Vládní systémy v demokracii Liberálně-konzervativní akademie 2008/2009
www.cevro.cz
Struktura přednášky
■ ■ ■ ■ ■ ■
Dělba moci – úvodní poznámky Parlamentarismus Prezidencialismus Poloprezidencialismus Direktoriální režim Federace, unitární státy, regionální státy, konfederace
■ Česká republika jako příklad parlamentní demokracie
www.cevro.cz
1
Literatura ■ Hloušek, Vít, Kopeček, Lubomír (eds.): Demokracie, Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, Brno 2004
■ Klokočka, Vladimír: Ústavní systémy evropských států, Linde, Praha 2005
■ Klokočka, Vladimír, Wagnerová, Eliška: Ústavy států Evropské unie I. a II. díl, Linde, Praha 2005
■ ■ ■ ■
Komparace politických systémů I., VŠE Praha 2005 Komparace politických systémů II., VŠE Praha 2004 Komparace politických systémů III., VŠE Praha 2004 Sartori, Giovanni: Srovnávací ústavní inženýrství, SLON, Praha 2001
www.cevro.cz
Dělba moci ■ Horizontální (Ch.-L. de Montesquieu) ■ Výkonná ■ Zákonodárná ■ Soudní ■ Kontrolní ■ Emisní (centrální banky) ■ Vertikální ■ Centrum ■ Územní samospráva
www.cevro.cz
2
Režimy dle horizontální dělby moci
■ ■ ■ ■
Prezidentský – striktní dělba Parlamentní – pružná dělba Poloprezidentský – střední cesta Direktoriální – sdílení moci
www.cevro.cz
Poznámka k volebním a stranickým systémům
■ Kromě ústavních předpokladů jsou klíčové:
■ institucionální podmínky, především typ volebního systému
■ struktura společnosti a politická kultura ■ Systém politických stran
Dohromady tvoří vládní systém!
www.cevro.cz
3
Parlamentarismus – základní principy
■ Svrchovanost zákonodárné moci ■ Princip tzv. sdílené moci ■ Vlády jmenovány se souhlasem parlamentu, fungují jedině s jeho podporou, parlament je může odvolat (vyjádřit jim nedůvěru)
■ Právo hlavy státu, resp. exekutivy rozpustit parlament
www.cevro.cz
Parlamentarismus - schéma
www.cevro.cz
4
Parlamentarismus – typy (V. Klokočka)
■ ■ ■ ■ ■
Model britského parlamentarismu Parlamentarismus v ostatních konstitučních monarchiích „Klasický“ republikánský parlamentarismus Racionalizovaný parlamentarismus Prezidiální parlamentarismus
www.cevro.cz
Typy parlamentarismu (G. Sartori)
■ Premiérské (kabinetní, kancléřské) režimy – Velká Británie, Německo
■ Parlamentarismus s převahou parlamentu – Nizozemsko, Itálie
■ Parlamentarismus s rozhodujícím vlivem politické strany – Švédsko, Norsko
www.cevro.cz
5
Premiérské (kancléřské) režimy Velká Británie
Německo
■ Vláda strany, která vyhrála
■ Slabší podoba – koaliční
volby – její lídr se automaticky stává premiérem
■ Premiér má v rukou obrovskou moc danou: ■ Ústavními zvyklostmi – zj. právem kdykoli rozpustit dolní komoru parlamentu, dále systém účinné kontroly vládních poslanců
■ ■
Silou strany – obvykle absolutní většina Postavením uvnitř vítězné strany
vlády, menší pravomoci kancléře
■ Spolkový kancléř má v rukou velkou moc danou: ■ Ústavou – racionalizovaný parlamentarismus, volba kancléře Bundestagem, konstruktivní vyjádření nedůvěry
■ ■
Silou vlastní strany Postavením uvnitř vlastní strany
www.cevro.cz
Parlamentarismus s převahou parlamentu (čistý) ■ Plná závislost vlády na parlamentu ■ Složitý postup rozpuštění parlamentu X jednoduchý způsob vyjádření nedůvěry vládě
■ Zpravidla koaliční vládnutí ■ Příklad Italské první republiky (1945-93) ■ Prezident volen oběma komorami parlamentu na 7 let ■ Vláda odpovědna oběma komorám – Poslanecké sněmovně i Senátu ■ Slabé postavení vlády – obrovská nestabilita – životnost vlády max. jeden rok
■ Proporční volební systém ■ Extrémní a polarizovaný multipartismus
www.cevro.cz
6
Parlamentarismus s převahou politické strany ■ Existence jedné silné (tzv. predominantní) strany, která má ■
po dlouhý čas (min. tři volební období) v rukou absolutní většinu parlamentu a tudíž i ve vládě Dělba moci pak neprobíhá napříč institucemi, ale napříč predominantní stranou, jejími křídly, frakcemi a osobnostmi
■ Příklady jsou: ■ Švédsko s dlouhou predominancí sociální demokracie ■ Norsko taktéž ■ Japonsko s predominancí liberálních demokratů
www.cevro.cz
Postavení evropských premiérů v parlamentarismu ■ První nad nerovnými (UK) – vůdce strany, který v podstatě
■ ■
nemůže být sesazen, jmenuje a mění členy vlády podle vlastního rozhodnutí – vládne svým ministrům, má nad nimi převahu První mezi nerovnými (Německo) – nemůže být sesazen prostým hlasováním parlamentu, může sesazovat ministry, ministři však jeho ne První mezi rovnými (většina kontinentálních parlamentních režimů) – stojí a padá se svými kabinetem, musí akceptovat ministry navržené stranou či koaličními partnery, malá kontrola na personálním složením vlády
www.cevro.cz
7
Prezidentský režim – schéma
www.cevro.cz
Prezidentský režim – základní principy
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
Striktní dělba exekutivy a legislativy Přímá legitimita parlamentu i prezidenta Přímá volba prezidenta (!pozor však na USA!) Exekutiva v rukou prezidenta Neodvolatelnost prezidenta Nerozpustitelnost parlamentu Závislost vlády na prezidentovi
www.cevro.cz
8
Prezidentský režim v USA
■ Zcela autonomní výkon exekutivních a legislativních funkcí
■ Prezident nemá ZDI – Kongresu předkládá jen návrh rozpočtu a Zprávu o stavu unie, má však právo veta vůči zákonům přijatým Kongresem
■ Systém „checks and balances“: ■
Kongres schvaluje rozpočet, Senát schvaluje řadu členů prezidentské administrativy, v krajním případě tzv. impeachment
■
Prezident má silné právo veta vůči zákonům Kongresu
www.cevro.cz
Prezidentský režim v USA – předpoklady úspěchu
■ Specifická politická kultura – přistěhovalecká země, mísení kultur – pluralismus
■ Silný individualismus ■ Politické stranictví – dvě strany volebního typu - velmi pružné, nedisciplinované
■ Mnoho center moci v důsledku federalismu a silného soudnictví (zj. Nejvyšší soudu) brání zneužití pravomocí
www.cevro.cz
9
Prezidentský režim v Latinské Americe, Rusku… ■ Pravý opak americké politické kultury ■ Autoritářství ■ Silná pozice armády ■ Národnostní a náboženské konflikty
■ Silný kolektivismus ■ Politické stranictví – mnoho nestabilních, ale dosti soudržných stran
■ Velký sklon k zablokování systému – výsledkem je pak často vojenský puč
www.cevro.cz
Poloprezidentský režim - schéma
www.cevro.cz
10
Poloprezidentský režim – základní principy ■ Moc je oddělená striktněji než v parlamentarismu, ale méně ■
striktně než v prezidentském režimu Přímou legitimitou disponuje jak parlament, tak i přímo volený prezident
■ Vláda je odpovědna parlamentu, ale je i závislá na prezidentovi ■ Exekutiva má dvě hlavy ■
■ Přímo voleného prezidenta ■ Premiéra závislého na parlamentu Klíčový je vztah mezi prezidentem a premiérem ■ Období souhlasných většin ■ Období nesouhlasných většin (kohabitace)
www.cevro.cz
Poloprezidentský režim ve Francii ■ gen. de Gaulle – režim V. republiky – tradice bonapartismu ■ Přímo volený prezident – dvoukolový volební systém ■ Vláda odpovědna Národnímu shromáždění – volenému dvoukolovým většinovým systémem – při formování vlády aktivní role prezidenta
■ Prezident má právo vyhlásit referendum ■ Ve Francii se u moci střídají dva pevné stranické bloky: levice vedená socialisty a pravice vedená neogaullisty
■ Tři případy kohabitace: 2x Mitterand, 1x Chirac
www.cevro.cz
11
Poloprezidentské režimy – pravomoci prezidenta Podle ústavy
Podle praxe
Finsko
Francie
Island
Finsko
Výmarská republika
Výmarská republika
Portugalsko
Portugalsko
Rakousko
Rakousko
Francie
Island
Irsko
Irsko
www.cevro.cz
Direktoriální režim ve Švýcarsku ■ Vysoká míra koncentrace moci v rukou parlamentu – vláda je víceméně jeho výborem
■ Vláda i parlament mají totožné funkční období ■ Rotace prezidenta, který je zároveň premiérem – jen na jeden ■ ■ ■ ■
rok Legislativa přenáší na exekutivu některé své pravomoci Sedmičlenná vláda – tzv. magická formule – stálá čtyřčlenná koalice Přímá demokracie Decentralizace moci - federace
www.cevro.cz
12
Poznámka k vládním systémům ve SVE
■ Po roce 1989 všechny země řešily volbu, většina volila poloprezidentskou formu vlády
■ Klíčová je korelace mezi mírou demokratické konsolidace a zvolenou formou vlády
■ Demokratická konsolidace proběhla pouze v zemích s převažujícím parlamentarismem (ČR, Estonsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Slovensko), v ostatních problémy zejména s příliš silnými prezidenty
www.cevro.cz
Vertikální dělba moci
■ Centrum versus územní samospráva ■ Otázka centralizace a decentralizace
■ Konfederace – Evropská unie ■ Federace (spolkový stát) – Německo, Belgie ■ Unitární stát - Francie ■ Regionální stát – V. Britanie, Itálie, Španělsko
www.cevro.cz
13
Federace, unitární a regionální státy v Evropě Federace
Unitární státy
Regionální státy
Belgie Německo Rakousko Švýcarsko Rusko Bosna a Hercegovina Srbsko a Č. Hora
Albánie, Francie Dánsko, Polsko Maďarsko, Řecko Švédsko, Litva Slovensko, Norsko Nizozemsko Irsko, Švédsko Rumunsko, Bulharsko Finsko, Slovinsko Portugalsko Česká republika…
Itálie Španělsko V. Británie Ukrajina Moldávie Chorvatsko
www.cevro.cz
ČR jako příklad parlamentní demokracie ■ Tradice: Rakousko, I. republika, polistopadová ČSFR ■ Dělba moci: ■ Dualita všech tří mocí Zákonodárná: Poslanecká sněmovna a Senát Výkonná: prezident republiky a vláda Soudní: Ústavní soud, Nejvyšší správní soud a soustava obecných soudů
■ Zastupitelský systém s min. podílem institutů přímé demokracie ■ Parlamentarismus: ■ Parlament ČR má jako jediná instituce přímou legitimitu; všechny ostatní instituce mají legitimitu odvozenou
■ Vláda odpovědna Poslanecké sněmovně ■ Poslaneckou sněmovnu může prezident republiky rozpustit ■ Prezident republiky je volen Parlamentem ČR
www.cevro.cz
14
Schéma ústavního systému ČR
www.cevro.cz
Problematická místa českého ústavního systému ■ způsob volby, postavení a pravomoci hlavy státu ■ nejasnosti kolem jmenování vlády ■ možnosti ústavní krize v důsledku složité cesty k předčasným volbám
■ bikameralismus (a případné reformy Senátu) ■ volební systémy do obou komor Parlamentu ČR ■ referendum ■ imunita zákonodárců
www.cevro.cz
15
Politické strany Základní princip politického systému ČR dle Ústavy: “svobodný a dobrovolný vznik a volná soutěž politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů” ■ Strany a hnutí podléhají registraci na ministerstvu vnitra ■ Jsou právnickými osobami ■ Vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany, které porušují ústavu a zákony nebo ■ ■ ■
jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu, nemají demokratické stanovy nebo orgány… Jsou odděleny od státu, nesmějí být ozbrojeny Mohou být organizovány zásadně na územním principu Zákon zná jedině individuální členství
www.cevro.cz
1992
1996
1998
2002
2006
%
křesla
%
křesla
%
křesla
%
křesla
%
křesl a
ČSSD
6,5
16
26,4
61
32,3
74
30,2
70
32,3
74
ODS
29,7
76
29,6
68
27,7
63
24,5
58
35,4
81
KSČM
14
35
10,3
22
11
24
18,5
41
12,8
26
KDUČSL
6,3
15
8,1
18
9
20
7,2
13
0,3
0
Koalice
USDEU
0
0
0
0
8,6
19
SZ
0
0
0
0
1,1
0
2,4
0
6,3
6
SPRRSČ
6
14
8
18
3,9
0
1,0
0
0
0
ODA
5,9
14
6,4
13
0
0
0,5
0
0
0
LSU
6,5
16
0
0
0
0
0
0
0
0
5,9 14 www.cevro.cz
0
0
0
0
0
0
0
0
HSDSMS
14,3
31
16
Volební výsledky – podíly hlasů
40 35
CSSD
30
ODS
25
KSCM
20
KDU-CSL
15
Koalice 2002
10
US-DEU SZ
5 0 1992
1996
1998
2002
2006
www.cevro.cz
Volební výsledky – mandáty
90 80 70
CSSD
60 50
ODS
40
KDU-CSL
30
US-DEU
20 10
SZ
KSCM
0 1992
1996
1998
2002
2006
www.cevro.cz
17
Volební systém do PS po roce 2001 ■ Kompromisní podoba po pádu volební reformy - hybrid s odlišnými až protikladnými efekty v jednotlivých volebních krajích viz výsledky posledních voleb
14 volebních krajů – nesrovnatelná velikost (5-25 mandátů) Jediné skrutinium
D´Hondt Aditivní kvorum zůstalo 2 preferenční hlasy – 7 % hranice pro posun na kandidátce (od příště ale opět 4 preferenční hlasy a 5 % hranice pro posun posiluje hybridnost systému)
■ Celkový efekt nikterak odlišný od původního systému - vládní nestabilita a neakceschopnost přetrvává
www.cevro.cz
Cesty z kruhu ■ velká rošáda volebních systémů ■ přechod na většinovou volbu do PS ■ zvýšení počtu volebních obvodů do PS (30-40) ■ Zavedení bonusu zvýhodňujícího vítěze a motivujícího k
www.cevro.cz
18
Programové prohlášení vlády M. Topolánka „Vláda navrhne novelu volebního zákona tak, aby volební systém garantoval vyšší míru proporcionality (Hagenbach-Bischoff) a zajistil vítězi voleb tzv. volební prémii v rámci přerozdělení mandátů v druhém skrutiniu, o jejíž podobě bude vedena diskuse.“ sledování protichůdných tendencí: 1. Posilování proporcionality 2. Posilování disproporcionality 3. Posilování vítězného subjektu, resp. bipolarity www.cevro.cz
Děkuji za pozornost a těším se na Vaše otázky a diskusi! Ladislav Mrklas
[email protected]
www.cevro.cz
19
