I
Vztah dětské kresb a poěáteěního pi Příspěvek p reze ntuje ěásteč n é ýsl ed ky zkou má n í kva l itativních vazeb písma. výsledky ýkumu naznačují, že kvalitativní znaky se, ntoiektuiís! kresbě iv počátečnímpísmu. Východisko vidíme v roaíiení graÍomótÓ vzdělávání, zaloŽeném na širokém spektru "'#f;'1
*, ur..t Jeiípodstata je založenan ^""ffii{t{ťit představují základní uýtvarné vyjadřovací prostředky' Linio:':'
Doc. PnEoDR. DnltrlR VllRcHovÁ, PHD. avzdory nespočetnému množstvíelektrotechnických vymožeností a moderních hraček děti stále a s potěšenímsahají po tužkách, pastelkách;barvách a oby-
čejnémrnýkresu, aby strávily čas tvořivou, ale - v porovnání s moŽnostmi doby - triviální aktivÍtou, jako Je výtvarná tvorba' Důvodem tohoto paradoxu by mohl být fakt, že dět_ ská kresba je vlastním ýtvorem, autorským dílem, trvalou stopou dítěte. Důvodem můžebýt i spontaneita, přirozenost a htavost, které při samotném kreslení dítě zažívá. Hledání odpovědí na otázku, proč děti kreslí a kde se vy_ nořuje písmo, nás vedlo k provedení v'ýzkumu zaměřeného na odhalování vztahů dětské kresby a počátečníhopísma. Častečnevysledky jsou prezentovány v následuiícím textu a zároveň isem měla možnost přednést je na konferencI Dětská kresba, počátky psaní a ergonomické psací pomůcky, kterou uspořádala Asociace ředitelů základních škol ČR a společnost STABILO 17. dubna 2ot3vPtaze.
I
Go ie kresba?
Kresba patří nejen k neistarším výwarným projevům člověka vůbec, ale je také jednou z nejčastěji používaných technik v pedagogické praxi vůbec' V minulosti byla kresba
vnímána iako pomocný prostředek pro dalšírniwarnétechniky. Jen málokdy hrála samostatnou úlohu. Až později v historii byla doceněna iejí role a kresba začala byt vnímána jako samostatná výtvarná technika a způsob výwarného vyjádření. Je základem taKka každévýtvarné činnosti. Kresbou rozumíme zobrazení na ploše pomocÍ llnií a jlných kresIených stop, jimiž mohou byt body,tozpité, tozmazanénebo ryté linie, skwny apod. Účinky kresby umocňuie nepokreslená plocha, barvy a struktura podkla_ du, na kterém je kresba provedena. Bývá většinou iednobarevná a převádí trojrozměrný svět do dvoirozměrné plochy' Linie kresby má mnoho podob - od tenké vlasové čáry až po silnou robustní stopu. Kresbou můžemevyjádřit ied_ nak tvar předmětu, jednak jeho objem, hmotu a strukturu. Linie použitá v kresbě v nás můŽe vyvolat i nějaký pocit. Základním vyiadřovacím prostředkem kresby ie llnle.
říjen 2013
Lresbového materiálu můžebýt tenká, silná, vlnitá, ostrá, roztřesená, přerušovaná. Její kvalita závisí na tlaku a pohybu ruky. Linie má velkou moŽnost v'ýrazovosti a zároveň ie nejdů_ Iežitějšímprostředkem při kresbě. Pod poimem linie máme
na mysli řadu možnostÍ:od vlasoých; iemných čar tuhou nebo perem až po silné, tlusté stopy štětcem, jež se podobaií spíšemalé ploše. Plocha, na které |e kresba, bývá z větší části nepokrytá a spoluvytváří konečný účinekkresby. Střídání linií a iiných stop i iejich vzájemné ovlivňování spolu s kontrastní plochou podkladu spoluvywářejí ltuzI tvaru, světla a prostoru'
t
Proě ie kresba důležitá?
l
Go ie písmo?
I(esba jako způsob výtvarného vyiádření ie důležitápro dítě, protože se s ní setkává velmi brzy. Už ročnídítě může kreslit znaky na papír, ie to přirozená aktivita normálně se vyvíje|ícíhojedince. Čmáránína papír, mimo něi, čmárání ve vzduchu se projevuje jako radost ze zanechané stopy. Není v ní žádná následnost, |de jen o funkčnímotorIckou hru. Možná právě proto ie mezi dětmi velmi oblíbenou činností.Kromě toho kresba patří mezi neičastěii vnržívané vrýtvarné techniky v mateřské škole. Písmo ie způsobemJazykovó komunIkace, přičemžje trva|eJšínež řeě.Jeho prostřednictvím se dorozumíváme na stovky kilometrů a takč nám přibližuie naši historii' pokud ovšem známe kód/znaky (Krupa, Genzor, 1989). Anna Koprdová definuje písmo iako záznam řeěl' který zachycuje myšlenky. Poukazuie na písmo jako na lidsý fenomén, který nás odlišuie od ostatních druhů' Výadřuje kulturní a dušenípotřeby, potřebu proievuazáznamu představ, myšlenek a ieiich odevzdávání dalším osobám. Jde o prostředek vyjadřování myšIenek grafickým způsobem, přičemž ýznamný je i výtvamě' -graflcký plo|ev. Písmo tedy neslouží jen k dorozumívání, ale má i svoji estetlckou hodnotu (Koprdová' 1992).
ii.iri!:j,lí:i::]:':"i
i'l]:l!:;š*
V dnešní době je mnohem důležitějšínež mluvená řeč. Pomocípísma
získáváme mnohem víc informací, a navíc je zÍskáváme rychleji. Text si můžemeprohlédnout, prostudovat iej' vrátit se k Iednotlivým úryvkům
i celým textům, přičemŽ se nemusíme omezovat pamětÍ jako u řeči. Písmo ie tedy grafickým projevem člověka a má dvě hlavní funkce:Jednak nám odevzdáváinformace, myšlenku, která je zachycena grafickou podobou, jednak na nás grafická podoba působÍ esteticky, v čemŽ spočívá druhá funkce písma. TVary písmen prošly dlouhým wývoiovym obdobím, neŽ získaly svou aktuáIní podobu. Na základní škole si žáci osvojují tři různédruhy písma: psané, typografické a tiskací. :l'':PsaRé písmo si osvojují v prvním ročníku,stejně jako jeho lli:.'.'l,typógtarický ekvivalent. Ve vyššíchročnícíchse potom na dodrŽování tvarů písmen. dbá ]]
.například
,,r,,,r"í|" .,'''l
horizontální a vertikální linie, časem oblouky a ovály. Pozděii' s rozvojem kvality v.řtvarného zobrazenÍ, se objevuje náhodné použitípísma,případně jiných znaků a symbolů, které mohou písmo připomÍnat.
věkem a rozvojem kognitivní úrovně dítěte se ve v,.ýtvarné tvorbě vyskytu|e záměrné pouŽití písma s úmyslem označit
S
si svů| ýtvor. Dítě písmo napodobuje, obkresluje, neučíse
správně tvary.
Spoleóné kvalltativní znaky Tvar
-
má vliv na čitelnost
Velikost - je daná šřkou a rnýškou pÍsma
Sklon - většíúhel se špatně čte Hustota a rytmizace - jejím zachováváním se dosahuje čitelnosti a úhlednosti
JednotaŽnost - vyžaduje psaníjedním tahem, bez přerušení Estetičnost - estetický Vzhled pÍsma
I Propoienost dětské kresby a poěátečního psaní
Písmo se r'7nořuie z kresby dítěte. DÍtě začínápoužívat symboly a znaky ve své kresbě velmibtzy, aniŽ by tím něco sledovalo. Už v první čmáranici můžemenajít náznak prvních znaků a qrmbolů, které dítě použÍvá. Zatím jsou to
Správné tvary písmen se učípoznávat a pouŽívat aŽv prvním ročníkuna základní škole. Písmo je přirozenou součástí dětské kresby' dítě je používá velmi spontánně, anižby je k tomu někdo vedl. Písmo vnímá všude v okolí, prostředí, v kultuře.
l Ve
Výzkum vztahu písma a kresby
ýzkumu jsme
se
zaměřili na existuiícíspolečnékvali-
tativní znaky kresby a písma. Yycházejízprincipů vnímání písma a kresby iako u.ýtvarného artefaktu,ktetý vy'llŽívá vý tv ar ný j azyk. Na zákl adě ana|ý zy v Íce než 200 dětí' jeiich ýtvarného proievu a písma jsme zjistili podobnosti. Nezkoumali jsme dalšíokolnosti, které by mohly ovlivnit kvalitu kresby a písma. Výzkum isme realizovali v období záÍí-prosinec 2oI2. Nyní vám představíme několik ukázek. Podotýkám' že jde ien o malý zlomek, a to konkrétně o žákyprvního
ročníku.
Peťko
r l
: r r r r l
Chlapec, navštěvoval mateřskou školu.
TVar písma je nepřiměřený kresba obsahuje postavy' které jsou vzhledem k věku nepřiměřené.
Velikost písma nepřiměřená, problémy s velikostí, kresba - velikost postav Ie nepřiměřená formátu. Úměrnost - v písmu se vyskytují problémy ve vztahu velkého a malého písmena, poměr figur a plochy v kresbě je problematický. Sklon písma nepřiměřený kresba mírně nakloněná' coŽ považuieme za přiměřené. Hustota a rytmizace písma nepřiměřená, kompozice nepřiměřená. JednotaŽnost písma nezachována, v kresbě vedená linie
neplynulá.
Estetičnost v písmu nezachována, v kresbě problematická.
Ninka Písmo i kresba úhledné'velmi čisté'aŽnezajímavé.
gla.r*'.*tÍÉ* x$r!r*, tcga*"srg*<;9ě-
*
4. ,úilh
,,:\
CI
q
@
' íýl*]\ w"{/
@
fuo
&#
L\I.
@@
@E
4 u;Lu
PEKNÁ ÚPffÁVA
l
částečnézávéry a z nich rlypIývaiící možnosti Mohli bychom konstatovat, že problémy, které dítě má při rnÍtvarném zobrazování se proieví i v písmu. Tedy pokud má dítě problém při zobrazovánízákladních znaků lidské postavy, pravděpodobně bucje mít problémy i při psaní
tvarů písmen apod. Jednoznačně se prokázalo, že existuie kvalitativnívztah mezi dětskou kresbou a počátečnímpísmem. HovořímeJi o vztahu kresby a písma a o tom, že se písmo vynořuje z kresby, vidíme pozitivní moŽnosti v tom, aby se věnovala pozornost rozvíjení grafomotorických dovedností a širokému spektru v.ýtvarných a grafických ěinností.
Během nácviku a diagnostiky sleduieme pohyb zleva doprava, snažímese o stálý kontakt dítěte s kreslicÍm materiálem a plochou formátu, na který se grafická stopazaznamenává.
5. polohu pro malování.
Y této tázi doporučujeme nácvik neien
jednou rukou, dominantní, ale oběma rukama naráz' U dětÍ staršítropředškolního věku můžemepostupně
Měli bychom procvičovat iednotlivé grafické vzory postupně podle jeiich náročnosti a se zachováním směru, v |akém se mají kreslit. V závěrečné fázi iednotliých cvičenínení vhodné po-
zmenšovat formát, avšak formát menšínež A.3 nedopo-
ručui eme _ Ize jej zvolit j en ve výj imečných případech na individuální práci dÍtěte. Ze svislé polohy se orientujeme na vodorovnou polohu s opřením ruky o podložku' V této fázi ie důležitéorientovat se na správné sezení dÍtěte a správný nácvik drženíkreslicího materiálu. a
2.
užívatpracovní listy
byt volně položena na psací desce a svírat praý úhel. Úehop kresticího materiátu
Psací prostředek držíprvní třl plsty domlnantní ruky: palec, ukazováček a prostředníček. Palec mírně
ohnutý
ie
přidržuje psací prostředek zptavéstrany shora. Ukazováček by měl přečnívat nad palcem a směřovat k hrotu. Prostředníček iej přidržui ezpÍavaprvním článkem. Poslednídva prsty isou mírně ohnuté dovnitř dlaně a lehce se dotýkaiÍ.
4.
a
Gtaflcký materlál U mladšíchdětí doporučujeme volit objemnější grafický materiál, aby iej mohly dobře uchopit. Vhodný ie materiál, který zanechává měkkou, širšístopu. Doporučujeme měkké voskové bloky, tabulky křídy a šhoké pastely. Pro děti staršítto předškolnÍho věku postupně přidáváme různégrafické materiály, např' tužky 4-68, uhel, suchý pastel, barevnou i černou fuš, špejle, dřívka, barvičky Progresso' křídy. Pro cílenégrafomotorické cvičenínedoporučujeme používat fix, protože dítě nemusí v}rrrinout přiměřený tlak na podloŽku. Jedinou výiimku tvoří nácvlk bodu, kdy ie fix vhodný protože dítě vidí svůi ýtvor dostatečně zřetelně.
předkreslenýmivzoty
a
linkami.
vzorech bývá zanechávaná stopa Kečovitá, dítě se soustředí na iinou část pracovního listu (předkreslený vzor). Vhodné isou větší formáty pracovních listů, na nichž dÍtě na základě pohybového a sluchového zážitkupracuje s daným grafickým vzorem. Formáý menšÍ neŽ .A4 s různými vzory, které dítě doplňuje, doporučuieme ien velmi individuálně aažpotě, co dítě prošlo všemi doporučen)Ími cvičenÍmi, držÍ grafický materiál uvolněně a zanechávaná grafická stopa ie iistá a plynulá. Systematická a cílená cvičení,vnichž je propoien pohyb se sluchem a zrakem, rozvÍiejí grafomotorické dovednosti dětí předškolního věku, zároveň posiluií iemnou motoriku, zlepšují psychiku dÍtěte, podporují tvořivost a myšlení, zlepšuií prostorovou orientaci a ulehčuiídětem začátky psaní v prvním ročníkuzákladní školy.
Správné sezení Děti by si měly v mateřské škole bezpodmínečněosvojit správné sezení' aby je v prvnÍ ročnÍkuzákladní školy měly již dostatečně zafixované' Doporučuieme, aby učitelka sledovala u dětí sezení na celém sedadle, nejen na ieho okraji. Chodidla by měla celou plochou spočívat na podlaze. Taková poloha je dostatečně stabilní.
Velmi důležiýie správnýúchop kreslicítro materiálu' Základem správného drženítužky či pera je úplná volnost svalstva horní končetiny.
s
Takoý druh pracovního listu dítě omezuie, v grafických
Sezeníby nemělo být strnulé a násilné, protože by pak mohlo dítě vyčerpávat' Trup by měl být mírně nakloněný ale hrudník by se neměl doýkat stolu. Předloktí maií
3.
Graflcké vzory Pro zachování postupnosti a přiměřenosti |e vhodné postupovat od bodu přes horizontální, vertikátní llnie, lomené linie, kříženélinie k oblouku, oválu a kruhu.
6.
Výtvarné člnnostl Jeiich cÍlem je umožnit dítěti vnímat sebe sama a prostřednictvím sebe pozorovat okolÍ, okolní svět, klást si otázky, hledat informace v oblasti v'.ýtvarného umění ýtvarné kultury, ale zároveň nacházet odpovědi.
a
Maií tvůrci pomoci systematicý zpracovávat vlastní zkušenosti.
Št
Proto ie vhodné zabýrat se i problematikou kresby a psanÍ, abychom dokázali dítěti pomoci při řešeníieho připádn1ich
problémů.
ů\ Autorka působína katedře ýtvarné ýchovy
Pedagogické fakulý Univerziý Komenského v Bratislavě
