Sb. v platném znění, o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Osobně si myslím, že všechny zdravotní pojišťovny by měly podnikat na základě jedné společné normy, přičemž by v této normě bylo stanoveno, které funkce jakoby „centrální“ pojišťovny plní právě Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. Jednalo by se především o provádění všeobecného zdravotního pojištění, pokud toto pojištění neprovádějí resortní, oborové a podnikové zdravotní pojišťovny a další specifické případy. Česká republika však nejde cestou jednoduchých a transparentních zákonů, proto se nelze divit, pokud v budoucnu k těmto dvěma zákonům přibudou zákony další. Dále si myslím, že by bylo pro tuto zemi, ale především pro všechny pojištěnce daleko lepší, kdyby zde fungovala jedna „centrální“ pojišťovna a maximálně tři další pojišťovny. Možná je na místě námitka, že by to bylo v rozporu s demokratickými principy a volným trhem. Jsem však zastánkyní názoru, že stát má ekonomiku svými zásahy ovlivňovat. Tohle je určitě jedno z odvětví, kde by si stát měl ponechat možnost regulace. Z historie nám některé zdravotní pojišťovny předvedly velký hazard se zdravím pacientů (např. Hornická zaměstnanecká zdravotní pojišťovna, zdravotní pojišťovna REZAPO a zdravotní pojišťovna ATLAS), a to jen díky tomu, že stát zde uplatňoval teorii neviditelné ruky trhu, která vyřeší všechny problémy. V tabulce (Tab. 1) vidíme přehled zdravotních pojišťoven v České republice.
16
Tab. 1. Přehled zdravotních pojišťoven v České republice10 Kód 111 211 205 207 201 213 217 209 228
PŘEHLED ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN V ČESKÉ REPUBLICE Pojišťovna Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR Česká průmyslová zdravotní pojišťovna Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví Vojenská zdravotní pojišťovna ČR Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance Zaměstnanecká pojišťovna Škoda Zdravotní pojišťovna MÉDIA
2.2 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR Podle již zmíněného zákona č. 551/1991 Sb. v platném znění, o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR
11
jsou pravidla pro hospodaření této zdravotní pojišťovny nastaveny
takto: -
Pojišťovna hospodaří s vlastním majetkem a s majetkem jí svěřeným.
-
Příjmy Pojišťovny zahrnují: a) platby pojistného od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu, b) vlastní zdroje vytvořené využíváním fondů Pojišťovny, c) příjmy plynoucími z přirážek k pojistnému, pokut a poplatků z prodlení účtované Pojišťovnou, d) dary a ostatní příjmy,
-
Výdaje Pojišťovny zahrnují: a) platby za úhrady zdravotní péče poskytované na základě všeobecného zdravotního pojištění podle smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními,
10 11
Práce autora Česko, Zákon č.551 ze dne 6. prosince 1991 o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.
17
b) platby jiným zdravotním pojišťovnám nebo jiným subjektům na základě smluv o finančním vypořádání plateb za zdravotní služby poskytnuté pojištěncům Pojišťovny, c) úhrady nákladů nutného neodkladného léčení v cizině, d) náklady na činnost Pojišťovny, e) úhrady za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče, f) úhrady částek, přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhrady podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Rozpočet Pojišťovny je sestaven a realizován tak, aby výdaje nepřevýšily příjmy Pojišťovny v příslušném rozpočtovém roce. Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zúčtovává v roční závěrce vůči rezervnímu fondu. Pojišťovna vytváří a spravuje tyto fondy: -
základní fond; zdrojem základního fondu jsou platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Základní fond zdravotního pojištění slouží k úhradě zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, k přídělům do provozního fondu ke krytí nákladů na činnost Pojišťovny, k přídělům dalším fondům, k dalším platbám a k úhradám
částek
přesahujících limit pro
regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo k úhradám podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, -
rezervní fond; výše rezervního fondu činí 1,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění Pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu. Pojišťovna může použít nejvýše 30 % finančních prostředků rezervního fondu k nákupu státních cenných papírů, cenných papírů se státní zárukou, cenných papírů vydávaných obcemi, veřejně obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a 18
přijatých k obchodování na burze cenných papírů, veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů a pokladničních poukázek České národní banky; tyto cenné papíry a pokladniční poukázky České národní banky zůstávají součástí rezervního fondu. Rezervní fond používá Pojišťovna ke krytí schodků základního fondu a ke krytí zdravotní péče v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof nebo Pojišťovnou nezaviněného významného poklesu výběru
pojistného;
výše
rezervního
fondu může v takovém případě
klesnout v průběhu kalendářního roku pod minimální výši. Nejde-li o případ uvedený v předchozí větě, je Pojišťovna povinna udržovat rezervní fond ve stanovené výši, -
provozní fond,
-
sociální fond,
-
fond majetku,
-
fond reprodukce majetku.
Pojišťovna může vytvářet -
fond pro úhradu závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče. Tvorba tohoto fondu je podmíněna naplněním rezervního fondu a současně vyrovnanou bilancí hospodaření Pojišťovny,
-
fond prevence; z fondu prevence lze hradit zdravotní péči nad rámec zdravotní péče, která je hrazena z veřejného
zdravotního
pojištění
s prokazatelným preventivním, diagnostickým nebo léčebným efektem, je-li poskytována pojištěncům v souvislosti s jejich existujícím nebo hrozícím onemocněním. Prostředky fondu prevence lze využít také k realizaci preventivních zdravotnických programů sloužících k odhalování závažných onemocnění,
na podporu rehabilitačně rekondičních aktivit
vedoucích
k prokazatelnému zlepšení zdravotního stavu účastníků a dále na podporu projektů podporujících zvýšení kvality zdravotní péče, zdravý způsob života a zdraví pojištěnců. Zdrojem fondu jsou finanční prostředky z podílu na výsledku hospodaření po zdanění stanoveného statutárními orgány
19
Pojišťovny z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění Pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem Pojišťovny. Finanční prostředky Pojišťovny musí být uloženy v bance požívající výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství. Pojišťovna nesmí zřizovat
a provozovat zdravotnické zařízení a
podnikat
s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění.
2.3 Ostatní zdravotní pojišťovny Podle již zmíněného zákona č. 280/1992 Sb. v platném znění, o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních
pojišťovnách12 jsou
pravidla
pro hospodaření těchto zdravotních pojišťoven nastaveny takto: -
Zaměstnanecká pojišťovna hospodaří s vlastním majetkem a s majetkem jí svěřeným.
-
Příjmy zaměstnanecké pojišťovny zahrnují platby pojistného od pojištěnců, zaměstnavatelů pojištěnců a státu.
-
Příjmy zaměstnanecké pojišťovny zahrnují platby pojistného od pojištěnců, zaměstnavatelů pojištěnců a státu.
-
Dalšími příjmy zaměstnanecké pojišťovny mohou být: a) příjmy od zaměstnavatelů, u nichž charakter vykonávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči o zaměstnance, a to na úhradu zdravotnických výkonů, b) vlastní zdroje vytvořené využíváním fondů zaměstnanecké pojišťovny, c) příjmy plynoucí z majetkových sankcí stanovených zvláštním zákonem, d) dary a ostatní příjmy.
-
Výdaji zaměstnanecké pojišťovny jsou:
12
Česko, Zákon č. 280 ze dne 28. dubna 1992 o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách.
20
a) platby za úhrady zdravotní péče poskytované na základě všeobecného zdravotního pojištění podle smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními, b) platby jiným zdravotním pojišťovnám anebo jiným subjektům na základě smluv o finančním vypořádání plateb za zdravotní služby poskytnuté pojištěncům zaměstnanecké pojišťovny, c) úhrady nákladů nutného neodkladného léčení v cizině. d) náklady na činnost zaměstnanecké pojišťovny, e) úhrady za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče, f) úhrady částek, přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhrady podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem. Zaměstnanecká pojišťovna vytváří a spravuje: -
základní fond zdravotního pojištění,
-
rezervní fond,
-
provozní fond,
-
sociální fond,
-
fond investičního majetku,
-
fond reprodukce investičního majetku.
Základní fond zdravotního pojištění slouží k úhradě zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, k přídělům do provozního fondu ke krytí nákladů na činnost zaměstnanecké pojišťovny, k přídělům dalším fondům a k dalším platbám v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a k úhradám částek, přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhradám podílů na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Zdrojem základního fondu jsou platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění a další příjmy v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. 21
Schodky vzniklé při hospodaření s tímto fondem jsou kryty finančními prostředky rezervního fondu. Výše rezervního fondu činí 1,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění zaměstnanecké pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu. Zaměstnanecká pojišťovna může použít nejvýše 30 % finančních prostředků rezervního fondu k nákupu státních cenných papírů, cenných papírů se státní zárukou, cenných papírů vydávaných obcemi, veřejně obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na burze cenných
papírů, veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých
k obchodování na burze cenných papírů a pokladničních poukázek České národní banky; tyto cenné papíry a pokladniční poukázky České národní banky zůstávají součástí rezervního fondu. Rezervní fond slouží ke krytí schodků základního fondu a ke krytí zdravotní péče v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof; výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout pod minimální výši. Nejde-li o případy uvedené v předchozí větě, je zaměstnanecká pojišťovna povinna udržovat rezervní fond ve stanovené výši. Zaměstnanecká pojišťovna je povinna rezervní fond naplnit do tří let ode dne získání povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění. V případě vyčerpání jedné poloviny tohoto fondu je zaměstnanecká pojišťovna povinna předložit Ministerstvu zdravotnictví návrh opatření. Finanční prostředky vytvářené využíváním základního fondu zaměstnanecké pojišťovny a příjmy plynoucí z pokut, přirážek k pojistnému a penále účtovaných touto pojišťovnou v oblasti veřejného zdravotního pojištění může zaměstnanecká pojišťovna použít jako zdroj fondu prevence až v případě, kdy má naplněný rezervní fond a hospodaří vyrovnaně. Finanční prostředky zaměstnanecké pojišťovny musí být uloženy v bance požívající výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství. Zaměstnanecká pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení a podnikat s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění.
22
3
VLIV REFORMY ZDRAVOTNICTVÍ NA ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ, ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY A PACIENTY
Cílem této kapitoly je seznámení s regulačními poplatky. Dále pak je v této kapitole zhodnocen vliv reformy zdravotnictví na hospodaření zdravotních pojišťoven a na pacienty.
3.1 Právní úprava Zdravotní péče je poskytována v souladu se zákonem č. 48/1997 Sb. v platném znění, o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.13 Nejdůležitější změnou tohoto zákona bylo zavedení regulačních poplatků. Zákon byl doplněn o § 16a a § 16b, právě tyto paragrafy řeší tyto regulační poplatky: Pojištěnec, anebo za něj
jeho zákonný zástupce, je povinen v souvislosti
s poskytováním hrazené péče hradit zdravotnickému zařízení regulační poplatek ve výši a) 30 Kč za: - návštěvu, při které bylo provedeno klinické vyšetření (dále jen "návštěva") u praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, ženského lékaře, nebo za návštěvu, při které bylo provedeno vyšetření u zubního lékaře, - návštěvu u lékaře poskytujícího specializovanou ambulantní zdravotní péči, - návštěvní službu poskytnutou praktickým lékařem a praktickým lékařem pro děti a dorost, - návštěvu u klinického psychologa, - návštěvu u klinického logopeda, - vydání každého, ze zdravotního pojištění plně nebo částečně hrazeného, léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, předepsaného
13
Česko. Zákon č. 48 ze dne 7. března 1997 o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
23
na receptu, bez ohledu na počet předepsaných balení. Pokud pojištěnec za vydání léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely předepsaného na receptu platí doplatek, je součet doplatků za všechna balení léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely jednoho druhu snížen o zaplacený regulační poplatek nebo jeho příslušnou část, a to tak, aby částka zaplacená pojištěncem za doplatek a regulační poplatek činila nejméně 30 Kč, b) 90 Kč za: - pohotovostní službu poskytnutou zdravotnickým zařízením poskytujícím lékařskou službu první pomoci včetně lékařské služby první pomoci poskytované zubními lékaři, - ústavní pohotovostní službu v sobotu, neděli nebo ve svátek a v pracovních dnech v době od 17.00 hod. do 7.00 hod., pokud nedojde k následnému přijetí pojištěnce do ústavní péče, c) 60 Kč za každý den, ve kterém je poskytována ústavní péče, komplexní lázeňská péče nebo ústavní péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách, přičemž se den, ve kterém byl pojištěnec přijat k poskytování takové péče, a den, ve kterém bylo poskytování takové péče ukončeno, počítá jako jeden den; to platí i pro pobyt průvodce dítěte. Dále zákon řeší limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely. Od 1. dubna 2009 již děti a dospívající do 18 let neplatí 30 Kč regulační poplatek u pediatra nebo praktického lékaře, ambulantního specialisty či praktického lékaře a ani za návštěvní službu. Dívky do 18 let neplatí ani u gynekologa. I nadále však platí za ošetření na pohotovosti a za recept v lékárně. Podle nových pravidel se také snižuje
24
ochranný limit z pěti tisícikorun ročně na polovinu, přičemž snížený limit platí pouze pro lidi starší 65 let a děti do 18 let.14 Pokud celková částka uhrazená pojištěncem nebo za něj jeho zákonným zástupcem za regulační poplatky a za doplatky za předepsané ze zdravotního pojištění částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, vydané na území České republiky, překročí v kalendářním roce limit ve výši 5 000 Kč, u dětí mladších 18 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršily 18. rok věku, a u pojištěnců starších 65 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršili 65. rok věku, ve výši 2 500 Kč, je zdravotní pojišťovna povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku, o kterou je tento limit překročen. Do limitu podle věty první se započítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely pouze ve výši doplatku na nejlevnější na trhu dostupné léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely s obsahem stejné léčivé látky a stejné cesty podání. To neplatí, pokud předepisující lékař na receptu vyznačil, že předepsaný léčivý přípravek nelze nahradit; v takovém případě se do limitu započítává doplatek v plné výši.
3.2 Vliv reformy zdravotnictví na zdravotnická zařízení Poplatky jsou podle novely příjmem zdravotnického zařízení. Nárůst příjmů jednotlivých typů zdravotnických zařízení bude v případě ambulantních a lůžkových zdravotnických zařízení zohledněn v dohodovacím řízení mezi poskytovateli a zdravotními pojišťovnami o úhradách zdravotní péče v roce 2008. V případě lékáren, které nejsou účastníky dohodovacího řízení, bude změna jejich příjmů zohledněna cestou úpravy marže regulované Ministerstvem financí. Jinými slovy to znamená, že výběr regulačního poplatku zdravotnickými zařízeními ještě neznamená skutečné zvýšení jejich celkových příjmů. Zdravotní pojišťovny totiž mohou v návaznosti na to snížit úhradu výkonů těchto zdravotnických zařízení.
14
ŠEVČÍKOVÁ, Ivana. Kde se (ne)platí regulační poplatky?
25
3.2.1
Financování nemocnic
Nemocnice získává finanční prostředky od toho, pro koho zajišťuje služby. Více než 90 % zdrojů získává z plateb zdravotních pojišťoven. Je třeba zdůraznit, že naším cílem není financovat nemocnice, ale zajistit občanům potřebnou zdravotní péči. Peníze dostává nemocnice nikoli za to, že existuje, ale za to, že její služby někdo potřebuje. 15 Služby poskytované nemocnicí nad rámec rozsahu krytého zdravotní pojišťovnou budou hrazeny tím, kdo si ony služby vyžádal (obec, region, občan, zaměstnavatel atd.). Dalším finančním zdrojem pro nemocnici mohou být některé vedlejší činnosti – například činnost nemocničních lékáren, prádelen, dílen apod. 16
3.3 Vliv reformy zdravotnictví na zdravotní pojišťovny Návrh novely zákona č. 48/1997 Sb. v platném znění zavádí regulační poplatky jako nástroj vedoucí k omezení zneužívání zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Česká republika byla do konce roku 2007, s výjimkou Velké Británie, prakticky jedinou zemí Evropské unie, ve které pacienti neplatili žádné regulační poplatky v okamžiku spotřeby zdravotní péče. Výsledkem byl nejvyšší počet kontaktů (návštěv) mezi lékařem a pacientem v Evropské unii a jeden z nejvyšších počtů předepsaných receptů, čímž docházelo jednak k plýtvání s prostředky veřejného zdravotního pojištění vedoucímu k finanční nerovnováze systému, jednak k nepříznivému dopadu na samotný způsob poskytování zdravotní péče – například praktický lékař měl při současné frekvenci návštěv na vyšetření pacienta pouze velmi krátký čas. Očekávaný nárůst celkových disponibilních zdrojů systému pro rok 2008 v důsledku zavedení regulačních poplatků se po započítání výjimek, administrativních nákladů spojených s výběrem poplatků a nákladů na vrácení částky nad limit odhadoval na 4,4 miliardy Kč. Zároveň se nepředpokládal další růst této částky v následujících letech. 15
VEPŘEK, Jaromír et al., Zpráva o léčení českého zdravotnictví aneb Zdravotnická reforma včera, dnes a zítra, s. 145. 16 VEPŘEK, cit. 14, s. 145.
26
3.4 Vliv reformy zdravotnictví na pacienty Realizované změny poskytují pojištěncům na straně jedné motivaci k účelné spotřebě zdravotní péče, na straně druhé pak ochranu před vysokými náklady na zdravotní péči. Staví tak pojištěnce do středu systému a jsou plně v souladu jak s osobní zodpovědností, tak s principem solidarity v případě nemoci, která ohrožuje finanční situaci jednotlivce nebo rodiny.
27
II. PRAKTICKÁ ČÁST
28
4
VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČR
V této části bakalářské práce je uvedena stručná historie Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Dále pak jsou zde podrobně zpracovány informace, které jsem získala na základě řízených rozhovorů s pracovnicemi různých poboček VZP ČR.
4.1 Historie Všeobecné zdravotní pojišťovny VZP ČR existuje od roku 1992. Byla zřízena státem na základě zákona č. 551/1991 Sb. s účinností od 1. ledna 1992. V současnosti je s více než 6 miliony klientů největší zdravotní pojišťovnou v České republice. Je partnerem renomovaných odborných sdružení a uznávaným členem Mezinárodní asociace neziskových zdravotních a nemocenských pojišťoven (Association Internationale de la Mutualité).
4.2 Všeobecná zdravotní pojišťovna Znojmo, reforma z pohledu vedoucí oddělení kontroly úhrad pojistného Od 1.1.2008 došlo ve zdravotnictví ke změnám. Zavedly se regulační poplatky, poplatky za některá lékařská vyšetření, za vystavení lékařského receptu, zpoplatnil se pobyt v nemocnici a ošetření na pohotovosti. Pokud pacient přesáhne na poplatcích hranici (poplatkový strop či ochranný limit) 5 000 Kč vrací se peníze zaplacené nad tento limit plátci a to do šedesáti dnů po uplynutí čtvrtletí, ve kterém došlo v přečerpání částky 5 000 Kč. Pokud by za celý rok došlo k přečerpání částky ve výši do 50 Kč, má pojišťovna na vrácení sumy celý rok. Do limitu 5 000 Kč se započítávají poplatky za návštěvu lékaře, za výdej léků a za určitých podmínek také doplatky na léky. U osob starších 65 let se do něj započítávají také léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely předepsané na receptu. Jedná se o doplatky za léky částečně hrazené pojišťovnou, ale do limitu bude započítáván pouze doplatek na nejlevnější na trhu dostupný lék s obsahem stejné léčivé látky a se stejnou cestou podání. Pokud však lékař na receptu vyznačí, že předepsaný lék nelze nahradit, započítává se doplatek v plné výši. Přesto, že platíme nemalé sumy za zdravotní pojištění, důvod k zavedení regulačních poplatků je následující. Poplatky by neměly v lidech vyvolávat dojem, že za zdravotní služby platí dvakrát. Měly by mít spíše výchovný charakter, vést lidi 29
k regulaci, přesněji ke snížení vysoké spotřeby léků a návštěv u lékaře. Máme 16x vyšší návštěvnost u lékařů nežli např. v Německu, přičemž dle statistik jsme v průměru stejně nemocní. Co se týká odvodů na zdravotní pojištění, jde o vyjádření solidarity s nemocnými, kdy např. jeden den pobytu pacienta na ARO vyjde na statisíce korun za den. Nyní podrobněji uvedu, kdy, za co a kolik se nemocný člověk zaplatí. Položka 30 Kč se hradí za každou položku na receptu, lékař může napsat dvě položky (léky) na jeden recept. Dále se tato výše hradí za návštěvu u praktického, zubního, ženského lékaře, psychologa a logopeda. Poplatek se platí tehdy, je-li provedeno klinické vyšetření. Klinická vyšetření jsou ta, kdy lékař zkoumá zdravotní stav, stanoví diagnózu a způsob léčby. Výkony klinických vyšetření se dělí na: komplexní a opakované komplexní (vykazuje se při preventivních prohlídkách výjimkou gynekologického), cílené a kontrolní. U klinického vyšetření lékař dle své specializace vyšetří a lokalizuje jeho potíže, tj. cílené vyšetření. Komplexní vyšetření zahrnuje takové ošetření, kdy je pacient vůbec poprvé u konkrétního lékaře a tento ho přebírá do péče nebo u tohoto svého lékaře klient nebyl minimálně poslední dva roky. Položka 60 Kč je úhrada za pobyt v nemocnici. Za každý den se hradí 60 Kč. Týká se to i léčebny, lázní a také receptu, na kterém jsou napsány dva léky (2x poplatek za položku). Částka 90 Kč se platí při ošetření na pohotovosti a to včetně pohotovosti zubní. Výše uvedené poplatky nehradí občané v hmotné nouzi, který čerpá sociální dávky, mezi které patří příspěvek sociální, na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Potvrzení jim vystaví Obecní úřad. Toto potvrzení nesmí být starší 30dnů. Potvrzení si lékař u sebe nenechává. Vrací se nemocnému zpět. Dále neplatí děti v dětských domovech a výchovných ústavech, osoby v domovech pro osoby se zdravotním postižením, klienti, kteří musí být izolováni z důvodu infekčního onemocnění (např. syfilis, TBC). Dále pokud si klient hradí ošetření v plné výši sám a potom u lidí, u kterých nařídil soud nebo státní zastupitelství zdravotní výkon. A také obyvatelé ústavů a domovů pro seniory, kterým po uhrazení pobytu a stravy zůstane méně než 800 Kč měsíčně.
30
Poplatky se nehradí, pokud nebylo provedeno klinické vyšetření, preventivní prohlídka, povinná očkování, laboratorní a diagnostické vyšetření (odběr moči, krve, měření krevního tlaku, rentgen), dárcovství krve (toto mj. zpoplatněno není), prohlídka těhotných žen, hemodialýza, výdej léků na recept, pokud si je klient hradí v plné výši sám (např. antikoncepce), za výdej zdravotnických prostředků na poukaz, za výdej volně prodejných léků. Lékaři musí stanovené poplatky vybírat, jinak jim hrozí pokuta ve výši 50 000 Kč. Důvodem tohoto opatření je ochrana lékařů před nekalou konkurencí jejich kolegů, kteří by poplatky nevyžadovali, takže by se k nim pacienti jen hrnuli. Toto opatření se však netýká případů, kdy lékař zapomene poplatek vybrat nebo jde o odpor pacienta, který musí být ošetřen, protože jde o akutní případ. Ale je nutno uvést, že jsou vyšetření, služby, za které se regulační poplatek nehradí. Jde o pobyt novorozence v porodnici ode dne porodu do prvního dne propuštění ze zdravotnického zařízení, dále sem patří preventivní prohlídky, jakékoliv návštěvy u lékaře, pokud jde děti mladší 18 let (za položku na receptu, pobyt v
nemocnici
a pohotovost ale platí), dispenzární péči poskytovanou dětem do jednoho roku věku, které jsou chronicky nemocné a ohrožené poruchami zdravotního stavu, těhotným ženám ode dne zjištění těhotenství, diagnostická a laboratorní vyšetření (např. odběry krve,
rentgen), terapie a nácvik
(např.
rehabilitace,
pravidelné
návštěvy
u psychologa), telefonické konzultace, vypisování „papírů“ včetně receptu a práce sestry (převazy, odběr krve), vyšetření lékaře transfuzní stanice při odběru krve, plamy nebo kostní dřeně, hemodialýza, posuzování zdravotní způsobilosti k odběru orgánů a tkání, plně hrazený výkony a léky, poukaz na zdravotnické pomůcky (např. berle, ortézy) a ani za jejich vyzvednutí, takzvaná jednodenní péče na lůžku (jde o případy, kdy pacient ráno přijde do nemocnice a po menší operaci, např. žlučníku jde zase domů) Vybrané regulační poplatky zůstávají tomu zařízení, které si je vybere. Je to příjem navíc, který samozřejmě podléhá zdanění. Do nemocnic a k lékařům se dostane větší objem financí, což by mělo zlepšit kvalitu poskytované péče. O tom, jak bude který typ zdravotnického zařízení placen, nerozhodly zdravotní pojišťovny, ale ministerstvo
zdravotnictví.
Pojišťovny
proto
nemohou
žádným
způsobem
zohledňovat v platbách zdravotnickým zařízením vybrané poplatky či dokonce o ně 31
platby ponižovat. Také zaměstnanci zdravotnických zařízení poplatky platí a je nepřípustné a protizákonné, aby byli od této povinnosti osvobozeni. Je nezákonné, aby zdravotnická zařízení svým zaměstnancům poplatky promíjela na úkor vlastního zisku, ve svůj neprospěch. Pokud jde o lékárny, i těm poplatky zůstávají, ale je jim snížena marže, která plyne z prodeje každého léku. Lékař není přímo povinen za zaplacení poplatku povinen vystavit doklad. Potvrzení se vydává pouze na žádost pacienta. Doklad musí obsahovat: výši regulačního poplatku, datum zaplacení poplatku, číslo pojištěnce, razítko zdravotnického zařízení, podpis odpovídajícího pracovníka a pokud doklad vystavuje lékárna, tak i název léku a výši doplatku, který se započítává do ročního ochranného limitu. Poplatky se hradí k poslednímu dni v měsíci, pokud to stav klienta vyžaduje a je hospitalizovaný déle než 30 dní, jinak do osmi dnů od propuštění domů, je-li doba pobytu v nemocnici kratší než 30 dnů. Většinou si zdravotnická zařízení peníze vybírají ale ihned a hotově. Pokud bych měla zhodnotit dopady reformy zdravotnictví na hospodaření zdravotní pojišťovny a vyjádřit se k zda měla reforma zdravotnictví dopad na příjmovou stranu hospodaření pojišťovny nebo pouze na straně výdajů, odpovídám následovně. Reforma
zdravotnictví má na pojišťovny dopad pouze na výdajové straně.
Po překročení zákonem stanoveného limitu nevrací poplatky zařízení, které je vybralo, ale příslušná pojišťovna. Proti těmto výdajům nestojí vůbec žádný příjem.
4.3 Všeobecná zdravotní pojišťovna Vyškov, reforma z pohledu vedoucí ekonomického oddělení Po
zavedení
regulačních poplatků se při proplácení zdravotní péče lékařům
a zdravotnickým zařízením v podstatě nic nezměnilo. Hlavní přínos v zavedení regulačních poplatků vidí paní Zachovalová v tom, že došlo k výraznému poklesu návštěv u praktických lékařů, zde ale navzdory této skutečnosti, nedochází k přímé úspoře finančních prostředků, protože tito lékaři jsou placeni tzv. kapitační sazbou – paušál za každého jednoho zaregistrovaného pacienta.
32
U praktických lékařů se zavedení regulačních poplatků dotýká hlavně pacienta. Návštěvu u lékaře volí pouze opravdu ti lidé, kteří lékařské ošetření opravdu potřebují a lékař tak
má větší časový prostor pro jednotlivého pacienta.
U ambulantních lékařů specialistů již dochází k přímé finanční úspoře, jelikož tito lékaři jsou odměňováni podle provedeného výkonu, nikoliv kapitační platbou. Velmi výraznou úsporu jsme zaznamenali v lékové oblasti, říká paní Zachovalová. Pacient si uvědomil, že žádné léky nejsou zadarmo a nechá si předepsat pouze to, co opravdu potřebuje (poplatek za položku na receptu.). Finanční prostředky, které se ušetří za tzv. obyčejné léky proti nachlazení se mohou použít na ostatní velmi finančně náročné léčby (onkologické apod.). Zdravotní pojišťovny jsou ze zákona povinné hospodařit neziskově, tudíž ušetřené finanční prostředky v jedné oblasti umožňují použít tyto peníze tam, kde se jich nedostává. Co naopak vidí na zavedení regulačních poplatků jako negativum, je zákonná povinnost vést evidenci výběru těchto poplatků a v případě překročení limitu ve výši 5 000,- Kč na jednoho pojištěnce (do kterého se v r. 2008 započítávaly regulační poplatky ve výši 30,- Kč a započitatelné doplatky na léčivé přípravky) vrátit přeplatek tomuto pojištěnci ve čtvrtletním intervalu. V tom vidí paní Zachovalová velmi výrazný nárůst administrativy. V závěru rozhovoru se paní Zachovalová zmínila i o tzv. „vykrádání“ pojištěnců jinými zdravotními pojišťovnami, kde hlavními viníky označila lékaře, protože oni zajišťují přeregistraci pacientů. Lékaři se zbavují pacientů, kteří jsou nároční na lékařské výkony, jelikož jsou jim tyto výkony limitovány. Tyto pacienty nabádají k přehlášení k VZP. Naopak bezproblémové pacienty ve věkové kategorii 18 – 40 let u mužů a 18 – 45 let u žen přeregistrovávají k jiné ZZP, od které dostávají různé bonusy za
takové pacienty. To způsobuje, že VZP ČR vydá 80% nákladů
ze zdravotního fondu na 5% svých pojištěnců. Dále zmínila politickou snahu regionálních politiků, kteří chtějí zachovat okresní nemocnice a zdravotnická zařízení a ohánějí se dostupností lékařské péče pro všechny občany příslušného regionu. I když tyto zařízení nemají dostatečné technické, materiální a hlavně personální vybavení na zvládnutí náročné lékařské 33
péče. Pacienti tak stejně skončí v některé z krajských nemocnic, kde se musí náročný zákrok opakovat, pokud neskončí již v první nemocnici fatálně. (viz. např. kauza v Ivančické nemocnice se zapomenutou špachtlí v břišní dutině pacienta). Přitom se nedostává lůžkových zařízení pro dlouhodobě nemocné a staré občany, kterých navíc stále přibývá. Proto dalším logickým krokem zdravotnické reformy považuje paní ing. Jaroslava Zachovalová přeměnu některých nadbytečných okresních nemocnic na tato lůžková zařízení.
34
5
EKONOMICKÉ UKAZATELE ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN
Cílem této kapitoly je ukázat vybrané ekonomické ukazatele zdravotních pojišťoven. Jsou zde ekonomické ukazatele roku 2007, období před reformou zdravotnictví a ekonomické ukazatele roku 2008, tedy období po reformě zdravotnictví.
5.1 Hospodaření zdravotních pojišťoven V tabulce (Tab. 2) vidíme výsledky hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR a Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR u ostatní zdaňované činnosti pojišťovny. U VZP ČR došlo k navýšení hospodářského výsledku o více jak 15% a u ZPMV ČR o více jak 10%. Tyto údaje lze jednoznačně označit jako ziskové. A nejenom to, ale zisky zdravotních pojišťoven mají vzestupnou tendenci, a to i navzdory zavedeným regulačním poplatkům, které pojišťovny ve svých výnosech vůbec zahrnuty nemají, protože poplatky zůstávají praktickým lékařům a zdravotnickým zařízením, která si je vyberou. To, že jsou pojišťovny v zisku je také proto, že se zdravotním pojišťovnám každý rok zvyšuje příjem z pojistného. Zvyšování příjmů z pojistného je vidět i na každoročním zvyšování minimální platby zdravotního pojištění pro OSVČ. Přestože se v celkovém součtu příjmů z pojistného nemusí jednat o nijak závratnou částku, je však na tomto případě zřejmé, že se příjmy z pojistného každý rok zvyšují. Tab. 2. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven, ostatní zdaňovací činnost17 18
VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN OSTATNÍ ZDAŇOVANÁ ČINNOST (v tis.) Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR
17 18
2007 28 663 5 516
2008 33 077 6 107
ŘEHÁK, Jiří, Výroční zpráva Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky za B6 rok 2002. BERÁNEK, František, Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky Výroční zpráva za rok 2002.
35
5.2 Celkové náklady zdravotních pojišťoven v oblasti veřejného zdravotního pojištění a ostatní zdaňovací činnosti V
tabulce (Tab. 3) vidíme celkové náklady zdravotních pojišťoven v oblasti
veřejného zdravotního pojištění a ostatní zdaňovací činnosti. U VZP ČR došlo k nárůstu těchto nákladů o více jak 5% a u ZPMV ČR o více jak 6%. Náklady zdravotních pojišťoven za posledních pět let téměř o čtvrtinu stouply a stále rostou. Dá se očekávat, že v době hospodářské krize se tento trend zpomalí, případně i zastaví. Pojišťovny se nechtějí vydat cestou zvýšení ceny péče, proto by měly více hlídat svoje náklady, např. na svůj provoz. Zaměstnanecká
zdravotní
pojišťovna
Ministerstva vnitra ČR má projekty
pro nemocnice a praktické lékaře. Například praktici dostanou více, když se zapojí do projektu Karta života. V něm nahlížejí pacienti do dat o poskytnuté zdravotní péče, nejasnosti mohou probrat se svým lékařem. Do karty má možnost nahlížet i záchranka, která tak získá předem údaje o zdravotních potížích člověka, ke kterému vyjíždí. Kvalitní zařízení mohou také získat víc peněz v bonusech, kde se bude oceňovat kvalita poskytnuté péče. Na vyplacení bonusů má zdravotní pojišťovna rezervní fond. Nárůst nákladů plánují zdravotní pojišťovny, v současné době, nulový. Tab. 3. Celkové náklady zdravotních pojišťoven v oblasti veřejného zdravotního pojištění a ostatní zdaňovací činnosti19 20 CELKOVÉ NÁKLADY ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ, OSTATNÍ ZDAŇOVANÁ ČINNOSTI (v tis.) Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR
19 20
ŘEHÁK, cit. 17. BERÁNEK, cit. 18.
36
2007 122 737 897 513 121
2008 129 478 029 546 261
5.3 Překročení limitu 5 000 Kč V tabulce (Tab. 4) vidíme částku, o kterou byl překročen limit 5 000 Kč a kterou pojišťovny vracely svým pojištěncům. V tomto případě se jedná pouze o informativní údaj, neboť zde není možnost srovnání s předchozími roky. Jsme však schopni zjistit, jaké procento celkových nákladů pojišťoven bylo vynaloženo na tyto vratky. U VZP ČR to bylo cca 0,011% celkových nákladů a u ZPMV ČR to bylo 0,460%. Výsledek vypadá nepříznivě pro ZPMV ČR, ale tento rozdíl je jednoznačně dán počtem pojištěnců srovnávaných pojišťoven. Pro zajímavost je možné porovnávat další hodnoty. ZPMV ČR má pouze 16,5% pojištěnců v porovnání s VZP ČR. Z toho plyne, že by se náklady na vratky měly u ZPMV ČR pohybovat kolem 16,5% v porovnání s náklady na vratky u VZP ČR. Porovnáním těchto hodnot (procento pojištěnců) s náklady na vratky u sledovaných zdravotních pojišťoven zjistíme, že ZPMV ČR vynakládá na vratky 16,92% v porovnání s náklady na vratky u VZP ČR. Z toho lze jednoznačně vyvodit závěr, že rozdíl je téměř shodný s rozdílem v prvním odstavci. Tab. 4. Částka, o kterou byl překročen limit 5 000 Kč - vratky21 22 ČÁSTKA, O KTEROU BYL PŘEKROČEN LIMIT 5 000 KČ - VRATKY (v tis.) 2007 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR
21 22
ŘEHÁK, cit. 17. BERÁNEK, cit. 18.
37
x x
2008 14 864 2 516
5.4 Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči V tabulce (Tab. 5) vidíme souhrnné náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči. Výběr nemocenského pojištění se v době krize zhoršil o 13 miliard korun a stále klesá. Finanční přebytky z minulosti se spotřebovávají. Pokud resort zdravotnictví neudělá v příštím roce rozhodné rázné opatření, systém zdravotního pojištění v ČR se v roce 2011 vyčerpá. Poskytování zdravotní péče bude kvůli nedostatku peněz třeba změnit legislativními úpravami. Stálo by za úvahu, aby zdravotní pojišťovny začaly péči poptávat prostřednictvím obdoby výběrových řízení. Tab. 5. Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči23 NÁKLADY ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN NA ZDRAVOTNÍ PÉČI (v mil. KČ) Zdravotní péče Ambulantní péče Ústavní péče Lázeňská péče Péče v ozdravovnách Doprava Zdravotnická záchranná služba Léky vydané na recepty Zdravotnické prostředky na poukazy Léčení v zahraničí Ostatní náklady na zdravotní péči Celkem
5.5
2004
2005
2006
2007
2 008
36 228 72 238 3 335 89 1 298 919 35 788 4 230 45 1 340
37 860 76 542 3 142 74 1 278 915 37 181 4 536 68 2 334
39 598 83 688 2 783 57 1 228 1 284 33 942 4 498 126 488
43 431 92 378 2 948 52 1 271 1 432 33 568 5 168 270 805
47 513 98 110 2 154 49 1 312 1 511 33 174 5 297 296 878
155 510 163 930 167 692 181 323 190 294
Počet pojištěnců zdravotních pojišťoven
V tabulce (Tab. 6) vidíme porovnání počtu pojištěnců v letech 2002 a 2010. Z tabulky je zřejmé, že situace zdravotních pojišťoven na trhu je vcelku stabilní. VZP 23
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Zdraví jako součást národní ekonomiky 2007.
38
ČR přišla v porovnávaných letech o více jak 6% svých pojištěnců. Nejvíce nových pojištěnců získala OZP, kdy došlo k nárůstu o více jak 35%. Dále pak následují ZP Metal-Aliance s 23% a ZPMV ČR s 15%. U ČPZP, která zaujímá 3. místo v pořadí podle počtu pojištěnců, došlo k 1.10.2009 ke sloučení tří zdravotních pojišťoven – Hutnické zaměstnanecké pojišťovny, Zdravotní pojišťovny Agel a České národní zdravotní pojišťovny. Tab. 6. Počet pojištěnců zdravotních pojišťoven24 25 26 27 28 29 30 31 32 Kód 111 211 201 207 213 217 209 205 228
Počet pojištěnců Počet pojištěnců v roce 2002 v roce 2010 6 956 348 6 530 000 933 316 1 075 000 574 765 558 000 489 410 665 000 345 925 367 000 288 863 358 000 120 038 132 000 0 730 000 0 38 601
Pojišťovna VZP ČR ZPMV ČR VoZP OZP RBP ZP Metal-Aliance ZP Škoda ČPZP ZP MÉDIA
24
ŘEHÁK, cit. 17. BERÁNEK, cit. 18. 26 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [online], Praha: 2009. 27 SKOKÁNKOVÁ, Helena, Výroční zpráva Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví za rok 2002. 28 ULMANOVÁ, Darina, Výroční zpráva Zaměstnanecké pojišťovny Škoda za rok 2002. 29 ŠATERA, Karel, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR Výroční zpráva za rok 2002. 30 KÁŇA, Lubomír, Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna Výroční zpráva za rok 2002. 31 Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance Výroční zpráva za rok 2002. 32 Pojištěnci zdravotních pojišťoven, [online], Praha: 2010 25
39
Hodnoty uvedené v tabulce (Tab. 6) jsou vyjádřeny grafem na obrázku (Obr. 1)
Obr. 1. Porovnání počtu pojištěnců zdravotních pojišťoven 7 000 000
6 000 000
5 000 000
4 000 000
3 000 000
2 000 000
1 000 000
ZP MÉDIA
ČPZP
ZP Škoda
ZP Metal-Aliance
RBP
OZP
VoZP
ZPMV ČR
VZP ČR
0
111 211 201 207 213 217 209 205 228
5.6 Hospodaření zdravotních pojišťoven v roce 2010 Zdravotní pojišťovny předpokládají, že budou letos hospodařit s celkovým schodkem ve výši cca 8,06 miliardy Kč. Plánují příjmy 212,06 miliardy, což je o 0,7 % více než v loni. Výdaje by měly činit 220,12 miliardy Kč, meziroční zvýšení činí 0,2 %. Příjmy poklesnou asi na 81% loňska. Jde o příjmy z úroků, pokut, penále a prodeje majetku. Výběr pokut a pohledávek v době krize vázne. Platba státu na člověka a měsíc vzrostla od ledna z 677 na 723 Kč. Všeobecná zdravotní pojišťovna chce vydat z fondu prevence v průměru na jednoho pojištěnce 63 Kč, zaměstnanecké pojišťovny 114 Kč. Nejvyšší výdaj, 185 Kč,
40
plánuje Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, nejnižší 48 Kč, Zdravotní pojišťovna MÉDIA.33 Podle prezidenta CzechMed MUDr. Miroslava Paláta zvyšuje náklady na zdravotní péči chybějící tržní prostředí. Na otázku, čím tedy rostou náklady na zdravotní péči, odpovídá: sítí poskytovatelů, léčením abnormalit, nikoli nemocí, špatnou ekonomickou pobídkou, nekvalitou, neexistencí zpětné vazby, kterou známe z trhu, iluzí o zdravotnictví jako o dávce státu.34 Za jednu z příčin exploze nákladů na zdravotní péči je také považováno často zmiňované stárnutí populace. MUDr. Palát je přesvědčen, že hlubší pohled na výdaje na zdravotnickou péči odhalí velice slušnou dynamiku růstu nákladů, což by lidi s rozhodující pravomocí mělo pohnout k tomu, aby se blíže zabývali hodnotami, které medicínské technologie přinášejí.35 O další příjmy přicházejí zdravotní pojišťovny díky nelegálním lékům a jejich prodeji na internetu. Z průzkumů vyplývá, že každý pátý člověk si tyto léky pořizuje a tímto způsobem opatřuje. Jde o miliardy korun, které si zdravotní pojišťovny do svých příjmů z tohoto důvodu nezahrnou. Lidé si neuvědomují rizika při užívání těchto léků. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) zahájil 22. března 2010 informační kampaň „Nebezpečné léky“, zaměřenou proti padělkům a nelegálním léčivým přípravkům. Nejvíce se prodávají preparáty na léčbu erektivní dysfunkce, anabolické steroidy a léky na hubnutí. 36
5.7 Kvalita Očima Pacientů Projekt Kvalita Očima Pacientů (KOP) se uskutečnil ve všech řízených nemocnicích a dvanácti psychiatrických léčebnách, nově ve třech rehabilitačních ústavech. Partnerem projektu byla VZP. Projekt se uskutečnil začátkem prosince loňského roku.
33
Veřejné zdravotní pojištění: Pojišťovny očekávají ztrátu osmi miliard. Výroční konference: Co zvyšuje náklady na zdravotní péči. 35 Výroční konference, cit. 27. 36 Důraznější ochrana před nelegálními léky, Zdravotnické noviny, Odborné fórum zdravotnictví a sociální péče. 34
41
Výsledky potvrdily, že kvalita lékařské péče poskytované pacientům v zařízeních přímo řízených ministerstvem zdravotnictví dosahuje velmi dobré úrovně. Průměrná hodnota spokojenosti za všechny fakultní nemocnice statisticky významně překročila 80 procent, která je považována za standard dobré péče. Roční certifikáty (nazvané „spokojený pacient“) budou ministerstvem přiděleny 20.dubna na konferenci „Kvalita Očima Pacientů“, která se uskuteční v Olomouci. „Požadavky na certifikaci budeme každým rokem zpřísňovat, aby se nemocnice snažily kvalitu stále zlepšovat,“ doplňuje M. Kellerová.37
37
Kvalita péče v zařízeních zřizovaných MZ: Kvalita očima pacientů.
42
ZÁVĚR Problémem dnešních vládních zastupitelů je, že sice je tu nějaká snaha zavést systémové změny, jenže bez toho, aby se občanům tohoto státu vysvětlilo co a jak bude jinak. Nikdo nepředložil konkrétní návrh reformy. A to jak reformy zdravotnictví, tak i financí, jelikož tyto dvě spolu velice úzce souvisí. Místo toho se veřejnosti dostanou různé útržkovité informace a to od neseriozních zdrojů jako je kupříkladu bulvár. Na stránkách ministerstva financí a ani na stránkách ministerstva zdravotnictví člověk příliš informací nenajde. Z tohoto důvodu je tu spoustu místa pro nejrůznější spekulace a dohady. Jednu skutečnost však veřejnost zná a to regulační poplatky. Mohlo by se zdát, že buď žádná reforma zpracovaná není a nebo ji vládní činitelé kvůli obavám z reakce veřejnosti, která se neočekává, že by měla být v kladném duchu, nechce zveřejnit. Pokud chceme zachovat kvalitu a dostupnost zdravotní péče, je potřeba, aby došlo ke spolufinancování ze soukromých zdrojů. Je potřeba nabourat mnohaleté představy bezplatného zdravotnictví. Je totiž naprosto jasné, že pokud se bude kdokoli osobně podílet ze svých osobních finančních zdrojů na péči o své zdraví, objeví se zcela odlišný
přístup
k čerpání
zdravotní
péče.
Plátců
pojistného
vzhledem
k demografickému vývoji totiž bude čím dál více ubývat. A ti, kdo budou pojistné platit, budou zřejmě v budoucnosti častěji slyšet v tom smyslu, že i solidarita má svoje hranice. Je proto potřeba zamezit růstu výdajů a připojit dodatečné zdroje. Pojištěnci, za které platí pojistné stát, dnes představují zhruba čtvrtinu všech pojištěnců,
přičemž
ale
spotřebují
tři čtvrtiny
všech
prostředků,
které do zdravotnictví plynou. Nesouhlasím s „dofinancováváním“ ze strany státu zadlužených velkých nemocnic. Tyto hřeší na skutečnost, že jejich činnost nebude ukončena navzdory svým kritickým finančním problémům. A přesto, že mají u svých dodavatelů nemalé dluhy, vstupují i nadále do investičních akcí. Jako dodavatel bych neměla problém s ukončením dodávek léků a nejrůznějšího zdravotního materiálu, pokud by moje pohledávky přesáhly „rozumnou míru“. Ovšem na druhou stranu je třeba vzít v potaz, že všichni dodavatelé za stávajících podmínek vždy dostanou zaplaceno. Protože pokud je platební morálka nemocnic špatná, dodavatelé začnou poukazovat na to, že pozastaví dodávky do nemocnic a že ne jejich vinou budou trpět především pacienti. 43
Na základě toho stát finančně nemocnicím pomůže, tato uspokojí svoje dodavatele. Jenže tato situace se po asi dvou letech opakuje. Na straně státu by k dofinancovávání nemělo docházet a „trh“ by sám nemocnice vyselektoval . Byl by to ukazatel stupně péče o pacienta. Ta zařízení, která by se o nemocné dobře starala, kde by byla poskytnuta kvalitní péče, pracovali v ní kvalifikovaní lékaři a odborníci, by také zcela jistě jinak hospodařila. Zrušila bych praktické lékaře pro dospělé. Každý člověk, pokud ho něco bolí, si sám umí určit specialistu, na kterého se může obrátit. Nebylo by potřeba návštěvy praktického lékaře, který vypíše (dnes tolik potřebnou) žádanku k vyšetření. Za tento úkon si vyúčtuje praktický lékař následně náklady a dále pobírá kapitační platbu na každého člověka, kterého má ve své evidenci. Praktičtí lékaři jsou odměňováni od zdravotních pojišťoven za to, že neměli žádné nebo měli minimální počet úkonů. Takže pokud bude mít praktický lékař tisíc pacientů a za měsíc neošetří ani jednoho, o to větší bude mít příjem. Což vysvětluje jejich (ne)ochotu nemocného člověka poslat na event. další odborné vyšetření. Nechtějí psát ani léky na recept, rádi by, aby si člověk koupil lék v lékárně sám, pokud tento spadá do lékové skupiny, kde je to možné a když to možné není, kalkulují se skutečností, zda je pro ně větší přínos vypsat recept na např. antibiotika nebo mají nemocného člověka poslat pro tento k jinému kolegovi. Zde vidím možnost značné úspory finančních prostředků pro zdravotní pojišťovny. Je potřeba ošetřit i následující skutečnost. Praktičtí lékaři a zdravotnická zařízení vybírají poplatky za ošetření, recepty, pobyt v nemocnici atd. A tyto jim zůstávají. Ale pokud člověk překročí limit 5 000,- Kč za tyto poplatky, vrací mu tento „přeplatek“ nikoliv praktický lékař, nikoliv zdravotnické zařízení, ale právě zdravotní pojišťovny. Dosud neprobíhá žádná kompenzace mezi zdravotní pojišťovnou a např. nemocnicemi. Zdravotním pojišťovnám vznikly náklady v milionech korun ročně. Dnes je to tak, že pokud pacient překročí 5 000,- Kč pro názornost v polovině roku, dál stále platí poplatky a tyto jsou mu následně vráceny zdravotní pojišťovnou. Zde bych viděla řešení v tom, že po dosažení tohoto limitu, by už tento nemocný žádné poplatky neplatil a zdravotní pojišťovny by mohly svoje výdaje v tomto směru snížit.
44
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BERÁNEK, František. Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky Výroční
zpráva za rok 2002.[online] 31.12.2002. s.1-70 Praha [cit.2010-04-23]. Dostupné z
. … ČERNÁ, Ivana. Reforma zdravotnictví: platit, platit, platit! [online]. 23.7.2004 [cit. 2010-03-21].
Mesec.cz.
Dostupné
z
WWW:
. … Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [online]. Praha : 2009 [cit. 2010-04-23]. Základní
údaje
o
ČPZP.
Dostupné
z
WWW:
. … Česko. Zákon č. 48 ze dne 7. března 1997 o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. In Sbírka zákonů, České republiky. 1997, částka
16,
s.
1185.
Dostupný
také
z
WWW:
. ISSN 1211-1244. … Česko. Zákon č. 280 ze dne 28. dubna 1992 o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. In Sbírka zákonů České republiky. 1992, částka 58, s.
1579.
Dostupný
také
z
WWW:
. ISSN 1211-1244. … Česko. Zákon č.551 ze dne 6. prosince 1991 o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. In Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 104, s. 2728. Dostupný také z WWW: . ISSN 1211-1244. … 45
DRBAL, Ctibor. Budoucnost zdraví a zdravotnictví. Praha : Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2008. 65 s. ISBN 80-86729-39-7. … Důraznější ochrana před nelegálními léky. Zdravotnické noviny: Odborné fórum zdravotnictví a sociální péče: Veřejná kampaň SÚKL. 29. března 2010, 59, 8, s. 1. Dostupný také z WWW: <www.zdravky.cz>. … KÁŇA, Lubomír. Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna Výroční zpráva za
rok 2002.
[online]. Praha : 2009 [cit. 2010-04-23].
Dostupné z WWW:
. … Kvalita péče v zařízeních zřizovaných MZ: Kvalita očima pacientů. Infoservis VZP. 29. března 2010, 1, 6, s. 3. …
Pojištěnci zdravotních pojišťoven. [online]. Praha : 2010, 27.2.2010 [cit. 2010-0423]. Ministerstvo zdravotnictví ČR. Produktové listy.cz. Dostupné z WWW: <www.produktovelisty.cz/zdravotni.../227-pehled-potu-pojitnc-zp.html>. … ŘEHÁK, Jiří. Výroční zpráva Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky za
rok
2002.
[online].
Praha:
Dostupné
31.12.2002.
s.
1-114
[cit.
2010-04-23].
z
WWW:
. … SKOKÁNKOVÁ,
zaměstnanců bank, 31.12.2002.
s.
Helena.
Výroční
zpráva
Oborová
zdravotní
pojišťovna
pojišťoven a stavebnictví za rok 2002. [online]. Praha: 1-33
[cit.2010-04-23].
Dostupné
. … 46
z WWW:
ŠATERA, Karel. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR Výroční zpráva za rok
2002
[online]
Praha:
2009
[cit.
2010-04-23].
Dostupné
z WWW:
. … ŠEVČÍKOVÁ, Ivana. Kde se (ne)platí regulační poplatky? [online]. 3.4.2009 [cit. 2010-04-05].
Mesec.cz.
Dostupné
z
WWW:
. … Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Zdraví jako součást národní ekonomiky
2007.
Dostupné
z WWW:
. … VEPŘEK, Jaromír ; VEPŘEK, Pavel ; JANDA, Jaroslav. Zpráva o léčení českého
zdravotnictví aneb Zdravotnická reforma včera, dnes a zítra. Praha : Graga Publishing, spol. s r.o., 2002. 187 s. ISBN 80-247-0347-5. … Veřejné zdravotní pojištění : Pojišťovny očekávají ztrátu osmi miliard. Zdravotnické
noviny. 6. dubna 2010, 59, 9, s. 3. Dostupný také z WWW: <www.zdravky.cz>. … Výroční konference: Co zvyšuje náklady na zdravotní péči. Kongresový list: Zpravodajský přehled odborných a vzdělávacích akcí. 29. března 2010, 8, s.3. …
Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance Výroční zpráva za rok 2002. [online]. Praha : 2009
[cit.
2010-04-23].
Dostupné
pojistovne/vyrocni-zpravy/2002/>.
47
z WWW:
SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ČSSD
Česká strana sociálně demokratická
ODS
Občanská demokratická strana
ZPMV ČR
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky
VoZP ČR
Vojenská zdravotní pojišťovna Česká republiky
RBP
Revírní bratrská pokladna
VZP ČR
Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky
ZP
Zdravotní pojišťovna
OZP
Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví
ČPZP
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna
OSVČ
Osoby samostatně výdělečně činné
ZZP
Zaměstnanecká zdravotní pojišťovna
48
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1. Porovnání počtu pojištěnců zdravotních pojišťoven
49
SEZNAM TABULEK Tab. 1. Přehled zdravotních pojišťoven v České republice Tab. 2. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven, ostatní zdaňovací činnost Tab. 3. Celkové náklady zdravotních pojišťoven v oblasti veřejného zdravotního pojištění a ostatní zdaňovací činnosti Tab. 4. Částka, o kterou byl překročen limit 5 000 Kč - vratky Tab. 5. Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči Tab. 6. Počet pojištěnců zdravotních pojišťoven
50
SEZNAM PŘÍLOH PI
Profesní životopis – MUDr. Tomáš Julínek, MBA
P II
Profesní životopis – MUDr. Pavel Hroboň
P III
Profesní životopis – MUDr. Tomáš Macháček
51
PŘÍLOHA P I: PROFESNÍ ŽIVOTOPIS – MUDR. TOMÁŠ JULÍNEK, MBA Absolvent Fakulty všeobecného lékařství Masarykovy univerzity v Brně. Po promoci pracoval v plicní léčebně v Jevíčku a jako anesteziolog v nemocnici ve Svitavách, poté působil jako sekundární lékař na Anesteziologicko-resuscitační klinice ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. V roce 1991 se stal primářem oddělení ARO v Nemocnici s poliklinikou Ivančice a v letech 1994-1998 tam zastával
funkci
ředitele
nemocnice.
Je
spoluautorem
návrhu
reformy
zdravotnictví, který publikovalo Sdružení v roce 2005. Díky tomuto návrhu se stal v roce 2005 stínovým ministrem zdravotnictví za ODS. Od září 2006 do ledna 2009 zastával funkci ministra zdravotnictví, kdy byl v přímé souvislosti s touto reformou z postu ministra zdravotnictví odvolán.
52
PŘÍLOHA P II: PROFESNÍ ŽIVOTOPIS – MUDR. PAVEL HROBOŇ Vystudoval zdravotní politiku a řízení zdravotnictví na Harvard University v USA. Po návratu přednášel na Fakultě sociálních věd a na 2. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, jejímž je absolventem. V letech 1998-2002 pracoval pro McKinsey & Company jako konzultant v oblasti zdravotnictví a finančních institucí, poté tři roky působil jako poradce a ředitel strategie ve Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR. V období 2006-2009 působil na Ministerstvu zdravotnictví ČR jako náměstek ministra zodpovědný za zdravotní pojištění, léky a zdravotnické prostředky. Je jedním z autorů návrhu reformy zdravotnictví v ČR prosazovaného ministrem Tomášem Julínkem.
53
PŘÍLOHA P III: PROFESNÍ ŽIVOTOPIS – MUDR. TOMÁŠ MACHÁČEK Vystudoval medicínu na Univerzitě Karlově v Praze a od roku 1992 má soukromou lékařskou praxi. V letech 1996-1998 a 2006-2008 působil jako poradce ministra zdravotnictví. Je odborníkem na zdravotní pojištění a systémy financování zdravotnictví, které studoval v USA a v JAR. Jeho společnost Klient PRO jako první v České republice působí jako administrátor integrovaných systémů řízené péče založených na kapitačním kontraktu, které provozuje pro zdravotní pojišťovny a skupiny lékařů. Tomáš Macháček je spoluautorem návrhu reformy českého zdravotnictví a byl členem reformního týmu ministra Tomáše Julínka. Zorganizoval 4 mezinárodní konference International Health Summit.
54
