No title

Obsah tohoto dokumentu je plně v kompetenci realizátora projektu a nelze jej v žádném případě považovat za oficiální stanovisko Evropské unie a České republiky.

ESF napomáhá rozvoji zaměstnanosti podporou zaměstnatelnosti, podnikatelského ducha, rovných příležitostí a investicemi do lidských zdrojů.

Ženy, IT a trh práce

www.attavena.cz, [email protected]

Vydala Attavena, o.p.s. v roce 2007.

Dokument vznikl v rámci projektu „I myš může být kamarádka“ č. CZ.04.1.03/2.2.15.1/0068.

Autoři: RNDr. Dana Hanzliková Vašková, PhD.; Jan Maule, BBS; Ing. Jitka Šimková

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.


Ženy, IT a trh práce Autoři: Jan Maule, BBS. Ing. Jitka Šimková RNDr. Dana Hanzliková Vašková, Ph.D.

Vydala Attavena, o.p.s., České Budějovice, prosinec 2007

1

I myš může být kamarádka!

Obsah Úvod – o výzkumu jako celku ............................................................................... 3 1 Dvoufázové kvantitativní dotazníkové šetření ..................................................... 5 1.1 Metodika ........................................................................................... 5 1.2 Charakteristika respondentek .............................................................. 6 1.3 Návrat do práce ................................................................................ 8 1.3.1 Zaměstnané........................................................................... 8 1.3.2 Ženy na mateřské .................................................................. 13 1.3.3 Nezaměstnané ...................................................................... 14 1.3.4 Zaměstnání, nezaměstnanost či mateřská? ............................... 16 1.3.5 Strategie návratu na trh práce ................................................ 17 1.3.6 Co chtějí od zaměstnání ženy po MD/RD? .............................. 19 1.4 Využívání flexibilních forem zaměstnávání v ČR ................................... 22 1.5 Dovednosti potřebné pro zaměstnání ................................................... 26 1.6 Vybavení domácností IT ...................................................................... 34 1.7 Frekvence používání počítače.............................................................. 37 1.8 IT dovednosti žen s malými dětmi ........................................................ 38 1.9 Kdo chodil na kurzy počítačů? ........................................................... 42 1.10 IT vzdělanost a sebevědomí............................................................... 45 1.11 Závěr .............................................................................................. 46 2 Kvalitativní výzkum – polostrukturované rozhovory ............................................ 49 2.1 Žena – matka a návrat do práce ......................................................... 49 2.2 Hledání práce (pohovory) ................................................................... 51 2.3 Školka ............................................................................................... 52 2.4 Práce s počítačem .............................................................................. 52 3 Ženy na trhu práce v publikacích ...................................................................... 53 3.1 Instituce zabývající se ženami na trhu práce ......................................... 53 3.2 Vybrané studie týkající se žen na trhu práce ........................................ 59 4 Obsahová analýza inzerátů na pracovní místa v Jihočeském kraji obsahujících požadavky na IT znalosti .............................................................. 67 4.1 Úvod ................................................................................................. 67 4.2 Nejčastěji hledané pozice (s požadavkem na IT znalosti)....................... 68 4.3 Nejčastěji inzerované pozice podle odvětví ......................................... 69 4.4 Míra IT znalostí požadovaných v inzerátech ......................................... 70 4.5 IT požadavky podle typu pozice ......................................................... 71 4.6 Názvy pozic vyžadujících IT dovednosti ............................................... 72 4.7 Shrnutí .............................................................................................. 73 5 Přílohy

2

...................................................................................................... 75


Úvod – o výzkumu jako celku Výzkum „Ženy, IT a trh práce“ vznikl v rámci projektu „I myš může být kamarádka!“, který byl financován z EU a státního rozpočtu ČR. Hlavní náplní tohoto projektu byla výuka IT pro ženy na mateřské či rodičovské dovolené. Cílem výzkumu bylo zmapovat problematiku žen s malými dětmi na trhu práce ve spojitosti s IT v Jihočeském kraji. Výzkum měl převážně deskriptivní charakter. Jeho hlavní hypotézou bylo, že vzdělávání v oblasti informačních technologií pomáhá zvyšovat šance na trhu práce a vytváří podmínky pro rovnost příležitostí.

Studie se skládá z těchto částí: 1) Dvoufázového kvantitativního dotazníkového šetření, které mělo za cíl porovnat změny v postojích žen s malými dětmi k IT1 a zjistit, jaký vliv má vzdělanost v oblasti IT na situaci žen s malými dětmi při vstupu (návratu) na trh práce. 2) Shrnutí poznatků z rozhovorů se ženami, které se po mateřské (rodičovské) dovolené vracejí zpět na trh práce V rámci výzkumu bylo provedeno padesát rozhovorů se ženami, které hledají nebo nedávno nalezly práci po mateřské (rodičovské) dovolené. Dvanáct nejzajímavějších rozhovorů bylo vydáno v publikaci „Na vizitce jméno Matka“. Ostatní rozhovory byly zpracovány a hlavní poznatky jsou uvedeny v této části. 3) Ženy na trhu práce v publikacích Představení hlavních organizací, které se zabývají problematikou genderu, jsou činné v této oblasti v posledních sedmi letech a zároveň vydaly publikace týkající se trhu práce. K publikacím je uvedena stručná anotace. 4) Obsahová analýza – analýza pracovních inzerátů v Jihočeském kraji, ve kterých je vyžadována schopnost pracovat s počítačem. Každý inzerát byl popsán 21 záznamy, které ho blíže charakterizovaly a začlenily ho do různých kategorií. Zkoumali jsme například, u kterých pozic a do jaké míry vyžadují zaměstnavatelé práci s PC. Také jsme provedli analýzu názvů pracovních pozic. V této publikaci je uveden pouze výtah hlavních zjištění.

Seznam použitých zkratek ČSÚ – Český statistický úřad IT – informační technologie MD/RD – mateřská či rodičovská dovolená MD – mateřská dovolená

RD – rodičovská dovolená ÚP – úřad práce VÚPSV – Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

1

V této studii je používán pojem IT, kvůli jeho všeobecné rozšířenosti v ČR. Je zde však chápán v širším pojetí jako umění pracovat s informačními i komunikačními technologiemi (ICT), tj. v našem případě s počítačem, internetem, e-mailem, případně další digitální technikou.

3


4


Dvoufázové kvantitativní dotazníkové šetření Metodika

1 1.1

Celé šetření probíhalo ve dvou fázích. V první fázi, která proběhla v červnu roku 2006, jsme u našich respondentek zjišťovali postoje k IT, míru IT dovedností a postoje ke vzdělávání se v práci na počítači. Dále jsme zachytili situaci žen před nástupem do zaměstnání a jejich demografické údaje. Cílovou skupinou byly maminky, u kterých byl předpoklad, že mají malé děti, jsou s nimi doma a přitom nejsou zaměstnané. Dotazníky byly rozeslány absolventkám počítačových kurzů pořádaných společností Attavena, o.p.s., které jsme požádali, aby další výtisk dotazníku předaly maminkám, které jsou s dětmi do 7 let v domácnosti, a které neabsolvovaly počítačový kurz naší společnosti. Další dotazníky byly distribuovány do mateřských center v Jihočeském kraji. Výběr respondentek přes účastnice počítačového kurzu metodou „sněhové koule“, kdy dotazníky předávaly svým známým, byl velmi praktický, nicméně při interpretaci takto získaných dat je nutné dbát na to, že výběr není zcela reprezentativní. Závěry studie jsou tudíž platné pouze pro daný zkoumaný soubor a nejsou beze zbytku zobecnitelné na celek populace. Šestnáct měsíců po první fázi jsme 411 ženám, které v první fázi odpověděly, rozeslali dotazníky znovu. V tzv. druhé fázi jsme se zaměřili na změny, ke kterým došlo nástupem do práce. Nejvíce jsme se zabývali okolnostmi týkajícími se návratu žen zpět do práce a vývoji jejich IT dovedností. V některých pasážích této studie porovnáváme absolventky IT kurzu společnosti Attavena, o.p.s. (dále jen IT kurz) a ženy, které kurz neabsolvovaly (dále o nich většinou mluvíme jako o „ostatních“ respondentkách). V první fázi činila návratnost 51 %, ve druhé fázi dokonce 65 %. Míru návratnosti v první i druhé fázi považujeme za velmi dobrou. Pravděpodobně byla způsobená tím, že nás jako instituci respondentky znaly a důvěřovaly nám. Tabulka 1: Celková návratnost dotazníků Fáze

Posláno

Vráceno

Návratnost

I

806

411

51 %

II

411

267

65 %

V první fázi byl počet respondentek, které absolvovaly počítačový kurz, srovnatelný s počtem těch, které jej neabsolvovaly. Ve druhé fázi jsme dostali více odpovědí od absolventek kurzu, které častěji věnovaly čas vyplnění dotazníku zřejmě díky osobní vazbě vytvořené během výuky. Demografické údaje účastnic kurzu a ostatních respondentek jsou velmi podobné, což je dáno tím, že dotazník předávaly známým ve stejné lokalitě, podobného věku apod.

5

I myš může být kamarádka! Tabulka 2: Počet odpovědí: IT kurz vs ostatní Fáze

IT kurz

Ostatní

I

206

205

II

170

97

Při tvorbě dotazníku a zpracovávání dat jsme spolupracovali s PhDr. Hanou Maříkovou a RNDr. Lumírem Gatnarem, pracovníky Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Data byla statisticky zpracována a v textu jsou uváděny zjištěné hodnoty z třídění prvního, případně i druhého stupně, a to na 1% hladině významnosti, v odůvodněných případech na hladině 5%. Na některé otázky část respondentek neodpověděla, u grafů a tabulek je proto vždy udáváno „N“, tj. počet skutečně odpovídajících. V dotazníku jsme použili klasifikaci zaměstnání respondentek, která vychází z metodiky ČSÚ. Námi použitá klasifikace je uvedena v příloze 4.

1.2 Charakteristika respondentek V první fázi jsme otázky zaměřili na maminky, které jsou s dětmi doma. Výrazně mezi nimi převládaly ženy na RD s dětmi do tří let věku a dále pak ženy s rodičovským příspěvkem do čtyř let věku dítěte. Celkem tyto dvě skupiny tvořily více než 84 % odpovídajících. Žen, kterým pátým rokem skončilo pobírání rodičovského příspěvku, a stále byly doma, bylo přes 5 %. Lze předpokládat, že byly nezaměstnané či měly jiný důvod doma zůstat (např. péči o blízkou osobu). Data získaná v první fázi ukazují, že před nástupem na MD byly tři ze čtyř maminek (74,7 %) zaměstnané, a to ponejvíce na plný úvazek (85 % z nich). Více než 16 % žen bylo s předchozím dítětem na rodičovské dovolené, na kterou pak navázala další mateřská dovolená. Nezaměstnaných a studentek bylo poměrně málo. Dvě ženy uvedly, že se starají o osobu blízkou. Mezi respondentkami převažovaly ženy mezi 30 a 34 lety. Tvořily zhruba polovinu odpovídajících, což potvrzuje trend posouvání početí dětí do pozdějšího věku. Většina respondentek pochází z bývalých okresních měst Jihočeského kraje a Českých Budějovic. Jedna třetina respondentek bydlí v obcích s méně než 8 000 obyvateli. Toto rozložení bylo ovlivněno místy výuky počítačových kurzů a výskytem mateřských center aktivních v době provádění šetření. Respondentky vyučené či se střední odbornou školou tvořily více než 60 % odpovídajících. Další nejpočetnější skupinou byly vysokoškolsky vzdělané respondentky (v průměru za obě fáze 17 %).

6

Ženy, IT a trh práce Tabulka 3: Demografické údaje o respondentkách ve fázi I a II v %

Fáze I Stav fáze I

Fáze II

N = 409

Na MD

8,6

Na RD do 3 let

66,5

Po RD s rodič. příspěvkem do 4 let

17,6

Doma bez rodič. příspěvku

5,4

Pracující

2,0

Stav fáze II

N = 267

Zaměstnaná

32,2

Nezaměstnaná

8,6

Na MD/R

59,2

Stav před MD fáze I

N = 409

Pracující

74,7

Na rodičovské dovolené

16,3

Nezaměstnaná

5,6

Studentka

2,9

Péče o osobu blízkou

0,5

Věk

N = 397

N = 238

20–29

34,6

19,3

30–34

49,1

57,1

35–46

16,7

23,5

Bydliště

N = 409

N = 255

České Budějovice

19,1

20,8

Město nad 8 000 obyvatel

47,9

46,7

Obec s 3 001–8 000 obyvateli

14,4

9,4

Obec s 1 000–3 000 obyvateli

8,3

8,6

Obec s méně než 1 000 obyvateli

10,3

14,5

N = 410

N = 256

2

0,8

Vyučení a SO bez maturity

24,1

20,7

Vyučení a SO s maturitou

39,2

40,6

Gymnázium

13,2

12,9

Vyšší odborné (VOŠ)

5,9

7

Bakalářské vysokoškolské

1,5

1,6

Vysokoškolské (vyšší než bakalářské)

14,1

16,4

Nejvyšší ukončené vzdělání Základní, včetně neukončeného vzdělání

7


1.3 Návrat do práce V této části přinášíme výsledky z druhé fáze výzkumu, která zkoumá zejména návrat žen zpět do zaměstnání. Z tabulky 4 je vidět, že jedna třetina maminek z našeho vzorku již pracuje. Ve druhé fázi tvořily největší skupinu podle očekávání ženy na MD/RD (60 %), z nichž třetina je na nové MD. Jen 9 % jich zatím práci nenašlo. Tabulka 4: Situace respondentek na trhu práce ve druhé fázi Fáze II

Abs.

%

Zaměstnaná

86

32,2

Nezaměstnaná

23

8,6

Stávající MD/RD

113

42,3

Nová MD/RD

45

16,9

Celkem

267

100

Poměrně nízký počet zaměstnaných respondentek rozdrobil křížové tabulky u mnohačetných odpovědí na velmi malá čísla. Proto byly zjištěny jen skutečně výrazné odchylky od očekávaných četností. Přesto však náš výzkum i v této oblasti přinesl několik zajímavých zjištění. U nezaměstnaných byl počet odpovídajících tak malý, že uvedená čísla jsou pouze orientační.

1.3.1 Zaměstnané Práce na částečný úvazek Téměř jedna čtvrtina žen pracuje na částečný úvazek, zřejmě aby lépe sladily rodinné a pracovní povinnosti. Toto číslo se shoduje se studií VÚPSV2. Všechny takto zaměstnané ženy částečnému úvazku při hledání práce přikládaly vysokou důležitost a nyní jsou v této oblasti spokojené. Podle našich rozhovorů je však poptávka po částečných úvazcích mnohem vyšší, než jaká je současná nabídka. Celkem 22 (44 %) žen z 50 se v rozhovorech zmínilo o tom, že by chtělo pracovat na zkrácený nebo poloviční úvazek, aby snadněji skloubily rodinu a práci. Poptávku po částečném úvazku dokumentuje také tabulka 16 na straně 25, kde by na částečný úvazek chtělo pracovat 31 % oslovených žen (N = 589). Tabulka 5: Typ úvazku ve druhé fázi v %; N = 86 Zaměstnané – Fáze II

2

8

Plný úvazek

65,1

Částečný úvazek

23,1

OSVČ

10,6

Dohody

1,2

Kuchařová, V. Zaměstnání a péče o malé děti z perspektivy rodičů a zaměstnavatelů, Praha 2006: VÚPSV


Podnikání jako styl života, nebo východisko z nezaměstnanosti? Ze všech deseti maminek, které jako současnou práci uvedly OSVČ (i jako vedlejší činnost), byla jen jediná, která se do práce vracela hned po MD. Další se vracela po třech letech věku dítěte a všechny ostatní uvedly, že byly s dítětem doma až do čtyř let jeho věku. Nejčastějším odvětvím jejich činnosti byl maloobchod a velkoobchod (4 z 9), pracovní pozice 3 v rámci služeb a obchodu – 6 z 9 (včetně vedoucích a administrativních pozic). Po RD tedy ženy jako OSVČ často podnikaly v obchodě nebo poskytují služby. Jde o logickou snahu vyhnout se práci na směny či dojíždění za prací a vytvořit si možnost pracovat z domova, což podporují i naše poznatky z rozhovorů.

Kdo jde po třech letech RD do práce? Zákon o státní sociální podpoře (117/1995 sb.) prodloužil dobu, během níž rodič může dostávat rodičovský příspěvek, do 4 (v některých případech do 7) let věku dítěte. Právní úprava rodičovského příspěvku však neprodloužila RD, která zůstala maximálně tříletá. Jestliže se rodiče chtějí i nadále celodenně starat o dítě a pobírat rodičovský příspěvek až do čtyř let jeho věku, musí se dohodnout se zaměstnavatelem. Buď na neplaceném pracovním volnu, na částečném úvazku nebo na ukončení pracovního poměru. Proto nepřekvapí, že ženy, které jdou po 3 letech zpět do práce, se častěji vrací ke svému původnímu zaměstnavateli (56 % z nich; polovinu tvořily ženy s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním) a naopak ty, které jsou doma s dítětem do 4 let, jdou častěji k jinému zaměstnavateli, a dokonce dělají jinou práci než původně (64 % z nich). Naše data potvrzují to, že délka RD závisí na vzdělání matky. Čím vyšší je její vzdělání, tím 4 kratší dobu zůstává na RD. Stejný trend vysledovala i studie od VÚPSV . Z našich respondentek zůstávají doma s dětmi nejdéle maminky bez maturity (z 18 jich až do 4 let věku dítěte zůstalo doma 16). Téměř dvě třetiny žen, které zůstaly doma s dítětem i po třetím roce jeho věku, jsou v 71 % maminky vyučené nebo se středním odborným vzděláním. Můžeme spekulovat, že se jim do špatně placené práce příliš nechce nebo se prostě nedohodly se svým zaměstnavatelem. Dalším důvodem může být to, že si chtěly dětí užít. To potvrzují některé naše rozhovory a také výsledky první fáze, kdy jsme zjistili, že s dětmi zůstávají častěji doma starší ženy. Setrvání některých finančně senzitivnějších žen doma mohlo ovlivnit i zvýšení rodičovského příspěvku od ledna 2007 na zhruba dvojnásobek (7 582 Kč měsíčně). Otázkou je, jak změní přístup maminek chystané změny v poskytování rodičovského příspěvku od ledna 2008, kdy se bude výše rodičovského příspěvku odvíjet od doby, po kterou budou chtít rodiče na RD setrvat. 3

Podrobné informace ke klasifikaci zaměstnání jsou v příloze 4, k odvětvové klasifikaci v příloze 7

4

Kuchařová, V. Zaměstnání a péče o malé děti z perspektivy rodičů a zaměstnavatelů, Praha 2006: VÚPSV

9

I myš může být kamarádka! Graf 1: Souvislost délky čerpání MD/RD a nejvyššího dosaženého vzdělání; N = 82

vysokoškolské jen MD

vyšší odborné + bakalářské

do 2 let do 3 let

střední s maturitou

do 4 let

ZŠ + vyučení + střední odborné bez maturity

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Návrat ke stejnému zaměstnavateli? Jen třetina žen po MD/RD. Téměř dvě třetiny našich respondentek (50 % + 14,6 %) po skončení MD/RD změnily svého zaměstnavatele. Z nich asi čtvrtina dělá stejný typ práce jako před nástupem na MD, ale ostatní, což je 50 % všech respondentek (!), změnily radikálně jak typ práce, tak zaměstnavatele. Po návratu z RD se tedy živí zcela jinou prací než jakou zastávaly před odchodem na MD. Tuto skutečnost podporuje i statistika z rozhovorů, kde po skočení rodičovské dovolené k jinému zaměstnavateli nastoupilo 28 (56 %) z 50 maminek. Tabulka 6: Kde nyní pracují respondentky po MD/RD; N = 82 Typ práce a zaměstnavatele

%

Abs.

Jiný typ práce u jiného zaměstnavatele

50

41

Stejný typ práce u stejného zaměstnavatele

34,1

28

Stejný typ práce u jiného zaměstnavatele

14,6

12

Jiný typ práce u stejného zaměstnavatele

1,2

1

Nejčastějšími důvody pro změnu, které ženy v dotazníkovém šetření uvedly, byla pružnější pracovní doba (12 z 38), zrušení předchozího zaměstnavatele/pracovního místa (7 z 38), možnost lepší práce díky vyššímu vzdělání získaného během RD (7 z 38) a změna místa bydliště (5 z 38). Zjištění, že mezi našimi respondentkami mění po návratu z MD/RD každá druhá práci i zaměstnavatele, je zajímavé i ve srovnání s obdobnými výzkumy mezi lidmi vracejícími se na trh práce po období péče o malé děti. Například výzkum společnosti EuroProfis, s.r.o.5 udává, že po RD 5

Čurdová, K., Wasilová, J., Zajíčková, D. Analýza dostupných informací o fungujícím poradenství osobám vracejícím se na trh práce a výzkum jejich potřeb, Praha 2007: EuroProfis, s.r.o.

10

Ženy, IT a trh práce mění svého zaměstnavatele pouze třetina lidí. Zkoumaný vzorek respondentek (N = 96) však byl ze Středočeského kraje, Vysočiny a Liberce a polovina jich měla vysokoškolské vzdělání. Oproti nim naše respondentky s průměrně nižším vzděláním častěji měnily typ práce i zaměstnavatele, což se ale kompenzovalo tím, že měly například pravidelnou pracovní dobu. Druhým nejčastějším modelem byl návrat ke stejné práci a stejnému zaměstnavateli, který zvolila třetina dotázaných (ve výzkumu společnosti EuroProfis, s.r.o., to bylo 42,4 % respondentů). Dvanáct žen se sice k původnímu zaměstnavateli nevrátilo, ale podařilo se jim najít alespoň stejný typ práce, jaký zastávaly dříve. U stejného zaměstnání zůstávaly častěji vědecké a odborné pracovnice (včetně pedagogů), které ale většinou udávaly, že pro ně nalezení nového místa bylo spíše obtížné a pracovnice ve službách a obchodu, pro které to naopak bylo poměrně snadné.

Maminky, které používají nově PC Mezi našimi respondentkami je 34 maminek, které po nástupu do práce po MD/RD začaly zcela nově používat počítač. Z toho 25 jich bylo z IT kurzu, což je 15 % všech respondentek, které chodily na IT kurz a odpověděly ve druhé fázi. Nově používá počítač v jiném typu práce či u jiného zaměstnavatele celkem 16 maminek, z nichž nejvíce (9) pracuje jako ekonomické a technické pracovnice. Překvapivých je 14 maminek, které začaly používat počítač ve stejné práci u stejného zaměstnavatele. Tento fakt lze vysvětlit tím, že objevily potenciál počítače a přestaly svou práci dělat nějakým jiným „ručním“ způsobem nebo že již přišly na kurz s tím, že věděly, že počítače v práci využijí (ať už to byla jejich osobní iniciativa či nutnost nebo možnost od zaměstnavatele). Nejvíce z nich pracuje jako zdravotní pracovnice (5) a ve službách a obchodu (4). Zbytek tvoří vedoucí pracovnice (2), vědecké pracovnice (1), nižší administrativní pracovnice (1) a jedna technická a ekonomická pracovnice. Tabulka 7: Počet respondentek, které před MD/RD v práci nepoužívaly PC a nyní ho používají (abs. počty) Typ práce

IT kurz

Ostatní

Celkem

Stejný typ práce u stejného zaměstnavatele

11

3

14

Stejný typ práce u jiného zaměstnavatele

1

2

3

Jiný typ práce u jiného zaměstnavatele

12

4

16

Neuvedeno

1

0

1

Celkem

25

9

34

Nejvíce respondentek, které nově používají v práci počítač, pracovalo jako technické a ekonomické pracovnice (10), zdravotní pracovnice (7) a pracovnice ve službách a obchodu (5).

11


Přechody do kategorie 3b) technické a ekonomické pracovnice Přechody mezi jednotlivými pozicemi v první a druhé fázi nevykazovaly žádnou výraznou odchylku žádným směrem až na jedinou výjimku, kterou byl nárůst pracovnic v kategorii 3b. Z původních 7 respondentek, které pracovaly jako technické a ekonomické pracovnice jich tuto práci nyní zastává o 15 více, tedy 22. Z toho jen 5 jich není z IT kurzu. Na tuto pozici přešly nejvíce pracovnice ve službách a obchodu (6), vedoucí a řídící pracovnice (4), dvě pomocné a nekvalifikované pracovnice a po jedné pracovnici z nižší administrativy, obsluhy strojů a zařízení a zdravotnictví. Tyto technické a ekonomické pozice zahrnují vyšší administrativní práce spojené s prací na počítači (asistentka, referentka, účetní), kterou možná respondentky získaly právě díky nově nabytým počítačovým dovednostem. Ostatně všechny až na jednu (21) v dotazníku uvedly, že v práci používají počítač, zatímco v první fázi jich počítač v práci používalo jen 12.

Kdo musí v práci umět na počítači? V dnešní době je známo, že bez počítače už se téměř nikdo neobejde. Zůstanou samozřejmě profese, kde s počítačem člověk nepřijde do styku, což se týká zejména nízkokvalifikovaných či manuálních profesí. Nicméně pokud žena pracuje jako OSVČ a živí se manuální prací, počítač jí může pomoci pro evidenci účetnictví, komunikaci s dodavateli apod. Co v tomto směru zjistil náš dotazník? Po téměř šedesáti procentech respondentek zaměstnavatel požadoval zvládnutí práce s počítačem nebo se to musely doučit. Nejvíce byl počítač požadován v ekonomických a technických

12

Ženy, IT a trh práce profesích (z 21 žen pouze 1 nemusela ovládat PC), dále ve vedoucích a vědeckých, odborných a administrativních profesích. Naopak pracovnice ve službách, obchodu a zdravotnictví umět pracovat s PC příliš nemusely. Zajímavé je, že ve zdravotnictví se stačilo počítače doučit, což podporuje i naše zjištění, že zdravotnice po MD/RD začaly pracovat s počítačem u stejného zaměstnavatele. Tabulka 8: „Vyžadoval po Vás zaměstnavatel při nástupu do zaměstnání umět ovládat počítač?“; N = 82; v % Ano

41,5

Ne

40,2

Nebylo podmínkou přijetí do práce, ale musela jsem se na počítači doučit

18,3

Z výsledků ve druhé fázi vyplývá, že profesně počítač potřebují ekonomické a technické pracovnice, vedoucí pracovnice, odborné a vědecké pracovnice a nižší administrativní pracovnice. Příliš ho naopak pro svou práci nepotřebují provozní pracovnice ve službách a obchodu, řemeslné a nekvalifikované síly, které se však v IT dovednostech chtěly nebývale hodně zlepšovat. Zlepšení těchto schopností bylo středně až vysoce důležité pro plných 90 % z nich. Jedná se tedy o silně motivovanou skupinu, pro kterou je znalost práce s IT velmi důležitá. Opět zde hraje roli buďto motiv pracovního postupu, nebo přechodu na jinou, lepší práci.

Ženy na mateřské

1.3.2

Předpokládaný návrat respondentek po MD/RD Jedna třetina respondentek, které jsou nyní na mateřské či rodičovské dovolené, se může vrátit zpět ke svému zaměstnavateli, což je stejný podíl, jako u již zaměstnaných maminek. Jedna sedmina maminek nevěděla, zda-li se do práce může vrátit. Také v provedených rozhovorech tázané často nevěděly, zda se do práce mohou vrátit, nebo se dokonce bály zeptat zaměstnavatele, protože čekaly, že jim dá výpověď. Z rozhovorů vyplynulo, že zákonem garantované nastoupení na stejnou pozici po třech letech mohou zaměstnavatelé obejít a záleží spíše na kvalitě vztahu se zaměstnavatelem. Tabulka 9: „Můžete se vrátit k Vašemu bývalému zaměstnavateli?“; N = 156; v (%) Ano

35,6

Ne

49,7

Nevím

14,8

13


1.3.3 Nezaměstnané Jak již bylo řečeno v úvodu této kapitoly, od nezaměstnaných máme jen velmi málo odpovědí. Proto udáváme tabulky včetně absolutních čísel. Tato čísla jsou pouze orientační. Téměř dvě třetiny respondentek chtějí práci v oboru, ve kterém pracovaly nebo který vystudovaly. Další necelá třetina by vzala zavděk prací jakoukoliv a dvě respondentky nechtějí práci žádnou. Tabulka 10: Zájem o práci u nezaměstnaných „O jakou práci máte zájem?“

Abs.

%

O práci, ve které mám praxi

11

50

O práci, ve které uplatním své vědomosti ze školy

3

13,6

O jakoukoli práci

6

27,3

Nemám zájem o žádnou práci

2

9,1

Celkem

22

100

Téměř polovina nezaměstnaných je vázána na místo svého bydliště, což může být jedním z důvodů jejich nezaměstnanosti (viz tabulka 11). Tabulka 11: Ochota dojíždět za prací „Jak daleko jste ochotna dojíždět za prací?“

Abs.

%

Práce by měla být v místě mého bydliště

10

45,5

Do 20 minut cesty

5

22,7

Půl hodiny cesty

6

27,3

Maximálně hodinu cesty

1

4,5

Celkem

22

100

Ochota doplnit si vzdělání kurzem je vysoká (95 % respondentek si chce doplnit vzdělání nějakým kurzem – odpověď „určitě ano“ a „spíše ano“). Téměř dvě třetiny nezaměstnaných jsou ochotné se rekvalifikovat na úplně jiný obor, což vypovídá o tom, že respondentky mají vysokou motivaci si práci najít, ale kvůli určitým překážkám ji najít nemohou.

14


Faktory nezaměstnanosti Za tři hlavní faktory, které přispívají k jejich nezaměstnanosti, respondentky uvádějí 1) malé děti, 2) nedostatek volných pracovních míst v místě bydliště a 3) nedostatek pracovních nabídek s flexibilní pracovní dobou nebo nemožnost pracovat na jiný než plný úvazek. Tyto tři faktory spolu úzce souvisejí. Respondentky mají malé děti, a proto si nemohou dovolit dojíždět někam daleko za prací. Pokud by na dojíždění přistoupily, nemohly by pracovat na plný úvazek nebo by jim alespoň vyhovovala flexibilní doba, aby mohly zařídit péči o děti ve školce či jinde. V místě bydliště žádná práce není, a tak nezbývá než čekat, až dítě vyroste a žena bude moci za prací dojíždět. Graf 2: Odpovědi na otázku: „Co podle Vás nejvíce přispívá k tomu, že nemůžete práci najít?“; N = 16–20. Respondentky odpovídaly na škále 1: žádný, 2: malý, 3: větší, 4: největší; v grafu význam větší a největší; absolutní počty mám malé děti

19

nedostatek volných pracovních míst v místě bydliště málo prac. nabídek s flexibilní prac. dobou; nemožnost pracovat na jiný než plný úvazek

14 14

nedostatek pracovních nabídek ve vystudovaném oboru

9 7

nedostatek praxe můj věk

6

nadbytečná kvalifikace (VŠ a zaměstnavatelé požadují SŠ)

5 4

nevhodná otevírací doba školek nedostatek informací o volných pracovních místech

3

nedostatek dopravních spojení pro dojíždění do práce nedostatek školek

2 1

Mezi dalšími důvody bylo například: dálkové studium, nemocné dítě samoživitelky, manžel, který se vrací pozdě večer domů, 17 let pobytu doma s dětmi.

15


1.3.4 Zaměstnání, nezaměstnanost či mateřská? V této krátké kapitole přinášíme poznatky o tom, jak status žen před MD/RD v první fázi výzkumu ovlivnil jejich další osudy ve fázi druhé. Nezabýváme se podrobnou charakteristikou jednotlivých skupin, avšak i tento globální pohled přináší důležité informace. Původně zaměstnané maminky (viz tabulka 12) po RD nastupují zpět do práce nebo jdou raději na další MD než by byly nezaměstnané (11 nezaměstnaných vůči 16 očekávaným při statisticky náhodném rozložení dat). Pokud byly maminky na další navazující MD/RD, stávají se významně častěji nezaměstnanými (8 místo očekávaných 4). Kombinuje se u nich delší ztráta kontaktu s profesí se starostí o malé děti, což jsou z hlediska nezaměstnanosti významné rizikové faktory. Ve srovnání s nezaměstnanými z jiných skupin vykazují větší ochotu vzít jakoukoliv práci a jsou ochotnější dojíždět dále. Pokud se maminkám z této skupiny podařilo najít zaměstnání, hodnotí to jako obtížné a častěji než ostatní respondentky zastávají zcela jiný typ práce u jiného zaměstnavatele (9 místo očekávaných 6,5). Původně nezaměstnané maminky mají menší tendenci nastoupit na další MD (2 místo očekávaných 6). Místo toho si část z nich nachází zaměstnání (subjektivně to překvapivě tato skupina hodnotila jako spíše až velmi snadné) nebo zůstávají nezaměstnanými. Tabulka 12: Respondentky, které se zúčastnily obou fází výzkumu. Jsou-li uvedeny dvě hodnoty, je první z nich hodnota skutečně zjištěná, za lomítkem je pak hodnota očekávaná podle statisticky náhodného rozložení četností. Pokud se reálná a očekávaná hodnota nelišily o více než 1, je uvedena jen hodnota reálná.

I fáze / stav před MD

II fáze ZAM.

NEZAM.

MD/RD

Celkem

NEZAM.

5/3

3/1

2/6

10

ZAM.

59

11/16

117/111

187

Studentka

3

0

4

7

13/15,5

8/4

27/28,5

48

Jiné

4

0

5

9

Celkem

84

22

155

261

MD/RD

Z 22 nezaměstnaných ve druhé fázi byly 3 nezaměstnané i před MD a 8 bylo na MD/RD. To je polovina všech na MD/RD, což je relativně vysoké číslo, neboť nezaměstnaných bylo celkově 3,8 % a na RD bylo 18,4 %. Nezaměstnanost ohrožuje hlavně dlouhodobě nezaměstnané a ty maminky, které zůstávají s dětmi doma déle. Poznatky o riziku nezaměstnaných setrvávat v ní i nadále potvrzuje i studie od VÚPSV6, podle které „Lidé, kteří byli již v minulosti bez zaměstnání, mají podstatně vyšší pravděpodobnost buďto v nezaměstnanosti setrvávat, případně zaměstnání opětovně ztratit.“. 6

16

Vyhlídal, J. Mareš, P. Měnící se rizika a šance na trhu práce, Praha 2006: VÚPSV


Strategie návratu na trh práce

1.3.5

Mezi zaměstnanými a nezaměstnanými jsme vysledovali výrazné odlišnosti ve způsobu hledání práce, které na první pohled determinovaly jejich úspěch či neúspěch na pracovním trhu. Domníváme se však, že přístup k hledání práce je jen jeden z aspektů, které je třeba vzít v úvahu. Dalším jsou např. požadavky, které kladou na své zaměstnání, což je předmětem zkoumání v kapitole 1.3.6.

Zaměstnané – záleží na osobní iniciativě Z 52 maminek, které se po MD/RD nevrátily ke svému původnímu zaměstnavateli, byly při hledání nové práce nejúspěšnější ty, které šly žádat o zaměstnání do firem a institucí osobně. Mezi takto úspěšnými byly například zdravotní sestry (4), vědecké a odborné pracovnice včetně pedagogů (4), technické a ekonomické (4) a řídící pracovnice (3). Tabulka 13: Zaměstnané (první dva sloupce v absolutních číslech) Hledalo (N = 96)

Našlo (N = 52)

Úspěšnost

Osobních návštěv institucí a firem

23

19

83 %

Rodiny nebo známých

27

18

67 %

Inzerátů na internetu

17

7

41 %

Inzerátů v tištěných médiích

13

4

31 %

Úřadu práce

14

2

14 %

Personální agentury

2

1

×

Pokračování brigády při MD

0

1

×

Vaši práci jste hledala prostřednictvím:

Druhý nejúspěšnější, a zároveň nejvyužívanější způsob získání práce, byl přes známé nebo rodinu. Zaměstnání se tak podařilo najít zejména technickým a ekonomickým pracovnicím (8), dále pak administrativním pracovnicím (3) a také nekvalifikovaným pracovnicím (3). Zajímavá čísla vyšla také u hledání přes internetové inzeráty. Ze 17 maminek jich práci přes internet našlo 7 (z nichž 6 bylo z IT kurzu), což svědčí o tom, že internet je v oblasti hledání práce přínosem. Kdo doma nemá internet, častěji hledal práci osobně (v osobách 10 místo očekávaných 7). Pomocí internetu našly respondentky práci nejrychleji ve srovnání s ostatními způsoby, i když subjektivně to hodnotily jako poměrně obtížné. Hledání závislé na osobních kontaktech (návštěvy/rodina) bylo o něco snadnější a podobně rychlé. Podle analytiků ČSÚ využívá internet k hledání či změně práce asi 10 % těch, co počítač využívají7. V našem vzorku se jednalo o 18 % celkem zaměstnaných respondentek. Šest z nich doma nemělo internet a jedna neměla počítač vůbec. 7

Vavroň, J. Deník Právo, 11.10.2006, Počítačový boom táhnou v Česku teenageři.

17

I myš může být kamarádka! O něco méně než inzeráty na internetu byly úspěšné inzeráty tištěné (u kterých jsme očekávali opak). Nejméně úspěšné pak byly respondentky, které hledaly přes úřad práce. Ten pomohl častěji spíše starším ženám. Naproti tomu nejmladší ženy našly zaměstnání častěji po známosti. Respondentky, které hledaly práci přes známé, ji získaly snáz, svou mzdu pak častěji považovaly za odpovídající nebo dokonce velmi dobrou.

Nezaměstnané – příliš mnoho nadějí k úřadu práce Nezaměstnané se v porovnání se zaměstnanými chovaly pasivněji. Spoléhaly se hodně na ÚP a inzeráty v tištěných médiích. Internet využívaly podobně jako maminky, které zaměstnání našly. Překvapivě málo hledaly práci přes známé, pomocí návštěv firem a institucí, a nebo ji dokonce ještě ani nehledaly. Možná měly méně známých či neměly dostatečné sebevědomí k osobní iniciativě, případně předem hledání vzdaly. Z této i předchozí tabulky vyplývá, že do pomoci úřadu práce není radno vkládat veškeré naděje a vyplatí se raději spoléhat na osobní iniciativu. Tabulka 14: Nezaměstnané vs zaměstnané (v %) Nezaměstnané (N = 65)

Zaměstnané (N = 96)

Úřadu práce

23,1

14,6

Inzerátů v tištěných médiích

18,5

13,5

Inzerátů na internetu

16,9

17,7

Rodiny nebo známých

16,9

28,1

Osobních návštěv institucí a firem

13,8

24,0

Práci jsem zatím nehledala

6,2

×

Personální agentury

4,6

2,1

Vaši práci jste hledala prostřednictvím:

Ze zjištěných dat vyplývá doporučení, že části nezaměstnaných by mohly pomoci podpůrné aktivity typu motivačních kurzů, kurzů asertivního vystupování, apod.

18


Co chtějí od zaměstnání ženy po MD/RD?

1.3.6

Na otázku, které faktory jsou důležité při hledání práce, ve druhé fázi odpovídaly respondentky zaměstnané, nezaměstnané i na MD/RD. Zkoumali jsme čtyři kategorie forem zaměstnání přátelských rodině (někdy také označované jako „family-friendly“), u kterých jsme předpokládali, že jsou poměrně běžné. Konkrétně se jednalo o práci na částečný úvazek, možnost pracovat z domova, pravidelnost a pružnost pracovní doby. Z tohoto pohledu byla pro ženy na MD/RD a pro ženy zaměstnané (v případě hledání práce) nejdůležitější pravidelná pracovní doba (časově ohraničená práce bez přesčasů) – a v případě žen nezaměstnaných byl nejdůležitější částečný úvazek. Na druhé straně nejméně důležitá byla zejména pro pracující a ženy na MD/RD možnost práce z domova. O této možnosti vůbec nepřemýšlelo 35 % zaměstnaných, 21,1 % nezaměstnaných, a 12,3 % žen na MD/RD. Graf 3: „Jaký význam jste při hledání práce přikládala následujícím oblastem?“ N Zaměstnané = 80–83 , N Nezaměstnané = 17–20, N MD/RD = 154–156

y

100%

možnost kariérního postupu y

malý

žádný

krátké cestování do práce y

práce na částečný úvazek y

Zam. Nez am. MD/R D

platové podmínky

větš í

Zam. Nez am. MD/R D

největš í

vůbec jsem o tom nepřemýšlela možnost pracovat z domova y

pravidelnost prac.doby y

pružnost prac.doby y

80% 60%

40%

Zam. Nez am. MD/R D

Zam. Nez am. MD/R D

Zam. Nez am. MD/R D

Zam. Nez am. MD/R D

0%

Zam. Nez am. MD/R D

20%

19


Zaměstnané Respondentky, které jsou nyní zaměstnané, kladly menší důraz na plat i možnost kariérního postupu než respondentky nezaměstnané. Téměř polovina nyní zaměstnaných o možnosti kariéry ani nepřemýšlela nebo pro ně kariérní postup nebyl důležitý. Zaměstnané respondentky kladly největší důraz na možnost krátké dopravy do zaměstnání a pravidelnost pracovní doby bez přesčasů. Možnost práce na částečný úvazek nebo alespoň částečně z domova pro ně nebyla příliš důležitá. Nepřemýšlely o ní nebo jí nepřikládají žádný význam až tři čtvrtiny z nich. Při posuzování spokojenosti právě uvedených forem práce v jejich vlastním zaměstnání se ukázalo, že tomu tak je zřejmě proto, že u vysokého procenta zaměstnaných žen tyto možnosti v práci vůbec neexistují. Graf 4: Význam faktorů při hledání práce vs současná situace v zaměstnání; N = 79–84

y

možnost kariérního postupu y

s pokojenos t v z am.

výz nam při hledání

��

platové podmínky 100%

��

krátké cestování do práce y

práce na částečný úvazek y

možnost pracovat z domova y

pravidelnost prac.doby y

pružnost prac.doby y

80%

60%

40%












0%


20%

Krátká doba dopravy do zaměstnání a pravidelnost pracovní doby se většinou zaměstnaným respondentkám splnila viz graf 4.

20

Ženy, IT a trh práce S platem jsou také vcelku spokojené, se svými možnostmi kariérního postupu také. Pro celou čtvrtinu zaměstnaných respondentek však v jejich současné práci žádná možnost kariérního růstu neexistuje. Můžeme tedy říci, že většinou byly nyní zaměstnané maminky realistické, resp. chovaly se v intenci svého mateřství. Našly si práci, která je pro ně poměrně dobře placená, nemají sice příliš velkou možnost pracovního postupu, ale zato nemusí jezdit daleko a mají jasně ohraničenou pracovní dobu.

Nezaměstnané Nezaměstnané respondentky mají oproti zaměstnaným vysoké nároky na částečný úvazek a možnost alespoň částečně pracovat z domova. Možná tedy zůstávají nezaměstnanými proto, že na tyto formy zaměstnání přátelské rodině mají vyšší nároky, které jim však současný trh práce nemůže nabídnout. Náročnější jsou také z hlediska možnosti kariérního postupu a ve větším počtu by ocenily pružnou pracovní dobu (oproti zaměstnaným i ženám na MD/RD). Větší význam přikládají platu (oproti zaměstnaným, zatímco pro maminky na MD/RD je plat ještě důležitější). Jediný faktor, ve kterém celkově nejsou tak náročné jako zaměstnané, je krátká doba dopravy do zaměstnání. Tyto maminky jsou v situaci, kdy se musí nebo chtějí angažovat jinde než v práci a potřebují flexibilní pracovní dobu a úvazek. Změnu současného stavu, kdy mají celý den prostor pro výkon rodičovských aktivit (možnost celodenní péče o děti), jim vyváží pouze práce s dobrým platovým ohodnocením a kariérním postupem. Zaměstnavatelé se však o formy zaměstnání přátelské rodině příliš nezajímají a většinou je berou jako komplikaci nebo „propagandu“. V tomto směru je zde veliký prostor pro státní i neziskové organizace, aby zaměstnavatelům dokázaly zprostředkovat informace o všech výhodách i nevýhodách těchto forem práce ve vztahu k rodičům s malými dětmi. Zlepšení by mohla přinést i vhodná úprava legislativy.

Na MD/RD Respondentky na MD/RD mají o něco vyšší platové a kariérní nároky než zaměstnané maminky. Záleží jim také více na možnosti pracovat na částečný pracovní úvazek a na možnosti práce z domova. Tyto faktory zřejmě zohledňují to, že jejich děti jsou ještě velmi malé a pokud by péči o ně měly maminky přenechat jiné osobě, akceptují to pouze na kratší čas nebo za velmi výhodných platových podmínek. Práce z domova pak možná reprezentuje snahu zvýšit rodinný příjem bez nutnosti shánět složitě hlídání pro děti. Maminky na MD/RD opět přikládají velký význam pravidelnosti pracovní doby a krátké době dopravy do zaměstnání.

21


1.4 Využívání flexibilních forem zaměstnávání v ČR V této části publikace chceme jako doplnění k našim zjištěním přinést poznatky z jiných výzkumů ohledně nejčastějších forem flexibilního pracovního uspořádání, které se řadí mezi formy přátelské rodině, tedy napomáhající k harmonizaci práce a rodiny. Je to zejména:  práce z domova,  pružná pracovní doba,  práce na částečný úvazek. V hranaté závorce je vždy uveden zdroj informací, na konci kapitoly jsou pak všechny zdroje blíže specifikovány.

Práce z domova Prací z domova se obvykle označuje buď práce manuální, popisovaná jako homeworking, nebo práce vykonávaná na počítači, zpravidla prostřednictvím internetu – tzv. teleworking8. Homeworking, v podobě manuální práce vykonávané doma, má již v ČR dlouhou tradici. Teleworking je však záležitostí spíše posledních let. Rozšiřuje se díky rozvoji výpočetní techniky a zvýšení počítačové gramotnosti obyvatelstva. Výhodou práce z domova je kromě umožnění sladit lépe rodinné a pracovní povinnosti, redukce automobilismu ve velkých městech a snížení nezaměstnanosti v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti. Nevýhodou práce vykonávané doma po většinu pracovní doby může být například ztráta sociálních kontaktů se spolupracovníky. Dále hrozí u manuálně či duševně stereotypní práce tendence zaměstnavatele k neúměrnému zvyšování „normy“, která pak vede k přetíženosti zaměstnance. Proto se zdá být homeworking vhodný zejména v kombinaci s prací na pracovišti, dále především u zaměstnanců, kteří jsou schopni koordinovat čas věnovaný práci a čas věnovaný rodině, a nakonec u náročnějších, nikoliv stereotypních činností. Podle Maříkové by měl být homeworking a teleworking ošetřen v Zákoníku práce [Maříková, 2002]. Shrneme-li pro a proti spojené s prací na dálku, ukazuje se, že pro zaměstnance je na tomto stylu práce nejpřínosnější volnost, kterou jim dává, možnost uspořádat si jednotlivé aktivity během dne, ať už se jedná o koníčky, sport, odpočinek, ale samozřejmě i děti a starost o ně nebo nejrůznější aktivity spojené s provozem domácnosti jako jsou nákupy, vaření, úklid, jednání s úřady a podobně. Naopak jako jeden z největších problémů se zaměstnancům jeví určitá neohraničenost práce od zbytku jejich aktivit. Z tohoto hlediska je složitější situace žen, které musí vzdorovat větším tlakům ze strany zbytku rodiny, která od nich často očekává vykonávání domácích prací a péči o ostatní členy rodiny. Rodina totiž někdy u ženy nedovede odlišit role v domácnosti od rolí ženy pracující z domova a obě role ztotožňuje [Bierzová, 2006].

8 Anglický termín telework je obvykle definován velice úzce. Do této kategorie spadají pouze lidé, kteří pracují z domu čtyřicet a více procent své pracovní doby, využívají při tom komunikační technologie jako je internet, mobilní i běžné telefony.

22


Příklady výsledků výzkumů zabývajících se touto problematikou: 1) Podle studie VÚPSV z roku 2000 vykonávalo homeworking zhruba 8 % zaměstnaných mužů a 8 % zaměstnaných žen, a to většinou pouze polovinu svého pracovního času či méně. Pouze necelá 3 % zaměstnanců takto pracovala většinu svého pracovního času [Polívka, 2000b]. Teleworking byl využíván pouze čtyřmi procenty zaměstnaných. Z toho tři čtvrtiny tvořili muži žijící ve velkých městech [Polívka, 2000a]. V zásadě všichni takto pracující přitom vlastnili osobní počítač, 87 % z nich mělo vlastní připojení k internetu a 75 % z nich ovládalo minimálně jeden cizí jazyk. 2) Podle jiného zdroje z roku 2006 byla práce z domu rozšířená u mužů i u žen velice málo: v obou skupinách takto pracovala necelá 3 % dotázaných (viz Tabulka 15) [Víznerová, Vohlídalová, 2006]. Tabulka 15: Místo práce podle pohlaví (v %); N muži = 2778, N ženy = 2732 Místo práce

Muži

Ženy

Celkem

Pracuje na jednom místě mimo domov

62,6

89,8

76,0

Pracuje u sebe doma

2,9

2,9

2,9

Pracuje část týdne doma, část mimo domov

4,0

2,2

3,1

Pracuje na různých místech

30,5

5,1

18,0

Celkem

100,0

100,0

100,0

3) Charakteristikou zaměstnanců, kteří by si práci z domova zvolili, se zabývala studie Českého svazu žen z roku 2003. Podle ní se k práci, která by byla prováděna doma a odevzdávána tradičním způsobem, obyvatelstvo staví pozitivněji, než k moderním způsobům teleworkingu. Tradiční domácí práci by přijaly téměř 3/4 žen a necelé 2/3 mužů. V roce 2003 se oproti roku 2000 podíl těch, kteří by byli ochotni pracovat doma, u obou způsobů mírně zvýšil a je shodný u obou pohlaví. Podíl mužů, ochotnějších přijmout tradiční domácí práci, se zvýšil výrazněji než u žen. Na otázku, zda by přijala domácí práci přes internet, odpověděla polovina respondentek že ano, polovina ne (48 % versus 52 %). Pracovat doma s využitím informačních technologií by se nerozpakovaly ženy mladší, vzdělané, svobodné, znalé práce s počítačem. Z žen středního a staršího věku uvedla ano každá druhá, s nižším vzděláním každá třetí. Ve srovnání s rokem 2000 je pozitivní posun u většiny kategorií, nejvíce u mladších žen. Pro tři čtvrtiny z nich by nebyla práce na dálku překážkou pro přijetí pracovního místa. Častěji než v roce 2000 by se s ní vyrovnaly i ženy staršího věku [Hajná, 2003]. 4) Skutečnost, že počítačová gramotnost se rozšiřuje mezi mladou generací poměrně rychle, napovídá, že by se mohl teleworking využívat čím dál tím častěji a mohl by se dokonce pomalu vyrovnávat i nepoměr možnosti získat takové zaměstnání mezi muži a ženami. V současnosti totiž přetrvává v daném ohledu mírně paradoxní situace, kdy tuto „family-friendly“ formu práce mohou využívat a také reálně využívají spíše muži než ženy, i když právě ženy věnují péči o rodinu a domácnost více času [Hašková, Křížková, 2003].

23

I myš může být kamarádka! 5) Prací žen z domova se také zabývá I. Šindelářová v publikaci „Práce žen z domova v České republice“ a J. Bierzová v diplomové práci nesoucí název „V práci jako doma“ (viz sekce Ženy na trhu práce v publikacích).

Pružná (klouzavá) pracovní doba regulovaná ze strany zaměstnance Pružná pracovní doba není vázána na pevně zaměstnavatelem stanovenou počáteční a koncovou hodinu práce v zaměstnání, ale počátek, průběh i konec vlastní pracovní doby reguluje naopak zaměstnanec sám tak, aby splnil zadané pracovní úkoly. Její výhoda spočívá v tom, že si zaměstnanec plánuje rozložení práce pro rodinu a do zaměstnání sám, takže většinou odpadává problém s nekompatibilitou otevírací doby zařízení pro děti a dalších institucí poskytujících služby pro rodinu. Nutností je však schopnost zaměstnance efektivně organizovat svůj čas. Nejvíce je tato forma práce využívána v administrativních profesích a u technickohospodářských, vedoucích a vědeckých pracovníků. Více či méně ji do určité míry využívá alespoň v některých obdobích podle šetření VÚPSV více než třetina organizací [Polívka, 2000b].

Práce na částečný úvazek Rodiče mají, v případě, že pečují o malé děti, právo na úpravu své pracovní doby9. Podle jedné starší studie se více než třetina žen však domnívala, že zaměstnavatelé jim vyhoví jen velmi neradi, a že to pro ně bude mít negativní důsledky (IREX)10. Zaměstnavatelé sami se tento fakt nesnažili popírat. Pouze polovina zaměstnavatelů deklarovala ochotu vyhovět ženě s předškolním dítětem a třetina v případě ženy se školním dítětem, pokud žena požadovala například zkrácení pracovního úvazku. Ještě horší situace než u žen zaměstnaných, které jsou chráněny zákoníkem práce, je u žen, které práci hledají. Podle studie z roku 2000 byl právě požadavek na individuální úpravu pracovní doby kvůli péči o děti nejčastějším deklarovaným důvodem pro nepřijetí [Zamykalová, 2000]. Práce na částečný úvazek však má i své nevýhody. Zaměstnavatelé mnohdy vyžadují práci přesčas bez patřičného finančního ohodnocení a zejména ženám s nižšími příjmy, které musí do práce dojíždět, se tato práce s přičtením nákladů na dopravu a péči o děti v době zaměstnání nevyplatí. 9

Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (§ 262 )

(1) Zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn též k potřebám zaměstnankyň a zaměstnanců pečujících o děti. (2) Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě soustavně pečuje o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu, o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. 10

Pracující žena a rodina 1995 (IREX) – sociologický průzkum zaměřený na souvislosti mezi rodinným a pracovním životem žen (621 českých žen a 338 slovenských žen), který byl proveden v rámci mezinárodního projektu za podpory programu IREX.

24

Ženy, IT a trh práce Mezi zaměstnanými na částečný úvazek jsou nejvíce zastoupeny osoby s nižším vzděláním. Konkrétně jde zejména o ženy se středním vzděláním bez maturity, středním vzděláním s maturitou a ženy se základním vzděláním. Tomu odpovídají i pracovní místa, na kterých bývá možnost práce na částečný úvazek nabízena. Jde nejčastěji o nízkokvalifikované oblasti trhu práce s nejnižší prestiží i finančním ohodnocením. Na zkrácený úvazek pracuje v ČR pouze 8,5 % žen a 2 % mužů. U žen je nejčastějším důvodem práce na zkrácený úvazek to, že na plnou pracovní dobu pracovat nechtějí, nebo že pečují o děti nebo jinou osobu. Při plném úvazku je průměrný týdenní počet obvykle odpracovaných hodin u žen 39,4 (populace celkem 41,5 hodin týdně, muži 43,1 hodin). Při zkráceném úvazku je průměrný počet týdně odpracovaných hodin u žen i mužů 22 [Hašková, Křížková, 2003]. Tabulka 16: Preferovaná délka pracovního úvazku podle pohlaví v %. Odpověď na otázku: „Představte si, že byste si své zaměstnání mohl(a) zvolit právě teď. Kterému z uvedených zaměstnání byste dal(a) přednost?“; N muži = 491, N ženy = 58911 Muži

Ženy

Celkem

Zaměstnání na plný úvazek (nejméně 30 hodin týdně)

68,6

51,6

59,4

Zaměstnání na částečný úvazek (10 až 30 hodin týdně)

19,8

30,9

25,8

Zaměstnání s úvazkem menším než 10 hodin týdně

3,3

5,6

4,5

Vůbec žádné zaměstnání

8,4

11,9

10,3

Zdroje dat: [Bierzová, 2006]: BIERZOVÁ, J. V práci jako doma – Analýza fenoménu práce z domova, Praha: Diplomová práce na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Konzultantka: Mgr. Alena Křížková, 2006, 68 s. [Hajná, 2003]: HAJNÁ, Z. Jak získat jistotu a sebedůvěru ve společnosti, Praha: Český svaz žen, 2003, 64 s. [Hašková, Křížková, 2003]: HAŠKOVÁ, H., KŘÍŽKOVÁ, A. Překážky a možnosti slaďování práce a rodiny, Praha: SOU AV ČR, 2003, 73 s. [Polívka, 2000a]: POLÍVKA, M. Vytváření odpovídajících podmínek pro uplatňování pružných forem organizace práce a pracovní doby jako součást politiky zaměstnanosti, Praha: VÚPSV, závěrečná zpráva, 2000. [Polívka, 2000b]: POLÍVKA, M. Vytváření odpovídajících podmínek pro uplatňování pružných forem organizace práce a pracovní doby jako součást politiky zaměstnanosti, Praha: VÚPSV, příloha 3, 2000. [Maříková, 2002]: MAŘÍKOVÁ, H. Problematická či chybějící opatření ke sladění práce a rodiny In Čermáková, M., HAŠKOVÁ, H., KŘÍŽKOVÁ, A. LINKOVÁ, M., MAŘÍKOVÁ, H. (eds). Podmínky harmonizace práce a rodiny v České republice, Praha: SOÚ AV ČR, 2002. [Víznerová, Vohlídalová, 2006]: VÍZNEROVÁ, H., VOHLÍDALOVÁ, M. Souvislosti proměn pracovního trhu a forem soukromého, rodinného a partnerského života v české společnosti, Praha: SOÚ AV ČR, 2005, 22 s. [Zamykalová, 2000]: ZAMYKALOVÁ, L. Vytváření odpovídajících podmínek pro uplatňování pružných forem organizace práce a pracovní doby jako součást politiky zaměstnanosti, Praha: VÚPSV, 2000 příloha 3. 11

Pracovní podmínky – ISSP 97 (PODM97) – sociologický výzkum podmínek práce v české společnosti realizovaný v rámci ISSP programu za podpory Grantové agentury ČR.

25


1.5 Dovednosti potřebné pro zaměstnání V této části průzkumu jsme zjišťovali, které dovednosti jsou důležité pro práci respondentek, respektive, které dovednosti chtějí zlepšit. Respondentky tuto oblast v dotazníku hodnotily na škále 1 až 10, přičemž 10 znamenalo největší potřebu se zlepšovat. Otázku jsme vyhodnocovali s dělením jak na jednotlivé skupiny odpovídajících ve druhé fázi (zaměstnané, nezaměstnané, MD/RD), tak i na IT kurz a ostatní a samozřejmě podle I. a II. fáze. Vznikl tím poměrně dlouhý text, který přináší podrobné zhodnocení této otázky. Mnohem jednoznačnější jsou v tomto směru závěry z našich 50 rozhovorů, kde většinou tázané shodně vypovídaly, že počítač je vedle jazyka při hledání práce nejdůležitější a je v mnoha směrech považován za samozřejmost.

Co je důležité pro stávající práci Graf 5 ukazuje, jaké dovednosti a schopnosti jsou podle respondentek v jejich profesi potřebné pro získání či udržení dobré práce. Zobrazuje procentuální zastoupení odpovědí, jejichž důležitost byla střední až nejvyšší (odpovědi na škále 5 až 10). Obecně lze říci, že respondentky přikládaly všem dovednostem vysokou hodnotu. Například „nejméně“ hodnocené cizí jazyky jsou stále pro více než 70 % respondentek „středně až hodně“ důležité.

26

Ženy, IT a trh práce Nejdůležitější dovednosti Za nejdůležitější pokládaly respondentky v první fázi odborné znalosti, komunikační dovednosti a odbornou praxi. Hodnoty pro tyto dovednosti se pohybují na velice podobné úrovni. Graf 5: „Jaké schopnosti a dovednosti jsou ve Vaší profesi podle Vás potřebné pro to, abyste získala, či udržela dobrou práci?“; N = 388–400 100% 90% 80% 70%

práce s informacemi

práce s kancelářskými programy

cizí jazyky

organizační dovednosti

komunikační dovednosti

odborná praxe

50%

odborné znalosti

60%

Každá profese samozřejmě klade prioritu na jiné dovednosti. U skupiny nižších administrativních pracovnic je vysoce důležitá znalost práce s kancelářskými programy a informacemi, zatímco odborná praxe není tolik zdůrazňovaná. Komunikační dovednosti jsou důležité pro všech prvních pět pozic podle KZAM (viz příloha 4). Vedoucí pracovnice zdůrazňovaly organizační schopnosti, vědecké, technické, zdravotní a pedagogické pracovnice a provozní pracovnice ve službách a obchodu zdůrazňovaly odborné znalosti. Méně potřebné dovednosti Mezi méně potřebné dovednosti respondentky řadily znalost práce s kancelářskými programy, práci s informacemi pomocí počítačů a cizí jazyky. U těchto dovedností 25–30 % respondentek uvedlo, že jsou málo důležité pro získání či udržení práce (odpovědi na škále 1 až 4). Další Mezi další dovednosti respondentky řadily: fyzickou výdrž, odolnost proti stresu, kreativitu, zručnost, schopnost rychle se učit nové věci nebo také „udržet kontakt s prací i při MD“. Ve druhé fázi pak mezi dalšími uvedenými dovednostmi byly: ochota učit se nové věci (specializované počítačové programy), řidičský průkaz, slušnost, spolehlivost, vzhled, přesnost, flexibilita, schopnost improvizace, manuální zručnost a dobrá fyzická kondice.

27


Co by respondentky chtěly zlepšit Nejvíce se respondentky chtěly zlepšit v cizích jazycích, odborných znalostech, v práci s kancelářskými programy a v umění pracovat s informacemi. Většina z nich jsou paradoxně vlastnosti, které podle odpovědi na předchozí otázku pro udržení či získání práce tolik potřebné nejsou. Graf 6: Odpověď na otázku: „Jaké schopnosti a dovednosti jsou ve Vaší profesi podle Vás potřebné pro to, abyste získala, či udržela dobrou práci?“ ve srovnání s odpověďmi na otázku: „Jaké schopnosti a dovednosti byste u sebe ráda zlepšila?“; N = 383–400 potřebné v profesi

ráda by zlepšila

100% 90% 80% 70% 60%



cizí jazyky



odborná praxe

odborné znalosti

50%

Proč tedy respondentky takto odpovídaly? Vysvětlení může být dvojí. Buďto tyto schopnosti potřebují pouze pro soukromou potřebu nebo možná odhadují, že tyto schopnosti jim zvyšují šanci najít nějakou jinou – z jejich pohledu „lepší“ práci12. Výsadní postavení ve výsledcích zaujímají cizí jazyky. Pro získání či udržení dobré práce (v jejich profesi) jsou podle respondentek nejméně důležité, ale zároveň by se právě v nich chtěly nejvíce zlepšit. Jedná se tedy zřejmě o handicap, který je nejcitelnější nikoliv z hlediska zaměstnání, ale spíše z hlediska osobních potřeb. Globalizace současné společnosti klade na zvládnutí cizích jazyků (zejména angličtiny, případně němčiny) velký důraz. Věk respondentek může být dalším vysvětlujícím faktorem. Více než 65 % z nich se narodilo před rokem 1976. Svoji povinnou školní docházku tedy dokončily nejpozději v roce 1991. V době před sametovou revolucí nebyla výuka cizích jazyků (s výjimkou ruštiny) na základních školách příliš rozšířena 12

Respondentek jsme se ptali na schopnosti a dovednosti, které jsou potřebné pro jejich profesi, tudíž jejich odpovědi se vztahovaly jen k ní.

28


a těsně po roce 1989 se studijní programy pro žáky, kteří s ruštinou začali, zpravidla již neměnily. Záleželo tedy na dalších dosažených stupních vzdělání, kde mohly být jiné jazyky již častější. Jazykové znalosti se navíc, pokud nejsou aktivně udržovány, velmi rychle vytrácejí. Proto lze předpokládat, že i když naše respondentky nějaké základní jazykové vzdělání získaly, dnes již zřejmě aktivní schopnost domluvit se nemají. Význam „globalizačního faktoru“ jako hnacího motoru snahy naučit se cizí jazyky (zejména angličtinu, případně pro získání práce v blízkém zahraničí, němčinu), je patrný i z grafu 7, který zachycuje hodnocení dovedností s ročním odstupem. Všeobecný trend vývoje k informační společnosti, ve které je práce s IT standardem, je zřejmě zodpovědný za prioritní postavení potřeby zlepšit se v práci s kancelářskými programy a s informacemi. Tím spíše, že při podrobnějších analýzách některé skupiny (např. absolventky IT kurzu na MD/RD a nezaměstnané neabsolventky) uvedly, že tyto znalosti pro práci, ve které mají praxi či vzdělání, tak důležité nejsou, a přitom se v nich právě ony chtěly nejvýrazněji zlepšovat. Vysoká důležitost zlepšení se v odborných znalostech pravděpodobně souvisí s tím, že ženy na MD/RD ztrácejí kontakt s novinkami ve svých oborech. Vývoj v nich jde však nezadržitelně kupředu, proto ženy zřejmě cítí velkou potřebu si po MD/RD odborné znalosti doplnit. Velká část maminek navíc po MD/RD (51,2 %) nastupuje do zcela jiného zaměstnání, než ze kterého odcházely. Pak je třeba osvojit si odborné znalosti i z tohoto nového zaměstnání.

29


Potřeba zlepšovat se roste jen ojediněle Potřeba zlepšovat se v odborných znalostech a praxi je ve druhé fázi srovnatelně vysoká s daty o rok staršími. U ostatních znalostí a dovedností (kromě jazyků) došlo k poklesu. Největší rozdíl mezi relativně vysokou potřebností pro práci a nutností se zlepšit lze najít u komunikačních dovedností ve druhé fázi. Interpretovat ho lze tak, že maminky komunikační dovednosti hodnotí pro práci jako hodně důležité, zároveň však nemají potřebu je s odpovídající intenzitou zlepšovat. Cítí tedy zřejmě, že jsou v této oblasti poměrně „silné“. Není divu, protože právě empatie, schopnost řešit konflikty a neverbální komunikace jsou jevy, které se v mateřství výrazně rozvíjejí. Graf 7: Odpověď na otázku: „Jaké schopnosti a dovednosti jsou ve Vaší profesi podle Vás potřebné pro to, abyste získala, či udržela dobrou práci?“ ve srovnání s odpověďmi na otázku: „Jaké schopnosti a dovednosti byste u sebe ráda zlepšila?“; Porovnání mezi fází I (N = 383–400) a fází II (N = 246–255) potřebné v profesi I fáze potřebné v profesi II fáze

ráda by zlepšila I fáze ráda by zlepšila II fáze

100% 90% 80% 70% 60%



cizí jazyky



odborná praxe

odborné znalosti

50%

Příčina celkového poklesu hodnot ve druhé fázi je patrná z grafu 8, kde jsou respondentky rozděleny podle toho, zda byly ve druhé fázi již zaměstnané, nezaměstnané, nebo stále ještě na MD/RD. Již zaměstnané respondentky mají téměř ve všech oblastech nejnižší hodnocení potřebnosti jednotlivých dovedností. Výjimkou jsou dovednosti komunikační, u kterých si zřejmě po nástupu do práce respondentky ověřily, že jsou alfou a omegou úspěšnosti a spokojenosti v práci. Možným vysvětlujícím faktorem pro celkový pokles je to, že se ženám v průběhu MD/RD často značně snižuje sebevědomí ohledně jejich pracovního uplatnění. Hodnotí tedy všechny zde uvedené znalosti a schopnosti relativně vysoko. Mají také velkou snahu se v nich zlepšovat. Ženy,

30

Ženy, IT a trh práce Graf 8: Odpověď na otázku: „Jaké schopnosti a dovednosti jsou ve Vaší profesi podle Vás potřebné pro to, abyste získala, či udržela dobrou práci?“ ve srovnání s odpověďmi na otázku: „Jaké schopnosti a dovednosti byste u sebe ráda zlepšila?“; porovnání podle zaměstnanosti ZAM - potřebné ZAM - chce zlepšit

NE ZAM - potřebné NE ZAM - chce zlepšit

MD/R D - potřebné MD/R D - chce zlepšit

100%

90%

80%

70%



cizí jazyky



odborná praxe

50%

odborné znalosti

60%

které po MD/RD nastoupí do zaměstnání, vidí, že potřeba zlepšovat se není tak velká, jak se jim původně zdálo. I po odečtení vlivu zaměstnaných maminek však zůstává reziduální nevysvětlený pokles důležitosti, a to zejména u práce s kancelářskými programy a s informacemi. Podrobněji se jim budeme věnovat v následující stati. Nezaměstnané respondentky cítí ve všech oblastech vysokou potřebu se zlepšovat. Mnohdy je to dokonce ve srovnání s ostatními dvěma skupinami potřeba nejvyšší. Zvlášť markantní je tento jev u práce s kancelářskými programy. Pravděpodobně je tomu tak proto, že schopnost pracovat s IT je ve společnosti již značně rozšířena a chtějí-li si tyto maminky najít zaměstnání podle svých představ (mimochodem ve srovnání se zaměstnanými ženami dost náročných v oblasti kariéry i pracovní doby viz graf 3 na straně 19), musí to zvládat také. Oblast komunikačních dovedností u nezaměstnaných přinesla opět zajímavé údaje. Kvůli nízkému počtu respondentek (N = 20) jsou však zjištěné trendy opět spíše námětem na ověření.

31

I myš může být kamarádka! Ze všech srovnávaných skupin daly nezaměstnané respondentky komunikačním dovednostem nejmenší váhu co do potřebnosti pro práci. Zároveň však vykazují nejvyšší snahu u sebe tyto dovednosti zlepšit. Podobně hodnotí pro práci jako méně potřebné umění pracovat s informacemi, vyhledávat je a zpracovávat pomocí výpočetní techniky. Zajímavé však je, že o zlepšení usilují stejně intenzivně, jako respondentky na MD/RD.

V čem se chtěly zlepšovat absolventky IT kurzu versus ostatní V první fázi se maminky, které navštěvovaly IT kurz, chtěly zlepšovat ve všech oblastech stejně, nebo dokonce více, než maminky, které kurz nenavštěvovaly. Ve druhé fázi jejich potřeba zlepšovat se klesla nejvíce u práce s kancelářskými programy (o 12 %) a informacemi (o 7 %) a v organizačních dovednostech (o 5 %). U maminek, které neabsolvovaly IT kurz a vyplnily dotazníky fáze I i II, nastal pokles ve stejných oblastech (práce s kancelářskými programy o 8 %, práce s informacemi o 15 %, organizační dovednosti o 12 %), k nimž navíc přibylo i snížení potřeby zlepšit se v komunikačních dovednostech (o 8 %). Naopak ale v potřebě zlepšit se v odborných znalostech, praxi a cizích jazycích předčily dokonce i původně aktivnější skupinu absolventek kurzu. Je tedy patrné, že maminkám, které neabsolvovaly IT kurz, se výrazněji změnily priority. Na důležitosti přidaly odborným znalostem, praxi a cizím jazykům, zatímco všem ostatním oblastem na důležitosti ubraly. Graf 9: Odpověď na otázku: „Jaké schopnosti a dovednosti byste u sebe ráda zlepšila?“; porovnání absolventek kurzu s neabsolventkami pro obě fáze. N IT kurz fáze I = 210, N ostatní fáze I = 193, N IT kurz fáze II = 170, N ostatní fáze II = 97 ráda by zlepš ila IT K UR Z I ráda by zlepš ila ostatní I

100%

ráda by zlepš ila IT KUR Z II ráda by zlepš ila ostatní II

90% 80% 70%

32



cizí jazyky



odborná praxe

50%

odborné znalosti

60%

Ženy, IT a trh práce Poměrně zajímavá situace nastala u důležitosti práce s kancelářskými programy a s informacemi. U obou došlo ve druhé fázi k poklesu důležitosti. Při podrobnějších analýzách se ukázalo, že menší potřebu vzdělávat se v práci s kancelářskými programy měly logicky ty respondentky, které s nimi uměly pracovat lépe. V první fázi to byly ty maminky, které se na IT kurz nepřihlásily, ve druhé fázi pak ty, které jej absolvovaly a svými znalostmi druhou skupinu předstihly. Ve vztahu k důležitosti práce s informacemi, jejich vyhledáváním a zpracováváním pomocí výpočetní techniky však u IT kurzu a ostatních došlo k posunu. Zatímco v první fázi v hodnocení důležitosti u maminek navštěvujících či nenavštěvujících IT kurz nebyly rozdíly, ve druhé fázi (tedy po absolvování kurzu), se již názory lišily. Absolventky IT kurzu projevily proti neabsolventkám větší snahu se v práci s informacemi zlepšovat. Můžeme tedy spekulovat, že během IT kurzů objevily potenciál, který výpočetní technika v práci s informacemi nese, což je motivovalo k dalšímu učení.

Kurz jako filtr pro aktivní maminky? Výsledky ze druhé fáze přinesly velmi zajímavá zjištění, týkající se zaměstnanosti v souvislosti s absolvováním IT kurzu. Absolventky kurzu byly ve druhé fázi významně častěji zaměstnané (o 11 více než byl očekávaný počet). Maminky z kurzu také odcházely méně na další MD než ty, které z kurzu nebyly (na MD bylo o 10 absolventek kurzu méně, než byl jejich očekávaný počet). Všechny tyto údaje jsou na 99 % statisticky nenáhodným jevem. Tabulka 17: Rozdělení absolventek kurzu a ostatních podle situace na trhu práce ve fázi II Ostatní

% z Celkem

IT Kurz

% z Celkem

Celkem

Zaměstnané

20

23,3

66

76,7

86

Nezaměstnané

10

43,5

13

56,5

23

Na MD/RD

67

42,4

91

57,6

158

Podíváme-li se podrobněji na to, jaký IT kurz maminky absolvovaly, najdeme další závislosti. IT Kurzy trvaly 30, 40, 60, nebo 80 hodin. Osnovy kurzů jsou podrobně rozepsány v příloze č. 1. Mezi zaměstnanými je výrazně více absolventek dlouhodobých kurzů práce s PC (60 a 80 hodin), než by se dalo očekávat na základě náhodného statistického rozdělení. Místo očekávaných 16 je mezi zaměstnanými 25 těchto absolventek. Podobně mezi maminkami, které jsou na MD/RD, bylo ve druhé fázi o 6 absolventek dlouhodobých kurzů méně, než by odpovídalo jejich náhodnému zastoupení. S vyšší zaměstnaností se také pojí pokročilá znalost textového editoru a tabulkového procesoru. Respondentky, které tyto znalosti měly, byly výrazně méně nezaměstnané a zůstávaly kratší dobu na MD/RD. Ve druhé fázi tyto dovednosti nezávisely na formálním vzdělání respondentek ani na jejich pozici (jen nekvalifikované respondentky uměly spíše jen základy). To přispělo k vyrovnání šancí pro různé vzdělanostní skupiny maminek získat práci. Zároveň IT kurz pomohl přes rozšíření IT znalostí zvýšit rovnost šancí žen vůči mužům (získat zaměstnání), kteří jsou v IT dovednostech v průměru zdatnější.

33

I myš může být kamarádka! Vyšší úspěšnost při návratu do zaměstnání u absolventek kurzu má podle nás dvě příčiny, které se navzájem prolínají. První příčinou je fakt, že na IT kurz se většinou hlásí maminky, které pociťují nutnost se s PC naučit a vědí, že to mohou či budou potřebovat. Na IT kurz také spíše chodily maminky aktivní, které byly nějakým způsobem zapojené do činnosti např. mateřského centra, ve kterém IT výuka probíhala a nebály se něčemu novému se naučit. Druhou příčinou jsou jejich nově získané IT dovednosti samotné.

1.6 Vybavení domácností IT Počítače v domácnostech s malými dětmi vedou Ačkoliv se to zdá neuvěřitelné, podle našeho výzkumu (říjen 2007) vlastní osobní počítač (notebook nebo stolní počítač) 89 % domácností se závislými dětmi, což je o 11 % více než před 16 měsíci. Podle dotazníkového výzkumu, který provázel podobné kurzy pro ženy v rámci projektu „Jak na IT“, který byl proveden na jaře 2007 na šesti místech Středočeského a Jihomoravského kraje to bylo „jen“ 80% (celkem odpovídalo 123 respondentek). Pokud bychom se podívali dále do minulosti, konkrétně na druhé čtvrtletí 2006, ČSÚ13, udává hodnotu 63,2 % pro rodiny dvou dospělých se závislými dětmi, což je rozdíl o 13 % oproti výsledkům z první fáze, přepočtených stejným způsobem. Graf 10: IT v domácnostech v %; N I fáze = 411, N II fáze = 256

74,9

83,4

78,0

88,8

I fáze II fáze 14,3 Stolní počítač

23,1

Notebook

Osobní počítač

V některých rodinách byly ve druhé fázi počítače dva (15 odpovědí) a někdy dokonce tři (4 odpovědi). Notebooky nejsou tolik rozšířené jako stolní počítače, což je dáno historicky jejich relativně nedávným vývojem a rozvojem. Jejich počet však v rodinách s dětmi roste a to o 8,8 % za 16 měsíců, což je podobné jako růst počtu PC – 8,5 %. Vezmeme-li v úvahu tyto růstové trendy a také snižující se ceny notebooků, je téměř úplná saturace domácností osobními počítači otázkou několika let. Navíc notebooky ve 3. čtvrtletí roku 2007 tvořily zhruba 53 % trhu v České republice (oproti 47 % klasických stolních PC) a jejich podíl na celkových prodejích bude stále růst. 13

Informační a komunikační technologie v domácnostech a jejich využívání jednotlivci v ČR v roce 2006

34


Motivace ke koupi PC Vyšší počty počítačů v domácnostech oproti ČSÚ mohou být způsobené tím, že počítačové kurzy přitahují ženy, které už počítač doma mají, a navíc, že IT kurz některé klientky ke koupi počítače inspiroval. Jednak jim ukázal možnosti jeho využití a navíc, pokud si počítač pořídily již během výuky, mohly si na něm opakovat probíranou látku. Ukazují to i výsledky z druhé fáze, kdy počítač byl zastoupen o 6 % častěji v domácnostech absolventek našeho kurzu vůči domácnostem žen, které IT kurz neabsolvovaly. Velkou motivací rodin s dětmi ke koupi počítače je také jeho potřebnost pro dítě ve škole: „Tlak na koupi počítače a pořízení internetového připojení začíná už v poslední třídě mateřské školy a zesiluje nástupem do první třídy, studenti se bez něj neobejdou.“, tvrdí například politoložka Martina Hronová. „Kdo nemá počítač, ztrácí v kolektivu svých vrstevníků.“14 S využitím PC v první třídě to možná není tak horké, ale faktem je, že již na prvním stupni základní školy je na některých školách možné mít jako nepovinný předmět „informatiku“. Dalším motivem pro koupi PC je samozřejmě využití pro osobní či pracovní potřeby rodičů. Nejde jen o to, počítač doma mít, ale také s ním umět pracovat. Paradoxně mají totiž doma PC hlavně ženy nad 35 let. Je to dáno spíše celkovou vybaveností domácností, než tím, co umějí a dělají s PC. Jejich znalosti jsou celkově horší v porovnání s maminkami mladšími. U internetu se však ukazuje, že starší ženy mají doma internet častěji a také s ním umějí o něco lépe pracovat.

Město vs vesnice Co se týče vybavenosti, nelze říci, že by v menších obcích bylo v domácnostech rodin s dětmi méně počítačů, než je tomu ve městech. To ovšem nemusí znamenat, že v malých obcích nejsou celkově mezi všemi obyvateli počítače tolik rozšířené. Tabulka 18: Počítač v domácnosti rodin se závislými dětmi vs typ sídla; N = 408 (I fáze) Typ sídla

Má doma PC % z Celkem Nemá doma PC % z Celkem Celkem

České Budějovice

56

71,8

22

28,2

78

Nad 8 tisíc obyvatel

148

75,9

47

24,1

195

3–8 tisíc obyvatel

44

74,6

15

25,4

59

1–3 tisíc obyvatel

27

79,4

7

20,6

34

Do tisíce obyvatel

31

73,8

11

26,2

42

14

Vavroň, J. Deník Právo, 11. 10. 2006 Počítačový boom táhnou v Česku teenageři

35


Připojení k internetu Ve druhé fázi narostl počet rodin s připojením k vysokorychlostnímu internetu o 24 %, což je zřejmě dáno tím, že vysokorychlostní internet zlevňuje a nabízí mnoho možností. Trend zvyšování rychlosti připojení k internetu je obecný a patrně bude pokračovat, zejména s rozvojem bezdrátových sítí. Na rychlý internet přešlo 60 % z těch, co ho v první fázi měly pomalý, 57 % z těch, které ho plánovaly a dokonce i 25 % z těch, které ho neplánovaly vůbec. Graf 11: Připojení k internetu v domácnostech respondentek v %; N I fáze = 411, N II fáze = 261 55,6 I fáze

II fáze

32,4

31,4 19,2

18,7

17,5 10,7

žádné

žádné, ale plánuji se k internetu připojit

14,6

pomalé

vysokorychlostní

Z domácností bez připojení k internetu jich 22 (44 %) má doma stolní počítač. Obecně ČSÚ také potvrzuje, že lepší je vybavenost osobním počítačem i připojením k internetu u domácností s dětmi než u domácností bez dětí. V první fázi jsme také zjistili, že v obcích do tisíce obyvatel převažuje pomalejší připojení k internetu, což bylo zřejmě dané jeho menší dostupností v těchto oblastech. Rozdíl v rychlosti připojení k internetu u ostatních skupin se však v našich datech statisticky neprojevil.

Vývoj připojení k internetu 2003–2006 Podle ČSÚ počet domácností vybavených osobním počítačem a připojením k internetu v letech 2003 až 2006 výrazně vzrostl. Velký nárůst nastal u připojení prostřednictvím ADSL (r. 2004 4 % domácností s připojením k internetu, 2005 – 5 %, 2006 – 14 %). Stoupá i počet domácností připojených k internetu přes rozvody kabelové televize (r. 2005 – 10 %, r. 2006 – 19 %) a populární je vysokorychlostní bezdrátové připojení k internetu (Wi-Fi), které využívá 18 % všech domácností s připojením k internetu.

36


Frekvence používání počítače

1.7

Celkem 76 % respondentek ve druhé fázi uvedlo, že počítač používá pravidelně (denně nebo několikrát týdně). Nejčastěji ho samozřejmě používají pracující respondentky, u kterých se ve druhé fázi frekvence používání denně a několikrát za týden zvýšila o více než jednu třetinu a to téměř shodně u absolventek i neabsolventek kurzu. U respondentek na MD/RD, které absolvovaly IT kurz, výrazně vzrostlo používání denně a několikrát za týden (o 45 %). U ostatních žen na MD/RD tato hodnota vzrostla „pouze“ o 17 %. U nezaměstnaných nemůžeme příliš srovnávat jednak vzhledem k malému počtu odpovídajících, a jednak kvůli faktu, že z původních odpovídajících zbyly pouze 3 respondentky. Nicméně u této skupiny lze vysledovat velký nárůst používání počítače několikrát za týden. Zajímavé však je, že nikdo z nezaměstnaných ve druhé fázi neodpověděl, že používá počítač denně. Graf 12: porovnání stavu před MD v I fázi a aktuálního stavu ve druhé fázi; frekvence používání PC nepoužívám vůbec

několikrát za rok

několikrát za měsíc

několikrát za týden

denně

100% 80% 60% 40% 20% 0% N = 305 Zaměst. I

N = 84 Zaměst. II

N = 67

N =153

N = 21

Na MD/RD I Na MD/RD II Nezaměst. I

N =19 Nezaměst. II

37


1.8 IT dovednosti žen s malými dětmi Před kurzem ženy nejlépe ovládaly internet, operační systém a textový editor (na pokročilé nebo střední úrovni) a nejméně si věřily v používání tabulkového procesoru. IT dovednosti se podle očekávání výrazně zlepšily u absolventek kurzu. U ostatních respondentek došlo jen k mírnému nárůstu. Míru počítačových dovedností v dotazníku zachycovala podrobná baterie otázek, kde respondentky samy hodnotily své IT dovednosti. Pro lepší přehlednost a pochopení je doslovné zadání této otázky uvedeno v příloze 2 a metodika zpracování v příloze 3a. Počítačové dovednosti jsme rozčlenili do šesti základních kategorií: Operační systém, Textový editor, Tabulkový procesor, Internet, Prezentační programy a Práce s grafikou15. Každou z těchto kategorií mohly respondentky ovládat na úrovni: 1) žadná 2) základní 3) střední a 4) pokročilá. V první fázi16 byly u všech respondentek nejlépe zvládnutými oblastmi 1) operační systém, 2) textový editor a 3) internet. Úroveň znalostí v nich byla pro většinu respondentek základní nebo střední. Největší neznámou pak byla práce s prezentačními programy a s grafikou, která v základní úrovni zahrnovala i práci se skenerem a digitálním fotoaparátem. Graf 13: Míra počítačových znalostí absolventek IT kurzu v první a druhé fázi (v %); N I fáze = 260, N II fáze = 163–166 pokročilá

střední

základní

žádná

100% 80% 60% 40% 20% 0% Operační systém I

II

Textový editor I

II

Tabulkový procesor I

15

II

Internet I

II

V případě kurzu od Attaveny, o.p.s. se konkrétně jednalo o produkty firmy Microsoft (Windows XP, Office 2003 – Word, Excel, PowerPoint a Internet Explorer). V oblasti zpracování fotografií absolventky kurzu používaly Zoner Photo Studio 7. 16

38

U absolventek kurzu se jednalo o stav dovedností před kurzem.

Ženy, IT a trh práce V obou skupinách došlo k největšímu pokroku ve schopnosti práce s internetem (definice pokročilé dovednosti je velmi mírná – viz příloha 2). Ve skupině, která kurz neabsolvovala, a můžeme u ní tedy předpokládat spíše samostudium dané nutností, se pak po internetu nejvíce zlepšila schopnost pracovat s operačním systémem, tabulkovým procesorem a grafickými programy. Absolventky kurzu po schopnosti pracovat s internetem zlepšily nejvíce svoje dovednosti v práci s tabulkovým procesorem, textovým editorem a prezentačními programy. Zatímco kontrolní skupina, která kurz neabsolvovala, se zlepšila jen nepatrně, absolventky kurzu se ve všech sledovaných oblastech zlepšily velmi výrazně (a to u většiny po více než roce po absolvování kurzu, kdy mohly některé dovednosti již zapomenout). Počáteční stav, kdy maminky, které kurz nenavštěvovaly, uměly s IT pracovat lépe, se tak zcela obrátil a ve druhé fázi absolventky IT kurzu svými znalostmi kontrolní skupinu dalece předstihly. Další grafy a tabulky srovnávající IT dovednosti jsou uvedeny v příloze 3b. Graf 14: Respondentky, které neabsolvovaly IT kurz a jejich IT dovednosti; N I fáze = 200–202, N II fáze = 91–93 pokročilá

střední

Textový editor I

II

základní

žádná

100% 80% 60% 40% 20% 0% Operační systém I

II

Tabulkový procesor I

II

Internet I

II

Mírné zlepšení znalostí u skupiny, která IT kurz neabsolvovala, ilustruje fakt, že pokrok ve schopnosti práce s počítačem jde nezadržitelně kupředu. Nelze samozřejmě vyloučit, že respondentky z této skupiny absolvovaly kurz někde jinde, případně že využily jiné formy studia (samostudium, „okoukání“ znalostí od partnera či dětí, apod.). Z výsledků, které máme k dispozici, však soudíme, že ve velké většině příliš energie do vzdělávání se v práce s IT nenapřely, protože jejich pokrok je ve srovnání s absolventkami našich kurzů malý.

39


Powerpoint a grafika Některé respondentky (bylo jich zhruba 50) absolvovaly také kurz základů grafiky a Powerpointu (program na tvorbu prezentací). Většinou v těchto programech předtím nikdy nepracovaly a nyní jsou jejich znalosti u Powerpointu nejčastěji na střední a pokročilé úrovni, u grafiky na základní a střední úrovni (náplní kurzu byly základy grafiky). Graf 15: Znalosti v práci s prezentačními programy a grafikou u absolventek kurzů obsahujících powerpoint a základy grafiky – Fáze I a II; N = 48–50 pokročilá

100%

střední

základní

žádná

80% 60% 40% 20% 0%

Prezentační programy

Prezentační programy II

Práce s grafikou

Práce s grafikou II

Graf 16: Znalosti v práci s prezentačními programy a grafikou u neabsolventek IT kurzů – fáze I a II; N I fáze = 200–202, N II fáze = 91–93 pokročilá

100%

střední

základní

žádná

80% 60% 40% 20% 0%


Prezentační programy II

Práce s grafikou

Práce s grafikou II

Další programy Respondentky měly možnost uvést další programy, které ovládají. Jednalo se většinou o specializovaný software, který používají v práci: účetní, skladové, evidenční, knihovnické a konstrukční programy. Ojediněle se objevil například: Oracle, Navision, SAP a Access.

40


PC dovednosti podle lokality V první fázi se nepotvrdila lepší znalost práce s PC ve městech. Potvrdila se však vyšší frekvence používání a nepatrně pozitivnější vztah k PC u respondentek v obcích se třemi až osmi tisíci obyvatel, kde respondentky spíše uměly jen základy práce s PC. V obcích do tisíce obyvatel uměly ženy pracovat s PC jen na velmi elementární úrovni. To může souviset i s dojezdovou vzdáleností do spádové obce; zvyšující se vzdálenost podle našich údajů zmenšuje náklonnost k PC. Potvrzuje se tak náš záměr přivést mobilní výuku počítačů i do odlehlejších oblastí, kde je menší dostupnost vzdělávání s PC. Ve druhé fázi, kde nám odpovědělo 64 % respondentek z počítačového kurzu, se již žádné statisticky významné rozdíly podle lokality neprojevily.

Věk a PC Věk souvisí i s výukou počítačů ve škole, kdy mladší respondentky umí počítače ze školy a starší se je naučily ovládat až v práci (viz výzkum „Jak na IT“). V našich datech jsme slabou vazbu na věk a počítačové dovednosti našli, je však statisticky neprůkazná. Nicméně podle studie, která byla výsledkem projektu realizovaného Ministerstvem informatiky a společností STEM/MARK na vzorku více než 16 000 respondentů v období únor až červenec 2005 mimo jiné vyplynulo, že s postupujícím věkem ubývá i tzv. počítačové gramotnosti, schopnosti na poměrně vysoké úrovni pracovat s nejčastěji využívaným programovým vybavením a používat internet ke komunikaci, k vyhledávání a zpracování informací. Hlavní zlom nastal kolem 34 let, kdy se tato počítačová gramotnost dostala pod celkový průměr. Ze studie také vyplynulo, že ženy i muži v kategorii 24 až 43 let umí nějakým způsobem pracovat na počítači z více než 80 %. Ovšem plně počítačově gramotných jich bylo ve věkové kategorii 24 až 28 let jen 43 %, ve věkové kategorii 29 až 33 už jen 32 % a tato čísla s postupujícím věkem nadále klesala.

Vzdělání a profese S vyšším vzděláním samozřejmě rostly i počítačové dovednosti. Podíváme-li se na vztah s pracovní pozicí, nejvíce s počítači uměly vědecké a odborné pracovnice, méně již pracovnice v řemeslné výrobě a pracovnice obsluhující stroje a zařízení.

Jazyk a počítače S počítači na tom byly lépe také ty respondentky, pro které je v profesi důležitý cizí jazyk, což pravděpodobně souvisí s charakterem práce. Jazyky jsou také důležité pro hledání informací na internetu. Znalost anglického jazyka radikálně rozšiřuje počet webových stránek, které člověk může prohledávat. Lze ale uvažovat i o opačném vysvětlení, že pro práci na počítači je i přes rozsáhlou lokalizaci programů do češtiny stále potřebná angličtina. Tím spíše, že důležitost vylepšení jazyka je, na rozdíl od již zmíněného vylepšení vlastní práce na PC, silnější pro ty, kdo počítač používají a ovládají lépe.

41


1.9 Kdo chodil na kurzy počítačů? Následující údaje jsou vztažené k návštěvnicím IT kurzů. Tabulka 19: Nejvyšší ukončené vzdělání IT Kurz v %; N = 410 Základní, včetně neukončeného vzdělání

2,0

Vyučení a SO bez maturity

24,1

Vyučení a SO s maturitou

39,2

Gymnázium

13,2

Vyšší odborné (VOŠ)

5,9

Bakalářské vysokoškolské

1,5

Vysokoškolské (vyšší než bakalářské)

14,1

Nejčastěji počítačový kurz navštěvovaly vyučené ženy a ženy studující střední odbornou školu s maturitou i bez maturity. Tvořily téměř 65 % všech účastnic, které vyplnily dotazník. Většinou před kurzem ovládaly jen základy práce na PC ve všech sledovaných okruzích. Proto o počítačový kurz jevily největší zájem. Druhou nejpočetnější skupinou byly gymnaziálně vzdělané respondentky, které před kurzem uměly počítač ovládat na střední úrovni. Absolventky VOŠ a VŠ si na kurz pravděpodobně chodily osvěžit to, co již uměly, nebo v případě starších maminek s VŠ, které počítače ve škole měly již před delší dobou, naučit se pracovat v současně používaných programech (Office 2003 a Windows XP). VOŠ a VŠ uměly počítač ovládat středně a více pokročile. Absolventky vysokých škol uměly oproti absolventkám gymnázií lépe pracovat s textovým procesorem a internetem. Co se týče tabulkového procesoru, byly na tom VŠ a VOŠ jen o několik procent lépe než gymnaziálně vzdělané respondentky. Základní nebo žádnou znalost mělo v první fázi 63 % z nich, což svědčí o tom, že ani na VŠ se s tabulkovým procesorem příliš nenaučily nebo ho vůbec neměly. Přitom se jednalo většinou o technické, zdravotní, pedagogické, vědecké, odborné a duševní pracovnice.

42


Zlepšení počítačových dovedností podle vzdělání Ve druhé fázi se z absolventek IT kurzu relativně nejvíce zlepšily maminky se základním nebo středoškolským odborným vzděláním bez maturity či s maturitou, i když znalostí gymnaziálně a vysokoškolsky vzdělaných maminek nedosáhly. Graf 17: Zlepšení znalostí práce s IT u absolventek IT kurzu; N I fáze = 410, N II fáze=260. Horní graf: fáze I – situace před kurzem, dolní graf: fáze II – po kurzu; v legendě je popsána míra IT dovedností

VŠ +VO Š

gymnáz ium

ZŠ +S O U+S O Š

VŠ +VO Š

gymnáz ium

žádná

ZŠ +S O U+S O Š

VŠ +VO Š

gymnáz ium

základní

ZŠ +S O U+S O Š

VŠ +VO Š

gymnáz ium

VŠ +VO Š

gymnáz ium

s třední

ZŠ +S O U+S O Š

100%

ZŠ +S O U+S O Š

VŠ +VO Š

gymnáz ium

ZŠ +S O U+S O Š

pokročilá

80%

60%

40%

20%

0% 100%

80%

60%

40%

20%

0%

Operační systém

Textový editor

Tabulkový procesor

Internet


Práce s grafikou

43


Ženy na (po) MD/RD a jejich vztah k osobním počítačům Před absolvováním IT kurzu měly ženy na MD/RD o něco horší vztah k počítačům než kontrolní skupina ostatních. Zřejmě to bylo tím, že práci s nimi příliš neovládaly. Po více než roce dosáhl u absolventek kurzu pozitivní vztah k PC o něco vyšší úrovně než u ostatních respondentek, které na kurz nechodily. Graf 18: „Jaký je váš vztah k práci s počítačem?“; N I fáze = 261, N II fáze = 256 velmi pozitivní

spíše pozitivní

ani pozitivní ani negativní

spíše negativní

velmi negativní

100% 80% 60% 40% 20% 0%

Kurz fáze I

Ostatní fáze I

Kurz fáze II

Ostatní fáze II

Ve druhé fázi jsme nezaznamenali žádný vyloženě negativní postoj, dva spíše negativní postoje jsou od zaměstnaných žen, z nichž jedna používá PC v práci občas, a druhá nic bližšího o používání PC v práci neuvedla. Velmi pozitivní vztah byl častější u vedoucích a administrativních pracovnic, spíše pozitivní u technických a ekonomických pracovnic. Neutrální postoj měly často respondentky, které na počítači uměly jen velmi málo a příliš ho nepoužívaly. Fáze I: Pozitivní vztah k práci s počítačem je silně svázán s přístupem k internetu doma (zejména k rychlému) a s častým používáním PC v práci i doma. Kladný vztah k PC mírně roste se vzděláním, z toho ojediněle vybočuje několik VŠ s negativními postoji (skutečnost 8, očekávaná četnost 3,5). Pokud si respondentky, odpovídající v první fázi rozdělíme do tří skupin podle toho, co dělaly před nástupem na MD, na: 1) pracující, 2) studentky a ženy na MD/R a 3) nezaměstnané, zjistíme, že kladný vztah měly k počítačům spíše ty, které jsou z prvních dvou skupin. Naopak jedna čtvrtina z nezaměstnaných před MD měla k PC negativní vztah. Pokud se ale podíváme na dovednosti, které nezaměstnané udávají, že s PC zvládají, zjistíme, že nejsou ani lepší ani horší než ostatní skupiny. Jedná se tedy spíše o psychický blok.

44


IT vzdělanost a sebevědomí

1.10

Zajímavé je srovnání vlivu vzdělávání se v práci s IT na vlastní sebevědomí. Maminky, které v první fázi začaly IT kurzy navštěvovat, viděly značnou souvislost mezi svými znalostmi a vlastním sebevědomím. Naproti tomu sebevědomí maminkám, které IT kurz nenavštěvovaly, vzdělávání v práci s IT tolik neovlivňovalo. V první fázi byly znalosti žen, které IT kurz nenavštěvovaly, lepší než těch, které se na něj přihlásily. Po roce se však situace obrátila a maminky, které IT kurzem prošly, druhou skupinu výrazně předběhly. To si možná maminky, které si za dobu MD/RD v oblasti práce s IT „nechaly ujet vlak“, uvědomily, a proto je u nich nyní opět souvislost mezi zvládáním IT a sebevědomím vysoká. Stejný trend lze vysledovat i u vlivu vzdělávání se v práci s IT na zvyšování kvalifikace. Graf 19: „Co pro Vás představuje vzdělávání se v práci s počítačem?“ Spíše důležité a nejvíce důležité, N I fáze=391, N II fáze=167 kurz I

kurz II

os tatní I

os tatní II

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30%

zvyšování kvalifikace

nové vědomosti

procvičování

zvýšení sebevědomí

seznámení se s novými lidmi

změna během RD

Další oblastí, ve které se absolventky IT kurzu výrazněji odlišují od neabsolventek, je důraz na seznámení se s novými lidmi a příjemná a užitečná změna během MD/RD. Tyto faktory zdůrazňují více absolventky kurzu. IT kurz pro ně tedy pravděpodobně byl příjemnou a přínosnou změnou v jejich každodenní péči o děti. Maminky, které IT kurz nenavštěvovaly, si vzdělání v práci s IT doplňují zřejmě častěji samostudiem nebo učením se od svých blízkých. Těmto formám vzdělávání pak zřejmě chybí sociální kontext, který je pro prolomení jisté izolovanosti žen na MD/RD důležitý.

45

I myš může být kamarádka! Fáze I: Zvyšování kvalifikace zdůrazňovaly respondentky s menší znalostí pokročilé práce s Excelem, s internetem a také vyučené respondentky s maturitou. Získávání nových vědomostí bylo důležité pro ty maminky, které už s PC alespoň několikrát za rok pracovaly. Zvýšení sebevědomí způsobil počítačový kurz u těch maminek, které byly déle na MD/RD, u maminek, které měly horší vztah k PC před nástupem do kurzu a nebo ho používaly jen několikrát za rok.

1.11 Závěr Ženy na trhu práce Výzkum prokázal, že nejčastěji našly zaměstnání aktivně hledající ženy, a že internet funguje jako zdroj nových pracovních příležitostí. Obtížnost situace žen na MD/RD na trhu práce ilustruje poznatek, že polovina respondentek změnila jak typ práce, tak zaměstnavatele. Využití počítačů ve všech typech práce dokazuje téměř šedesát procent respondentek, u kterých zaměstnavatel zvládnutí práce s počítačem požadoval. Zaměstnané respondentky kladly největší důraz na možnost krátké dopravy do zaměstnání a pravidelnost pracovní doby bez přesčasů. Naproti tomu nezaměstnané respondentky mají oproti zaměstnaným vysoké nároky na částečný úvazek a možnost alespoň částečně pracovat z domova. To jen odráží absenci těchto forem zaměstnání přátelských k rodině na straně zaměstnavatelů, u kterých je problém překonat dosavadní rodině nevstřícný přístup k zaměstnávání žen-matek, stejně tak jako otců, starajících se o děti. Oblasti, v nichž se respondentky chtěly nejvíce zlepšovat, byly sestupně: cizí jazyky, odborné znalosti a práce s IT a informacemi. Tyto dovednosti jim podle nich umožní zlepšit svou pozici na trhu práce.

Ženy a IT Počítače se stávají běžnou výbavou domácností (v našem vzorku 89 % domácností se závislými dětmi vlastní osobní počítač se vzrůstající tendencí – 8,5 % za 16 měsíců) a jsou v rodinách s dětmi rozšířené stejnou měrou jak ve velkých městech, tak i na vesnicích. Jeho pořízení je mnohdy motivováno využitím dětmi pro studium, a to už na základní škole. Podle našeho výzkumu v obcích do tisíce obyvatel uměly ženy pracovat s PC jen na velmi elementární úrovni. Zřejmě to souvisí s dojezdovou vzdáleností do spádové obce, jejíž růst podle našich údajů také zmenšuje náklonnost k PC. Tato skupina je v nevýhodě, protože má menší přístup k rychlému internetu a nemůže si dovolit jezdit na IT kurz do vzdálené spádové obce.

46


Přínosy IT kurzu: Absolventky kurzu po schopnosti pracovat s internetem zlepšily nejvíce svoje dovednosti v práci s tabulkovým procesorem, textovým editorem a prezentačními programy. Zřejmě největším přínosem byl IT kurz pro ženy vyučené či se středním odborným vzděláním, které proto také tvořily největší část účastnic kurzu. Tyto maminky si na kurzu zlepšily své počítačové dovednosti, které se tímto mezi jednotlivými vzdělanostními skupinami vyrovnaly. Mnohé maminky kurz inspiroval k dalšímu zájmu o vzdělávání se v práci s IT či ke koupi PC. Nezanedbatelné je také zvýšení sebevědomí, zejména u těch maminek, které měly k IT horší vztah nebo byly déle na MD/RD. Dokonce jsme zaregistrovali případy, kdy ženy uváděly, že nyní umí počítač ovládat lépe než jejich manžel a že ho novinky z kurzu učí. Zároveň byl kurz pro mnohé respondentky příjemnou změnou během MD/RD, kdy chvíli nemusely myslet na děti, o které se v průběhu kurzu staraly vyškolené hlídačky, a mohly se potkat s jinými maminkami. Ženy na MD/RD si jsou toho, že počítačové dovednosti jsou jim přínosem, vědomy a o tyto kurzy financované z ESF fondů jevily velký zájem, který mnohdy převyšoval nabídku. Z rozhovorů s maminkami víme o konkrétních případech, kdy díky tomu, že uměly pracovat s počítačem, získaly zajímavější práci, kterou mohly lépe skloubit s péčí o rodinu. Kladný vliv kurzu také dokumentuje 15 % respondentek z IT kurzu, které ve druhé fázi odpověděly, že začaly v práci používat počítač. V mnoha případech kurz také pomohl nepřímo, třeba tím, že v práci či doma mohou ženy nyní lépe využít nové IT dovednosti a mají pocit, že smysluplně využily čas na MD/RD. Výše shrnuté poznatky dokládají, že vzdělávání v oblasti počítačů má svůj význam a pomáhá zlepšovat šance na uplatnění našich absolventek na trhu práce a zároveň zvyšuje rovnost jejich šancí oproti mužské části populace, která je v této oblasti tradičně „silnější“. Uvědomujeme si však, že znalost práce s počítačem je jen součástí dovedností, které musí dnes člověk ovládat, aby obstál na neustále se měnícím a globalizaci čím dál více podléhajícím trhu práce.

Tato studie nám (a věříme, že i ostatním zainteresovaným stranám) poskytla detailnější pohled na cílovou skupinu, které se již několik let věnujeme. Věříme, že se nám i nadále podaří tyto služby poskytovat a neustále výuku IT i na základně zjištěních skutečností zkvalitňovat a poskytovat i další přidané služby.

Attavena, o.p.s.

47


48


Kvalitativní výzkum – polostrukturované rozhovory

2

Na podzim roku 2006 byly v rámci sociologického průzkumu uskutečněny rozhovory s padesáti ženami, které měly malé děti a chtěly se vrátit zpět do zaměstnání nebo do něj již nastoupily. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a přepisovány. Dvanáct nejzajímavějších rozhovorů bylo zveřejněno v publikaci „Na vizitce jméno matka“, která vyšla na konci června roku 2007. Zatímco publikace byla založená na vybraných příbězích dvanácti žen, v této kapitole naleznete shrnutí všech padesáti rozhovorů. Snažili jsme se poukázat na některé problémy, které ženy v rozhovorech zmínily, a se kterými se setkaly. Tyto jsou podložené přímo citacemi maminek. V citacích zaznívají názory, které jsou v rozhovorech zmiňovány často, jsou zde ale také názory ojedinělé a zajímavé. Rozhovory byly polostrukturované se zaměřením na to, s jakými problémy se ženy na mateřské (rodičovské) potýkaly a co by případně pomohlo jejich situaci zlepšit či vyřešit. Attavena, o.p.s. se zabývá především výukou práce s počítači, proto byla této problematice také část rozhovorů věnovaná. Zaměřili jsme se na to, jak maminky počítač využívají, do jaké míry pro ně funguje jako nástroj, který jim může pomoci zajistit lepší pracovní uplatnění, apod. Výtah z rozhovorů je rozčleněn do několika tematických okruhů. Těmi jsou: Žena – matka a návrat do práce, Hledání práce (pohovory), Školka a Práce s počítačem. Všechna jména uvedená u citací jsou fiktivní.

Výstupy z rozhovorů:

Žena – matka a návrat do práce

2.1

žen v rozhovorech zmínila, že s malými dětmi je obtížné nalézt práci a cítí se tím  Většina znevýhodněné. Problém vidí především v tom, že zaměstnavatelé se obávají, že budou s nemocnými dětmi často doma. Proto zaměstnavatelé často již při přijímacím pohovoru zjišťovali, jak to mají s hlídáním dětí. „Samozřejmě padlo takový to, co budu dělat, kdyby děti marodily.“… „Mého muže by se na pohovoru neptali, jestli má malé děti a jak bude řešit jejich marodění – přijde mi to nefér, ale je to tak.“ Lenka, 30 let (pracuje v cestovní kanceláři, gymnázium, dvojčata) je žena s dětmi delší dobu doma (má více dětí), ztrácí kontakt se svou prací, hlavně  Pokud pokud je nutné si doplňovat informace z oboru. Má obavy, jak se zvládne do práce znovu zapojit a skloubit rodinu a pracovní povinnosti. „V ekonomickém směru se to strašně rychle vyvíjí a maminky, které byly dlouho na mateřské dovolené, se dvěma či třemi dětmi, už nemají dostatečné vzdělání. Ty, které si ho nedoplňovaly, to potom už neznají a mají s tím problémy.“ Daniela, 33 let (pracuje v hotelové škole, střední hotelová škola, 1 dítě)

49


„Člověk po těch třech letech doma má docela nízké sebevědomí, že to co uměl, zapomněl. Není si jistý ve vystupování, vědomosti si člověk neprohlubuje a chybí to. Třetí věc je to, když potom třeba už v té práci i je, tak bych se bála toho marodění.“ Tereza 35 let (obchodní zástupce, SŠ, 2 děti) častým tématem, o kterém ženy mluvily, byly úvazky. Celkem 22 žen z 50 se zmínilo  Velmi o tom, že by chtělo pracovat na zkrácený nebo poloviční úvazek, aby snadněji skloubily rodinu a práci. Na druhé straně problémem při těchto úvazcích je pro ně obava z nedostatku financí. „Nechtěla jsem nikdy pracovat na plný úvazek, protože s dětmi to úplně nejde. Vidím problém v tom, že je málo polovičních úvazků nebo úvazků krátkých, protože ta máma, když je dítěti tři nebo čtyři, tak najednou nemůže od nuly pracovat osm hodin.“ Marie, 37 let (na MD + živnostník, VŠ, 5 dětí) skočení rodičovské dovolené se většina dotazovaných nevrátila do původní práce. Cel Po kem 28 maminek nastoupilo k jinému zaměstnavateli. Příčiny byly různé, ale nejčastějším důvodem byl typ práce, práce na směny nebo nutnost dojíždění, zrušení firmy či pracov-

50

Ženy, IT a trh práce ního místa. Překvapivé také bylo, že tázané často nevěděly, zda se vůbec do práce mohou nebo nemohou vrátit, nebo čekaly výpověď, pokud se zaměstnavateli ozvou. Zazněl také názor, že pokud chce zaměstnavatel ženu propustit, způsob si najde. A to například tak, že jí ztíží pracovní podmínky (práce na směny, jiná pobočka firmy, …) a ona již tuto práci nebude moci dělat a upřednostní rodinu. „… oni je vezmou zpátky, ale třeba za cenu, že jim dají dojíždění. Vyhodí je tím způsobem, že ty ženy tu práci dělat nemůžou.“ Eva, 28 let (pracuje v kanceláři, vyučena prodavačkou, 2 děti) Z rozhovorů obecně vyplývá, že pokud mají ženy možnost dobré práce, nastoupí do ní  dříve, než jim skončí RD, protože se obávají, že jinou nenajdou. „Chtěly nastoupit, nečekaly do čtyř, ale jen do tří let dítěte. Říkaly, že kdyby jim z práce řekli dřív, tak byly ochotné nastoupit, jen aby tu práci měly.“ Eva 28 let (pracuje v kanceláři, vyučena prodavačkou, 2 děti) maminek, které mají možnost, během MD/RD absolvuje různé rekvalifikace, aby  Mnoho si zvýšily vzdělání a využily čas na mateřské dovolené. Kromě počítačových kurzů si některé maminky udělaly ještě např. rekvalifikaci na dámskou krejčovou či účetnictví.

Hledání práce (pohovory)

2.2

v rozhovorech často zmiňovaly, že je v místě jejich bydliště málo pracovních míst a je  Ženy problém práci nalézt, obzvláště pro ženu, která má malé děti. Vyskytl se však i ojedinělý názor, že práce je dost, ale že člověk musí opravdu jít a hledat. Při samotném hledání práce považovala většina žen za nedůležitější znalost jazyka a práce s počítačem. Obzvlášť pro některé byl jazyk problémem, pokud ve škole ještě angličtinu neměly, protože tu považují za základ. „Práce je dost… Ale ta práce nepřijde. Člověk musí za ní. Vyloženě jít a hledat.“ Petra, 32 let (pracuje v rodinné firmě, SŠ, 2 děti) „Já se dívám po inzerátech, co kde chtějí, abych věděla, jaké požadavky mají zaměstnavatelé. Většinou všude chtějí angličtinu, takže jsem se na ni přeorientovala z němčiny, protože tu jsem mívala ve škole. A dále samozřejmě počítače.“ Klára, 39 let (na MD, VŠ, 2 děti) „Záleží na tom, jakou profesi hledáte. Určitě si myslím, že požadují počítač, jazyky a potom komunikovat s lidmi, řidičák. Řekla bych, že to je taková nejzákladnější výbava.“ Tereza 35 let (obchodní zástupce, SŠ, 2 děti) hledání práce využily ve většině případů běžných prostředků – internet, ÚP, inzeráty  Ke v tisku, … Objevují se názory, že je třeba mít známosti, pokud člověk chce získat „lepší“ práci. „Myslím si, že je to dneska hodně o známostech. I ten, kdo je šikovný, málokdy sežene práci odpovídající vzdělání a jeho požadavkům.“ Petra, 34 let (na RD, VŠ, 2 děti)

51


2.3 Školka školky také nebylo výjimečné. V rozhovorech padlo například to, že školky jsou  Téma problémem, protože je hodně dětí. Maminky by rády měly takovou práci, která by se dala sladit s provozem školky. Zazněla zkušenost, že školky berou děti jen v určitou dobu během roku a nastoupit mimo toto období je těžké. „Špatné je dojíždění, navíc si myslím, že největší problém je školka. Všude chybí prostory pro děti, dřív školky pozavírali a teď dětí zase přibývá.“ Monika, 33 let (pracuje doma, vyučena, 2 děti) „Děti se nahlašují do školky někdy v březnu, aby mohly jít od září. Nástup jindy je problém.“ Věra, 29 let (pracuje na poloviční úvazek jako kuchařka, vyučena s mat., 1 dítě) „My máme školku do půl pátý. Dneska, když se víceméně dělá od osmi hodin, tak nikdo v půl pátý neskončí. Ať je to chlap nebo ženská. Takže pak je to na babičkách.“ Eva, 28 let (pracuje v kanceláři, vyučena prodavačkou, 2 děti)

2.4 Práce s počítačem Počítač je vedle jazyka podle většiny tázaných při hledání práce nejdůležitější. Berou ho  jako věc, která se již vyžaduje automaticky a také se o něj většina z nich zajímá. „Mám pocit, že jazyk a počítač se bere jako úplně automatická věc. Myslím, že i na pozicích, kde bych řekla, že ani potřeba nebude, ho zaměstnavatelé chtějí.“ „Práce na počítači mě zajímá, ne že bych mu propadla, ale baví mě to, přijde mi to částečně i hra. Když člověk některé věci neumí, tak trošku pokořuje sám sebe.“ Tereza, 35 let (obchodní zástupce, SŠ, 2 děti) „Na počítači pracuji už dlouho, protože to byla nutnost už během mého studia. Kdybych na počítači neuměla, tak nemám práci, kterou právě dělám. Mně to vždycky přišlo normální, že umím na počítači, ale teď se stýkám s ženami, které to neumí.“ Daniela, 28 let (na MD, VŠ, 2 děti) žen na RD již nemá tolik času na počítači pracovat, ale pokud s ním pracují, tak  Mnoho většina z tázaných využívá především internet jako prostředek komunikace s okolím, kamarádkami a také kvůli práci či k elektronickému nakupování. V ostatních programech nemají tolik času pracovat. „Na počítači jsem prakticky denně. Se svými kamarádkami, přítelkyněmi si mailuji, sháním náhradní díly, což je potřeba. Komunikuji s ostatními dodavateli.“ Jana, 32 let (na MD, vyučena, 2 děti) „Nejvíc ho používám asi na ICQ a na web, internet, buďto jako noviny nebo ke shánění práce, na informace obecně, na bazarový servery pro maminky a tak.“ Markéta, 30 let (na MD, VOŠ, 1 dítě)

52


Ženy na trhu práce v publikacích

3

V poslední době se, především díky podpoře ESF, objevilo poměrně mnoho studií, které zkoumají postavení žen na trhu práce. A to jak z pohledu žen samotných, tak z pohledu zaměstnavatelů či jejich zástupců (personalistů). Naším záměrem bylo pro nejširší vědeckou i laickou veřejnost vytvořit přehled, který by jednoduchým způsobem představil organizace, které se touto problematikou zabývají, a podal výčet vybraných publikací, které k tomuto tématu vydaly v období let 2000 až 2007 (instituce jsou řazeny abecedně). V první části této kapitoly představujeme některé organizace, které vydávají studie, týkající se žen na trhu práce. Krátce shrnujeme jejich aktivity a projekty, které realizují nebo na kterých se podílejí. Ve druhé části uvádíme výběr ze studií, které se zabývají postavením žen na trhu práce. U každé studie je uvedena krátká anotace, název projektu, v rámci něhož byla realizována a odkaz na www stránky, kde ji lze získat. Všechny informace jsou sestaveny z veřejně dostupných zdrojů a nejsou jednotlivými organizacemi autorizované.

Instituce zabývající se ženami na trhu práce

3.1

Český svaz žen Český svaz žen je nevládní neziskovou organizací, která působí převážně na dobrovolné bázi ve prospěch a v zájmu žen a jejich práv. Činnost vychází ze základních mezinárodních dokumentů přijatých OSN. Příklady projektů: šancí osob pečujících o závislé členy s ostatními aktéry na pracovním trhu  Vyrovnávání (ukončen 30. 9. 2007). – šance pro zaměstnání ukončen (partnerský projekt realizovaný ve Zlínském  Teleworking kraji, ukončen byl k 30. 6. 2007).

Evropská kontaktní skupina (EKS) v ČR EKS je nezisková organizace, která prosazuje rovné příležitosti mezi muži a ženami, bojuje proti rasismu a diskriminaci cizinek a cizinců a mění zažité genderové stereotypy a předsudky v ČR i v Evropě.

53


EKS uskutečňuje mimo jiné tyto aktivity:     

organizace mezinárodních konferencí realizace sociologických výzkumů vydávání tématických publikací ovlivňování veřejného mínění spojuje organizace a projekty napříč Evropou

V oblasti genderu jsou hlavními prioritami:      

ženská nezaměstnanost a diskriminace na trhu práce pracovní podmínky žen v zaměstnání neformální práce a práce žen z domova jako narůstající fenomén na evropském pracovním trhu gender a migrace role žen v malých i velkých komunitách partnerství a spolupráce mezi ženskými organizacemi na lokální, národní a mezinárodní úrovni jako klíčová strategie pro efektivní řešení současných problémů žen v Evropě.

EKS vydává publikace, které si lze objednat v kanceláři nebo v internetovém knihkupectví Gender Studies. Některé lze také stáhnout v PDF formátu. Příklad projektu: z domova: V roce 2002 EKS zahájila pilotní výzkumný projekt, jehož cílem bylo  Práce získat co nejvíce informací o práci z domova v ČR. Na tuto prvotní iniciativu navázal hlubší výzkum, který probíhal v období 2005/2006 a vyústil v publikaci, která vůbec poprvé podává náhled na fenomén práce z domova v rámci ČR.

54


Gender Studies, o.p.s. Gender Studies (GS) je nevládní neziskovou organizací, která slouží především jako informační, konzultační a vzdělávací centrum pro otázky vztahů mužů a žen a jejich postavení ve společnosti. Cílem organizace je shromažďovat, dále zpracovávat a rozšiřovat informace související s genderovou tématikou. Prostřednictvím specifických projektů GS aktivně ovlivňuje změny týkající se rovných příležitostí v různých oblastech jako jsou například institucionální mechanismy, trh práce, politická participace žen, informační technologie a podobně. GS také provozuje knihovnu obsahující množství publikací a materiálů k feminismu, gender studies, právům žen a mužů a dalším podobným tématům. Veškeré informace k této organizaci lze nalézt na www.genderstudies.cz. Příklady projektů: rovnosti s firmami: Projekt se zaměřuje na oblast trhu práce, na testování úprav na  Opracovištích a na motivování zaměstnavatelů k zavádění rovných příležitostí do firem. Projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR, je dvouletý (začal v únoru 2006) a jeho hlavním cílem je přispívat ke zvyšování všeobecného povědomí o významu rovných příležitostí a oslabování předsudků vyplývajících z existujících postojů vůči ženám. na půl (Fifty-Fifty) – EU EQUAL: V letech 2005 až 2008 je Gender Studies, o.p.s. ve Půl doucí organizací dvou společných projektů řady významných institucí v rámci programu EU EQUAL, který si klade za cíl vyrovnávání nerovností na trhu práce. Jeden z projektů se zaměřuje na oblast hlavního města Prahy a druhý na Královéhradecký, Liberecký a Jihomoravský kraj. Cílem je snižování nerovností mezi muži a ženami na trhu práce v ČR a rozvoj inovativních řešení této problematiky. V rámci projektu probíhají informační, mediální, vzdělávací, výzkumné, poradenské a lobbyingové aktivity. Cílovými skupinami projektu jsou: Ženy 24 až 35 let, ženy 50+, muži otcové, muži na rodičovské dovolené, zaměstnavatelé, HR management – personalisté, zákonodárci, úřady práce a široká veřejnost, krajské úřady, specialisté z oblasti práva. Společnost přátelská rodině: Společnost přátelská rodině je společným dvouletým pro jektem Sítě mateřských center a Gender Studies, o.p.s., který přispěje k větší flexibilitě českého trhu práce. Cílem je lepší zaměstnavatelnost ohrožených skupin, jimiž jsou v tomto případě matky s malými dětmi a ženy v předdůchodovém věku, a odbourávání genderových stereotypů na straně zaměstnavatelů. V rámci projektu byly zprovozněny webové stránky www.jaknaIT.cz, obsahující informace pro matky na rodičovské dovolené, které si začínají v tomto složitém životním období hledat zaměstnání, a pro ženy po padesáti letech věku, které jsou stejně ohroženou skupinou na trhu práce. Jsou zde informace od těch nejzákladnějších, týkajících se práv nezaměstnaných a rodičů na rodičovské dovolené, přes praktické – jak správně sestavit životopis, motivační dopis, jak a kde je možné zvýšit si kvalifikaci (jazykové kurzy, e-learning).

55


Nadace Open Society Fund Praha Je nevládní nezisková organizace, která svou činností přispívá ke konsolidaci občanské společnosti, ochraně lidských práv a rozvoji právního státu. Programy a projekty nadace jsou orientované zejména na prosazení systémových změn, změn legislativy či zásadnějších změn v dosavadní praxi. Nadace OSF Praha měla možnost iniciovat vznik nových neziskových organizací a poskytovat vybraným programům a organizacím institucionální podporu. V oblasti genderu finančně podporuje neziskové organizace, které se touto problematikou zabývají, ať už v oblasti trhu práce, osvěty či pedagogiky. Příklady projektů, ve kterých se účastní: pro rovnost šancí: Kampaň pro rovnost šancí je zaměřena na prosazení prin Kampaň cipu rovných příležitostí pro ženy a muže. Snahou kampaně je připomenout genderové stereotypy přetrvávající v oblasti trhu práce a v souvislosti s propojením pracovního a rodinného života. Hlavním cílem kampaně není jen poukázat na existenci negativních jevů ve společnosti, ale vyzvat k aktivní změně situace. Stanovený cíl projektu je podpořen webovým portálem www.muziazeny.cz, který poskytuje prostor pro prezentaci účinných a ověřených mechanismů podporujících rovnost šancí. V rámci projektu byla provedena také informační kampaň zaměřená na zaměstnavatele, zaměstnance, ale i média samotná. vlny: Projekt Prolomit vlny se zaměřuje na nerovné zacházení s ženami a muži  Prolomit na pracovním trhu. Jeho cílem je vytvoření a otestování systémových opatření, jež v této oblasti odbourají či zmírní genderové stereotypy a odstraní faktické nerovnosti žen a mužů. Cílovou skupinou projektu jsou ženy a muži v různých fázích účasti na trhu práce. Projekt vytváří analýzy, metodiky a specifické nástroje pro řešení problémů spojených s rozhodováním o volbě budoucí profese na základní či střední škole, nástupem do zaměstnání, odměňováním, kariérovým postupem a jiným typem diskriminace na trhu práce. Zastřešujícím cílem projektu je vybudovat nezávislý think-tank – myšlenkové centrum, které bude vytvářet analýzy a poskytovat poradenství v oblasti rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce. Tento projekt je spolufinancován ESF EU a státním rozpočtem ČR. Projekt plní principy Iniciativy Společenství EQUAL zaměřené na odstraňování diskriminace na pracovním trhu, a je rozdělen do šesti pracovních programů. Projekt realizuje koalice ProEquality www.proequality.cz, složená ze zástupců především nevládních neziskových organizací a výzkumných center, které mají personální kapacitu složenou z odborníků na danou problematiku. Dalšími partnery koalice ProEquality jsou subjekty soukromého sektoru se zaměřením na zkušenosti s prací v dané problematice.

56

Ženy, IT a trh práce Koalice proEquality Otevřená společnost o.p.s. – Přispívá ke konsolidaci občanské společnosti v České republice rozvojem principů a prosazováním politik založených na kultuře práva a právního státu, demokratické formy správy státu a ochrany lidských práv. Je příjemcem dotace, koordinuje program Vzdělávání a think-tank proEquality. www.otevrenaspolecnost.cz Aperio, o.s. – Společnost pro zdravé rodičovství se zasazuje o prosazení principů rovného zacházení zejména v oblasti rodičovství a zaměstnanosti. Podílí se na realizaci pracovního programu Zaměstnavatelé. www.aperio.cz Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, o.s. – Sdružení se zabývá právními aspekty rovného zacházení a rovných příležitostí různých znevýhodněných skupin ve společnosti. Koordinuje pracovní program Rovné odměňování. www.poradna-prava.cz EuroProfis, s.r.o. – Soukromá konzultační společnost EU. Podílí se na realizaci pracovního programu Zaměstnavatelé a koordinuje program Zaměstnanci. www.europrofis.cz Nadace Open Society Fund Praha – Usiluje o rozvoj hodnot otevřené společnosti a podporu demokracie. V rámci projektu realizuje pracovní program Politika. www.osf.cz Creative Bazaar, s.r.o. – Agentura realizující komerční i nekomerční komunikační kampaně, např. v oblasti lidských práv pro vládní i nevládní organizace ČR. Koordinuje pracovní program Mainstreaming. www.creativebazaar.cz

Sociologický ústav Akademie věd České republiky Tato instituce se zabývá sociologickým výzkumem současné společnosti a postgraduálním vzděláváním. Provádí jednorázová i opakovaná empirická šetření, srovnávací výzkumy, výzkumy veřejného mínění, případové studie a sondy. Používá moderní kvantitativní i kvalitativní výzkumné metody, rozvíjí sociologickou metodologii i teorii. Využívá poznatků, konceptů a metod příbuzných vědních oborů jako jsou ekonomie, právo, politická věda, demografie, sociální geografie či genderová studia. Výsledky výzkumů, realizovaných týmy Sociologického ústavu AV ČR, jsou zveřejňovány ve vědeckých publikacích, v domácích i zahraničních vědeckých časopisech, jsou prezentovány na seminářích, národních a mezinárodních konferencích a jsou nabízeny pro použití orgánům státní správy, parlamentu a vzdělávacím a dalším institucím. Více informací lze získat na www.soc.cas.cz. Příklad projektu: proměn pracovního trhu a forem soukromého, rodinného a partner „Souvislosti ského života v české společnosti“: Cílem projektu je identifikovat hlavní proměny pracovního trhu a studovat jejich souvislosti a dopady na organizaci soukromého života obyvatel ČR. Projekt je řešen od roku 2005. Konkrétně se projekt zaměřuje na proměny forem partnerského a rodinného soužití, výchovy, pluralizace životních strategií a životních stylů

57

I myš může být kamarádka! a bude analyzovat vztahy mezi pracovní a domácí sférou a jejich vzájemné ovlivňování a prolínání v české společnosti. Řešení projektu bude spočívat v rozsáhlém kvantitativním šetření a v deseti kvalitativních sondách, zaměřených na specifické skupiny a segmenty společnosti, které indikují tendence a směry jejího vývoje. Výsledky projektu přispějí k vysvětlení způsobů interakce změn pracovního trhu s organizací soukromého života české populace, s důrazem na proměny a vznik nových forem soukromého, rodinného a partnerského života v jednotlivých skupinách populace a na hodnocení životních perspektiv, strategií a spokojenosti lidí. Konec projektu je stanoven na rok 2008. Zadavatelem je MPSV.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí – VÚPSV, v.v.i. VÚPSV je veřejnou výzkumnou institucí, jejíž hlavní náplní činnosti je aplikovaný výzkum v oblasti práce a sociálních věcí na regionální, celostátní i mezinárodní úrovni. Ústav také vykonává konzultantskou činnost pro uživatele výsledků výzkumů a organizuje semináře a konference. Výzkumné projekty se každý rok připravují ve spolupráci se zřizovatelem a zainteresovanými subjekty s ohledem na kontinuitu vývoje vědy a výzkumu v předmětných oblastech. Mezi hlavní výzkumné zájmy Ústavu patří: trh práce a zaměstnanost; sociální dialog a pracovní vztahy; sociální ochrana; rodina; rovné příležitosti; příjmy a mzdy, teorie sociální politiky. Na internetových stránkách www.vupsv.cz pod odkazem „Publikování“ lze nalézt celou řadu různě tématicky zaměřených studií podle jednotlivých let jejich vydání. Všechny publikované materiály si lze zapůjčit, popř. objednat k zakoupení za cenu xerokopie v knihovně Českého informačního centra sociální ochrany VÚPSV. Od roku 2000 jsou studie VÚPSV publikovány na uvedené webové stránce ve formátu PDF. Starší materiály lze vyhledat v katalogu knihovny. Příklad projektu: společnost a její proměny – Gender v managementu: Projekt Gender v ma Moderní nagementu je primárně zaměřen na podrobnou analýzu postavení žen vzhledem k vedoucím funkcím a je podpořen z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí. Výzkum začal v roce 2006 a je koncipován na dobu 3,5 let. Jeho součástí jsou kvantitativní a kvalitativní výzkumy, sekundární analýza domácí i zahraniční literatury, výzkumných prací a expertní rozhovory. Na realizaci projektu VÚPSV spolupracuje s dalšími subjekty z akademické i občanské sféry. Výsledky projektu by měly umožnit přijetí preventivních opatření k eliminaci případných diskriminačních tendencí na českém trhu práce.

58


Vybrané studie týkající se žen na trhu práce

3.2

Evropská kontaktní skupina 

ŠINDELÁŘOVÁ, I. Práce žen z domova v České republice, Praha: EKS ČR, 2006, 29 s.

Existuje souvislost mezi neformální prací z domova a flexibilním řešením harmonizace péče o děti s pracovní ambicí? Vyskytuje se práce z domova v České republice? Jaké formy práce z domova jsou v ČR běžné? Využívají možnosti pracovat z domova výhradně ženy? Co práce z domova přináší pozitivního a jaké jsou naopak její nevýhody? Tyto a další otázky se staly předmětem kvalitativního výzkumu, jehož výsledky jsou uvedeny v této publikaci. (Název projektu: „Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů“, zdroj: www.eks.ecn.cz.) 

ŠINDELÁŘOVÁ, I. Ženy na trhu práce – Jak na nezaměstnanost a diskriminaci. Prakticky, takticky: příklady dobré praxe z Evropy. Praha: EKS ČR, 2005, 44 s.

Jak na nezaměstnanost, jak na diskriminaci – prakticky, takticky, to jsou klíčová slova publikace. Hlavní ambicí studie je přispět souborem praktických příkladů k řešení problematiky nerovného postavení žen na pracovním trhu v Evropě. Praktické a efektivní strategie pro podporu nezaměstnaných žen či pro prevenci jejich diskriminace, které pocházejí z různých společenských sektorů v různých evropských zemích. Jako úvod do problematiky slouží popis situace žen na trhu práce v České republice, přičemž se předpokládá, že problémy, kterým ženy na pracovním trhu čelí, jsou ve všech evropských zemích podobné. (Název projektu: Women and Work Network, tj. Síť – Ženy a práce, zdroj: www.eks.ecn.cz.)

Gender Studies, o. p. s. 

SOKAČOVÁ, L. Kariéra, rodina, rovné příležitosti – výzkumy postavení žen a mužů na trhu práce, Praha: Gender Studies, o.p.s., 2006, 26 s.

Publikace shrnuje výsledky výzkumů zaměřených na postavení žen a mužů na trhu práce v ČR. Jednotlivé výzkumy se zaměřují na témata, která nebyla dosud v českém prostředí pokryta nebo jen částečně. První text – Slaďování rodičovské péče, se zaměřil na možnosti rodičů sladit péči o děti s uplatněním v zaměstnání. Výzkum Postavení žen na trhu práce se soustředil na odlišné postavení žen a mužů na trhu práce a co jej způsobuje. Třetí příspěvek shrnuje výzkum, který zjišťoval potřeby personalistů, limitů a možností pro rozvoj rovných příležitostí pro ženy a muže. (Název projektu: „Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů“, zdroj: www.genderstudies.cz.) 

MACHOVCOVÁ, K. Náklady a zisky rovných příležitostí pro ženy a muže – sborník textů, Praha: Gender Studies o.p.s., 2007, 61 s.

Publikace Studie nákladů a zisků rovných příležitostí žen a mužů přináší základní odpovědi na to, proč zavádět programy směřující ke slaďování osobního a profesního života či různé

59

I myš může být kamarádka! vzdělávací programy pro zaměstnance a zaměstnankyně. Najdete zde studie souvislostí mezi rovnými příležitostmi a ziskovostí firem, příklady fungujících a úspěšných programů ve firmách, které působí v České republice, ale i základní legislativní informace. (Název projektu: „Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů, zdroj www.genderstudies.cz.) 

VELÍŠKOVÁ, H. Rovné šance jako konkurenční výhoda, Praha: Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů a Gender Studies o.p.s., 2007, 54 s.

Tato publikace je odbornou příručkou určenou především personalistům a liniovým manažerům, tedy těm, kteří jsou ve svém povolání zodpovědní za řízení lidí. Obsahuje vyhodnocení běžné praxe v ČR, popis nejlepších postupů používaných v praxi a návody na zlepšení procesů po stránce podpory rovnoprávnosti. Součástí publikace je i několik zajímavých případových studií z úspěšných společností působících v Česku i v zahraničí, které dokumentují, jak lze rovné příležitosti pro ženy a muže na pracovišti úspěšně aplikovat. (Název projektu: „Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů“, zdroj: www.genderstudies.cz.) 

KRALÍKOVÁ, A. Ženy na trhu práce, Praha: Gender Studies o.p.s., 2005, 31 s.

Genderové balíčky vydává Gender Studies o.p.s celkem čtyři. Zaměřují se na různé oblasti společenského života, které vykazují genderově více nebo méně zatížené rysy. V pořadí třetí genderový balíček se zaměřuje na oblast trhu práce, zejména s ohledem na účast žen, koncepty slaďování rodinného/soukromého života a zaměstnání, a přístup zaměstnavatelů k ženám a mužům jako pracovní síle. Součástí balíčku je shrnutí řady statí, článků, výstupů ze studií a výzkumů na téma rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce apod., jež v oblasti uplatňování rovnosti příležitostí pro ženy a muže na trhu práce považuje Gender Studies, o.p.s., za relevantní. Přílohu balíčku tvoří aktualizovaná analýza Zákoníku práce z pohledu práv žen. (Zdroj: www.genderstudies.cz.)

Sociologický ústav AV ČR 

KŘÍŽKOVÁ, A., DUDKOVÁ, R. HAŠKOVÁ, H., MAŘÍKOVÁ, H. Kombinace pracovního a rodinného života v ČR: politiky, čas, peníze a individuální, rodinné a firemní strategie, Praha: SOU AV ČR, 2005, 91 s.

Studie analyzuje podmínky, které mají muži a ženy v současnosti k dispozici v podobě sociálně-politických opatření, finančních možností nebo benefitů a času k tomu, aby sladili svůj pracovní a rodinný život. Zároveň jsou na základě dostupných sociologických a statistických dat analyzovány strategie využívání těchto podmínek a zdrojů, a to s ohledem na genderovou strukturu společnosti – rodinných vztahů a fungování genderových vztahů na trhu práce. Problematika kombinace práce a rodiny je zkoumána zejména z hlediska legislativních změn, ke kterým došlo v oblasti rodinné a zaměstnanecké politiky, změn v zaměstnanosti a genderových vztahů na trhu práce a v rodině a demografických trendů v české společnosti. (Zdroj: http://studie. soc.cas.cz/.)

60




ČERMÁKOVÁ, M., HAŠKOVÁ, H., KŘÍŽKOVÁ, A., LINKOVÁ, M., MAŘÍKOVÁ, H. Podmínky harmonizace práce a rodiny v České republice, Praha: SOU AV ČR, 2002, 160 s.

Publikace je národní studií podmínek, souvislostí a trendů, které jsou tematicky zaměřeny na rodinu a pracovní systém. Teoreticky se opírá o analýzu sociálního a ekonomického vývoje české společnosti v 90. letech. Rovněž čerpá ze statistických a sociologických dat a výzkumů, které vývoj české společnosti v 90. letech monitorovaly a interpretovaly. Cílem publikace je lépe porozumět vazbám mezi světem práce a světem rodiny. Tyto vazby se utvářejí v čase, prostoru, kdy dominuje, pro českou společnost tak moc žádoucí a neopakovatelný, návrat k demokracii. (Název projektu: Aktuální otázky formování politiky rovných příležitostí mužů a žen v souvislosti s připraveností České republiky na vstup do Evropské unie.) 

KŘÍŽKOVÁ, A., HAŠKOVÁ, H. Průzkum veřejného mínění o postavení žen na trhu práce, Praha: SOU AV ČR, 2003, 46 s.

Studie je závěrečnou zprávou Průzkumu veřejného mínění o postavení žen na trhu práce, který byl proveden ve spolupráci dvou týmů Sociologického ústavu AV ČR – Gender & sociologie a Centra pro výzkum veřejného mínění – jako zakázka Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Výzkum byl tématicky zaměřen jednak na zachycení současné pozice žen na českém trhu práce a srovnání významu práce a rodiny v životě ženské a mužské populace. Důraz byl v tomto ohledu kladen na vnímání genderových nerovností na trhu práce muži a ženami, a to na ose identi-

61

I myš může být kamarádka! fikace nejvíce znevýhodněných skupin, ale i na ose situací, ve kterých jsou ženy znevýhodněny oproti mužům, a identifikací příčin těchto nerovností. Velká část výzkumu byla věnovaná problematice harmonizace práce a rodiny v životě mužů a žen jako možné cesty k řešení genderových nerovností na trhu práce. (Studie je závěrečnou zprávou výzkumu „Průzkum veřejného mínění o postavení žen na trhu práce“, zdroj: www.mpsv.cz/files/clanky/957/zprava.pdf.) 

HAŠKOVÁ, H., KŘÍŽKOVÁ, A. Překážky a možnosti slaďování práce a rodiny, Praha: SOU AV ČR, 2003, 73 s.

Tato studie je sekundární analýzou prvotně zaměřenou na ženskou populaci a možnosti a bariéry skloubení pracovních a rodinných závazků. Přesto je srovnání vždy vedeno po ose pohlaví tak, aby bylo možné definovat ženská specifika a rozdíly mezi ženskou a mužskou populací. Analyzovány jsou reálné statistické ukazatele, postoje a životní názory, ale i biografická vyprávění specifických skupin žen. (Název projektu: „Podmínky pro slaďování profesního a rodinného života – partnerství v rodině, zdroj: http://www.equalcr.cz/files/clanky/911/ info_pro_zamestnavatele_atd.pdf.) 

VÍZNEROVÁ, H., VOHLÍDALOVÁ, M. Pracovní život v současné české společnosti, Praha: SOU AV ČR, 2005, 22s.

Jedná se o úvodní text série několika kvantitativních analýz založených na datech uskutečněného výběrového šetření „Souvislosti proměn pracovního trhu a forem soukromého, rodinného a partnerského života v české společnosti“. Studie je zaměřena na dvě témata – problematiku intenzity práce a různé aspekty a projevy pracovní flexibility na českém trhu práce. Výběrové šetření „Souvislosti proměn pracovního trhu a forem soukromého, rodinného a partnerského života v české společnosti“ proběhlo v posledním čtvrtletí roku 2005 v Sociologickém ústavu AV CR a zahrnovalo 5510 respondentu ve věku 25 až 54 let (2778 mužů, 2732 žen). (Zdroj: www.soc.cas.cz/info/cz/25017/Kvantitativni-vyzkum.html.) 

KŘÍŽKOVÁ, A. Životní strategie podnikatelek a podnikatelů na přelomu tisíciletí, Praha: SOU AV ČR, 2004, 63 s.

Jedná se o závěrečnou zprávu o kvalitativním sociologickém výzkumu, který probíhal formou hloubkových polostrukturovaných rozhovorů se soukromými podnikatelkami a podnikateli v průběhu dvou let (2003–2004). Hlavním tématem výzkumu bylo zmapování podnikatelského prostředí v České republice se zvláštním zřetelem na genderovou problematiku. Zkoumány byly důvody, které vedly respondenty/respondentky k myšlence začít soukromě podnikat, a rozdílné způsoby skloubení jejich rodinného a pracovního života. Celkem bylo shromážděno 31 biografických výpovědí. Metodou výběru respondentů byla technika nabalování s ohledem na reprezentativnost. (Název projektu: Životní strategie v české podnikatelské sféře 90. let, zdroj: www.genderonline.cz/view.php?cisloclanku=2006011705.)

62


VÚPSV 

VYHLÍDAL, J., MAREŠ, P. Analýza postavení a šancí vybraných rizikových skupin na trhu práce, Praha: VÚPSV, 2006, 67 s.

Zpráva si především klade za cíl na datech VŠPS testovat, nakolik vybrané rizikové faktory (vyšší věk, nízké vzdělání, neúplná rodina, zdravotní postižení a absence pracovních zkušeností) přispívají k riziku být nezaměstnaný či nezaměstnaná. (Název projektu: Měnící se rizika a šance na trhu práce zdroj: www.muziazeny.cz.) 

KRAUSE, D. Analýza trhu práce České republiky z pohledu problematiky genderu se zaměřením na popis stavu a struktury zaměstnanosti žen v managementu, Praha: VÚPSV, 2006, 37 s.

Tato analýza je zaměřena na popis stavu a základní struktury zaměstnanosti žen se zaměřením na oblast zaměstnanosti žen v řídících pozicích (managementu). Cílem materiálu je podat prvotní informaci o vývoji zaměstnanosti žen na trhu práce České republiky v období let 1993 až 2004 a na základě rozboru primárních dat VŠPS (2. čtvrtletí 2004) přinést vstupní informace o problematice genderu v managementu. (Název projektu: Moderní společnost a její proměny – Gender v managementu, zdroj: www.vupsv.cz.) 

FISCHLOVÁ, D. Možnosti a bariéry prosazení žen a mužů v managementu. Šetření na personálních agenturách, Praha: VÚPSV, 2005, 17 s.

Výzkumná zpráva představuje výsledky kvalitativního šetření provedeného u personálních agentur, které se zabývají obsazováním manažerských pozic. Cílem bylo zjistit rozdíly mezi muži a ženami na pozicích středního a vyššího managementu, které ovlivňují možnosti širšího uplatnění žen na těchto pozicích. (Název projektu: Moderní společnost a její proměny – Gender v managementu, zdroj: www.vupsv.cz.) 

VALENTOVÁ, M. Rovnováha mezi rodinným životem a pracovní kariérou v kontextu ženské zaměstnanosti, Praha: VÚPSV, 2003, 63 s.

Studie se snaží pokrýt a exploračně propojit několik dimenzí problému efektivní kombinace rodinného a pracovního života v současných rodinách a to vše v kontextu mezinárodního srovnání (země EU-15 a České republiky). V makro-formální rovině odpovídá na to, jak se stát snaží vytvořit pro ženy podmínky příhodné pro balancování práce v domácnosti a na trhu práce a jak funguje pracovní trh ve vztahu k ženské pracovní síle. Do této roviny je také zahrnuta otázka práce v domácnosti a výchovy dětí. Mikro rovina (úroveň individuálních životních plánů a rozhodnutí) rozkrývá osobní pohnutky a motivace a strategie lidí reagující na dilema mezi “produkcí a reprodukcí”. Velmi podstatnou součástí práce je analýza napětí mezi zmíněnými makro a mikro faktory a snaha ukázat, jak sociální systém determinuje a omezuje jednání jedinců.(Zdroj: www.vupsv.cz.)

63

I myš může být kamarádka! 

KUCHAŘOVÁ, V., ZAMYKALOVÁ, L. Rovnost příležitostí žen a mužů na trhu práce, Praha: VÚPSV, 2000, 105 s.

Týká se především postavení žen a mužů ve sféře práce a oblastech s ní souvisejících. Výzkum realizovaný v roce 1999 se zaměřuje na tuto problematiku s cílem jednak zmapovat důležité podmínky profesního postavení a pracovního uplatnění žen, a jednak zjistit, jaké předpoklady pro zajišťování rovnoprávných podmínek žen a mužů dává v této oblasti přístup zainteresovaných subjektů, tzn. shromáždit prvotní informace o jejich dnešních znalostech o relevantních otázkách, o očekáváních a připravenosti na plnění požadavků rovnoprávnosti v intencích doporučení EU. Hlavními sledovanými subjekty jsou zaměstnavatelé, úřady práce a odbory. (Zdroj: http://www.vupsv.cz/RovPri.pdf.) 

GAZDOVÁ, M., FISCHLOVÁ, D. Sondáž postojů zaměstnavatelů k uplatnění žen v managementu a zkušeností s nimi (kvalitativní šetření s vybranými reprezentanty zaměstnavatelů), Praha: VÚPSV, 2006, 39 s.

Výzkum je součástí projektu Gender v managementu, který má detailně popsat a analyzovat pozici žen/mužů ve vedoucích a řídících funkcích, úroveň, strukturu mzdových nerovností a jejich příčiny. Kombinuje metody analýzy statistických (tvrdých) dat o počtech žen a mužů ve vedoucích (manažerských) a řídících pozicích a jejich výdělcích a sociologických (měkkých) dat zjišťujících subjektivní postoje, názory a motivace manažerů a zaměstnavatelů. (Název projektu: Moderní společnost a její proměny – Gender v managementu, zdroj: www.vupsv.cz.) 

POLÍVKA, M. Vytváření odpovídajících podmínek pro uplatňování pružných forem organizace práce a pracovní doby jako součást politiky zaměstnanosti (souhrnná zpráva), Praha: VÚPSV, 2000, 22 s.

Cílem studie je přispět k formulování politiky zaměstnanosti v oblasti pružných forem zaměstnávání a organizace práce. V závěru je uvedena série doporučení, která vycházejí ze zjištěných poznatků. Těžištěm práce je zkoumání pružných forem organizace práce a pracovní doby s důrazem na možnosti politiky zaměstnanosti. Snahou bylo pochopit principy, které fungují u jednotlivých forem organizace práce i pracovní doby, identifikovat případný prostor pro vstup státu (služeb zaměstnanosti), který by mohl ovlivnit jejich užívání s ohledem na situaci na trhu práce, a následně přinést doporučení pro chování státu (služeb zaměstnanosti) v této oblasti. (Název projektu: Úloha služeb zaměstnanosti při uplatňování státní politiky zaměstnanosti, uplatňování politiky zaměstnanosti v souladu s potřebami trhu práce, zdroj: www.vupsv. cz/Pol_zamest_Polivka_souhrnna_zprava.pdf.) 

ZAMYKALOVÁ, L., POLÍVKA, M. Vytváření odpovídajících podmínek pro uplatňování pružných forem organizace práce a pracovní doby jako součást politiky zaměstnanosti (příloha 3), Praha: VÚPSV, 2000, 12 s.

Podmínky práce v ČR – zpráva z šetření mezi zaměstnanými, 2. Zpráva z šetření u zaměstnavatelů. (Zdroj: www.vupsv.cz/Pol_zamest_Polivka_souhrnna_zprava.pdf.)

64


Ostatní 

ČURDOVÁ, K., WASILOVÁ, J., ZAJÍČKOVÁ, D. Analýza dostupných informací o fungujícím poradenství osobám vracejícím se na trh práce a výzkum jejich potřeb, Praha: EuroProfis, s.r.o., 2007, 85 s.

Analýza obsahuje popis vybraných aspektů, které se týkají stavu problému a bariér u osob vstupujících a vracejících se na trh práce po období péče o osobu blízkou, a to zejména v péči o dítě. Jednotlivé kapitoly první části vycházejí ze zpracovaného dotazníkového šetření a definují překážky ve slaďování práce a rodiny, mapují názorové postoje respondentů vůči problematice slaďování práce a rodiny. Druhá část studie je zaměřena na výzkum vybraných poradenských služeb pro nezaměstnané. Mimo jiné je zde provedena také analýza internetového poradenství v České republice. Závěry a doporučení obou částí práce udávají směr, jakým by se mělo orientovat poradenství osobám vracejícím se na trh práce po období péče o dítě či jinou blízkou osobu. (Název projektu: Prolomit vlny, zdroj: www.muziazeny.cz.) 

KŘÍŽKOVÁ, A., VOLEJNÍKOVÁ. R., CHUDÁČKOVÁ, T. GAJIĆOVÁ, O., MATÚŠKOVÁ, Š. Analýza dostupných informací o postojích zaměstnavatelů k genderové rovnosti a jejímu praktickému prosazovaní v ČR a ve vybraných zemích EU, Praha: EuroProfis, s.r.o. a Aperio, 2006, 56 s.

Studie vychází z šetření, které proběhlo na workshopu „Moderní trendy v personální práci: učící se organizace a rovné příležitosti pro muže a ženy“ v únoru 2006 formou skupinových hloubkových rozhovorů (tzv. focus groups). Cílem studie je popsat postoje zaměstnavatelů v ČR k aplikaci prvků genderové rovnosti ve vlastním podniku. Předkládaná studie je podkladem pro zpracování návrhu metodiky genderového auditu a vzdělávacího programu pro management. (Název projektu: Prolomit vlny – Zrovnoprávnění mužů a žen na trhu práce, zdroj www.proequality.cz.) 

HAJNÁ, Z. Jak získat jistotu a sebedůvěru ve společnosti, Praha: Český svaz žen, 2003, 64 s.

Obecným cílem je odpovědět na některé otázky z oblasti podmínek pro slaďování profesního a rodinného života – partnerství v rodině, zlepšení situace při zaměstnávání některých znevýhodněných skupin žen vytvářením flexibilních metod práce, rozvoj poradenství, vzdělávání a rozvoj služeb pro rodinu. Upozornit na oblasti a momenty (i méně známé a uvažované), které podmiňují nerovnost šancí na pracovním trhu, současně však poskytují podrobnější informace o možnostech harmonizace profesního a rodinného života, o překážkách, bránících vytváření flexibilních metod práce, o momentálních potřebách cílových skupin. Přinést poznatky nejen o možnostech vyšší a nediskriminované zaměstnanosti, ale i o možnostech zvyšování životní úrovně žen a kvality jejich života. (Název projektu: Podmínky pro slaďování profesního a rodinného života – partnerství v rodině, zdroj: http://www.csz.cz/old/images/sesit5.pdf.)

65




MYSLÍKOVÁ, M. Postavení žen na trhu práce, Praha: Diplomová práce na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Ing. Michaela Erbenová, Ph.D, 2006, 138 s.

V této práci jsou zkoumány dopady dvou politik, které mají negativní vliv na nabídku práce žen v České republice. První z nich je zavedení možnosti společného zdanění manželů. Druhá politika ovlivňující participaci žen je systém rodičovských dovolených. Současný český systém může být výraznou překážkou ženám ve vstupu a návratu na trh práce. Dochází tak k adměrné ztrátě lidského kapitálu žen. Větší dostupnost prací na částečný úvazek by mohla usnadnit návrat žen na trh práce, avšak jsou s tím spojené také negativní faktory, mezi něž patří zejména nižší mzda. Závěrečná část analyzuje mzdový rozdíl mezi muži a ženami. (Zdroj: http://ies.fsv.cuni.cz.) 

BIERZOVÁ, J. V práci jako doma – Analýza fenoménu práce z domova, Praha: Diplomová práce na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Konzultantka: Mgr. Alena Křížková, 2006, 68 s.

Diplomová práce se zabývá problémem práce z domova a to v rovině teoretické i na základě empirického výzkumu a přináší nový pohled na fenomén, dosud nezkoumaný v České republice. Předložená práce je případovou studií typu profesí, které využívají počítačů a moderních komunikačních technologií pro práci z domova. (Zdroj: http://ies.fsv.cuni.cz.)

66


Obsahová analýza inzerátů na pracovní místa v Jiho4 českém kraji, obsahujících požadavky na IT znalosti Úvod

4.1

Hlavním cílem této analýzy bylo zjistit, kdo (jaké instituce, z jakého odvětví), u koho (pro jaký typ pozic) a jakou měrou vyžadují schopnosti pracovat s počítačem. V této kapitole jsou uvedena hlavní zjištění, ke kterým jsme dospěli. Po dobu šesti měsíců (březen až srpen 2006) jsme sledovali inzeráty na internetu, v denním tisku a na úřadech práce. Zaznamenány byly inzeráty, které požadovaly práci na počítači. U některých inzerátů bylo zřejmé, že práci s počítačem vyžadují, ale nebyla v inzerátu přímo zmíněna. Proto jsme zachytili i tyto „latentní“ inzeráty požadující IT dovednosti. Vycházeli jsme z předpokladu, že inzeráty v médiích hledají pracovníky, kteří „nejsou po ruce“, a tedy, že nejdříve organizace obsazují volná pracovní místa lidmi z interních, popřípadě známých externích, zdrojů a až poté se obracejí na personální agenturu či podávají inzerát. Z toho tedy vyplývá, že lidé, kteří jsou vyhledáváni na pozice v inzerátech, jsou určitým způsobem nedostatkoví. Obecným důvodem je poptávka zaměstnavatelů převyšující nabídku (práci nikdo dělat nechce, na práci jsou třeba nedostatkoví odborníci) nebo také vyšší fluktuace pracovníků. Celkem jsme zaevidovali 1667 inzerátů. Z toho jich 946 (57 %) explicitně požadovalo IT dovednosti, tedy znalost práce na počítači na různé úrovni. V dalším textu jsou uváděné jako „deklarované“. Naopak „latentní“ inzeráty v sobě neobsahovaly požadavek na práci s počítačem, ale bylo zřejmé, že pro danou pozici je tato dovednost nezbytná. Latentních inzerátů bylo zachyceno 721. Zdroje inzerátů: inzeráty byly sledovány v regionálních vydáních Deníků Bohemia pro jižní Čechy (nyní nesoucí název „Deník jižní Čechy“), z internetových stránek Úřadu práce pro Jihočeský kraj a dále z jobserverů: jobdnes.idnes.cz, jobs.cz a prace.cz. Celkem jsme zapsali inzeráty od 440 institucí a 33 personálních agentur. Třídění inzerátů podle OKEČ a KZAM: inzeráty jsme podle uvedených údajů rozdělili podle odvětví, ve kterém firma či organizace podniká, a typu pozice, kterou inzerát nabízí. Pro tyto účely jsme použili následující klasifikace z Českého Statistického úřadu17: 1) 2)

Klasifikaci zaměstnání (KZAM) Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ)

Klasifikace jsme mírně upravili tak, aby lépe odpovídaly potřebám průzkumu, respektive jsme některé položky spojili dohromady, jiné zase rozdělili (viz příloha č. 6 a 7). Některé inzeráty nebylo možné z důvodů absence informací zařadit do příslušné kategorie. Proto u grafů vždy uvádíme, z kolika inzerátů (N) se procenta počítala. Základ tvoří databáze čítající 1667 inzerátů. 17

Více informací lze nalézt na internetových stránkách Českého statistického úřadu www.czso.cz pod odkazem „Klasifikace, číselníky“.

67


4.2 Nejčastěji hledané pozice (s požadavkem na IT znalosti) Podle klasifikace zaměstnání (KZAM) byly přes inzeráty s IT znalostmi (latentními i deklarovanými) nejvíce vyhledáváni odborní pracovníci v ekonomii (31,6 %). Z toho se nejčastěji jednalo o obchodní zástupce (34 %), účetní18 (20 %), a kvalifikované asistenty či asistentky (16 %). Následují je nižší administrativní pracovníci (20 %). Z toho 39 % zahrnuje pozice, kde je zmíněna administrativa (administrativní pracovník/ice), dále dopravní dispečeři a operátoři (24 %) a pracovníci v logistice (logistik, disponent, skladník) se 12 %. Třetí v pořadí v četnosti podaných inzerátů byli technici (15,3 %). Tato skupina pozic je značně různorodá. Nejpočetnější část tvoří pozice s názvem obsahující slovo technik a technolog (13 %), následují je mistři (10 %), stavbyvedoucí a stavební technici (9 %), pracovníci v oblasti kontroly kvality (9 %), rozpočtáři (8 %) a obchodně-techničtí pracovníci (7 %). Další vyhledávanou pozicí byli vědečtí a odborně duševní pracovníci (14,8 %). Frekvence těchto inzerátů byla podobná technikům a vykazuje i podobnou různorodost. Nejčastěji v této skupině převládali projektanti (21 %), učitelé a učitelky (13 %), IT specialisté (7,5 %), inženýři (6 %) a ekonomové (5 %). Poslední často hledanou skupinou byli vedoucí a řídící pracovníci (13,5 %). Nejčastěji se jednalo o manažery, vedoucí pracovníky či ředitele, a to z 93 % u soukromých firem. Těchto pět výše zmíněných skupin (v podstatě první čtyři třídy z KZAM s užším výběrem v kategorii 3), u kterých se IT dovednosti objevují nejčastěji, tvoří zhruba 95 % všech inzerátů. Graf 20: Typ pozice podle KZAM v inzerátech vyžadujících práci s počítačem; N = 1618

3e) Odborní pracovníci -- ekonomie

31,6 %

4) Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 3t) Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech 2) Vědečtí a odborní duševní pracovníci vč. pedagogů 1) Vedoucí a řídící pracovníci

10) Ostatní

18

68

20,0 %

15,3 % 14,8 %

13,5 %

4,8 %

Zahrnovalo finanční účetní, finanční analytiky, mzdové účetní, všeobecné účetní apod.


Nejčastěji inzerované pozice podle odvětví

4.3

Tři čtvrtiny pozic, vyžadujících IT dovednosti, ať už deklarovaných nebo latentních, byly hledány organizacemi podnikajícími ve zpracovatelském průmyslu19 (26 %), maloobchodu a velkoobchodu (18,2 %), dopravě, logistice, telekomunikacích, spojích a energetice (17,7 %) a tzv. podnikatelských činnostech20 (11,8 %). Podniky v ostatních oblastech ekonomické činnosti vyžadovaly znalost práce s IT již méně: stavebnictví (8,7 %), finančnictví (6,7 %), věda a kultura (4,8 %). Výjimečně se objevily inzeráty v zemědělství a zdravotnictví. Graf 21: Typ odvětví podle OKEČ; N = 1310 12) zpracovatelský průmysl

26,0 %

5) velkoobchod a maloobchod

18,2 %

4) doprava, skladování, telekomunikace a spoje, energetika

17,7 % 11,8 %

10) podnikatelské činnosti

8,7 %

3) stavebnictví

6,7 %

9) finančnictví, bankovnictví, pojišťovnictví 7) vzdělávání, věda, kultura, sdělovací prostředky 11) veřejná správa, justice, armáda, policie 6) hotelové služby, restaurace, cestovní ruch

4,8 % 2,6 % 1,9 %

1) zemědělství, lesnictví, rybářství

1,0 %

8) zdravotnictví a sociální péče

0,6 %

19

Zpracovatelskou činností se rozumí mechanická, fyzikální nebo chemická přeměna materiálů, substancí nebo komponentů na nové produkty. V praxi se jedná např. o výrobu mléka, textilií, vydavatelství, tisk, rozmnožování nahraných nosičů, výroba chemických látek či odlévání oceli. 20

Do této kategorie patří především činnosti, které jsou zaměřeny převážně na podniky. Jsou to činnosti v oblasti výpočetní techniky, výzkum a vývoj, účetní a auditorské činnosti a jejich revize, daňové poradenství, průzkum trhu a veřejného mínění, poradenství v oblasti podnikání a řízení, architektonické a inženýrské činnosti a související, technické poradenství, reklamní činnosti, zprostředkování (nábor) a obstarávání pracovních sil, sekretářské a překladatelské činnosti a další.

69


4.4 Míra IT znalostí požadovaných v inzerátech Zapsáno bylo doslovné znění každého požadavku na IT dovednosti. Podle zaznamenaných údajů však u části inzerátů nebylo možné jednoznačně určit, zda zaměstnavatel požadoval základní, střední či pokročilou práci na počítači. Proto jsme inzeráty nakonec roztřídili jen podle textového obsahu. Zároveň jsme se snažili zachovat členění, které by alespoň částečně odráželo míru dovedností práce s počítačem. Kategorii „obecná“ jsme vytvořili pro inzeráty, které obsahovaly tak neurčitou definici, že jí mohlo být myšleno v podstatě cokoliv. Zhodnocením podle názvu pozice a typu firmy se inzeráty v této kategorii podle našeho odhadu ve dvou třetinách blíží základům práce s počítačem, v jedné třetině běžné „uživatelské“ úrovni. Tabulka 20: Třídění inzerátů podle požadované míry IT znalostí Míra IT dovedností

Jaké výrazy inzeráty obsahovaly

Obecná

„Práce na PC“, „znalost práce na PC“ nebo ekvivalent, zmíněné samotné MS Windows.

Uživatelská

Zmíněn balík MS Office nebo jeho části, „uživatelská znalost“.

Dobrá znalost

Požadavek na dobrou znalost práce s počítačem či konkrétními programy z MS Office.

Výborná znalost

Požadovaná velmi dobrá nebo výborná znalost práce s počítačem či konkrétními programy z MS Office.

IT expert

Programátor, správce sítě apod.

Graf 22: Míra deklarovaných IT dovedností; N = 946 61,1 %

19,2 % 11,3 % 4,3 % obecná

70

uživatelská

speciální SW

IT expert

1,8 %

1,5 %

dobrá

výborná

Ženy, IT a trh práce Obecnou znalost práce s počítačem požadují téměř dvě třetiny inzerátů. Další třetina požaduje uživatelskou znalost (19,2 %) a speciální software (11,3 %). U toho, kdo ovládá speciální software, můžeme předpokládat, že ovládá i uživatelskou úroveň práce s počítačem, a tak s jistou obezřetností tvrdit, že počet inzerátů požadujících uživatelskou znalost tvoří jednu třetinu. Dobrou znalost požaduje 17 inzerátů (1,8 %), jedná se převážně o pozice z kategorie technických a odborně ekonomických pracovníků. Výbornou znalost požaduje 14 inzerátů (1,5 %). Z toho 6 inzerátů tvoří asistentky a zbytek opět pozice z kategorie technických pracovníků. Podle našeho odhadu jedna třetina znalosti na úrovni „obecná“ patří do kategorie „uživatelská“. Pokud bychom tedy přičetli jednu třetinu z kategorie „obecná“ a přidali ji ke kategorii „uživatelská“ (19,2 % + 11,3 %), převáží nám v inzerátech uživatelská úroveň se zhruba 51 %. Požadavky na speciální software: většinou jsou požadovány konstrukční programy (67 %) pro strojaře, konstruktéry či projektanty. Následují grafické programy (23 %) typu CorelDraw či Photoshop. Zadavateli jsou grafická studia, tiskárny (ty vyžadují i DTP programy), tvůrci webů, či dopravního značení. Ostatní tvoří účetní či skladové programy a databáze. Tabulka 21: Požadavky na speciální software Typ softwaru

Popis

Konstrukční programy

Slouží pro práci s dvoj nebo trojrozměrnými modely výrobků, součástek, staveb apod. V inzerátech je buď zmíněno obecně CAD/CAM/CAE nebo konkrétní software (AutoCad, Unigraphics, Pro–E, CATIA, etc.)

Grafické programy

Většinou požadovány programy od firem Corel a Adobe.

Ostatní

Účetní či skladové programy (SAP/R3, Helios, K2), databáze.

IT požadavky podle typu pozice 1)

Vedoucí pracovníci si, alespoň podle požadavků z inzerátů, většinou vystačí s obecnou znalostí práce na počítači. Pokud se jedná např. o vedoucího výroby či IT sekce, jsou požadovány znalosti speciálního SW.

2)

Vědečtí a odborně duševní pracovníci ke své práci ponejvíce potřebují speciální software. Tuto skupinu tvoří opět ekonomičtí/techničtí pracovníci. Máme zde také nejvíce IT expertů typu programátor nebo správce sítě.

4.5

3e) Odborní ekonomičtí pracovníci také vystačí s obecnou, popřípadě uživatelskou znalostí. 3t) U techniků firmy požadují více uživatelských, speciálních a expertních IT znalostí. 4)

U úředníků a nižších administrativních pozic většinou zadavatelé IT dovednosti nespecifikují a píší obecně „práce s PC“.

Některé inzeráty požadovaly „obecné“ IT dovednosti také po barmanech, číšnících, prodavačkách či frézařích.

71


4.6 Názvy pozic vyžadujících IT dovednosti I přes existenci zákona o zaměstnanosti 435/2004, který pojmenovává a zakazuje diskriminaci, se v tisku běžně můžeme setkat s diskriminujícími inzeráty, které na určitou pozici hledají buď výhradně ženy nebo muže. Graf 23: Název pozice v inzerátech; N = 1575 d) v mužském i ženském rodě 6 %

e) obojetný rod AJ (HR Manager) 3 %

c) obojetný rod ČJ (vedoucí) 9 %

b) v ženském rodě 13 %

a) v mužském rodě 69 %

a) Inzeráty psané v mužském rodě jednoznačně převažují (69,1 %). Podle dnešního jazykového úzu jsou takto často označovány také pozice pro ženy. b) V ženském rodě (13 %) jsme se mohli setkat se mzdovou účetní, redaktorkou, sekretářkou, učitelkou v MŠ či referentkou zásobování. c) Český jazyk obsahuje slova, která mohou mít různý rod podle kontextu. Kolonku jsme nazvali „obojetný rod ČJ“. Práci může vykonávat ta účetní, vedoucí nebo i ten účetní, vedoucí. Obojetný rod mělo téměř 9 % inzerátů. d) Někteří inzerenti se snaží psát inzeráty dobře nebo chtějí naznačit, že nezáleží na pohlaví uchazeče. Vedle jasných výrazů jako učitel/ka, asistent/ka, referent/ka se objevily i další: rozpočtář/ka, strojní konstruktér/ka, dispečer/ka, hlavní laborant/ka, mistr/mistrová pro ruční výrobu, kalkulant/ka, konstruktér/ka, ředitel/ka ZŠ, MŠ, památkář/ka. Podle našich údajů a také z výše jmenovaných výrazů je patrné, že inzeráty v obou rodech (respektive převážně s lomítkem a ženskou koncovkou) mají tendenci psát personální agentury, státní instituce a stavebně-technicky zaměřené firmy. Z celkového objemu jich bylo 6 %. e) V anglicky mluvících zemích to mají zadavatelé pracovních inzerátů mnohem jednodušší, protože název pozice nerozlišuje mužský nebo ženský rod. Do této kategorie patří všechny inzeráty s anglickým názvem pozice (3 %).

72


Shrnutí

4.7

KZAM V inzerátech požadujících schopnost práce na počítači byly nejčastěji vyhledávány tyto pozice:  odborní ekonomičtí pracovníci – 31,6 % (účetní, obchodní zástupci, asistenti),  nižší administrativní pracovníci – 20 % (administrativní pracovníci, dispečeři a operátoři, pracovníci v logistice),  technici – 15,3 % (technologové, technici, mistři, stavbyvedoucí, stavební technici),  vědečtí a odborní pracovníci – 14,8 % (projektanti, učitelé a učitelky, IT specialisté, inženýři),  vedoucí a řídící pracovníci – 13,5 % (manažeři, vedoucí a ředitelé). Ostatní třídy KZAM tvořily necelých 5 %.

OKEČ Převážná většina (89 %) pozic, vyžadujících IT dovednosti, ať už deklarovaných nebo latentních, byla hledána organizacemi podnikajících v těchto odvětvích:  zpracovatelský průmysl – 26 %,  maloobchod a velkoobchod – 18,2 %,  doprava, logistika, telekomunikace, spoje a energetika – 17,7 %,  podnikatelské činnosti – 11,8 %,  stavebnictví – 8,7 %,  finančnictví, bankovnictví a pojišťovnictví – 6,7 %.

Míra IT znalostí Podle našich odhadů požadují obecnou znalost práce s počítačem dvě pětiny (40 %) inzerátů a míra požadované uživatelské znalosti dosahuje zhruba 50 %. IT experty hledá 4,3 % inzerátů, dobrou znalost požaduje 1,8 % a výbornou 1,5 % inzerátů.

73


74


Příloha 1 – Osnovy IT kurzů

5

Kancelář a Internet v počítači (KK30) – Krátkodobý kurz pro pokročilé. Předpokládané vstupní znalosti: obsluha počítače, práce se složkami a soubory. 1.

2.

2.10. 2.11. 2.12. 2.13. 2.14.

Graf Tisk Další nastavení Prohledávání rozsáhlých dokumentů Možnosti uložení a importu souboru

MS-Word 1.1. Popis okna programu 1.2. Pohyb po dokumentu 1.3. Označování textu 1.4. Práce s textem 1.5. Odstavec 1.6. Symbol 1.7. Tabulka 1.8. Obrázek 1.9. Číslování stránek 1.10. Tisk 1.11. Možnosti uložení a otevření souboru

3.

MS-Excel 2.1. Popis okna programu 2.2. Pohyb po listu 2.3. Označování částí/celého listu 2.4. Buňka 2.5. Kopírování, přemístění 2.6. List 2.7. Základní výpočty 2.8. Základní funkce 2.9. Tabulky

Internet 3.1. Fungování Internetu 3.2. Internetový prohlížeč Internet Explorer pokročilá nastavení 3.3. Další prohlížeče Internetu 3.4. Vyhledávání na Internetu 3.5. Chat 3.6. Internetové obchody 3.7. Internetové bankovnictví 3.8. E-úřadování 3.9. Nebezpečí na Internetu

4.

E-mail 4.1. E-mailová adresa 4.2. Práce s e-mailem (webové rozhraní) 4.3. Práce s e-mailem (MS-Outlook) 4.4. Elektronický podpis

Základy práce s počítačem (RK40) – Krátkodobý rekvalifikační kurz / 40 hodin Předpokládané vstupní znalosti: žádné. 1.

Základy práce s PC 1.1. Co je PC – komponenty 1.2. Práce s myší 1.3. Práce s klávesnicí 1.4. Práce s oknem 1.5. Práce se schránkou 1.6. Nastavení pracovní plochy 1.7. Systémová nastavení

2.

Průzkumník Windows 2.1. Adresářová struktura 2.2. Operace se složkami a soubory 2.3. Práce s košem 2.4. Hledání souborů

3.

MS-Word 3.1. Popis okna programu 3.2. Pohyb po dokumentu 3.3. Označování textu 3.4. Práce s textem 3.5. Odstavec 3.6. Symbol

3.7. 3.8.

Číslování stránek Tisk

4.

MS-Excel 4.1. Popis okna programu 4.2. Pohyb po listu 4.3. Označování částí/celého listu 4.4. Buňka 4.5. Kopírování, přemístění 4.6. List 4.7. Základní výpočty 4.8. Základní funkce 4.9. Tisk

5.

Internet 5.1. Fungování Internetu 5.2. Internetový prohlížeč – Internet Explorer 5.3. Další prohlížeče Internetu 5.4. Vyhledávání na Internetu 6. E-mail 6.1. E-mailová adresa 6.2. Práce s e-mailem (webové rozhraní)

75

I myš může být kamarádka! Základy práce s počítačem (RK60) – Krátkodobý rekvalifikační kurz / 60 hodin předpokládané vstupní znalosti: žádné. 1.


2.


3.

4.

76

MS-Word 3.1. Popis okna programu 3.2. Pohyb po dokumentu 3.3. Označování textu 3.4. Práce s textem 3.5. Odstavec 3.6. Symbol 3.7. Tabulka 3.8. Obrázek 3.9. Číslování stránek 3.10. Tisk 3.11. Možnosti uložení a otevření souboru MS-Excel 4.1. Popis okna programu 4.2. Pohyb po listu 4.3. Označování částí/celého listu 4.4. Buňka 4.5. Kopírování, přemístění 4.6. List 4.7. Základní výpočty 4.8. Základní funkce 4.9. Tabulky 4.10. Graf 4.11. Tisk 4.12. Další nastavení 4.13. Prohledávání rozsáhlých dokumentů 4.14. Možnosti uložení a importu souboru

5.

Internet 5.1. Fungování Internetu 5.2. Možnosti připojení k Internetu 5.3. Int. prohlížeč – Internet Explorer 5.4. Další prohlížeče Internetu 5.5. Vyhledávání na Internetu 5.6. Chat 5.7. ICQ 5.8. Internetové obchody 5.9. Internetové bankovnictví 5.10. E-úřadování

6.

E-mail 6.1. E-mailová adresa 6.2. Práce s e-mailem (webové rozhraní) 6.3. Práce s e-mailem (MS-Outlook) 6.4. Elektronický podpis

7.

Základní grafické operace 7.1. Získání obrázků 7.2. Úpravy obrázků

8.

MS-PowerPoint 8.1. Popis okna programu 8.2. Vytvoření prezentace 8.3. Práce se snímky 8.4. Práce s textem 8.5. Tabulka 8.6. Graf 8.7. Diagram 8.8. Obrázky 8.9. Úprava vzhledu prezentací 8.10. Vkládání objektů jiných aplikací 8.11. Animace 8.12. Příprava podkladů pro prezentaci 8.13. Uložení prezentace 8.14. Předvádění prezentace

Ženy, IT a trh práce Práce s počítačem (RK80) – MS-Word, MS-Excel, MS-PowerPoint, MS-Outlook, Internet Střednědobý rekvalifikační kurz / 80 hodin / Předpokládané vstupní znalosti: žádné. 1.


2.


3.

4.

MS-Word 3.1. Popis okna programu 3.2. Pohyb po dokumentu 3.3. Označování textu 3.4. Práce s textem 3.5. Odstavec 3.6. Symbol 3.7. Tabulka 3.8. Obrázek 3.9. Číslování stránek 3.10. Tisk 3.11. Možnosti uložení a otevření souboru MS-Excel 4.1. Popis okna programu 4.2. Pohyb po listu 4.3. Označování částí/celého listu 4.4. Buňka 4.5. Kopírování, přemístění 4.6. List 4.7. Základní výpočty 4.8. Základní funkce 4.9. Tabulky 4.10. Graf 4.11. Tisk 4.12. Další nastavení 4.13. Prohledávání rozsáhlých dokumentů 4.14. Možnosti uložení a importu souboru

5.

Internet 5.1. Fungování Internetu 5.2. Možnosti připojení k Internetu 5.3. Int. prohlížeč – Internet Explorer 5.4. Další prohlížeče Internetu 5.5. Vyhledávání na Internetu 5.6. Chat 5.7. ICQ 5.8. Internetové obchody 5.9. Internetové bankovnictví 5.10. E-úřadování 5.11. Nebezpečí na Internetu

6.

E-mail 6.1. E-mailová adresa 6.2. Práce s e-mailem (webové rozhraní) 6.3. e-mail – MS-Outlook) 6.4. Elektronický podpis

7.

MS-Outlook 7.1. Popis okna programu 7.2. Stránka Outlook Dnes 7.3. Kalendář 7.4. Úkoly 7.5. Kontakty

8.

Základní grafické operace 8.1. Získání obrázků 8.2. Úpravy obrázků

9.

MS-PowerPoint 9.1. Popis okna programu 9.2. Vytvoření prezentace 9.3. Práce se snímky 9.4. Práce s textem 9.5. Tabulka 9.6. Graf 9.7. Diagram 9.8. Obrázky 9.9. Úprava vzhledu prezentací 9.10. Vkládání objektů jiných aplikací 9.11. Animace 9.12. Automatické prezentace 9.13. Interaktivní prezentace 9.14. Příprava podkladů pro prezentaci 9.15. Uložení prezentace 9.16. Předvádění prezentace

77


Příloha 2 – Otázka 10 zjišťující PC dovednosti Ovládám zcela

Ovládám zčásti

Neovládám

Do jaké míry jste uměla pracovat s počítačem? V každém řádku zakroužkujte jednu odpověď.

a) Základní: práce s myší, spouštění programů, práce s okny a se soubory, práce v oknech, složky, soubory, disketa, koš

1

2

3

b) Mírně pokročilá: nastavení tiskárny, tisková fronta, nastavení-ovládací panely, obrazovka

1

2

3

c) Pokročilá: instalace a reinstalace programů, ochrana počítače-antivirové programy, antispamy…

1

2

3

a) Základní: psaní a formátovaní textu a odstavce, dokumentu, tisk, odrážky a číslování

1

2

3

b) Mírně pokročilá: číslování nadpisů, oddíly, osnova, obsah, tabulka, obrázek, styly

1

2

3

c) Pokročilá: grafické nástroje, šablony, formuláře, spolupráce s jinými aplikacemi

1

2

3

a) Základní: práce s buňkami, listem, sešitem, formátování, výplň, jednoduché výpočty v tabulce

1

2

3

b) Mírně pokročilá: jednoduché grafy, základní funkce

1

2

3

c) Pokročilá: databázové nástroje: třídění, filtry, skupiny, souhrny, kontingenční tabulka

1

2

3

a) Základní: prostředí prohlížeče internetových stránek, e-mailová schránka, pohyb po internetových stránkách a mezi nimi

1

2

3

b) Mírně pokročilá: ukládání odkazů do oblíbených, vyhledávání na internetu, domovská stránka

1

2

3

c) Pokročilá: ukládání stránek a obrázků na disk, nastavení internetu

1

2

3

a) Základní: spouštění a obsluha prezentace, tvorba jednoduché prezentace

1

2

3

b) Mírně pokročilá: zvuky a animace

1

2

3

c) Pokročilá: tvorba složitějších prezentací (zvuky, obrázky, integrace s jinými programy)

1

2

3

a) Základní: ovládání scanneru a digitálního fotoaparátu, otočení a výřez fotografie

1

2

3

b) Mírně pokročilá: úprava fotografií (jas, barvy, kontrast), tvorba jednoduchých letáků, vizitek

1

2

3

c) Pokročilá: masky, vrstvy, efekty, komplexní grafické návrhy, webová grafika

1

2

3

vypište název a vpravo zakroužkujte 1 nebo 2:

1

2


1

2


1

2

Úroveň

A) Operační

systém

(MS Windows, Linux aj.)

B) Textový editor (MS Word, OpenOffice Writer aj.)

C) Tabulkový

procesor

(MS Excel, OpenOffice Calc aj.)

D) Internet (Mozilla, Internet Explorer aj.)

E) Prezentační

programy

(MS PowerPoint, OpenOffice Impress)

F) Práce s grafikou

G) Další dovednosti (účetní, databázové programy aj).

78


Příloha 3 – metodika zpracovávání otázky číslo 10 (PC dovednosti) a doplňující grafy U každé kategorie (Operační systém, Textový editor…) jsme provedli součet bodů. Podle toho jsme určili stupeň znalosti: Znalost

Počet bodů

pokročilá

3

mírně pokročilá +

4

mírně pokročilá

5

základy +

6

základy

7

zčásti základy

8

žádná

9

Pro lepší přehlednost jsme kategorie sloučili následovně:

pokročilá

pokročilá mírně pokročilá +

střední

mírně pokročilá základy +

základní

základy zčásti základy

žádná

žádná

Graf 24: IT dovednosti respondentek pokročilá

základní

Fáze I: IT kurz před absolvováním; N =205

Fáze I: ostatní; N = 200--204

40%

20%

20%

0%

0% Fáze II: IT kurz po absolvování; N = 91--93

40%

20%

20%

0%

0%

Práce s grafikou

40%


60%

Internet

60%

Tabulkový procesor

80%

Textový editor

80%

Operační systém

Fáze II: ostatní; N=153 --159

100%

Práce s grafikou

40%


60%

Internet

60%

Tabulkový procesor

80%

Textový editor

80%

100%

žádná

100%

Operační systém

100%

střední

79


Příloha 4 – Klasifikace zaměstnání použitá v kvantitativním dotazníkovém šetření Respondentky se samy řadily do příslušných kategorií (v závorkách jsou uvedeny příklady). Skupina 3a odpovídá podle ČSÚ skupině 323 Odborní ošetřovatelé, zdravotní sestry. Skupina 3b odpovídá podle ČSÚ skupinám: 34 Jiní pomocní odborní pracovníci Jiní pomocní odborní pracovníci plní technické úkoly související s praktickým využitím znalostí v oblasti peněžnictví a obchodu, uskutečňují obchody, spravují podnik, zajišťují účetnické, správní, statistické a jiné služby, činnosti řízené vládou v oblasti zaměstnanecké politiky, celních, daňových, sociálních, policejních otázek, v sociální péči, zábavě, sportu i náboženství. 31 Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech plní technické úkoly spojené s výzkumem a aplikací koncepcí a praktických metod v oblasti fyzikálních věd, technických věd, výpočetní techniky, řídí a provozují technická zařízení, řídí letadla, navigují lodě, zkoumají bezpečnostní hlediska výroby a jiných procesů a výrobky. Úkoly, které plní tito pracovníci, obyčejně zahrnují: provádění technických prací v oblasti fyzikálních věd, výpočetní techniky, technických věd, řízení a provozování optických, elektronických a příbuzných zařízení a systémů, řízení letadel a navigování lodí, zkoumání a využívání bezpečnostních norem a postupů týkajících se staveb, zařízení, procesů a výrobků. Ostatní skupiny odpovídají metodice ČSÚ (viz příloha 6) 1.

vedoucí, řídící pracovnice (vedoucí směny, oddělení, projektu)

2.

vědecká, odborná duševní pracovnice vč. pedagogů (auditorka, hlavní účetní, učitelka, lékařka, projektantka, geodetka)

3a) zdravotní pracovnice (zdravotní sestra) 3b) technická a ekonomická pracovnice (laborantka, účetní, referentka, asistentka, obchodní zástupce) 4.

nižší administrativní pracovnice (doručovatelka, písařka, knihovnice, pomocná účetní)

5.

provozní pracovnice ve službách a obchodu (kuchařka, číšnice, průvodkyně, masérka)

6.

kvalifikovaná dělnice v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech

7.

řemeslná práce, kvalifikovaná výroba

8.

obsluha strojů a zařízení vč. řidičů

9.

pomocná a nekvalifikovaná práce

10. příslušnice armády

80


Příloha 5 – Obsahová analýza inzerátů 1) Zdroje inzerátů Zdroj – tištěné deníky

Počet IT inzerátů

Českobudějovické listy

204

Českokrumlovské listy

192

Listy Jindřichohradecka

110

Listy Písecka

218

Lity Prachaticka

212

Listy Strakonicka

110

Táborské listy

170

Zdroj – internet


web úřadu práce

201

jobdnes.idnes.cz

6

jobs.cz

91

prace.cz

153

2) Období, kdy inzeráty vyšly Měsíc


březen

4

duben

340

květen

790

červen

491

červenec

4

srpen

38

81


Příloha 6 – Klasifikace zaměstnání (KZAM) Rozdíly mezi metodikou ČSÚ a naší úpravou spočívá ve vynechání položek 32 a 33 a vytvoření dvou skupin 3e) Odborní pracovníci – ekonomie a 3t) Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech. Z našich inzerátů v těchto kategoriích byly přítomny jen dvě učitelky v mateřské školce a jeden pedagog volného času. Tito byli přesunuti do kategorie 2. Do technických pracovníků (31) se také započítali tzv. zdravotničtí pracovníci ze skupiny 32, tj. 7 farmaceutických reprezentantů a 7 laborantů. 1

Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci

11 Zákonodárci, vyšší úředníci 12 Vedoucí a řídící pracovníci velkých organizací, společností, podniků apod. vč. Jejich organizačních jednotek (manažeři) 13 Vedoucí, ředitelé, kteří řídí malý podnik, organizaci, společnost (za pomoci nejvýše jednoho dalšího řídícího pracovníka) 2

Vědečtí a odborní duševní pracovníci

21 Vědci a odborníci ve fyzikálních a příbuzných vědách, architekti a techničtí inženýři (tvůrčí pracovníci) 22 Vědci, odborníci a inženýři v biologických, lékařských a příbuzných oborech 23 Odborní pedagogičtí pracovníci 24 Ostatní vědci a odborní duševní pracovníci jinde neuvedení 3e) Odborní pracovníci – ekonomie 34 Jiní pomocní odborní pracovníci 3t) Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech 31 Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech 4

Nižší administrativní prac. (úředníci)

41 Nižší administrativní pracovníci (kromě úředníků ve službách a obchodě)

82

42 Úředníci ve službách a obchodě 5

Provozní pracovníci ve službách a obchodě

51 Obsluhující pracovníci 52 Prodavači, manekýni a předváděči zboží 6

Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech (kromě obsluhy strojů a zařízení)

61 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví, rybářství, myslivosti – orientovaní na trh 62 Pracovníci získávající obživu v zemědělství a rybářství (samozásobitelé) 7

Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení)

71 Kvalifikovaní dělníci při dobývání surovin, stavební dělníci a pracovníci příbuzných oborů (kromě obsluhy strojů a zařízení) 72 Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci (kromě obsluhy strojů a zařízení) 73 Výrobci a opraváři přesných přístrojů, umělečtí řemeslníci, polygrafové a pracovníci v příbuzných oborech (kromě obsluhy strojů a zařízení) 74 Ostatní kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci (kromě obsluhy strojů a zařízení) 8

Obsluha strojů a zařízení

81 Obsluha průmyslových zařízení 82 Obsluha stacionárních zařízení a montážní dělníci 83 Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení 9

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

91 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci zaměření na prodej a služby

Ženy, IT a trh práce 92 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví, rybářství a v příbuzných oborech 93 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnic-

tví, v dopravě a v příbuzných oborech 0 Příslušníci armády 01 Příslušníci armády

Příloha 7) – Odvětvová klasif. ekon. činností (OKEČ) Při zatřiďování inzerátů jsme některé skupiny sloučili dohromady, u některých přidali něco navíc (za názvem skupiny je „+“). Pro OKEČ jsme použili čísla. Za kategoriemi je naznačeno, do kterých sekcí spadají podle ČSÚ. Názvy jsme v některých případech pozměnili tak, aby lépe odrážely obsah daných kategorií i nezasvěceným čtenářům. OKEČ – naše variace 1. zemědělství, lesnictví, rybářství (třídy A+B) 2. těžba nerostných surovin (C) 3. stavebnictví (F) 4. doprava, skladování, telekomunikace a spoje, energetika (E+I) 5. velkoobchod a maloobchod (G) 6. hotelové služby, restaurace, cestovní ruch (H) 7. vzdělávání, věda, kultura, sdělovací prostředky (M+) 8. zdravotnictví a sociální péče (N) 9. finančnictví, bankovnictví, pojišťovnictví (J) 10. podnikatelské činnosti (K) 11. veřejná správa, justice, armáda, policie (L) 12. zpracovatelský průmysl (D) OKEČ podle ČSÚ A B C D E F G H I J K L M N

zemědělství, myslivost, lesnictví rybolov a chov ryb těžba nerostných surovin zpracovatelský průmysl výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody stavebnictví obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost ubytování a stravování doprava, skladování a spoje finanční zprostředkování činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti veřejná správa a obrana; povinné soc. zabezpečení vzdělávání zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti

83


Příloha 8 – Přehledová tabulka nejžádanějších pozic (Obsahová analýza inzerátů) Název pozice

Obecný popis činností

2) Vědečtí a odborní Analyzují, zkoumají a vyvíjejí teorie, konduševní pracovníci vč. cepce a operativní metody; poskytují rady pedagogů (14,8 %) nebo aplikují stávající znalosti přírodních, zemědělsko-lesnických, společenských, lékařských věd, jakož i znalosti z oblasti technických, humanitních a jiných věd.

Typické příklady pozic z našich inzerátů  hlavní

účetní

 ekonom/ka  auditor/ka  učitel/ka  lékař  grafik  agronom  programátor  geodet  projektant/ka  analytik

3e) Odborní pracovníci – ekonomie (31,6 %)

Organizují a provádějí různé technické služby zaměřené na obchod, finance a správu.

 obchodní

zástupce  obchodník  účetní  asistent/asistentka  sekretářka  referent/ka

3t) Technici (15,3 %)

Plní technické a příbuzné úkoly spojené s výzkumem a využitím vědeckých koncepcí a předpisů.

 mistr  konstruktér  správce

sítě

 stavbyvedoucí

4) Nižší administrativní pracovníci (20 %)

Zaznamenávají, organizují, ukládají, zpracovávají a vyhledávají informace související s příslušnou prací; plní celou řadu úřednických úkolů, zvláště ve spojení s peněžními operacemi na přepážkách, zařizováním cest, informacemi a zařizováním schůzek.

 asistent/ka  dispečer/ka  disponent/ka  operátor/ka  logistik  recepční  skladník/ce  sekretářka  směnárnice

84

No title

Recommend Documents