s0
clislntéky ! (čtěte na str. 6)
ZPRAVODAJSTVI O FEJETON
KALENDAR (10.5.-16.5.)
Astronomick
daje
Slunce vychází 10.5. v 5'22 h a zapadá ve
20.32h, ve čtvrtek t6.5. wide v 5.l3h a zapadne ve 20.41 h. Den se prodlouží o
18
minut. Měsíc je
1 1
.
5. v poslední čwr_
ri.
Blahop ejeme Svátek mají Blažena (pá), Svatava (so), Pankrác (ne), Servác (po)' Bonifác ( t),
Zofie (st) a P emysl
(čt}.
,ssTá_ O.-=1 %'ď
Správny kIuk ze spravne
Moc dob e. Jste kamarádskli, up imn1i,
tiv.
Kdy a proč jste se rozhodla pracovat v PO?
pa rty
rra
Jednou p
Rouget de Lisle, autor revoluční písně Marseillaisy. 1910 národní umělec, malí , grafik a ilustrátor Antonín Strnadel. t920 ' národní umělec, architekt Josef Svoboda, náš p ední jevištní v tvarník _ vywo il nap ' polyekrán Laterny ma_ giky. kten měl velk tispěch na Světové V!Ístavě EXPO 58 v Bruselu' l940 nacistická armáda p epadla Nizo_ zemsko, Belgii a Lucembursko. t945 československá vláda p iletěla do osvobozené Prahy. ll.5'1900 byl v Rusku spuštěn na vodu k iŽnik Aurora. 1945 u Milína na P íbramsku rozdrtila Sovětská armáda poslední zpytky na_ cistick' ch voisk na zemi Ceskoslopadly poslední v st ely druvenska
Z odd
'
-
Svou chutí a elánem do práce. Napadlo vás někdy s pion' ry skon-
čit? Ne. Mám děti ráda a cítímse mezi vámi dob e. Těšímě práce, kterou společně vykonáme.
_ -
St elba, hod granátem, odhad vzdálenosti i znalost dopravních značek
_
vybornou. o Ped školou v Bakově nad Jizerou stojí sovětsk tank. Pio_
12. 5.
v Evropě.
t820'rnalí Josef Mánes, zakladatel
a klasik českéhonovodobého umění
-
a národní malby l9. století.
1945 bylo ustaveno prozatímní vedení jednotná mláSvazu českémládeže dežnická organizace, o jejimž vzniku bylo rozhodnuto l4- b ezna na schrlzce zástupc r zn 'ch ilegálních mládežnick' ch skupin, tak začala v praxi existovat. l3.5.1795-' historik a jazykovědec Pavel Josef SaÍa ík, v'iznamná osobnost našeho národniho obrozeni'
-
_
-
-
1840' írancouzskl spisovatel Alphon-
se Daudet; ve svtich dílech zachytil ze_ Iména atmosféru a lidi jižníFrancie. 1930 t norsk,polárni badatel a zoolog Fridtiof Nansen; v roce 1888 jako prvni procestoval vnitrozemi Gr nska, v letech 1893-96 podnikl plavbu Severnim ledov' m oceánem' l9/m německá voiska vtrhla do Fran_
cie. 14.5. 1905
-
' Nikolaj Alexandrovič Tichonov, člen politi kého byra Úv xsss a p edseda rady ministr SSSR. 1955 byla ve Varšavě podepsána Smlouva o p átelství, spolupráci a vzá_
n\i i z této školy si dali závazek, že na
počest 40. vyročíosvobození naší
vlasti odevzdají tolik druhotnych su_ rovin, kolik kilogramri tank váŽí. Za
ptil roku pilného sbírání se jim to poda ilo. o Nejlepším oddílem ve skupinové soutěži Cestou ke svobodě a miru v Rájci-Jest ebí je oddíl Tuláci. Splnil nejen všechny dosavadní ukoly hry, ale aktivně se r]rčastni i ti-
murovského hnutí. Nedávno pomá_ hali pionli i tohoto oddílu p i stěhováni paní Zednikové do nového bytu s st edním topenim. o Pion,i i ze skupiny lvana Sekaniny v ostravě-
Porubě navštívilisvé kamarády ze ZŠ UŽhorodská v Košicich. Byli ubytováni v rodinách košickych pion1irri, pro-
hlédli si t ídy i sí tradic, muzeum, Spišskti hrad i Slovenskri ráj. Učast_
nili se také zahájení akce 100 sparta_ kiádnich kilometrr]. Nyní se Porubští těší,až jim slovenští piony i oplatí návštěvu.
Aktivizační uko! V. etapy
moderniho obrazu krajiny a města.
Úsloví na tento Nejstrašnější ned věra
be.
_
t
den
nedrivira v
se_
Thomea Garlylo
(anglick hiíoÍik, t7s-t88tl
ná Kdo má štěsti a je členem nějaké bez-
vadné pionyrské skupiny či sportovního oddílu, tak mi dá určitě za pravdu, že nad správnou partu neni. Pavel Kučaba, dvaadvacetilet'i slévač z plze ské Skodovky, se do jedné takové bezvadné party dostal - správně se naz1ivá mládežnick1i pracovní kolektiv. Pavel dnes íká, že by své
,,černé"emeslo nevyměnil ani pytel peněz, a vyprávi mi p itom
za
a.n-
tickou báji o praotci slévačinyHéfaistovi _ bohu ohně a ková ství, kter1i se svého emesla na olympu
pad
S v bornlj'm nápadem p išly letos na ja e uličníorganizace KSČ v Praze 5, kdyŽ nabídly prostory agitačních
st edisek Národní fronty pionyr m. Se zástupci zatím šesti pion1irsk ch skupin a editelstvimi škol uzav ely trojdohodu, která oddílrjm umoŽ u-
je, aby si tam V Určity čas mohly poádat svoje schrizky, zvát si na bese_ dy zasloužiléčleny strany, umisťovat nástěnky a symboly. Na oplátku zase
p ipraví pro komunisty z uličních or_ ganizací kulturní programy a budou se zučast ovat slavnostních akcí. (tda)
také nikdy nevzdal'
Pavla Kučabu č|ověk shání těžko.
Když totiž zrovna neni s partou píacovní, která mimo jiné zvitězila mezi kolektivy společenskych organizací v l. etapě mezinárodní mládežnické štafety vlasteneckych a internacionálních činrj Paměť, tak ho určitě najdete v pionlirském cykloturistickém oddíle p i 30. ZŠv Plzni. Pionrirského vedouciho a zárove cvičitele lll. t idy dělá Pavel už adu let. Se svymi pionyry-cyklisty tráví na kolech skoro všechen volny čas, soboty a neděle nevyjimaje. Jen co se trochu otepli, promaŽou a napumpují kola a jede se. od dubna do ijna najezdí kolem
Píšetenám
6 000 kilometr ! Nejlepší z kluk , které má Pavel v pionyrském oddíle, to zkoušejí i závod-
ně v Dynamu Plzen či Sokolu BoleVec, a tak z nich možná jednou vyroste novy Moravec nebo Bartoníček ' . . l na lesní brigády jezdi oddíl samoz e|mě na kolech - na svém
kontě uŽ maji několik tisíc vysáze-
nych stromk P i setkání s Pav|em Kučabou si mťržete byt jisti, že hovor vždy skonči u slévačinynebo u kola. obo'ie má totiž Pavel moc rád. .
agresivnich imperialistick'ch blokrl,
mali Antonin Slavíček,tv rce
Dobry
to Všechno pionri i absolvovali na
skem, Maďarskem, NDR, Polskem, Ru_ munskem, SSSR a Československem _ Varšavská smlouva. z častněnézemě p ijaly usneseni o jednotném velení pro ozbrojené síly členskrch stát , zavázaly se k okamžité vzájemné pomoci v p ipadě ozbrojeného ritoku proti některému z nich. Vytvo ení obranného svazku evropsktich socialistick 'ch zemi bylo odpovědí na existenci
stát. t6. 5' t870'
pion rskou schrizku."
Kladně.
jemné pomoci mezi Albánii, Bulhar_
zejména na zapojení NSR do Severoatlantického paktu. Spo'iené sily zemí sdružen'ch ve Varšavské smlouvě se staly rn znamn m stabilizu,|ícím činitelem v Evropě a zárukou dalšíhospěšného budováni socialismu. 15.5.1935 byla uvedena do provozu prvni linka moskevského metra. byla podepsána Státni smlouva -'l955 o obnoveni nezávislého a demokratic_ kého Rakouska _ na jejím základě by_ ly v Rakousku zrušeny okupační zony a země byla prohlášena za neutrálni
Takže ted' už se jistě, milá Sedmičko, nediviš, že i my se těšíme na každou
Deset pětičlenn ch družstev pio_ n'irské skupiny odvážníz Kladna zá-
vodilo na trase branného závodu, ktery pro ně p ipravili patroni z jednot-
hé světové války
nás
Čímjsme vás nejvíc p ekvapili7
o
_
zi
se.
í!
z oo VB v
svazácké sch
nemá o tuto práci zájem. Protože s dětmi pracuji ráda, p ihlásila jsem
a sku pi n
ky LM a svazáci
i
p edseda požádal, že ve škole hledají pionyrské vedoucí a jestli někdo
V ročí l0.5. t760'francouzsk'i d stojník claude
dobrosrdečny a spolehliv'i kolek-
J' Závozda
P i p íležitostiMezinárodního roku mládeže a Xll. světového íestivalu mládeže a studentstva v Moskvě vyhlašte dne 12. 5. 1985 ve vaší pionyrské skupině soutěž, nazvanou Nejkrásnější dárek pro Festival. Každ'i oddíl jisker a pion'i'r odevzdá nejméně pět dárk , z nichž p ipraví pion'i rská
skupina v tlidnu od 27.5. do 1. 6. 1985 v, stavku p i některé akci po ádané v rámci oslav MDD. Nejlepších pět dárklj zkaždé pion'|'rské skupiny bude p edáno delegáttim Festivalu v Moskvě. V Praze dne 4. 5. '1985
pravni v1ichovu. V těchto dnech se p ipravují žáci jabloneck'ich škol na okresní kolo soutěže v dopravni v 'chově. Čty členná družstva nacvičuji technickou dovednost, jizdu zručnosti, poskytování prvni pomoci, dopravni testy i jizdu na kole podle pravidel silničniho provozu. Na snimku
O. Nedomy je skupina pionyr p
Ust ední štáb hry Cestou ke
svobodě a míru vyhlašuje aktivizačnírikol pro V. etapu:
o Cílem dopravních cyklistickych závod je zvyšovat zájem dětí o do-
Hovory V Pion' rsk' oddíl T i plamínky ze Slaného nám zaslal rozhovor se svou vedoucí Annou Kalinovou. ,,Milá Sedmičko, je nás v oddíle 25 a na sch zky se moc těšíme' Naše vedouci pracuje ve vyrobě obuvi na dvě směny, má t i děti, ale na nás si vždycky najde čas. Všichni ji máme
moc rádi, myslime si, že ji zajímá v bec všechno, i naše problémy. Zeptali jsme se ji: Jak se vám s námi spolupracuje,
soudružko?
demontáži jizdniho kola.
i
O Tanečnica je hora v p ekrásnych valašsk1ich Beskydech, ale Tanečnica je také dětsky národopisny sou-
bor Domu kultury pracujícich RoH v Novém Jičině' Letos slaví patnáct |et svého trváni a za tu dobu se
v něm vyst idalo p es t i sta padesát členťr'Dnes mriže p edvést iak tance a lidové pisně z Valašska, tak i ruské
lidové tance, koledy'
ukolébavky
a básně. Tanečnica pat í k p edním soubor m Severomoravského kraje
a za svoji činnost byla odměněna vedle jinych oceněni i titulem ,,oddil 30. vyročízaloženi pionyrské organizace." (ŠP)
213
Sci-fi soutěž! Píšetepovídky? Máte rádi Íantazii
_ a zárove vědu a techniku? Smějete se ěasto a rádi? Pak se m žete zr]rčastnit našínové literárni
soutěže v žánru science-fiction' kte_ rá je tentokrát zamě ena v1ihradně na humorné povidky. Patronem sou_ těže bude sEPTlM, což je právě postava trochu humorná a trochu sci-fi' Povidky p i'iímáme do 30. června, ale jen od těch autor , kterym k tomuto datu bude maximálně l6 let. Vítězné povidky otiskneme, auto i dostanou za.jimavé sci-fi knižky. Na každou práci napište své jméno, adresu a datum narození, p ip. i rodné číslo. Rozsah jedné povídky by neměl b.it větši než 5 stran. Pište na naši adre-
su, na obálku napište HUMOR vE
scr-Ft.
oDDíL, KTEnÝ poŘÁonl svŮ.t FESTIVAL
Pr'()
l1á,S
nD/-\nL-í\ =c!!!Dv I I rilkd.v lJ lleli()llČí Vedle v sále je veselo. Chvíli hra-
je Zbyněk na harmoniku a družina Stopa zpívá, pak vezmou Kami_ la a Ajka kytary a zpívaji a recitují
Lodníci, za chvíli se ozve zvuk
čty pišťal a nastupuií Myšáci.
Pak živémuzikanty vyst ídá magnetofonová nahrávka a šestnáct kluk cviči spartakiádni skladbu. Tady, v p edsáli, je ticho. Nad zažloutlymi fotografiemi a četn\imi zápisy jako by se vznášely vzpomínky let minulych, let ne
otev eně rozho čeny
rŠL
právě lehkych. Pion''rsky oddíl Plavčícize skupiny v Děčíně-Želenicích po ádá sv j vlastní festival. oddíl, kter'i' ziskal čestn diplom UV SSM za vítězstvi V p vni etapě mezinárodni štafety Paměť, zvítězil i mezi 1 206 oddíly Severočeského kraje ve h e
PP1 NB ,,Co znamená ta podivná zkratka?" ptáme se vedoucího oddilu
dopis
Vážen,i pane Karte Čapku,
spisovateli!
Sděluji vám, že od chvile, kdy jsem se naučila čístvšechna pismenka, byl jste mym nejoblíbenějším spiso-
vatelem. VÍm, jak peisek s kočičkou va ili dort a co všechno do něj dali, jak se vyprali a sušili na š e. A pamatuji se, jak Sherlock Holmes p išel
žehleni citim tu vaši bilou vŮničku,
která se line cel,im domem. V každé restauraci si p edstavuji posedlého režiséra,kter1i všechny p esadi a má
Major JUDr. Ji í Janovsky, náčelníkos sNB v Děčíně,o p estávce vysvětloval pion'i'rŮm p vod všech odznakr] a vyznarnenání na své uniÍormě
p ipominky i k slunečnÍmu svitu. Když jdu v Praze po mostě, divám se
zahyne na nemoc, kterou sám rozpoutal. Vě im, že mravenci jsou válečnici, chrobáci chamtivci a mot li bezduši hlupáčkové' Vě ím, že anglická neděle je strašlivá, španělská zahrada není zahradou z vegetace, ale ze samého stínu, a činštiumělci
žádn porcelán, jen
ejn po
ádek, st ežili zrádce,
soudní izení, učastnili se vysidlováni Němc z pohraničních oblasti, st ežili a zajišťovali národnÍ majetek proti rabování, učastnili se svozu a soupisu cennych p edmět po odsunu Němctj, st ežili státni hranice, zajišťovali nevybuchlou munici, pátrali a zneškod ovali zbytky fašistick ch armád a boj vek roztroušen
tch
v
pohraničnich lesích'"
Na dalšich stránkách kroniky najdeme vyprávěni očitrich svědkťt vybuchu a požáru vojenskych sklad fašistické armády v Krásném B ezně v červenci roku 1945, Íotograf ie pohraničních hlídek, fotky z historické p ehlídky SNB dne 28. rinora 1948, dlouhy seznam p íslušník, kte í ve službě položili své životy. Pátrání po p íslušnícíchPohotovostniho pluku I NB se stalo pro severočesképionyry částílll. a lV. etapy celostátni hry Cestou ke svobodě a miru.
,,Bezpečáci, tedy vlastně soudruzi z SNB, jsou našimi ne'jlepšími kamarády. Hlavně ti naši z obvodního oddělení z Děčína. Hodně nám p i pátrání pomohli. Proto jsme je všechny pozvali na náš íestival. Ale máme kamarády i z Kablovky, tam pracuje náš vedouci, je brigadyrem BSP v lisovně. Clenové brigády s námi jezdi na vylety a exkurze, závod nám p jčuje svou chatu, a když je soudruh Kuna s námi na tábo e, ostatní plni jeho ukoly"' ,,A taky jsme se dozvěděli o našem kraji a o tom, jak to tady vypadalo hned po válce, mnoho za-
v sledkr1 svého pátráni vystavku, bezvadně uklidili celé okolí
z
domu.
Vedle v sále se cviči, tanči, reci_
tuje, zpívá a hraje. Soudruh Milan Novák, p edseda okresní rady Po
SSM, p ed-ává Pavle, Jardovi
tak-
Andree Cestné pionyrské odznaky lll. stupně a p íslušnici VB p edávají všem odznaky Mladého budovatele. Než Tomáš s Martou rozdaji kytky všem hostr]m, než vedoucí prohlási, že pro oddíl Paměť nikdy neskončí, víme o historii Pohotovostniho pluku 1 NB témě všechno. A vy vlastně taky.
hle udělaji dvěma prsty ve vzduchu a vznikne krásny, pr svitny) šálek.
a
Všechno vám vě im, pane Capku'
Jen to ne, že zahradnici, pěstujicÍ ze-
leninu, jsou ,,košťálnici". Nevě im, že
byste tohle mohl myslet vážně' P i uctě, kterou máte k lidem všech po' volání, že byste měl pro zeliná e jen
opovrženi. Tomu prostě nemohu uvě it. Ani kdybych měla snist sto
edkviček, deset saláttj a tucet kedluben denně.
$'Ao, ,a-*'
ve
kola bo ra nty a fa šisty očekáva.i íci'
jimavosti." oddílov festival není věc obvyklá, ale Plavčici se o jeho zorganizováni pokusili. Sál kulturního domu vzorně vyzdobili, p ipravili
do vody a sleduji, zda někde nevYstrkuje hlavu mlok a ne íká své najf, najf. Vě im vám, že krakatit m že zničit svět. Věrim, že každ,, diktátor
nepot ebuji
,,PP I NB neboli Pohotovostni pluk 'I Národni bezpečnosti vznikl v polovině roku l945' Skládal se z dvanácti rot, které p sobily na hraničnÍčá e od Broumova až po Tachov. Byla to vojensky organizovaná složka a její ukoly byly nemalé. P edevšim bylo nutno zajišťovat klid a bezpečnost no4),ch osidlenc pohraničnÍchobci. Dále p íslušníciPP l NB udržovali
KAMARÁDI B
na záhadu podivnych
,,penouktj" a mlady Lotrando se v klášterni škole naučil smrkat do kapesníku a ikat pitšéna ževuzém.Ve vašich povidkách jsem se dozvěděla, že koberec s Čintamani a ptáky je nejcennější pro jednoho sběratele a kaktus pro druhého, nicméně oba jsou ochotni pro svou váše činit neuvě itelné skutky. Záviděla jsem vám vaše nápady, vaši krásnou a chytrou Dáše ku i to, že jste dal barvy v nim; p i každém
soudruha Ji iho Kuny, Ajky, p edsedkyně oddílu, a Honzy, instruktora. ',Nejp esnějši odpověď najdete v našich kronikách. Podivejte se, co nám napsal plukovník Ji í Vrzal, b'ivahi,p íslušnik5. roty pohotovostniho pluku. Ten dopis jsme si četli na sch zkách několikrát." Čteme tedy Úryvek z dopisu:
Sestnáet Plavčíl
|
B.
PAŠKoVÁ
FOTO J. SOUMAR
ZEPTALI JSTE SE
-
APN ODPOVIDA
V našíredakčnípoště se objevilo několik dotazrj, jak je to s ochranou p írody v Sovětském svazu, které druhy živoěichtj tam pat í mezi ohrožené, jak se tato zví ata chrání. o odpověd' jsme požádali soyětskou tiskovou agenturu APN.
ZUBR
ati ďalŠí
V ce|ém světě je dnes mnoho druhr]r živočichrjohroženo nebo témě vyhubeno. Hlavní vinu nese člověk. Nejen proto, že vzácná zvííataz nejr znějších d vodrj loví, ale p edevšim pro svou nepromyšlenou činnost p i těžbě d eva v lesích, rozši ováni pastvin, používáníjedovatych látek v boji se škr]dci. Ani neorganizovaná masová turistika nep ináší živoči-
chrjm a rostlinám nic prospěšného' Sovětsk svaz má dosud adu oblas'ti, kde si p iroda uchovala svou pťtvodni tvá . S rozvojem prrimyslu a zemědělstvi je však t eba počitat s tím, že i zde by mohla brit naruše_ na. Proto odbornici stanovili p ísná pravidla těžby d eva, proto 'je lesní
Zubr z Berezinské p írodní rezervace
4 hospodá stvi st edem zájmu nejen ekonomrj, ale p edevšímochráncrj p írody. Proto jsou zÍizovány p írodní
rezervace a chráněná r]lzemi. Druhé vydání ,,Červenéknihy"' která vyšla v roce 1984, obsahuje na tisíc ohroženlich druhr] rostlin a živoči_ ch , kte í jsou zvláště chráněni,
a p irozeně je lov na ohrožené druhy zví at zcela zakázán. Všechno to p ináší ui'sledky. Asi vite, že na počátku našeho stoleti byl zubr (mimochodem - zubr je velmi stani druh, kteni pamatuje i takové zvi e, jakrim je mamut) ve volné p írodě zcela vyhuben. Na pomoc mizejicimu druhu p išli Iidé. V obo e Bělověžskli prales, zíizenév Bělorusku hned po druhé světové válce, tato mohutná zvi ata p ežila. A dnes je t em st m zubrr]m obora těsná. Pro_ to jsou p eváženi do dalších mist Sovětského svazu. V p irodní rezervaci Askanija-Nova na jihu Ukrajiny dokonce udělali pokus se zk ižením zubra s domácim hovězim dobyt_ kem. V Bělověžském pralese se poda ilo uchovat ekologickou rovnová_ hu. Tím byl uchráněn nejen zubr, ale také dalši zviÍala los, jelen, srnec, divočák, medvěd, -rys, liška, jezevec, vydra, kuna a další. Mnoho živočichr],kte i '|sou zapsáni v Cervené knize, sídlína druhém konci Sovětského svazu na Dál_
-
ném v' chodě. Ve vodách Japonské_ ho, ochotského, Beringova mo e se
sovětštíochránci p irody snaží postupně obnovovat množstvíohrože_ n'ich mo skrich zvi at a ryb. Nap iklad osud nejvzácnějšího kože_ šinovéhozví ete světa - mo ské vYdry se v mnohém shodu'ie s osudem zubra. Na začátku dvacá_ iého stoleti byla mo ská vydra na po-
kraii vyhubení. Měla to ,,štěstí", že člověk z ní mohl získat hustou a hed_ vábnou kožešinu temně hnědé bar_ vy, krásnou tak, že se jí íká měkk briliant. Mezi všemi sv'imi mo sk'imi sousedy trpěla vydra lovem nejvíc. Roku 1924 sovětská vláda zcela zakázala lov mo ské vydry. Dnes se díky prozíravémuopat ení vyskytuje na Kamčatce, Komandorskrich a Kurilsk ch ostrovech v počtu p evyšujicím šest tisíc kusr]. Rozr stá se i počet mo skych tule v oblasti Kuril. V současnédobě je jich zde p es padesát tisíc' ostrov tu|eri , některé ostrovy Kurilského a Komandorského souostrovi byly vyhlášeny státnimi p irodnímr rezervacemi, kde isou zakázány všechny druhy prr1myslovlich prací. Na mo _ sktich mapách je kolem těchto uzemí vyznačena t icetimílová zÓna. kam nesmí vplouvat žádné plavidlo' Chráněni 'jsou také suchozemští živočichové Dálného vychodu. Díky to_
v Běloruské SSR
V okské státní p írodní rezervaci žijí je ábi bílí také tit-o ptáci jsou v Cervené knize
mu nap iklad roste počet kamzíkťr
goral
- rychlonohych obyvatel P mo ského kra;e. P vodně se p ed-
i-
pokláda|o. že tento druh kamzíkr] se v zajeti nerozmnožuje' Pracovniky Lazovské p írodní rezervace však če kalo p ekvapeni - stádo kamzíkr] goraI dnes už dosahuje p es t i stovky kusri. Dob e se tady da í také ,,pánU tajgy" - amurskému tygru. Za polárním kruhem p ibyvá víc a vic r žovych rack , ptákii, kte í jsou na zyváni symbolem Arktidy' Na pohled velmi k ehcÍ ptáci po skončeni hnizdění neletí na jih, ale na sever, a tráví dlouhou zimu na okrajr nezamrzaji
cich ledovych mo i. V Sovětském svazu se o ochranu p i' rody staraji nejen státni instituce, ale také Í zné společenskéorganizace' Nejrozší enějši jsou spo|ečnosti na ochranu p irody. Na Územi Ruské so větské federativni socialistické repu bliky nap iklad tato organizace sdru žu'je p es 35 milion lidi.
Ostrov tuleriri
v sachalinské
oblasti
A. MAKAROV (APN)
Snímky APN
POVIDKA
5 ,,Nás si nevšímej." Gavrilov si upravil fotobu ku, zapojil tranzistorové rádio a vyrazil. Ložkin s Grubinem šli kousek za nim. V autobusu se Gavrilov dostal dop edu, kde si sedl. Grubin s Ložkinem z stali na zadni plošině a Kolju sledovali. stačilo, aby se v uličce objevila ně.iaká babička a p iblíŽila se ke Gavrilovovi, když chlapec se najednou vymrštil, uvolnil sedadlo a znehybněl. ,,Jak to vlastně funguje?" zeptal se šeptem Ložkin. ,,Fotobu ka zapojí okruh a jakmile se babička p ibliží,Kolju praští elektrickri proud do dolní části zad. Trochu to boli." Gavrilov se už tlačil ke Grubinovi. ,,Praštila mě elektrika!" stěžoval si. ,,To je v po ádku. Máš uvolnit místo staršímu. Tos neslyšel, že se to dělá?" ,,Proč bych to dělal?" rozči|oval se Gavrilov. ,,Já jedu ještě deset stanic a ona Vystoupí u tržnice." ,,Je starší,"vysvětlil mu stručně Grubin. ,,A je to žena. Jestli ale chceš odstoupit od smlouvy, m -
žeme se vrátit."
I{oljL - eruurilsuu KIR BULYČoV
,,Co mám dělat, abych nedostával takov' rány7" ,,Chovat se d stojně a dokonce šlechetně." ,,Zkusím to," ekl Gavrilov po chvilce p em šleni. Dál už dojeli bez problém . l když byla v autobusu volná mista, Gavrilov si nesedl. Nechtěl riskovat. Na pláži byla spousta lidí. Gavrilov se rozletěl zakamarády, ale do cesty se mu p ipletl nějak muž. Gavrilov do něho narazil a jakmile vyslovil první ,,slovo od plic", V tu ránU se zastavil a tvá il se p ekvapeně. ,,Co se mu stalo?" zeptal se Ložkin. ,,Byl uveden do činnosti takovy karabáček," odpověděl Grubin. ,,Mikrofon vyt ídi slova, která se ve slušnéspolečnosti nepoužívaji, a karabáček se dá do práce." Gavrilov pospíchal k vynálezcrim. ,,Za co jsem dostal, kdyŽ nejsem V autobusU?"
,,Cos ekl tomu muži?"
,,Nestačil jsem mu po ádně ict nic . . ." ,,JestliŽe byl uveden do činnosti p ístro'j, stačil jsi íct dost. Tak tedy jedem dom ." ,,Já to ještě vydržím." Vtom Gavrilov uviděl Světlanu, která bydlela vedle v domě. ,,Ahoj!" ekla mu SVětlana. Gavrilov jí neodpověděl.
Penzista Nikolaj Gavrilovič Ložkin se vracel domr] autobusem' Jel zdaleka, až z d eva ského závodu. Autobus byl plny, Ložkin stá| na jedné noze v uIič_ ce, pod nim seděl sportovně zaloŽeny mladík, četl knihu, a když ho to p estalo bavit, díval se oknem ven na míjejicíkrajinu. Ložkin v tom viděl p íšer_ nou nespravedlnost, ale nedokázal mladikovi íct _ pusťte mě sednout. Nikdo rád nep?iznává, že už není mlady.
P íštístanici p istoupila žena s dítětem v náruči. Mladík si jí určitě Všiml, proto se znovu zahloubal do knižky.
To už Ložkin nevydržel. ,,Mladíku," oslovil ho a sáhl mu na rameno. Ten ani nezvedl oči, pohnul'ien ramenem, aby se zbavil LoŽkinovy ruky. ,,Stojí tu žena s dítětem," oznámil mu Ložkin. ,,Pojd'te si sednout," ekl muž s holí vedle mladíka a vstal. ,,Co vás to napadá!" odmitla žena, když Viděla hÚl. Mladik.ienom pohnul koleny, aby muž s holi mohl vyjit. Najednou se zezadu ozval hlas: ,,Počkeite, to se musi jinak!" K mladíkovi se protlačil starši urostly chlapík, obratně se naklonil, chytil ho pod koleny a vynesl z autobusu. Mladík ne ekl ani slovo a dělal, že poád se zaujetim čte. Ložkin se dom vrátil pat ičně rozzlobeny, a když potkal souseda Alexandra Grubina, byl rád, že si má komu postěžovat. Grubin byl totiž nadany Vynálezce. Vyslechl Ložkinovo vyprávěni a nejd ív se ho pokoušel uklidnit. ,,T eba ten mladík byl tak soust eděn na čtení,že ani nevěděl, co se kolem děje?" Na to ale Ložkin zavrtěl hlavou. Venku p íšerně vala hudba. Mlad'i Kolja Gavrilov si pouštěl magnetofon. Ložkin s Grubinem museli mluvit hlasitě, aby se slyšeli. A do toho protestoval Grubin: ,,Ten mladik z autobusu je v'i'jimka. Takovych je
málo."
,,Ale 'jsou takoví," namítal Ložkin. ,,A musí se s nimi něco dělat." ,,Co7 P ece je nebudou po ád vynášet z hromadné
dopravy." ,,Hele, jsi p ece vynálezce, máš nadáni, objev ně_
co, Sašo!" ,,Na to bych musel mit p esné technické zadáni ..." ,,Já ti ho p inesu," odpověděl Ložkin a druh den
p išel s dokladem nazvanym TECHNlcKÉ ZADANi. Úvod. Mezi mládežíse bohužel vyskytují jedinci, kte í se nedovedou chovat, jsou hrubí ke starším, k ženám, děvčat m. Dosavadní metody nejsou univerzálně použitelné.Domnívám se, že 'je s tím t eba bojovat na urovni podmíněn'ilch reflexťr. Zadáni. Sestrojit lehk p ístroj, kteni by nep eká_ žel p i pohybu. tento p ístroj p ipevnit k dotyčnému. P iblíži_lise stary člověk, p ístroj musí v prost edcích hromadné dopravy reagovat, musí mla_ díka donutit, aby uvolnil misto. Dále p ístroj musí zachycovat neslušná, hrubá slova. Po jejich vyslovení musí následovat trest. stejně musí potrestat takového mladíka, jestliže se ošklivě chová k děvčatrjm. Konečně p istroj musi v dotyčnémvyvolá_ vat p áni pomáhat, když uvidí, že ostatní kolem něho pracují.
Grubin to dlouho četl a nakonec ekl: ,,Píijd' za tyden." A za tyden Grubin Ložkinovi ukázal novy p ístroj. ,,Bude to fungovat?" ,,P esně to odpovídá technickému zadání' Ted'najdi dobrovolníka, na kterém to vyzkoušime." Vtom p ešel kolem okna Kolja Gavrilov, typická postava lidí V tomto věku se všemi kladn1imi i zápornymi vlastnostmi. ,,Tady ho máme|" zvolal Ložkin. ,,Koljo! Pot ebuje tě věda k takovému jednomu pokusu." ,,Co budete zkoušet?" ,,P ístroj na p evychovu mladého pokolení." ,,Já to nepot ebuju," prohlásil Kolja. ,,Počkej!" zvolal Grubin. Jako správnri vynálezce byl netrpěliv'i na vysledek zkoušky. ,,Máš na něco chuť7 Chceš zmrzlinu? Nebo pot ebuješ nějaké ka_ pesné?" .,Pot ebuju novy kazety do magneťáku." ,,Máš je mít." ,,A taky pot ebuju t i rubly." ,,Platí," souhlasil Grubin.,,Pojd' dovnit ." Na rrjzné části těla mu p ipevnili vysilače, venku umístili titěrnou fotobu ku a Grubin ekl: ,,Mťržemezačít.Upozor u.iu tě ale, aby sis nezkoušel sundat vysílače.Nepoda í se ti to. Jenom se poraniš." ,,Copak jsem cvok?" divil se Gavrilov. ,,Za takovej honorá by s tim souhlasil každej' Co mám dělat?" ,,Dneska je sobota," uvažoval Grubin. ,,Pojedeš autobusem na pláž''' ,,4 co vy?"
,,Proč mi neodpovíš?" zeptala se. ',Ty to viš moc dob e!" ,,Ty se na mě zlobíš? P ipravovala jsem se na písemku a do toho kina jsem jít nemohla." ,,Jo tys nemohla, tak mě tedy poslouche.j, ty . . ." Pod límcem mu vyskočila malá gumová ruka a dala mu facku. Gavrilov se chytil za lvár' ,,Pat í ti to!" ekla světlana' ,,Jako kdybych ti ji dala iá." ,,Vždyť jsem ještě ani nic ne ekl" ohrazoval se Gavrilov.,,Nechte si tu vaši odměnu!Jdu domrj. Já vlastně nic nesmím!" ,,T eba to vydržíš,"domlouval mu Ložkin. ,'Vypěstuješ si podmíněnéreflexy." ,,Pověste si to na sebe|" vyk ikl Gavrilov. Marně se pokoušel strhnout se sebe vysilače. V zoufalství se rozběhl podél eky. Vynálezci ho dohnali až na okraji městského parku, kde se právě konala brigáda. Gavrilovovi se kou|ely slzy po tvá i, ale pra-
coval z plnlich sil. ,'Co se to děje? Gavrilov pracu|e?" divil se Ložkin. ,,To ten p istro|," usmál se Grubin. ,,Napsals, že p i pohledu na lidi, kte i něco dělají, má p ístroj donutit dotyčnéhok práci. Pojd', nebudeme se do toho plést, trefi dom i bez nás." Kolja dorazil až navečer' Sotva se vlekl. Grubin na něho zavolal z okna: ,,Tak co? Popracoval sis?" Gavrilov otev el pusu, aby odpověděl, ale zarazil se a mlčel. JakmiIe byl u okna, dal gesty na|evo, že chce sundat ten p ístroj' Trvalo to pět minut. Grubin mu ekl: ,,Hned dostaneš penize na kazetu, Koljo." Gavrilov se oblékal pomalu a mlčky. Ani nenadával, nezlobil se, jako kdyby se bál, že p istroj, kter1i užležel na stole, by ho mohl potrestat i odtud. Když se Grubin ráno probudil a otev el okno, viděl Gavrilova na lavičce, jak čte knížku. ,,Budete dneska dělat zase ty pokusy? Mohli byste mě znova zapojit?" ,,Pot ebuješ penize, vid'? Jenomže, hochu, já beru aŽ pozítÍi,takže to nep jde . . ." ,,Já to udělám zadarmo. Mám dnes rande a ještě si nejsem sám sebou jisty, abych ne ekl něco, co bych neměl." ,,Tak pojd', ekl Grubin. ,,Abys toho ale nelitoval!" ,,To bych musel byt po ádnej ' . " Kolja Gavrilov se zarazil a dodal: ,,Zapojte mě rychle. Já si strašně pot ebuju Vypěstovat ty podmíněn17 reflexy"'
P eložil JosEF TÝČ llustrace M. HAVLíČEK
CHV!LKA S HRADISTANKEM
6
I
o
B'ivali .isme-nadšenymi obdivovateli dis_ kotékovych tancrj a všech směrťr sou_ časnépopulární hudby' Byvali. Do té doby, než isme navštivili Uherské Hradiště a zastavili se ve Slovácké budě, nevel_ kém, hezky upraveném domku uprost ed městského parku. Hrála tam cim_ bálovka, na parketu pod d evěn1im trá_ movym stropem do rytmu podupávalo odhadem tak kolem t iceti tanečnic a tanečnik ve starodáVnych slováck'ich krojich. Nikdo z nich nep esáhl věk patnácti let, a to nás zaujalo ste'ině, iako ie_ jich projev plny radosti a dobré nálady. Juchuu, zavyskla si občas děvčata a my zr]stali stát s ustv doko án' ,,Šetdráteník po' ulici, Anka na riho volala, dráteničku, zadrátuj nám, hrníčekjsem rozbila," zpivala děvčata a kluk s drátenickou krosnou na zádech p izvukoval: ,,Když já p ijdu do dědiny, všeci na m a čekaj , su tam t i pěkné děvčice, ony na mria volaju." A zase dívky: ,,Dráteníčkudraťat , kudrnaty, st apat , drátenÍčku draťaty, ty budeš m j!" Když skončili, posedali si kolem a my jsme se zeptali: Kdo lste? ,,No p ece Hradišťánek," odpověděli, ,,cehim názvem dětsky folklorní soubor Spojeného závodniho klubu RoH Uherské Hradiště, náměsti Rudé armády 79, telefon . . ." Stačí,stačí.My jen, že jste se nám líbili. Ted'p em'išlíme, jak se stát členy vašeho souboru. Jde to v bec? ,,TéŽko," pronesl Jura, jako by se rozumělo samo sebou, že konkursy, kter mi je pro Vstup nutné projít už v první t ídě základni školy a které prově uji pěvecké i pohybové schopnosti. nem žeme v žádnémp ípadě zvládnout. Nicméně
jsme si neodpustili poznámku: A jak jsi se sem dostal ty, Juro? ,,Doporučil mě soused, kter 'tančíve velkém Hradišťanu, to 'je soubor dospě_ hi ch." A proč, prosim tě? ,,on sem p edtím p ivedl mou sestru." Abys ji hlidal? ,,Vždyť je staršínež já." Ach, tak! Ale kde je psáno, že by mladší bratr nemohl hlidat starši sestru, ze'jména je_li ona slečnou7 ovšem s Mojmirem, ktery d epěl vedle, to bylo z ejmě
jinak. ,,Brácha sem chodil. Jednou se mě zeptal, iestli nechci taky, iá ekl, že ano, a tak jsem tu od sedmi let." ,,A my už od školky," zachichotaly se dívky. Jak jsme se na ně otočili, uvědomili jsme si, že jsou tu vlastně s chlapci p l na pril a tudiž si nemohou na íkat na nedostatek partner , jako v jinlich podobntich skupinách. Potom nám padly do oka jejich kroje. Martina hned vyskočila: ,,My vám je s Lenkou ukážeme. Podívejte, zde naho e máme rukávce a na nich kordulku. oblékáme si bílou spodničku, pak spodní fěrtošek, na kterém je vrchní fěrtošek. Ten se potom zdobí slováckou mašlou. A když nosí holka krátké vlasy, tak si Vezme šátek, dlouhé si splétá do copu' Na nohy navlékáme sibi ky
a obouváme krpce. Kluci mají kordulky černéa navíc zástěry. Stačí?" Bohatě. A šijete si je samy7 ,,Jak kdo," zaznělo z chumlu' z čehož jsme, jak jistě zaznamenáváte, moc moud i nebyli. Naštěstíse do hovoru vmísila Vedouci této skupiny souboru Jana Polášková:
,,Takovych kolektiv , jako je tento, se schází podle věku celkem pět, ti naši jsou nejstarší, takže chápete, jak velkou šatnu bychom museli mít, aby se p i_ strojili opravdu všichni' Kroje jsou tedy vlastní. Hodně jich ušijímaminky, nebo se alespo podilejí na něktenich jejich částech, dost jich vytvo í ženy, které s tím mají zkušenosti, a něco si pt3jčuje_ me. Nedávno jsme si napríklad vydělali penize ričinkováním ve filmu Všichni mají talent, a pak jsme si opat ili kompletni novou obuv." Víme' p itakali jsme, koupili jste si krásné kožené krpce. Ale nás by stejně zajímalo, jestli kroie nosíte i jinak než na 'ieviště a sem do budy. ,,Jistě, t eba když jsou v Ma aticich kro_ jované hody. Jde prrivod, hraje se, zpivá a tančí." A co takhle do kina, do školy, tam si je neberete? ,,Ne." Byli byste nápadní? ,,Bvli." Kroie se p ece jenom asi víc hodí na p edstavení či slavnosti, zauvažovali jsme si. o vás je známo, že se mr]žete pochlubit mnoha rispěchy na našich i zahranič_ ních podiích a p ehlídkách. Ted' jsme sledovali vaši zkoušku, na kterou se scházite každ}, t}rden a která sestává z rozběháni se, r znych druhri poskok , pobíháni, rytmizované chrize, pak z obyčejnérozcvičky podobné hodinám tělesné vychovy, kdy dbáte na p esné dotahováni cvik , a nakonec tance. Buď do kruhu, na místě, nebo ve dvojicich. Učí_ te se kroky, obraty, zpiváte. P edvedli jste nám jakousi generálku, a jak jsme mohli post ehnout, dráteniček draťat pat í do ucelenějšího pásma, protože se tam vedle něho objevil t eba ková , vaečká , mlyná i ezník. To ie vymyšlené? ,,Jen trochu jevištně upravené. Jinak právě toto číslonašeho programu' které se jmenuje Hrajeme si na emesla, pocházi asi z dvacátych t icátlich let naše_ ho století ze starého Města, tehdejší vesnice, dnešní součásti okresního města Uherské Hradiště." Vy se seznamujete s historií či smyslem
folklorních tanečk a pisniček? jsme zjistili, Že takhle se ',Vždycky. Tady kdysi na dědině opravdu žilo' Ne všichni totiž byli emeslníky. T eba papučá i nebo va ečká i sem docházeli z Valašska, handrlák obyčejně z Kunovic. Hadry, kožky, vyk ikoval a ženské se sbíhaly' Většinou totiž nosil i zprávy z okolních vsí. A vždycky se k tomu nachom1itly děti, utahovaly si z něho, smály se mu, prozpěvovaly si ikanky, které je právě napadly. Jindy se ob'jevil dráteník, ktery spravoval hrnce, plecháčky, rendliky a z návsi se oz ,valo:
Dráteničku draťat\i, kudrnat , st apat dráteníčkudraťat ,, ty budeš m j!"
,
Tohle nám povidali a najednou iako když do nich st elí, spustila muzika, všichni vstali a pustili se do tance. Počkejte. zvolali jsme, protože jsme si až ted'uvědomili, proč jsme vlastně tady, blahop ejeme vám, letos p ece slavite t icet let svého trváni . .. Ale naše slova zanikla v hudbě a jásotu. Ten. kdo něco umi, asi opravdu o nějaké ovace nestojí.
JtLDA zÁRUBA
Foto JOSEF SOUMAR
MLADA FRONTA SLAVI 40 LET
7 , I
Slavná krasobrusla ka Sonja Henie se usmívá na kameru - i na Stanislava Sigmunda
Na ruzy ském letišti po p íletu Emila Zátopka z Helsink, kde
v6vo il sv j první světov' rekord v běhu na 10 km
. a tak Wpadal znám' rozhlasov' reportér p i letošnímmistrovství světa v hokeji ..
l\ovinars1{á
hch;.něvPanské 8 ,znaku', zatímco já jsem plaval prsa. Potkávali jsme se nejprve v družstvu Slavie Praha _ a později ve sportov_ ni redakci Mladé Íronty, kterou Mirek vedl. Dnes je profesorem na vysoké noviná ské škole." Kterou oblast sportu jste měl na sta_
V květnu p ed ěty iceti lety se na_ rodila naše svoboda a s ní p išel na svět i první československ deník
určen p edevšímmlad MLADA FRONTA.
m lidem
_
Její první v 'tisk se objevil v praŽ-
skych ulicích hned ráno 9. května 1945. Začala se vytvá et i tisknout pobliž Václavského náměstí v Praze, v Panské ulici číslo8, v domě, ktery p ed sto dvaceti lety dostal název U t í červenych hvězd' Ale noviná sk'i'ch hvězd tu už za ta léta zazá ilo mnohem víc, počínajet eba E. E. Ki_ schem, na jehož noviná ské začátky upomíná nově zasazená pamětní deska . . . Mladá fronta kromě novin vydává ve svém nakladatelstvi i knížky a má také monopol na vydávání dětskych časopisri ; od Mate ídouš_ ky, která začala vycházet už koncem roku 1945, až t eba po Sedmičku, která naopak pat i mezi nejmladší
mladofrontovni,,děti"
.
.'
Mezi prvnimi redaktory, kte i psali do nového deníku pro mladé, byl i STANlsLAv slGMUND, dnešníznámy rozhlasov'i sportovní komentátor. jeho hlas jste určitě Mimochodem slyšeli z rádia i -p i poslechu p enos z letošního hokejového šampionátu. Sešel jsem se se Stanislavem Sigmundem sice v budově Cs. rozhlasu, ale mluvili jsme o novinách. o těch, které se v noviná ském slangu zkrá_
rosti ?
ceně nazyvaji MF. Jaky by| ten
jich" první rok7
,,je_
,,Podle mého názoru _ nejkrásnějši. MoŽná i proto, že mně bylo v té době něco málo p es dvacet. Já jsem zpočátku byl zaměstnán na ministerstvu informaci, ale díky p íznivé pracovni
době.isem mohl už od počátku psát do Mladé f ronty jako externí redaktor. Chodil jsem i ,,držet" služby, dě_ lal jsem práci technického redaktora _ zkrátka, co bylo t eba. Potom jsem p ešel do sportovní redakce na_ trvalo. Ve své prvni noviná ské pracovni smlouvě mám nástupní datum:
l.ledna
1946."
Jak jste se vlastně seznámil s okruhem lidí, kte i první noviny mladych psali a organizovali? ,,Má na tom vinu sport, p esněji plavání, které jsem provozoval.Znal jsem se doslova z bazénu s Mirkem Hladkym, b.ival m rekordmanem ve
.,Tenkrát se na velké specializace ne_ dalo, vracel jsem se t eba z fotbalu, vzal si doma jinou tašku a odjel na atletiku a v duchu se musel p ipravovat t eba na košíkovou. Ale začínal jsem nejprve s plavánim, protože tomu jsem ne'ilépe rozuměl. Brzy jsem ovšem p ešel na hokej, kter'i mám moc rád. Psal jej pro nás nejprve Karel Bureš, zkušenti noviná , kter'i' mne jako nováčka brával na zápasy s sebou, abych se p iučil. Psal si všechno už v pr běhu zápasu, ne po_ tom někde v teple redakčnímístnosti, a ve chvili, když zápas na ledě kon. čil, udělal i tečku za svym reÍerátem! Byla to pro mne dobrá škola." Když se těsně po válce dával do pohybu tak obrovsk ' ,,stroj", jako je vydávání novin, tak to občas mohlo někde i zask ipat, ne? ,,Ale ovšem, vždyt stránky novin vznikají doslova pod rukama. Měli jsme v'i hodu v kvalitních tiska skych strojích _ v Panské 8 za války sídlil německ'i' vydavatelsky podnik Prager Presse; v jeho tiskárně však neměli
Dán Ostergaard, vítěz Závodu míru, je zpovídán pro Mladou Írontu
českétitulkové písmo, takže jsme si háčky, čárky a občas i ten krouŽek na Ů museli do matric vyrážet ručně. Uzávěrku isme měli pozdě v noci, a protoŽe poválečná Praha na tom byla s městskou dopravou dost špatně, museli jsme občas použíti ,hotel u t í židli'. To se dají t i židle vedle sebe, p ičemžta prost ední má opěradlo otočenéna opačnou stranU, abyste z lr]žka v noci nesklouzli . .'" Museli jste všechna mista sportovnich událostí .,obejit" sami? ,,Ne, to bychom ani nestačili. Proto isme měii své zpravodaje, kte Í nám večer teleÍonovali do redakce, a my jsme si na takové nejzajimavější zprávy vždycky nechávali ,okno'' Uplně posledni termín uzávěrky byla p lnoc - a někdy jsme těsně p edtim teprve dostali telefonickou zprá_ vu. Tak jšme si ji jen poznamenali do bloku a rychle jsme běželi do sazár_ ny a diktovali text rovnou do stroje. To už ovšem dnes pat í k noviná sktim legendám, že? Někdy jsme tak
zachytili a dostali do novin i zprávu velkého vyznamu a byli jsme druh'
den ráno jedini, kdo ji měl. To noviná e potěši." A co ještě vás tehdy nejvic těšilo? ,,T eba to, že jsme si mohli vym' šlet spoustu nov1ich rubrik, protože jsme p ed sebou měli zatím pole neorané' Hledali jsme nové formy, jak za_ ujmout mladé čtená e. Vzpomínám si t eba na takovou hezkou zprávu a podotykám, že byla pravdivá _ v rubrice A svět se točídál. Stálo tam, že kdesi v zahraničííotbalista prokopl míč,kterri prázdnti doletěl do brány, ale rozhodčínemohl uznat gol, protože míčnebyl ádně napl_ něn vzduchem , a byl za to Íanoušky inzultován. Je to jen kuriozita, ale dob e se to čte. Je to p íklad, že jsme byli mladá parta, která se nikdy nevyh' bala humoru." Kolem vás se ale děly i vážné věci . . . ,,Mladá fronta vždycky stála blizko všeho pokrokového, nového. Už v květnu l945 se v redakčnich mist_ nostech nového deniku sešli p edstavitelé odbojov'ich složek české mládeže a Ustavili Svaz českémláde_ že. A v programu zve ejněném v našich novinách 22. května se praví, že novy svaz chce soust edit,všechnu českou, národní, pokrokovou demo_ kratickou mládež'. Je samoz ejmé, že i my redakto i jsme byli členy no_ vého svazu mládeže, Žili jsme jím." A co íci na závěr? ,,Snad to, že jsem s Mladou Írontou
prožil sedm dobrych a užitečn,ich let, která mi hodně dala i pro mé bu_ douci, specializovanějši povolání rozhlasového reportéra. 15. zá i l953 jsem p išel do rozhlasu, když mi den p edtím šéfredaktor MF podepsal p estupní lístek. Ale to už je jiná ka_ pitola . . ."
Zaznamenal LUBOB FALTEISEK
ÚspĚcHY 40 lvÍnovÝcH LET
o
s
c1
nohamana zeml
JZD to bude ieště špičkovádojnice' Jenže v Javo ině dosáhli v lo ském roce prriměrného množstvi 5 505 litr mléka na jednu dojnici za rok. A chtějí na pivním miště v ČSn z stat i nadále a 'ještě dojivost zvyšoVat. A tak p isnost ve v běru dojnic musi b'it. Vlastně nejen ve vyběru a v kvalitě ošet ováni' V Javo ině
maji vybudované transplantačni st e disko, kde se oplodněná vajíčkadojnic dosahujicich 7 000 až 8 000 litrt] ročně p enášeji do jalovic. Zvyšuje se tak pravděpodobnost, že na svět p ijdou telata, z nichž vyrostou další vynikajicí dojnice. A bude jich víc, než by jich za sv j život mohla mít
t i zemědělská družstva. Dolní Němčí,Slavkov a Horní Němčí, všechna v malebně zvlněném podhtj í Bíl ch Karpat. Družstvo v Slavkově vzniklo v roce 1957 a už v roce 1959 dostalo vyznamenání Za zásluhy o v' stavbu. Dolní Němčíbylo družstvo pr měrné a Horní Němčíspíšehorší' Tohle tedy dostalo do vínku JZD Javo ina, které vzniklo v roce 1976 sloučenímtěchto t í družstev' Za t i roky mu prezident republiky prop jčil Rád práce' V lo ském roce -se dostalo na první místo v CSR v do|ivosti, mezi nejlepší v chovu skotu i v rostlinné v robě. Je to v sledek nejen poctivé práce. ale i nebojácného zavádění nejnovějších vědeckotechnick ch poznatk do praxe. A je docela možné, že zanedlouho se začne slovo Javo ina sklo ovat ve všech Byla
'
pádech.
, zootechnik a dvě ženy se snažili pohnout s krávou. ,,No tak. malá, popojdi kousek dop edu," ikala ji jedna z nich a všísilou se opírala do mohutného strakatého pozadi. Marně' Kráva stála tvrdě na svém a škrtila se na napnutém etězu. A Veterinár pot eboval odebrat krev. Nebojte se, žádná nemoc, jenom běŽná prohlidka p ed prodejem. Tahle Prvotelka totiž nespl ovala limit dojivosti, kte_ ry si v JZD Javo ina dali. Ten limit ie hodně tvrd'i - ne|méně devatenáct litr na jednu dojnici a den. Pro jiné
eteriná
samotná dárkyně vajiček. Tato metoda transplantace ie vlastně stále ještě v plenkách a JZD Javoina pat i mezi její prrikopníky. Ale některé vysledky, kterych tu dosáhli. jsou už docela pozoruhodné. Z vajiček od jediné dárkyně se nap íklad v rozmezí tydne narodilo pět malych telat. A to už stojí za Íeč,ne?
TELATA VE ŠKoLcE Velkokapacitní teletnik, ktery stoji hned vedle stáje prvotelek, p ipomí_ ná tak trochu mate skou školku. Te-
8ls látka, stará sotva několik tydn , sto'ii ve svych,,p ihrádkách'' a pred sebou mají dva rr]zně barevné kbeličky se senem a jadrn1im p idavkem' Zvě' davě za námi otáčejíhlavy. Mají vlhké. ale v bec ne smutne očr a ne_ chají se pohladit, i když se ještě poád trochu boji. V p esně stanovenou dobu projede mezi nimi speciálni vozik se zásobníkem mléka, s osmi odměrkami a s osmi dudliky. Telat m to sice tak tyden trvá. než objevi, jak na to, ale pak už spokoieně saji' Jedno tele spot ebuje za 49 dní, po které mléko dostává, pouh'i'ch 25 kilogramr] sušeného mléka. Mimochodem - v JZD Javo ina mají ještě jednu zvláštnost: když si některé tele zlomí nohu, dají mu ji do sádry. Po šesti měsícich prodávaji telata odchovaná ve velkokapacitním teletníku do čty družstev. Některá však zristávají v paměti. Jako t eba byček Honzík, ktery byl pry nadmíru inteligentní, učenlivy a kamarádsky.
JAK HŘiBĚ NA sVĚT PŘlŠLo Stálo na nejisttich nohách a po očku nás bázlivě okukovalo. Krásné, temně lesklé h íbátko s bilou skvrnou na čele, staré právě jedenáct hodin. Pak se raději p itočilo k mámě a schova_ lo jí hlavu mezi nohy. Ale za chvilku p ece jen zvědavě vykouklo. Ještě nemá jméno, ale už má jasnou bu_ doucnost. Bude závodit' Starši bratr tohoto h ibátka vyhrál loni z osmi dostih šest a ve zbyva.jicích dvou byl druhti. Jméno, které h íbě dostane, bude začínatna H, protože matka se jmenuje Hetera. Porod byl pry snadny. Narodilo se v noci a už za dvě hodiny se škrábalo na nohy. Bu_ de to z ejmě čipera. Chov sportovních koní je další
uspěšnou položkou v činnosti JZD Javo ina. Do této činnosti pat í kro-
mě vyroby mléka, hověziho masa a odchovu telat i vyroba obilovin, krmnych plodin, česneku a cukrové
epy, ovči vlny, selat. Za česnek JAPo získali ocenění na br' něnské Vystavě Salima. JZD Javo ina je jedním ze dvou podnrkri, které se u nás věnují p-ěstování česneku na tak velké ploše. Cesnek totiž vyžadu je ohromné množstvíručnípráce. Jenže v Dolnim a Horním Němčía ve Slavkově žiji sami pracoviti lidé. Je' jich vesničky jsou čistéa upravené. A zrovna tak i družstvo' Jako ze škatulky. l když se V něm hodně stavi, modernizuje, zlepšu'je' Lidé tu jsou totiž nejen po ádni a pracovití. ale také nápaditi, nadšení a zdravě nespokojeni s dosaženym. P emyšlejí,
kde by se dalo jeŠtěněco vylepšit, něco nevyužitéhovyužít.Poslouchej_
te, na co p iš|i.
oDVÁŽNÉ PLÁNY Je to d'ábelsky jednoduché' Nadojené mléko je pot eba ochladit. Místo aby na ochlazování mléka spot ebovávali elektrickou energii a opot ebovávali chladírenskou techniku, udělali to naopak: vyuŽívaji odpadniho tepla p i chlazení mléka na oh íváni studené vody. Denně tak získa|í750 litr 50' teplé vody. Zadarmo. ,,Nejd iv mi ženské v kravíně nevě ily, co Že to tu zavádím za novoty." svě il mi hlavní energetik Vladislav Kolísek. ,,Ted', když mají stále dostatek teplé vody, by mě uk ižovaly, kdybych to zaíizenínechal odstra-
n it." Slunečníkolektory jsou už pro ně samoz ejmostí. Montují si j-e sami a zvládnou to za t i dny. Cty i sady kolektorr] oh eji 4 x 1 250 litr denně. Jin p íklad' Mytí zemědělské mechanizačnítechniky. Vedle umyvárny stojí čistička,která vyčištěnouod-
padní vodu znovu Vrací k použití. Možná maličkost, ale vyplatí se. S vodou je t eba šet it. JZD Javo ina hospoda i v oblasti, která trpi čast m dlouhotrvajicim suchem. Proto plánují vystavbu vodni nádrže v okoli Horniho Němči. Měla by tam byt i malá vodni elektrárna. To ale ještě není všechno' V JZD Javo ina se rozhodli, že se vypo ádají s po ádně tvrdym o iškem, jak m je odstra ování tekutého hnoje od telat a močrjvky od do'inic. Dosavadní zp sob .ieho odvážerií cisternoU na pole je nejen zbytečně nákladny, ale navíc ještě ničíživotníprost edí a kvalitu p dy. Už vás asi nep ekvapi, že se rozhodli tento tekuty hn zvany ke.|da nejen zneškodnit, ale i využit. Hydroprojekt Brno pro ně vypracoval studii využitíkejdy k vyrobě bioplynu, ktery bude pohánět plynovy motor a vyrábět elekt inu a oh ívat vodu. opět zadarmo. Po zkvašeni se tekut hnťrj odvodní, Voda se použije k zavlažováníp d a suchr)'kal ke hnojeni. Bude to tedy vlastně bezodpadoVá technologie, která navíc p inese energii zdarma, dobré hnojivo a p ispěje k ochraně životniho prost edi. Dodávat, žev JZD Javo ina uvažuji i o zavedení aut na bioplyn, je uŽ snad zbytečné. A není to pohádka budoucnosti. S realizaci zaízení na vyrobu bioplynu by se mělo začítuž v p íštimroce. Zaíizení na p edoh ev Vzduchu V teletniku už fungu.je druhy rok. Myšlenka je opět prostá. VzdUch se musí vyměnovat' V zimě jde teply ven, studeny dovnit ' Proč by trubky odvádějici teply vzduch nemohly oh iVat ten studenil, p icházející dovnit ? odborně se tomU íká rekuperace a s jeji pomocí je možné oh át vzduch až o 7 stup . -8 se V Dolním Němčí staví budova, Ve které bude stát počítača osobní mikropočitače' Bude tam i laborato , ve které si budou moci sami zkontrolovat kvalitu mléka. Uvažuji i o zavedení prrimyslové televize, aby dispečer mohl ídit provoz skutečně s p ehle' dem. .i
odrr3dy
Já vím, zní to jako science-fiction' Ale vě ím, že lidem z JZD Javo ina se poda í tyto smělé plány uskuteč_ nit. l když možná chodí s hlavou v oblacích, nohama stojí pevně na zemi' A hlavně dovedou vzít za
práci.
-
MARKÉTA sYNovcovÁ
Foto MlRoSLAV MARTINovsKÝ
Vladimír Kocman, judista TJ Vysoké školy Praha, reprezentaÍ't ČssR, medailista z oH, Ms i ME' nejlepšíjudista cssR 1984 ,,Pocházím z Českych Budějovic, kousek od domova bylo školni h iště a tam jsem se svÝmi t emi bratry hrával fotbal nebo hokej. Jinak znamenal ovšem sport v našÍrodině velkou neznámou a na našich postavách to bylo znát . . . Když jsme si na koupališti lehli vedle sebe, museli jsme leckomu p ipadat jako skupinka hrochri. Nebyl jsem na sport vyloženě nešikovny, to ne, ale moje prvni kontakty s ním nebyly nejšťastnějši.Když mě máti dovedla na večerní tělocvik, hned z prvnÍ hodiny jsem odcházel s brekem, ani školnitělocvik jsem neměl moc rád. Vadily mi obzvlášť kotrmelce. Kdepak by mě napadlo, že se pro mne jednou stanou kotouly každodenni tréninkovou samo-
z ejmosti!
Jak už jsem ekl, nebyl jsem jako kluk právě nejštihlejší.Spiš naopak' Když jsem poznal ošidnost
dospěláck ch (ltěch typu ,,z toho
ještě desetkrát vyrosteš", začat jsem svou nežádoucí tloušťku ešit jedinym možnym zp sobem sportém' Vybral jsem si kultu-ristiku a d el opravdu svědomitě. Rád na tyhle začátky vzpominám, poznával jsem něco uplně nového a líbilo se mi v partě. Jednou p išli do našíposilovny judisté a jejich trenér Pávek mě p esvědčil, abych to zkusil s judem
-
o těžkéváhy byla vždycky nouze. Moje sportovní dráha tak dostala definitivnÍ směr. Mě eno dnešníma očima, začínal jsem se sportem dost pozdě. Ale nep Íjemnyi pocit outsidera a ctižádost mě hnaly do tréninku takovym tempem, že mne spíšmuseli trené i brzdit' s tímhle p ístupem bych, kromě gymnastiky, musel uspět snad v každém sportu. Ráno jsem ještě p ed vyučovánim hodinu posiloval, po škole chodíl běhat' večer trénoval v od' dile . . . Dalo mi to zaklad - vinou špatnéfyzičky jsem snad ještě žádny svŮj zápas neprohrál. Když tak dneska premyšlím o svych začátcích,bylo možná i dobre, že jsem p ed judem nedělal žádn , sport a neměl proto žádné špatné pohybové návyky' A taky tohle je
d
ležtté kluci, co sportovali mnohem d ív a vic než já a nemě' li problémy s postavou, zlenivěti a většinou kolem dvacitky sportu
nechali. Ptáte se mne, jestli bych neměl radu pro kluky, které jako kdysi mne trápí nadváha. Dokud nepochopí, že se ze svych problém musí vydrápat p edevšim sami a že se nesmějí nechat znechutit počátečnimi obtižemi, budou jejich problémy trvat. l ten zdánlívě mnohem lepši a zdatnějšÍ kluk se dá dohonit a p edstihnout, chce to jen zatnout zuby a makat! l když z každého nem že b t mistr světa, získáte aspori solidni fyzickou uroveri. Prostě nejsou rozhodujici podminky, ale to, co všechno jsem ochoten pro sport obětovat'' . Po čase chyb a hledáni naleznete nejen ztracené se-
bevědomí, ale p edevšim sami
sebe. Na besedách se mě začinajici judisté obvykle ptaji, jak dosáhnout
po rtovn i h o m i strovství' Mys l im, že je d iežitémít nějak ,vzor, pokud možno v osobnÍ blizkosti. Nes
jde o to sv j vzor kopírovat, ale sledovat ho p i tréninku a p i zápasech, poznat, že i on je jenom člověk. Ze p i poctivém tréninku
není nereálné se mu p ibližit. D ležitéje pochopitelně nenechat se otrávit porážkami, ale ještě víc zatnout zuby a tvrději trénovat. A co se iuda konkrétně t1)če velkého judistu nedělá jenom rychlost, síla a obratnost, ale p edevším uměni p izp sobit judo svym nedostatk m' Prostě ečeno: mám krátké nohy, musim to' ho p i zápase využít;mám dlouhé nohy, musím si počínattak, aby to pro mne bylo vyhodou. Osobně jsem se o tom p esvědči!. V judu nejsou ,vysoké' nohy žádnou vyhodou, ale já p em šlel o tom, jak se nejlip vyrovnat s timto teoretickym nedostatkem. A za čas začali soupe i ríkat: No' jo, to je těžkése s nim prát, když on má tak ideálně vysoké nohy!"
VIKTORIN SULC Foto J. SOUMAR
Črrruírun PoKRAČovÁttÍ(13) Ne nadarmo jí p išel na mysl zas i cirkus,
ta její utkvělá myšlenka, iejí soukromá nenávist' Ještě že vlky nikde v cirkuse nevi_
děla! Ty si zaboha neumÍ p edstavit pokoené a zkrocené' Ovšem i pobyt v kleci tady v zoo le jich ned stojn'i'. Neměla by teď kamarádr]m kolem sebe taky Wjevit něco z vlastních pocitri? oni se s těmi sui'mi netaji, sdělu'ii si navzájem všechno, jsou sp íznění,ano, to je správ_ ně vznešenéslovo pro tohle. Po všech vahách jim však svede íct jedinou větu: ,,Vlci jsou Úplně vo1ráveny životem." Petr se uchichtl: ,,Zivotem7" Vít však vzal oznámeni celkem vážně. ,.A to ještě netuši, že by měli be|t votráve_ ny k tomu i vopravdickejma jedama. Jako
lo, že má učitel Hála na bedrech tento ukol čislo jedna. Pozvan1i otec Krátk}i už i tak čeká ve t ídě dlouho' Nacpany v lavici jako v Šatech, z kterych moc dávno Vyrostl, p ipominá vylekaného žáčka. Dík těsné lavici ho dokonce p ipomíná ještě vic než onehdy p ed striktní léka kou. Hála se ani nem že omluvit za pozdni p íchod, je nezbytné se p edevšímvyd chat' Ceká ho dlouhá eč, p ed ustaranym otcem si na ní musí dát záležet a odložit p i_ tom své Vlastní těžkosti.
\rclk
rybv."
,,Jak' prosim tě rybyi" Udiv nemusí p
otec. Jako kdyby
|i omlouval' ,,Spiš se moc nesnažila." ,,Ne! P imo programově nechce!Vite, já jako uiitel p icházim často do styku s dět_ skou lží.Někte í moii žácilžou ze strachu, někte í proto, že to už od dospěl'ich od-
koukali, a další prostě z bujné fantazie. To je lež krásně nevinná. l náš život p ece na. pl ují rrizné íormy lží;zrovna tuhle mě na_ padlo' že leckterá naše (myslim dospělá) iluze je taky lež, s jejížpomoci p ed něčím utíkáme. Lež se nemá jen trestat, d leži_ těišíie znemožnit všecko. z čeho roste.
atlas 1,t
ed_
stírat, je udivená opravdu up ímně. ,,No, zatim jedna," up esnil Pid'a. Pak se však rozvášnil pomalu jak prorok: ,,Ale mr]že z toho p iiit katastrofa, votrávi se iich víc a znečistějíse vody a v bec." ,,Fakt," potvrdila mu uznale. A v tom už.|í cosi docházi: ,,Počkej, Piďo, ta ryba . . .-' Petr ji však včas zarazil _ s varovnrj'm poukázáním na ty, co jsou vzadu a co do_ sud nic netuši: ,,Psst|"
Pavel si možnost dostat se do zoologické zahrady pro dnešek odep el. ,,Co |e? Jak to, žes nešel do zoo?" zeptal se ho jeho otec, dělá však p itom, co neb'ivá jeho zvykem: nečeká na odpověď. K dob_ r m zvyklostem učitele Hály pat í, že llustrace .ltŘi rcalousex vždycky dětem odpovídá na otázky a že ho taky vždycky zajímá, nač se ptá. Ale ted'má moc naspěch. Vestoje spolykal svačinu a hned zas ide. ,,Vyvenčete někdo Toma, já dneska nem žu," utrousil k PavJako by poskytoval p ímo školáckri' skoro likovi a manželce. až trapn'i p íklad péčea pile, Piďa sbírá ,,Viš . ' ., pot ebuiu s tebou mluvit," nahomastné papiry od párk a kelimky od piva, nem ze sebe dostal Pavel. Jasně má na které tu naházeli návštěvníci. Helena Brož_ srdci něco naléhavého. ková to dělá po něm' opice. Ale cožpak je ,,Nezlob se, nemám teď zrovna čas . . . Za hodinku jsem zpátky. ,opice'v tomto prost edi nadávka? Nehas_ jich je noucí horlivost dvou k smíchu, ale ,,Na vlastní rodinu ty nemáš nikdy čas." jinak je Andule v té směsici pindání a činoObvykl povzdech pani Hálové. Ale slyši rodosti aspo na chvíli dob e. Ani jí neni ' ho už ien zabouchnuté dve e. zvláší zarěžko taky se sehnout pro ple_ chovku od paštiky a hodit ii do koše. Je to To ještě scházelo: vyběhl po školnich sice jako plivnutí do mo e . . ' A proč bych schodech, sotva popadá dech, a t ebaže si nemohla plivnout do mo eT spěchá tak očividně, zdržuje ho zástupky_ Myšleni novych kamarád zkrátka bere. ně:,,Václave, zpomal|" Promlouva'ji ji z duše, tak.iako velk, Hála. ,,Hlásim, že posláni se záchodem jsem doP ece si sama pro sebe hlásává občas něteďka nesplnil, ale už na mě čeká jeden co podobného. okukováni zví at v klecich tatinek, totiž ten pan Krátk'i," íká Hála na je vážně dost p edpotopní. Dalo se ješté pochodu. snad pochopit v minulém století, kdy ,,Tady jde ale taky o velice závažnou věc. sÍdnati cestovatelé objevovali na bílrich 0 stižnost na tvé chlapce." místech map neznámé živočišné druhy To ho p ece jen zastaví. ,,Něco provedli?" a vozili je ukázat počestnym občan m, ,,Jsou drzí na kolegyni Aksamitovou. A Pa_ uvelebenym doma v bačkorách, kte i nad vel vi, kdo pověsil rybu, ale nechce to Vystavenymi exponáty mohli vyrážet rr' k i_ oznámit." ky udivu. Dneska už sebeexotičtějšíživoči_ ,,Nechce žalovat: to ho celkem chápu." chy každti zná z obrazovky, a{,je tedy zoo,,Takže je to tvoje rlichova a tvrij p íklad." jen logická zahrada kus chráněné krajiny. Trpce pokrival hlavou. Budu se asi muset A ne pouť, podívaná pro zvědavce, když polepšit i já' Má chuť to pronést nahlas, se zví e nezachová podle.iejich p edstav, ale radši se ovládne, nač všechno dál rozpo něm hodi i kamenem. To jsou snad nemazávat. Nem že pana Krátkého nechat vybité krotitelské sklony! čekat. Nějak rychle se ve sboru zapomně_
o
TECHNICKE MINIMUM PloNÝRŮ
Už máie dárek, klor'i,prost ednictvím d6logátl: pošlete _ ansbo dokonce sami pove2ete _ do Moskvy na xll' svěrovli Íestival mládež6 a sludentstva? Pokud nemá1e' poÍadíms'
začít?"ekne. Pak požádá: ,,Prosím vás, poiďte si sednout sem. a{ se mi to lip iká." Otec se tedy, i když s jist'imi rozpaky, usadil k němu na st l. Mohli by tu bok po boku k|átit nohama. Teď už s nim Hála bude mluvit uvolněně: ,,P em'i'šlím dneska o va_ šíAndule od rána a rozleželo se mi v hla_ vě, že toho psa najit nechce." ,,To p ímo nemyslím," odporuje nesměle ,,Tak odkudpak
M j koníček'p irodni vědy, mě dovádi k podez ení, že je to zprjsobováno něja-
k'm porušenim p irozené rovnováhy. Bráníme se proti ohrožení jak se dá, a p itom nebezpečínechcem vidět, takže jednáme nerozumně."
Hála se poctivě snaži, aby ekl, co je t eba, otec ho ovšem těžko sleduje. Je jako na trní. ,,Odpusťte, ale nevim, k čemu smě u_ jete. o tohle nám teď nejde. Nevíme p e-
o
což l eba věnoval mladtim p áreh]m v Moskvé znak či historickou pečeť měsla nebo misla, kleré je vám domovem' v podobě sádrového odlitku? P ipíavl9 si sádru, gumovou misku na i6ií rozděláni' plastelínu, proužek silnějšiho kart nu, š t]Íku na zavěšení a samoz ejmě zminěnli znak či pečeť v6 zda ilé kopii.
Plastelinu rozválíte na pracovní desce do tvaru okrouhlé placičky Do ni pozoÍně a pečlivě olisknete zminěnou kopii měslského znaku, pečeti anebo jiného vhodného p edmětu podobného charakteru. Otisk musi b\i't upln'i, velmi z ereln\i.
10111 ce, kde Andula je, a pochopte _ já mám o ni strach." ,,Já taky. Jenže mi ide o to, až se Andula vráti, do čeho se vráti." ,,Vy teda vě íte, že se vrátí?'' nebude daleko." Rečeno neurčitě, ',Jistě zato chlácholivě. Vě í aspo sám Hála v její šíastnnávrat7 Snad' ,,Ale mrjže se jí něco sJát?" ,,Leda něco, co jindy' Ze si rozbije nos nebo koleno . . . Ale ještě k tomu našemu problému: dejme tomu, že vám Andula v něčem zalhala a potom se začala stydět nebo bát ' . . Nebo vám nechtěla ubližit, zklamat vás? T eba se taky msti. T eba ně_ koho chrání. Na každ, pád teď nemr]že z té lži zpátky, sama nevidí l1ichodisko." ,,Já taky ne," powdechl otec bezradně. ,,Jak to7" Jsou věci, které zase Hála těžko chápe. ,,Mtižu vám tedy poradit, co bych udělal já7" Andulin otec už na něho zase hledi jako žák. ,,Ujistil bych ji, že ať už mi vy|evi cokoli, čeká ji porozuměni, a pak bych z ni zkusil dostat pravdu."
Kde by d ív Andulu napadlo, nap iklad tehdy, kdy zatoužila objevit mezi adoWmi domky Hál v dr]m, nebo když ho pak mijela s rodiči, že do něho jednoho krásného dne vstoupi! Až na to, že ten den krásou neoplyvá a ona že tu neni zrovna dobrovolně. Byla sem v podstatě dovlečena Petrem. Jak se mu to povedlo? Nenápadně. Došlo k takovému uspo ádáni věci, že je sem Petr po návratu ze zoo prostě nasměroval, Píďu i ji. Těžko si vysvětlí, proč se tomu nebránila. Vlastně snadno: coŽpak je k zahozeni stát Petrovi za pozornost, i když |e to pozornost pochybná? A tak se od něho ne_ chala dovést zpátky _ jak zaběhlá ovečka. Pid'alku k tomu p ibrali pro po ádek. Kdyby nic jiného, tak Pavla uklidnilo, že p išli' Hlavně Píďu když uviděl. To mu spadl kámen ze srdce až slyšitelně. Skoro to bouchlo. Postupně porozuměla. Píd'a se Pavlovi svě i| p ed 4istavou psr], strči| mu kousiček své vlastni zátěže, ten kámen, tak jako ona své trápení chtěla p ehodit na Hálu. Ted' má na sobě ieště navic kus Piďova trápeni, už i ona. Konečně taky ví, proč citila, že je zaplete_ ná i v p ipadu s rybou. Nebyla v něm zapletená od začátku, je v něm zapletená až ted', ale nebylo to jasnovidectví. ten pocit' Ani to nebyl všeobsáhl'i pocit viny, kteni v ní někdy matka vyvolává svou p ísností. Věděla asi nějak'im šest,m smyslem (stej_ nym, kter'm kdysi za ozá enou manéžívy_ tušila bič), že ryby jsou ohroženékatastro_ fou, a tu že ona spoluzavi u|e tim, že se o ni vr]bec nestaÍá. T eba ií to tak našeptala Babetina rybi duše, nepobláznil ji jenom blouznivec Piďa' l Hála 'je p ece učí, že nemají b'i.t lhostelní, a Hálovi se dá vě it. Že Hálu bere, to nebude jenom proto, že ji p íroda, ieho p edmět, tak zajimá. Hála je formát i mimo svri| p edmět. Ani p i dozoru na chodbách a ve školni jidelně nena_ sazuje mravokárn'i ton, dorozumi se s žáky jinak. A co je
d
pozná, že je má rád. T eba je maií rádi i ostatní Učitelé,totiž učitelky, jenže se to tak nepozná, což je škoda. Jirásková ttiden poplakávala, když ji jednou um el žák, bylo to vážně dojemné, ale co mu to bylo platné. Hála se chová k lidem snesitelně užzaživa,za jejich života, a většinou nezklame. Znala ho ze školy, v pátek p i Hálovic odjezdu na chatu prvně nakoukla do,jeho soukromi, teď vidi ještě zase vic. Sedí na štokrlátku v pokoji ieho klukrj, směli si to tu za ídit po svém, Vyrobili si poličky a stinidla k lampám, stěny si polepili plakáty, nábytek pomalovali, palandu se žeb íkem jim možná pomáhal vymyslet táta, ale Andulina matka by o takovém p ispěni ekla, že si p i něm počinal 'jako cvok. Samotné Andule se houpavá palanda moc líbí.Nehledě na to, že v rohu dole pod ni má pelišek pes Tom . . . Proč se s vlastnim trápenim už taky nesvě ila dvojčatrim, proč po ád čeká |en na Hálu? Toje p ece lasné; |eji pitomost kluky hrozně naštve, Hála je bude muset mirnit, iinak by ji v životě neodpustili. Plyne to ze všeho, co si navzájem ikali. Tady .i_p edtim v zoo. Rekli si toho dost. Rekli už si skoro všech_ no, dobrych pár minut |en mlči a je v nich všech, snad jen s v'i'jimkou Petra, takhle mr avá dušička. Hála se musi Vrátit každou chvili.
zatim Vstoupil ien do p edsině, a co ho uhodilo do oči, jsou divči st evíčky p ede dye mi do pokoje klukrl. ,,Cichám čichám člověčinu koho to tady máte7" strčil posléze hlavu do dve i a neni už ani p ekvapen , když obieví An_ dulu' Jako by to málem čekal. Petr ii dál dělá ryti e: ,,ona tadyhle Andula ti prej chce něco ict." ,,Je mi lito, musí to nap ed íct rodič m." ,,Ale . . ." pokusila se ho omluvit.
-
,,Tady neni žádné ale. Jsi očekávána. Náš Petr tě doprovodi." Je tohle lidské? Je možné,aby měl ještě někdo takovou sm lu iako iá? Div že se Andula zas jednou nerozbrečí.Hála normálně vyslechne kaŽdého. Každého! Jistě neni běžné,aby žákyni, když je v tísni, vystrkal ze dve i, ale dneska to udělal. ,,A já tě pro jistotu ohlásím." To už si povi_ dá v p edsini, spiš jen tak pro sebe, a hned zkouši teleÍonovat. Marně však zatím poťukává na vidlici, asi má skupinovri telefon. A zárove do něho hučíPavel: ,,Víš, tati ' . . tady Pid'a ti taky musí něco
ict."
,,P edtim tys mi chtěl něco íct, potom Ankdo všecko 'ieště mi dula, ted' zas Vitek chce něco íct7 Jen ať se p ihlási, však já to vydržím." ,,Jen si dělej legraci." napomenul ho Pavel. ,,Je to vážny." A Vít tomu p ihlížíse skutečně slavnostní, až smrtelnou vážností'
ležité: nějak se u něho
-
(Pokračováníp íštěl
rvŮncl ANIMOVANEHO FILMU
8. Kdo rozhoupal
Večerníčka
Víte vy vrjbec, kdo a kdy natočil kluka, co nosí dětem z hvězd v psaničku pohádky? Nakreslil ho Radek Pila a v roce 1965 mu vdechl život režisérVáclav Bedich' Ale nemyslete si, že když je televize nejmladšísdělovací prost edek, že režisér byl p i zrodu Večerníčkanějak'i nováček. Ani nápad! Pat í k partě, která kdysi začínalav AFIT. Na rozdil od svrich kolegri však prošel Václav Bed ich ještě jinou školou. Koncem padesátych let spolupracoval s Gene Deitchem. To je Američan, kteÚ pracoval a pracuje v Praze. Ve studiu Brat i v triku, kde se kromě jiného natáčely i filmy na zakázku pro zahraničnízákazníky, nap . seriály Tom a Jerry a Pepek námo nik, pracoval i Václav Bed ich. Gene Deitch své českéspolupracovníky naučil tomu, V čem vynikal - dynamickému časováni scéná a zkrat_ kové animaci. A právě tohle bylo pro pozdější tvorbu Václava Bedicha velmi užitečné.Má ohromny smysl pro p íběh, situaci, gag a pat í k nejpilnějšim filma t]m, což je vidět na jeho filmech, kterlich je Lictyhodná ada: Kamenáč Bill a drzí zajici, Kam-enáč Bill a ohromní moskyti, cty icet dědečktj, Smrtícív ně, Jak k eček snědl dědu Mráze . . Udělejme ted'malou, ale nutnou odbočku do nedávné historie. Zhruba do poloviny šedesáttich let nebyla produkce československych animovan'ich film nijak vysoká. ovšem televize všem studiim bez rozdílu Brat ím v tri.
ku, studiu Ji ího Trnky, Gottwaldovu či nejmladšíostravě _ dala impuls, aby se animovan'ich film pro děti dělalo stále víc. Logicky vysílat večer co večer
- na dobrou noc p edpopohádku kládá, že je co vysílat. A tak za-
tímco v roce l965 se roěně vyrobilo 46 animovan' ch filmri, o deset let pozděii už jich bylo 154. Vraťme se nyní k Václavu Bed ichovi. Je iasné, že i on, stejně jako ada dalšich režisérr],se rozhodoval, zda bude pro pot eby televize natáčet. Bez napináni: Václav Bed ich se rozhodl pro a pat i mezi ty tv rce, kte í se ja_ ko prrlkopníci pustili do natáčení večerníčkov'/chseriál ' Ten jeho první se jmenoval Pohádky ovči babičky. od těch dob jich po ádně p ibylo. Bed ichovu tvorbu (a večerníčkovoutvorbu v bec) vriznamně ovlivnil Václav Čtvrték'ale to pro vás určitě není nic nového. Tak se zrodily t eba pohád_ ky o víle Amálce. Václav Bed ich k nim p ipojil navíc t eba i Makovou panenku a nejslavnějšiho psa u nás _ Maxipsa Fíka. Podobně jako Ji í Brdečka, ani Václav Bed ich se nevázal jen na pár vytvarnik . objevil pro animovan film na dvacet nov'i'ch jmen. Za všechna uved'me jen ie-
diné Vladimír Jiránek. Spolu - několik dvou a t iminutonatočili
vrich anekdot, tzv. black-out . Kreslenych film , kde černá linka je na bilém kontrastnim pozadÍ. V okamžiku, kdy vás p eide smich, zjistíte, že vám cosi vrtá hlavou . . .
(-k)
FOtO F,
ZAHRADNICEK
-
ffii W Usoudite'li, že se vám dilo zda ilo - lz tomu napomoci ijemn1i'm zásahem špachtle. iimž dolvo ite, co se nepoda ilo otisknout, sáhnete po asi dva cantim6try širokémproužku kartÓnu nebo po plechovém pásku na uchyceni linolea a uděláte kolem otisku ohrádku v odpovidaiicim tvaíu, jak naznačuje náš obrázek.
Teď ie doba vhodná pro p ipravu sádrové kaše' Měla by b\i't tak huslá _ anebo ídká. chcete'li' aby spolehlivě vyplniIa celou Íormu. Nezapome te. že do gumov misky neid ive p iide Voda, a pak tepNe za stálého micháni sypete sádru'
D ív než sádra zátuhne, zamáěknete do ni očko na zavěšeni. Pak počkále. po zatvrdnuti sádry vyimete odlit k z Íormy a vyzdobito jei buď koloíovánim vodovou či temperovou baÍvou s následn\im p est iknutim bezbaÍv}im lakem. anebo jei pouza napustite Íermeži.
MLADI JU DISTE O CENU SEDMICKY PIONYRU Bude to ipon?
?otretí, 0]p prurlě,, Trošku divny titulek, že? Všechno vám však objasni následující ádky. V Mělníku se totiž už pot etí sešli vy_ znavači bíl'ich kimon a bleskovych judistickri ch chvatri, aby tu bojovali na turnaji o Cenu Sedmičky pionyr Poprvé však stáli na tatami borci ze zahraniči .iudisté z oranienburgu (Polsko). Musíme (NDR) a Strzegomi íci, že jejich vykony obohatily letošni boje, které však i jinak měly vysokou urove . Určitě nejvyššíze všech .
ročnik
.
JAK To
vtoĚn vírĚzrn
Lo
ská nejtechničtějšízávodnice Katka Hynaisová z Rumburka nás p ivítala jako staré známé, a pokud nebirla zrovna na žíněnce. zasvěcovala nás do ta.iťr juda.
,,Ta noha byla špatně, takhle se sou-
pe kou nic neudělá. Ano, takhle by to mělo vypadat, vidite, hned má ju-
těla, takže to bude pro mne premiéra' Moc se těšim, Katka mi o vašem
lo ském zájezdu
- Jak to vlastně tak dobrá?
hodně vyprávěla." děláš, že jsi v judu
.,Trénu'ju t ikrát tydně a doma si sama p idávám. Rodiče mi dost fandí, myslí si, žejsem si vybrala dobry sport. "
BITVA NA TATAMI Chlapci bojovali opravdu ze všech sil. Už i tady byly vidět rozdílnépodmínky v p ipravě i nadání iednotlivych závodnik . Nutno ovšem ici, že skoro všichni byli na svrij věk poměrně slušně technicky vybaveni a nechyběla jim ani síla' Každ1i dával do zápasu vše, co umí, a to plati i o zahraničníchučastnících.Naši se jich však nezalekli, a tak všechny zlaté medaile z stalydoma. l v chlapecké kategorii byla vyhlášena soutěž
l rozhodčímusí někdy na kolena, aby správně posoudil spletitou situaci ko (jedno z technickych ocenění p i judu - pozn. red.). Ale takhle se p ece neškrtí, ta pravá ruka musí vyš." Tak a podobně Katka vyk ikovala a radila svym kamarádkám. které by' ly právě v ohni bojťr. A kdyŽ sama vy' šla na tatami, bylo hned znát, že svuj oblíben17 sport ovládá na jedničku. Zíeimě vyniká zvláště v boji na zemi - tam dokonce dvě své soupe ky ,,uškrtila". Samoz ejmě ne docela, to
sepijudunedělá.
Katko, ty snad doma škrtíšku ata,
Žetitotakjde.''
,,Zádné nemáme, ale zkoušim to na bráchovi, on je také judista' My jsme vlastně rodina zblázněná do tohohle sportu. Vidíte tamhle toho rozhodčího7 To je tatínek a ten mé také tré_
" Nakonec měla Katka velice blízko k obhájení svého vítězstvíz lonského ročníkuv boji o nejtechničtějšízávodnici. Jury se dlouho radila, ale pro letošni rok nakonec tenhle titul p i kla Katčině spolubo1ovnici z cel' ku Rumburka - Jolaně Karešové, která suverénně, podobně 1ako Katka, vyhrála svou hmotnostní kategorii. A odměna7 T'i'denní letecky zájezd do Sovětského svazu, ktery věnuje naše redakce. - Už jsi někdy byla v zahraniči? ,,Ještě ne. a letadlem jsem také nelenuje.
Judistick'
uzel
12113 o nejtechničtějšíhojudis_tu' Zvitězil
domácí závodník Milan Slambor, kte_ rému loni unikla tahle pocta jenom o vlásek. Cena byla stejná jako u dí_ vek, tak i naše otázky byly velice podobné.
.,V zahraničíjsem také zatím nikdy nebyl, ale letadlem už jsem letěl. Do Bratislavy. Jak jsem v bec k judu p išel? Jednou. asi tak p ed šesti lety, jsme se s tátou koukali na televizi, kde zrovna dávali judo. Moc se mi to |íbilo, tak jsem si ekl, že bych to také mohl zkusit. A v bec toho nelituji, ie to sport, kteni mě bavi."
oívČío sourĚŽ VYŠŠí Skola
pleten
í
pro začátečníky (6)
27. Zakoněení ujímáním: První dvě oka se spletou anglicky. získané oko se navlékne na levou jehlici a splete se s 3. okem anglicky atd.
SPOKOJENOST NA vŠEcH STRANÁCH Když bylo v mělnické tělocvičně
st ední pr myslové školy stavební
dobojováno, došlo samoz ejmě i na rozdílenícen. Vrchni rozhodčíJi í Knižák vyhlašoval ve slavnostní atmosfé e všechny medailisty a ti p e_ birali odměny od našíredakce. Po a_ datelé _ oDPM Mělník a TJ EMĚ Mělník, kte í letošníturnaj p ipravili opravdu skvěle, dodali me_ daile, pro leckteré závodníky první v životě. A kdo je ziskal? Dívky _ do 40 kg: 1. Pr]čková (N. Bor), 2. Falt'inová (Beroun); do 44 kg: 1. Karešová (Rumburk), 2. Pošvicová (Litomě ice) 3' Procházková a Viková (obě N. Bor); do 53 kg: 1: Hynaisová (Rumburk), 2. Slabá (Litomě ice), 3. Králová (Ml. Boleslav) a Baloušková (oDPM Mělník);do 64 kg: 1. Landová (Kladno), 2. Cerná
čtou. Není v ní jediná rubrika, která by někoho nezaujala, každti v Sedmičce naide to své, dočetl
28. Pletací steh: P i postupném párá_ ní pomocné píize, jížjsme p epletly poslední adu, spojujeme p íslušná oka hadovit 'm zprisobem. Dbáme na napěti p íze, aby pružnosti odpovídalo okolnímu rjpletu.
JAROSLAV KOPRIVA
Foto M. MARTlNovsKÝ
zpěváktim, hercr]m, sportovc m a zví atťrm. Zejména posledně jmenovaná skupina mi je blízká' proto jsem za takovou p ímluvu na jedné straně vděčn , ale na straně druhé v Sedmičce ne_ - jen o zpěvácich mohou stále psát
t eba vritvarné umění, užitéumění, folklor nebo kulturni historie, chtějí se dovědět, jak se film dělá za kamerou, divadlo v zákulisí a televize ve studiu a jsou ještě dalšía dalšízaiimavé oblasti. Také sportrj je celá ada a není jednoduché najednou vy_ hovět všem p áním a prosbám. Ctená i dále uváděli, že by u pís_ ničky neměla chybět fotografie dotyčnéhozpěváka. Vhod by p išla většínabídka oblečeni, které si čtená i mohou pisemně objednávat. Pravidelně by se měla obievovat rubrika .,Vite že . . .". Někte í by p ivítali více materiálťl o sportu, chovatelské abecedě' K nov m námětr]m pat ila i p ipo_ mínka, že by nebylo na škodu do_ zvědět se něco vic o pionyrskych organizacich v zahraniči. K pod_ nětn1im názorr]m náleží také p ání p inášet vice článkr] o povolá_ nich. Zejména posledně jmenované tipy jsem ocenil. Bylo z nich znát, že jejich auto i se zamysleli také nad tím, pro koho je časopis Sedmička pionyrťr určen. o některych nápadech jsem prohodil pár slov s tím redaktorem, kterého se věc tykala, a myslim, že ada p ání a proseb se brzy čtená m vyplní' Není to určitě má zásluha, naopak, chce to čas a trpěliVost. A ještě tikol, tentokrát dlouhono zajímá
V uplynul ch pěti lekcich jsme se naučily nejen všechna základni oka, ale i některá dalši, jejichž pomoci mr]žeme plet tvarovat i vzorovat' Zb vá nám jen poslední _ riplet za_ končit. Zpravidla zakončujeme ují_ máním nebo p etahováním. V p ípa_ dě, že chceme mit hladké neznatelné švy, rovn1i hladkri uplet necháme ne_ zakončen1i a sešíváme jej pletacím stehem. Ne vždy však spojujeme rovné díly. Nap íklad p i spojování šikmtich náramenic, p i vsazování le_ m vyst ihu, p ipadně p i tvarování rozŠi ení u p íčněpletené sukně sešíváme zkosené rjplety s rovnt)'mi nebo i se šikmymi. V takovém p ípadě nejprve vypracujeme zkosenÍ systémem zkrácenych ad, které pak p epleteme jednou adou hladce p vodní p ízi a nakonec čty mi adami pomocnou p izí. K takto p ipravenému dílu již bez nesnází p išijeme pletacim stehem p ipojenli díl, nebo jej rovnoU naplétáme.
25'Zkrácené ady: Upleteme pouze určity počet ok obrace, p izi necháme vzadu za levou jehlici a práci oto_ číme.P ízi otočímezp edu dozadu kolem pravé jehlice, takže na ní utvoíme smyčku, kteroU tam ponechá' me, a pleteme dalši, zkrácenou adu hladce. P i naplétání rovného Úpletu na p vodní počet ok smyčku splétáme se sousedním okem z delši ady. P i naplétání širšíhoupletu zkaždé smyčky upleteme nové oko.
P ipravila z. lLlNČEVoVÁ
Dopravni soutěž (4) o chování chodcri na p echodu
jsme mluvili už minule. Dnes si po_ víme něco o tom, co smějí a ne_
smějí idiči.
Na vyznačenémp echodu nesmí i_ dič stát ani zastavit, otáčet a couvat. Na p echod pro chodce nesmí idič dokonce ani v.iet, pokud by nemohl v jízdě plynule pokračovat a musel
by na něm zastavit. D ležitéje, že nesmí ohrozit chodce, kterli již vstoupil na vyznačeny p echod' Tady ovšem platí zásada opatrnosti pro obě strany. Chodec se musi nejprve p esvědčit, že p ijíždějícivozidlo je
a idič bli_ žici se k p echodu musí zase zv1išit opatrnost, p ipadně snížitrychlost jízdy. Chodec nesmi vstoupit do Vozovky, jestliže jedoucí vozidlo je již v blízkosti p echodu, a naproti tomu idič musi t eba i zastaVit, aby chodv dostatečnévzdálenosti,
ci, kter1i již do vozovky Vstoupil,
umožnil p ejít. Vidíte. že p echázení vozovky p ece jen není tak jednodUché. Vyžaduje od chodctj nemalou dávku zkušeností a odhadu. Nedivte se _ statistika ukazuje, že značn počet dopravních nehod je zpťrsoben špatn m odha_ dem vzdáleností' U dospěl1ich je to zpravidla zpr3sobeno nepozorností a nesoust eděností, u dětí pak navíc
Zakončeníp etahováním: Upleteme 1. a 2. oko ve vzoru, prvni oko p etáhneme p es druhé, upleteme t etí oko Vzoru a druhé p etáhneme p es t etí atd. 26.
Na žíněnceje kamarádka
jsem se. Mezi nejčastějšíp ipomínky pat ily ty, v nichž pisatelé uváděli, že by se více místa mělo věnovat
nebo hercich. Musi p ece myslet i na ty čtená e, které víc než po_ pulární hudba nebo filmové plát_
(oDPM Mělník), 3. Pokorná (Kladno). Chlapci - dg 36 kg: 1. Blažek, 2. Vi-
han (oba EME), 3. Vít a Vraštiak (oba P ibram); do rO k9: 1. Hromas (Litomě ice), 2. Lánsk (Ml. Boleslav), 3' Dqminski (Strzegom) aZajiček (EME); do 44 kg: 1. Myška (Ml. Boleslav), 2. Svoboda (Kralupy), 3. Bohm (oranienburg) a Dvo ák (P íbram); do tl8 kg: 1. Brouček (Beroun), 2. Darcikowski (Strzegom), 3. Venta (VS Praha) a Harendt (Oranienburg); do 53 kg: l. S-voboda (Litomě ice), 2' Pačes (EME), 3. Entlich (Beroun) a Procházka (P íbram); do 58 kg 1. Slambo_r (EME), 2. Kolkop, 3. Stefka (ob-a VS Praha); do 64 kg: 1._Havel (VS Praha), 2. Kasáček (EME), 3. Misek (Strzegom); do 7! kg: Kovacz (EME), 2. Vocetka (VS Praha), 3' Hrabák (Beroun); nad72kg: 1. Vojtíšek (Kladno),2. Mikus (Strze_ gom)
Čtená sk'i ohlas na ,,Plusy a mí_ nusy" Sedmičky pion'irri z čisla 28, v nichž jsem vás poprosil o vaše dalšínázory, byl vskutku mamutí. Z hory psanívyčnívala jen má koruna a četl dopis za 'iá dopisem. Suma sumárum ze všech vypl'ivá, že Sedmička se čtená m libi, proto ji ostatně
nedostatkem zkušeností a neschopností spráVně odhadnout dostatečnou vzdálenost ve vztahu k rychlosti p ijíŽdějícíhovozidla. Svou roli zde má, samoz ejmě, i šíe p echodu. Ale abychom byli docela p esní: špatn , odhad vzdálenosti zavinil v roce 1984 jen v Praze 365 nehod
a náhly vstup do vozovky 270 nehod'
A děti v roli chodc zavinily 294 ne_ hod' Ne nějaké abstraktní děti, ale t eba Jirka, Honzik, Anička . . (rub}
dob'apouzeponáročné.
Kdo si chce zkusit opravdové, dťr_ kladné zhodnocení Sedmičky, nechť vezme jakékoliv p íštíčíslo a do pěti dn (!) od jeho vydání zhodnotí všechny stránky, každ , každičkčlánek zvlášť, a to tak, že napíše, proč se mu to či ono líbí nebo nelíbi, a své hodnocení zašle do redakce' Pokud bude opravdu dostatečně podrobné, p ísnéa bude spl ovat uvedené podminky, pošlu vám za něj ka_ lendá se skupinou olympic. od zá i, tedy za hodnocení číselročniku 'l985/86' pak kalendá na nov1i školní a pionyrsk rok, na němž bude snímek jednoho naše_ ho populárniho zpěváka. Nezapominejte na dopisy uvádět mé ctěné jméno.
AhojlJELEN sEDMERÁK
x
7
stal ve dvacát}i'ch letech. V obou sportech proti sobě nastupují devítičlennádružstva, která se v jednotliv'i'ch hrách st idaji v poli a na pálce. Clenové družstva v poli se jim V tom snaží zabránit, nap iklad tzv' vyauto-
Sedm otázek pro mladé historiky 6.
@@@@@@@
SE SEDMIČKoU HoNÝRŮ
V klenotnicich král a ostatnich panovní_ k , p ipadně šlechtic , kte í byli vysok'imi státnimi u edniky, se často nacháze|í
vzácné umělecké p edměty _ dary, které ziskali p i svych diplomatick'ich cestách a jednáních' Velkou sbirku takov,ch dar
ma.jí v drážďanském Zwingeru nebo
v
moskevském Kremlu. Mezi nejdražši a ne|vzácnější dary pat il ještě ve vrcholném st edověku porce|án. Evropa se s nim seznámila poprvé asi roku 129! p i náVratu cestovatele Marka Pola z Cíny, kde žil sedmnáct let. Popsal, jak p i návštěvě provincie Fukien spat il dosud nevidané zboži - a pro nedostatek slov je
nazval ,,pourcelaine", což označovalo perleťovou mo skou mušli. Tajemstvi vyroby porcelánu si ovšem Čiané p ísně st ežili, aby jeiich v'robky byly stále v Evropě vzácné. Proto je také zlat-
nici zasazovali do zlata nebo st ibra, zdobili obrázky i drahokamy. A ještě z jednoho dr]vodu toužili vlada i po porcelánu. Jeden
ze znakÍr
nejstaÉiho
Medici_porcelánu
_
u softballu 9,5
Bal nem
cm}.
U baseballu se míčp i odpalování nadhazuje vrchem, kdežto p i softballu spodem. Baseball hraii pouze muži, softball i ženy. V obou odvěwích jsou po ádána mistÍovstvi světa, dominuji p i nich p edevšim družstva USA a Latinské Ameriky. U nás se oběma pálkornimi hrami zab'ivá v 65 oddilech asi 2000 hráčr]. V softballu se po ádá p ebor Čsn 1na Slovensku ještě nebyl ustaven p islušn' sportovni svaz), v baseballu jsou organizovány kra.jské p ebory. A na závěr ještě dvě kuriozity _ nejdelšíodpal miče byl zaznamenán p i baseballu _ 15l m, nejdále se dohodilo rovnéž p es 123 p i baseballu (vit)
m.
-
Chráněné rostliny it
(Dianthus plumarius Dom) Hvozdík pé někomu asi p ipomene karafiát. Ne náhodou. z tohoto rodu byly známé a oblíbené květiny skutečně vyšlechtěny. Zkušeni odbornici a opravdoví ochránci p írody vědí, že se jedná o zákonem chráněn ' a ohrožen'l druh naz van také py it nebo pernat'' Je jednim ze čtrnácti druhr] hvozdik , které u nás rostou, a vyskytuje se ve dvou odlišn'ch íormách: častějši hvozdik pé it časn'i'(na snimku) a vzácnějši hvozdik péity Lumnitzerriv, kter roste ien na Pav-
lovsk,ch kopcich, na Děvíně, ve Sloven-
ském krasu, Mal'ch Karpatech a na Tematinsk ,ch kopcich. Hvozdik pé itÍ' časn'i' roste jen v Západnich Karpatech a nikde jinde na světě _
ql;á (l! tr
'tako\^'m druhirm
Měl totiž pověst, že odpuzuje všechny je-
dy, které buď sám zneškodni, chemicky rozloží,anebo se p i reakci pni'sám rozbi-
s
iedinym místem rn
-
ie, pukne... v té době z eimě nebylo |ed ve sklence vina nouze. Porcelán,
kládán za ,,zázračn'i,,, lék. Evropští alchymisté se o napodobení činského originálu dlouho snažili, ale povedlo se jim to až koncem 16' stoleti. Prvni v'irobky takzvaného Medici-porcelánu z let 1574_1587 byly sice z nažloutlémasy polévanébilou olovnatou polevou a k dokonalosti měly ještě daleko, p esto to byl Úspěch. Po dnešní časy se zachovalo jen na šedesát kusri Medici-porcelánu, takže pat i k nejhledanějšim. Vyrobu pravého
o
p edposledni
soutěžni Úkol
-
-
správné odpovědi nám však posileite až po otištění sedmé otázky')
Hrajeme
se Sazkou
(36)
Baseball a soÍtball, dvě sobě velice po_ dobné pálkové hry, pat í k nejpopulárněi_ šim na světě. SoÍtball je nap iklad vr)bec nejrozší enějšíkolektivni hrou v USA, hraje ho tam p es čty i miliony lidi' Baseball je starši a také ,,větši". Vyvinul se v polo_ vině minulého století z anglick 'ch pálkovych her. softball vznikl až počátkem to_ hoto stoleti a do Ceskoslovenska se do-
es La Manche se rozhodl
financovat
mitovém podkladě'
Je to
vytrvalá,
'l0*40 cm vysoká bylina, která vytvá í ty-
pické trsy' Listy jsou uzce čárkovité,lodyhy jsou jedno, maximálně dvoukvěté. Květy jsou bílénebo narťržovělé,2,5-4 centimetry V prťrměru. Maji dlouhou kališni irubku, takže jedinym hmyzem, kterému se poda í proniknout k nektaru na jejím dně, byvaji motyli. Ti mají dostatečně dlouh sosák, a tak mohou p enést py|' Hvozdik pé ity vykvétá v květnu, ve většich nadmo skych vyškách i v iervnu nebo začátkem července' Hvozdíky rostou V počtu 350 druh v Evro_ pě a Asii, t i druhy také v Africe. Často se pěstuii pro ozdobu, někdy také jako léčivé rostliny. Pat í do ádu rostlin silenkokvě_ tych, které jsou známé teprve ze staršich čtvrtohor. Do p ibuzenstva hvozdik tedy pat i r silenky, lučni kohoutky, smolničky,
t'
i
znám' léka Geoffrey, kterého však tato
mvšlenka tak zauiala, že chtěl letět s Blanchardem. Ten $e však nehodlal dělit o p ipadnou slávu s nik' m jin'i'm a snažil se GeoÍÍreymu dokázat. že !e oba bal n ne_ mťrže na tak dlouhou cestu unést. Hrozilo dokonce, že se cesta neuskutečni, a do toho všeho p išla zpráva, že ve Francii se chystá podobná v pra_va a že už i tam maji se -teď, komu všechno p ipraveno. 'vát p Cekalo ízniv.i vitr. Štěstiměl d ív začne Blanchard. Dne 7. ledna 1785, když se p ed startem Geoffrey a Blanchard tak poháda_
i
li, že je musel smi ovat d stoiník místni pevnosti, p ece ienom společně odletěli.
1
Let probihal dob e aŽ do chvile, kdy uvidě_
li b ehy Francie. Pak balon začal prudce
klesat a Blanchard musel vyhodit z koše prakticky všechno, dokonce i láhev ko a_ ku, kterou měl p ipravenou na oslavu rispěšného letu. Balon však klesl už tak nízko, že ho vlny témě olizovaly. Blan_ chard vyhodil pnil nakonec i části svého oděvu a vtom balon jako zázrakem stoupl, let byl ťrspěšně dokončen. Gondola balo' nu |e dodnes vystavena v městském mU_ zeu v Calais.
', ",
Sloup
.|e
'-,
;.*t-. .,.
,:3_.!.
\*J
*I
začátkem i koncem civilizace
_
sám o sobě znamená, že se bude něco stavět. Nebo _ že válka či p iroda stavbu
zničily.
Náš test
Sloupem začinali i ti, kte i bu{ovali zákla_ dy civilizace evropské sta i_Rekové. Jak
-
iká ímsk'i' autoi Vitruvius' Rekové ,,od_ mě ili šlépěj lidské nohy a pomě ili ji na rn|'šce mužově' Shledali, že chodidlo má šestinu lidské u šky, p enesli to na s|oup a rozměr,
kten určili za pr měr paty d iku,
nanesli šestkrát jako nišku sloupu s hlavi_
t
ch-
robní značky, obkreslete je a pošlete.
p
.'
správně.
porcelánu, podobného čínskému,si dal patent-ovat až Angličan John Dwight roku 1761 ' Ci ané iei ovšem znali už od 7. stole(mv) tí
jak
K tomuto na tehdejšídobu odvážnémučinu se v roce 1785 odhodlal Francouz Jean-Pierre Blanchard (v roce 1790 vzlétl balonem dokonce i v Praze spolu s hrabětem Jáchymem Šternberkem na pa|ubě, šlo o balon na horkri vzduch). K uskuteč_ něni takového myslu bylo však zapot ebi dost peněz, které Blanchard neměl, a pro_ tože ve své vlasti nenalezl žádnéhomece_ náše, rozhodl se hledat ho v Anglii. Cestu
V dnešní loze neni nic těžkéhonebo slo_ žitého,proto p inášime hned h ičky dvě. Vašímukolem je bez mě eni jenom ',podle oka" odhadnout, která ze šavlíie nei_ delší.A podle druhého obrázku máte zjistit (odhadem nebo t eba i prakticky), kde po napnuti obou konc vznikne uzel. Na str. 15 si m žete ově it, jestli jste ešili
jemně rozemletti na prášek, byl také po-
koli v robcích z porcelánu t i r zné v
p es La Manche
skytu se íká endemitní' Mr]žeme ho naiit až do vrišek 1 850 metrr] nad mo em, na slunn'ich mistech skal, suti nebo kamenit,ilch stránich, na vápencovém nebo dolo-
o
(Jde
o
Text a Íoto J. Šindelá
a soÍtballem je v tom, že mety jsou od se_ be víc vzdáleny |27,45 m, resp. 18,30 m), pálka je delši (106 cm _ 85 cm), míčmenši
(prriměr 7 cm
my_
dlice, ku ičky a dnes už velice vzácny plevei koukol polni.
vánim. Zásadni rozdíl mezi baseballem
TAJEMswí poncelÁnu
6. soutěžní rikol: Vyhledejte na
rožce, ptačince, písečnice,urazniky,
2}ď
V zoologické
14115 cí". Tak vznikl sloup d rsk'i a pomě ová_
nim žen a dívek i sloupy ve slohu ionském a korintském.
Prírodovědny objev na čtyrikrát
zahradě
Hudba Zdeněk Barták ml., slova Jaromír Cenkl, zpivá Jo sef MeIen a Spolužáci' o Editio Supraphon, Praha '1985
Dalšítajemství sloup se poda ilo objevit
až v minulém století. Rekové totiž p išli na to, Že lidské oko ie nedokonalé, nevnímá
lla orothiz-ce ro0-10-qt-tzu
0
sloup jako celek, ale klouže po něm od_ shora dol a naopak. Protože se p i obrátce musi na chvilku zastavit, zdála by se nám horní a dolní část silnějši. Proto uprost ed trochu p idávali, p i uišce sloupu osm metr je| rozši ovali o dvacet milimetrrl. Klam je dodnes mistrny. Nejkrásnějši sloupy byly určeny pro chrá_
u - ri
o - pr'-
mové stavby a tou největšíz nich byl Olympeion p imo v srdcí Atén, kter byl založen roku515 p ed našim letopočtem. Z p vodních l04 sloup vysok'ch 17,5 me_ tru jich stálo do poloviny minulého století
Roku 1852 srazila jeden ze zbtivajicích sloupr) vich ice. Na něj je dnes pohled nejsmutnějši; leži iako padl, bojovník. A poslednich patnáct sloup se stále tyči k obloze' P ipomínají dobu, která na našem kontinentě položila základy ke vše_ mu, co p išlo potom' (jd) Ke všem dalšímsloup
m
ž/ '
hlnou,
di/ isen trisnou loč-lu ijt 'se lr - dč dt- le ne
-
pis pod ni
lra
a
brr- dá
do-
-
;-: :;:::.,,"j; -
ob lí zaseté na podzim B' Zpracovávat žeIezo; část Prahy 6; st evní vyrristek. popěvek' C. Mužskéjméno; velky německy skladatel; D' LudolÍovo čis|o; Seve an; druh p|nokrevného koně' F. chlapec, žirafa z Plachtovy knížky. E. Tajenka. Velikán; p edložka; značka našich elektrospot ebič ; naG' Arabské mužské jméno; hon; kousat' bizecí sI vko' l. H. Set; nemoc na rtu; soustava mravnich zásad' Popravčí,šlágry, bicykly. 2' Těžkost; SV|SLE: 1. Vykon fotbalisty; černy pták. 4. Klepet3. Zenské jméno; rozpoloženi. ohmatáni. 6. 5. Japonské město; styl. natec; Zorat po okraji' Pohádková bytost; citoslovce poskočeni, tropičti savci' 7 ' Získat body' 8' SIovensky jen; Západočech, zába
-
-
-
-
-
-
e-t/, turáž
-
-
-
-
ni -
tšlk din
lrh ro-E
-
-
-
-
i,];;i:'iď * lh i{fii iiii :I1'J!.:"'] JeptI-9tn-ťh-!l.-12.Vzájemněsepodporujicískupina;horskáskupina írd. i;i i-p!, e ftl- nu sl: - 13. Jedna z pražskych SPZ; cistici prost edek' r H Náoověda:5.Otaru'-9.Macha' 12.Unaka' ' i j l ffi
jen šestnáct. Zbyiek uloupili Rímané a zni_ Óili Turci. Ještě roku 1760 si dal jistti tureck'i paša jeden ze sloup vypálit na váp-
no...
E-h|é- dě
část p írodovědného v'iroku
;"."ffi
ze-hre-dou
i+l/
lou-set dJ/ l zmlo-
(2) Dnes si luštíme druhou
žáka Jakuba. Vyluštěníposílejte najednou, po skončení
A
rI
nil n-fust ni-rannou.b, jsen led' l,2 e'dž ' -
on
!tá|--
-
-
J[i
1 2 3 4 5 6 7 I 9 lo lr l9
13
A B
c
be. 580p
D E
0 t,
- du
-
/i,
nd falnt-ny
p edsh 'Ztlhn7u
(to hoto čísla)
V Kalendá i na straně 2 jsme objevili v'iraz polyekrán' kteni napoprvé zní témě iako pohádkové zaklínadlo. Ve skutečnosti ovšem jde o zvláštní systém současného či postupného promÍtánÍ obraz na více ploch. Moderni umění s timto systémem experimentovalo již d íve, ovšem právě naši tvťrrci skutečně dokázali v Laterně magice vytvo it obraz témě _ pohádkov'i. A pokud ide o p vod slova, pak jej t eba hledat ve dvou jazycich: prvni část (po_ ly) ečtině (mnoho, více), druhou část pak ve francouzštině, V nÍžécran znamená plocha (i promítaci) ' , Ve vyprávěni Pro nás Paměť nikdy nekončí (str.3) jsme narazili na v raz rabování. Označuje se tak vylupování domrj a obchod , zeiména opuštěnych, k jakému do-
v
a jistě se nám vybaví i slovo, iež občas sl cháme v nelichotivé souvislosti: raubí . . .
Hroch (Když mi bylo 13, str.9) je tvor
za_
symbol silné nemotornosti. Podobně jako s|on, jenž b'ival obávan'i m válečnri m zví etem. Diky tomu se octl i na šachovnici, tam, kde dnes máme věž (d ív se ikalo roch). Odtud jsme p išli i k iahu zvanému rošáda. A .jak to souvisi hrochem? J. S. Presl p i tvorbě p irodovédného ná_ zvosloví pro slona pojmenováni měl, pro tvora s latinsk m názvem hippotalamus si je od slona vyp jčil _ a tak máme V češti_
s
souboru
Hradišťánek (str.6} byl J. Záruba a p ivezl si celou ád-
ku slov, jež nám zněji jako neznámá i když na jižníMoravě jsou doma' Vybrali jsme si z nich kordulku čili vestičku k lido_ vému kroji' A víte, že p vod tohoto morav_ ského v'i'razu je t eba hledat v latině, kde jednak cordula znamená širok, pásek, jed-
-
nak cordura znamená šněrovačka_
a jdeme_li ieště dál, dorazime k
chorda
_
stÍuna, provaz
rnirazu
(vml
g:
še/ - mf,
F
-
G H I
štu- lcr
at- tt','
lre
mťd
-
12 let _ svét|ana ŠEVČÍKoVÁ,Dimitrovova 59' 412 0] Litomě ice (JUdo' známky a pohledyi; petr ŇovÁt<, 58z 63 Žai,e" nad DoUbra
2u/cc, hroucr,
c-d? nc. - ramnJ.
,2- riD
nt
I
-
u - sn;/ lYa D2
Jsem
ru- lou .1sen
tir-
tždyl'pi-ri
nt,
ry lc!
Jrte J'
- da,
vě
.jscn
t/o
3.
i
lcp -
ši
nei no'd-ni frst
vou (lYžovanl, p líoda znamky _ s d'vkou) Vladka KALEToVA MostY 262 735 62 cesky Téšin6 (stolnl tenis modernl hudbd pilro da _ s divkou nebo-chlapcem podobnych zá|ml] do ]3 let); '13 let Jarl d ZVEDFLIKOVA. Crhlaiska 8, 695 03 Hooonrn (zavodnr aUta, tenl5' hokel a kopaná): Petl SNAsEL' RoUdná 69' 391 l6 p. Myslkovice (moderni hudba, sport s kamarády do 13 let), Ji sAK.27302 srby92 (motokros' hra na harmonikU. p iroda)' Věrka clzKoVA' Pod Vyrovem 1 05s. 549 01 Nove Město nad Metuji (dis ko. lehká atletika. P Nagy _ s chlapcem do ]4|et); Milena BRoŽ KoVA' Doubravinova 2, 163 00 Praha 6 (dobrodružné knihY, modeí ni hudba' podpisy herc a zpěvák ); stanislava VAcLAVKOVA' Mi kUlovice2' 67523 p Koletice (P'Nagy, pohlednice a plakátY s dětmi do 14|et); Ludmila BLAHoVA. Mochovská522i33' ]9400 Praha 9 HIoUbětin (sport, disko' humor _ s chlapcem nejlepe z Prahy): 15 let Karel TAUFMAN' Gebauerova 1 420' 500 00 Hradec Králo Vé ll (moderni hudba' fotograíoVán;, sport '. s divkou stejneho Vě ku); Lenka a Renata RoUToVY' Malesrce]20' 33033 p Město Touškov ís .hlapcl do ] /'et l Pllné a okoll se zá1mem o prrrodu a modernl hUdhU) Vladka clHALoVA tí 6 t)étlletky10 79201 BrÚntál {šiti. moderni hudba' odepiše všem); Eva VANCURoVA. Bezdrevska 1 022|10.310 1 1 Ceské Budějovrce (ma rada psy' kniŽky a kresleni, má srdečni Vadu' ktera ji zabraliUje sportovat a často chodlt ven rada by sl doplsovala s podobně postiženyml chIapcl nebo dév aty od ]5 do ]7 let) ;
oaaaaoaaaoaooaaaoooaaoaa ao
l ldo
pro - lo
to -
h/e
a mohutny a považován b'vá i za
u
ni
t.z
chází v dobách společensk ch p evratr), válek atd' Slovo souvisi se slovansk1im hrabiti, hrabivost i německ m rauben _
hrocha... návštěvě
d1,
/2-,1,
ten-
Io
n/
ry _
.
Na
hl
-
Spojka
ZaiímaVá slova
ně
Po
oi - hk tdo-ti za - sla- rl sc
o
Valit}i
žc lv ' nc-jde, -e Dc
?tu-chizel
' rhi h'
ž-
ni.
tn ti -
li snjl
no, Íen se mi,
7ni,
! seamička
.e.
-
lcn
si
ria
! o a
n-
IP/
- re
- 8. do ir.?tr ne ŘeŠeruí TESTU Po l
.
0. 5 .
1. NejdeIši je šavIe
číslo2
2' Po zatažení obou konc provázku nevznikne žádny uzel
I i ! O O I o O o j . ! !! o o a a ]' ! o o a a a
cre'u' PRo CHtAPcE A DÉVČATA NA SEDIM DNI Tydenrk pro chlapce d de!cata a Vydava ceska ustiPdn' Íada Pionyrske olganl?áce ssM v Mldde íÍontě o Ročníkxvlll a Ad esa redakce: Sedmička pionÝÍťJ. o,]- détského a tnládeinického trsku SSM' Radllcka 61' l50 00 Praha 5 o TeleíonY 54 93 46 9' 54 oo 13 a
Dálnopis
123 302
ŠéfredaktorJosef Tyč a zástupce šéfredaktora RUdolÍ Pa enrca a Sekretai redakce Svalava Hrrschova O Grafrckv upravu1e Ťomaš Svoboda o Fotoreporte l MrrosÍav Mart'novskY a Josef Soumar a Redakto l LUboí Falteisek. Jaroslav Kopiiva, Bojka Pašková Md'Leta Svnovcouá' Jan Tomáše| Jil|l zarUba' r'rrn" Svobodd gÍaílcleŽavod} í' p zdvod 5 p,aha |0 Ma.ešrcě o Rozšriu1e b,.ts a tn'.,'',a." o piedplatnem poda a ob]ednivky p llima každd administrace PNs, pošta, doručovatel a p edpIatitelská st ediska o oblednávky do zahranici vY izuie PNS ustiednr expedice a dovoz trsku Pralra zsvod 01 admrnrstrace vVVozU tlsku Kafkova 19' 160 00 PíJl-d 6 a eiedptatné na étvrt roku 13 Kcs na pul rokrr 26 Kcs
celoročni 52 Kčs o Rukoplsy' fotograí'e sr redakce nevyžádala, se nevraceii a cena vYtisku ] Kčs Toto čls|o vYšlo v PÍaze ]0' kvetna lg85 Mlada Íronta 1985
a
lÍe5bV ktere
aoaaoaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
a a a a a o a o o a a a o o a o G a o a a o a a o O o a a o a a
3O
,{\e
'."$-y** 5*l*t"
s .ri()'';J,'i;;1!',.,I
,'
*
lr/
:r :(. :
l
Ý1_'!'r r'\.i.-]iii )1).
:.,,"
..:,,i;1.
r', :j.t,l
.., r
:;Ililií)..'l]
,'r
