Struktura přednášky Peníze
1. Definice peněz 2. Historický vývoj emise peněz 3. Emise a oběh peněz ve vyspělých ekonomikách 4. Úloha peněz při rozhodování (měkké, tvrdé rozpočtové omezení) 5. Měnové unie
1. Definice peněz a) Teoretická definice peněz (podstata peněz) Peníze = jakékoliv aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení za zboží a služby nebo při splácení dluhu např. sukno, dobytek, obilí, sůl, čaj, cigarety, kameny, psí zuby, mince, bankovky, platební karty, směnky, šeky, CP dnes: • hotovostní peníze (mince, bankovky, státovky); • bezhotovostní peníze = vklady na běžných účtech; • příp. šeky
1. Definice peněz Funkce peněz 1. Prostředek směny (Medium of Exchange) – peníze umožňují oddělit nákup a prodej zboží. Nemusí existovat dvojí shoda potřeb. Požadavky: •
snadná použitelnost
•
snadná dělitelnost
•
neopotřebovávají se
•
vzácnost
Používáním peněz se snížily transakční náklady = náklady na čas vynaložený na směňování zboží a služeb.
1. Definice peněz Funkce peněz 2. Zúčtovací jednotka (Unit of Account) - v penězích vyjadřujeme cenu •
N ( N − 1) N 2 N = − bez existence peněz: cen 2 2 2
•
s penězi:
N cen
3. Uchovatel hodnoty (Store of Value) – peníze představují zásobu kupní síly v čase a vystupují jako jedna ze složek bohatství.
1. Definice peněz
počet cen
počet zboží
1. Definice peněz Faktory ovlivňující kvalitu peněz jako uchovatele hodnoty: 1. Růst (pokles) cenové hladiny Kupní síla peněz = množství zboží a služeb, které lze při existujících cenách za peníze získat Je nepřímo úměrná růstu cenové hladiny. 2. Úrok (explicitní výnos peněz) 3. Likvidita (implicitní výnos peněz) = okamžitá použitelnost aktiva na nákup zboží a služeb a úhradu závazků Peníze mají nejvyšší likviditu.
1. Definice peněz b) Empirická definice peněz (vliv peněz) Nejlepší vymezení peněz je to, které nejlépe předpovídá vývoj těch makroekonomických proměnných, které by peníze měly vysvětlit (hl. agregátní cenová hladina, agregátní výstup)
Výsledkem je konstrukce měnových agregátů = souhrn peněžních prostředků s jistým stupněm likvidity. Vymezení se liší v různých zemích.
1. Definice peněz Měnové agregáty M1 = C + D M2 = M1 + T + ostatní vklady v bankách M3 = M2 + krátkodobé CP nebankovních subjektů v domácí měně C … hotovostní oběživo (nezahrnuje hotovost v pokladnách CB a komerčních bank) D … vklady na běžných účtech T … termínové vklady v bankách L … likvidní aktiva
a) nebankovních rezidentů b) v domácí měně c) u domácích bank
1. Definice peněz Měnové agregáty v ČR M1 = C + D M2 = M1 + T + ostatní vklady + vklady v zahraničních měnách v domácích bankách M3, M4 se nepoužívají D, T, ostatní vklady: a) nebankovních rezidentů b) v domácí měně c) u domácích komerčních bank Peněžní zásoba = ten měnový agregát, který CB používá v transmisním mechanismu jako zprostředkující (střednědobé) kriterium měnové politiky.
1. Definice peněz Měnová báze (high-powered money) - v transmisním mechanismu vystupuje jako operativní kriterium - M0 - peněžní prostředky s největším stupněm likvidity B=C+R Rezervy R = (1) PMR u CB + (2) dobrovolné rezervy u CB + (3) hotovostní rezervy v pokladnách bank
1. Definice peněz
BÁZE C POKLADNÍ HOTOVOST CB
R
OBĚŽIVO (u NBS)
HOTOVOSTNÍ REZERVY BANK
HOTOVOST
VKLADY KB U CB PMR
DOBROVOLNÉ REZERVY
1. Definice peněz nevypůjčená báze – CB ji kontroluje přes OMO (open market operations) (dokonalá kontrola) Báze vypůjčená báze – CB ji kontroluje hl. přes diskontní (a reeskontní a lombardní) úvěry (méně dokonalá kontrola) Důvod zavedení báze: Složky báze jsou značně volatilní (např. fluktuace hotovosti z bank do rukou NBS), báze je relativně stabilní.
1. Definice peněz Peníze a měna Měna = národní forma peněz Základní znaky měny 1. název 2. nominální struktura 3. zákonné platidlo (legal tender) 4. pravidla emise, ochrany, nabývání a používání 5. směnitelnost a) vnitřní = dev. tuzemci mohou nakupovat zahr. měnu b) vnější = dev. cizozemci mohou volně disponovat s dom. měnou 6. způsob stanovení MK – systémy MK: a) nepružné – MK stanoven administrativně b) pružné – MK stanoven na devizovém trhu ba) pevné – mají vymezen ústřední kurs a oscilační pásmo bb) pohyblivé (floating) 7. vztah ke zlatu
2. Historický vývoj emise peněz a) mince z drahých kovů (plnohodnotné mince) kupní síla mince = kupní síla kovu v minci • výhody: 1. systém zajišťoval, že MS=MD → dlouhodobá stabilita cen 2. mince dobře splňují požadavky na prostředek směny • nevýhody: 1. vysoké transakční náklady; 2. postupně nedostatečná nabídka drahých kovů (MS<MD): → zlehčování mincí → státovky a bankovky b) neplnohodnotné mince kupní síla mince > kupní síla kovu v minci stále zajištěna rel. stabilita cen
2. Historický vývoj emise peněz c) státovky = papírové peníze emitované panovníkem nebo vládou, které mají nucený kurs (hrozba hrdelního trestu) Emitent se zavazoval, že je po určité době odkoupí za mince z drahých kovů. výhody: 1. jednodušší transakce než s mincemi 2. řešení limitovaného množství drahých kovů nevýhody: 1. profinancování schodků SR → státní bankrot 2. o emisi rozhoduje dlužník (má zájem na znehodnocení) Dnes zákaz krytí schodků SR emisí státovek → v podstatě zanikly
2. Historický vývoj emise peněz d) klasické bankovky • prudký růst objemu transakcí, ale omezené množství kovových mincí (MS<MD) → funkci peněz začaly plnit i směnky • směnka = jednoznačně formulovaný slib zaplacení • nevýhody směnek: • znějí na pevnou částku a nelze je rozměnit • každý nezná bonitu emitenta směnky • do procesu vstupují banky, které odkupují směnky (eskont) za vlastní bankovky = směnky znějící na bankéře • klasické bankovky kryty: • odkoupenými směnkami (směnečné, obchodní krytí) • zlatými kovy (kovové, zlaté krytí) • problémy v období ekonom. krize (snaha měnit peníze za Au). • další možnost bank: poskytování úvěrů a přijímání vkladů → bankovky nejsou kryté nabídkou zboží nebo služeb (MS>MD) → tlak na růst cenové hladiny • nepřehledný systém → centralizace emise bankovek
2. Historický vývoj emise peněz e) centralizace emise bankovek = svěření monopolu na emisi bankovek CB + směnitelnost za drahé kovy se postupně se ruší ⇒ vznik „skutečné“ měnové politiky = regulace množství peněz v ekonomice f) bezhotovostní peníze = zápisy na účtech 1) běžné účty – hl. pro úhradu závazků 2) úsporné a termínované účty – hl. motiv je výnos Emitenti: 1) CB 2) KB 3) NBI
3. Emise a oběh peněz ve vyspělých ekonomikách Dnes: 1. Hotovostní peníze (bankovky, mince) může emitovat jen CB 2. Bezhotovostní peníze může emitovat CB, KB, NBI Snadná převoditelnost (konverze) mezi hotovostními a bezhotovostními penězi Společný rys: úvěrový základ – bezhotovostní peníze emitovány především úvěrem: 1. přímý úvěr 2. odkup dluhových CP 3. odkup zahraničních měn
3. Emise a oběh peněz ve vyspělých ekonomikách • • • •
hl. druh hotovostních peněz jsou bankovky CB mince neobsahují drahé kovy emise státovek zakázána (ex. malé výjimky) Monetizace státního dluhu – při schodku SR stát musí: v 1. fázi emitovat SCP – trh je musí akceptovat (banky, IF, PF, pojišťovny, …) v 2. fázi tyto SCP nakupuje CB = monetizace → tím emituje nové peníze
•
Pokles zprostředkování (Disintermediation) = snižování podílu bank
•
(a zvyšování podílu NBI) na zprostředkování finančních transakcí v ekonomice → potenciálně snižuje účinnost MP Trendy – rozvoj ICT(=info. and communication technology), více distribučních kanálů (Inet, GSM banking=ovládání běžného účtu přes mobilní telefon), státní regulace → nové produkty obcházející regulaci – sofistikovanější produkty (finanční inovace) – snižuje se podíl hotovostních transakcí
4. Úloha peněz při rozhodování ekonomických subjektů •
Rozpočtové omezení: - měkké: rozhodování není determinováno penězi - tvrdé: rozhodování je determinováno penězi
•
Janos Kornai
(Reklamní odkaz na mé předměty Microeconomics of banking Financial contracting, které se zabývají blízkou problematikou.)
5. Měnové unie Def.: MP zajišťuje společná CB nebo CB jedné ze zemí v měnové unii Různé možnosti zákonného platidla: - domácí měna +zahraniční měna jednoho ze států měnové unie - pouze zahraniční měna, obvykle měna jednoho ze států měnové unie - pouze společná měna Příklady: Belgie+ Lucembursko (1921-1998) Peněžní unie v německé říši (od 1871) vedoucí k společné měně a CB Eastern Caribbean Currency Union (15 zemí, od 1983) West African Economic and Monetary Union (8 zemí, od 1962) EMU=Evropská měnová unie - ECB= Evropská centrální banka - EURO (1999 bezhotovostně, 2002 hotovostně)
5. Měnové unie Maastrichtská kritéria vstupu od EMU: 1. Podíl deficitu SR na HDP ≤ 3% 2. Podíl veřejného dluhu na HDP ≤ 60 % 3. Inflace+1,5% ≤ průměr 3 zemí s nejnižší inflací 4. Dlouhodobá nominální úroková míra+2% ≤ průměr 3 zemí s nejnižší dlouh. nom. úrokovou mírou 5. Měnový kurz zafixován v rámci evropského mechanismu měnových kurzů aspoň dva roky
5. Měnové unie
Obecné přínosy měnové unie: - úspora transakčních nákladů - eliminace kurzového rizika - tlak na nižší úrokové sazby - efektivnější alokace investic - snížení průměrné míry nezaměstnanosti - posílení ekonomické síly členských zemí v globálním srovnání Náklady: - ztráta národní suverenity v MP - možné inflační impulsy - náklady na zahájení činnosti měnové unie: přebudování platebních a účetních systémů bank a NBI, výroba nové hotovosti a výměna za starou hotovost
