MAKROEKONOMIE
Josef Brčák Bohuslav Sekerka
PLzen
2010
Vzor citace:
BRČÁK, Josef; SEKERKA, Bohuslav. Makroekonomie. Plzei: Aleš Čeněk, 2OIO.292 rsBN 978-80-7
OBSAH
s
380 -24s -5.
KATALoGIZACE V KNIZE _NÁRoDNÍ KNIHoVNA CR Brčák, Josef Makroekonomie i Josef Brčák' Bobuslav Sekerka. Plzeř a nakladatelství Aleš Ceněk, 2010' 292 s.
:
Vydavatelství
PREDMLUVA
1 MAKRonroNourcx;;"il;;;;#^;. 1.1 Makroekonomickésubjekty.... 1'1.1 Domácnosti 1.1.2 Podniky,firmy.. 1.1.3 Vláda.
ISBN 978-80-1 380-245 -5 (brož') 330.101.54r - makroekonomie - monograÍie
- učebnice 33 - Ekonomic [41 3.7.0|6 - Učebníosrrovy. VyučovacípŤedměty. Učebnice [22]
1,2.3
|.2'7 1,2'8 1.3
pr
nl
l( N
l
)r
|{(.{ (.||/(.: 1lrrtÍ.
Bohuslav Sekerka, CSc., 2010 Ing. Vladirnír Novák, CSc.
rIrrt. Ittg.
.
\.\r|.tr:ll(.|\tVi it rtllkIitt|ir(cIstvi AleŠCeněk' s.r.o.,
hrrrrf rrr;rf rr I
Si
Milan Robin Paták, CSc.
ilN
llt'rrnrr ll57/12.
l0l
e78-tio-73tf 0-245-5
00 Plzcri, wwwalcscenek.cz.,2010
.....13
....,,'I4 .....l5 ...... '16 . . . . . . . . .1,7
.....|7 ...'.19
...
., .,20
.....2O
. . . .20
Národnídúchod ....22 osobníadisponibilnídrichod .....,,23 ČistéekonomickébohatstvíNEw,,...','.24 PŤíkladnávaznostiukazatelri .......25 Cenovévlivy,nomináIníareáInyprodukt .........26 |.2,6.| Cenovéindexy .....26 1.2.6,2 InflaceajejíměŤení .......29 Dalšímíryvkonnostiekonomiky .........29 |.2,2.3
Vybrané prameny makroekonomickfch
rídajridostupnévČR
Mezinárodní srovnání ekonomické vyspělosti
jednotlivfchzemí..
1.4 Národníučty.. 1,4,1 Yznikavfvojpojetínárodních čt ..' |.4.2 Současnépojetí národních ričtri 1.5 HospodáŤskápolitika. rIrlt' ltlg..losef Brčák' CSc.' 2010
:..........13 .'..|3 .........l3
1,2.2 Alternativnípojetímakroekonomick chukazatelri |,2'2.1 Hrubjdomácíprodukt
|.2.4 1.2'5 |.2'6
. ,
:
|.|.4 Zahraničí |.2 Zák|adnimakroekonomickéveličiny |.2'1 Statistické pojetí makroekonomickych ukazatelri 1,2.1.1 Hrubydomácíprodukt 1.2,1'1 Hrubfnárodnídrichod 1,2.2.2 Hrubf národní produkt'
Mahroekonomie
.........9
........30 ..... '...30 ......32 .....32
. . . . .35
.......38 ......38
l.5.1 PodstatahospodáŤsképolitiky 1,5.2 Cíle hospodáŤské politiky . ' . .38 l.5.3 NástrojehospodáŤsképolitiky. ..'...40 |.5.4 TypyarikolyhospodáŤsképolitiky .........41
1.5.5 Znázorněni ekonomické situace 2 MAKRoEKoNoMICKÉ MODELY
podle Kaldora . . . ' . . . . ' . .43
2.1 Dvousektorovfmodel 2.|.1 SpotŤebnív1fdaje 2.|.|.| Keynesovo pojetí ' 2.|.|,2 Mo<|o|mczičasovÓvtl|by
.........45
.......4(t
.....4tJ
........
. '48 5()
2.l.2
2.1.3 2.1'4
2.2
2.|.5
2.1.l.3 HypoÍézaživotníhocyklu.. ....'''52 2.I.1.4 HypotézapcrnranentníhodŮchodu .'....'53 . . . .54 2.|.|'5 Teorie spotĚcbní l.unkce UsporyvKoyncsovčpo.jctí lrrvostičrrí v;jidajc
2'2.|
,.......54
'
l)olcrnlirraoc rovrrovítŽnÓ|ro produktu,
Kcyrrcsiánsky parat|tlx Vor".c.|rrÓ
.
.......51
s;lrlr".ivosti
.. .
.60
.' .
.6|
... ' '...6|
littatlcc a stii(rrí rtlzpočct
2.2.2 l(tlvlrtlvlrŽrry1lrtltltrktas(Ítrlít.tlzptlčot''....62 2.2'3 VIiv nirstr.tljti lis|<ťrlrríptl|iti|
2.3 ť'tyr".soktortlvynroc|o| 2.3.1 lJxportaimporl 2.3'2 RovnováŽny proclukt V ote Vre né okontllrrlce
3.2.3.2 Keynesiánské teorie poptávkypo penězích' . . . . . .88 3.2.3.3 Friedmanova rehabilitace kvantitativní teorie. . . . .92 3.2.3.4 obecnypŤístupkpoptávcepopenězích. .,,, . . . . .97
3'2.4 Agregátní nabídka peněz. 3.2.5 Rovnovábanatrhupeněz.
MODEL 4'1 Mode|/S-ZM-pevnéceny.. 4.I.1 YztahIS. 4.1.2 YztahLM. 4.2
........100
...103
......l03
....103 ...110 4.L.3 Současnárovnováha trhuzboŽí a služeb atrhupeněz .. , .. |I7 Ana|yzahospodáŤské politiky užitímmoďe|glS-LM 4.2.1 Analyza fiskální politiky.
4'2.2 Atalyzamonetárnípolitiky 5
. . . .99
.. . . .
.
.|20
. '121
.......|24 ........130
^GREGÁTNÍpoprÁvrAANABÍDKA... 5 | Aglogátní poptávka ajejí charakteristika 5.2 Agr.cgirtrlí nirbíclka a.io.|í charakteristika 5.] | Mi|ir.rtcl
... .. .
l30
. |]5
|]6
nabídky
5.2.2.| Klasickáfunkce agregátnínabídky 5.2.2.2 Speciální pŤípad keynesiánské krátkodob
..
......
l39 |4()
.......|4|
5.2'2.3 Krátkodobá agregátni nabídka za pŤedpokIadu
fixnínominálnímzdy.
,...
|42
5.2.3 Krátkodobá agregátnínabídka-Friedmanriv model. . . . . . l4.5 5'2'4 LucasovakŤivkaagregátnínabídky'......|4] 5.2'5 Ekonomie stranynabídky-LafferovakŤivka,,,.. |52 5.3 Ana|yzahospodáŤsképolitikyuŽitímmodelulS-lD . . . . ., .' . . . |54 5.3.1 Ana|yzafiskálnípolitiky. ...I54
5.3.l.l
'''....]1 .....-1I
(čtyŤsektorovéekonornice) .'......,12 ........ /! PENÍZE A TRH PENĚZ .......]5 3'l Peníze. ...,,75 3.1.1 Podstataaformypeněz, ........1'7 3.1.2 Multiplikacedepozit .',.18 3.1.3 Peněžnízásobaapetěžníbáze,' .'....81 3.2 Finančnítrh... ..''....81 3.2.I Trhaktivatrhpeněz ......83 3.2.2 Úrokovámíra.. . . . .84 3.2.3 Agregátní poptávka po penězích. 3.2.3.1 Kvantitativníteoriepeněz'.......84
TVary kŤivky agregátni
agregátttinabídky.
.. '..56
v dujov nrLrltiplil
'I.r..ísr:kttrr.rlvy ttltlt|cl
5.2.2
Krátkodobé učinky expanzivní fiskální politiky.
.
154
5.3.|.2 Dlouhodobé ričinky expanzivní fiskální politiky. . l56 5.3.1.3 Restriktivnífiskálnípolitika . ' ' '.15,7 5'3'1'4 Fiskální expanze klasická funkce agregátní
nabídky.
... . '..
l58
agregátnínabídky ....
161
5.3.1.5 Fiskální nebo monetární politika funkcikrátkodobé
pŤi rostoucí
5.3.2 Analyzamonetárnípolitiky lžitimmodelulS-lD'''
INFLACE 6.l Pojem inflace apŤíčinyinflace 6.l.l Poptávkováinflace. 6.|.2 Nabídková(nákladováinflace) 6'1'3 Inflaceainflačníočekávání 6.2 Drisledkyinflace 6.3 Řízeníinflace. 6.4 Drichodovépolitikyaléčeníinflace
..
.'166
.......I73 ..' .
.|13
..'''..'111
..,'.179 ....'..180 ....182
.'....l84
... '...185
TRH PRÁCE, NEZAMĚSTNANoST A PHILLIPSoVA KŘIVKA
....186
1.| Agregátní poptávka, agregátni nabídka práce. . ' . . . 186 1'2 Nezaměstnanostajejícharakteristiky....' ...'...188 1,2.1 DefiniceaměŤenínezaměstnanosti.. .....189 1.2.2 Druhynezaměstnanosti-okunriv zákon, . . . . . .' . 190 1.2.3
7.3
Doba trvání nezaměstnanostt
afrekvencenezaměstnanosti..
Dynamika zaměstnanosti anezaměstnanosti. PhillipsovakŤivka aagregátni nabídka
1.2.4
1.3.| PhillipsovakŤivka 1.3.1'1 Privodní mzdováPhillipsovakŤivka 1
.3 '1
.2
].3.|.3
Phillipsova kŤivka a pÍirozerl.á
miranezaměstnanosti.
....192 .,.
'
' ,192
'...197 ..'191
....
'
Mzdová Phillipsova kiivka a ncpruŽnost nlozt|
.|91 .
|9t.(
. . . |()9
1.3.|.4 MtrtliÍi|
.2(X)
7.3,I.5 Friedmanovo
a
.......20|
1,3.1,6 Krátkodobá a dlouhodobá Phillipsova kŤivka 7.3,1,7 RozšíŤená PhillipsovakŤivka
anabídkovéšoky..
7.3.l.8 Philliosova
kĚivka a formování
racionálníchočekávání.
1.3.2 Philipsova kŤivka aagregátní nabídka HosPooÁŘsxÁ POLITIKA
.208 . . . . .208
........215
8,2.3 Monetárnípolitika atransmisnímechanismus. . . . . . . . ...226 8.2.4 Vhodnostregulace nabídky peněz aurokové míry . . . . . . .229
8.3 MonetárníVersusfiskálnípolitika. .......,229 8.3.1 Časová zpožděni .. . ,229 8.3.2 PŤístupykfiskálníamonetárnípolitice ....230
9 OTEVŘENÁ EKoNOMIKA 9.1 Platebníbilance 9.2 Importaexport 9.3 Zahraníčniinvesticeačist:|'vyvoz. 9.4 Měnovlkurzajehozměny 9.4.| Systémyměnov chkurzri.
...233 .....233 .....236
.......238 ........240 ........24|
9.4'2 UtváŤení avyvoj měnového (devizového) kurzu . . . . . . . . .242 9.4.3 obchodovatelné aneobchodovatelné zboži . ......244 9.4'4 Pojemkurzuajehoteoretickézák|ady .....245 9.4.4.1 Zákon jeďiné ceny. . . .....245 9.4'4,2 Absolutníformaparitykupnísíly .......246
síly.
..
..
.. .247
9'4'5 Poptávka po domácí měně a její nabídka . . .248 9.4.6 Reálnf měnovy kurz anominálníměnovjzkurz . . . . . . . . .249 9.4.7 Českárepublikaajednotnáevropskáměna. ......25O 9.5 BěžnlričetaríroveĚdrichodu ......252
|0 MEZINÁRODNÍ oBCHoD
A vNĚJŠÍ
HosPoDÁŘsKÁ PoLITIKA
.
l Pohnutkykmezinárodnímuobchodu |().2 Vrlč.|šíhosptrdáĚsk1rpo|itika.
.......253 ., '...253
|().
|().2.|
10,2'4'1 Fiskální politika v Mundellově
||rrsprlt|rií.skri prllitika v syslť.ttttt Íixrlíclt krrrzii
.
.......2.5.5 ,'
.)51
|
|
.
rrist
Charakteristikacyklu
cyklu
11.3 Mechanismus 11.4 Dlouhodob ekonomickf
.. .. l.l.].|sTŘÍK.
263
....2i1
.....275 ...z77
ll.2
|,|'f'ERATURA o AUTORECH
.
aFlemingověmodelu
CYKLY.
l{liSUMÉ
..
.. ' '.274
HOSPoDÁŘSKÝ RŮST A 11.1 Ekonomickf
.'
aFlemingověmodelu
10.2,4,2 Monetární politika v Mundellově
...20] .....
8.l Fiskálnípolitika .....2|5 8.l.1 DiskrétníopatŤeníavestavěnéstabilizátory. ......216 8,1,2 Deficit státního rozpočtu. . . .2|8 8.l.3 Trh zaprijčitelnjlch fondri. . . .220 8.2 Monetárnípolitika ...22| 8.2,1 Poptávka a nabídka peněz a monetární politika . . . .224 8,2.2 Monetární politika a agregátní nabídka . . . .225
9.4'4.3 Relativní formaparitykupní
.
. . . .204
......206
1.3.|.9 Phil|ipsova kŤivka a hospodáŤskápolitika.
8
10.2.2 HospodáŤská politika v systénru flexibilních kurzrj . 10.2.3 Model IS-LM-BP otevŤené ekonomiky. 10.2.4 MundelhivaFlemingrivmodel
Phelpsovo rozšíienímzdové
PhillipsovykŤivky
....2'7'7
rrist
.....277 .. . . ....283
......283 ... '.285 ....286 ....288 ...289
PREDMLUVA Moderní ekonomické myšlení vyznamnou měrou ovlivřuje chování.jcc|lrtrlIiva organizaci, a tedy politické dění ve státě. PouŽití určitée|
cťr, skupin
společnost.
žádowí,ati možná ťrplnost. Proto jsmc vypodle brali témata' která našeho názoru pokrlvají zásadní otázky. Profesion1r| n í využitímetodekonomtcké analyzy a následné syntézy vyžadqe u lidí, kteŤíchtějí lr|
|\()V/r
nezaměstnanost, cenová hladina, inflace, státní rozpočet apod.) azaměÍuje
sc tla ekonomické chování a na rozhodování (politikťr), které ekonomiku ovlivřují.
|\lt|ot;Íkáme, Že modely a metody rozhodování na národohospodáŤské rírovni by
Žadovaly zv|áštni publikace. Makroekonomie a mikroekonomie jsou součástíjednoho celku - ekonomie. To r y|l|)ivá mj. z toho, že je možtémakroekonomické agregáty desagregovat' a po ltiItr t|csagregaci hledatŤešení problém odpovídajícíchdesagregované rozlišovací tlttlvtti' Tato Ťešeníjenutné opět studovat z globálních hledisek. Tak dochází |' rrcpr".ctrŽitému iteračnímuprocesu agregace a desagregace, jehoŽ cílem by měla r,
y
Iry t jlr
k rnikroekonomická, tak makroekonomická rovnováha uvaŽovaného ekono-
sociálního systému. PŤitom je mikroekonomická rovnováha nutnou rr lt tt í lt kou rovnováhy makroekonomické. Mlr|< t.tlckonomie nevypllvá z mikroekonomie prostou agregací jevri a proces , tttr llt(.ttč rrrikroekonomické pohledy dávají mnohdy základ pohledrim makroeko-
rrttt.|iť:|lo nebo ;
I t
rrorrrir'liyrn. A Iry |ryI r t t t
|.
tt
vytvoňen jednotny a ríplny teoretick rámec ekonomie, vkládá se mezi i i a makroekonomii mezičlánek, nazyvany mezoekonomie. Tento
rt.|itttttttn
|..ttttitl zltvc<|| v roce |9,76 S. Holland. označuje část ekonomické teorie, která je
rrtikrockonomie a makroekonomie aanalyzuje chování velklch skupin ,/,abyvá se tedy agregaci a desagregací jednotliv1ich ekonomick;ich |' \ || ll |)|(X.ťsii z riizrryoh aspcktťr' popŤípadě analyzou dalších jevri a proccsťr, |' |. tr.rllr|t.|ilivrrč cxistrrjí, alo no.istlt"t zahrnuty do současnéteorie, ncbo jsotr c|o ltí -'tIttttttIV |)()tl:/ť tl|ir.lrjrrvč. .ltlc krrrlnč str'rclia oclvčtvía vcIk1ich sktrpirr tr!Ž tr pr.tl'Il,1111.. lt t.ltstlvť.IrlctIisktr' rr itttirIyztt ltltlttŽitt strb.icktii rr.ic.jich cIrtlvlirrí. |ilcrť. tt't 1rrr1111.7i tt..|'tr
||'
rrtlvť.tví
lrIt.rrllrií s1rtrIcť.ctts|iy t.llittlt|<|ct.. tl
tttczi1tt'tttItt|iItt it1trlt|'
P
Ř
PŘt tll'tt llvn
tolt ruvn
PŤi vfl
v učebnicíchmakroekilttolllio tls1ittltíc|l
lrttttlt.ii.
ipomehme de.t'init'i tt : ltItttlní yltt's,Itttl,s'Ii chtlntlmicko-nlatematickych model , které patŤí do ptlználltt'í čitttttl.i'li 'l'ttllfch|il,l lilitlnomie vyjadŤuje realitu pomocí zjednodušenyc'h nttxlclil h,|tltlcl :ttt'lt.yt,ttf t, ttt.t\iIrlu část vztahťl realného světa a od ostatnít,h ttll'sttrtltttft,,' lc tul.l, :jctltttltItt'št'nínl reality. Smyslem modelu není kopírovat rauliItt (!tt 1lit,t't, l,itlíttta), ttlt., 1ltlclttl1liI ii poznat jejístrukturu apocho-
P
pit vzluhy nt,zi
poznání
iciíui 1lt,t,h1,. lIttt1lit.it'liť, 1ltl:tt
ni
'l<,
1louhym začátkem vědeckého
1xl<'lttl1tt,ttí. l,t,tl!tl it' ttttltl<,l tt,''1ltl,s,!tlttloIt'lnou metodou
poznání' Model
p<;kl tltimc:tt 's:llttil,tt'|i, ja-li 1xlttži|<,ltt.|\ tt ttžilcc\n.Ý' Naopak model, poskytující špu ! n ( l ic t l x lll č d i, l t l t í | t c n c'f u k l n c l t l t ž i I t, l n.y]. 1
1
t
t
t
t
r
1
t
MulemuIick m mtldt,lcm tlhcc'ně rrszttmimc mntlžinu valičin (konstanty, pardmeIr.|,, 1lnlmčnnč) u s,ou,stavu relacÍ, které sc vz|uhu.jí k danému pžedmětu zkllumcini, o||eklu nebo jevu. Vetičiny rozdělujeme na konstanty, paramelry a proměnné. Konstanty jsou veličiny, které mají jedinou hodnotu' Vyjadžujeme je pomocí cifer a dalších vžitych symbolti. Parametry a proměnné vyjadŤujeme pomocí obecnych čísel.Parametry v rámci modelu zpravidla nemění svoji hodnotu, proměnné své hodnoty mění' Parametry a proměnné veličiny lze též dělit na endogenní (vnitŤní) a exogenní (vnější).Endogenní veličiny jsou do modelu zahrnuty. Mezi endogenními proměnnymi jsou vztahy vzájemné závislosti, Vztahy mezi endogenními veličinami nejsou pŤíčinné nemá smysl napž. se ptát, zda je cena pňíčinou množství,nebo naopak. Exogenní veličiny jsou dány vnějšimi skutečnostmi, které model nepopisuje. Exogenní veličiny jsou vně vztahu mezi endogenními veličinami a odpovídajípžíčinámzměn vztah
mezi veličinami endogenními. Endogenní veličiny, které se pomoci modelu určují,se někdy nazyvají neznámé, vypočítávanéapod. Tyto proměnné závisejí na ostatních endogenních proměnnych a proměnnych exogenních. Závislost ie vyjádŤena relacemi. Relace lze dělit na definice a identity, relace popisujícínapž. technologické
aspekty, legislativní normy, institucionální vztahy a chování. Rozlišujeme veličiny a relace exaktní (deterministické), tj. takové, které neobsahulí prvky náhodnosti, aveličiny a relace stochastické, tj. rakové' které obsahuji pruvděpodobnostní (stochasticky) prvek. obsahuje-li model pouze determinisrické
| '
| |( )|
,M A N, ||. Mukrtlakonomie:
v s l|ll|('|.| Pozilivr |r.rt|rt
(
ititrllt |
;rir.r|t
irI
stíedně pokročily kurz Praha : C.H'Beck,2004' str. 424.
ob]íbcn1!'metodo|ogick pŤístup s ttrtltcll Mi|toncm Friedmanem, k
c z roku
195.1
(lrlUIil)MAN,
M.
|()()7)' |)rlt||t.ltt\|lrr.jstltl vť't|ccké ."
llrktiehť.ittrliL;tet'.
ován |oÍ]ie
,l,i:
,
,,|..,
veličiny a relace, mluvíme o modelu deterministickém, obsahuje-li i prvclt tt lttltlnosti, mluvíme o modelu stochastickém. Postihuje-li model objekt nebo jev jako celek, mluvíme o agregá|nínt nt,lxl globátním modelu. Uvažujeme-li v modelu téžjednotlivé části objektu ncbtl dilt,i jevy, mluvíme o modelu neagregátním (napŤ. sektorovém). Pokud se uvažuje v modelu role času (čas je parametrem), mluvíme o dynami<,kém modelu. Dynamicky model musí obsahovat pžírstky alespoú jedné proměnné. Model, ktery není dynamick!,, je staticky'
Vybírá-li se pomocí modelu určitá varianta z dané množiny variant podle daného rozhodovacího kritéria, jde o model rozhodovací nebo optimalizační' Závěrem bychom rádi poděkovali všem' kteŤí nás pŤi vytváŤení textu podporovali tím, že nám poskytli dostatek časovéhoprostoru pro psaní. Dále vyjadŤujeme poděkování recenzentrim práce prof. Ing. Vladimíru Novákovi, CSc. a doc. Ing' Milanu Robinu Patákovi, CSc. za jejich cenné pŤipomínky a náměty. Dále děkujeme Bc. Janě Blažkové a Ing. Romanu Svobodovi za technickou pomoc pŤi pŤípravě publikace k tisku. Praha, prosinec 2009 AutoŤi
KapitoLa 1.
PRVKY MAKRoEKoNoMIcKÝcH MoDELŮ
t.t
Ma
kroekonomické subjekty
Makroekonomické subj ekty (sektory národního hospodáŤství), tedy dotrl1rcrrosti, firmy, vIád'a a zahraniči, se ričastníekonomického koloběhu statkri, s|užob vyrobních faktorri, drichod a vfdajri.3
7.7.1
Domácnosti
Domácnosti pŤedstavují sektor národního hospodáŤství' kter sdružuje všechny jednotky, jejichž funkcí je spotŤeba' Domácnosti vlastní vfrobní faktory (prida, práce a kapitál), které jsou využivány ve firmách pŤi vjrobě statkri. Ze s\užeb vfrobních faktorri vjlrobě plynou domácnostem zfirem drichody (mzdy, renty, zisky, dividendy, nájemné atd.). PŤi pŤerozdělování d chodŮ získávají domácnosti téŽ transferové platby, zejména od vlády (od jinjuch transferovlch dúchodri budeme abstrahovat) v podobě rrizn ch sociálních dávek, podpor a pŤíspěvkti' Dtichody domácností jsou vyuŽity
W tazap|acení daní,
o,, jako spotŤební vydaje domácností, tj. nákup v]frobkri a služeb (spotŤebních
b
statkri) od podnikri C, k tvorbě osobních ríspor PS'
PŤi tom se abstrahuje od pŤímjlch nákupri domácností v zahraničí' Do sektoru domácnosti jsou statisticky zahrnovány zejmétla domácnosti osob. Kromě domácností osob existují i tzv. ťtstavnídomácnosti' jako domovy drichodcri, kláštery, sirotčince apod.
Sektor domácnosti tak zhruba odpovídá množině spotŤebitelŮ, jejichž chování vycházi z individuálních preferencí jednotlivcri (osob); ustavní domácnosti se
nezahrnují.
7.7.2
Podniky, firmY
Podniky (firmy, vfrobci) jsou jednotky ekonomického rozhodování, které použivajívyrobltífaktory k tvorbě statk (v robkri a služeb), které prodávají ostatnínr sektor m. Část statkri koluje v rámci podnikového sektoru (tzv. meziprodukty). Podniky získávaji své drichody nazák|adě vfdajri ostatních sektorrj na n1rktrp jcjich produkce. Jde o v daje
.
ZIrlct|isIlrttlitrltlltiIttrítt.e|rrielvisr'ttvitŽttics1rcciliItriselilrrr ztttittť.ttit trr i vvl.IirtItl tttrrttt.IittttiItrr ll\|)(.l\|ll |||i||\|('|.|rrlltlrlttit.
littlttti'tliitts|tlttte
Ielttrtt|rl|tltlrtt.|r.
Pnvrv unrnoiroNoMIcKÝCH
p M
M0DELŮ
Pttvtrv unt,rtiot r\{)N0Mrr,.y(
soukromé C, na investičnístatky { které jsou financovány rjsporami všech sektor
&' vládní G.
Drichody podnik jsou vyLrŽil'y na Úrhradu nákladri zavyrobní faktory (mzdy, renty, rÍroky, vyplacení dividcrr<j a prtdobn1ich podíl na zisku) včetně nákladri na
zaplace dani. V podrricích zťrst1rva.jí l-zv' |rrtrbé ťrspory podnikri GBS, které mají podobu jednak dŮchodťl vo v ši trptlti.cbcrrí Íixrrího|
p|acenyo|r) zis|
Podniky tlr
b b
noÍinančnípoclniky a kor;rtlracr:,
finančníinstituoc a spo|cčrrosti, včotrtčccrrtrální banky
a pojištbvacích institucí, v|ádní sektor- ristŤední a místní(j<Jco vcŤcjnor-r správu a obranu, veŤejné i některé soukromé školy, zdravotnická zaiízcrrí apod'),a
samostatní rolníci, živnostníci a podobní sarnostatn í podnikatelé's
občanská sdruŽení, spolky a nadace' politické strany apod.
Mezi podniky (vyrobce) patŤí dále podle kritériíekonomické teorie i jedno| livci, kteŤí jsou soukromymi vlastníky budov, bytri a jinych nemovitostí, které
pronajímají nebo užívajípro vlastní potŤebu' i když pŤitom nejsou statisticky vykazováni jako podniky. Také pomocí těchto v;Írobníchfaktorri jsou poskytovány sluŽby, které jsou zahrnlty do makroekonomického produktu, resp. drichodu.
1.1.3
Vláda Vláda jako národohospodáisk;/ sektor, zapojeny do koloběhu statkú (zboží a služeb), služeb v robních faktor , drichodri a v]fdajrije pŤedstavována soustavou
veŤejnych rozpočtri' Tato soustava je tvoŤena napŤ' rozpočty ristŤedních a místních
vlád (státní rozpočty,místnírozpočty), rozpočty fond hospodaŤících s povinnymi odvody (státní fondy, fondy zdravotního pojištění aj.) a dalšími'
PŤíjmy vlády jsou tvoŤeny zejména daněmi a povinn mi platbami na sociální a zdravotni zabezpečení,resp. pojištění'Vydaje vlády se dě|í na vládní nákupy v1Írobkri a s]užeb G a na vládní transferové platby 7R.
V pŤípadě vládních nákupri vfrobk
zrt |
a sluŽebjde o vfdaje veŤejnfch rozpočt , získává odpovídajícíekvivalent. Vláda nakupuje zejména produkci
Nt.zittllť.ntl'jtrtc
r
lylir v!rtlbcc s .'v]iitlou...jako pŤerozděltrjícínr maJ
l'rrIrllr('Ittt sIlr||tri. sIttŽcll vyrlr|ltriclr lirlilrrrt], t|ťlchrltl[i a vy
t|trtttl'tL
lt)
reio.jrrérnvlastnictví.PŤíkladerrr.jsoupodnikyVeZdravot|1icIví'Š|'trIslr'itt.tt;tt..
'
v podobě subvencí z veĚejn)ich rozpočtri)'
>
r'.1r)trt
jsrrtt z;lrltr tr||lt rt. 1lrltlrlikŮ, jejichŽ hospodar'eníje napojeno rra rozpočot, it |
Kromě těchto drichodri získávají podniky téžtransferové d chody (z'ejmérc
} )
il
s;lriivč, obraně apod. Vláda financujc vjldaje těchto podn ikťr lr.ju.jiclr 1ll.rrtltt|.t t l ill l rrlr|
a z vládních investic (GC+ G),
Zbyvajici vládní vjzdaje mají podobu transferri, tj. plateb, zakteft není získána odpovídajícíprotihodnota (ekvivalent). Nejdriležitějšímivládními transfery jsou transfery určenédomácnostem (rŮzné sociální dávky, pŤíspěvky, podpory apod.). Část vládních transferri má podobu subvencí podnik m (vfrobci v zemědě|ství, železntčtidoprava aj'). Mezi vládní transfery patŤíi riroky z vládního dluhu' Rozdíl mezi pŤíjmy vlády na straně jedné a transferovymi platbami a spotŤebními nákupy vlády na straně druhé tvoŤí čistévládní rispory l/GS.
7.7.4
Zahraničí
Uvedené sektory zahrnujídomácí subjekty, označovanétéžjako rezidenti (tuzemci). Jde o subjekty, které mají sídlo v dané zemi (Ieži zde jejich centrum zájmu'). Rozhodující je tedy místo prisobení podniku nebo bydliště osob, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem podniku (mriže to bjlt napŤ. zahraričnísubjekt) nebo jaká je státní pŤíslušnost osob.
Zahraniční subjekty (domácnosti, podniky a vlády), tedy nerezidenty, cizozemce označujeme souhrnně jako sektor zahraničí. Zahraničíbyvá
&
odběratelem domácích v1ilrobk a sluŽeb (vyvoz export), pro domácí subjekty dodavatelem vjlrobkri a sluŽeb ze zahtantčí(dovoz
Sleduje se zejména saldo těchto obchodri, tj' export minus import (tzv. čist1i export). Kromě čistéhoexportu a importu statkri se rozlišujídrichody z vyrobních faktor
b
ve vlastnictví domácích subjektri (rezident ) fungujících v zahranič| ve vlastnictví nerezidentri' fungujícíchdoma. Sektor zahraničítéžmiže sv mi rísporami doplřovat národní uspory. V pŤípadě pŤev!šeníimportu nad exportem nakupujeme na dluh, pŤípadně
čerpáme devizové rezetvy.
V pŤípadě pŤev1išení expoťtu nad importem je část národních tispor poskyto-
vána do zahraničí. sLr[-ljektcnr
ltrrs|ltti ilt|,rr r
l
-
import).
Pnvry unrRotroN0í'4IcKÝcH M0DELU
Pnvxy MnrnoLroN0[,u( Ky(.1
t.2.7
|uza\Íená
,"
neexrstuJe
zahraničn í obchoc| a vyměna kapitálu
Domácí ekonomika
,,,
,
,,.
zaIrritttičrri tlbchocl it vyttrčttlt kirpiI.liIu
vÝznamná (nezávislá) ekonomiky ostatních zemí na ni nemají zásadní vliv
\
\
závislá
Záktadní makroekonomické veličiny
Budeme se zab)ivat ma|
cházejí zpo1ml hrubého domácího produktu. Pojetí užívanév statistické praxi kromě hrubého domácího produktu použivá ukazatele hruby národní d chod a hruby disponibilní drichod. Makroekonomické pojetí pouŽívanéněkter mi autory kromě hrubého domácího produktu používá ukazate|e hrub národni produkt a národní drichod. Nejprve se ve v1ikladu zaměŤíme na statistické pojetí a poté na pojetí makroekonomické. Ve vfkladu používáme u makroekonomick ch dajri atributu a ',hrubf.. ,,čisty,,'Ukazatel s atributem,,čist!.. je podle souvislosti rozdíl ukazatele s atributem a opotŤebení fixního kapitálu (amortizace), nebo ukazatel pŤedstavující ''hrub!.. saldo, tj. rozdíImezi vstupy a vystupy, pŤíjmy a vydáními apod. NapŤ. čístydomácí produkt: hruby domácí produkt minus amortizace.
Ve vykladu budeme pŤedpokládat, že národní hospodáŤství sestává z institucionálních sektorri, kterymi jsou nefinanční podniky, finančníinstituce, vládní instituce, domácnosti
I
i]
Statisticképojetímakroekonomickfchukazatetú
7.2.7.7 Hrub!
domácí produkt
V1isledkem fungování určitéekonomiky' tj. národního lrospodáŤství, za trr.čitÓ trbdobí, je určitf vfstup v rrizn1ich podobách konkrétních v1irobk a s|užeb. Torlttl
v
stup je tňeba nějak vyjádŤit a změÍit. Problémem ovšem je, jak tento rozmanit]f v]ilstup vyjádŤit. Asi každéhonapad-
nc, že ne|ze sčítatrozmanité vfrobky ve fyzick1Ích jednotkách. Vystup bude tedy rrezbytné vyjádŤit v penězích.
na ostatních ekonomikách
7.2
M0t)t
a neziskové instituce, které sloužídomácnostem. Podrob-
nějšívlklad bude uveden pŤi vfkladu národních ríčtri.
l'Í.i vy|illrtIrl |ltltIclttc v rrt|s(avcích | 27,ík|adní makroekonomickÓ veIičiny a |.3 NárorIrrí írčty vyt Iliizel tttj z ttlltlct ii| |l hÍ<,ttuliktt tttitvtlttít'lt rÍr'll? (sottbor 000l()|ic()5 tltle). rtvct"'cittt\tlt,lttt ttlt ilrl('rlr(.1il \\'wr\'( /s0 (./
Dále se ptáme, co do vystupu Zahrnout: zda všechny vyrobky či jen některé. PŤesnéměŤení hodnoty vyrobené produkce vyžaduje, aby všechny vyrobené stat-
ky a služby byly započítávány do této hodnoty v daném roce pouzejednou. Proto je nezbytné rozlišovat finální produkt a meziprodukt.
Finální produkt pŤedstavuje vyrobky (statky a sluŽby), které byly prodávány konečnému uživateli. Meziprodukt pak tvoŤí statky, které byly v daném roce vyrobeny' ale současně byly v tomto období ve v1irobě spotŤebovány. Jde zejména o suroviny, materiály, energie' polotovary' služby podnikrim apod. Do konkrétního vystupu pak počítámepogze finální produkt. Meziprodukt se do konkrétního stupu nezahrnuje' Konkrétnímv;Ístupem globálního charakteruje pak ukazatel
v
hrubého domácího produktu, na něj navazují dalšíukazatele. Hrubf domácí produkt, hrub národní d chod a hrubf disponibilní dŮchod jsou ukazatele používanéve statistické praxi. Proto ve vlkladu budeme používat jejich definice podle metodiky, kterou na sv ch internetov ch stránkách uvádí
Česk! statistick1|
ťrŤad'
Hrubf domácí produkt (HDP, GDP, Gross Domestic Product7) měŤí objem finální produkce, kterf byl vytvoŤen za určitéobdobí vyrobními faktory, které prisobily na Llzemí státu. U v robních faktorri se pŤihlížík jejich prisobení na
zemí státu, nikoliv k tomu, kdo je jejich vlastníkem. Tento ukazatel se používá Časovlm obdobím bfvá obvyklejeden rok. V mezinárodních srovnáních se také používáHDP na obyvatele (HDP na pro určovánív konnosti ekonomiky státri.
hlavu, 'ĚIDPpc). Hrub! domácí produkt určuje Česk1i statisticky Ťad jako souhrn hodnot pŤidanych zpracováním ve všech odvětvích činností,které se považují v systému národního učetnictvíza produktivní (tj. včetně sIužeb trž ch i netrŽních). Jde o propočet v kupních cenách, za kteréjsou realizovány tržnívlkony (tzn. včetně daní z produktiabez dotací na produkty). U netrŽních služebje pŤidaná hodnota vyjádienajako souhrn náhrad zaměstnanc m a spotŤeby fixního kapitálu. Prvotní propočetje proveden v běŽnych cenách.
/
V |ťŠ|l||rtttIetttc tltlttŽívlrI zkr.lr||iv
| ||
)|'
t PRvxy l'1nrRotroNoM]CKÝCH
Pnvry NnrRorroN0MIcKÝCH
|\4oDELŮ
Hrub
donrácí produl
Produkčnímetodou
sc IlDl) ptlčít1r.ja|
liv
HDP : produlccc
minus
plus
minus
mezispotŤeba daně z produkt
dotace na produkty.
Vydajovou metodou se HDP počítá jako součet konečného uŽití vlrobkri
a sluŽeb rezidentsk1imi jednotkami (skutečná konečná spotŤeba a tvorba hrubého
kapitálu) a salda vyvozu a dovozu vlrobkri a sluŽeb. Skutečná konečná spotŤeba je odvozena prostŤednictvím naturálních sociálních transferŮ od v dajri na konečnou spotŤebu domácností, vlády a neziskov}ich institucí' slouŽícíchdomácnostem. TVorba hrubého kapitálu se členína tvorbu hrubého fixního kapitálu, změnu zásob a na čistépoŤizeni cenností.
HDP
--
vydaje na konečnou spotŤebu
plus
tvorba hrubého kapitálu (hrubf fixní kapitáI'změnazásob,
plus
ky minus ítbytky) poÍizeni cenností vyvoz v robkri a služeb dovoz vyrobkri a služeb.
minus
čisté(pŤírrist
Konkrétně pakrozeznáváme čtyŤi druhy vfdajri' tj' vfdaje domácností na spotŤebu C, hrubé soukromé investičnívydqe I,v|ádní nákupy statkri a služeb G a čistévyvozy //X, jako rozďíImezí exportemXa importem M Vldajovou metodu vyjádŤení HDP pak mriŽeme konkrétně vyjádŤit součtem dan ch v;/dajov1Ích položek:
HDP_C+I+G+NX l)iic!rtltlrlvtltt ltteltltltltl sc l ll)l, počítá.ja|
v
i t'e llir'rrr.
M0DEtÚ
l ll)l) _ náhrady zaměstnancrim (mzdy aplaty, sociální pŤíspěvky zarnčstrrrtlrcii)
ltltt's
daně z vyroby
tttinus
az dovozll
dotace
1llus čist provozní pŤebytek 1lltts čistf smíšen1f drichod 1;lus spotŤeba fixního kapitálu. Provozní pŤebytek (hrubf nebo čist1/) pŤedstavuje zejména zisky podnikatelajiné drichody z vlastrr ictví kapitálu, tj. majetkové a podnikatelské drichody. Je Stanoven jako rozdíIová položka mezi hrubou pŤidanou hodnotou' náhradami zaměstnanc m a čistfmi c|aněmi z vyroby a z dovozl. V sektoru domácností se zobrazuje ještě smíšeny drichod (hrubf nebo čist!) clrobn ch podnikatelri, ktery je souhrnem drichodu zpodn1kání (zisku) a drichodu z jejich pracovní činnosti (mzdy) pro vlastní ,,podnik.., neboť tyto drichody nelze statisticky odlišit. Konkrétně pak dlichodovou metodu mrlžeme označit také jako nákladovou rnetodu, tj. sledovat' jak proudí veškerénáklady firem. Do dan1ich drichodri (nákladri) zahrneme mzďy vyplacené zaměstnanc m a ostatní náhrady zaměstnancrim' roky' renty, zisky firem a dále znehodnocení kapitálu a nepŤímédaně (zmenšené sk1ich subjektri (korigované o zisk z držby zásob), riroky
o dotace).
Čistédtichody z vlastnictví vyjadŤují saldo mezi pŤijatymi
a
vydanymi drichody
z vlastnictví finančnícha hmotn ch nevyráběn]i'ch aktiv (pridy, vnitrozemskych vod, napŤ. rybníkri a ložisek nerostn ch zdrojri). obsahují irroky (z vkladri, dlužních ripisri a prijček), imputované riroky z pojištění, pachtovné (rentu), dividendy, některé dalšídrichody z rozdě|eného zisku a čerpálípodnikatelského drichodu; roky z operací se Swapy a termínovfmi rírokovlmi dohodami se nezahrnují'
7.2.7.1
Hrub;f národní dúchod
NárodnÍ drichod (hruby nebo čistf)je bilanční položkou ríčturozdělení prvotních dŮchodri, tj. drichodri zvyužívánív;irobních činitelri (práce, pridy a kapitálu); je součtem sald prvotních dŮchodú zajednotlivé rezidentské sektory. S využitímprvotních drjcbodŮ mriŽeme definovat hrub! národní drichod. Hrub! rrárodní d chod pŤedstavuje HDP zvyšery o saldo prvotních drichod zanárodní hospodáĚství celkem. Podotkněme, že nenulové saldo prvotních d chodri odpovídá saldr.r prvotních drjchodri zanerezidenty s opačn1im znaménkem' Nyní m Žeme definovat hrub národní drichod (H|ÝD)vztahem
HND: HDP
1lltts'
tttitttt's
1.ll.vrl[ltítlťrchoc1y za 1rr
ntiroc|níhospocliristvíccIkcnr pi.ijaté
vtrlttí tIiicIrrrtly zlr ttlirrttlttí |rtls1-rtttIiir".slví vytllrrrť'.
Pnvry unrRorroN0MlcKÝcH
1.2.1.3
Pttvxv
M0DELŮ
r yvtr.jc.
Hruby disponibilní dŮchod
Druhotné dúchody zanárodní hospodáiství celkem v sobě zahrnují: w běžnédané z drichodŮ, jmění a jiné,
&" sociální pŤíspěvky, h sociální dávky jiné neŽ natur1rInísociální transfery'
b ostatní běŽné transfcry. Určuje se saldo druhotnych c|tjchrlclťr (clrLrhotné drichody pÍijatéminus druhotné d chody vydané) za nárotlní htrs;-ltlt|ilr".ství celkem' Nenulové saldo druhotnlch drichod odpovídá saldtr clru|rrltlryc|r t|iichodťr zanerezidenty s opačnym znaménkem. Nyní mŮŽernc clcÍirttlvirl |rrtrlly t|isptlnibiIní drichod (HDD) vztahem Iil)t) plus
minus
IlNI)
drLrhotn cltic|rtltly za trÍtt.ttcltlíhrlsp
tr1trtrc|tl
í |ltrs;-ttlc|ÍisIví vydané'
Hrub1i disponibiInídŮclrod se vyuŽív1r na:
h v]lidaje na konečnou spotĚebu, &' pravu změny čistéhopodílu domácností p
na rczcrvách penzijních fondri (pňedstavuje saldo domácnosti minus finančn í instituce), hrubé národní rispory.
7.2.2
Alternativní pojetí makroekonomick;fch ukazatelrj
PŤikročímek vj'kladu makroekonomického pojetí makroekonomick]ich ukazatelrj. Toto pojetí zahrnuje hrub! domácí produkt, hrub;7 národní produkt a národní
drichod.
7.2.2.7 Hrub!
domácÍ produkt
Z pÍedchozího vykladu vime, Že hruby domácí produkt měŤí objem finální produkce, kterf byl vytvoŤen zaurčitéobdobí vyrobními faktory, které pŮsobily nauzemí daného státu. U v robních faktorri se pŤihlíŽík jejich prisobení na zemí státu, nikoliv k tomu, kdo je jejich vlastníkem.
7.2.2.2
Hruby národní produkt
Hrub;f národní produkt (Gross National Product, GNP, H}ÝP) tvoŤí všechny finální vyrobky a sluŽby, které byly za určitéobdobí (zpravidla jeden rok) vyrobeny za použitínárodních vyrobních faktorri a které jsou vyjádŤeny v běžnlch Irž'ních cenách. HNP je tedy vytvoŤen s použitímnárodních vyrobních faktorťr; ;lŤitorn není dŮleŽité, na teritoriu kterého státu národní vyrobní faktory prisobí. objcrltt, struktury a v voje umožiiuje analyzu nejdrileŽitějších makvztirhfi a Íhl
t-trc|itrtttllllic|
l,tnxtrrtt K()Nof'4r( Ky(
r
Mor)r
ui
Proto se provádí jeho deflace cenov mi indexy a získii sc rclilllÝ |rl.rrllv
lrlirtldní produkt. I
rrre
IrLlby národní produkt lze zjištbvat obdobně jako hrub1i domácí pr.trtltrkt lie
rrr i
ltlclami:
;r) S|edováním tokri statkrj a sluŽeb, které zachytí hodnotu všech lin1rIllíc|r produktri a služeb vytvoŤen ch v daném roce. Do H]ÝP se nezahrnují rrrcziprodukty (intermediate goods), jeŽ jsou určeny pro dalšízpracování nctltr prodej. ProtoŽe je v praxi obtižné roz|išit, zda se jedná o konečnou produkci neb
stupni se odečte od hodnoty produkce hodnota meziproduktu. Tak se získá hodnota pŤidaná zpracovátím (value added, VA). Sečtenímhodnot pŤidanjlch zpracováním na všech vyrobních stupních dospějeme k HNP. Produkceje počítánav pŤidané hodnotě, aby se pŤedešlo několikanásobnému započitáv ání spotŤebovaného meziproduktu; |l) Metodou základnich drichodri, zachyaljicí primární drichody vyrobních či-
nitel
.
v
daj:ť:',pÍinižse zachycují vydaje jednotlivych sektorri na nákup konečnych v1/robkú a sluŽeb. PŤi této metodě je nutno sčítat
t:) Metodou užitíspotŤebitelskych
udaje, které se vztahují ke HNP' Jde o
w vldaje
domácností na spotŤebu (personal consumption expenditure, C)' v1idaje firem, které svymi nákupy obnovují a rozšiŤujízásobu kapttáh, zvyšujísvé zásoby surovin a hotov;ich vjlrobkri na skladě. Zahrnuji se Sem téŽ vydaje spojené s v stavbou rodinn;ích domkri. Tyto vjzdaje se označujíjako soukromé hrubé domácí investice (gross private domestic investment, 1), vjldaje státních orgán na nákup vyrobkri a služeb (government expenditure on goods and services, G), čisty export (net export) čili rozdíl mezi exportem (D a importem (il1). Musí se odečístplatby za vlrobky a sluŽby dovezené ze zahrantčí,protože tyto produkty nebyly vytvoŤeny v domácí ekonomice. Naproti tomu se musí pŤičístp|atby za exportované vyrobky a služby, které se sice v ekonomice vyrobily, ale nespotŤebovaly. Z hlediska anaIyz byvá HDP preferován pÍed HIÝP neboť je žeji spjat s ukazlrtcIi charakterizujícími vyvoje ekonomiky země, zaměstnanosti, investic atd. ()zrlačíme1/P1 čistj' piíjem z majetku v zahraničí (net property income from lll-rrrllrd). Tato veličina Se určítak, že od drichodri rezidentrj plynoucích ze zahrantčí rrt|cčtotne dŮchody nerezidentú ziskan;Ích v tuzemsku.
H]ÝP_HDP+NPI /, lll)l,.jc rntlŽrl odvtltlit čisty domácí
proc1trkt. CoIk
t|č|i ltll tllllttrvrlvltcí itlvcslicc ir č.islÚ illvcsIicc.
litcr
zvyŠrrjíslirv kir1lillilrr |)o l
ll,l,
PRvry NnrRorxoN0Í'4IcKÝcH
MoDELŮ
PHvrv vnxttttt (0NoMl
jsou zahrnuty hrubé investice' odečteme-li od HDP opotŤebení kapitálu A (ztehodnocení kapitálu, amortizace), dostaneme čistf domácí produkt (net domestic product, NDP, CDP). Plati
Z HNP je možnéanaIogicky odvodit
tttinus
A.
čistf národní produkt
(net
national pro-
duct, NNP, Črvr; oo É/N/,.jstru zahrnuty hrubé investice. odečteme-Ií oď HNP znehodnocení kapitálLr zl, získÍrno čist národní produkt (net national product, l/NP). Čist)' nároclní proclukt v stlbč za|rrnuje pouze čistéinvestice anezahrnuje
peněžnív dajc, ktr:rÓ by|y ptltrŽity rta
n1t|
kapitálovfch statkri, které nahrazují
opotÍeben1i kapitá|.
d
nepŤínrédaně dotace (subvence)
ltlus
(čisty národní produkt v cenách
. lV1
chod (1/1).
Produkt (měŤen hrub m národním produktem HIÝP) a drichod (vyjádŤen národním drichodem N1) se statisticky nemusí rovnat. HIÝP je zpravidla vyššínež národní drichod. Drivody jsou v zásadětÍí: W HDP musíme nejdŤíve upravit o čistf pŤíjem z majetku v zahraníčí,abychom získali 111/P, b v H|{P jsou zahrnuty hrubé investice. Jejich součástíjsou obnovovací investice, které nahrazují spotŤebovan1i kapitál. ProstŤedky určenétanáhradu hodnoty stávajícího kapitálu nepŤedstavují drichod domácnosti a musíme o ně snížitvelikost HNP, část plateb za vlrobní faktory se nikdy nedostane k domácnostem, stát je
odčerpá formou nepÍímch daní. NepŤímédaně jsou ale zahrnuty v cenách vfrobkŮ a služeb, vystupují jako součást HIÝP. DaŤ' odvede v robce státu a ta se tudíŽ neprojeví jako platba domácnostem za vyrobní faktory, tj. jako součást národního drichodu. NepŤímédaně, stejně jako obnovovací investice, musíme odečístod H]ÝP. Vypočet NI vydajovou metodou Vyjdeme z HDP
HDP-C+r+G+(X-l 1tltt,s
čisty pr".íicrn z
rrrir jc[|
ll
lizltt't. ztttt.tt
v
robních faktorri)
.lyI.tl Poznamenejme, že nepŤímédaně jsou zahrnuty v cenách vyrobkri a služeb. c.|aně odvedou v robci státu a neprojeví se jako platba domácnostem za vyrobrrí
láktory, tj. jako součást národního dlichodu. DŤíve uvedeny hrub1i národní drichod získáme podle vztahu
kde NPI značídrichod domácích subjektri (rezident ) ziskany
v zahraničí(NPI)
)
v cjzině, zmenšeny
o drichod zahraníčníchsubjektri (nerezidentri), získany v domácí ekonomice.
Vtomto pojetí se zvyrazíuje drichodov! aspektf/l/P, neboť HND aI1llPjsou prakticky shodné. odtud vyplyvá, že člsty národní drjchod ČMD.je roven
Statistické srovndní HNP a NI
e
[r1o )r
HND_HDP+NPI,
Národnídrjchod
Národní drichod (NationaI ltrctltlro, N/).jo vc|ičina vyjadŤujícíčist! národní produkt CNP (Net Nationa| Produot), zahrlrLrjící spotĚobu, vládní nákupy a čisté vyvozy spo|u s čist1/mi investicemi. SečtcrrílnvŠcc|r těc|rto d chod získáme národní
t.j. lttrtrll
|
C,|ÝP
CDP: HDP
7.2.2.3
tttitttt,s' spotŤeba Íjxního kapitálu (znehodnocení kapitá|tl)' šená o restitučni (obnovovací) investice'
r,y(
CND_HND
A,
kde,4 je znehodnocení kapitálu vyjádŤené amortizaci'
7.2.3
Osobní a disponibitní dúchod
Národní drichod měŤí pŤíjmy domácností z v .robních faktorri bez ohledu na to, zda tyto pŤíjmy domácnosti skutečně dostanou. Vždyť napŤ. nerozdělen zisk zústane k dispozici firmě a ta ho nikdy nevyplatí akcionáŤrim, kteŤízde pŤedstavují sektor domácností. Abychom tuto skutečnost vyjádŤili, používá se kategorie osobní drichod. Osobní drichod (Personal Income, P/) vyjadŤuje celkové pŤíjmy, které skutečně domácnosti obdrží,Abychom získali Pd musíme od národního dlichodu odečíst pIatby, které vytváŤejí fondy sociálního a zdravotního pojištění,nerozdělené zisky korporací a daně ze zisku korporací, a musíme k němu pŤičísttransferové platby a dividendy.
PI _
minus mintts mi,nus
ltlrr.s ltlrr.s
pŤíspěvky na sociální azdravottli nerozdělené zisky firem, dané ze ziskri podnik , transfery,
dividendy.
Arli coIy t.I lt ltI
t
A{I
r zlt1.rIlrl
í tItllttlic:rtrlsl i
tlstrlrtt
í tllr lrč (ltir1li.
rlirr'r
zc rrrzdy).
I'o
.jc'
jiclr orle('lcrri
PRvry unrRorroN0l4lcKÝCH
PRvry unrRorroNO|vucKÝcH
M0DELŮ
zistávádomácnostem disponibilní osobní drichod (disposable personal income, D1). Disponibilní osobní drichod domácnosti vylaložína nákup vjlrobkri a služeb čili na spotĚebu a zbytek si ponechajíjako ríspory. Čistf domáci d chod D1 se měií jako souhrn dŮchodri, které obdrželi vlastníci vyrobních faktor během časovéhoobdobí (zpraviď|a 1 rok)' Vezmeme.li do rívahy čisty pŤíjem z rnajetku v zahraniči (net property income from abroad) r'/P{ dostaneme národní drjchod N/ ve tvaru
NI:
DI
+
NPI.
U ve|ičiny D/ so měĚí všechny pŤíjmy, které získávají vlastníci všech v1irobních faktorri. Z toho p|yrrc, Že domácí drichod (Domestic Income) tvoŤí:
DI
plus
plus plus plus
:
hrubé pňíjnry (rnzdy) ze závis|é činnosti, tj. pŤíjmy pŤed zdaněním,
hrubé pĚíjny z individuálního podnikání a ze samostatné qidělečné
činnosti; zahrnují Se sem všechny formy plateb zavyrobnífaktory,jež používajísatnostatně podnikajícíosoby, napŤ. lékaŤi či právníci, a zisky firem v inclividuá |ním vlastnictví renty z vlastnictví nrajetku hrubé zisky korporací (firom), které vedení korporací rozděluje na divi-
4'
RŮst kvality vyrobkri a služeb. Ceny vždy neodrážejí změnu kvality produktu, cožp|atízejméta v delším časovém období. NapŤ. ceny ka|ku|ačck na světovém trhu klesaly, ale složitost operací' které mohly provádět (čiIi jejich kvalita), rostla. PŤi snaze korigovat nedostatky HDP byl vyvinut agregát čistéekonomické bohatství (net economic welfare, NEW). Abychom agregát NEW získali, ttlusíme
>
7.2.5
PÍíkladnávaznostiukazatelri
Tls. 1.1 VYsnlNÉ ÚDAJE z
NÁRoDNicH ÚČTŮ zA ČR ze nox
2000
PotoŽky Hrub'í domácí produkt (hrubá pŤidaná hodnota)
Rok 2000 2
189 L69
Cisté orvotní d chodv ísaldo s nerezidentv) HrubÝ národní d chod (saldo prvotních dtjchodtj
2 739 691
5
eisté drUhotné d chodv HrubÝ dísoonibi[ní dťtchod (3+4)
2
6
Vridaie na konečnou sootiebu
1.6',t0 "t73
2
3 4
-49 418 L2 893
L52 584
Uoravv o změnu čistéhooodílu domácností na rezervách oenziiních fondtj 8
Hrubé národní soorv
Tns.
zisky).
blnltobyltr.
še uveden ch aktivit a
Pro názornost uvedeme vybrané ídaje z národních iČtŮ za Českou republiku r'arok20OO. Úduj".1.o,' v mil. Kč běžnlch cen.
Čistéekonomické bohatství NEW Některé ekonomické aktivity neprocházejí trhem, pŤípadně je ekonomická statistika na trhu nezaregistruje. Nejsou proto zahrnuty do HDP, nicméně je ekonomika vyprodukova|a. Y HDP nejsou napÍ. započitány služby, které lidé dělají mimo oficiální trh (napŤ. práce na zahraďě, vaiení, práce protislužbou), a také ilegální produkce (napŤ. vjlroba a prodej drog, prostituce, nepŤiznané
3.
v
Pokusy o propočty NEW ukazují, že změny NEW jsou pomalejší a rovnoměrnějšínežH}t{P'
7.2.4
domácího nedělního oběda. Č|ovčknepotŤebuje jenom vlrobky a služby, ale i voln čas k odpočinku. Il'ťrst vo| nriho času se neprom ítne v rŮStu HDP, i když se projeví ve vyšším
pňičístk HDP hodnoty
F odečístod HDP záporté externality, které snižují kvalitu našeho života' Na rozdíl od bohatství' které pŤedstavuje stav k danému okamžiku, je produkt ttrková veličina, neboť se vztahuje k určitémučasovémuobdobí. Produkt tak pŤedstavuje pŤírústekbohatství.
dendy akcionáŤri, nerozdělen 'zisk a daĎ ze zisku čistériroky, které tvoŤí rozdí| mezi ťrroky, které domácnosti získají,a írroky, které zap|atí jinlm subjektrim
Uved'me typy aktivit a jejich hodnoty: 1. Hodnota vfrobkri a služeb vyprodukovanych stínovou ekonomikou; patŤí sem nelegálně vyráběné produkty (drogy, prostituce). Řada činnostínení započítávána do HNP, protože se lidé snažívyhnout daním (melouchy). 2. Hodnota v robkri a služeb, jež vyrobíme a poskytneme sami sobě, rodině či pŤátel m. Neprocházejí trhem (netržní produkce) a nejsou zahrnuty v HDP. Y HDP je zahrnuta napŤ. práce kuchaŤe v restauraci, nikoli však pŤíprava
|V]oDELŮ
1.2
0
542 4L1
DŮcHoDoVÉ KoMPoNENTY HRuBEHo DoMÁcÍHo PRoDUKTU
PoIožkv 1
Mzdv a oLatv
2
Sociá[ní piíspěvky zaměstnanc.
3='1.+2
Náhradv zaměstnanc
Rok 2000
m
917 939
DanězvÝrobvaudovozu
247 881
Dotace na VÝrobu SootÍeba fixního kaoitá[u ČístÝorovozní piebvtek / SmíšenÝ d chod HrubÝ domácí orodukt
-
60 973 457 454
632 868 2 189 769
Pnvrv 14nrnorxoN0M]cKÝcH
Tla' 1.3
Pnvry unrnotroNoMIcKÝcH
|VloDELŮ
lndex spotŤebitelskfch cen (CP1) odráži Změnu cen zboži a s|uŽob,
PRVoTNÍ DŮcHoDY v mIl. KČ, BĚŽNÉ cENY
PoIožkv
Rok 2000
Rok 2000
Piji até
Vvdané
Náhradv zaměstnanc m _ NH celkem
909 621
- nerezidentí a z d,ovozu - NH celkem a z dovozu - nerezidentí
Daně z vrirobv Daně z vÝrobv
20 040 247 881 234 10J
Dr]chod
Prvotní
28 440
vlastnictví _ NH celkem z v[astníctví- nerezidentj
355 941.
z
d d
574 422
chody---|!H celkem chody celkem
lr!Éryrs!li d
DRUHoTNÉ DÚcHoDY v MIt.
KČ' BĚŽNÉ CENY
2000
2000
PÍii até
Vvdané
181 423
2 342
329 951
328 010
6 294
- NH celkem - nerezidenti
Druhotné d chodv _ NH celkem Druhotné drjchodv _ nerezidenti Čistédruhotné dťrchodv _ NH celkem
7.2.6.7
.
L82 730
3 049
8
276 983
942
796
2',t7 01"1
205 212
929
26 728
7 005 228
992 335
25 274
38 107
1.4
nerezídenti
tbožía služeb v běžnémroce ve srovnání s náklady, kter)ich bylo zapotÍobí k rrákupu stejného koše v základnim roce. SpotŤební koš zahrnuje potravináĚské l'boži, nepotravináŤské zbožía služby. Zboži a službyjsou do koše vybrány tak, lrby odrážely kupní zvyklosti obyvatel dané země. Druh a mnoŽStví zboží,které
v koši zahrnlty, se mění pouze jednou Za několik let, kdy dojde k vyrazné znrěně spotŤebních zvyklostí. Konkrétněje pak struktura spotŤebního koše ajeho 1rodrobnější ana|yzaprovedena v kapitole 6 Inflace. Hodnota koše je ziskánatak, že se dané mttožstvikaždéhozboži a služby násobí ;r:ho cenou v pŤíslušnémobdobí. Ty položky, které mají dlouhodobě větší podíl na spotŤebě, tzn. jsou více zastoupeny v prriměrném rozpočtu rodin, mají pŤi vfpočtu včtšíváhu nežpoložky,kteréjsou zastoupeny v menšíchčástkách. NapŤ. velikost v1idajti na poštovníslužby bude u prriměrné rodiny během roku pravděpodobně |llenší než v1Ídaje za potraviny nebo bydlení. To znamená, že zdvojnásobí-li se cena poštovníchslužeb, změna celkové cenové hladiny, měŤená CPI,bude velmi malá. Ale dojde-li ke zdvojnásobení cen potravin, projeví se to v hodnotě CPI da|eko vyznamněji, protože tato poloŽka j e vyrazněji zastoupena v rodinném rozpočtu. Yzorec pro vypočet CPl
.|sou
gp1:(Qo'P'),
24"1
276 831
5ociáLní dávky jínénež naturá[ní sociáLní
Čistédruhotné drjchodv celkem
82 717
49 478
SociáLní dávky jiné než naturálni sociální transferv _ NH celkem
7.2.6
623 900
49 478
mění a jiné - NH celkem Běžné daně z dr]chodt], mění ajiné _ nerezidentí Sociální oÍísoěvkv _ NH celkem Socíá[ní oiísoěvkv _ nerezidenti
Ostatní běžnétransferV
1.
r5z 255
Běžné daně z dr]chodt],
transferV _ nerezídenti Ostatní běŽné transferv
1-01
62 731
234 L63
- nereziderlti
9h9dy - NH celkern Čistéprvotní drlchody celkem - nerezidenti
Tlr. 1.4
397
103 903
Neumístěno do sektorŮ
Prvotní
60 973
60 973
dotace na produkty (neumístěné do sektorŮ)
D chod
911 939
241 881
Dotace - NH ceIkem
ktr:rÓ
rrirkLrpují domácnosti. Tento index měŤí náklady na zakoupení koše vybranrlhtl
28 352
Náhradv zaměstnanc m
P]0DEtŮ
L2 893 -1,2 893
kde pro i :
lQo,Po)
1,2,..., n
souŤadnice 4i0 Vektoru Qoznačímnožství zbožinebo služby i základního období,
souŤadnicep.o vektorup0 značícenu zbožínebo služby i základního období, souŤadnicep., vektorup' značícenu zbožínebo sluŽby i běŽného období. Uveden! vzorec je znám jako Laspeyers v cenovy index.
Známe-|i hodnoty cenov ch indexri CPI, ,CPI,., mrižeme určit jejich relativní
pŤírristky n(CPI) pomocí vztahu9
Cenové vlivy, nominální a reátnf produkt Cenové indexy
n(CPI)-
(cPI, - CPI A) cPI
,_1
kde pro libovolnou veličinu x závislou na čase platí
Cenové vlivy na ekonomické ukazatele měŤíme pomocí cenov)ich indexri. PŤed
vypočtem indexťr je nezbytné určit množinu zboži a služeb' které vstupují do v počtu; někdy se tato množina nazyvá košem. Pomocí cenov ch indexri měŤíme oenovou hladinu. K měŤení cenové hladiny Se zejména použivá } index spotŤebitelskych cen (CPI)' ) irrdox ccn v!robcri (PPl),
>
ilu1rlicitní col]oVy tlcllÍrtor IlDP (/PD).
Sylnbo| (q, p) značískalární součin vektor q ti' kt,
Ď..
2,
a
p, kteté mají souŤadnice
q, p,.
l,rtr Ii|rovtlInrltt vcIičinLl r, závisIou na čase / pok|ádámc n(x,)
črrsttv;ipÍíriistckr//ptrkliit|ťrrncrll, |'IIrt|rr cIl ItrltIttrtl.
l//llr
rlr lr
l,.l
:
(tr, -
q,,
pi, i
:
1,2, ...,
n,
x,,)l.r, ,, Pro ilrÍirrilczirnriIlrí
f,itlctlyIzcpsritn(r.,).d.t,l'l ,.Vplípat|č,Žcr,lrllbyvli vit|ílttc. Žc Ilc Í(\ (///,\
Pnvry MnrnorroN0MIcKÝcH
Pnvry NnrnotroNoMICKÝcH
MoDELŮ
Yzorec vyjadŤuje rozdí| cenového indexu běžného období t a období (t l)
dělen! cenovym indexem období l - |. Následují-li po sobě alespoĚ dva k|adné pŤírristky, hovoŤíme o inflaci' Kladné relativní pŤírristky v tomto piípaclčurčujímíru inflace (lt) definovanou pomocí indexu spotŤebitelskych ccrr. Stc.jnč bychom mohli polžit kterj'koli jiny index, vyjadŤujícícenovou h |ad i rru, tt,.l;lY. l I, l. Poznamenejme, Žc (,l,l nr:r'rt|riiŽí ztněnu kvality vfrobkri v prriběhu času. U vyrobkri doc|.lází k zIopštlvírrlíkvrrIity, aIe toto z|epšování je obtíŽně měŤitelné. Znanená to, Žo zvyŠr:llíccrry rrrtiŽc b1/t dáno zvyšením kvality. PŤi zv!šení cen někter;ich c|r.uhii z[.lrrŽí s;ltrlí.ollilc|Ú srriŽLrjí.jejich spotŤebu a spotŤebovávají to zboží,|
PĚesto
jc C,l,l
1.l
za c|obry odhat| zrnčrl sp()trobitclsk1ich cen'
!ndex cen v1|robcri (I,Pt), nazyvany Lcž, irrclox vo|k
pp:!!t-3!, \Po 'Q, )
kdep.je vektor cen běžného období, 4, je vektor v1frobkri a sluŽeb běžného období apoje vektor cen základního období. Vzhledem k tomu, že vyjadŤujeme tržníhodnotu produktu, vzniká otázka, v jakjzch cenách ji máme stanovit. Podle toho, jaké ceny použijeme, rozlišujeme nominální a reákly produkt. Uvažujme HDP, Tento ukazatel je definováni v tržních cenách. V tomto piípadě sledujeme nominální domácí produkt (GDP ,.,,,o,,). Velikost nominálního produktu záyisí na změnách tržníchcen a objemri prodávan ch vjurobkŮ a služeb. Abychom získali informaci, jaké mnoŽství vyrobkri a služeb bylo opravdu v ekonomice vyrobeno, musíme vyloučit změny v tržnich cenách. Zvolime ceny některého (základního) roku a pomocí nich budeme oceřovat vyrobená zbožív letech ostatních; nebudeme piitom pÍih|ižet ke změnám Lrž,níchcen, k nimŽ postupně docházi. Získáme tak reáln1f domácí produkt Velikost reálného produktu se mění jen v závislosti na objemu a strukv!robkťr a sItržcb. Kt|Y sc ;rrlrrŽívirií bčŽlr , ir |
(( iDl,,,,it,,,).
lttt'.c vyrtlbctt1i'ch
M0DELŮ
l'ii sledování vfvoje produktu v čase musíme vyloučit vliv změny cen, lzt.t. jc rrczbytné pollžítreálnjl domácí produkt, tj. produkt vyjádŤen ve stálych ccrriic|r. Pro konkrétníanalyzy v daném roce, napŤíklad sektorové analyzy, tj. pod í| lr 1liínos jednotlivych odvětví apod., je lepšípoužítnominální domácí produkt lj. produkt vyjádŤenf v běžnfch cenách). Ze vztahll pro IPD bezprostŤedně vidíme, že (GDP,n.i,61r;)
IPD-1GD-ďffi PŤi vlpočtu se
implicitního cenového deflátoru
vz,tahu, tj. používáse
se
používá naposled uvedeného
veličin GDP,o,i,anr a GDP,"ani. Proto
se
v tázvu objevuje
lr.:rmínu,,implicitní... Z této skutečnosti plyne, že vektor q, obsahuje mnohem více položek než vektor q,používany pŤi vypočtu indexu spotŤebitelskfch cen nebo irrdexu cen vyrobcri.
7.2.6.2
Inflace a její měŤení
[nflace je definována jako r st všeobecné cenové hladiny, měŤené indexem spotŤebitelsk ch cen (CP1) nebo jin1im srovnateln1im cenov m indexem' NěkteŤí
ckonomové definují inflaci jako stá|y a nepŤetrŽityi rúst cenové hladiny, jednorázové zvyšenícenové bladiny zainflaci nepovažují. opakem inflace je deflace, tj. sníŽenícenové hladiny. Dále se setkáváme s pojmem dezinflace, coŽ vyjadÍuje zpomalování tempa rristu cenové hladiny, t.j. snižování míry inflace. V pŤípadě zvyšujícíse míry inflace pak hovoŤíme o akoelerované inflaci.
7.2.7
Dalšímíry v konnosti ekonomiky
se používajíjednoduché ukazatele měŤícív konnost ekonomiky. Jejich jsou součástí obvykle míra inflace a míra nezaměstnanosti. Míra inflace má pŤímou spojitost s vykonností hospodáŤství' I míra nezaměstrranosti ukazuje v1ikonnost ekonomiky, i když nikoliv bezprostŤe dně. ZaÍazení ttlíry nezaměstnanosti do měr v konnosti lze zdrivodnit okunov m zákonem, |
V praxi
l.ťrstu.
Pii znalosti míry inflace a míry nezaměstnanosti lze vypočítatjednoduché ukazirtcle, pomocí rnchž mrižeme měŤit makroekonomickou v konnost ekonomiky. |. Prvním ukazatelem je index strádání (misery index)' lndex strádání IS zís-
2.
káme součtem míry inflace n(P) a míry nezaměstnanosti (a):
IS: n(P)
+ u.
Drr'rh m ukazatelem, kter1f pŤihlížíi k politickjum drisledkrim stabilizační politiky, je index neoblíbenosti (unpopularity index). V této míŤe v konnosti sc trpčt sčít1rnríra nozamčstnanosti s mírou inflace, a|e včtšívá|ra so pŤik|átl1r rttit".c ltczlttttčstttitlttrsli. Ilrtlcx rrctlblíbcntlsl i({//) rná tvirr: {// r,(l,) | (ltt,
Pnvry unrRotxoN0|ÝllcKÝcH
Pnvry unrnorxoN0MIcKÝcH
M0DELŮ
Drivod, proč se v indexu neoblíbenosti piikládá většíváha míŤenezaměstnanosti, je prost!' Stabilizační politiku provádí vláďa, která se bude muset znovu v pŤíštíchvolbách ucházet o pŤízeĎ voličri. Voliči jsou více citliví na nerispěchy vlády v oblasti zaměstnanosti než v oblasti cenové stabilizace. Nerispěch vládní politiky zaměstnanosti snižuje její šanci na znovuzvolení. Proto má míra nezaměstnanosti v indexu neob|íbenosti šestkrát většíváhu nežmírainflace.
7.2.8 > >
}
Vybrané prameny makroekonomickfch ridajri dostupné V ČR
Českérepubliky. obsahuje aktuální rídaje' Statistick! ťr
že
daje je 1iž moŽno povaŽ
jinych relevantníoh ridajri, napŤ' rokovych sazeb. Tyto prameny jsou odvozené' čerpajíz dat ČSÚ, Českénárodní banky 1ČNs; a;ln ch státních institucí, napŤ. Ministerstva financí Č.eskérepubliky rMF ČRl. Finance a věr, s pravidelně publikovanou pŤílohou o státním rozpočtu ajin1imi ridaji z Ministerstva financí ČR. Vfročnía čtvrtletnízprávy CNB se základními monetárními rídaji, ridaji indikátory
} b
a pŤehledy
o finančnímsystému a s makroekonomicklmi udaji.
Zák|adnimí institucemi poskytujícím i prognozy makroekonomického vyvoje jsou ČSÚ, MF ČR, ČNB, Ko."'čníbanka, odbory, Patria Finance a parlamentní oolitické stranv.
1.3
o HDP za všech2] zemí pňepočtenfch do eur (dŤíve do ECU) sc rovná
rrt|lriťr
slc.jné částce vyjádŤené v PPS. Úda.1e o hodnotě PPS za jednottivé členskr! státy
pŤevzaty z obecné databáze Eurostatu.
jstlLr
Tno.
1.5 HDP
NA oBYvATELE PoDLE STANDARDU KUPNÍ sÍLY
2000
Země
Jak už bylo
zd razněno, je ukazatel hrubého domácího produktu nejdtiležitěj-
šímukazatelem ekonomické vyspělosti země. Pro mezinárodni srovnání je však nezbytné pŤepočítattento ukazatel na srovnatelnou riroveř. Je zŤejmé, že ne|ze porovnávat absolutní vj'ŠiHDP USA a HDP Českérepubliky; pro toto srovnání se pouŽívá pŤepočetHDP najednoho obyvatele. Dále pak je nezbytné použítstejné jednotky. Nelze totiŽ srovnávat HDP v doIarech a v korunách' Pro mezinárodní srovnání se proto používá HDP na jednoho obyvatele buď v dolarech' v eurech nebo vjinjch jednotkách. V posledních letech obyvatele v PPS, tj. podíl HDP na l obyvatele v Kč a parity kupní síly vyjádŤené v Kč na PPS. PPS (Purchasing Power Standard) standard kupní síly je měnová jednotka, v rtíŽ sr: navz1rjcrn vyrovnávají rozdíly mezi kupní si|ou jednotek národních měn jlrr.rl č.Icrls|
HDP na
1
2005
19 000
LU 27
EurozÓna 15
2007
2007
EU21=1.00
22 400
24 800
100
24 800
21 300
110
27
1.00
29 300
1,18
7 900
9 500
0,38
081
v tom:
24 000
re
Bulharsko
5 300
Česká republika
13 000
L7 100
20 200
nsko
25 100
28 400
30 500
I L5
Estonsko
8 500
"t00
L] 900
0,72
Dá
1.4
Finsko
22 300
25 800
29 000
L,11
Francie
22 000
25 200
27 600
111
Irsko
24 900
32 200
36 300
't 46
ItáLie
22 300
23 600
25 200
L,02
16 900
20 800
23
1.00
0.93
Litva
7 500
11 900
15 000
0,60
Lotvšsko
7 000
LL 200
74 400
0,58
46 400
59 200
68 500
2,16
rsko
10 700
L4 400
L5 700
0,63
lvla Lta
1,5
900
17 400
19 100
0,7 7
Něm ecko
22 600
25 800
28 100
1 1?
Nizozem sko
25 600
29 400
32 500
1,31
9 200
11 500
13 300
054
rsko
Lu cem bu M a d'a
Po Lsko
Mezinárodnísrovnáníekonomickévyspělosti jednottivfch zemí
MODELŮ
Po
rtugaIsko
L4 900
16 900
18 500
0,75
usko
25 000
28 700
31 600
7,27
Ra ko
4 900
7 900
10 100
041
16 000
27 500
24 300
098
SLovensko
9 500
13 600
17 000
0.69
SLovinsko
15 000
19 500
22 000
0,89
Spoiené krá[ovství
22 300
26 100
28 100
I.IO
ŠpaněLsko
18 500
23 100
26 500
107
SVeOSKO
24 1-00
27 700
31 300
L?6
Rum unsko
Kecko
Ostatní země Ch
orvatsko
Istand Nors ko
stát )vvca rsKo Turecko {( )rlltirtl I'r
irrrrcn: liutoslnl, 25. 0u. 200u
2)
8 100
11 300
13 900
0,56
25 L00
30 200
32 000
"t
22 300
25 600
28 200
114
l1 400
40 300
45 700
184
30 300
35 500
38 500
1,55
27 700
30 300
34 500
7 600
8 800
10 500
139 042
29
PnvrY MnrnorxoN0MICKÝcH
Pnvrv unrR0troN0[4TcKÝCH
M0DELŮ
Je zŤejmé, že z hlediska vyspělosti ekonomiky jsorr
meziiednotlivlmr zeměmr
značnérozdíIy. Nejlepší vjlsledky, atldížnejvyspělejší zemí dle rovně hrubého domácího produktu je Lucembursko, které pr měr Evropské unie pŤevyšuje více než2,7krát. Na dalších místech jsou Norsko, Spojené státy a lrsko. Ceská republika nedosahuje zatim ani prrirněru Evropské unie, pouze jeho 81 %.
M0DELÚ
li(orá obsahovala mimo jiné i rídaje (za období 1938 1940) o rozclč|cní n1trtlt|rrí|ro tIiichodu a ridaje o konečném rozdělení osobních drjchodri, vldajťr, usptlr a biIarrr:c
stÍtníhosektoru. Na zpracování těchto vrcholn ch národohospodáŤsklch proporcí lr proces se vyznamně podílel Keynes.
Národní čty vznikly rozvinutím jednoduchfch Keynesovych rovnic'
Tcnl.o
tak stal zakladatelem metody národních čt a tzv. agregátní ekonorrriky, tj. takového pohledu na národní hospodáŤství, ktery využívásumárních vc|ičin (celková spotŤeba, celkové investice, ce|kov vyvoz atd') a dává je do
7.4
Národní čty
c|
1.4.7
Vznik a vfvoj pojetí národních ričtrj
rrcolenych vztahi, které tvoŤíjednotnou soustavu a popisují v základních rysech cc|é hospodáŤství. Právě to je typicklm znakem makroekonomiky, jímžse liší
Národní ťrčtypi.ci|stavtr jí írčlyvrc|rrlInych nltrodohospodáŤsklch bilancí, které sestavuje v soLtčitsrt tl
jiolr pro ekonomicky rozbor a stanovctlí c|
se
národohospodáŤskou bilanci sestavil v r. 1696 pŤedstavitel školy politick1ich aritmetikri King, druhá je obsaŽena ve známé Tableau Economique (l758)' kterou vypracoval F. Quesnayr' akterá se stala zák|adnim dílem pro fyziokratickou ekonomickou
teoriill. Popsal vní, jakmezitŤídami běhemrokuproudí zbožíapeníze'Tabulkase stala inspirací pro
Až ďo
Marx v model reprodukce nebo Leontiefiiv model input-output.
války není znám pokus o vypracováníjednotného systému vzájemně propojen ch bilančníchtabulek, které by zachycova|y celkové hospodáŤství. To vyplfvalo ze skutečnosti, že tyto pohledy nebyly potŤeba, dokud nebyly nutné v raznější zásahy státu do ekonomiky. Rozvoj ekonomiky vedl k nutnosti registrovat její vfvoj a hlavní proporce' a zachycovat hlavní procesy, které v hospodáŤství probíhají,neboť jejich znalost je pŤedpokladem pro ríčinnější státní zásahy do ekonomiky. V roce 194| by|a zveŤejněna britská Bílá kniha, 2. světové
Frangois Quesnay (1694 1774) byl francouzsk1|' ekonom a lékai, hlarlní pŤedstavitel první ekonomické školy ťyziokratú a autor Ekonomické tabulky (l758, Tableau Economique)' prvního modelu ekonomického koloběhu. Narodil sejako syn obchodníka a zemědělce. V sedmnácti letechzača| v PaÍiži studovat meclicínu, doktorát získal v roce I.744. Y roce I]49 se ve Versailles stává osobním lékaiem Madame de Pompadour, milenky francouzského krále Ludvíka XV. Vyléčil nás|edníka tr nu z neštovic a byl pov1y'šen do šlechtického stavu. V letech 1756_1757 napsal tii čl1rnky t|o Didcrotovy a d.A|embertovy Encyklopedie (hesla Evidence, Fermiers, Grains).
t\lt|lclyzirlkraL čist1iprodtlk1 (produil,el;produkt,kdehodnotav1|'stupu.jevyšší neŽvstupu) vzlri|iii jct|irrč v zcrnčt|č|sIví.V iin1ich rlborcch sc produkt potlze měníncbo pňcrnist.trjc. QLrcsnay IctIyrrlzt|č|tries;ltrIcčtttlsl rllrll".i tt".ítIy: prrrtItlkIivnítĚítla ucnlčt|čloi;jclltitltllÍitIllptrsky(rrjctlis(1i lrtrrrItt|.l- |i irIit vIitsltti|rtt vlltslrríci triirIv. s|criIrri |í.it|ir rr|le|ttrtIttit.i lt |.t.tttt's|ttit i
tlc| I
i
mikroekonomiky, která se zablvá dílčímiproblémy (rovnováha hospodaŤení
rrny, hospodaŤení jednotlivce apod.).
Ve Spojenych státech americk ch došlo k prvnímu velkému pokusu o sestavení systému národních ekonomick1ichíčtiažv r. |94], i kdyŽ oficiální statistiky nártlclního drichodu se sestavovaly rrrczi zástupci V. Británie,
USA
již odr. 1934.Y
r. |944 pak byla ve Washingtonu
a Kanady lzavŤena dohoda o sjednocení zprisobu
vykazováni národního drichodu na zák|adě systému národohospodáŤskych ričtri {
1lodle britského VZoru).
Tento systém ríčtriměl zachycovat h|avní transakce v národním hospodáŤství ir umož ovat rozbor jeho struktury a v1ivoje. Vrcho|né bilance rně|y vzniknout lra základě sumarizace bilancí podnik (vfrobních i nevyrobních)' soukromych
rlsob a státu.
Yypracovávání národních ríčtrise v dalšímobdobí rozšíŤiloi na ostatní státy začalo se provádět i na mezinárodni rírovni. V roce l947 vyšla studie anglického e konoma R. Stona o mezinárodním systému národohospodáŤsklch bilančních tabu lek (Measurement of National Income and the Construction of Social Accounts). Sta|a se zák|adem systému národních Írčtrisestaven1ich v roce 1953 orgány oSN (A System of National Accounts and Supporting Tables). Kromě toho i oEEC vypracovala pro své členy systém národních ričtri v roce 1952 (A Standardized System of National Accounts)' oba systémy, do určitémíry odlišné, byly pak trllifikovány na konferenci v New Yorku roku 1956. ZaÍimco po 2. světové vá|ce sestavovalo a publikovalo národní ričty asi jen ]5 zemí, v roce 1965 to dělalo již kolem |40 zemí. orgány oSN začaly od roku |()57 vydávatročenky národních učtri (Yearbook oťNational Accounts). Tyto udaje jstrlt sestaveny podle standardního systému oSN a lišíse (zejména s ohledem na Člcrrčrríněkterych položek) od národních publikací. odlišnj. je často i počet pouŽívtrn1ich tičtri a doplĎujících tabulek. Tyto odlišnosti však nic nemění na zp sobu scsIavtlvání národních ríčtri'kterf je u všech zemí stejn C.Icnčn í národních ričtri: ,l
.
c:Iltrt|tlvétl-t
člcrrční.jakosalrrostatny ťrčct).Na dcbctní stranč.isrlrr zitc|rycr:tly
PRvrv unxRotroN0MIcKÝcH
PRvxy unrnotroNO|V]]CKÝCH
|VloDELŮ
všechny drichody zaměstnancri, které jim plynou z ríčastive vyrobní a nevyrobní sféŤe, všechny dŮchody kapitalistri a dále i nepŤímédaně, odpisy a jiné drichody' které ve svém souhrnu tvoŤí tzv. hruby národní produkt. Na kreditní straně jsou zachyceny všechny vldaje na osobní spotŤebu, na hrubé investice, v|áclní rrákupy zboži a služeb a rozďíIvyvozu a dovozu zboži a služeb. Ve svétn souhrnu se strana kreditní rovná straně debetní' Tento ťrčetrnriŽc b]|t vc tlvtltt variantách. Jde buď o íčetHDP nebo
tr
>
B
p
o
čet
HIÝP. Zpravidla so porrŽívit čtu HDP. Účet osobních diichotlii a v;|dajŮ. Na kreditní straně jsou drichody domácností získanÚ z oktltlttltticl<Ú činnosti (d chody zaměstnanecké i kapitalistii)' t|ticlrttt|y získarrézc stíttllíhorozpočtu a drichody ze zahraniči. Na dobotní strtrrrč.jo prltrŽití t|iic|rtrt|ii na n1rkup spotŤebního zbožía shlžeb a rra zap|aoorrí clalrí, zbytr':k tvrlr'.í írspory. Jsou zachyceny na straně dcbctrrí a vo sv trr s
7.4.2
státu ve formě pŤím;i'ch a nepŤímfch daní a ostatních dŮchodri. Na straně debetní je zachyceno jejich použitína nákup zbožía sIužeb, na dotace,
Národní Ličty popisují ekonomick5Í proces v rozdělení pod|e institucioná|rrích z jednotek, které mají podobné zák|adní
ť'irrlrosti, funkce a ekonomické chování, a patŤí ke stejnému typu j
et
I
Národní hospodáŤstvitvoÍi rezidentské institucionální sektory, které tvoĚí
> nefinančnípodniky,
jejichž zák|adni činnostíje vyroba vyrobkri a nefinančníchslužeb; jsou to napŤ. zemědělské, prúmyslové,stavební nebo dopravní podniky, školy nebo zdravotnická zaÍizeni (akciové společnosti, druŽstva, státní podniky aÍd.; zahrnují se sem i některé pŤíspěvkové orga-
p
p
Účet hrubfch tispor a investic. Na straně kreditní obsahuje rispory jednotlivcri a státu, nerozdělené zisky podnik a odpisy, tedy zdroje investic v celé zemi. Na straně debetní obsahuje použltíinvestic doma nebo v zahraničí.
Poznamenejme, že na kapitálovém ričtu se vždy vytváÍí rovnice finanční rovnováhy' V privodním Keynesově pojetí to je vztah rovnosti čist:|'ch investic a spor. V rozšíŤenésoustavě národních učtri toje vztahvyjadÍujícípožadavek, aby se čistéinvestice (domácí azahranič ) rovnaly risporám plus saldu státního rozpočtu (daně minus státní vfdaje). Tento vztahplatí - a to je velice drileŽité - i když je saldo státního rozpočtu záporné. Podle keynesiánské teorie |ze financovat investice doma i v cizině pomocí deficitu státního rozpočtu. Takové financování mrižeme pozorovat u celé Ťady zemí prakticky od konce 2. světové války.
Na ťrčtuzahraničníchtransakcí jsou čistéinvestice zahraničnírovny vyvozu
Alož,ítl s|LlŽob' ktor1,i.jo ztncnšen o dovoz zbož'ía s|užeb a v|ádni hracly dtl zltIlr.lrrriť.í.
nizace);
finančníinstituce, jejichŽ základní činností je finančnízprostŤedkování nebo finančnípomocná činnost; jsou to napŤ.
čí)na straně debetní.
debetní a kreditní.
robce. Každá
rriirrldní hospodáŤství. Jde o sektory:
Účet zahraničníchtransakcí. Na ríčtuse promítají všechny operace mezi státními pŤíslušníkydané země (podniky, jednotlivci' stát) a cizinci, tj. dovoz zbožía služeb, vládní platby ďo zahraničía čistézahraniční investice na straně kreditní, avyvozzbožia služeb (popŤ' pŤíliv kapitáluzezahrali-
se u všech uveden1ich ričtri rovnají strany
v
notka j e zatŤ íděta pouze do j ednoho sektoru.
pŤevodové platby a rispory.
V souhrnu
Současné pojetí národních tičtri
st.|i[or a subsektorri. Sektory sestávají
i u clstatních ričtri).
Účet v|ádních pÍíjmŮ a vjdajri. Na kreditní straně jsou všechny pŤíjmy
!1oDELŮ
&
}
banky, věrová družstva, in-
vestičnífondy a společnosti, finančně leasingové společnosti, holdingové finančníspolečnosti, burzy, pojištbvny a penzijní fondy; vládní instituce'jejichž produkceje určena pro individuální a kolektivní spotŤebu a které jsou financovány zejména povinn1irni p|atbami od jednotek z jinjuch sektorri; jsou to organizačnís|oŽky státu (napĚ. ministerstva, ustŤední ťrŤady a jimi Ťízenéorganizaoe), rnimorozpočtové fondy (státní fondy, Pozemkov fond, Podpúrn! a garančnírolnick;í a lesnicky fond a VinaŤsky fond), Česká konsolidační agentura ajejí dceŤiné společnosti' Česká finanční,Správa žďtezn\čtlí dopravní cesty, PPP Centrum, veŤejné vysoké školy, veŤejné vyzkumné instituce uzemni samosprávné celky (kraje, obce, města a dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionri soudržnosti) netržti pŤíspěvkové organízace a fondy sociálního zabez' pečeníQ'drav otttí pojištbvny, Asociace zdravotních pojištbven, svazy zdravotních pojištbven a Centrum mezistátních rihrad); domácnosti, zahrnujícíjednotlivce nebo skupiny jednotlivcri jako konečné spotŤebitele, a drobné podnikatele' produkujícítržnív robky a sluŽby (Ťemeslníky' samostatně hospodaŤícízemědělce' soukromé lékaŤe,advokáty, daĎové poradce apod.);
neziskové instituce sloužícídomácnostem
a
fungující jako netržni vfrob-
ci; jsou to politické strany, církevní a náboŽenské spo|ečnosti, nadace, odb
orové svazy, profe s ní a
y zďěIáv
ací společno st í, zájmov é neb o dobro činné
organizace, společenstvívlastníkri jednotek aj. Nírrodníričty popisují také ekonomické operace s nerezidenty, tj. s jednotkami, |itr:ré sícllímimo ekonomické uzemí státu (Českérepubliky) alespoř jeden rok rrc|ltl t|élc. Nerezidenti pŤedstavují seskupení jednotek bez ohledu na charaktel.isliktl .jr:.iich Íirn|
PRvry 14nrnotroNoMIcKÝcH
|Y0DELŮ
Pnvry irlnrnorroNoÍ'4]cKÝcH
dohod, nebo oddělené části mateŤsk1ich společností(napŤ. pobočky vyrobních podnikri, bank a pojištbvacíchspolečností). Úduie,u nerezidenty se nezahrnují do položek zanárodni hospodáĚství celkem. Záktadními zdroji dat pro ročnínárodní ričty jsou ídqe z ričetních vykazi, statisticklch zjištbvánía ťrdajc od Ministerstva financí ČR, Českénárodní banky' Ministerstva práce a sociírlníchvěcí ČR, Pozemkového fondu a dalšíchorgánri
Osn.
rarcí::.'1f'ťB
1.1
M0DELŮ
:liiio.iii'fiťÉj.:].::]:;:i1i::::::;::,.::;.:,:';.l.:z..:,:.:;:;.....::...:":..::.;,'.:].:],.i:..]
státní správy, a kvaIifikované oc|hlcly' Každy ukazalcl (oporacc a trs[altrítoky) jc v nárorlníchríčtech označenkÓdem, kter1Í je v sou|aclu s rtlozitt/trrlt|trílrr standardem Evropského systému národních čt z rokLr |995 (tlS^95)' Tls. 1.6
KÓoY srupltl UK^Z^TEtÚ
0perace a osLatní toky Operace s vyrobky a službami
Rozdělovací transakce rovnávací po[oŽkv v hrubém rovnávaci po[ožkv v čistém Transakce s finančními nás Akum
u
Íeby fixního kapitá
ení spotieby fixního kapitátu)
Lace
Stavv nefinančníchaktiv uváděné v počátečnía konečné rozvaze Stavv finančního maietku včetně ostatních pohLedávek a závazkŮ I
Všechny národní čty musí b t vyrovnány. Tyto ričty jsou nenahraditeln m zdrojem informací pro koncepční ana|yzu a pro rozhodování na makroekonomické rirovni. Jejich vyznam zvyšuje l' to, že jsou mezinárodně jednotné. Jednotná metodika mezinárodních orgánri oSN v oblasti národních ričtri umožĎuje i mezinárodní srovnávání jednotliv ch zemí. Po formální stránce jde o uzavŤenj' podvojn]íu ríčetnísystém: každá z položek je zaičtována dvakrát: vždy na opačnych stranách dvou r znych čt , nebo na stejnj'ch stranách s opačnymi znaménky' V tom je onaznámá,,samokontrolď.Írčetnictví:je ihned vidět' když něco v systému chybí. Systém národních ríčtrinezahrnuje všechny vrcholné agregáty a ekonomické vztahy. Není z něho napŤ. zÍejmá zaměstnanost a některé stavové veličiny. S rŮstem státních zásahŮ do ekonomiky souvisí stále většípotŤeba znalostí prriběhu hlavních i vedlejších ekonomickych procesri' To vede i ke stále větší
l''|
I rrt
čistédaně, tj. daně změnšené o transťery. NX čist]i vyvoz, t.j v1ivoz trrinus dovoz, y'y'F1 Net cign Investment čistézahraniční investice)
osn;': c S6
TAr
ž,,r4 ť*,n.*ii|{;i3,*Y,,ď*?#ž* *;||3.?,..š*i.e*.& Mzdy Rozdě|en! zisk
C+Sa+TAo Sd + Odplsy TAr
FinančnÍsystém
K
sektor
'\''l
desagregaci. l) K I t
rl zdy a nerozdělcny
zisk
značíťrspory soukromého sektoru tlcbctní strana krctlitní strana '\',
lr
I
it. vy jirtl
/rlrrrj:
iLr
jc rcz,iduá|ní veličinu
(,AlIl,ÍK,1- Mttknlekonomie.Praha: Karo|inum,
1998
I
NX
,;#;
Pnvry tl'tnrnorroN0|vllcKÝcH
1.5 7.5.t
PRvrv unrnorroN0[4]cKÝcH
i\4ODELŮ
státu múženablt napŤ. formy protimonopolní regulace, ve druhéln pŤípaclě
HospodáÍská politika PodstatahospodáÍsképotitiky
& opatŤen í stirttr v .joc|notI ivyoh ob|astech ekonomické reality. PŤi naplĎovárrí lrosprlt|iiÍ-skÓ ptl|itiky musí státní orgány vycházet z určité koncepce. TvorboLl ktltlcc;-lci |rrlsprlt|ÍĚs|< politiky se zabyvá teorie hospodáŤské poIitiky. Z L pak vyclriizí pril|
&
podoby strukturální (odvětvové) politiky. Stát jako reprezentant společnosti by měl ovlivĎovat rozdě|eni dŮchodtr, které se vytvoŤilo tatrzich a které společnost nemusí považovatzapÍijaÍc|rré' Sv)imi nástroji mriže stát pŤerozdělovat drichody tržnich subjektri a rrrěnit tak jejich postavení na trhu produktri i na trhu vyrobních faktorri' Tatcl činnost měni vyraztě nejen pozici jednotlivjlch trŽních subjektri a situaci na dílčíchtrzich (má tudížsvúj mikroekonomickf aspekt), ale i vzájemné postavení jednotlivjch sektorri (tj. má i makroekonomick! rys). > Stát by měl podporovat stabilní rozvoj národního hospodáŤstvíjako celku, měl by rozvíjet schopnosti tržníhomechanismu pŤekonávat národohospodáŤské poruchy vzniklé uvnitŤ ekonomiky i mimo ni (napŤ' cenové vykyvy, vjukyvy v objemu vyrobené produkce apod.)' Stát mriže napomáhat trŽnímu mechanismu pŤekonávat poruchy a vracet se do rovnováŽného stavu' Mriže se v tomto pŤípadě jednat napŤ. o politiku ekonomického rristu' krátkodobou stabiIizační politiku apod. Jde tudíŽ o pÍevážně makroekonomickou činnost státu. Státní orgány plní současně všechny uvedené tikoly' tj. prisobí na efektivnost IrrlspodáŤství, na stabilní rozvoj ekonorniky a ovIiviiují rozdě|ování dŮchodri ve
>
HospodáŤskou politiku státu mŮžeme vymezit jako souhrn e" cílŮ, o které stát v hospodáŤství usiluje, & nástrojri a rtlzhodovacíc|r procesri, kterfch k naplnění cílri pouŽívá;
b
politiky nelze pňehlédnout ani zájmy pracovníkri státního aparátu. Mezinárodní organizace vytvoŤené na zák|adě dohod mezi státy. StŤetáváním zájmri členskych státri se formuje hospodáŤská politika mezinárodních organízací'Mezinárodní orgatizace jsou samostatnfmi subjekty
:ltrtrIečnosti.
Vyznamnou roli hraje makroekonomická stabilizační politika. V rámci národní t.|itrrromiky sledují státní orgány následující stabilizačnícíIe: }" zajištění cenové stability - vlády obvykle neočekávají naprostou strnulost cen na všech trzích, ale snažíse změny cen minimalizovat a zabránit neo-
t"
Regionální integračníseskupení' nadnárodní orgány. Kromě mezitárodních organizací pŤejímají části rozhodovacích pravomocí státu v rámci společenství' I ony prosazují svou hospodáŤskou politiku' Nadnárodní charakter mají i rozbodnutí Ťídícíchcenter transnacionálních korporací.
Cíle hospodáÍské potitiky
Ekonomické funkce stdtu stát plní státtavzÍ|em propojené rikoly' EÍěktivita ekonomiky Ťízenétrhem se snižuje v situaci nedokonalé konkurence' ;lii v1iskytu externalit a z dalších drivodri. > Stlit by proto měl usilovat o zv šeníefektivnosti v alokaci v robních fákltrrit prtlsl ct|nictvínr trŽního tncclranisrnu. Tattl činnosI s[1tILl nlÍ svilj nri-
Y tržni ekonomice
|iltle|itrltrrttticl
i
lrlirl
V 1lt.vrtíttt;lrí1llrrlť.1liisrrlrclri
čekávan m cenov1im šokrim;
podpora zaměstnanosti nejde zde o plnou, stoprocentní zaměstnanost, ale o udržení nezaměstnanosti na rírovni, která se blížipÍirozenémíŤe nezaměstnanosti. l)odmínkami ríspěšnéhonaplřování cíl ekonomické politiky jsou opatŤení,
a realizuji vlastní hospodáŤskou politiku.
7.5.2
MoDELŮ
I
tcrá mají prisobit na:
rrist reálného produktu produkt by měl r st tak, aby byla zajištěna cenová stabilita a dostatečná zaměstnanost; )" rovnovážnost vztahri národního hospodáŤství se zahraničímstátní orgárry p sobí na rovnováhu platební bilance a stabilitu měnov1ich kurzri tak, aby jejich dlouhodob! v voj neohrožoval plnění vyše uvedenych základn ích cílrj. Z lttakroekonomickébo pohledu se v tržníekonomice mohou projevit nedo.;llll|
>
rllrl. nrt'lotly lrllttl.
Pnvxy unrRorroNol4lcKÝcH M0DELŮ
PRvxy l,tnxRolroN014l(,KY(-| |
rŮstu produktu, v rírovni zaměstnanosti; vztaht se zahraničím.
Vyvstává proto otázka, zda nechat regulaci hospodáŤství jenom neviditelné ruce trhu, opustit tržnírnechanismus a pňenechat Ěízeníekonomiky státním ríŤední-
ktim, kombinovat trh s ovIivliováním ekonomiky státem. Liberální ekonolrrovÓ prtlsazLrjí po|itiku nezasahování státu (laissez-faire) a svobodného obchoclLr (|i.cc traclo). Korlunistická učeníoproti tomu chtějí trŽní mechanismus nahraclit cclttrltIllíllr hospodaiením nazákladě nejrťrznějšíchkritérií. Mezi těmito krrrjnínli ttitztrry Izc rrlr|Úzt r".adu teorií, které se pŤiklánějí ke kombinaci ptisobenítrhLl a sIlittr. 'Iytrl lrlizrll.y sr: tlc||iŠujítím,v jakém poměru doporučují doplřovtrt trŽttí rttccIlitrtislrttrs stiilrtí rogtrlircí. Uvcc|onlr.: prrr[rl sll.ttčttčrrlislt-rljc' |
1.5.3 b
stát disponr-rje nástro.ji
fiSkální politiky, b" monetární politiky' e vnějšíobchodní a měnové politiky.
(.ontrální banka má jako jediná právo emitovat peníze' Emisí peněz mění rrrrroŽslv í nabízen)ichpeněz, mění i rírokové míry a podmínky, zanichž nově emitované ;rctlíze v podobě rivěru poskytuje. )patŤení monetární politiky se projevi v dynamice ekonomického rŮstu a ovlivrli rovnováhu platební bilance a měnov1ich kurzri. Změny se nakonec projeví ve (
zrrrčnách cen a v rírovni zaměstnanosti. S emisí peněz souvisí bezprostŤedně politika povinnych minimálních Íezery) kt|y centrální banka určuje ostatním článkrim bankovní soustavy míru rezerv r,c vztabu kjejich depozitŮm. Nabídku peněz mění také operace na volném trhu,
1rtllitiky. Proto se někdy hovoŤí o vnějŠíobc|roclní a tnčntlvépoIitice. Vnější hos1lrrc|irĚskápolitikajeprvoŤadězaměŤena nazajištění rovnováŽnych vztahri národní t'litlnomiky se zahraničím. Snaha udržet tyto rovnovážnévztahy m Že mít dopady ||iI ccnovou stabilitu, zaměstnanost a riist národního hospodáŤství. NapŤ. devalvace rrrčny mriže zv šit export, sníŽit nabídku zbožívdomácí ekonomice a vyvolat tak
r'vŠšímíru inflace.
Fiskdlní politika
Stát pomocí obchodní politiky reguluje toky vjlrobkri a služeb, které plynou
PŮvodně mě|o slovo ,'fiskální..něco společného s daněmi. Nyní se pojímá šíŤeji. Fiskální politika je zce spojena s rozpočty ustňední vlády a s rozpočty orgán
místnísprávy. Tím, jak státní orgány odčerpávají od ostatních trŽních subjektti
lžitípeněz měnítržní
signály, které získávajítržnísubjekty v cenách vyrobkri' Vyrobci a domácnosti pŤizpiisobují své chování tržnímsignálrim a v celé ekonomice se mění tempo ekonomického r stu a riroveř zaměstnanosti. Fi skální politika sestává * ze zp.isobu zdanění jednotlivych tržnich subjektri - snížíme-linapŤ. daně vyrobcrim vjednom odvětví a v robcŮm v ostatních odvětvíchje naopak zv17šíme, mrižeme očekávat rychlejšírozvoj odvětví' kde se daně snížily; tnusíme ovšem pŤedpokládat, že všechny ostatní podmínky mají v robci shtld né]
Monetdrní politika
VnějšíhospodáŤská politika sestává z obchoclní politiky a z vnějšíměrrové
(peněžni a rívěrové)politiky. Expanzivní hospodáŤskou politikou rozumíme napŤ. zvyšování vládních vldaj a zvyšování peněžnízásoby, restriktivní hospodáŤskou politikou rozumíme napŤ. snižování vládních vldaj a snižování peněžnízásoby.
>
i rtlvlttrvliŽtttlsl
Vnějšíhospoddžskd politika
Budeme zkoumat skupiny nástrojŮ, které má stát k dispozici pro stabilizačníhospodáŤskou politiku. Jde o nástroje fiskální (rozpočtové)politiky a nástroje monetární
značnépeněžní částky, mění směr jejich pouŽití. Zněny v
že
1t.jiclrŽ prostŤednictvím centrální banka nakupuje a prodává státní cenné papíry. K dalšímnástrojrim monetární politiky patŤí diskontní politika či pravidla lili v idity.
Nástrojehospodáisképotitiky
Y tržrlíokononlice
m
140|)ELŮ
z jctIrrrrtIivyclr rozptlčt v1yila.jc státních orgán zvyštljí ťtrrlvcti irgrcglitrrí ;lrr;llliv|iy; riist lrgreglitllí 1rrl1rtlivky se rrtiižc 1rr-rlit.viI v l.iisIrr t.ct't. v lcttt;lrt
hranice země. K tomu používá soustavu nástroj do niž |ze zaÍadit napÍ. ' r.e Irrí politiku a určováníkvÓt vfrobkri,které Ize v určitémobdobí vyvézt nebo 1ri.c:s
tIt
rvÓzt.
Stát pomocí vnějšíměnové politiky reguluje měnové klrzy. Tím prisobí na t.rl'y vyrobkŮ a sluŽeb a na pŤíliv a odliv kapitá|u. Na změny měnového kurzu rrrlrjí vIiv i opatŤení vnějšíobcbodní politiky a monetární, fiskální i drichodové poIitiky.
7-5.4 (
Typy a ukoly hospodáŤské politiky
)|lconě se uznává, že všechny aspekty státních pŤíjmri a vydaji, vládních
1lirjt.c|<
a poLržívánívyp jčenych fondri by měly
blt zkoumány ve
.'rrttvislttsIcc|r. Tato oblast se označuje jako ,yeŤejné finance..' 'Iy1ly Irrlsptltltii-ské politiky se zpravidla dělí na:
>
vzájemn1ich
lis|
tlyIy získlirry ztIltllčrlílttrrclltl piijč|
PRvry unrRorroN0|4IcKÝCH
PRvry unrttot
M0DELŮ
&" správu dluhri, která Se t)iká podmínek a částek, které si vláda vypŮjčila které splácí; &" monetární po|itiku, kterii se zabyvá změnami v množstvípeněz v ekonomice a v]/šíírrokov;Íc|rsazcb' jež provázeji záměrně či náhodně jiné státní finanční operacc. Stabilní rozvoj e|<
Kcynr:si1rnsky typ hospodáÍskr! poliíiky .jc sprr.jr:rl so.jmÓnem anglického ekoJ' M. Kcynese a vychází z modo|u určcnít|(ic|rtl
notna
ckonom vypracoval ve 30. letech minulého stolcti. Keynesiánci poŽadují, aby státní orgány pružně reagovaIy na vyvoj hospodáŤství a korigovaly plynule sv mi opatŤeními poruchy v ekonomice. Vláda má zasahovat permanentně a neustále dolad'ovat chod ekonomiky (tzv' fine tunning). Státní orgány mají považovat zah|avní cíl hospodáŤské politiky vysok1i stupeř zaměstnanosti. Všichni lidé, kteŤí chtějí pracovatapráci hledají' by ji také měli naIézt. Aby bylo možno zajístít dostatečny stuperi zaměstnanosti, musí vyrobě (tj. nabídce) na trhu odpovídat dostatečně rozsáhlá poptávka. Stát by měl proto podporovat rrist poptávky, doplřovat soukromé vjldaje státními vfdaji. Státní vfdaje plynou ze státního rozpočtu. Proto keynesiánci považují za trcjv'lznamnější nástroje fi skální politiky.
Klasicky a neoklasicky typ hospodaÍské politiky Podle klasikri a neoklasikri by měl stát vytváŤet optimální podmínky pro fungování tržníhomechanismu. Stát má Stanovit pŤesná a dlouhodobě platná pravidla pro tržnísubjekty a minimalizovat (či odstranit) permanentní státní regulaci. Hlavní podmínkou činnosti trŽního mechanismu je cenová stabilita. Ta umožřuje hospodáŤskfm subjektrim v trŽním hospodáŤství chovat se racionálně s ohledem na maximalizaci jejich prospěchu.
V inflaci
se mění hodnota peněz a subjekty ztráceji stabilni měňítko, v němŽ
vyjadŤují rispěšnost své činnosti. Cenová stabilita a dobŤe fungujícítrŽní mechanistnus zajistí idruhy cíl, dostatečnou zaměstnanost' Cenové stabilitě má stát lrlrpor-rliilraI stál1inr rťtstem nabídky peněz v souladu s dlouhodob;Ím tempern rtistLr Irtls;-ltltIiií.slví' l)rtltrl .jo hIilvnínr rr1rstro.jcln st1rtní rcgr-lIacc pro zaslíttrcr: kIirsickÓhtl lt ttetr|illrsickť.Ilrr ;li.ísIrr1rtr tttttttcliit.ttí 1rrlIiti|
l
Mor)r
lr
Neokeynesidnsk! typ hospoddÍské politiky Ncokeynesiánská politika za svrij hlavní cíl považqe dostatočntltl zittttČs1ttlt S ohledem na vyvoj tržníchekonomik po druhé světové vá|co tlbr.ite i svtltl 1rrlztlrnost i k cenové stabilitě jako nezbytné podmínce realízace h|avní|rtr cí|c' t lrrrtčstnanosti. Na cenovou stabilitu má stát prisobit regulací nabídky penčz. Ne rlrrs[.
rr|icyrresiánci tudížchtějí p sobit na hospodáŤství vhodnou kombinací monetárrtí :r Iis|<áIní
po|itiky.
1.5.5
Znázornění ekonomické situace podle Kaldora ('í|em stabilizačnípolitiky je dostatečn1i stupeĎ zaměstnanosti a cenová
l,ilita.
sta-
lbdmínky, které mají zajistit dosaŽení obou cílri, jsou dostatečné tempo rristu
.
Keynesiansky typ hospodd Ísképoliti ky
K0N0MI( Ky(
r
t.lr
I ného produktu a z dlouhodobého hlediska vyrovnaná platební bilance. V|áda by tudíŽ měla plnit současně následující rikoly:
b p b e
udržovat stabilní cenovou hladinu, zajištbvat dostatečnétempo rristu reálného produktu, odstraĚovat nezaměstnanost,
udrŽovat rovnovážnou platební bilanci. l)ro naplnění těchto cí]ri potlžívástát expanzivní ncbo restriktivní hospodáŤpolitiku. PŤi tom vyvstávají i problénry:
'|itrtr
ts expanzivní
hospodáŤská (fiskální a monetární) politika z krátkodobého hlediska } zvyšuje zaměstnanost a riroveř reálného produktu (existují-li v ekonomice volné zdroje); vede k rrjstu cenové hladiny (tempo jejího rristu opět závisí na míŤe využitív1i robních zdroj ); m Že vést k prohloubení nerovnováhy platební bilance (napŤ. v dŮsledku v17razného odlivu kapitálu ze země, protože se sníŽily rokové míry v zemi v relaci k zahraničním ťrrokovym měrám); rrapŤ. splnění cíle ,,zv šenízaměstnanosti.. se však dostává do konfliktu s cílem ,,cenové stabiIity... Rrist zaměstnanosti múženarušit i d|ouhodobou rovnováhu olatební bilance: restriktivní fiskální a monetární politika napomáhá cenové stabilitě. Vyl"váÍívšak nebezpečípomalého tempa rristu reálného produktu, vysoké nezatněstnanosti a pŤípadně i nerovnovážné platební bilance; opatŤení vnější hospodáŤské politiky, kter1ími se vláda snaŽí prosadit stabi littr mčnového kurzu a rovnováhu platební bilance, mohou ohrožovat dorltÍcíccnovclu stabilitu a riroveř zaměstnanosti. VIlit|lr trrt|íŽ nclnťlŽc dosáhnout všech rikolťr současně. Musí voIit nritlritv oĚi r t'lr i zltei svť' sllllli l izirčrl í |rtlsptrt|á Ěskrj poI iti ky. I
PRvry NnrnorroNO|4IcKÝcH
M0DELŮ
KaldorŮv magick! čtyÍÚhelník
Kaoitola 2.
Konfliktnost čtyŤ rikolri se odrážív zobrazeni,nazyvatémmagicbi čtyŤhelník. s kvantifikací základních cílri a jejich hodnocením se ke znázornění hospodáŤské situacc země pouŽívá tzv' magického čtyŤríhelníka,ktery byl zaveden britskj'm ekontltncnl Nikolasem Kaldorem. Hlavní cíle hospodáŤské politiky jsou vyjádĚeny v z1rkIadních poměrovych ukazatelích v procentech. Jde
MAKRoEKoN0MIcrÉ uoorlY
V souvislosti
o tyto ukazatele:
a) b)
prŮrněrné ročnítcttt1.ltl r.iisltr roá lnÓho produktu; prrinrčrn1r ročnírrríra tlczattlčsttlattosti, tj. poměrnezaměstnaného aktivního
c)
obyvatclstvir k aktivlrírtltl rrbyvittoIstvu; pr[irlrčr.rrli rtlčttítltírit irrÍlirec;
d)
produktu' Sti.cd situaci. ktltlstt.tttrviitt tit|. Čímje tento poměr větší, tím je ekonomická situace země lepší.Deformace čtyŤuhelníkuurčit1Ímsměrem poskytuje informaci o učinnosti hospodáŤské politiky.
;i$
prťrrnčrrr1iptltlí| sir|tlir bčŽrryc|r tlbc|trx|tt íoh lransakcí k nominálnímu
i
.
,*.. . .v2
,|*,i|s..,-i:a
,?2
,&.22|*!j?ib'i.,V*;i,|i?i*,z;;;l:ií.:ž,*;?:ž;|:'::
Vyjdeme zanalyzy J. M' Keynese|2 a jeho následovník . Budeme pŤedpokládat: ts konstantní cenovou riroveř P a konstantní rírokovou míru r,
} F
b
konstantní zahraličnícenovou hladinu a konstantní měnovy kurz, nevyužití vyrobní kapacity pÍi vjlrobě kapitálovych statkú, tj. pouze d chodotvorn efekt investic, neexistenci časovéhozoožděnív spotŤeby C ta změnu drichodu {
b'
že ekonomika operuje pod potenciálním produktem Y,|3
tj,p|atíC:f(Y),
W aŽe spotŤební funkceje lineární vzhledem k d chodu'
Y
Keynesova analyza
Vyklad bude zaloŽen na Keynesově teorii v její současnémoderní podobě. Ilkonomové-keynesiánci vytvoŤili z pŮvodně slovně formulované teorie uceleny, rllatematicky vyjádŤitelny model' Hlavnírrri vykIadači Keynesovy teorie a jeho tvŮrčímipokračovateli byli pŤedevšírnangIick1l' ckonortr John Richard Hicksla, Alvin Hansenl5 a dalšíznámy arnericky ekonom P. A. Sa-
lrmerickyi ekonom rnuelsonL6.
Hlavní myšlenkou Keynesovy teorie je tvrzení, Že je možno státní regulací tlapravovat vady trŽního hospodáŤství. Podle Keynese mliže v pŤípadě potŤeby
rocnt mtra
nezaméstnanosti
Jolrn Maynard Keynes, sir (l883_l946),jeden z nejv1iznamnějších ekonomú 20. stoleti. Je žákem A' Marshalla. Po dokončeníuniverzity pracoval v letech l906 l908 na ministeÍstvu pro tndíi.
V
roce 1908 Se vrátiI jako pedagog na Cambridgeskou univerzitu' kde prisobil do roku 1915 Pak odešel na ministerstvo financí, kde pracoval do roku l919. Poté se vrátil do Cambridgejako pedagog. Své pedagogické dráze byl věrn1,i do roku 1940. od roku 1940 až do své smrti byl členem rady Státního ĚediteIe pokladu a Ťeditelem Anglické banky.
roční tempo
rocnt mtra inflace
rŮstu reá|ného
produktu
Potenciálním produktem budeme rozumět produkt, kter]j' odpovídá plné zaměstnanosti. Později bude pojetí potenciáln ího produktu zpňesněno.
JohnRichardHicks,sir(1904 l989)proťesorvoxfordu,nosite| Nobelovycenyzroktt1972. Pracoval v oblasti teorie celkové rovnováhy, jejížzáklady položil Walras, v ob]asti rozdě|ování
pĚíjrnri, teorie kapitálu, teorie blalrobytu, ana|yzy cyklri, technického pokroku atd. Byl jedním Z těch, kteĚí vytvoii li základy moderní neoklasické teorie, a usi loval o syntézu neokIasické teorie a Keynesovy teorie.
podí| sa|da běŽnÝch
-xi"lil'ili:l[T:".f;" [)trztlatrrcnc.jme,že|ze obecně uvažovatmnohoríhelník. Tohoto znázornění|ze vytrŽíl k prlrrlvniivtitlí.jcc|notliv ch odvčtvív rámci rrtirodního hospocl1rŤství
rrlr;lr..
rlt.|lrr |i iittvtlt trť'c:liilrr.
A|vin Harvey Hansen (1887_1975), americk ekonom dánského p vodu. Byl stoupencem KeyItcse a poradcern prezidenta F. D. Roosevelta. Je znám jako autor teorie ekonomické stagnacc ttcjvyspě|ejších státú
|,aLrI Arrt|rony Samue|son (19l5_) americky ekonom. Je vnímán jako jeden z hlavních pŤedstavrtclfi prrludu syntézy neok|asické a Keynesovy teorie. Hlavní pŤínos je v teorii spotĚebite|e, lctrrji tttczittÍrot|ního obchodu, teorii rovnováhy, v teorii rústu a cyk|Ů a v jejich ap|ikacích na Itrrs1lrrt|lit'.s|itltl prlIiti|ttr ()bdrŽcI NoboIovu cenu roku l970. Je atltorc|]l ne.jslavncšjŠiLrčclrtticr: ttltttlt.ttlíc|itlttrrtttiky'.Iiettlttltttics..; vyš|tr jiŽ jcjí |3.vyt|íní.tlttpsitnéscs1roIttittltlltctltWilIlitrtlcttt
NtrttIltltttst.ttt.
tIrr ť'eŠ|irry lt vytIltttÚ V |()eť |(,)()|
ttiizvr.ttt
MnrRorroruouIcrÉ
MnrRotronoNtcrÉ M0DELY
M0DELY
učinit určitá opatŤení,kteránapÍ. zabránípostiŽení trhu práce nedobrovolnou nezaměstnaností (pokles mezd jsou pracovníci zakríze ochotni pŤijmout). V dalšímvykladu budeme analyzovat &' dvousektorovy mode|, ve kterém se uvažujísektory domácnosti a firmy' &" tŤísektorov17 mode|, ve ktorém se uvažujísektory domácnosti, firmy a stát, b čtyŤsektorovy model, vc ktor rn se uvaŽují sektory domácnosti, firmy, stát
Ve dvousektorovém modelu produkt sestává ze spotŤeby a invcstic' |,latí toc|y
stát
azahraniči.
I-"Ii,I. Ibdy platí
Y:C+"1+uL
Dvousektorovy rrr
|. V
VF (nevyužité
ekonomice existuje dostatečnérnnožstvínovyLržitych
kapacity kapitálu, pracovních sil atd.).
Podniky jsou schopny uspokojit jakoukoliv poptávkLr po běžnou
v
Plánované (očekávané) vydaje, které odpovídají vfdajrim napoptávané zboží lr
sluŽby splĎují
"AE:C+"1.
čist oxport'
PŤedp
3.
PŤedpokládáme, že pIánovaná poptávka se vždy uskuteční, tj. C : "C a žc invcslice I sestávají z investic plánovan ch "I a z investic neplánovan ch,I,t1.
DvousektorovÝ model
2.7
2'
Y:C+1.
produkci
Rovnováhal7 nastává tehdy, když agregátní plánované vfdaje irgregátní poptávce AD arovnaji se produktu { tj.
Y:
buď
robou, nebo ze svych zásob.
Cenová hladinaje stabilní (fixní). V d sledku konstantní cenové hladiny je nominální produkt roven produktu reálnému. To znamená' že veškeré změny agregátnípoptávky či nabídky budou mít podobu skutečnych změn
v objemu poptávky, respektive nabídky. 4. Úroková míra se nemění vlivem změn v drichodech (mění se pouze prostŤednictvím monetární politiky)' tj. uroková sazba je dána rozhodnutím centrální banky. Keynesiánsky model rovnováhy na trhu finálních statkri vycházi ze základní ekonomické poučky, že rovnováha na trhu tastává tehdy' je-li soulad mezi poptávkou a nabídkou' konkrétně mezi agregátní poptávkou a agregátní na-
"AE
"ÁE odpovidaji
: AD.
I,Iatí tedy
lY
:
C + "I +'Il & IAD -- C + "Il
+
Y
: AD
musí bft neplánované investice nulové. AD> O,pak "I> 0 se promítne do změny stavu neplánovan
I)či rovnováze
Je-li
).
ch zásob ja-
ktlžto složky investic. Dochází tedy k neplánovanému zvětšování (akumulaci) zásob.
Situaci znázorníme na následujícím obrázku, kde vertikální osa odpovídáagreglitní poptávce a horizontální osa odpovídá produktu. 0 AD,
bídkou. Agregátní poptáVka jako ekonomická kategorie znač,i plánované (zamyšlené) agregátti vfdaje "AE na celkovj' objem zbožía služeb poptávanych pŤi dané cenové hladině P. Veličiny plánované se někdy rczyvqí,'ex ante..' Zpraviď|a jim
AE
ADo
pŤiŤazujeme index e umístěny nahoŤe vlevo.
PŤedpokladem je, že p|átované agregátní vjidaje "AE deÍerminují ríroveř produktu Í PŤi statistickém (ríčetním)sledování agtegátnich vldaj jde o skutečné vydaje AE,které se nazyvají,,ex post... Pro veličiny ,,ex post.. vžďy p|atí produkce vyrobená (I)
:
produkce prodaná (AE).
l)rtltoŽc pIirntrvané agregátní vydaje "AE za celkov objem zboži a s|užeb ptlptiivirlryclr pÍi tllrrlé ccnové hladině P piedstavují poptávkLr, buclornc jc trjŽ
lllnči| ,1 I).
|\rjcltt ,.ckrrtttttttick1r rovnoviitha.'jc nutno chápatjako vyjádĚení určitétcndonco. Pňi lirngtlviiní zmčnčoktrlttlntick1ioh vcličin a k rcitgcttci cktrrrorllickycIr
Ir.Žttí|ttr tttccItttttisltltt tIocIttizí k rrctrstá|é
srrbickIi),
MnrnoexoruouIcrÉ MODELY
MnrR0t
PÍj daném AD _ ADonastává rovnováha pro Y : Yo. Je-li I: Y,> Yo,pak ,,I > 0' dochází tedy k pŤevisu produktu nad agregátni
Je-li
> >
ze složky autonomních spotŤebních v!,dajŮ C., ze složky indukovan ch spotŤebních vjdajri, které ním drichodu ).-. Ilrto závis|ost uyjudru1. Ve tvaru
:
.
Y'< Y, pak I
..:
0. clocház'i tedy k pŤevisu agregátní poptávky nad produktem ke sn ižovárr í z1rstlb. Z/rs
,,
Y
7, ('l,Y'
kde S jsou ťtsptlr.y tItltttiicrtrrstí. Rovrrováhir c|
/lD Y,r
btrc.|c
platit současně
Y,
-'
Y,
Z těchto podmínek plyne základní podmínka rovnovirlry:
"I_5, tj. rovnost rispor a plánovan1ich investic.
Tato
rovnice "1 :
finálních statkri
2.7.7
(v
'.
S je podmínkou makroekonomické rovnováhy na trhu
spotŤeba C závisí na disponibilním drichodu I^' pŤičemŽlE
'
AC
LY,
je konstantní' Veličina c senazyvá mezní sklon ke spotŤebě. PŤedpoklad konstantnosti c vede k lineární závislosti spotŤeby C na disponibilním drichodu Io.
In
C"+
cYo.
sponibilním drichodem.
na
jednotku pŤírristku YD
|)á|e se zavádi prriměrn1i sklon ke spotŤebě c,' pomocí vztahg
Základníkeynesiánské pojetivychází zhypotézy, Že riroveř spotŤebyje v daném období irzce spjata s ťrrovní disponibilního drichodu, tj. drichodu, se kter1im mohou domácnosti libovolně nakládat. Základnim pŤedpokladem tudížje, že C : "C a že
SpotŤební vjzdaje obyvatelstva C tvoŤí nejvyznamnější složku agregátních je tÍeba ana|yzovat vlivy, které na ně prisobí.
v
-
jťr' proto
Syt:tlrttItt A ptrttŽíviilnc plo vyját|ioní tJifěrence hodnot vcIičirry ncbo lirnkcc. k|orli sylnhtlI rriisIetIrrjc .|eslIiŽc jc llIl() /Illč|llI vclllti tnaIlí (inÍirritczillrliIlrí).1lirk 1lrltrŽívIirrtc ttlisltl syttt|lrtItt A svttrlrolrr r/
Y
na disponibil-
|(romě diferencí se používá infinitezimálních pŤírristk , tj.
2.7.7.7 Keynesovopojetí
i|rr
C:
dC dY /, t|cfinice veličiny c plyne, že c odpovídá pŤír stku C
SpotÍební vfdaje
l
SpotŤeba autonomní C" je nezávislá na urovni drichodu. Tyto spotŤební v1idaje ;srlrr vynaloŽeny, i kdyŽ disponibilní drichod:0. PŤíkladem jsou vfdaje na potral'ilry, nájem a další.Jejich financování pocházi bud'z dŤívějšíchríspor, zprodeje rrrir.jctku, podpor nebo z věrri. SpotŤeba indukovaná cY, je závis|á na drichodu. Název indukovaná spotŤeIllr vyjadŤuje, že z každédodatečnéjednotky disponibilního drichodu bude část ttlt'itcena' To znamená, Že s rostoucím drichodem poroste i spotŤeba. Síla této zlivis|osti je dána parametrem c (mezním sklonem ke spotŤebě). Je-li napŤíklad llrozní sklon ke spotŤebě 0,7,ltrali domácnosti na spotŤebu 70% pŤírristku svych rliichodrj. Velikost mezního sklonu ke spotiebě se pohybuje v rozmezi od nuly t|rljedné' Kladn1i parametr (c > 0) vyjadňlje,že roste-li drjchod, roste i spotŤeba. SpotŤeba indukovaná c)Zje určena vynásobením mezního sklonu ke spotŤebě tIi
jednoduchém, tj. dvousektorovém modelu ekonomiky)'
tt'xí M0Dl
SpotŤební v]ildaje tedy sestávají
poptávkou a ke zvyšování zásob. Většízásoby vyvolávají na sniŽování produktu na ríroveĎ Io
xtlt'ttttul
ca:
/
rrvcc.|cného
-
-
(c, +cYr) v tD
:CO
-ln
YD
vypl!,vá,že c,Je klesajícífunkcí Yoaže c^>
c.
MnrnorronoNIcrÉ MoDELY
Mnrttttt xttltttNtt KÍ M()|)| |Y
Keynesiánská spotŤební funkce byla interpretována nejenjako funkce individuální spotŤeby, ale téžjakoagregátni spotÍební funkce. Keynes ajeho následovníci se domnívali, Že rŮst národního drichodu má za nás|edek pokles podílu spotŤeby na národním drichodu' Jenže tyto pŤedstavy sc ncpotvrdily. Americkj ekonom Simon Kuznets zjisti|, že ačkoli v USA cloš|o v |otcch l869 1958 k podstatnému rristu reálného drichodu, podí| spotŤcby rra rl1trotlrrírn drichodu se prakticky nezměnil. Kuznetsovy vyzkumy poskytly
}
Fishoriiv
}
Mod igl iarri htl-l]rtrrrrbcrgrlvir |ryptrtÓzir Živtrtlr ího cyk|u, Frioclmantlva hyptltcza pct.tttattctltllílttr t|iic|rrlt|Lr.
>
2.t.7.2
trttlt|cI rttczičirsrrvÚ vttIlry,
Model mezičasovévolby
Zák|ady teorie mezičasovévolby položiI v rooo |93() amcrick ekonom Irwing Fisher ve své knize Teorie ríroku2o' Tato teorie umožřuje objasnit rozhodování člověka mezi pŤítomnou a budoucí spotŤebou. SpotŤebitel dělí období Života aktivní věk a stáŤí: pŤedpok|ádá se, že
v aktivním věku vydělává m,ročtě a ve stáŤí bude jeho ročnídťrchod lzo menší než mo. SpotŤebitel ale nechce, aby se jeho spotŤeba ve stáŤí snížila.Chce celoŽivotní spotŤebu rozdělit rovnoměrněji než dr.ichod. Proto během aktivního věku spoií na stáŤí. Úspo.y jsou pro něho nástrojem pŤesouvajícímpŤítomnou spotŤebu do budoucna. V teorii mezičasovévolby se pŤedpokládá' že spotŤebitelovy možnosti
jsou určeny lineárním mezičasovfm rozpočtovym omezením, které je dáno pŤítomn m a budoucím drichodem a rokovou mírou. SpotŤebitel bude spoŤit s ohledem na své subjektivní preference,tykajici sejeho pŤítomnéspotŤeby C, a budoucí spotŤeby Co. PŤítomnou a budoucí spotŤebu spotŤebitele mrižeme vyjádŤit pomocí mezičasového rozpočtovéhoomezení
Cr(1
+ r) +
CD-
m,
kde
ffi: ffi,q(l
+ r) + mr.
optimální kombinace pŤítomnéa budoucí spotŤeby je dána bot|crrr, vc k lctť.ttt se pŤímka spotŤebních možností dotyká nejvyššídosaŽitelné indilbrcllčrríkr"'ivky. Máme tedy Írlohu maximaltzace funkce u(C,, C,) za podmínky
CD+ (1 + r)
Cu
Podle uvedeného změna rírokovémíry ov|ivřuje pŤítomnou spotŤebu. PĚi klrrr zde prisobí dva efekty: substitučnía d chodov Substitučníefekt vychází z toho, že Írrok je nákladem pŤíležitosti.Rozhodne-li se subjekt pro pŤítomnou spotŤebu, obětuje rirok' kterf by mu vynáše|y uspory. Zvyšení rírokovémíry vlastně zdražuje pÍítomnou spotŤebu, a proto člověk reaguje sníženímpŤítomnéspotŤeby (neboli zvyšenímríspor). Dúchodov|l efekt vychází z toho, že rirok je také dlichode m. Zvyšenírokové rníry zvyšuje drichod a na zvyšetí drichodu člověk obvykle reaguje zv šením spotŤeby (pŤítomnéi budoucí). oba efekty tak prisobí na pŤítomnou spotŤebu protichŮdně: napŤíklad pŤi zvfšeníurokové míry substitučníefekt motivuje člověka ke sníženípŤítomnéspotŤeby a drichodovy efekt jej zároye motivuje ke zvyšení piítomnéspotŤeby. PŤevládne-li substitučníefekt nad dŮchodov1im po zv1išení urokové míry, dojde ke sníŽení pŤítomnéspotŤeby. Ale pŤi jiném tvaru indiferenčních kŤivek by mohl pŤevládnout d chodov]/ efekt. Proto nelze jednoznačně iíci, jak zrněna rirokové míry ovlivní piítomnou spotňebu jednotlivce. .
Analyza spotÍeby na agregátní rovni Uvažujme spotŤebitele, kterf pŤi rirokové míŤe r sporí Y,- C, Ú'po.y neukládá v bance, ale prijčuje je. Úrok' ve v17Ši r1Yo- C,), ktery získává. zvyŠuje jeho
disponibilní drichod a snižuje disponibilní drichod dlužníka. Zvyší-Iise írroková míra, bude dluŽník spotŤebiteli (věŤiteli) platit více. Drichod věŤitele se zv1išía drichod jeho dlužníkase sníží'Zvyšeni rírokové míry vyvolalo clva drichodové efekty prisobícíproti sobě: věŤitel bude motivován ke zv šení spotŤeby, zatímco jeho dlužníkbude motivován ke sníženíspotŤeby' Jin;ími slovy, drichodové efekty věŤitele a dlužníkase vzájemně ruší. Ačkoli zmény rírokové míry vyvolávají individuální dŮchodové efekty, na agregátní urovni se tyto drichodové efekty v podstatě ruší.Lidé, kteŤí spoŤí, své peníze někomu p jčují.Rrist rirokové míry zvyšuje drichody věŤitelri, ale zárovei sniŽuje drichody dlužník. Proto agregátní drichodov! efekt vyvolany změnami rokové míry bude zanedbateln, .2l r]r
Tento vztah vyjadŤuje mezičasovérozpočtovéomezení. Str i k tnč Ěečeno, změny rirokové m íry mohou vyvolat
., '''
Mttrrzí cktlltttlttttvť';rrlrrŽíviriíkcyrrcsiiinskott spotÍcbni Iilrrkci lrIcsptrri prrr kriil|ie trlrtltrlli l'IS||l.]|(. |.7./lr,'l'ltt'tttl'ttl //,/l'lí'\/ Ncw Yrrlk: Mltcttti||1111. |()l()
nějak! agregátní drichodov]/ efekt, protože ilrt|ivitltrÍ|ní dŮchodové efekty nemusejí blt u věŤitetri a u dluŽníkŮ stejné. VěŤite|ijsou obvykle tltlllllictrttsti tr dltrŽníky b]/vají firmy. U firem aIe mŮže b)it d chodov)i eťe|
MnrHotKoNoNtr
MnrnorronoNrcrÉ M0DELY
To ovšem znamená,žeuagregáttlí spotŤební funkce mriŽeme brát
do vahyjen
substitučníefekt rírokové míry' Proto je yztahmezi agregátni spotŤebou a rirokovou mírou nepŤímo měrn
.
Lze konstatovat' že zatímco keynesiánská spotŤební funkce ukazuje jen velmi zjednodušeny yztahmezl pŤítolnnou spotŤebou apŤítomnym drichodem, FisherŮv model mezičasové vo|by ukaztrjo, ž.c piítomná spotŤeba je ovlivněna nejen pii
tomn m d chodern, alc
2.7.1.3
trjŽ očr:klrvatlynl br"rdoucím drichodem a
rirokovou mírou.
Hypotéza životníhocyklu
Hypotézu Životní|rrl cykItt rrlz1lritcrlvitIi v.5(). lotcch 20. století F. Modigliani' R. Brumbcrg a [r. Ant|o v rcakci ttit | rokem' kdy začne pracovat,
h" rokem odchodu do drichodu,
e
pŤedpokládanym rokem dožití, &" čistou mzdou pŤi nástupu do zaměstnání, &. čistou mzdou odchodu do drichodu, &" meziročnímpŤírristkem mzdy.
Chce-li spotŤebitel mít během svého života pokud možno stejnou spotŤebu a dokáže-Ii v mládí svrij celoživotní drichod spolehlivě odhadnout, paklze na základě uveden ch dat tuto spotŤebu stanovit. V prvních letech si bude vyp jčovat a bude hrornadit dluhy až do roku, kdy se jeho ročnímzda vyrovná se spotŤebou. V dalších letech už bude spoŤit. Ú.pory použije nejprve na splácení dluhri z mládi, a pak bude spoŤit na stáŤí. Po odchodu do penze bude nahromaděné bohatstvi až do konce života spotŤebovávat.
Zhypotézy životníhocyklu vyplyvá,že dokáže-|i člověk svrij celoživotníd chod
spolehlivě pŤedvídat, vytvoŤí si podle něho stálou spotŤebu, kterou pak nemění. Agregátní spotŤeba závisí na chování spotŤebite|ri a v daném čase na věko-
vé struktuŤe obyvatel. Mladí lidé totiž spotŤebovávají víc, než kolik vydělávají, lidé stŤedního věku spoŤía lidé dŮchodového věku konzumují své uspory. Proto v zemích s vysok m podílem obyvatel stŤedního věku bude relativně nízk! podíl spotŤeby a vysok podíl ríspor domácnosti na národním drichodu' d \ežlt! mezník ve vyvoji teorie spotĚeby a piispě|a k udě|ení Nobelovy Motliglianirru v roce 1985. Viznap(. MODIGLtANl, F.; ANDO, A. The Lifi: (lyclc ||y1lrrlIlcsis trÍ.Sltviltg: AggrcgaLc ImpIications and Tests. Amaricun Ctonoltit'l?cylt,ll' vrl| .5.]' |()(r}; M()l)l(il |^N|, Ir. |,iIc (.ycIc. IntlividtraI l-hri|.t rlrrtl thc WclrItlr tt|.Nitlitrtts. .4illťI i|'ltI1 |
Kt'
tvtot)t
lY
ZatímjsmepŤedpokládali, že člověkdokážesvrij celoŽivotnícliic|rtlt| s1ltrlcItIivč. piedvídat. Takov pŤedpoklad je však málo realistick . Na náš dric|rrrd piisrlllí v prriběhu života mnoho nepŤedvídatelnych okolností, podnikatelé nedokírŽ
2.7.7.4 Hypotézapermanentníhodúchodu Hypotézu permanentního dtichodu, kterou vyslovil v roce l957 americky ekollom Milton Friedman2], znameÍala dalšímezník ve vfvoji teorie spotŤeby. Podle tÓto hypotézy člověk mění spotŤebu pou ze v Íeakci na takové změny drichodu' kteNa ty změny dŮchodu, které jsou pŤechodné, spotŤeba rrereaguje buď vribec, nebo jen velmi málo. Pčechodny pŤírristek drichodu člověk l aději ce uspoŤí jako rezervu pro možn! budoucí pokles d chodu. PŤedpokládá se, že drichod má často dvě složky - permanentní a pŤechodnou. l.é považuje zapermanentní.
Permanentní d chod je drichod, kter člověk dlouhodobě očekává. Závisí ta jcho bohatství (včetně lidského kapitálu) a na očekávan ch pracovních pÍíIežitostech. Rozdělíme-li běžn! drichoď Y na permanentní složku Io a pŤechodnou s|ožku I., tj.
Y:Y
C:
+Y cYr.
Vztah vyjadŤuje, že spotŤeba je funkcí permanentního drichodu. Podívejme se, jak hypotéza permanentního dtichodu vysvětluje odlišnj' prriběh r./rt|
rly pŤechodné a stálé. Pňír stek pŤechodně
zv
šenéhodrichodu uspoŤí, aby mohl
1lrl|
|ypotéza znamena|a
ccrry
fi
l,,t'tttttttttit
/|.'1'71'11'. |()|.|(r.'|rrlrt..
č' 7Ó.
ll(llil)MAN. M. h.'l"haory l'r
css.
|
()5
7
rtf lhe Con,srrmplion
Funt'lion Princeton : Prittcclott llrrivcrsily
MnrRorroNot'4IcrÉ MoDELY
MexRorrot'tot'4 tcxÉ M0DELY
To vysvětluje, proč v krátkém období pozorujeme klesající sklon ke spotŤebě
(jakto naznačuje keynesiánská spotŤební lunkce), zatimco v dlouhém období je
Z trvedeného vztahu plyne, že mezi diferencemi platí
LYo: AC
sklon ke spotŤebě stály (jak to ukázaIy KLtznetsovy v!zkumy). Ekonomové totiŽ sledují závislost spotŤeby na běŽném clťrr:|rodu.2a V krátkém období aleběžny drjchod zahrnuje permanentní i picchoclnou část, kdeŽto v dlouhém období se pŤechodné v1íkyvy dŮchoclu rttŠía ptlztlrlrjcme pouze změny permanentní. Proto má v krátkém období sptltr".obn í Íirn |
2.1.7.5
,|:-Ť^c
LYo
^.S
A.s
LYo
A,S
LY,
Teorie spotrební funkce
Pozna|i.jsmo zit|<|at|rrí pr".ís1tlpy |
C
+
- C(Y,
ÁS:l
LY,
..
Z posledního vztahl plyne, žeje-li c konstantní, pak
t:
^,s LY,
|c téŽ konstantní. Veličina s se nazyvá mezní sklon k risporám. Někdy se místo
: c|iferencí polživáinfinitezimálních pŤír stkri' tj. pokládá Z této d,efinice '" ' f. p|yne, že s odpovídá infinitezimálnímu pŤírristku S na jednotku infinitezimálního pŤírristku )Zo. Konstantnost s vede k lineární závis|osti S na Í,'.
r),
kde spotŤeba C je rostoucí funkcí disponibilního drichodu )." a klesající funkcí reálné rírokovémíry r25.
2.1.2
C=C.+cYp
Úspory v Keynesově pojetí
Domácnosti mohou na spotŤební vydaje použítsvrij disponibilní drichod celjl, pŤípadně jak je tomu ve většině pŤípadri, pouze jeho čásr. Zbyvající část disponi-
bilního drichodu, kterou domácnosti nevynaložína spotŤebu, pak vytváŤí spory (S, savings). Úspo.y mŮžeme tedy definovat jako tu část drichodu, která se nespotŤebuje:
S:yo,C Ú'po.y domácností S tedy pŤedstavují nespotŤebovanou část disponibilního drichodu, tj.
YD:C+5.
Tak uspory S sestávají ze s|ožky autonomních rispor S, a ťtspor indukovadisponibilním drichodu I^. Tato závislost se vyjadŤuje vc lvaru rr;ich, které závísejína
-l s Yr. S(irlisti|tir rtctItrkiiŽg tlt||išil hčŽn1i dťrr:hod od permanentního Pouzc človčksťtnr si (časltl jctt rrerrrť.ilť.) ttvť.tIrrttltrjc' klct.li ztttčnll jchtr tliichodtr ntlt cItaraktcr 1rcrInltttcttlltí a ktcrli 1lÍ.cehrrtIrry. |lciiIttii ttlrlhrtvii rrritlr it.trl.iIrIiŽrrť.ttrtlttiltiiltti ítt.trlirlvli tttit:l tttilltls rrtlt.|ilivltttli iltl.|ltt't.
l)cÍirrLrjcrnc prťrrnčrnsklon
k
sporám pomocí vztahu s"
-
MnrnorroruouIcrÉ
Ze vztahu
Y,
:
Mnrnot xttt'ltlutt
M0DELY
Y,:
C
C*5
+ S
-
zjistíme, že za pÍedpokladu konstantnosti c plati
(C, + c
Y,,,)
+ (S,, +,t I,,)
-
(C. +
S;
+ (c + s) )zr.
odtud vidíme, že platí
Z uvedeného pIync
Zevztahu
Y,, ('
2.7.3
2.7.4
m
se
Celkové plánované vldaje jsou určeny agregátni poptávkou AD' v dvousektorovém modelu je v rovnováze disponibilní drichod roven d chodu, tj. Y^ : Y, MŮŽeme tedy psát
AD
-
C,,
1cY,,+
Ar-
Poslední vztah znamená, že investice nezávisejí na drichodu (produktu)' Jsou tedy neelastické vúčiproduktu' Graficky toto tvrzení vyjadŤuje obrázek2.4. wi3Íť:s.i;#,l, ib*1*!š:l.
,e
I:
C,,+ cy +
l
I1lIožíme-1i27
žeme psát
fr
piíslušnch veličin
indexem ,,e,, vpravo nahoŤe.
1:1".
*?i
Determinace rovn ovážn ého prod u ktu' v;!dajov;f multiplikátor
Zaved,eme do rivah plánované veličiny, které vyznačujeme u
I
investicemi rozurní v clrtjc na poŤízeníinvestičníchstatkrj. Nejsou mezi ně tedy zaÍazeny investice Íinanční,jeŽ jsou spjaty s poŤizováním finančních aktiv,jakojsou napŤ. akcie či obIigace. odhlédneme-li od problematiky hospodáŤskjlch cyklri a časovéhohlediska, pak investičnívldaje firem jsou autonomní' tj. nezávislé na disponibilním dŮchodu. Proto
Y,-),
llro danou investici kladná.
Investičnív;fdaje
V makroekonomickém smyslu
,
kiivanych budoucích čistlch vynosri z investičního statku26 po odečteníjejich ;lo|izovací ceny (čistá současná hodnota NPI)' Cistá současná hodnota má b!t
| .S tÚŽ p|yrrc ll
v(Y,
|<de
I
s( (
I,:
,rtl i vztir lty.
parametr v se nazyvá akcelerátor. PŤi rozhodování o investicích se často uvažuje současná hodnota toku očr:-
sl, 0 r'|,r L
cl,
isejí na pŤírristcíchproduktu. Princip akcelerace se vyjadŤuje rLrzrl /.tlc jej uvedeme ve tvaru zá v
Kí iY()D|'LY
C,+
I,
vidíme, že A, značíautonomní vldaje v dvousektorovém modelu, cY značíindukované vÝdaie. Máme tedy vztah
AD:42+cY.
žx?.,,. {ii;'í;iÍ!íli;!]i!:''i*a!
Z tohoto vztahuplyne, že c
:
MD
tv'
V r.ovnováze se agregátní poptávka rovná agregátní nabídce, která je rovna drit.Ittldu.
Musí tedy platit
Y: AD Y:Ar+gY.
Tcnto piedpoklad platí v pŤípadě krátkodob1ich iyah' Z dlouhodobého hlediska rrrrtlrtr pÍih|íŽot pňi arral1ize produktu ke změně kapitá|u, kteráje determinována irr-
vcsliccrni. V lÚltr strtrvisItlsli sc trvaŽtrjc princip akccloracc,
ktcr
tvrt|í, Žc irtvcslicc
('islÚ vyrttr:;y
jstrLr
v
nosy zl-nonšoné o náklady vyvoIané investicí.
Attltrtttlttttlittt v tIlrjťilrt ir nčklcr rrr dlr|ŠíntvoIičiniirrr pŤiŤat|ínrcint|cx, kIcr1i bttt|c trzttltť.ttvitl 1lttt\el 'i('Llol ti v ltvitTrlvttttriln Dtor[.1..
MnrRorronoNlcrÉ
Mnrnot xttrurtlttr:rÍ M0Dt lY
MoDELY
V pŤípadě rovnováhy platí
#l{t{ílulll:
Y: Yo: AD l)rotože drichod Io roven
C
+ .S a agregátní poptávka AD je rovta
C + /,
lttusí
v rovnováze platit
c+5:g*r, což dává ,s
Podmínka S Urče mc bod ),' , prrr
|
sc plárttlvirrré
v
t|rrir: t.ttvrrirjí drichodu.
V tomto bodě
bude platit
čili Yn
Protože c e (0'l) bod
{
Zavedeme veličinu "I: P1atí-li
cY,
Investice
1
(tedy celkové plánované nespotŤební vydaje) označíme jako injekce,
Y:Ar+cY
Y:
existuje.
Y-AD.
kde c
existují neplánované investiční vfdaje v podobě zásob, které nenašly odbyt. VytvoŤen produkt )/je většínež plánované vldaje AD.v našem pŤípadě nastává tato situace konkrétně v bodě B, kdy vytvoŤenf produktje větší než plánovanévydaje AD a vzniká pŤebytek zásob. Protoje tlak na sníženíproduktu { aby se zásoby vyprodaly. P1atí-li
"I:Y-AD<0-Y
v rrlvltrrviiŽrlé ťtrtlvrti.
G
(0,1). Protože
*'t,
I
-.4,
lze uvedeny vztah interpretovat tak, že pŤírristek
autonomních vydaji M,se projeví pŤírstkem drichodu ÁI PŤitom platí M2, ^Y> Proto mluvíme o multiplikačním ričinku autonomních vfdajri. I Veličinu a, _ nazyváme vjldajovfm multiplikátorem v dvousektorové ekonomlce.
;1
Jestliže změna A, je vyvo|ána povze změnou investic, pak
M,:
Á1, a proto
se někdy hovoŤí o investičním multiplikátoru. Veličina, která vyjadŤuje vzrrist I trproti vzrŮstu{ se označujetéžjako investiční násobitel. Jeho autorem je ekonom Il' R. Kahn29. J. M. Keynes začlenil investiční multiplikátorjako driležitou součást t|o své celkové ekonomické teorie.
V této souvislosti poznamenejme, že součet geometrické Ťady s kvocientem r e (0'1) je roven v1irazu tj. p|atí '
=, : o,
'
-Ť c
l
c2
l
c3
+ ...
Multiplikační proces pŤedpokládá konstantní vfši c l,
,l:0-Y-AD jr:
rrist produktu. Úspory S piedstavují tu část drichodu' která není . Jde tedy o riniky.
vyna|ožena domácnostmi na nákup spotŤebních statk Pro rovnovážn! drichod Y p|atí v ztahy28
| - l-c 'A,.
,I:y_AD>0-y>AD,
P|atí-li
tedy jinou formulací podmínky rovnováhy v dvousektorovém
rnodelu. |
Y: Ar+
lr
:1je
:1.
i. i
po me Ě me, Že L,
znači piírri stek
a d infi
.
pŤi jakékoliv rirovni ){
nitezimální pŤírŮstek.
l{ichard Ferdinand Kahn (1905-1989) byl anglick ekonom, kter v roce 1931 publikoval teorii llrrtltip|ikilrttlrtr zaměstnanosti. Ta Ííká, že primární zaměstnanost vytvoŤená v určitém odvčtví vyvrr|á dtx|ittcčnr: rozdč|enípŤí|rnťr,atedy idodatečné v]1idaje. Aby sc uspoko.jiIa zv1išonri p()ptáVk1|. je ll.chrr zv1išil rrabítlkrr. čínrŽso vytvriňí scktrndírrní ZtlmčstIl(rIl()s[. MtrItipIikriltrr 7í||tlL\slItlIl|()sli rrr|1llrvitIl,t scktltttIlitltitlIt ttlísl. l<|crť.vylvliÍí|ilrŽr|ť'1llitttiilltí tttÍsltl.
MnrnorronoutcrÉ
MnxHttt xtttlttNtt
M0DELY
Závěr: Jsou-li l, jsou autonomnÍ v daje, tvoŤené soukrom mi investičními vydaji a autonomní spotŤebou A'_ C,,l' /, pak
, :);;.(o,,
+
51-
CJ, není kompenzováno v poptávce
+ IJ.
.jícíríroková míra vyvolává rŮst poptávky po kapitálu. Úspo.y se tak automatic|
<x,. ,4,
pi.eměíují v poptávku po kapitálu, a tedy v investiční vydaje. Ve vjlkladu nebyly uvažovány indukované investiční vjldaje a ríspory podnikri, vlivy vfvoje měnovych kurz apod. Tyto skutečnosti v realitě ovlivřují reáln1i
a pro pĚírťrstr:k t|iiclrtlt|rr
Ay
multiplikačníproceS.
,',,.A{,1, '/)
LY : ar'
Ll,.
Graficky mŮŽeme danou situaci zachytit v následujícím graÍu' kdy nazák|arJě rťrstu autonomních vydajri ve dvousektorovém mode|u dqdc k posunu kŤivky agregátních vj'dajri AE,do AE, Na zák\adě toho dojde k posunu rovnováŽného bodu z E,do E,,a objem produktu se zv1i'ší z Y,na Y,.
i|!.,W,šik#Bi!Wá
AY=02*AA2
Keynesiánsk!paradoxsporivosti
Keynes pŤedpokládá následující implikace {---+
If +
J1'
Zvyšenírispor mťržeblt chápáno jako podmínka rťrstu investičníchvj'daj a |.íln i rťlsttr zaměstnanosti a produktu. Kcyrrcsiiv parat|ox spoÍivosti tvrdí, že rozhodnutí o rristu íispor ncní spo.jcno zvyšcrrírtlirrvcstičrlíohv1ytlrriíi. Vyslot|kcrrl rťrsltr ťts1ltlr..ic ptrklcs s 1lIlitttlvltttyrtr
(rroveř. Platí
Neoklasická interpretace trhu kapitálu Ťiká, že rostoucí nabídka ríspor a k lcsir-
Y
2.7.5
produktu' neboť rrist rispor snižuje spotŤební vydaje a pokles sptrti'.cllrrícIr v rIrrjii rrení pŤitom kompenzován jinfmi vfdaji. Následně pak ríspory klcsirjí rrlr 1liivrlt|rrí
r).
obecně lze psát
neoo
Kí M()|)| |Y
2.2
TÍísektorovf model
2.2.7
VeÍejné finance a státní rozpočet
V tŤísektorovém modelu k dosavadním sektorrim pĚistupuje dalšísektor' a to stát. Stát
-
domácnostem a firmám
-
je reprezettován rriznymi orgány a institucemi. Sledujeme-li finanční
hospodaŤení Státních orgánú jako ce|ek, zabyváme se veŤejn)imi financemi. S ohledem na jednotlivé subjekty, které tvoŤístátní aparát, mrižeme veŤejné Íinance rozdělitna: W státní rozpočet státní rozpočet je centralizovany peněŽní fond, kterf je vytváŤen, rozdělován a použiván rístŤednímiStátními orgány; & rozpočty orgánri místnísprávy; e speciální fondy - speciální fondy vytváŤejí státní orgány k pŤesně vymezen m ričelrim, nejvlznamnější jsou fondy související se sociálním zabezpečením;fondy mohou bytvykazovány v rámci státního a místních rozpočtli i mimo ně; zdroje speciálních fondťr nesměj íbyt použtty na jiné než stanovené cíle, pouze pŤebytek pŤíjmri nad vfdaji mriŽe blt použit jako věrovy zdroj projiné vydajové potŤeby státních orgánú; b finance Státních podnikri - finance státních podnikri se v tržníchekonomikáchbliži sv m charakterem financím soukromych firem' V dalšímvlkladu zaměÍímeSvou pozornost na státní rozpočet. PÍíjmy stdtního rozpočtu ,l'ák|adni formou pŤíjm státního rozpočtu jsou daně. Darl je povinná platba' ktcrou subjekt (domácnost, firma) odvádí do státníbo rozpočtu ve stanovené v1iši :r Ihiitč. K da|ším pŤíjmrim státního rozpočtu mohou napŤ. patŤit ptt1my z prrimys|rrvyc|r s|.átních podnik , z poskytování veŤejnlch sluŽeb apod. PŤcváŽnri včlširra 1rLíjrrrÍi slriírr v lrŽ'ní o|
MnrnoerououtcrÉ MoDELY
Mernotxot'ttlN tr-xí l.40l)t.LY
v!-
Zbyvajíci vládní vjldaje mají podobu transfer 7R, tj. plateb' za k|'oré ltcrlí získána odpovídajícíprotihodnota (ekvivalent). Nejd leŽitějšími v|á
deficitu mriŽe stát Ťešit dvojím zpúsobem: b na trhu cennych papírri prodat státní cenné papíry majiteli státních cennych papírŮ mohou byt dornircrrosti, soukromy podnikatelsky sektor, finančníinstituce ncbo oÍioi1rlní držite|é,tj. jiné státní orgány nežten, jenž cenné papíry llabír'í', proc|c.j a n1rkup státních cenn ch papírri na trhu máuzkou souvislost s ptijčit si od jinriho st1ttrrího orgítnu - v tomto pŤípadě státní cenné papíry neprochirzcjí trlrcnr; rtirpÍ. rltirtistcrstvo financí emituje cenné papíry, které ,,odproc|ir.. ccntritlní balrcc, ktr:rá tlttt zit ně poskytne penize. opakovanymi c|oÍicity stírtního t.ozptlčttt vznikir státnídluh. Státní dluh je spo|ečně s dIuhy rozpočtli orgirrrii nrístrlíspriivy a s t||uhy dalších státních institucí, napr' státních Íondrj, součástívcŤcjnrllro c||uhtr.
.jsou transfery domácnostem (rrizné sociální dávky, pŤíspěvky, podpory aprrt|.).
PŤíjmy státního rozpočtu nemusí stačit státním orgánrim na ríhradu jejich
daj ' Jestliže jsou pŤíjmy nižšinež vjdaje, vzniká deficit státního rozpočtu. Krytí
Vldaje stdtního rozpočtu Rozpočtové vydaje dělíme na transfery a vydaje na nákup vlrobkri a služeb. Transferem se rozumí vydaj ze státního rozpočtu, zaktery státní orgány nezískají od pŤíjemce žádny vj,robek nebo službu. Transferovymi platbamijsou napŤ. podpory v nezaměstnanosti nebo vyplaty starobních a invalidních drichodri. Transferové platbyjsou hrazeny části dařového pŤíjmu. Plátce daně není obvykle totožny s pŤíjemcem transferu - stát tak pŤerozděluje drichody ve společnosti. Pomineme-li pŤerozdělovací efekt, má vliv naagregátni poptávku jen rozdilmezí daněmi a transfery. Tento rozdíl se nazyvá,,čistédaně... Úroveř agregátní poptávky ovlivřuje vláda pomocí vládních nákupri (G), neboli vládních vydaj na zbožía služby. Vláda vystupuje na trhu jako jeden z mnoha ekonomickych subjektri.
2.2.2
zjednodušení budeme uvažovat pouze transferové platby domácnostem. Transfcrové platby vlády sice nejsou bezprostŤedně vydaji na nákup produkce (na rozdí| ocl v]idajti vlády na nákupy, G),vcházejivšak do disponibilního drichodu domácností tt pŤeměřují se v C, resp. v S.
Budeme pŤedpokládat, že v|ádní vydaje jsou autonomními veličinami, které rrezávisejí na vfši drichodu. Lze psát
G: TR:
Zahrnutim sektoru vláda k dosavadním sektorrim domácnosti
TR,.
Vlddní piíjmy
Vládními pŤíjmy jsou zejména daně, od ostatních pŤíjmri budeme abstrahovat3o Celkové daně TA,rozdělíme pro učely modelu do dvou skupin: p daně, jejichž v!še závisí na drichodu TA, Jde zejména o daně zpÍijmtt (z'mezď, ziskri, rirokri apod.). Celkovou velikost těchto daní vyjádiíme v1irazem t\ kde t pŤedstavuje pŤírristek daní, závis|ych na drichodu na jednot-
ku pŤírristku celkového produktu (drichodu) LTAY
AY a
podniky jsme
daně TA,včetně povinného sociálního' zdravotního a podobného pojištění.
Vlddní vldaje
V pŤípadě vládních nákup vyrobkri a sluŽeb G jde o vldaje veŤejnych rozpočtŮ. za které v|áda ziskává odpovídajícíekvivalent. Mezi vládní nákupy patŤí rrapi. nirkupy invostičních statkri, financované zrozpočtu' VIádnív1idaje scst1rva.jí
z vIlit|rlí sptrtl.r:by (i, a z v|1rtlníoh irrvcstic (i,.
G,
Tento pŤedpoklad splriuj í vládni v y daje, u nichž j sou pŤi určováníj ej ich vf še prioritní alokačnínebo pŤerozdělovací funkce rozpočtll. Poznamenejme, že existu.ií vládní vydaje, které závisejí na drichodu a najeho vfvoji (napŤ. nástroje fiskátní politiky).
RovnováŽn$ produkt a státní rozpočet
vytvoŤili model se tŤemi sektory. S ohledem na zavedení sektoru vláda mrižeme vzít v rívahu: e vládní nákupy G,
&
Cást vládních transferri má podobu subvencí podnikrim (vfrobci v zemědčlství, ž,e|ezníční doprava aj.).Mezi vládní transfery patŤíi riroky zvládnilto dluhu. l)rtl
!"
Jde o agregovanou dařovou sazbu. PŤedpokládejme, že veličina /je konstantní, atabyvá hodnoty v intervalu (0,1). daně na dlichodu rrczávislé, autonomní, označenéTA.,napÍ. dař z nemovitostí, dař dědická, dař darovací apod.
VeÍejnj rozpočet
Z
v y
še uve deného p|y ne, že veŤejn! rozpo čet j e dátt v ztahem veŤejny rozpočet - pŤíjmy minus vfdaje.
VIrit|ní piíjnry rrrtlhou téŽ lvoĚit v1|'nosy státních podnikri nebo podnikťl, v niohŽ má stii( ťrclas1. Vliitlit rrtiiŽc získat ztlro.jo pomocí domácích věrťr nebo ťrvěrťr zc zrhrLrničí Slli( rrriiŽc lť'Ž tlrrr. slietIlliclvirlt cttlisc 1retlčz cctttt/tIltí lrirlrkotr zv17Šit rrbčŽivrl (|zv. rirŽebrlÚ)'
MnrnoeroNot']tcrÉ
MnrHor roruoMrr
M0DELY
Yr: (1
Tento vztah lze psát ve tvaru
BS
:
TAr.- (G + TR)
- (TA, 7R)
G,
S
potŤeba
je
C:
je rozpočtov piebytek, zápornc rozptlčtovÓ saldo pŤedstavuje rozpočtovy deficit. Nastává-li rozpočtov pÍcbyto|<, pal< pŤí|rrry pňevyšují vfdaje; nastává-li roz-
C
počtov! deficit, pak celkovc v|lrt|rrí vyt|ujo piovyšLr1í daĎové pÍíjmy vlády. Yyraz (TA,,_ 7R) vyjaditrjo rrlzt|í| rrlczi co|ktlvymi daĎov;7mi pŤíjmya transfery' Tento rozdíl sc n,l't'yvit čistrj t|ilrrč. ť.istÚ t|lrrrč označíme1/77 . Máme tedy
N'l'/
(
|)o
-
cY,
- lC"-
cTA"+ cTR
+
I + Gl +
c(I
t)
yl
AD:Ar+c(l-t)Y, kde
A.:C,-cTA.+cTR+I+G. ZvykIaďuvypl!,vá, Že spotŤební funkce je ovlivněna: p veličinou c,která charakterizuje rozdělení disponibilního drichodu na spotŤebu a rínik z dlichodového toku v podobě rispor. Z drichodu domácností uniká dalšíčást, která není vynaložena na nákup spotŤebních statkri. Tato část odpovídá daním. Y!,raz c(| - /) mriŽeme nazvat mezním sklonem ke spotŤebě z drichodu, ktery je vždy menší než c, je-|i t > O. PIatí
Platí tY.
Z toho plyne, že pŤi libovolné vfši )Zse s rristem dúchodu se zvyšují dařové pÍíjmy vlády závislé na d chodu, pŤi poklesu drichodu Se naopak snižují,rj. Yt - 71,1, Veličina BS je tedy rostoucí funkcí drichodu. S rristem drichodu se zvyšujídaĎové pŤíjmy vlády a snižuje Se deficit, resp. vzniká a zvyšuje se rozpočtov! pŤebytek. Čímvyššíje sazba drichodové daně, tím více se zvyšujídaĎové pŤíjmy; čímnižší je sazba drichodové daně' tím méně se zvyšujídaíovépŤíjmy. Prriměrnou míru zdanění dťrchodu, tj. podíl celkov ch daní k celkovému dŮ-
MD :c(l AY
r)
veličinou l. je větší neŽ veličínaA,u dvousektorového modelu. Došlo totiž
o rozšíŤeníautonomních vydajri o veličinu G a o veličinu c(TR
- rA).
Podmínky rovnovdžného produktu
r,:A, ''YY -!f"
Podmínky rovnovážného produktu jsou analogické jako ve dvousektorovém
+t.
rnodelu
Je-|í TA.> 0, pak prriměrná míra zdanění s rŮstem drichodu klesá a platí t A> t.
Agregdtní poptdvka a agregdtní vldaje Celkové plánované v daje (agregátní poptávka)
lD
splřují
Y:
Zahrnriim sektoru vláda se však mění téžrozloženj drichodu' a to v drisledku
existence daní a transferov ch plateb vlády. Drichod Inemrižeme Ztotožnit S disponibilním dŮchodem I,.
Y,plati
Yr- Y-TAr+ TR Y,, .. Y (TA,,+ tY) + TR
AD,
1ll".i čemŽ plati,,I - 0, tj. neplánované investice jsou nulové. odečteme-li od uvetlcného vztahll indukovanou spotŤebu c(l t)Idostaneme -
AD:C+I+G.
Pro disponibilní drichod
Co+
dosazení do vztahu pro agregátní poptávku AD vidíme, že plati
AD
Analogicky.1rrkrl v pr".íprr<|č;lrlt|í|rrs;rtrlr".cllrrícIr vytItrj(r t|tlrrritcností nadisponibilním dťlo|roc|tr rlrtiŽorllc iv pr".ípac|č;rrltlí|tr t|irrtí rrlr t|iic|lrlt|rr rrlzIišit meznia prriměrné vel iči ny. Sazba / pŤcclstav ujc tncztr í tn írlt zc.|a rtčtt í t|ric|rtrtlLr.
chodu, vyjádŤíme vztahem
TA" + TR.
C"+ cl(1-t)Y-TA"+ TRl.
i
TAr: TA"+ TAr: TA,+
Y
Mot)t ty
dána v ztahem
kde hodnotaBSpŤedstavuje rozpočtovésaIclo. Kladné rozpočtovésaldo pŤedstavu-
/t^t
t)
Kl
Y|1
-
c(l Ď]:
AD _ c(| -
AD - A,
c(l
t]včdomíme-lisi, že platí
t
+
t)Y,
losta nente
Y|1
Y
c(l Ů]: -
A.
t)Y.
MnrRorronoNIcrÉ MoDELY
MlrnoiroHoNtcrÉ MoDELY
pÍičemž
Uvedenf vztahlze pŤepsat ve tvaru
- l- c(l-
1 .': NTA-G
t)
Veličina a, se nazlvájednoduch;/ vldajovj multiplikátor se sazbou drichodové daně.
Protože pfedpokládáme veličiny c a / konstantní, platí uveden vztahtéžpro
pŤírristky, tj. L,Y =
a,Llr.
Protože disponibiIní drjchod I,, jc alokován na spotÍebu C
a
1-.S : B.l, kde
BSje veŤejnf rozpočet.
Jsou-li investičnívydaje 1většínež S, tj.1- > 0, potom čistédaně NTA, ^S zmenšené o vládní vfdaje G, musí b1it kladné; v drisledku uvedeného vztahu budou investiční vldaje částečněfinancovány pŤebytkovfm rozpočtov m saldem NTA
spory S, lze psát
-
G.
Protože plati
YD:C+5.
Y,
:
Y
_ TA, + 7p
Y
:
Y, + TAr- TR.
(1
_ (TA,_ TR)
:
Y_
NTA,
Y--C+S+TAr
+ G)
:
(S + NTA)
+
(C + I + G)
TR.
Pro skutečnéagregáttivfdaje AE |ze psát Agregátni v!,ďaje AE jsol vynaloženy na nákup C, I a G. Drichod Y je využit na 31. V rovspotŤebu C' k risporám S a je téžzdaněn čistou daní NTA : TAr - TR
NTA)
(I + G) > (S + NTA) == (C + I + G) > (C +S + NTA)
-
-
PŤi tomto druhu nerovnováhy tak vzniká tlak na rrist
AE : y, t NTA + AE :
y.
.
AE
I
> yD + NTA
-
AE > y.
Rozpočtovésaldo .B.S pŤedstavuje dařové pŤíjmy vlády zmenšené o celkové vládní vfdaje (vládní nákupy zboži a služeb a transferové platy). Tedy
Yyraz I + G (tedy celkové plánované nespotŤební vfdaje) jsme označili jako injekce, které stimulují rrist produktu. Yyraz S + (TA,- 7R) pŤedstavuje celkové riniky. V tomto modelu jde o tu část drichodu, která není vynaložena domácnostmi na nákup spotŤebních statkri. Rozdíl mezi daněmi a transfery pŤedstavuje čistédaně NTA. Ce|kové ríniky mají proto podobu S + NTA.
Podmínkou rovnováhy produktu je rovnost celkovfch plánovanych nespotŤebních vfdajri a celkov 'ch rínikri, tedy
vypIocon v|átlou.
+
plyne
I+G:S+(TAr-TR).
()t| r'cIktrv!ch t|rrrrí rlt|očítr!nlc truns|.ory
+^S
VeÍejnf rozpočet a rovnovdžnj dúchod TR),
čili
I+G--S+NTA.
(C
(r+G)>(s+NTA)
AE:C+I+G,
AE: Y c+I+G:C+S+(TAr
:
V uveden ch implikacích |ze uvažovat téžnerovnosti. Jestliže napŤ. platí (I + G)> (S + NTA),pakje dosavadní produkt nerovnovážn Ze vztahu
Tak dostáváme
ll
Y
mtiŽeme psát
Pro disponibilní dŮchod platí
nováze p|atí
:
BS
BS:TAr-G-TR -_ TA,l TAT G -
TR'
Hodnota BS pŤedstavuje rozpočtovésaldo. Vzhledem k pŤedpokladu TA,: tLY lze rozpočtovésaldo zapsat Ve tvaru
BS:tY+TA, G-TR. Velikost rozpočtového saldaje ovlivřována rovní rovnovážné produkce a komponentami vládní fiskální politiky' Jde o:
>
} } }
vládní nákupy zboži a služeb G, transferové p|atby TR, sazbu proporcionální drichodové daně autontlmní daně TA ''
t,
MnxRorrouotqIcrÉ
M0DELY
MArHor xoruoutr xt
PŤitom platí, roste-li { l nebo TA,,,roste BS; roste-li G nebo 7R, klesá BS. Rozpočtovésaldo nevypovídá o konkrétrríÍiskálnípolitice(restriktivní, expan-
rra nedostatečnou agregátní poptávku je skutečná produkce f .jo ptltl ťttrtvltí;ltrtcnciálního produktu Y. Yznjká produkčnímezera mezi rirovní ptll'ctlciiiIttiIrtl
zivní) atedy nemriže charakterizovat ťrčin|
lr
turálnísaIdo, rcsp. prlt||c.jc|rtl Ittlt|rltrly, sll.tr|
p|y ne, Že
rozpočtové saldo pi.i pr".irtlzcrré tttít".c zitlttčstttitttosti l?S-, které odpovídá situaci, v níŽ ekonomika opcrrrjc lta Ítt.rlvtli 1xllcrlciiilrrí|rtl produktu }.. Rozpočtovésalt|tr pi.i 1lIrtc zattrč'sttlitlltrsli sc časttl v IiteratuŤe naz vá struk-
či defioit (z1lpor.rlii |ttrtlrrtltir). Str.rr|ittrriiIllí slrlt|tl Izc rrrčit tak, Že se daĎová sazba / násobí potcnci1rIllínl prtlt|ttktr.:rtt I-.'l.rr|< t|tlstltttctttc t|ariovy pŤíjem vlády pŤi pIné zanrčstlratlosIi, rcsp. pí.i pr".ir.ozr:rrÚ
tttít".e tlczitttlčsItlallosti.32
jem v|ácly Sc Zmonší o oelkové vlác|ní vyc|irjc
politikou, tj. změnou celkov ch vládních transferovych plateb) a změnou daní. Ze vztahu pro rovnovážnou produkci
vydaj (vládních nákupri zbožía sltrŽc|l
změna r ov nov ážnéprodukce LY m že nastat změnou v17daj ového mul t i plikátoru za pŤítomnosti drichodové daně Áo'. nebo změnou autonomních vÝdaiŮ
LA.'
PŤibližně platí
DaĎovjz pĚí-
(rrrikLrpy tll
dostaneme
LY _ L(a,A.) : A.
+ (Áo.)
Lo"' + a3 ^A3
BS-:tť+TA,-G Rozpočtov pŤebytek, resp. deficit
(Ál.)
.lsou-li změny veličin ct' a A, tak malé, že|ze je1ich součin zanedbat,|ze psát
TR
se pŤi pŤirozené míŤe zaměstnanosti mění se
změnou vládních nákupri zbožía služeb, se změnou transferov)ich plateb, se změnou sazby dŮchodové daně a se změnou potenciálního produktu' Rozdíl mezi skutečnym rozpočtov m saldem a rozpočtovym saldem pŤi plné
zaměstnanosti (strukturální pŤebytek resp. deficit) se nazyvá cyklické saldo Bs BS-. Platí
Y
Y>Y-BS>B,S' Y-Y-,8S:BS-. Jestliže je produkce, resp. dťrchod pod potenciální Úlrovní, strukturální saldo je vyššínež skutečnésaldo. Jestližeje skutečná produkce nad potenciální produkcí strukturální saldo je menšínež skutečnésaldo. JestliŽe je skutečná produkce rovna potenciální produkci, pak strukturální saldoje rovno skutečnémusaldu. Protože se v recesi v5ínosy daní sniŽují a vládní vldaje zpravidla rostou, cyklicky deficit se zvyšuje. Yefázi expanze pŤíjmy vlády z daní rostou a cyklicky pŤebytek se zvyšuje, resp. cyklicky deficit má tendenci se snižovat.
2.2.3
;lr.oduktu a skutečného produktu }^ )1 V tomto modelu mriže b]j't t-t-tczct.lt ltlczi rledostatečnou agregátní poptávkou a potenciálním produktem vyplněna Íis|iliIrri
L,Y=A.Lc:".+ o'3LA3.
v;idaj (autonomní poptávky) jsou ovlivriovány faktory' je často obtížnépŤedem odhadnout. NapŤ' autonomní spotŤeba je závis|á rra vyvoji spotŤebitelské drivěry, velikost investičníchvydajŮ firem je závislá na SloŽky autonomních |
podnikatelské drivěŤe aj. Z toho plyne, že fluktuace autonomních v17dajri se promítají do fluktuace proclukce tím vice, čímvětší je vfdajov]li multiptikátor. Velikost v;fdajového multipli|<átoru tak má podstatn vyznam pro fluktuaci produkce a zaměstnanosti. Zavedetí drichodové daně zvyšuje Írnik z vjzdajového proudu (z drichodu' l, agregátní poptávky) a snižuje multiplikátor. Zavedenim drichodové daně bude lnít fluktuace autonomních vfdaj Q'ejména investic a spotŤeby) slabší vliv na |lrodukci, než by tomu bylo bez těchto daní. Pro tuto vlastnost je drichodová dař, l,c1ména pak progresivní automatickym stabilizátorem. Uvažujme vztah pro rovnováŽn1i produkt v tŤísektorové ekonomice
\( C cl3
:
Vtiv nástrojrj fiskální potitiky na rovnovážnf produkt
V keynesiánském modelu pro určenírovnovážnéprodukce
mťrŽe byt agregátní
poptlrvkancc|ostatečnáprodosažení rovněpotenciálníhoproduktu
.
SohIedem
n -^l
Z lČc|tltl vzl-a|rťr vyp|;ivají závěry pro ťrčinnostv|ádníclr vyda.j a c.|aní na r()V|l()vliŽrry 1llrr
(i'
|ilt.r.ť.jsrttl stltrč'iislíltrtttltltllttttícIt v.irIrl1(i' |]rttIc:lttc:;rt".ct|1ltr|iIl,irIlll'
Že 1rri zttlť.ttť,
MnrnorxonoNIcrÉ l4oDELY
MnxHor xor'ror'4tr Kt M0t)t ty
jedné složky autonomních vldajri se ostatní sloŽky nezmění. Taklze nalézt vliv učinnosti změny jednotliv1ích s|ožek na rovn
LY
-
Hodnotu a.c
ntl,t,y v
ánlo
rlr
rr | (
i
rt.r,A77ť
pI i |
tllltttlt
n
ích daní,
hodnotu
nazy vlt ttrr:
rrr tr
l t i
pI i k/r trlr. v I lit| rr
ČtyÍsektorov:Ímodel
Zahrtutím sektoru zahran1čízískáme vfdajov! model se čtyimi scktrlr.y' (.c|v daje jsou v tomto modelu rozšíŤeny o čisty export, t.j' tl rrlzt|í| mezi exportem a importem (v5ívozem a dovozem vfrobkri a služeb). V [tlttl|tl odstavci budeme použivatpro reáln1i export označeniXaproreá|tty import
<x1'LTtl
^Y A Y
2.3
ícIl v1yt|rt j tli.
Rovnovažn produkt ve trísektorovémmodelu RovnováŽny proc|ukt Vo tŤísoktorovÓln tntlc|r;lLr.jr: v lrtlclč É."kde pŤímka agregátních v1ídajŮ tÍísektorovéekonomiky protne tlsu 45.,' Porovnáním celkov1ich plánovan;Ích v]Ídajri vc dvor.rsckttlrové a tĚísektorové ekonomice zjistíme dva základní rozdíIy: F ve tŤísektorovéekonomice pŤistupují v rámci autonomích vjldajri navíc sloŽky G, cTR a cTA", tedy autonomní vfdaje jsou vyšší. e' multiplikátor tŤísektorovéekonomiky zachycuje navíc i prriměrnou míru
zďanění: t' Autonomní vydaje ve tŤísektorové ekonomice jsou tedy vyššínež ve dvousektorové ekonomice, ale multiplikátor tŤísektorové ekonomiky je niŽší. Závěr: autonomní vydaje tŤísektorovéekonomiky jsou zpočátku vyšší,ale v drisledku niŽšího multiplikátoru má kňivka celkov1ich plánovan ch vldajri ve
2.3.7
Export a import
Export PŤedpokládá se, že vlvoz domácí země X se mění nezávisle na domácím produktu. Export|ze tedy považovat za veličinu na domácím drichodu nezávislou veličinu, tj. autonomní. Proto X _ X .
Import Import se odlišuje od exportu tím, že závtsi na domácím drichodu
?.
XW##ŽWrYMW
{, cenové hladiny v zahraničí v zahraniční měně { akurzu E,,,' Protože pňedpokládáme stálost cenovych hladin a kurzu' m Žeme formálně psát M- M(n. PŤedpokládejme,že dovoz domáci země Mse mění závisle na domácím produktu
aže
LM
-: AY
je konstanta, která splĚuje me(0,1), Konstanta m pŤedstavuje mezri sklon k importu, tj. a z pŤírristku produktu. Tento pŤedpoklad vede ke vztahu
M- M,-l G+cTR-cT.
c.+
I
obecně
v domácí měně
tŤísektorové ekonomice oproti celkov5Ím plánovanfm vydajrim ve dvousektorové ekonomice nižšísklon; tudížrovnovážn1f produkt (drichod) je tím v razně ovlivněn.
I
m žeme import M vyjádÍitjako funkci donrácího dŮchodu { cenové hladiny
pŤírristku
mY.
Dov oz M tak kromě své autonomn í, ta Y nezávislé složky M obsahuje indukovalrou složku, neboť s r stem drichodu roste poptávkapo zahraníčnímzboží. Poznamenejme, že složka M.mriže záviset na dalšíchveličinách (napŤ. na rírovrri zahraničních cen. měnov ch kurzŮ).
Čist! export a čist! import ť'isty oxport l/Xje definován yztahem export minus import, tccly
N.\ XM
MnrnoexoruoutcrÉ
MoDELY
MnxRoexonoltIcxÉ
Po dosazení za M dostaneme
doplněny
V pŤípadě S > 1a G: NTA získá část rispor (ve vfši rozdílu X> M) podobu pohledávek vriči zahraničí (čistéhopŤírristku zahraničních aktiv), které se pňeměn í
kde
X-
v poptávku po exportu dané ekonomiky. V pŤípadě (I + G + X) > (S + NTA + ]uD je.dosavadní produkt nerovnovážn! a docházi kjeho rťrstu do nové rovnovážné rirovně.
M,,.
PŤírristek čistéhoexportu mťtžemepňepsat ve tvaru
ANX= LNX
=
LX- LM
LX * (LM,,+ nLY).
Někdy se používá pojmu čist;/ import, a to v pŤípadě, kdy čistf export je záporny. Potom veličina-NX se nazlvá čistlm importem.
2.3.2
stem zahran1čnichzávazki, které se pŤemění v poptávku po dová-
žen!,ch statcích.
NX: NX"-mY, NX,,=
r
Rovnovážn produkt v otevÍenéekonomice (čtyÍsektorovéekonomice)
Zrovnice celkovjlch plánovan ch vldajri odvodíme jednoduchf vydajov! multiplikátor v otevŤené ekonomice (nazyvany téžmultiplikátorem se zahraničním obchodem), ktery označime o,o. Platí vztahy
AD Poslední vztah dává
AD:C+I+G+NX,
--
Ao +
I: _. I l- c(I-t) Y:
neboli
c(I
- mY Y:Ao+ c(l-t)Y-mY.
Celkové plánované v!ďaje mají nyní podobu
t)Y
+
m
A^
uoAo,
kde
AD--44+c(l-t)Y-mY AD : Ao+ [c(l - t) - n]Y,
0.4:
I- c(l-
t) + m
uveden vztah téžpro
Protože pŤedpokládáme veličiny c, t, m konstantni,
kde
Ao: C,-
cTA. + cTR + I + G +
NX,: A,
1 NX".
pŤírristky.
PŤírristek Mo je určen pŤírristky jeho sčítancri, tj.
Mo:
Produktje v modelu se čtyŤmi sektory rovnovážn!, když se rovná agregátní poptávce, tj. neplánované investice jsou nulové:
LC,+ Á1+
"I:0. Podmínka rovnovážného produktu, vyj ádŤená identitou celkovfch plánovanfch nespotŤebních v1Ídajri (injekcí) a celkovfch linikri, má nyní tvar
I+G+.r:.S+NTA+M (1-.s) + (G - Nr0 + 6 - 14) : se
celkové niky
+
^G
^NX,+
Mo: Mr+
Y: AD
MáJi b't produkt rovnovážn ,pak
MoDELY
0.
(S + NTA +.l1) musí pŤeměnit
v poptávku po plánovan ch investicích, vládních nákupech a po exportu. V pŤípadě, kdy napŤ.1>.Sa G: NTA musí současně ve stejné vfši blt M> X,
má-li zŮstat produkt ve své rovnovážné rírovni. Tak vysoké plánované investiční v;/dajc jsou doprovázeny deficitním čistfm exportem. Domácí spory jsou
cLTR- cLTA,
LNX,.
Je-Ií m > 0, pak 0. } 0o. Jakákoliv změta autonomních v1Ídajri v otevŤené ekonomice bude mít slabšíríčinekna rrist (resp. pokles) produktu, než v ekonomice bez zahraničního obchodu. Vnější otevŤenost b1fvá obvykle značná, multiplikátor cro bude proto zŤejmě velmi nízkjz. Multiplikátor v otevŤené ekonomice a.|ze aplikovat nejen na jednotlivé státní národohospodáŤské celky, n1ibrž i na místnírirovni jako tzv. oblastní multipliká-
tory. PŤíkladem mriže bft zkoumání ríčinnostivydajri místnísprávy ÁG na rrist vldaj (a tím i zaměstnanosti) v daném regionu. VyjádŤeme jmenovatel [l - c(l - t) - m]pomocí mezního sklonu k rísporám' Tím dostaneme do jmenovatele veličiny, které se vztahují k rinikrim. Platí
[l - c(l -t) ,.,11+"m
+
- (l -.r-/+st)l =lm*
m]: [l s+
(1
-sxl -
t) +
t-stf =lm+ /+s(l
m]: t)l=l^
+
sI
r(l
,r)1.
Mnrnorrot'loNtcrÉ
MoDELY
odtud lze téžpsát
Kapito[a 3. 0v4-
I
m+
s(l-t)+
t
mt
s
PENÍZE A TRH PENĚZ
t t(l-s)
:l:.:0án;;e;8]CtriovnvvomrvTŘtsEKToRovÉ^ČTYŘstxIoRoVÉE(oN0MIcE(^tx;o)],.]].,.']|,
AE=AD
-:
a5';z
A
AEn1"op1=
AEalyl,up1
=
A
+
+
c(1
[c(1
-t)Y
-
t) -
3.1
Peníze
3.1.1
Podstata a formy peněz
Iako peníze mriže sloužit cokoli, co jsou lidé všeobecně ochotni pŤijmout
m]Y
měnou zav,llrobky a služby.
v1/-
Formy peněz33
l.
Barterová směna
ŤešenípotŤeby směny
Porovnáním celkovfch plánovanych vfdajú ve tŤísektorovéa čtyĚsektorové ekonomice
l"
(směna jednoho zbožíza druhé). Nejjednoduššízprisob
r zného zbožíje prostá vzájemná v měna věcí stejné hodnoty' často označovaná jako barterovy obchod. Tento zptisob je neefektivní, protože chce-li člověk získat nějakou věc, musí najít někoho' kdo danou věc nabízi a zárove je ochoten akceptovat nabízenou protihodnotu.
Y=ÁS
zj i stíme dv a záklaďní r ozďily : ve čtyŤsektorové ekonomice pŤistupuje v rámci autonomních
2, Zbožové(komoditní) peníze. Forma zbožovychpeněz vznikla jako
vldaj navíc složka autonomního čistéhoexportu, kterou získáme jako rozdíl mezi exportem a autonomním importem' tedy NX": X- M,
propeníze se zprvu používaly věci, které v dané společnosti byly vysoko oceĎované, a nebyl problém je tedy směnit za jakéko|i zboži. Velkou roli hrál dobytek' sril, kožešiny nebo plátno. Svědectví o používání p|átna na naš em rÍzemíp odáv á zpr áv a arabského ce stovatele a obchodníka Ibráhíma ibn Jákríba, kterf v roce 966 navštívil Prahu a pŤi jejím popisu uvádí i placení pomocí šátečkri.Z toho d vodu se pŤedpokládá' že slovo stŤedek směny.
b" multiplikátor čtyisektorové ekonomiky zachycuje navíc i mezní sklon
k importu, kterjl jsme označ1li m. Autonomní vydaje ve čtyŤsektorové ekonomice jsou tudíŽ vyššínež ve tŤísektorové ekonomice, ale multiplikátor čtyŤsektorové ekonomiky je nižší. Záyěr: autonomní v daje čtyŤsektorovéekonomiky jsou zpočátku vyšší'ale v drisledku nižšíhomultiplikátoru má kŤivka celkov1ich plánovan ch vydajri ve čtyŤsektorové ekonomice oproti kŤivce celkovlch plánovanych vfdajri ve tiísektorové ekonomice nižšísklon; tudížrovnovážn! produkt (drichod) timjevyrazně ovlivněn. Konkrétně je zÍejmé,že v našem pŤípadě je rovnovážn produkt ve
3'
J
ako
platit vzniklo od slova plátno.
Drahé kovy. Vyznamnou roli jako prostŤedek směny získaly kovy, pro svou trvanlivost, tvárnost a dělitelnost. Nejv1iznamnější pozici mezi nimi má zlato a stŤíbro, jejichž vfskyt je poměrně vzácn,!, a proto v malém objemu
reprezentuj í velkou ho dnotu. Nej staršíznámé p oužiti v áženého stŤíbra j ako platidla pocházízMezopotámie z5. a 4. tisíciletípŤ. n. l. V pozdějšídobě již
tŤísektorové ekonomice vyšší,než ve čtyŤsektorové ekonomice.
nebylo nutné stŤíbro vážit,neboť se zača|y používatjižzváženékusykovu' Název měny šekel vznlk| od šagal, což znamena|o vážít. S pojmem peníze, za kteréjsou považovány kusy kovu určitéhmotnosti' se v historii poprvé setkáváme v Chammurapiho zákoníku z doby okolo roku 1770 pÍ. n.I. Později vznikly ražetémtnce z drah1ich kovi, Zaprvní b1ivají považovány l dské mince z elektra (pŤírodnísměs zlata a stŤíbra), které byly raženy v 7. století pŤ. n. l. v městsklch stŤediscích Malé Asie. Název mince by| startér, a postupem času se začaly razit i mince menšíchhodnot.
|
|stltt
ritIrrjt'z Il(ltr://cs.wikitrctIiir.rrll/wiki/|
PrnÍzr n TRH
Ptltlzr R
PENEZ
4. Papírové peníze. Vznik papírovlch
peněz se klade do Cíny v l0. století' Jako platidlo tam byly použivány poměrně těžkékovové mince. Protože praktické používánítěchto mincí bylo poněkud obtižné,lidési je uschovávali u obchodníkri, kteŤíjim vydávali ručně psané potvrzení, žejsou peníze u nich uloženy. Tyto stvrzenky by|y pak pouŽívány k obchodu, v ll. století tento systém pŤevza| stát a zača| vydávat obdobné stvrzenky v pevně stanovenych hodnotách. V Evropě sc bankovky objevily v roce 166l, kdyje ve Švédskuz dŮvodu nedostatku stŤíbrn1/ch ninci zača|avydávat Stockholmská ban ka (S tock ho m s Ba nco)' prottl lr ázcv bankovky. P ozději peníze zača| emitovat téžstirt (státovky)' Papír
standardra).
5. Depozitní penízc (bankovrrí, ťrčctrríči Žirové peníze) pŤedstavují zápísy na ričtech' Dnes jdc o pĚovažujíoí|irrmr'r porrčz. Peníze jsou komoditou (zbožía s|uŽby), která p|ní Í.unkce:
> >
\a
zásoby (uchovatele) hodnoty, neboť mriže blt vyměněna za jinou hodnotu,
Z|at! standard je chápán jako princip krytí vydávané měny. Z|aty standard
m riže bÝt
buď interní,
pii kterém tuzemští držitelébankovek mohou požadovat splacení ve z|alě, nebo mezinárodní,
kdy o tuto vjměnu mriŽe Žádat omezen ' počet subjektri, napŤ. centrální banky. Měny, které jsou kryté fixním mnoŽstvím z|ata, maji mezi sebou pevn směnny kurz. Cílem zlatého standardu je pÍedcházet inflačnímu zvyšování peněz v oběhu. Uživány by|y obé formy z|atého standardu: jak interní, tak mezinárodní. Ve Spojen1ich státech byl zlatj standard zrušen zauÍadllprezidenta Franklina D. Roosevelta ke konci roku 1933, dvacet let po zavedení Federálního rezervního systému, v době' kdy vrcholila velká hospodáiská krize. Dne 5. dubna 1933 Roosevelt vydal exekutivní naŤízení,které každému obyvateli USA naŤizovalo odevzdat veškeré zlato pod pokutou až 10 000 dolarri, 10 let vězení, nebo obojí. Existují rrizné měnové systémy, které bfvají označovány jako ,,zlat! standard.., piiÓemžnejznámější je ,,klasickj zlat! standard,, z|et I87I-I9I4. Enormní válečné v;idaje vedly válčícístrany k opuštění z|ataak inflaci. Inflaceje svého druhu zd,anéní,kterénarozdi| od skutečnlch daní není tÍeba veÍejně vyhlašovat a lze je provádět i bez vědomého souhlasu veŤejnosti. Po skončení první světové války se lž ani jedna ze stran k privodnímu standardu nevrátila, v meziválečném období byl podniknut experiment s takzvan m standardem zlatého slitku. Po 2. světové válce vítězné mocnosti ustavily brettonwoodsk1y' měnov! systém, kter! fungoval v letech 1'945_|972. Jeho podstatou bylo napojení dolaru na zlato a všech ostatních měn na dolar. Unce zlata byla fixována na 35 s. Vlády Spojenjch státri však postupně produkovaly více papirovych penéz, než by odpovídalo tomuto kurzu. OsÍatni země, zvláště Francie, na to reagovaly požadavky na směnu dolar za kov, což znamenalo, že USA o své měnové z|ato pÍicházely. Konečně prezident Nixon rozhodl o definitivním opuštění zlaté kotvy v roce 1971' od toho okamžiku zlato ztratilo téměi veškeré své někdejší použitíjakoprostÍedek směny. V současném hlavním proudu ekonomick ch učeníje z|aty standard považován za nevhodn1i protoŽe je spojován s kolapsem světové ekonomiky na konci 30. let 20. století; agregátní cenová h ladi naje lépe Ťízena prostiedky rokovlch sazeb, dodávek peněz aÍizeni měnové báze. Faktem vŠak zrj stává, že k největší depresi v hi storii došlo až poté, co vznikla americká centrál ní ban ka ( llcdcrá|n í rezeryní systém) a čist]/ zlat;i standard byl de facto opuštěn. I kt|yž sc zIut1/ standard v současné době neužívá, má své zastánce. Pat|í mez.i ně pňcclcvšírn sllrn. ckonttnttlvÓ rrrkouské školy (zprrrcovíno poilIe http://cs.wikipeclia.org/wiki/ZIat%C.3%lI]|) rlrrt tl
),
> četníjednotky' F standardu odloženychplateb. Aby peníze moh|y zabezpečovat funkci prostŤedku směny' požadujc sa, ilby byly pŤenositelné, dělitelné a trvanlivé. Aby peníze mohly vystupovat jako uchrrvatel hodnoty' musí Si udržovat stabilní kupní sílu. Pokud docházi k v1i'znamnému cenovému pohybu, peÍIíZe pŤestávají b!,t považováty za vhodny prostĚedek uchování hodnoty, neboť vznikají pochybnosti ojejich budoucí kupní síle. Proto za pÍirozeny atríbut peněz považujeme téžstabilnost hodnoty. Měna je národní formou peněz. Transakce S peněŽními fondy v určitéměně mohou probíhat i mimo rízemípŤíslušnénárodní ekonomiky. Peníze se vyskytují ve formě hotovostních peněz (bankovky, státovky a mince) a ve formě penězbezhotovostních, napŤ. netermínovanych vkladri u bank.
3.7.2
prostŤedku směny,
TRH PENĚZ
Muttiplikace depozit
Jde o proces vytváŤení bankovních peněz. PŤedpokládej me, že majitel hotovostních penězu\oží u obchodní banky částku ve vfši D. obchodní banka tak získá vklad (depozitum) ve Vyši D. Pokud by banka udržova|a své rezervy ve vfši depozita, pak by se množství peněz v ekonomice nezměnilo. ZanormáIních okolností je však velmi nepravděpodobné,že by se všichni majitelé vk\adinaráz rozhodli své peníze zbartky Vyzvednout. obchodní banka nemusi držetÍezervu ve vyši celkov ch vkladri, které obdržela, ale držijen určitou část depozit jako Íezeryu. Tato rezervaje uložena na ríčtuu centrální banky, která stanovujejejí mi-
nimální v]Íši'stanovenou poměrem (mírou) k depozit m nebankovních vkladatelri (primární depozita). Zkažďého vkladuje tedy banka povinna odvést stanovené
povinné minimální rezeÍvy centrální bance a zbytekmriže ptijčit ve formě rivěru
klient
m.
PŤedpokládejme, že osoby' kter}Ím banka poskytla rivěr, použijíptijčenépeníze na nákup zboží.obchodníci, kteŤív1iměnou zazboží obdrželi penize,tyto pettíze uložído banky, napŤ. opět do uvažované obchodní banky. obchodní banka má tedy nov1il vklad. A daná situace se opakuje. Z jedné tisícikoruny je možno takov mto zprisobem vytvoŤit většíobjem depozitních peněz. Tenje závis na několika aspektech:
F
>
nejdrileŽitějším faktorem je vfše regulačnímorgánem pŤedepsan1ích po-
vinn1ich minimálních tezerv,
driležitou otázkouje, zda se všechny penizevrátízpět do bankovního sektoru (zda lidé nebudou držet část peněz ve formě oběživa). } skutečnost, zdabanka ďrží zásoby jen ve vyši povinnlch minimálních rezerv, či držízásoby vyšší. Yztah mezi pŤírristkem rezerv bank M a pŤírristkem depozit LD je za pÍedpokladu, Že se všechny prijčené peníze vráti a banka udrŽuje rezeívy pouze na rovni PMR, ve tvaru
AR
=.
PMR
AI),
PrruÍzr n TRH
PENĚZ
Pt tlu
kde poměr
PMR
_!L AD
p
vyjadŤuje povinné minimáln í rezerv y. Jinak|ze tento vztah uvést vz
LD
: |
I'MI?
'rtlt
e" vklady
s dohodnutou
vklady
s v1/povědní
e k
splatností, lhritou,
OznačímeD souhrn vkladrj, kterf sestává
měnov m finančním institucím nacházejicím se v ('ll (tttittltr írstiet|rrí vládní instituce)' Tento sektor zahrnuje měnové finanční irrslilrrcc. |itcr.ť' jsou rezidenty ČR; definici sektoru držby peněz - sektor ďržby petlěz zahrnuje všr:chrry l.czidenty ČR, kteŤínejsou měnové finančníinstituce (mimo ristĚední v|iit|rlí instituce). Kromě domácností sem patŤínefinančnípodniky a finančníirrstituce, které nejsou měnovymi finančními institucemi' spolu s místnírrli vládními institucemi a fondy sociálního zabezpečeni. ÚstŤední vládní in-
měnov ch finančních institucí umož uje rozlišovat mezi pasivy měnov ch finančníchinstitucí podle likvidnosti a zároveĎ zohledřuje specifika rriz-
n
ch finančních systémri.
Eurosystém definuje agregátízky Ml, M2 aširoky M3. Agregáty ',stŤední.. se lišípodle likvidnosti zahrnutych aktiv. Úzké peníze MI zahruljí oběŽivo, tj. bankovky a mince, a také zristatky' které lze okamžitě pŤevést na oběživo nebo použítk bezhotovostní platbě, napŤ' jednodenní vklady. ,,Stžední,,peníze
M2 zahrnujíuzké penize M] anavic vklady se splatností do dvou let a vklady s vypovědní lhritou do tŤí měsícri. V závislosti na likvidnosti lze tyto vklady pŤevést na složky ízkych peněz, ale v někter ch pŤípadech se mohou objevit určitá omezení, jako napŤ. nutnost dát v]ipověd'a dále prodlení, penále nebo poplatky. Definice M2 odráži zájem o analyzu a sledování peněžního agregátu' kter1i kromě oběživa zahrnuje i likvidní vklady. Široképeníze M3 zahrnuji M2
a obchodovatelné nástroje emitované sektorem měnov;ích finančníchinstitucí.
Do tohoto agregátu patŤí některé nástroje peněžního trhu, zejména akcieipodífond peněžního trhu a repo operace. Vysoká míra likvidity a cenová jistota zajlšťuji,že jsou tyto instrumenty velmi podobné vkladrim' Jejich zahrnut í vede k tomu' že M3 je méně ovlivĎován substituc i mezi riznymi kategoriemi Iikvidních aktiv, než jsou zké a stŤední penize, a také je stabilnější. |ové listy
Tes.3.1
repo operace. z
Pasiva sektoru tvorby peněz a pasiva ustiedních v|.ádních institucí měnové povahV v drŽbě sektoru držbv oeněz
jednodenních vkladŮ aquazipeněz
(vklady).
Emitované oběživo
Eurosystém definuje agregdt Úzky (M1), ,,stÍední" (M2) a širok! (M3),
í agr e gáty eurozÓny j so u založeny na harmonizované > definici sektoru tvorby peněz - sektor tvorby peněz sestává ze subjektťr, které vydávají pasiva s vysokou likvidností jinfm institucím než,
Vklady s dohodnutou splatností do 2 let
dní Lhtjtou do 3 měsícr]
Pe něžn
Akcie/podítové listy I
|)iive vLIltrIv
rtit vir|čttrltt
fond11
rrlitované dluhové cenné papíry do 2 tet
/tlroj: www clrb.cz
.
Nf/
stituce jsou považovárty za sektor tzv. měnově neutrální; měnov1ich finančních institucí - kategorizace pasiv
Peněžní zdsoba Pojetí rnnožství peněz neníjednotné.Krortrč lttlttlvtls|.níc|r peněz se do peněz počítajívk|ady na jeden den (dŤíve vk|ady na viděnou) tr|oŽorré na Ličtech v bankách' nebo vk|ady splatné po určitédobě (termínovaná dopozita). S pŤihlédnutímk rriznym pojetím peněz se definují měnové (peněŽní) agregáty. Tyto peněžníagregáty se značíve|kj'm písmenem M a číslicí.Čímvyšší číslice,tím roste vynosnost dané peněžnízásoby, aIe klesá |ikvidita. Agregát s vyššímčíslemobsahuje všechny položky, které obsahuje agregát nižší, a něco navíc. Těmto agregátrim se zpravidla pŤiiazují indexy. PŤi definici měnovych agregátri se obvykle použivá zásady, Že agregát s vyššímindexem obsahuje agregát s indexem pÍedcházejícim, k němuž je pŤidána sloŽka, která má menšílikviditu. MoŽnost pŤeměny na hotovostní formu peněz má tedy většíčasovéa nákladové nároky teŽ agregát s indexem pŤedcházejícím' V našich podmínkách se uvažují peněžníagregáty Ml a M2' Peněžníagregát M] sestává z oběživa a jednodenních vkladri35. Peněžníagregát M2 zahrnuje peněžní agregát Ml a quazipenize QP. Quazipeníze tvoŤí
t,t
p. definici kategorií pasiv
Peněžnízásoba a peněžní báze
3.1.3
r n rRl
PtuÍzr n rnH
ptt'tĚz
Prnlzr n
Peněžní zásoba potom odpovídá objemu depozit a souhrnu vkladri, tj.
M:
C,+ D.
Mr:
PŘIruo:
Vypočtěte' jak1/
Dále se definuje měnová báze Mo, která je dána součtem
C,+ R,
kde značí C, oběživo a R volné rezervy bank. Pomocí měnové báze emisní banka ov|ivřuje množstvípeněz v ekonomice (ostatní peněžní agregáty). Monetární bázi se téžríkámocné peníze (high-powered money).
TRH pENEz
piír stek peněžní zásoby vyvolá piír stek peněŽní báze
v1!ši 1 mtd' Kč za následujících pŤedpokladri:
} }
V
ve
tidé drŽí penize z 20% jako oběŽivo a z 80olo jako vktady, banky udrŽují 10% vkladr] v rezervách (PMR=rro). počet: r,o= 20/80 = 0,25, rRD= 0,1
o'25*r .l^td M: 0,25+0,1
=
3,57mld.Kč
Závěr: R st peněŽní báze ve v1fši 1 mtd' Kč vyvolá pŤírťrstek peněžnízásoby J.5/ mto. Kc.
Protože depozítajsou většínež bankovní rezervy,je peněžnízásobajevždy
větší než peněžníbáze.
Vvdělíme-li vztahv
M:
c,+ D
MB: C,+
R,
dostaneme
c,
M _C,+D _ D t,'' ,, - q.^ - C, .! DD
rcoll
,rJr-
Z vyznamu hodnot plyne, že
r,o: C/D
značípoměr oběživa na vkladech a --RID značírezetv na vkladech. j Tak sme odvodi li základni v 4tah mezi p eněžnízásobou M a peněžní b ázi M,, a to: r^,
,"
L1
M : 'co 't ,,' tc, lťno Tento vztah udává, kolikrátje peněžní zásoba většínež petěžníbáze.Peněžni zásoba určená ve finančním sektoru vytváŤí nabídku peněz v ekonomice. Velikost
nabídky peněz určuje centrální monetární autorita svojí monetární politikou. Yyrazffi vyjadŤuje peněžnímultiplikátor, kter5Í udává, jak velkf pŤírristek peněžní zásoby bude vyvolán pŤírristkem měnové báze.
3.2
Finančnítrh
3.2.7
Trh aktiv a trh peněz
Aktiva se rozdělují na finančnía hmotná. Finanční a hmotná aktiva vlastní subjekty (domácnosti, jednotlivci) v rrizn;Ích formách (penize, akcie, obligace, pozemky, domy, šperky aj.). Subjekty rozhodují o portfo1iu36 sv1ich aktiv. Budeme uvažovat finančníaktiva subjektu a finančníaktiva země. PŤi dané rirovni finančního bohatství se subjekty tim, že se rozhodnou držet určitémnožství tohoto bohatství v penězích, se fakticky implicitně rozhodly o vfši, ve které budou držet ostatní finančníaktiva. Z toho p|yne, že součet poptávky subjektu po penězich a po ostatních formách finančních aktiv se rovná celkovému finančnímu bohatství subjektu. Toto tvrzení platí i pro reálné (fyzické) hodnoty. Zavedeme označeni W- nominální celkové finanční bohatství, P cenová hladina,
Md M Do,u So,u
poptávané peníze,
nabizetépenize,
poptávka po ostatních finančních aktivech, nabídka ostatních finančních aktiv, |MJP] poptávka po reáln ch peněžních zristatcích vyjádŤená funkcí L(Y, r) |MIP) je reá|ná nabídka peněz, Celkové nominální finančníbohatství země W,dělené cenovou rírovní{ tj. reálné finančníbohatství země|W"lP]se rovná součtu celkové poptávky po reálnfch
|\tc.|
pttrtÍbliotn budemc roztttnčt rnnožství.iot|notIivlch rrktiv vc v|rtstnicltvl srrlrickIu. (rsIl||ní
V
téttr
PrnÍzr n TRH
Ptt'tÍzt n TRH
PENĚZ
peněžních zristatcích |MJP] a reálné poptávce po ostatních finančníchaktivech D or, . Plati tedy
Lo: M, PP
*Dore.
M + rot"A'
i: a
^
obě uvedené identity lze spojit prostŤcdnictvím
M, ^ 3lDor',t: PP
Y!-y
+
PP
M
. Dostaneme
'l
o
()ore-soz):0.
-
(Dore- sor,E) :
o,
je-li rovnováha na trhu peněz, je téžrovnováha na trhu ostatních finančních aktiv. Dále plyne
(Dore-Sore)i0,
tj. není-ti rovnováha na trhu peněz, pak téžnení rovnováha na trhu ostatních finančních aktiv. PŤi tom platí
Y!-y :-eora-Sore) PP M,M : Sorl Dor,l. Ť -a Z uvedeného plyne, že nastane-li rovnováha na trhu peněz,paktéžmusí nastat rovnováha na trhu ostatních finančníchaktiv. Dále lze nahlédnout, že nerovnováha na trhu peněz a nerovnováha na trhu ostatních finančníchaktiv nastávají současně.
PŤedpokládejme, že poptávka po reáln ch peněžních zristatcích závtsí na reálném produktu I a rírokové míŤe r. označímefunkci poptávky po reálnych peněžních zristatcích L(Y, r), tj. platí |MJP]: L(Y, r). o funkci Z se pŤedpokládá Yl+Ll, rl---+L!. Potom lze psát
L(Y, r)
-+
=
Sq7r,,1
-
Dsp1.
Úrokovd míra podle klasikŮ
zaci. Touto kompenzací je ríroková míra; ríspory jsou tedy závislé na rokové míÍe.Z tohoto hlediska se uvádí, že ríroková míra je ,,odměnou za zďrženLivost
tj.
y!-y í0 + PP
Urok je aeta zaposkytnutí návratného množstvípeněz (zápt!čníkapitál, jistikterou platí pŤíjemce částky (dlužník) poskytovateli (věŤiteli). Vfše riroku je dána délkou období' které uplyne od poskytnutípeněz dojejich vrácení, velikostí částky a velikostí rirokové míry]7 (sazby). Úroková míra je poměr velikosti írroku za obdobíjednotkové délky k velikosti zápijčníhokapitálu. Struktura rirokovfch měr je velmi rozmanitá. Driležitou rokovou diskontní sazba' kterou vvhlašuie emisní banka. V dějinách ekonomického myšleníse rozlišují dvě hlavní teorie v kladu rirokové míry.
Klasikové maji za to, že se člověk rozhoduje mezi okamžitou spotŤebou (spotŤeba statkri) a usporami, tj. odložením spotŤeby. Protože člověk preferuje pŤítomnost, nezvolí odklad své spotŤeby do budoucna' pokud nezíská kompen-
-+Sor,,t
Z tohoto vztahu plyne
+ -+:
Úroková míra
na),
Celkové reálné finančníbohatství země mtžeme také psátjako součet nabídky reálnfch peněžních zristatkú (značímeMlP) a nabídky ostatních finančních aktiv v reálné hodnotě So*. Tedy
I4/-
3.2.2
PENĚZ
(abstinenci).., že je,,cenou času..a,,odměnou začekání,,,vyjádŤením,,pÍeference současnosti...
tlrokovd míra podte Keynese J. M. Keynes tvrdi|, že riroková míra je peněžnímjevem, kter odráží nabídku poptávku po penězích. Nabídka je determinována exogenně, zatímco poptávka po penězích oďráží spekulační, opatrnostní a transakční motiv pŤi ďržbě peněz. Keynes tvrdlI, že spekulace na trhu obligací (reprezentant ostatních finančních aktiv) má tendenci stabilizovat rokovou míru, a že tato stabilizovaná míra by se mohla lišit od v nosové míry fyzickych aktiv. To by dále mohlo vést k vlpadku investic a poklesu agregátní poptávky. Tímto zptisobem Keynes integroval reáIny a peněžní sektor ekonomiky. Později John R. Hicks s využitímmodelu IS-LM8 prokázal, že ríroková míra je reáln5im i monetárním jevem. Keynes tak pŤekonal oddělení a nezávislost určenírelativních a absolutních cen v klasické a neoklasické ekonomii, jež ved|y k názoru, že penízejsou neutrální a nemohou mít vliv na reáIné veličiny. V poslední době se monetaristé vracejí k argumentaci klasick1ich ekonomri, podle nížríroková sazba je reálnfm jevem a vynosové miry z fyzickych a finančních aktiv konvergují k rovnosti. a
UŽívá se téžtermínu ,, roková sazbď.. V textu budeme používatv pŤípadě roku termínu ,, roková míra.,, pokud nejde o speciá|ní stanovovanou rokovou míru,jakouje diskontní sazba. .ldo tr tctlrctiokott hotlnotu, která má sv j zák|ad v rŮznlch rirokovlch sazbách.
Viz p|.ísItlštllttt kitDiltlIrt.
PtuÍzr n TRH
PENĚZ
3.2.3
Agregátní poptáVka po penězích Poptávka po penězích je ekonomickor'r |
soby z pohledu ekontlmickych strll.jcktii. |)optávku po penězích definujeme jako poŽadovanoll nebo optinlÍ|rrí ve Iikrlsl 1lelrčŽrlízásoby v dané ekonomice. Určení kritériíoptimaIity a čillitcIii, ltit ktctyc|t zr1visí pcnčŽnípoptávka, je dáno volbou teoretickÓhtl pŤísttlptl |< (Ú[tl ptrrllIcrrrltlice SkLrtcčná vcIi|
nčzích,a to
napr"..
v cliislccl|
vžilo označení,,cenová revoluce... Tyto zkušenosti svědčily tl [trttt' Žc r irsI r llli.z rr ;r zvyšuje cenovou hladinu.39 Americké stŤíbro proudilo nejprve do Španělska, kterému patňi|y.ji|ttlirrltcr ic|iti kolonie s vydatn mi stŤíbrn]i mi doly. Ale peníze nepŤinesly zemi žác|rlc Š(čslí.Irr
flace zvyšila ceny španělského zboži tak, že ztrácelo konkurenční schopnosl-, it llyIt l vytlačováno levnější m zbožímanglick m, ťrancouzsk;Ím a holandskynr. I lvropapoznala, žepeníze, dokonce i kdyžjsou zvzácnéhokovu, nezvětšují bohatství. z trhri
vzr
Yzácny kov se ve
stajícím mnoŽství jednoduše stával méně vzácnym. století byla historick1i'm d kazem toho, Že rostoucí mnoŽství peněz v oběhu vyvolává infl aci, ato dokonce tehdy, když jde o peníze ze z\ata a stŤíbra. Jedním z prvních, kdo zformulovali kvantitativní teorii, byl britsk! filozof David Cenová revoluce v
16.
subjektŮ
novyrl o|
reáln1im ekonomick m veličinám, tj. že pŮsobí pouZe na cenovou hladinu.al
s poptávkou po penězích. Zbyvápouze volba vhodného peněŽního agregátu, kter1im by bylo moŽné poptávku po penězích vyjádŤit. Tato vo]ba není
peněžnízásobu
jednoznačná' Nejčastěji za poptávku po penězích z empirického hlediska povaŽujeme hotovostní oběŽivo a zristatky na běžnych vkladech, tedy peněŽní agregát Ml. Souhrn poptávky po penězích všech domácností a firem tvoŤí agregátní poptávku po penězích' Hlavním motivem, proč lidé chtějí držet peníze, je fakt, že peníze
jim umožĎují kdykoliv získat statky
a sluŽby, které potŤebují ke svému životu. Tuto poptávku budeme označovat jako transakční poptávku' Uvedeme pŤístupy k formování poptávky po penězích. Agregátní poptávka po penězíchje ov|ivněna racionálním rozhodováním a očekáváním ekonomickrlch subiektrj. agr e gátní nabídkou p eněz, dalšímivlivy' jako je napŤ. rírokovámira, míra inflace' reá|ty HIÝP. Rovnováha na trhu peněz je driležitou podmínkou celkové ekonomické rovnováhy. Podmínky a dťrsledky této rovnováhy a chování trhu peněz jsou jednotliv mi ekonomick;Ími školami pojímány rrizně.
3.2.3.7 Kvantitativní teorie
uzká návaznost na mikroekonornické teorie spotŤebitelského v běru a teorie celkové rovnováhy ealizuje svá rozhodnutí tak, aby v rámci dan1ich omezení užitkovou funkci). Neoklasické modely poptávky po pen z optímalizačníchťrloh SpotŤebitelského v]iběru a z modelri celkové rovnováhy. Poznamenejme, že Fischer a Marshall ne-
z optimalizačníchríloh, ale formulují tyto modely apriorně
k17ch
zkušeností. Friedman svrij model zoptima|tzační Úrlohy
ěru odvozuie.
Fisherova teorie
Na počátku 20. století reformuloval kvantitativní teorii americk ekonom lrwing Fisher.a2 Jeho pŤístup je známy jako transakční pŤístup. Fisher vycházel
peněz
Kvantitativní teorie peněz patŤí k nejstarším ekonomick)irl teoriím. Zkoumá y ztah nezl ln noŽstv ím peněz a cenovou hladinou a docházi k závěru, že znlěny cclltlvÓ hIaclirry jsou pŤínro měrné změnám v peněŽní zásobě' I)tr rrll.jcvcní Alrlcriky docházelo v prťrběhu l6. stclletí k veIkélntr piílivtr arllclit.|,tlIlr, sliílrr.lr:t zlltllt tItr llrr.tr;ry. zr''jttlť.ttit tItr Š1llttti'Is|'ll. lil retIl., |'e zvyšrtrlitti
rrIli.Živlt lt ltlisIt.tIttč |l irrl.llrci' jlr|irrtI |)vrtl;llr;lretIlírtt ttt.zltŽiIlt |)trr lttItl irtl.llrt.i se
.|cdnírn z prvních by| Jean Bodin, kter)i vyslovil kvantitativní teorém ve spise,,Šest knih repuoliliy..(Les six livres de ta République, 1576)'
| | UME, D Of Money. In Potitica! Discourse, 1J52. Zn(í|]]co britští rne dornníva|i, Že rŮst peněŽnízásoby snížíťtrrlktlvtlrt ttlírtt. ctt7
;lrrtI1lrri.í irtvcsIicca
rItlsIitví zvyŠcttít.cn
/||slllIlili' zvyŠíse
l
odokazovirl.žeÚčineknaÚtroktlvott nrírLr.jc.jcrttltrt.itslty.ttt,7st' i.i
vyššíccntlvc hlirt|inč ptlti'clltrjí rrríl lr|lchirtIrríci vice 1,r:'rl(.zrrícIr lttirlt tzt.ttsIr.ttlt tIlivi.;si tilrrr'ett.
1;rrr 1lettč'zícIt lt ítl.tr|irrvli
PruÍzt n TRH
PENĚZ
Prrutzr n
ztoho,že během daného období (roku) se v ekonomice uskutečníurčit1i objem peněŽních transakcí (nákupri a prodejri). Tyto transakce se uskutečníprostŤednictvím peněžnízásoby, která se během roku něko|ikrát obrátí. Lze to vyjádŤit rovnicí,
Názor na rychLost obrotu peněz
Podle zastánc kvantitativní teorie (Fisherem počínaje)je rych|ost tlbl.itltt ;rcttr.\z stabilní veličina, která se mění v dlouhém období jen pomalu a v závis|
kterou Fisher nazval rovnicí směnya3
no|ogick1|'ch faktorech (napŤ. naprodukčníchperiodách) nebo institucion1rIlríc|l lirktorech (zejména na fungování institucích peněžního trhu). Je-li tomu tak, pak zlrrčlry peněžni zásoby Mmaji za následek proporcionální změty nominálního pr
x4v--Y. kde je
M Z ).
peněžnízásoba,
rychlost obratu pončz, nominá|ní domílcí prtlc|ukt. Uvedenjl vztah jo it.|cntitou, |
Rozložíme-linorninální produkt
rra
součin cotlovrj h|adiny P a reálného pro-
duktu, dostaneme
MVodtud vidíme, že cenová hladina některé z veličin M, V tebo
se
PY.44
mriže změnit jedině prostŤednictvím změny
MV: PIje
identitou' která je vždy splněna a nevypovídá o pŤíčinnjich závislostech mezi veličinami M, V,P a X Teprve když tyto závislosti vysvětlíme, stane se vztahteorii.
by se pŤenášejído změn cenové hladinyprostŤednictvím transmisního mechanismu.
Cambridgeskd teorie poptdvky po penězích
Nevyhodou Fisherova transakčního pŤístupu je jeho agregátni podoba, která neumožřuje proniknout k mikroekonomickym základrim teorie k rozhodování jednotlivce. Tuto nev;Íhodu pŤekonali v první tŤetině 19. století ekonom ové z ang|ické Cambridge46, kteŤí v teorii peněz rozvinuli pŤístup hotovostních zristatkri. Cambridgeští ekonomové vycháze|i z rovnováhy trhu peněz, kterou lze vyjádŤit vztahem
M_ M.
proporcionality PaklzerovnicizapsatjakoM
kde
M je
peněžní zásoba (nabíd ka peněz), poptávka po penězích (poptávané peněžni z statky). ie Cambridgeštíekonomové se zabyvali otázkou, proč chtějí lidé držet peněžní zristatky. Drivod viděli v nutnosti zabezpečování běžnlch transakcí. CambridgeMo
ská teorie byla teorií transakčnípoptávky po penězích a pŤedpoklá d'ala, že peněžní statky, které chce člověk držet,závisejípouze na v1išijeho drichodu.
z
Ještě pŤed Fisherem formuloval tuto rovnici na konci 19. sto|etí americk1í astronom a ekonom Simon Newcombe (NEWCOMBE, S. Has the Standard Gold Dollar Appreciated? Journal oJ Polilical Economy, 1893, September, No. I ). I. Fisher privodně vyjádÍil rovnici směny ve tvaru M,x V,_ P x T, kde 7je množství všech transakcí uskutečĎovanjch v ekonomice za dané období (napŤ. za rok) a i/.je transakční rychlost obratu peněz. Tyto transakce zahrnl1í nejen zboŽi a služby, ale také aktiva (pozemky, cenné papíry atd.) a dalšípoIoŽky, které nejsou součástí domácího produktu. Mrižeme však pŤedpokládat, že množstvítransakcíje piímo měrné domácímu produktu, tj. I: t x Y,kde /je konstanta
xVr:lxPx{
neboli
M,xVrlt-PxY.Yyraz
V,ltoznačimeY anazvemejejdrichodovourychlostíobratupeněz.TímdostávámerovniciM x V _ P x Y. Tato rovnice Ťíká, Že celková hodnota statkri, prodávanych na trhu, se rovná celkové hodnotě statkŮ na trhu nakupovanych, což je určit1im zprisobem pŤeformulovaná verze Sayova zákona trhrj' kter1Í tv rdí, že dIouhodobě ce] ková poptávka není menšínež cel ková nabídka a tedy žc rcá| n1i' produ ktje koupen za rovnovážné ceny. Model neuvažuje vl iv rirokové míry ani ostatní
l)rktory.jakonapŤ.bohatstvíaočekávanouinffaciapŤedpok|ádá,žeVaTjsoukonstantní
Poptávka po penězíchje funkcí reáln ch peněžníchzŮstatkri, nabídka penězje exogenní veličinou' Rovnováha je porušena jen v drisledku změn v nabídce peněz, a je okamžitě transformována pŤizplisobením poptávky, tj. změnou velikostí drženych hotovostí, cenovou hladinou a nominálním národním dúchodem. VyjádŤíme.li peněžní zristatky lidí jako podíl na jejich drichodech' dostáváme:
Mo: kY,, kde pravá strana vztahu vyjadŤuje poptávku po penězich. Veličina { pŤedstavuje nominální domácí produkt (kter1i je součtem individuálních drichodri) a koeficient k udává, jakvelk]f podíl drichodu chtějí lidé (v pr měru) drŽet ve formě peněžn ích zŮstatkri. VyjádŤeme-li
Jinlmi
sItlvy, rtrnrrŽství pcnčz Lrrčujc ccnoVou hladinu. l.(rlvtticc sc rlt| |é t|tt|ry slitIir Iir|< rrlzšíĚcnym nástrcljem v tnakroek
'
I. Pokud pŤedpokládáme, že se ekonomika dlouhodobě udržuje na potenciá|nírrl produktu, docházímek závěru, že změtly M mají za následek proporcionální změny cenové hladiny P, což je zák|adnitvrzenikvantitativní teorie' Změny peněžnízáso-
Y.a5
Poznamenejm e, Že peněžnízásoba je stavová veliči na, zatímco domácí produkt je toková veličina, vztahujícíse k určitémuobdobí (napŤ. k jednomu roku). Proto veličina V pŤedstavuje podíl tokové veličiny a veličiny stavové' t1. udává, kolikrát se v rámci ekonomiky za ďané období použije jedna jednotka měny.
Yztah
I'l Nt /
v -DV
r'
PrnÍzr n TRH
l)tlilzt n Itilt t'tNl/
PENĚZ
kde P je cenová hladina a Y reá|ny domácí produkt, dostaneme cambridgeskou rovnici peněz ve tvaru
M,," lil'Y. k je picvr.1rcctltttt |ltlclllolilu rychlosti obratu peněz V. Protože k: 1lI/, je carlbriclgcs|
Lzeukázat, Že koeficient
Keynes ve své teorii peněz zdirazřuje
znam peněz jako tlc|ttlvlt e Ie llt rI tit sI v i zá|<|adrtíkrtizc,.(ir..ltt.tltI Theory of Employment, Interest and Money... Na základě této teoric r()7l)|.l|(.()Vl|| následující čtyŤi motrvy pro držbu peněz.
l.
čuje, že ryclrIost tlbratLt pcrrčz rte lti tIliltlt .jcrl IccIrrrtlIogick1fmi a institucionálními
faktory, aIe tak Iirktrrry' ktcl'Ú tlvIivilrrjí ;rrr;rlliv||
3.2.3.2
v
Jehoteoriepreferencelikviditybylapublikovánavjeho
(
I
Drichodovy motiv je spojenl/ s ut otrdobí mezi získáním drichodu a si try| schopen v mezidobí mezi jeho j rric|<Ú transakce (nákup potravin, nákup ostatních životníchpotŤeb apod.). Prottl .je tento motiv označen jako transakčnímotiv a poptávka po těch1o penězích jako transakčnípoptávka. Velikost transakčnípoptávky závisí na reálném dŮchodu y a cenách (cenové rovni) P. Roste-li drichod a ceny' roste i tato poptávka; naopak, pŤi jejich poklesu tato poptávka k|esá'
Keynesiánské teorie poptávky po penězÍch
Keynesiánské teorie rozdělujeme na tradiční(Kcyrrcstrva tcorie) a moderní keynesovské teorie transakčnípoptávky po penězích (BaLrrnolťrv-TobinŮv model) a spekulativní poptávky po penězích (Tobinriv model). Tradičníkeynesiánská teorie rozebírá motivy poptávky po perrězích a dělí je
na motiv transakční, opatrnostní a spekulativní. Modely jsou formulovány verbálně a jejich formulace není postavena na optimalizačníchprincipech. Moderní
keynesiánské teorie se snaŽí odvodit funkce poptávky po penězích na zák|adě optimalizačníchriloh. Zakritérium optima se povaŽuje nákladová funkce, která zahrnuje zpravidIa náklady obětované pŤíležitosti(ztráty plynoucí z neuložení pŤíslušnéčástky do vynosovych aktiv; čímvětšípeněžni zásoba, tím větší tyto ztráÍy) a transakční náklady (vznikají pŤi potŤebě zv;fšit či sníŽit peněžnízásobu). Zvj'šení(prodej části vynosovfch aktiv) a sniženi (nákup vynosovych aktiv) S Sebou nese poplatky za zprosliedkování obchodri, napŤ' poplatek bance nebo brokerské firmě' Na minimalizaci nákladové funkce, sloŽené ze ztrát z neuložení a z nák|adi na pŤizpŮsobení' je za|ožen vyznamny keynesovsky model, ztámy jako Baumolriv-Tobinrjv model peněžní poptávky.
ávislá na vyrobeném produktu y a cenách P v, tzv. faktoru (míŤe) nejistoty's hmotného trhu r1''. je pŤípadri nedostatkového zbožíčislužeb. patrnostní motiv se t1fká všech ekonomick ch subjek-
3.
ajistit se proti nepŤedvídanéudálosti, snižujícípŤíjem vydaje. Tato událost by si mohla vyŽádatkonverzi některé nelikvidní formy bohatství,což je spojeno s vysok mi transakčními náklady, pŤíp.s vynaloženímnadměrného mnoŽství času.
Poptdvka po penězích podle J. M. Keynese Keynes charakterizuje peníze jako druh bohatství, které má nulovou v;Ínosnost (nelze chápat striktně; existují Úrročené běŽné vklady, které jsou ovšem ríročeny rnéně než alternativní aktiva)' je likvidní ajeho drženínenese žádnérjz]ko spojené s kolísánírn vynosnosti nebo cen (uvaŽujeme stabilní cenovou hladinu). r,
MirlsItit|] ir 1c|rtl žáci všit|t ncvěnovaIi vlrvu ťrrol
zrodila i teorie portfo|ia domácností a firem. Pro Keynese neby|a riroková rlíra a|ternativní cenou současnéspotŤeby, odrážejícívelikost prodLrktLr kapitá|u,kter)ivyrovnávár-isporyainvestice (z'čehožvycház'íneokIirsickl,i
N1i|(|l| |l('jisl()|y rrtiiŽe
llyl vcjii.irrlr. |iIerli 1lrlsliItrlje vlrrilr|riIilrl ltliIttlrIttrivtItiltly |,lI llsl('l.
l'||(|('
PruÍzr n
l't tttllt lt il{il
TRH PENĚZ
škola); chápal Úrrokjako čistě peněžníjev,jako cenu Za vzdání se likvidity' Motiv spekulační pŤedstav uje snahu vy užítpeněz k čistě finančnímu podnikání, tedy získat jich více z rozdí|Ů kurzťr, z termínov)ich obchodú apod.
Tento motiv vytváŤí spekulativrrí poptávku. Ta vyplyvá ze skutečnosti, Že |ze vyděIávat na nejistotáoh hmtltnÓ|ro i finančníhotrhu, tj. ziskávatbezpracny zisk' SpekuIativrrí ponizc sc pŤelévajíz oboru do oboru, a dokonce
zemé do zcnrč. Tyto pcrlízc sc zrrlcnšují tam' kde klesá zisk' a zvětšuji se tam, kde zisk sttlLrpii. S;lc|< rrIlrliv rl i poptávka klesne na nulu pŤi stabilitě Íinančnílroi hrrlrrtrrÚlttl trIrtt' MirŽc by( t|okonce i záporná, je-li pŤíleŽitost (llirpr".. tItl (ttrl|
ize
1lclrízc existLric-li vŠctlbocrry rl;llirttisttttls tlIrIctIrrč vyvrrjc hospodáŤské, atedy i fitlatrčtrísitttltco: spc|itrllrčrtí ;lcltízr': sc 1lirk trlčltív panize majetkové, které rostot.t tra Úrkor porlčz spc|
Lirokové míry u vkladŮ (depozit)' K těmto motivrim se pŤidává motiv majetkovf, kterf pŤedstavuje držbu peněz jako dlouhodobé rezervy pro nepŤedvídanéučely, pro nemoc a pro zajištěnírenty ve stáŤí. Tato poptávka se označujejako majetková. Poptávka majetkováje poptáv-
ka po penězích jako majetku, tj. jako prostŤedku k uchování hodnot do budoucna a jako zdroje renty, tj. rírok , které z peněz jako majetku plynou. Majetková poptávka je závislá na Schopnosti domácnosti a podnikri vytváŤet spory S a na irrokové míŤe r,M] Lže však téždojít ke kolísání finančnísituace.
V takovjlchto
pŤípadech, kdy je obava z velkého znehodnocení rispor, dochází
k jejich pÍekotnj'm vfběrrim bez ohledu na rokovou míru. I zde prisobí faktor nejistoty, pŤedstavující nejistotu finančního trhu r1, Vliv na majetkovou poptávku mátéž současn;Ístav rispor Sn; jsou-li již dostatečně ve|ké' poptávka ustává. Podle keynesiáncri není agregátttí poptávka po penězích pŤímo spojena s velikostí nominálního produktu, coŽ je základni vlchodisko monetaristické školy.
Díky tomu, že peníze plní funkci uchovatele hodnot, je však agregátni poptávka
vysledkem pŤedevšímtransakční a spekulační poptávky po penězích. V pojetí keynesiáncrije funkce poptávky po penězích v závislosti na rirokové míŤe pruŽná. Lidé více reagují na pohyb rokové míry díky transakčním a spekulačnímmotivacím pro držbu penéz. Keynesiánci povaŽljí rychlost obratu peněŽníjednotky za Vysoce nestabilní a nepŤedvídatelnou. Vyp váto z toho, Že cktlnonrické subjekty mohou velmi rychle měnit rozhodnutí o portfoliu a rnohou akl.iva z' drž'by cenn ch papírŮ do drŽby peněz. To závisí na v 'voji íttrl|irrvÚ tttíry it ttČc|
subjektú a jejich očekávání budoucího vyvoje.
Je-li
t't Nt
/
rokov1r ttlíl.lt ;ttltI tlrlt'tllliItti
Úrrokovou mírou daného ekonomického subjektu, potom tento sub.jr:kt rlť'c|ilivli l ilsI
urokové míry. a naopak. PŤi očekávání poklesu rirokové miry držímebohatství ve formč t|lLr|rtr1lisii Rostou-li ceny dluhopisri, pak roste téžbohatství, pŤi drŽení peněz z[istlivli |lrrhatství nezměněno. Proti tomu očekávání r stu rokové míry vyžaduje držet bohatství vc lilr.rrrč peněz. Hodnota bohatství zŮstane nezměněna či se zvyšuje, kdežto drŽení dIr-r|rrlpisri, jejichŽ cena klesá s rristem rírokovémiry, znamená pokles bohatství. Spekulativní poptávka po penězich Mo, jeklesající funkcí rokové miry r, tj. |.,
Mo": Lr(r), kde funkce Z, je definována pro r
>
r,',,kde r,', pŤedstavuje minimální rírokovou
míru. Čl'rr.1" riroková míra nižší,tím více ekonomick ch subjektri má své normální rokové míry nad skutečnou rírokovou mírou (očekávají její rrist), tím více ďrží bohatství ve formě peněz. Čim;'e roková míra vyŠší,tírr-r více ekonomick;ich subjektri má své normální rokové míry pod skutečnou rjrokovou mírou (očekávají její pokles) a drŽí bohatství ve formě dluhopisŮ. Pokud sjednotíme drichodovou a opatrnostní poptávku po penězích, dostaneme tzv' transakční poptávku po penězích Mu,,, závis|ou na nominálním d chodu {. Spekulativní poptávka M^ je funkcí rirokové míry' Pro celkovou poptávku po penězích potom mrižeme psát
Mr:
Mu,,t Mo"- L,(y,)
+ f
r(r): L(y,,
r),
kde Z je celková keynesovská poptávka po penězích. Formálně je to analogie cambridgeské rovnice. Oba vyrazy vyjadŤují závislost poptávky po penězích na d chodu a na rírokovémíŤe.
Transakčnía zajištbvací formy poptávky byvají nazyvárty téžjako aktivní poptávka po penězích, majetková a spekulační poptávkajako poptávka pasivní. V tomto druhém pŤípadě totižjde o zbytek vydanych peněz nepoužit1i pro transakce (soukromé či podnikatelské), ktery je nezávisly na objemu produkce a služeb. Aktivní poptávka je naproti tomu na tomto objemu pŤímo závislá. Ke spekulační držbě peněz bude docházet,jestliže sijednotlivci nebudoujisti v;i nosy z alternativnich finančníchaktiv, do nichŽ by mohli alokovat své bohatství.
Vynos z držby obligací je tvoŤen rirokovjzmi platbami a také pŤípadn1imi kapitá|ovyrni zisky nebo ztrátamí' PŤevyšuje-li kapitálová ztráta rírokovép|atby, čist v 1i
rros bu
d
e zápor ny a pŤíslušny jednotli vec
nebude držet žádné obl i gace,
a
I
c prl tr zc
1lcrlízc. (.cny obIigací jsou v nepŤímém vztahu k Úrrokovym tnírárn. ()čokiivii-|i ,
l
)|ttItr'trtsv
ztIr. |(.|)|('/(.IllllIl|('|||
trsIltIttít It litrllttt
PENÍZE A TRH PENĚZ
l,t
r
st rírokové míry, je to totéŽ, jako očekává-li pokles cen obligací. Proto bude držet petíze' Keynes se domníva|, že na agregátní irrovni jednotlivci zaqímajir zné pohledy na budoucí ťrrovcri ílrokovych sazeb. Klesá-li proto běžná
jednotlivec
riroková míra, stále více Iidi začíná včiit. Žc br'rde v blízkébudoucnosti rrist (a cena obligací klesat), takže vice |idí c|1r pl".ot|rltrst drž'bě peněz, Touto Írvahou Keynes dospěl k záyěru, že agregátrlí prlptiivkir 1ltl spokrrIačních penězích bude klesající
funkce rirokové miry r.
JestliŽe monetirrist vyc|rÍzr:.jí zc zlivisltlsti norr,rinálního HNP na nabídce peněz, keynesi1rnci v stlLrvisItls(i s lirrl|
po penězích. Jde o teorii portfolia, v níŽ se uvaŽují pcllízo (lrcvynosové anerizjkové) a dIuhopisy (nesou vynos z kupÓnové p|atby za danc obclobí a kapitálov! vynos, tj. rozdi| ceny dluhopisu na začátku a konci uvaŽované|ro období). V nosnost je podíl vynosu a ceny dluhopisu na počátku uvaŽovaného období. Míra rizika je dána směrodatnou odchylkou určenou ze zjištěnych vynosností za jednotlivá období (čímvíce se tyto vynosnosti mění, tím je většíriziko). Ekonomick subjekt drŽípeníze a dluhopisy v jistém poměru. Cím je větší podíldluhopisri, tím je portfolio vynosnější, ale také rizikovější. Ulohou je najít portfolio s co nejpŤíznivějšímsloŽením rizika a v17nosnosti; tím je portfolio, které sestává jak z peněz, tak z dluhopisťr. V tom je vyrazny rozdíl od keynesovské teorie, která pokládá za optimální ďržet buď dluhopisy, nebo vflučně peníze.
Hlavní závěr obou teorií je však stejn]il. Spekulativní poptávka po penězích je klesajícífunkcí rokové míry. U keynesovské teorie to platí obecně, avšak Tobinovy teoriejen pro ekonomické subjekty určitéuŽitkové funkce' u
3.2.3.3
s
určit m typem chování, tj. pro
Mi|(trnIlrictltttltn(l948
2007)byl pro|esoremekonomienaChicagskéuniverzitčaodrtlkLr
kové míŤe,ale je mnohem složitějšíve|ičinou. Lidé držísvé bohatství jako portfolio mnoha
l97
ttrrsilclcttl NtrllcIrlvy cctry za o|totlotrrii .|cho |
lll.'t,tr,,lllt,tt,'l'( |tit.lt1'rl:llrrivcrsilytl|.(,Iticltgtr|)rcss.I()5(r |.ltlrl;lliiet'rrŽivillrzlijelrrrrllIlizliy
||l|| |'| NÍ,,
lta t|iit.lltrr|ll lt ttlt ttttr
r zn, chaktiv (občŽivtl. |rlltlli'tlvlti vklady, dluhopisy, akct.e, nemovitosti, automobily, Iidsk! kapitá| aj.) ir tr;l1 irrliiIrri skladbu svého portfolia si vytváŤejí v závislosti na vynosech, likvictitč lt l.izi|irr jednotlivych aktiv. Samotná změna rirokové míry má proto na poptávku po penězích mntl|tcttt slabšívliv, neŽ se domnívali keynesiánci. Friedman nazva| svou teorii trttvtltl kvantitativní teorií, a ta se pak stala základním vychodiskem nového v|ivnéhtl myšlenkového proudu v makroekononrii monetarismu.
Pro M. Friedmana jsou peníze aktivem, které pŤinášísvému majiteli tok peněžních služeb. PŤedpokládá se klesajícímezní míra substituce mezi penězla statky, tedy čímvíce peněz má jednotlivec v poměru k pevně danému ,oubo,u statkri,
tím pravděpodobněji vydá část peněz na dalšíspotŤebu, aby tím vyrovnal své mezní užitky5l. Friedmanova hypotézanaznačujemožnost substituce mezipenězta statky,
a Íími ve|mi rozsáhl:i pŤím]il dopad na agregátní poptávku pŤi nadměrném r stu (nebo poklesu) peněŽrrích zristatkris2' Naproti tomu Kcynes se domnívá, že zaháiejíci peněŽní z statky5] budou vydány na nákup finančníchaktiv a nikoliv na komodity. -|vrzení nové kvantitativní teorie Ize zjedrrodušeně shrnout takto: 1. Existuje vztah mezi velikostí peněŽní zásoby Ma velikostí nominálního domácího produktu Y,,, tj. zněny M promítají do změn { s pŤihlédnutímke vztah m MlP _ I|Í./P a MV _ PÍ Tento vztah je těsnějŠív dlouhém období neŽ v krátkém.
2.
3.
4.
Friedmanova rehabilitace kvantitativní teorie
K rehabilitaci kvantitativní teorie došlo zásluhou amerického ekonoma Miltona Friedmanas0. M. Friedman v práci The Quantity Theory of Money spatŤoval v monetární teorii rozšíŤeníobecné teorie poptávky, která se v mnohém podobá uvažoyání cambridgeské školy. M. Friedman nevysvět|uje, proč jednotlivci drží pcníze, ale analynlje faktory, které determinují' kolik peněz jednotlivec drŽí.
..,
Friedmanukáza|,žepoptávkapopenězíchnezávisíjcrl
ltlt n
eníze nej sou neutrální v krátkém období (I až 2 roky Změny peněžní záso). by v krátkém období mají ričinek na změny reálnych veličin (na reálnou rirokovou míru, na reáln)i měnovy kurz anareáln1i domácí produkt; P
vevztazích M : kPY se změny M promítají zčásti do P a zčásti do Y). Penízejsou však neutrální v dlouhém období. Změny peněžnízásoby ovlivtiují pouze cenovou hladinu, zatímco reálné ekonomické veličiny se nemění (ve vztazich MI/ : PY a M _ kPY se změny Mpromítajipouze do změn P). Inflaceje vylučně peněŽníjev. To znamená, Žejedinou konečnou pŤičinou inflaceje nadměrny rúst peněžnízásoby.
MV : PY
a
Mezní uŽitek je dodatečn užitek, kter]/ ]ze získat z dodatečné jednotky pŤislušného statku. Je-li . 'r., ';r') rržitková |unkce. potom se mezními užitky rozumí aunx, i :.l obecně' záv rsí.Ii ''z,...'r. vcl iči na y rra veličině 'r:, mezní hod notou se rozultti t)yldx. tt(r'
napi. mezní sklon ke spotĚeběje d án d(,/t]Y' |{eá|né zťrstatky značísoukromou
/lthriIc'jící ziis(irtlty.jstlLt pcnízc vy atéz, oběhLr a <|ržcnéjit|
M |rt.yrtt's. 1ltlplrivkLr žt, ;lt,ttízt, islltt tIt zt'tl\, llt|'rt s1lt.|rttIlrČttí zirslltlLy r'zItIet|ctlt Ii llejistrrlt'|lttt|trtttít.It telt liltlttt(.ttitIr lr|,lir.;t.z;strtt ItIlttttt ltlIr't rr.rltr rri lrrIlt,lt (ltll\\ lrilll.tl\t\ |
PtlÍzr n
PtruÍzt
TRH PENĚZ
M. Friedman a A. J. Schwartzová se pokusili empiricky prokázattvrzení nové kvantitativní teorie (zejména tvrzení 3, a 4') rozsáhlou historickou studííMěnová historie Spojen|,ch stát : 1867-]96054, v nížzkoumalivztahmezi změnami peněžni zásoby a zmétami cenové hladiny v prriběhu téměŤ sta let. Jejich studie ukazova|a, že pŤes krátkodobé odchylky existuje poměrně těsnf vztah mezi změnamt penéžnizásoby azměnamicenové hladiny, takjak to pŤedvídákvantitativní teorie. Monetaristická teorie je za|ožena na modernizované (cambridgeské) verzi kvantitativní teorie peněz. Její ideou této teorie je' že kupní síla peněz (hodnota peněz) je nepÍímo riměrná množství peněz v oběhu.
Vyjdeme z Fischerovy rovnice
,r: a budeme pŤedpokládat,
PT
Monetaristé staví peníze do stŤedu své teorie. Lidé nedržíponízc pot|Zo pI() transakčníučely, ale také jako driležitou formu bohatství. Domácnosti u íirnry vtl|í množstvípeněznazákladě maximalizace užitku, kterj' držba peněz pIinitší. .|brrttt aspekt ďržby peněz použil k vypracování své teorie M. Friedman' Friedmanova teorie poptávky po penězích chápe penizejako specifick! druh aktiva, které má nulovou v nosnost. Ekonomick subjekt drži své bohatství vo formě peněz a ve formě ostatních (alternativních) aktiv. Tato alternativní aktiva jsou fyzická (věcná, reáIná) - napŤ. zbožídlouhodobé spotŤeby, domy, obrazy, automobily, lelevízory, a finanční(dluhopisy a akcie). V monetaristické teorii poptávky po penězích ekonomick subjekt v rámci rozpočtového omezeti, kteréje dáno vfšíjeho celkového bohatství, rozmísťuje
že počet transakcí 7je ťrměrn1/ drichodu, tj.
Z obecné formulace odvozuje Friedman hlavní činitele, které ovlivřují poptáv. ku po penězích.
b
Po dosazení a ripravě máme
PT Mr-^ -v- :PY
kde V:|Il/r]je drichodová rychlost obratu peněz. Tak dostáváme vztah MV: PY, kde značí
množství peněz v oběhu, transakčnírychlost obratu peněz,
cenovouhladinu, hrubf reálnf produkt, Y, hruby nominální produkt Y,: PY.
Levá strana vyjadŤuje nabídku peněz a pravá strana poptávku po penězích. Podle neoklasikri js ou V a Y re|ativně stále veličiny, které vyplyvají ze stavu ekonomiky. Neoklasikové pŤedpokládaji,žetržníekonomiky mají tendenci se dlouho udržovat na hranici v1irobních možností. Z toho vyp|yvá, že I se rovná potencionálnímu produktu. Transakčnírychlostobratu Zpeněžníjednotky'je z dlouhodobého hlediska považována za konstantní, neboť časovéseky mezi pŤijímánímdrichodu a vfdaji za statky a služby pro spotŤebu se nemění, a Íakévztahy mezi bankami a firmami je možno považovat za stá|é, Rychlostí obratu peněžní jednotky se rozumí ďoba, za u
peněžní j ednotky pÍecházejí mezi ekonomickymi subj ekty.
'| |l|{llil)MAN. M.l
.|' A Mon<,lur'y S(]||WA|{"Í,7,' ^'' l()(r3. I'r'irreclott : I'tineclttlt Ilrrivcrsily I'rcss,
LIi,ttorv tlÍ'lhc, (Jnit(l Slule'\'. lij67
Bohatství (permanentní drichod). Bohatství W zahrnuje podle Friedmana všechny budoucí drichody I ekonomického subjektu v obdobích i, kde i:1,2, ''.,n,které diskontuje na současnou hodnotu s využitímtržnítrokové míry. Bohatství sestává z lidského (human) kapitálu (součet budoucích diskontovan ch pracovních drichod ), kterf je nedělitelnf (nelze část prodat na trhu), a dá|e má nízkou likviditu a z ,,fyzíckého..(nonhuman) kapitálu (reáIná a finančníaktiva), ktery má vyššílikviditu' neboť jej |ze zpeněžit
MdV: P\
k tc ro
lRH P[Nť1
bohatství do jednotlivfch druhri aktiv (včetně petěz) tak, aby maximalizoval užitkovou funkci. Tuto rilohu Friedman formu|oval pouze verbálně.
o
T:rY.
M Z P I
l
l9(l0.
na trhu. Bohatství ovlivřuje pozitivně vfši peněžní poptávky. Driležit! je poměr lidského a,,fyzického..kapitálu. JeJi podíl human kapitálu vyšší'potom pii stejném bohatství bude peněžnípoptávka větší,protože vyššípoměr méně likvidní složky vyžaduje uďržováni vyššípeněžnízásoby. > Vynosy z alternativních aktiv. Jde o riroky z termínovanych vkladri, kupÓnov1ich plateb a kapitálovfch vfnosri z dluhopisri, dividend a akcií. Vfnosy z a|ternativních aktiv poptávku po penězích ovlivřují negativně, neboť pŤi zv!,šeil v nosnosti těchto aktiv začnou ekonomické subjekty investovat více sv ch peněz do termínovan ch vkladri, nákupu akcií a dluhopisri. F očekávaní míra inflace. Zv šenímočekávanéinflace klesá poptávka po penězích i dluhopisech a bohatství se pŤesunuje do reálnfch aktiv a akcií. }' Cenová hladina. Vyššíceny znameta1í vyššípoptávku po penězích. Formulujme Friedmanovu neboli monetaristickou funkci poptávky:
Mo: F(P,
W, r^, ro,
r,
kde značí
M,,
nominální poptávku po penězích,
P
cenovou hladinu,
W
bohatství.
h, "n),
PENÍZE A TRH PENĚZ
Pr
vynosnost termínovanych vkladri, dluhopisťr a akcií, poměr lidského a,,fyzického.. kapitálu, očekávanou míru inflace. PŤi tom se pŤedpokládá, že nominální poptávka po penězích Mo roste (klesá), F roste-li (klesá-li) cenová hladina P, bohatství W apoměr lidského a,,fyzického..kapitálu á, b" klesá-li (roste-li) vy nos n os t tc rrn í novan;ich vkladri' dluhopisri a akcii r,, r o, r" a očekávaná míra inflace.,rr. Bohatství považuje Friedman za lrlavní |irktor určujícípoptávku po penězích, ostatní činitele považuje z,azanerlbatc|rrrj' l;rir:
.,
f
d,
h "ÍÍ
ť
o
Mo: M
oM, P
=M,
kde značí
M P MJP
nominální peněžní zásobu, cenovou hladinu, reáInou poptávku po penězích'
., l.ttttkec/sc
traz1ivii |ttttltrgcttttí stttpcř rr lla ttbtrrtt (),-jcstIiŽo pro IihovrrIné čísIrl}. z rrlčiIcIrtr rrhtrIiČisIir l1rirl|.i rIrr(Js1lrrltl skllŽtIyrrrvcklrrrcttttlcŽvckItlt.Lrrr1rIIrlí /(Lr) tr.,/i
rlrr n
rRlr
l,t
Ni/
Tato kvantitativní teorie obklopená doprovodn;imi hyptltr:zarrri (r.lrcirrrtiiIrri očekávání,pÍírozená míra nezaměstnanosti) Se Stala vyznalrrrryrrr itts;rit.itc.ttittt zdrojem pro tv rce makroekonomickfch politik. V uvedeném pŤístupu se každá kategorie vfdajri považuje za substil'ttl pcltčz. protokaždázměnapetěžní nabídky (z'ejménakaždá jejiexpanze) vyvo|ir pcrrčŽrri nerovnováhu v běžnfch cenách, která prostŤednictvím pŤelévánízpŮsobí rlorrlvnováhu poptávky a ceny na téměŤ každémtrhu. Driležité závěry odtud plynou i pro fiskální politiku. Expanzivní politika zv;i'Ší buď peněŽní nabídku, nebo nabídku vládních cenn ch papír , popŤípadě obojí' Úroveri bohatství roste a tím roste i poptávka po penězích' což snižuje efekt mu|-
tiplikátoru privodní fiskální injekce.
3.2.3.4
Obecn! piístup k poptávce po penězích
Rozhodování člověka mezi peněžními zristatky a rírok pŤinášejícímiaktivy je ovlivněno nominální rirokovou mírou, protože nominální roková míra je nákladem držby peněz. Dtží-|iosoba peníze v hotovosti, je jejím obětovan17m vynosem nominální rok, protožepÍícházítotižnejenoreálnf rírok, ale navíc sejeh o penize znehodnocují inflací. Poptávka po penězích závisí na mnoha faktorech. NěkteŤí autoŤi obecně formulují poptávku po penězích jako funkci
Mu:
Mo(t, Y, W r"),
kde značí
Md l Y W rn
poptávané peněžníz statky, transakční náklady na pŤeměnu ostatních aktiv v peníze, drichods6,
bohatství.
nominální rírokovou míru57.
PŤi tom se pňedpokládá
WI---+MJ,
YI-M[,
tI-Mj,
r,l-Mr!.
Uvažovanou funkci poptávky po penězích m žeme zjednodušit tak, že } transakčnínáklady jsou konstantní; záviseji totížzejména na technologickfch a institucionálních charakteristikách trhri a mění se poměrně pomalu vlivem finančnícha technologick ch inovací (platební karty, bankomaty aj,); } nebudeme uvažovat vliv bohatstvi W; v agregátním vyjádňení a v dlouhodobém období se totiž produkt a bohatství pohybují více méně stejně, takže změny produktu jsou dobrou aproximací změn bohatství. V agrogátní funkci poptávky po penězích je ),domácí produkt. |'ribIiŽn1i vzta|r lnczi nominálníťtrokovtltt tnírou r,,, rcá|nou ítrokovott lttírtltt l,
tttvtlttslíť r |íÍ.
rt ilr|.lircí rr ju rIiitl
PENÍZE A TRH PENĚZ
Prntzr n rRH pENlt
Budeme téžrozlišovat nominální a reálnou poptávku po penězích. Funkci nominální poptávky po penzích vyjádŤíme takto
b zv!,šeni počtu ekonomickfch subjektri, >
rrist cenové hladiny atd.
Mo: Mr(Y,,r), kďe značí
Md
Yrn
nominální poněžlí ztistatky, nominální drichod,
nominální rokovou míru.
PŤi tom se pŤedpokládá
Y,l---+M,,1,
r,l-MrI.
Funkce reálné poptávky po penězích je dána vztahem
!-
:4r,
M
',),
kde
Yj---+Ll,
r,I-LI
akde značí P cenovouhladinu. Y reáln! drichod,
r.
nominální rokovou míru.
Je zÍejmé, že poptávkapo penězích je vytazně determinována rokovou sazbou.
Je-li vysoká ríroková sazba, ekonomické subjekty (domácnosti i firmy) poptávají malé množstvípeněz (ďávají pŤednost cennfm papírrim); je-li riroková sazba nizká' je poptáván vyššíobjem peněz.
3.2.4
Agregátní nabídka peněz Je to množstvi peněz nabizenych na peněžním trhu' je určováno centrální
bankou.
Hotovostní o bezhotovostní peníze a jejich emise Centrální banka má zpravid|a vfhradní právo emitovat bezhotovostní peníze v jakékoliv formě. Většinapeněz se všaknacházívbezhotovostníformě. Bezhotovostnípeníze jsou
vytváŤeny bankami (centrální bankou, obchodními bankami, spoŤitelnami, rivěro-
v1imi družstvy) a také občany a podniky (napŤ. vystavením směnky, která mriže bjt pomocí rubopisu použitak dalšímu placení' a tedy mriže plnit funkci peněz).
V podstatě existují dvě pojetí nabídky peněz:
l.
2.
exogenní peníze,
endogennípeníze.
Zce|a jednoznačně u ekonomri pŤevládá 1. pojetí. Ad 1. Exogenní peníze - nabídka peněz je určena měnovou politikou centrální banky aje v podstatě necitlivá na vfši urokov ch sazeb. Graf nabídky má v tomto pŤípadě podobu vertíkální linie (viz obr. 3.3).
Dalšífaktory (mimo rírokové sazby) zapÍíčiřujíposun celé kŤivky poptávky. Zvětšení poptávky po penězích (posun kŤivky poptávky doprava nahoru) mohou zpr)sobit násled uj ícífaktory:
}
rrjst c|ŮchodŮ spotŤebite|ri,
PrnÍzr n TRH
PENEz
_,- lr
Peněžnízásoba určená ve finančnímsektoru vytváŤí nabídku peněz v ekonomice. Velikost nabídky peněz určuje centrální banka svojí monetární politikou. Monetární politika je činnost státu' která je zaměŤena na kontrolu množství penězv ekonomice, na regulaci rirokovfch měr a podmínek rívěru. Aby mohla bft monetární politika použita, musí bft rozvinut tržnímechanismus a v rámci něj zejménapeněžní oběh a trhpeněz, rivěrovf systém a trh kapitálu. Státní orgány musí mít možnost vstupovat na trh peněz i do kapitálu těchto trhri jako jeden z jejich ričastníkri. Proto dalšímpŤedpokladem monetární politiky je existence centrální banky, která se musí na|ézat ve státním vlastnictví akterá má vflučné pravomoci tfkajícíse emise peněz' Nabídka peněz je tedy určena měnovou politikou centrální banky, |. ) restriktivními opatŤeními snižujícímipeněžnízásobu a nabídku peněz _ posun kŤivky nabídky peněz doleva nebo } expanzivními opatŤeními zvyšujícímipeněžnízásobu a nabídku peněz
- posun kŤivky nabídky peněz doprava. opatÍení, kterlmi CB zvyšuje nabídku peněz (graficky posun kŤivky doprava,
viz obr.3.4):
>
}
nákup vládních cenn1ich papírri, sníženípovinnfch minimálních Íezety, neboť komerční banky mohou poskytovat více rivěrri, rivěry komerčním bankám, regulace pŤílivu peněz ze zahraničíapod'
Ad
2. Endogenní peníze
}
- nabídka peněz je
závis|á na
vfši rirokov ch sazeb.
Cím vyššíjsourokové sazby, tím více penězje na peněžním trhu nabízeno. Tuto zásadu uznáv á jen malá část ekonom .
3.2.5
Rovnováha na trhu peněz
Rovnováha na trhu peněz vznlkánazákladě spojení nabídky peněz po penězích.
s
poptávkou
H-t-zr*1
r31" 1r
H
t4
kvytvoŤenírovnováž a dále pak k odvození í penězrovnápoptáva
etvoŤenprávě stvipeněz M,, z' Mimoto má vliv na ustavení rovnovážnérokové miry r,,která vyjadŤuje rirokovou mirl, za kterou si chtějí ekonomické subjekty p jčit peníze a ťrrokovésazbě pro nabizené penize. Z dalšíhografu vypl'vá, že zvj,ši-|i se poptávka po penězích, tj. kŤivka poptávky po penězích se posune z MD,do MD, a nabídka peněz MSozristává konstantní' zvyšuje se rovnovážná riroková mira z privodního bodu na E, (viz obr. 3.6).
p k
{
Chce-li naopak centrální banka podpoŤit ekonomick1Í rrist politikou levnfch zvfšínabídku peněz, dojde k posunu kŤivky nabídky peně z z MSodo MS';
peněz,
nazákladě toho dojde kposunu bodu rovnováhy zEonaE,ake sníženírovnovážné rirokové sazby (viz obr. 3'7). To je také podstata monetárni expanze,kdy centrální banka podporuje ekonomikunazákIaďě zvfšenímnožstvípeněz. opakem je pak monetární restrikce, kdy naopak centrá|ni banka na zák|adě snižování množství
penězbrzdi ekonomick
r
st, brání,,pŤehŤátíekonomiky..a tím i možnémuná-
s|ednému hlubokému propadu, popŤ. brání inflačnímtlakrim apod.
PtruÍze n TRH PENĚZ
Kaoito[a 4.
MODEL IS-LM Model IS.LM. pevné ceny
4.1
Vfklad vycházízKeynesovy teorie v její současnémoderní podobě.
(1937)ve stati,,Keynes
J. R.
Hicks
klasikové..formuloval modeI SI-LL,kter Hansen (l8871975) upravil model na 1.S- LM. Jďe o rozvinutí jednoduchého Keynesova modelu,
Chce-li banka reagovat na poptávku po penězích a udržet rírokovésazby na stejné rirovni i pÍi právě zvyšujícíse poptávce po penězích, musí zvj'šit současně s poptávkou i nabídku peněz. Bod rovnováhy na trhu peněz se posune z
E,,
a|e
E,na
jak vypllvá z následujícího grafu, rovnovážná riroková míra se nemění
(viz obr. 3.8).
a
kter1i piedpokládal izolovan!, trh zboži. Do modelu byla zabudována agregátni poptávkaAD. která odpovídá reálnému produktu. Zohledriuje se role peněz (resp.
ostatních finančníchaktiv) a interakci mezi trhem zbožía služeb a finančním
trhem (metodologie).
PÍi ana|!,ze se bude vycházet z pŤedpokladri jednoduchého keynesiánského modelu' Jde o pŤedpoklady, tfkajícíse } existence fixních cen' } existence dostatečnézásoby kapitálu,
} }
fixní nominální mzdy a dostatečné nabídky práce, faktu, že všechny veličiny jsou ochotny nabízetjakékoIiv množstvípro-
dukce pŤi dané cenové rovni, tj. lSje perfektně elastická. PŤedpoklady existence dostatečnézásoby kapitálu, fixních nominálních mezd a dostatečnénabídky práce odpovídajítomu, že ekonomika popsaná veličinou Y operuje pod rovní potencíálního produktu )z, tj. existuje produkční mezera, neboť nejsou využity všechny zdroje. PŤi anal!,ze se bude pŤedpokládat, že centrá|ní banka kontroluje nominální zásobu peněz. Analyzu budeme provádět v okolí bodu rovnováhy,tj. očekáváme lineární aproximaci pŤíslušn1fch funkcí. V této kapitole budeme vfhradně pracovat s tŤísektorov.Ímmodelem. Proto indexu 3 u veličin l a cr nebude používáno.
4.7.1
Vztah 15
V pŤedcházejícímvfkladu jsme odvodilivztahmezi produktem Y aautonomnimi vj,ďaji A ve tvaru Y: aA, kde cr byl vfdajovf multiplikátor. PŤi formulaci vztahu 1,S zavedeme závislost autonomních vldajri na rokové míŤe. Víme, že autonomní v daje sestávají ze spotŤeby, investic a vládních vydajri. Z těchto složek závisejí na rirokové míŤe zejména investice a spotŤeba. Uvažujme nejprve investice 1. Budeme pŤedpokládat, že investice I záviseji na rirokové míÍe r,tj. r : I@). Jestliže ríroková míra bude r st, firmy pŤi rozhodování o investicích porovnávají náklady a v nosy investic. obě veličiny mají časovou dimenzi. Náklady investování jsou vynaloženy na počátku investic, a|e vlnosy
MoorL.I5-[lí
Moolt
očištěnéo běžnéprovozní náklady (čistévfnosy) jsou získávány v době trvání investice - mají proto časovou dimenzi. Pro porovnání je proto musíme pŤevést na současnost, a to se děje diskontováním. Roste-li roková míra, diskontované čistévlnosy klesají, což znamená ritlum investování. S r stem rirokové míry investice tedy klesají. V lineárním jednoduchém tvaru m žeme pro investice psát I = Ior- b, r, kde značí
I.0 bI
investice odpovídajícínulové rokové míŤe absolutní hodnotu citlivosti změny investic I na změnu rokové míry r. Mohou nastat dvě extrémní situace: > jeJi Ď, = 0, pak pro Iibovolnou rokovou míru jsou investice rovny konstantě, tj. nezávisejí na rirokové miÍe r; > jeJi b,- ., pak pro danou rokovou míru mohou nablvat investice libovolné hodnoty. Investice jako funkce rírokovémíry mrižeme znázornit pomocí následujícího obrázku4.1.
ÍS.ltí
tendenci zvětšovat rispory' které pŤinášejívětší vjnos. Zvyšování spor má za následek snižováni spotŤeby. Analogicky jako u investic m žeme psát
Co: Cr- b"r, kd,e
znači
C"0
bC
autonomní spotŤebu odpovídajícínulové rírokové míŤe,
absolutní hodnotu citlivosti změny autonomní spotŤeby C^na změnu
Úrrokové miry r. Podle dŤívějšíhov1ikladu splĚují autonomní vydaje vztah
A:C,-cTA,+cTR+I+G. Po dosazení do tohoto vzlahu za C
- a
I dostaneme
A : (C^- bD - cTA, + cTR A : Ar_ br,
+ (I,o- b,r) +
G
kde pokládáme
Ar:
Cor- cTA, + cTR
b: Vztah pro agregátni poptávku
+ I"o
t
G
b"+ b,
AD
AD:A+c(1-t)Y modifikuieme na tval
AD: Ar+ Ip
Funkce (r) je neelastická PŤípad nezávislosti 1 na r b,= o
l6
Funkce
1(,.)
je vysoce elastická
b,+a
1(r) není konstanta
Sníží-lise roková sazba,zv!ší se investice. Avšak vzrostou-li investice' vzrosÍ Vidíme, že mižeme sestrojit vztah mezi produktem rirokem. Dostáváme tak funkci pro vztah mezi ťtrokem a produktem, která se označuje 1.S funkce. Název pocházi z Hicksova privodního vfkladu mote vlivem násobitele reá|ny produkt
t)Y
-
br.
,*G,:S.+SO I,: S, kde vyjadŤuje
Sr=S" * Ir :r*Gt
,Sc
hrubé národní spory
celkové hrubé národní investice.
Tak dostáváme
vyšli z pŤedpokladu
C: C,'l
-
Podmínka rovnováhy na trhu zboži a služeb je rovnost produktu Y a agtegátni poptávky AD.To znači, že neplánované investice'1jsou nulové. Proto musí platit
delu ({ investment;,S, saving).
Poptávka po zbožía službách závisi na disponibilním drichodu. PŤitom jsme
c(1
Y:Ao+c(I-t)Y-br. cYo,
kde c byla konstantní veličina, pŤičemžcC(0, 1). PÍedpokládejme, že autonomní spotfeba C,,azávis|na rokové míňe r, S rostoucí rirokovou mírou mají spotÍebitelé
Ztohoto vztahu plyne
Y:a(Ao-br),
MoorL IS-[/ví
Mooti JS.[/ví
kďe znači b
absolutní hodnotu koeficientu citlivosti autonomních v.ídairi na
0:G,
jednoduchf multiplikátor ve tŤísektorové ekonomice
rirokovou míru'
l-c(-t) Yztah
Yp
Y=a(Ao-br) naz;fvá vztahem /J. Vztahem /.SJsou určeny dvojice fr,Y],které odpovídají situaci, kdy je trh zbožI a služeb v rovnováze, tj.
b:0
se
uf=0,
AD=Y,
Y,
Funkce I: 1S(r) je neelastická PŤípad nezávislosti 1na r
Ir=
S.
Jinak Ťečeno, kŤivka 15 vyjadŤuje všechny kombinace rirokovfch sazeb (d chodu) pŤi kterfchje trh statk a služeb v rovnováze.
Ys
Funkce I=13(r)
1(r) není konstanta
je vysoce elastická
b-a
tvar, takže její podoba
Konkrétně mriže mít kŤivka 15 lineární či mriže mít formy znázorněné na obrázku 4.3.
a ťrrov-
ně produktu
Zevztahu1Splyne,
že58
lr---+ !Y. a že pro dané A p|ati lr---+ lI---+ ! AD---+ !Y. Je-|i
b:0'
pak libovolnázměnar nemáv|iy nazměnu X V tomto pŤípadě zevztahu
Y:
a.(Ao- br) KŤivka
plyne
vfdaje jsou n ezávis|é nairokové míŤeatedy Y jevzhledem k rirokové míŤe konstantní. V tomto pŤípadě mriže b1it irroková míra r libovolná..Funkce odpovídajícívztahu 15 je neelastická. Pokud b --+ @,pakzevztahu tj. autonomní
c(AAo _ bÁr)
p|yne, že tepattná změna rokové míry r vyvolá velkou změnu produkce
plati
I
neboť
LY: - abLr. Funkce odpovídajícívztahu 15je vysoce elastická. Situace je znázorněna na obrázku 4.2.
lť Symbol f značí'že s ním uvedená rt
symbol
+
vyjadiujc
,,2 toho
(lineární tvar)
Kiivka
1,S
(nelineární tvar)
Poloha a sklon kfivky I5
Y -- cLAo,
ÁY:
1.l
veliěina roste, symbol J značÍ,že s ním uvedená ve|ičina klesá plyne" nebo ,,potom".
KŤivka 15 je klesající (mimo extrém ), tj. negativně skloněná. To znamená, že snižuje-li se roková sazba, zvyšuje se poptávka po autonomních vfdajích a zvyšuje se i roveĚ rovnovážné produkce. Závěr p|ati i opačně. Sklon a poloha kŤivky IS tuďíž závisi na: } autonomních vfdajích, > multiplikátoru,
}
parametru
Ď.
Autonomní vfdaje pŤitom zapÍíčiitujijenposun kŤivky. Sklon kŤivky je pak ovlivněn multiplikátorem a parametrem
Ď.
Posuny kÍivky IS
Posuny kŤivky 15 doprava či doleva (pňi daném vfdajovém multiplikátoru) vyvolávají všichni činitelé,kteŤí ovliv ují změnu autonomních vfdajr1. Zv!šen|autonomních vfdajrl (C, TR, I, G) znamená posun doprava, 8 naopuk
jojich snížení znamená posun do|eva.
MoorL.I5-llí
Us*-J5:tl
PŤitom I
Ar-I
Tla. 4.1
AD---+l Y
Hodnota
Změnuproduktu )zvzávislosti na změně autonomníchvfdaji|zevyjádÍítyztahem
LY: aMt V grafickém vyjádŤení pŤi zv šeníautonomních vfdajri
ZÁvrslosT sKLoNU KŘrvKY NA PARAMETRu 8
d'ochází
k posunu
kŤivky 15 doprava, naopak pŤi sníženíautonomních vldajri se kŤivka 15 posunuje
Ó
Tvar
kiivkv IS
0
vertiká LnÍ
malé (.1)
velké í'1.)
strmá p[ochá
nekonečno
horizontá[ní
Pokles parametru b znamená rrist rírokovf ch sazeb, a tedy pokles drichodu
doleva (viz obr. 4.4).
I
b
-I
r---+l I---+l AD---+! Y
Body na kŤivce a body mimo kÍivku
> >
body na kŤivce pŤedstavují rovnováhu na trhu zboži a služeb; body mimo kŤivku znamenají nerovnováhu na trhu > leží-lidanf bod nalevo od 1^l' znamená to pŤevis agregátni poptávky nad agregátní nabídkou (docházi k neplánovanému čerpánízásob), protože roveĎ produkce je pŤílišnízká. Ie to zároveř ekonomickf signál pro firmy, aby zqišily produkci.
Úroková sazba jev daném bodě také nižšínež by měla bft. Toto tvrzení p|yne z definičníhovztahu kÍivky 15 Posun kŤivky 15 (lineární tvar)
na multiplikátoru
a(Ao-
br).
Pro body nalevo od kŤivky 15 pŤi pevném rje
Skton kÍivky Í5je závistf:
1.
Y:
Posun kŤivky 15 (nelineární tvar)
- čímvětšíje
multiplikátor, tím ploššíje kŤivka 15; čím menšíje multiplikáto1 tím je kŤivka 15 strmější. Na základě toho je zÍejmé, že p|ati následující závislost
f c-+f o -+f
I
Y<
a(Ar-
br)
(l
- t) Y < (Ar- br) Y
t) Y + Q4o-
t,)značíagregátní poptávku
dostaneme a Y agregátní nabídku prvni lvrzeni. Úphě stejně dostaneme lwzenidruhé.
> leží-lidanf bod napravo od 15, znamená to pŤevis agtegátni nabídky nad agregátní poptávkou (docházi k neplánované tvorbě zásob).
2
na parametru b _ parametr b značícitlivost poptávky po autonomních v!dajích na rokovou míru, ovlivĎuje velmi vlrazné sklon kŤivky /.S' Toto ovlivněnÍ ukážeme v následující tabu|ce 4.|.
MooeL
l5-ll4
MoorL
Dále pak je možnéodvodit, že v bodech na kiivce 1.S vjlše produktu Íodpovídá dané rírokovésazbě; konkrétně v době A odpovídá produkt {ťrrokové sazbě r,, atlďiž zde existuje rovnováha.
Poptávka Z po reáln ch peněžních zristatcích tedy závisí na produktu f kové míŤe r. PŤitom lzet.gto poptávku vyjádŤit jako součet
L(Y Ď: L'(Y)
Naopak v bodech nerovnováhy - konkrétně v bodě B -je pro danf produkt { dosažená roková míra r, je nižši,než by měla bft v pŤípadě rovnováŽného stavu, tedy rr>
rr.
B
rokovou miru r,, pak dosažen produkt )i je nižší,nežby měl blt v pŤípadě rovnovážného stavu, tedy Y,< Y".
A vezmeme-Ii za základ v bodě
kde platí (lY---+
lL)
+
lS-Ll,l
a
rtl-
L,(r),
a (lr---+
lL).
Z plattosti
L I Dnpt:W'
P
a pŤedpoklad u,
.
že reá|néfinančníbohatství } je konstantní, plyne
M
+
LDEFA-
O'
což vede kzávěru, že stači ana|yzovatpeněžní rovnováhu.
rt>12
---1----f l1
Rovnováha na trhu peněz nastává, když poptávka po reáln1Ích peněžníchz statcích je rovna reálné nabídce reálnjch peněŽních zristatkrj |MlP),PÍi tom nastává téžrovnováha na trhu ostatních finančních aktiv. Platí tedy
L:rry,,t. P
4.7.2
Vztah LM
kde
Budeme použivat keynesiánskou teorii poptávky po penězich, která je pro model IS-LMtezbytná, Nominální poptávka je poptávka po daném počtu peněžníchjednotek. Uvažujme L poptávku po reálnlch peněžních zristatcích, tj. nominální poptávku po penězích, dělenou cenovou rovní. Poptávka závísína
}" rírovni reálného produktu: čímvyššíje reálnf produkt jednotlivce, tím více' je potŤeba reálnfch peněžních zristatkri pro financování jeho qídajri
L(Y,
>
transakčníučely; nákladech držby peněz, tj. na obětovaném roku (rírokové míŤe) v pŤípadě držby peněz místo držby ostatních (alternativních) finančníchaktiv; jestliže subjekt držíhotovost ve v!ši 'Ě1a ríroková mita za jeďnotkové období čini r, pak náklady dtžby peněz (obětovan1f rok) činíročně rH; čímvyšší je ríroková míra, tím nižšíje poptávka po peněžních hotovostech a depozitech na požáďáni, čímnižšíje poptávka po penězích, tím je vyššípoptávka po ostatních finančních aktivech. 59
Lr(r).
PŤi dané veličině [MlPlmižemepsát
!:Pí\,,tn
+
L,(r1.
Ve zjednodušenémtvaru terÍo vztah píšeme ve tvaru
L:w-r,,.
na nákup spotŤebního zbožía služeb, placení nájemného apod., tím více je tŤeba peněz pro
r): t,(Y|+
P
kde
Ě
je citlivost poptávky po penězích60 na drichodu; veličina k zhrtlba znamená změnu velikosti poptávky na jednotkovou změnu drichodu { je absolutní hodnota citlivosti poptávky po penězích na rokové míŤe6l; veličina fr zhruba znamená absolutní hodnotu změny poptávky po penězích na jednotkovou změnu rirokové míry r' Jestliže poptávka po penězích není stabilni,m:Ů,že dojít k její změně i pŤi nezměněném objemu drichodu. Pokud napŤ. pŤestane mít veŤejnost z nějakého drivodu
5.) V
teoretické anal,lzepoptávky po penězích se obvykle piedpokládá' žepeníze(hotovosti a dep
vkIncly, ťrsporové čty, dIuhopisy, akcie aj') rirok (v!nos) pŤinášejí. Protože V praxi Íady z,etni pIin ŠcjÍťrroky rťlzrlé tlrrrhy <|cpozit na požádánÍ, Ize uvec|en1/ pňcdpokIrrd osItrbit ttrk, žc pr:nízc nižšÍťrrtrk ncž rrItcrnrrtivnÍ
Tam, kde nemúže dojít k omylu, budeme používattermínu ,'poptávka po penězích..místo pies. po reálnlch peněžních zristatcích... nějšího
''poptávka
Voličina se mťržc rněnit
z rŮznjch drivod , napÍ. v c|risIedku zavedení krcditních krrrct, v t|ii-
Moort IS-LM
Mooet 15
drivěru k dluhopisrim' mriže poptávatpeníze a dluhopisy prodávat, cožpŤidaném drichodu povede k r stu poptávky po penězích.
Yztah LM definuje kombinace ťtrokové míry r a produktu peněz a ostatních finančních aktiv v rovnováze. ti.
I
pŤi nichž je trh
r:MP
Jestliže veličiny P a Mjsou konstantní a roste I potom roste neboť s rústem I rirokové miry r klesá držba peněz. Úvaha vycházíz monetaristické teorie peněz, jejímžotcem je Friedman. Monetaristická teorie peněz tvrdí, že cenová h|adina určuje množstvípeněz.
V pŤípadě |---,
0 ze vztahu
rM h I-_._+_.r kPk
Dorn = Sorn'
KÍivka LM tedy vyJadňuje všechny kombinace rokové míry a rovně produktu (drichodu), pňl kterfch je trh peněz v rovnováze, a tudížje v rovnováze i trh ostatních aktiv. Rrist funkce LM téžplyne z následující rivahy. Nabídka reálnjch peněžních
zristatkri je pro danou funkci LM fixována, ale produkt se mění. S rristem produktu roste i poptávka po penězích, a proto musí vzr st i ťrroková míra, aby byla veŤejnost stimulována podstoupit nevfhody držby nižšíchprriměrnfch peněžních zristatkri na jednotku produktu, vyjádŤenou v domácí měně. Čímvyššíje roková míra, tím vyššíje obrat peněz: penize z ,,nečinně |ežicicť,reálnfch zristatk (idle balances), držen!,ch Z titulu spekulačního motivu, jsou aktivizovány pro ptnění transakční funkce a tedy k podpoŤe krytí vyššírovně dr'ichodu. ',transakčního.. To vede ve sv ch drisledcích ke zvjlšeníobratu peněz V. obrat peněz Vvyp\yvá ze
vztaht
YP: MU
lAí
plyne
f : } f;. rroaukt Y
neniovlivriována írrokovou mírou, tj. libovolné rirokové míŤe mriže odpovídat libovolnju produkt. Funkce odpovídajícívztahu LM je neelastická. Je-li konstantni a
V pŤípadě h/k
---+
k---+
o, vidíme, že Y
q p|ati [k/h]
---+
: i I-,.
0' Ze vztahu
k_. .I--'- 1M h
ptyne r
hP
: - |' f;. Neexistuje vztah meziÍrokovou mírou r a produktem
\
tj. dané rirokové míŤe mriže odpovídat libovoln1i produkt. Funkce, která se b|ižiktomuto pŤípadu' je Vysoce elastická.
k.
Je-li h jekonstantní a O,vidíme, že Y = |. # ---' -. ExtrémnípŤípady jsou znázorněny na obrázku 4.8.
čili Y V: M'
T
odtud plyne, že obrat peněz se rovná reálnému produktu I dělenému reálnfmi peněžními zristatky |MlPl, resp. nominálnímu produktu PI děleirému nominální zásobou peněz M. Poznamenejme, že r st rírokové míry r vede k rristu rychlosti obratu (oběhu) peněz (pŤepínací efekt rírokové míry). To plyne zkvantitativní rovnice peněz
MT/: PY
,:r.;:#:+, P kde je
M množstvípeněz,
r
P
rychlost oběhu peněz, cenová hladina.
Yo IM(r) je velmi elastická
h/k+
a
L
M' (r) =
fh /kl
Y,
neni konstanta
Konkrétně pak kŤivka LMmiže mít opět lineární či nelineární tvar,takže jeji podoba mriže mít formy znázorněné na obrázku 4.9'
MoorL
íS-l.M
Moott lS-l/ví
Poloha a posun kÍivky
K posunu kŤivky LM dochází v závislosti na změně nabídky peněz (reá|n:'ch peněžních zristatkri MIP), a to zptisobem:
a) zvfšenínabídky peněz -
pŤi dané rokové míŤe znamená, že nabídka peněz je většínež poptávka po penězich1' lidé použijí pŤebytek peněz na nákup ob. Iígací,dochází k rristujejích cen, klesá ťtroková sazba, zvyšuje se speku|ačn í poptávka po penězích a celá kŤivka ZMse posune dolri;
b) pokles nabídky pen KÍivka LM (rc|ineární tvar)
KŤivka LM(lineárnÍ tvar)
Z
éz - pÍi dané rírokové míŤe znamen á, že nabídka peněz je menší než poptávka po nich; lidé prodávají obligace, dochází k poklesu jejich cen, k rristu rirokové míry' snižuje se spekulační poptávka po penězích, kŤivka LM se posouvá nahoru.
Poznamenejme, že |ineátni vyjádŤení vztahu LM má pouze lokální charakter. ska lze v ztah L M p ojimat tak, j ak naznačuje obr ázek 4.I0.
ob ecného h ledi
Segmenl klasick,
Posun kŤivky
IM(lineární tvar)
Posun kŤivky ZM(nelineární tvar)
K posunu kŤivky LM dochází rovněž pŤi změně poptávky po penězích: l. očekávání budoucího nepŤíznivéhovfvoje - očekávání budoucího ne-
pŤíznivého vlvoje zvyšuje riziko dtžby obligací (očekávají se bankroty firem), lidé držbu obligací omezují a zvyšuje se poptávka po penězích (pŤi jakémkoli d chodu a rokové míÍe). Z dtivodu vyrovnání rovnováhy se musí
Poloha a sklon kÍivky LM
KŤivkaLM je vzrristající (mimo extrémníchpŤípadri), má tedy pozitivní sklon. Proč? Je to proto' že s rristem drichodu roste i poptávka po penězích' a proto musí rrist riroková míra. To snižuje poptávané množství petěz, a tím se trh udržuje v rovnováze' Sklon a poloha kŤivky LM závisitudižna: > na citlivosti poptávky po penězích na rokové miÍe (h), > na citlivosti poptávky po penězích na drichodu (k)' > na nabídce reáln ch peněŽních zistatki MlP. PŤi změně parametrri h a kkÍivka
LM měni sklon. PŤi změně nabídky reálnfch
peněžníchzŮstatkri MlP docházi k posunu kŤivky LM.
2.
zvfšit rirokovámira akÍivka LM
Se
posune nahoru;
optimistické očekávání budoucnosti - optimistické očekávání budoucnosti naopak zprisobí, Že se kŤivka LM posouvá doprava dolri.
Skton kÍivky l'Íí Čímnižšíje citlivost poptávky po penězích na drichod (#) a čímvyššíje citlivost poptávky po penězích na rokovou sazbl (h), tím ploššíje kÍívkaLM' Jinak Ťečeno, čímje k větší, tím strmější je kŤivka LM, a také čim je h menší, tím je kŤivka strmější,a naopak. Závislost sklonu kŤivky LM na citlivosti poptávky po penězích na rokovou sazbu h pÍi daném k jemožné dále vyjádÍit pomocí tabu|ky 4,2,
MoorL.IS-L/yí Tas.
4.2
Moott l5-l/ví
zÁvlstosT sKLot{U KŘrvKY
Hodnota á
Tvar kÍivkv
0
vertiká[ní
maté (.1)
5tÍmá
Ve[ké ('
nekon ečno
l'l| u loolorĚ
V
tomto pŤípadě musí bft menší)Znebo většír, nebo menšíIa zárovctl většÍr oproti bodu, kter \ežínakÍivceLM.
l
[lí
Pro body napravo odkÍivky LMpŤi pevném r je
M/P
o[ochá
horizontá[ní
Body na kÍivce a body mimo kŤivku
}
>
Body na kŤivce LM pÍedstavují rovnováhu na trhu peněz, a tudíži trhu ostatních fi nančníchaktiv. Body mimo kňivku LM znamenají nerovnováhu na tomto trhu: tr |eží.|idanf bod na|evo od kĚlvky LM, znamená to pŤebytek nabídky peněz nad poptávkou pii dané rirokové míŤe a daném drichodu, a tedy pfebytek poptávky nad nabídkou na trhu ostatních finančníchaktiv; je to proto, že drichodje nizky pro vytvoŤení dostatečnépoptávky po penězích; uroková míra je pak pro danf drichod pŤílišvysoká; > leží-lidany bod napraYo od kŤivky LM, ztamená to pŤebytek poptávky po penězích nad nabídkou (a tedy pŤebytek nabídky ostatních finančních aktiv nad poptávkou); je to ptoto, že z ďaného d chodu se pŤi dané rirokové míŤegeneruje vyššípoptávka po penězích.
V tomto pŤípadě musí bft většíI nebo menšír, nebo většíY a zátoye menšír oproti bodu' kterj, IežítakÍivce LM. Dále je možnéodvodit' že v bodech na kŤivce LM v!,še produktu I odpovídá dané rírokovésazbě; konkrétně pak v bodě A odpovídá produkt { rirokové sazbě r',, atudiž zde existuje rovnováha (viz obr. 4.t3).
Naopak v bodech nerovnováhy - konkrétně v bodě C -je pro dan]f produkt Y,dosažená riroková míra r,je vyšší,nežby měla bft v pŤípadě rovnovážného
stavu, tedy
,,ž ,,
A vezmeme-|í za základ v bodě C rírokovou mitu r,,pak dosažen]i produkt
je nižší,nežby mět
b1ft
v pŤípadě rovnovážného Stavu, teďy Y, < Y,
{
.
4.t.3
Současná rovnováha trhu zbožía stužeb a trhu peněz odvodili j sm e v ztahy I S a L M za pŤedpoktadri
} } } }
Toto tvrzení plyne ze vztahukÍívky LM
M/P:kY-
hr.
kde vyraz MlP znamená nabídku reálnfch peněžních zristatkri a vyraz kY značípoptávku po reálnjlch peněžních zristatcích. Pro body nalevo od kŤivky LMpÍi pevném r je
MIP > kY- hr.
-
hr
existence fixních cen, existence dostatečné zásoby kapitálu, existence fixní nominá|ni mzdy a dostatečnénabídky práce, že všechny veličinyjsou ochotny nabizetjakékoliv množství produkce pŤi dané cenové rovni, rj. AS je perfektně elastická. PŤedpoklady existence dostatečnézásoby kapitálu, fixních nominálních mezd a dostatečné nabídky práce odpovídajítomu, že ekonomika popsaná veličinou I operuje pod rovní potenciálního produktu }^, tj. existuje produkční mezera, neboť nejsou využity všechny zdroje. Ana|yza byla provedena pro otevŤenou ekonomiku a by|o pňedpokládáno, žc ccntrální banka kontro|uje nominální zásobu peněz.
MoorL.IS-IM
4.2.7
Anal;fza fiskátní potitiky
Účinnost fiskální politiky budeme zkoumat pomocí modelu I -LM, V modelu IS-LM se změna čistfch daní se projeví ve změně veličin
a a,{. Veličina cr se mění se změnou dařové sazby a veličina l se mění vlivem změny autonomních daní. Vlivem změny transferrl a vlivem změny vládních vfdajr1 za zboži a služby. Úeinek fiskální politiky mt eb!,trizn'j, vzávislosti na použitém
nástroji. Lzejej odvodit zevztahu
LY:yM+pLM, P
ve kterém je
^LM|P]:0. Uvažujme vztahy
DáIe pak je možnéodvodit:
>
body R a S na kŤivce 1Sjsou body rovnováhy na trhu zboží,a|e ne současně rovnováhy na trhu peněz; v bodě ,Sje piebytek poptávky po penězích nad jejich nabídkou, v bodě R je pŤebytek nabídky penéz nadpoptávkou;
v bodě Cje pŤebytek produkce nad poptávkou po ní, v bodě B je pŤevis poptávky po zbožínad nabídkou (ale současně body C a B znamenajirovnováhu na trhu peněz); v bodě Kje pŤevis agregátní nabídky nad poptávkou na trhu zboži, a proto docházi k neplánované tvorbě zásob; současně je v bodě K nerovnováha na trhu peněz (finančních aktiv), a to pŤebytek poptávky peněznad' jejich nabídkou.
4.2
Ana za
Y:yA ^r.L., 'h Piedpokládejme, že > fiskální expanze
M:
LG, } nabídka reálnfch V tomto pŤípadě je tj.
1,S-Z
l+ňa: -
]
h-a+Y.--ct h---+0+y
-0 kl h--+U+9."h =-b. h
---->
0
hl - "s'1h -k.
Ď---+0+o,
Ď+0+0-0.
i
bM v.-. ,hP -
_,
pŤedstavovaná
penez!
L.LP
's.h r
stem vtádních v dajri
jekonstantní, tj.
:
^t
= 0.
yLG
Lr: tt.L.rc.
'h
M.Y!,k|ad zaměŤíme na fiskální a na
monetární politiku. PŤed vlastní ana|,fzou uvedeme vztahy, které budou v následujícímvfkladu prospěšné,a jejichž znalost usnadní věcnou analfzu. Prijde o hodnoty a konvergence zák|adnich parametr y a B ve speciálních pŤípadech. = Z e v ztahťl y : un ik, F : y I n a h é d ne me' že p| ati i mp I ka c e
je
LY
hospodáÍské potitiky užitímmodelu IS-LM
PŤi ana|,!ze budeme používatmodelu
+
|G
---+
lY
---+|L(\ r); pÍi dané nabídce
Úvahu znázornime graficky (viz obr. 4.l5).
peněz!
---ll1r.
G
o
LG,
MoorL
15-l&l
Mou L
lS-liví
Uvažujme multiplikátor fiskální politiky y a kladnou veličinu ú. Jestliže veličina a, potom Y o' . V tomto pŤípadě dostáváme
h+
-
A)': L,r=
crAG
s.!'nc n
o
Nastává plnf učinek fiská|ní politiky, a vytěsliovací efekt je nulov Situaci znázor uie obrázek 4,| 6.(,1
.
Praxe je mezi uvedenymi extrémy. obecně |zemitzato,ževztahLM jevyjád'funkcí, a tedy existuje částečnfvytěsĚovací efekt. Účinnost fiskální expanze na rrist Ise dá odvodit z hodnot určujícíchvztahy IS a LM. Jde zejména Ťen rostoucí
o hodnoty h, k, b. Účinnost fiskální expanze roste s rristem hodnot h, klesem hodnoty Ď'
k
a s po-
Produkt určen! vztahem IS nezávisí na Úrokové míÍe Jestliže produkt určen:|'podle vztahu 1,S je nezávisl)i na urokové míŤe,pak ve vztahu 1Sje veličina Ď : 0. _' o.:. Tak lze psát Protože pro b 0 je y --+ o'' platí téžy
Klosick! pÍípad - neÚčinnd fiskdlní expanze Pro h
..-+
0 platí 1
Protože pro h
-0
-
0.
V tomto pŤípadě dostaneme
p|ati y .+
-
ND
A)Z: oÁG
+.dostáváme
Á,:Y .I.
oo---,
Lr:cr'L'
!.tc.
V uvedeném pŤípadě vládní vldaje riplně vytěsní vfdaje soukromé
i
-
LY:yÁG-0.
h
nC.
V tomto pŤípadě nastává maximální ričinek fiskální expanze na a velikost
produktu se nezmění.
Situaci znázoríuie obrázek 4.17.
Nit tt|,tt.ítzktt rtcttí írrtrysItrč;roužiloIirroárníoh vztahtl. [Jpozorní sc línl |)i| |trkiiIttí t:|tirrirklor ťtvil|ry ZtivtÍt'tl ltttIttvttsti vytčstlrrvat:iIttl cÍ.cklrr pIrrtí v lčch lrttt|ccIl. kr|c vztrrIr /,tly' jc vysrrt'c cIrrslick1i,
Y (vízobr. 4.l8).
MoorL
ÍS-LM
4.2.2 PÍ
i
Moott
J5.llí
Anal;fza monetární potitiky
ana|y
ze vyj deme ze v ztahtl
LY:yL,A+ Lr
M
BA;
y'L. *-r'l- oL. = 'h 'ah P
Ana|fztl provedeme pro pŤípad monetární exparLze,která značírust nabídky reálnfch peněz peněžních zrlstatki o L|M|P], Tento rrist má efekt drichodovy a efekt
likvidity. Efekt d chodov!je vyjádňen vztahem
LY = a efekt
BLL P
Past
likvidityje vyjádŤen vztahem
likvidity (h
Pro h
---+
oo
---+
platí Y
a)
+ 0,
F
L,r:-v.)-.nL. 'cth P
-
0. odtud pŤi
M:
O
dostáváme
LY=$6L 'P -g
Zvyšení|MlP]vyvo|á sníženírirokové mky, což povede ke zv;išení poptávky po ostatních finančníchaktivech' Efekt likvidity se tedy projevitim, že pÍi zv!šení o L|MlPl se část zvj'šenípŤesune do poptávky po ostatních finančních aktivech. Tak nastane pŤevis poptávky po ostatních finančníchaktivech nadjejich nabídkou. To povede ke sníženív nosnosti a ke sníženíírrokovémíry. Efekt drichodov se projeví ve zvfšení reálného drichodu (produkce). Roze-
berme tento aspekt. M Rrist reálnfch peněžních ztistatkri o A 7 je pŤi nulovém rristu Al doprovázen k{" 0 j; multiplikátor monetární politiky. rristem reálného produktu o p
l. tL-0. Ar:-y'o.h P odtud plyne ne činnost monetární politiky. V pňípadě, že M * 0, mění se 15 a vidíme maximální ričinnost fiskální politi-
ky' neboť Y a
velikosti
--+ cr.
l M +
Situaci znázornime na obriízku 4.20. Velikos ti odpovídá
ISA*M.
^;' LMby odpovídala změttai
t; Analyzujme vztahmezi zmíněnfmi p a}.vtati analyzovatyztahmezi změnami, K tomu stačí Vztahu
:t^bo.bll ' h h+kab !+t , .h llebOt >u. ,
,, ^
"t
Z uvědeného vyp|yvá, že změnaptoduktu o 0
vztahuLM.
-
M
^;
j" menší' neŽby odpovídala
Popsanou situaci graficky znázorníme na obrázku 4.|9,
Klasick! pÍípad - maximdlní Účinek monetdrní expanze Analyzujme pŤípad h.--' 0. Pro h ---+0 platí y.-- 0 a 0 = y I
-}.
Dále platí
A
odpovid,á ISu
MoorL Í5-[/ví
l1
cth
h+kab ah
h+
MoorL .IS-[/ví
+-
ka"b
kab
Tak dostáváme
ny: ,P ]SLL
I .M
a_ - _. KP
I .M Lr=-\. _.4_+ a.h
P
kab
.M a_ P
Ztěchtovzta|.Ň vidíme' že s pok|esem vcličiny k nastávávětšíríčinekmonetární
Yo=
expanze.
Klesajíci h má
rov něž za nás|edck
včtšíč nck monetární expatze. Lze i
hlédnout vazbu na kvantitativníteorii peněz
].
také na-
Situaci znázornimenaobrázku4.2l.
Dilema centrdlní banky
PÍípadstabilní LM a nestabilní IS
Ys Pro
Ď
*
0 platí 1
Tak pŤi M:0
-
Y1
- 0. Dále platí y.r.= _ o! ,. 1, = 1 -1. cth h+ks"b cth h+lnb h'
o, a í3
dostáváme
6y
I Lr=-y. 'ah
g6L -g = 'P .
nLP -- h!.tL. P
V tomto pňípadě monetárni expanze má nulovf ričinek6a. Znázorněme graficky popsanou situaci na obrázkll 4.22. V uvažovaném pňípadě lze nahlédnout vazbu na kvantitativní teorii peněz vyjádĚenou vztahem
MV
.
PY, kde značíMmnožství peněz, I/rychlost oběhu peněz. Podle kvantitativní teorie peněz IMlI,|Y' PÍitom so pĚedpok|ádá veličina / konstantní. Pro & : 0 je vz'tah LM Lvartl
p|alí f
Y
I/
||lk||kíll,|,.l'',tk
PÍípadstabilní IS a nestabilní LM
Yt
y
MoorL
íS-llví
Moou I5-l/{
TVrirci hospodáŤské politiky obecně preferují nižšíkolísání produkce azaměstnanosti' vpodmínkách, kdy je kÍivkaLMnestabilní, resp. méně stabilní než kŤivka 15, je vhodnějšímcílem monetární politiky kudrženížádoucí rirovně rokové míry. Monetaristé pŤedpokládají, že vztah LM je stabllní a predikovatelqi, protože je stabilní, resp. predikovatelná poptávka po penězích (současně pŤedpokládají nízkou
citlivost poptávky po penězích na rokovou míru a rychlost peněz konstantní, resp. pŤesněji predikovatelnou). Centrá|ní banka by podle monetaristri měla dávat vždy pŤednost kriteriu peněžni zásoby. Monetaristé takvycházejíztoho, že v ekonomice existuje jedna hlavní pĚíčinako|ísáníprodukce a zaměstnanosti: jsou to změny petěžnizásoby prováděné centrál n í ban kou. Řešení problému omezení kolísánípro-
Jestliže se očekává roveř drichodu ve
vfši to:
Y,: Y,pak
banka stantlvÍ rokovrl1 sttzbtt
r*.
Snaha udržet konstantní peněžnízásobu znamená, žebanka svtlji po|itiktlrr LM' Změna Ár vvvo|Á
ovlivřuje urokovou mfuu r. PÍi tom se nezmění vztah
změnu 15.
Znázontěme grafi cky popsané situace na obr ázku 4.23.
zaměstnanosti vidí monetaristé v respektování pravidla konstantního tempa rristupeněžní zásoby (pÍibližně shodného s tempem r stupotenciálníhoproduktu). Keynesiánci vycházejí z toho, že v ekonomice existuje několik pŤíčinkolísání dukce
a
produkce a zaměstnanosti - optimistická nebo pesimistická očekávání budoucího v1fvoje podnikateli a spotŤebite1i, čistf export, nabídkovéšoky, fiskální politika aj. Samotná kontrola peně žnízásoby podle keynesiáncri kolísání produkce a zaměstnanosti neodstraní: keynesiánci Se proto více kloní knázoru, že centrální banka by měla sledovat cílovou rirokovou míru.
Y2 Ys Centrální banka uplatřuje politiku konstantní peně žni zásoby
Politika konstontní rokové míry Snaha udržet konstantní rokovou míru znamená, žebanka ovlivĎuje peněžní M 7. PĚi tom pŤedpokládá vztah IS neměnny' tj.
zásobu
Y:a(A-br) azásahy centrální banky se mění vztah
y= M
LMtj.
!.rY+tL K'P
P
+ nr:.
šení7 vyvolá zvfšení Y a sníženírirokové míry. PŤi politice konstantní rokové míry je nutné zvfšit rírokovou míru na privodní
Tak
zv1f
riroveř. To se docílísníženímpeněžní zásoby. Sníženípeněžní zásoby vyvolá sníženíproduktu.
Polítika konstantní peněžní zdsoby Snaha udržet konstantní peněŽní zásobu f;,,tamená, žebankaovlivĚuje rirokovou míru r. PŤitom se pŤedpokládá, že je vztah LM neměnn tj.
v: l,M,, 7.(
,
'
+nr)
a že se zásahy centrální banky mění vztahy IS,tj
Y: a(A -
b(r + L,r)).
Y1
Centrální banka uplatriuje politiku
konstantní rokové míry
AGREGÁTNÍ PoPTÁVKA A NABÍoKA
KapitoLa 5.
PŤitom platí
AGREGÁTNÍ poprÁvKA A NABÍDKA VytvoŤme model agregátní poptávky a agregátní nabídky, kter! budeme
ys=yA. fi polži-
vat k určenírirovně rovnovážného (produktu) drichodu a k určenícenové urovně. odstranění pÍedpokladu pevné cenové hIadiny umožnízkoumat současně změ-
ny
rovně rovnováŽné produkce a změny cenové hladiny' tj, změny agregátního cenového indexu resp. deflátoru.
5.1
} >
Ď
ekonomika operuje pod rirovní potenciálního produktu' tj. skutečny produkt, I,je nižšinežpotenciálníprodukt' I^; zásoba kapitálu je dostatečná, takže mlŮ'že b;it vyrobena produkce, která je poptávána:'
nabídka práce je dostatečná' aby bylo vyrobeno množství produkce, které je poptáváno;
centrální banka kontroluje zásobu nominálních peněz, V pŤedchozím vfkladujsme odvodili, že dvojice fr, Yf,které současně vyhovují vztah m IS a LM odpovídají současně rovnováze na trhu zboži a služeb a rovnováze na trhu peněz (aktiv) za pŤedpokladu fixní cenové hladiny. Současnou rovnováhu trhu zbožía služeb a trhu peněz (aktiv) znázorníme na obrázku 5.1.
Dále pro zjednodušení budeme místo o,. psát cr a misto A,budeme psát A. Za pkdpok|adu cen ové hl ad i ny Po j e r ov nov ážná ilroková m íra r n a r ov nov ážná
ÍtrovcĎ
v
dajti) {'.
I .M
- I'T' n
uh
P,
kde
y p
AgregátnÍ poptávka a její charakteristika
Funkci agregátní poptávky odvodíme z modelu IS-LM. Uved'me pŤedpoklady, za nichž bude me pracovat:
}
ro
t
je multiplikátor fiskální politiky a je multiplikátor monetární politiky.
Dalšíveličiny k
ah
už jsmejiž sice definovali v modelu
15-
LM, a|ezopakujme
Je
je citlivost poptávky po penězích na drichodu; veličina k zhruba znamená změnu velikosti poptávky na jednotkovou změnu drichodu
{
je absolutní hodnota citlivosti poptávky po penězichna rirokové míŤe; veličjna h zhruba znamettá absolutní hodnotu změny poptávky po penězich na jednotkovou změnuurokové miry r.
Změni-|i se cenová hla dina z P
ona
+8.
Yt
ft :
^'l
P', pak se změn í r a Yona r, o
'1
n
a
AGREGÁTNÍ PoPTÁVKA A NABÍDKA
AcntcArnl
} >
}
PoPTÁVKA A NABIDI(A
citlivostpoptávkypoinvesticíchna rokovoumíruá(čímvětšíjecitIivostá.
tím je kŤivka
lD
plošší);
multiplikátor o (čímvětšíje o, tím ploššíj e AD);
citlivost po reálnfch peněžních zristatcích na drichodu ploššíjelD).
f (čímniŽšíje*, tím
Sklon kŤivky AD vyjadŤuje dále citlivost agregát chvfdajri na změnucenové hladiny:
> je-li
vysoká citlivost, pakma|ázměnacenové hladiny vyvolá velké změny
v agregátnichvj,dajich akÍivka AD je plochá; > je-li malá citlivost,kŤivkaAD strmá; 1e
VyjádŤíme-li P (cenu), pak pro rtizné cenové rovně kŤivky agregátní poptávky platí následuj íci v ztah
"'^/Í P=8. ' Y-yA Dany vyraz mrižeme považovat za základní Yzorec pro vyjádŤeni kŤívky AD, KŤivka agregátní poptávkyje vŽdy konstruována pro danou ťtroveízásoby nominálních peněz M a autonomních v!ďaj A' KŤivka/D zobrazuje takové kombinace rovně cen a rírovně rovnovážné produkce (agregátních vydaj )' pŤi kterfch j e trh zbožía služeb zároveĚ s trhem peněz (aktiv) současně v rovnováze. Konkrétně m žemítkÍivkaADlineární či nelineární tvar fuiz obr. 5.3).
> jeJi zcela necitlivá, kiivka je vertikální; > je-li absolutně citlriv á, kiivka je horizontá|ni.
Agregátní poptdvka a htavní proudy makroekonomické teorie Všechny hlavní proudy makroekonomické teorie tvrdí, že agregátnipoptávka je klesajícífunkcí ceny. Názorové rozdíIy spočívajív tom, kterJfaktory ovlivřují změny agregátni poptávky Y : AD(P). Tyto rozdíly mají vyrazn,! vliv na r znf pohled na provádění hospodáŤské politiky. HospodáŤské politice bude věnována jedta z následujících kapitot.
Monetaristé vycházejicí z modernizované kvantitativní teorie peněz tvrdi, že změny agregátnich vfdajri jsou v první Íadě určovány změnami peněžni zásoby.
Podle monetarist změny autonomních v dajri (fiskální politika), poha nejsou doptovázeny změnami zásoby peněz, maji nareálné veličiny ekonomiky
minimální
nebo dokonce negativní ríčinek(vytěsřování). Agregátní poptávku specifickfm zptisobem využiváteorie reálného ekonomického cyklu.
Keynesiánci nepopírají driležitou rilohu peněz jako jednoho z faktor určujícíchagr egátni vfdaje. Současně a|e zastáv aji názor, že,,nejenom penize
prisobí... Naopak změtty spotŤebních a investičních vydajri v drisledku pesimis-
tického či optimistického očekávání spotŤebitel a investor , vládní vydaje na tákup zboži a služeb, transferové platby, změna čistfch vyvoztta stejně tak daně mají vyraznj, vliv na změny reá7né produkce. Je to iroto, že se pŤímo a bezprostŤedně promítají do změny agregátní poptávky i pŤi nezměně né zásobě nominá1ních peněz. KÍivka AD (lineární tvar)
KÍivka AD ínelineární tvar)
KÍivkaAD má negativní sklon (kromě extrémníchpŤípad ). Je to proto' že čim vyššíje roveri cen, tím nižšíjsou reáIné peněžníz statky MlP' a proto tím nižší je rovnovážná riroveĎ vydaj a produkce. Tva r agregátní poptávky záv isi na následujících aspektech: > citlivost poptávky po penězích na rokovou miru h (čímnižšíjecit|ivost á, tírn.jc kĚivka zíl) pIošší)l
Posun kÍivky /D
Protože jsme kŤivku lD odvodili z modelu IS-LM, potom poloha kŤivky (tj, posun doprava či doleva) závisi na faktorech, tie.e oviiv,iu1í polohu
AD
kŤivek
1.S a
ZM
i kiivku AD.
Stejné faktory, které posouvají kŤivky 15
a
LM,budou posouvat
AcRrcÁruÍ
PoPTÁVKA A NABÍDKA
NcnrcÁrnÍ
PoPTÁVKA
A
NABÍDKA
Je možnétaké Ťíci, že objem produkce odpovídajícíbodu Cje pro clanou ccnovouhladinunedostatečn1i nebojinak: cenováhladinavbodě Cyevztahuk obiornu produkce je nízká.
zv
Docházítuďižk nedobrovolnému (neplánovanému) čerpání zásob, k tlaku
na
šeníprodukce a k tlaku na rrist cenové hladiny; což jsou signály nerovnováhy a zárove ' mechanismy ustavování rovnováhy na trhu zboží aslužeb. V bodech napravo naopak existuje pŤebytek nabídky. Je vyrobeno nadbytečné mnoŽství zboži, doc|tází ke vzníkuneplánovan1ich zásob atd'
Posun kčivky l/) (linr:rirní tvar)
Posun kŤivky
lD
(nelineární tvar)
Fiská|ní expanze mátudiž za následek posun kÍivky AD dopravanahoru. RovněŽ monetární expanze zprisobí posun kŤivky doprava nahoru. Naopak fiskální a monetární restrikce zapÍíčiniposun kŤivky lD doleva dolri. Dále pak posun doprava mohou zptisobit i optimistická očekávání investorri či spotŤebitelri, najejichž zák|adě dojde ke zvfšení vládních vfdajri G, transferov ch plateb TR či poklesu autonomních dani TA.
Agregátní nabídka a její charakteristika
5.2
Ve vztahu agreg diska jednotlivych ke konstrukci a
uhrnně vyj
myšlenía
tva
nabídkv. a
Body na kÍivce AD o body mimo kÍivku AD Pokud danf bod (daná kombinace rovně cen a rirovně rovnovážné produkce, tj. agregátních vydaj ) Ieži nakÍivce AD, znametá to' že jsou oba trhy (trh zboži a trh peněz) současně v rovnováze. Taková situace nastává v bodě E,kdy jsou oba trhy v rovnováze pro objem produktu Io a roveř cenové hladiny {' Rovněž v bodě E, existuje na obou trzích rovnováha. V bodech A a C však existuie na uvedenÝch trzích nerovnováha.
ny teorie však platí, že mají základv agregátnipoptávce
av
agregátninabídce.
Agregátní nabídkou v dané ekonomice rozumíme celkové množství pro-
dukce, které subjekty (firmy a domácnosti) nabízejípŤi danych mzdách a cenách.
Firmy se rozhodují o vyráběném anabízenémmnožstvítak, aby maximalizovaly svrij zisk. PŤi tomto rozhodováni zvažuji > ceny' za těž bude vyrobená produkce r ea|izována,
>
}
náklady na služby vjlrobních faktorri, zásobu kapitálu,
> dostupnétechnologie. Domácnosti nazákladě současnénebo očekávané urovně reáIn,fchmezd rozhodují o mnoŽství tabizené práce. PŤitom současná nebo očekávaná riroveř reálnrich mezdje dána současnou nebo očekávanou rírovní cen
V bodech nalevo od kŤivky agregátní poptávky nastává pŤevis poptávky nad nabídkou pozbožias|užbách,tj.pňi danécenovérirovnijevyrobenonedostatečné tnnožství ,t,btlž.i v poměru k poptávcc.
a mezd.
l)|otrhodob!rni fluktuacemi makroekonomick17ch proměnnlch, otázkanri rťrstu potcnr:iri|nÍhrl rt zaměstnnnosti v d|ouhém obclobí iana|5izou pohybu ostutníoh ekorrrlinicklcrr pr.rr-
produkttt
tttčlttt;l'cIr sc btttIcntc zubyvrrt
pli
pIí|cŽitrrsti.
AcnecÁrnÍ P0PTÁVKA A
NABÍDKA
Agregátní nabídka Y : As(P)
AcnecÁrnÍ PoPTÁVKA A
popisuje vzájemné vztahy mezi agregátní pro.
dukcí ekonomiky a cenovou rovní.
5.2.7
Mikroekonomickézáktadyagregátnínabídky
Agregátní nabídka je komplexní jev. V dané ekonomice vy bíanabizifirmy a domácnostírizné druhri produkce a služeb. Budeme pŤedpokládat,ževyrobci vyráběji anabizejíjeden druh produkce. To umožníagregaci vfrobcri a jejich
NABIDkA
práce (obecně kaŽdého vfrobního Í.aktoru) jc k|adná
množstvítohoto faktoruje používánopĚi fixovaném tatních vfrobních faktorri67. Produkční funkci a margináIní produktivitu práce znázorníme graficky na
obrázku 5.6.
produkce do agregátní nabídky. Vychozím bodem analyzy bude produkční funkce.
Ekonomika sestává z firem, které používaj í práci N, kapitil, materiál a mezi. produkty66 a energii, aby vyrobily určitémnožstvíprodukce Í Materiál a meziprodukty a energie doplfiují pÍi produkci práci a kapitál. Práce,kapitál, materiál a energie jsou pŤi vlrobě statkri a služeb používány vždy pŤi určitérírovni technologie. Rlist irrovně technologie znači, že určitá technologická zlepšení ve vfrobním procesu vyrisťují do zv]ilšeníprodukce. Pro zjednodušeníbudeme pŤedpokládat, že v ekonomice existuje jediná standardní produkčnífunkce, která je aplikována vŠemi firmami. Pro ana|yzuagregátní nabídky budeme pŤedpokládat krátké období' během něhož je zásobakapitálu fixní. Tato zásoba kapitálu je determinována investicemi rea|ízovanymi v minulosti. Znamená to, že během tohoto krátkého období jsou fluktuace produkce zprisobeny změnami počtu jednotek práce, tj. velikostí pracovních vstupti. Budeme tedy pŤedpok|ádat, že práce je jedinym variabilním faktorem. Charakterizované vlastnosti produkční funkce, kdeje ríroveř produkce Ifunkcí množství práce 1/pŤi daném kapitálu, meziproduktu' energii a pŤi dané rovni technologie' znázorníme pomocí funkce
Y:f(N), Zvykladu vidíme, že pro derivaci funkce/(//) platí
f'@:
)w ".1
dN
:MPN>o
o,!-I:rr,' .r. f '(M: dN,
Funkce/,(N)
Firmy prodávají svou produkci za cenu P a najimají práci za nomináIní mzdovou sazbu W Cenyjsou za pŤedpokladu dokonale konkurenčního trhu určeny na trhu
zbožía služeb a nominální mzdová sazba je určena na trhu práce. ZaměÍíme se na
pŤedpoklady bude
P dY_WdN. Najděme množstvípráce,které poptává firma, maxim atizujici svrij zisk. Pro-
toŽe všechny náklady firmy kromě nákladri práce jsou konstantní, dostáváme se k ríloze maxima|izace funkce P/(1/) WN.Protože marginální produktivita
-
je derivací produkční funkce, podmínkou pro maximum je P|dY/dN] dostaneme podmínku
:
.'í. ()znučcníM pro muteriá| s pnrr|rrktlrr Í |lnkcí.
o
nreziprodukty budc používánopouzc V tomto odstavci v souvis|osti
O.
Tak
W
|dYldN]: MPN(N) pŤedstavuje marginální produktivitu práce. Marginální produktivita práce zhtuba značípŤír stek produkce, kterf odpovídá pŤírristku pracovního vstupu o jednotku.
práce
- W:
P MPI,(N=
14/
P
Ana|ogicky lze definovat marginální produktivitu kapitálu MP*vztahem MP,. = tJY/t\K, Marginá|ní produktiVita kapitá|u zhrubaznačí pŤírristek |rodukce áajednotku prirŮsrkLr [upitrllu. Murginri|ní procluktivita kapitá|u je také kladná a ste.jně také kIesri s krrždorr t|otlrrtcčrrtltr (...
prrrlž|-
AcnrcÁrlÍ
PoPTÁVKA
n
NngÍoK/\
PoPTÁVKA A NABÍDKA
w: IrilPl: /'(P). S ohledem na pŤedpoklad, že funkce MP,(N) je klesající, existuje k ní klesajícíinverzní funkce
b
kde
s@): Mpi)@)
rrist reá|né mzdy vede firmy maximalizující zisk ke snižovánÍ zaměstnunjzch jednotekpráce, a tedy i ke snižováníobjemu produkce,
Nyní již m žeme odvodit funkci agregáttti nabídky Y:AS(P), která
uclává
taková, žep|ati , IW\ : N : MPu'
MPi'(') : g(.).
\;)
Z podmínky j e patrné, že |z,e určit množství práce, které firmy budou poptávat
pÍikaždérirovni reá|né nzdy najednotku práce' PŤedpokládáme,že je vyráběn jede n drrrh produktu a že firmy mají stejnou produkčnífunkci, Uvažujme agregaci za všechny firrny. PŤipomeřme, že nominální mzdová sazba 14/ a ceny P jsou určeny na trhu zboži a s|užeb a na trhu práce, a na dokona|e konkurenčníchtrzich ie nemohou firmv ani domácnosti ovlivnit.
Z uvedeného plyne Y:
í(N) : ÍG@D : fk(h(p)).
o,#.0.
_dv dP
Odtud plyne
^P
Trh práce je vždy vyrovnan1i neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost. Flexibilita nominální mzdy vyrovnává nabídku práce s poptávkou po ní'
tedy ,yyčistí.. trh práce.
s,0.
odtud vidíme, že
>0.
L,Y LN Lw ÁN Áw ÁP
o"to. AP Z agregátní poptávky po práci je patrné, že > pokles reálnych mezd stimuluje firmy zaměstnávat více pracovníkri (zvyŠovat zaměstnanost v ekonomice) tak mohou zvj'šit zisk68;
'.*
|l|rrlí
/,f Wl' |,|Y
l,| l,|Y
lvl.|'
a
í kŤivkylS:
. Je založena na pŤedpokladu, že ekonomika neustále funguje na rírovni potencionálního produktu, tj. produktu pŤi plné zaměstnanosti.
Užijeme-li diferencí' mrižeme psát
AY
Je tŤeba zdttaznit, že kÍivka agregátni nabídky je nesmírně sIožitá, a rtlzné né názory na tvar kŤivky lS. Je to dáno tím, Že jedznfch pŤedpokladri tfkajících se zejména trhu práce.
ek no
ství produkce
dNW d. P'
Dále vidím e,že
Tvary kÍivky agregátní nabídky
funkce agregátnínabídky. V tomto pojetí je kŤivkal^S vertikální, což znamettá, že pŤi jakékoliv rírovni cen bude nabízeno stejné množ-
dY _dY dN dw dP dN dw dP
ZpÍedcházejicího víme, ž" o,L,
5.2.2
> Klasická
Podle pravidel o derivaci složené funkce mrižeme psát
dY : -MPLí],) dP
vyjadŤujícítechnické vztahy mezi vstupy a produkcí, funkce agregátnínabídky Y: AS(P) vyjadŤuje nabídku produkce firem maximalízuiícíchzisk.
tedy i zvyšovat objem produkce, neboť
Keynesiánská funkce agregátní nabídky v extrémnímpŤípadě. KŤiv-
ka AS má horizontální tvar. Je za|ožeta na pŤedpokla du, že v ekonomice
existuje produkční mezera. To znamená, že produkce ). je hluboko pod potenciálním produktem' nejsou využity vyrobní kapacity, zásoba práce je dostatečná, nominální mzdy jsou proto krátkodobě fixní. Firmy monou v tomto pŤípadě nabízet jakékoliv množství produkce pňi existujícícenové hladině.
Krátkodobá agregá ní nabídka za pŤedpokladu fixní nominální mzdy. KŤivka AS je pozitivně skloněná. Yychází z pŤedpokladu, že v krátkém období jsou fixní nominální mzdy, na základě toho mriže vzn]katnedobrovolná nezaměstnanost' Klíčovámyšlenka tohoto modelu kŤivky spočívá v tom, že jsou-li nominálnímzdy fixní' reálná mzďa WP se mění inverzné
oproti cenové rirovni a zaměstnanost se mění inverzně s pohybem reálné mzdy. Jinak Ťečeno: čímvyššíje reá|ná mzda, tím nižšíie zaměstnanost a produkce, a naopak.
Kromě těchto tŤí zďánlivě protichridnych tvarli modelri kiivky agregátni nabídky existují i dalšípojetí kŤivky AS,které budeme v dalšíčásti charakt erizovat.
AGREGÁTNI POPTÁVKA
A
NABÍDKA
AGREGÁTNÍ P0PIÁVKA A NABIDKA
Kažďé pojetí kŤivky agregátní nabídky pŤedurčujemoŽnosti zvyšování rírovně produktu, možnosti ovlivnění ekonomiky prostŤednictvím fiskální či monetární
politiky apod.
5.2.2.1
Ktasická funkce agregátní nabídky
V klasickém
pŤípadě je agregátní nabídka v nejjednoduššíverzi dána funkcí
AS(P): Y, kde
)^
je potenciální produkt,
jakékoliv rovni
kte
rému odpovídá práce ,Ať. To znamená, že pÍí
cen budc nabízono stcjnri rnnoŽství produkce. Klasická agregátni nabídka je za|ož,cna na pŤedpok|adu' že ekonomika neustále
funguje na rjrovni potcnciálního produktu, tj. produktu' ktery odpovídá rovni zaměstnanosti, v nížpracují všichni, kteií pĚi dané rovni reálné mzdy chtějí pracovat. Jde o situaci, v nížneexistuje nedobrovolná nezaměstnanost. Trh práce je vždy vyrovnany v drisledku dokonale flexibilních nominálních mezd a cen. Flexibilita nominá| mzdy vyrovnává nabídku práce a poptávku po práci,tedy ,,čisti,, trh práce. Firmy poptávají a zaměstnávajítakové množství práce' které pracovníci nabizejí pŤi dané reálné mzdové mzdě určenéna trhu práce. Poztamenejme, že nabídka pracovních sil je rostoucí funkcí , : i. odtud plyne' že pŤi jakékoliv cenové rírovnije nabizeno stejné množství produkce. odvod'me závěr. PŤedpokládejme, že se v d sledku zvj'šeníagregátnipoptávky zvyšícenová roveĚ P, Ze vztahu popisujícího poptávku po práci p|yne, že toto zvyšenícenové hladiny vyvolá tendenci poklesu reáln ch mezd a tedy firmy zvyší poptávku po práci. Pokles reáln/ch mezd současně vyvolá sníženínabídky práce. Podle pŤedpokladu klasického pŤístupu ke konstrukci agregátní nabídky se mzdy prakticky bez zpožďění pŤizptisobují vzniklé situaci. Nominální mzďy takvzrostou jako cenová ríroveř, aby byla určena rovnovážn áreáInámzďa(i)- vrizaměstnanosti M a trh práce byl vyčištěn. Reálná mzda zistává nezměněna, stejně jako rovnoyážná roveř zaměstnanosti,Ať. ProtoŽe se nemění vÝše zaměstnanosti M. nezmětí se produkt }^. Rovnovážná mzda je v klasickém modelu agregátní nabídky dána rovnováhou trhu práce a čistítento trh. Nevyvolá-li prisobení žádnlch faktorri změny agregátní poptávky po práci nebo agregátní nabídky, roveř produkce zristane nezměněna. Proto pro libovolnou danou cenovou uroveřje agregátní nabídka ekonomiky na Úrrovni potenciálního produktu. Klasická funkce agregátninabídky implikuje, že ekonomika jevždy naurovni zaměstnanosti,v nížpracují všichni, kteŤí pŤi dané rovni reálné mzdy chtějí pracovat. Z toho plyne, že pokud existuje nezaměstnanost, jde o dobrovolnou nezaměstnanost' Neexistuje tedy ani vyraztějši a dlouhodobější odklon skutečné pr.rlt|tlkco ot| ťlrovně potenciáIního produktu.
ZÍejmy rozpor klasického závěru o neexistenci nedobrovolné nezaměstnanosti s faktem existence nezaměstnanosti v reálné ekonomice vysvětlují klasičtíekonomové několika okolnostmi. I nejjednoduššíverze klasického pohledu na trh práce a koncepce agregátni nabídky je kompatibilní s frikčnínezaměstnaností, tj. se situací, v nížje trh práce je v neustálém pohybu, část pracovníkri opouští práci a hledá jinou a jsou tak po určitf krátkf čas nezaměstnaní. Kromě toho je klasická teorie agregátní nabídky v některfch modelech doplněna o rigiditu reálnych mezd,která zprisobuje nezaměstnanost i v klasickém pŤípadě. Na trhu práce mohou totiž prisobit síly, které brání jeho plynulému vyčištění,tedy brání reá|né mzdě, aby odpovídala plné zaměstnanosti. Tak napŤ. b státem stanovená minimální mzda m.Ů'že byt stanovena nad reálné mzdy,kte,'čistí.. trhpŤi plné zaměstnanosti; & podpory v nezaměstnanosti mohou byt tak vysoké,žepracovttíciodmítnou pÍijmout prácí za mzdll, kteráje na írrovni plné zaměstnanosti (poŽadují vyššímzdu, než je mzda, která odpovídá plné zaměstnanosti).
5.2.2.2 Speciální pÍípad keynesiánské
krátkodobé agregátní nabídky
Keynesiánská funkce agregátní nabídky v extrémnímpŤípadě je v krátkém období za|ožena na pŤedpokladu, že F v ekonomíce existuje produkčnímezeÍa, ts existujícízásoba kapitálu je dostatečná, aby produkce vždy pokryla poptá-
b
vané množství, zásoba práce je dostatečná, protoŽe existuje nedobrovolná nezaměstnanost a firmy tak mohou dostat na trhu práce jakékoliv množství práce pŤi fixních
nominálních (peněžních) mzďách. Extrémní(speciální) pŤípad keynesiánské kŤivky agregátni nabídky v krátkém období je založen na pŤedpokladu, že nomináIní mzdy jsou krátkodobě fixní a v
krátkém období se nepiizp sobují změnám agregátni poptávky. Stcjrrč tak oony kcyncsiánsk Funkcg agregátní rrabítlky v ttttl-tltt rlht|tlbí
.jsorr ptltlIc pŤotlpoklaclu
AGREGÁTNÍ PoPTÁVKA
A
NABÍDKA
AcnroÁrll
fixní. Inverzní funkce keynesiánské agregátní nabídky v extrémnímpŤípadě av
krátkém období splřuje vztah
ASr(Y) kde
{
:
Po,
je konstantní. To znamená, že k dané cenové rirovni P,
m:Ů'že existovat
libovolné )1
PŤedpokládá se, že pr měrné nák|ady firem se pŤi změně urovně produkce nezměni v d sledku existence nedobrovo|né nezaměstnanosti' Firmy najdou na trhu práce vždy dostatečnémnožstvípráce pŤi dané nominální mzdě. Proto mohou nabizet jakékoliv množstvíprodukce, které je poptáváno pŤi existující cenové hladině. Uvažovany piípad extrémní(speciální) keynesiánské funkce agregátní nabídky v krátkém období je znázorněn na obrázku 5.8.
PoPTÁVKA A NABlDKA
Jsou-li nominální mzdové sazby fixní, b reáInámzdaw : WP je klesajícífunkcí cenové rovně, tj. firnkce w .. h(I,\ je klesající,
}
zaměstnanost
sající,
F
l/je klesajícífunkcí reáIté mzdy, tj. funkce N
produkce je rostoucí funkcí zaměstnanosti,
Spojovacím článkem mezi cenami
a
= g(t4,)
je
k |o-
tj. funkce y :.f(N) je rostoucí.
produkcí (zaměstnaností) jsou reálné mzdy'
Funkce agregátni poptávky po práci (a tedy mezního produktu práce) závtsi na derivaci produkční funkce podle zaměstnanosti. Změnaprodukčnífunkce vyvo|ávázměnumezního produktu práce, resp. změnu agregátnipoptávky po práci. PŤi cenové hladině P existuje (pŤi dané fixní nomináI rnzdě W) reá|námzd,a WP, atedy i riroveř zaměstnanosti N. Úrovni zaměstnanosti 1/odpovídá roveř
produkce Y. Tak množstvíprodukce I (vyrobené pii rírovni zaměstnanosti ly') odpovídá IW/PI a tedy pŤi konstantním W cenové hladině P. Tak dostáváme
vztah
Y:
SAS(P),
ktery vyjadŤuje funkcí krátkodobé agregátninabídky. Tato funkce byla odvozena za pŤedpokladu konstantní nominální mzdy. Vzroste-li nomináln ímzďová sazba, potom se změní i vztah,uS(P). TVar funkce ovlivřuje funkce agregátnípoptávky po práci ND(w), která byla odvozena z produkční funkce. Tyto dvě závislosti v pŤípadě potŤeby vyznačíme indexem u vyjádŤení krátkodobé agregáttifunkce nabídky, tedy
y: Y pozadi
tohoto pŤípadu je pŤedpoklad konstantní marginální produktivity práce' V tomto pŤípaděje produkce zcela determinována agregátni poptávkou.
5.2.2.3
PŤedpoklad konstantní nominální mzdy (mzdové sazby) vytváií základní key-
resp. nevede k zajištěníplné zaměstnanosti. Nepružnost nominálních mezd je v privodním keynesiánském modelu pŤíčinounedobrovolné nezaměstnanosti. Ve statickém keynesiánském modelu se pŤedpokládá, že nominální mzdy jsou v krátkém období fixní69, ale cenová hladina se mění' PŤipomeĚme vyjádŤení nabídkovéfunkce Y --,f(N) :
.'.,
Piipust'me, že se cenová roveř mriže měnit. PŤedpokládejme, že ve v,lchozí situaci je
F'
Krátkodobá agregátní nabídka za pÍedpoktadu fixní nominátní mzdy
nesiánskou situaci. J. M. Keynes píedpokládal, že nominálnimzdy se pŤizprisobují rovnováze na trhu práce v čase velmi pomalu, což nevede k plné zaměstnanosti,
ík@) : "f@(h(P)).
lIttt|clttc ItrlvtriiI rt ne|rrtlŽtr ,cIr ltrrlrritltillrlch lrtztIrich (..rilir|..rtc|rtl IrlkÚ.,slic:ky..wrttcs).
sls",(P).
v
trh práce vyčištěnpÍivychozi rovnovážnéreá|té mzdě w-:W^lP* arovnováha na trhu práce existuje v bodě |.,, ]lrf. Existuje plná zaměstnanost ,\ť a produkce odpovídá plné zaměstnanosti, tj. produkce je na rírovni potenciální produkce ;
v,lchozi rovnováha agregáttí poptávky ADA'M(P) a agregátní nabídky existuje pŤi cenové rovni P- v bodě |P-, Y]' Tento bod je bodem krátkodobé i dlouhodobé rovnováhy, protože produkce je na rírovni po-
sz{-(a
tenciálního produktu }r' a zaměstnanost na rovni plné zaměstnanosti 'Al. PŤedpokládejmqže dojde ke sníženíautonomních vfdaj o M < 0. Agregátní
poptávka se snížínaADnttl'n,, agregátninabídka Sl^S'- však z stane beze změny, Novym bodem rovnováhy je bod [P,, Y.],kterj, splriuje
Y:
ADr*on r(P) = S,4.S ,(P).
AGREGÁTNÍ PoPTÁVKA
A
NABÍDKA
AcneoÁrlÍ
PŤitom platí
} b
cenová riroveĎ P, je nižšinež P,, roveř produkce nabizené a poptávané produkce
A
NABIDKA
Poloha kÍivky krdtkodobé agregdtní nabídky
Y,. Y.
SníženímP- na P, se, v drisledku nepružnosti (rigidity) nominálních mezd' ktekonstantní na rovni Wn, zvětšila reálná mzda na riroveĎ w, : W,/P',, tedY vyšší,než je reáIná mzda, která by vyčistila trh práce. Nabídka práce pŤevyšuje poptávku po práci. Zvětšením reá|né mzdy se porušila rovnováha na trhu práce. ZapÍedpok|adu, že funkce nabídky práce má kladnou derivaci a poptávka po práci má derivaci zápornou, nastane pňevis nabídky práce nad poptávkou. Poptávka po práci klesne na roveř N , tj. pŤevis je M- N,, kter1/ vyjadŤuje rozsah nedobrovolné ré jsou
nezaměstnanosti.
Y2 Y1
Yo
PoPTAVKA
Ys
Krátkodobá kŤivka agregátni nabídky má pozitivní sklon. KŤivka Sl.S kondenzuje vždy určitou fixovanou roveĎ nominální mzdv. Vzroste-li tato mzda,kÍivka &4S se posune nahoru k slsl a naopak. Dále poloha kiivky závisí na rovni kapitálu, materiálu, energie a používané technologie. Vzroste-li zásoba kapitálu, kŤivka krátkodobé agregátní nabídky sc
posune doprava. Naopak pŤi poklesu kapitálové vybavenosti se kŤivka Sl^S posu ne doleva.
Body na kÍivce a body mimo kživku
Leži-|i daná kombinace dosažené rovně produktu nabízené pŤi danfch cenách na kŤivce AS, znamenáto, že daná firma maxima|izuje zisk, hospodaŤí v daném období s nejvyššímmožnymziskem. Leží-Iidaná kombinace mimo kŤivku agregátrinabídky, firmy v dané ekonomice nemaximalizují zisk. Nalevo od kŤivky Sl^S firmy vyrábějí málo produkce; mohou tedy zvfšit zisk
zv
šením zaměstnanosti a tim i produkce.
V bodech napravo od kiivky SlS firmy vyrábějí pŤílišmnoho produkce, za-
městnávají pŤílišpracovníkri a reálná mzda pŤevyšuje marginální produkt. Firmy mohou zvfšit zisk sníženímprodukce a zaměstnanosti.
5.2.3
Krátkodobá agregátní nabídka - Friedmanliv model Model agregátni nabídky formulovan M. Friedmanem pŤedpokládá, že
} }
mzdyjsou pružnéa vyrovnávají poptávku
a
nabídku na trhu práce;
pracovníci dočasně nesprávně interpretují pohyb reálné a nominální mzdy.
Pro tento charakteristick]f rys je model krátko ďobé agregátni nabídky
nazlván
rovnovážn m modelem s nedokonalfmi informacemi (tzv. fooling modelem). Formulací tohoto modelu vznikla nová interpretace ekonomického cyklu, kterf je pojímán jako fluktuace skutečnéhoproduktu kolem jeho ,,pŤirozené rovně.., tj. potenciálního produktu. Tyto fluktuace jsou zprisobeny nedokonal mi inforPŤíčinounedobrovolné nezaměstnanosti jsou tedy v privodním keynesiánském modelu tržnínedokonalosti (napŤ. mzdové dohody mezi odbory a zaměstnavateli' nebo zákonem stanovená vfše minimální nominálni mzdy,jež je vyššíneŽ rovnovážná aj.), které brání nominá|ni a reáIné mzdě, aby vyčistily trh práce, tj. obnovily rovnováhu trhu práce pŤi plné zaměstnanosti. Všimněme si' že v pťrvodní keynesiánské koncepci trhupráce existuje asymetrie v tom smyslu,žefirmy jsou vždy na ,'Své.. funkci agregátní poptávky, zatímco pracovníci jsou vně své Íirnkce agregátní nabídky' jsou ,,vytlačení.. ze své kťivky agregátní nabídky.
macemi pracovníkri o skutečnémpohybu cenové hladiny, tj. informačními,yfho-
dami..firem. omyly v očekávání cenové hladiny pracovníky jsou tak zdrojem
ekonomického cyklu.
V modelu se pŤedpokládá' obdobnějako v keynesiánském modelu poptávky po práci, že poptávka po prácí ND závisi na skutečnéreá|té mzdě, tj' ND : ND(w),
kdew:L.
Nabícika práce však závisí na očekávanéreáIné mzdě "w : [, tj. nominá|ní rnzdě I| děIené cenovou rovní "P,ktetáje očekávaná pracovníky. Lze psát iVS = N.S('w).
AcntcÁrruÍ PoPTÁVKA A NABÍDKA
AcntoArnÍ
Pro očekávanou reálnou mzdu "w mrižeme psát ". : Ize určit determinanty, nanichž závisí nabídkapráce:
Ns:1\/,s Z p o sle dního v ztahu j e exp l ic i t n ě skutečnéreálné mzdě a na poměru
:lr/Sťw); *. odtud 1/S
v+)
p att né, že množstv i
},ti.
cenové rovně pracovníky.
,
nabizené pr ác e z áv isí na nastupni mylného (nesprávného) vnímání
Friedmantiv model vysvětluje ekonomické fluktuace, tj. ekonomick cyklus rozdí|y mezi skutečnou cenovou rovn í P a očekávanou cenovou írrovni"P. Skutečná produkce se odchyluje od potenciálního produktu, jestliže se skutečná cenová roveř P odlišuje od očekávanécenové rovně .P. Z modelu krátkodobé agtegátní nabídky s myln;fm vnímáním cenové hladiny pracovníky p|yne, že odchylky skutečné cenové rovně od očekávané cenové hladiny podněcují pracovníky, aby měnili objem jimi nabízené práce. Tím se mění i rozsah nabízenéprodukce. Charakterizovan model tak implikuje následující vztah agregátní nabídky
PoPTÁVKA A NABÍDKA
PŤi správnfch očekáváních cenové rirovněje produkce vždy rovna potcnciálníntu produktu, tj. pŤirozenému reálnému produktu' Mylná očekávání pracovníkŮ jsou jen krátkodobá, protože dŤíve či později jsou tyto omyly pracovníky korigovány, produkce tedy nem že zristat po dlouhou dobu mimo pŤirozen,j reálnj produkt )^. odtud je inázev Friedmanova modelu jako modelu ,,pÍirozené míry... odtud je í název,,pŤirozeného reálného produktu.. a,,pÍ ir ozené míry nezaměstnanosti..
ja
ko
míry nezaměstnanosti, odpovídajícípŤirozenému reálnému produktu. Situaci znázotltíme na obrázkl, ve kterém veličinám odpovídajícímproduktu a cenové rovni pŤiŤadímeatribut času l.
Yl= Y-
+
Ó(Pt-ePl
Y:Y+6(P-"P). kde
je
6 P
"P
potenciální produkt, citlivost produkce na neočekávané změny skutečné cenové h|adiny skutečná cenová ríroveri, očekávaná cenová rírove .
ff,
Z uvedeného vztahu p|yne, že produkt fluktuje, tj. odchyluje se od potenciálního produktu' pouze tehdy, jestliže skutečná cenová hladina P se odlišuie od očekávanécenové hladiny P Uveden vztah lze pŤepsat do formy, kdeje závisle proměnnou skutečná cenová hladina
P:"P
+
: g-ť). Ó
Hypotéza pÍirozenémíry Uvažujme vztah,kter,! je dán množinou bodri
{lP,Y1;Pc<0,-)>0}. Tento vztah j e považován za v ztah dlouhodobé agr egátni nabídky a b v á také naz'jtván vztahem,'správnfch očekávání.., tj. stavem, kdy se skLrtečná a očekávaná Ít
rovcř rovna.jí.
pracovníky k jejich mylnym očekáváním budoucí cenové rirovně. Mriže tedy vést k rristu produkce nad potenciální produkt a k rristu agregátní cenové hladiny, resp.
k rristu inflace. Tento jev je nazyván v literatuŤe teorémem akcelerace.
1
Uvedené vztahy určujíkrátkodobou agregátní nabídku. Rozdí| mezi P a " P trv á tak dlouho, dokud pracovníci nezj istí, že mylně vnímali riroveř cenové hladiny.
r':cnová
BudeJi centrální banka zvyšovat nominální zásobu peněz stejnfm tempem ristu [LM|M! pracovníci brzy tento fakt rozpoznají a pŤizprisobí svá očekáváni změny cenové hladiny tomuto faktu - to znamená, že formují svá očekávání adaptivně. Pouze změna tempa r stu peněžli zásoby centrální bankou mriže vést
5.2.4
Lucasova kÍivka agregátní nabídky
V rámci nové klasické ekonomie byl v sedmdesát ch letech minulého století formulován intelektuálním pŤedstavitelem nové klasické ekonomie, Robertem Lucasem.7o model, kterf popisuje ekonomické fluktuace pomocí funkce krátkodobé agregátni nabídky' Stejně jako M. Friedman i R. Lucas pŤedpokládá, že mzdy a ceny jsou pružné a pŤizprisobují se rychle, aby,yyčistily.. trhy. Lucasovayerze kŤivky krátkodobé agregátti nabídky (a tedy ekonomické fluktuace) vychází ztoho, že existují inÍbrmačníbariéry. V1k|rrtl l,uclsovy funkco agrcgátní nabídky vycház'í z č|ánku ..Sornc lntcrnntionul livitlcnr:c Orrtnrr( Inllutiurt'l'radool'lls". tltrtcriurtt llttutorrtit' /?cli,n'..lLtnr: l()73. slr. 3.14.
32
rrtt
AGREGÁTNÍ PoPTÁVKA
A
NABÍDKA
AcntcÁrnÍ P0PIÁVKA A
Na rozdíl od Friedmanova pŤístupu mylného vnímání cen pracovníky Lucas nepŤedpoklád á, že fir my jsou lépe i nformovány než pr acov nici. PŤedpokládá' že se krátkodob á agregátní nabídka odlišuje od dlouhodob é agregátni nabídky v drisledku krátkodobého mylného vnímánícen. Pracovníci a firmy pŤi neočekávaném zv,lršeníagtegátnípoptávky,ježje drisledkem neanticipovaného zvyšenípeněžní zásoby v d sledku nedokonal ch informací chybně zaměťujizměny agregátní cenové hladiny, k nimž zv!šen í peněŽní zásoby pŤi neutralitě peněz vede, za změny relativních cen jimi vyrábě ného zboží'Toto chybné zamětěni agregátni cenové hladiny zazměny relativních cen vcdc ke krátkodobému vzájemnému vztahu mezi cenovou Ítrovní a produkcí, a tedy k orl|išcní krátkodobé agregátni nabídky od dlouhodobé agregátní nabídky, jež vyjadŤuje ,,pÍirozeny,, stav, resp. gravitační
centrum dlouhodobé stabilní rovnováhy soukromého sektoru. Podle R. Lucaseje trh každéhojednotlivého zboži izo|ován od druhého atržni ťrčastníci(vfrobci) mají všechny informace jen o svém trhu zboží.Protože jsou izolováni od ostatních trhri, informace o nich získávají se zpožděním. Firmy prodávají produkci na konkurenčnímtrhu a nemohou ovlivřovat cenu jimi vyráběného zboži, která se zvyšuje a klesá v reakci na vlvoj agregátnipoptávky. Mají-li firmy vyrábět více produkce' cena jejich produkce se musí zvyšovat relativně k marginálním nákladrim, což závísína cenách čtovanlch za dodávky materiálu, energie, paliv, polotovarri apod. od dodavatelri. Firmy však znají jen ceny jimi vyráběné produkce a informačníbariéry jim zabraiují, aby měly okamžítě k dispozici informace o cenách ričtovan/ch na ostatních trzích (o agregátní cenové hladině). Ceny rozmanitého zbožía služeb dodávaného velkym množstvím dodavatelri z v še uvedenych drivodri tedy neznají riplně. Protože v robce není v ekonomice sám, pak všichni dodavatelé, kdyŽ se neočekávaně zv šícenová hladina, pozorují zvyšení celzboží,které vyrábějí. Všichni usuzuj í, racionálně, ale chybně, že r eIativ ní cena zboží,které vyráběj í, se zvf šila: ve skutečnosti se zv!šila agregátní cenová hladina' nikoliv relativní cena jimi vyráběného zboží.Protožesi všichni vyrobci toto zvfšeníagtegátnícenové hladiny mylně vysvětlují jako změnu relativních cen (cenov ch relací) jimi vyráběného zboží,všichni tedy pracují více hodin a vyrábějí dobrovolně více. Z Lucasov a pŤístupu p|y ne, že když skutečnéceny pŤevyšuj í očekávanéceny, vlrobci (dodavatelé) soudí, že se zvfšily relativní ceny zboží,kterávyrábějí, což je podněcuje zvyšovat jejich produkci. Z v še uvedeného p|yne, že Lucasriv vztah agregátní nabídky Ize zapsat ve tvaru
NAtsIDKA
očekávaná cenová riroveř, citlivost pŤírústkuprodukce na pŤír stek skutečné cenovrj hIuc|irry, náhodná veličina majícípr měr nula (pro zjednodušenínebudo v du|Šírrr vykladu uváděna), P _"P cenové piekvapení. Z uvedeného vztahu p|yne, že # : a ,0. Produkce Y je tedy rostoucí Í.unkcí cenové hladiny P. "P
6
cenovou rírovní a očekávanou cenovou rovní (P
-"P) násobenou veličinou 6' informací pŤi produkce odod očekávané
cenové hladiny, pŤestože vfrobci formují svá očekávání cen racionálně' Ze yztahu plyne, že budou-li firmy očekávat (odhadovat), že ceny ričtované jejich dodavateli se zvlšístejně jako ceny jejich produkce; bude-li se skutečná cenová ríroveř P rovnat očekávané cenové Útovni "P,produkce firem se nezmění,
z stane na Útrovni potenciální produkce )^. Skutečná produkce se zv1iší nad riroveĚ potenciální produkce tehdy, jestliže firmy budou očekávat (odhadovaÍ), že ceny čtovanéjejich dodavateli se nezv šío tolik, o kolik se zvfšícenyjimi vyráběné produkce. Lucasovu kŤivku agregátnínabídky znázorníme na obrázku
5.11.
Y:Y+6(P-"P)+e, kde je
Y
skutečná produkce,
l)
ccnová ťrrovoli.
Y-,,pňirozená..
roveřprodukce,
Vyjdeme ze situace LP,, Yf, v nížse skutečná cenová roveř P^ rovná očekávané cenové rirovni "P,,atedy produkce je na rovni potenciá|ního produktu }'. PĚcdpokládej me, že v dalšímobdobí dojde k neočekávanému zv;Íšcn í agrogirtttí ptrptírvky zv;íšcnímpcnčŽnízásoby, a firmy sc rrlyInč dornníva.jí, žc so.jcjic|r
AcntcÁrlÍ PoPTÁVKA A
NABÍDKA
AcREGÁTNÍ P()pIÁVKA A NABIDxA
relativní ceny zvjušily na P. oproti cenám ťrčtovanm ostatními firmami na ostatnichtrzích), tedy P' > { Firmy budou očekávat zv šenízisku, začnou zvyšovat produkci na roveř { nad roveri potenciální produkce )^. Situace |P., Y,] odpovídá krátkodobé agre.
gátní nabídce
y,:
SAS"ro(p,).
Vzhledem k tomu, že firmy očokávají,že ostatní ceny zristanou na rirovni "Po, tj.nanižši rirovni než ceny zajejioh produkci, produkce se odchyluje nadpotenciál o velikost,,cyklick " komponcnty, tj. 6 (/' 'P). PŤedpokládají-li firrny, Žo so jcjioh skLrtočnr! ceny snížína hodnotuP, ,zatimco ceny čtovanéostatnírni tirmami budou očekávány ve v1íši{' pak firmy sníŽí produkci na Y,. To odpovídá situaci |P,, yJ.SníŽením produkce se snížítéžzaměstnanost.
pŤístupu musí v robci (firmy) Ťešit prob|ém, zda zvyšertí tržnich cenjimi vyráběné produkce v drisledku neočekávaného zvjlšeníagregátnípoptáv-
individuální odhady jsou správné. Tyto odhady jsou správné v prťtrtrÓt.tt, prtrÍrtŽc jde o stochastick1i model, v němžje stŤední hodnota náhodné pronrčrrnÚ rtrvttit nula. A navíc jestliže lidé predikují vlvoj dané proměnné na bázi racionÍ|rríc|r očekávání, nedělají systematické chyby. V Lucasově pŤístupu formují všechny subjekty svá očekáváníracioná|nč, a tcdy rozumí fungování ekonomiky. Formování dané proměnné nabázi racioná|ních očekávání pŤedpokládá, že lidé tvoŤí nejlepší odhady dané proměnné na bázi všech
dostupn ch informací ažeteďy znají i z ekonomické teorie závěr,žezqíší-licentrální banka peněžní zásobu, toto zv šenípeněžnízásoby se ,,pŤelije..jen do r stu cenové hladiny. Musí b1it splněn pŤedpoklad, že toto opatŤení je centrální bankou oznámeno čt je Ize predikovat z jejího minulého chování. Subjekty (veŤejnost) potom zvfšíočekávanou cenovou hladinu ? v souladu se zv)Íšenímskutečné cenové hladiny P. Ze vztahu
r+6(P-?
V Lucasově
ky znamená relativní zvyšeil těchto cen k cenám ostatního zboži, či zda se zvyšenímcenjimi vyráběné produkce současně nezvfšily ve stejné proporci i ceny ostatních zboží'Firmy tak musí Ťešit problém, jak interpretovat dané zvyšenícen
na,,svéď. individuálním, resp.''lokálníď. trhu.
Podle Lucase vyrobce (osoba) interpretuje dané neanticipované zvyše cen na svém ,,lokálním..trhu zpravidlajako relativní zv šenícen na tomto trhu oproti cenám na ostatních trzích. Dojde-li tedy k neočekávanémuzvyšení(nárazu) agtegátní poptávky,kažďy v robce se domnívá, že se v určitémrozsahu zvfšila relativní cenajeho produkce. To je však chybnj' odhad očekávání. Ve skutečnosti se nezměnila relativní cena, alejenom se v drisledku neočekávaného r stu agregátni poptávky zvyšila agregátní cenová roveri. Vj'sledkem je,žetento neanticipovan rŮst agregátní poptávky vede k dobrovolnému zv šenínabídky, to vede k rristu ,,cyklické..komponenty 6 (P "P), a tedy k r stu produkce nad potenciální produkt a r stu zaměstnanosti nad uroveĎ plné zaměstnanosti.
Závažnou implikací Lucasova modelu
1e,
že antícipovanézměny peněžní
zásoby (či anticipované změny vribec) nemají vliv na produkci a zaměstnanost' ale pouze na cenovou ríroveĚ' neboť všechny ekonomické subjekty formují svá očekávání racionálně. očekávanf vlvoj dané ekonomické proměnné (napŤ. cenové hladiny) je formován na báziracionálních očekávání7' tehdy, jestliže lidé činímatematicky nejlepší odhady n'abázi všech dostupnych informací' které budou vyvoj dané proměnné v pŤítomnosti a v budoucnosti ovlivřovat. Neznamená to však, že všechny
'I
Nt'ktIy sc 1rrrttŽívii tcrnlinLr.,<|opÍ.ctlrr |tIotlír'í očokávriní...'I'crrnín.'raciolrrlltlítlčoklivlittí..zirvc<|l v rocc l()(rl .lohn I' Mrrlh
pak plyne, že v takovém pŤípadě se skutečná produkce rovná potenciálnímu pro-
duktu,Y,tj.Y:Y.
Neočekávaná změna peněžni zásoby má drisledky na reáIné proměnné ekonotj. na produkci a zaměstnanost. Tyto efekty monetární expanze však nejsou trvalé, ale jen dočasné.Zvyšeni produkce a zaměstnanosti (či sníŽeníprodukce a zaměstnanosti v pŤípadě, že skutečná cenová hladinaje nižšínežočekávaná)je jen dočasné,nezaměstnanostjejen dobrovolná, ekonomika Se znovu vrátí k bodu dlouhodobé stabilní rovnováhy, tj. k potenciálnímu produktu a k pŤirozené míŤe nezaměstnanosti. PŤirozená míra produktu a pŤirozená míranezaměstnanosti jsou gravitačním centrem, a tedy i bodem dlouhodobé rovnováhy. Nemají-li anticipované polítiky žádny ričinek, jsou diskrétnímonetární a fiskální politiky neutrální, či spíšemohou mít záporny efekt. Podle Lucase a dalších autorri72, zabyvajících se tímto pŤístupem, měla by bft pro reallzací politik použivána jednoduchá a stabilní pravidla, cožby vyloučilo negativní makroekonomické učinky diskrétních politik. Lucasriv pŤístup agregátni nabídky a ekonomického cyklu s nedokonalfmi
miky'
informacemi a racionálními očekáváními se stal v sedmdesátfch letech velmi populární. Empirické verifikace však neprokázaly platnost závěru, že v reá|ném hospodáŤském Životě anticipované peníze (změny) neprisobí na reálné proměnné
ekonomiky' Empirickf v zkum ukázaI, Že pŤedpoklad nedokonal ch informací vysvětluje jen malou část cyklickych fluktuací ekonomiky. I když Lucasriv koncept agregátnínabídky nevysvětluje adekvátně ekonomické fluktuace v reálné ekonomice, piístup školy rovnovážnychracionálních očekávání .jc metodologicky a teoreticky piínosn pro dalšírozvoje ekonomie. V drjsledku /'
'|.
AcntcÁrruÍ PoPTÁVKA A
AcntcÁrlÍ PoPTÁV(A A
NABŤDKA
pŤístupu školy rovnov ážnych racionálních očekávání zdomácněla mikroekonomická fundace makroekonomickfch proměnn17ch v ekonomice. Kromě toho jsou některé driležitémyšlenky vyvinuté novou klasickou ekonomií spěšně aplikovány natrzich, kde je nepŤetržité,yyčištbvání..pŤedpokladem
NABÍDKA
100
b|izkym realitě, jako napŤ. na finančníchtrzích, tj. na mezinátodním měnovém trhu (měnovy kurz), na trhu akcií, trhu obligací, ale i na trzíchzemědělskych pro-
Tt
J__ I
duktti, surovin' materiálŮ apod. Teoric eÍ-ektivních finančníchtrhri plně ,ystŤebalď. pŤedpoklad racioná|ních očekávání' Pro fbrmováni tržnich cen finančníchaktiv
I I
mají jakékoliv nové informacc zásadní vyznam. TŤebaže aplikace pod|e Lucasova pÍístupu, že anticipované změny nemají vliv na reálné proměnné ekonomiky, nebyla ve rifikována, poukáza|atapotŤebujemněji roz-
V
nos dani
lišovat stupeĎ ťrčinnosti anticipované a neanticiptrvané monetární a fiskální politiky.
5.2.5
Ekonomie strany nabídky - Lafferova kÍivka
Ekonomie strany nabídky (Suply-Side Economics) je dalšíteorií, ztamenající znoyvzrození klasické ekonomiky' VeŤejnosti je známáp|edevším proto, žetvoÍ1|a zák|adní teoretické zdrivodnění pro ,,Program of Economic Recovery..(Program hospodáŤské obnovy) Reaganovy vIády zroku 1981. Tato ekonomická teorie má mnohem méně komplexní soustavu idejí než teorie Keynesova' i než nová klasická ekonomie. Má vlastně jen dvě zák|adniteze,které navzájem souvisejí a které plně navazují na privodní klasickou teorii. Je to jednak
plttá vira v platnost Sayova zákona trh jednak víra v to' že míra zdanění je ' zák|adní motivací ovlivřující v robu. obě ideje spojuje hlubokf a nepomíjející odpor kjakékoliv vládní regulaci. Say v zákon trhri vysvětluje vlastně i to' proč se tato teorie soustŤeďuje na nabídku a nevšímá si poptávky (pravf opak oproti Keynesovi, jemuž dělala největší starosti ochabující poptávka, zvláště pak poptávka po investicích, zatímco nabídka se podle vždy snadno pŤizprisobí poptávce' neboť má většinou nevyuŽité kapacity, stroje i lidi). Podle Sayova zákona se vše, co se vyrobí, určitě prodá, takže o poptávku se není tŤeba starat, podaŤili se Ťádně rozhybatv robu. Sayriv zákon se tlká i investic, které podle něho budou vždy zajištěny potŤebnfmi rísporami i vlroba investic najde vždy svou poptávku. Avšak mnohem driležitějšísoučástíekonomie strany nabídky je role' která se pŤipisuje daním. J' Wanniski, jedenz hlavních teoretikri ekonomie strany nabídky,Ťíká,že|idé pracují proto, aby maximalizovali svrij životni standard, a Že daně jsou antimotivačnímprvkem produkce. Daně z majetku (kapitálu) odpuzují investování a daně z pŤíjmri obyvatelstva zapuzljí chuť pracovat. I)a|šímteoretikem je Arthur Laffer, autor dnes obecně známé Lafferovy kŤivky' 'lirt
Podle této kŤivky existují dvě míry zdaněni, které nepŤinášejí státu žádny da|00 % zdanění a nulové zdanětí' PŤi 100 %o zdaněnibude vešker;i pŤíjempodnikatelr'i odveden v dani a nikdo by pak nic nevyráběl - dařov! vynos by nebyl žádn!,. Je-|i míra zdanění nulová, nedostane stát na dani nic bez ohledu na vfši pžíjmri podnikatelŮ z vyroby, Podle této kŤivky existují mezi nulov m a l00 oÁ zdaněnímvždy dvě miry zdatění, které piinášejístátu stejn! dařovy vyinos: jedna z nich je vždy vyšší a druhá nižší.Z grafu je napň. jasné' že mira zdatěti (vršší)nese státu stejn
riov v nos' tj'
f
da ovf v]fnos jako mira zd,anění T, (nižší),a to v nos ve vyši R'. Podle názo.o dané teorie hospodáŤství pracuje s daněmi v oblasti mezi T a T,, pÍ1čemžT" je
zce|a zÍejmě optimální mira zdanění. neboť pŤinášímaximální dařov1i v nos státu ve v]i'ši R-. Pokud je hospodáŤství v dařovém zatíženi nad optimem T , znamená
kaŽdé sníženída až na roveř T zvyšenídařovfch pŤíjmri do státního rozpočtu. Jakmile se však pŤekročíoptimum ?"-, daĚov;í vfnos se začne opět sniŽovat.
Argumentace Lafferovy kŤivky je založena na pŤedpokladu, že hospodáŤství operuje se zdaněním v oblasti mezi T,a T,kter se dá empiricky těžko dokázat. Aplikace teorie;,ekonomie strany nabídky.. v Reaganově vládě v letech 198l-l984 (zatzv. Reaganomics) tteprokázalaočekávanézv šenípŤíjmrizdaniďo státního rozpočtu pŤi sníženímíry zdatétí a tedy nepotvrdila základní pŤedpoklad Lafferovy kŤivky. Arthur Laffer vyvinul ještě dalšíteorii, která měla podpoŤit fundamentální ideu ekonomie strany nabídky: že jsou to daně, které tvoií hlavní bariérubrá cí zvyšeníprodukce a zvyšeníproduktivity. Je to tzv. teorie dařového klínu (tax
wedge). Stát vlastně vráží daněmiklín mezi to, co pracujícídostávají za svou práci, a to, co si z toho mriže ponechat. Také tato teorie se staví nepŤátelsky proti aktivitě státu. Státje považovánzastánciteorie ekonomie strany nabídky za neproduktivní,
pokud ne-|i pÍimo za škodlivy' co se t ká zasahování do hospodáŤství. JeIikož zirkIodcrn veškeréproduktivity je pouze v1iroba a podnikání, mě|o by ttl b1it stritorrt tttitx i tttiil ttč ptrt|ptlrtrvtintr.
AcnrcÁrlÍ
P0PTÁVKA A NABÍDKA
AcntcÁtltl PoPIÁVKA A
Ekonomie strany nabídky byla jednou zmá|a teorií, která byla rychle aplikována v praxi, neboť byla pŤijata R. Reaganemjako základjeho politiky. Protože však její pŤedpoklady o tom, že se po dařovém sníženídramaticky zvfší pracovní aktivity a spory' se da|ece minuly svym cílem, byla tato teorie jako nástroj hospodáŤské politiky opět rychIe opuštěna. Podle Samuelsona ,,podle obvyklych norem vědecké práce nazrlačuje experiment ekonomie strany nabídky, Že pŤíslušná teorie by sc mě|a zatníl'nout... Nicméně nám tato teorie poskytla upozornění na driležitost daní'
5.3
NABÍDKA
Expanzivní politika pÍi Úplném využitívlrobních faktorú PŤedpokládejme, že skutečnf produkt se b|ižípotencionálníntu ir agrcgiitrrí nabídka nezávisí na cenové rovni (není pružná). Expanztvní politikou sc zv1iŠi agregátni poptávka, ale její rrist se projeví více v rristu cenové hladinv noŽ v ri'tsttl reálného produktu. Tento drisledek expanzivní fiskální politiky znázor nje obrázek 5
Ana$za hospodáÍské potitiky užitím modelu AS-AD
PŤi ana|1izo budr:rrro používattnodclu AS-AD, tj' agregátní nabídku apoptávku
Vlklad zanlěÍírne na Íiskálnímonetárn
í pol
itiku.
5.3.1
Ana
5.3.1.1
Krátkodobé tičinky expanzivní fiskálnÍ potitiky
za fiskální potitiky
Expanzivní politika pÍi nedostatečném využitívyrobních faktorŮ PŤedpokládejme, že skutečn;il produkt nedosahuje urovně produktu potencio-
nálního. Existují tedy nevyužitéqÍrobníkapacity, nezaměstnanost, a agregátní nabídkaje pružná. PŤedpokládejme, že státprovádí expatzivní fiskální politiku napŤ. tím, že zvyší vládní nákupy zboži a služeb' nebo snížídaně. Uvažujme pŤípad' ve kterém fiskální opatŤení mají dopady pouze na agregáttí poptávku; potom pŤírristek agregátní poptávky vyvolan expanzivni politikou zvfšískutečn produkt vice tež cenovou hladinu.
Yo=Yt
Zatím jsme pŤedpokládali vliv fiská|ní politiky na agregátní poptávku. Fiskální politika mriže mít vliv i na agregátní nabídku. Ukážeme si tuto skutečnost na
pŤípadě daní.
PŤedpokládejme, že státní orgány sníŽídaně. SníŽení daní zvětší disponibilní Lze očekávat, že |idé s větším disponibilním pŤíjmem budou mít i vyšší
drichod.
vldaje na spotŤebu. SpotŤební vfdajejsou součástí agregátnipoptávky. Vzroste agregátni poptávka, jedná se tudížo expanzivní fiskální politiku.
m
Pokles daní se ale projeví i na straně agregátni nabídky. Sníží-tistát daně, Že podnítítzájem lidí více pracovat a podnikat. Pokud lidé skutečně začnol
více podnikat a pracovat, zv!šíse agregáÍlí nabídka. Pokles daní však mriže mít i opačnéríčinky.Lidé mají větší pŤíjmy, cítíse bohatšía místo práce apodnikání volí více volného času. Vyrábí se méně, agregátni nabídka se sníží.Změna daní
P1
Ps
mriže tedy vyvolat změny na straně agregátni poptávky i na straně agregátní nabídky. Jaké dopady bude mít sníženídaní na agregátninabídku, to však závisina konkrétnísituaci. PŤedpokládejme,že snižení daní vyvolalo rrist agregátní poptávky a současně se zvyšílai agregátnínabídka díky zv šenému zájmu|idio práci a podnikání. Pokud povedou souběžné změny v agregátní nabídce a poptávce spíše k rristu reálného produktu než ke zvyšení cenové hladiny, Ize hovoŤit o ríspěšnédařové politice. To nastane, když rrist agregátní nabídkyje vyššínež rrist agregátní poptávky. Sittlace je znázorněna na obrázku 5. 15.
AGREGÁTNÍ PoPTÁVKA A NAB1oKA
AcnrcÁrruÍ PoPTÁVKA A NABÍDKA
Pokud sníženídaní nevyvolá dostatečné podněty na straně nabídky apÍeváži rrist agregátní poptávky, lze naopak spíšeočekávat rtist cenové hladiny. Pokud pÍeváži r st cen, bude dařová politika nerispěšná (viz obr. 5.16).
bodu IP,,Y,] odpovídá situaci, ve které jsme zkoumali krátkodobé ričinky fiskální politiky pŤi nedostatečnémvyužitivyrobníchfaktorri. Rovnováha se však neustálí z dlouhodobého hlediska v bodě [P'' {]. Na krátkodob! rrist nominálního produktu reaguje sv m zvyšenímpoptávka po penězích. Rrist poptávky po penězích zv šíurokové míry ato omezi zamfšlené investiční vfdaje' Dochází k efektu vytěsnění (crowding-out effect), tj. k procesu, Posun z bodu
ft,
IoJ do
kdy vládní rozpočtovévfdaje snižujísoukromé investiční vfdaje.
Pokud zv!šenírozpočtovjch vldajri odpovídá poklesu investičníchvfdaj
a pokud se nemění velikost ostatních součástíagregát poptávky, objem reálného produktu se nezmění. V tomto pŤípadě se hovoŤí o uplném efektu vytěsnění. Úpln1i efekt vytěsněni je zobrazen na obrázku bodem krátkodobé a dlouhodobé rovnováhy |P,, Io1. Velikost reálného produktu se nezměnila, avšak vzrostla cenová hladina a roková míra. Z dlouhodobého hlediska tudiž expanzivní fiskální politika } nemění ríroveř reálného produktu a zaměstnanosti (pokud dochází k rípl-
Lze konstatovat, že expanzivní fiskální politika povede z krátkodobého hlediska zejména k rristu reálného produktu a tím i k rristu zaměstnanosti, pokud v ekonomice existují nevyužitévlrobní kapacity a je značtá nezaměstnanost. Pokud však se blížískutečn! produkt potencionálnímu, lze očekávat spíšer st cenové hladiny. To nemusí platit, jestliže expanzivní rozpočtová politika vyvolá
dostatečné podněty na straně nabídky. Potom mriže vzr st reáln! produkt i pŤi
plném využitívfrobních faktorri.
5.3.7.2
D1ouhodobé tičinky expanzivní fiskátní potitiky
Dlouhodobé učinky fiskální politiky znázorníme na obrázkl5.7,7.
nému efektu vytěsnění),
ts zvyšuje roveĎ
Y
cen'
narozdi| od monetární politiky nevrací reálné investice a rokové míry na v chozíriroveř, rirokové míry zristávají na vyššírovni a investičnívfdaje jsou trvale sníŽeny v drisledku zvyšenlch rozpočtov ch vydaj .
5.3.1.3 Restriktivnífiskálni potitika Restriktivní politiku budeme považovat za opakpolitiky expanzivni. Nebudeme proto znovu vysvětlovat mechanismus, pomocí něhož prisobí fiskální politika na ekonomiku, ale pouze shrneme drisledky restriktivní rozpočtovépolitiky' Z krátkodobého hlediska restriktivní fiskální politika snižuje: } reá|n1produkt a zaměstnanost, pokud jsou v hospodáňství nevyuž,ité v!robní zdroje a vysoká nezaměStnanost,
AcnrcÁrlÍ
>
PoPTÁVKA
A
NABÍDKA
AontoÁrnl
cenovou hladinu, pokud se blížískutečn produkt potencionálnímu a nemění se agregátní nabídka; mtiže však mittéžza následek sníženíreálného produktu a r st cenové hladiny, pokud vyvolá pokles agregátní nabídky
vyššínežje pokles agregátní poptávky.
Z dlouhodobého hlediska restriktivní politika zvvšuie soukromé investice. Kromě toho: > docházikpoklesu cenové h|adiny; > klesají nominální a reá|né rirokové míry; } roveř reá|ného produktu a zaměstnanosti se nezmění' pokud soukromé investičnív;idaje plně nahradí sníženístátních vydajri na nákup v1frobkri
Použijeme model agregátní poptávky a model klasické agregátnínabídky, abychom prozkoumali efekty fiskální politiky, kterou ilustrujeme na pŤípadu fiskální expanze. Funkce agregátni poptávky je dána v ztahem
AD(P)
:yA*
p'r
Agregátní poptávka AD závisi na veličinách A a M. Tuto závislost vyznačíme indexem. Budeme teďy psát AD,'* Funkce agregátni nabídky je dána y ztahem
AS(P): Y,
kde
je potenciální produkt, kterému odpovídá práce,Ať'
Fiskální expanzí za pŤedpokladu klasické agregátni nabídky znázornime na obrázku, kde využijeme funkcí poptávky a nabídky (viz obr. 5.18).
NABIDKA
by chtěly pracovat pŤi dané reálné mzdě. DojdeJi k fiskální expanzi, napŤ. zv!šením vládních nákupri zboži a služeb o dG,pakse privodní roveĚ autonomnÍclt vj,ďajizvj,šína A + L,A,kde M : dG' Agregátní poptávka se v drisledku uvedené fiskální expanze změnína ADo* -'. PŤi privodní cenové rirovni {, vznikne pÍev is agregát poptávky nad agregátní nabídkou. Firmy nemohou vyrobit a nabídnout více produkce, která by odpovídalayztahu Yr
ktasická funkce agregátní nabidky
A
Yychozi rovnováha je v bodě |Po, YJ, Y,: Y, tj. vyhovuje současně agregátnÍ poptávce AD,'* Pro peněžni zásobu M a autonomní vydaje A, a agregátn í nabídce : ).. V bodě IP.'IJ tedy neexistují žádnénezaměstnanépracovní sí|y, ktcré nS(P)
a služeb.
5.3.7,4 Fiskální expanze -
PoPTÁVKA
: \(A *U1* EY Po
{, protože neexistuje dodatečná práce, která by mohla blrt zaft' Y,] nemiže bft tedy bodem rovnováhy ekonomiky za pŤed-
pŤi v]fchozí ceně městnána. Bod
pokladu klasické kŤivky agregátní nabídky. V drisledku pÍevisu agregátní poptávky a nemožnosti zvfšit nabídku produkce (pŤi dané zásobě kapitálu' dané technologii a daném množství zaměstnané práce) nastane rrist cenové hladiny z rovně Pn k rirovni cenové hladiny P^+ M,která vyhovuje vztahu
pM ť:vA+^G+ '
P|+LP
V bodě LPo+ }"]je opět obnovena rovnováha agregátnípoptávky ADu**, ^P, : Y,ale pŤi vyššícenové rovni. aagregátni nabídkyl^S Rrist cenové hladiny pŤi nezměněné zásobě nominálních peněz vyvolá pokles reálnfch peněžníchzristatkri. V drisledku poklesu reálnfch peněžníchzristatkri se zv1i'šíťrrokovámíra s ohledem navztahLM
Zvyšeni rirokové miry má za následek vytěsnění soukromfch autonomních
vydaj (investičníchi spotŤebních). Vyššíuroková míra vytěsní takov1i objem
Sou-
krom1ich autonomních vydajri (investičních a spotŤebních) , kter,! se právě rovná objemu zvfšen]ich vládních vydajri LG. Docházi tak k uplnému vytěsřovacímu efektu, kdy vládní v:iudaje vytěsní soukromé autonomní vfdaje. Vytěsřovací efokt, ke kterému pŤi fiskální expanzi ďocházi,má pŤíčinuv omezenosti agregátní nabídky, tj. na straně nabídky - narozdi| od pŤípadu vytěsĚo-
vacího eÍ-ektu, kter]/ jsme ana|yzova|i dŤíve, kdy pŤíčinavytěsřovacího eÍbktu
AcnrcÁrnÍ
PoPTÁVKA A NABÍDKA
AcneoÁrnl
byla na poptávkové straně ekonomiky (funkce LM(r)bylakonstantní)7]. Fiskální expaÍze za pŤedpokladu klasické kŤivky agregáÍttí nabídky takto mění strukturu poptávky a produkce, zvyšuje váhu vládních vj'dajri a snižuje váhu soukrom ch autonomních vfdaj . Shrřme pŤehledně ana\yzované efekty fiskální expanze za pŤedpokladu klasické kŤivky agtegátní nabídky: 1. produkce a Zaměstnanost se nemění (zlistávají na rirovni potenciálního produktu a plné zaměstnanosti); 2. pÍi zvyšení autonomních vldajri se zv!šícenová roveĎ; 3. riroková míra se zv;Íší; 4. docházi k rip|nému vytěsĎovacímu eÍěktu (zv!šená ríroková míra v drisledku fiskální expanze má za následek vytěsnění soukromfch autonomních vfdajri, resp. investičnícha spotÍebních v dajri, v poměru 1 koruna vládních
vldajti za Fiskální expanze
1
korunu soukromfch autonomních vfdaj
-
PŤedpokládejme, že dojde k fiskální expanziza pŤedpokladu platnosti extrémní funkce keynesiánské agregátninabídkyl,S'(D: P,kde P je pevně dané. PŤi této expanzi se Ál : ÁG. Protože produkceje určena agregátttipoptávkou, uvažujme jeji fvnkci ADo,
Y:
yA *
5.3.1.5 Fiskální nebo
monetární po[itika pŤi rostoucí funkci krátkodobé agregátní nabídky
).
extrémní Íunkce keynesidnské qgregátní nabídky
R
Ť.,,
Vyjdeme zvychozí situace rovnováhy na trhu pŤedstavované bodem LPo, YJ, kterf vyhovuje agregátni poptávce ADo,,a keynesiánské krátkodobé agregátni
nabídce SAS ,^PIi neměnné produkční funkci a agregátnipoptávce po práci. PŤedpokládejme \:Y, uto pÍív!,chozícenové rirovni P^ a krátkodobě fixní nominální mzďové sazbě Wo. Reálná
Produkceje
cenová uroveř se nezměnila,
3. riroková míra se zv,!šIla. Závěr o zvyše rirokové míry vyvolanj fiskální expanzí není bezprostŤedně patrn . Byl odvozen v souvislosti s modelem 15-LM,kďyž byla studována fiskální expanze a její ričinky na rrist rokové miry.la Efekty fiskální expaÍze v těchto podmínkách jsou patrné z obrázku 5.|9.
z'á1mu riplnostije nutné zmínit mezinárodní vytěsĎovací efekt' kter! je vyvolán 6skální expanzí v systérnu flexibilního měnového kurzu. l'Ťi1rtlnrc tnc vztahy. které byly odvozeny v souvis|osti s rnodc|cnt /S.LM yn t ylhttfilM/t'l: Ik/h\l lh t (thk\)-t fMtt\.
r
LP^,
zi
Yf
Yo: SASnoe)
bM
Yo:\A*yi'p, r0: yA
-
M P,
pn fixních nominálních mzďách Woa danémtvaru produkční funkce, kter se promítá do konkrétního tvaru funkce agregátní poptávky po prácí ND75, agregátni poptávce AD,',pÍírozsahu autonomních vfdajri A a zásobě nominálních peněz M apÍivj,chozi rovni cen
Pn.
PŤedpokládejme, že dojde ke zv!,šeniv\ádních nákupri zbožíaslužeb o LG =
nebo ke zv!šenízásoby peněz o LM. To zv šíautonomní vldaje na a peněžní zásobu na M-| L'M. Agregátní poptávka se změní na
Y:
Y
Y
a_
situaci dlouhodobé i krátkodobé rovnováhy
PŤedpokládejme, že vychozi situaci charakterizuje bod rovnováhy |P, Yl. Fiskální expanze o LG znametá, že nová agregátní poptávka bude ADu * o.* Produkce se změní o AÍ LY : yLA. Novf bod rovnováhy bude [P, Y+yLA] a má následující vlastnosti:
2.
vevychozi
městnanost na rírovni plné
kde P je daná konstanta'
1. produkce vzrostla o LY: YM,
PoPTÁVKA A NABID|(A
/'
ADrr*,*or(P).
J'rtllttžo prrpl1rvkrr po prrlci brrtlc v nrršich tivrrhdch ktlnstuntnl. nohttt|cttlc
cxnIicitrrc\
A
+
M M
AGREGÁÍNÍ P0PTÁVKA A NABÍDKA
AcntcÁrltÍ P0PIÁVKA A
PŤi privodní cenové hladině Povzn1kne pŤevis agregátní poptávky
-
nad agregátní nabídkou v rozsahu Y,
Yu:
y(A+LA)
Y, kde
Y:y(A+A,fl*y funkci
AD,t*',*o,
splĚuje
",b M +AM
+ a,
n
Nová poptávková funkce prochází bodem [Pn'
Bod
).o,
I.
Po
)to,J a
je tvaru
Y
[Po, Io,] není bodem rtlvnováhy, neboť nevyhovuje agregátni nabídkové Y
:
y(A+/A)
Y:
+
ateďy plati Po. P.' a Y,> Yo:
Y
b
M +lM
n
Po
SASwo(P).
<
.
nabízet množstvíprodukce' které je poptáváno, tj. bod [P., {] vyhovuje agregátní
nabídce YI - SASl|^(P). P jde-li pouze o.fiskáIni expanzí, pak bude platit Y
P2 D
Ps
ADA*M,fu^M(P)
Bod [P', ).J je tedv bodem krátkodobé rovnováhy ekonomiky, protože bylo vyrobeno množstvíprodukce, které bylo poptáváno bez tezamyšlené tvorby či čerpánízásob zboži. Cenová riroveĎ je taková, že pŤi nominá|ní mzďové sazbě Woa teďy pŤi reálné mzdové sazbě W,lP'jsou firmy dobrovolně ochotny vyrábět a
r*or(P).
PŤi vfchozí cenové rirovni Po vznikne pŤevis agregátní poptávky ADn',,,,nad agregátní nabídkou SlS"^ v rozsahu Y,- Y. V drisledku pievisu agregátní poptávky
určujíbod krátkodobé rovnováhy |PI, YJ, kterf se stáváv,fchozím bodem pŤibližovacíhoprocesu k získání dlouhodobé rovnováhy v pŤípadě fiskální expaÍze (M > 0, nebo monetární expanze (M : 0' 0). V pŤípadě rostoucí ^M:0) funkce krátkodobé nabídky a v pŤípadě tezáporn,lch ^M> LA a L,M, kde alespoř jedna zuveden,lch veličin je kladná, pro libovolné P platí
ADA,ÁP)
: ADr
dojde k neplánovanému čerpánízásob' k tlaku na r st produkce (k doplnění zásob na,,normální..riroveř), tlaku na r st cenové hladiny a k jejímu faktickému zv!šeni,
SAS*,,(P).
Podmínky
Y:
nominální mzda je fixní), a tedy i náklady spojené s rozšiÍtlván íln pr
M+AM Po
NABÍDKA
: AD^* r(P).
Krátkodobé efekty fi skdlní politi ky Vyjděme z dÍive popsaného bodu [P., {J, ve kterém nastává rovnováha agregátní poptávkY ADo**', a krátkodobé agregátni nabídky SASW^. PŤi tom platí Po'P, a Yr>Yr: Y. Protože nominální mzdová sazba je W, a ptxoďni reá|ná mzdová sazbaby|a
iltJPo@Íi plné zaměstnanosti, tj. produkci pŤi plné zaměstnanosti ).), v drisledku stu cenové rovně na P' dojde ke sníženíreá|né mzdy na WolP,. Tato reá|ná nzdová sazba (mzda) však není rovnovážnou reálnou mzdovou sazbou (mzdou). I)oš|o k jejímu poklesu oproti v chozí rovni rovnovážné reá|né mzdy IftP,,, pfi trrovni plné zaměstnanostl ,\ť a produkci ť. 7.vjtšcníG o LG = Al vedlo k rristu produkce a ke zv]išeníccn
r
PŤevis agregátní poptávky nad nabídkou bude mít za následek tlak na čerpá-
ní ptánovanych zásob a tedy tlak na rozšiŤování produkce (k doplnění zásob); současně vyvolá tlak na r st cenové rirovně. Tlak na rrist cen a faktick r st ce nové h|adiny nastane proto, že firmy musí, za pŤedpoklaďlŮ,, za nichž je mode krátkodobé agregátni nabídky vybudován, pokr1/t rostoucí marginá|ní nirklacly I
sprrjon sc zanrčstnitnítnnovych pracovrríkťt (rrrarginá|níprodtrktivitrr prťrco kIclsá
PoZn.: R st agregátni poptávky posune rovnovážnj bod [Po, Y], Yo_ Y* do bodu [P., t]. Rostou rirokové míry a následně se snižujíinvestičnívjdaje. Po určitém čase se vrací rirokové miry i investiční v}idaje na v17chozí uroveř. Ekonomika dosahuje rovnováhy v bodě [P,, r"].
|iIlitlc.jrttc, Žc pí.íčirr
AcRrcÁrruÍ PoPTÁVKA A NABÍDKA
AcntcÁrruÍ PoPTÁVKA A NABID(A
jsou napŤ' mzdové dohody mezi odbory a zaměstnavate|i, ježjsou uzavŤeny na určitéobdobí. Do doby jejich platnosti zristávají mzdové sazby na irovni W^, zatímco cenová riroveri se během tohoto obdobi zvyšilana P,. Bod [P', lJ neni tedy bodem dlouhodobé rovnováhy. Reálná mzd'a W,IP, se totiž proti v chozí rírovni rovnovážné mzdové sazby WolP,sniži|a, Jakmile pracovníci poznaji, Že se jejich reá|námzdová sazbav daném období oproti rovnovážné reá|né mzdové sazbě ve vychozím období snížila, budou pŤi dalšíchmzdov1ich jednáních auzavirání mzdovlch dohod (mezi odbory zaměstnavateli) požadovat zv!šeni nominá|ní mzdové sazby na riroveĎ W,, ato tak, aby platilo a
W,-Wu P, Po' NomináIní mzdová sazba tak nem Že zristat dlouhodoběji neměnná. Zvyšeni nominální mzdové sazby na W, povede k tomu, že se změni krátkodobá agregátní nabídka na Y
:
SAS w.(P).
Tato změna nastartuje pŤizprisobovací proces zv!šeni agregátni poptávky. S ohledem na funkci krátkodobé poptávky
Y: Vznikne tak
nov
ADA+LA,],Í(P): y(A+A,A) +
y.
b.M
hP
bod krátkodobé rovnováhy |P,, Y), kterf vyhovuje krátkodobé
rovnovážnérírovni
Yr: SASr,(Pr) Y2: y(A+M)
+
y'
lim*--
hP,
Y,/2tak, aby platilo
W,
P2 -Wo Po'
atd. PŤizprisobovací proces skončítehdy' kdy bude
hM +y.i'-
hP*
wo
:
w-
PkLPo
:
wo .
V bodě |P-, y-]jsou splněny všechny podmínky dlouhodobé rovnováhy eko. nomiky:
> }
reá|ná mzdová sazbaft se rovná \, ti' "y"t,o,í rirovni rovnovážné reálné jsou mzdy (pracovníci tedy rovtováze,,;
'J
vyrobená produkce odpovídá produkci pŤi plné zaměstnanosti , tj. potenciálnímu produktu' kter1f je poptáván; } pŤi cenové hladině P- a nominální mzdové sazbě W-, tj. pÍ i r ov nov ážnér eá|né Ázdové sazběf Jfr, n,^y dobrovolně vyrábějí anabízejimnožstvíprodukce a poptávaji rozsah zaměstnanosti 'Ať. Body ft, Yl, ÍP., ).] j sou body dlouho dobé agtegátní nabídky Zl,S. V těchto bodech je produkce na rovni potenciálního (pŤirozeného reálného) produktu }" a trh práceje v rovnováze pŤi plné zaměstnanosti Ať a pŤi privodní rovnovážné
reáInémzdovésazbě,%.PotenciáIníproduktjejedinourirovníprodukce,
pÍíniž
neexistuje tlak na změnu reálné mzdové sazby;jen pŤi ní jsou totiž firmy ochotny dobrovolně vyrábět arl'abízet, a pracovníci jsou spokojeni s rovní reálné mzdovémzdy (ta se proti vychoziml období nesnižuje). Funkce agregátni dlouhodobé nabídky pŤedstavuje všechny kombinace cenové rovně P a rirovně pŤirozeného reálného produktu Y,kdy se skutečná reálnámzdová sazba rovná rovnovážné reálné mzdové sazbě. Trh práceje tak v rovnováze,plati-|i
Y: SASw(P) Y: ADA*M,M(P).
b.M
Cenová hladina se zvfšila na P,, v drisledku toho se opět snížíreáIná mzdová sazba na W1lP2 Jakmile pracovníci poznají, že se jejich reáIná mzdová sazba v daném období oproti rovnovážné reá|né mzdové sazbě ve vychozím období snížila, budoupŤi dalších mzdovfchjednáníchauzavírání mzdov ch dohod (mezi odbory a zaměstnavateli) požadovat zvyšenínominální mzdové sazby na roveř
Y*:y(A+LG)
Y-: Y
V drisledku nepružnosti mezd
v krátkém období (i v drisledku pomalého pŤizpri-
sobování cen) se ekonomika nemriže v drisledku nárazu (zv šení,sníŽení)agregátní poptávky okamžitě, resp. rychle posunout do bodu dlouhodobé rovnováhy, ale pŤizprisobování probíhá postupně v čase. Protojsou krátkodobé a stŤednědobé pŤi zprisobovací proce sy driležitou součástí makroekonom ické ana|y zy.
Shrřme stručně dlouhodobé (konečné) efekty
fi
skální expanze za pŤedpokladu
pozitivně skloněné kŤivky agregátní nabídky. Produkce a zaměstnanost se nezměnila (na konci pŤizprisobovacího procesu se ekonomika po zvfšení (nárazu) agregátil poptávky vrací ke své,,pŤirozené.. ťtrovni, tj. na riroveř plné zaměstnanosti, trf, odpovídajíci pÍirozené míŤe nezarnčstnanosti apÍl,rozené rovni produktu ).). Cenová roveř se zv1iši|a. V d|ouhém obdobíjsou efekty fiskální expanzezavyše uvedenlch pŤedpokIadti ttrtožnr! s efokty fiská|ní eXpanze v klasickém pÍípadě.
AontcAnrl r,oPrAvKA A NAtill)KA
AcnncÁrruÍ PoPTÁVKA A NABÍDKA
r
produkce a zaměstnanosti (srovnejme opačnépŤedpoklady a drisledky rristu p eněžní zásoby v modelu 1S-Z M za pÍedpokladu fixní cenové hladiny, kdy se pŤi rostoucí funkce LM zvyšuje množství produkce a zvyšuje se rychlost obratu peněz.). Toto spojení mezi změnou množství peněz (nominální zásoby peněz) a změnou cenové rovně je nazlváno cambridgeskfm efektem, ktery Íiká, že tempo rŮstu peněžnízásoby a tempo rristu cen jsou shodné. Neutralita peněz je závažn! závěr, kterjl plyne z pŤedpokladri klasické agregátní nabídky. Klasičtíekonornové vycháze|i z pŤedpokladu, že v ekonomice existuje samoregulujícímechanisrnus, tj. pťrsobí sí|y, které navádějí ekonomiku k plné zaměstnanosti a zabraťtujítomu, aby se rcá|ná produkce Y vyrazněji a dlouhodoběji odchylova|a od rovně potonciá|ního produktu. Ekonomika zristává pŤevážně (i v krátkém období) blízko dlouhodobé funkce agregátní nabídky.uS' odchylka skutečnéprodukce od d|ouhodobé agregátní nabídky budejen krátkodobá a v ekonomice nevlznamná. Produkce je tak prakticky neustále na rovni potenciálního produktu a zaměstnanost na rirovni plné zaměstnanosti. Jádrem samoregulujícího mechanismu navádění ekonomiky na plnou zaměstnanost a produkce k potenciálnímu produktu jsou dokonale flexibilní mzdy a ceny, které okamžitě absorbují dopady změn agregátní poptávky. Podle pŤedpokladu klasick1/ch ekonomri docházi v drisledku ZméÍLv agregátni poptávce jen k vlkyvrim cenové hladiny, a nikoliv k v znamn;Ím a dlouhodobfm odchylkám produkce od potenciálního produktu. Podle klasikri tedy neexistují cyklické v kyvy produkce a zaměstnanosti' Má-li ekonomika ričinn1i samoregulující mechanismus, pak není zapotÍebí stabilizační politiky v|áďy, a tedy není zapotÍebífiskální a monetární politiky k ovlivĎování rovně produkce a zaměstnanosti. peněz a na
st
Monetární politika pÍi extrémní funkci keynesidnské agregátní nabídky
PŤedpokládejme extrémnífunkci keynesiánské agr e gátní nabídky lS kde Po je pevně dané.
t(
D:
P
A
D,,
Y
Ál
R LY: L'
Novy bod rovnováhy bude [Po, 1. produkce vzrostla o AI;
2.
3.
Y+
^4
A,M.
a má
následující vlastnosti:
cenová riroveĚ se nezmění;
roková míra se sníži11 . Efekty monetární expanze v těchto podmínkách jsou patrné z obrázku 5,22,
.
|i!,{ih';liii'j'Í
Všimněme sí, že závěry ana|yzy monetární politiky a jejích írčinkria závěry fiskální politiky a jejích ričinkri pŤi extrémnímpŤípadu keynesiánské kŤivky agregátní nabídkyjsou totoŽné se závěry, které byly odvozeny pÍíana|yze agregátni poptávky a jejich změn vyvolan ch monetární a fiskální expanzinabázi modelu IS-LM. Ta plyne z toho, Že model IS-LM byl odvozen za pŤedpokladu existence produkčnímezery,tj.neplného vylžttipracovních sil a neplného využitíkapitálu.
o,
PŤedpokládejme, že dojde k monetární expanz| a tím dojde ke zvětšení peněžní zásoby o dM.Protože produkceje určena agregátní poptávkou, uvažujme funkci agregátní poptávky
Produkce se změní o
:yA * L'u, ,PO
Monetdrní politiko pÍi rostoucí funkci krdtkodobé agregdtní nabídky
Vyjděme z bodu dŤíve popsaného bodu ÍPP Y\], kde
{< P,
a Y,> }., kter! je
novym bodem krátkodobé rovnováhy. Monetární expanze vede ke zvětšeníagregátní poptávky pŤi všech cenovyÍch rjrovních. Yychozi funkce agregátni poptávky
Y:ADA,rÁP):yA+y.!.y
hP
kde Po je daná konstanta.
Peněžnízásoba po monetárniexpanzíbude M + AM PŤedpokládejme, že vfchozí situaci charakterizuje bod rovnováhy |P,, Í] . Nová agregátní poptávka AD, ,,o, je tvaru
Y:yA
Í3
Po
se zmenl na
Y: ADul+uÁP):yA +y
.
b .
h
M +AM P
(M+LM |'fi1lrltnct'ttttc vz(tr|ry. ktcré byIy tlt|vozcny v stltlvisItrsli s lttot|cIcnt /.\'./,M: y..l r y lk/ltly,4 lh t (tlthll-l lMll'1.
I'
t'
AcRtcÁrruÍ PoPTÁVKA n NngÍorn
PŤitom pro libovolné P
AGREGÁTNÍ PoPTÁVKA A NABÍDKA
je AD,,,(P) < ADA,M*^M(P),
V drisledku monetární expanze došlo v krátkém období současně ke zvfšení produkce, i ke zv!šení cenové rovně. Zvyšenícenové rovně vede ke snížení |Yo .-- lr.--, -l , ,-' L: --'.,- 1,, . ' reálnych mezdna rovni rovnovážné reálné mzdové sazby 1i. 7 oproti vychozi Reálná mzdová sazba poklesla oproti vychozí rirovni produkce proto, že během daného krátkého období isou nominální mzdv fixní.
P" P1
Yo=Y
Y1
Pozn': Rovnovážn! bod [P" ro] pŤejde do bodu [P., l], vzhledem k rústu lD. Rostou rirokové míry a následně se snižujíinvestični vfdaje. Po určitém čase se vrací urokové míry i investičnív1/daje na vlchozí riroveĚ. Ekonomika dosahuje rovnováhy v bodě [P,, r'J.
V delšímčasovémobdobí začnourrist i ceny vyrobních faktorri. Jejich rrist se zastaví, až bude zvyšení cen produktri i vjrobních faktorri shodné s počátečním
zv Pozn.: Rovnovážn!bod [P" Io] sepiesune do bodu [P', {]. Vzroste cenováhladina areáln!produkt a tedy i zaměstnanost.
Shrřme piehledně krátkodobé efekty monetární expanze za pŤedpokladu keynesiánské kňivky krátkodobé agregátni nabídky (zák|adni situaci):
} }
produkce a cenová riroveř se současně zv!,šlly, riroková míra se v krátkém období sníží|a,neboť platí
,
b
:L'r,q.h
I
M+A^M
h +kab
Po
šenímnabídky peněz, kterou vyvolala expanzivní monetární politika. NapŤ. když relativní pŤírristek nabídky peněz je ot, pak relativní pŤírristek cen vyrobních faktorri a ceny produktri je téžc. Rrist cen zvyšuje poptávku po penězích. Rostou urokové míry a následně se sniŽují investičnív1fdaje. Po určitémčase se vrací rirokové míry i investiční vyďaje navychozíiroveí. Ekonomika dosahuje rovnováhy v bodě [P', IoJ, ktery vyhovuje nové agregátní poptávce a dlouhodobé agregátní nabídce.
Z
dlouhodobého hlediska tudížbude drisledkem expanzivní monetární politiky:
ts
reá|námzdová sazba se snížila.
}
Dlouhodobé efekty monetdrní expanze
Nyní pŤejdeme k vlkladu dlouhodobfch ričinkri monetární politiky. Z dlouhodobého hlediska agregátni nabídka nezávisí na cenové rovni. Je
to
zptisobeno pružnostícen v dlouhém období, a to včetně cen vyrobních faktorri. Na obrázku je zakreslena téžkrátkodobá kŤivka agtegátni nabídky ld. Posun z rovnovážného bodu R' y.] do [P',{J jsme již ataIyzovali pŤi vysvětlení krá|
kodoblchefekt expanzivnípolitiky.
nezměněná riroveř reálného produktu a zaměstnanosti, nemění se ani vyše reálnfch rirokovfch měr;
vzrlist rovnovážné urovně cen, která odpovídá zvyšení množstvípeněz
v oběhu. Budeme zdetaké pŤedpokládat, že nominálnimzdové sazby jsou fixní krátkodobě, v delším období pak po uplynutí platnosti mzdov ch dohod mezi odbory a zaměstnavateli - se postupně v čase nominá|timzďy pŤizprisobují zvfšení(nár
azu) agr e gátn í p optávky.
Bod rovnováhy [P', I] je bodem krátkodobé rovnováhy. Tento bod pŤedstavuje začátek piizprisobovacího procesu ekonomiky. Je to proto' že v dťrsledku fixní
Su reá|né nominální mzdové sazby W^azvyšenícenové .lakrnilc rnzdové sazby \ oproti reálné mzdoyé sazb pracovuplyne lhrita platnosti mzdovlch dohod mezi sazby, alcsptlt1 mzdové nominá|ní zv!šení období níci budott požadovat v da|ším
prrlporcitlnálrrč zv!šoníconovéÍtrovně P,, aby sc ť|rovci| rcirIrré rnzcly !j vynlvrlrrIrr
AcntcÁruÍ
PoPTÁVKA
A
NABÍDKA
s rirovní vychozi rovnovážné mzďové sazby nemohou zristat dlouhodobě fixní.
Iro
Nominální mzdové sazbv tak
Po'
Zvyšenínominální mzdové sazby na W. však povede k nové funkci agregátni nabídky ,,S,, a vznikne tak novf bod (krátkodobé) rovnováhy w, Y,]' PÍizp:Ů.sobovací probes ekonomiky v reakci na zv šeníagregátni poptávky pokračuje v čase. Skončí,až blde )Z rovno potenciálnímu produktu a reálné mzďy se vráti
nav, chozi
roveĎ.
V bodě |P., Y.]jsou splněny všechny podmínky dlouhodobé rovnováhy eko-
nomiky:
}
) }
W;
,,;,,i.
,y"ho,í rírovni rovnovážné reáIné mzdy (pracovníci jsou tcdy ,,v rovnováze..); vyrobená produkce odpovídá produkci pŤi plné zaměstnanostiY,tj. potenciálnímu produktu, kter;/ je poptáván; reáIná mz
pŤi cenové hladině
sc rtrvná
P.anomináIní mzdové sazbě I|.,
tj. pŤi rovnovážnére-
álné mzdové sazbě 1: 4, firmy dobrovolně vyrábějí a nabizeji množství produkce Y apoptávají rozsah zaměstnanosti lť. Shrřme pŤehledně dlouhodobé efekty monetární expanze: Produkce a zaměstnanost se oproti vychozírírovni ekonomiky nezměnila, produkce je na tirovni potenciálního produktu Y a zaměstnanost je na rirovni plné zaměstnanosti, M Reálné peněŽní zristatky se nezměni|y. Íj.# -f,. n.i't nominální peněŽní zásoby se ,,pŤelije.. do r stu cenové hladiny, a to stejnou mírou. Cenová hladina rostla mírou rristu n(P): f stejnou jako míra r stu nominální .
dM
zasoDypenezfi\tw): M. M+AM M Ze vzÍahu -, ,Ti :ž totiŽ p|yne
:t t + n @j
l+ TE(M\
l hc
INFLACE 6.1
Pojem inflace a pÍíčinyinflace
Inflace je v ekonomice jeden z nejčastěji užívanychtermínri, a také v tiskrr fiak odborném, tak běžném)je jí věnována značná pozornost. Všeobecně se rná zato,Že inflace je vyrazně negativním jevem v ekonomice' má negativní dopady na život lidí apod. Inflace je definovánajako projev ekonomické nerovnováhy' jehož vnějším znakem je rrist cenové hladiny. Inflaceje nepÍetrŽity rrist agregátní cenové hladiny v čase,
ktery zachycuje všechna zbožía služby. Zďražování, které vidíme na zvyšujícíse ceně benzínu, jídla, bydlení a dalšího zbožíje tedy změnou cenové hladiny, inflací.
Současně s tím dochází k rristu množstvípenězv ekonomice atudížk poklesu kupní síly peněžníjednotky. Inflace současně znamená znehodnocení peněz (vkla. dri), ve vztahu k míŤe inflace tedy míru znehodnocenipeněz, konkrétně mrižeme Ťíci negativní rirokovou míru.
MěÍení inflace Inflace vyjadŤuje obecně rlist spotŤebitelsk ch cen. Konkrétním kvantitativním vyjádŤením je tzv. míra inflace, což je změna cenového indexu v procentech oproti minulému období. Nejčastěji se měŤí míra inflace rr, pomocí indexu inflace podle vzorce:
r,: (M=l
+r @)
-n
(A[---n(P)'
p-p
j1--'1--1 .100,
P,
kde rr, pŤedstavuje
Reálná mzdová sazba se nezměnila. Úroková míra se nezměnila. neboť
t.
Kapitol.a 6.
index inflace,
P , znači cenovou hladinu v čase /,
1M
'r =L.( A+ -'' h'" ^Á)-___.--.h+(arbk)
p
v dlouhém období se nemění reálné peněžnízristatky, ani poptávka po penězích pŤi rovni potenciálního produktu )z' a
Dlouhodobé efekty monetární expanze pŤi rostoucí keynesiánské funkci krátkodobé agregátnínabídkyjsou stejnéjako efekty monetárniexpanze v klasickém pÍípadě(pňipomeneme neutralitu peněz).
P,_,značícenovou hladinu v čase /- l. Pro její měŤení pouŽíváme rrizné cenové indexy, jako napŤíklad index spotŤe-
bitelskfch cen (CPI), index cen vlrobcri deflátot HDP
V praxi je míra inflace zpravidlra
}
} }
a
další.
měŤena
indexem spotŤebitelsk;Ích cen (CPI),kter! vyjadŤuje velikost změny v1/dajri spotŤebitelri (domácností) na nákup danych spotŤebních statk ;
indexem cen v;Írobcri (PPI),ktery vyjadŤuje změnu cen vyrobc a cenovym deflátorem HNP (HDP),jenž vyjadŤuje změny cerr všcch strrtkii. které jsou součástí hrubého domácího produktu. jo inflaco v obIasti spotfobitclsk1ioh ccn trtčicrta jrrkrl pÍírfislok lzv. praxi V int|oxtr sprltfobilc|sk1ic|t cctt. V (.r:ské rr:pttbIicr: so irtt|cx ittllitcc trtčÍírtir zrikIrrt|č
Inr
Iruruncr
spotŤebního koše, ktery upŤesřuje Česky statistickj' riŤad. SpotŤební koš v současnédobě obsahuje pŤes 700 položek (konkrétně 729 po|ožek). Do spotŤebního
košejsou zaÍazeny nejd ležitějšíspotŤební pŤedměty a služby, které reprezentují hlavní vldajové položky obyvatelstva, jako napŤ.: & potravináÍské zboží(potraviny' nápoje, tabák),
F
&
nepotravináÍské zboží(odívání, nábytek' potŤeby pro domácnost, drogistické a drobné zboží,zbožípro dopravu a voln;í čas,zbožíproosobní péčiaj)' sluŽby (opravárenské, z oblasti bydlení, provozu domácnosti, zdravotnic-
tví' sociální péče,dopravy, vo|ného času, vzdělávání' stravování
a ubyto-
vání, osobní péčea služby Íinanční). SpotŤební koš se občas aktualizuje. U nirs doš|o ke změně koše naposledy v roce 2007. PÍed |0 lety v takovérnto spotÍebním koši chybě|y položky jako napŤíklad mobi|ní te|efony, dětské plenkové ka|hotky' dá|niční známka, pronájem kurtu na squash a také některé značky osobních automobilri. Česk! statistickjl Ťad členívšechny uvedené spotŤební pŤedměty do 12 skupin' pŤičemžváha dané skupiny závisína velikosti této skupiny ve spotiebních vfdajích obyvatel (domácností). Největší skupinu vldajri v Českérepublice v současné době zaujímá skupina čtvrtá - bydlení, voda, energie' paliva -, a to podílem téměÍ25%o navyďa1ích. Je tŤeba Ííci,že tato skupina tvoŤí nejdriležitějšískupinu vjudaj ve většině zemí světa. PatŤísem nájemné, běžná idržba bytli, náklady na elektŤinu, vytápění, p1yn, vodu apod' Protože Ťada těchto položek je státem regulovaná (z,ejména nájemné) - je možnépočítats tím, že podíl této skupiny v celkovych vyďajich obyvatel poroste a deregulace nájemného atd. bude vytváŤet tlaky na rrist inflace u nás. Dalšídriležitou Skupinou ve spotŤebních vfdajích obyvatel jsou potraviny a nelkoholické nápoje' za něž utratí obyvatelé více než |6%:o qÍdajri. Na tŤetím místě jsou vydaje na dopravu s podílem pŤes 1l %, následuje skupina vldaj na rekreaci a kulturu s podílem téměŤ 10% a skupina alkoholické nápoje a tabák, zakteré obyvatelé vydají pŤes 80Á z celkovych vfdajri. Tls. 6.1
SrnuxruRA sPoTŘEBNÍHo rosr v ČR oo noxu
Název skupiny
2007 Počet
po[ožek
Podí|. dané skupiny v %
Rekreace a kultura
!3
9,87
vz0etava nl
7Z
0,62
Stravování a ubytování
43
5,84
Ostatní zbožía služby
50
6,29
CeIkem
729
100.00
Zdroj:
r
nr.r.
ČSÚ
PÍíčinyinflace PŤíčinouinflace je rrist fyzického objemu peněz v ekonomice. Množstvípenčz jo odvislé od rirovně rozvoje ekonomiky. Vyrobí-li Se Více produkce, je zapotŤebí víco peněz. Inflaci však vyvolává pŤírristek peněz, kterému neodpovídá rtist produkce. Množstvípeněz v ekonomice reguluje centrální banka každého státu na zák|adč své měnové politiky. obecně se rozeznáyají dva základní typy inflace
-
infface
nabídková (nákladová) a inflace poptávková -vizdá|e. K inflaci nabídkové dochází tehdy, jestliŽe rrist nákladri vyvolá pokles agregátní nabídky a tím jsou ceny vytlačovány vzhriru. PŤíčinounabídkové (nákladové) inflace je zejména rrist mezd, kter! je promítán do rrjstu cen. Dále pak to mriže bft rrist cen surovin na světovlch trzích (z'ejména ropy) apod. Inflace poptávková je vyvolaná r stem agregátní poptávky, která pŤekračuje vfrobní potenciál země a rŮst produktu není dostatečny. Zvyšujícíse poptávka
začÍenaÍážetna omezenou nabídku komodit avyžene ceny nahoru. PŤí ana|yzách inflace jsou používárry rizné ukazatele v závislosti na konkrétním ridaji. Nejčastěji jsou pouŽívány nížeuvedené míry inflace: V. mira inflace vyjádŤená pŤírristkem prriměrného ročníhoindexu spotŤebitelsk;Ích cen;
W míra inflace vyjádÍená pŤírristkem indexu
h'
spotŤebitelskych cen ke stejné-
mu měsíci pŤedchozího roku; míra inflace vyjádŤená pŤírristkem indexu spotŤebitelsk ch cen k pŤedcho-
zímu měsíci; míra inflace vyjádŤená pŤírristkem indexu spotŤebitelskfch cen kzákIadnimu období (napŤ. rok 2005 : 100); míra inflace vyjádŤená pŤírristkem indexu spotŤebitelskych cen k základnímu období (napŤ. prosinec 2005 : 100).
Potraviny a nealkohoLícké nápoje
fo4
76,26
ALkohoLické nápoje, tabák
20
8
Odívánía obuv
71
5,24
Bydlení, voda, energie a paliva
41,
24,83
Bytové zaŤízení, zaŤízenídomácnosti, opravy
82
581
Zdravi
47
174
83
1,7,41
rrírnlčnč.jší sitttaco a nc všochny novou sittraci zvláclnou. Prtl rlbtltlbí c,|cÍ1ircc.jc prtrlrr
3,81
cItitrirklorislick]li riist ptlčltr itrstrlvr:ltclí, krltlkttrzii, nczitttrčslrtitrttrsIi.
Do
p
rava
Pošty a Ielekontunikace
3
"t7
DaIšípojmy spojené s inflací
Deflaceje opak inflace, snižovánívšeobecné cenové hladiny. Je poměrně vzácnil a lnamená pŤedevšímreá|né zdražení všech budoucích závazk - sp|átck rivčrtr. rnzdovlch závazki(reálná hodnotamezdse zvyšuje), smIuvně dohodnutého ná.jonrrrÚlro, pĚírn1|'ch daní atd. V období deflace se všechny v1i robní podniky clostírvir jí t|tr
Inruncr
Stagflaceje spojení stagnace a inflace (situace, kdy dochází ke stagnaci reálného produktu a současně k rristu míry inflace). Je doprováz ena Íéžr stem nezaměstnanosti, což ve sv1ich drisledcích znamená, že je popŤena Philipsova kŤivka. Dochází zde tedy k jejímu selhání. Stumpflace označuje situaci, v níždochází k poklesu reálného produktu a zároveri k rristu míry inflace' Infl ace zjev ná, pot|ačená a sk rytá. Pok Lrd j e ekonomická nerovnováha spoj ena s r stem cenové hladiny, mIuvínre o zjcvné (otevŤené) inflaci. Státní orgány mají možnost adrninistrativními opatŤeními rrist cen brzdit či dokonce zastavit. Nejsorr však schopny adrninistrativně odstranit pŤíčinyinflace. Inflace se potom projevujc jako inflacc pot|ačená (b|okovaná). Jejími projevy jsou napŤ. vynucen1i rrist rispor, cxistenoe ncdostatkového zboži, rozvoj černého trhu apod. Trvají-|i pĚíčinyinflace a dosáhnou-|i určitéhorozsahu, je nutno po určitédobě administrativní ceny pŤizprisobit a obnovit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Potlačená inflace se pŤemění nakonec v inflaci otevŤenou. V oficiálních cenovych indexech není zachycen vlvoj cen v;irobkri a služeb, které produkuje stínová ekonomika. oficiální statistika téŽ nemusí vybrat koš vfrobkri, kter]i pŤesně odpovídá struktuŤe spotŤeby domácností. Cenové indexy potom nevykazují skutečny rrist cenové hladiny. V tomto pŤípadě hovoiíme o in-
flaci skryté.
Inflace mírná a pddivd Z hlediska kvantitativního mriže existovat: l. mírná (plíživá) inflace, pŤi niž tempo rristu cen v podstatě nepŤekračuje tempo rristu v roby. Roste tudížnominální i reálnju produkt. Mírnou inflaci
2.
3.
obvykle lidé považujíza pŤijatelnou anesnaži se zbavovat p enězve prospěch reálného bohatství; pádivá (cválající) inflace, kdy tempo r stu v roby jižzaostávázatempem r stu cen. Penize ztrácejí svou kupní sílu, a lidé Se proto snažíjich držet co nejméně. Většina kontraktri je indexována cenov m indexem, nebo je vyj adŤována v zahr aničnich měnách : hyperinflace je extrémní pŤípad inflace cvá|ající. Tempo rristu cen je vysoké' nemá jižžádnousouvislost s tempem rristu vyroby. Ceny jsou vysoce nestabilní a často se mění, reálné mzdy kolísajínahoru a dolri. Peníze pŤestávají vykonávat své funkce, částečnědochází k barteru (tj. k pŤímésměně
zboži bez použitípeněz).
Uvedené členěníinflace není jediné možné.Kromě uvedeného relativního poh|edu je možny téžpŤístup absolutní, kdy se uvádějí typy inflace podle absolutně dosahovan 'ch temp rrjstu cenové inflace. Zamírnou jepovažovánainflace, pokud .jojí rníra rrcpĚevyšuje 0,l0. PÍi vyššímíŤe inflace (dvou čidokonce tŤíciferné)se IttlvtrÍí tr inÍ1aci pirdivé.
InrLncr
PÍi anaIyze budeme věnovat zejménapozornost ,,vnitŤním.. pf íčirrirrrrin|lrroc. Inflaci, resp. inflačníproces rozdělíme na dva druhy pod|e prvotníclt zdrrtjii. které ji vyvolávají. Podněty k rristu cen mohou vycházetjak ze strany nabít|ky' tak ze strany poptávky. Rozlišujeme proto
b. poptávkovou inflaci (inflaci poptávkou taženou - demand-pull inflation), jež má prvotní zdroj na straně agregátní poptávky, v nadměrném r[istLt agregátni poptávky; nabídkovou (nákladovou) inflaci (inflaci tlačenou náklady - cost-puslt iltflation), ježmá prvotní generátor na straně agregáttti nabídky v podobč rristu cen. Ten je drisledkem rristu nákladri firem vyvolan ch rristem norninálních mezd, rristem cen materiálri, energie a cen sluŽeb ostatních vyrobních faktorri, technologickymi změnami aj. Rozdělování inflace na poptávkovou a nabídkovou inflacijejen relativní a podmí-
b
něné, vztahuje se hlavně k prvotním pŤíčinám,které ,,odstartují..
r
st cenové
hladiny.
NapŤ. za pŤíčinunabídkové'resp. náklady tlačenéinflace nebudeme povaŽovat skutečnost, kdy se v drisledku nadměrného r stu agregátní poptávky zvyši míra očekávanéinflace, která je prostŤednictvím mechanismu mzdovych a cenovych dohod zakotvena pŤedem do nominálních mzdov ch sazeb, resp. kompenzace cenového zvyšení, zvyšuje tak náklady firem, ceny jimi ríčtovanéza vyráběnou
produkci, a tedy i agregáttti cenovou hladinu. Poznamenejme, že se v realitě obvykle oba typy inflačních podnětri kombinují. Ve vykladu je budeme ana|yzovatpostupně.
6.7.7
Poptávková inflace
K poptávkové inflaci (demand-pull inflation) mriže dojít, pokud
se skutečnjz
produkt bIížísvou velikostí produktu potencionálnímu. MoŽnost poptávkové inflace se promění ve skutečnost,kdyždále pokračuje rrist agregátní poptávky' ale odpovídajícím zprisobem neroste potencionální produkt. DŮvody poptdvkové inflace
Agregátní poptávka sestává z vydaji na spotŤebu, na investice, ze státních vfdajri a čistéhoexportu. Každáz těchto složek agregátní poptávky mriže vyvolat inflaci. Uvedeme možnépŤíčinypoptávkové inflace. > Investičnívfdajejsou spojené s multiplikačním a akceleračním principem a mají značnou volatilitu (proměnnost). Investičnívfdaje, které nepŤines|y odpovídajícírrist nabídky, mohou vyvolat rrist agregátní poptávky v takovrj
>
míŤe, že se projeví poptávková inflace.
Mzdy tvoĚí v znamnou
s,loŽku spotŤebních
vldajú. Pokud rŮst ntltnirtítl-
níoh mczd pĚev1/šírrist produktivity (a tedy nabídkLr) pĚi skutočnr!tn prtlt|trkltr, ktr:ry tldprrvíclÍt potoncitrnálnínrtr t|rrit|c k irt fl rrci.
Iru
rrncr
P- Stát svymi opatŤeními mriŽe prosadit levn;Í rivěr. Zvyši tak spotŤební a investičnív1fdaje, a otevirá cestu poptávkové inflaci. b Sníženídaní zvyšuje poptávku a vytváŤí moŽnost, aby se projevila poptávková inflace' w Zvyšení státních v dajt) mťržcb1/t většíneŽ rŮst nabídky, am že vyvolat inflaci; to se stává zejnénit pĚi deficitech státního rozpočtu. S čistÝm exoortem sor'rvisí itrlotlrttlvaná inflace' Osn. 6.1 PoprÁvrovA
6.7.2
llr||'lrt'|||l/||| Nabídkováinflace,resp.inflacetlačenánáklady..jctlrttItt.ttt impulz je na straně agregáttli nabídky' Tímto inrpLrIZc|tI i(.ttl..l tt;t|.Il||||| |||. ||| vyvolan1i rrizn mi piíčinami,jako napŤ.: It rťrst nominá|nícb mezd iako nákladri firem je ryo|r|c'jii l|t./ | |l',| ;rtrrrIrtl' \l|||||
vlty prace, w rrist cen energie a surovin, @"
tlrucr
Nabídková(náktadováinftace)
r
st cen ostatních služeb vyrobních faktorri,
w depreciace měnového
kurzu zvyšuje relativní ceny
clovliŽett(.Itrr uIrrlzI
a služeb a tím i agregátni cenovou hladinu'
I'
rrist míry zdanění (,,daněmi tlačená inflace..), risilí firem zvyšovat ceny své produkce a služeb,
politické události mohou napŤ. vyvolat zdražetí dováŽenyc|r
st|tttvttl
a energetickych zdrojri,
nutnost pŤejít na méně kvalitni zďroje surovin nebo energii'
Yo=Y. Yt
nedokonalá konkurence, kdy firmy v monopolním nebo oligopo|nílrt 1ttl' stavení mohou ovlivĎovat trŽní ceny; pokud některé z těchto fircnl zvyŠí ceny a jejich vyrobky slouží jako meziprodukty,zvyší se náklady ostltlttírtt
Y
Pozn.: Agregátní poptávka protíná nabídku ve v1,ichozím rovnovážném bodě [Po. IuJ, v němŽ je produkcenarirovni poterrciálníhoproduktuY,:Y Y situaci poptávkovéinflacesezv!šíagregátní poptávka z AD,,na lD'. Bod rovnováhy se pŤi nezměněné nabídce změní tak, ze se reál ny produkt se téměĚ nezv 'ší,ale zv;íšise cenová hladinaz Po na P'. Inflaceje tažena poptávkou.
PŤíčinapoptávkové inflace spočíváV nadměrném rťtstu, resp. v nepŤetržitém nadměrném zvyšování agregátní poptávky' PŤíčinynadměrného rŮstu agregátní poptávky lze konkretizovat takto: l. risilí trvaleji udrŽovat míru nezaměstnanosti pod pŤirozenou mírou nezaměstnanosti, (tj' udrŽovat skutečn produkt trvaleji nad potenciálním produktem), 2. vyrazné a trvalé vládní rozpočtovédeficity, jeŽ nemohou-li b17t financovány emisí obligací a jejich prodejem na finančním,resp. kapitálovém trhu (ať z jakjlchkoliv pŤíčin,napŤ. kvrili jeho nedostatečné absorbci) jsou kryty emisí, resp.,,tištěním.. peněz. Motorem, ktery pohání poptávkovou inflaci tedy je b nadměrně expanzivní (inflační) monetární politika,
vlrobcrim
aj.
íircrlt Jde o nepÍíznivénabídkovéšoky, které vedou k pÍímémurristu nákladťr posunují kŤivku l
t,,r
i${illl:
Pr Pe
b
nadměrně expanzivní fiskální politika. pŤípadech je inflace (zŤetelně pak vysoká míra inflace, resp' pádivá irlllilr.:c a zcjrnéna pak hyperinflace) spojena s rychl m rťlstem peněŽní nabídky (zlistrby) it v ttlllll.
V obou
tlč'Žrtítttjevcrtr..
(M
Ill.ic:t|rlrlrrr)
rrirllítl|itt vc vycIttlzírn tttvltttvii7ttť'ttt lltttIt1. ve kleteltt 1t.Sl\l||(...||\ vytrr|lllí lirLIrlry jsrltt 1rltrť.vyrlžily ZvyŠerrÚ vyrrllrlri ttlil.IltlIy zlttr.tt,'t sc sltizi teiiItrv 1ltrltltt|.l ttlt ), I'rltl|'r,l|rr|rlrtt lll,|(,l'iilIli rrlrllirtLrr'.1tii tteztlti.ttčttri iIJ,|ťl'li||li 1ttr1tllivlt ,:, llltir'tllt ttltlrirll.ott r'
l\lztl: Agtculi(tti ptl1ltÍvklr;lrrrIirtii 1't.,.Itt|.I t.'vett 1rtllettt.iitIltíttttt.
Inrt"lcr
Inruncr
6.7.3
V teoretické analyze inflace je v literatuŤe často používána adaptivní metoda formování očekávané inflace. obecně lze metodu adaptivního očekáváni, aplikovanou na formování hodnot očekávanéinflace, zapsat ve tvaru "n(P), :
změnila reálná poptávka po pcnězir.:h. dojde ke zvfšenícenové hladiny. Vyjděme z podmínky rovnováhy trhu porrěz
Když peněžnízásobavzroste, aniž by
Inflace a inflačníočekávání
"n(P),_, + r(n(P),,
-
se
kterou múžemezapsat ve tVaru
"n(P),_r).
odtud pro adaptivní očekávání inflace lze psát "TÍ(P),: ut(P), , + (l
Je-li r,:
1,
-
L)
"fi(P),
,.
potom
'n(P),: n(P),
,.
očekávaná inflace v období t se rovná skutečnémiŤe inflace v minulém období. V takovémto pŤípadě jde o speciální pŤípad mechanismu adaptivních očekávání, kter se tazyvá statická očekávání. Je-li r, menšínež jedna a většínež nula, míra zohlednění skutečné inflace v minulém období je nižší(podle velikosti l).
Je-li
r:
0,
M P
nominá|ní pelěžnízásoba, cenová hladina, reálná poptávka po penězích. IMJPI
Zevztahu
M: P .YL, P
plyne
pak
n(P\:nnut\"n(P),: "r(P),
r.
Často je změna agregátnípoptávky nebo nabídky pro tržni subjekty nečekaná, coŽ domácnosti a firmy pociťujíjako náhlé cenové šoky. Avšak ne všechny změny v agregátní nabídce a poptávce jsou pro trŽní subjekty neočekávané. Domácnosti
i firmy pŤedpokládají určitou míru inflace a pŤLh|ižeji k ní pŤi jednáních o vfši mezď,určování vfše rírok apod. Tento druh inflace se označujejako setrvačná či očekávaná inflace (inertial inflation). Pokud prisobí v ekonomice pouze setrvačná inflace, pak se agregátní poptávka a nabídka mění ve stejné míŤe. Poruchy na straně nabídky nebo poptávky narušujímíru očekávané inflace a míra inflace se tak změní. Je pravděpodobté, že po vyčerpání ríčinkricenového šoku nová míra očekávanéinflace nebude stejnájako pŤed cenov m šokem. PŤi vysvětlování inflace budeme vycházet z toho, že inflace je peněžní jev vyvolávan nadměrnou emisí peněz. Inflace vzniká tehdy, když peněžnízásoba pŤedbíhá poptávku po penězích. PŤedpokládejme, že centrální banka bude zvyšovat peněžnízásobu. Lidem ,,potečou.. do jejich majetkov ch portfolií dodatečné peníze. Jestliže se nezměnilo nic, co by zvfšilo poptávku po p enězich, budou chtít pŤebytečnépeněžníz statky pieměnit v jiná aktiva' Jejich risilí bude zvyšovat nejprve ceny aktiv a posléze ceny
zboži a služeb (viz dále transmisní mechanismus). Když se cenová hladina bude zvyšovat, budou lidé chtít absorbovat rostoucí peněžnízásobu do svych peněžních zťrstatkťr. Pak sice držínominá|ně více peněz, a|e reá|ná hodnota těchto peněz je ttr;zrnčnčrla.
kde je
"(Yt\. \P/
Tento vztah ukazuje, že mira inflace je dána rozdílem mezi tempem rristu nominální peněžní zásoby a tempem rristu reálné poptávky po penězích.
Reálná poptávka po penězích v uvažovaném zjednodušeném modelu závisí na reálném drichodu a na nominální rírokové míŤe. Podle pŤedpokladu |ze psát odtud vidíme, že
?:,r,,r).
cr(P)
:
ÍÍ(]VD-
n(L(Y, r )).
Protože se riroková míra v dlouhém období pŤílišnemění' rrist reálné poptávky po penězích v zásadé odpovídá rristu reálného domácího produktu. Lze proto Ííci,že míra inflace v dlouhém období pŤibližně odpovídá rozdílu mezi rristem peněžnizásoby a r stem reálného domácího produktu. Toto tvrzeníje v souladu s kvantitativní teorií peněz. V krátkém období m.iaže reáIná poptávka po penězích kolísat, zejménav d sledku změn nominální rirokové míry.
Inflačníočekávání a poptávka po penězích PŤedpokládej me,žepetěžnízásoba roste ročnímtempemn(A,[), reálná poptáv. ka po penězích roste tempem n(|MJP|, inflace je tudíž
n(P):r(M)
"(+\ \PI
Mezi reá|nou rokovou mírou r a nominální ťrrokovou mírou r,, p|atí F.ischcrtiv vr,Ltrh
r
,,,r+trípl.
Iru
rrncr
Irut
Centrální banka oznámí, že jejim cílem je inflace ve v ši "n(P) a že bude provádět takovou měnovou politiku (zvyšovat peněžnizásobutak), aby tento inflační
t
nr.r
lnflace postihuje pŤíjemce fixních drichodri. Nominální vyšc stitrtrl-rrric|t t|iichodŮ, stipendií, rirokri z obligací a podobnlch pŤíjmri se neměn í, rrlr:.jc.jic|l rcri
Irrii
cíl splnila. Toto oznámení centrá|ní banky m že mít okamžit! vliv na inflaci. Lidé začnou očekávat inflaci.n(P), a jejich inflačníočekávání se promítnou do
kupní síla klesá.
A to se staneještě dĚíve, ncž centrální banka peněžnízásobu skutečně zv ší. Mezi skutečnou inflací a očckávanotr inflací existuje těsn vztah - očekávaná
hodnota vkladri a prijček. V tomto pŤípadě ztrácejí věŤitelé azískávají d|užníci.
nominální urokové míry. Zvyšeni nominální rírokovémíry zdražuje drŽbu peněžníchzristatkri. Lidé proto snížípoptávku po peněžníc|t zrjstatcích, a v drisledku toho vzroste inflace.
inflace pŮsobí na skutcčttou inÍlaci. Zprost odkujícím článkem mezi očekávanou a skutečnou inflaoí jc norniná|ní ťrrokov1r tlíra a její prisobení na poptávku po penězích. KdyŽ se napĚ. očekávaná inffacc zvyší nad skutečnou inflaci, dojde ke zvyšení nominální rirokové níry, takže Iidé budou chtít držet méně peněžních zristatkŮ. SníŽenípoptávky po penězích pak bude mít za nás|edek zvyšení inflace' Dospěli jsme k poznatku, že skutečná inflace je ovlivřována očekávanou inflací' pŤičemžinflačníočekávání se do skutečnéinflace promítají pŤes poptávku po penězích. To také znamená, že ínflace je vyvolávána nejen skutečnym rristem peněžní zásoby, ale mriŽe byt vyvolána ijen očekávan m r stem peněžni zásoby. Schématicky lze závislosti znázorniÍ takto: rŮst peněŽní zásoby --+ inflace hospodáŤskjl rrist (rrist produktri) - rrist reálné poptávky po penězích -+ inflace očekávaná inflace ---+ nominální rlroková míra ---+ r st reálné poptávky po penězích ---* inflace
6.2
Dústedky inflace
Peněžní toky propojují celé hospodáŤství. Inflace, která narušujejejich rovnováhu, sv1imi dlisledky zasahuje všechny části ekonomiky. PÍe rozdělovací
efekt i nflace
Tim, že se snižuje kupní síla peněz, se oslabuje jedn a z jejich základních funkfunkce uchovatele hodnoty. Docházi k pŤerozdělování bohatství od věŤitelŮ k dlužníkúm.Inflace pŤinášíefekty dlužníkrim, sniŽuje hodnotu jejich dluhti, zatímco pro věŤitele je nev hodná. NapŤíklad prijčil-li by si dlužníkdnes 1 mil. Kč, což pŤi prriměrném platu 20 tis. Kč pŤedstavuje 50 měsíčníchplatŮ, pŤi rústu inflace a zároye dŮchodri napÍ. za l0 let na 40 tis. Kč bude dlužníksplácetjen 25 měsíčníchplatri. RŮstem cenové hladiny ztrácejíti, kdo si držípeněžnírezervy,kdomají vklady u bank, majite|é státních dluhopisri a životních pojistek, a pŤedevšímpŤíjemci povrrych pĚíjnrri' Na kIesající vnitŤní síle koruny vydě|ávají v zásadě ti, jirnŽ sc zltcIttrc|ttoctrjí.jo.jich brrt|otrcí porrčŽnír'itvtlr,ky, zc.jnréna bankovní dIuŽnír:i.
cí
Inflace nepŤíznivě ovlivĚuje mzdy a platy. Reálné mzdy v mírn iltÍlaci rllrvykle rostou, a|e za cváIqíci inflace se prosazuje tendence k poklesu rr:irlrr1iclr mezd.
Pokud je míra inflace vyššínež nominální ríroková míra, klesá abso|trtrrč
Deformace cen, zejména dlouhodoblch Inflace dále deformuje ceny u dlouhodob ch smluv - napŤ. nájemné, dodavatelské smlouvy, mzdy. Zájem d|užnikŮ tedy je, aby inflace byla vysoká, neboť se tím reálně snižuje velikost jejich dluhu. Proti těmto změnám se lze bránit zabudováním inflačníchdoložek do smluv, podle nichž Se ceny ve smlouvě budou měnit podle pohybu některého z cenovych indexri. Tomuto postupu se Ťíká indexace cen.
Z toho také plyte, že negativní dopad má zejména neočekávaná inflace, která není zahrnuta v cenov ch ujednáních. Socidlní dopady inflace Inflace negativně ovlivíuje mzdy, jejichž kupní síla klesá. Nepostihuje vlastníky hmotn ch statk , protože cena majetku roste stejně jako inflace. Z toho drivodu
inflace více postihuje sociálně slabšískupiny obyvatel. Sociálně slabšískupiny obyvatelstva nejsou obvykle majiteli reá|nych hodnot. Jejich životníuroveř závisinapeněžních drichodech (často fixních). Inflaci proto pociťujívyraznějí než majetkově a pŤíjmově silné skupiny obyvatelstva. Vliv na reálnou hodnotu bohatství Inflace znamená znehodnocení ríspor (dŤíve vytvoŤeného bohatství). Nepostihuje vlastníky hmotnlch statkri, cena věcnych forem majetku s inflací stoupá (nemovitosti, staroŽitnosti' umělecká díla). Inflace má dopad na vztah věŤitelé - dluŽníci (znehodnocení dluhri je vyhodné pro dlužníky). Rovnovdha ekonomiky a inflace Pádivá inflace sice nominálně zvyšuje poptávku, reálně ji vŠaksnižuje. Reálné sníženíagregátni poptávky mriŽe zprisobit pokles reálného produktu pod riroveř potencionálního, tj' vyvolat recesi. Mírná inflace posiluje agregátní poptávkLr uměrně rristu nabídky. Stimuluje tak v1irobu a zaměstnanost' lnflace mění strukturu spotŤeby. Rychlejší rrist cen zák|adních životních ptltĚob (potr.aviny apod.) snižujezdroje dŮchodŮ, pouŽite|nlch na.jin v1i robky a s|uŽby. ,/,t'ltčt.ty vr: struktttÍc spotĚoby vyvo|áva.|í strtrktLrr1rIrrí pŤcstrlry vc vyl.tlbč. ktcr.ť: ltttlIttltt rtttt.ttŠit t.rrv tltlvÍt lttt Irtls;lrltIiii.stv í.
Iru
rrncr
hrrncr
Vyššíinflace v zemi oproti zahraničíposiluje pŤi pevn1fch měnov ch kurzech dovozy, roste pŤevaha nabídky nad poptávkou' PŤevaha zahran1čni nabídky oslabuje podněty k ekonomickému rristu v zemi. PŤi pohybliv1ich měnov ch kurzech nerovnoměrná tempa inflace vedou k vfkyvrim kurz . To se projeví v rostoucí nestabilitě všech tok , které spojují zemi se zahraničím. Jejich nestabilita mťrže ohrozit ekonomickou rovnováhu země.
Inflace vytváÍínejistéekonomické prostňedí' vnášínejistotu do budoucího chování podnikri a podnikatelŮ , zejména pak z hlediska jejich budoucích investičních záměri apod. Vysoká ťrroveř inflace vede ke sníženípoptávky potencionálních investorri po investicích atd. Na druhé straně pak infface znamenápokles kupní síIy,ztrácí se motiv ke spoĚení, posiIq|e se sklon ke spotŤebě. Vcelku |zeÍíci,žepádivá inflace destimuIuje ekonomickou aktivitu. obdobné ríčinkymá i ko|ísavá mira mírnéinflace. Mírná a očekávaná inflace prisobí na rovnováhu a r st pozitivně. Praktickfm problérnem je udržet stabilní míru inflace. Dalším problémem je odhadnout správně budoucí tempo rristu vyroby a udržet míru inflace na rirovni nižši,než je tempo rtistu vlroby. Je však otázkou, zda v|áda má nést uvedená rizlka a použivat mírnéinflace ke stimulaci ekonomického r stu.
6.3
Řízeníinflace
Hlavním cílem Českénárodní banky je péčeo měnovou a cenovou stabilitu. ČNB, podobně jako většina centrálních bank' se soustŤed'uje pŤedevšímna stabilitu spotŤebitelskÝch cen. Je tŤeba Ííci,žetento cíl není nijak vljimečnf' ale uplatřuje
jej pŤi svém Íízeníce|áíadacentráIních bank.
PŤíčinouinflace je rrist fyzického objemu penězv ekonomice. Jednoduše Ťečeno, čímvíce peněz je do ekonomiky vpuštěno' tím více je jich potŤeba, aby měly stejnou reálnou hodnotu (tj. abychom si za ně mohli poŤídit věci stejné hodnoty).
Množstvípeněz v ekonomice reguluje prostŤednictvím měnové politiky centrální banka každéhostátu. Pokud se CB snažíudržovat existující míru inflace na určitépŤedem stanovené rovni, bfvá inflace označovánajako cílovaná. CB zde stanoví ukazate| v podobě určitémíry inflace, kter označuje za inflačnícíl. Centrální banky tedy v posledních letech uplatřuji tzv. mechanismus pŤíméhocílováníinflace (byl poprvé vyuŽit centrální bankou Nového Zé|anduv roce 1989 a pieiat Ťadou zemí včetně ČR). CNB pŤi posuzování vyvoje inflace vycházize statistick ch dat publikovan ch ČSÚ. Hodnoty inflace' z níchžvychází provádění i zpětné hodnocení měnové politiky ČNs v režimu cílování inflace, jsou publikovány institucí nezávislou na ČNa. Toto uspoŤádání zvyšuje kredibilitu inffačního cí|ování.
6.4
Dúchodovépotitiky a léčeníinflace
Léčeníinflace zmenšováním míry agregátní poptávky je nák|acltté a pťittriší recesi s poklesem produkce a zaměstnanosti. Jsou proto h|edány nrr:ttldy léčhy inflace, které by mohly Ťešit problém dezitflacebeznezbytnlch prrivodrrích ltírkladri' tj. recese a rristu nezaměstnanosti. Zabyvají se aspekty drichodové prtlitiky a zahrnuji kontrolu mezd a cen, a to buď metodou vládního naŤízení(r,mriv.cll| mezda cen) nebo metodou, kdy vláda pŤesvědčuje pŤedstavitele zaměstnanotr (rrt|bory) a zaměstnavatele (firmy); pŤípadně je i m že zainteresovat napŤ' snížením zdaně zisku, aby udrželi míru r stu mezdna určitépŤijatelné rírovni. Zkušenosti s kontrolou cen amezď nejsou pozitivní, protože zmrazeni mezd a cenvyÍazuje v tržni ekonomice klíčovymechanismus alokace zdrojri, jímžjsou právě změny relativních cen. Pokusy kontrolovat ceny a mzdy, pŤípadně dočasnézmrazení cen a mezď aplikované stejnou měrou na všechny firmy, nic z tohonnení pro firmy pŤijatelné. Pokusy aplikovat tyto kontroly cen a mezd měly obvykle krátké trváni,
TnH pnÁct, NEZAl"lĚ5lNAN05I
KapitoLa
7.
TRH PRÁCE, NEzAMĚsTNANosT A PHILLIPSoVA KŘIVKA 7.7
Agregátní poptávka, agregátní nabídka práce
S(r, Y,): I(r, Y,), L(r, Y,):
M,
Dále se uvažuje trh reálné práce. Poptávka po práci se odvozuje z produkční funkce Y : í(N) tak, žemarginální produktivita práce je rovna reálné mzdě. Poptávka po prácije tak určena vztahem
P@):
M: kde
k-
'Á(')
k nabídce práce ve v1íšiN. Uvedené vztahy určujípodmínky pro rovnováhu na trhu práce, tj. rovnovážnou reálnou mzdovou sazbuw- a roveř rovnovážné zaměstnanosti Ať. Produkční funkce I(1/) zahrnující pŤedpokla d, že pÍtneměnném mnoŽství kapitálu a ostatních v robních faktorri jedinfm proměnliv m v robním faktorem je práce 1/, umožřuje k .\I určit produkci
Y:
S("):I(r)+G(r). V k|asickÓn rlodelu se vychází z kvantitativní teorie penězvyjádŤené vztahcnl MV /,f . l)čcdptlk|lrclá so, žc.jo tlan1r rychlost pcnčz, V a nrnoŽství rlcnčr, M.7,a
,
odpovídá tvrzení, Že určitá nominální mzdová sazba W je implikována rovnov1rŽu .ouoo"áŽnou cenovou rirovní P-. nou reálnou mzdovou sazbou |fr| Tak máme šest rovnic o šesti neznámych, z nichž|ze určit šest ekonomick;ich proměnn ch, tj' N,w-, Y,r-, P- aW-.Povšimneme si' že klasicky model obsahuje klasickou dichotomii mezt reáInym sektorem a monetárním sektorem. Uvedené vztahy pŤedstavují podmínky rovnováhy reálného sektoru, kdejsou určeny všechny reálné veličiny IÝ , w", Y a r^ . Ze vztah
M: KPY W:w*P* je odvozena rovnovážná cenová riroveř P- a nominální mzdová sazba W. jako peněžni (monetární) proměnné, které neovlivřují reálnf sektor. Keynesidnsk,! model: nepružnénomindlní mzdy a jejich makroekonomické dúsledky Vyjdeme z toho, Že existuje nominální mzdová sazba W,> W,která je vyšši než jeji rovnovážná roveĚ. PŤi této nominální mzdové sazbě Wo existuje určitá irroveĎ nedobrovolné nezaměstnanosti M - {. Pro trh práce v privodním keynesiánském modelu pŤi nepružn1ich mzdách proto
m
žeme psát
y]\n.
Tímto zprisobem objem práce v klasickém modelu pŤímo determinuje objem nabidky zboži. Podmínka rovnováhy na trhu kapitálu je rovnost ríspor S' investic I avládnich nákupri zbožía sluŽeb G. Na trhu kapitálu se ustavuje rovnovážtápŤirozená roková míra r-,která čistítento trh' Platí
:lrl
.trt.,
w
Nabídka práce je dána
Funkce nabídky práce se odvozuje z následující rivahy. označme w^ minimum reá|né mzdy, pod jejížrovní neďochází k nabídce práce. Pro w ž w^ ďocházi
KPT,
V
Formální identita
rt"-
: M.
P|1ltlIPsoVA KŘ|VKA
těchto podmínek je rovnovážná cenová ríroveř P- implikováItit ťlt.tlvttí1rrtrt|tt|icc .|il p|yttc Z ťillllpŤi plné zaměstnanosti, tj. rírovnípotenciálního produktu, }.. bridgské rovnice pro mnoŽství peněz M, zapsané ve tvaru
Klasickj model trhu prdce a makroekonomické rovnovdha Uvažujme makroekononrick]1i klasick rnodeI tak, jak jej popsal Modigliani. V modelu se zvaž'ujívztahy pro rovnost tispor a investic a rovnost nabídky a poptávky peněz v nominá|ním vyiádĚení:
^
N: WW" kde w: i, wo: ,a *D(wJ.
*D(w),
Uveden vztah vyjadŤuje fakt,že pŤi nominál^Á(,J (která klesnout z rtnnych pŤíčinne.pruŽností nemriže exogenně ní mzdě W, daté na uroveř, která čistítrh práce) a tedy i pŤi reálné mzdové sazbě wo: f; existuje pŤevis nabídky práce domácností nÁ(wo) nad poptávkou po práci ,D(w).Uroveli skutečnéreálné mzdové sazby je tedy vyšší,než je ríroveri rovnovážnéroirlrr
mzdové sazby. PŤedpokládáme, že wo je dané' Druhou rovnicí, která popisuje keynesiánsk! pŤístup k trhu prárco a.jo|trl lrrakrtlokonorrr ickÓ souv is|osti, je rov n ice prod Lr kčn í Íir n kcc
v
llN)
TnH pnÁct, NEZAMĚsTNANosl A PHILLIPSoVA KŘIVKA
TnH pnÁcr, NEZAMĚSTNANosT n PHILLIpsovn rŘtvrn
Ztohotovztahu je patrné' že roveř produkce je dánairov zaměstnanosti, kteráje však nižšínežplnázaměstnanost. Je to proto, Že nominální mzdovásazbaW^je nepružná a tedy nemtiže klesnout na roveř, která by vyčistila trh práce (současně pŤipomeĚme' že máme stále na mysli krátké období, kde jedinfm proměnliv m vyrobním faktorem je mnoŽství práce - mnoŽStví ostatních faktorri je neměnné). Další vztah charakterizuje keynesiánsk;Í pŤístup k trhu práce ajeho makroekonomické drisledky. Jde o vztah /S S(Y)
--
A(r),
kde.l(),) je funkce rispor a kdc pĚotlpok|ird.árne, ž9 A(r) odpovídá v dajrim investičníhocharakteru. Pieclpokládáme aeitc .| , 0,,; < 0. Vztah vyjadŤuje fakt. Že
poptávka po p|ánovan1ich autonomních v dajích l je k|esající funkcí rírokové míry r a objem sporje rostoucí funkcí drichodu. Jako dalšícharakteristiku keynesiánského modeIu budeme uvažovatrelacj vviádŤenou vztahem LM.
L(r,
Y)
LM
P
< 0. Uveden vztahvyjadÍuje rovnováhu na trhupeněz a ostatkde * > 0 ,+ ',dr dY ních fi nančníchaktiv' Ze v ztahu L M pIy ne, Že p optávka L po reáln ch peněžních zristatcích je funkcí rírokovémíry a drichodu a musí se rovnat nabídce reálnfch peněžních zristatk f,. Protože nominální mzdová sazba Wo je dána exogenně, reá|ná mzdoyá sazba závisína cenové rírovni. Tedy
W
P
Z
P.
tohoto vztahu plyne, žeje-li reálná mzdová sazba w
:)
závís|á na cenové
cenové rovni téžzávts|é, Máme pět vztahi pro určeníhodnot No, Y,, ro, Po, WO. Z ptvního vztahu pŤi wo určíme{. Pomocí druhého vztahl se určíYoapomocivztahll tŤetího ro' Čtvrt ' vztahlmožní určit { a odtud dostaneme Wo- pomocí vztahu Wo: woPu V modelu neexistuje dichotomie reálného a peněžního (monetárního) sektoru: cenová roveř ovlivřuje jak zaměstnanost, tak i produkci. Rigidita nominálních mezd je pŤíčinoutoho, že jak sektor reáIn,!, tak i sektor peněžní(monetární) jsou
pŤi ní tendence ani k akceleraci, ani k deceleraci inflace.
V literatuŤeje
pĚirtlzorrir
mira nezaměstnanosti také statisticky interpretována jako dlouhodoby prrirnčr
skutečn;ich měr nezaměstnanosti.
7.2.7
Definice a měÍenínezaměstnanosti Stručně charakterizujme zp soby definování' vyjadŤování a měŤení nezaměst-
nanosti. Podle definice Eurostatu se zanezaměstnané považuji všechny osoby patnáctileté a starší (bez horní věkové hranice), které ve sledovaném období souběžně splřovaly dále uvedené tÍi základní podmínky: l ' byly bez práce, to znarnená, že neby|y ani v placeném zaměstnání ani nebyly
2,
sebezaměstnané; hledaIy aktivně práci. Formou aktivního hledání práce se rozumí registrace
u uŤadu práce nebo u soukromé zprostŤedkovatelny práce, dále hledání práce pŤímo v podnicích, využiváníinzerce, podnikání krokri pro za|oženi
vlastní firmy, podání žádosti o pracovní povolení a licence nebo hledání
zaměstnání jin m zprisobem; pŤipraveny k nástupu do práce, tj' během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnri pro vykon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání. Pokud osoby nesplĎují alespoř jednu ze tŤíuveden ch podmínek, jsou klasifikovány jako zaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. Míranezaměstnanosti (v dané zemi akurčitému období) je měŤena jakopoměr nezaměstnanych osob U k pracovním silám Z. Pracovní síly tvoŤí zaměstnané osoby ,E, tj. ti, kdo práci mají, a nezaměstnané osoby t], Íj. tí, kteŤí práci aktivně hledají. Míra nezaměstnanosti el se tedy rovná
U
E+U
integrovány.
Nezaměstnanost a jeji charakteristiky
PŤejdeme nyní k charakteristice nezaměstnanosti.
.
3. byly
-Wo
ťrrovni, potom zaměstnanost a ríroveř produkcejsou na
7.2
Nezaměstnanost existuje tedy jednak tehdy, kdyŽ je skutočrly pr.tltlttkt r;kttnomiky pod (nebo nad) jeho potenciální rirovní, ale existuje i tohc|y, kt|yŽ cktrrrrllnika operuje na rovni potenciálního produktu Je-|i ).: , jde o pŤirozenou míru nezaměstnanosti, tj. míru nczatttčslltittl
Míru, resp. koeficient pracovní par1icipace (tičasti) značímeIo
Z pŤedchozí ata|yzy vyply-
ntrIo, Žc flukIr-race ekonomiky podél dlouhodobé vjivojové tendence, ,,trcndov
vyvrlIiivirjí lltl|iítlircc tlczattlčslttillttlsti 1rrlc| ir rrirt|.jc.jí 1rt..it.trzctttrtl
U L
tttír.tt.
a budeme
definoval
(pro danou zemi k danému období) jako poměrpracovních sil, tj. ekonomicky aktivnílrtl obyvate lstva L k počtu osob v produktivním věku F(napÍíklad ve věku nad |5 lc()' tr:t|y
TnH pnÁct
NEZAMĚsTNANosT
Tnl pnÁcr,
n PHIrupsovn rŘIvrn
osoby, které nejsou započteny v pracovních silách,jsou napŤ. lidé ve starobním drichodu, ženy na mateŤské dovolené a ženy pečujícío děti v domácnosti, osoby v domácnosti, nemocní lidé, studenti, lidé, kteŤí se vzdali hledání dalšípráce (tzv. discouraged people) a další. Uvedené měŤení nezaměstnanosti má některé nedostatky: nepostihuje napŤíklad osoby, které musí ,,nedobrovolně..pracovat na nižšítfdenní či měsíčnípracovní dobu. I zachyceni sezÓnní nezaměstnanosti je v uvedeném měŤení problémem. V pracovních silách Z nejsou zahrnuty osoby, které nenašly během referenční doby (napŤ. 4 tjldn ) práci. I statistické zjištbvání rídajri o zaměstnanosti je v rriznjlch zemích prováděno r zně, napĚ. nazák|adě vyběrového šetŤeníreprezentativního souboru (vzorku) domácností či na základě ridajŮ o volnfch pracovních místech evidovan1ich na rlŤadech práce.
7.2.2
Druhy nezaměstnanosti
-
Okunúv zákon
Nezaměstnanost se obvykle rozděluje na následující typy:
a) frikčnínezaměstnanost' b) strukturální nezaměstnanost,
c)
cyklickou nezaměstnanost
d) sezonní nezaměstnanost.
Frikčnínezaměstnanost vzniká z faktu, že trh práce a tedy i objem (rozsah) nezaměstnanosti jsou v nepŤetržitém pohybu: lidé opouštěji ptáci a hledají novou, ale v drisledku nedokonal ch informací o volnych pracovních místech trvá hledání nové práce (zaměstnání) určitou dobu. Pracovníci také nemusí vždy hned napoprvé pŤijmout práci, kterájejim nabízena, stejně tak některé osoby vstupují poprvé do pracovních sil či znovu vstupují do pracovních sil (napŤíklad ženy po mateŤské dovolené, nebo po období péčeo děti' aj.). Frikčnínezaměstnanost je složkou pŤirozené míry nezaměstnanostr. Strukturální nezaměstnanost vzniká, jestliže v daném období existuje v dané zemi (oblasti) nesoulad mezi kvalifikačními požadavky na r zné druhy prací a voln mi pracovními místy v daném místě (oblasti, zemt) na straně jedné a existující kvalifikací pracovních sil a rízemníalokací pracovních sil na straně druhé. Strukturální nezaměstnanost je dtisledkem toho, že některé firmy, resp. některá odvětví v oblastech (v zemi) expandují, zatimcojiné firmy, resp. jiná odvětví v oblastech upadají. Docházi tak ke změnám skladby poptávky po práci mezi odvětvími a oblastmi: tyto změny skladby poptávky po práci se nazyvaji sektorálními pŤesuny. Strukturální nezáměstnanost obvykle trvá déle než frikčnínezaměstnanost, protože lidé musí získat novou kvalifikaci (rekvalifikovat se) či se musí pŤestěhovat do nové oblasti, kde jsou volná pracovní místa; to však je závislé na souboru faktorri, které podmiĚují teritoriá|ní InobiIitu pracovn í sí|y.
NEZAMEsTNANosT
R PtttlLtpsovn xŘtvxR
Stručně Ťečeno: strukturální nezaměstnanost pŤedstavujo stt.ttkttrritlttí (kvuIifikační,resp. profesní) nesoulad práce v ďané zemi či oblasti, jakož i tcri(tlriirIrtí nesoulad mezi objemem nabízenéa poptávané práce. V drisledku rrvodr:n ch pÍÍčirr strukturální nezaměstnanosti mriŽe tedy v daném období a v dané zcnri (rlblrrsti) současně existovat nabídka voln]izch pracovních míst, tj. poptávka firem po prírci,
a současně nezaměstnanost. Strukturální nezaměstnanost je složkou pÍirozr.:rté
miry nezaméstnanosti. Strukturální a frikčnínezaměstnanost' jež jsou kompatibilní s pĚirozcnott mírou nezaměstnanosti, se v části makroekonomické literatury také nazlva1í rovnovážnou nezaměstnaností. Někdy se používá termínu dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost. Za dobrovolnou nezaměstnanost Izepovazovat nezaměstnanost frikčnía strukturální' za nedobrovolnou Ize považovat cyklickou nezaměstnanost. Cyklická nezaměstnanost je spojena s cyklickfmi fluktuacemi ekonomiky, tj. rozdílem mezi skutečnou a pŤirozenou mírou nezaměstnanosti (skutečnámira nezaměstnanosti je nad pŤirozenou mírou nezaměstnanosti), a tedy i s rozdílem mezi skutečn m a potenciálním produktem. Velikost cyklické nezaměstnanosti se obvykle v literatuŤe vyjadŤuje okunovym zákonem. okunriv zákon, nazvany podle amerického ekonoma Arthura M. okuna, zachycuje negativní vzájemny vztah (statisticky odvozeny z rcáInych ridajri) mezi koeficientem poměru produktu, tj. poměrem YlY* (teďy poměrem skutečného produktu a potenciálního produktu), a mírou nezaměstnanosti. okunn v zákon tedy popisuje vztah mezi mírou nezaměstnanosti a tempem ekonomického rristu. Platnost okunova zákonabylaprokázána na datech z USA. Podle tohoto zákona zprisobí pokles reálného produktu o 2 až 3%o pod roveř potenciálního produktu zvyšenímiry nezaměstnanosti o 1oÁ. okunriv zákonIze zaosat takto \ u: u*- f.lY l-: -ll \v' J
* l,t-u:-o- ,Y-Yr Y-
u:
u-
-bÝ'
kde
a
je skutečná míranezaměstnanosti, u, je pÍirozená míra nezaměstnanosti, I, je veličina udávající relativní odchylku I od potenciálního produktu Q je koeficient. Odvod'me vyz'nam paramctru Q. Z definice máme
)^,
TnH pnÁct' NEZAMĚSTNANosT
l
Tnn pnÁct, NEZAMtsTNANosT
PHtlltpsovn rŘIvrn
u-u a: Y-t Y-
, u -u o:' Y-Y' Y-
tt*-u
, 9: r-'t'
-,*
Mezi charakteristikami nezaměstnanosti uvedeme i sezÓnní nezaměstnanost, ježje drisledkem sezÓnní fluktuace poptávky po práci (pracovních pŤíležitostí). NapŤíklad poptávka po práci ve stavebnictví, v zemědělství a v některfch dalších odvětvích vykazuje silné sezÓnní fluktuace' SezÓnní nezaměstnanost pokládáme za složku frikčnínezaměstnanosti, a proto je i částípÍirozelé míry nezaměstnanosti.
Míra nezaměstnanosti mriže sloužit jako ukazatel v konnosti ekonomiky,
i když nikoliv bezprostŤedně. ZaÍazeni míry nezaměstnanosti do měr vykonnosti
lze zdrivodnit okunovfm zákonem.
7.2.3
Doba trvání nezaměstnanosti a frekvence nezaměstnanosti
Dtiležitou charakteristikou nezaměstnanosti je doba (délka) trvání nezaměstnanosti. Doba (délka) trvání nezaměstnanosti je charakterizována pr měrnou délkou období, kdy je osoba nezaměstnaná. Doba trvání nezaměstnanosti závisí na strukturálních charakteristikách trhu práce a na cyklickfch faktorech (na momentálním stavu ekonomického cyklu). Prodlužování pniměrné dé|ky nezaměstnanosti má Ťadu negativních drisledkri a nákladri: mimo jiné i na riroveĚ pÍirozené míry nezaměstnanosti (| ev hysterse). Frekvence nezaměstnanosti je dána prriměrnym číslem,kolikrát za dané období (napŤíklad za 2 roky, za 5 let apod.) jsou pracovníci nezaměstnaní. Frekvence nezaměstnanosti zŤejmě závisí na vlkyvech (nárazech) agregátni poptávky po zbožía službách, znížjeodvozena i poptávka po práci. Současně frekvence nezaměstnanosti závisí j na poptávce po práci jednotlivych firem v fitznych odvětvích i oblastech (některé firmy v některfch odvětvích či oblastech expandují, jiné frrmy zanikají).
7.2.4
Dynamikazaměstnanosti anezaměstnanosti
PŤi charakteristice obecné struktury trhu práce jsme vycháze|i z pŤedpoklad ideá|ního neoklasického modelu, kde jsme pŤedpokládali, že všechny práce a tcdy i všiohni pracovníci jsou stejní (stejné byly pod|e pÍedpokladu i jejich
l
PttItttpsovr xRtvrn
mezní produkty práce). PŤedpokládali jsme tedy, že všiohni pracovn |cijsrlu tcdy fakticky vhodní pro všechny práce. Za uvedenych pÍedpokladŮ ncoklusické|rtl modelu trhu práce byl trh práce v rovnováze aztráta práce nezp sobÍ nczutttéstnanost: propuštěnf pracovník rychle najde pŤi tržtlímzdě novou práci. V rcl|. ném hospodáŤském životě však mají pracovníci tozďíIné schopnosti i rozrlÍ|né preference, a velmi rozdílnéjsoujednotlivé druhyprací. Současně není dokonul! tok informací o poptávce firem po práci (tedy o volnfch pracovních mÍstech) a o práci nabízené pracovníky. Nedokonaláje i geografická mobilita pracovn Íkú. Všechny tyto okolnosti vedou k tomu, žehledá odpovídajícípráce jak ze strany firem, tak i ze strany pracovníkri vyžaduje v reálném hospodáŤském životě čas' Současně vztlkají složitédynamické vztahy, resp. dochází k pŤechodu mezi
zaměstnanfmi pracovníky E anezaměstnanfmi pracovníky U. Podáme jednoduchf model vztahri vztahy mezí zaměstnan mi pracovníky E a nezaměstnanymi pracovníky U. V modelu budeme pŤedpokládat, že velikost pracovních sil, tj. Z -- E * U, se nemění.
Označime
}
n míru nalezení práce, tj. podíl nezaměstnan;Ích pracovníkri z celkového počtu nezaměstnan1Ích U,kteÍi každy měsíc naleznou práci, ž z míruztráty práce, tj. podíl zaměstnan1ich osob z celkového počtu zaměstnan ch Z,ktery každf měsíc ztratí svou práci. PŤedpokládejme, že obě tyto míry jsou konstantní. Je-li počet pracovních sil konstantní, ajestliže žáďná osoba,kteráztratíptáci, ji okamžitě nenajde, potom všechny osoby, které zttatíprácí, se pňesunou z množiny zaměstnanych osob 'E v počtu t'do množiny nezaměstnanfch osob Uv počtu U. Čistá změna v počtu nezaměstnanych během období se tedy rovná
LU:zE-nU. Současně změna v počtu nezaměstnan ch je negativní změnou v počtu zaměstnanyÍch. PŤedpokládejme, že nemá-li se míra nezaměstnanosti ani zvyšovat ani snižovat - má-li bft tedy trh práce stabilní - potom se počet těch osob, které nalézaji práci' musí rovnat počtu osob' které práci zftáce1i. Počet osob, které naIézajíprácí,se rovná nU.,početosob' které ztrácejípráci' se rovnázE. Pro stabilní trh práce potom musí platit
nU: Dosazením do posledního vztahu E -- L
nU
--
zE.
-
z(L
Č/ dostaneme
-
U).
NEZAMĚSTNANosT
A PHILLIP5oVA
Odtud plyne
TnH pnÁce' NEZAMt5lNANo\| n PtItt
KŘIVKA
Determinanty pÍirozenémíry nezaměstnanosti
U I, U\ L \ LI UU
n'-:z'll--
LL
'-
U L
(n+z)
L
Pojem ,,pŤirozené míry,, nezaměstnanosti a ,,pŤirozcné mÍry.. ;lttlr|ttkItt jstttc zaved|ijako míru, která je kompatibilní s dlouhodobou rovnov h(rtt ckrrtttlttriky. v nížekonomika již nereaguje na nárazy agregátní poptávky (a tcdy l|c|lllll|| lc zaměstnanost, ani produkt). Budeme specifikovat ,,pŤirozenou mÍrtl.. ncztttttčll. nanosti a produktu dále tak, žepÍinije skutečná a očekávaná míra inÍlucc stc,jlrr'r. a tedy neexistuje tendence ani k akceleraci, ani k deceleraci inflace. Proto sc lrtkrt někdy nazyvápÍirozenámíranezaměstnanosti jako míra nezaměstnanosti, klcr.r,i
|
u r'------_:7-7
neakceleruj e rrist infl ace.
Z uvedeného jednoduchého a rozšíŤenéhomodelu toku osob mezi uvedon1ittti soubory zaměstnanosti a nezaměstnanosti zárovei vyplynulo, že tkdyžje rnírrr zaměstnanosti neměnná na rírovni pÍirozenémíry' pŤesto dochází neustá|e k pohybu osob, a trh práceje v permanentním pohybu. Uveďme obecněji a konkrétněji determinanty pÍirozenémíry nezaměstnanosti. V podstatě lze uvést dvě obecné determinanty pÍirozené míry nezaměst-
(n +z)
UI L !+t z
odtud plyne' že mfuanezaměstnanosti f závisí na !n míŤe z,v jaké zaměstnaté osoby ztrácejipráci,
*
míŤe n,v jaké nezaměstnané osoby prácina|ézají n.
Ze vztahu tedy plyne, že čim vyŠšíje mira ztráty práce, tím vyššíje míra nezaměstnanosti' a souč-asně čímvyššíje míra nalezetí práce, tím nižšíje míra nezaměstnanosti. Míru } danou uveden m vztahem považujeme zapŤirozetou míru nezaměstnanosti a-
t tt'rttvn xRtVxn
.
PŤesto, Že trh práce je stabilní, tedy že míra nezaměstnanosti se nemění, docházi během daného období ke změnám souboru zaměstnanych a nezaměstnanych osob, k pÍíchodrim a odchodťrm osob z těchto souborli, a tedy k četnfm vzájemnlm
interakcím těchto souborri. Trh práce, pŤestože je stabilní míranezaměstnanosti, je tak v neustálém pohybu. Zvyšujícíse míra ztráty práce z zvyšuje pŤirozenou míru nezaměstnanosti, zatimco rostoucí míra na|ezení práce n pak p irozenou míru nezaměstnanosti u- snlžuje.
Uveden model lze modifi.kovat tak, že soubor pracovních sil není neměnn Do modelu se zahrnuje soubor osob mimo pracovní síly o a pohyby osob z a do tohoto souboru. Jde napŤ. o odchod lidí do starobního drichodu, nástup absolventri škol po ukončeníihned do zaměstnání, nástup žen ta mateŤskou dovolenou, začátek i konec péčeo děti aj. Tato modifikace vede k tabulce o tŤech Ťádcích a tňech sloupcích. Její prvky značipočetpŤechodri mezi skupinami: zaměstnaní, .
nanosti: 1. fakt, žeh|eďánípráce (z titulu pŤíčinfrikčnía strukturální nezaměstnanosti) vyžaduje čas, 2. nepružtost nominálních mezd a tedy fakt' že reáIné mzdy nemohou klesnout (z rrizn1|'ch pŤíčin)okamžitě či vribec na roveř, která čistítrh práce, což zprisobuje pŤevis nabídky práce nad poptávkou po práci. PŤi vyššínom i n áln í a r e áIné mzdě než r ov nov ážnétak v zniká pÍev i s nab ídky prác e nad poptávkou firem po práci (tento druh nezaměstnanosti je někdy nazyván jako nezaměstnanost Z titulu na práci (wait unemployment).To ''čekání.. zÍamená, že pracovníci očekávají práci, ale z pŤíčinnepružnosti mezd je poptávka po práci ntžšínež nabídka. Konkretizujme obecné determinanty pŤirozené míry nezaměstnanosti: b Demografická skladba obyvatelstva země a její vfvoj. PŤirozená míra nezaměstnanosti je váženf prriměr pŤirozenfch měr nezaměstnanosti pro rozdi|né demografické skupiny, které jsou r zně velké a jejich podíly se měni. Změna podílu těchto skupin ovlivřuje na trhu práce pÍirozenou míru nezaměstnanosti v celé ekonomice. Jestliže napŤ. v dané zemi a v daném období vstupují do produktivního věku, tj. do celkov ch pracovních sil, početnějšíročníkymladlch lidí (a tedyjejich váha v celkovych pracovních silách roste), které zpravid|amaji vyššíprriměrnou pŤirozenou míru nezaměstnanosti (častěji mění zaměstnáni,než naleznou adekvátní práci) neŽ je pŤirozená míra nezaměstnanosti v celé zemi, potom má piirozená míra nezaměstnanosti v dané zemi tendenci se zvyšovat.
nczaměstnaní' ostatní'
mírtl nozamčstnantls1i pro[tr,
Žr:
slriŽtrjc lrĚcnrctttl ttc-
zitt.ttčslttlttttrsti tr Iit|í..icŽ sc stlrIi ttczlttltčslttrttt;i'rui. l,it|ťl 1lrrrrrvrlťtvltjí svtii
TRH pRÁct,
disponibilní dŮchod v situaci, když jsou nezaměstnaní, s disponibilním
dúchodem, jestliže pracují: poměr těchto dvou drichodri je nazyván koeficije uvedeny koeficient entem (mírou) náhrady (replacement ratio). ČímvyŠŠí náhrady, tím niŽšíjsou nák|ady nezaměstnanosti dané osoby, a tím větší tendenci má osoba zŮstat nezaměstnanou delšídobu a déle hledat práci' Vysoká míra náhrady dostatcčně nemotivuje nezaměstnané hledat novou práci. Někteií autoŤi prtlltl nuvrlrují sníŽit pojiŠtění(podpory) v nezaměstnanosti, a to napÍíklacl zt|ančllíln|.ěchto podpor, aby se zesílila motivace
pracovníka hIcclat novtlLr pr1rci. (lí|orn je zkrátít dobu trvání nezaměstna-
l"
nosti, a tec|y i priirnčrnotr c|é|krr Lrváni rrc,zaměstnanosti (a tím i pŤirozenou míru nczatrrčstnatlosti v c|alro zcrlli). Státcm garantovaná či uzákončná minimální mzda. JestliŽe je minimálnorninální nzdová sazba (napŤíklad u nění nr'da vyššíneŽ trh vyčišťující
kter ch skupin ce|kov chpracovních sil zejména méně kvalifikovanych),
e
piirozená míra nezaměstnanosti se v dané zemi zvyšuje. Takto stanovená minimální mzda nejen snižuje motivaci najímat méně kvalifikované pracovní síly, ale sniŽuje i motivaci nabízetjim zaškolení v práci. Systém pňeškolování (rekvalifikační systém) organizovany Státními institucemi (na náklady Státu), obecními ríŤady či firmami i systém pŤesné a včasnéevidence volnjch pracovních míst v jednotlivlch firmách, odvět-
vích a oblastech. &. Tempo rristu rozdíln;fch sektor ekonomiky.
V
ekonomice jsou vŽdy
sektory (a firmy v nich), které expandují, tedy absorbují více práce, zatímco jiné sektory ekonomiky omezují svoji produkci a snižují počet zaměstnan ch pracovních sil. Pracovní síly však nemohou bjlt pŤesunuty okamžitě abez nákladťr z upaďajícich sektorŮ (oblastí a firem) do dynamick ch
rozená m íra nezaměstnanosti. Dalšími faktory, které ovlivĎují pŤirozenou míru nezaměstnanosti, jsou napŤ' pŤi
&, mzdové dohody uzavirané mezi odbory a zaměstnavateli, efektivní mzdy, jeŽ jsou pŤíčinoutoho, Že firmy nepropouštějí kvalifikované pracovníky ani v době recese a nenajímajínezaměstnané pracovníky za nižšímzdy,
&. celkov! systém sociálního zabezpečetia dalšíekonomické, sociální, histo-
ricko-institucionální a jiné faktory. Komplex rŮznorodych faktorri, kter! ovlivíuje konstituování pŤirozené míry ttozatnčstlranosti, je odIišnji podle jednotlivych zemí: pŤirozená míra nezaměsttlitttrlsti .jo prtlttr v r[izrryr:h zorníclr rťlz,t^á a jctI rrtll l ivycIr.ir.. jícIr rIc(crrrl i rlirltt.
je
z'ávis|á na specifické váze a vyv
/^MÍ\IN^Nl).'I
n l,tttt
t
tt...rrVn ltlIVl.^
Phittipsova kÍivka a agregátní nabidka
7.3
Krátkodobá a gregátní nabídka je jedním z problémťt tltak trlcktrttt ttlt tt.kti lt.t rI tt. Jenom v ideálním neoklasickém světě. kde se mzdy a cctly rlkitlttztIr.\ ;tÍ tz;rttrrr bují změnám (nárazúm) agregátní poptávky, se trh práce okarnŽitr-\ ;tÍ'iz1liisrr|rrr;t'. aby byla zabezpečena plná zaměstnanost. Nezaměstnanost, po|
sektoru, změnapeněžní zásoby se promítá ihned a ekviproporcionálrrč tltl ce tttrv(. rirovně a neovlivřuje nezaměstnanost a reálnou produkci. V reálném hospodáŤském životě se mzdy, ceny a trh práce pňizptisrltlrr.ji změnám agregátní poptávky pomalu a postupně, a tak v krátkém obc|tlbí rrczaměstnanost není vŽdy na své pÍirozenémíŤe; produkce a zaměstnanost Sc mění, mění-li se agregátní poptávka. V reá|ném hospodáŤském Životě lzc tct|y pozorovat pňizprisobení produkce a zaměstnanosti změnám (nárazťrm) agregátrr í poptávky v čase: proto i funkčnímodely krátkodobé agregátní nabídky -jak kolivjsou ujednotliv;Ích škol rozdílné- postulují, Že ťunkce krátkodobé agregátní nabídky v krátkém období je kladnou derivací, zatimco v dlouhém období .jo
vertikální. Dvě klíčovéimplikace neoklasického modelu trhu práce jsou zejména v rozporu
1'
a
sektorri (odvětví a oblastí): tyto sektorální pŤesuny, o nichŽ jsme hovoŤili v souvislosti s frikčnía strukturální nezaměstnaností, vyŽadují Čas. Cím je většíjsou pak rozdíly v míie rristu mezi jednotlivjlmi sektory, tím vyšší
N|
2.
s
pozorováním fakt reálného hospodáŤského života:
v reálném hospodáŤském životě existuje v krátkém období ínverznívzájem-
ny vztah mezi mírou změny nominálních mezd a mírou nezaměstnanostt pÍi nárazu (změně) agregátní poptávky, v reálném hospodáŤském životě existuje značná fluktuace nezaměstnanosti, kterou ne|ze charak terizov at jako kompatibilní s frikčnínezamě stnano st í ;
v někter1ich obdobích se tedy skutečná míra nezaměstnanosti vyrazně odchyluje od pŤirozené miry nezaměstnanosti (dlouhodobé prriměrné míry nezaměstnanosti).
7.3.7
Phillipsova kÍivka
7.3.7.7
Púvodni mzdová Phillipsova kÍivka
Dúkaz, že existuje inverzní vzá1emny vztah mezi mírou nezaměstnantlsíi a tnírou r stu peněžních (nominálních) mzdov;ich sazeb, podal v roce |9.5tJ rtrr. vtlzélandsk)i ekonom A. W. Phillips, kdy jako profesor Lond nské vysoké škrrly ckonomické pub|ikoval studii ,,The Relation Between UnemploymcnI" ant| thc |{itle rll.('|range oIMoney Wage Rates in the United Kingdom, l86l l9.57,.' v llíŽ lttlltlY zrrjc chov1rnílrrczcl a nlíry nezatlčstnanosti ve VelkÓ Britilrriiv |Ó(cch l|t6| |()57' Nir zlikIlrt|č r:nrpir.ic|
TnH pnÁcr
NEZAMĚsTNANosT
n PHIrupsovn rŘtvxn
TnH pnÁcr, NEZAMĚsTNAN0sl A PHll I IP50VA KÍtlVKA
o inverzním vzájemném vztahu mezi mírou nezaměstnanosti a mírou změny pe-
něžnich mzdov ch sazeb, jež je od té doby nazyván Phillipsovou kŤivkou.78 Privodní mzdová Phillipsova kŤivka vyjadŤuje vztahmezi mírou nezaměstnanosti a mírou rristu peněŽních (nominálních) mezd. PŤedpokládáme-|i vztahmezi mírou nezaměstnanosti u a nominálními mzdami W ve tvaru
W:
W(u),
Ize zapÍedpokladu spojitostijejí derivace W,(u) < 0 odvodit
xÍ(I]/): t*,,n(u).
kd" ,,,,,: |ul||tl.
L|l,(u) pÍedstavuje e|asticitu mezd
vzhledem k nezaměStnanosti. PŤitom se pŤedpok|á dá, že pro pŤirozenou míru nezaměStnanosti u- 1e n(W) : 0. Mzdová Phillipsova kŤivka byla formulována na základě empirickych rídajri a má tyto charakteristické vlastnosti: } negativní sklon'
}
protínáosuuVboděu-. Čímvyššíje mira nezaměstnanosti, tím nižšíje mira mzdové inflace' pŤípad-
ně je i negativní (míru rristu mezd budeme dále také označovat jako míru rristu
mzdové inflace). A opačně: čímnižšíje mira nezaměstnanosti, tím vyššíje míra rristu mezd.
V citované stati A. W Phillips
(str. 290) píše: ,,... existuje jasnátendence, že
mira změny nominálních mzdov ch sazeb je vysoká' když je nezaměstnanost nizká, a je nízká nebo negativní, když je nezaměstnanost vysoká... Závažny je závěr, ktery ze studie A. W. Phillipse plyne: existuje substituce (trade off) mezimzdovou inflací a nezaměstnaností. Současně Se v době vzniku Phillipsovy kŤivky mělo v makroekonomické teorii zato, že vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou změny peněžních mezd je v dlouhém období stabilní.
7.3.1.2 Phillipsova kÍivka a pÍirozená míra nezaměstnanosti V šedesátfch letech M. Friedman a E. Phelps zaved| pojem pŤirozené míry
označme n(I4) tempo rristu nominálních mezd, tj. míru nlzt|ovr! itlllttcc, l,zc zÍejmě psát
JÍU,n:
W.
W,. w,.
,
kde W,znači nomínáIní mzdy v současném období a W,_,značí nominá|rrí rnzdy v minulém (pŤedchozím) období. Mzdovou Phillipsovu kŤivku mrižeme fbrmitIttr) zapsaÍve tvaru
xÍ(,I):-e(u-u)' kde e >
0
je koeficient citlivosti zmény míry nominálních mezd k relativní změně
skutečné míry nezaměStnanoSti.
Zemzdové Phillipsovy kŤivkyje patrné,žemzdy rostoutehdy' jestliže je skutečná miranezaměstnanosti unížšinežpŤírozenámíranezaměStnanosti z-' tj. je-|iuu*.Mírarristumezdjenulaprocenttehdy,jestližese skutečná míra nezaměstnanosti rl rovná pŤirozené míŤe nezaměstnanosti z-. Yzájemny inverzní vztah mezl' mírou rristu nominálních mezd a mírou nezaměstnanosti implikovany mzdovou Phillipsovou kŤivkou byl pozoruhodně stabilní pro Ťadu zemí a Ťadu období, ato až do konce šedesátfch let. Proto po objevení tohoto inverzního vzájemného vztahu mezi mírou rristu mezd a mírou nezaměStnanosti se stala Phillipsova kŤivka nejenvyznamnym nástrojem makroekonomické ana|yzy, ale i hospodáŤské politiky, zdálo se totiž,žetvŮrci hospodáiské politiky mají možnosti volby (v krátkém i v dlouhém období) diferencovanfch kombinací měr inflace aměr nezaměstnanosti.
7.3.1.3
Mzdová Phitlipsova kÍivka a nepružnost mezd
Anal
zou zjistíme' žemzdováPhilipsova kŤivka implikuje proces postupného pŤizprisobení mezd a cen po změně agregátní poptávky. Problém vysvětlíme na následujícím pŤíkladě. PŤedpokládejme, že je ekono-
nezaměstnanosti. Jde o takové u-, pro které je Phillipsova kŤivka nulová, tj. míra rristu mezd je rovna nule. V dalším vykladu tohoto pojmu využijeme. Je-li nezaměstnanost pod u-, nominální mzdová sazba bude (pravděpodobně) rrist, jeJi míra nezaměstnanosti nad zi- nominá|ni mzdová sazba klesne.
mika v rovnováze a operuje na rirovni pŤirozené míry nezaměstnanosti u- a potenciálního produktu }" pŤi stabilní cenové rovni. Dojde-li ke zv šeníagregátní poptávky, jež je vyvoláno monetárni expanzí danou relativním pŤírristkem w- +> 0. mzdy a ceny musí mít stejn1i relativní pŤírristek, LJ v: +: + MŽdová Phillipsova kŤivka implikuje' žemají-Ii nominální mzdy rrist s reIativ-
]8
ním pŤírristkem p, musí nejdŤíve klesnout míra nezaměstnanosti pod pŤirozcnou míru. Teprve pokles míry nezaměstnanosti pod pŤirozenou míru vyvolá rťtst tttlrninálních mezd s re|ativním pŤírristkem p. Toto píizprisobenívšak vyžat|trjc čirs' a toprvo na konci tohoto pĚizptisobovacího procesu se ekonomika vrirtí k pÍ.irrlzcrtť. rtríĚc nozarnčstnanosti a proclukt na ťlrovcř potonciirlníh
Prvním ekonomem, kter,! ana|yzova|vztahmezi inflací a nezaměstnaností, byl Irving Fisher ve stitti ,,Statistické vztahy mezi nezaměstnaností a cenovlmi změnami.., publikované v časopise lnlcrnul irlnul l'abo,u r Stal i,,st ics v červ nu l 926. Tato Fisherova stat' byla znovu otištěn a V časopisc ,lt)llt'ttill ()f l)!)liliutl liutnttnt'y v bŤcznu a tltrbntl l973 v oddí|c ttazvatl ln..ZIrar:cntt it nitIozctttl... ir jc rrirzvtirlt.,.lti jscnr obicviI l'hi||ipsovrr ki'ivkrr".
TnH pRÁct,
TRH pRÁcr NEZAMĚsTNAN0ST n PHlrrtpsovn rŘtvxn
Nl/^14|
.llN^N|l..l n l.ttttr
it
||V^ }|]ivt
n
Efekty pŤizprisobení mezd v reakci na zvyšeníagregátní poptávky vyjádŤíme nyní obecně a formálně tak, že upravíme vztah
JÍ(W)_-e(u-u^) dosazením zan(I()_+
Po Úlpravě
W,-Ll E(u
u.)fW,r
Z tohoto vztahu p|yn.e , ž,c mrr.jí-|i rrrzcly v dalšímobdobí vzrrist oproti pŤedchozímu období, pak musí b t [| tl(rr rr-)] > 0, tnusí se tedy míra nezaměstnanosti sníŽit pod pĚirozcnou tttít.tt ttczatttčsIttatlosti.
7.3.7.4 Modifikovaná Phittipsova kŤivka P vodní tnzdtlvá PhiIlipsova kĚivka vyjadiLr.1c
yztahmezt mírou rrjstu nominá|ních mzdovych sazeb neboli mzdové inflaoc, a tnírou rristu nezaměstnanosti' P' A. Samuelson a R. M. Solow nahradili v pŮvodní mzdové Phillipsově kŤivce míru rrjstu nominálních peněžníchmezd,tj. míru mzdové inflace, mírou rŮstu agregátní cenové hladiny' tj. mírou cenové inflace. Vjisledkem je modifikovaná, resp. cenově inflačníverze Phil|ipsovy kŤivky, která vyjadŤuj e vztah mezi mírou r stu inflace (cenové hladiny) a mírou nezaměstnanosti. Formulujme nyní mzdovou Phillipsovu kŤivku formálně. Vyjděme ze vztahu
PY_WL
,-r;
označíme-li q
- YlL
a
: míra nezaměstnanosti,
11-
:
pÍirozenámíra nezalněStnanostl)
Modifikovaná Phillipsova kŤivka se lišíod privodní mzdové Phil|ipsovy kl".ivky tim, že obsahuje inverzní (klesající) vzájemny yztah mezí mírou rústu cctrtlvc hladiny n a mírou rŮstu nezaměstnanosti u' Je patrné, že žádoucínízká míra nc-
zaměstnanosti je doprovázena neŽádoucí vysokou mírou inflace. A opačně: vyso|
monetární restrikce, mají volbu: vysokou nezaměstnanost a nízkou míru inffacc. či udrŽovat nízkou nezaměstnanost za cenu vysoké inflace. Existuje tedy volba mezi dvěma z|y: mezi inflací a nezaměstnaností.
Friedmanovo a Phelpsovo rozšírenímzdové Phittipsovy kŤivky Vjvoj míry inflace a míry nezaměstnanosti v 70' letech však nepotvrzoval implikace pťrvodnímzdové Phillipsovy kŤivky. Do té doby pozorovany pravi.
\LI "í+)
produktivitu práce, dostaneme n(P)
- míra inflace,
7.3.7.5
v
Z tohoto vzÍahl pro relativní pŤírristky plyne
n(P):n!D-
(n
- n(ID-n(q).
Vidíme, že míru inflace n(P) mťrŽeme také zapsat jako rozdíl míry rŮstu nominá|ních mezď LV, (mzdová inflace) a míry rristu produktivity práce 4,. PŤedpokládáme-li, že tempo rŮstu produktivity káceje nulové, tj. riroveĎ produktivity práce je neměnná, potom se míra rristu cen rovná míŤe rristu mezd. Tento pŤedpoklad odpovíd á v ztahu
rr(P):-e(u-u.). Mrrt|iÍi |
deln)i inverzní vztah mezi mírou r stu nominálních mzdov1ich sazeb a mirtltt nezaměstnanosti zmizel. objevila se současně vysoká a rostoucí míra nezarrrěstnanosti a vysoká a rostoucí míra inflace, ale i rťrst inflace pŤi stagnaci Lirovně, resp i poklesu produktu, coŽ odporovalo dlouhodobě stabilnímu inverznímu vzta|rtt mezi mírou rťrstu mezd a mírou nezaměstnanosti danému mzdovou Phillipsovou
kŤivkou'MzdováPhillipsovakŤivkasezačalaposunovatnahoruazačalablt.1rrk trefně postihl A. okun -,,neidentifikovanym létajícímobjektem..'
Problém nesouladu implikací mzdové Phillipsovy kŤivky a fakt ekonom ickr:htl v voje v 70. letech teoreticky Ťešili M. Friedman a E' Phelps, kteŤí poclrtlbiIi kritice závěr o dlouhodobě stabilním inverzním vztahu mezi mírou rťlstu nrzt|trvi. resp. cenové inflace a mírou nezaměstnanosti. Ukázali, Že negzrtivnč skItlrlčrrli rnzc1ová PhilIipsova kÍivka pŤedpokládá,,peněžní iluzi..nzr stratlč prlrctlvttí|
tr|-Í.)
TnH pRÁcr
NEZAMĚSTNANoST
TnH pnÁcr' NEZAI'4EsÍNANosl
e PHtlupsovn rŘIvrn
Argumentujme nyní konkrétně tento teoreticky závažny závěr, Peněžtli i|uze
Yztah
znamet{ že pracovníci pŤizprisobují svrij mzdové požadavky očekávanécenové rovni a nikoliv skutečnécenové urovni. označíme-liočekávanou cenovou roveř jako "P a pŤedpokládáme-li, že je dána exogenně a je neměnná, pak nabídka práce bude záviset na peněŽních mzdovy7ch sazbách' Lze tedy psát:
"S:
n",S
[\. \"Pl
Zdirazněme, že poslední vztah piedpokládá,že očekávaná cenová hladina
je
?
aje nerněnná. B. Felderer a S. Horrrburg7.)dokazují tuto tezi: dojdeJi k rristu agregátnípoptávky, vyvolanému monetárn i expanzi centrální banky' a v drisledku rristu agregátní poptávky k všeobecnérnu rristu cenzboží,a nominálnímzdové sazby se nezměti, poptávka po práci se zv1iší,ale nabídka práce zristane nezměněna (P,tj. očekávaná dána exogenně
cenová hladina' resp. míra její změny je dána exogenně). Míra nezaměstnanosti se oproti vychozí pozici ekonomiky sníží.Monetární politika mriže tedy snížit nezaměstnanost zvyšením množstvípeněz, atedy i zv1išením cen, Zrozboru plyne závěr,žev pozadímodifikované Phillipsovy kŤivkyjsou exogenně daná očekávání rirovně cenové hladiny ze strany pracovník . Právě tento pŤedpoklad exogenně daného očekávání cenové hladiny ze stra-
ny pracovníkri, kterju je zabudován v keynesiánské koncepci privodní mzdové Phillipsovy kŤivky, podrobili M. Friedman a E. Phelps kritice. M. Friedman a E. Phelps postulují' že po určitédobě pracovníci, resp. odbory rozpoznají r st cenové hladiny (vyvolanjl rristem agregátni poptávky v d sledku monetární expanze) a,,poučíse..z tohoto pozorování. Pracovníci proto postupně pŤizprisobí svá očekávání cenové rovně směrem ke skutečné (dosažené)cenové rovni budou požadovat odpovídajícízvyšenísv;Ích nominálních mezd, aby nahradili
a
ztráty své kupní síly Z titulu rristu cenové hladiny, resp. aby udrželi privodní roveř reálnych mezd. S ohledem nazávěry Friedmana a Phelpse mrižeme zapsalvztahmzdové, resp. modifikované Phillipsovy kŤivky (její inflačně cenovou verzi) takto:
x(rl) : n(P,) -
"n(P,\
- t (u - u\.
kde "n(P) je očekávaná míra inflace. PŤedpoklad j e založen na tom, že firmy stanovují ceny za jejich produkci konstantní pŤirážkou (mark up) k prriměrn;fm pracovním nákladrim jednotky produk-
Vlvoj cenové hladinyje pak proporcionální k vlvoji podílu mzdovych nákladŮ v produkci. PŤedpoklad n(W),: n(P),v sobě zahrnuje pŤedpoklad nulového tempa ce'
r
stu produktivity práce.
/.'
l'lil,l)|iRtiIi'.I].l ll()Ml]|.]R(),S|,Mttkrtiiktlrulnikutiltlt,ttt, |
9()
|
l|4t rtxlktlntlnih.5.AusIttgc.Í)cr|in:
PH||| |P\(|VA (ÍlIVK^ ^
n(P),:"n(P),
e
(u
u)
se nazyvá mzdová Phillipsova kŤivka rozšíŤenáo očekávanou mIru Iní|acc. Friedman a Phelps tak rozšíŤiliprivodní mzdovou Phillipsovu kŤivku o nrírtt rlčckávané inflace. Ze vztahu plyne, že skutečná míra inflace se rovná očekávanémíŤc in|luoc. tj. flP),: "ft(P), pouze tehdy, jestliže se skutečná míra nezaměstnanosti a rovn/t pŤirozené míŤe nezaměstnanosti u^; pak se také míra skutečné inflace nemění. Když je skutečná mira tezaměstnanosti ttižšínež pÍlrozetá míra nezaměstnanosti, potom skutečná míra inflace v období /je většíneŽ v období l - 1. A je-li skutečná míra nezaměstnanosti většínež pÍftozená mira nezaměstnanosti, skutečná míra inflace v období r je menší než v období t - I' Z rozšíŤenémzdové, resp. modifikované Phillipsovy kŤivky o očekávanou míru inflace tak plyne závěr, že nezaměstnanost mriže bytudržována expanzivními fiskálními a monetárními politikami pod svou pŤirozenou mírou, což však vyvolá rrist míry inflace. Vyše provedeny závěr se tazyvá akceleračnímprincipem; to znamená, že chtějí-li tv rci hospodáŤské politiky udržet skutečnou míru nezaměstnanosti pod její pŤirozenou mírou, bude to mít za následek nepŤetržitézvyšování miry inflace. Ze vztahu plyne , že sníženimíry nezaměstnanosti o jedno procento pod její pÍiozenou míru pŤinese ekonomice náklad ve vfši násobku míry inflace. Akceleračníprincip je jinfm vyrazem pro pňirozenou míru nezaměstnanosti.
PŤirozená mira tezaměstnanosti je taková míra nezaměstnanosti' pŤi nížnedocházik akceleraci (ale ani k deceleraci) míry rristu inflaci. V odborné literatuŤe se pro tuto pŤirozenou míru nezaměstnanosti používázkratkovy název NAIRU (nonaccelerating inflation rate of unemployment). Znamená to, že NAIRU je roveř nezaměstnanosti (pŤirozené miry nezaměstnanosti u)' pod niž má inflace tendenci akcelerovat anadnížmá inflace tendenci decelerovat. Uvažujme mechanismus formování adaptivních očekávání.
"xÍ(P): r, rr(P,
+ ')1
(l-') "n(P, ).
Jestliže se r, rovnájedné, tj. r,: 1' pŤizptisobují se inflačníočekávání skutečnémíie inflace rychle. V tomto pŤípadě8o
"fr,:
ft,-,,.
Je-li r,:
1, pak očekávaná inflace v období t (dnešnímobdobí) se rovná skutečnrj nr íÍc inflace v období t - 1 (v pŤedchozím období). PŤedpoklad, žent,: zz, ,' ktcr jo čusttl v ana| ze pŤijímán' je speciálním pŤípadem mechanismu formování adprrtivrríc|r očckávání, a je nazyván staticklm očekáváním. Ekonomicky intorprcttlviitrtl pirk
N.' V
IcxItt htlrIclttc
zjctIrrllrItrŠetlť.Iltr zttllt*eltí n,
r(i
'') ir
,n, 'nIl,,|
l,,
TnH pnÁct, NEZAMt5ÍNAN()\l
TnH pnÁcr' NEzAMĚsTNANosT n PHtrupsovn rŘrvrR
toto statické formování očekávané inflace znamená, Že trvá-Ii skutečná inflace po určit! čas, pracovníci a firmy budou očekávat, že tato skutečná míra inflace bude pokračovat a očekávaná míra inflace "q v období l (v pŤítomném období) bude stejná, jako tomu bylo v období t - 1 (pŤedchozím období). Jinlmi slovy, ve speciálním pŤípadě adaptivního formování očekávané inflace - pŤi statickfch očekáváních očekávanou míru inflace determinuje skutečná inflace dosažená v minulém období.
S ohledem na tento speciá|ní pŤedpoklad o formování očekávanéinflace, kdy l : l, tedy máme pŤedpoklad statického formování očekávanéinflace, mrižeme zapsat Friedman-Phelpsovu rozšíÍenouPhillipsovu kŤivku takto
fr,:fr, ,-e(u-u). V dalšímvjrkladu
bu
lipsovy kŤivky.
7.3.7.6
Krátkodobá a dlouhodobá Phillipsova kÍivka
Substituce (trode off) mezi inflací a nezaměstnaností v krdtkém období
Z
dosavadniho rozboru Phillipsovy kŤivky vyplynulo' že tvťrrci hospodáŤské politiky mohou v krátkém období prostŤednictvím fiskální a monetární politi-
ky měnit produkci a zaměstnanost (tedy reálné proměnné ekonomiky). Tv rci hospodáŤské politiky mohou zvyšit agregátní poptávku, aby snížilimírl nezaměstnanosti a zvfšili míru inflace, či mohou snížítagregátní poptávku (resp' její tempo), aby
zvyšili nezaměstnanost a snížiliinflaci. Uvedenou substituci mezi
nezaměstnaností a inflací, jež implikuje rozšíŤená Phillipsova kŤivka, nazyváme krátkodobou Phillipsovou kŤivkou. Vfklad substituce mezi tezaměstnaností a inflací na krátkodobé Phillipsově kÍivce znázorníme pomocí obtázku, anavážeme tak na pŤedchozí v klad Friedmanova a Phelpsova rozšíŤenímzdové Phillipsovy kŤivky. Na horizontální ose měŤíme míru nezaměstnanosti u, lavefitkální ose míru inflace n. Krátkodobá Phillipsova kŤivka SPCje klesající. Velikost sklonu je dána koeficientem e, tj. cit-
livostí míry změny mezďlamíru změny nezaměstnanosti.
l
Ptttt t lt'sttVR (RtVrA
Phillipsova kŤivka závisí na míŤe očekávané inflaoc. |,rldé| tlrltré kl.ťrtktlt|rtbé Phillipsovy kŤivky je míra očekávané inflace konstantní. Krátkrldrrhťr l'lti||iplrrvrr kŤivka SPC. má nižšímíru očekávanéinflace než krátkodobá l'|ri||ipsrrvrr ktivkrt SPC,, jež obsahuje vyššímíru očekávané inflace. Substituoo lnczi itt|lttcl tt ttczaměstnaností však trvá krátkou dobu. Subjekty pŤizptisobují očr:kúvunrlutttIl.tt inflace (v pŤítomném období) míŤeinflace v rninulém období. očekávurlri irt|lttcc se tedy vždy nakonec pŤizprisobíjakékolivrovni skutečné inflace, ktertlu (vťttei hospodáŤské politiky zvolí pro kontrolu pohybu agregátní poptávky. Nezanrčstttttnost se také nakonec vrátína svoji pŤirozenou míru, a produkt se vrátí na ilrovctl potenciálního produktu. V dlouhém období neexistuje substituce mezi itflací a nezaměstnaností. V dlouhém období se míra inflace a nezaměstnanost vzájemně neovlivřují. Nezaměstnanost je ustálena na pŤirozené míŤe pŤi libovolné míŤe inflace. Na obrázku je dlouhodobá vertikální Phillipsovu kŤivku LPC vertlkáIní. Hodnota libovo|né krátkodobé Philipsovy kŤivky je
SP C(u-)
:
ÍÍ(P), : "n(P) r
Na obrázku se krátkodobé Phillipsovy kŤivky SPCo a SPC, protínají s rirovní skutečnéa očekávané inflace, měŤené na vertikální ose. Ze vztahll rozšíŤenéPhillipsovy kŤivky
1IÍ':"ÍÍ,-e(u-u) dostáváme, že je-Ií skutečná míra nezaměstnanosti rovna pŤirozené míŤe' skutečná inflace se rovná očekávanéinflaci. Vertikální dlouhodobá Phillipsova kŤivka vychází proto z rirovně pŤirozené míry nezaměstnanosti u* na ose u aprochází jíž zmilěnlmi body na krátkodobych Phillipsovfch kŤivkách SPC, a SPC', kde se
skutečná a očekávaná míra inflace rovnají. Z ana zy krátkodobé Philtipsovy kŤivky je patrné, že zatimco v krátkém období existuje spojení mezireá|nym sektorem (reálnjlmi proměnn1i'mi ekonomiky) a monetárním sektorem (monetárními proměnnfmi) a tedy monetární proměnné ovlivíujíreálné proměnné ekonomiky, v dlouhém období se zachovává klasická dichotomie reálného a monetárního sektoru. Dlouhodobá Phillipsova kÍivka
Nyní pŤedpokládejme, že stát chce svou expanzivní fiskální a monetární po|iti
kou snížitmíru nezaměstnanosti. Reakci ekonomiky sledujeme na obrázku 7.3.
TnH pnÁce
TnH pnÁcr' NEZAMĚSTNANoST n PHiLupsovn rŘrvrn
NEZAl4ĚsINANosT A PHlIt IPS()VA K|lIVKA
Zevztahllpro rozšíŤenouPhillipsovu kŤivku doplněnou o pĚíspěvck rlrrlrít|ktrvÚ-
ho šoku k míŤeinflace ZIp|yÍ7e, že skutečná míra inflace je dotorIttitttrvitttit tčlltittl faktory:
"ftť,resp.7t,. pro t: 1, součinem e a rozdílu skutečné apÍirozenémíry nezaměstnanosti, tj.
1. mírou očekávanéinflace
2.
vyraz
(u
(rr
lr.):
a) je cyklická nezaměstnanost' tj. rozdíl skutečnémíry noza-
sti a pŤirozené míry nezaměstnanosti, pŤíspěvkem nabídkového šoku ke skutečnémíŤe lnflace z, mě stnano
3.
7.3.1.8
l. 2. 3. 4. 5.
V bodě A je níra nczantěstnanosti rra piirozené rirovni. Skutečná i setrvačná mira inflace jsou stabilní. Y|áda svou expanzivní politikou sníŽímíru nezaměstnanosti pod její pŤirozenou míru za cenu zv šenímíry skutečnéinflace. Posune se tedy po krátkodobé Phil|ipsově kÍivce z A do B. Zvyšení skutečnémíry inflace vyvolá rrist setrvačnéinflace. Dojde k posunu krátkodobé Phillipsovy kŤivky vzhriru. KaždémíŤe nezaměstnanosti nyní odpovídá vyššímíra inflace. Pokud by státní orgány udržovaly nezaměstnanost pod její pŤirozenou mírou, Phillipsova kŤivka by se posunovala neustále vzhriru a inflace by se zrychlovala. Po určitédobě musí vláda pŤejít k restriktivní politice. Nezaměstnanost se vrátí ke své pŤirozená míŤe, avšak pŤi vyššímíŤe inflace. Posuneme se po nové krátkodobé kŤivce z bodu C do bodu D (návrat do bodu 'B nenastane' protože míra setrvačnéinflace zistává vyšší).
7.3.1.7
RozšÍÍenáPhittipsova kŤivka a nabídkovéšoky
Ve vlkladu Phillipsovy kŤivky uděláme ještě jeden krok'
Vyjdeme zeyztah.ťl
JÍ,:n:lÍ,-e(u-u)
fr,:ft,t-t@-u), v nichž je zakotvena Phillipsova kŤivka rozšíŤená o očekávanou míru inflace a,,doplníme.. vztahy o pŤíspěvek nabídkovéhošoku (nepŤíznivého i pŤíznivého) k míŤe
inflace (pŤíspěvek nabídkového šoku budeme značit z). RozšíŤenouPhillipsovu
m
žeme po zahrnutí tohoto pŤíspěvku nabídkového šoku (nepŤízniv! nabídkov! šok má znaménko +) zapsat takto
kŤivku
fr,
:"fr, e(u-u)+2,
.
Philtipsova kÍivka a formování racionálních očekávání
PŤístup racionálních očekávání pŤedpokládá, že Ildé pŤi formování dané ekonomické proměnné (napŤ. míry inflace) berou v rivahu všechny dostupné informace, které vfvoj dané proměnné budou ovlivĎovat' Mezi faktory' které ovlivĎují inflaci, je i fiskální a monetární politika. Je-li tato informace pŤedem oznámena (či je ji možno vyvodit z dosavadního jednání centrální banky apod.), hospodáŤské subjekty pŤedem zahrnou vliv fiskální a monetární politiky (také jinfch informací, tedy i inflace) na danou ekonomickou proměnnou do svého rozhodování. To se promítne do relevantních ekonomickych proměnnfch ( rokovjzch sazeb, mezd, cen aj.) a i inflace je takto méně setrvačná. Podle konceptu racionálních očekáváni m:Ů.že dojít ke sníženíočekávané míry inflace relativně rychle. NěkteŤí zastáncl pŤístupu racionálních očekávání pŤedpokládají, že je-li tato politika na sníŽeti skutečné a tím i na sniženi očekávanéinflace dostatečně kredibilní (drivěryhodná pro subjekty), lze si pŤedstavit sníženíinflace i bez jakéhokoliv poklesu produkce. Mriže tak dojít k bezbolestnému sníženíinflace (bez poklesu produkce a recese). Krátkodobá Phil1ipsova kŤivka tak podle konceptu racionálních očekávání nedává adekvátní Ťešeníproblému. Ke sníženíinflace bez signifikantního poklesu produkce v drisledku formování očekávanéinflace nabázi mechanismu racionálních očekávání - doide za pŤedpokladu, že b záměr sníženíinflace je oznámen pŤedem, * mzdy a ceny se musí sníŽit (musí bj't flexibilní) podle povahy záměru sníŽení míry inflace. Jsou-li splněny tyto pŤedpoklady, potom po oznámení záměru tvrirci hospodáŤské politiky dojde rychle ke sníŽenímíry očekávanéinflace a tedy i skutečné irrflace, aniž dojde k rristu míry nezaměstnanosti. PŤipomeřme Lucasúv konccpt kiivky agregátni nabídky' v němž je mimo jiné zabudován pŤedpok|ad racionirlrtíoh očekávání, a produkce se odchyluje dočasně od své ,,trendové.. k
TRH PRÁCE
NEZAMĚsTNAN05T
A PHILL]PsoVA
Ttttt
KŘIVKA
7.3.1.9 Phillipsova kÍivka a hospodáÍská potitika Cenovou stabilitu, dostatečnou zaměstnanost společně s dostatečnym tempem rristu reálného produktu a dlouhodobě Vyrovnanou platební bilancí současně vláda nemriŽe dosáhnout.
Uvažujme nyní pouze o dvou cílech: zaměstnanosti a cenové stabilitě. Jak! 1evztahmezizaměstnaností a ccllovot| stabilitou? Jaké zdemávláda moŽnosti?
Krátkodobá PhilIipsova kĚiv| polrledu má vláda možnost volby' M Že svymi nástroji zvyšovat zaměstnanost, avšak za cenu rústu cen, pŤípadně m že sniŽovat míru jnflace, ale za cenu rristu míry nezaměstnanosti. Změny krdtkodobé Phillipsovy kÍivky Skutečná míra inflace neustále kolísá pod vlivem cenovych šokri na straně nabídky i poptávky. Mezi skutečnou a setrvačnou mírou inflace je uzkávazba. Setrvačná inflace se vyvíjív závislosti na dynamice skutečnéinflace. Cenov1i šok napŤíklad zvyši skutečnou míru inflace. Tržni subjekty změnu zaregistrují a pŤi rozhodování o cenách, irrocích nebo mzdov ch sazbách budou do budoucna počítats vyššímírou inflace. Skutečná míra inflace se zqÍšila. Zvyší-Ii se setrvačná míra inflace, posune se krátkodobá Phillipsova kŤivka vzhŮru. PŤi poklesu setrvačnéinflace se kŤivka posune dolŮ. Správnost tohoto doporučení pro stabilizační politiku závisí na určenípŤirozené
míry nezaměstnanosti.
7.3.2
Philipsova kŤivka a agregátní nabídka
Phillipsova kŤivka a kŤivka agregátní nabídky vyjadŤují v podstatě stejné vztad kaz tohoto tvrzení vyjdeme zevztabu pro agregátní nabídku
hy. Pro
P ="P odečteme-li od obou stran rovnice
*
P
I
a'
(Y-Y").
'. dostaneme
P1 'P1-1:,P1 P,_,
.lc-li
/',
|. pirk
/,, l,,,
l!.rY_ťl. č
ÍÍ,,t|,,I), [,,,--,'fr,,.
t'H1il,
Nt
/AMf',tNANrr.,r
n I'tttilil",ilv^ tlilv|A
Budeme pŤedpokládat' že pŤíspěvek nabít||rrlvé|rtrŠrrktt h tttlÍr. ||||l.Il t. It' nule. Tak dostaneme
x,:"ÍÍt
|||\|.||
r!.rv-rl' r
Uveden ' vztah jevztahemkrátkodobé dynamické agrcgr||rlI llrtIllt||rl (tr'l šíŤenéo očekávanou inflaci). V jeho základuje o očel<1rvatttltl itt|lrtr t trrr6|[r'ttli Phillipsova kŤivka. Ze vztahl plyne, že skutečná míra inflace je determinovirrtir 'jirk ttt.t.hitt 'tttlrtt mírou inflace "x,,laki rozdílem skutečnéhoproduktu a potenc i1r Ill í|tr r 1rrr 'r Itth I tt
Zarozdilemmezi skutečnym a potenciálním produktem je ve
vztit|ttt t'rtzt|í| tttt'u
t
skutečnou mírou nezaměstnanosti u a pŤirozenou mírou nezaměstttltttrlsIi lt' /t. yztahu plyne, žeje-li skutečná produkce I rovna potenciálnímu protlrrktrr )'.. tj, Y : ť, atedy skutečná míranezaměstnanosti se rovná pŤirozené, t.j. rr ti, .,zr,. potom se skutečná míra inflace rr. rovná očekávanémíŤe inflace Je-li skutečnf produkt většínež potenciální produkt, tedy je-|i Í > f.. a .ic-
nezaměstnanosti nižšinež pŤirozená míra nezaměstttatltlsti, lJ.u <,-, potom se skutečná míra inflace rovná součtu očekávané míry irr|1acc a pŤírristku skutečnéinflace pramenícíz titu1u substituce mezi mírou nezatllčstnanosti (mírou rristu produktu) a mírou inflace podél krátkodobé Phillipstlvy
li skutečná mira
kŤivky.
Je-li skutečn produkt menšínež potenciální produkt, tedy je-li Y < Y, tt .icli skutečná míra nezaměstnanosti většíneŽ pŤirozená mira nezaměstnanrlsli' tj. u > u-, potom se skutečná míra inflace rovná rozdí|u očekávanémíry inflacc a sníŽenímíry inflace, pramenící z titulu substituce mezi mírou nezaměstnanosti (mírou poklesu produktu) a mírou inflace podélkrátkodobé Phillipsovy kŤivky. Povšimneme si, že krátkodobá Phillipsova kŤivka obsahuje všechny ptlt|statné charakteristiky kŤivky krátkodobé dynamické agregátt.ti nabídky' .lt|c o spojení mezi reálnymi proměnn mi ekonomiky (produkcí, zaměstnaností a.i.) a monetárními, tj. nominálními faktory (cenami, nominálními mzdami, ntltrri-
nální zásobou peněz aj,). Z vykladu plyne, že krátkodobá Phillipsova kŤivka .jc jen jinou formulací a snad i názornější a pohodlnější zprisob vyjádŤeníkŤiv|
THtt t'H^tt, Nl/^Mf',1tA1ir..r
TnH pnÁcr' NEZAMEsTNANosT n PHrrrtpsovn rŘtvrn
:.:.;].;*;ÁÍltHnr'to(i,..l.,:;ll,:".;.;..;:;;).:.1|:;;;:;:.;;;|;,:.i;:i
n I'trtrll,,rv^
|trtvt.^
míruinflacerrnakŤivkaDSIS'obsahujemíruočeklivlItl(.|||||iItt't|' |.Irr|rr\'||||
||
nívzdálenostoboukŤivekkrátkodobédynamickcirgr.cp''1i1111lr.r|'tlIl.\ i| |l|\|li||||-. dí|umezi očekávan mimíramiinflace' tj."T'-.'rr.,. Nctlti'ttt lt:,t.tttItll ||| t |\||\||l|l inflace, ekonomika operuje podél stejné kŤivky krátktrdttllÚ tIVttltttttt L|i ||l||i l!lIl||l nabídky' JestliŽe Se míra očekávanéinflace mění, pak so lltlit.tttt.ttI hlitIhlrl|lrlr't dynamická agregátní nabídka. Dochází-li k rristu míry očo|
'
c|ynalrlickÓ agregátní nabídky DSIS' tedy očckzivallrj irrflace. Podél kaŽdé kŤivky Úrrovcri určitou DSAS0a DSAS,obsahujo je krátkodobé dynamické agrcgátní nabídky míra oče|<ávané inflace daná (neměn. ná) proto r-rŽíváme označeníkŤivky dynamické agregátní nabídky krátkodobá. KŤivka krát|
Každá z obolt kr".ivok
kr1rt|
očekávanéinflace ve vyši rr.. Ze vzÍahu fit
jeJi
I:
1r- ť; -"ÍÍ,*|. Ó
potom se skutečná míra inflace rovná míňe očekávané inflace. Na kŤivce D.SlSn činíočekávaná inflace ruo, je-li Y : Y,potom se skutečná inflace rovná také "no, tj. míŤeočekávanéinflace. Na kŤivce Dsl.sl činímíra očekávané inflace ru.;je-li Y: Y, potom se skutečná inflace rovná také n'. plyne,
Že
,
obrázku je patrné,žekŤivka krátkodobé dynamické agregátní nabídky vyjadňuje vzájemné vztahy mezi mírou inflace a Úrovní produkce, je-li míra očekávané
Z
inflace konstantní. Dále je patrné,že pŤi dané míŤe očekávanéinflace je skutečná míra inflace větší tehdy, jeli irroveř skutečnéprodukce větší než ríroveř potenciálníbo produktu }^ (a tedy skutečná míra nezaměstnanosti nlžšínež pňirozená míra nezaměstnanosti); na kŤivkách Dsls., DSAS )jde o useky, v nich Ž Y > r . pŤi dané míŤe očekávanéinflace je skutečná míra inflace niŽšítehdy, je-li ÚrroveĎ skutečnéprodukce nižšinež uroveř potenciálního produktu (a tedy
skutečná míra nezaměstnanosti je vyššínež pÍirozetá mira nezaměstnanosti)' na kŤivkách Dslsn a DSAS.jde o useky, v nichž Y < Y. Poclél kĚivky krátkodobé dynamické agregátninabídky existuje substitucc rrlczi rtlíttltl irrÍ.lacc it tllírolt rťrstu produktu. Nlr tllrr.Íz||
|i
l.iv|ilr
|i
r.lillitrtItrIlť.tIylllrrrric|i.Ú'irgreglilrrí Irlr|lítIky. I( i.ivliir /),\.' l.\'.' tttli rlť.t.klivllttrltl
i kdyŽ uroreri produkce Stagnuje' V še uvedené vysvětluje ,,záhadu,, začátklt70.\et, kdy současně rost|a ttczlt městnanost a inflace, resp. míra inflace rostla a produkce klesala' To nemoh Ia vy svět|it pťrvodní mzďoyá Phillipsova kŤivka, která nezahrnovala vliv změn (rtisírr) míry očekávané inflace. Právě míra očekávané inflace se v prrimyslově vyspě|]|'ch zemích začalav sedmdesátych Ietech měnit' začala rrjst. Řekti jsme, Že daje o míŤe rŮstu nominálních rrrezd a míŤe nezaměstnanosti by|y až do konce šedesát]|'ch let v sor.rIadu s pťrvodní mzdovou Phillipsovou kŤivkou. Bylo to proto, že v období pied drr-rhou světovot't válkou a v 50. a 60. letech byla v prúmyslově vyspěl ch zemích cenová hladina dlouhodobě stabilní. Skutečná míra inflace bylanizká, a tak byla nízká\ očekávaná míra inflace. Ekonomiky operovaly na stejné kiivce krátkodobé dynamické agregátní nabídky. V 70. letech začala z Ťady pŤíčin(rrist cen nafty, rozpad světového systému fixního měnového kurzu a dalších změn ve světové ekonomice) skutečná míra inflace r st' a proto
rostla i míra očekávanéinflace. Proto ptivodnímzdová Phillipsova kŤivka nebyla adekvátní a musela se posunovat nahoru, a to v d sledku rristu míry očekávané infface.
V teoretické ana|yzekŤivky krátkodobé dynamické agregátnínabídky se obvyk-
le ve světové literatuŤe pŤijímá pŤedpoklad o adaptivním mechanismu formování očekávané infface, zejménajeho speciální pŤípad, statická očekávání, tj. pro l: l. .Iestliže do rovnice kŤivky krátkodobé dynamické agregátní nabídky zahrneme
pŤedpoklad o formování očekávané inflace, že t: 7 (tedy statická očekávání), rovnice kŤivky krátkodobé dynamické agregítni nabídky bude mít tvar
JÍt_JÍt -;
I
.. (Y-Y-).
Z posledního vztahu ayztahu
TIt-JÍ| * 1lIyrrc, Žc
illllircc ttlii scIt-vltčtlttst zirvisItlLl
I ,1' 5..I_
I
t'
ttit trtccItlttlisttltl lirl.ttttlvl,irtí rlče |ilivlilri: 1li.i
lttIlltrIivltirrr ttlccIlltltistttrt Iirllrtrlvlirlí icseIrvlrť.trtrsI irrlllreezl1visIli
ttlt |itrt.íit.it.tlItt
t'
TnH pRÁcr, NEZAMEsTNANosl
r Plttttpsovr
xRtvxl
TnH ./Ít = ":JÍt
*
xÍt = xÍt'l' +
substituovat s
vy
r
az
- ")
"n, +
KrátkodobáPhiltipsovakÍivkoadynamickáagregdtnínabídka
Krátkodobf Philipsriv vztah (SP, Short Philips) bylpopsán vztahern fr,= "fr,+ g Ý,+ z,
za vy r az
! q - n.
Potom si uvědomíme ek
v i vu |e nc
i
!. Ó
g
_
ť) = "JÍ,_ e (u -
u*)
Potvrzujeme taktezí,že krátkodobá Phillipsova kŤivka vyjadŤuje stejné vztahy jako kŤivka krátkodobé dynamické agregátni nabídky. Krdtkodobd a dlouhodobá Phillipsova kÍivka
JÍt="ÍÍt-'(+_t)+z,, kterj,jeekvivalentnídŤíveuvedenérovnicikrátkodobédynamickéagregátní
Všimneme si, že je-li skutečná produkce I rovna potenciálnímu produktu )r', logaritmus koeficientu poměru produktu je nula (zatím nebudeme pŤedpokládat
pŤíspěvek nabídkovéinflace k inflačnímuprocesu, tedy položíme z,:0)' Skuteč-
námíra inflace se rovná očekávanémíÍeinflace: ekonomika je na dlouhodobé
ako poměr píírristku inflace k pŤírristku (poklesu) dri-
Phillipsově kŤivce.
lznačipoměrfr.
Body dlouhodobé rovnováhy, v nichž produkceje rovna potenciálnímu produktu, nejsou určenyjednoznačně, neboťjsou pŤípustnévšechny body kr, ]' kde ru je libovolné. Je patrné, že potenciální produkt je kompatibilní s jakoukoliv mírou skutečnéa očekávané inflace. Dlouhodobě proto neexistuje substituce mezi mírou inflace a mírou rristu nezaměstnanosti, resp. produkce. Z vyk|adu plynou tyto závěry t!,kajici se hospodáŤské politiky: Snaha vlády u ďr Žov at nezamě stnano st pod j ejí pŤirozenou mírou vyvo|á zry ch-
o'a,'n,l;1. vyjád}ena jako odchylka koeficientu produk-
{
("
rozšíŤenou Phillipsovou kŤivkou. KŤivky SP a DSI,S jsou tedy ekvivalentní, a proto pro ně lze psát:
inflaci proto, že jimáme,,'
tu
_'t,
-l,kdežto ve vztazich
e ,1 nr= ft/Ť
TÍt
=
TÍt_|
+
(,- ť)
6
I 6'
.-.
(y'-
l)
jevyjádŤenajakorozdílrirovnískutečnéhodrichodu(produktu)apotenciálního produktu, tj.
Y-Y. Z verze okunova zákona, kterou vyjadŤuje vztah I, = l,* -*
(á-')
lujícíse inflaci. Zrychhljici se inflace stejně nakonec donutí vládu rezignovat na privodní cíl, a nezaměstnanost se vrátí na pŤirozenou míru, avšak pŤi vyššímíŤe inflace. Snížitsetrvačnou inflaci mriže vláda zq7šením nezaměstnanosti nad její pŤirozenou míru. Vhodnou stabilizační politikou vlády je udržování míry nezaměstnanosti na její pŤirozené míŤe pŤi nízkéurovni setrvačnéinflace. Tato politika odpovídá tvaru
dlouhodobé Philipsovy kÍivky ,PC. PŤi rozboru dlouhodobé Phillipsovy kŤivky jsme zjistili, že vláda mťrže snížit míru setrvačné inflace za cenu dočasného zvfšení nezaměstnanosti nadjejí ptirozenou míru. Po určitou dobu je v drisledku vyššímíry nezaměstnanosti skutcčn1|' produkt ntžšínež potencionální. To je ztráta,jejíŽ velikost lze vyčís|it ' Ztr{lta z nevytvoŤeného produktu pÍedstavuje náklady snížení míry inflacc čili nák|atlu
dizinllaco (cost
ol' disinfl ation).
KapitoLa 8.
Stát se mjťlžetéžpokusit snížitmíru setrvačnéinflace drichodovou politikou.
Prisobí na firmy a odbory, aby dobrovolně nebo na zák|adě donucení omezily tempo rristu cen a mezd. Lze sníŽitmíruinflace. aniŽ roste míra nezaměstnanosti.
Za
HosPoDÁŘsrÁ PoLITIKA
vše se však platí: pružnost cen a mezd je narušena, trh neposkytlje zce|a
správné informace, kam je nejvhodnější alokovat vfrobní faktory; efektivnost ekonomiky se snižuje.
Fiskátni potitika
8.1
skální politiky je rozpočtová soustava. Rozpočtová soustava (zjednodušeně rozpočet) je soustava veŤejnfch rozpočtri, které pŤedstavují tvorbu a použití centralizovan ch peněžních fond vládou (včetně veŤejné správy na místních rírovních) za určitéobdobí. Zák|adem rozpočtovésoustavy je státní rozpočet. Dále sem spadají rízemnÍ rozpočty (rozpočty obcí apod), r zné státní ríčelovéfondy - napŤ. fond dopravní Zák|adem
fi
infrastruktury apod.
RozpočtovépÍíjmy:
F
daně > pŤímé,které jsou vázané k určitémudrichodu nebo majetku jmri' dař dědická, darovací, daĎ silničníapod.,
> b"
> >
nepŤímé, jako
dař zpÍidanéhodnoty (DPH),
(ďa z pii-
daĎ spotŤební, cla apod.;
pŤijaté uroky, pŤíjmy z pronájmu majetku;
pŤíjmy zprodeje majetku; pŤijatédotace (vyznamné zejménau rizemních rozpočtri).
Rozpočtové vldaje:
> vfdaje
sociálního charakteru
v podobě transferovfch plateb
(podpory'
dávky, pŤíspěvky); pŤedstavující napŤíklad financování běžnych a investičních vfdajri vlády ve školství,zdravotnictví, v obraně státu, policie, sou-
> vládní nákupy
} }
dy atd.;
transferové platby podnikrim v podobě subvencí v oblastech jako je doprava, zemědělství, podpora exportu aj.; v neposlední Ťadě pak i rirok z veŤejného dluhu.
Funkce rozpočtu:
1. alokačnífunkce -
2. 3.
zabezpečuje soustŤedění finančníchprostŤedkri na určité akce, napŤíklad Ťešeníotázekobrany, životníhoprostŤedí apod.; pÍerozdě|ovací funkce -je nástrojem Ťešenínežádoucích disproporcí a ne-
rovností; stabiIizační funkce _ značíovlivřování funkce hIavních makrockonomicklch ve ličin; ov|ivĚování sc děje fiskální po|itikoLr v užšÍrnstnysItt.
HosP0DÁŘsKÁ P0LITIKA
N
H0sPo0ÁRSKÁ PoLITIKA
DaĎové zákony, struktura vládních vfdajri a jiná diskrétní rozpočtrlvá trpatňoní tvoŤí podmínky, ke kterlm musí firmy a domácnosti (spotŤebite|é) pĚih |íŽct pči určovánía plnění svfch plánri. Častézměny diskrétních opatŤení vytváfcjí nostrrbiIní
dstroj e fi skd lní p oliti ky :
|.
2.
Expanzivní fiskální politika b rrist vládních vfdajri G, !" rrist transferov ch plateb 7R, !* pokles zdatěni. Restriktivní fiská|ní politika } sníženívfdajri v|ády G,
F }
prostŤedí, v němž se musí firmy a spotŤebitelé rozhodovat. Firmy a spotčchitclÓ
pokles transferri 7R, rrist zdanění'
Bariéry činnosti fi skdlní politiky: a) časovézpož
b) efekt vytěsřování - v drisledku expanzivní fiskální politiky dochází k rristu
c)
poptávky po penězích, na základě toho pak rostou rírokové sazeb, to má za následek pokles soukrom ch investic apod.; veŤejnf
8.1.1
dluh
péčeo něj.
Vestavě
Diskrétníopatrení a Vestavěné stabitizátory
Státní orgány mění strukturu
reagují na změny vyvolané diskrétními rozpočtovfmi opatŤeními, což sc mrjžo projevit v rostoucí nestabilitě celé ekonomiky. Pokud chce stát provádět stabilizačnípolitiku, musí mít k dispozici prognÓzy o pŤedpokládaném vlvoji ekonomiky. Monetaristé se domnívají, že v současnosti nejsme schopni vypracovávat pŤedpovědi o vyvoji hospodáÍství na takové rovni, aby následná opatŤení státu byla stabilizující. Nevhodná diskrétníopatŤení prohlubují poruchy v ekonomice. Nejsou tudíŽ správn m nástrojem stabilizačnípolitiky. Keynesiánci naproti tomu tvrdí, že ceny na některychtrzích (zejménanatrzích vlrobních faktorri) nejsou pružné.Samoregulačníschopnosti tržníhomechanismu neodstrařují rychle poruchy v ekonomice. Pomalá reakce trhu vytváŤí dostatek času, aby státrozpoznal vzniklou poruchu, a pŤiměŤeně na ni reagoval. Diskrétní opatŤení jsou tudíŽ nejen možná, ale i ríčinná.
a
v
ši rozpočtovych pŤíjrnri a
vfdajri. Tím prisobí na
v1/voj hospodáŤství. PŤíjem či vfdaj státního rozpočtu se mriŽe provádět automaticky
nazák|adě pravidel, která pŤijal pŤíslušnfstátní orgán. Pokud tato pravidla nejsou stanovena, vyžaduje vfdaj nebo pŤíjemjednorázovérozhodnutí státních orgán . Na základě toho, zda je či není pro vfdaj či pŤíjem potŤebné jednorázové rozhodnutí státního orgánu (obvykle parlamentu), rozlišujeme vestavěné (automatické) stabilizát ory a záměrná (di skrétní)opatŤení. Zdměrnd (diskrétní) opatÍení
Zámérná (diskrétní)opatŤení jsou opatŤení fiskální politiky, která vyžadují jednorázová rozhodnutí pŤíslušnéhostátního orgánu' Jsou to rozhodnutí o: & změně daĚov ch sazeb,
ž ?
změně ve struktuŤe vydaj státního rozpočtu, změně ve vfši jednotlivych položek rozpočtov1ich vfdajri. NapŤíklad parlament musí vždy schválit, jaké daně a v jaké vfši se mají vybírat. obdobně parlament každoročněschvaluje strukturu rozpočtov1Ích vfdajri a jejich vyši. Tyto změny mají dopad na agregátni poptávku i nabídku. Změny v agregátní
nabídce a poptávce vyvolají nakonec změny ve velikostí reálného produktu, zaměstnanosti a cenové hladiny. Monetaristé sc staví k využívánídiskrétních opatÍenínegativně. Uvoclilo h Irrv tr í t| ii vrtt|y ich rrogirti v rt í ho ptlstrl.jo.
n
é (a uto
m
ati cké) sta bi
IIi zdto
ry
Vestavěné stabilizátory (built-in stabilizers) jsou opatŤení fiskální politiky' která po svém zavedení prisobí v hospodáŤství automaticky a nevyžaduji žádná dalšírozhodnutí státních orgánri. Stabilizátory vláda instaluje do hospodáŤství, aby napomáhaly trhu zajistit efektivní využítivfrobních zďroji a aby se skutečně vyroben produkt co nejméně odchyloval od potencionálního produktu; mají tudíž pŤispívat k minimalizaci vfkyvri hospodáŤského cyklu. Automatick stabilizátor je tedy takovf mechanismus v ekonomice, kter sniŽuje velikost změny produkce v reakci na změnu autonomních vj.dajri (autonomní
komponenty poptávky). V podobě progresivní drichodové daně má vláda v rukou driležitf nástroj ke stabiltzaci ekonomiky, tj. nástroj umožĎujícízmírnětífluktuacíprodukce a zaměstnanosti. Sazba daně se sniŽuje, když ekonomika vstupuje ďo fáze recese, kdy klesá produkce a zaměstnanost; naopak se zvyšuje, kďyžhrozí pŤehŤátí ekonomiky. Mezi automatické stabilizátory se zahrnují i podpory v nezaměstnanosti, které pomáhají udržovat spotŤební vldaje i v období, kdy vzrristá nezaměstnanost. Znametá to, že pÍi existenci podpor v nezaměstnanosti poptávka k Iesá rlréně, než by klesla bez těchto podpor. Podpory v nezaměstnanosti mají vIiv i na ve|ikost multiplikátoru v ekonomice, protože díky nim se roveř produkco stává stabi1nější.
Autornatické stabiIizátory (progresivní d chodová dař a podpory v nczittnčslllarttlsIi) vcrlou k nižšímuv1idajovérnu muItipIikátoru okononiky, r;tlŽ tltit strtllilizrrjícíÚčirrky nrr vyvrr.j Ítrrrvnč prtltlttkcc a zittttčslltitttrlsti. ('hr.ťrrrí tttk ptrlt|ttkci
I
lrr',r'otrAfr',t A l'or
t I
r(A
H05P0DÁŘsKÁ P0LITIKA
a zaměStnanost od silnfch ky.
vfkyvri v reakci na každou malou změnu v pohybu
určení kální politiky (vládní nákupy sazba drichodové daně). Pro
oucasne é platby' kompo-
m vj'voji prisobí na
se analyzujekaždá nent fiskální politiky vlády na ťrroveĎ rovnovážné produkce změna: se z komponent separátně, tj. arra|yzujo F ve vládních nákupeoh ,t.b
)
>
k cenám), v rirovni autonotrlníclr
Monetaristéz'astávajinázor,žecenynatrzíchjsoupružnéareagujidostatečně
po ní fiskální o Pokud se
rychle na
než diskrét l.
je nedosta-
tečná, mohou ji posílit vestavěnymi stabilizátory.
Vestavěnéstabilizátoryurychlujíreakcitrhunavznikléporuchyvekonomice.
a firem a neNemění však podmínky, zaníchŽprobíhá rozhodování SpotŤebitel zvyšujítak nestabilitu ekonomiky.
Keynesiáncipoukazujínaskutečnost,ževestavěnéstabilizátorynemusíposílit
poruchy bez trŽní mechantsmus natolik, aby byl schopen odstraĎovat ekonomické v
ylžitídiskrétních opatŤení. Keynesiánciimonetaristéseshodujívtom,ževestavěnéstabilizátoryjsou
ričinnéjenom v podmínkách stability cen. opatŤení. Neokeynesiánci neodmítají ani vestavěné stabilizátory, ani záměrná
Pokudsevrazněodchylujeagregátnípoptávkaodnabídky'lzepodlenichreálně pŤedpokládat,žeuplyneznačnědlouhádoba,neŽtržnímechanismustutoporuhrubych nástrojŮ chu odstraní. V tomto pŤípadě je vjuhodné použit silnfch, ale diskrétní fi skální politiky.
Jinásituacenastane,kďyžrozdilmeziagregátnínabídkouapoptávkounení
mechanismu vyrazny. Potom je vhodnější pŤenechat poruchy samoregulačnímu ovšem Nelze stabilizátory' trhu a chod ekonomiky pŤípadně doladit vestavěnjmi zapomenout na vliv inflace na stabilizátory.
8.t.2
Deficit státního rozpočtu
Podlevznikudeficiturozlišujemestrukturálníacyklickydeficit. VestavěnéstabilizátorymajívdoběkonjunkturyvytváŤetpŤebytekstátních Pokud.jsou vc. p|".íjrrlii nac| vldaji, v
stabiIita, a poktrt| s(rtvčrrc stirlriliz1rttlry t|tlbt'o konstrltov/lny a oxisttrjc ttlčtrov/t
recese nepŤevaŽují nad konjunkturami, měl by b1i t stílttti t.tlz;tttť't.I tttttritttl'tItli. z dlouhodobého hlediska vyrovnán. Cyklick! deficit odrážíautomatické změny ve vfši dan í a rtlz1rrlť'lrlv ye lr l'yrIlrIit. ke kterym dochází v souvislosti s cyklickfmi vfkyvy reá|nÚ|rrl 1ltrrt|tlkltt. ttt.zlt městnanosti a cenové hladiny. Stát mriže dlouhodobě podněcovat hospodáŤsky rrist diskrétrrírttirl1lirli.e tlittlt, jako jsou napŤ' nižšídaně, vyššívfdaje apod. Vydaje potom dlouhtldobč ;r|.cvlrŽrr,ji nad pŤíjmy, a vzniká tak strukturální deficit jako vysledek permanentní cxpittlzivttí rozpočtovépolitiky. Vzhledem k tomu, Že cyklicky deficitz let recesí je vyrovnáván v pr bč|rtr IltlspodáŤského cyklu pŤebytky pŤíjmri nad vydaji z období hospodáŤské konjunkttrry, je z dlouhodobého hlediska státní rozpočet vyrovnán, a tldížje vriči ekonorn icc neutrální' Na rozdíl od cyklického deficitu má strukturální deficit dlouhodobé negativní učinky na chod ekonomiky: snižuje soukromé investiční vldaje am.iže byt zdro. jem měnové inflace. Stát si na pokrytí deficitu prijčuje obvykle na finančních trzích. Vyprijčky provádí napŤ. formou operací na vo|ném trhu. Státní orgány na finančníchtrzích tak konkurují soukrom;ím investorŮln. Tato činnost státu mriŽe vyvolávat efekt vytěsĎování soukromych i nvestic. Cyklickj. deficit je vyrovnáván piebytky státních pŤíjmri nad vj'daji v letech konjunktury. Efekt vytěsřování soukrom;ích investic se tak stŤídá s efektem vtahování soukrom17ch investic v letech, kdy státní rozpočet vykazuje rozpočtovy pŤebytek. Dlouhodobě, v prriběhu hospodáŤského cyklu,je státní rozpočet vyrovnán, efekt vytěsĎováníje vyvážen efektem vtahování soukromych investic, takže cyklickj' deficit nemá vliv na dlouhodoby rozvoj hospodáŤství. Strukturální deficit naproti tomu není vyvážen pŤebytky státního rozpočtu v jinlch letech. Zprisobuje jenom vytěsřovací efekt s jeho negativními drisledky' Vyvolává rrist írrokov ch sazeb, pokles soukromj'ch investičních vldajti s následn m dlouhodobym oslabením rústu reálného produktu a pokles zaměstnanosti pŤi rŮstu cenové hladiny. Centrální banka mriže pokrlt deficit Státního rozpočtu emisí petěz, atím mŮŽrc vládě poskytnout dodatečnéprostŤedky na pokrytí deficitu státního rozpočtu. Státní orgány se tak navzáj em zaďIlžljí. Pokud je rozpočtovf deficit kryt novč crr-ritovan1imi penězi' roste bezdŮvodně mnoŽství peněz v ekonomice. Účirrck 'jc
jcclnoznačny: roste cenová hladina, nastává inflace. Aby se otnezilo nebezpečí monetizace deficitu, má v Ťadě zemí centr1rlrl í lritrrl
rclativnč rrozávis|Ó postavení na ostatních Státních orgiirrcch. LlkoIcrlr ccrttr.iilrrí |lirrl|iy.jc ;rrrlvirtlčlrícrrlisní politiky, ktcrá zabozpočístabiIittr tllčrty ltirvztlrrr'y zli jl r
ril rrr
ji
rlyc:Ir v|ílt| rr íc|r i rlst it trci.
HospooÁRsxÁ P0LITIKA
HospooÁŘsrÁ PoLITIKA
8.1.3
Trh zapújčitetn;fchfondli
Zapijčitelnéfondy jsou peněžníprostŤedky, které ti, kdo spoŤí, poskytují těm, kdoje investují. Investice pŤedstavují poptávku po zaprijčitelnych fondech a ríspory pŤedstavují nabídku zaprijčitelnfch fond 8.. Kdyby na trhu vystupovaly jen soukromé osoby, vytvoŤila by se na něm riroková míra r,. Investice I : I(r) jsou pŤi jejich daném očekávaném v nosu klesající funkcí rírokovémíry r asoukromé spory S : S(r) jsou pŤi danérn disponibilním drichodu rostoucí funkcí rokové míry. Na trhu se vytvoŤí rovnováha pŤi rírokovémíŤero' pŤičemžplatí 1(r,,) =
S(r.).
Trh zaprijčiteln]|ch fbndri je téžovlivĎován veŤejnj'm sektorem. Platí obecn!
vztah
1:
TR- G
S + TA,+ TAd-
1:
.S +
]ÝTA
-
Ď
IA
G
vládní vfdaje,
IÝTA
NTA
Do 70. let 20. století se za bezprostŤední cíl fiskální politiky považovala reguIaV 70. letech nové teorie upozorřují naÍezanedbatelnjl vliv fiskální politíky tta agregátní nabídku. Regulací agregátni poptávky a nabídky stát ce agregátní poptávky'
zboží),
čistédaně NTA: TA,+ TAd TR G saldo veŤejnlch rozpočtri.
V pŤípadě' že jsou veŤejné rozpočty vyrovnané, platí NTA G : 0, a tedy platí (ro) : S(ro). PŤedpokládej me, že v ekonomice jsou veŤejné rozpočty vyrovnané a trh zaprijčitelnj'ch fondri vytváŤí rirokovou míru ve v!ši ro. V pŤípadě vzniku nenulového salda veŤejnfch rozpočtri se rovnováha změní. Vznikne-li rozpočtovy pŤebytek ABS, pak subjekty veŤejného sektoru (stát a obce) uložítento pŤebytek v bankách, a bankyjej nabídnoujako prijčky soukrom m osobám. Tím se zvj'šínabídka zapt$čitelnych fondri82 na funkci
S,(r): S(r)
napĚ.
vlrobkri a služeb); b) restriktivní fiskální politiku (zvfšeníčistfch daní' sníženívládních nákupti
drichodové daně,
transfery,
stávají záporné.
Fiskální politika m.iuLžebytrcalizována pomocí riznych nástrojri, jako změna čistfch daní nebo změna státních nákup vfrobkri a služeb.
stabilitu. Čistédaně a státní nákupy vfrobkri a služeb mění velikost agregátní poptávky. Podle toho, jak fiskální politika prisobí, m žeme (jako u monetární politiky) rozlišit: a) expanzivní fiskální politiku (sníženíčistiich daní, zv šenívládních nákupri
G,
investice, soukromé rispory' autonomní daně,
TR
a veŤejné ríspory se
naplĚuje konečnécíle stabilizační politiky, tj' dostatečnou zaměstnanost a cenovou
kde znači f
Tak nová ríroková mira r, bude vyhovovat vztahu /(r,) . S.(l.,). l{tlvtttlvťthit trhuzápt!čnich fondri se ustálí pŤi nižšírírokové míŤe r, pÍi vyšŠichitrvcsticíchx'. Vznikne-li rozpočtov! schodek ve vjlši -A'BS, vláda si chybě'iícÍ po|líZc tlltlsi vyprijčit od bank. Ty rády vládě pťtjčí,protože stát je pro ně ménčrizikrtv5irrr dluŽníkem než soukromé osoby. Schodek -ÁBS však bankám budr: chybět prrr prijčky soukromému sektoru. Nabídka zapttjčíte|nych fond pro soukromé rtstlby se sníŽío ABS. Rovnováha trhu se ustálí pŤi vyššírírokové míŤe a pÍi nižŠíc|t investicích. Schodek veŤejnfch rozpočtri snižuje nabídku zaprijčite|n1ich lirnt|ii
Í1x istují i nvestice a rispory, které neprocházejítrhem zaprijčite|njch fondri. Fi rmy i nvcstuj í v|astn í (rspory a dornácností investují vlastní 11spory. Ztotožnění investic a Lispor s poptávkou Lr nabídkotr zupiijčitolnlch |irnc|ťl.|c tedy z' jednodušením, ktcré vlznarnně ncznohodntlctt jc získané ziivěry.
vcÍcjnlch Íts1rtlr.. kt|c vcle.irr1irni tisptrritlrli
agregátní nabídka.
V krátkém období mohou nastat dva pŤípady, tj. agregátní nabídka má určit1i
prriběh ve své keynesiánské části (kdy platí pňedpoklad nedostatečně využívan]/ch vfrobních faktorri) a odlišnjl v klasické části (kdy se uvaŽuje ríplnévyužití
vyrobních faktorri).
8.2
+ ABS(r).
NiiI.tlt|rrí írsptrry scstÍvtrjí zc soukrttttt!oIt ťtsptlr a z
Expanzivni fiskální politika podporuje rrist agregátní poptávky. Restriktivní fiskální politika naopak omezuje rrist agregátní poptávky nebo ji snižuje. opatŤení fiskální politiky prisobí na agregátni poptávku a nabídku. Analyzujme, jak se změny v agregátninabídce a poptávce projeví v cenové stabilitě a v urovni zaměstnanosti, tj. v konečnfch cílech stabilizačníhospodáŤské politiky. Použijeme neokeynesiánsk! pňístup k interpretací agregát nabídky. Budeme sledovat dva časovéhorizonty (krátkodob!, dlouhodob!), v nichž se odlišuje
1e
Monetární potitika
Monetární politika je činnost státu, která je zaměŤena na kontrolu mnoŽství pcrrčz v ckonornice, na regulaci irrokovych měr a podmínek rjvěru. Aby rntr|tIir *.
IJvttŽrtictttc rtzitvÍcttrttl ckttnrltttiktt bcz ntczittiirtttIttíclr ttrkii kirpilliItr rr lrcz tltezittIirtrtIltiIttr rllr t'ltotltt.
Htlst'ttuARsrÁ
H0SPoDÁŘsKÁ PoLITIKA
b;Ít monetární
politika použita, musí bjzt rozvinut tržnímechanismus a v rámct
něj zejména
> >
peněžní oběh
a
trh peněz,
rivěrovf systém a trh kapítálu.
Státní orgány musí mít možnost vstupovat na trh peněz i kapitálu těchto trh jako jeden z jejich častníkri. Proto dalším pŤedpokladem monetární politiky je existence centrální banky, která se musí nalézat ve státním vlastnictví akterámá vjlučnépravomoci, tlkajici se emise peněz. Centrální banka m Že provádět v zásadě dva typy monetární politiky: expanzivní,lj. zvyšovat nabídku peněz; restriktivní, tj. snižovat nabídku peněz. Změny v nabídce peněz probíhají v závislosti na změnách poptávky po penězích.
Nd
stroje
m on
etá
rní p oliti ky
Pokud ekonomika splĚuje uvedené podmínky, mají státní orgány moŽnost využivat rrizné nástroje monetární politiky. Tyto nástroje |ze rozděIit na pŤímé (admin i strativní) a nepŤím é (rr žnéoríentované).
PÍím é (a d mi ni strativ ní)
n
dstroj e
ReguIace investičníhotivěru
Jestliže zájemce o investičnírivěr požaduje od banky rivěr vyššínež státem stanoveny limit, musí žadate| pŤedložit bance souhlas státních orgánri, že banka smí rívěr o této vyši poskytnout. NemáJi povolení státních orgánri, banka mu nesmí investičnírivěr poskytnout. Rozhodnutí o poskytnutí investičníhorivěru
podmínky, za kter1ich uvěr bude poskytnut, jsou v rámci státem danj'ch omezení záIežttosti banky.
a
Reg u Ia
ce sp otŤe b níh o ťtvěr u
Státní orgány stanoví napŤ. maximální dobu splatnosti spotŤebního věru. Rozhodnutí o poskytnutí spotŤebního tivěru a podmínky, zakterych rivěr bude poskytnut, jsou v rámci státem dan1i'ch omezeni vfhradní banky. DaLšínistroje
Státní orgány napŤ. mohou požadovat od bank měsíčnízprávy o tivěrech poskytnutych nad stanoveny limit, mohou určit bankám rivěrové limity, stanovit maximálně pŤípustné rozpěti mezi diskontní sazbou a irroky, které požadují obchodní banky od svych klientri, apod.
NepÍímé(tržně orientované) ndstroje Povínné minimdlní rezervy bank
Stírtníorgirny mohou stanovit bankám povinnost, aby část sv1ic|r aktiv u|tlŽily ltir bčŽrrrjrtr ťtčtrttt cr:rrtrítlní brurky. Aktiva trrohtlrt h 't rrltlžcllrl v |ttltrrvtlsti, itIo
P0L
lTIKA
i v jinfch formách. Velikost těchto rezerv se odvozuje ze stutttlvctté čristi vk|udii. Míra rczerv mriže blt stanovena selektivně; čímjsou deptlzitu likvit|rrc\jŠí.tÍlrl
vyššíčástku aktiv vyžaduje centrální banka blokovat v rezcrvách' |'tlvinntl tltIrrr rezery mávlivnaobjemnabídkypeněz.Zv šenímíryrezervsnížínnblt|ku tivěrtt ze strany obchodních bank. Sníženímíry rezeÍv má opačnédris|orlky. t)prrrvy povinné míry rezerv mění rivěrovou schopnost bank, proto centrální banky ltcprluživají změny mky rezerv jako nástroje stabilizačníhospodáŤské politiky pf í|iŠ často. }perace na voLném trhu
operace na volném trhu jsou hlavním měnov17m nástrojem. Mají zpravid|a podobu repo operací. PŤi repo operacích centrální banka pŤijímá od bank pŤobytečnou likviditu a bankám pŤedává jako kolaterál dohodnuté cenné papíry. obě strany se zároveř zavazují, že po uplynutí doby splatnosti proběhne reyerzní transakce, v nížcentrá|ní banka jako dlužník vrátí věŤitelské bance zap jčenou jistinu, zv šenou o dohodnuty rok, a věŤitelská banka vrátí centrální bance poskytnut17 kolaterál. Zák|adní doba trvání těchto operací je krátkodobá, proto je z hlediska měnové politikyjako klíčováchápána repo sazba odpovídajícizáklad době trvání. PŤi operacích na volném trhu centrální banka prodává nebo nakupuje Státní cenné papíry. Nabízí-li centrální banka státní cenné papíry, vstupuje do konkurence s ostatními zájemci o volné peněžnízdroje' PŤi daném množstvípeněz|ze očekávat, že se zvyši konkurence na straně poptávky po penězích. Vfsledkem bude rŮst ceny peněz, tj. rírokovlch sazeb. Kromě vlivu na rokové míry má prodej státních cenn1Ích papírri vliv na množstvípeněz,které obíhá v ekonomice. Prodá-li centrální banka státní cenné papíry, odčerpá část nabídky petězztrhu. Snížíse tak množstvípeněz, které zristává k dispozici ostatním trŽním subjektrim. Ziskaté peněžníprostŤedky státní orgány ovšem nestahují bezričelně. obvykle ziskané penize dáIe použivajík ríhradě své činnosti, což se projeví ve vfdajové Straně státního rozpočtu' operace na volném trhu tak těsně navazují na fiskální politiku. Analogicky |ze analyzovat odkup státních cennfch papírri centrální bankou. Diskontní poLitika
Diskontní politika souvisí s emisní funkcí centrální banky' Diskontní sazba míra, zanížcentrá|ní banka poskytuje obchodním bankám věry. V pŤípadě potŤeby mohou získat obchodní banky u centrální banky dodatečné
.jr: Úrroková
1lcněžn í prostŤedky v podobě rívěrri. Poptávku
obchodních bank reguluje centrál n í |lanka mimo jiné i v1fšípožadovan ch rírokri. ()
[quq4!srÁ-tltttiq
HospooÁŘsrÁ PoLITIKA
subjektťrm v ekonomice.
V
pŤípadě poklesu diskontní sazby se projeví opačné
ričinky na nabídku peněz.
V pŤedcházejícímtextu jsme zkoumali, jaké ričinky na tiroveř rirokov ch sazeb a na množství peněz v ekonomice má změna v nabídce peněz. To jsou ale
bezprostŤední cíle monetární politiky. Státní orgányje sledují proto, aby dosáhly konečnfch cílri stabílizačníhospodáŤské politiky, tj. cenové stability adostatečné
zaměstnanosti. Klíčovévztahy v ekonomice' které jsou využíványmonetární politikou pŤi rea|izací konečnfch cílri na zák|adé prisobení na agregátní poptávku, vyvodíme
MsMlM
ze schématu.
nabídka penéz + rirokové míry + plánované investiční vldaje poptávka --+ zaměstnanost a cenová stabilita
---+
agregátrli
zaměstnanosti) a cenové stability závisínaagreV rrizn:Ích koncepcích určenídrichodu nabídce. agtegátní gátní poptávce i na existují rrizné pŤedstavy o prriběhu vztahll agregátní nabídky. Ve vfkladu použijeme neokeynesiánskf pŤístup a budeme pŤedpokládat, že z krátkodobého hlediska je pŤi neťrplném využítiv1irobníchfaktorri elasticita agregátní nabídky většínežv části, odpovídajícíplnému vylžiti vfrobních faktorri. Z dlouhodobého pohledu agregátninabídka nezávisí na cenové hladině. Úroveř zaměstnanosti i cenová stabilita závisi na agregátni poptávce a na
Úroveř reálného produktu
(a
Centrální banka nereaguje na pokles poptávky po penězích' Rovnovážn bod fr,, Mo] se zméni
nabodlrr,
MI
Poklesne riroková míra a množství peněz v oběhu.
MsMlM Centrální banka nereaguje na rúst poptávky po penězích.
RovnováŽnf bod Ír o, M,J se změní nabodfr,, M,).
Roste roková míra a množství peněz v
oběhu.
PŤedpokládejme, že centrální banka se brání změně poptávky po penězích změnou nabídky peněz' Situaci znázornime na obrázku 8'2.
agregátninabídce' Budeme proto zkoum at změny v agregátnípoptávce vyvolané monetární politikou s ohledem namožné situace na straně agregátninabídky.
Monetdrní politika
} } }
expanzivní _ centrální banka zvyšuje nabídku penéz; neutrální; restriktivní - centrální banka snižuje nabídku peněz,
8.2.7
Poptávka a nabídka peněz a monetární potitika Budeme uvažovat vybrané pŤípady monetární politiky pomocí nabídky pe-
něz a poptávky po penězích. Monetární expanze odpovídá rristu nabídky peněz, monetární restrikce odpovídá poklesu nabídky penéz. Jestliže je nabídka peněz konstantní, pak centrální banka nereaguje na změny poptávky po penězích. Pokles
a
rúst popffivky po penězích pÍi konstantní nabídce peněz
Uvedené pŤípady znázornime na obrázku
Mo=Mz
Mo= Mz
CentráIní banka reaguje na pokles poptávky po pelězichzv!šením nabídky peněz na privodní hodnotu. Rovnovážn! bod fro, M,] se zméní
Centrální banka reaguje na pokles poptávky
nežv piipadě, kdy banka nereagovala
pokles poptávky po penězích.
nabod,fr, Ml. Množství peněz v oběhu se nezměnilo' Úroková míra poklesla více, na pokles poptávky po penězích.
8.2.2
po penězích sníženímnabídky peněz. Rovnovážn! bod,[ro, MJ se změní nabodfr, Mo].
MnoŽství peněz v oběhu se nezměni[o. Úroková míra vzrostla vice, než v piípadě, kdy banka nereagovala na
Monetární potitika a agregátní nabídka
8.1.
Vhodnost regulace Úrokové míry Keynesiánci tvrdi,že stabilizace rirokové míry omezuje v/kyvy v investičních rozhodnutích' a rovnoměrn;jl vfvoj investičníchvfdajťr stabilizuje v1livoj celého ltrtspodáfství,
Hrrst'rroARsr^ pol
H0sP0DÁŘsKÁ P0LITIKA
I I
IKA
Monetaristé vidí v regulaci rírokovjlch měr destabilizující prvek' Pokud centrální banka udržuje neměnné irrokové míry' zvyšuje svou nabídku peněz v konjunktuŤe a snižujeji v době recese. Vfsledkemjsou většívlkyvy v hospodáŤském cyklu. Regulace rokovych měr má destabilizujícíríčinek. Uvedli jsme názory dvou protikladnlch proudri - keynesiáncri a monetaristti' Na rozdíl od nich neokeynesiánci zaujímají k oběma otázkám kompromisní postoj. Uznávají negativní a pozitivní rysy regulace rirokovfmi měrami apeněž
uru portÍilIia zbrrvrr jÍ ;rfclrytečnlchpeněžníchz statkri a nakupují zaněnepeněžní aktiva. Ílosttrttcíprlptrivkrr po nepeněžních aktivech vyvolává nerovnováhu natrzichnepeněžních trktiv. ,Iilk pŤebytečná nabídka peněžních z statk vyvo|ává piebytečnou poptávku ptl ttcpeněžních aktivech.
nabídkou. Domnívají se, Žejednostranná orientace na regulaci rírokovych sazeb po určitédobě zvyrazni její negativa. Stejně tak pŤísná orientace centrální banky na
Druhd fdze transmisního mechanismu
regulaci peněžní nabíd ky za nějaky čas zdŮrazni její nedostatky. Proto není podle neokeynesiáncri vhodné se zaměŤit v!|učně na jeden zmožnych regulativních pŤístupri. Vyhodnějšíje stĚídavě pŮsobit pod|e aktuální potŤeby najednu z obou veličin - na rirokové míry nebo množství peněz v oběhu. Tak se sice zcela nesta-
bilizuje anijedna z obou veličin, ale jejich vfvoj se udržív mezích pŤijatelnfch pro stabilní rozvoj ekonomiky.
8.2.3
Monetární politika a transmisní mechanismus
Dále budeme analyzovat,jak se poptávka po penězích pŤizprisobuje peněžní zásobé,tj. prozloumáme prisobení transmisního mechanismu8a,ktery pÍevádizvyšenípeněžnízásoby do zv!šení poptávky po penězích. Transmisní mechanismus rozdělíme do několika fází. UvaŽujme zvyŠenípeněŽní zásoby na slraně^nabídky. Změna peněŽní zásoby vyvolá nerovnováhu na trhu. Bude platit .i,..i. PŤebytek nominálních peněz
buďe
M-
Mo.
První fdze transmisního mechanismu
Zvyšenipeněžnízásoby vyvolá nerovnováhu na trhu peněz. Dodatečnépeníze jsou alokovány subjektrim, které pak ďržívícepeněžních zristatk , než by chtěly ďržetnazákladě své poptávky, tj. jejich skutečnépeněžnízristatkyjsou vyššínež poptávané peněžní zristatky.
8a
Transmisním mechanismem měnové politiky se rozumí Ťetězec ekonomicklch vazeb' kterj umožĎuje, aby změny v nastavení měnověpolitickjch nástrojri vedly k žádoucím změnám inflace. Počátkem transmisního mechanismuje tedy změna nastavení měnověpolitickj'ch nástrojú. Tato změna vede ke změně chování ,,zprostŤedkujících..trhri, na něž má nastavení měnověpolitick .ch nástroj ú pŤím1Ívliv. Změna chování těchto trhri pak pŤes nejriiznější další,,zprostŤedkující.. trhy vede ke změnám na,,cílov1ích.. trzich,jejichž cenov! v1lvoj chce centrální banka ovlivnit. Transmisní mechanismus prisobí paralelně více cestami, tzv. kanály. Tradičně uváděn1i'm je napiíkIad rirokov1i kanál, kterj' prisobí následujícím zprisobem. Zv;i'šeníresp. sníŽen í měnověpolitické rokové sazby (v CRje to piedevším repo sazba) vede nejprve ke zvyšeníresp. sníŽeníÍrrokov1ich sazcb na meziban kovn ím trhu. V dťrsledku toho dojde ke zv!šení,resp. sn ížení ťt rokov 'o|r sazr:|.l vyhIašovanych bankarni pro poskytování ÚrvěrŮ a pňijírnání vk|adŮ. V!s|ot|kotrr jr'l ttohabntttí, rcsp. trŽivcní irrvcstični r|ktivity.iako souč1rsti trgrcg/ltrrí ptlp(Ívky, il ttttktttlcc rtsItt|rcttí' tcsp. 1rrrsilcrrí lIrrkii ttlt t (isl cctltlvc IrIrrrlirly (ztIrtti www'cttb.cz),
rtlvttováhrr ttit ll.htt rrstittllíclt
fin
(l
)
,,,,.,
'\, r,,, ),
Tato fáze je charakterizována poklesem rírokové míry.
Protože subjekty chtějí pieměnit pŤebytečnépeněžnízristatky na ostatní fi-
nančnízristatky, rostoucí poptávka po ostatních finančních zristatcích zvfšíjejich
tržnícenu. Vynosy z ostatních finančních aktiv se sledují z hlediska obchodování azh],ediska držby. opomineme-li hledisko obchodování a pŤijmeme-li pŤedpoklad, Že
vynosy z držby se odvozují z nominálních hodnot, pak rrist cen ostatních finančních aktiv má za následek snižování reálné míry v1inos . Nově emitovaná finanční aktiva již berou
v
KlesáJi míra v
vahu sníženímíry vynosu.
nosri z ostatních finančníchaktiv, banky budou muset snížitsvé
rírokové míry, Kclyby totiž riroková mira z bankovních věrri z stala beze změny a vynos z dluhopisri byl menší, pak by firmy preferovaly financování investic emisemi cenn)ich papír (dluhopisti) poptávka po bankovních rivěrech by klesla. Docházi tedy k všeobecnému poklesu rokoqich sazeb atedy obecné rirokové míry. Tato fáze transmisního mechanismu mriže bft popsána implikacemi
dY:
0, d
L
P
: ar,r. rr)
+d M
P
AL,ar"
6r,
-
dr"
,M, aP
av#.0,d +,0 vidíme, že dr,
na trhu peněz nerovnováha. Tato nerovnováha vyvolává pokles rirokové míry
o dr,. Nová rovnováha trhu peněz se vytvoŤí pŤi rírokové míÍer. +
dr
.
TÍetífdze transmisního mechanismu
Úrokovámíranezristane dlouho nanizkérírovni. Následuje tÍetifázetransmisního mechanismu. V této fázi transmisního mechanismu se projeví ťrčinkypoklcsu ťrrokové nríry na v1idaje a na d chody. Kt|yž ÍrŤ.nísí|a ostatních finančníc|raktiv vzrost|tr a rníra.jcjich vyntlstt k|os|it, rlcitIlt sc t|rllttťrcí ťtrrrkrlvlt rrríro poc| ťrrovnísvčtrlvéťrrrl|
HosPoDÁŘsKÁ PoLITIKA
HospooÁŘsrÁ PoLITIKA
znapo ostatních finančních aktivech pŤesouvá na zahraniční kapitálové trhy. To poptávka Rostoucí měna. zahraniční mená,žese prodává domácí měna a kupuje se po zahraničních měnách povede k depreciaci domácí měny. a doo uzavŤenou ekonomiku, pak se rirokovámiraudržína niŽšírovni
Jde-li jde k rristu investic a spotŤeby' Jde-li o malou otevŤenou ekonomiku, pak její riroková míra se nemriže dlouhodobě odchjlit od světové rirokové míry. Pokles írrokovémíry vede ke zvfšení měny. čistéhov vozu kapitálu, a v dťrsledku toho dochází k depreciaci domácí dovoz). (resp. čistj' zmenší a služeb zboží voz Depreciace pak zvjšíčist! v]i Jde-li o velkou otevčenou ekonorniku, pak se rirokovámiraudrži na nižšírírovni, a dojde k r stu investic a spotŤeby. Zvyšeni agregátních vjdajri (čistéhovyvozu' popŤ' investic a spotŤeby) zv!ší budou drichody. PŤi vyššíchdrjchodech chtějí lidé drŽet více peněžních zristatkri,
Na proto prodávat ostatní finančníaktiva. Tak dojde opět ke zvyšenirírokovémíry. zv!šily, a drichody Lonci tŤetí fáze transmisního mechanismu se agregátní vydaje stejně jako domácí produkt a riroková míra'
Tato fáze transmisního mechanismu mriže byt popsána implikací
a! '-P
:atg,r,l
kde zv!šenídY odpoviďápŤírristek
+ - d!P : *n' Ór, aY !a',,
dr,,
pro
kter! platí.
d,.:+ v+-#r4 dťn
Čtvrtd fdze transmisního mechanismu
Jestliže pŤed zvyšením peněžní zásoby ekonomika vytváŤela potenciální
8.2.4
ceny. pouze Z uvedené vahy plyne, že uroková míra klesne a reálnf produkt se zv ší krátkodobě do doby, dokudje vyššíreálná p ettěžni zásoba. Ale protoŽe v dlouhém peněŽní obdobi vzroste cenová hladina, konečn;im drisledkem není zv1išeníreálné zásoby, nlbržjen nominální peněžní zásoby. Tak centrální banka má v dlouhém období kontrolu pouze nad nominální pcrrčŽttíziisobrrtr. alc
nikoliv nad reálnou peněžnízásobou'
a
rokové mÍry
Sledovali jsme, jaké dopady má monetární politika na nabídku pcnčr. Zc ll.něn v nabídce peněz jsme odvozovali změny veličin' jako je mnoŽství peněz v hospodáŤství, vyše urokové míry' míra inflace' zaměstnanost.
Podle kvantitativní rovnice směny velikost nominálního produktu nczávisí jenom na nabídce peněz, ale i na rychlostijejich oběhu. Pokud by rych|ost občhu peněz byla konstantní' mohla by centrální banka změnou nabídky peněz pŤímo prisobit na konečnécíle stabilizačníhospodáŤské politiky. Rychlost oběhu peněz ale nemusí b t konstantni. Záv|si zejména na efektivitě finančního systému, frekvenci plateb, vfši rírokov1ich měr a na míŤe očekávanéinflace. Uvedené faktory nejsou zcela jistě konstantní z dlouhodobého hlediska. opustíme tedy pŤedpoklad, žeje rychlost oběhu peněz stabilní. Monetaristé tvrdí, že centrální banka mriže ovlivnit množství peněz v ekonomice i v piípadě, že ko|isá rychlost oběhu peněz. Podle nich lze pŤedpovědět, jak se bude rychlost oběhu peněz dlouhodobě i krátkodobě vyvíjet. Správny odhad budoucího vyvoje rychlosti oběhu peněz dovolí centrální bance prisobit na hospodáŤství změnami v nabídce peněz. Keynesiánci tvrdi, že nelze s dostatečnou pŤesností určit budoucí v voj rychlosti oběhu peněz. Ztoho ovšem vypllvá nízká ríčinnost regulace nabídky peněz.
Kromě toho stabilizace množstvi peněz v hospodáŤství vyvolá kolísání rokové míry. Úroková miraje kritériem, podle něhoŽ se investor rozhoduje o uskutečněníinvestic' Častézměny rokovjch měr vytváŤejí nejistotu v rozhodování o investicích a narušujírealizaci konečnlch cílri stabilizační hospodáŤské politiky.
8.3
Monetární versus fiskálni potitika
8.3.1
Časová zpoŽdéni
ChceJi pouze nominální a nikoli reá|ná, takže čistjl vfvoz se vrací na privodní uroveĎ. Lidé potrebují nakonec držet více peněžníchzristatkri jen proto, že se zvyšily
Vhodnost regulace nabídky peněz
stát uspěšně zasáhnout do chodu hospodáŤství, musí počítatse
rrizn mi
druhy časovy ch zpožděni.
b
Informační zpoždéní'Informační zpoždě je časovy posun mezi mo-
mentem, kdy vznikla potŤeba státního zásahu a okamŽikem, kdy si státní aparát uvědomí nezbytnost zásah uskutečnit. Minimálně je časovézpoždě-
>
ní podmíněno dobou' po kterou státní orgány ziskávaji,zpracovávajíavyhodnocují ridaje o vfvoji hospodáŤství. Politické časovézpožďění. Politické časovézpožděni vzniká v dŮsIoclkrr dé|ky rozhodovacího procesu státních orgánri. Jde o období od
HospooÁŘsrÁ PoLIT]KA
H0SP0DÁ|lSKÁ P0LITIKA
ts Doba reakce.
Doba reakce souvisí s dobou, po kterou se firmy a spotŤebitelé (domácnosti) pŤizprisobují realizovanému státnímu opatŤení. SpotŤebitelétapÍ. zareagu1í na sníženíďani a zvfšísvé spotŤební vydaje až po určitémčase.
Analyzujme stručně druhf
a tŤetí typ
časovych zpožděttí.
Z krátkodobého hlediska je pŤístup keynesiánc
Státní rozpočet se schva|uje v par|amentujednou zarok. Značnou dobu trvá státním orgánrim sestaveníjeho návrhu' politická zpožďěri v pŤípadě fiskální politiky jsou proto značná. Monetární politiku uskutečřuje centrální banka. Svá rozhodnutí m že upravovat podle potÍeby fakticky každf den a ihnedje i realizovat. Délka rozhodovacího procesuje proto obvyk|e podstatně nižšíu monetární
politiky než u politiky fiskální. Reakce spotÍebitelťl a Jirem na státní zdsahy
Státní v1/daje na nákup vyrobkri a služebjsou součástí agregátní poptávky. Stát prostŤednictvím státních nákupri pŤímo mění její velikost.
Y|áda téžmriže ovlivnit vfši spotŤebních vydaj pravami daní, které platí sv ch pŤíjmri. Zde je však tŤeba určitéhočasu, aby domácnosti změnl|y své spotŤební zvyklosti. Sníženídaní po určitédobě asi zvfšíspotŤební spotŤebních vfdajích. v]|'daje, vyššídaně budou mít pravděpodobně odraz v nižŠích Investičnívjdaje reagují na státní zásahy s daleko většímčasovym zpožděním' V ši investic stát mriže ovlivnit manipulací s rírokovfmi mírami, změnou podmínek věru nebo rípravou daní. Uplyne však několik |et,než (zejména velká) firma postaví noql závod či rozšíŤístávající qfrobní kapacity. Změta vládních vldajri na nákup vfrobkri a služeb nebo změna daní a pŤíjmri spotŤebitelri patŤí do fiskální politiky. Regulace rirokovlch měr a její dopad na investičnívldaj e je zá|ežitostí monetární politiky. Časová zpožděni spojená s reakcí spotŤebitelri a firem jsou nižšív pŤípadě fiskální politiky než u politiky monetární. spotŤebitelé ze
Monetaristé dávají pŤednost monetární politice a poukazují na délku politickfch časov1ich zpožďěni. Keynesiánci naopak upozorřují na opoŽděnou reakci firem a spotŤebitelri na zásahy monetární politiky. D raz proto kladou na fiskální politiku. Neokeynesiánci pÍiznávaji, že politická časová zpožděníjsouvětšíu fiskální politiky, a reakce firem a spotŤebitelri pÍicházípozději u monetární politiky. Nelze tudížpodle nichjednoznačně rozhodnout, zdajsou v souhrnu časovázpožděnívětšíu monetární nebo u fiskální politiky. Situace se mriže měnit pňípad od pŤípadu.
PÍístupyk fiskátní a monetární politice
c||oLr|rodobého h|ediska se h|avní proudy
t||rlLr|rrlt|rl1rÚ|rtl
,
monetaristri a neokoyne siťtncii
Monetaristé vycházeji z klasického modelu určeníproduktu a z krátkoc|ob |rtl hlediska je pro ně agregátní nabídka konstantní. Jejich závěry vŮči nástrttj[iln hospodáŤské politikyjsou proto shodné z krátkodobého i dlouhodobého poh|cdu. Keynesiánci pov ažuji z kr átko dob ého hlediska c eny za zc ela nepružnéa ag ro gátní nabídku proto zazceIa elastickou. opatŤení hospodáŤské politiky jsou potorrr vysoce ričinná, neboť změnol agregátni poptávky se mění velikost reálného produktu a zaměstnanosti, nikoliv ríroveř, cenové hladiny. Neokeynesiánci se domnívaji, že elasticita nabídky ležíněkde mezi extrémy, které pŤedstavuje zcelapružtá a zcela neelastická agregátni nabídka. ZáIeži na konkrétnímíŤe elasticity agregátní nabídky v daném okamžiku, zda budou nástroje stabilizační politiky učinné.S rostoucí elasticitou agregáttti nabídky se bude vliv nástrojri na změny ve velikosti reálného produktu a zaměstnanosti zvyšovat. Kombinace fiskdlní a monetdrní politiky a
Naznačme možnost eliminace vytěsřovacího efektu pomocí kombinace flskální monetární politiky. PŤedpokládejme, Že jsme v bodě rovnováhy fr,, Yo).
EIi mi n
ace vytěsĎ ovacíh o efe ktu
V první etapě dojde k fiskální expanzi. Tato expanze změni yztah lSonavztah 1S'. Tato změna vyvolá pŤi nezměněném vztahu LMo rrist rírokovémíry z rona r a rrist produkttt z Yrna Y,. I
V druhé etapě na fiskální politiku reaguje monetární politika, která chce reagovat změnou LMona LM,' a eliminuje vytěsĎovací efekt, tj. rirokovou míru vrátí na privodní hodnotu. Tím se docílínového bodu rovnováhy [ro, Y,).
DéIka časovlch zpoždění
Z
Z toho p|yne, že nástroje stabilizačnípolitiky jsotr z
hlediska neričinné(ve vztahu k velikosti reálného produktu a Za|rlčstlli||x)sti) či mohou ekonomice škodit (r stem cenové hladiny). od1išnf.
Rozhodovací proces stÓtních orginťl
8.3.2
zména agregátní poptávky vyvolá pouze změnu cenové h|aclirty ir rtikrl|iv rcírIrrého produktu.
ckonomick ho myš|cníshtrdu
lr 1rlrvirŽtrjí agrogťttrtí ltabít|ktt ,l,il'l,cc|il rtooIltstickrltt
Z
jí
ltrlrtr vŠrr|ipIync ziivčr.. Žo
H0sPoDÁŘsKÁ P0LIT1KA
Stabilizace Y
na
Kapitola
Y LMntavztah LM,. Tato expanze změti
rovni potenciálního produktu Y,=
V první etapě dojde ke změně vztahu
9.
oTEVŘENÁ rronoMIKA
vztah ISona vztah 15,.
otevŤená ekonomika pŤedstavuje spojení domácí ekonomiky se zahraničím:
l"
obchodem se zbožíma službami, finančnímitoky. obchod se zbožíma službami j e za|ožen na skutečnosti, že část vyrobeného zboži v domácí zemi je exportována do ostatních zemí, a část zboži vyrobe ného
>
v zahraničíje dovážena a spotŤebována v domácí zemi. Finanční(kapitálové) toky znamenají, že investoŤi rozmisťují svá aktiva v zcmích, kde jim pŤinášejí nejvyššívfnos' a pŤevádějí tudížsvé prostŤedky z jedné země do země jiné. PŤedpokladem těchto pievodri je ovšem podmínka, že pŤevodu
Stdtní regulace chodu ekonomiky
V jaké míŤe má
stát regulovat chod ekonomiky, které nástroje má k regulaci jaká je jejich ríčinnost' na to není jednoznačná odpověd'. Vše má své pro a proti. Čten፠musí sám zaujmout vlastní názor, musí uvedená tvrzení konfrontovat a ověÍovat se skutečně prováděnou stabilizačníhospodáŤskou politikou.
volit
a
nebrání vyrazné omezujicí aspekty. Tyto transakce potom determinují konstituování měnov ch kurzri, rirokovlch sazeb, platebních a obchodních bilancí zemí a cenov;Ích hladin. Modifikují tvar a drisledky fiskálních a monetárních politik v jednotlivjlch zemich i určování rovnovážné produkce. Na základě toho pak rostoucí g|obalizací světové ekonomiky stále více zesiluje v zájemná závislost ekonomik jednotliv ch zemí.
9.7
Platební bilance
Platební bilance vyjadŤuje ekonomické transakce subjektri dané země se zahraničímběhem určitéhoobdobí a zachycuje mezinárodní pohyb statkri, služeb vlrobních faktorri a pohledávek a závazki,
Rozlišujeme
*
tržníplatební bilanci, která pŤedstavuje běžnjz a nepŤerušovan1i vztah dvou platebních trh (dovnitŤ avenze země). Zahrnuje teoretickou ana|yzupozorovatelnou pouze skrze její činky (kurzy); } ričetníplatební bilanci, která pŤedstavuje statisticky vykaz shrnující veškeré zahraničnítransakce dané země během určitéhoobdobí, rea|izované podvojnlm ričetnímzáznamem. K posouzení vnější ekonomické rovnováhy na makroekonomické rovni použiváme platební bilanci' Platební bilance je statistickf učetnízáznam fungující na principu podvojného četnictví,proto musí bltjako celek vždy vyrovnaná. Slouží k zachycení a monitorování všech mezinárodních obchodních a finančních transakcí irrstitucí a obyvatel dané země. Jde o bilanci (učet) všech ekonomicklch transakcí mezi národní ekonomikou a zahraničim uskutečněnych v určitémobdobí' P|atební bilance země je vlznamnou ekonomickou kategorií, která vc svéttt ocIku, v1isledku a struktuÍe podává specifick! obraz o stavu okonotttiky u o jc'ií
0rrvŘtruÁ EKoNoM]KA
vnějšívfkonnosti, charakterujejího rozvoje i o zaměŤení a rispěšnosti prováděné hospodáŤské politiky v dané zemi Platební bilance zemí jsou sestavovány v rozdílně podrobném členění,podle ričelu jejich vylžití.Pro potŤeby hlubší ekonomtcké ataIj,zv je nutná podrobnější sestava (napŤ. Mezinárodní měnov5i fond uvádí ve svych publikacích platební bilance, které mají více neŽ l00 položek). Bilance, které mají víceméněinforma. tivní charakter, pak pŤedstavují agregované sestavy z tohoto množstvípoložek. Jednotlivé položky |ze totížna základě určit;Ích společnfch znakŮ uspoŤádat do několika základních skupin.85 Z hlediska struktury rozlišujeme v platební bilanci dvojí pohled, a to horizontá|ní a vertikáIní. Horizontá|ní členěníodpovídá věcné struktuŤe a obsahuje tyto základní položky:
A. Běžny Účet
Běžn! čet sestává z následujících podričtri: A.1. obchodní bilance: je měŤená buď metodou
A.2. A.3.
A'4'
,'fob.. (free of board), tj. provádí vyjádiení hodnoty zbožibez nákladri na transport a pojištění na hranice vyvážejícízemě. Metoda,,ciť. (coast insurance freigh transport) zahrnuje tyto náklady až nahranice pÍijimajícizemě. To má za drisledek, že tyto náklady jsou v bilanci sluŽeb a pŤi ,,cif .v obchodní bilanci. pŤi metodě ',fob.. Bilance služeb: zde jsou započítány veškeré dovozy a vyvozy s|užeb (turistika, doprava, bankovní, pojištbvací aj. služby). Bilance v1inosri: zde se ríčtujív1inosy zkapitáIu (riroky, dividendy, reinVestované zisky) a pŤevody pracovních pŤíjmri. Transfery: všechny pohyby zboži apenězbez protihodnoty pŤíspěvky mezinárodní ch organizací, petíze posílanézahraničnímidělníky domri, dědictví apod. Bfvají často ve statistkách členěny na transfery státní a soukromé.
B. KopitáIov! ťtčet
Kapitálov! ričet zahrnuje toky kapitálu ze země a do země a investiční a kapitálové transakce (hot money nebo investice). V kapitálovém ríčtujsou zaznamenány veškerétransakce, souvisejícís migrací obyvatelstva, s promíjenímdluhri a s pŤevody vlastnick ch práv k fixním aktivrim (napŤ. investiční granty), pŤevody nefinančníchhmotnlch aktiv (prida pozemky pro zastupitelské riŤady) a nehmotnfch práv (patenty, licence, autorská práva).
0rrvRrnA
rKoNo!1rKA
C. FinančníÚčet Zahrnuje transakce, které mění stavy prostŤedk domácích srrbjcktii vz|tIct|ctlr k zahraničnímsubjektrim. Jde tedy o vznik, zánika změnu ÍinarrčnÍchakliv rr prrsiv vlády, bankovních, nebankovních a ostatních subjektri. PŤíjmy prost ct|k ii .jsrlrr chápány jako kapitálovf import a naopak. Z hlediska času se č|enína krátkrldrlb! (dojednoho roku) a dlouhodobf (nadjeden rok). Zpravid|abyvá členěn na:
C.l.
C.2. C.3. C.4.
PŤíméinvestice v zahrantčni a zahraniční v tuzemsku. Jde o zák|at|rrí jmění a reinvestovany zisk a ostatní kapitál. Portfoliové investice: učtuje se zde pohyb již emitovan;ích majetkov]/ch a dluhovlch cenn ch papírri.
Finančníderiváty. ostatní investice: největšíčást tvoŤí p jčky a rivěry státního finančního a
nefinančního sektoru ekonomiky.
D. Saldo chyb a opomenutí, kurzové rozdíIy
Vzhledem k nutnosti udržet vyrovnanou platební bilanci a k nepÍesnosti Íady transakcí jsou mnohé pouze odhadovány. Proto dochází k započítávání neobjasněnych pŤíspěvkri. E. Změna devizovlch rezerv (měnov!, čet) Zahrn.$e všechny oficiální transakce včetně změny devizov ch tezefv, prijček od měnového fondu ajinlch vlád, které financují saldo běžnfch a kapitálovlch tokri. Jedná se o bilanci spjatou se záSobami peněz a deviz. Jsou-li v souhrnu pŤedchozí bilance aktivní, pak pŤebytek navyšuje kategorii zásob (ďevizové rezervy) se záporn m znaménkem a naopak' Vertikální struktura platební bilance vymezuje jednotlivé sloupce a jejím zák|aďemje rozdělení všech operací do dvou skupin, na kreditní (pŤírristek na těchto položkách zlepšuje platební bilanci) a debetní (pŤírristek na těchto položkách zhoršuje platební bilanci). Kriteriem pro členěníjevztahopetace k devizové nabídce nebo poptávce. Kreditní operace vytváŤí na trhu devizovou nabídku, debetní operace poptávku po devizách. Jednotlivé zák|adní operace jsou podle vertikálního kritéria členěnírozděleny v tabulce 9.1: Tra. 9.1
export zboŽí
|5
Evidence plateb ve styku se zahraničímse vyvíjela velmi pomalu. Prvním autorem zab1|'va.jíoírn se problémem platebního styku se zahraničímaplatebníbi|ancíbyl Thornas Mun v první po|o. vinč |7' sto|etí, kter! (jako kantilista) věnova| pozornost hlavně obchodní biIanci. Všínlr.rsi vŠak i tlsla(ních pILrtcb. ktcré pĚírno sc zahrav obchodcnr ncsottvisí. Z drr|ších si pIatclrrrí lliIllrrcc všírttii rrŽ.l. S. Mi||. |)rakticky sc vširk pItrlcblrí hilanoc zat]ilItr rlhjovtrval prl prvtli svt\ltrvd viiIcc (v rttcc l()l() v I lSA. lokrr l()20 vc lrllrrrcii irltl ).
export d chodri ('xl)orl I r,rr,,l('r ll lxlrrrrI l ,rlrrl,rll
pohyb drlchodrl pohyb transferťl
import transferŮ
pohyb kapitátu
import kapitálu snižení devizovych rezcrv
t|t'vizové rezervy
:vy
, ttt rl,'vtt,'tty, lt t, ,,'t v
OrrvŘruÁ
0trvf,rlÁ
EKoN0MIKA
Uvedené členěníplatební bilance m žeme agregovat na > běžny ričet platební bilance (hlavním prvkemje bilance zahraničníhoob-
>
chodu),
kapitálovf ťrčetplatební bilance (bilance kapitálov]ích tokri mezi zeměmi). Existuje-li deficit běžného ričtu (vfdaje do zahraniči jsou většínež pÍijmy z prodejri do zahraníči)'musí b t financován prodejem aktiv nebo prijčováním v zahran1čí,Tyto prodeje aktiv a p jčováníznamenají, že země vykazuje pŤebytek kapítálového ríčtu'Jakjlkoli deficit běžnéhoje financován rostoucím pŤílivem kapitálu. Platí: deficit běžnéhoričtu + čist! pŤíliv kapitálu: 0
Jestliže dalá země nemá žádná aktiva, která by mohla prodávat' nemá k dispozici žádné Íezervy v zahraniční měně a nikdo není ochoten jí prijčit, pak musí dosáhnout vyrovnání na běžném čtu. Naopak, vznikne-li piebytek, mriže soukrom! sektor využit svych pŤíjmri v zahranični měně ke splácení dluhri nebo k nákupu aktiv v zahraničí, Druhou možnostíje opět to, že centrální banka skupuje zahran1čni měnu získanou Soua pŤipojuje ji ke svym devizov m rezervám. jak b ěžn!, učet,tak čet kapitálovf v deficitu, pakje v deficitu celková Pokudje platební bilance. To znamená, že se rezervy centrální banky snižují.JeJi jeden z ríčtriv pŤebytku a druhf v deficitu stejné velikostí, je celková platební bilance nulová - není v pŤebytku ani v deficitu.
kromfm sektorem
9.2
Import a export
obecně mrižeme export XvyjádÍít jako funkci zahraničníhodŮchodu I,. cc. nové hladiny v zahraniČiv zahraničníměně P", cenové hladiny v dornÓcÍ rnčně /, a kurzu zahranIčníměny v jednotkách měny domácí E,,,,'Tak lze tbrml|ně psát
x-
x(YP
P. PF
'
Et.
D\
Export X je zárovei importem M, zahraničí.Lze tedy uvažovat mode| an$|o. gickjl domácímu importu pro zahranIční import, tedy domácí export. Tak lze psÁt
X: M -+ m-y-. kde mr> 0,
pevn statek i. PŤedpokládej me, že se v tuzemsku statek i prodává za ce!7n p D' a že měnov!
Uvažujme
kurz je Eo,, . Zahraničníkupující v dané situaci mriže koupit statek l za cenu n: r.Fi
Poi E,,r,
vyjádŤenou v zahraniční měně. Roste-li Eo,,(ďevalvace resp. depreciace měny domácízemě) (]áo,)' pak se } jednotka zahran1čníměny směřuje za více jednotek domácí měny; > ceÍa pFí zmenšuje; menšíceně v zahraničníměně, ale odpovídá většípoptávka po statku iv zahraniči a zvyšuje se tedy exportní poptávka. > Klesá-li Eo,,(reva|vace resp. apreciace měny domácí země) (!E,,,), pak se > jednotka zahran1čni měny směriuje zaméně jednotek domácí měny; > cenapF zvětšuje; větší ceně y zahranlčti měně ale odpovídá menší poptávka po statku
iv
zahranlči, a snižuje se tedy exportní poptávka.
Z uyedené rivahy plynou znaménka pŤíslušn1ch parciálních derivací.
Import Import závisí na domácím drichodu )1 obecně m žeme import MvyjádÍit1ako funkci domácího drichodu { cenové hladiny v domácí měně Po' cenové hladiny v zahraniči v zahraniční měně P"' a kurzu E,,,.Tak lze formálně psát
M:
tKoN0MIKA
M(Y,P,PF,ED/).
Čisty export
Čistf export NX
M.+
e defi nov átt y ztahem
NX:X-M, Z uvedeného plyne
NX: NX,-MY,
PŤi konstantnosti P, Po, Eo,,se pŤedpokládá
M:
j
mY,
kde m> 0.
Export PŤedpokládá se, že vyvoz domácí země X se mění nezávisle na domácím produktu, proto se závislost X na Y neuvažuje. Export \ze tedy povaŽovat za autonomní ve|iěinu (na domácím drichodu nezávislou), tedy X= X,,. Zablvejme sa změnami X = X,,,
NX.: X - M"pŤedstavuje autonomní čistjl export. V obecném vyjádŤení změna ]ÝX,miže závtset na Y,, P, P, PŤírristek čistéhoexportu m žeme pŤepsat ve tvaru
kďe
a E
,,,.
ANX: AX- AM
LNX: LX-(
M,,+ m
LD.
Uvccl'me t.aktory, které mají v|iv na ve|ikost NX pi.i daném dŮoho
0rrvRt ru tKoNoMtKA
0TEVŘENÁ EKoN0M]KA
ZevztahuX: M',t *,I.plYne'
že L'Xa LY,maji stejné znaménko, tj.
zvfšení
I" povede ke zvyšeníX, a sniženi Io povede ke sníženíX. NapŤ. pokles zahranični poptávky a drichodu v d sledku cyklické fáze recese v zahraníčípovede k poklesu exportu X.
Platí tyto zásady:
l.
2. 3.
4' 5.
Pokles zahranični poptávky a dŮchodu v drisledku cyklické fáze recese v zahraničípovede k poklesu X (fáze rozmachu v domácí ekonomice bude
M v tomto pŤípadě jde však o posun po kŤivce NX). Zhodnocení domácí měny (pokles nominálního kurzu E,,,,tj.rlŮ'st E,,,), povede ke zdražení exportovaného zboží,a tudiž i k poklesu X, naopak import bude levnější,a proto M poroste' PŤipustíme-li změny cen, pak jejich rychlejší rrist doma než v zahraníčí mít za následek rŮst
povede k poklesu X a ristu M. Posílení (os|abení) protekcionisticklch (ochranáiskych) opatŤení, (napŤ. cla,
dovozní kvÓty apod.) v zahraníčí(doma)a oslabení (posílení) proexportních opatŤení v domácí (zahraniční) ekonomice oslabí Xa posíIíM. Změta preferencí ze strany poptávajících subjektri. Zavede-Ii zahraniční konkurence napŤ. lepšídodací podmínky nebo uskutečníinovaci daného statku, povede to k poklesu X a rristu M. Preference mohou byt podmíněny i neekonomickju mi motivy (napŤ. bojkot určitéhozboži ze zahraničíz poli-
tickfch drivod
9.3
že budou prodávat aktiva vynášejícínižšírirokovou ttríru a ttitkttpttvttl ttktivir vy-
nášejícívyššírirokovou míru. Úrokové arbitráže vyvolirvLrjí ptc|évirrri krrpitirIrr mezi aktivy (amezi zeměmi), dokud se rokové míry nevyrovnajl. l'f izpiisrrlrcrrí domácí rírokovémíry světové rirokové míŤe má drisledky pro invcsticc rt (tsprlry. Funkce investic a funkce ríspor by v zemi vytvoŤily urokovou tnírtt t.,,. Kt|y|ty byla ekonomikalzavÍenámezinárodním pohybrim kapitálu, pak by rj rokttvťt ttt írrr ro nebyla
Dovozce kapitdlu
čislf vfvoz
Model zaplijčitelnj'ch fondri aplikujeme na ekonomiku' která je otevŤená voln m mezinárodním pohybrim kapttáJruimezinárodnímu obchodu. Budeme pŤedpokládat, že domácí a zahranični aktiva j sou dokonal mi substituty, což prakticky znametá, že se nelišírizikem. Analyzujme vztah ďomáci a zahraníčnírokové míry' Domdcí a zahraniční roková míra
Pokud neexistují pÍekážky pro mezinárodní pohyby kapitálu a pokud jsou donrácí a zahraníčni aktiva dokonalymi substituty, domácí uroková míra se pŤizprisobí světové rirokové míŤe. Pro malou otevŤenou ekonomiku s nízkfmi investičnímiiziky |ze tedy pŤedpokládat, že
I{tlzdíl rnr.:zi tlonlricí ir zahralričníťrrokovotr trrírott (ťtrtlkrrv t|i|Lronciirl) ttrtiŽ
otevŤení ekonomiky mezinárodnírn ktt-
Í,u f,
(1-.s)
+ (]ÝT _
G):
I,'
kde značí
1 ,s NT-G - IF
domácí investice, soukromé rispory, veŤejnéríspory, čist! dovoz kapitálu, kter! je rozdílem mezi investicemi zahraničních osob u nás (dovoz kapitálu) a investicemi našich subjekt.i v zahraniči
(vlvoz kapitálu). Zemé, je1ichž domácí itroková míra je vyššínež světová, budou čistymi dovozci kapitálu, a v drisledku toho i čistymi dovozci zbožía sluŽeb. Vyvozce kapitdlu
Í,. Í,
Uvažujme zemí,která vytváŤí velmi vysoké uspory. Kdyby byla tato země uzavŤena mezinárodním toktim kapitálu, domácí ríroková míra by byla nižšínež světová. Úrokové arbitráže povedou k v vozu kapitálu ze země, což zvyšídomácí rokovou míru na světovou a zárove zvyšívzemi spory a snížíinvestice. Vznikne tak rozdíl mezi sporami a investicemi, kter)i bude vyplněn čistfmi investicemi do zahraničíneboli čistym vyvozem kapitálu, tj. situací, kdy domácí subjekty nakupují zahranlční finančníaktiyaa ukládají peníze v zahraničních bankách' Bude platit
S-1+ NT-G:IF'
tt : fo. kde r, je domácí ríroková míra a ro světová uroková mira,která v našem modclu oz načuje rj rokovou m íru na největších světovych kapitálov ych trzích. Mechan i sln u s' ktory vyrovnává dornácí a světovou rokovou míru, se nazyvá ťrrokovit arbitrirŽ.
r,.
PŤedpoktádejme,že t,ž ťw Pakurokové arbttráže vyvolávají dovoz kapitálrr, což snížidomácí rokovou míru na roveř světové. Sníženímrirokové míry sr: snížív domácí zemi irspory a zvyši se investice' Rozdíl mezi domácimi investicemi a irsporami je vyplněn čist1Ím dovozem kapitálu (investicemi). Bude platit
).
Zahranični investice a
ovlivněna rokovou mirol
pitálovj'm tokrim uvede do chodu rokové arbitráže,
kde 1,' je rozdil mezl investicemi domácích osob v zahraničí(vyvoz kapitálrr) a investicemi zahraničních osob v tuzemsku (clovoz kapitá|u). Zanč, je.iíž'dornácí ťrroková míra by byla nižšíncž svčtová. sc stitvir čist1int vyvozconl |
0rtvŘrnÁ
0ttvŘtruÁ
EKoN0|VIIKA
Cistymi vyvozci kapitálu budou země, které mají relativně vysoké uspory vzhledem k domácím investičním pŤíležitostem, a čistjumi dovozci kapitálu budou naopak země, které vytváŤejí relativně nizké domácí spory v porovnáni s domácími investičnímipŤíleŽitostmi. Rozpočet a obchodní bilonce Uvažujme zemi, která je dovozcem kapitálu avztahy
I S+NT G:-1, /,,S+NT"G:-NX, PŤedpokládejme, Že veŤejné rozpočty ze mě jsou vyrovnané' tj' NT-G:0. Zuvaa tedy i čist1i dovoz zboži a sluŽeb
žovan chvztahŮ plyne, že čist]i dovoz kapitá|u budou sp|řovat
I-S:-1, I-S:-NX. Vznikne-li ve
veŤejn1ich rozpočtech schodek' tj. NT
-
G <0, pak
(r s) + (1/7 G): - NX + (Nr - G) (r s) (G Nr):-NX-(G-N7) čili se (1-
s)
čist1i dovoz se změní za jitak neměnn1ich okolností z (1 S) na (G N7). Tak vidíme, že zvyšeni rozpočtovéhoschodku ceteris paribus
vyvolává rrist obchodního schodku.
9.4
Měnovf kurz a jeho změny
Teorii parity kupní síly (PPP, purchasing power parity) vytvoŤil v 19. století David Ricardo a dalšíekonomové' Ve 20. letech 20. století ji rozvinul švédskf ekonom Gustav Cassel. Zájem o determinaci měnového kurzu zesílil znovu v 70. letech 20. století a v té době byla formulována i monetaristická teorie měnového kurzu. Nástrojem, kterjl umožřuje propojení vnitŤníekonomiky s vnějšímprostŤedím, je devizovf (směnny) kurz. Vfše směnného kurzu a jeho změny p sobí na ceny dovozu avyvozlzboži a sluŽeb. Z kvantitativního hlediska je měnovy kurz poměr,
jednotlivfch zemí navzájem směřují. Z kvalitativjedná ního hlediska se o hledání faktorri, které určujírovnovážnou ríroveř kurzu v danych měnov ch, ekonomick ch, etickfch' sociálních a politickfch podrnínkách. V tomto pojetí pŤedstavuje kurz složitou měnovou veličinu, vyjadŤujícícenu měny vyjádĚené v jednotkách měny jiné. Ve vlvoji názor na měnové kurr,y |r,c vypozortlvat nčkoIik na sebe navazujících období. v jakém se měnové jednotky
LKoNoMIKA
9.4.7
Systémy měnov;fch kurzli V prvním období (70. |éta 19. století až 1914), které jc zltiittttl .jlrkrl rrbr|trlrí z|atého standardu, lze systém směnnych kurzri charakterizovat .jukrr prrrŽlr1i. regulovany, s pŤirozen mi limity oscilace. V meziválečném období se systémy někter1ich měn blížilysvou p
Systém pevnÝch měnovlch kurzŮ Pcvné mčnovékurzyfungujíjakojak)ikoli pevn;i systém podpory ccn - pĚi darrc 1lttp1lrvcc rr nabídco mrrsí sub.jokt, ktcr;Í ccntt Íixrrjc, nasytit pňobytcčnrrrr pttptlivktr ttclrtl ttt|c\crpirt pÍcbyÍr:črlrrrrrrirhítlktr. MÍ-|i h)'t ccrttriiIrtí l.ritttkit scltrlptrrr zrrjislit.
0rrvŘtuÁ
EK0N0lÝlIKA
0
aby směnn1i kurz (cena) zristával beze změny, musí nutně držet jistou zásobu zahran1čníměny, která mriže bjut poskytnuta vyměnou za měnu domácí. Centrální banka intervenuje na měnovém trhu - prodává nebo nakupuje zahraničníměnu. Rozsah intervencí je vyjádŤen platební bilancí a cenlráIni banka mriŽe pokračovat
v intervencích tak dlouho, dokud má potŤebné rezervy. V opačnémpŤípadě, kdyjiž nemá rezervy zahraničníměny, devalvuje. Většina hospodáŤsky nejvyspělejších zemívzá1emně fixova|a své měnové kurzy v období od konce druhé světové války až do rozpadu bretton-woodského systému. Pojeho rozpaduzačalo nové období ve
vlvoji mezinárodního měnového systému: období volně pohyblivfch měnov
.ch
kurzri. Systém pružnjch měnov ch kurzú Systém pružn1ich měnov;Ích kurz (ffoating) naproti tomu znamená, že centrá|ní banka nechává směnn kurz volně se pohybovat, aby sám svlm pŤizptisobováním vyrovnával nabídku a poptávku po zahraničníměně. V systému pruŽn ch měnovych kurzri dále rozlišujeme čistf floating a Íizeny (nečisty) floating.
V systému čistéhofloatingu stojí centrální banka stranou a dovo|uje, aby měnové kurzy byly volně určovány na trzich zahraničníchměn. Centrální banka neintervenuje a oficiální transakce s rezervami se v tomto pŤípadě rovnají nule. To znamená, že v systému čistéhofloatingu je saldo platební bilance nulové - směnn kurz se pŤizprisobuje tak, aby vynuloval součet běŽného a kapitálového ričtu. Většina zemí (centrá|ních bank) do jisté míry intervenuje nákupem a prodejem zahran1čnich měn, čímŽse pokouší ovlivnit své měnové kurzy. V tomto pŤípadě hovoŤíme o Ťízeném(nečistém) floatingu. oficiální transakce s rezervami se potom nerovnají nule'
9.4.2
UtváŤení a V:ÍVoj měnového (devizového) kurzu Měnovf kurz obecně je stejně jako cena každéhojiného zbožíutváŤen na devizovém trhu v závislosti na vyvoji nabídky a poptávky. Co však cenu deviz konkrétně utváŤí, co ovlivřuje nabídku určitéměny a poptávku po ní? obecně mriŽeme Íicí,že poptávka a nabídka dané měny je dána souhrnem faktorri, které ovlivriují makroekonomickf vfvoj ekonomiky dané země. Jde zejména o tyto faktory: e vjlvoj mezinárodního obchodu, rovnováha či nerovnováha platební
p F
>
bilance, tempo rristu domácího produktu a národního drichodu, stav a vjzvoj inflace,
v1iši a vyvoj rírokovfch sazeb a s tím spojen rirokov! diferenciál atd. Vo|k1/ vliv na v voj kurzťr mají také politické aspekty, jako je napŤík|ad: > stabiIníči nr:stabiInípoIitické kIima (napŤ. nroŽny pát| vIric|y irptrc|.)'
>
rrcbczpcčíriizrlyc|r |
p'
tt vRt
tlÁ
|
K()N()MÍKA
chování vlád či centrálních bank (politická opatĚcní v|át|, p[.íprrt|rlť' illtcrvence centrální banky atd.),
&" prohlášení jednotlivfch politikri apod. Kurz však není ovlivřován jen současnym stavem ekonomiokÓ rr ;rtl|ilickÚ situace, ale driležitou roli hraje i očekávání budoucího vyvoje a pŤípacln spr:ktt|itcc jednotlivych r.ičastníkridevizového trhu. PŤíkladem, jaké daje mohou mít vliv na pohyb kurz a které tudíŽ nltrsí b t finančnímianalytiky sledovány, je uvedení několika zveŤejĎovan)Ích r]dajLi t ptrblikování základních statistic(Ích informací: e' USA - index spotňebitelské drivěry Michiganské uníverzity, b eurozína - index aktivity v prrimyslu, &" index aktivity ve sluŽbách, x pr myslové objednávky zapŤedcházející měsíc, * v,vojHDP za dané období, P informace o vlvoji maloobchodníchtržeb, e' vfvoj nezaměstnanosti, *" ČR - zveŤejnění indexu spotŤebitelskych cen za uplynul;Í měsíc, b informace o v!voji zahraničníhoobchodu, & informace o vfvoji tržeb a prriměrnych mezd, b informace o vjlvoji vybran ch ukazatelri hospodaňení atd. Každy z v še uvederrychukazatelri mriže určitfm zpŮsobem ovlivnit devizovy kurz. PŤitom z hlediska vlvoje kurzri je driležitévědět, že některé vysledky trh očekává, tzn' že devizov}Í kurz už je ,'nastaven,, na tyto posuny. V okamŽiku zveŤejnění uveden ch ridajri pak mriže dojít k podstatnému pohybu kurz pokud ' jsou zveŤejřované ridaje odlišnéod očekávanych. obchody na devizovém trhu mohou bft buď spotové (promtní)' kdy docházi k nákupu a prodeji za současnou cenu' V pŤípadě, že finančni analytik vyhodnotí situaci z hlediska vlvoje měnového kurzu jako nepŤíznivou, mriže pak polžitforwardové, swapové a eventuelně i opčníkontrakty. Jejich podstatouje, Že provede v současnédobě nákup či prodej měny za v podstatě současnékurzy (+ tzv. forwardové body v závislosti na rozdílech v ťrročeníjednotlivych měn), ale k vypoŤádán í
(skutečnému prodeji či nákupu) ďojde až ve stanoveném termínu v budoucnosti. Podnik tak má možnost prodat devízy, které obdrží v budoucnosti' v podstatě za nynější kurzy, či naopak nakoupit devizy, které bude potŤebovat v budoucnosti dnes, za dnešníkurzy, ale zaplatitje až ve stanoven! budoucí termín.
Devalvace, revalvoce, depreciace a apreciace
V piípadě systému fixních kurzťr, kdy jsoLr kurzy stanovoválly rnčrrovtltt ltttttlriltltt, rllItrvílnc pii .jcjich ztněně o dcvalvaci ncbo rcvalvilci nčny. l)cvaIvacc.jc znohoclnoconí nrčnové|to kttrztt tt systÚltttt Íixrríc|r |
0tr
0TEVŘENÁ EKoNoMIKA
Revalvace pŤedstavuje zhodnocení měnového kurzu u systému fixních kurzŮ. PŤi revalvaci se kurz snižuje (!E o). V pŤípadě systému flexibilních měnovfch kurzri, kdy se kurzy mění na základě tržníchpodmínek,mluvíme o depreciaci nebo apreciaci měny. Depreciace je znehodnocení měnového kurzu u systému pohyblivfch kurz PŤi depreciaci měny se kurz zvyšuje (IE,n). Apreciace je zhodnocení měnového kurzu u systému pohyblivfch kurzri. PŤi apreciaci se kurz snižuje (!E,,,,), Je-li centrální bankou stanoveno pro pohyb měnov ch kurz pŤípustnéfluktu. .
ačnípásmo (koridor, rozpětí), pak mluvíme o depreciaci nebo apreciaci pŤi pohybu uvnitŤ pásma a o devalvaci nebo revalvaci vně pásma.
9.4.3
0bchodovatelnéaneobchodovatelnézboží
Zvolme množinu zboži a služeb. Tuto množinu mohou tvoŤit všechny poloŽky zboži a služeb v daném teritoriu a čase, nebo mohou blt položky zbožía s|užeb vybrány podle danych kritérií' Jednotlivé prvky této mnoŽiny označíme l. Počet prvkri je dán. Tato množina tvoŤí koš zbožía služeb Hodnotu koše v čase / označímeI{ získáme,kdyžpro všechna l sečteme množství l v čase / násobené cenou l v čase /. Uvažuj me dvě ekonomiky : domácí a zahr aníčni.P Í i ata|y ze měnového a re álného kurzu musíme vědět, s jakfmi cenovfmi hladinami pracujeme' Zayedeme proto následující strukturu domácí a zahrat1čni ekonomiky. V obou ekonomikách se vyrábějí dva druhy statkri:
P l"
obchodovatelné (?] tradables)' neobchodovatelné (N, nontradables). obchodovatelnost pojímáme ve smyslu možnosti jejich dovozu a v1Ívozu. Neobchodovatelností nemyslíme administrativní restrikce ' nybrž existenci dostatečně vysoklch transakčních či transportních nákladri' Do neobchodovatelnych statkri spadají napŤ. služby azve|ké části i stavebnictví' V obou ekonomikách budou domácnosti spotŤebovávat > domácí obchodovatelné statky, b dovezené statky, lj.zahratiční obchodovatelné statky'
ts
domácí neobchodovatelné statky.
Neobchodovateln! zahraniční statek se v domácí ekonomice samozŤejmě neobjeví. Množinu obchodovatelnfch statkri označíme7 a mnoŽinu neobchodovatelnfch statkti označíme [,/' Atribut obchodovatelnosti a neobchodovatelnosti zbožía služeb v mezinárodnim obchodě ov|ivní hodnoty koš a tím i cenov1ich hladin tykajícíchse zahra' ničníhoobchodu. Tyto hladiny nemusí odpovídat cenovlm hladinám, ktcré jsou tloíinovirny pro joclnotlivé zerně bez pŤih|édntrtík zahraničnírrruobchoc.|tt' Ttr
nrir
vRt HA t KoNuMtKA
efekt dohánění vyspě ch ekonomik zvychozí nižšÍ(rrtlvrrč 1rt'rrrlttkIivtIY, tt let|y pŤechodně vyššír st produktivity vyrobních faktorŮ.
9.4.4
Pojem kurzu a jeho teoretické základy Měnovfm kurzem Eo,,zahraničníměny rozumíme množstvÍ tlrttttťtcI
lttÓtty.
které se smění za jednotku měny zahraniční.Je nasnadě, že zahruttičlt|clt tttÓtt existuje více, proto mluvíme o systému měnov ch kurzri.
9.4.4.1
Zákon jediné ceny
Zákonjediné ceny pŤedpok|ádá, že na dokonale konkurenčnímtrhu, pŤi nccxistenci dopravních nákladri a ostatních pŤekážek mezinárodního obchodu (nap|., celních aj.) musí blt identická zbožiproďávánav riznych zemích za stejnou cenu, j sou-li ceny těchto zboži vyjádÍeny ve stejné měně. Identická zbožíse tedy pod le zákonajediné ceny prodávají za stejnou cenu v celém světě.
označme
P.D P
F
E,,,
cenu v domácí měně zbožii prodávaného v domácí zemi, cenu v měně cizí země odpovídajícího prodávaného zbožíi v cizí zemi, nominální měnovy klrz domácí měny k zahraniční měně.
Uvažujme zboži i, které se prodává v tuzemsku av zahratičí. Je-Ií Eo,,nominální měnovy kurz domácí měny k zahraničníměně, pak podle zákona jediné ceny se očekává, že se bude y zahraniči zboži i prodávat za
p
eP.E-'id
,"
E
,,,
:ErnPio
v tuzemsku zbožii prodávat zanP.,: E,,,P,,. ArbitráŽní obchody, tj. obchody, které se lišímístem prodeje, zprisobí, že p|ati následující tvrzeni.'
x
je-li dovážené zbožíi prodáváno v tuzemsku za P.,, "P,o: E o,, P,,, pak domácí dovozci mají ziskovf stimul kupovat zbožív zahraničía do. vážet je do vlastní země. Tím se zvyšuje ceta zbožíy zahral1či a snižuje se v tuzemsku. Tento proces ustane, až se obě ceny v doma a v zahrantči vyrovnají.
ts' je-li zbožídražšív zahran1čínež v tuzemsku, tj' P. . P io: E,,, P,,, pak zahrantční importéŤi mají ziskov! drivod kupovat zbožív tuzemsku a dovážet je ďo zahran1či. Tím se snižuje cena v zahrantčía zvyšuje v tuzemsku. Tento proces ustane, až se obě ceny' doma av zahran1čí,vyrovnají. n
Formulujme zákon jediné ceny. Podle zákona jediné ceny je cena V domácí měně identického zboži stejná, kdekolivje zbožiptodáváno (ve všech zemích světa)' Platí tedy pro všechna zbožíi P,,,="P,,,
P,,
:
''
P,r'
0revŘttlÁ
OrtvŘenÁ EKoNoMIKA
Parita kupní síIy a zdkon jediné ceny
Tedy pro všechna zbožíi p|ati
Ikdyž zákonjediné ceny neplatí pro všechna jednotlivá zboží,cctly a ltrčnové kurzy se nemohou pŤílišodch;|'lit od relací danfch (predikovan1|ch) tcorií parity
P,r= Er,, P,n' odtud pro nominální měnovy kurz plyne
trr:
kupní síly.
p -J
b
Jsou-li zbožíaslužby v jedné zemi dočasně dražši nežv ostatních zonlích, poptávka po měně této země a po její produkci klesá. To tlačírněnov ktrrz a domácí ceny zpět
9.4.4.2 Absolutní forma parity kupní síty Měnov1/ kutz mezi měnami dvou zemí je determinován poměrem cenov;Ích rirovní těchto dvou Zemí za Striktního piedpokladu, že } neexistují dopravní náklady ajiné transakčnínáklady v mezinárodním obchodě' } neexistují ostatní pÍekážky mezinárodního obchodu (celní aj.), > existují dokonalé konkurenční (trŽní) struktury. Podle teorie parity kupní síly } pokles kupní síly domácí měny zprisoben zvfšenímdomácí cenové hladiny má za následek proporcionální depreciaci domácí měny na meztnárodním měnovém trhu,
b zvyše kupní síly domácí měny musí bytprovázeno
proporcionální apre-
ciací domácí měny. PŤedpokládáme, že existuje jednotnf koš, kterf měŤí kupní sílu peněz v obou
zemích' označ,íme Po cenu referenčního koše zboŽí prodávaného v tuzemsku a v domácí měně' Po cenu téhoŽ referenčníhokoše zbožíprodávaného v zahran1čív zahraniční měně.
Měnovf kurz
se potom
podle absolutní formy teorie parity kupní síly rovná
p
ED,F: ^;. Z tohoto vyjádŤení plyne
Pr= Eo,oP, Po je cena referenčníhokoše zbožívdomácí měně, ktery je prodáván v tuzemsku. P, vyjadŤuje vnitŤní kupní sílu domácí měny. E,,oP, je cena referenčního koše zboŽí v domácí měně, kter1i je prodáván v zahraničí' YyrazvyjaďÍuje domácí měnuD směněnou zaměnllF ayynaloženou na nákup y zahrantčí,YyrazvyjadÍuje vnější kupní sílu domácí měny. PIatí-|i absoIutníforma teorie parity kupní síly, tyto dvě ceny jsou stcjné. PoclIc totlric par.ity kupnísí|yjs
EK0N0MIKA
k
rovni' dané teorií parity kupní síly. Zvjlšenídonr1r-
cí cenové rovně v poměru k cenové rovni v ostatních zemích vetlc
za
dan1ich pŤedpokladri k proporcionální depreciaci domácí měny ve vztahu
k zahraniční měně. ** Jsou-li domácí zbožia sluŽby dočasně levnějšínež v ostatních zemích, vede to k r stu poptávky po domácím zbožía k rristu poptávky po měně domáci země, k apreciaci domácí měny a ke zvyšování cenové rovně domácí země. Sníženídomácí cenové hladiny v poměru k cenové hladině v zahraničívede k proporcionáIni apreciaci domácí měny oproti zahraniční, Implikace teorie parity kupní síly znamená, že i když zákon jediné ceny neplatí pro všechna zboží'ekonomické síly, kteréjsou za p sobením tohoto zákona, pomohou vyrovnat kupní sílu měn uvnitč všech zemí.
9.4.4.3 Relativní forma parity kupní sity Absolutní verze teorie parity kupní síly tvrdí, že měnovyi kurz je dán poměrem rovní cenov ch hladin dvou zemí' Relativní forma parity kupní síly měny tvrdí, že relativní změta měnového kurzu mezi dvěma zeměmi (během daného období), tj. míra jeho změny, se rovná rozdílu mezi relativními změnami národních cenovfch rirovní těchto dvou zemí. Země' jejichž míra r stu cenové hladiny (míra inflace) je vyššínež míra rristu cenové hladiny v ostatních zemích (ve světě), inkasují tento rozdíl v míŤe r stu cenovlch hladin (tedy inflačnídiferenciál) v míŤe odpovídajícídepreciaci jejich měny. Zemé, je1ichž rrist cenové hladiny je nižšínež r st cenové hladiny v ostatních zemích (ve světě), zaznamenávají tento rozdíl v míÍeinflace v apreciaci jejich měny. VyjádŤeme relativní formu parity kupní síly pomocí relativních pŤírristkri.86
Vyjdeme-li ze vztahu
. (P"), lLor)t:,".i pak jednoduchou rívahou získáme
n (Enn),: n (P r),- n (P r),,
'.' ()ht|ttbirtt/htttlctncrozLlnlčle1astlv ittlcrvaItrt|t(itstt/ |tlt't*itstt/.l.i'. / |.l1'ť'rlsl 1rrrt.I,tlek rllrtIrrhí /. t!its / 1tI.erIslitvttje |irrllce rrIrtIrrIlí /'
IpÍct|slitvttje
0rrvŘrnÁ
OrrvŘrruÁ EK0N0MIKA
EKoN0MIKA
kde pro libovolnou hodnotu X, pokládáme
X _X
"(n,:-í: PŤekážky púsobení zákona jediné ceny odchylky nominálního měnového kurzu od parity kupní síly:
b
P
>
} }
> >
b b
transakčnínáklady (dopravní náklady, četná obchodní omezení), pomocí zahraničního obchodu neobchodovaté zbožía sluŽby, nedokonalost tržnísouStaVy, fiskální a monetární politiky' nové druhy produktri, nové zdroje,
rozdiIné referenční,koše zbožía služeb, rychlost pŤizprisobení měnového kurzu a pŤizprisobení cen zbožía služeb (malá pružno st cen zboži a služeb a strnulost mezd v krátkém období' zatímco měnovy kvz se pŤizprisobuje okamŽitě), vykyvy poptávky po měnách jednotlivych zemí,
Nabídku měny domácí země tvoŤí ? dovozy zboži a služeb (subjekty domácí země potiebují cizí mčnu a nabízojí měnu domácí, aby mohly zaplatit dovozy zboži a sluŽcb), b kapitálové odlivy (napŤ. dividendy a riroky z investic cizích subjektťr v domáci zemi, nákup obligací a akcií ostatních zemí subjekty domácí zcrnč, zakláďáni ričtri subjektti domácí země v bankách ostatních zemí, nákup ostatních aktiv subjekty domácí země v ostatních zemich aj.). Bude-li centrální banka intervenovat naudrženiměnového kurzu domáoí měnv. krátkodobá relace nabídky s se začne měnit, až splyne s kŤivkou S. Nákupy centrální banky v domácí zemi měny .F- mají zabrzditr st Eo,' a nákupy centrální banky v domácí zemi měny D maji zabrzdit pokles E,,". Kupuje-li centrální bankazahraniční měnu zadomácí měnu na domácím trhu, pak snižuje rezervy zahrantčníměny a zvyšuje domácí měnovou bázi. Prodává-li současně cenné papíry, mriže tím kompenzovatvzrrist měnové báze. Tato operace se tazy vá sterilizace.
mezinárodní pohyby kapitálu, dalšípÍíčiny.
9.4.5
Poptávka po domácí měně a její nabídka Poptávku po domácí měně a její nabídku určímepomocí vztahll nabídky a poptávky v závislosti na nominálním měnovém kurzu. Jinlmi slovy, nominální měnovf kwz je cena měnové jednotky jedné země vyjádŤená v měně jiné země. Formuje se jako vysledek poptávky a nabídky na mezinárodních měnovych lrzích. Na mezinárodních měnovychtrzíchse uvažujíměnové kurzy nákupní a prodejní.KurzE,,,ie cenazahraniční měny'EvyjádŤená v domácí měně D, tj. jednajednotka zahraniční měny F o dpoviďá E,,,iednotkám měny D. Rozlišují se .Eo,o(Bid)
Er,r(Ask) (selling rate). E'lF(Bid) (buiding rate) značí,žeobchodník (banka)je pŤipraven koupitjednu jednotku měny F za cenu Eo,o(Bid) vyjádŤenou v jednotkách měny D. (buiding rate)
a
Eo,o(Ask) (selling rate) znači,žeobchodník (banka)je pŤipraven prodatjednujednotku měny F za ceru E,,,(Ask), vyjádŤenou v měně D.PIatí EDF(Bid) < Eo,o(Ask) Poptávku po měně domácí země tvoŤí Y vyvozy zbožíaslužebdomácízemě (měna je poptávána subjekty ostatních
>
zemí pro zap|acení exportri zbožía služeb z domácí země), kapitálové pŤílivy do dané země (tj. napŤíklad dividendy a,6roky ze zahraničníchinvestic subjektri domácí země' nákupy obligací a akcií dornácí země subjekty ostatních zemi, zak|ádání čtri v bankách domácí země subjekty ostatních zemí' nákup ostatních aktiv subjekty osta(ních zorlrí v t|tlrnítcí zorni ai.).
(FD _ zahraličnípoptávka po měně D, F'S _ zahraničnínabídka měny D)
Měnovjl kurz závisí na vlvoji faktorri, které nabídku a poptávku ovlivřují. Graf vztahu poptávky ,F'D vyjadŤuje kombinace poptávanfch množstvíměny F, zakteré je nabizena měna D pŤi rrizn1Ích rírovních kurzll E,,,. Graf vztahu nabídky FS vyjadŤuje kombinace poptávan;ích množství měny { zakteré je poptávána měna D. V grafu je vyznačena situace 1, kdy se .F'S posouvá doprava vlivem pŤí|ivu kapitálu. Jde o posilování domácí měny.
9.4.6
Reálnf měnovf kurz a nominální měnovf kurz
označme P,, z.ahraniční cenovou h|adinu v zahraničíměně, /,,, cltlln/tcí ccnov()u hIadirrLl v dornácí mčnč' l,,,. nrlrniniiIní nlčttrrvÝ kurz.
0rtvŘrruÁ
llil
EKoNoÍ\4IKA
Ize vyjádŤit vztahem
A proto pro reálrré hodrroty
-X
ll ,,,, M,
(E ,,t, P ,.)lP ,., z'rlačírcá| n1i rněnov y |
kde R,,,..
p
,
pro reá|n)i měnovy kurzIze pŤepsat v pŤírústkovémtvaru
n(R,o): n(Er,r)
+
n(P) - n(Pr),
kde pŤedstavuj e zahran1ční inflaci ru(P) a veličina ruQ) pŤedstavuje domácí inflaci.
9.4.7
Česká repubtika a jednotná evropská měna Součástíčlenstvív Evropské unii je i otázka pŤijetí jednotné evropské měny.
Vstupem do EU jsme se současně stali členy HospodáŤské a měnové unie (HMU)' jejímŽ posláním je sladbvat proces harmonizace a koordinace hospodáŤskfch politik všech členskfch zemíEU a koordinace podmínek pro pŤijetí společnéevropské měny. Zatím však ne všechny členskézemě EU pouŽívajíeuro. Do Evropské měnové unie zatím nevstoupily z pťrvodních 15 členskfch zemí 3 země, a tldíž eurem zatím neplatí Velká Británie, Dánsko a Švédsko.Z noyě pŤijatlch člensk;ich zemí pÍija|o euro Slovinsko' Malta, Kypr a Slovensko. Dalšíuvažují o začlenění do EMU a pŤijetí eura. Je mezi nimi pochopitelně i Ceská republika. Základní podmínkou pŤijetí kterékoliv země do EMU je ovšem splnění tzv' maastrichtsklch kritérií'které určujízák|adní ríkoly, které by ucházejicí se země měla splnit. Základem jsou následující 4kritéria & kritérium cenové stabi|ity - prriměrná míra inflace by neměla pŤesáhnout o více než 1,5 procentního bodu prriměrnou inflaci ve 3 zemich s nejlepšími vlisledky; } kritérium rirokov;fch sazeb - prŮměrná d|ouhodobá nornin1l|ní ťtrtlktlvii tnít.it v ptlsIct|ních |2 rrrčsícíchpĚccl |roclnocollítn llctrrá picsir|ttrvilt ;lr.iirrlčrtttltt ítrtt|itlvrltt tttírtr l zcrltí s rre.jlriŽŠíirrlllrcí rl vícc ttcŽ J 1ltrleellIrrí llrrtIy;
r
Vláda Českérepubliky schválila v Ťíjnu2003 Strategii pi.istrltr;rcrti (.'r.rIr. Ir publiky k eurozÓně. V tomto dokumentu analynlje efekty a rizikit 1r|rsttrrr;rr.rrI Jaké jsou tedy pŤípadnévfhody či nevlhody plynoucí z pŤistoupclrí./ Pozitivní efekty (vfhody) pŤistoupení: b omezeti kurzového rizika, což snižízejména nejistotu podnikovÓ|rrr se h
toru z hlediska obchodních kontaktri s ostatními zeměmi EU (tenttl lrs1rc|i'I je mimoŤádně dŮležitf vzhledem k vysoké obchodní propojenosti Čcs|iť.
Yztah Ro , :'J-''o
A
dluhu nemá pŤesáhnout 60% HDP.
).
plaI.í
NX
:
, - '":'n p
rillr!1il
kritérium rozpočtovéstability deficit vr:i.c.jrryt.It trrz;rrrr.Itt ||r'Ittri IrIr,I tlr čit3% HDP (ČR tenÍo požadavek v minr-rl
odtud vidíme Pr,(X
| I
dobu minimálně 2 let;
NX,, PnX ErrPJ4. NX,
ll^
kurzové kritérium - zapojení ttlčtttlv(.|trr l\|||/l| (||| | |l\| || {| r. It.ttt1'. Rate Mechanism) a udrženíkurzu Lrvrriti. |lrr[|rri|..Il||||l ||||\|||l| l Ii,.'. 1lrr
S pŤihlédnutímk cenovym a kurzov1im aspektúm nominální hodnotu čistého
vyvozu NX.
vlrt
b b b
s ostatními státy EU), stabilizace rirokovych sazeb (tlak najejich pokles), spora transakčních nákladri, efektivnější alokace investic'
ekonomiky
Rizika či nevlhody: W ztrátaměnové politiky
b W
b
(a tím i moŽnost Ťešit pŤípadnéproblémy ekononliky ve vztahu k druhjzm Zemím i změnou kurzri),
zvyšenénáklady v souvis|osti se zavedením společnéměny (v měna ban. kovek, pŤebudování platebních a ričetníchsystém ), ztrátaražebného (jak napŤ. uvádí T. Holub, v nosy z kumulovaného raŽebného dosáhly za\éta 1993 až |999 nominální vjlše 150 mld. Kč, t1. asi |,4%o
HDP zatoto období),
nemožnost provádět proticyklickou monetární politiku, zejména v oblastech, kde je fiskální politika neričinná. Z hlediska našeho Vstupu jsou dťrležitédva okruhy otázek. První je naplnění maastrichtskjzch kritérií.V současnédobě v drisledku ekonomické krize je problematické kritérium rozpočtovéstability, proto zatím vláda Českérepubliky nepočítás pŤijetím společnéměny dŤívenež v roce 20l5. Druhou závažnol otázkou je, Že česká ekonomika by měla byt rovnocen-
nym partnerem v EMU, a z tohoto drivodu je nutné v razné zv!šení produktivity prácc a vykonnosti českéekonomiky. Řada ekonomrj uvádí. Že. že mezera mcli hospodáŤskou v konností v zemích Evropské unie a v Ceské republice je st1rlo pŤí|išve|iká. Zák|adni podmínkou VStupu by proto mě|o byt zvyšení e korronrickÚ
vykonnosti, resp. produktivity práce a ve spojení s apreciací tržrrílro krtrztt |
|.
0rrvŘruÁ
9.s
EKoN0MIKA
Kapitol.a 10.
BěŽnf Účet a Úroveř drichodu
MEZINÁRoDNÍ 0BcHoD A VNĚJŠÍ
Budeme se zabyyatanaljlzou některlch ťrčinkridevalvace (depreciace) rcběžny ríčetzemě a na ťrroveř rovnovážného drichodu. DošloJi k devalvaci (depreciaci) domácí měny vriči zahraničnímměnám' nastávají dva současnédrisledky:
|.
HosPoDÁŘsrÁ PoLITIKA
Yyvozy domácí země vyjádŤené v měně ostatních zemí jsou levnější (,E",o
10.1
země (Eo,. roste).
Jednotlivé země podněcuje k mezinárodnímu obchodu snaha prostŤednictvím specializace a dělby práce zvyšit efektivnost vyroby a tím svrij blahobyt. Pohnutky k mezinárodnímu obchodu spočívajív }. monopolu pŤírodnícha klimatickfch podmínek někter,fch zem| > odlišnych preferencích spotŤebitelri v rrizn ch zemich, l. absolutních a relativních vlhodách plynoucích z mezinátoďního obchodu pro danou zemi.
klesá)' současně devalvace (depreciace) domácí měny zdražuje dovozy domácí
}
PŤedpokládej me, že pŤed devalvací (depreciací)
byl měnov y kurz E o,,; Po devalvaci (depreciaci) j e |(I + n(E,,)E ,,,, > byla cena dováženého zboživ cizí měně P, a cenadováženého zbožív domácí měně Eo,,Pipo devalvaci (depreciaci) totéžzbožistojí (l + n(Eo,) E,,, P,_ cenovf efekt devalvace tak zhoršuj eběžny ríčetplatební bilance. z. revne;si vyivozy stimulují zvyšenou zahraničnípoptávku po exportní produkci domácí zemé, coŽ vede v delším období k rristu objemu vyvážené produkce. Zdraženi dovozri vyvolá to, že domácí subjekty snižujíobjem dovážené pro. dukce. To má zanásledek zlepšení běžné platební bilance domácí země.
Pohnutky k mezinárodnimu obchodu
Monopol pÍírodnícha klimatick!,ch podmínek některlch zemí Některé drivody zapojení zemí do mezinárodního obchodu jsou patrné na první pohled. Banány nebo pomeranče lze pěstovatjenom v tropech, dŤevozpracující prrimysl se bude rozvijet v zemích, které mají bohatou zásobu lesri. Tyto pŤíklady ukazlji, že některé země mají monopol pŤírodnícha klimatickfch podmínek, ktery podmiriuje jejich zapojení do světového trhu.
0dlišnépreference spotÍebitelú v rúznych zemích Další pohnutkou mezinárodního obchodu je odlišn! vkus či odlišnépreference spotŤebitelri (domácností) v riznlch zemich.I kdyby dvě země vyráběly stejná zbožíza stejn 'ch podmínek, bude pŤi odlišnémvkusu spotŤebitel v těchto zemich drisledkem vzájemně vfhodnf obchod obou státri.
Princip absolutní a relativní vlhody Některé země mají pro určitédruhy vfrob lepší(i když ne monopolní) podmínky než ostatní. V dtisledku uvedené situace jsou země schopny tyto vfrobky produkovat s niŽšímináklady, a tedy levněji. Říkáme, že rea|izuji absolutní vlhodu zmezinárodního obchodu, proto se v pŤelidněnjuch rozvojov ch zemích vyrábí elektronika náročná na nekvalifikovanou (a proto levnou) pracovní sílu, proto se země s rirodnou pridou specializují na zemědělství a potravináÍsk prrimysl. ostatní země mohou vyrábět počítačea potraviny, ale v horších pod. mínkách a s vyššímináklady. Absolutní vlhoda se m Že zvětšovat s rtjstcrn objemu v1froby pŤíslušnéhozboží,takžese pro zemi stává v1ihoc|né zaptr.jit sc t|o mczinárodního obchodu a rea|izovat tuto nrodukci na obrovském světrtvr!trt trhu.
MrzrnÁnoonÍ oBcHoD A VNĚJŠÍHosPoDARsKÁ PoLITIKA
MrzInÁnoonÍ oBcHoD A VNĚJŠÍH05P0DÁŘSKÁ PoLITIKA
Ú'po.y z mezinároďního obchodu realizované na záklaďě principu absolutních vlhod mrižeme ilustrovat pomocí modelu, ve kterém budeme uvažovat dvě země
Země 1produkuje efektivněji nežzemě 2 produkt odvětví 2, neboť komparaoc dává
a dvě komodity.
2.00:10/5>l Země 2 vyrábi v obou odvětvích s většími pracovními náklady.
Efektivnost v modelu budeme měŤit potÍebou času. Země i vyrábí
cr
krát efektivněji než země j, což značí,že
země i potŤebuje k vfrobě cr krát méně času než země 0dvětví 1
j.
612:3,00 Země 2 se bude specializovat na
2
o
o
Země 1 bude vyvážet vjlrobek I aďovážet vyrobek 2 Země 2 bude vyvážet vlrobek 2 a dovážet vfrobek l
robu v odvětví 2.
obdrží více než |0/6: 1,67 jednotek produkce odvětví 2. Pro zemi 2 buďe směna v hodná, jestliže za 5 jednotek produkce odvětví 2 obdtžívice tež 2 jednotky produkce odvětví I, lj. za jednotku produkce odvětví l obdrží vícenež2l5 :4ll0: 0,40 jednotek produkce odvětví l.
PÍípustnjsměnny poměr
P:
Relace směny Jeden v robek I za jeďenv robek 2 Komplikovanější situace nastane, jestliže vlhoda efektivnější práce je u všech odvětví na straně jedné země. Princip absolutních vyhod v tomto pŤípadě nelze použit. Problém' zda je možno i v tomto piípadě uskutečnit vzájemně vj'hodnf mezinárodní obchod, Ťešíprincip komparativních (srovnatelqfch) vfhod. Vychodiskem je pŤedpoklad, že efektivnější vfroba země sice dosahuje vfhodu proti zemi s méně efektivní vyrobou ve všech odvětvích, ale v nestejné míŤe. Tento princip vysvětlíme na následujícím pŤíkladě. Produkce pracovníka za iednotkové období Zemé 2
6
10
1015.
l
Specializace o směna
1
2,00:
Pro zemí .l bude směna vfhodná, jestliže za 6 jednotek produkce odvětví l obdrŽí vicenež 10jednotekprodukce odvětví 2'tj.zajeďnotkuprodukce odvětví
Země l produkuje efektivněji vfrobek l Země 2 produkuje efektivněji vfrobek 2
Zemé
v
>
Vzájemn! obchod v porovndní se situací bez vzdjemného obchodu
Efektivnost
1
Země 1se bude specializovat na vyrobu v odvětví l, neboť v tomto odvětvíjc
Produkce pracovníka za jednotkové období 7emé 2 Země 1
2
0dvětví
Dúsledky komparace
(P > 1016) &
Efektivnost Země 1produkuje efektivněji nežzemě 2 produkt odvětví 1' neboť komparace dává |
(lllPl
> 215)
1016 <
P
1016) & (P <
(P > 1,67
< 512
+
6110 >
llP
512)
+
1016 <
P
< 512
-
> 215
Je zÍejmé,že pŤijakékoliv ceně produkce odvětví 2 zajednotku produkce odvětví 1, tj. [1/P] nižšinež6/10 a vyššínež2l5, se zemi 1vyplatizastavit domácí vfrobu produkce odvětví 2 anahraditji nákupem v zahranilči. Nebo naopak, pŤi jakékoliv ceně produkce odvětví 1 vyšŠínež 6 jednotek produkce odvětví 1 za 10 jednotek produkce odvětví 2, se zemi 1 vyp|ati prodávat produkci odvětví 1 v zahran1čí, kde mriže dosáhnout vyššíhovfdělku nežpÍíprodeji na domácím trhu. Pro zemi 2 to platí naopak.
to.2
5
3,00 = 612>
[produkce odvětví 2] / [produkce odvětví 1]
VnějšíhospodáÍská potitika
Státy zpravidla uplatřují v určitémíŤe protekcionismus vriči národním firmám' bez ohledu na uvedené záměry. Existence státu na trhu v mezinárodním měÍítku se tedy neomezuje jen na odstraĚování bariér trhu, tržnich selhání a zajištbván í sociá|ních aspekt , a|e snaži se chránit vlastní domácí firmy pŤed zahraniční konkuroncí. Stát, na jehoŽ teritoriu pťrsobí domácí bohaté firmy, jc sárn také bohtrt .
MrzIlÁnoonÍ oBcHoD A VNEJŠÍH0SPoDÁŘSKÁ PoLIT]KA
MrzIruÁnoonÍ 0BcHoD A VNĚJŠÍHosPoDÁŘsKÁ PoL]TIKA
Součástícelkové rovnováhy hospodáŤství je její rovnováha vzhledem k ostatním ekonomikám (vyjádŤená dlouhodobou rovnováhou platební bilance). Součástí stabi1izační hospodáŤské politikyje proto i vnější hospodáŤská po1itika (též'ynější a měnová politika..), která reaguje na poruchy vnějšírovnováhy ekono-
obchodní
miky země. Cíle vnější hospoddŤské politiky Konečnécíle vnějšíhospodáŤské po|itikyjsou totožnés cíli hospodáŤské politiky. Jde o zaměstnanost a cenovou stabiIitu. BezprostŤední cíle vnějšíhospodáŤské politiky jsou vyrovnanost platební biIance a regulace měnového kurzu. Stát reguluje toky vfrobkŮ, služeb a kapitálu, které pŤecházejí pŤes hranice země. Veškerf pohyb v robkri, služeb a kapitálu se promítá v platební bilanci země. Státní orgány obvykle usilují, aby byly z dlouhodobého hlediska všechny toky ze země a do země vyrovnány. Snahou je prosadit z dlouhodobého pohledu vyrovnanou platební bilanci, kterájejednou z podmínek naplnění konečnfch cíl stabilizačnípolitiky, tj. dostatečné zaměstnanosti a cenové stability. Dlouhodobě vyrovnanou platební bilanci lze proto považovat zabezprostÍední cil stabilizační vněj šíhospodáŤské politiky.
Pokud země používajíodlišnénárodní měnové jednotky, toky vfrobkri, služeb a kapitálu vfznamně ovlivriují měnovy kurz. Změna měnového kurzu mriže pozměnit toky, jež plynou pŤes hranice země, a ovlivnit rovnováhu platební bilance. Druhfm bezprostŤedním cílem vnější obchodní a měnové politiky je tudiž regulace měnového kurzu. Nd
stroj e
vn ěj šíh ospo d d
Ťské politi ky
Státní orgány mohou používatnástrojri pŤímfch, jako jsou administrativní pÍíkazya zákazy, které se dot1ikají pohybu vfrobkri, služeb a vlrobních faktorri
K pŤím]|'m (administrativním) opatŤením patŤí kvÓta mriže bft dána absolutně jako maximální objem zboží,kte-
pňes hranice země.
}
-
zabudovanéh o kataly zátoru
ré Ize určity časovy irsek dovézt do země, nebo relativně, napŤ. podílem z ďomácí vfroby daného produktu. Vláda mriže dovoz některého zboži i zakázat, tj. určit nulovou kvÓtu. cla a vyvozni subvence - clo je dař, kterou stát vybírá za dovoz zbožído země nebo za jeho vyvoz. V Ťadě pŤípadri stát podporuj evyvoz, a exportérŮm vyplácí vlvozni subvence. Subvence mají obvykle podobu sníženínebo odečtonídaní, které by platiI
v
robce, pokud by
ap
od'
NepÍíménÓstroje
Státní orgány mohou vystupovat jako jeden ztržníchsubjektri a svou činností regulovat toky vyrobk , služeb a v;Írobních faktorri pŤes hranice země. V tomto pŤípadě použivaji nepŤímfch (tržně orientovan1fch) nástroj . Mezitržně orientované nástroje se zahrnují F intervence na devizovychÍrzích, e opatŤení monetární a fiskální politiky' které svlmi ríčinkymají vliv na rovnováhu platební bilance.
Fixní a flexibilní měnové kurzy a vnější hospoddÍskd politika S ohledem na mezitárodnítrhypeněz mohou státní orgány administrativně určit pevny měnov5Í kurz nebo mohou pŤenechat určenív še měnového kurzutrhu avzdát se zcela jeho regulace. Tak mluvíme o fixních apružnych měnov ch kurzech.
70.2.7
HospodáÍská po|.itika V systému fixních kurzú
PŤi fixních měnovyÍch kurzech a pŤi vzájemné závislosti zemi miže rrist agregátní poptávky v jedné zemi vyvolat zvfšení agregátni poptávky ve druhé zemi. PŤi neríplném využitívyrobníchfaktorri zde dojde spíšek rristu reálného produktu' pŤi ríplnémvyužitívyrobních faktorri bude dŮsledkem spíše vzrrist cenové
hladiny.
ch měnovfch kurzri vlády mohou ovlivřovat vnějšírovnová-
p sobením na procesy, které probíhajíuvnitŤ zemí (s použitím monetární, fiskální a d chodové politiky). Pružnéměnové kurzy vytváŤejí podmínky pro to, hu země
PŤíménÓstroje
kvÓty
neviditelné pÍekážkydovozu - bránit dovozu mŮže stát napŤ' u potravin stanovením pŤísnfch zdravotnick ch norem, u automobi|tj poŽadavkem
V systému pruŽn
Knaplnění cílri hospodáŤské politiky používajístátní orgánypŤi realizaci vnější hospodáŤské politiky riznych nástrojri. Státní orgány mohou používatnástrojri pŤímj'ch a nepŤím ch.
>
b
z,b<>Ží prodal
na cl
aby se nutně nemusely pŤenášet mezizeměmi změny v agregátní poptávce, a tedy ani změny v dynamice reálného produktu a cenové hladiny. Měnov;Í kurz m že bft dán situací naftzích, avšak na trhy pÍichází stát, a ak-
tivně v!ši měnového kurzu ovlivĎuje. Intervence na devizov ch trzích jsou sv 'm charakterem podobné operacím na volném trhu. Centrální banka zanárodní měnu nakupuje zahrančri měny nebo za zahran7čníměny vykupuje měnu národní. ovlivĎuje tak v!ši měnového kurzu. Intervence na devizovfch trzích jsou tudíž spojeny se systémem Íízenlch měnov ch kurz (manager floating). V dalším vj'kladu rozlišímeprisobení vnější hospodáŤské politiky v podmínkách pevnlch a pružnj'ch měnovfch kurz . V systému pevnfch měnov ch kurzri vnějšíimpulsy dopadají na ekonomiku pĚímo. Změny v exportu a importu prisobí bezprostŤedně na riroveĚ zaměstnanosti a cenovou stabilitu. V systému Íixníoh měnov ch kurzťr vyvolá zv1išení ccl ncbo sníŽertí kvtit prlkIcs ccIkrlv nabíc|ky zboŽí, rťrs( tržníchcotr nat| ťrrrlvcĎ oon svčlrlv c|t. rtist
MrztnÁnoonl
MrzIlÁnoonÍ oBcHoD A VNĚJŠÍHosP0DÁŘsKÁ PoLITIKA
vfroby v podnicích vyrábějících pod ochranou cel; dále rrist zaměstnanosti v zemi pokles efektivnosti v alokaci národních vjzrobních faktorri. V tomto bodě budeme pŤedpokládat' že jsou měnové kurzy fixní a 1 jednotka domácí měny se směřuje za l jednotku měny zahraniční.V zájmu jednoduchosti vfkladu prisobení nástrojri vnějšíobchodní a měnové politiky budeme pŤedpoa
k|ádat, že
b
b b
země nemá možnost ov|ivnit dovážízastá|e stejnou cenu.
vjši světovfch
cen, a tlďíž veškeré zboží
země mluže dovézt za světovou cenu požadovanémnožství vyrobkri, země mriže na světovém trhu prodat za světovou cenu libovolné množství
svych vfrobkŮ. Budeme s|edovat vyvoz a dovoz vyrobk a s|užeb, tj. pouze běžn:f ríčetplatební biIance. ostatní čty platební biIance budeme povaŽovat zavyrovnané.
pŤi této ceně domácí
OBCH0D A VNĚJŠlHosPoDÁŘsKÁ PoL]TTKA
vjrobci nabízet jen 0o vfrobkŮ. Rozdí|, |.j. Q,, 0,,,
rrc|ává
rozsah dovozu. Pokud státzavedenazboŽiclo, zv5išísetržnícenazP,nacctru /)," ktcrťr.ic t|írrra součtem světové ceny a cla. PŤi této zv!šené ceně se sníŽípoptávka prl zhrlžítttt Q,. PŤi vyššíceně mohou vstoupit na trh i méně efektivní domácí vfrtlbci, ttohtll' sc
jich netfkápovinnost odvádět státu clo, avyššítržnicenapokrlvájojic|r nák|rrdy. Zvyši se tak objem domácí vlroby na Q^a dovoz se snížína Q,- Qn vlrobkfi' Je zÍejmé,že vIáda mriže stanovit takové c\o, že je světová cena spo|cčnčsc clem vyššínež cenaP,; potom se zcela zastavídovozzboží do země. Vyššíceny umožníexistenci domácích vfrobcri, kteŤí by neobstáli v konkurcn. ci se zahraničím.Vyššív roba znamená i vyššízaměstnanost domácí pracovní
síly. Ale za všechno se platí: alokace v robních faktorri je méně efektivní, než by tomu bylo v pÍípaděvolného mezinárodního obchodu. Clajsou z hlediska činnosti státu v podstatě daně z dovozu zboží,a tvoŤítudíž
pŤíjm státního rozpočtu. Shrneme-li vfklad, Ize Ííci,že zvyšeni cel vyvolá: F pokles objemu dovozu, } pokles celkové labidky zboži, * rrist tržníceny nad roveĚ světové ceny, P r st vfroby v podnicích,jež pracují pod ochranou cel, ý" rrist zaměstnanosti v národním hospodáŤství, F pokles efektivnosti v alokaci národních vfrobních faktorri.
jeďen z
Cla Analyzujme učinky zavedení celních tarifri na dovážená zboži. Na následujících obrázcích je znázornén vliv zavedení tarifu na cenu a objem dovozu.
KvÓty
Qp
Qr
Qw
O
ApQn Qr QrQw
KvÓty mají ričinky obdobné cl m, ale tlarozdi| od cel nevytváŤejí pŤíjem pro státní rozpočet. Kromě toho se dovozci snažiziskat podíl na kvÓtě od státní byrokracie pozornostmi, riplatky ap. KvÓty tudížmohou posilovat stínovou ekonomiku.
O
Učinek cel
Dovoz bez cel
Dovoz a vldajov! multiplikdtor
Domácí poptávka po určitémzbožívzávislosti pŤi ceně P je charaktertzoyaná vztahem D,ktery má klesajícítendenci, a nabídka domácího zboži ze strany domácích vlrobcri v závislosti pŤi ceně P je charakterizovaná vztahem S, kterf má rostoucí charakter. Pokud by země neobchodovala se zahraničím,prodávalo by v1irobkri pŤi ceně Pu. PŤedpokládejme, že se zemé zapojí do mezinárodního obchodu azačte dovážet vyrobky za světovou cenu P,pŤi nulovém clu. Uvažme, že země mrŮ.že dovážet potŤebné mnoŽství vyrobkri' aniž ovlivní světovou cenu - proto je závislost světo. se
Q
vé nabídky ,S" pŤi ceně P" dokonale prlžná. PŤi ceně
P'
budou lidé nakupovat
p"
.jednotck zbož'Í.Y ekonomice obstojí pouze ti domácí v robci, kteŤíjsou schopni vyrťrbčtna (trtlvni trŽrrícony, ktcrá.jc nyní totožnir s cc|1ot| svčtovou. PrrrIrl btrcltltt
Sledujeme dlouhodobjr podíl dovozu M na reálném produktu Y. Zaved\i jsme ukazatel mezního sklonu k dovozu m : dM/dY (m, marginal propensity to import), ktery znamená změnu dovozu vyvolanou změnou reálného produktu o jednotku. Zjistllijsme, Že vyššícla anižšíkvÓty omezují dovoz a snižujímezní sklon k dovozu za pŤedpokladu, že produkt neklesá rychleji než dovoz. Součástí celkov ch v dajťr uskutečněnlch v ekonomice jsou platby zadoyezen,i zb
MrzIruÁRoolÍ oBcH0D A VN[JŠ.l H0sP0DÁŘSKÁ P0L]TIKA
MezItlÁnoonÍ oBcHoD A VNĚJŠÍHosPoDÁŘsKÁ PoLITIKA
Vyvoz a v!,vozní multiplikdtor Vyvoz prisobí na národní hospodáŤství obdobnějako investičnívydaje nebo vládní vj'daje na nákup vyrobkri a služeb a stimuluje rrist agregátní poptávky v zemi. Yyvozmátéž multiplikačníefekt na domácí produkt, stejně jako vládní vydaje na nákup vfrobkri a služeb nebo jako investiční vydaje. VyjadŤujeme jej vjlvozním multiplikátorem čili multiplikátorem zahraničního obchodu (foreigntrade multiplier). Jeho základnivzorec je shodn! Se vzorcem vfdajového multiplikátoru ct,. Vyvozní multiplikátor udává, o ko|ik se zv šíprodukt, jestliže se zvyší export o jednotku.
našich pŤedpokladri i celá platební bilance) země A se stávit pasivrrí, nitpt.ttti ttrntlt běžny učet platební bilance země B bude aktivní.
zemi B začne prisobit vyvozni multiplikátor. Produkt a zatnčstltantls[ v zemiB se zv1iší' Počátečnírozvo1v zemiA vyvolárrist v zemi B'Zctllč zí piisltbí jako lokomotiva, jež vyvolává (táhne) rozvoj obou zemí. Proces vzájemného ovlivĚování obou zemí však pokračuje. V zonli 1J rtlslc
V
produkt
Pokud zristane zachován jeji sk1on k dovozu, poroste vyv<.lz' z'e zaně A do země B. Platební bilance země Azačnebyt po určitédobě aktivní, platcbní bilance země B se stane za nějaky čas pasivní. Úlohu lokomotivy pňebírá zemé ÍJ,
Čistj export, zaměstnanost a inflace
Žádnd ze zemí nedisponuje volnymi zdroji, Importovaná inflace
Zatim jsme se zab vali vlivem nástrojri vnější hospodáŤské politiky naagregátní poptávku. Posun v agregátni poptávce (vyvolan! opatŤeními vnějšíhospodáŤské politiky) musí mít na zaměstnanost a cenovou stabilitu analogické činky jako posun agregátní poptávky, zptisobeny opatŤeními monetární nebo fiskální politiky. PŤedpokládejme, že export pÍevažujenad dovozem (země je čistjzm exportérem) aže čist! export roste. Potom roste agregátní poptávka v zemi. Další ričinky
Y zemi A se zvf šícenová hladina (napŤ. v drisledku expanzivní monetární politiky). V drisledku toho se zv1išívyvozze země B do zemé A.Yyvozní multiplikátor zvyši agregátní poptávku v B.Protože ani zde nejsou k dispozici volné vyrobní zdroje, zvj'šíse i v zemi B pouze cenová hladina. Inflace byla importována ze
stručně shrneme.
Existují-li v ekonomice volné zdroje, pak v souvislosti s rristem agregátní poptávky se v zemi zvyšuje reáln produkt a zaměstnanost. Ceny téžstoupají, nikoliv však vj'razně.
Nedisponuje-li ekonomika voln mi zdroji, je rrist exportu proinflačním jevem. Zaměstnanost a reáIny produkt se nemění, roste pouze roveĎ cen. Vzájemnd zdvistost ndrodních ekonomik
Zatim jsme pŤedpokládali, že ekonomiky jednotlivych zemí se vyvíjejíbez vzájemné závislosti. Tento pŤedpoklad není však pňíliš reáIny, zahraniční obchod jedné země má obvykle vliv na zaměstnanost a cenovou stabilitu v dalšíchzemich. Modifikujeme proto vychozí pŤedpoklad: země již nemtlže exportovat a impor-
tovat libovolná množstvívfrobkri a služeb, anlžby to ovlivnilo vfvoj v jinfch zemích nebo v zemi samotné. Zabyvejme se nyní vzájemnou závislostí dvou zemí. Budeme uvažovat dvě variant: } země budou disponovat volnlmi vlrobními zdroji, ? ani jedna ze zemí nebude mít k dispozici volné vyrobní faktory, tj. jejich skutečny produkt bude na rírovni produktu potenciálního. PÍi analyze uvedenfch pŤípadri budeme pŤedpokládat , že mezi oběma zeměmi je vyrovnaná platební bilance'
A do země B' Sledování vzájemné závislosti jednotliv1ich zemí upozorĎuje na skutečnost, že opatŤení stabilizačníhospodáŤské po|itiky v jedné zemi se mohou promítnout do hospodáŤské situace v jiné zemi. Zda budou tyto tičinky pozitivní nebo negativní, země
závisí
na.'
ts
hospodáŤské situaci v obou zemích (tj. na míŤe vyuŽití jejich vj'robních
>
intenzitě j ejich vzájemtych hospodáŤsklch vztahri, reakci hospodáŤské politiky v obou zemích.
F
faktor
70.2.2
).
HospodáÍská potitika V systému flexibilních kurzú
má vláda v podstatě dvě možnosti. Jednou zmožje možnostíje jejich aktivní ovlivřování. politika druhou ností nezasahování,
V systému plovoucích kurzri
Neovlivfiovdní pružn ch měnovlch kurzú když vláda proklamuje politiku ,,nezasahování.. do procesu tržníhoformování měnov ch kurzri, má k dispozici prostŤedky, jak je ovlivnit. Těmito prostŤedky jsou zejména nástroje fiskální a monetární politiky, jimiž vláda prisobí na makroekonomickou situaci v pŤíslušnézemi. Změny v domácí ekonomice se pochopitelně odrážejíve v voji měnov ch kurzri. Státní orgány proto nemusí některjlmi svlmi zásahy, které jsou zaměŤeny dovnitŤ hospodáŤství, sledovat jako svrij cíl regrrlaci domácí agregátní poptávky nebo nabídky, ale vnějšístabi|itu ekonomiky. Konečné I
cí|e stabi1izační hospodáŤské politiky zaměstnanost a cenová stabiIita
-
zŮstávaj
í
0bě země disponují volnymi vyrobními zdroji. Teorém Lokomotivy
'zachovány'
V zemi A se zvyšíz nějakého d vodu skutečnj reá|n produkt. Zfistarrc-|i v zl zachovírn sklon k dovozu. zv!šíse vyvozr,c zonrč R
bilittr zcrtrč rrkťtžcnro na pÍík|a
VIiv makrtlckonomick ch opatŤení pťrsobícíchuvnitÍ ckonotniky na vnčjŠís(rr-
MEZINÁRODNÍ oBcHoD A VNĚJŠÍHosPoDÁŘsKÁ POLITIKA
MrztnÁnoouÍ oBcHoD A VNÉJsl HosPoDÁŘsKÁ Pot.IIIKA
pŤedpokladyjsme sledovali dovoz avyvoz vfrobkri a služeb. PŤes hranici proudí ovšem i silné toky kapitálu. PŤedpokládejme' že stát reguluje v podmínkáchprlžn ch měnovych kurzri pohyb kapitálu pŤes hranice tak, že svymi monetárními opatŤeními pŮsobí na rokovou míru, která je dosahována v dané zemi. opět pŤedpokládejme dvě země, jejichžp|ateb bilance je zpočátku vyrovnaná. Centrální banka země A restriktivní monetární politikou zv!šírírokovou míru v relaci k rírokové míŤe v zemi B' Vyššíroková míra v zemi A pŤilákázahranični kapitál. Roste poptávka po měně zerně A, a tedy roste její měnov1 kurz. Zvyši se objem kapitálu v zemi A' a pokud se kapitál promění v investiční vjudaje, vzroste agregátni poptávka v této zomi. Zmčny v urokové míŤe uvnitŤ jedné země tak p sobí na vyvoj měnového kurzu a následně na ve|ikost agregátní poptávky. Posun agregátní poptávky bude mít ovšem dopad na r]roveĚ zaměstnanosti a na cenovou stabilitu v zemi.
Změny v mezinárodní vlměně vfrobkri a služeb, ktcré rtttlhrrtt lr t vyvrl|iiny jednak vfvojem ekonomiky samotné a jednak státní rogtl|ací té(rl vyrrtěrry prostŤednictvím vnějšíhospodáŤské politiky (i ostatních nástro.j Ů strrbi l iznčtl í
Ovlivřovdní měnovych kurzŮ
Záklaďnimrámcem makroekonomick é ana|y zy otevŤené ekonomiky j e dodnes mode| IS-IM.-BP s irrokovou mírou r na vertikální ose a reá|nym drichodem I na
pii
svém p
sobení na měnové kurzy jen Státní orgány však nemusí zristat je ovlivřovat jednak svfm pŤímfm u ričinkri fiskální a monetární politiky. Mohou prisobením na devizov chtrzích,jednak regulací tokri vfrobkri, služeb a vyrobních faktorri, které plynou pŤes hranice země,Yyuživají tudížk regulaci měnovfch kurzri navíc i nástroje vnějšíhospodáiské politiky. Tato varianta se označujejako politika Íízenych měnovych kurzri. Státní orgány mohou pottživat cel' kvÓt a jinfch opatŤení, které pŤímo ovlivřují velikost tok vfrobkri a sluŽeb, kterépÍecházejí hranice země. Tato opatŤení nemají ričinek jenom na stav platební bilance a na situaci uvnitŤ ekonomiky, ale prisobí téžna měnové kurzy. Změty v měnovém kurzu budou zpětné prisobit nejenom na vnější stabilitu dané ekonomiky, ale i na zaměstnanost a cenovou stabilitu v pŤíslušnézemi. Státní orgány (obvykle centrální banka) mohou dále vyuŽívat měnovych rezeÍy a intervenovat na devizov;i'chtrzíchzaučelem regulace měnového kurzu. Prodejem rezerv centrální banka zvyšuje nabídku zahraničních měn vzhledem k měně domácí, cožza jinaknezměněn1ich okolností vyvolá r st kurzu domácí měny vriči měnám zahraníčním.Změna měnového kurzu vyvolá změny v tocích v robkri, s|užeb a v robnich faktorŮ pŤes hranice země, což v konečnémdrisledku ovlivní roveř zaměstnanosti a cenovou stabilitu v zemi. Rozhodujícím problémem pŤi intervencích na devizov ch trzichje rozsah měnovych Íezerv, jimiž pro tento ričel disponuje centrální banka. Pokudjsou schodky a pŤebytky platební bilance zjednotlivlchIetza delšíčasovéobdobí vyrovnány, nemusí se otázka velikostí rezerv v bec objevit. Jestliže všakje deficit platební bilance dlouhodobou zá|ežitostí, povcde snaha centrálni banky o stabilizaci měnového kurzu intervettccmi na r|ovizov1ich trr'ích po Lrrčitédobě k vyčerpánírněnovych rozcrv. Vltic|a pa|< brrdc rlrttsol prrrrŽít pr() sV()|'| politi||
politiky)' prisobí na měnov! kurz, atudíži na mezinárodní toky kapitťt lu ' Mčttrlvykurztakodrážízměny jak v mezinárodních kapitálovfch tocích, tak v ttlcíc|t vyrobkri a služeb. Současně oba toky prisobí na změny v agregátní popl/rvcc v zemi. Kterjl efekt pÍeváží,zda vliv kapitálovych tokli nebo tokri v rtlbkii aslužeb, závisínarelativnísíleoboutoklianatom,jaksilněprisobínaagrr.:gťttrrí poptávku. a
Změna agregátni poptávky vyvolá změnu v reálném produktu, zaměstnanosli v cenové stabilitě. Která bude nejsilnější, závisí na míŤe využitívjlrobních Í.ak-
torri a na délce časového období, v němž tyto efekty sledujeme.
70.2.3
Model IS-LM.BP otevÍenéekonomiky
ose horizontální, a s tradičnímikeynesiánsklmi pĚedpoklady.
Provedeme podrobnější ana|yztl v pÍípadě otevĚené ekonomiky. Zatimučelem budeme analyzovat podrobněji platební bilanci (vztah BP) a modifikace vztahri IS a LM v podmínkách otevŤené ekonomiky. PŤitom vyjdeme z p|atebni bilance. Platební bilance BP sestává z běžtéhoíčt:uCA (current account) a z kapttá|ového čtu Cf,
Modifikace vztahu I5 ZaměÍíme se na běžn íčetCA ve vztahu na veličinu 1/X. Veličina //XpŤedstavuje saldo obchodní bilance, kteráje saldem běžného ričtu platební bilance BP. Vezmeme do rivahy zahranični drichod a reá|ny měnov kurz, kterf jsme de-
finovali vztahem
Er,rP, ^ Knrp: PD
Dále budeme v tomto odstavci pro zjednodušenípsát pouze R místo R,,"
a
í místo
E o,,. Pro relativní pŤírristky platí
Í[G) -
n(E)+n(P,)
n(P,).
Reálny měnov;|' kurz vyjadŤuje konkurenceschopnost domácí země v mczinťtrodním obchodě. Roste-|i reá|nf měnov;f kurz,dochází k reá|nému znehodntlccní. konkttt.cttcosr.:h<rpnttst c|ornár:í zornč so zvyšLrjo. .lc to proto, žc vyššíocntlv/t hIac|ina v zahrlrrtičí viiči cr.:rlrlvrj |rIlrt|irrč tlonlťtoí,rr:sp. vyšŠítcrtlptl t.tisttt cctttlvé hllrt|irly v zit|tritttit\i
MezIruÁnoolÍ oBcHoD A VNtJsÍ HosPooARsK^ PolllI(A
MrzIruÁnooruÍ 0BcH0D A VNĚJŠÍHosPoDÁŘsKÁ PoLITIKA
vrjči domácí cenové hladině za jinak stejnfch okolností zvyšuje poptávku zahraničníchsubjektri po vyvozech domácí země a domácí subjekty více poptávají domácí zboži a méně zbožíz dovozu. Domácí zbožise stává pro zahranič i domácí subjekty levnější' domácí země zvyšuje konkurenceschopnost. Yyvozy rostou, část poptávky domácích subjektri pÍecházi ze zahraničního zboži na domácí zboží,kteréje levnější než zahran1ční zboži (klesaji dovozy, rostou vfvozy). Platí tedy8?
Rl+ Xl & M!. Klesá-li reálnf měnovf kurz,
tj, docházi-Ii k reálnému zhodnocení, zboži do-
mácízemě se stává relativně dražšívriči zahraničí,resp. vyššítempo r stu domácí cenové hladiny proti tempu r stu zahraniční cenové hladiny snižuje poptávku zahraničníchsubjektri po v 'vozech domácí zemé a domácí subjekty nahrazuji svoj i poptávku domácího zboži dov ozy ze zahr anilči. Domácí zboži se stává dražšípro zahraničníi domácí subjekty, domácí země ztrácí konkurenceschopnost. Vfvozy klesají, část poptávky domácích subjektri se ,,pŤepínď.z domácího zbožína|evnějšízahraniční(rostou dovozy, klesají vyvozy). Platí tedy R!---+
To znamená,že
Yl+ NX!
R,olUvažovali jsme vztah
15 ve
tvaru
NX: NX(Y
Ao: C,o cTA,+ V
X(Y F, R D/F) : X"
+
E Yr
-r v*
R
cTR + I,o+ G + NX,.
zy zahraničníhoobchodu je vhodné vyčlenit autonomní
pŤípadě hlubšíana
čistf vfvoz zhodnoty
Ao
a^::::,";,-i
I,,l
cTR.t
Gn
NX,: X,- M, Pro agregátní poptávku
lD
AD : A,
YP R)
je funkcí domácí azahraníčníprodukce a reálného kurzu, pŤitom složky čistého exportu X(YF, RD/F) a M(Y, R,o) závisejí na Y, Y,, R,,,. PŤedpokládámeJi lineárnívztahy' pak
br)
kde platilo
+
dostaneme
NX,
+
c(l -
Pro rovnovážn1|' produkt Y platí AD
CA :
NXI.
Y: a (Ao-
X! & Ml.
PŤedpokládá se, že
/fi
I"'f---
I-clr-t)
:
t)Y Y,
-
mY
- br
+
lIo
+ vR.
tak dostaneme89
+m
Modifikace vztahu lld Yztah
LM
zobranlje body rovnováhy na trhu peněz. Mrižeme jej formálně
zapsat ve tvaru
,:i@
M(Y,RD/): M.+ mY-vrR.
*!L),
Pro čistf export dostaneme
NX - X,+ E
YF +
vrR - (M.
: NX,+lYr-mY kde
+ mY
-vrR) :
+ yR,
1r{ : X.- M,, v : Vx+ v- Parametr v tablvávyznamuzejména v systému
pohyblivjlch měnovych kurzri.
Čist!export1/X,tj.běžnyričetplatebníbilance CA,jedletohotovztahurostoucí funkcí zahraničníhoreálného drichodu a reálného devizového kurzu (zahraniční měny)' a klesajícífunkcí domácího reálného dtichodu.
x/
Synrhtr|
&
znuc1í ..tt souc\asnč...
PŤesnějšíby bylo použítnásledujícího postupu: Pro nominální ěist!
NX,: PrlX.- RM.-mYl.
vlvoz NX,p|atí
Pro reáln! čistÝ vÝvoz tedy platí
NX= NX -
X"-RM.-mY NX.t mY,
kde
NX",=
X"- RM,.
ProbIematika určenír bude analyzována v souvislosti s kapitálovou mobi litou. Ve vztazÍoh buc|c za piedpokladu kapitálové mobility uvaŽována místo rirokové míry r roková tníra r,. rcsp. r' tj, r = r,''.- r' lndex F vypovídá, že se riroková míra vztahujo k zuhrnničl a indcx l/ vyptlvlt|Ó. žc it|c o světovou (trokovou tttíru.
MtzInÁnoolt oBcHoD A Vtif.lsÍ
MEZINÁRoDNÍ oBcHoD A VNĚJŠÍHosPODÁŘsKÁ PoLITIKA
}10SP0DARSKÁ
PollIIKA
kde
M P
peněžní zásoba, domácí cenová hladina, k> o je parametr vyjadŤující změnu poprávky po penězích pŤíjednotkové změně produktu, je h>O absolutní hodnota parametru vyjadŤujícíhozměnu poptáVky po penězích pŤi jednotkové změně rokové míry. Tento zápis odpovídá vztahu LM v uzavÍenéi v otevŤené ekonomice. Yztah LM pro ekonomiku s fixními kurzy však navic odráži vliv platební bilance na peněžnízásobu.
Peněžní zásoba M mjuže r st nejen v drisledku
r
stu domácí složky měnové báze D,jak to pŤedpokládá ana|yza monetární politiky v uzavŤené ekonomice, ale i v drisledku r stu devizov ch tezerv R,vlivem pŤebytku platební bilance. V uzavŤené ekonomice nebo v ekonomice s plovoucími kurzy je peněžnízásoba určena vztahem
M:
Dokonalá kapitálová
mobilita
Nedokonalá kapitálová
mobilita Dokonalá
kapitá|ová rnobilitt
Body, které nevyhovují vztahu BP, jsou body nerovnováhy platební bilancc, tj. BP 7 0. Je-li BP > 0, tj. platební bilance je aktivní, pak pŤi fixním měnovém kurzu dochází k tvorbě měnovych Íezerv. Je-|i BP < 0, tj. platební bilance je pasivní, pak pŤi fixním měnovém kurzu docházíkužitíměnov ch rezeÍy'
mrD,
v ekonomice s fixními kurzy vztahem
M:
mr(D
+
R).
Proto ve yztahu LM 1e nomíná|ni peněžni zásoba M stanovena v závislosti na tom zda jde o ekonomiku s plovoucími či fixními kurzy. Uvedená skutečnost naznačuje, Že monetárni politika nemusí bft prováděna pouze standardními nástroji zaměÍenymína změnu domácí složky měnové báze (operace na volném trhu, diskontní rivěry amira povinnfch rezerv), ale i devizo-
v
mi intervencemi.
Kapjtá|ov' |tčet
Piílivy+
odlily-
Mezinárodni kapitátové toky a vztah BP Yztah BP je vztah mezi rirokovou mírou r a domácím produktem Y. YzIah BP odpovídá dané hodnotě reálného kurzu R,,,: ED/FÍPF/P;. Jestliže Ro,' roste,
,o
pak pŤi daném r roste Y; jest|iže Ro,o klesá, pak pÍi daném r klesá Y, P|atí rt-.-+Yl. PŤi rostoucím yroste dovoz M, což zmenšuje CA. /+by byla zachována rovnováha' musí se zvětšovat kapitálová bilance Cd tj. musí vzrristat dovoz kapitálu.
To se stane tehdy' roste-li riroková míra r, Velikost změny produktu )ZpŤi jednotkové změně rirokové míry r odpovídající
BP,lj
LYlLr, vypovídá o stupni kapitálové mobility. Jestliže |LYlLr] --.+ m, pak Se ekonomikablížíkdokonalé kapitálové mobilitě. Domácí uroková míra se b|ížíkesvětové rirokové míŤe. PŤi světové rirokové míŤe je možn! libovolny produkt. Jest|iže |LYlLr] ---+ 0, pak se ekonomikab|ižík dokonalé kapitálové imobilitě. Domácí produkt je konstantní a mriže nastat pÍi libovo|né rokové míÍe. vztahu
Situaci iIustrujc obrázck l0.2.
tl ttl ttl I
J-iY1 Ys YlYsY2Y
Yz Y
CF, 0 CF1
CF
Yztah BP je vztahem vyrovnané platební bilance. Získáme jej tak, že k čistému exportu pŤidáme čistf pŤílivkapitálu neboli mezinárodní kapitálové toky' BP je vždy vyrovnaná, neboť pŤebytek CA je vyrovnáván deficitem CF a naopak, Cisty pŤíliv kapitálu do země je zjednodušeně funkcí rozdílu mezi domáoí ťrrokovou mírou r azahraničnírirokovou mírou r,',. Čimje rirokov! roz,dí|(r' r,,\
MtzrnÁnoolÍ oBcHoD A VNEJsl HosPoDÁRs|(A PotIÍIKA
MEZINÁRODNÍ oBCH0D A VNĚJŠÍH05P0DÁŘSKÁ PoLITIKA
vyšší,tím je čistjl pŤíliv kapitá|uzezahrantčivyšší.Funkci čistéhopŤílivukapitálu NCF |ze zapsatrozdi|mezi pŤílivem a odlivem kapitálugo
NCF : K-(r - r,)
K(r r)
_
: IÝCF(r
,,),
kde (r
- rr)l-
(r
-
P|ati tvrzení:
> je-li rirokovj rozdíl kladnf
(r
.
K-I
r)l-K
!.
> r,), nastává čist1i pŤíliv kapitálu'
NCF > 0; > je-li rirokov! rozdiI záporny (r < ro), nastává čistf odliv kapitálu, rj. NCF < 0; > pokud je rírokovf rozdíl nulov1i je NCF nulovf; kapitálovy čet je Vyrovtj.
nany,tj.
r: rraNCF:0.
Nyní známe funkci čistéhoexportu
a
zahraniční cenovou hladinou a dělenj domácí cenovou hIadinou, Dálc uvnŽu,jetnc zahraníčni (produkt) drichod a zahran1čni rokovou míru, V tomto pŤípadě je čistjz export klesajícífunkcí domácího rlŮchodu u čist! pŤíliv kapitálu rostoucí funkcí domácí urokové miry r, což jsou obě protněnné. uvažovanév modelu .I.S- LM1 . Yztah BP proto mrižeme do modelu IS- L M p|it|tll' Budeme pŤedpokládat, že jde o rostoucí vztah rokové miry r a produktu Tento pŤedpoklad odpovídáomezené (konečné)mobilitě kapitálu. Drivod je jusnj: vzroste-li reáln1f produkt (drichod), vzroste rovněž import, a vzniká deficit na běŽném ričtu. Má-li zristat platební bilance vyrovnaná, musí vzniknout pŤebytek na kapitálovém ričtu. Ten vznikne tehdy, kdyŽ vzroste ríroková míra a pŤiláká tak
funkci čistéhopŤílivu kapitálu
a
kapitál ze zahraniči. Tvar BP je dán pŤedevším
}
r st rirokové míry vyvolá jeho značn1l pŤíliv; b vfšímezního sklonu t importu m.. čim vyššíje m,tim více r st Izhorší 1/'Y. Vyššímum odpovidá i vyššír st r,abyby| pŤilákán kapitál a obnovena
mrižeme
definovat vztah vyrovnané platební bilance.
BP : NX BP : X,
+
+E
:
NCF : NX(Y,YFR)
+
NCF(r
Yr- M,-
+
NCF(r- rJ :
mY +
vR
-
rr)
mírou dokonalosti mezinárodní kapitálové mobility: čímdokonalejší je mezinároďni kapitálová mobilita, tím roste prlžnostvztahl BP, tj. je-li pii liv kapitálu vysoce citlivf na v1ilši domácí rokové míry, pak jiŽ jen malf
0
rovnováha platební bilance. Pozice nesplřující vztah BP. PŤedpokládejme,že pro libovolné r body |r, Yu) vyhovují vztahu BP Body' pro které p|ati [r, Y1 < fr, Y ,77, odpovídají pŤebytku platební bilance' Body, pro které platí |r, Yf > |r, Y-), odpovídají deficitu platební bilance.
0.
Má-li b)it dosaženo vyrovnanosti platební bilance, pozitivní čisty export musí byt ďoprovázen odpovídajícím odlivem kapitálu a naopak.
Změny vztahu BP
freoYeK/ platebnililmce
Deficit/ p]atební bllance
Yztah BP pÍedstavuje vztahmezí veličinami r a Y. Získáme jej tak, že budeme považovat za dany reá|ny devizovy kurz, tj. nominální devizov kurz násoben1i
Jcstližckapitál včase/označímeK,,potom|zepsátK, l,=K,lK,,,,,t,_K,,,lt,kdeK,,,,,,,z.ntěí |,||dl .,|.'t,cpsátÁ.,,',, K, pIí|ivkupild|uvob<|obí |,||tll>dK.,',,,,z'naěiodIivkapitá|LrvobrlohÍ
Reálná devalvace nebo reálné znehodnocení domácí měny (tj. nominální devalvace nebo znehodnocení, pokles domácí cenové hladiny či rrist zahranilčni cenové hladiny, vždy zapodmínky ceteris paribus), měnívztah BP tak, že v novém vztahu pro dané hodnoty rjsou hodnoty Ivyšší(posun.BP doprava). Reálná revalvace či reálné zhodnocení domácí měny mění vztah BP tak, že v novém vztahlpro dané hodnoty rjsou hodnoty Inižší(posun BP doleva). Rrist autonomní složky čistéhoexportu méilvztah BP tak,že v novém vztahu pro dané hodnoty rjsou hodnoty vyšší(posun BP doprava). Pokles autonomní složky čistéhoexportu mění vztah BP tak, že v novém vztahu pro dané hodnoty rjsou hodnoty Y nlŽší(posun BP doleva).
9r
Myšlenka, že rrist rirokové m iry p i|áká z ciziny většítok kapitá|ll a zajisti zlepšení kapitálového rlčtu, platí pouze krátkodobě. V dlouhém období se pŤiliv kapitálu zastavi a kapitálov! tiěct so múžetaké zhoršit, neboť zv!šení rokové míry piiláká kapitá| z ciziny zejména zpočátku, kdy investoŤi mění skladbu sv1/ch portfolií. Jakmileje tato skladba změněna, dalšípťí|iv kapitÁ|tr so zastaví; r st rjrokové míry bude mít později opačn! efekt, neboť kapitá| musí b1|'t vráoen i s ťrrrrky' P()tom sc mŮže ukázat financování p|atební bilanoe pčílivem kapitÁ|u zc zrrhruničÍ.jtrko t|osti t|rlthÓ.
MrztltÁnoolÍ 0BCH0D A VNÉJsÍHoSPoDÁRs(Á
MEZINÁRoDNÍ oBcHOD A VNĚJŠÍH0sP0DÁŘsKÁ PoLITIKA
je pŤílišvysokjl i import, kterjl pŤevyšuje export, čímžvznikir c|clicit plirtolrrrí
Limitní tvary vztahu BP PŤestože vztah
BP
PoLITIKA
obecně roste, tj. BP,(r) > 0,
m
že mít v extrémních a nepŤíliš
realistickych'aledriležitfchpŤípadechtvary,kteréodpovídajípŤípadrim ---+ m. Tyto možnosti zachycuje obrázek 10.5.
BP,(r)+0'
BP,(r)
bilance. DolevaodkŤivkyBP().
platební bilanci. Formálně tento vztah mrižeme Zapsat ve tvaru
Xo- Mo mY
'$Wle, BP,.
i 0 Nukrv.r kapitá|ová mobi]ita
+
vR:0.
V pŤípadě omezené (konečné)mobility kapitálu má je vztah BP rostoucí, tvur
a.1o
charakter izov átt v ztahem
Konečná
X,- M,
70.2.4
mY + vR + NCF(r
-
rr)
:
0.
MundellŮv a FlemingúV model
Tento model byl poprvé prezentovánnezávisle
Robertem Mundellem93
a
Jame-
sem Marcusem Flemingemga, a od 60. let je základnim vychozím bodem ana\yzy
PŤi dokonalé kapitálové mobilitě jsou domácí a zahraničnífinančníaktiva doko-
nallmi substituty a kapitálové toky extrémněreagujínazměny rokového rozdílu. Tento pŤípad je vyznamrry pŤedevšímpro ekonomicky vyspělé země, s jejichž měnami je obchodováno na devizovlch ttzich, a které zrušily veškerá omezení pohybu kapitálu (USA, Japonsko, země EU). V tomto pŤípadě je stav platební bilance zcela určen rírokovou mírou a kapitálovfm ríčtem, a riloha běžnéhoríčtu je zanedbatelná. Jestliže domácí riroková míra pŤev1Íšízahraniční rirokovou míru, objeví se neomezeny pŤílivkapitálu a pŤebytek platební bilance bez ohledu na stav
běžného ríčtu.Jestliže domácí roková míra naopak klesne pod uroveř zahraniční rirokové míry, dojde k neomezenému odlivu kapitálu a deficitu platební bilance opětbez ohledu na stav běžného ričtu. V pŤípadě dokonalé mobility kapitálu mrižeme formálněvztah BP
zapsatvetyaÍUr:
rF.
Pokud není produkt ovlivněn rirokovou mírou, je mezinárodní mobilita kapitálu nulová a kapitálové toky na změny rirokového rozdílu vribec nereagují. Tento pŤípad byl vfznamn napi. po 2. světové válce, kdy většina zemí zavedla silné restrikce na pohyb kapitálu. Je stále relevantní pro mnoho rozvojov ch zemi či
transformujících se ekonomik, jejichž kapitálové trhy a peněžnísystémy nejsou natolik rozvinuty' aby mohly zavést vysokou míru konvertibility své měny92. Za této situaceje stav platební bilance zcela určen běžnfm ríčtema faktory, kteréjej ovlivĎují. Doprava od kŤivky BP (Y > Y) je reá|ny drichod pŤílišvysok!, a proto
monetární a flskální politiky v ekonomice, která je charakterizováta dokonalou kapitálovou mobilitou. Práce těchto dvou ekonomri vedly k driležitfm závěritm ohledně ríčinnostimonetární a fiská|ní politiky pŤi dosahování vnitŤnía vnější rovnováhy. Zák|ademMundel|ova a Flemingova mode|u95 je model IS-LM-'BP s rokovou mírou r, reálnjlm drichodem Í a s tradičnírnikeynesiánskjlmi pŤedpoklady. Keynesiánské pŤedpoklady modelu znamenají, Že vysledky modelu platí pŤedevším pro analyzuv krátkém období a pro situace' kdy v ekonomice existuje recesní mezeta1'
takovf modeljsme probírali pŤi vlkladu modelu IS-LM-BP. Tento model pracuje S dokonalou kapitálovou mobilitou. Míra mobility kapitálu je vyjádŤením toho'jak rychle a vjakém rozsahujsou schopni investoŤi pŤesunovat své fondy z jedné měny do měny druhé. M & F mode| je za|ožen na pŤedpokladu dokonalé kapitálové mobility.96 Ta je ve skutečnosti nesplniteln teoreticky extrém, ktery vyžaďuje dva silné pŤedpoklady: F mezinárodní aktiva jsou dokonal mi substituty, tzn.,že pro investory jsou ekvivalentní cenné papíry denominované v rriznlch měnách,
MUNDELL, R. A. The appropriate use of monetary and fiscal policy for internal and external
stability. IMF Staff Papers, March 1962. MUNDELL, R. A. Capital mobility and stabilization policy under fixed and flexible exchangc rates. Canadian Journal ofEconomics and Political Science, November 1963. FLEMING, J. M. Domestic fnancial policies under frxed and under floating exchange ratcs. lMll Staff Pape rs, November 1962
Dáletaké M&Fmode|.
od roku l993 Českou republiku nemrižeme povaŽovat zazemi s nu|ovou rnobiIitotr kapitá|u.
VyššíÍrrtlkovámíravČRoprotivyspěl!mekonomikámved|avprťlbčhur
Kromě pčedpoktadu dokona|é mobility kapitá|u R. MundelI zavádí i pŤcclpok Iatl nrn |é cktlrttlttt iky' T7n.žcdanázcrně je nab|ik ma|á,ž'a1ejí nrtrnotárnívyvtlj ncrnir v1i'zttattttt! ťlc'ittck ltit sVt1ltlvtt(l ncnčžnizťtsobtl a svčtttvtrtt ťtrokttvtltt nlírtt. NiisIct|kcrrr ttllrtl.jc zit|trttrričrli írrllkrrvítlttit.it l't|elct'
k ltrtlttt. Žc tlčkIcrť.tlcskť'bttttky 1llcstttttrvrrIy krr1li|Í| tItt |rittth sItrvettsk'icIr
lltittttviitlit lttllttttttttlnč
(rrlr1lf. (',S( )l|)'
ttit zIthrtlltit*tticIt lirrrrrtt.tticlt (t.zíclr'
MEZINÁRoDNÍ oBcHoD A VNĚJŠÍHosPoDÁŘsKÁ PoLITIKA
MrzluÁRoonÍ 0BcHoD A VNĚJSÍ HosPoDÁŘsKÁ PoLITIKA
>
neexistují očekávání ohledně budoucí ťrrovně devizového kurzu a tudíž kurzové riziko. Integrace a g\obalizace mezinárodních trhri s sebou skutečně piinesla vysokf stupeř kapitálové mobility. Rozdíly v rírokov1/ch mirách mezi jednotlivymi zeměmi vyvolávají velké kapitálové toky, které zajišt'ují vyrovnávání rirokovfch sazeb mezi zeměmi a některá aktiva (napŤ. státní pokladniční poukázky) jsou velmi blízkfmi substituty.
PŤedpoklady dokonalé mobility kapitálu jsou ale pŤílišsilné. Mezinárodní aktiva nejsou dokonallmi substituty zejména z d vodu rizíka a očekávání ohledně budoucího vfvoje devizovfch kurzŮ. Ana|yza tohoto modelu proto mriže bft adekvátní ve Značně omezeném rozsahu, pouze pro ekonomicky vyspělé země, které zce|a eliminovaly pŤekážky pohybu mezinárodních finančních tokri. PŤi dokonalé mobilitě kapitálu je vztah BI pÍedstavován jednoduch m vztahem
f: kterf dosadíme do vztahu
Podobně získáme vztah
veličina, čistícídomácí trh peněz. Tirto funkci musí zajištbvat peněžnízásoba, jejížzměny odrážejícizměny stavu devizovychrezerv zajišťujíčištěnítrhu peněz i pŤizprisobení celé ekonomiky. Konečn! stav devizovj'ch rezerv po piizprisobení zjistíme tak, že vztah Y
:
: alA,- brr+ X,- M,+ LM IyI/P:kY-hr,
crl,A,- br,
dosadíme do vztahu
m..(D
ťr,
15. Tak získáme vztah IS1 užívany v
Y
PŤi dokonalé mobilitě kapitálu nem že centrální banka provádět intervence ve Snaze udržetplivodní ríroveř peněžrtizásoby, protože by rychle vyčerpala své devizové rezervy. V systému pevn5ich devizov ch kurzŮ vfvoj platební bilance určuje v vq peněŽni zásoby a změna vztahu LM zaj1šťuje obnovování vnější rovnováhy. Domácí ríroková míra je determinovánay zahraničía nem že sloužit jako proměnná
M & F modelu
vR].
+
+
X"- M,
+ vR]
R\
Ť:kY-hrF aziskany vztah Ťešímepro devizové rezervy í". !'{
R,,.
""ll
i,
o.
*.,"*Íl' .
"
kde v uzavŤené ekonomice nebo v ekonomice s plovoucími kurzy je peněžní zásoba určena vztahem M : -,F a v ekonomice s fixními kurzy vztahem M : -,(D + Rz),kde m,ie penéžnimultiplíkátor, D je domácí složka peněžni báze a R,jsou devizové rezetvy.
Dokonalá kapitálovámobilítaznamená,žeběžny íčeticelkováplatební bilance jsou v rovnováze,když r : r". Pokud se r začne odchylovat r,,vztiká pŤílivkapitálu nebo odliv kapitálu a začnou prisobit síly, které zajistí opětovné vyrovnání domácí a zahranični rírokové míry. Tento mechanismus prisobí odlišně v systému pevn 'ch kurz a v systému plovoucích kurzri. V systému pevn ch kurzri napŤ. pokles r pod roveř r' povede k odlivu kapitálu a ke vzniku tlakri na devalvaci měny. Centrální banka bude provádět intervence na devizov chtrzichve snaze zabránit devalvaci a bude ztrácet devizové rezetvy, Pokles devizovych rezerY znamená pokles měnové báze, atudiž i sníženípeněžni zásoby. Pokles peněžní zásoby vede k rristu domácí rokové míry, a tím k opětovnému r stu r
na roveř
r".
Pokud se ekonomika ocitne nad.BP, dojde k rristu Íezery a k posunu lMdoprava; pokud se ekonomika ocitne naopak pod BP, dojde k poklesu rezerv a k posunu LM doleva.
.,,
V tnrx|c|u sc ncttvttžuic č|cn El/,'.
YY Vnějšínerovnováha v M&F modelu _ pevné kursy Šipka znázorĚuje posun
IM
Vněj šínerovnováha v M&
F
modelu _ p1ovoucí kursy Šipka znázorĎuje posun 15
napŤ. rrist r nad riroveř r. vede k pŤíli. To zprisobí zhoršeníbilance na běžném měny. vu kapitálu a ke zhodnocení domácí ričtu, následně klesá reálnf drichod a snižuje se transakčnípoptávka po penězích. To ale vede k opětovnému poklesu r na roveĎ r' . Pokud se ekonomika ocitne nadBP' dojde ke zhodnocení domácí měny a k po-
V systému plovoucích devizovych kurzri
sunu 15 doleva; pokud se ekonomika ocitne pod BP, dojde ke znehodnocení domácí měny a k posunu 15 doprava. V systému plovoucích kurzri pŤíliv a odliv kapitá|u
ovlivřují stav běžnéhočtu prostŤednictvím změn devizového kurzu a pohyb
kŤivky 15 zajišťuje obnovování vnějšírovnováhy. Úroková míra je determinována v zahraničía nem že sloužit jako proměnná, čistícídomácí trh z.bož,i a s|rržcb, Ttrto lirnkci musí zajištilvat clcvizov;i kurz.
MrzlnÁnoonÍ oBcHoD
MEZINÁRoDNÍ OBCH0D A VNĚJŠÍHosP0DÁŘsKÁ PoLITIKA
VNÍ.|sI tl()5P0|)ÁR5KA P()l l| |KA ^
která bude opět konzistentní s rovnováhou na domácítn pcnčŽttittt trlttt i rrrr tt.|ttt devizovém. Konečnym vfsledkem je rovnováha pŤi p voc|nírrr rciiIrrérrt rIiie IlrrrItt. privodní ťrrokové míŤea zhodnocené měně.
70.2.4.7 Fiskátní potitika v Mundellově a Flemingově modelu Fiskdlní politika a reálné šoky PŤedpokládejme, že ekonomika je v rovnováze v |roY]. Dále pŤedpokládejme, k fiskální expanzi, napŤ. ke zv!šenístátních vydajri či ke sníženídaní' popŤípadě k reálnému šoku napŤ. pŤi zv šenípoptávky po exportu. V modelu 15že dojde
15, pŤi nezměněném vztahu LM.FiskáIni expaÍze ve vztahu k privodní rírovni reálného dŮchodu, ťrrokové míry a devizového kurzu zprisobí pŤevis poptávky nad existujícínabídkou. V modelu IS.LMby se ekonomika měla pŤesunout do nového rovnovážného bodu |r u Y,7. Měl by vzrrist reálnj drichod, to by zároveŤ.l zvfši1o poptávku po penězích a následně by vzrostla uroková míra. Y M & 'F' modelu je tomu však jinak. Konečn]i vjls|edek závisí na tom, zda ekonomika operuje v systému pevn ch nebo v systému plovoucích kurzri.
LM se změníISo na
Systém pevnych kurzŮ
ie dosaženo pouze vnitŤní rovnováhy ekonomiky, okrlrtrttttiktt neodpovídá vztahl'BP a platební bilance není vyrovnaná (vznikájejí pŤobytck). Pozitivní reáln! šok nebo fiskální expar'Ze opět mění vztah 1So nayztah lS', ctlŽ vyvolá tendenci k rŮstu reálného drichodu a k následnému rristu rirokové rníry.
V bodě |r,,
Y,1
Rrist rirokové míry však zn amená,že r> r, a v situaci dokonalé kapitálové mobility vznikápŤíliv kapitálu, kter! vyvolá tendenci k revalvaci domácí měny. Centrální banka tomu chce zabránit, prostŤednictvím interven cítabízi svou měnu a zvyšujc tak domácí peněžnízásobu. To bude měrutvztah LMonavztah LMpo dobu, dokud
bude platit r > r o. J akm1\e se v zlah L M změní z ur ov ně L M o na ir ov eil L M,, obnov í se p vodní ríroveĎ rirokové míry' která bude opět konzistentní s rovnováhou na domácím peněžním trhu i na trhu devizovém. Konečn m vlsledkem je rovnováha
v bodě
|r, Y,)pŤi zv
šenémreálném drichodu, privodní rirokové míŤe a privodní
hodnotě domácí měny. Získanévlsledky mrjžeme shrnout' Za podmínky dokonalé kapitálové mobility a pŤi plovoucích kurzech nemá aktivní fiskální po|itika nebo reáln poptávkov!
Ys Fiskální politika v
Ye Yt
Y1
a
reáln! šok
M&F modelu - plovouci kurs ŠipkyznázorĚují posun 15
Fiskální politika v
šok typu rristu exportu žádnj írčinekna roveř reálného drichodu' Fiskální poIitika je tak neríčinná. Za podmirky dokonalé kapitálové mobility a pŤi pevn;Ích kurzech márcá|ny poptávkovy šok naopak velmi v razn1i ríčinekna ríroveíreálného drichodu. Fiskální politika je velmi ríčinná.
Y2
a reáln1| šok
M&F modelu pevn! kurs
Sipky znázorřují posun
15 a
ZM
Systém plovoucích kurz
V bodě |r,,Y]ie dosaženo pouze vnitŤnírovnováhy ekonomiky, platební bilance však není vyrovnaná (ekonomika je mimo vztah BP, existuje ex ante pŤebytek platební bilance). Bod [r., {] je pouze teoretickf bod rovnováhy' ve skutečnosti se ekonomika do tohoto bodu vtibec nedostane. Vysvětlení je následující. Privodní fiskální expanze skutečně vyvolá tendenci k rŮstu reálného drichodu. To zároveĎ zvfšípoptávku po penězích a následně roste ríroková míra. Rrist rírokovémíry však znamen á, že r j> r,, av situaci dokonalé kapitálové mobility vzniká masivní pŤílivkapitálu. Tento pŤíliv kapitálu zprisobí zhodnocení domácí měny, což změní relativní ceny exportu a importu, tj. exportje znevyhodněn a import zvfhodněn. Postupně k|esá čisty export, a to vede ke změně vztahu IS z IS, na ISn. Domácí tnčna sc bLrcle zhodnocovat do té doby, dokud bude p|atit r > r,,', Až' so vztah /.S zrrrčrrí zpčt rra ptivodní Útrtrvcri, obrroví sc piivodní ťtrtlvo rcirIttÓlrrl tlitc|rrlt|tr,
70.2.4.2 Monetární potitika v Mundellově a Ftemingově modelu Analyzujme, jak ekonomika s vysokou mobilitou kapitálu reaguje na monetární šoky. PŤedpokládejme' že ekonomika je v rovnováze v bodě |r,, Yo) a že dojde k monetárnímu šoku tím, že centrá|nibanka zvyšínabídku peněz.PtotoŽe cenová hladina je fixována, znamená to rrist reáIné peněžnínabídky a v modelu IS-LM změnu vztahu LM z LMnna LM,. Tento monetární šok zn,amená ve vztahu k pri-
vodní r.irovni reálného drichodu, urokové míry a devizového kurzu pŤebytečnou nabídku reálnjlch peněžních zristatkri. V modelu IS-LM by se měla ekonomika pŤesunout do nového rovnovážného bodu [r,' {]. rr,lct by vzrrist reá|ny drichod a klesnout riroková míra. V M & F modelu je tomu jinak. Konečnju vysledek záyisí na tom, zda ekonomika operuje v systému pevnjlch nebo plovoucích kurzri.
MrztnÁnooruÍ OBcHoD A VNĚJŠÍHosPODÁŘsKÁ PoLITIKA
?.iť,,&W
Kapitota 11.
HosPoDÁŘsrÝ nŮsr A CYKLY
7l.l
Monetární potitika v M&F' modeIu plovoucí kurs Šipkyznázorřuj í posun IS a LM
Ekonomickjl r st je r st schopnosti země vytábět zbožía poskytovat sluŽby' ZvyšeníreáInéhonárodního drichodu umožĎuje vyššíspotŤebu. Země mriže zv!Šit v)Írobu' pokud zvyšíobjem používan ch zdrojri, nebo lépe využtje existujících
YsYlY
YsYlY2Y
Monetární politika v
Ekonomick! rúst
M&F
faktorri.
Systém plovoucích kurz
Ekonomick! rrist naráží na problémy, pokud b země nemá dostatečnou infrastrukturu (základní podmínky) k efektivnější vfrobě statkri, a pŤíslušnéstrojil zaÍizení nebo kvalifikovanou pracovní sílu potŤebnou k vyrobě moderního zbožínebo poskytování moderních
V bodě [r., {J je dosaženo pouze vnitŤní rovnováhy ekonomiky' vzniká však eX ante deficit platební bilance. Jelikož je r > r,, ďochází k odlivu kapitálu a ke
b
Si
nrodelu - pevnj kurs pky znázoróuj i posln L
M
znehodnocení domácí měny. To povede ke zvfhodnění exportu a znevyhodnění importu, čisty export roste a vztah IS se mění ze vztahu 1So, na vztah IS,, Znehodnocování domácí měny pokračuje tak dlouho, dokud pokles relativních cen exportu a importu nezajistí pŤesun ekonomiky do bodu |rnY,). Tento bod znameÍIá rovnováhu s vyššírírovníreálného drichodu, stejné rírokové míŤe a znehodnocené
b P
služeb;
zemi chybějí technické znalosti' pracovníoi nejsou ochotni pŤistoupit na
specializaci a dělbu práce; populace roste pŤílišrychIe; země je pŤílišzad|užená.
Ekonomickf rrist pĚináší nev]i'hocly, jaktl
měně.
a starosti apod.
5ystém pevnych kurzŮ
tj. určity
V bodě [ru
Y,)
ie dosaženo pouze vnitŤní rovnováhy ekonomiky' vzniká však
deficit platební bilance. Jelikož je r < r, dochází k odlivu kapitálu a k tlakrim na devalvaci domácí měny. Centrální banka tomu chce zabránit, prostŤednictvím intervencí skupuje svou měnu a snižuje tak domácí peněžti zásobu. To bude měnit vztah LM, zpét na tlroveít LM,do té doby, dokud bude p|atit r < r". Pro vztah LMo se obnoví se privodní ríroveř rírokovémíry. Konečn m vysledkem je rovnováha v bodě |rn Y]v privodní situaci ekonomiky. Shrřme ziskané vfsledky. Monetární expanze vede za podmínky dokonalé kapitálové mobility a pŤi plovoucích kurzech k rristu reálného dtichodu a znehodnocení domácí měny. Monetární politika je tak velmi ríčinná.Naopak zapodmínky dokonalé kapitálové mobility a pŤi pevnjlch kurzech nevede monetární expanze ke změně v ekonomické situaci. Monetární politika je tak neríčinná.
napŤ. zv1|'šoní|tlukLr, pĚoplrrění a
zne-
čištěníprostŤedí, pŤeplněnost měst, ztráta tradičníhozprisobu života, většístres
Pro ekonomick! rrist země by bylo optimální udržovat stabilní tempo rristu, stá trend hospodáŤského vfvoje. Tento trend múŽe blt vyjádňen napŤ. pŤímkou určenou vztahem
HNP, : HNP,+ kde t značíčas /
c
ÍJ t,
< Q, oo >.
Realita však ukazuje' že k vyrovnanému a stabilnímu vjlvoji ekonomiky nedocházi,Pro vyvoj ekonomikyjsou naopak typické hospodáŤské cykly, tedy stŤídání období hospodáŤského rťrstu (expanze) a hospodáŤského poklesu (kontrakce).
17.2
Charakteristika cyktu
Charakteristika cyklu
V obecném smyslu je možno hospodáŤské cykly charakterizovat jako v1Íkyvy (fluktuace) v ekonomické aktivitě v podobě opakovaného kolísáníreálného produktu, zaměstnanosti, investic, ziskri a jinj'ch veličin. V kyvy hospodáĚsk ho r stu jsou obecně naz,yvány cyk|y; nejsou však cykIické ve smys|u praviclo|nosti a.jsotr v tttttrthÓnl ttcp|cdvítlatolnrj. Pfi praktickÓnr sIcdrlvlirríhrlsprrtlťrfskyc|r cykIii
HosPoDARsKY RŮsl A (YKIY
HosPoDÁŘsKÝ RŮsT A CYKLY
pozornost SoustŤedí obvykle pouze na vfkyvy aktuálního reálného produktu. Po určitédobě se ekonomika opět navrací ke své rovnováze,tedy do stavu relativně vyrovnané agregáttti nabídky a poptávky. Zák|aďní specifikace hospodáŤskych cykl spočívá v jejich časovédimenzi; rozlišujíse tŤi druhy cyklri podle délky jejich trvání. S ohledem na existenci cyklického vlvoje ekonomiky se tedy lišíprodukt potenciální (vyrovnany) a skutečny. Rozdí| mezi nimi tazyváme produkčnímezerou (GAP). Cílem hospodáŤské po|itiky státu je, aby tato mezeÍa (kladná čízáporná) byla co nejmenší. Tomu mohou napomoci zejména opatŤení typu vestavěnych
Makroekonomie se zabyvá popisem, vysvětlením a vypracováním postupti, které zabezpečí' aby se ekonomickf v;ilstup nepohyboval pod potenciálem společnosti.
l.
Je možno sledovat napŤ. krátkodobé kolísání reálného produktu v jednotlivlch odvětvích v několikaměsíčníchpo sobě následujících obdobích pod vlivem sezÓnních událostí (vliv počasív zemědělství a stavebnictví' rostoucí
a dalšíobjevy' Její začátck b vrl trttrixtirvtltt buď po skončenídruhé světovéváIky, nebo později, do 5()' lct.
mikročipy)' j aderná energetika
Se
stabi1izátorri.
>
podle některfch názori koncem 90. let zaěa|a pát6 vlna rrrzšilttvtltt|ttt investic v oblasti informatiky a telekomunikaci za|oženlch na m i k rote c|t. nologiích - tzv. informačnírevoluce (opomíjíme zatim názory o néistttptt šestévlny).
Pozornost zaměŤíme na stŤednědobé Juglarovy cykly. Fdze hospodáÍského cyklu
Ekonomická realita vykazuje neustálé vykyvy ve vyvoji reálného produktrr, stále dochází ke stŤídáníkratších či delšíchobdobí pomalejšího nebo rychlejšího rristu nebo poklesu produktu, pŤípadnějeho stagnace. Jde o fluktuaci skutečného produktu (cyklická neboli konjunkturní kolísání), a to dlouhodobě okolo trendu (dráhy)' kterym je dlouhodobf v voj potenciálního produktu (ekonomickf rrist). Modelově vzato každy hospodáŤsk! cyklus je charakterizován posloupností několika fází.
poptávka pŤed Vánocemi, vliv dovolenj'ch v létě apod.). Krátkodobé cykly vznikají téŽ vlivem změny zásob včetně rozpracované vyroby. Krátkodobé
2.
3.
cykly (36 40 měsícri) se nazyvaji Kitchinovy. StŤednědobé - Juglarovy (10-11 let). Jde o hospodáŤské (téžobchodní nebo prrimyslové) cykly, pŤedstavované investicemi do strojri azaÍizení (obnova technického vybavení podnikri). označují sejako konjunkturní kolísání či konjunkturní cyklus Samostatnfm problémem jsou tzv. dlouhé Kondratěvovy vlny (v délce
t'ttilivlvir:tl r:i m'*il'li
I
;;;;,qr
l';lill$i
HDP
reáln',
50 60 let), které jsou v rrizn ch hypotézách vysvětlovány takovfmi událostmi, jako jsou napŤ. války, objevy nov ch nalezišť z|atanebo klimatické
změny, dále rozšiŤovánímsvětového trhu (napŤ. rozvojem koloniálních velkjmi investičnímicykly do infrastruktury (vfstavba železnic) a jinfmi okolnostmi. RozšíŤená je dále teorie, podle které jsou pŤíčinami dlouh1Ích vln tzv' inovace' a to inovace vyššíchŤádŮ (nové technologie, napŤ. plastické hmoty, mikroprocesory). Podle inovačníteorie bylo doposud zaznamenáno několik dlouhjuch vln (existují soustav),
odlišná vymezení):
ts první vlna
> > >
(1780-1842) začala s tzv. prrimyslovou revolucí a s rozšíŤením
parního stroje a následovně dalších strojovych mechanism , druhá vlna (1842 1898) souvisela s rozmachem železnic, lodní dopravy a oceláŤského prrimyslu, tŤetí vlna byla vyvolána elektroenergetikou, elektrotechnikou, nástupem automobilŮ a Ietadel (označováno jako technickovědecká revo|uce), čtvrtá v|na souvise|a s tzv. vědeckotechnickou revo|ttcí, jejíž.r.ák|aclcrn jc rtlzvoj clcktrorrického prťrmys|rr (po|ovocličo, trunzisttrry, ptrzdčji
I
t (čas)
obecně je možnécharakterizovat > 2 fáze cyklu - dvoufázov model: fáze kontrakce afáze expanzq' w 4 fáze cyklu - čtyÍfázovy model: kontrakce, dno, expanze, vrchol. 1. Kontrakce (recese). Tato fáze hospodáŤského cyklu pŤich ází po fázt vrcho lu. PŤedstavuje období zpomalování ekonomické aktivity, někdy se definuje jako období, kdy reáln! HDP po dobu nejméně dvou za seboujdoucích čtvrt letí klesá' Docházi k hromadění zásob v ekonomice, začínajiSe omezovat investice' Poptávka se zcela zabrzdi|a, firmy mají prob|émy s prodejem, krachují, zvyšuje se nezaměstnanost' Iidé mají ex istenční prob|érny' i ti ktc-
Ěínrajíprírci,radčjispoĚía ncutrácí. oož krizi.jcštc\ prohIrrbrrjc. V]/konnost
'rHospooÁŘsrÝ RŮST A
H05P0DÁŘSKÝ RŮ5T A CYKLY
CYKLY
ekonomiky (reáln1f produkt) k|esá, vrací se k potencionálnímu produktu. Zde se však většinou nezastaví a Ťetězovou reakcí bankrotri se vykonnost ekonomiky dostává pod potcnciální produkt. PŤíliv zahraničníhokapitálu se zpomaluje nebo zcela ustáv/t. ste.jrrě tak pŤíliv zahraničníchpracovních sil. Hluboká a dlouhá recesc So na,,,'yvá deprese (krize). Dno (sedlo). PŤedstavLr.jc lázi' tcrá n1rsleduje po fázi deprese. Je to nejnižší
2.
podáŤské činrrosti. F.irrlly tlrilrirrrirliztlvaIy rrá|<|ady a ceny. Ty, které pŤeŽijí recesi. se rltlslztnou So sV()tI rllr[rít||
potencioná|ním produktem. SkLrtečn produkt dosahuje nlininra. Ekonomika se nachází pod hranicí sv;fch produkčníchmož-
prclcltrkt) .jo pot|
ností, nevyuŽívá plně své zdroje (vjlrobni faktory), zdrojŮie tedy dostatek. Pozitivem je, že ceny jsou většinou stlačeny na ekonomické minimum, krize eliminovala firrrry, které pracovaly neefektivně to je dobr;í odrazov mťrstek pro zahájení nové expanze ekonomiky. Expanze (konjunktura). PŤedstavuje období oŽivení a rŮstu ekonomické aktivity. Je spojena s rŮstem poptávky domácností po spotŤebních statcích,
3.
se vzestupem firemních ziskŮ, se zvyšováním poptávky po pracovních si|ách a rozšiŤovánímvyrobních kapacit na základě zvyšenéinvestiční činnosti. Expanze domácnostem i firmám se daŤÍ, rostou zisky i platy'
roste spotŤeba statkri a služeb, stát dostává více daní, takŽe mŮže také více investovat. Dokud firmy reálně odhadují vlvoj trhu a potenciá|ní poptávku, nedochází k disproporcím. V určitémokamžiku se však konjunkturně rozběhnuté firmy odpoutají od reálně dosaŽitelné poptávky, investují do rozvoje vyroby a vytváŤí vyrobní kapacity a zásoby zboŽí,
4.
které už strana poptávky není schopná absorbovat, a pÍichází Íáze vrcholu. Vrchol. Tato fáze nastává po fázl expanZe' konjunktury. PŤedstavuje ne.1vyššíbod ekonomického rŮstu, po němž dochází ke zpoma|ení ekonomické aktivity. Vrchol (pŤevis agregátní nabídky nad agregátní poptávkou) firmy poŤádještě produkují vysok1im tempem nové statky a služby, ovšem strana poptávky už začiná zaostávat. Dosahovany reáIny produkt většinou pŤevyšuje potenciální produkt. Ekonomika jako celek se zde 1tž většinou
nacházi za hranicemi sv;ich produkčních možností, dodatečnézdroje (vyrobní faktory) ziskává vně ekonomiky (ze zahraničí), čímžse zvyšuje riziktl t-li.clri1rtí n nírs|cdnrj hospodáŤské krize. depresc.
(
LY,:
|<
bod ekonomické aktivity, tj. bllt| zvratu, po němž následuje oŽivení hos-
(
reálného produktu. Vjlkyvy pŤitom mohou po uťčitoudobu probí|rat nad nebo pod (coŽ je častější)trendovou linií. Cyklus je obdobím lnczi dvěnra stejn mi body obratu. Cyklicky v voj mohou popisovat změny (pŤírŮstky) produ|
lvt'tlcrr(. Iiizc sc slLítllrjíir tlt|ptlvítIirjí í.lLl|
Y,
Y
I
nebo v re|ativním vyjádŤení, tedy
Y_Y
't n()'), .:'t
I
1,,
Kladné pŤírŮstky odpovídají expanzi, záporné kontrakci. Podstatná pro danou fázi je nikoliv v še změny produktu (vysoká či nízká), nybrŽ její kladná čt záporná hodnota. V ekonorlické teorii je pojetí cykIu zpĚesněno na sledování zpravidla čtvrt|etního proc1tr|
odchyll
ZvIáště prudká kontrakce byvá naz'yvána téŽ propad (slump)' vyrazná expanze jako boorn. Počátek ťáze expanze blvá někdy označovánjako oživení. Zj1šťovánívjlvoje reálného produktu je pŤitorn vŽdy spojeno s určitou nevyhnutelnou nepŤeSností stejně jako v pŤípadech měŤení jin}Ích makroekonomick]Ích veličin, jako napŤ' míry nezaměstnanosti, míry inflace nebo platební bi|ance. To je zprisobeno iadou dŮvodri, ze1ména
nedostatečnou kvalitou v1iclrozích írdajťr,jako napŤ. (v pŤípadě vyrobní metody) o produkci mal ch podnik nebo o části produkce v podobě zemědělskfch v1irobkri (kvalifikované odhady). V pŤípadě dŮchodové metody je obtíŽné napŤ. odhadnout imputované drichody, v pŤípadě spotŤební metody
|ze mit pochybnosti o pŤesnosti rodinn
ch
čtŮ nebo zejména o evidenci
změn stavu zásob (zde vzn1ká dále zkreslení v drisledku nerozlišení jejich likvidace, která se fakticky do HDP nepromítá, statisticky však ano); pŤi zjištbvání reálného produktu tzv. deflováním nominálních hodnot produkce dílčíchvyrobních podskupin (nebo dílčíchskupin v]Ída.iti) dooh1rzí ke zkresIení nepŤesnostmi pŤi zjištění hodnoty dcflátorr-r. Pr..i srovn1rvliní čl'vrt|ctních ťrda.iťl o Íll)P .ic tltttlltl practlvat s Izv. rlčišlčrryrrri ťrtlirji. cttŽ zIllttttctlli zc.jrllottit ztlhIct|rril vIiv rrlzt|í|rrť'Itrl;ltlč.ltt 1ttitt.trvttit.Ir tItlí ve i lvr Ilr'lit'lr. ;ti iprrtlrri' i iirt(' stzirrrrri oliolttosli
HosPoDÁŘsKÝ RŮsT A CYKLY
HosPoDÁŘsKÝ RŮsT A cYKLY
Yefázi kontrakce (recese) docházi
>
l" } } }
ts
k odbytov!,m potižíma k rristu zásob, k poklesu ziskri podnik , ke zkracování pracovní doby a rristu nezaměstnanosti, k poklesu reálného produktu, k omezování investic ze sftany podnikri, k nejednoznačnémuvfvoji cen statkri a cenové hladiny: a) recese zp sobená poklesem agregátní poptávkyje spojena s poklesem cenové hladiny (v realitě jde, jak již bylo naznačeno, spíšeo pokles míry inflace); b) recese zpŮsobená
r stem cen vstupti (napŤ. cena ropy na světov ch trzích) je spojena s r stem cenové hladiny. Pro současn pokles produktu a rrist míry inflace se ustálilo označenístagflace - jde o spojení slov stagnace a inflace. Někdy je pro tento vlvoj používánoznačeníslumpflace, stagflací se má na mysli pouhá stagnace (stabilita) produktu spojená s inflací. Fáze expanze je doprovázena analogick1imi jevy' avšak v opačnémsměru: } nedochází k odbytovf mpotižim, zásoby klesají nebo stagnují,
ř } }
rostou zisky podnikri,
pracovní dobaje stálá, roste zaměstnanost, roste reáln1i produkt, > podniky investují investování. I zďe je možno rozlišit dvě možnosti vyvoje cenové hladiny (piesněji míry inflace):
a)
expanze stimulovaná rristem agregátni poptávkyje obvykle doprovázena rristem cenové hladiny. Toje zvlášť typické pro ekonomiku, kdeje dosaženo tzv.
plné zaměstnanosti (a potenciálního produktu). Tato situace byvá označována jako,,pŤehŤátí konjunktury..; b) pŤi expanzi vyvolané pozitivním nabídkovym šokem dochází k poklesu cenové
hladiny (resp. míry inflace). Historické pozndmky V konkrétním historickém vfvoji vykazujíjednotlivé fáze cyklu' resp. celé hospodáŤské cyk|y značnérozdi|y,pokudjde o délku fází, hloubkupoklesuproduktu a zaměstnanosti, vfvoj míry inflace atd. Cyklick1i vyvoj pŤitom nemusí probíhat synchronně v jednotlivych zemich, tzn. že některé země mohou vykazovat fázi expaÍze, zatimco v jinlch probíhá recese (mezinárodní asynchronnost cyklu).
Yyrazné a časově delšírecese však zpravidla postihují více či méně současně všechny ekonomiky. Za nejhlubší recesi bfvá považována tzv. velká deprese zlet 1929-1933. Po druhé světové válce doš|o k závažnym recesím zejména v po|ovině 70. |et, počátkem 80.Iet (tyto dvě recese byly spojeny s prvním a drrrh1/rrr ropn m šokcm)
11.3
Mechanismus cyklu
Ekonomové se dosud zcela neshodli na tom, jaká je hlavní pňíčinavzniku hospodáŤskfch cyklri, a jaká je jejich prriměrná délka. Nejpravděpodobnější je' že pÍíčinplisobí současně několik. Cyklické vfkyvy ekonomického v;ivoje vznikají v drisledkunerovnoměrného vyvoje agregátnínabídky aagregátní poptávky i jednotlivych odvětví. PŤíčinanesouladu mriže vzniknoutjak na straně nabídky, tak i na straně poptávky. Na straně nabídky mriže blt pňíčinouvykyvu surovinovy šok, ktery zvyší náklady vfrobc , což povede ke sníženínabídky (nejprve v odvětví, kdeje daná surovina nejvíce používána, ale efekt se mriže lavinovitě šíŤitdo dalších odvětví). Na straně poptávky m že bjlt pŤíčinouhospodáŤského poklesu pesimismus spotŤebitelri a sníženíjejich drivěry ve vládu, což m:Ů.že mít za následek omezení větších vldajri domácností, atimi snížetiagregátni poptávky. S r stem specializace a koncentrace vfroby roste i podíl kapitálovfch statkri fixního charakteru (stroje), kteréje tŤeba obnovovat ve větších časovfch cyklech' Velké podniky s náročnou technologií také zpravidla nemohou reagovat pŤíliš pružně na změnu požadavkri poptávky. PŤíčinyvzniku mohou blt jak intern í, tedy vyplyva1ící zpodstaty tržníhomechanismu (napŤ. v drisledku maxima|izace rispor, nevhodn ch investic, nestability investičních vjldajri, pŤílišvelklch pŤíjmri bohatlch či šetrnfch), tak i externí (nové vynálezy, nedostatečnéinformace' politické pŤíčiny'slunečnískvrny, hospodáŤská politika).
Kolísání agregdtní poptávky a nabídky Vysvětlení stŤídání(opakování) jednotlivych fází hospodáŤského cyklu' tedy mechanismu cyklu, vycházív traď1čnímpojetiz kolísání agregátní poptávky nebo agregátní nabídky, tedy z pŤíčinjednotliv1Íchpoptávkovfch a nabídkovlch šok Rrizná vysvětlení proto specifikují nebo naopak zobecilují tyto qikyvy v agregátni poptávce nebo agregátní nabídce, a tím i objasĎují pŤíčinystŤídavého kolísání reálného produktu (a dá|e téžzaměsttano sti a obecně hosp odáŤské aktivity). PŤi v1ikladu agregátni nabídky a poptávky jsme problematiku krátkodobfch cyklri jiŽ zmínl'Ií.Proto nebudeme provádět hlubšíanalfzu krátkodobfch cyklri a zaměŤíme se na anal zu dlouhodobého rristu. na kažďá 2%o, o které S hospodáŤskymi cykly rizce souvisí okunriv poklesne skutečn;ÍreáIny produkt oproti potencionálnímu produktu, se zvfší skutečná mira nezaměstnanosti o l oÁ. .
7l.4
Dlouhodobf ekonomick;f rúst
Zlepšování (rrist) životníhostandardu obyvatelstva země je základním cí|om okonomického v;/'voje. V krátkém období se životnístandard obyvatclstva zotttč zIcpŠtrjctchdy, pokud
HosPoDÁŘsKÝ RŮsT A CYKLY
>
}
ekonomik a vy cházi z fáze recese a vstupuj e do fáze expar'Ze,
spotŤebovávají se dovážené zbožía služby a ekonomika si vyprijčuje v ostatních zemich světa zdroje na jejich zaplaceni:' v tomto pŤípadě však nar stá velikost zahraničníhodluhu a nutnost jeho splácení včetně rok v budoucnosti, což snižuje budoucí Životní standard v zemi. V dlouhém období |ze zvyšování životníhostandardu trvale udržetjedině rristem kapacit na v robu zbožía služeb, tedy rristem potenciálního produktu. Zlepšování životního standardu nezávisí na celkovém objemu potenciálního produktu, ale na rristu potenciálního produktu na obyvatele. Roste-li tedy počet obyvatel v dané zemi, potom životni standard obyvatelstva v dlouhém období bude rristjen tehdy, bude-li potenciální produkt rrist rychleji než počet obyvatelstva. V dlouhodobém ekonomickém vf voj i j ednotl ivf ch zemí lze p ozor ov at, že ne velké rozdíly v tempech rristu potenciálního produktu vytváŤejí v dlouhém období (10 let a více) velké rozďí|y v makroekonomickém v konu a v rovni životního standardu obyvatelstva. Vyššímíry rristu potenciálního produktu umožĚujízvyšovat všechny složky národní spotŤeby veŤejné i soukromé (vyššívjldaje na školství' vědu, vj'zkum, zdravotnictví aj.) a současně umožĎují r st soukromé spotŤeby
zbožía služeb. Rrist potenciálního produktu na obyvatele zvyšuje rovnéžflexibilitu ekonomiky, pokud jde o strukturálnízměny, a snižuje jejich ekonomické dopady narízné
skupiny obyvatelstva, na rizné oblasti a sektory ekonomiky. Vědeckotechnickf pokrok a změny struktury potŤeb zprisobují, že některá odvětví expandují, jiná odvětví ve vztahu k ostatním upadají. Některé skupiny pracovníkri a spotŤebitelri jsou probíhajícímistrukturálními změnami negativně zasahovány. Neroste-li v dané ekonomice potenciální produkt, potom tyto strukturální změny mají velké tlák|ady, neboť realokace zdrojtl mezi sektory, oblasti či skupiny obyvatelstvajde na čet nákladri ostatních sektorri, oblastí nebo skupin obyvatelstva. Strukturální problémy jsou však snáze Ťešitelnév rostoucí ekonomice, tj. v ekonomice, v nížse dlouhodobě trvale udržuje rrist potenciálního produktu.
RESUME This publication deals with macroeconomics and the application of motlorn economic theories in economy, i.e. with basic issues of economic development monitoring, with possibilities of its explication, influencing and simulation. Authors start from the opinion that the modern economic thinking importantly influences the behaviour of individuals as well as of companies and last but not least of all political events in the state. This text describes in detail the macroeconomics subjects and also analyses basic macroeconomics quantities (gross domestic product, gross national product, national income, etc.) and possibilities of international comparison of economic maturity of particular countries. Also, the possibilities of monitoring and influencing of economic development by means of basic macroeconomics models (model of two-sector, three-sector and four-sector economy) are parsed. Also another importantmacroeconomics models, as for example IS-LM model, AD-AS model, use of Philips's curve etc., are analysed and based on them the possible impacts of different measures on the specific economy are presented. The money plays important role in the macroeconomics. That is why this publication characterizes the principle and forms of money and the influence of interest rates and it analyses the financial market, demand for money and offer of money. The possibility of influencing of economic quantities, based on the monetary or fiscal measures, is also related. The macroeconomics must deal also with explanation and characteristics of important macroeconomic categories, as inflation, unemployment, balance of payment, monetary rate systems, international trade issues, economic growth, cyclic development of economy etc. are. Just the economic theories should assist to understand the specific economic development of society, possibilities of development influencing and finding of eventual impacts of given measures.
