Elektronický výstup z projektu Perspektiva 2010 reg. č. CZ.1.07/1.3.05/11.0019
Vydalo s podporou Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum, Nový Jičín, příspěvková organizace, Štefánikova 7/826, 741 11 Nový Jičín. Autor na originále závěrečné práce stvrdil svým podpisem prohlášení, že tento materiál vypracoval samostatně a to včetně grafických a zvukových příloh, a dílo splňuje podmínky uvedené v § 31 zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona. Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko (CC BY-NC-ND 3.0)
ÚVODNÍ SLOVO Mgr. Blanka Kozáková Projekt Perspektiva 2010 reg. č. CZ.1.07/1.3.05/11.0019, financovaný z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, probíhal v období let 2009 – 2011. Tento projekt byl vyústěním dlouhodobé a systematické metodické podpory pedagogickým pracovníkům, kteří se zaměřují na rozvoj ICT ve školách Moravskoslezského kraje, poskytované Krajským zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informačním centrem, Nový Jičín, příspěvkovou organizací. Významnou vzdělávací aktivitu projektu tvořilo dlouhodobé vzdělávání ICT lídrů. Jedním z výstupů procesu zvyšování jejich digitální gramotnosti byla závěrečná práce, která postihovala oblast, které se v ICT detailněji věnovali. Její úvodní část vždy popsala teoretická východiska a v další části se pak autoři zaměřili na praktické aspekty problému ve školské praxi. Protože se jednalo o práce rozsáhlejšího charakteru, které měly vazbu na současný stav využívání ICT ve školách Moravskoslezského kraje, shrnuli jsme tyto výstupy do motivačního sborníku zajímavých řešení, návodů, postupů a dáváme je tímto k dispozici
pedagogickým
pracovníkům
základních
a
středních
škol
Moravskoslezského kraje. Vlastní příprava závěrečných prací byla řízena v Learning Management System Moodle. Díky tomuto nástroji jsme mohli sledovat postup při zpracování, a to jak u autora práce, tak i u jeho vedoucího. Pro tento účel měli oba v prostředí LMS připraveny komunikační nástroje (fórum, chat) a termínované odevzdávání jednotlivých verzí závěrečné práce. V konečné fázi zpracování dostal do prostředí LMS přístup také oponent práce pro zpracování a vložení svého posudku. Všichni zúčastnění tak měli přehled o aktuálním stavu komunikace a zpracovaného materiálu a mohli neprodleně reagovat, pokud si to situace vyžádala. Děkujeme touto cestou všem pedagogickým pracovníkům, kteří se nechají uváděnými příklady inspirovat ke své další pedagogické práci podpořené využitím ICT ve své škole. Poděkování za vedení přípravy závěrečných prací patří celému realizačnímu týmu projektu Perspektiva 2010.
Google Sites ve výuce dějepisu na ZŠ
Mgr. Ondřej Pletánek
Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 3 Google Sites ............................................................................................................................................. 4 1.1. Tvorba a šablony .......................................................................................................................... 5 1.2. Přístupová práva a možnosti ........................................................................................................ 6 1.3 Shrnutí ........................................................................................................................................... 7 2. Google Apps ........................................................................................................................................ 8 2.1. Kalendář........................................................................................................................................ 8 2.2 Google Docs ................................................................................................................................... 9 2.3 Webová alba ................................................................................................................................ 14 2.4 Video – Youtube a webové stránky ............................................................................................. 16 3. Webové stránky do dějepisu – praktická část ............................................................................... 18 3.1 Plán .............................................................................................................................................. 20 3.2 Prezentace ................................................................................................................................... 21 3.3 Texty, pracovní listy ..................................................................................................................... 21 3.4 Obrázky, mapy ............................................................................................................................. 22 3.5 Odkazy ......................................................................................................................................... 23 3.6 Práce žáků.................................................................................................................................... 24 3.7 Kalendář....................................................................................................................................... 25 3.8 Testy, dotazníky ........................................................................................................................... 27 3.9 Anketa o webových stránkách .................................................................................................... 27 4. Závěr .............................................................................................................................................. 30 Resumé .............................................................................................................................................. 31 Seznam literatury .............................................................................................................................. 32
2
Úvod Hlavním cílem této práce je popsat a ukázat moţnosti, které nabízí aplikace Google. Zejména se jedná o jednoduché webové stránky (Google Sites), jejich tvorba a moţné vyuţití ve výuce a vzdělávacím procesu. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Tyto jsou pak dále členěny. V první kapitole jsem se zaměřil na tvorbu webových stránek Google Sites. Jedná se o teoretickou část, kde charakterizuji aplikaci Google Sites, moţnost vyuţití ve výuce jednotlivých předmětů obecně. Obsahem je také popis výhod a nevýhod tvorby takových stránek, moţnosti propojení s dalšími aplikacemi Google, moţnost angaţování ţáků při procesu tvorby stránek, nastavení přístupu na stránky. Druhou kapitolu tvoří Google Apps. Jedná se o soubor aplikací společnosti Google, jejichţ značná část je vyuţitelná i v rámci výuky ve školách. Výhodou těchto aplikací je lokalizace v češtině a v neposlední řadě také skutečnost, ţe aplikace je moţno vyuţívat zdarma. V této části jsem uvedl Google Docs (formuláře, prezentace, texty…, kalendář, webová alba) a jejich moţné uplatnění ve výuce. V další části jsem představil své webové stránky vytvořené v aplikaci Google Sites, které jsou zaměřené na dějepis. Popsal jsem strukturu těchto stránek, obsah jednotlivých částí, přiloţil jsem hodnocení ze strany ţáků, které jsem získal formou formuláře. Zabýval jsem se také vyuţitím stránek při domácí přípravě, ale také v hodinách, zkušenostmi se zapojením a pomocí ţáků při tvorbě stránek. V závěru jsem shrnul toto téma, nastínil další vizi při realizaci a tvorbě webových stránek touto formou do budoucna, neboť neustále je co zlepšovat, dotvářet a doplňovat.
3
Google Sites Google Sites je poměrně jednoduché a efektivní řešení pro tvorbu webových stránek. V současné době je tato sluţba přístupná komukoliv. Důleţitým aspektem je také fakt, ţe tato sluţba je nabízena zcela zdarma. Před poznáním Google Sites jsem tvořil webové stránky pomocí zápisu html kódu, coţ je poměrně časově náročné a skýtá řadu úskalí a moţných problémů. Zcela jistě mezi hlavní patří nemoţnost zapojit do tohoto procesu větší počet osob, protoţe html kód je sám o sobě poměrně obtíţný a především tvorba je dost časově náročná. Pro mnoho ţáků na základní škole je tvorba webu pomocí html neřešitelný problém. Čas strávený tvorbou webových stránek psaním html kódu je mnohonásobně větší neţ tvorba pomocí Google Sites. Nicméně i při tvorbě stránek přes Google je moţné s html kódem pracovat a stránky pomocí něj upravovat, při tvorbě je moţné kliknout na tlačítko s označením html. Nástroj Google Sites můţe vyuţívat kaţdý, stačí mít pouze účet na stránkách Google, coţ není nic jiného neţ to, co všichni znají ze zakládání mailu. Poté jiţ nic nebrání začít s tvorbou webu. Ţáci takto mohou nejen stránky spoluvytvářet, ale vytvořit vlastní stránky týkající se např. třídy, školního výletu atd. „Každý web má zdarma k dispozici 100 MB prostoru, více místa je možné dokoupit.“1 Na druhou stranu je moţné tuto kapacitu ušetřit s pomocí propojení s dalšími Google aplikacemi, jako např. Google dokumenty, Webová alba atd. K jednotlivým aplikacím se dostanu v dalších kapitolách. Ve výsledku je kapacita, kterou stránky umoţňují, dostatečná pro vzdělávací účely. V mém případě jsem problém kapacity neřešil. Vkládají-li se pouze textové dokumenty, soubory PDF, odkazy na webové stránky, je tato kapacita dostačující. Kaţdý web má svůj název a je otázkou pro kaţdého, zda si zvolí jiţ připravenou šablonu vzhledu, kterých je dostatečné mnoţství, nebo si vytvoří šablonu prázdnou a tu si poté upraví dle svých představ a potřeb. I úprava vzhledu je záleţitost intuitivní a po seznámení se s nastavením webu není problém vytvořit vyhovující vzhled. Tvorba webu není časově zdaleka tak náročná, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Jak na webovou stránku s Google Sites | DSL.cz [online]. 2. 3. 2010 [cit. 2010-10-31]. Jak na webovou stránku s Google Sites. Dostupné z WWW:
. 1
4
1.1. Tvorba a šablony Tvorba webových stránek přes Google Sites je velice jednoduchá, nabízí mnoţství šablon vzhledu (viz. obr. 1), moţnost operativně stránky bez většího úsilí měnit a doplňovat, skýtá řadu moţností, jak mohou stránky spoluvytvářet i samotní ţáci, coţ je důleţité z hlediska participace ţáků na dalším fungování, zkvalitňování a rozšiřování stránek. Takto vytvořené stránky nabízí poměrně dost moţností, které je moţno vyuţít v rámci výuky. Před tvorbou samotnou je důleţité promyslet strukturu a obsah jednotlivých stránek. Google Sites nabízí stránky typu: webová stránka, jejímţ obsahem můţe být text, vloţená videa či obrázky; úloţiště souborů, kde kromě textu ţáci mohou jednoduše vkládat své domácí úkoly či samostatné práce; seznam, kde mohou ţáci např. sledovat, zda je jejich práce v pořádku. Tvorba se v mnohých ohledech podobá aplikacím typu MS Word – zarovnání, vkládání nejrůznějších objektů, písmo a jeho editace… Základy tvorby takových stránek se ţáci velice rychle naučí, vše je velice intuitivní a poměrně jednoduché. Pro začátek je k dispozici široká škála šablon a barevných schémat, díky tomu si vybere kaţdý dle svých představ. Při tvorbě stránek v jiţ vytvořeném webu lze vyuţít tyto šablony (viz. obr. 2): a) webová stránka – klasická moţnost tvořit webové stránky, b) oznámení – forma blogu, kde je moţnost vznášet dotazy, připomínky, náměty, c) úloţiště souborů – úschovna pro soubory, které je moţno stahovat ze stránky, d) seznam- můţe fungovat jako dohled nad samostatnými pracemi ţáků atd.
Obrázek č. 1, šablony stránek, Ondřej Pletánek
Obrázek č. 2, šablony na jiţ vytvořeném webu, Ondřej Pletánek 5
1.2. Přístupová práva a možnosti Myslím, ţe poměrně významná a výborně vyuţitelná je moţnost nastavit konkrétní přístup na stránky, čímţ se můţe docílit toho, ţe na stránky budou mít přístup pouze učitelé či ţáci, jichţ se obsah stránek týká a mohou se podílet na jejich tvorbě, přidávat své práce, sledovat kalendář plánovaných akcí, studovat zadání samostatných úkolů, prezentací souvisejících s výukou atd. Web tedy můţe být uzavřený pro skupinu osob (v rámci třídy, předmětu). Nemusí být tedy, coţ je dle mého názoru důleţité, pasivními čtenáři, ale mohou být do procesu tvorby zapojováni svými příspěvky. Vše je dobře sledovatelné díky moţnosti hlídat aktivitu na webu. Takto můţe vyučující zjistit, kdo stránky navštěvuje, kdo na stránky vkládá příspěvky, materiály, samostatné práce, případně zjistí ţáka, který ze stránek něco důleţitého smazal. Dalším aspektem můţe být také fakt, ţe ţáci mají jistotu, ţe stránky jsou bezpečnější a nikdo jiný nemusí jejich práci vidět a komentovat. Pro učitele je to moţnost mít materiály na jednom místě, být v kontaktu s ţáky, ověřovat znalosti formou testů, dotazníků. Ţáci si mohou sami vytisknout pracovní list, přinést text do hodiny atd. Toto všechno jsem doposud dělal nejen já, ale také kolegové, kdy jsme vše museli tisknout a pro ţáky neustále mnoţit a zjišťovat, kdo materiály dostal a kdo ještě ne. Ţáky by to mělo motivovat k větší zodpovědnosti a samostatnosti. Pro přístup musí mít kaţdý vytvořen účet na Googlu, coţ je věc velice jednoduchá. Administraci přitom zvládne opravdu kaţdý a je jen otázkou vkládání emailových adres do patřičného políčka a zaškrtnutí příslušných práv (viz. obr. 3, který ukazuje moţnosti přístupových práv – kdokoli, pozvání jako vlastníky, spolupracovníky a čtenáře, přičemţ kaţdá moţnost zahrnuje různá práva a oprávnění). Přístup na stránky je moţný odkudkoli: z domova, z knihovny, od kamaráda. Nemá-li někdo přístup na internet, coţ je v dnešní době zanedbatelné procento ţáků, je moţné po domluvě s učitelem vyřídit vše potřebné o přestávkách, před či po vyučování. Stránky takto vytvořené mohou obsahovat jednoduché výukové materiály (prezentace, témata seminárních prací, termíny testů či odevzdávání úkolů), které jsou ţákům kdykoli přístupné a je moţné je kdykoli operativně upravovat, mazat, doplňovat a obměňovat. Web se snaţí o maximální propojení s webovými aplikacemi od Google. Není tedy problém si přehrávat v okně prezentaci vytvořenou v PowerPointu, sledovat videa uloţená na YouTube. Stránky vytvořené přes Google Sites mají adresu sites.google.com/site/nazev-webu.
6
Obrázek č. 3, přístupová práva na stránky, Ondřej Pletánek
1.3 Shrnutí Mám-li na závěr této kapitoly shrnout aplikaci Google Sites, myslím, ţe v rámci výuky a podpory výuky formou ICT v jednotlivých předmětech je aplikace velice dobře vyuţitelná. Je to moţný nástroj pro zkvalitnění výuky, angaţování ţáků v jednotlivých předmětech s vyuţitím ICT technologií, také pro učitele to znamená poměrně efektivně strávený čas při tvorbě a přípravě materiálů do výuky a spravování stránek, coţ jistě ocení i samotní ţáci. Během krátké doby jsou navíc ţáci i učitelé schopni stránky sami vytvářet a upravovat, coţ je velice důleţité z časových důvodů. Na závěr je moţné konstatovat, ţe takto lze s minimálním úsilím docílit pěkného vzhledu stránek s několika úskalími, o kterých jsem se v této kapitole jiţ zmínil. Je třeba podotknout, ţe moţnosti Google Sites se neustále vyvíjí, mění. Je proto vhodné tento vývoj sledovat a reagovat na něj.
7
2. Google Apps Google Apps je zkrácený název pro Google Aplications, které jsou tvořeny řadou zajímavých nástrojů, z nichţ řada se dá dobře vyuţít ve výuce. V této části se zabývám vybranými aplikacemi, které se dají dobře vyuţít v souvislosti s výukou nejen dějepisu, ale také např. při tvorbě stránek školy. Hlavními výhodami těchto nástrojů jsou, dle mého názoru, česká lokalizace, intuitivní ovládání, uţivatelská znalost práce s PC, dostupnost. Google nabízí celou řadu zajímavých a pouţitelných aplikací a sluţeb. Mezi takové určitě patří kalendář, dokumenty, fotografie, překladač (vyuţití se nabízí ve výuce cizích jazyků, ale také dalších předmětech), knihy (většina knih je v současné době v anglickém jazyce), tvorba a úprava map (široké moţnosti vyuţití při plánování výletu, exkurzí atd.) a samozřejmě tvorba webových stránek. Gmail není třeba připomínat. O některých se podrobněji zmiňuji dále v práci. Sám některé Google aplikace pouţívám, hodnotím je kladně, usnadňují práci, i kdyţ to tak na první pohled nemusí vypadat. Aplikace mohou běţně vyuţívat také ţáci, proto ţáky také s jejich moţnostmi a funkcemi seznamuji. Díky tomu jsou schopni se stránkami pracovat, spoluvytvářet je či do nich přispívat. Kromě aplikací, o kterých se zmiňuji dále a vyuţívám je, lze vyuţít i aplikace a sluţby jiné. Známé jsou např. SketchUp – tvorba 3D modelů (např. matematika, fyzika, výtvarná výchova, chemie); Earth – moţnost pozorovat Zemi (např. zeměpis, dějepis, občanská výchova). Jako alternativu či doplněk ke Google Sites vidím blog nabízený také přes účet Google. Myslím, ţe Sites a blog lze také dobře zkombinovat a propojovat.
2.1. Kalendář První aplikací Google, kterou se snaţím vyuţívat v rámci výuky a u níţ se zastavím, je kalendář. Tato aplikace je opět dobře vyuţitelná v rámci zavádění ICT do výuky, i kdyţ s vyučovacím procesem přímo nesouvisí. Formou kalendáře vloţeného do Google Sites je moţno komunikovat s ţáky, zprostředkovat jim datum testu, zkoušení, termín odevzdání podkladů pro seminární práci…Vše je opět jednoduše propojeno s Google Sites, proto odpadá obtíţné nastavování a problém spojený s uveřejněním na vlastních stránkách pro podporu výuky. Ţáci jsou ve výuce standardně informováni o termínech testů, zadání prací, tématech ústního zkoušení. Zkušenosti jsou však takové, ţe mnoho ţáků jiţ na konci hodiny upírá pozornost jinam, papírek s úkolem, tématem seminární práce či okruhy k testu ztratí nebo zapomenou. Dalším případem je absence ţáka a posléze výmluvy na tuto skutečnost. Tady 8
tato skutečnost odpadá právě při pouţití a aktualizaci kalendáře na stránkách. Klade to ovšem nároky na vyučujícího, neboť je nezbytné kalendář neustále sledovat a aktualizovat pro potřeby výuky a domácí přípravy. Ţáci tak mají kdykoli moţnost zjistit, co je čeká zítra, během celého týdne, jaké mají úkoly. Proto i ţák, který nebyl nějaký den přítomen, ztrácí moţnost výmluvy či omluvy, je přinucen vše dohnat, nastudovat. Kalendář lze tedy jednoduše vytvořit a upravovat, coţ je vzhledem k časové náročnosti domácí přípravy učitelů velký klad této moţnosti, kterou Google nabízí. Informovat ţáky lze takto o jakékoli události či událostech. I v tomto případě se nabízí moţnost nastavit pro kalendář sdílení, lze tedy také nastavit, zda kalendář je viditelný pro všechny nebo jen pro vybrané osoby (viz. obr. 4). Své vyuţití kalendáře ve výuce dějepisu představím v kapitole 3.7.
Obrázek č. 4, sdílení kalendáře, Ondřej Pletánek
2.2 Google Docs Další zajímavou aplikací, kterou Google nabízí, jsou Google Docs (dokumenty). Nejedná se prakticky o nic jiného neţ o zjednodušenou formu Microsoft Office. Učitel má moţnost díky Google Docs vytvořit textový dokument, tabulku, prezentaci, online test, online dotazník. Výhodou je tak moţnost nahrát soubory, které jsou vytvořeny např. v Microsoft Office, do svých stránek a zpřístupnit jednoduše dokumenty ţákům. Při nahrávání prezentací z počítače do Google Docs jsem narazil na omezení velikosti. Ačkoli velikost nahrávaných dokumentů není neomezená, pro běţného uţivatele je naprosto dostačující. „Lze nahrávat do velikosti 500kB dokumenty ve formátech HTML, doc, rtf, odt, txt. Pro tabulky je stanovena velikost
9
1 MB ve formátech csv, xls, ods. Prezentace vytvořené v PowerPointu jdou nahrát pouze tehdy, jsou-li menší než 10 MB. Ještě lze nahrávat soubory PDF o velikosti 10 MB“.2 Učitel nemusí s sebou nosit tudíţ flashdisky či externí disky, na kterých má soubory uloţené. Pro zveřejnění prezentace či zadání seminární práce touto formou je to určitě výborná moţnost. Je třeba podotknout, ţe např. nahraná prezentace ztrácí svou grafickou stránku (animace, efekty…). Myslím si, ţe o to ale v případě výukových prezentací vůbec nejde. Velice dobře vyuţitelnou moţností je vkládání dokumentů vedených pod Google Docs právě do vytvořených stránek Google Sites. Vloţený dokument existuje i nadále nezávisle v Google Docs, ale čtenář nemusí znát jeho adresu, stahovat ho, ani jej nikde hledat a uvidí jej přímo na webové stránce. Nám jakoţto autorům či editorům zůstává moţnost se k originálnímu dokumentu jednoduše dostat a upravovat jej, výsledek bude ihned po uloţení viditelný na webové stránce. Nezanedbatelnou skutečností je ta moţnost, ţe webové stránky Google Sites mohou obsahovat jak Google Docs, tak i soubory ve formátech doc, xls, ppt, které si můţe ţák stáhnout do svého PC. Google Sites moţnost vkládání takových souborů mají např. v šabloně Úloţiště souborů, kde lze vkládat právě originální soubory (Word, Excel, PowerPoint). Vytvořit nový – umoţňuje vytvořit dokument, který bude vytvořen přímo na internetu a je moţno jej kdykoli vloţit na webové stránky Nahrát – takto můţeme převést jakýkoli dokument z počítače na webové stránky
Obrázek č. 5, tvorba a nahrání Dokumentů, Ondřej Pletánek Google Docs: tvořte texty, tabulky a prezentace online | ExtraWindows [online]. 9. 10. 2008 [cit. 2010-10-31]. Google Docs: tvořte texty, tabulky a prezentace online. Dostupné z WWW: . 2
10
11
Při nahrání souborů z počítače do Google Docs máme moţnost zachovat soubor v původním formátu nebo jej převést na odpovídající formát dokumentů Google. V takovém případě jej můţeme dále upravovat a pracovat s ním. Je nutné jen zakliknout příslušnou moţnost. Stačí soubor přetáhnout na pole označené: V této oblasti lze přetahovat soubory nebo kliknout na moţnost Vybrat více souborů (viz. obr. 6).
Obrázek č. 6, moţnosti nahrávání souborů, Ondřej Pletánek
Dobře vyuţitelnou součástí Google Docs jsou tabulkové formuláře. Cílem takto vytvořených a publikovaných formulářů je moţné online testování a ověření znalostí ţáků. Další moţností jsou dotazníky, díky kterým se ţáci mohou vyjádřit k nejrůznějším záleţitostem týkajících se výuky, reflexe a hodnocení vyučovacího procesu. Formulář pouţívám také ke zjištění, jaké formy výuky ţáci povaţují za přijatelné, jak vnímají interaktivní tabuli ve výuce dějepisu, které období či událost je zajímá, co by se chtěli dovědět více. Výhodou formuláře je bezpochyby jeho jednoduchá tvorba, která není časově náročná. Za další výhodu povaţuji vytvořit širokou škálu moţných odpovědí (viz obr. 7). Můţe se jednat o formu testu, kdy ţáci vybírají z moţností nebo moţnost napsání vlastního názoru na danou problematiku, coţ ale je obtíţněji hodnotitelné. Je-li ve škole adekvátní počítačové vybavení, je to forma vhodná přímo v rámci výuky slouţící jako zpětná vazba pro učitele, zda ţáci látku pochopili správně. Dalším plusem formulářů je moţnost převést výsledky testů ţáků a jejich odpovědi do tabulky aplikace Excel a za pouţití různých vzorců testy a odpovědi vyhodnotit. To samozřejmě nelze udělat s odpověďmi, které jsou subjektivní a vyjadřují ţákův názor. Navíc při vyhodnocování testových otázek je v prostředí Google k dispozici 12
přehledný graf, ve kterém jsou znázorněny odpovědi. Nevýhodu vidím v omezeném počítačovém vybavení škol, proto je omezená moţnost v hodině otestovat kaţdého ţáka. Takový test ztrácí význam, protoţe to můţe vyústit do situace, kdy test vyplňuje pouze jeden ţák ze dvojice. Při dotazníku se ale mohou vystřídat a vyplnit oba. Většinou sedí u jednoho počítače dva ţáci. I díky této skutečnosti jde o nástroj vyuţívaný ve velké míře k domácím úkolům, které ţáci zpracovávají. V tomto případě je otázkou plnění úkolů ze strany ţáků. Nicméně formuláře a Google Docs obecně představují dobrou moţnost, jak tvořit, upravit dokumenty pro ţáky a dát jim příleţitost i doma vrátit se k některým záleţitostem, prohlédnout si znova prezentaci, přečíst si text, odpovědět na otázky a otestovat si své znalosti. Navíc se ţáci mohou sami zapojit do procesu svou tvorbou a příspěvky. O vyuţití formulářů na svých stránkách se zmiňuji podrobněji v kapitole 3.8. Tuto moţnost jsem také vyuţil k jednoduché anketě o webových stránkách.
Obrázek č. 7, tabulkový formulář – moţnosti otázek, Ondřej Pletánek Text – odpověď ţák napíše několika slovy Text odstavce – odpověď můţe být napsána několika větami Více možností – ţák vybere z nabídky jednu moţnost a zaklikne ji Zaškrtávací políčka – moţnost zaškrtnout z nabídky více odpovědí Měřítko – odpověď formou stupnice, např. 1-5 (Líbila se ti exkurze? 1 – Velice; 5 – Vůbec
13
U všech částí Google Docs existuje opět moţnost nastavit sdílení jednotlivých dokumentů a jejich zpřístupnění ţákům na stránkách. Dokumenty lze vloţit na stránky, existuje také moţnost odeslat formulář jako email. Ţák si otevře v mailu formulář, vyplní jej a odešle zpět vyučujícímu. Učitel pouze zkontroluje výsledky a můţe pouţít výše zmíněné grafy a tabulky s odpověďmi. S ţáky můţe výsledky a chyby rozebrat a vyvodit závěry pro ţáky, ale také pro sebe. Moţností vyuţití je celá řada. Pro výuku dějepisu představují dokumenty Google nástroj, který se do výuky hodí, obohatí výuku, ukáţe věci, které v učebnicích ţáci nenajdou. Právě moţnost ţákům ukázat formou prezentací, odkazů na jiné stránky, audio a videoukázek zajímavější věci týkající se historie má naději na zpopularizování dějepisu ve školách. Dokumenty proto nabízí značné moţnosti do výuky jakéhokoli předmětu.
2.3 Webová alba Další velice zajímavou moţností, kterou Google umoţňuje, jsou webová alba. Jedná se o moţnost vloţit na stránky vytvořené přes Google prezentaci vytvořenou z fotografií. Pro vloţení prezentace vytvořené z fotografií je potřeba mít v počítači nainstalovaný program Picasa, momentálně ve verzi 3 (stáhnout lze zde - http://www.google.cz/intl/cs/options/).
Obrázek č. 8, Picasa – staţení, Ondřej Pletánek Program Picasa neslouţí pouze k vytváření alb na stránky, ale je to program, ve kterém lze upravit své fotografie. Program samozřejmě plně spolupracuje s aplikacemi Google a můţete jej vyuţít při nejrůznějších úpravách svých fotografií. Výhodu opět představuje
14
dostupnost programu – program lze stáhnout zdarma, není tedy nutno fotografie určené pro web upravovat v programech, za které se musí platit. Úpravy, které umí placené programy, zvládne v programu Picasa běţný uţivatel. Ještě musím připomenout skutečnost, ţe program je v češtině. Cílem této kapitoly ale není detailní popis a funkce programu. Mnohem důleţitější je skutečnost, ţe vyučující můţe touto jednoduchou kombinací – program Picasa a Google Sites – jednoduše zpřístupnit a ukázat ţákům obrázky, které nejsou dostupné v učebnicích, a prezentovat názorně učivo, které je právě probíráno. Úskalí ovšem spočívá v dodrţování autorských práv a uvádění případných zdrojů. Konkrétně ve výuce dějin 20. století je velice efektivní kombinovat výklad s moţností ukázat zbraně, události, osobnosti zároveň na fotografiích, které mnohdy vystihují situaci lépe neţ mluvený projev a výklad učitele. Na svých stránkách tuto moţnost také vyuţívám, přičemţ vyuţiji fotografie, které jsem nafotil během exkurzí, prohlídek. Takto odpadá obava o porušení autorských práv, coţ je nejjednodušší způsob vkládání a prezentace fotografií. Při tvorbě a vkládání webových alb na stránky vyuţijeme účet Google. Přihlašovat se do webových alb lze dvěma způsoby: 1. Přes stránky Google 2. Přímo v programu Picasa
Obrázek č. 9, přihlášení se do webových alb přes Google, Ondřej Pletánek - po kliknutí se přihlašuje standardně přes účet Obrázek č. 10, přihlášení se do webových alb z programu Picasa, Ondřej Pletánek
15
Vytvořené webové album můţeme poměrně intuitivně sdílet s dalšími osobami tak, ţe vygenerujeme odkaz, který rozešleme mailem, nebo vloţíme vytvořený html kód do námi vytvořené stránky. Pouţíváme-li Google Sites, je vkládání do těchto stránek ještě jednodušší. Při úpravě stránky v nabídce Vloţit zvolíme Webová prezentace aplikace Picasa, prezentaci nastavíme a vloţíme. Na webových stránkách se bezprostředně po uloţení zobrazí náhled prezentace, kterou můţeme bez větších problémů ihned v hodině spustit, případně prezentace můţe slouţit také k domácí práci ţáků. Na stránky lze vloţit také jednotlivé fotografie formou zadání odkazu nebo nahráním potřebných obrázků z počítače. Myslím, ţe propojení programu Picasa s Google Sites nabízí zajímavou a jednoduchou moţnost s fotografiemi pracovat, upravovat je, ale také zpřístupnit ţákům. Nemyslím si, ţe by tato práce byla nějak časově náročná. Mnohdy je náročnější fotografie upravovat v jiném programu a poté tyto fotografie prezentovat jakýmkoli způsobem na webu. Zejména ve výuce dějepisu je tato moţnost často neocenitelná a je to jedna z mála moţností, jak názorně ukázat učivo. Také kapacita 1 GB je dostačující.
2.4 Video – Youtube a webové stránky Webovou stránku youtube.com zná snad kaţdý školák, proto není divu, ţe lze videa z tohoto serveru dobře implementovat na webové stránky vytvořené přes Google Sites. Vše je jednoduše sladěno tak, ţe není problém na stránky video ze serveru vloţit tak, aby se dalo spustit přímo na našich stránkách a nemuseli jsme se sloţitě přes nějaké odkazy k videu dostávat. Kromě videa z Youtube lze podobně vloţit na stránky také Video Google. Můţeme tedy mít videoukázky na našich stránkách a spouštět je přímo z nich. V hodinách dějepisu často neocenitelná moţnost ukázat ţákům průběh událostí, nějakou osobnost, pustit zvukovou nahrávku bez sloţitého hledání a procházení stránek rozhlasu, televize. I z časového hlediska můţu říci, ţe na tomto serveru jsou často ukázky, které by vyučující musel často sloţitě stříhat z různých dokumentárních filmů či pořadů. Kanál Youtube kontroluje vloţené materiály. Jestliţe porušují autorská práva, tak je ze svých stránek odstraní. Tak proč této moţnosti nevyuţít, kdyţ se nám nabízí? Určitý čas nám samozřejmě zabere hledání vhodné ukázky, která nakonec nemusí být v českém jazyce, často jsou ukázky pouze s hudebním doprovodem a u ukázek, které se týkají oţehavých témat (holocaust…), coţ ale v takových případech není vůbec na škodu, protoţe taková témata ani komentář nepotřebují. Navíc by ukázky neměly slouţit jako hlavní zdroj informací, ale pouze jako doplnění výkladu učitele a názorná ukázka 16
minulých událostí. Navíc na server Youtube se můţe kdokoli zaregistrovat a vkládat své ukázky, které tak můţe zpřístupnit ostatním. I v tomto případě můţe vyučující zapojit ţáky, kteří s vyhledáváním na Youtube mají četné zkušenosti a mohou sami vyhledávat ukázky týkající se určitých okruhů, které se vztahují k danému předmětu. Napadá mě dobré vyuţití v rámci hudební výchovy, protoţe na Youtube najdeme téměř jakoukoli skladbu, ať jde o hudbu moderní nebo váţnou. Ţáci takto mají opět moţnost zapojit se do vytváření stránek nenásilnou tvorbou. Kromě videa ze serveru youtube.com lze vkládat také Video Google. Takto vyhledané video můţe pocházet z různých serverů, protoţe není pouze youtube.com, ale mnoho dalších (metacafe.com atd.). Video vloţíme do stránek podobně, jak se vkládají dokumenty, obrázky aj. V nabídce Vloţit rozbalíme moţnost Video, ve které vybereme Video Google nebo Youtube. Potom stačí zadat adresu, na které se video nachází a vloţit do stránky. Po uloţení se nám objeví okno s náhledem vloţeného videa, které můţeme v tomto okně spustit. Jestliţe nám velikost okna nevyhovuje, můţeme kliknutím na okno zobrazit video přímo na stránkách Youtube a spustit jej přes celou obrazovku.
Obrázek č. 11, vkládání videa na stránky, Ondřej Pletánek
17
3. Webové stránky do dějepisu – praktická část Jelikoţ učím na základní škole dějepis, rozhodl jsem se, ţe se pokusím vytvořit stránky, které by se předmětu věnovaly. Mnohdy je dnes dějepis vnímán jako něco přeţitého a nedůleţitého. Dění dnešních dnů ale ukazují, proč je důleţité mít základní znalosti o událostech, které se odehrály v minulosti. Setkávám se s tím, ţe ţáci často neznají ani události z vlastní rodiny, o věcech nepřemýšlejí, dnešní svět je nezajímá, necítí zodpovědnost. Nicméně si myslím, ţe dnešní svět je natolik ovlivněn minulostí, ţe by dějepis neměl být na druhé koleji. I toto byl impuls, proč jsem se začal zabývat myšlenkou vytvoření vlastních stránek, aby dějepis u ţáků získal větší popularitu. Dalším podnětem je skutečnost, ţe děti tráví v současnosti mnoho času na internetu, často však bezúčelně. Za samozřejmé povaţují hraní her a komunikaci na sociálních sítích, aniţ si uvědomují moţnosti v oblasti vzdělávání. Proto jim chci tímto nabídnout moţnost s internetem pracovat, ale smysluplněji. Navíc je mým cílem ţáky nejen přimět stránky navštěvovat, ale také spoluvytvářet, aby k těmto stránkám získali určitý vztah. Nejprve jsem vytvořil stránky psaním html kódu, coţ bylo ale poměrně časově náročné a vyţadovalo značné úsilí. Chyběly tam moţnosti, které nabízí právě aplikace Google, proto jsem přešel na tuto přijatelnější a přehlednější tvorbu stránek. Původní stránky se mi zdály poněkud strohé, proto jsem uvítal moţnost, jak stránky oţivit, něco do nich vloţit, ukázat ţákům, zapojit je do procesu tvorby, vyvolat zájem, oţivit výuku. Jakmile jsem zjistil moţnosti stránek vytvořených přes aplikace Google, staré stránky jiţ nepouţívám a nemám důvod je začít pouţívat. Jelikoţ v současné době neučím 7. a 8. ročník, budou tyto stránky postupně doplňovány a aktualizovány, aby byl v budoucnu vytvořen celek, který obsáhne celý 2. stupeň. Nicméně na stránkách pro 8. ročník jiţ začínám pracovat s ohledem na další školní rok, na stránky k učivu 7. ročníku se teprve chystám. Výsledkem nemá být v současné době náhraţka učebnic a sešitů, ale vhodný doplněk, který rozšíří moţnosti domácí přípravy s vyuţitím počítače a internetu ke vzdělávání. V budoucnu není vyloučena moţnost nahrazení pracovního sešitu či učebnice touto formou. To ale také záleţí na vybavení školy potřebnou technikou. Stránky jsem rozdělil do osmi částí, kde ţáci najdou potřebné informace, a neustále stránky podle potřeb doplňuji. Design je jednoduchý, přehledný, ale účel plní. Základní rozcestník je na úvodní stránce. Na ní lze najít základní popis částí, které jsou pro všechny 18
ročníky totoţné. Kaţdý ročník má své stránky, jejichţ struktura je stejná, liší se pouze probíraným učivem, materiály. Nicméně jsem teprve na začátku, ale nepředpokládám, ţe se struktura bude nějakým zásadním způsobem měnit. Na první stránku jsem umístil i odkazy na uţitečné programy, které se dají v dějepise pouţít. Programy jsou také potřebné pro domácí práci ţáků. V 6. ročníku ţáci nepotřebují přihlášení, na stránky se dostanou standardně. Po přechodu z 1. stupně často nejsou na něco podobného zvyklí. I z tohoto důvodu jsem nakloněn této variantě. Pro 8. a 9. ročník jsem zvolil přístup vyţadující přihlášení. Při této formě mohou nastat komplikace, kdyţ ţák zapomene přihlašovací údaje na svůj účet a je potřeba, aby si zaloţil účet nový. Ţáky jsem přidal jako spolupracovníky, ale s ohledem na ztráty hesel a přihlašovacích údajů momentálně stránky fungují bez potřeby přihlášení. Od současných tříd 6. ročníku budu postupem času přecházet na nutnost přihlašování. Bude záleţet, v jakém časovém horizontu si na stránky zvyknou. Na úvodní stránku jsem pouţil jednoduchou šablonu webové stránky s jednoduchou a přednastavenou grafickou úpravou, coţ povaţuji za zcela dostačující pro účel, ke kterému mají stránky slouţit. Vstupní stránka je rozdělena do dvou částí se záhlavím. V levé se nachází ročníky a odkazy na různé programy. V pravé jednoduchý popis částí stránek jednotlivých ročníků. Pro tuto stránku jsem volil stručnost a jednoduchost tak, aby se člověk na této první stránce dobře a rychle orientoval, stránka nebyla příliš přeplácaná a nezahltila ţáky zbytečnými informacemi.
Obrázek č. 12, úvodní stránka, Ondřej Pletánek 19
3.1 Plán Do sekce Plán jsem napsal stručný obsah učiva, který se v daném ročníku probírá. Učivo je napsáno pouze rámcově bez rozepisování konkrétních hodin a jejich názvů. Spíše jde o přibliţnou orientaci pro ţáky, aby měli základní přehled o učivu a měli moţnost v době nepřítomnosti doplnit učivo, které zameškali. Nejpodrobněji jsem rozepsal plán pro 9. ročník, protoţe ţáci v 6. ročníku si teprve zvykají na práci s internetem při přípravě a s dějepisem jako předmětem, který je pro ně nový.
Obrázek č. 13, plán učiva pro 9. ročník, Ondřej Pletánek
20
3.2 Prezentace Oblast prezentace zahrnuje výukové prezentace, videoukázky a fotoalba, které ţákům promítám v hodinách. Případně zde ţáci najdou doplnění učiva, které se v hodinách nestihne probrat. Většinou do této sekce vkládám prezentace učiva, které není v učebnici dostatečně zpracováno. Jako příklad bych uvedl aktuální téma holocaustu a nacismu, jehoţ novější historiografické zpracování v dnešní době získává opět na významu. Videoukázky vkládám z Youtube jako pomůcku a doplnění mluveného slova názornou ukázkou dobových záběrů. Při probírání učiva o 20. století je to pomůcka často neocenitelná. Prezentace jsou vytvořeny v aplikaci Microsoft PowerPoint a přeneseny do Google Docs. Prezentace navíc mohou vytvářet sami ţáci a vloţit je na stránky. Jsou tak spoluautoři stránek a cítí větší zodpovědnost a angaţovanost v procesu. V niţších ročnících se ţáci teprve učí orientovat na stránkách, proto většinu věcí vkládám a upravuji sám. V 9. ročníku po ţácích chci vkládání svých prezentací přímo na stránky. Případně prezentace od ţáků upravím a vloţím. Vţdy se najde několik nadšenců, kteří vytvářejí a upravují prezentace a mají zájem je na stránky přímo vkládat. Vţdy ale prezentaci zkontroluji, zda není její obsah nějak závadný. Zvláště při učivu o totalitních reţimech, holocaustu je opatrnost na místě. Fotoalba se týkají nejrůznějších oblastí, přičemţ často pouţívám své fotografie z cest, které takto můţu rychle a jednoduše zprostředkovat a zpřístupnit ţákům bez obav z porušování autorského zákona. Vyuţívám moţnosti aplikace Picasa, pomocí níţ vytvořím z fotografií jednoduché fotoalbum. To následně vloţím na stránky a zpřístupním ţákům.
3.3 Texty, pracovní listy Tato část webových stránek je vytvořena jako úloţiště souborů, kde vkládám různé texty, které souvisí s učivem a nejsou obsaţeny v učebnici. Texty mají doplnit učivo o různé dobové dokumenty a přiblíţit tak ţákům dobu, o které pojednávají. Ţáci nemusí dlouho hledat na internetu, vše mají přehledně na jednom místě a minimalizuje se tím riziko špatného zdroje, obsahu textu. Část textů obsahuje úkoly, na které mají ţáci odpovědět a zjistit, zda textu porozuměli správně, ke které události se vztahuje, jaké jsou hlavní myšlenky dokumentu. Na stránkách jsou dokumenty ve formátu .doc nebo také .pdf. V případě potřeby tak ţáci mají moţnost daný text projít doma, zamyslet se nad obsahem, významem.
21
Pracovní listy se vztahují k učivu, které se probírá v hodinách. Plní úlohu zápisu, ale často v hodinách řeším ztrátu pracovního listu, výmluvu ţáků na absenci v hodině. Takto si kaţdý ţák pracovní list při neúčasti v hodině či ztrátě kdekoli vytiskne. Pracovní listy jsou opět především ve formátech .doc a .pdf. Zde také vkládám okruhy obsáhlejších testů. Jedná se o oblasti učiva, ze kterých budou ţáci psát test. Najdou zde pojmy, události, data, osobnosti, které se musí naučit, protoţe nelze vše stihnout říci v hodině. Toto se týká především 9. ročníku, kde předpokládám zvládnutí většího objemu učiva. V minulosti jsem okruhy vytiskl a vyvěsil na nástěnku ve třídě, ale protoţe se papíry ztrácely, tato volba vyřešila tento problém a starosti. K této problematice se váţe také kapitola 3.7 mé práce. Do této části stránek také vkládám soubory a testy vytvořené v aplikaci HotPotatoes.
3.4 Obrázky, mapy V této sekci se nalézají mapy a obrázky, které se vztahují k učivu. Tato stránka je vytvořena jako obyčejná webová stránka. Ve starších učebnicích a dějepisných atlasech jsem často postrádal srozumitelné a pouţitelné mapy, proto jsem na stránky umístil tuto rubriku. Práce s mapou je v dějepise velice důleţitá a je jeho součástí po celou dobu studia. Ţáci se učí v mapě číst, vyhledávat na mapě místa, pracovat se slepou mapou. Mapy, které na stránky postupně umísťuji, bezprostředně souvisí s učivem a umoţňují ţákům mapu rychle najít a pracovat s ní. Postupně budu vkládat slepé mapy totoţné s těmi, které pouţívám v hodině. Mnoho map obsahuje informace nepouţitelné ve výuce dějepisu, proto většinu map upravuji do poţadované podoby. Ţáci si tak mohou mapu vytisknout v případě, ţe ji ztratili. Obrázky jsou na stránce umístěné samostatně nebo jako webové album Picasa. Je to z důvodu šetření místa na stránce. Z obrázků, které mají spojitost, je ideální vytvořit webové album a vloţit na stránku jako prezentaci. Výsledkem je lepší přehlednost stránky. Názorná ukázka formou mapy či obrázku je vhodným doplněním výkladu dějepisného učiva. Ţáci získají konkrétní představu o probíraném učivu, historickém období.
22
3.5 Odkazy Část Odkazy je vytvořena opět šablonou webová stránka. Ţáci zde naleznou podle ročníku odkazy na webové stránky související s dějepisem. Tato část slouţí pro zájemce, kteří mají zájem dovědět se další důleţité informace o období, které je nějakým způsobem zajímá. Dalším důvodem, proč jsem na stránky umístil tuto oblast, je fakt, ţe mnoho ţáků při tvorbě referátů, seminárních prací vyuţívá pouze Wikipedii a další stránky obsahující jiţ vytvořené referáty a seminární práce, kde jsou informace občas nepřesné. Navíc ţáci mají tendenci celý článek zkopírovat a odevzdat. Takové práce nepovaţuji za samostatné, protoţe to nejsou práce ţáků, ale někoho jiného, kdo je vloţil na internet. Toto je moţnost a alternativa, jak ţáky přimět bez velkého hledání získat a zpracovat informace k danému tématu. Vyţaduji práci nejméně ze dvou různých zdrojů. Jelikoţ málo ţáků navštěvuje knihovnu, je to tedy moţnost přimět ţáky něco si přečíst, poznat jiné stránky neţ výše zmíněné, jejichţ obsah je adekvátní. Pro ţáky v 6. ročníku jsem na stránky vloţil odkazy na webové stránky a hry s dějepisnou tématikou. Byť jsou v anglickém jazyce, pro dnešní mladou generaci není problém se v tomto prostředí orientovat, protoţe velká část her je právě v anglickém jazyce. Mohou si tak nenásilnou formou zahrát hru, která je navíc svým obsahem můţe obohatit. V souvislosti s učivem vkládám odkazy na stránky, ze kterých ţáci zpracovávají různé úkoly k učivu (Tutanchamon apod.). Cílem takových her je například správně obléci gladiátora, proces mumifikace v Egyptě, stavba pyramid apod. Velkým kladem je propojení s anglickým jazykem. Další odkazy směřují na různé fotogalerie s pravěkou či starověkou tématikou (bohové Egypta, pyramidy) nebo animace. Odkazy v 6. ročníku nicméně beru a ukazuji ţákům jako moţnost pro doplnění a ozvláštnění učiva, nikoli jako běţnou či nutnou součást přípravy. Ţáci se mohou přesvědčit, ţe se dějepisné učivo dá zpracovat formou her, podívat se na spoustu obrázků. Na stránkách pro 9. ročník jsou jiţ odkazy směřovány více k vyuţití při domácí přípravě a při tvorbě samostatných prací. Zde jiţ nejsou odkazy na hry, ale na stránky, kde je dostatek informací pro důleţitá témata, která se v 9. ročníku v dějepise probírají. Odkazy se týkají dějin 20. století, zajímavých výstav, památníků a různých projektů na stránkách rozhlasu, České televize, internetových novin. Ţáci tyto odkazy pouţívají při výuce o 2. světové válce (interaktivní mapy, časové osy, holocaust), ale také dějin 2. pol. 20. století. 23
S jejich pomocí plní domácí úkoly, píší seminární práce. Většina vloţených odkazů v této části přesměruje ţáky na interaktivní stránky, coţ je dokáţe zaujmout. Navíc jejich obsah je většinou v českém jazyce, ale najdou se i stránky anglické a ruské. Zajímavých webových stránek se vzdělávacím obsahem, které se v dějepise dají pouţít, je v současné době celá řada. Nejčastěji se věnují moderním dějinám. Do budoucna přemýšlím o vkládání odkazů na zajímavé časopisy a knihy, které mohou poslouţit jako vhodný zdroj pro tvorbu referátů a samostatných prací. Je to také moţnost, jak přivést ţáky ke klasickému čtení, které se v dnešní internetové době poněkud vytrácí.
3.6 Práce žáků Z názvu jasně vyplývá, jakou funkci má tato část internetových stránek. Jako šablonu jsem zvolil seznam. Na tuto stránku ţáci ukládají domácí práce v elektronické podobě. Dříve ţáci odevzdávali úkoly elektronickou poštou nebo ručně. Tato forma můţe být poněkud nepřehledná a chaotická, papíry se zaloţí, elektronická pošta je promíchaná s dalšími věcmi. Takto mám dobrý přehled, kdo práci odevzdal, o čem práce pojednává. Stačí jen práci ohodnotit, zda splnila poţadovaná kritéria, jestli je moţno ji uznat za splněnou. K vloţení práce se ţáci přihlásí a během několika chvil práci vloţí na stránky jako přílohu, jestliţe zapomene přihlašovací údaje, práci vloţit nemůţe. V seznamu jsou tři sloupce: jméno, popis, uznáno. Ve sloupci jméno napíši jméno a příjmení daného ţáka, do dalšího sloupce zadám, zda je práce v pořádku nebo je potřeba něco doplnit, případně jaké chyby se musí opravit, aby mohla být práce uznána. Do posledního sloupce vloţím symbol , jakmile je práce opravená a hotová. Takto i sám ţák pozná, jaká jeho odevzdaná práce vůbec je, co musí dodělat, dopracovat. Odevzdávání prací touto formou ţáky učím. Protoţe na to nejsou zvyklí, toleruji odevzdání formou mailu. Postupem času i tím, ţe ţáci letošního 6. ročníku se učí pracovat se stránkami od počátku, budu toto odevzdávání do této části stránek v budoucnu vyţadovat a prosazovat. Rozvíjí se tak informační gramotnost, psaní a úprava textu na počítači, internetová komunikace. Tento způsob povaţuji za přehlednější a efektivnější. V emailové schránce mohou být příchozí maily nepřehledné, psaná forma je u značné části ţáků nečitelná.
24
3.7 Kalendář Tato část webových stránek je ţáky často vyuţívána. Na této stránce se nacházejí údaje o zkoušeních, testech, domácích úkolech, samostatných pracích. Ke kaţdé události uvádím přibliţnou hodinu, kdy se událost bude konat, dále pak okruhy, ze kterých budu zkoušet, z čeho budou ţáci psát test, které učivo si ţáci mají přečíst a udělat zápis, jakou práci mají odevzdat. Pro stránku obsahující kalendář jsem zvolil šablonu webová stránka, do které je kalendář jednoduše vloţen. Nic jiného zde ţáci nenajdou. V aplikaci kalendář jsem vytvořil kalendáře pro jednotlivé ročníky. Kaţdý ročník má tak svůj vlastní barevný kalendář, ve kterém je lepší orientace a přehlednost. Proto není na stránkách kalendář jeden univerzální. Kalendáře pro 7. a 8. ročník mám vytvořené, ale vzhledem k tomu, ţe letos tyto třídy neučím, kalendáře neaktualizuji. Informace do kalendáře vkládám pravidelně a v závislosti na momentální potřebě. Řeší to problém se zapomínáním ţáků. Často si totiţ nezapíší informace, které se týkají domácí práce, testu, zkoušení. Neobstojí výmluvy na absenci, ztrátu zápisu a poznámek. Kromě výše zmíněných informací zde vkládám také svou činnost (přidání prezentace, videa…). Prohlídka kalendáře znamená zlomek času, kterou dnešní mládeţ tráví na internetu. Kaţdá událost obsahuje také další údaje. Jakmile si ţák událost v kalendáři rozklikne, zobrazí se podrobnosti, které s ní souvisí. Události vkládám pouze do kalendáře a na stránky, ţáci do kalendáře nemají důvod vstupovat a měnit jej. Cílem je přimět ţáky, aby kalendář pravidelně sledovali při přípravě na vyučování, vyuţívali tohoto prostředku k efektivní přípravě, byli v obraze, co si mají připravit, jaký je domácí úkol, z čeho píší test. Deníček je dobrá věc, někteří jej ale mají často jen na okrasu a vytrhávání papíru na testy.
25
Obrázek č. 14, kalendář pro 9. ročník na mých stránkách s vyznačením událostí pro ţáky, Ondřej Pletánek
Obrázek č. 15, podrobnosti, které se zobrazí po rozkliknutí události v kalendáři, Ondřej Pletánek 26
3.8 Testy, dotazníky Šablona pro tuto část je stejná jako u většiny ostatních stránek – webová stránka. Z názvu je patrné, ţe v této oblasti se objevují cvičné testy, dotazníky, které mají ţáci často vyplnit doma formou samostatné práce. Mohou souviset s učebnicí, filmovou ukázkou, dobovým textem, který je uloţen na webových stránkách. Objevují se zde také testy související s prací s mapou, protoţe práce s mapou je důleţitou součástí dějepisu. Mnohdy se bez map při učivu ţáci neobejdou a slepá mapa bývá pro značnou část problém. Na stránku vloţím připravenou slepou mapu, pod ni následně vloţím formulář vytvořený v aplikaci Google Docs. Některé testy jsou povinné, jiné vkládám především pro zájemce, ale také jako procvičení učiva na blíţící se test. Problém je obecně u ţáků, kteří vztah k učení nemají. Ti mají vţdy výmluvu, proč domácí práci nemohli splnit. Testy pouţívám také k jednoduchému zkoušení ţáků na začátku hodiny, mohu vyzkoušet větší mnoţství ţáků. Někteří jsou zkoušeni ústně, jiní právě formou jednoduchého testu, dotazníku. Ţáci 6. ročníku testy zkoušejí, i kdyţ jsou nepovinné, mají zájem. Slepá mapa jim dělá problémy, proto se na toto učivo zaměřím a slepé mapy s otázkami budu vkládat. Ve vyšších ročnících se snaţím vyţadovat vlastní názory, proto jiţ neumisťuji pouze formuláře typu test, ale s poli pro psané odpovědi. Dá se takto eliminovat opisování odpovědí od spoluţáků.
3.9 Anketa o webových stránkách V souvislosti s webovými stránkami jsem chtěl znát názor ţáků na takovou moţnost zpestření výuky a domácí přípravy s vyuţitím ICT. Sestavil jsem proto jednoduchý dotazník v dokumentech, který jsem vloţil na stránky, a ţáci jej vyplnili. Takto jsem zjišťoval u ţáků 6. tříd jejich postoje, postřehy, případně připomínky. Úkol jsem nezadával ţákům 9. tříd, jelikoţ zanedlouho odejdou na střední školy, ale ţáci 6. tříd budou na škole delší dobu a mohou poté srovnávat a porovnávat své zkušenosti a dojmy. Dotazník vyplnilo v hodině celkem 33 ţáků. Zajímalo mne, jak často se ţáci na internet dostanou, zda vyuţívají internet a počítač k přípravě na vyučování a samozřejmě jak vnímají moţnost pracovat se stránkami, které jsou přímo vytvořeny k tomuto účelu, co se jim na stránkách líbí, jestli chtějí v budoucnu na stránky přispívat a podílet se tak na tvorbě stránek.
27
Z odpovědí vyplynulo, ţe ţáci nemají problém se na internet pravidelně dostat. Celkem 48% dotázaných odpovědělo, ţe se na internet dostanou dokonce kaţdý den. Většina ţáků vyuţívá internet jako moţnost přípravy na výuku – celkem 73%. Jde ovšem o to, jakým způsobem k tomuto účelu internet vyuţívají. Ačkoli ţáci v 6. třídách s dějepisem začínají a s moţností mít k předmětu webové stránky se na 1. stupni dosud nesetkali, drtivá většina z nich hodnotí kladně moţnost takové webové stránky pouţívat jako doplněk výuky. Jelikoţ se ţáci teprve s fungováním stránek seznamují, nepřekvapilo mě, ţe zájem o podílení se na tvorbě stránek vyjádřilo 45%. Tady vidím jasný úkol přesvědčit ţáky a ukázat jim, jak jednoduše na stránky přispívat, jak s nimi pracovat a zapojit je tímto do procesu tvorby. Tento průzkum mě utvrdil v názoru, ţe tato práce není zbytečná, má svůj význam. Proto doufám, ţe podobnou aktivitu ţáci časem docení, zapojí se aktivně do úprav stránek, získají motivaci stránky pouţívat. Na výsledcích dotazníku chci v budoucnu stavět a s ţáky provádět podobné šetření i v budoucnu. Zjistím tak, zda postupuji správným směrem, ale také kde jsou nedostatky. Předpokládám, ţe výsledky se změní tím správným směrem.
Obrázek č. 16, odpovědi ţáků na otázku č. 1, Ondřej Pletánek
Obrázek č. 17, odpovědi ţáků na otázku č. 2, Ondřej Pletánek
28
Obrázek č. 18, odpovědi ţáků na otázku č. 3, Ondřej Pletánek
Obrázek č. 19, odpovědi ţáků na otázku č. 7, Ondřej Pletánek Ilustrační sejmutí obrazovky u obrázků 1-19 vytvořil autor práce.
29
4. Závěr Závěrem bych uvedl, ţe aplikace Google nabízí velké mnoţství vyuţitelných doplňků, které se mohou dobře uplatnit při vyuţívání ICT v rámci výuky. Nelze říci, ţe je tato moţnost omezena na určité předměty a pro ostatní se nehodí, protoţe záleţí na přístupu kaţdého učitele, jak se k této moţnosti postaví a zda ji vyuţije. Kaţdý ţák dnes navštěvuje Facebook, ICQ a tráví na počítači část svého volna, proto je vhodné nabídnout mu moţnost vyuţít práci na počítači také k tomu, aby se vzdělával touto, pro některé jiţ samozřejmou, cestou. Mnoho ţáků není schopno orientovat se v mnoţství informací, které internet v dnešní době poskytuje. Mnoho ţáků pouţívá Wikipedii, často bezmyšlenkovitě. Dále uţívají známé klávesové zkratky (Ctrl+c, Ctrl+v) jenom proto, aby zadaný úkol splnili. Mnohdy hledají informace na stránkách, které neoplývají kvalitou ve smyslu správnosti informací, a toto je moţnost, jak jim usnadnit práci s informacemi, zvýšit oblibu určitého předmětu a jeho zpopularizování. O to v dějepise usiluji především. Kaţdopádně ţáci si teprve zvykají na tuto moţnost a bude nějaký čas trvat, neţ si zvyknou. Počítač většinou vnímají jako stroj na hry a komunikaci, ale jako nástroj vhodný ke vzdělávání, přípravu na výuku často ne. Další otázkou je, jak se k této záleţitosti staví samotní učitelé, protoţe ne kaţdý je ochoten něco podobného tvořit a věnovat čas tvorbě podobných věcí. Cílem je stránky dodělat do finální podoby tak, aby obsáhly dějepis jako celek. Dalším bodem je motivovat ţáky do té míry, ţe stránky nebudou brát jako něco zbytečného, ale jako něco, co budou přirozeně vyuţívat a stane se součástí jejich domácí přípravy. Není vyloučeno, ţe se doplní nové sekce nebo přepracují sekce stávající. Z výsledků dotazníků v kapitole 3.8 plyne, ţe ţáci mají o takovou formu zájem, s internetem doma pracují. Některé oblasti je potřeba dodělat a vyuţívat ve větší míře. Stránky se dají připravit do jakéhokoli předmětu, do kterékoli vzdělávací oblasti a jde jen o vyučující, jak se k této moţnosti postaví a zda věnují část svého času přípravě vlastních stránek. Zajisté to ţáci ocení. Jiţ v současné době jsou náznaky vcelku pozitivní, proto je potřeba vytrvat i přes překáţky a komplikace, které to s sebou nese.
30
Resumé Práce je zaměřená na vyuţití moţností, které nabízí aplikace Google. Hlavním tématem jsou webové stránky a jejich vyuţitelnost ve výuce či vzdělávacím procesu. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou ukázány aplikace Google, které lze vyuţívat jednotlivě nebo jako propojený celek a jejich součinnost s dalšími programy, např. MS Office. Aplikace, které jsou v práci představeny: webové stránky (Google Sites), dokumenty (Google Docs), fotoalbum spolupracující s aplikací Picasa, kalendář a práce s videoukázkami ze serveru Youtube.com. Praktická část je zaměřena na konkrétní vyuţití aplikací Google. Konkrétně se jedná o webové stránky, které jsou vytvořené v prostředí Google a jsou propojeny s aplikacemi Google, přičemţ vše tvoří celek. Jedná se o stránky vyuţívané ve výuce a při domácí přípravě dějepisu. Moţnosti vyuţití jsou poměrně široké a neustále se vyvíjí a rozvíjí, proto je třeba neustále pracovat a sledovat tento vývoj, který je v dnešní době logický a zřejmý.
31
Seznam literatury [1] Jak na webovou stránku s Google Sites | DSL.cz [online]. 2. 3. 2010 [cit. 2010-10-31]. Jak na webovou stránku s Google Sites. Dostupné z WWW: . [2] Google Docs: tvořte texty, tabulky a prezentace online | ExtraWindows [online]. 9. 10. 2008 [cit. 2010-10-31]. Google Docs: tvořte texty, tabulky a prezentace online. Dostupné z WWW: . [3] Weby Google: publikační systém a webhosting v jednom - Lupa.cz [online]. 29. 10. 2008 [cit. 2010-11-09]. Weby Google: publikační systém a webhosting v jednom. Dostupné z WWW: . [4] Dokumenty Google: online kancelář pro každého - 4 .kapitola [online]. 22. 4. 2008 [cit. 2010-11-09]. Dokumenty Google: online kancelář pro kaţdého. Dostupné z WWW: .
32
